Analýza uplatnění absolventů VŠ na trhu práce - kraj Vysočina

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program: Ekonomika a management Studijní obor:

Ekonomika veřejné správy a sociálních služeb

Analýza uplatnění absolventů VŠ na trhu práce - kraj Vysočina

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Regina NOVOTNÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Ing. Mirka WILDMANNOVÁ, PhD.

Znojmo, duben 2010

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi pomáhali a poskytovali konzultace při vypracování bakalářské práce. Především vedoucí mé bakalářské práce paní Ing. Mirce Wildmannové, Ph.D., za odborné rady, vedení a cenné připomínky, které přispěly k dokončení této bakalářské práce. Poděkování patří také mé rodině a nejbližším za psychickou podporu, ochotu a trpělivost pomáhat mi.

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá problematikou trhu práce ve vztahu k absolventům vysokých škol. Skládá ze dvou celků. V první teoretické části se zaměřuje na obecnou specifikaci demografického vlivu, příčin neúspěchu uplatnění vysokoškolsky vzdělaných absolventů v kraji Vysočina. Ve druhé praktické části je provedeno porovnání dat absolventů evidovaných na okresech Jihlava a Třebíč v časové ose tří let. Dále je zde provedena analýza a komparace dat absolventů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a Západomoravské vysoké školy v Třebíči vzhledem k počtům evidovaných absolventů z těchto škol a jejich umístění na trhu práce. Na základě komparace těchto dat proběhlo hodnocení, které poukázalo na stejné šance absolventů těchto škol na trhu práce. Závěr je věnován celkovému shrnutí všech poznatků a doporučení pro stávající absolventy vysokých škol v kraji Vysočina. Klíčová slova: absolvent, trh práce, nezaměstnanost, Západomoravská vysoká škola v Třebíči, Vysoká škola polytechnická v Jihlavě.

Abstract This bachelor thesis focuses on the relation between labor market and college graduates. It consists of two essential parts. The theoretical part deals with the general specification of the demographic influence and reasons of college graduates´ failure in the labor market in the Vysocina region. The second practical part provides the data comparison of the college graduates registered in the district of Jihlava and Třebíč within three years. Further, the comparative data analysis of the College of Polytechnics graduates in Jihlava and Westmoravian College graduates in Třebíč follows in terms of number of graduates and their position in the labor market. The evaluation, based on this data comparison, leads to the conclusion that both college graduates have the same opportunities in the labor market. The conclusion is devoted to the general summary and recommendation for current college graduates in the Vysočina region. Key words: graduate, labor market, unemployment, Westmoravian College in Třebíč, College of Polytechnics in Jihlava.

Obsah 1

Úvod.................................................................................................................................... 7

2

Cíl práce a metodika ........................................................................................................... 8

3

Regionální školství v kraji Vysočina .................................................................................. 9 3.1

Zhodnocení regionálního školství v kraji Vysočina ................................................... 9

3.1.1

Vliv regionu na začlenění absolventů do trhu práce......................................... 11

3.1.2

Zhodnocení struktury volných míst dle vzdělání.............................................. 12

3.1.3 Umístění a studijní náplň vysokých škol v kraji Vysočina ve vztahu k uplatnění absolventů ......................................................................................................................... 14 3.2

4

Nezaměstnanost a problematika nezaměstnanosti absolventů VŠ a jejich příčiny .. 16

3.2.1

Podíl zaměstnaných vysokoškoláků v kraji Vysočina...................................... 16

3.2.2

Důvod migrace absolventů VŠ do jiných krajů ................................................ 18

Nezaměstnanost v kraji Vysočina..................................................................................... 21 4.1

Současný stav nezaměstnanosti vzhledem k hospodářské krizi v kraji Vysočina .... 21

4.1.1 Dopad hospodářské krize na uplatnění absolventů VŠ v kraji Vysočina v časovém horizontu ......................................................................................................... 23 4.2

Vyhodnocení uplatnění absolventů VŠ v kraji Vysočina ......................................... 31

4.2.1

Analýza dat absolventů Vysoké školy polytechnické Jihlava .......................... 32

4.2.2

Analýza dat absolventů Západomoravské vysoké školy v Třebíči................... 36

4.2.3 Komparace analýzy Vysoké školy polytechnické Jihlava a Západomoravské vysoké školy Třebíč .......................................................................................................... 40 5

Závěr ................................................................................................................................. 45

6

Použité zdroje ................................................................................................................... 47

Přílohy......................................................................................................................................... 7

1 Úvod Problematika uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce je téma, které nabývá celorepublikového významu. Zařazení mladých lidí do společnosti je jednou z priorit, kterým by se měl sociální systém našeho státu zabývat. Programy, které by podpořily tyto mladé lidi v hledání a začlenění se do společnosti existují buď okrajově, nebo v rámci velkých podniků a jejich vnitřních struktur, ve většině případů však vůbec. Pokud si položíme otázku, jaký vliv má na mladého ambiciózního člověka nemožnost uplatnit své znalosti v praxi na trhu práce, musíme dostat jednoznačnou odpověď – negativní. Takovíto jedinci se nezřídka kdy dostávají na okraj společnosti – jsou marginilizováni, upadají do depresí a stávají se z nich „sociální případy“. Protože ten, kdo si neosvojí základní návyky a potřeby v mládí, bude si v pozdějším věku jen těžko přivykat na povinnosti, které má vůči společnosti, ale i sobě samému.

Tato bakalářská práce se zabývá problémem uplatnění absolventů s vysokoškolským vzděláním jen v regionální dimenzi, problémovou oblastí je v tomto případě státní aparát (veřejná správa v kraji Vysočina) a jeho nedostatečná synchronizace s požadavky trhu, nesoulad a také, což je nejdůležitější, nezohledňování potřeby přilákat investory s odlišnou nabídkou, než je strojírenství. Strojírenství je odvětví, které je na Vysočině nejvíce rozvinuté, nenabízí však uplatnění vysokoškolsky vzdělaným studentům, ale lidem s nižším stupněm vzdělání.

Ten, kdo na tuto špatnou komunikaci doplácí, nejsou však ti, kdo stojí v čele veřejné správy v tomto regionu a kteří ovlivňují investory v kraji a činí tato rozhodnutí, nýbrž koncoví účastníci, v tomto případě vysokoškoláci. Jaké šance mají uplatnit své poznatky na Vysočině, regionu úzce spjatém se strojírenským průmyslem, se snaží poodhalit tato bakalářská práce. V současné době je podpora vzdělání jeden ze základních předpokladů našeho uplatnění ve společnosti, podílí se na životním standardu, který si nejen na Vysočině, ale v celé společnosti stanovíme. Životní zkušenosti a moudrost jdou ruku v ruce s pochopením problémů a správným životním rozhodnutím…

7

2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je zhodnocení vlivu regionu na integraci absolventů vysokých škol na trhu práce a vyhodnocení ukazatelů jednotlivých vysokých škol v kraji Vysočina. Zhodnocení se bude týkat Západomoravské vysoké školy v Třebíči a Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.

Problémovou oblastí je problematika regionálního školství, které nepokryje danou oblast ani poptávku na trhu práce, dále problematika struktury zaměstnanosti, odvětvové struktury firem na Vysočině, oborové specializace vysokých škol a nevyváženosti mezi těmito subjekty.

V teoretické části této bakalářské práce půjde zejména o posouzení regionálního školství v kraji Vysočina, především o náhled na možnosti, které kraj Vysočina absolventům v oblasti vysokoškolského vzdělání poskytuje, dále o problematiku nezaměstnanosti a nezaměstnanosti absolventů vysokých škol a jejich příčiny, zhodnocení současného stavu nezaměstnanosti vzhledem k vývoji vzdělanosti a poptávce vysokoškolsky vzdělaných absolventů na trhu práce v kraji Vysočina.

V praktické části bude zpracována analýza uplatnění absolventů vysokých škol - nejprve všech absolventů v okrese Jihlava a Třebíč v časové ose tří let a dále porovnání Západomoravské vysoké školy v Třebíči a Vysoké školy polytechnické v Jihlavě na základě sběru dat ukazatelů, výstupy budou provedeny pomocí matematických výpočtů, komparace analýzy a konečné znázornění bude provedeno pomocí grafů zpracovaných na základě těchto dat.

Analýza se bude opírat především o sběr dat z úřadů práce jednotlivých regionů. Doporučení, které z této analýzy vyplynou, mohou posloužit jako „výstup“ pro současné absolventy středních škol v kraji Vysočina a přispět k efektivnějšímu rozhodování při výběru vhodné vysoké školy.

8

3 Regionální školství v kraji Vysočina 3.1 Zhodnocení regionálního školství v kraji Vysočina Kraj Vysočina disponuje v současné době dvěma vysokými školami, které byly založeny v Jihlavě a Třebíči. Jsou to soukromá Západomoravská vysoká škola v Třebíči a veřejnoprávní Vysoká škola polytechnická v Jihlavě.

Problematika výběru a nabídky oboru vysoké školy pro absolventa střední školy z hlediska jeho dalšího uplatnění v kraji Vysočina, to je jedno z hlavních témat, kterým se ve zhodnocení regionálního školství budeme věnovat.

