Ma sa ryk ova un i verzit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a správa
ANALÝZA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ MĚSTA BRNA The analysis of accommodation facilities of Brno Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Autor:
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Kateřina HAVELKOVÁ
Brno, 2012
MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Pro:
HAVELKOVÁ Kateřina
Obor:
Regionální rozvoj a cestovní ruch
Název tématu:
Analýza ubytovacích zařízení města Brna Analysis of accommodation establishments in Brno
Zásady pro vypracování Problémová oblast:
Geografická analýza základní infrastruktury cestovního ruchu
Cíl práce:
Analýza a hodnocení ubytovací infrastruktury v cestovním ruchu města Brna.
Postup práce a použité metody: • Význam a postavení městského cestovního ruchu v ČR • Význam a postavení města Brna v národní a regionální struktuře cestovního ruchu v ČR Ubytovací infrastruktura jako nosný prvek rozvoje cestovního ruchu • Analýza funkčně-prostorové struktury a druhové skladby ubytovacích zařízení v Brně • Další perspektivy rozvoje ubytovací infrastruktury v Brně • Závěrečné doporučení a hodnocení V rámci práce mohou být využity následující metody: analyticko–syntetická, dále statistickomatematické metody, popřípadě metodu komparace a analogie. Rozsah grafických prací:
dle potřeby
Rozsah práce bez příloh:
35 – 40 stran – bakalářská práce
Seznam odborné literatury: Geographie der Freizeit und des Tourismus :Bilanz und Ausblick. Edited by Christoph Becker. 3., unveränderte Aufl. München : Oldenbourg, 2007. xv, 887 s. ISBN 978-3-48658434. Hall, C. Michael - Page, Stephen J. The geography of tourism and recreation :environment, place and space. 3rd ed. London : Routledge, 2006. xxi, 427 s. ISBN 0-415-33561-2. FREYER, Walter. Tourismus : Einführung in die Fremdenverkehrsökonomie. 10., überarbeitete und aktualisierte Aufl. München : Oldenbourg, 2011. 578 s. ISBN 9783486596731 Vystoupil J., Šauer M.: Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň, nakl. Čeněk, 2011. Vystoupil J. a kol: Atlas cestovního ruchu ČR. ESF MU, MMR, Praha 2006. Kapacity a výkony ubytovacích zařízení. ČSu Praha (internetové informace)
Vedoucí bakalářské práce:
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2011
Datum odevzdání bakalářské práce:
18. 5. 2012
............................................................ vedoucí katedry
V Brně dne 28. 11. 2011
............................................................ děkan
J mé no a př íj me ní aut or a:
Kateřina Havelková
Náze v bak a lář ské pr áce:
Analýza ubytovacích zařízení města Brna
Náze v pr áce v a ng ličt ině:
Analysis of accommodation establishments in Brno
Kat edr a:
regionální ekonomie a správy
Vedo ucí d ip lo mo vé pr áce:
doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc.
Ro k o bha jo by:
2012
Anotace Bakalářská práce se zabývá analýzou a hodnocením ubytovací infrastruktury v cestovním ruchu města Brna. Na začátku je vysvětlen význam městského cestovního ruchu v České republice, postavení města Brna v národní a regionální struktuře cestovního ruchu v České republice a důležitost ubytovací infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu. Hlavní část představuje analýza ubytovacích zařízení Brna, a to z různých úhlů pohledu: z hlediska funkčně-prostorové struktury, druhové skladby, vývoje zařízení a využití kapacit. Nakonec jsou uvedeny budoucí perspektivy rozvoje ubytovacích zařízení města Brna.
Annotation The bachelor thesis deals with the analysis and evaluation of accommodation establishments in tourism of Brno. First parts are concentrated on explaining the importance of urban tourism in the Czech Republic, the position of Brno in national and regional structure of tourism in the Czech Republic and the importance of accommodation establishments for tourism development. The main part represents the analysis of accommodation establishments in Brno, which is held from different points of view: functional-spatial structure, structure of the types of accommodation facilities, the development of accommodation establishments and capacity utilization. Finally the future development prospects of accommodation establishments in Brno are listed.
Klíčová slova Cestovní ruch, ubytovací zařízení, Brno, srovnávací analýza
Keywords Tourism, accommodation establishments, Brno, comparative analysis
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Analýza ubytovacích zařízení města Brna vypracovala samostatně pod vedením doc. RNDr. Jiřího Vystoupila, CSc. a uvedla v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 15. května 2012 vl a s t n or u čn í p od p i s a u t or a
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala doc. RNDr. Jiřímu Vystoupilovi, CSc. za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.
OBSAH ÚVOD................................................................................................................................... 9 1
MĚSTSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE .........................................10 1.1 1.2 1.3
VYMEZENÍ POJMU .....................................................................................................10 VÝZNAM A POSTAVENÍ MĚSTSKÉHO CESTOVNÍHO RUCHU V ČR..................................11 PŘEDPOKLADY TURISTICKÉ ATRAKTIVITY ČESKÝCH MĚST..........................................13
2 BRNO A JEHO POSTAVENÍ VE STRUKTUŘE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE.....................................................................................................16 3
UBYTOVACÍ INFRASTRUKTURA..........................................................................21 3.1 3.2
4
VYMEZENÍ A VÝZNAM UBYTOVACÍ INFRASTRUKTURY................................................21 UBYTOVACÍ ZAŘÍZENÍ V ČR......................................................................................22
ANALÝZA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ MĚSTA BRNA.......................................25 4.1 4.2
METODIKA ...............................................................................................................25 ANALÝZA FUNKČNĚ-PROSTOROVÉ STRUKTURY A DRUHOVÉ SKLADBY UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ............................................................................................................................27 4.2.1 Funkčně-prostorová struktura ubytovacích zařízení...........................................27 4.2.2 Druhová skladba ubytovacích zařízení a jejich kapacita....................................29 4.2.3 Komplexní pohled na ubytovací infrastrukturu ..................................................32 4.3 SROVNÁNÍ ÚDAJŮ SE STATISTIKOU ČSÚ ....................................................................35 4.4 ANALÝZA VÝVOJE UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ MĚSTA BRNA..........................................37 4.5 ANALÝZA VYUŽITÍ KAPACIT UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ ................................................40 4.6 DALŠÍ PERSPEKTIVY ROZVOJE UBYTOVACÍ INFRASTRUKTURY V BRNĚ ........................42 4.7 ZÁVĚREČNÉ DOPORUČENÍ A HODNOCENÍ ...................................................................44 ZÁVĚR ...............................................................................................................................46 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................48 SEZNAM GRAFŮ..............................................................................................................51 SEZNAM TABULEK.........................................................................................................51 SEZNAM KARTODIAGRAMŮ .......................................................................................51 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ................................................................................51 SEZNAM PŘÍLOH ............................................................................................................51
ÚVOD Cestování a cestovní ruch je dnes již vžitým fenoménem. Stejně tak, jak postupně rostl jeho význam v životě člověka, roste i jeho význam v ekonomikách jednotlivých států. Cestovní ruch se přitom vyskytuje v různých podobách, což je ovlivněno mimo jiné i atraktivitami, kterými stát oplývá. Jednou z nejčastějších podob cestovního ruchu v České republice je městský cestovní ruch. Města mají v cestovním ruchu České republiky významné postavení, které většinou vyplývá z jejich kulturně-historického bohatství. Jedním z takových měst je i město Brno. Atraktivita měst však nezávisí pouze na jejich kulturním či přírodním bohatství, ale stále více také na kvalitě všech poskytovaných služeb. Mezi služby, které mají rozhodující podíl na tom, zda byl návštěvník se svým pobytem spokojen, patří služby ubytovací. Důvodem k nespokojenosti pak většinou bývá nedostatek lůžek v poptávaných zařízeních nebo nízká kvalita neodpovídající počtu hvězdiček. Jednotlivá města se v rámci svého rozvoje snaží poptávku a nabídku ubytovacích zařízení mapovat s cílem zjistit a odstranit případné nedostatky. Zdrojem informací o ubytovacích zařízeních je v naší zemi nejčastěji Český statistický úřad. I přes jeho nesporný přínos pro získání informací o ubytovacích zařízeních však jeho statistiky nejsou zcela pravdivým obrazem skutečnosti, což je dáno nekompletností seznamů ubytovacích zařízení. Dílčím cílem této práce je tedy zpřesnění údajů poskytovaných Českým statistickým úřadem, což přispěje k reálnějšímu obrazu ubytovacích zařízení v Brně. Hlavním cílem práce je hodnocení a analýza ubytovací infrastruktury v cestovním ruchu města Brna. Práce je členěna do čtyř hlavních částí, přičemž první část se věnuje významu městského cestovního ruchu v České republice a předpokladům turistické atraktivity českých měst. Následující část popisuje význam města Brna ve struktuře cestovního ruchu České republiky, hlavní důvody jeho návštěvy a nejvýznamnější atraktivity. Následuje vymezení ubytovací infrastruktury a jejího významu pro cestovní ruch. Největší prostor je věnován části čtvrté, jež se zabývá analýzou ubytovací infrastruktury v Brně. Podklady pro část analýzy byly získány na základě sběru dat, proto je hned zpočátku popsána jeho metodika a charakteristiky zjišťované u jednotlivých zařízení. Na základě těchto informací byl vytvořen kartodiagram a následně byla provedena analýza funkčně-prostorové a druhové struktury ubytovacích zařízení v Brně. Součástí analýzy je i srovnání výsledků průzkumu s oficiálními daty Českého statistického úřadu. Následuje analýza vývoje ubytovacích zařízení v Brně a analýza využití kapacit, při nichž bylo využito srovnání s dalšími městy České republiky. Jednotlivé části analýzy jsou vždy vhodně doplněny tabulkami a grafy. V závěru práce je nastíněn budoucí vývoj ubytovací infrastruktury v Brně a okolnosti, na kterých bude tento vývoj záležet. Zároveň je uvedeno několik doporučení týkajících se jak samotné ubytovací infrastruktury v Brně, tak dalšího potenciálního průzkumu.
9
1 MĚSTSKÝ CESTOVNÍ RUCH V ČESKÉ REPUBLICE Kapitola pojednává o městském cestovním ruchu a jeho významu v rámci cestovního ruchu České republiky (ČR). Popisuje hlavní způsoby měření tohoto významu: celková kapacita ubytovacích zařízení v daném místě, počet návštěvníků a počet přenocování. Následuje analýza předpokladů turistické atraktivity českých měst.
1.1 Vymezení pojmu Za účelem definice městského cestovního ruchu je nutné se, alespoň krátce, zmínit o dalších dvou pojmech, a sice o druhu a formě cestovního ruchu. Druh cestovního ruchu je ,,typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakož i jeho účinky. Toto obecné kritérium se dále dělí podle objektivních faktorů – místa realizace, vztahu k platební bilanci státu, doby trvání pobytu, způsobu zabezpečení cesty a pobytu, převažujícího prostředí pobytu atd.“1 Formou cestovního ruchu rozumíme ,,typ cestovního ruchu, pro jehož určení je klíčovým kritériem motivace návštěvníka. Základními motivacemi cestovního ruchu jsou odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi.“2 Souhrnně se tedy dá říci, že městský cestovní ruch je typ cestovního ruchu, při kterém se účastník v rámci svého pobytu pohybuje převážně v prostředí města a k výběru tohoto typu cestovního ruchu vedla účastníka zejména motivace spojená s konkrétními charakteristikami daného města nebo měst (návštěva památek, divadel, parků, možnosti odpočinku, sportu či tzv. genius loci daného místa). V rámci městského cestovního ruchu přitom z hlediska motivace připadá asi 40% na kulturněpoznávací cestovní ruch, který lze charakterizovat následovně: je vyvolán touhou po vědění, rozšiřování znalostí, atd., turistický produkt, který je spotřebováván, se vyznačuje významnými kulturními prvky: jde o návštěvu kulturních objektů, monumentů, představení, koncertů, atd., předpokládá se zásah jakéhosi prostředníka – osoby, dokumentu, audio-vizuální techniky – jimiž dochází ke zhodnocování daného kulturního produktu.3 Proto často dochází ke sloučení těchto dvou pojmů a vymezuje se jedna kategorie: městský a kulturně-poznávací cestovní ruch. Chtěla bych upozornit, že ačkoliv asociace město - kulturně-poznávací cestovní ruch se v případě České republiky objevuje celkem často, v této práci se pod pojmem městský cestovní ruch nemyslí automaticky i kulturně-poznávací, protože návštěva některých měst není primárně spojena s kulturním vyžitím (jde například o významná střediska v horských oblastech nebo města lázeňská). 1
ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 69 ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 89 výraz, kterým se myslí jakási celková atmosféra daného místa 3 Le tourisme culturel en Europe, Etudes. p. 11. Čerpáno z: BADULESCU A; BUGNAR N.; BADULESCU D. Cultural tourism in urban areas. In WYRZYKOVSKI, J. (ed.). Conditions of the foreign tourism development in central and eastern Europe: Urban tourism – present state and development perspectives. Vol. 8. p. 11, vlastní překlad 10 2