„Západomoravská vysoká škola Třebíč je soukromá vysoká škola v Třebíči. Vznikla v roce 2003 na místě bývalé základní školy v sídlišti Borovina. První absolventi vysoké školy promovali v roce 2005. Západomoravská vysoká škola disponuje vlastní knihovnou a má vlastní menzu. Škola používá studijní informační systém ISVOŠ vybavený e-learningem.“ (Wikipedia – oficiální webové stránky)

„Celkem 244 studentů složilo státní zkoušky a obdrží titul bakalář v tříletých oborech finance a řízení, cestovní ruch nebo počítačové systémy na VŠ polytechnické Jihlava.“ (Jihlavské listy, 7. srpna 2009, str. 3)

„Absolventi bakalářského studia nastoupí do praxe, nebo mohou pokračovat ve studiu na jiných vysokých školách v navazujících magisterských programech.“ (Jihlavské listy, 7. srpna 2009, str. 3)

Možnosti vysokoškolského studia pro studenty středních škol není limitována jen touto omezenou nabídkou “dvou“ domovských vysokých škol. Své zastoupení formou poboček má v kraji Vysočina vybudováno i několik dalších vysokých škol, ať již veřejnoprávních, nebo soukromých, které mají svá sídla v jiných krajích.

9

Mezi nejznámější veřejnoprávní vysoké školy rozhodně patří Masarykova univerzita v Brně, fakulta ekonomicko-správní, fakulta filosofická, která má zastoupení v Univerzitním centru v Telči dále Universita Palackého Olomouc, fakulta filosofická zastoupená také v Telči a to ve Vzdělávacím a konferenčním centru MŠMT Telč, k soukromým školám se potom řadí například Bankovní institut vysoká škola, a.s. (pobočka Jihlava), která sídlí přímo v krajském městě Vysočiny a nabízí studium v oblasti financí, bankovnictví, pojišťovnictví, ale i veřejné správy, práva a dalších oblastech.

„Bakalářské studium na soukromé ekonomické vysoké škole je tříleté, ve formě prezenčního i kombinovaného studia. K bakalářskému studiu a vzdělávání jsou přijímáni uchazeči s ukončeným středoškolským vzděláním s maturitou, případně vysokoškolským vzděláním.“ (BIVŠ, 2003-2010)

Globálně tedy lze konstatovat, že co do rozmanitosti vysokých škol v kraji Vysočina není situace až tak kritická, jak by se na první pohled mohlo zdát.

Své zastoupení zde mají jak humanitární studia, tak studium s technickým zaměřením, bankovnictví, finance. Bohužel však ve velmi specifikovaném a omezeném rozsahu, a to jak do počtu přijímaných studentů, tak v omezení množství otevíraných oborů.

Například již zmiňovaná Universita Palackého Olomouc, fakulta filosofická nabízí na svém odloučeném pracovišti (pobočce) v Telči pouze studijní obory zaměřené na andragogiku a psychologii a to pouze kombinovanou formou studia, což pro absolventy středních škol není ideální řešení jejich situace. Podobně úzce oborově i kvantitativně jsou omezeny i další nabídky poboček vysokých škol v kraji Vysočina, nehovoříme-li o finanční stránce studia na soukromých vysokých školách, které v některých případech přesahují částku dvaceti tisíc korun za semestr (více v příloze).

Hlavním pilířem vysokoškolského vzdělání tedy stále i přes nabídku ostatních vysokých škol na Vysočině zůstávají Západomoravská vysoká škola v Třebíči a Vysoká škola polytechnická

10

v Jihlavě a to z několika důvodů: jednak se jedná o „domovské“ školy, které zde mají několikaletou tradici, jsou stabilní na poli vzdělání a také poskytují jistotu kvalitní výuky.

Dalším důvodem, proč zvolit studium na těchto vysokých školách je neustálé rozšiřování portfolia oborů a služeb pro studenty, o čemž obyvatele Vysočiny každým rokem tyto školy přesvědčují a v neposlední řadě, což se týká Západomoravské vysoké školy v Třebíči – i když je tato škola soukromá, cena za semestr je jedna z nejnižších dostupných cen na trhu vůbec.

V loňském roce byla úspěšnost uchazečů při přijímacích zkouškách na tyto školy velmi vysoká a to 77,1% na Vysoké škole polytechnické v Jihlavě a 99,7% na Západomoravské vysoké škole v Třebíči. Uplatnění absolventů těchto škol již bohužel tak vysoká procenta neukazuje.

3.1.1 Vliv regionu na začlenění absolventů do trhu práce „Vysočina patří ke krajům, ve kterých počet obyvatel v posledních letech každoročně pravidelně klesá, příčinou není pouze záporná přirozená měna, ale také pasivní migrační saldo (výjimkou byl rok 2003, kdy kraj získal stěhováním 505 osob).“ (TOUŠEK, 2005, s. 106) Příčinou tohoto úbytku je mimo jiné nedostatečná možnost zapojení středoškoláků a vysokoškoláků na trhu práce v rámci kraje, kdy jsou k dispozici pracovní místa zejména pro pracovníky s nižším vzděláním. To vede k jejich migraci do regionů, kde mají šanci využít svou kvalifikaci lépe a jednodušeji.

„O tom, jak si kraj stojí z hlediska inovací, mnohé také vypovídají zahraniční investice. Tedy v podstatě cizí firmy a jejich peníze, které k nám na Vysočinu přišly.“ (VYSTRČIL, 2008, s. 34)

Příliv kapitálu zahraničních firem – i toto je jedním z faktorů, kterým region prostřednictvím trhu práce ovlivňuje začlenění absolventa vysoké školy v kraji Vysočina. Zastoupení firem, které na Vysočině zbudují svá sídla, z velké míry ovlivňuje veřejná správa, protože mnohdy je to právě ona, která vypisuje veřejné zakázky a vlastní strategická místa v průmyslových zónách. 11

Vysočina je region úzce specifikovaný a zaměřený na strojírenský průmysl. To, zda investují v kraji Vysočina další firmy s touto specializací, či zde vystaví svoji pobočku firma jinak zaměřená, může v nemalé míře ovlivňovat příliv, odliv a postavení absolventů v kraji Vysočina i to jak se na trhu práce začlení, tedy zda nebudou ve svém důsledku marginilizováni.

„Zatímco frikční nezaměstnanost může být chápána jako jeden z mechanismů udržování rovnováhy na trhu práce, dlouhodobá nezaměstnanost představuje ekonomické a sociální ztráty jak pro jedince, tak i pro společnost. Z hlediska jedinců či celých sociálních kategorií je jednou z hlavních a nejviditelnějších forem jejich marginalizace, z hlediska společnosti pak jevem ohrožujícím jejich integraci. Marginalizovány jsou především osoby a sociální kategorie s nízkým lidským kapitálem. Zejména nízkým vzděláním, malou či žádnou kvalifikací, ale i s nedostatečnými pracovními návyky, neschopné požadované flexibility.“ (SIROVÁTKA, 2004, s. 61)

Bohužel v poslední době se nezaměstnanost a tím i marginilizace osob nestává pouze měřítkem pro sociální kategorie, ale i pro osoby s nemožností uplatnit své schopnosti na trhu práce, mezi které bezesporu v poslední době patří právě absolventi vysokých, ale i středních škol bez praxe, což v nemalém měřítku ovlivňuje právě region, jeho investoři, veřejná správa, legislativa a samozřejmě sami obyvatelé.

3.1.2 Zhodnocení struktury volných míst dle vzdělání „Čím vzdělanější lidé pracují ve firmách, tím je pravděpodobnější, že firmy budou používat modernější postupy a vůbec lépe prosperovat. Navíc to znamená orientaci na náročnější odvětví

výroby,

a

tedy

více

peněz

pro

ekonomiku

celého

kraje.“

(VYSTRČIL, 2008, s. 36)

Struktura volných míst dle vzdělání není v rámci kraje Vysočina pro vysokoškoláky příliš příznivá. Velké podniky, které působí v rámci kraje, jsou ve většině případů pouze výrobními závody s potřebou pracovníků s nižším vzděláním a kvalifikací, zcela chybí například výzkumná a vývojová centra, která jsou umístěna v rámci těchto podniků jinde. 12

Tato struktura pracovních míst vede k nižší potřebě zaměstnávat vysokoškoláky, ale i středoškoláky.

„Struktura volných míst podle vzdělání v kraji Vysočina ukazuje především na nesoulad mezi počtem uchazečů a míst pro osoby se středním vzděláním a maturitou (na 1 volné místo připadalo k 31. 12. 2005 více než 22 uchazečů, v ČR necelých 15). Největší problémy se získáním zaměstnání mají osoby se středním vzděláním s maturitou v okrese Třebíč a Havlíčkův Brod, navíc v okrese Třebíč je rovněž minimum pracovních míst pro vysokoškoláky.“ (TOUŠEK, 2006, s. 30)

Bohužel se jedná o regionální problém, který ve svém důsledku způsobuje migraci a odliv vysokoškolsky vzdělaných absolventů do jiných regionů.

Takovým regionem je již po několik let Praha, která absolventům nabízí nejen uplatnění, ale i vysoké výdělky. Průměrem tedy dosáhne Česká republika menšího nárůstu podílu vysokoškolsky vzdělaných lidí na nezaměstnanosti. Otázkou ovšem zůstává, jak s takovou výzvou do budoucna naloží kraj Vysočina, který prozatím podporuje pouze investory vytvářející pracovní místa pro osoby se základním, nebo středoškolským vzděláním.

Výjimku tvoří pouze absolventi lékařské fakulty, kteří najdou v kraji Vysočina uplatnění v podstatě kdykoli. Tito absolventi ovšem nejsou „produkty“ školství v tomto regionu.

„Na nárůstu mladých lidí bez práce se přesto vysokoškoláci podílejí nejmenší měrou. Podle evidence úřadů práce bylo ve srovnání s předchozím rokem k 30. září 2009 o 30 procent nezaměstnaných absolventů VŠ více. Počet nezaměstnaných absolventů SŠ však vzrostl o celých 54 procent a s čerstvým výučním listem se o práci ucházelo o 42 procent více vyučených než před rokem.“ (Mladá fronta Dnes, příloha Dnes vzdělávání, 2010, str. D1)

13

3.1.3 Umístění a studijní náplň vysokých škol v kraji Vysočina ve vztahu k uplatnění absolventů „V kraji Vysočina mají sídlo dvě vysoké školy s bakalářským studijním programem. V roce 2003 byla založena Západomoravská vysoká škola v Třebíči. Studijní programy orientované na informatiku a informační technologie tu navštěvuje 55 studentů (školní rok 2005/2006). Vysoká škola polytechnická v Jihlavě zahájila činnost v roce 2004. Přijímací řízení se zde poprvé uskutečnilo v roce 2005 a na studijní program ekonomika a management bylo přijato 246 studentů.“(TOUŠEK, 2006, s. 31)

V současné době (akademický rok 2009/2010) jsou v kraji Vysočina i nadále pouze výše uvedené dvě vysoké školy. Obě školy mají akreditaci pouze na bakalářský studijní program. Západomoravská vysoká škola v Třebíči je školou soukromou, oproti tomu Vysoká škola polytechnická v Jihlavě je škola veřejnoprávní. Obě školy rozšířily studijní programy a to takto:

•

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě měla v roce 2005/2006 pouze studijní program Ekonomika a management, v současné době má studijní programy Elektrotechnika a informatika, Ošetřovatelství a Ekonomika a management. Dále se rozšířila možnost studia o kombinovanou formu.

• Západomoravská vysoká škola v Třebíči měla v roce 2005/2006 pouze studijní program Informatika a informační technologie, v současné době má studijní programy Aplikované vědy a informatika, Hospodářská politika a správa a Ekonomika a management.

I přes snahu obou vysokých škol rozšiřovat studijní programy nabízí tyto školy primárně zaměření na ekonomiku a oblast IT, což v regionu s velkým podílem strojírenské výroby není optimální vzhledem k možnostem budoucího uplatnění jejich absolventů na trhu práce v kraji Vysočina.

Pokud jde o strategické umístění těchto dvou vysokých škol, je jejich poloha z hlediska dopravní dostupnosti velice dobrá. Vysoká škola polytechnická, která má své sídlo v Jihlavě, je umístěna přímo u autobusového nádraží, nedaleko od centra města, je tedy dobře dostupná 14

jak studentům, kteří dojíždějí, tak místním. Vedle toho také poskytuje mimojihlavským studentům možnost ubytování na kolejích.

„Vysoká škola polytechnická v Jihlavě má ubytovací zařízení (dále kolej) o kapacitě 51 lůžek se sídlem Tolstého 16 (vchod z ulice Tyršova). Jsou zde tří lůžkové pokoje. Sociální zařízení je společné na chodbách.“ (Vysoká škola polytechnická Jihlava) „Na koleji Brtnická 13 Jihlava, je kapacita 95 lůžek. Jsou zde dvou, tří až pětilůžkové pokoje. Sociální zařízení je společné na chodbách.“ (Vysoká škola polytechnická Jihlava) „Provoz kolejí je nepřetržitý včetně sobot a nedělí. Na kolejích platí Kolejní řád. Cena za používání internetu je součástí ceny za ubytování.“ (Vysoká škola polytechnická Jihlava) Západomoravská vysoká škola v Třebíči je umístěna na dopravní tepně Jihlava – Třebíč Znojmo - Wien, nicméně usazení samotné budovy školy není tak lukrativní jako Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a to proto, že se nachází na okraji města, daleko od centra. Navíc tato škola nedisponuje vlastním ubytovacím zařízením, což může být pro studenty další finanční zatížení.

„Škola může zajistit privátní ubytování - ceny se odvíjí od požadavků pronajímatele.“ (ZMVS - oficiální web školy)

15

3.2 Nezaměstnanost a problematika nezaměstnanosti absolventů VŠ a jejich příčiny Problematika nezaměstnanosti absolventů vysokých škol se v konečném důsledku nedotýká pouze absolventů samotných, ale celé společnosti.

„Záhy po ukončení školy se jak vyučení, tak středoškoláci a vysokoškoláci začínají rozhlížet po svém bližším i vzdálenějším okolí a hledat nejvhodnější příležitost pro uplatnění v praxi. Dalo by se však říci, že to už může být pozdě.“ (HANZLÍKOVÁ, 2001, s. 24)

Pokud mladý člověk nezíská a neosvojí si návyky, které hrají důležitou roli v jeho budoucím životě – a to že pracovat je naprosto přirozený jev, ihned po ukončení studia, může se lehce stát, že „sklouzne“ a přidá se ke skupině „chronicky“ nezaměstnaných a takto „pokroucenou“ představu o tom, že práce není až tak důležitá, bude přenášet i na své potomky. Finální následky ponese stát, potažmo kraj či obec, neboť jevy, které provázejí nezaměstnanost jako například růst kriminality, snižování tržeb ve službách a podobně může významně oslabit rozvojový potenciál všech zmíněných subjektů.

„Absolventi škol jsou ostatně specifická kategorie z pohledu všech, kteří se zabývají zaměstnaností, včetně absolventů samotných. Říkává se „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“, neplatí to však zcela. V dnešní konkurenční době je dost často těžko i na „bojišti“, protože praxe bývá poměrně málo připravena absolventy přijmout a vhodně se postarat o jejich přirozené, nenásilné a rychlé vtažení do pracovního procesu.“ (HANZLÍKOVÁ, 2001, s. 27)

Faktory, které navyšují počty nezaměstnaných absolventů a znemožňují jejich začlenění se do společnosti v pracovní rovině – to jsou otázky, kterým se bude věnovat tato kapitola.

3.2.1 Podíl zaměstnaných vysokoškoláků v kraji Vysočina „Vysočina je v počtu zaměstnaných vysokoškoláků na desátém místě mezi kraji, toto procento se ale poměrně rychle zvyšuje. V této rychlosti zaujímáme čtvrté místo.“ (VYSTRČIL, 2008, s. 36) 16

Stav v zaměstnanosti absolventů vysokých škol není v současné době ideální, ale z narůstající rychlosti zvyšování procenta zaměstnaných vysokoškoláků lze hledět do budoucna s mírným optimismem.

Na rychle se zvyšujícím podílu vysokoškoláků v kraji Vysočina se podílí několik hlavních faktorů. V první řadě je to změna struktury zaměstnanosti, která se za posledních 20 let velmi přeměnila. Právě na tyto posuny a proměny se budeme v této kapitole zaměřovat. Přesuny v struktuře zaměstnanosti se i v kraji Vysočina promítly do změn profesní struktury zaměstnanosti, ve které se navíc odrazil nástup, byť proti západní Evropě pomalý a nevyvážený, nových technologií a vědních oborů.

„Celkem 28 500 obyvatel Vysočiny má podle posledního sčítání lidu vysokoškolské vzdělání (5,6%), zatímco v celé České republice mělo vysokou školu 762 459 obyvatel (7,4%). Vyšší odborné vzdělání mělo na Vysočině 13 504 obyvatel (2,6%) a v České republice 296 254 obyvatel (2,9%).“ (VYSTRČIL, 2008, s. 36)

Právě změna struktury zaměstnanosti je jedním ze stěžejních pilířů, od kterého se nezaměstnanost absolventů vysokých škol v kraji Vysočina odvíjí. Struktura odvětví firem na Vysočině, oborové specializace vysokých škol a nevyváženost mezi nimi, to všechno jsou hlavní příčiny nezaměstnanosti vysokoškolsky vzdělaných studentů na Vysočině.

Rozbor dostupných údajů totiž ukazuje, že nárůst zastoupení složitějších profesí se oproti předchozím desetiletím příliš nezrychlil, neboť firmy působící na Vysočině nabízí práci spíše lidem se základním vzděláním, nebo středním vzděláním bez maturity.

Příčinami malého nárůstu zastoupení profesí na trhu práce v kraji Vysočina mohou být na jedné straně přesun části vysokoškolsky vzdělaných lidí z profesí s nejvyšším stupněm složitosti práce do oblasti drobného podnikání, a na druhé straně pak rozvoj některých nejjednodušších forem prodeje a služeb a dále také prosperita malých, především stavebních firem, využívajících ve větší míře než dříve nekvalifikovanou a příležitostnou pomocnou práci. 17

Takováto situace ale bohužel není pouze na Vysočině a teprve vývoj v posledních letech naznačuje, že by se v celé České republice mohl postupně prosadit kvalifikačně náročný trh práce s orientací na produkci zboží a služeb s vysokou přidanou hodnotou. Takovýto vývoj může v budoucnu znamenat cestu k dlouhodobě rostoucí produktivitě práce a zlepšení výkonnosti naší ekonomiky, což je pozitivem pro prognózu zaměstnanosti vysokoškoláků.

3.2.2 Důvod migrace absolventů VŠ do jiných krajů „Vzdělání dětí, mládeže, ale i celoživotní vzdělání dospělých považuji za to nejdůležitější, co můžeme pro kraj Vysočina, ale nakonec i pro sebe samé udělat. Je to jeden ze základních předpokladů našeho společenského uplatnění i profesního růstu a přímo se podílí na životním standardu. Hlavně proto, že se vzděláním přichází vyšší kultura života, kultivovanost a obecný rozhled.“ (VYSOČINA, 2008, s. 1)

Důležitým faktorem, který ovlivňuje migraci absolventů vysokých škol do jiných regionů, je přesun části vysokoškolsky vzdělaných lidí do oblasti drobného podnikání, jak již bylo zmíněno v předešlé kapitole. Zejména v jiných regionech, například ve velkých městských aglomeracích jsou pro toto podnikání příznivější podmínky.