1.2 Význam a postavení městského cestovního ruchu v ČR ,,Vývoj a rozvoj cestovního ruchu v České republice vždy významně souvisel s návštěvností měst.“4 Význam cestovního ruchu v určité oblasti můžeme posuzovat na základě několika ukazatelů. Jsou jimi například zaměstnanost v sektoru cestovního ruchu, kapacita ubytovacích zařízení, počet návštěvníků, počet přenocovaní a výše příjmů z cestovního ruchu. Komplexní informaci o turistické významnosti dané oblasti lze určit také z tzv. satelitního účtu cestovního ruchu, především z příjmů a zaměstnanosti v cestovním ruchu. Tyto informace jsou však v České republice za regiony a města nezjistitelné, proto se pro hodnocení významu měst používají především ostatní výše zmíněné ukazatele.5 V následující tabulce je uvedeno 25 měst s největší ubytovací kapacitou v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) v ČR. Tato města se na celkové ubytovací kapacitě ČR podílejí asi 40-ti procenty, což potvrzuje celkově významné postavení měst v cestovním ruchu naší země. Tabulka č. 1 - Česká města s největší ubytovací kapacitou Město Celkový počet lůžek v HUZ (stav k 31.12.2010) Praha 82 559 Karlovy Vary 10 131 Brno 9 407 Špindlerův Mlýn 7 218 Mariánské Lázně 6 579 Pec pod Sněžkou 6 040 Doksy 5 389 Plzeň 4 471 České Budějovice 4 259 Harrachov 3 639 Liberec 3 623 Františkovy Lázně 3 260 Rokytnice nad Jizerou 3 242 Luhačovice 3 083 Ostrava 2 973 Janské Lázně 2 890 Železná Ruda 2 864 Pardubice 2 795 Olomouc 2 683 Hradec Králové 2 579 Český Krumlov 2 261 Malá Morávka 2 135 Třeboň 2 078 Kořenov 1 998 Jáchymov 1 952 Daná města celkem 180 108 ČR celkem 449 068 % podíl měst 40,1 Pramen: Český statistický úřad (ČSÚ), 2011 4
VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 105 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 105-106 Hromadná ubytovací zařízení = zařízení s minimálně 5 pokoji nebo 10 lůžky poskytující přechodné ubytování hostům. Patří sem hotely, hotely garni, motely, botely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení. 11 5
Význam městského cestovního ruchu lze vyčíst také z ukazatele počtu hostů a přenocování. Zatím co vysoká ubytovací kapacita v určitém místě je prvotním ukazatelem jeho turistické významnosti, údaj o počtu hostů, a hlavně o počtu jejich přenocování, je ukazatelem ještě důležitějším, protože vyjadřuje reálnou poptávku a tím i ekonomický přínos cestovního ruchu pro dané místo. Nejvýznamnějších 25 měst z hlediska přenocování zachycuje Tabulka č. 2, přičemž jde vidět, že tato města se na celkovém počtu přenocování realizovaných v naší zemi podílejí téměř 53-mi procenty. Podobný poměr daných měst k celé České republice vidíme i v ukazateli počtu hostů. V případě zahraničních návštěvníků je postavení měst ještě významnější – počet hostů a přenocování v daných městech se na počtu hostů a přenocování v celé České republice podílí zhruba 77-mi procenty. Bezkonkurenčním městem z hlediska návštěvnosti je Praha, kdy až 90 % jejích návštěvníků tvoří hosté ze zahraničí, dalšími vysoce navštěvovanými městy jsou Karlovy Vary, Mariánské Lázně, Brno a Špindlerův Mlýn. Tabulka č. 2 – Česká města s nejvyšším počtem přenocování (průměr let 2000-2010) Počet hostů Počet přenocování v tom % podíl v tom % podíl celkem celkem cizinci cizinců cizinci cizinců Praha 3 769 494 3 341 309 88,6 10 179 000 9 242 657 90,8 Karlovy Vary 218 331 163 382 74,8 1 457 780 1 160 171 79,6 Mariánské Lázně 163 293 122 652 75,1 1 111 451 835 761 75,2 Brno 409 050 205 129 50,1 834 340 386 711 46,3 Špindlerův Mlýn 204 536 95 223 47,0 813 147 415 096 51,0 Františkovy Lázně 55 319 34 436 62,2 607 148 360 059 59,3 Luhačovice 74 632 9 653 12,9 566 300 64 127 11,3 Pec pod Sněžkou 114 573 32 345 28,2 469 246 139 414 29,7 Janské Lázně 46 961 10 409 22,2 414 679 45 669 11,0 Harrachov 93 526 56 345 60,2 389 690 264 778 67,9 Jáchymov 31 083 14 543 46,8 342 204 151 011 44,1 Třeboň 43 692 7 784 17,8 335 695 36 106 10,8 Karviná 19 447 2 718 14,0 311 054 29 557 9,5 Poděbrady 40 907 8 079 19,7 301 713 49 671 16,5 Železná Ruda 70 255 19 392 27,6 290 484 77 775 26,8 Teplice 39 390 21 675 55,0 287 350 131 117 45,6 Ostrava 125 928 38 871 30,9 278 700 92 867 33,3 Jeseník 30 539 4 643 15,2 271 220 23 989 8,8 Liberec 92 490 37 305 40,3 229 939 108 021 47,0 Plzeň 121 635 71 785 59,0 229 924 123 924 53,9 Doksy 63 065 14 105 22,4 223 516 51 392 23,0 České Budějovice 100 945 59 782 59,2 199 431 103 947 52,1 Rokytnice nad Jizerou 45 158 13 392 29,7 194 174 62 502 32,2 Lázně Bohdaneč 15 247 345 2,3 181 150 1 353 0,7 Olomouc 88 483 34 998 39,6 173 413 68 658 39,6 Vybraná města celkem 6 077 979 4 420 300 20 692 748 14 026 333 ČR celkem 11 928 154 5 865 897 39 637 219 18 209 785 % podíl měst 51,0 75,4 52,2 77,0 Pramen: ČSÚ, 2011 (ukazatelé u Lázní Bohdaneč jsou vypočítány s pomocí údajů uvedených v Tabulce 5.2 – dostupné z: VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 107) Vybraná města
12
1.3 Předpoklady turistické atraktivity českých měst Jaké jsou důvody vysokého významu českých měst v národní struktuře cestovního ruchu? Největším lákadlem České republiky je bezesporu město Praha, kdy základním důvodem pobytu je dle provedeného výzkumu6 turistika, podmíněná hlavními asociacemi, které návštěvníci Prahy uvádějí: nádherné město, historie, památky, tradice, architektura, budovy a konkrétní památky jako Karlův most a Pražský hrad. Můžeme tedy říci, že fyzický inventář historických budov a souhrnná topologická hodnota městské krajiny a městského prostoru spolu s životem města a činností člověka jsou nejvýznamnějšími prvky, které určují atraktivnost města. Všechny tyto hodnoty dávají místu jeho význam a důležitost a zároveň tak zvyšují jeho potenciál pro městský cestovní ruch.7 Uvedený odstavec lze vyjádřit i tak, že kulturně-historické předpoklady , zvláště jedna z jejich podskupin, kulturně-historické památky, mají specifické postavení v souvislosti s motivací návštěvníků8: ,,Právě kulturně-historické památky mají významný motivační vliv na migrační pohyb účastníků cestovního ruchu, a to jak v mezinárodním tak domácím měřítku. Klíčovým motivačním impulsem k cestovnímu ruchu zaměřenému na kulturně-historické památky je především seznámení se s historií, architekturou a kulturou konkrétního území.“9 Mezi kulturně-historické památky přitom řadíme památky architektonické a přírodní a soubory materiálních a duchovních projevů člověka, přičemž největší význam pro cestovní ruch mají památky architektonické, kam patří například historická jádra měst, hrady, zámky, městská a lidová architektura, technické památky, chrámy, kostely, rotundy atd.10 Praha není jediným městem, které je navštěvováno především kvůli svým neopakovatelným památkám. Jakýmsi mezinárodním potvrzením jedinečnosti památky je její zapsání do seznamu UNESCO. Naše země se může pochlubit dvanácti kulturními UNESCO památkami, což znamená, že v přepočtu na plochu státu se v porovnání s ostatními evropskými zeměmi nacházíme na 9. místě v koncentraci kulturních památek UNESCO v Evropě. Jestliže navíc do výčtu zemí nezahrneme San Marino, Maltu, Andoru, Lucembursko a Kypr, což jsou státy charakteristické svou velice malou rozlohou, nachází se naše země na úctyhodném 3. místě. (viz Příloha č.1 - Koncentrace kulturních památek UNESCO v jednotlivých evropských zemích). V tomto ohledu má tedy Česká republika co nabídnout a její potenciál pro rozvoj těchto míst jako center městského cestovního ruchu se zvyšuje. Dalšími významnými atraktivitami nacházejícími se na našem území jsou městské památkové rezervace a zóny. Ty vznikly na místech koncentrace komplexů architektonických staveb, které jsou svým charakterem jedinečné a neopakovatelné. Tyto celky jsou díky svému historickému vývoji vyhledávaným centrem účastníků cestovního ruchu.11 Česká republika má na svém území 40 městských památkových rezervací a 253 městských památkových zón.
6
Turisté a návštěvníci Prahy. CzechTourism [online]. 2004 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/turiste_a_navstevnici.pdf 7 Význam genia loci českých památkových míst pro rozvoj cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2001 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.saura.cz/refs/genius/files/genius.pdf Kulturně-historické předpoklady vznikly činností člověka a řadíme mezi ně kulturně-historické památky, kulturní zařízení a společenské akce. 8 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M.; HOLEŠINSKÁ A.; METELKOVÁ P. Základy cestovního ruchu. s. 44 9 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 57 10 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M.; HOLEŠINSKÁ A. Geografie cestovního ruchu. DSO. s. 23 11 VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. s. 18 13
Památky UNESCO a městské památkové rezervace a zóny na našem území zachycuje kartodiagram Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO (viz Příloha č. 2). Česká republika je známá také díky velkému počtu hradů a zámků. Na jejím území se nachází více než 2000 těchto objektů, což ji, v přepočtu na km2 území, řadí na 1. místo na světě v jejich koncentraci.12 Dalším činitelem, který má vliv na vysoký počet návštěvníků a přenocování v českých městech, je výskyt lázní ve městech. Neméně důležitá jsou pak města, která jsou středisky horských oblastí. Důvodem k návštěvě města jsou i kongresové a veletržní akce. Nejvýznamnějším střediskem veletržních akcí s mezinárodním významem je město Brno, mezinárodním střediskem v oblasti akcí kongresových je Praha. Významné jsou i města Ostrava, Olomouc, Hradec Králové, Plzeň, Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Špindlerův Mlýn (viz Příloha č. 3 – Veletržní a kongresový cestovní ruch). Celkové hodnocení turistické atraktivity města se tedy skládá z několika hodnocených prvků, jakými jsou výskyt významných kulturně-historických památek a společenských akcí, přítomnost hradů, zámků, lázní apod. Snahou o vyjádření celkového turistického potenciálu českých měst je studie pro hodnocení turistické atraktivnosti českých měst, která bere v úvahu všechny výše zmíněné předpoklady: ,,Hodnocenými kritérii byla přítomnost městských památkových rezervací a městských památkových zón, významných hradů a zámků, památek UNESCO, významných souborů lidové architektury, významných památek církevní architektury, veletrhů a festivalů mezinárodního významu, významných lázní. Jako doplňkové kritérium byla vyhodnocena vybavenost měst ubytovacími kapacitami a celkovou úrovní návštěvnosti (počet přenocování). Hodnocení bylo provedeno bodovým systémem 1 až 5 s následujícím pořadím: 1. Praha, 2. koncentrace (přítomnost) památky UNESCO, městské památkové rezervace, veletrhů, hradů a zámků, významných souborů lidové architektury, 3. přítomnost městské památkové rezervace městské památkové zóny, případně významnějších hradů a zámků, 4. přítomnost městské památkové zóny, souborů lidové architektury, hradu či zámku regionálního významu, 5. jen atraktivity lokálního významu.“13
V následujícím kartogramu můžeme vidět 99 nejvýznamnějších měst, která se umístila na 1. až 3. pořadí:
12
Castles and chateaux. CzechTourism [online]. © 2009 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http:/www.czechtourism.com/what-to-see/castles-chateaux.aspx?lang=en-GB&selectedculture=en-GB, vlastní překlad 13 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 108 14
Kartodiagram č. 1 – Městský cestovní ruch
Pramen: VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. s. 73
Městem, které jasně dominuje, je hlavní město Praha, dalšími důležitými městy národního významu jsou město Brno, významná lázeňská střediska a některá krajská města (viz Příloha č. 4 – tabulka Hodnocení turistické atraktivnosti měst ČR).
15
2 BRNO A JEHO POSTAVENÍ VE STRUKTUŘE CESTOVNÍHO RUCHU V ČESKÉ REPUBLICE Tato kapitola se zabývá významem města Brna v národní a regionální struktuře cestovního ruchu v ČR. Následuje analýza hlavních důvodů návštěvy města a popis jeho nejvýznamnějších atraktivit. Význam a postavení města Brna můžeme, stejně jako v předchozí kapitole, dokumentovat kapacitou ubytovacích zařízení a celkovým počtem ubytovaných hostů a přenocování. Z již uvedených tabulek vyplývá, že město Brno je významným centrem cestovního ruchu České republiky. Brno disponuje 3. největší ubytovací kapacitou s počtem lůžek 9 407. V počtu ubytovaných hostů se dle Tabulky č. 2 nachází dokonce na 2. místě, což znamená, že z uvedeného seznamu 25-ti měst se téměř 7 % hostů ubytuje právě v Brně. Jestliže ze seznamu vyškrtneme Prahu, pak podíl Brna činí dokonce více než 17 %. V počtu přenocování patří Brnu s číslem 834 340 4. místo, kdy se před ním umístila pouze bezkonkurenční Praha a města Karlovy Vary a Mariánské Lázně, což jsou významná lázeňská střediska, pro která je delší pobyt návštěvníků typický. Jak se podíl Brna na cestovním ruchu ČR měnil v čase? Z tabulky č. 3 lze vidět, že význam Brna, měřený počtem hostů a přenocování, až do roku 2009 stoupal. Výjimkou byl pouze rok 2001, kdy došlo ke známým útokům z 11. září. Propad v roce 2009 byl přirozeným důsledkem hospodářské krize - do České republiky přijelo v celkovém objemu méně zahraničních návštěvníků, ale jelikož Prahy se krize z pohledu počtu návštěvníků téměř nedotkla, podíl ostatních měst klesl. Již v roce 2010 ale počet hostů i přenocování opět roste. Tabulka č. 3 – Postavení města Brna v ČR (2001-2010) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
ČR 10 863 772 11 283 185 10 415 255 11 346 482 12 219 689 12 361 793 12 724 926 12 960 921 12 835 886 11 985 909 12 211 878
Počet hostů Brno 380 669 341 320 338 377 388 672 428 591 427 452 452 543 486 318 483 797 371 205 400 614
Podíl Brna 3,50 3,03 3,25 3,43 3,51 3,46 3,56 3,75 3,77 3,10 3,28
Počet přenocování ČR Brno Podíl Brna 44 199 616 1 432 835 3,24 39 122 187 695 437 1,78 37 109 835 729 572 1,97 39 343 250 779 565 1,98 40 780 708 838 024 2,05 40 320 477 820 107 2,03 41 447 797 832 584 2,01 40 831 072 854 729 2,09 39 283 474 848 142 2,16 36 662 192 653 086 1,78 36 908 811 693 662 1,88
Pramen: ČSÚ, 2012
V rámci regionu má Brno také důležitou funkci. Brno je největším a zároveň krajským městem Jihomoravského kraje. Význam a postavení Brna v rámci návštěvnosti Jihomoravského kraje nám ukazuje následující tabulka:
16
Tabulka č. 4 – Návštěvnost Jihomoravského kraje a Brna (průměr let 2000-2010) Počet hostů v tom celkem cizinci 409 050 205 129 1 025 070 363 204 39,9 56,5
Území Brno Jihomoravský kraj % podíl Brna
Počet přenocování v tom % podíl celkem cizinci cizinců 834 340 386 711 46,3 2 344 160 689 399 29,4 35,6 56,1
% podíl cizinců 50,1 35,4
Pramen: ČSÚ, 2012
Z celkového počtu hostů, kteří se ubytují v Jihomoravském kraji, se jich v Brně průměrně ubytuje téměř 40 %. Ještě větší význam má Brno v případě počtu ubytovaných hostů ze zahraničí – podíl Brna je v tomto případě skoro 60 %. Velice podobných podílů dosahuje Brno i v počtu přenocování realizovaných v Jihomoravském kraji. Vybavenost Brna lůžkovými kapacitami je v porovnání s ostatními obcemi a městy v kraji vysoce nadprůměrná. Se svými 9 407 lůžky se na celkové ubytovací kapacitě Jihomoravského kraje podílí 29,7-mi procenty.14 Město Brno se v počtu přenocování řadí na 4. místo v ČR. Proč je úspěšnější než řada dalších českých měst? Hledání odpovědi na tuto otázku se skládá z několika kroků:
zjištění hlavních důvodů, které vedly k návštěvě města a přenocování; zjištění hlavních forem trávení volného času.