„Organizační struktura podnikatelské sféry Stěžejní průmyslová odvětví Dopravní strojírenství, ostatní strojírenství, elektrotechnický průmysl, potravinářský průmysl, kovodělný průmysl.“ (Investiční příležitosti v kraji Vysočina, 2008, s. 2) „Pro Vysočinu je tradičním odvětvím zemědělství a lesnictví. Do regionálního HDP přispívá 9,6%, což je ve srovnání s ostatními kraji neobvykle vysoký podíl. S tím souvisí i vysoká zaměstnanost v primárním sektoru (25 tisíc, tj. 10,4%). V rostlinné výrobě vyniká kraj v pěstování brambor (34% produkce v ČR) a v živočišné výrobě intenzitou chovu prasat. Na tento chov navazují masokombináty, z nichž největší jsou Kostelecké uzeniny.“ (VYSOČINA, 2008, s. 108)

18

Dalším faktorem, s nímž je migrace absolventů vysokých škol úzce spjatá, je nabídka pracovních příležitostí firem v kraji Vysočina.

Mezi největší firmy, které na Vysočině nabízejí uplatnění, patří již několik let Bosch Diesel Jihlava, jenž se specializuje na výrobu pro automobilový průmysl, a který i po propouštění v roce 2009 je největším zaměstnavatelem na Vysočině (cca 5 600 pracovníků), mezi další „giganty“ se potom řadí společnost Mann+Hummel Nová Ves, jejímž portfoliem jsou mimo jiné vzduchové a kapalinové filtrační systémy, sací moduly, kabinové filtry atd., mezi další velké firmy patří Autolighting Jihlava, Valeo Compressor Europe s.r.o., Kostelecké uzeniny Kostelec, Sapeli a jiné. Tyto úzce oborově specifikované firmy ovlivňují poptávku po absolventech a do jisté míry i oborové studium, které si volí absolvent střední školy, jenž nechce z Vysočiny odejít.

Všechny tyto a mnohé další faktory musíme brát v potaz, pokud si klademe otázku, proč absolventi vysokých škol, kteří dostudují na vysokých školách na Vysočině, odejdou jinam.

Odpověď je velmi jednoduchá – Vysočina je úzce specifikovaný region zaměřený průmyslově především na strojírenský průmysl a poskytuje málo pracovních příležitostí pro absolventy jiných studijních oborů, kromě lékařství. Tito absolventi zde najdou uplatnění vždy.

Pokud bude Vysočina do budoucna směřovat k nápravě, bude nutné zaměřit se především na rozšíření průmyslových oborů a také na jiné oborové zaměření vysokých škol, působících v kraji Vysočina, na čemž by se stejnou měrou měla podílet jak veřejná správa v zastoupení radnice a kraje, tak podnikatelé a v neposlední řadě i veřejnost.

Jestliže shrneme a zhodnotíme vliv regionálního školství, regionu a zamyslíme se nad celkovým stavem a možnostmi uplatnění vysokoškolských absolventů v kraji Vysočina, musíme konstatovat, že školy které vznikají na Vysočině, respektive jejich pobočky sice navýší počty vzdělaných vysokoškoláků v kraji Vysočina, neřeší však problém jejich uplatnění na trhu práce a to proto, že spolupráce mezi státní administrativou, veřejností a podnikateli nesplňuje účel celistvosti. 19

Plánování rozvoje a toky investičních příležitostí v kraji nejdou ruku v ruce s potřebami a nabídkou profesí, které vysoké školy nabízejí (týká se nabídky oborů).

Západomoravská vysoká škola v Třebíči a Vysoká škola polytechnická v Jihlavě uspokojí poptávku spíše těch studentů, kteří nemohou, nebo nechtějí z jakéhokoliv, at’ již osobního, či finančního důvodu studovat mimo kraj Vysočina, případně jim oborově vyhovuje nabídka právě těchto škol, ale nevadí jim fakt, že po ukončení studia nenaleznou uplatnění v kraji Vysočina, nýbrž mimo tento region.

20

4 Nezaměstnanost v kraji Vysočina 4.1 Současný stav nezaměstnanosti vzhledem k hospodářské krizi v kraji Vysočina „Nezaměstnanost je vyjádřena poměrem počtu nezaměstnaných k těm, kteří pracovat mohou. Vysočina je kraj s nezaměstnaností dlouhodobě zhruba o půl procenta nižší, než je průměr České republiky, a v tomto ohledu pátý nejlepší český kraj.“ (VYSTRČIL, 2008, s. 22)

To, jaký vliv měla hospodářská krize na nezaměstnanost na Vysočině v obecném měřítku, lze vyčíst a porovnat z tabulek číslo 1 a 2.

V této části kapitoly bych se ráda „dotkla“ problému nezaměstnanosti v širším spektru a to proto, aby vznikl obrázek toho, jaká míra nezaměstnanosti je v kraji Vysočina a jak se dlouhodobě pohybuje, zda kolísá, je stabilní či klesá. Na základě této analýzy bude možné posoudit, do jaké hloubky zasáhla Vysočinu hospodářská krize a zda ukazatele nezaměstnanosti v druhé polovině roku 2009 vykazují rapidně větší hodnoty, či nikoli.

Na první pohled by se mohlo zdát, že tyto hodnoty nejsou relevantní pro hodnocení absolventů vysokých škol, nicméně je nutné získat celkový přehled o vývoji nezaměstnanosti v kraji Vysočina, abychom mohli lépe posoudit, zda takovýto posun, či stagnaci zaznamenali i absolventi vysokých škol.

„Míra nezaměstnanosti v kraji Vysočina k 31. 12. 2009 je vyšší než celorepublikový průměr. Míra registrované nezaměstnanosti v kraji Vysočina se ke konci roku 2009 zvýšila na 10,25 %, když ještě ke konci listopadu činila 9,31 %. V mezikrajském srovnání byla sedmá nejnižší, přičemž nejnižší míra registrované nezaměstnanosti je stabilně vykazována v Praze. Míru nezaměstnanosti vyšší než 10 % byla z okresů Vysočiny zaznamenána ve Žďáře nad Sázavou (10,55 %) a v Třebíči (12,75 %).

21

Tabulka číslo 1. Míra nezaměstnanosti a neumístění uchazeči o zaměstnání podle krajů k 31. 12. 2009 Zdroj dat: MPSV

ČR, kraje

Pořadí krajů podle míry registrované nezaměstnanosti

Česká republika

Míra registrované nezaměstnanosti v % celkem

ženy

Uchazeči o zaměstnání z toho dosažitelní celkem

muži

9,24

10,33

8,44

539 136

527 728

Hl. město Praha

1.

3,66

4,10

3,33

29 865

28 947

Středočeský

2.

7,01

8,18

6,16

49 144

48 328

Jihočeský

3.

7,78

8,93

6,92

27 530

26 595

Královéhradecký

4.

7,97

8,69

7,43

23 373

22 958

Plzeńský

5.

8,16

9,66

7,04

26 802

26 212

Pardubický

6.

9,58

10,37

8,99

26 817

26 446

Vysočina

7.

10,25

11,14

9,59

28 566

27 828

Jihomoravský

8.

10,58

11,72

9,74

65 944

65 163

Zlínský

9.

10,83

11,49

10,33

33 836

33 136

Karlovarský

10.

11,07

11,89

10,43

19 337

19 016

Liberecký

11.

11,24

12,95

9,95

26 273

25 787

Moravskoslezký

12.

12,14

13,20

11,35

80 581

78 554

Olomoucký

13.

12,19

13,04

11,56

41 092

40 026

Ústecký

14.

13,61

16,37

11,68

59 976

58 732

Nezaměstnaných lidí v kraji Vysočina, které evidují úřady práce, v prosinci 2009 přibylo 2 248 a jejich počet se ke konci roku 2009 zvýšil celkem na 28 566 osob. Před rokem přitom byla na Vysočině zaznamenána registrovaná míra nezaměstnanosti 6,27 % a neumístěných uchazečů o zaměstnání bylo evidováno 17 874.

Tabulka číslo 2. U chazeči o zam ěstnání, m íra registrované nezam ěstnanosti a volná pracovní m ísta (stav k 31.12) Zdroj dat: M P SV U chazeči o zam ěstnání

Česká republika Kraj Vysočina

M íra registrované nezam ěstnanosti (v % ) 2008

2009

V olná pracovní m ísta

2008

2009

2008

2009

352 250

539 136

5,96

9,24

91 189

30 927

17 874

28 566

6,27

10,25

2 414

762 111

v tom y okresy: Havlíčkův B rod

3 037

5 041

5,79

9,73

426

Jihlava

3 868

6 276

5,96

9,86

612

83

P elhřim ov

1 870

3 024

4,35

7,43

266

130

Třebíč

5 088

7 695

8,38

12,75

359

159

Žďár nad S ázavou

4 011

6 530

6,23

10,55

751

279

22

Mezi nezaměstnanými převažovali v loňském roce muži, kterých bylo 15 299, a na celkovém počtu osob bez práce se podíleli 53,6 %. Občanů se zdravotním postižením úřady registrovaly 3 870, což je 13,5 % z celkového počtu nezaměstnaných. Absolventů škol bylo registrováno 2 226 a na celkové nezaměstnanosti se tak podílí 7,8 %.“ (ČSÚ, 2010)

Z uvedených dat tedy jasně vyplývá, že dopad hospodářské krize ovlivňuje celkovou nezaměstnanost v kraji Vysočina a to nárůstem z 6,27% v roce 2008 na 10,25% v roce 2009 což je v celkovém součtu navýšení o 3,98%. Svůj podíl, jak již bylo zmíněno, mají na celkové nezaměstnanosti i absolventi škol. Jak velký tento podíl je zjistíme v následující kapitole.

4.1.1 Dopad hospodářské krize na uplatnění absolventů VŠ v kraji Vysočina v časovém horizontu Zkoumaným obdobím bude v tomto případě časová osa tří let, ve které budou porovnána data z okresu Jihlava a Třebíč. Právě v těchto městech sídlí „domovské“ vysoké školy v kraji Vysočina a to Západomoravská vysoká škola v Třebíči a Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, proto jsou pro nás zajímavé údaje zvláště z těchto okresů.

Zda a v jakém měřítku se projevila hospodářská krize, při hledání uplatnění na trhu práce budeme moci posoudit na sledovaném období 2007, 2008 a 2009. V konečném grafu posoudíme, zda narostl počet nezaměstnaných absolventů v kraji Vysočina nebo zůstal stabilní.

Hodnotit budeme vždy dvě po sobě jdoucí pololetí v jednotlivých okresech za sledované období. Zde je nutné upozornit na skutečnost, že sledované období se dělí takto: 1. pololetí od 1. 5. 200x až 30. 9. 200x, 2. pololetí od 1. 10. 200x do 30. 4. 200x. Období bylo takto rozčleněno proto, aby bylo možno sledovat příliv absolventů na konci a začátku akademického roku, proto zde není „klasické“ rozdělení pololetí.

Data, která pro tuto analýzu byla použita a zpracována jsou získána z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí. 23

Kvalifikační struktura absolventů - Nezaměstnaní absolventi škol podle stupně vzdělání T – Vysokoškolské V okrese Jihlava za 1. pololetí 2007 Tabulka číslo 3

Všechny obory

V evidenci ÚP

Vyřazeni během období (vč. zpětně vyřazených)

Z toho:

Z toho:

V Na konci Odborná Dosud Umístění do Umístění evidenci praxe sledovaného Dosažitelní déle než 6 nepracující zaměstnání jinak období absolventů měsíců 16

celkový počet

14

2

9

33

0

31

Zdroj: MPSV, práce autora

V okrese Jihlava za 2. pololetí 2007 Tabulka číslo 4

Všechny obory

celkový počet

V evidenci ÚP


Z toho:

Z toho:

V Odborná Na konci evidenci Dosud Umístění do Umístění sledovaného Dosažitelní praxe déle než 6 nepracující zaměstnání jinak absolventů období měsíců 27

27

1

16

47

0

46

Zdroj: MPSV, práce autora Z tabulky číslo 3 a 4 vyplývá, že ve sledovaném období 1. a 2. pololetí roku 2007 bylo celkově evidováno na úřadu práce 123 absolventů s vysokoškolským vzděláním v okrese Jihlava.

24


Všechny obory

V evidenci ÚP


Z toho:

Z toho:


celkový počet

7

2

5

33

0

27



Všechny obory

celkový počet

V evidenci ÚP


Z toho:

Z toho:

V Na konci Odborná Umístění evidenci Dosud Umístění do sledovaného Dosažitelní praxe jinak déle než 6 nepracující zaměstnání období absolventů měsíců 31

31

0

19

28

0

26


25


Všechny obory

V evidenci ÚP


Z toho:

Z toho:


celkový počet

5

0

3

40

1

34



Všechny obory

celkový počet

V evidenci ÚP


Z toho:

Z toho:

V Na konci Odborná Umístění evidenci Dosud Umístění do sledovaného Dosažitelní praxe jinak déle než 6 nepracující zaměstnání období absolventů měsíců 39

39

1

26

27

0

24


26

Kvalifikační struktura absolventů - nezaměstnaní absolventi škol podle stupně vzdělání T – Vysokoškolské V okrese Třebíč za 1. pololetí 2007 Tabulka číslo 9 V evidenci ÚP


Z toho:

Z toho:

V Odborná Na konci Dosud Umístění do Umístění evidenci praxe sledovaného Dosažitelní déle než 6 nepracující zaměstnání jinak období absolventů měsíců 16

celkový počet

15

2

6

48

0

44


V okrese Třebíč za 2. pololetí 2007 Tabulka číslo 10 Vyřazeni během období (vč. zpětně vyřazených)

V evidenci ÚP Z toho:

Z toho:

V Na konci Odborná Umístění evidenci Dosud Umístění do sledovaného Dosažitelní praxe jinak déle než 6 nepracující zaměstnání období absolventů měsíců celkový počet

51

50

4

33

55

0 47

Zdroj: MPSV, práce autora Z tabulky číslo 9 a 10 vyplývá, že ve sledovaném období 1. a 2. pololetí roku 2007 bylo celkově evidováno na úřadu práce 170 absolventů s vysokoškolským vzděláním v okrese Třebíč.

27

V okrese Třebíč za 1. pololetí 2008 Tabulka číslo 11 V evidenci ÚP


Z toho:

Z toho:


celkový počet

14

4

4

64

0

55




Z toho:

Z toho:

V Na konci Odborná Umístění evidenci Dosud Umístění do sledovaného Dosažitelní praxe jinak déle než 6 nepracující zaměstnání absolventů období měsíců celkový počet

49

49

3

30

49

0

42


28



Z toho:

Z toho:


celkový počet

20

5

12

57

0

48




Z toho:

Z toho:

V Na konci Odborná Umístění evidenci Dosud Umístění do sledovaného Dosažitelní praxe jinak déle než 6 nepracující zaměstnání absolventů období měsíců celkový počet

73

73

5

51

43

0

38


29

Graf číslo 1 Vyhodnocení nezaměstnanosti absolventů VŠ v okresech Třebíč a Jihlava v letech 2007, 2008, 2009

Zdroj: práce autora Ve sledovaném období let 2007, 2008 a 2009 můžeme pozorovat nárůst počtu nezaměstnaných absolventů vysokých škol v okrese Jihlava ve druhém pololetí let 2007 a 2009.

Tuto křivku téměř kopíruje vývoj nezaměstnanosti absolventů vysokých škol v okrese Třebíč, která je ale daleko větší, než na okrese Jihlava. Zajímavé je také, že jak v okrese Třebíč, tak v okrese Jihlava byl zaznamenán vždy větší nárůst absolventů v evidenci na úřadě práce ve druhém pololetí sledovaného období. Třebíč je ovšem okres vykazující již dlouhodobě vysokou nezaměstnanost.

„V kraji Vysočina je nezaměstnaností dlouhodobě nejvíce postiženo Náměšťsko, Třebíčsko, Bystřicko a Moravsko – budějovicko.“ (VYSTRČIL, 2008, s. 22) 30

Počty nezaměstnaných

absolventů

v kraji

Vysočina

důsledkem

hospodářské

krize

nezaznamenaly výraznější nárůst.

V evidenci úřadů práce došlo k mírnému navýšení uchazečů o zaměstnání, výrazněji v okrese Třebíč. Lze tedy konstatovat, že hospodářská krize se na nárůstu počtů nezaměstnaných absolventů v kraji Vysočina nijak výrazně nepodepsala, i když je zřejmé, že ve druhém pololetí roku 2009 byl na okrese Třebíč zaznamenán největší nárůst absolventů s vysokoškolským vzděláním v evidenci úřadu práce za celé sledované období. Toto číslo však není nijak alarmující, protože nárůst evidovaných absolventů na úřadu práce není větší než za období 1. a 2. pololetí roku 2007.

4.2 Vyhodnocení uplatnění absolventů VŠ v kraji Vysočina Na základě dat získaných od pracovníka, který zpracovává statistické přehledy na Úřadu práce v Jihlavě, budeme posuzovat, jaké uplatnění na trhu práce mají absolventi „domovských“ vysokých škol, tedy Západomoravské vysoké školy v Třebíči a Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Hodnocení bude stanoveno na základě analýzy dat. Tyto data nelze získat z žádných statistik, která jsou běžně zpracovávány a to proto, že takto specifikované a členité třídění dat absolventů se bohužel neprovádí.

Zodpovězeny budou mimo jiné otázky: „Jaká z těchto dvou škol má více nezaměstnaných absolventů?“ nebo „Absolventi které z těchto škol rychleji odcházejí z úřadů práce?“, což bude posouzeno v závěrečných grafech číslo 2 a 3.

Zkoumaným obdobím bude v tomto případě časová osa dvou let a to 2008 a 2009 a to proto, že Vysoká škola polytechnická v Jihlavě byla v roce 2007 ještě Vyšší odbornou školou. Tento statut měla i v prvním pololetí sledovaného období za rok 2008, ale z důvodu lepší ucelenosti a přehlednosti grafů, byly data ponechány s poznámkou, že se jedná ještě o Vyšší odbornou školu.

31

Opět budeme hodnotit dvě po sobě jdoucí pololetí u jednotlivých vysokých škol za sledované období. Znovu upozorňuji na skutečnost, že sledované období se dělí jinak než standardní pololetí, jako v minulých tabulkách a to opět takto: 1. pololetí od 1. 5. 200x až 30. 9. 200x, 2. pololetí od 1. 10. 200x do 30. 4. 200x. Bohužel, nebylo možné zpracovat pro tuto analýzu data z první poloviny roku 2010 a to z důvodu, který jsem zmiňovala již v předešlé kapitole a to, že 1. pololetí roku 2010 končí 30. 4. 2010 a proto v současnosti nejsou tato data ještě k dispozici.