Graf č. 1 – Důvody návštěvy města Brna Důvod návštěvy Brna - respondenti celkem
25
rekreace
26
návštěva příbuzných, známých 9
sportovní dovolená
24
návštěvy měst 3
zdravotní dovolená
23
turistika 12
služební cesta 6
nákupy
8
zastávka na mé dovolené 0
5
10
15
20
25
30
[%]
Pramen: Průzkum návštěvnosti města Brna – 2004. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. 2004 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/pruzkumnavstevnostimestabrna-2004.doc
14
ČSÚ, 2012 17
Podle Průzkumu návštěvnosti města Brna15 byly nejčastějšími důvody návštěvy rekreace, návštěvy měst a turistika, následované důvodem služební cesty, viz Graf č. 1. Zahraniční návštěvníci přitom uváděli motiv návštěvy měst a turistiky častěji než domácí návštěvníci, kteří přijeli hlavně za známými a rekreací. Pozn.: Z grafu je patrné, že významným důvodem návštěvy Brna byla i návštěva příbuzných a známých. Jelikož ale naše hodnocení významu města vyplývá z hodnocení ukazatelů počtu lůžek, hostů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, nebudeme tento důvod do našich úvah zařazovat (návštěvníci s tímto důvodem návštěvy se ve většině případů ubytují u známých). Jaké jsou hlavní formy trávení volného času? Z Tabulky č. 5 je jasně vidět, že nejfrekventovanější formou trávení volného času v Brně je návštěva kulturních a historických památek, kterou uvedlo skoro 71 % dotazovaných. Dalšími často uváděnými aktivitami byly výlety do okolí, nákupy, návštěva přírodních zajímavostí a kulturních a společenských akcí. Tabulka č. 5 – Hlavní aktivity návštěvníků Brna Typ aktivity 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11.
Návštěva kulturních a historických památek Výlety do okolí Nákupy Návštěva přírodních zajímavostí Návštěva kulturních a společenských akcí Jen relaxace Pěší turistika Koupání, plavání Ostatní sporty Cykloturistika Agroturistika
Součet odpovědí "často" a "někdy" (%) 70,9 43,2 42,0 34,9 34,4 34,2 28,1 17,2 14,5 10,7 7,2
Pramen: Průzkum návštěvnosti města Brna – 2004. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. 2004 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/pruzkumnavstevnostimestabrna-2004.doc, úprava autorka
Jestliže se zaměříme na zahraniční návštěvníky, u kterých důvod návštěvy známých nebyl tak často uváděný, zjistíme, že se ještě častěji věnovali návštěvě kulturních a historických památek, kulturních a společenských akcí a výletům do okolí:
15
Průzkum návštěvnosti města Brna – 2004. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. 2004 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/pruzkumnavstevnostimestabrna-2004.doc 18
Tabulka č. 6 - Hlavní aktivity návštěvníků Brna – domácí a zahraniční respondenti Typ aktivity
Návštěva kulturních a historických památek Návštěva kulturních a společenských akcí Návštěva přírodních zajímavostí Pěší turistika Cykloturistika Agroturistika Koupání, plavání Ostatní sporty Výlety do okolí Nákupy Jen relaxace
Domácí respondenti často + málo + někdy vůbec ne 64,7 35,3 36,2 63,8 33,0 67,0 34,2 65,8 13,2 86,8 7,1 92,9 21,2 78,8 15,2 84,8 44,3 55,7 37,7 62,3 35,9 64,1
Zahraniční respondenti často + málo + někdy vůbec ne 75,9 24,1 45,4 54,6 23,3 76,7 36,4 63,6 8,7 91,3 7,3 92,7 13,8 86,2 14,0 86,0 42,3 57,7 33,0 67,0 32,9 67,1
Pramen: Průzkum návštěvnosti města Brna – 2004. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. 2004 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/pruzkumnavstevnostimestabrna-2004.doc, úprava autorka
Atraktivita Brna, a tím i jeho úspěšnost v počtu návštěvníků, tedy spočívá hlavně v jeho památkách, což potvrzuje význam kulturně-historických památek pro městský cestovní ruch, jak jsme si uvedli v 1. kapitole. Turisticky nejatraktivnějšími objekty Brna jsou přitom katedrála sv. Petra a Pavla, hrad Špilberk, kapucínský klášter a vyhlídková věž Staré radnice. Počet návštěvníků jednotlivých objektů znázorňuje následující tabulka: Tabulka č. 7 – Návštěvnost hlavních památek Brna Památka Katedrála sv. Petra a Pavla Hrad Špilberk Kapucínský klášter Vyhlídková věž Staré radnice
Návštěvnost za rok 316 950 150 381 39 573 11 085
Pramen: Návštěvnost památek v krajích ČR v letech 2007-2010. NIPOS [online]. 2010 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126
Turistickou oblíbenost těchto památek potvrzuje i výše zmíněný Průzkum návštěvnosti, který se zabýval i průzkumem míst, které dotazovaní v Brně navštívili (viz Příloha č. 5 – Turistické cíle, které navštívilo více než 5 respondentů). Z průzkumu vyplývá i vysoká atraktivita centra města jako celku a jeho kostelů.
Údaje o návštěvnosti hradu Špilberk a kapucínského klášteru jsou z roku 2007, neboť v ostatních letech už nebyly k dispozici, ostatní údaje jsou z roku 2010. NIPOS je Národní informační a poradenské středisko pro kulturu, bylo zřízeno Ministerstvem kultury ČR 1.1.1991. NIPOS vykonává i statistickou službu za oblast kultury, kdy sleduje údaje o památkových objektech, které jsou návštěvníkům zpřístupněné za vstupné. Viz NIPOS [online]. [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz 19
Významnou památkou Brna zapsanou do seznamu UNESCO, o které bohužel nemáme údaje o návštěvnosti, je vila Tugendhat. Ta byla od 1.1. 2010 z důvodu památkové obnovy pro veřejnost uzavřena, od března tohoto roku je ale opět zpřístupněna. 16 Jak bude této zrekonstruované památky využito pro zvýšení atraktivnosti Brna v očích potenciálních návštěvníků bude ale záležet také na způsobech její propagace. Brno činí atraktivnějším i blízkost dalších turisticky vyhledávaných oblastí jako je Moravský kras a Slavkov u Brna, popřípadě další památka zapsaná na seznamu UNESCO – Lednickovaltický areál. Hlavní atraktivitou přírodního charakteru je pak Brněnská přehrada s hradem Veveří, který v roce 2009 navštívilo 51 146 turistů17. K procházkám a koupání láká i Mariánské údolí nacházející se na východním okraji Brna. Jde o oblast pokrytou lesy s několika vodními nádržemi a jeskyněmi. Častou uváděnou aktivitou byla i návštěva kulturních a společenských akcí. Mezi nejznámější patří například Mezinárodní hudební festival Brno, Bonjour Brno – dny francouzské kultury, Febiofest, Brněnská muzejní noc, Brněnské shakespearovské dny, Festival Janáček, Brno – město uprostřed Evropy, Vánoční trhy nebo hudební festivaly jako Brněnský Majáles a Čarodějáles a další.18 Mezi výjimečné sportovní události patří akce konané ne Masarykově okruhu v Brně, v čele s Mistrovstvím světa superbiků a Grand Prix České Republiky, které ročně navštíví až 238 000 sportovních nadšenců.19 Nakonec nemůžeme vynechat význam města Brna jako centra veletržních akcí. Veletrhy a výstavy mají v Brně nejdelší tradici v rámci ČR, a to díky Mezinárodnímu strojírenskému veletrhu.20 ,,Brněnské výstaviště bylo vybudováno úmyslně mezi Prahou a Bratislavou u příležitosti oslav 10. výročí založení Československa. Čistou výstavní plochou 130 000 m2 se řadí mezi největší výstaviště světa (23. místo). Ročně se na brněnském výstavišti koná zhruba 50 veletrhů, které navštíví téměř 1 milion návštěvníků.“21 Potenciál do budoucna má Brno i jako centrum kongresových akcí. Význam Brna jako centra veletržních a kongresových akcí nám znázorňuje kartodiagram Veletržní a kongresový cestovní ruch (viz Příloha č. 3). Je ale nutné konstatovat, že ve stále se zvyšující konkurenci samotná nabídka atraktivních památek a akcí neobstojí. Velice důležitá je tvorba zajímavých turistických produktů a také neustálé zlepšování turistických služeb, kam patří i dostatečná kapacita a kvalita ubytovacích zařízení.22
16
více viz Vila Tugendhat [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.tugendhat.eu Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2009. NIPOS [online]. 2009 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/Památky_kraje_20091.pdf 18 více viz Kalendář významných akcí. Brno [online]. 30.12.2011 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.brno.cz/turista-volny-cas/kultura/kalendar-vyznamnych-akci 19 Kolik lidí doopravdy přijede na Grand Prix? Bystrčník [online]. 14.11.2011 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.bystrcnik.cz/?p=15945 20 VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. s. 82 21 Informace o společnosti. BVV [online]. © 2011 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/veletrhybrno/spolecnost 22 VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 109 20 17
3 UBYTOVACÍ INFRASTRUKTURA Kapitola se zpočátku zabývá obecným vymezením a významem ubytovací infrastruktury v cestovním ruchu a jejím rozdělením podle různých kritérií, dále vysvětluje pojmy kategorizace a klasifikace ubytovacích zařízení a následně popisuje situaci v ČR, podrobněji se zabývá především systémem klasifikace.
3.1 Vymezení a význam ubytovací infrastruktury Ubytovací infrastruktura je základní podmínkou pro rozvoj turismu. Je částí tzv. suprastruktury cestovního ruchu, do které mimo ni patří i stravovací zařízení, cyklistické stezky, naučné stezky, turistická informační centra, lyžařské vleky apod.23 Ubytovací služby představují zařízení, která zabezpečují přechodné ubytování. Mají velký podíl na zajištění a realizaci cestovního ruchu a jsou charakteristické svým produktem, který je neskladovatelný, což znamená, že nevyužití ubytovacích kapacit se rovná ztrátě.24 Ubytovací infrastruktura se vyskytuje v mnoha různých typech a podobách. Zde jsou některé z typů ubytování v Evropě, které uvádějí Horner a Swarbrooke25:
rekreační střediska; hotely; motely; penziony (,,bed and breakfast“); historické státní hotely; ubytovny pro mládež; ubytování na farmách; výletní lodě a trajekty; lůžkové vlaky; školy a univerzity s ubytovacími zařízeními, která jsou volná v období prázdnin; obytné přívěsy; chaty, domky, vily; soukromé domy pronajímané po část roku; bývalé ubytovny dělníků současně využívané pro turisty a další.
Hesková26 člení ubytovací zařízení podle následujících kritérií:
23
charakter zařízení – podle něj se zařízení dělí na: o pevná (hotely, motely, penziony, ubytovny, chatové osady, kempy, ubytování v soukromí); o pohyblivá (lodě, lůžkové vozy, lehátkové vozy, botely, obytné přívěsy);
časové využití – dělení na zařízení: o celoroční – ta jsou základním fondem ubytovacích kapacit;
ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 282 HESKOVÁ, M. Základní problémy cestovního ruchu. s. 53 25 HORNER, S.; SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. s. 281-282 26 HESKOVÁ, M. Základní problémy cestovního ruchu. s. 53 21 24
o dvousezónní – dvě sezóny, provoz zpravidla v létě a zimě; o jednosezónní – zpravidla hlavní sezóna – letní nebo zimní;
provozovatel – na zařízení: o volného cestovního ruchu; o vázaného cestovního ruchu (chaty, ubytovny, zotavovny, lázeňské léčebny);
druh zařízení – členění na: o hromadná ubytovací zařízení = hotely, penziony, hotely garni, motely, hostely, ubytovny, chatové osady, kempy atd.; o individuální = ubytovací zařízení v soukromí.
Rozdělení podle druhu pak souvisí s kategorizací a následnou klasifikací ubytovacích zařízení: Kategorizací rozumíme proces zařazování ubytovacích zařízení do kategorií. Jednotlivé kategorie se liší typem a rozsahem poskytovaných služeb a způsobem jejich poskytování. 27 Kategorie nám určuje druh ubytovacího zařízení. Mezi rozšířené druhy patří např. hotely, penziony, motely, atd. Klasifikace je ,,zařazení jednotlivých kategorií podle vybavení, úrovně a rozsahu poskytovaných služeb do tříd. Cílem jakékoliv klasifikace je zachování určitého standardu při výstavbě a zřizování ubytovacích zařízení a dodržování příslušné kvality poskytovaných služeb.“28 Většina států Evropské Unie používá zařazení do pěti tříd, které označuje počtem hvězdiček. Některé státy (například Řecko a Francie) mají tříd šest. Ve Velké Británii se pak vedle označování pomocí hvězdiček setkáme i s korunkami, zařízení pro pronájem jsou označována klíči.29
3.2 Ubytovací zařízení v ČR V České republice se pod pojmem ubytovací zařízení rozumí ,,stavba ubytovacího zařízení stavba nebo její část, kde je poskytováno ubytování a služby s tím spojené; stavbou ubytovacího zařízení není bytový a rodinný dům a stavby pro rodinnou rekreaci. Ubytovací zařízení se zařazují podle druhu do kategorií 1. hotel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených; 2. motel, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 10 pokoji pro hosty, vybavené pro poskytování přechodného ubytování a služeb s tím spojených pro motoristy; 3. penzion, kterým se rozumí ubytovací zařízení s nejméně 5 pokoji pro hosty, s omezeným rozsahem společenských a doplňkových služeb, avšak s ubytovacími službami srovnatelnými s hotelem; 4. ostatní ubytovací zařízení, kterými jsou zejména ubytovny, koleje, svobodárny, internáty, kempy a skupiny chat nebo bungalovů, vybavené pro poskytování přechodného ubytování.“30
27
ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. s. 133 MALÁ, V. Základy cestovního ruchu. s. 33 29 Cestovní ruch a Evropská unie: vybrané kapitoly: sborník prací. s. 156 30 Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území. Sbírka zákonů. 2006. Dostupné z: http://www.tzbinfo.cz/pravni-predpisy/vyhlaska-c-501-2006-sb-o-obecnych-pozadavcich-na-vyuzivani-uzemi 22 28
V další vyhlášce31 jsou detailně popsány stavební požadavky na ubytovací zařízení, které obsahují například opatření týkající se vstupní části zařízení, minimální výšky a plochy pokoje, průchozí šířky chodeb, vybavení výtahem, opatření týkající se hygienických zařízení, určení maximálního počtu podlaží atd. Ve vyhlášce jsou zakotveny i základní klasifikační zásady a také vymezení hotelu garni: ,,Stavba ubytovacího zařízení se zařazuje podle požadavků na plochy a vybavení do tříd, které se označují hvězdičkami, stanovené normovými hodnotami. Hotely se člení do pěti tříd; hotel garni má vybavení jen pro omezený rozsah stravování, minimálně však snídaně a člení se do čtyř tříd. Motel a penzion se člení do čtyř tříd. Turistické ubytovny se zařazují do dvou tříd a kempy, skupiny chat a bungalovy se zařazují do čtyř tříd.“ Normy pro jednotlivé třídy jsou pak ustanoveny v ČSN 76 111032. Tato norma ale slouží pouze jako pomůcka pro zařazování do příslušných tříd - není obecně závazným právním předpisem. V České republice má tedy sice každý provozovatel ubytovacího zařízení povinnost zařadit jej do příslušné kategorie a třídy, a toto zařazení dát viditelně najevo zvenčí provozovny33, ale toto zařazení si každý provádí sám, tudíž může docházet k tomu, že počet hvězdiček je u některých zařízení nadhodnocený, to znamená, že dané zařízení nevykazuje takovou kvalitu, jakou by podle uvedeného počtu hvězdiček mělo. Tímto chováním pak provozovatel nepoškozuje jen sám sebe, ale i ostatní zařízení, jejichž kvalita odpovídá uvedenému počtu hvězdiček. Této situaci se snaží předejít systém Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR, který u nás funguje na dobrovolné bázi již od roku 2004. V roce 2010 byla navíc založena unie Hotelstars Union, která si dala za cíl především „sjednotit klasifikaci hotelových služeb pomocí jednotné metodiky a využití společného marketingu při propagaci certifikovaných zařízení.“34 Unii založily hotelové asociace sedmi států Evropské Unie, v současnosti je členů již 11 - Německo, Rakousko, Švédsko, ČR, Maďarsko, Švýcarsko, Nizozemí, Lucembursko a pobaltské země - Litva, Lotyšsko a Estonsko. Všechny tyto země tedy uplatňují společná kritéria v udělování hvězdiček35. Tato kritéria jsou u nás součástí již zmiňované normy ČSN 76 1110, kdy například klasifikace hotelů obsahuje celkem 270 hodnotících kritérií, klasifikace kategorie penzion pak 177 kritérií. Zjednodušené srovnání tříd kategorie penzion můžeme vidět v Tabulce č. 8. Hotelstars Union v rámci své činnosti spolupracuje také s internetovými portály nabízejícími ubytování, kdy prostřednictvím znaku Oficiální jednotné klasifikace zviditelňuje ta zařízení, která podstoupila certifikaci, čímž přispívá k ještě větší transparentnosti v této oblasti. (viz Příloha č. 6 – Partnerské webové portály)
31
Vyhláška o technických požadavcích na stavby. Sbírka zákonů. 2009. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=d4183eb2-c650-4e7d-a810-da90176d8f68 32 ČSN 76 1110. Služby cestovního ruchu – Klasifikace ubytovacích zařízení – Kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel. 2010. 33 Živnostenský zákon. Sbírka zákonů. 1991. Dostupné z: http://www.sbirkazakonu.info/zivnostenskyzakon/provozovnou-se-pro-ucely-tohoto-zakona-rozumi.html 34 Úvodní stránka. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/ 35 více viz Co znamenají hotelové hvězdičky. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/co-znamenaji-hvezdicky 23
Tabulka č. 8 – Požadavky na jednotlivé třídy kategorie penzion Penzion *
Penzion **
Snídaňová nabídka na požádání Kontaktní osoba přítomná v uvedených časech, non stop dosažitelná telefonicky Sprchový kout + WC na chodbě max. na 10 pokojů / není-li na pokoji / Umyvadlo na pokoji Židle, skříň, police či zásuvky na prádlo Mýdlo nebo tekuté tělové mýdlo, 1 ručník na osobu Výměna ložního prádla a ručníků min. 1x týdně Veřejně přístupný telefon pro hosty Možnost uložení cenností Nabídka nápojů / k dispozici kdekoli v penzionu /
Snídaňová nabídka na požádání Úsek příjmů hostů / recepce či vhodný prostor / Kontaktní osoba přítomná v uvedených časech, non stop dosažitelná telefonicky Sprchový kout + WC na chodbě max. na 10 pokojů / není-li na pokoji / Umyvadlo na pokoji, odkládací plocha Mýdlo nebo tekuté tělové mýdlo, 1 ručník na osobu, osuška na požádání, sklenka Stůl, 1 možnost k sezení na každé lůžko, lampička ke čtení u každého lůžka Barevný TV včetně dálkového ovládání / možnost zapůjčit není-li na pokoji/ Služba buzení Možnost uložení cenností
Penzion ***
Penzion ****
Rozšířená nabídka snídaní Úsek příjmů hostů / recepce či vhodný prostor /, sedací souprava v domě Kontaktní osoba přítomná v uvedených časech, non stop dosažitelná telefonicky, dorozumění v cizím jazyce Sprchový kout /WC na pokoji, sprchový závěs/ vanová zástěna Nabídka hygienických potřeb Místo pro odložení zavazadla / kufr box na pokoji, zrcadlo na výšku postavy Osvětlení u stolu, noční stolek, lampička ke čtení u každého lůžka Šampon, sprchový gel, kapesníčky, vysoušeč vlasů Telefon s provolbou ven / na požádání /, psací potřeby Výměna ložního prádla a ručníků min. 2x týdně Veřejný PC s Internetem Trezor v budově / není-li na pokoji /
Snídaně formou bufetu, večerní nabídka jídel na přání Úsek příjmů hostů s možností sezení, kontaktní osoba přítomná non stop Sprchový kout /WC na pokoji, sprchový závěs/ vanová zástěna Kosmetické výrobky, kosmetické zrcátko, vysoušeč vlasů, župan na požádání Výměna ložního prádla denně na požádání /respektování ekologických zásad / Pohovka s konferenčním stolkem na pokoji Pračka pro hosty / služba praní, žehlící prkno a žehlička / služba žehlení Internetové připojení, WiFi, bezdrátové na pokoji Trezor na pokoji Parkoviště / v areálu penzionu /
Pramen: Porovnání hvězdiček. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/porovnani-hvezdicek
24
4 ANALÝZA UBYTOVACÍCH ZAŘÍZENÍ MĚSTA BRNA Kapitola se zabývá analýzou a hodnocením ubytovacích zařízení v Brně. Podklady pro část této analýzy byly získány na základě sběru dat, proto je hned zpočátku kapitoly popsána jeho metodika a charakteristiky, které byly o těchto zařízeních zjišťovány. Následuje samotná analýza, a to z různých úhlů pohledu: z hlediska funkčně-prostorové struktury, druhové skladby, vývoje a využití kapacit ubytovacích zařízení. Nakonec jsou uvedeny budoucí perspektivy rozvoje ubytovacích zařízení města Brna.
4.1 Metodika Sběr dat probíhal od listopadu 2011 do února 2012 a jeho cílem bylo: nalezení úplného souboru ubytovacích zařízení nacházejících se na území Brno-město, které jsou v provozu; zjištění následujících charakteristik jednotlivých ubytovacích zařízení: o přesná lokalizace; o druh (kategorie); o třída (počet hvězdiček); o velikost (počet lůžek). Získání úplného souboru ubytovacích zařízení se skládalo ze tří kroků: průzkum Seznamu ubytovacích zařízení36 zveřejňovaného Českým statistickým úřadem; průzkum internetových databází poskytujících seznamy ubytovacích zařízení – především databáze dostupná na portálu jizni-morava.info, dále databáze následujících portálů: jizni-morava.cz, hotely.cz, hotel.cz, travelguide.cz, pensionhotel.cz, dohotelu.cz, dopenzionu.cz, penziony.cz, hotelypenziony.cz, booking.com, firmy.cz, levneubytovani.net, a-brno.com, brno.cz/turista-volny-cas/ubytovani-a-restaurace, chaty-chalupy-dds.cz; terénní průzkum. Na základě těchto průzkumů byl postupně vytvářen kompletní aktuální seznam ubytovacích zařízení v Brně. Chtěla bych podotknout, že na uvedených internetových databázích i v Seznamu ubytovacích zařízení poskytovaného ČSÚ se objevují i zařízení, která již ukončila činnost. (Ne)existence těchto zařízení byla potvrzena právě uvedeným terénním průzkumem. Po vytvoření kompletního seznamu bylo přistoupeno k získání informací o výše uvedených charakteristikách. Počet lůžek představuje stálý počet lůžek v daném zařízení (tedy bez přistýlek) a tento údaj byl přednostně brán z vlastních internetových stránek zařízení (57 % údajů). V případě, že zařízení internetové stránky nemá nebo se na nich údaj o celkovém počtu lůžek nevyskytuje, byl tento údaj získán z internetové databáze, především z portálu jizni-morava.info (31 % údajů), zbylá zařízení byla kontaktována telefonicky, e-mailem nebo navštívena osobně (10 % údajů). Některá zařízení nechtěla údaj o počtu lůžek poskytnout (2 %) – pro potřeby analýzy byl u těchto zařízení údaj o počtu lůžek odhadnut.
36
Seznam ubytovacích zařízení. Český statistický úřad [online]. 10.4.2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://czso.cz/lexikon/uz.nsf/uz?openform&:582786 25
Poměrně problematické bylo zjištění třídy ubytovacího zařízení. Údaje o počtu hvězdiček u jednoho zařízení se liší portál od portálu, případně se zde vůbec nevyskytují (tato skutečnost je výsledkem okolností popsaných v předchozí kapitole). Počet hvězdiček byl přednostně brán ze seznamu certifikovaných zařízení37 portálu Hotelstars Union a následně z portálů s Hotelstars Union spolupracujících, viz 3. kapitola, především z portálu jizni-morava.info (53 % údajů). Pokud byl údaj o počtu hvězdiček na tomto portálu evidentně sporný vzhledem k charakteristice a službám ubytovacího zařízení, byl počet hvězdiček zjišťován a porovnáván s ostatními výše zmíněnými portály a se Seznamem hromadných ubytovacích zařízení zveřejňovaným ČSÚ a zařízení byla přisouzena hodnota, která se vyskytovala nejčastěji (9 % údajů). U zařízení nevyskytujících se na jizni-morava.info byly informace převzaty z jiného portálu spolupracujícího s Hotelstars Union (7 % údajů). U zbývajících 31 % zařízení byl údaj o počtu hvězdiček převzat z ostatních databází nebo vlastních stránek zařízení. V těchto případech šlo většinou o hodnotu 0 hvězdiček, přičemž je možné, že některá z těchto zařízení nejsou do určité třídy vůbec zařazena. Jelikož převážná součást tohoto souboru (57 %) je tvořena apartmány v soukromí a chatami, které se oficiálně počtem hvězdiček neoznačují, a ubytovnami, které se oficiálně zařazují jen do dvou tříd, je v analýzách týkajících se počtu hvězdiček zavedena kategorie „2 a méně hvězdiček“. Z průzkumu vyplývá, že na území města Brna se nachází celkem 205 ubytovacích zařízení s 10 374 lůžky. Tato zařízení jsou pro účely analýzy rozdělena do dvou hlavní skupin – hromadná ubytovací zařízení a individuální ubytovací zařízení. Hromadná ubytovací zařízení zahrnují kategorie hotel, hotel garni, motel, penzion, hostel a ostatní HUZ (ubytovny, chatové osady, kempy a jiná ostatní HUZ) a na území Brna se jich nachází 164. Mezi individuální ubytovací zařízení se řadí ubytování v soukromí – v bytech, apartmánech a chatách, těchto zařízení je v Brně dle průzkumu 41. Seznam všech ubytovacích zařízení viz. Příloha č. 7 – Seznam ubytovacích zařízení města Brna. Součástí daného seznamu jsou i ubytovny určené hlavně pro dlouhodobější pobyt pracujících a koleje a ubytovny využívané především studenty. Dle průzkumu se v Brně nachází 64 takovýchto zařízení s celkovou kapacitou 17 187 lůžek, přičemž třída nebyla u těchto zařízení zjišťována. Tato zařízení jsou do seznamu zařazena z důvodu kompletnosti možnosti ubytování v Brně, v dalších analýzách s nimi však operováno nebude. Výstupem průzkumu je i kartodiagram, který je k této práci přiložen. Kartodiagram zachycuje všechny čtyři zjišťované charakteristiky ubytovacích zařízení, přičemž dle druhu jsou zařízení rozdělena, stejně jako v případě analýzy, na hromadná ubytovací zařízení a individuální ubytovací zařízení. Rozdílem je pouze méně podrobně členění hromadných ubytovacích zařízení z důvodu větší přehlednosti. Hromadná ubytovací zařízení se zde člení do tří skupin: hotely, penziony a ostatní zařízení, přičemž do ostatních zařízení jsou zařazeny všechny tyto druhy ubytovacích zařízení: hotely garni, motely, hostely, ubytovny, chatové osady, kempy a jiná ostatní HUZ. Podle velikosti (počtu lůžek) jsou zařízení začleněna do jedné ze čtyř skupin, přičemž v případě kempů je velikost vypočítána jako součet pevných lůžek a míst pro stany a karavany. Jelikož daný mapový podklad neobsahuje celé území Brna, některé ze zařízení zde chybí (celkem jde o 19 zařízení nacházejících se především v severní části brněnské přehrady a v městské části Brno-Chrlice).