4.2.1 Analýza dat absolventů Vysoké školy polytechnické Jihlava Nejdříve budou analyzována data nezaměstnaných absolventů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě a to v časovém horizontu dvou let 2008 -2009. V subkapitole o Vysoké škole polytechnické se blíže seznámíme s historií, profilem a studijními obory této vysoké školy. Historie Vysoké školy polytechnické „Vysoká škola polytechnická Jihlava navazuje na tradici vysokého školství v Jihlavě. V 50. letech 20. století vzniká v Jihlavě Pedagogický institut a úspěšně se rozvíjí. Po několika letech činnosti však v Jihlavě končí, po zrušení kraje Jihlava v roce 1960 je v následujícím období postupně převeden do Brna. Do uvolněné budovy po Pedagogickém institutu detašuje Vysoká škola zemědělská v Brně své 1. ročníky a stále se rozšiřující výuka zde probíhá několik desítek let – až do roku 1994. V roce 1994 se rozhodnutím rektora Vysoké školy zemědělské v Brně ruší detašované pracoviště v Jihlavě a po několika desetiletích působnosti (už i s vizí vzniku Ekotechnické fakulty v Jihlavě) se opět stěhuje do Brna. Na uvolněnou rozsáhlou budovu je vázán vznik Vyšší odborné školy Jihlava (1994). Od prvopočátku je tato škola s pomaturitním studiem budována ve vysokoškolském stylu se záměrem pozdější transformace na veřejnou vysokou školu - za velmi silné podpory Města Jihlavy a později i nově vzniklého Kraje Vysočina. V roce 2004 je Parlamentem České republiky přijat a prezidentem Václavem Klausem podepsán zákon 375/2004 Sb. o zřízení Vysoké školy polytechnické Jihlava. Transformací z VOŠ tak vzniká první neuniverzitní veřejná vysoká škola v České republice a v krátké době jsou akreditovány první studijní obory Finance a řízení a Cestovní ruch. V akreditačním řízení jsou další studijní programy a obory.“ (Vysoká škola polytechnická Jihlava) 32

Profil školy „Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) byla zřízena zákonem č. 375/2004 Sb. ze dne 3. 6. 2004 jako první veřejná vysoká škola neuniverzitního směru. Neuniverzitní vysoká škola má ze zákona č. 111/1998 Sb. (zákon o vysokých školách) stejné postavení jako univerzitní vysoké školy. Odlišuje se pouze 3 atributy - nemůže poskytovat vzdělání v doktorských studijních programech, nečlení se na fakulty a její vědecká rada se nazývá akademickou radou. VŠPJ uskutečňuje akreditované studijní programy bakalářského typu a programy celoživotního vzdělávání, včetně Univerzity třetího věku. Obecným cílem studia v akreditovaných studijních programech je poskytnout zájemcům možnost získat profesně orientované vzdělání s výrazně praktickými výstupy. Významnou součástí studia jsou týdenní až celosemestrální praxe. Po složení státní závěrečné zkoušky a obhajobě bakalářské práce získává absolvent diplom a titul bakaláře (Bc.) i možnost dalšího studia v navazujících magisterských programech na jiných vysokých školách v tuzemsku nebo v zahraničí. Studium v akreditovaných studijních programech trvá 3 roky a probíhá prezenční formou, v některých oborech rovněž kombinovanou formou. Studijní nabídka se průběžně rozšiřuje tak, jak jsou ve správním řízení akreditovány nové studijní programy a obory. V akademickém roce 2009/2010 studuje na VŠPJ přes 2500 studentů. VŠPJ sídlí ve vlastní budově v centru města u autobusového nádraží a s dobrým spojením na vlakové nádraží. Budova je účelně přizpůsobena pro potřeby studia, mimo jiné jsou v ní jazykové učebny, počítačová hala, studovna a knihovna s více než 30 000 svazky. Škola má vlastní menzu nabízející obědy a večeře, ubytování je možné na vysokoškolských kolejích, anebo lze využít široké privátní nabídky.“ (Vysoká škola polytechnická Jihlava)

Pro kombinovanou formu studia nabízí tato škola tyto studijní obory: •

obor Cestovní ruch

•

obor Finance a řízení

•

obor Počítačové systémy

Pro prezenční formu studia jsou to potom obory: •

obor Aplikovaná informatika

•

obor Cestovní ruch 33

•

obor Finance a řízení

•

obor Porodní asistentka

•

obor Počítačové systémy

•

obor Všeobecná sestra (Vysoká škola polytechnická Jihlava)

Všechny nabízené obory jsou zakončeny státní závěrečnou zkouškou, při níž absolvent získá titul Bc.

Nezaměstnaní absolventi Vysoké školy polytechnické Jihlava- výkaz 1. pololetí 2008

Tabulka číslo 15 Název školy Vysoká škola polytechnická Jihlava (VOŠ)

Celkem Dívek

1

0

Z celkem

Z Dívek

Dosud

dosažitelní dosažitelní nepracující 1

0

0

Zdroj: práce autora


Tabulka číslo 16 Název školy Vysoká škola polytechnická Jihlava

Celkem Dívek

3

3

Z celkem

Z Dívek

Dosud


3

2


Z následujících dvou tabulek a to číslo 15 a 16 nám vyplývá, že ve sledovaném období 1. a 2. pololetí roku 2008 byly celkově evidováni na úřadu práce 4 absolventi Vysoké školy polytechnické v Jihlavě. Je nutné zde opětovně upozornit na to, že v prvním pololetí roku 2008 neměla ještě tato škola status Vysoké školy, ale pouze Vyšší odborné školy. 34


Tabulka číslo 17 Název školy

Celkem Dívek

Vysoká škola polytechnická

14

Jihlava

13

Z celkem

Z Dívek

Dosud


13

5



Tabulka číslo 18 Název školy

Celkem Dívek

Vysoká škola polytechnická Jihlava

25

19

Z celkem

Z Dívek

Dosud


19

14


Z těchto dvou tabulek číslo 17 a 18 je patrné, že ve sledovaném období 1. a 2. pololetí roku 2009 bylo celkově evidováno na úřadu práce 39 absolventů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě.

V tomto období škola rozšířila nabídku oborů a již měla v obou sledovaných

pololetích status Vysoké školy.

Nárůst oproti roku 2008 je markantní. Je to bohužel posun směrem nahoru a to ze 4 nezaměstnaných evidovaných absolventů v roce 2008 na 39 v roce 2009. Tato čísla ovšem nejsou alarmující, protože navýšení je dáno rozšířením oborů na této škole – zvýšil se počet absolventů této školy a zvýšil se tedy i počet evidovaných absolventů Vysoké školy polytechnické v Jihlavě na úřadě práce.

35

4.2.2 Analýza dat absolventů Západomoravské vysoké školy v Třebíči Analyzována budou v tomto případě data nezaměstnaných absolventů Západomoravské vysoké školy v Třebíči a to v časovém horizontu let 2008 -2009. Stručně se také seznámíme s obory, které tato vysoká škola nabízí a také cíli, které si tato škola klade.

„ Proč právě ZMVŠ •

moderní bakalářské vzdělání v atraktivních oborech

•

dosud 100% uplatnění absolventů v praxi

•

uplatnění a zaměstnatelnost v celé Evropě rozsáhlá výuka jazyků

•

uznání získaného vzdělání v zahraničí v rámci European Credit Transfer System

•

možnost individuálního přizpůsobení zaměření studia

•

možnost zapojení do mezinárodních programů mobility studentů

•

mezinárodní spolupráce na projektech v oblasti vědy a výzkumu

•

rozsáhlá infrastruktura, zázemí a vybavení

•

aktivní spolupráce s podniky a praxí

•

studium v klidném, historickém městě s mnoha volnočasovými aktivitami

•

přijatelné náklady na studium

•

veškeré předměty a kurzy je možné studovat v režimu celoživotního vzdělávání

Současná tvář neuniverzitní školy odpovídá modernímu typu soukromé vysoké školy. Cíle jsou jasné: proces evropské integrace, rozšiřování a prohlubování vztahů s ostatními evropskými státy – chceme spolupracovat při vytváření ucelenější „Evropy znalostí“. Taková Evropa vyžaduje posílení intelektuální, kulturní, sociální, vědecké a technologické dimenze kontinentu. Právě v naší škole jsou klíčové prostředky pro podporu mobility občanů, jejich zaměstnanosti a rozvoje regionu všeobecně.“ (ZMVS - oficiální web školy)

Studijní obory V akademickém roce 2009/2010 probíhají tyto vysokoškolské studijní obory: •

Aplikované informační technologie

•

Informační management

•

Veřejnosprávní studia

•

Management a marketing (ZMVS - oficiální web školy) 36

Účel, druh a formy studia v programech celoživotního vzdělávání „Studiem v programech CŽV se rozumí vzdělávání orientované na výkon povolání nebo zájmově: - studium v programech CŽV uskutečňované školou je zpravidla určeno uchazečům s úplným středním či úplným středním odborným vzděláním - studium v programech CŽV se uskutečňuje prostřednictvím přednášek, odborných soustředění a kurzů - studium v programech CŽV má charakter zejména doplňujícího, specializačního, rekvalifikačního, rozšiřujícího a zájmového studia v rozsahu maximálně tří let - studium v programech CŽV je uskutečňováno školou na základě programů, které schvaluje rektor školy

Programy CŽV jsou vyhlašovány: - mimo akreditovaný studijní program. - v rámci akreditovaného studijního programu s možností částečné nebo úplné shody předmětů studijního plánu a jejich uznání, bude-li absolvent CŽV přijat ke studiu v akreditovaném studijním programu a stane se studentem podle zákona č. 111/1998 Sb., vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů(zákona o vysokých školách, dále jen "zákon").