37
Certifikovaná zařízení. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/certifikat-zarizeni?certifiedFacilitiesGrid-filters=r%255B0%255D%3D3 26
4.2 Analýza funkčně-prostorové struktury a druhové skladby ubytovacích zařízení 4.2.1 Funkčně-prostorová struktura ubytovacích zařízení Jak jsou zařízení v rámci Brna prostorově rozložena? Má toto rozložení logické vysvětlení? Počet zařízení v jednotlivých městských částech Brna znázorňuje následující kartodiagram: Kartodiagram č. 2 – Počet ubytovacích zařízení v městských částech Brna
Z něj lze vidět, že jednoznačně nejvyšší koncentrace ubytovacích zařízení je v městské části Brno-střed, kde se nachází celkem 56 objektů (více než čtvrtina všech ubytovacích zařízení 27
Brna). Následují městské části Brno-Královo Pole, kde se nachází 20 ubytovacích zařízení a Brno-Bystrc s 18-ti zařízeními. Obecně lze říci, že čím více se přibližujeme středu města, tím je zařízení více a směrem k okrajům jejich počet klesá. Výjimkou je již zmiňovaná část BrnoBystrc na severozápadu města a část Brno-Líšeň na východě. V některých okrajových městských částech nenajdeme žádné ubytovací zařízení. Jde o tři části nacházející se na úplném severu města: Brno-Jehnice, Brno-Ořešín a Brno-Útěchov. Důvodem je nejspíš relativně vysoká vzdálenost od centra a od významných cílů návštěvníků města. O výskytu ubytovacích zařízení rozhoduje i charakter městské části – méně zařízení se nachází například v částech, jejichž zástavbu tvoří převážně panelové domy. V Brně jsou takovými případy městské části Brno-Bohunice a Brno-Vinohrady, na jejichž území najdeme pouze jedno ubytovací zařízení. Popisované prostorové rozložení ubytovacích zařízení nám ukazuje i přiložený kartodiagram. Z něj lze navíc vyčíst i hlavní příčiny tohoto rozložení. Nejvíce zařízení se koncentruje do míst výskytu nejvýznamnějších cílů návštěvníků Brna. Jde o tyto oblasti: střed města a okolí vily Tugendhat, okolí brněnského výstaviště a okolí přehrady. Ve středu města se nachází většina památek, z nichž nejdůležitější jsme si uvedli ve 2. kapitole. Ty jsou cílem početné skupiny turistů, kteří přijeli hlavně za kulturně-poznávacím cestovním ruchem. Koncentrace ubytovacích zařízení v okolí brněnského výstaviště je výsledkem množství veletržních akcí, které se zde konají. Tato zařízení tak slouží především návštěvníkům, které do Brna přivedou pracovní povinnosti a služební cesty. Třetí oblastí je brněnská přehrada, jež je významnou přírodní atraktivitou sloužící především k relaxaci. Relativně vysoký počet zařízení (7) lze najít i v městské části Brno-Líšeň. Jde o část, v jejíž blízkosti se nachází významná rekreační oblast Brna – Mariánské údolí. Prostorové rozložení, především pak vzdálenost od středu města, předurčuje několik charakteristik ubytovacího zařízení, hlavně pak typ zákazníka, na který se zaměřuje, a cenu, kterou za své služby požaduje. Cena většinou úzce koresponduje s druhem zařízení - vyšší cena se dá očekávat u hotelového typu ubytování. Dá se tedy očekávat, že směrem ke středu města bude tohoto typu ubytování přibývat na úkor ostatních druhů ubytovacích zařízení. Podrobně je druhové rozložení ubytovacích zařízení rozebráno níže.
28
4.2.2 Druhová skladba ubytovacích zařízení a jejich kapacita V Brně je zastoupena široká škála druhů ubytovacích zařízení. Podíl jednotlivých druhů na celkovém počtu zařízení zobrazuje následující graf: Graf č. 2 – Druhová skladba ubytovacích zařízení v Brně dle počtu zařízení
73; 37%
24; 12%
Hotely 41; 20%
Hotely garni Motely Hostely Penziony Ostatní HUZ
3; 1% 1; 0%
Individuální ubytovací zařízení 58; 28%
5; 2% Pramen: vlastní šetření
Nejvíce se vyskytujícím druhem jsou penziony, které tvoří 37 % všech ubytovacích zařízení a spolu s hotely se na celkovém počtu zařízení v Brně podílejí 69 %. Třetí nejpočetnější skupinou jsou individuální ubytovací zařízení, přičemž převládá apartmánový typ ubytování (80 % všech individuálních ubytovacích zařízení). Ostatních HUZ je jen o osm procent méně než individuálních ubytovacích zařízení, přičemž když si podrobněji vyčíslíme podíl jejich jednotlivých typů (ubytovny, chatové osady, kempy a jiná ostatní ubytovací zařízení), zjistíme, že největší podíl na celkovém počtu ostatních HUZ mají ubytovny, kterých se v Brně nachází šestnáct. Nejméně častými druhy ubytovacích zařízení v Brně jsou hotely garni, hostely a motely, které dohromady tvoří pouhá tři procenta ubytovacích zařízení. Trochu jiný náhled na druhovou skladbu, a to z pohledu celkové lůžkové kapacity jednotlivých druhů ubytovacích zařízení, nám nabízí Graf č. 3. Z něj jde jasně vidět, že z celkového počtu 10 374 lůžek se nejvíce lůžek nachází v hotelech, které tak vytváří 62 % lůžkové kapacity Brna. Druhou největší skupinou jsou ostatní HUZ, a to především díky ubytovnám, kde se nachází celkem 1 192 lůžek. Na třetím místě se nachází penziony s 12-ti procenty. Mnohem nižší lůžkovou kapacitou disponují individuální ubytovací zařízení a hotely garni – dohromady se na počtu všech lůžek podílejí pouhými šesti procenty. Nejméně se pak na celkovém počtu lůžek podílejí motely a hostely, což je způsobeno nízkým počtem těchto zařízení (motel je v Brně jen jeden a hostely jen tři). Pozn.: Do grafu jsou zahrnuta jen lůžka, nikoliv místa pro stany a karavany. Míst pro stany se v Brně nachází nejméně 82, pro karavany pak 15. Z porovnání s Grafem č. 2 tak vyplývá, že největšími objekty ubytovací infrastruktury jsou hotely. Ještě lépe lze velikost jednotlivých druhů ubytovacích zařízení vyčíst z Grafu č. 4.
29
Graf č. 3 – Druhová skladba ubytovacích zařízení v Brně dle jejich celkové lůžkové kapacity 140; 1% 228; 2% 1212; 12%
337; 3%
Hotely Hotely garni
1783; 17%
Motely Hostely Penziony 291; 3%
Ostatní HUZ Individuální ubytovací zařízení
6428; 62%
Pramen: vlastní šetření
Graf č. 4 – Velikost ubytovacích zařízení v Brně dle druhu
Hotely 201 a více
Počet lůžek
Hotely garni Motely
71-200
Hostely Penziony
16-70
Ostatní HUZ Individuální ubytovací zařízení
15 a méně 0
20
40
60
80
100
Počet zařízení
Pramen: vlastní šetření
Více než 200 lůžek má pouze 14 objektů, z nichž 11 jsou hotely, a hotely převažují i v intervalu od 71 do 200 lůžek. Hotelů se tak na území Brna nachází sice méně než penzionů, ale lůžkovými kapacitami je vysoce převyšují. Podíváme-li se na počet zařízení, která mají 70 a méně lůžek, zjistíme, že většina z těchto zařízení jsou právě penziony, přičemž 60 % penzionů má méně než 16 lůžek. Průměrně velký hotel má tedy 111 lůžek, průměrný penzion 30
16. Nejmenšími zařízeními jsou pak individuální ubytovací zařízení, která mají většinou nejvýše deset lůžek, a tudíž se i přes vysoký počet těchto zařízení na celkové lůžkové kapacitě Brna podílejí pouhými třemi procenty. Lze také konstatovat, že třináct zařízení nazvaných jako penzion, konkrétně penzion U Kocoura, pension Balada, penzion Pod Kraví horou, penzion Juventus club, K penzion, penzion Malaník, penzion Zdena, pension Nicol, AMI penzion, penzion no.73, FAKO CLUB penzion, penzion Róza a Body penzion vlastně skutečnými penziony nejsou, neboť nesplňují podmínku pro zařazení do této kategorie, kterou je existence alespoň pěti pokojů. Pozn.: Jediným zařízením, které není součástí grafu, je Camping Radka, protože nedisponuje ani jedním pevným lůžkem – kemp má 30 míst pro stany a 15 pro karavany. Počet lůžek v jednotlivých druzích odráží celkové postavení daného místa v cestovním ruchu a také převažující typ návštěvníka. U významných turistických destinací je přitom zřetelný posun od levnějšího typu ubytování k dražšímu – roste podíl zařízení s vyšším počtem hvězdiček a klesá podíl zařízení s menším počtem hvězdiček (viz níže). Brno má následující skladbu zařízení dle počtu hvězdiček: Graf č. 5 – Zařízení dle počtu hvězdiček
Hotely Hotely garni
Počet hvězdiček
****
Motely Hostely ***
Penziony Ostatní HUZ Individuální ubytovací zařízení
** a méně
0
50
100
150
Počet zařízení
Pramen: vlastní šetření
Největší počet zařízení se nachází ve skupině dvě a méně hvězdiček – jde o téměř 61 % zařízení. V podstatě se dá říci, že všechny druhy ubytovacích zařízení kromě hotelů mají v převážné většině dvě a méně hvězdiček – v případě motelů, hostelů a ostatních HUZ jde o 100 % zařízení. Penzionů se dvěmi a méně hvězdičkami je v Brně 55, tedy více než 75 % všech penzionů. Ve vyšších třídách jednoznačně převažují hotely – skupinu čtyřhvězdičkových zařízení tvoří pouze hotely, na celkovém počtu tříhvězdičkových zařízení se hotely podílejí téměř 54-mi procenty. Nejvíce brněnských hotelů je právě
31
tříhvězdičkových, ale podíváme-li se na jejich celkovou lůžkovou kapacitu, zjistíme, že je menší než lůžková kapacita hotelů čtyřhvězdičkových. Důležitý je i údaj o počtu zařízení certifikovaných dle Oficiální jednotné klasifikace. Takovýchto zařízení se v Brně nachází deset - osm hotelů a dva hotely garni. Konkrétně jde o následující zařízení: hotel Avanti ****, hotel Maximus Resort ***, OREA hotel Voroněž II ***, hotel Slovan ***, hotel Continental ****, hotel International Brno ****, City Apart hotel ***, hotel Holiday Inn ****, hotel Albellus *** a hotel Vista *** a ****.38 Do budoucna se dá očekávat, že v zájmu vyšší konkurenceschopnosti bude oficiálně certifikovaných zařízení v Brně přibývat.
4.2.3 Komplexní pohled na ubytovací infrastrukturu Komplexní pohled na rozmístění a skladbu ubytovacích zařízení v Brně nám nabízí přiložený kartodiagram. Z něj lze vidět již zmiňovanou koncentraci zařízení do středu města a do okolí přehrady. Městská část Brno-střed disponuje celkem 4 672 lůžky, což představuje téměř 45 % lůžkové kapacity Brna. Jednoznačně zde převažuje hotelový typ ubytování – lůžka v hotelech tvoří 80 % všech zdejších lůžek, na počtu zařízení se hotely podílejí 41 procenty (viz Kartodiagram č. 2 níže). Vysoká koncentrace hotelů je způsobena především jejich cenovou politikou – zaměřují se většinou na bohatší zákazníky, kteří preferují centrum města, ať už z pracovních důvodů (kongresy, veletrhy), nebo z důvodu blízkosti památek a kulturních akcí - většinou se jedná hlavně o zahraniční návštěvníky. Tak, jak se směrem ke středu města zvyšuje počet hotelů, zvyšuje se i jejich počet hvězdiček – nejluxusnější hotely se soustřeďují především v blízkosti vily Tugendhat, výstaviště a v historickém centru města. Z 22 hotelů nacházejících se v městské části Brno-střed mají pouze dva dvě a méně hvězdiček, jedenáct hotelů je tříhvězdičkových a deset čtyřhvězdičkových. Celkově ale tyto čtyřhvězdičkové hotely disponují mnohem větším počtem lůžek než hotely tříhvězdičkové (viz Graf č. 6). To je dáno tím, že zdejší čtyřhvězdičkové hotely jsou největšími ubytovacími zařízeními v Brně. Dva největší – hotel Voroněž I (692 lůžek) a hotel Holiday Inn (400 lůžek) se nacházejí v bezprostřední blízkosti brněnského výstaviště a jsou tedy ubytovací základnou pro jeho návštěvníky. Graf č. 6 – Hotely v části Brno-střed dle počtu hvězdiček (lůžková kapacita) 2569; 69%
**** *** 1085; 29%
** a méně
75; 2% Pramen: vlastní šetření
38
Certifikovaná zařízení. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/certifikat-zarizeni?certifiedFacilitiesGrid-filters=r%255B0%255D%3D3 32
V části Brno-střed najdeme i velký počet individuálních ubytovacích zařízení, u nichž je také patrná koncentrace do oblastí nejvýznamnějších cílů návštěvníků. Počet penzionů nacházejících se v městské části Brno-střed je vzhledem k celkovému počtu zdejších zařízení a ve srovnání s podílem penzionů v ostatních městských částech podprůměrný - tvoří pouze 21 % zařízení. Penziony jsou totiž na rozdíl od hotelů více plošně rozprostřeny - nekoncentrují se v úplném centru města, protože většinou nedisponují natolik rozmanitými a kvalitními službami, aby za ně mohly požadovat stejnou cenu jako u hotelového typu ubytování. Penziony tedy vyhledávají spíše méně nároční návštěvníci, přičemž většinou jde především o domácí návštěvníky. Větší oblíbenost hotelového typu ubytování u zahraničních návštěvníků než u domácích a převahu domácích návštěvníků v celkovém počtu hostů ubytovaných v penzionech potvrzuje i již zmiňovaný Průzkum návštěvnosti města Brna. 39 Podíl přenocování zahraničních návštěvníků na celkovém počtu přenocování v hotelu je přitom závislý na počtu hvězdiček – čím vyšší počet hvězdiček hotel má, tím vyšší procento realizovaných přenocování je uskutečněno návštěvníky ze zahraničí: Tabulka č. 9 – Podíl počtu přenocování cizinců na celkovém počtu přenocování v jednotlivých třídách hotelů v Brně (2009) Třídy hotelů Hotely **** Hotely *** Hotely **
celkem 190 906 235 929 7 528
Počet přenocování v tom cizinci 127 095 124 396 1 410
% podíl cizinců 66,6 52,7 18,7
Pramen: ČSÚ, 2012
Další významnou turistickou oblastí je brněnská přehrada. V její blízkosti se nachází celkem 24 zařízení, přičemž typickými druhy ubytování v této oblasti jsou chaty, chatové osady a kempy (celkem 11 zařízení). Okolí přehrady disponuje celkem 980-ti lůžky, 15-ti místy pro karavany a nejméně 82 místy pro stany.
39
Průzkum návštěvnosti města Brna – 2004. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. 2004 [cit. 201204-18]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/pruzkumnavstevnostimestabrna-2004.doc 33
Kartodiagram č. 3 – Druhová skladba ubytovacích zařízení v městských částech Brna
34
4.3 Srovnání údajů se statistikou ČSÚ Statistika ČSÚ v rámci šetření ubytovacích zařízení pracuje pouze s hromadnými ubytovacími zařízeními, přičemž za takové zařízení považuje ,,zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůžky sloužící pro účely cestovního ruchu. Ubytovací zařízení s nižší kapacitou se řadí do kategorie individuální ubytovací zařízení (neboli ubytování v soukromí). Tyto jednotky již nejsou šetřeny od roku 2002.“40 Ubytovací zařízení jsou v Seznamu ubytovacích zařízení41 zveřejňovaného ČSÚ rozčleněna do následujících skupin: hotel *****; hotel ****; hotel ***; hotel **; hotel *; hotel garni; penzion; kemp; chatová osada; turistická ubytovna; ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde nespecifikovaná; přičemž jak lze vidět, počet hvězdiček je zjišťován pouze u hotelů. Podle tohoto Seznamu se na území města Brna k 10.4.2012 nachází 97 hromadných ubytovacích zařízení. Porovnáme-li toto číslo s údaji z provedeného výzkumu, zjistíme, že se značně liší - o 108 ubytovacích zařízení. Odečteme-li z celkového počtu zjištěných zařízení (205) počet individuálních ubytovacích zařízení, protože ta už nejsou v rámci ČSÚ šetřena, dostaneme se na hodnotu 164 hromadných ubytovacích zařízení. Tato hodnota je ale stále podstatně vyšší než hodnota ČSÚ. Detailní pohled na odlišnosti v počtu jednotlivých zařízení nám ukazuje následující tabulka: Tabulka č. 10 – Srovnání počtu jednotlivých zařízení dle statistiky ČSÚ a dle provedeného průzkumu Typ zařízení
Statistika ČSÚ
Provedený průzkum
Hotel ***** Hotel **** Hotel *** Hotel ** Hotel * Hotel garni Penzion Kemp Chatová osada
1 12 29 3 1 3 21 2 1
0 18 34 1 0 5 73 3 2
40
Metodické vysvětlivky. Český statistický úřad [online]. 14.3.2007 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2006edicniplan.nsf/o/9207-06-za_4__ctvrtleti_2006-metodicke_vysvetlivky 41 Seznam ubytovacích zařízení. Český statistický úřad [online]. 10.4.2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://czso.cz/lexikon/uz.nsf/uz?openform&:582786 35
Turistická ubytovna Ostatní HUZ jinde nespecifikovaná Celkem
0 24 97
16 7 159
Pramen: ČSÚ, 2012; vlastní šetření
Pozn.: V tabulce je u provedeného výzkumu v řádku Celkem uvedena hodnota 159, nicméně celkový počet hromadných ubytovacích zařízení je dle provedeného výzkumu 164. Odlišnost těchto dvou hodnot je dána tím, že do tabulky nejsou zařazeny hotely, které nemají žádnou hvězdičku – těch se dle průzkumu na území Brna nachází pět. Z tabulky vyplývá, že nejvýrazněji se údaje o počtu zařízení liší v případě penzionů – o celých 52 zařízení. Část tohoto rozdílu lze vysvětlit tím, že některé penziony nalezené v rámci průzkumu nejsou v rámci ČSÚ šetřeny, protože mají buď méně než pět pokojů nebo méně než deset lůžek – celkem jde o 8 „penzionů“. I přes tento fakt ale statistika ČSÚ eviduje pouze necelých 33 % penzionů nacházejících se na území Brna. Významný je i rozdíl v počtu turistických ubytoven, kdy ČSÚ na území Brna neeviduje žádné takovéto zařízení. Některé ubytovny jsou ve statistice ČSÚ zařazeny do skupiny „ostatní HUZ jinde nespecifikovaná“. V rámci této skupiny ČSÚ eviduje 24 objektů, což je o 17 více, než prokázal provedený průzkum. Tato skutečnost je dána mimo jiné tím, že ČSÚ do této skupiny zahrnuje i některé koleje a ubytování pro studenty, které v rámci provedeného průzkumu a vyhodnocení jeho výsledků nebyly do této skupiny zařazeny. Údaje se rozcházejí i v případě počtu hotelů a počtu jejich hvězdiček. Statistika ČSÚ eviduje 46 hotelů, což je o 12 méně, než se jich v Brně skutečně nachází. Odlišnosti v rámci počtu hvězdiček vznikly, jak bylo vysvětleno výše, tím, že údaje o počtu hvězdiček byly přednostně brány ze seznamu certifikovaných zařízení portálu Hotelstars Union a z portálů s Hotelstars spolupracujících. Různí se například údaj o počtu pětihvězdičkových hotelů – ČSÚ eviduje jedno takovéto zařízení, z provedeného průzkumu však vyplývá, že na území Brna se nevyskytuje žádné takové zařízení. Konkrétně jde o hotel Holiday Inn, který je dokonce certifikován v rámci Oficiální jednotné klasifikace, a to jako čtyřhvězdičkový hotel s platností certifikace do konce roku 2012, proto nebyl do pětihvězdičkových hotelů zařazen. V Seznamu ubytovacích zařízení ČSÚ se navíc vyskytují i zařízení, která nejsou v provozu. Jde o tato zařízení: hotel Avion, hotel Jelenice, hotel Merkur, hotel Akord, pension Ulmie, chata Vlněny, penzion na Vrázové a domov mládeže Juventus. I přes nedostatky statistiky zůstávají údaje ČSÚ užitečným nástrojem pro znázornění vývoje jednotlivých ukazatelů v čase a pro jejich srovnání mezi více objekty. Následující podkapitoly se budou věnovat analýze vývoje a využití kapacit ubytovacích zařízení v Brně a jejich srovnání s vybranými městy, a budou v nich použity výhradně údaje ze statistik ČSÚ.
Údaj je součtem počtu jiných ostatních ubytovacích zařízení, hostelů a motelů. 36
4.4 Analýza vývoje ubytovacích zařízení města Brna Brno vždy patřilo k významným turistickým cílům v ČR, čemu odpovídá i velká lůžková kapacita. Ze srovnání počtu lůžek Brna s ostatními městy s největší ubytovací kapacitou v ČR v roce 2010 (viz Tabulka č. 1 v 1. kapitole) vyplývá, že Brno se na celkovém počtu lůžek těchto měst podílí více než pěti procenty. Vyřadíme-li z tabulky Prahu, činí podíl Brna téměř 10 %. Již v roce 2000 byl podíl Brna na celkovém počtu lůžek daných měst vysoký - téměř 9 %. Vývoj ubytovacích zařízení města Brna zachycuje následující tabulka: Tabulka č. 11 – Počet ubytovacích zařízení a lůžek v Brně (2000 – 2010) Stav k 31.12. Počet zařízení Počet lůžek Místa pro stany a karavany 2000 86 14 057 276 2001 90 11 792 275 2002 89 10 604 230 2003 89 10 406 230 2004 82 9 351 230 2005 82 9 111 230 2006 82 8 871 230 2007 82 9 002 235 2008 89 9 243 235 2009 89 9 474 230 2010 87 9 407 230 Pramen: ČSÚ, 2012
Z ní je patrné, že od roku 2000 do roku 2006 dochází ke snižování počtu lůžek, přičemž k nejvýznamnějšímu propadu došlo v roce 2001. Ten byl způsoben především snižováním počtu lůžek (velikosti) ostatních hromadných ubytovacích zařízení (viz Příloha č. 8 – Vývoj počtu zařízení a lůžek v jednotlivých druzích ubytovacích zařízení v Brně). Pokles počtu lůžek v těchto zařízeních je hlavní příčinou celkového snižování počtu lůžek v Brně i v dalších letech – od roku 2001 do roku 2004 ubylo celkem 2 369 lůžek. Od roku 2007 začíná celkový počet lůžek v Brně mírně růst a dochází k jeho ustálení kolem hodnoty 9 400 lůžek. V průběhu lze pozorovat i trend zvyšování počtu kvalitnějších ubytovacích zařízení na úkor zařízení méně kvalitních (viz Tabulka č. 12 níže). U méně kvalitních zařízení dochází buď k úplnému zániku, nebo ke zkvalitnění služeb a přechodu do vyšší třídy. K tomuto zkvalitňování přitom dochází postupně - zpočátku přibývají zařízení dvouhvězdičková na úkor zařízení s jednou hvězdičkou, později však ubývá i těchto zařízení, a to na úkor ještě kvalitnějších tříhvězdičkových zařízení. Zařízení se třemi hvězdičkami zůstávají v Brně určitým standardem – k jejich poklesu už nedochází, počet těchto zařízení naopak kontinuálně roste. Počet čtyřhvězdičkových zařízení zůstává od roku 2000 až do roku 2008 v podstatě stejný, výrazně se nemění ani jejich celková lůžková kapacita. K významnějšímu růstu dochází až v roce 2009, kdy přibyla tři zařízení. U těchto zařízení lze navíc vypozorovat postupné snižování průměrné velikosti – v roce 2000 měl čtyřhvězdičkový hotel průměrně téměř 400 lůžek, v roce 2010 je to ale už jen 213 lůžek.
37
Tabulka č. 12 – Počet zařízení a lůžek v jednotlivých třídách v Brně (2000 – 2010) Stav k 31.12. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Hotel ***** Počet zařízení 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1
Počet lůžek 0 0 0 0 0 0 400* 400* 400* 400* 400*
Hotel, motel, botel **** Počet Počet zařízení lůžek 7 2 764 9 2 557 8 2 423 8 2 419 8 2 438 8 2 412 7 2 046 7 2 002 8 2 025 11 2 320 11 2 344
Hotel, motel, botel *** Počet Počet zařízení lůžek 16 1 379 16 1 688 17 1 890 17 1 873 18 2 192 18 2 158 19 2 280 19 2 313 24 2 618 25 2 680 26 2 777
Hotel, motel, botel ** Počet Počet zařízení lůžek 9 1 234 8 1 010 11 1 234 11 1 235 9 868 8 560 7 495 7 382 3 167 3 167 3 165
Hotel, motel, botel * Počet Počet zařízení lůžek 6 335 6 331 2 3 126 2 2 1 2 2 1 1 -
Pramen: ČSÚ, 2012
Pozn.: u proškrtnutých políček jsou údaje o zařízeních nedostupné - ČSÚ je nezveřejňuje, protože jde o důvěrné údaje; údaje označené hvězdičkou jsou za město Brno také nedostupné, jsou nahrazeny údaji zjištěnými provedeným šetřením. V Brně tedy v průběhu let došlo ke snížení celkového počtu lůžek, a to především zánikem lůžek v ostatních ubytovacích zařízeních a v zařízeních s jednou a dvěma hvězdičkami. Tato zařízení zřejmě neuměla uspokojit poptávku po vyžadovaných službách, a tak dochází k jejich nahrazení vyššími třídami ubytovacích zařízení a k celkovému zkvalitnění ubytovací infrastruktury. Počet lůžek v jednotlivých třídách pak odráží celkové postavení města v cestovním ruchu – čím je město pro návštěvníky atraktivnější, tím větší je podíl nejvyšších tříd. To lze demonstrovat na příkladu Prahy jako města mezinárodního významu z hlediska cestovního ruchu a jejím srovnáním s Brnem. Podíváme-li se na počet lůžek v jednotlivých třídách ubytovacích zařízení obou měst (viz Graf č. 7 a 8 níže), zjistíme, že Praha má v porovnání s Brnem větší podíl pětihvězdičkových a čtyřhvězdičkových ubytovacích zařízení – v součtu se na počtu lůžek ve všech třídách ubytovacích zařízeních v Praze podílejí 62-ma procenty, v Brně činí podíl těchto zařízení pouze 48 %. Tento rozdíl vzniká především výší podílu zařízení s pěti hvězdičkami, kdy v Praze se počet lůžek v pětihvězdičkových zařízeních na celkovém počtu lůžek ve všech třídách podílí 16-ti procenty, v Brně pouze sedmi procenty. Brno má ve srovnání s Prahou větší podíl tříhvězdičkových zařízení, což je přímým důsledkem výše uvedeného. Tato zařízení se na lůžkové kapacitě všech tříd ubytovacích zařízení v Brně podílejí téměř 50-ti procenty. Podíl zařízení s jednou a dvěma hvězdičkami je v rámci obou měst nízký, o něco vyšší je pak v Brně. Na základě tohoto srovnání lze říct, že Brno disponuje méně kvalitní ubytovací infrastrukturou než Praha, což je přímým důsledkem jeho nižšího postavení v cestovním ruchu ČR. Vzhledem k trendu postupného zvyšování kvality ubytovacích zařízení lze však očekávat, že se Brno bude přibližovat nynější struktuře ubytovacích zařízení v Praze. V příštích letech pravděpodobně dojde ke zvýšení počtu nejkvalitnějších zařízení se čtyřmi a pěti hvězdičkami, a to buď výstavbou nových zařízení, nebo přechodem zařízení do vyšších tříd. Velkou roli bude hrát především poptávka po daných ubytovacích zařízeních a s tím související využití kapacit. 38
Graf č. 7 – Počet lůžek v jednotlivých třídách ubytovacích zařízení v Praze (2010)
29071; 46%
22590; 36%
Hotel ***** Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * 1487; 2% 10206; 16%
100; 0%
Pramen: ČSÚ, 2012
Pozn.: údaj o počtu lůžek není v roce 2010 za skupinu Hotel, motel, botel * k dispozici, číslo je odhadnuto na základě ostatních údajů z ČSÚ.
Graf č. 8 – Počet lůžek v jednotlivých třídách ubytovacích zařízení v Brně (2010)
2777; 48%
2344; 41%
Hotel ***** Hotel, motel, botel **** Hotel, motel, botel *** Hotel, motel, botel ** Hotel, motel, botel * 165; 3% 400; 7%
34; 1%
Pramen: ČSÚ, 2012
Pozn.: údaj o počtu lůžek není v roce 2010 za skupinu Hotel ***** a Hotel, motel, botel * k dispozici, číslo je odhadnuto na základě ostatních údajů z ČSÚ a vlastního šetření.
39
4.5 Analýza využití kapacit ubytovacích zařízení Pro posouzení využití kapacit bude v této podkapitole použit ukazatel tzv. čistého využití lůžek, který vyjadřuje vztah mezi počtem přenocování a počtem lůžek: „Čisté využití lůžek = podíl počtu přenocování za sledované období a součinu průměrného počtu lůžek k dispozici s počtem provozních dnů. Výsledná hodnota je uvedena v procentech (tj. násobena 100).“42 ČSÚ tento údaj poskytuje za tyto skupiny zařízení: hotel *****; hotel, motel, botel ****; hotel, motel, botel ***; hotel, motel, botel **; hotel, motel, botel *; hotel garni; penzion; chatová osada; turistická ubytovna; ostatní hromadná ubytovací zařízení jinde neuvedená. Údaje o využití lůžkových kapacit města Brna v jednotlivých letech nejsou bohužel k dispozici za všechny skupiny zařízení, ale pouze za některé, viz následující tabulka: Tabulka č. 13 – Čisté využití lůžek v některých skupinách ubytovacích zařízení v Brně (2000-2010) Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Hotel, motel, botel **** 33,9 29,1 27,6 27,4 32,0 31,6 36,1 37,1 35,8 24,7 28,4
Hotel, motel, botel *** 35,8 29,3 32,5 30,8 32,5 36,0 35,3 25,4 26,9
Hotel, motel, botel ** 53,2 34,5 25,2 13,1 -
Hotel, motel, botel * 43,9* 54,5* 41,5* 31,5* 28,0* 20,8* 20,9* -
Hotel garni
Penzion
41,4 38,9 32,0
36,0* 23,7* 21,6* 19,7* 20,6* 20,6* 20,8* 19,7* 17,6*
Pramen: ČSÚ, 2012
Pozn.: u proškrtnutých políček jsou údaje o zařízeních nedostupné - ČSÚ je nezveřejňuje, protože jde o důvěrné údaje; údaje označené hvězdičkou jsou za město Brno také nedostupné, proto jsou nahrazeny údaji o využití lůžek za celý Jihomoravský kraj, které alespoň přibližně reflektují skutečné využití těchto zařízení.