Účastníci programů CŽV nejsou podle zákona studenty. O přijetí uchazeče ke studiu v programech CŽV rozhoduje rektor. Uchazeči ke studiu v programech CŽV jsou zproštěni přijímacího řízení včetně poplatku za přijímací řízení. Program je určen zejména uchazečům s úplným středním vzděláním.

Absolventům programu vydává ZMVŠ osvědčení o absolvovaném studiu. Jednotlivé kurzy jsou ukončeny zápočtem, klasifikovaným zápočtem nebo zkouškou u vyučujícího příslušného kurzu.

Účastník kurzu celoživotního vzdělávání není studentem prezenčního studia ve smyslu zákona 111/1998 Sb. o vysokých školách.

37

Úspěšný absolvent celoživotního vzdělávání v rámci akreditovaných studijních programů má možnost se stát po vykonání přijímacího řízení studentem prezenčního studia.

ZMVŠ může uznat kredity, které student získal v programu celoživotního vzdělávání, až do výše 60 % kreditů potřebných k řádnému ukončení studia.“ (ZMVS - oficiální web školy)

Po absolvování státní závěrečné zkoušky získá absolvent této vysoké školy titul Bc. Nástavbové studium tato škola nenabízí.

Nezaměstnaní absolventi Západomoravské vysoké školy Třebíč- výkaz 1. pololetí 2008

Tabulka číslo 19 Název školy Západomoravská vysoká škola Třebíč

Celkem Dívek

12

10

Z celkem

Z Dívek

Dosud


10

4




Celkem Dívek

8

5

Z celkem

Z Dívek

Dosud


5

5

Zdroj: práce autora Jak nám ukazuje tabulka číslo 19 a 20, ve sledovaném období 1. a 2. pololetí roku 2008 bylo celkově evidováno na úřadu práce 20 absolventů Západomoravské vysoké školy Třebíč.

38



Celkem Dívek

13

9

Z celkem

Z Dívek

Dosud


9

6




Celkem Dívek

15

12

Z celkem

Z Dívek

Dosud


12

9


Z těchto tabulek číslo 21 a 22 nám plyne, že ve sledovaném období 1. a 2. pololetí roku 2009 bylo celkově evidováno na úřadu práce 28 absolventů Západomoravské vysoké školy Třebíč.

Porovnáme-li sledované období let 2008 a 2009 u těchto dvou škol zjistíme, že celkově větší počet nezaměstnaných absolventů v evidenci úřadu práce má Západomoravská vysoká škola v Třebíči.

Důvodem může být fakt, že Třebíčsko je, jak již bylo uvedeno v předešlé kapitole, okres dlouhodobě dosahující vysokého procenta nezaměstnanosti. Nárůst ovšem nebyl nijak rapidní z 20 na 28 evidovaných absolventů. Markantnější „skok“ zaznamenala Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. 39

Zde však není možno objektivně posoudit, jestli je růst počtu ze 4 na 39 nezaměstnaných evidovaných absolventů adekvátní k nynějšímu počtu studentů a absolventů či ne a to proto, že v 1. pololetí roku 2008 neměla tato škola status vysoké školy a dále je také nutné brát v úvahu fakt, že k většímu oborovému rozšíření došlo až od 1. pololetí 2009. V současnosti ještě nejsou k dispozici data, kterými by bylo možné tuto tezi vyvrátit či potvrdit.

4.2.3 Komparace analýzy Vysoké školy polytechnické Jihlava a Západomoravské vysoké školy Třebíč Na základě dat získaných z tabulek číslo 15 až 22 byly zpracovány grafy číslo 2 a 3. Graf číslo 2 Celkový počet nezaměstnaných absolventů – srovnání Vysoké školy polytechnické Jihlava a Západomoravské vysoké školy Třebíč v letech 2008 a 2009.

Zdroj: práce autora 40

Jaká z těchto dvou škol má více nezaměstnaných absolventů?“ – na tuto otázku najdeme odpověď v grafu číslo 2.

Stabilnější linii počtu nezaměstnaných absolventů jednoznačně vykazuje Západomoravská vysoká škola v Třebíči, v „soutěži“ o větší počet nezaměstnaných absolventů evidovaných na úřadu práce tedy „vítězí“.

Faktorů, které ovlivnily toto prvenství, je několik. Mezi ty nejhlavnější se jistě řadí ten, že okres Třebíč, jak již bylo zmíněno, má problémy s nezaměstnaností dlouhou řadu let.

Je to dáno ekonomickou situací v tomto okrese, k níž přispěla skutečnost krachu několika velkých firem, které zaměstnávaly velký počet osob. Mezi největší patřilo například BOPO (boty a ponožky), které expandovalo i do zahraničí. Dalším výrazným „přispěním“ k problému nemožnosti uplatnění se na trhu práce pro absolventy vysokých škol v okrese Třebíč je také fakt, že nevznikají nové firmy, které by nabízely uplatnění pro vysokoškolsky vzdělané lidi.

K mírnému poklesu počtu nezaměstnaných absolventů evidovaných na úřadě práce ze Západomoravské vysoké školy v Třebíči dochází ve 2. pololetí 2008. Ve srovnání s ostatním sledovaným obdobím nejde ovšem o pokles, který by ukazoval na nějaké výraznější zlepšení tohoto stavu.

41

Graf číslo 3

Dosud nepracující absolventi - komparace Vysoké školy polytechnické Jihlava a Západomoravské vysoké školy v Třebíči ke konci sledovaného období.


Hodnoty, které jsme vložily do tohoto grafu, nám ukazují, že výraznější rozdíly vykazuje Vysoká škola polytechnická v Jihlavě.

Stabilitu si, tak jako u předešlého grafu drží Západomoravská vysoká škola v Třebíči. Tento graf nám znázorňuje, kolik absolventů zůstalo v evidenci úřadu práce ke konci sledovaného období (pololetí).

Odpověď na další otázku, kterou jsme si položili a to „Absolventi které z těchto škol rychleji odcházejí z úřadů práce?“, nalezneme v grafu číslo 2 a 3. 42

Ke komplexnímu posouzení stavu těchto věcí poslouží tabulky číslo 23 a 24. Zde jsou zpracována data tak aby mohly být posouzeny počty nezaměstnaných a dosud nepracujících (stav na konci posuzovaného období).

Komplexní hodnocení – úbytek absolventů posuzovaných vysokých škol z evidence úřadů práce.

Tabulka číslo 23 Komplexní hodnocení úbytku absolventů ZMVŠ a VŠPJ 2008 Počet nezaměstnaných 1/2008

Dosud nepracující 1/2008

Počet nezaměstnaných 2/2008

Dosud nepracující 2/2008

12

4

8

5

1

0

3

2

Název školy ZMVŠ Třebíč VŠPJ Jihlava Zdroj: práce autora

Tabulka číslo 24 Komplexní hodnocení úbytku absolventů ZMVŠ a VŠPJ 2009 Počet Dosud Počet nezaměstnaných nepracující nezaměstnaných 1/2009 1/2009 2/2009 Název školy ZMVŠ 13 6 15 Třebíč 14 5 25 VŠPJ Jihlava Zdroj: práce autora

Dosud nepracující 2/2009 9 14

Západomoravská vysoká škola v Třebíči měla v 1. pololetí 2008 v evidenci 12 absolventů, na konci tohoto pololetí zůstaly v evidenci úřadu práce 4 absolventi, umístila tedy 8 absolventů, což je 67% úspěchu, ve 2. pololetí 2008 to byly 3 umístění absolventi tj. 38% uspěchu, v 1. pololetí 2009 7 což je 54% úspěšnost a ve 2. pololetí 2009 to bylo 6 umístěných absolventů to je 40% úspěšnost.

43

Vysoká škola polytechnická v Jihlavě umístila v 1. pololetí 2008 1 absolventa, což byl 100% úspěch, ve 2. pololetí 2008 2 absolventy, to byl 30% úspěch, v 1. pololetí 2009 to bylo 9 tedy 64% úspěšnost a ve 2. pololetí 2009 11 umístěných absolventů, což znamenalo 44% úspěchu.

Pokud nebudeme posuzovat 1. pololetí 2008, kdy Vysoká škola polytechnická měla možnost umístit pouze 1 absolventa, protože v evidenci úřadu práce nebyl větší počet evidován a měla tedy 100% uspěch, měly vždy obě tyto školy podobné procento umístění absolventů z evidence úřadů práce.

Pro větší přehlednost shrneme procentuální úspěšnost obou škol ještě jednou. Západomoravská vysoká škola v Třebíči měla: 67%, 38% , 54% a 40%. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě měla

: 100%, 30%, 64% a 44%.

Je tedy naprosto zřetelné, že kromě již zmíněného 100% úspěchu v 1. pololetí 2008 Vysoké školy polytechnické v Jihlavě mají absolventi obou školy rovnocenné šance umístit se na trhu práce.

Zda to bylo v kraji Vysočina, nebo v jiném regionu nám ale bohužel statistiky nevykazují. Tato data nejsou dostupná.

Odpověď na danou otázku, a to „Absolventi které z těchto škol rychleji odcházejí z úřadů práce?“, tedy zní, že šance jsou vyrovnané a je pouze věcí nabídky úřadu práce, poptávky trhu a iniciativity každého jedince jak naloží s touto možností.