42
Metodika – časové řady cestovní ruch. Český statistický úřad [online]. 24.1.2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch 40
Z tabulky můžeme vidět, že využití kapacit v čase kolísá kolem jedné třetiny téměř u všech druhů zařízení. K většímu poklesu využití kapacit pak dochází v letech 2001, 2002, 2008 a 2009 – pokles v roce 2001 a 2002 byl způsoben celkově nižší tendencí lidí cestovat v důsledku útoků z 11. září, úbytek v letech 2008 a 2009 je pak reakcí na hospodářskou krizi, kdy v celé ČR kromě Prahy došlo k rapidnímu poklesu počtu přenocování – v roce 2009 v Brně o téměř 200 000 (viz Tabulka č. 3 ve 2. kapitole). Již v roce 2010 však dochází k pomalému oživení poptávky, a to především v důsledku zvýšení podílu zahraničních turistů, u nichž v období krize došlo k výraznějšímu poklesu počtu přenocování než u domácích návštěvníků.43 Toto oživení se tak projevilo ve zvýšení využití lůžek čtyřhvězdičkových a tříhvězdičkových zařízení, které jsou vyhledávány více právě zahraničními turisty. Srovnáme-li využití lůžek v Brně s využitím lůžek ve vybraných městech ČR – Ostravě, Plzni a Praze (viz Příloha č. 7), zjistíme, že Brno, Ostrava a Plzeň vykazují velice podobná procenta využití ve všech skupinách ubytovacích zařízení, a to většinou kolem jedné třetiny. Výjimkou je Praha, kde se využití lůžek pohybuje kolem 50-ti procent. Na výši procenta využití kapacit má vliv několik faktorů: výše poptávky, počet lůžek v daném území, dostatečné investice do zvyšování kvality zařízení a větší preference jednodenních pobytů v regionu.44 Podíváme-li se na ukazatel průměrného počtu přenocování, který se vypočítá jako podíl počtu přenocování a počtu příjezdu hostů, zjistíme, že průměrný počet přenocování za roky 2000 až 2010 byl v Praze 2,7, v ostatních sledovaných městech se tento ukazatel pohyboval však jen kolem hodnoty 2,1, přičemž nejnižší hodnotu vykazovalo Brno. Právě nízký průměrný počet přenocování je zde jednou z překážek k vyšším hodnotám využití kapacit ubytovacích zařízení. Průměrný počet přenocování zde navíc stále klesá – v roce 2003 byl průměrný počet nocí na jednoho hosta 2,0, v roce 2010 však už jen 1,7. Klesající tendence tohoto ukazatele je patrná v celé České republice – v roce 2003 činil 3,5 přenocování, v roce 2010 pak pouze tři. Ke zvýšení bohužel nedošlo ani v roce 201145. Otázkou také je, zda Brno nemá, vzhledem k počtu přenocování, celkový nadbytek ubytovacích kapacit. S tím souvisí i to, jaký vývoj poptávky město Brno a majitelé ubytovacích zařízení očekávají. Vzhledem k pozvolnému oživení poptávky po hospodářské krizi se dá předpokládat, že se ukazatel čistého využití lůžek bude vracet k hodnotám před krizí a bude stoupat poptávka po ubytovacích zařízeních nejvyšších tříd. Velkou roli bude hrát také způsob prezentace ubytovacích zařízení a plánované kroky města Brna v oblasti propagace města, především propagace Brna jako města kongresů střední velikosti.46
43
ČSÚ, 2012 Komentář – metodická podpora regionálního rozvoje. Regionální rozvoj [online]. [2010] [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/116.html 45 Cestovní ruch – 4. čtvrtletí 2011. Český statistický úřad [online]. 7.2.2012 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ccru020712.doc 46 Koncepce ekonomického rozvoje města. Brno: Kancelář strategie města [online]. 2009 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/Podnikatel/kerm/KERM_02_12_ZMB.pdf 41 44
4.6 Další perspektivy rozvoje ubytovací infrastruktury v Brně Na základě výše uvedeného můžeme říci, že Brno prodělalo určitý vývoj ubytovací infrastruktury, který spočíval zejména v celkovém snížení počtu lůžek a ve zkvalitnění jednotlivých zařízení. K posunu zařízení do tříd s vyšším počtem hvězdiček přitom dochází neustále, jelikož požadavky návštěvníků na ubytovací služby se s vývojem času zvyšují. Ve struktuře ubytovacích zařízení tak roste podíl zařízení s nejvyšším počtem hvězdiček. Z příkladu Prahy jako destinace, která je v porovnání s Brnem vývojově dál, lze usuzovat, že struktura ubytovacích zařízení v Brně se bude vyvíjet podobným směrem – bude zde přibývat nejkvalitnějších zařízení se čtyřmi a pěti hvězdičkami. Tento vývoj však ovlivňuje především poptávka, což souvisí s celkovým postavením města v cestovním ruchu. Z předchozích kapitol vyplývá, že Brno se vyznačuje relativně vysokým postavením v cestovním ruchu České republiky. Ve stále se zvyšující konkurenci však toto postavení není neoblomné, a tak bude záležet také na krocích, které město pro jeho udržení, či dokonce zvýšení, podnikne. Brno se do budoucna v oblasti cestovního ruchu hodlá zaměřit především na propagaci města jako centra veletržního průmyslu a kongresů střední velikosti. Za tímto účelem vzniklo i Moravia Convention Bureau (MCB), jež je součástí Centrály cestovního ruchu Jižní Morava a jeho cílem je právě „zvýšení počtu konaných akcí v destinaci a s tím související propagace Jižní Moravy a města Brna jako destinace vhodné pro pořádání kongresů, konferencí, veletrhů a incentivních programů.“47 Pro naplnění tohoto cíle Moravia Convention Bureau spolupracuje s poskytovateli jednotlivých služeb, kam mimo jiné patří i služby ubytovacích zařízení – MCB na svých stránkách poskytuje kompletní seznam ubytovacích zařízení, která disponují sály pro konání kongresových akcí, a umožňuje i přímou rezervaci. Právě ochota ubytovacích zařízení spolupracovat a zvyšovat tak povědomí o svých službách je významným faktorem, který má vliv na zvýšení informovanosti návštěvníků, a tím i jejich větší příliv – přínosem pro brněnská ubytovací zařízení je existence jednotného rezervačního systému, který funguje na stránkách jizni-morava.info a sdružuje necelých 70 % ubytovacích zařízení Brna. 48 V zájmu zvýšení svých tržeb se tedy dá očekávat větší spolupráce ubytovacích zařízení a rozšíření stávajícího rezervačního systému o zařízení chybějící. Orientace na návštěvníky veletržních a kongresových akcí s sebou přináší také ještě větší tlak na zvýšení kvality ubytovacích zařízení. V budoucnu se tak dá očekávat vyšší zapojení ubytovacích zařízení Brna do Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR. Oficiálně certifikovaná zařízení jsou pro zákazníky důvěryhodnější, a tím se stávají konkurenceschopnějšími. V případě nezájmu brněnských ubytovacích zařízení o certifikaci se poskytovatelé těchto zařízení vystavují většímu riziku poklesu počtu svých návštěvníků. V současnosti totiž v oblasti určování počtu hvězdiček panuje značná nejistota, která může vést ke zklamání a nespokojenosti návštěvníků a následnému snížení zájmu opět Brno navštívit nebo doporučit svým známým. Zaměření Brna na bohatší návštěvníky je patrné z růstu počtu hotelů se třemi, a hlavně čtyřmi hvězdičkami. Asi nejznámější z posledních staveb je čtyřhvězdičkový hotel Barceló (v roce 2012 přejmenován z hotelu Comsa) nacházející se v centru města. Jak bylo psáno výše, luxusnější zařízení se většinou koncentrují právě ve středu Brna, ale jelikož možnosti výstavby v samotném historickém centru jsou značně omezené, dochází v poslední době ke
incentivní turistika = pobyty pořádané firmami pro své zaměstnance nebo klienty, většinou doplněné nějakým speciálním programem (například pro stmelení kolektivu) 47 více viz Představení. Moraviaconvention [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.moraviaconvention.cz/predstaveni/ 48 vlastní šetření 42
vzniku hotelů přestavbou historických budov. To je i případ hotelu Barceló, který vznikl zrekonstruováním budovy Městského dvora. Další podobnou stavbou je hotel Grandezza, který vzniká v centru města na Zelném trhu. Stavba tohoto pětihvězdičkového hotelu je však spojená s problémy tykající se nepovolených zásahů do historické budovy, kdy majitelé o legalizaci těchto zásahů žádají až dodatečně.49 V souvislosti s podobnými zásahy do historického centra města je nutné, aby si radní a investoři uvědomili, že atraktivita Brna pro návštěvníky je velmi závislá právě na uchování jeho historického rázu a celkovém souladu vzhledu starých a nových budov v centru města, a tak se při rozhodování o podobných stavbách rozhodovali na základě komplexního pohledu na věc. Určitou možností kompenzace omezených prostor v centru Brna je orientace budoucí výstavby luxusnějších zařízení do okrajových částí Brna, především pak do oblasti brněnské přehrady. Zde v současné době dochází k rekonstrukci hotelu Maximus Resort, jež bude otevřen v červnu tohoto roku a bude nabízet služby ve tři a čtyřhvězdičkovém standardu. Součástí hotelu je i kongresový sál s kapacitou až 200 míst.50 Otázkou však je, zda propagace Brna jako centra veletržních a kongresových akcí bude úspěšná a přiláká do těchto nově postavených luxusních hotelů dostatečné množství návštěvníků. Využití lůžek v zařízeních nejvyšších tříd totiž v minulých letech sice stoupalo, ale není zcela jisté, zda budoucí poptávka pokryje i kapacity nově vznikajících hotelů, popřípadě nedojde k zavření některých zařízení stávajících. Tyto obavy však existovaly ještě před otevřením zmiňovaného hotelu Barceló, kdy tiskový mluvčí Asociace cestovních kanceláří a agentur Tomio Okamura upozorňoval, že nově vznikající čtyřhvězdičkové hotely budou mít mimo veletrhy v Brně složitou situaci. 51 I přes obavy se ale tyto předpovědi nenaplnily, což potvrzuje obsazenost hotelu Barceló, která v roce 2010 dosáhla 45-ti procent.52 Do budoucna se tedy dá očekávat další výstavba čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových hotelů. Jelikož výstavba takových hotelů je většinou orientována do středu města, ale prostory pro výstavbu jsou v centru města omezené, budou tyto nové hotely nejspíš disponovat menší lůžkovou kapacitou. Další možností výstavby těchto zařízení jsou vzdálenější atraktivní lokality Brna, především oblast brněnské přehrady. V souvislosti s přibýváním nejluxusnějších zařízení se tak v oblasti čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových hotelů dá očekávat vyšší konkurence a tím vyvolaný větší tlak na kvalitu poskytovaných služeb a spokojeného zákazníka. Současně může dojít k zániku zařízení, která nebudou schopná tuto kvalitu zajistit. V případě levnějších druhů ubytovacích zařízení jako jsou penziony, hostely, kempy, chatové osady a ostatní hromadná ubytovací zařízení nejsou informace o využití lůžek v rámci Brna dostupné, a tak je obtížné předvídat jejich budoucí vývoj. Jediným druhem zařízení, které patří do skupiny levnějších a o kterém jsou dostupné alespoň nějaké informace o využití lůžek, je hotel garni. Tento druh zařízení vykazoval v roce 2008 více než čtyřicetiprocentní vytíženost lůžek (viz Tabulka č. 13 výše). Údaje o využití lůžek v předchozích letech však 49
Hotel Zelný trh: stavba na černo. Brněnský deník [online]. 11.7.2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/hotel-zelny-trh-stavba-na-cerno20080710.html 50 Hotel Maximus Resort. Maximus Resort [online]. [2012] [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.maximusresort.cz/-hotel-maximus-resort-brno 51 více viz V centru vznikají nové luxusní hotely. Zbytečně? Brněnský deník [online]. 11.7.2008 [cit. 2012-0503]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/centru-vznikaji-uxusni-hotely-zbytecne-20080710.html 52 Hotel Comsa Brno Palace slaví narozeniny – hosty vítá už rok. Brnovinky [online]. 17.6.2010 [cit. 2012-0503]. Dostupné z: http://www.brnovinky.cz/mista-znama-neznama-brno/hotel-comsa-brno-palace-slavinarozeniny-hosty-vita-uz-rok 43
nejsou dostupné, a tak je těžké usuzovat na vývoj využití lůžek v dalších letech. Faktem je, že například lůžek v hostelech je v Brně pouze 140. Větší nabídku levnějšího a přitom kvalitního ubytování odpovídajícího ceně by přitom určitě přivítali především mladí lidé. Možností levného ubytování v letních měsících jsou i kempy a chaty v okolí přehrady. Jelikož poptávka po ubytování v těchto zařízeních je většinou spjata i s možností koupání, bude využití zařízení záviset také na stavu vody v přehradě – v minulých letech se zde totiž koupání v důsledku přemnožení sinic nedoporučovalo. Určitým omezením bránícím většímu rozvoji cestovního ruchu v této oblasti je pak nedostatek ostatních služeb (kvalitní restaurační zařízení, hřiště apod.). V případě zlepšení tohoto stavu, a také dostatečně kvalitních služeb poskytovaných kempy a podobnými zařízeními, by se celkový počet návštěvníků a využití zařízení v okolí přehrady měl dle mého názoru v budoucnu zvýšit, což by mohlo vést i ke stavbě nových zařízení nebo ke zvýšení počtu individuálních ubytovacích zařízení. V souhrnu lze tvrdit, že celková lůžková kapacita Brna se již nejspíše nebude významně navyšovat, ale dojde k jejímu kvalitativnímu posunu a zániku zařízení, která se tomuto posunu nebudou schopná přizpůsobit.