44

5 Závěr Absolventi vysokých škol v kraji Vysočina se potýkají s problémem uplatnění na trhu práce. Regionální školství, které zabezpečuje vzdělanostní strukturu v kraji Vysočina, nejde ruku v ruce s potřebami trhu, investorů, ani státní správy. Rozmanitost a nabídka vysokých škol v kraji Vysočina není sice tak malá, jak by se na první pohled zdálo, ale co do kvantity a kvality oborů nenaplní očekávaní stávajících studentů. Mimo vysokých škol, které zde mají svá odloučená pracoviště, sídlí v kraji Vysočina pouze dvě vysoké školy a to: Západomoravská vysoká škola v Třebíči, jenž se prioritně při svém vzniku zaměřovala pouze na obor “Informatika a informační technologie“, a která do současné doby rozšířila své portfolio o další tři produkty, a Vysoká škola polytechnická v Jihlavě, která začínala s oborem „Ekonomika a management“ a také již nabízí o tři obory více. Tyto dvě školy jsou tedy hlavním pilířem pro absolventy, kteří se rozhodnou studovat v kraji Vysočina. Snaží se reagovat na potřeby regionu a podpořit vzdělanost na Vysočině. Školy, které zde mají založená odloučená pracoviště, nejsou pro Vysočinu příliš velkým přínosem. Stalo se v posledních letech módním trendem vysokých škol zřizovat svá odloučená pracoviště v různých částech republiky. Pro kraj Vysočina znamenají spíše formu získání většího počtu studujících vysoké školy co do počtu ve statistikách, než opravdový přínos ve vzdělanostní politice regionu.

Struktura volných míst v kraji Vysočina nabízí uplatnění více lidem s nižším stupněm vzdělání, čehož důsledkem dochází k migraci absolventů vysokých škol do jiných regionů.

Mezi okresy, které patří dlouhodobě mezi nejvíce postižené nezaměstnaností, řadíme Třebíč, ve které sídlí Západomoravská vysoká škola. Při porovnávání dat z tohoto okresu a okresu Jihlava bylo zjištěno, že byl zaznamenán větší nárůst absolventů vysokých škol v evidenci úřadu práce v Třebíči ve 2. pololetí roku 2009. Tento fakt mohl být ovšem způsoben hospodářskou krizí, s kterou se nepotýká pouze tento okres. K rapidnějšímu nárůstu evidovaných vysokoškoláků, který by vybočoval ze stabilní procentuální nezaměstnanosti absolventů vysokých škol, však nedošlo.

45

Komparací dat absolventů Západomoravské vysoké školy v Třebíči a Vysoké školy polytechnické v Jihlavě bylo zjištěno, že absolventi obou školy mají rovnocenné šance umístit se na trhu práce. Zda zůstali pracovat na Vysočině, nebo odešli do jiného regionu statistiky neevidují.

Zabývat se tématem a problematikou uplatnění absolventů vysokých škol na trhu práce v kraji Vysočina jsem se rozhodla proto, abych se pokusila nastínit a vystihnout situaci, se kterou se v regionu, v němž žijí, potýkají mladí lidé při rozhodování o svém budoucím životě. Výstupem z analýzy a komparace dat zejména v praktické části by mělo být doporučení pro maturanty uvažující, zda zvolit studium na některé z regionálních škol nebo odejít do jiného kraje.

V této fázi si budoucí student musí uvědomit a zodpovědět několik otázek a to, zda najde uplatnění v kraji Vysočina s oborem, který si zvolil a který ho zajímá (zde je nutné posoudit možnosti regionálních vysokých škol), protože například pokud studenta zajímá informační technologie a chce studovat a následně pracovat na Vysočině má šanci na obojí. Dále potom zda chce v budoucnu zůstat žít a pracovat na Vysočině a podle tohoto kritéria najít obor, který ale prozatím bude muset jít studovat do jiného regionu (například lékařství, tento obor je na Vysočině neustále v pernamenci), případně zda chce studovat na Vysočině, ale po studiu odejít jinam, ať již z finančních, osobních, nebo jiných důvodů.

Hledisek a otázek k zamyšlení, které se vztahují k tomuto tématu, je mnoho. Mým cílem bylo ukázat složitost situace v kraji Vysočina pro absolventy vysokých škol. Řešením této nelehké situace by měla být kooperativní spolupráce mezi státním sektorem, podnikateli a potřebami obyvatel, v tomto případě tedy konkrétně absolventů vysokých škol. Pokud si chce kraj Vysočina v budoucnu zachovat „příliv“ vysokoškolsky vzdělaného obyvatelstva, bude nutné začít více plánovat regionální rozvoj v této oblasti a podpořit absolventy a ostatní vysokoškolsky vzdělané obyvatele stavbou např. výzkumného ústavu.

46

6 Použité zdroje HANZLÍKOVÁ, Olga, PAUKNEROVÁ, Daniela, SOUŠKOVÁ, Milena. Jak uspět v prvním zaměstnání. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2001. 140 s. ISBN 80-247-0121-9.

KRAJ VYSOČINA, Investiční příležitosti v kraji Vysočina. [ Jihlava?]: Krajský úřad kraje Vysočina, [2008?]. 8 s.

KRAJ VYSOČINA, Vysočina 2004 – 2008. [ Jihlava?]: Krajský úřad kraje Vysočina, [2009?]. 156 s.

SIROVÁTKA, Tomáš (ed.). Sociální exkluze a sociální inkluze menšin a marginalizovaných skupin. Brno: Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studií, 2004. 237 s. ISBN 80-210-3455-6. (Masarykova univerzita v Brně), ISBN 80-86251-19-5. (Nakladatelství Georgetown).

TOUŠEK, Václav a kol. Česká republika – portréty krajů. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2005. 136 s. ISBN 80-239-6305-8.

TOUŠEK, Václav a kol. Vysočina v číslech – regionální statistika populárně. Jihlava: Ekon, 2006. 48 s.

VYSTRČIL, Miloš, ŠULC, Michal. Jak se žije na Vysočině. Jihlava: Kraj Vysočina, 2008. 42 s.

BIVŠ. Bankovní institut vysoká škola – Úvodní strana [online]. ©2003-2010 [cit. 2010-0330].

Bakalářské

studium.

Dostupné

z

WWW:

studium/informace-o-studiu/bakalarske-studium2>.

ČSÚ. Český statistický úřad – Vysočina [online]. © ČSÚ, 2010 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . 47

MPSV. Ministerstvo práce a sociálních věcí - Kvalifikační struktura absolventů [online]. [cit. 2010-03-21]. Nezaměstnaní absolventi škol podle stupně vzdělání. Dostupné z WWW: .

VŠPJ. Vysoká škola polytechnická Jihlava – Historie [online].

©


Jihlava [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: .

VŠPJ. Vysoká škola polytechnická Jihlava – Profil [online].

©



VŠPJ. Vysoká škola polytechnická Jihlava – Studium [online].

©



VŠPJ. Vysoká škola polytechnická Jihlava – Studium [online]. © Vysoká škola polytechnická Jihlava [cit. 2010-03-21]. Dostupné z WWW: . WIKIPEDIA. Wikipedie – otevřená encyklopedie - Západomoravská vysoká škola Třebíč [online]. [cit. 2010-03-19]. Dostupné z WWW: .

ZMVŠ. Západomoravská vysoká škola – Proč právě ZMVŠ [online]. [cit. 2010-03-19]. Dostupné z WWW: .

48

ZMVŠ. Západomoravská vysoká škola – Studijní obory [online]. [cit. 2010-03-19]. Dostupné z WWW: < http://www.zmvs.cz/studijni-obory.html>.

ZMVŠ. Západomoravská vysoká škola – Ubytování [online]. [cit. 2010-03-19]. Dostupné z WWW: .

ZMVŠ. Západomoravská vysoká škola – Účel, druh a formy studia v programech CŽV [online]. [cit. 2010-03-19]. Dostupné z WWW: . JIHLAVSKÉ LISTY: noviny kraje Vysočina, Absolventi VŠ promují. Jihlava: 7. srpna 2009. Vychází týdně, s. 3.

KOUCKÝ, Jan, ZELENKA, Martin, S kterou vysokou školou najdete lépe práci. MLADÁ FRONTA DNES: český deník, Praha: 27. ledna 2010. Vychází denně, s. D 1.

49

Přílohy Školné na BIVŠ (platí pro konzultační střediska v ČR, nikoli pro Prahu)

Semestr v 1. ročníku

Prezenční Bakalářské studium v českém jazyce

21 900 Kč

Kombinované Bakalářské studium v českém jazyce

17 900 Kč

Navazující magisterské studium v českém jazyce

21 500 Kč

Semestr ve vyšším ročníku Prezenční Bakalářské studium v českém jazyce

21 900 Kč

Bakalářské studium, přestup z VOŠ

22 500 Kč

Kombinované Bakalářské studium v českém jazyce

19 900 Kč

Bakalářské studium, přestup z VOŠ

22 500 Kč

Navazující magisterské studium v českém jazyce

22 500 Kč

Slevy a stipendia BIVŠ Slevový poukaz (pro studenty, kteří nás navštíví na dnech otevřených dveří v PRAZE)

1 000 Kč

Corporate benefits

sleva 5 – 15%

Stipendium v rámci projektu „Studuj rok zdarma“

sleva 100% na dva semestry (pro nejlepšího studenta 1. ročníku)

Stipendium pro tělesně postižené

sleva 50% (po celou dobu studia)

Stipendium pro studenty spolupracující s marketingovým oddělením

sleva 25% (jeden semestr)

Prospěchové stipendium pro studenty s prospěchem 1,0

sleva 10%

Prospěchové stipendium pro studenty s prospěchem do 1,5

sleva 5%

Sociální stipendium

stipendia se vyplácí dle platné legislativy

Ubytovací stipendium

stipendia se vyplácí dle platné legislativy

Zdroj: Bankovní institut vysoká škola – práce autora

Analýza uplatnění absolventů VŠ na trhu práce - kraj Vysočina

Recommend Documents