4.7 Závěrečné doporučení a hodnocení Město Brno je důležitým centrem cestovního ruchu České republiky. Pro zachování tohoto stavu je ale velice důležitá dostatečná kapacita a kvalita ubytovací infrastruktury. Na základě předchozích analýz lze konstatovat, že Brno disponuje dostatečnými ubytovacími kapacitami, jelikož průměrné využití lůžek se pohybuje kolem jedné třetiny. Město Brno by se tedy do budoucna mělo zaměřit především na zajištění spokojenosti návštěvníků s ubytovacími službami, s čímž souvisí celková informovanost potenciálních návštěvníků o možnostech ubytování a také transparentnost v oblasti udělování hvězdiček. Jednotný rezervační systém by se měl rozšířit o chybějící zařízení a celkově by se majitelé ubytovacích zařízení měli snažit více zviditelnit. Za velmi důležitý prvek dalšího rozvoje ubytovacích zařízení a celkově cestovního ruchu města Brna považuji zapojení co nejvíce zařízení do Oficiální jednotné klasifikace, a tím i do Hotelstars Union. Unie se nejspíše bude stávat uznávanou institucí a znak Oficiální jednotné klasifikace tak bude brán jako symbol zaručující odpovídající stupeň kvality ubytovacích zařízení, což bude pro certifikovaná zařízení konkurenční výhodou. V rámci ukazatele čistého využití lůžek se Brno pohybuje na stejné úrovni jako ostatní města (s výjimkou Prahy). Na výši tohoto ukazatele mají mimo jiné vliv i dostatečné investice do zvyšování kvality zařízení a větší preference jednodenních pobytů v regionu. Za účelem posouzení toho, zda jsou investice do zvyšování kvality zařízení dostatečné, by měl být proveden průzkum zjišťující spokojenost návštěvníků s ubytovacími službami a také to, zda služby odpovídaly očekávanému standardu. Určitým limitujícím faktorem k vyššímu využití lůžek v Brně je nízký průměrný počet přenocování. I přes propagaci Brna jako města kongresů ke zvýšení hodnoty tohoto ukazatele nejspíše v budoucnosti nedojde, protože veletržní a kongresový cestovní ruch se vyznačuje krátkou dobou pobytu účastníků. Pro úspěšnost propagace Brna jako města kongresů jsou důležité kvalitní služby ubytovacích zařízení. Výstavbu nových čtyřhvězdičkových a pětihvězdičkových hotelů proto hodnotím jako přínosnou. Zvýšení počtu zařízení v těchto třídách povede k větší konkurenci mezi hotely a tím k většímu tlaku na poskytování kvalitních služeb. V rámci výstavby v centru města ale nesmí docházet k nepovoleným zásahům do historických budov a ke změnám historického rázu celého středu města.
44
Příležitost pro rozvoj cestovního ruchu a tím i pro rozvoj ubytovacích zařízení vidím v okolí přehrady. V budoucnu by se tato oblast mohla stát jak atraktivním místem pro konání kongresů, tak oblíbeným cílem mladších turistů, kteří většinou preferují levnější ubytování. Brno by se tedy mělo zaměřit na zlepšení služeb v okolí přehrady a na její větší propagaci. V souvislosti se zaměřením Brna na návštěvníky veletrhů a kongresů se možná poněkud zapomíná na návštěvníky preferující levnější ubytování. Jelikož informace o využití lůžek levnějších druhů ubytování nejsou v rámci Brna dostupné, bylo by vhodné provést průzkum zjišťující využití kapacit v těchto zařízeních a případně navýšit možnosti levného, a přitom kvalitního ubytování. V závěru lze konstatovat, že pro udržení své turistické atraktivity se Brno musí především neustále snažit zlepšovat celkovou kvalitu ubytovacích služeb, protože nároky účastníků cestovního ruchu na ubytovací služby se neustále zvyšují.
.
45
ZÁVĚR Tato práce se věnuje analýze a hodnocení ubytovacích zařízení města Brna. Za účelem přiblížení důležitosti této analýzy čtenáři je v prvních kapitolách hodnocen a analyzován celkový význam a postavení městského cestovního ruchu v ČR a následně i v Brně. Z analýz vyplývá, že Brno patří mezi nejdůležitější centra cestovního ruchu v ČR, což je ukázáno na ukazatelích celkové lůžkové kapacity a počtu přenocování hostů. V cestovním ruchu města hrají důležitou roli kulturně-historické památky a přítomnost veletrhů mezinárodního významu. Tato primární nabídka však musí být vhodně podpořena tvorbou zajímavých produktů cestovního ruchu a především dostatečnou kvalitou a kapacitou ubytovacích zařízení. Zjištění těchto vlastností u ubytovacích zařízení v Brně bylo jedním z cílů této práce. Dle provedeného průzkumu se na území Brna nachází celkem 205 ubytovacích zařízení s 10 374 lůžky, přičemž 62 % všech lůžek se nachází v hotelech. Výstupem práce bylo i vytvoření kartodiagramu zachycujícího čtyři sledované charakteristiky ubytovacích zařízení: přesnou lokalizaci, druh, počet hvězdiček a počet lůžek. Na jeho základě jsem došla k poznatku, že nejvíce zařízení se koncentruje do míst výskytu nejvýznamnějších cílů návštěvníků Brna, kterými jsou střed města, okolí vily Tugendhat a okolí brněnské přehrady. Z analýz také vyplývá, že v centru města jednoznačně převažuje počet lůžek v hotelech, přičemž se zde nacházejí vůbec nejluxusnější hotely s nejvyšším počtem hvězdiček, které vyhledávají především zahraniční návštěvníci. Penziony a ostatní zařízení jsou na rozdíl od hotelů více plošně rozprostřeny, což je přirozeným jevem vyplývajícím z rozsahu a kvality jimi nabízených služeb. Provedený průzkum také zpřesňuje údaje, které o ubytovacích zařízeních na území Brna poskytuje ČSÚ. Ze srovnání vyplývá, že ČSÚ eviduje pouze něco přes 60 % všech ubytovacích zařízení města Brna, přičemž největší chybovosti dosahuje v případě penzionů, kterých eviduje jen necelých 33 %. Jelikož ČSÚ neeviduje individuální ubytovací zařízení, je přidanou hodnotou průzkumu také zjištění počtu těchto zařízení na území Brna – celkem jde o 41 zařízení. Terénní průzkum také odhalil, že osm zařízení evidovaných ČSÚ není momentálně v provozu. Z analýzy vývoje ubytovacích zařízení vyplývá, že v Brně došlo v průběhu let ke snížení celkového počtu lůžek, a to především poklesem počtu lůžek v ostatních hromadných ubytovacích zařízení a v zařízeních s jednou a dvěma hvězdičkami. Tento vývoj je zapříčiněn trendem zvyšování počtu kvalitnějších ubytovacích zařízení na úkor zařízení méně kvalitních, přičemž v Brně stále zůstávají určitým standardem zařízení se třemi hvězdičkami. Do budoucna se však dá očekávat, že se Brno bude přibližovat nynější skladbě ubytovacích zařízení v Praze, kde převažují zařízení se čtyřmi hvězdičkami a rozšiřuje se i počet hotelů s pěti hvězdičkami. Náznaky tohoto budoucího vývoje v Brně jsou patrné již nyní – jen v roce 2009 zde přibyla tři čtyřhvězdičková zařízení. Z analýzy využití lůžek vyplynulo, že významnými okolnostmi, které měly vliv na počet přenocování, a tím i na využití lůžek ve městě Brně, byly útoky z 11. září 2001 a nedávná hospodářská krize. Na základě této analýzy se potvrdil také výše zmíněný trend snižování zájmu návštěvníků o zařízení s menším počtem hvězdiček. Z porovnání Brna s vybranými městy ČR pak vyplývá, že nadprůměrné využití lůžek je pouze v Praze. Ostatní města včetně Brna vykazují hodnoty nižší, a to většinou kolem jedné třetiny. Relativně nízké procento využití lůžek v Brně je mimo jiné způsobeno i větší preferencí jednodenních pobytů v regionu. 46
Budoucí vývoj ubytovací infrastruktury v Brně bude záležet na mnoha okolnostech, přičemž jedním z rozhodujících faktorů bude úspěšnost propagace Brna jako města kongresů střední velikosti. Úspěšnost této propagace je zase velice závislá na spokojenosti s kvalitou poskytovaných služeb, kam patří především služby ubytovací. V zájmu přilákání většího počtu návštěvníků by se tedy ubytovací zařízení měla snažit více zviditelnit a poskytovat kvalitní služby odpovídající jejich třídě. Ke zvýšení důvěryhodnosti a konkurenceschopnosti zařízení může přispět jejich zapojení do Oficiální jednotné klasifikace ubytovacích zařízení ČR. V případě, že se Brnu podaří naplnit vytyčené cíle, lze očekávat o to větší růst zařízení s nejvyšším počtem hvězdiček a větší konkurenci v této oblasti spojenou s vyšším tlakem na kvalitu poskytovaných služeb. Vývoj levnějších druhů ubytovacích zařízení lze předpovídat jen stěží, jelikož za tyto zařízení nejsou informace o využití lůžek dostupné. Určitou příležitost pro rozvoj ubytovacích zařízení představuje i brněnská přehrada a její okolí. V budoucnu by se tato oblast mohla stát jak atraktivním místem pro konání kongresů, tak oblíbeným cílem turistů, kteří preferují levnější ubytování Na základě celkového pohledu na ubytovací infrastrukturu v Brně lze konstatovat, že ubytovací kapacity jsou dostačující, ne-li nadbytečné. Pro zachování turistické atraktivity Brna by tedy mělo být prioritou především pružné reagování na neustále rostoucí nároky účastníků cestovního ruchu na kvalitu ubytovacích služeb.
47
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Odborné knihy: [1] BADULESCU A; BUGNAR N.; BADULESCU D. Cultural tourism in urban areas. In WYRZYKOVSKI, J. (ed.). Conditions of the foreign tourism development in central and eastern Europe: Urban tourism – present state and development perspectives. Vol. 8. Wroclaw: Institute of Geography and Regional Development, University of Wroclaw, 2005. 443 p. ISBN 83-917-8187-9. [2] Cestovní ruch a Evropská unie: vybrané kapitoly: sborník prací. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2000. 174 s. ISBN 80-245-0084-1. [3] MALÁ, V. Základy cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 2002. 97 s. ISBN 80-245-0439-1. [4] HESKOVÁ, M. Základní problémy cestovního ruchu. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999. 142 s. ISBN 80-7079-047-4. [5] HORNER, S; SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003. 486 s. ISBN 80-247-0202-9. [6] VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2006. 157 s. ISBN 80-239-7256-1. [7] VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. Plzeň: Aleš Čeněk, 2011. 315 s. ISBN 978-80-7380-340-7 [8] VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M.; HOLEŠINSKÁ A. Geografie cestovního ruchu. DSO. (nové inovované vydání). Brno: Masarykova univerzita, 2009. 153 s. [9] VYSTOUPIL, J.; ŠAUER, M.; HOLEŠINSKÁ A.; METELKOVÁ P. Základy cestovního ruchu. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 119 s. ISBN 80-210-4167-6. [10] ZELENKA, J.; PÁSKOVÁ, M. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002. 448 s. ISBN 978-80-7201-880-2. Elektronické zdroje: [11] Castles and chateaux. CzechTourism [online]. © 2009 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http:/www.czechtourism.com/what-to-see/castles-chateaux.aspx?lang=enGB&selectedculture=en-GB [12] Certifikovaná zařízení. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/certifikat-zarizeni?certifiedFacilitiesGridfilters=r%255B0%255D%3D3 [13] Cestovní ruch – 4. čtvrtletí 2011. Český statistický úřad [online]. 7.2.2012 [cit. 2012-0501]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/ccru020712.doc [14] Co znamenají hotelové hvězdičky. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/co-znamenaji-hvezdicky [15] Český statistický úřad [online]. © 2012. Dostupné z: http:/www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/home
48
[16] Hotel Comsa Brno Palace slaví narozeniny – hosty vítá už rok. Brnovinky [online]. 17.6. 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.brnovinky.cz/mista-znama-neznamabrno/hotel-comsa-brno-palace-slavi-narozeniny-hosty-vita-uz-rok [17] Hotel Maximus Resort. Maximus Resort [online]. [2012] [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.maximus-resort.cz/-hotel-maximus-resort-brno [18] Hotel Zelný trh: stavba na černo. Brněnský deník [online]. 11.7.2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/hotel-zelny-trh-stavba-nacerno20080710.html [19] Informace o společnosti. BVV [online]. © 2011 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.bvv.cz/veletrhy-brno/spolecnost [20] Kalendář významných akcí. Brno [online]. 30.12.2011 [cit. 2012-02-16]. Dostupné z: http://www.brno.cz/turista-volny-cas/kultura/kalendar-vyznamnych-akci [21] Kolik lidí doopravdy přijede na Grand Prix? Bystrčník [online]. 14.11.2011 [cit. 2012-0216]. Dostupné z: http://www.bystrcnik.cz/?p=15945 [22] Komentář – metodická podpora regionálního rozvoje. Regionální rozvoj [online]. [2010] [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/116.html [23] Koncepce ekonomického rozvoje města. Brno: Kancelář strategie města [online]. 2009 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.brno.cz/fileadmin/user_upload/Podnikatel/kerm/KERM_02_12_ZMB.pdf [24] Mapka městských částí a katastrálních území statutárního města Brna. Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 7.12.2010 [cit. 201204-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:M%C4%9Bstsk%C3%A9_%C4%8D%C3%A1sti_B rna.PNG [25] Metodické vysvětlivky. Český statistický úřad [online]. 14.3.2007 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2006edicniplan.nsf/o/9207-06za_4__ctvrtleti_2006-metodicke_vysvetlivky [26] Metodika – časové řady cestovní ruch. Český statistický úřad [online]. 24.1.2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/metodika_casove_rady_cestovni_ruch [27] Návštěvnost památek v krajích ČR v letech 2007-2010. NIPOS [online]. 2009 [cit. 201202-15]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz/?cat=126 [28] NIPOS [online]. 15.2.2012 [cit. 2012-02-15]. Dostupné z: http://www.nipos-mk.cz [29] Partnerské webové portály. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/partnerske-portaly [30] Porovnání hvězdiček. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/porovnani-hvezdicek [31] Průzkum návštěvnosti města Brna – 2004. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. 2004 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/pruzkumnavstevnostimestabrna-2004.doc [32] Představení. Moraviaconvention [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.moraviaconvention.cz/predstaveni 49
[33] Seznam ubytovacích zařízení. Český statistický úřad [online]. 10.4.2012 [cit. 2012-0420]. Dostupné z: http://czso.cz/lexikon/uz.nsf/uz?openform&:582786 [34] Turisté a návštěvníci Prahy. Czechtourism [online]. 2004 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/files/statistiky/turiste_a_navstevnici.pdf [35] Úvodní stránka. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz [36] V centru vznikají nové luxusní hotely. Zbytečně? Brněnský deník [online]. 11.7.2008 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/centru-vznikaji-uxusnihotely-zbytecne-20080710.html [37] Vila Tugendhat [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.tugendhat.eu [38] Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území. Sbírka zákonů. 2006. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/vyhlaska-c-501-2006-sb-o-obecnychpozadavcich-na-vyuzivani-uzemi [39] Vyhláška o technických požadavcích na stavby. Sbírka zákonů. 2009. Dostupné z: http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=d4183eb2-c650-4e7d-a810da90176d8f68 [40] Význam genia loci českých památkových míst pro rozvoj cestovního ruchu. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR [online]. 2001 [cit. 2012-02-09]. Dostupné z: http://www.saura.cz/refs/genius/files/genius.pdf [41] World Heritage List. UNESCO [online]. © 1992-2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list [42] Živnostenský zákon. Sbírka zákonů. 1991. Dostupné z: http://www.sbirkazakonu.info/zivnostensky-zakon/provozovnou-se-pro-ucely-tohotozakona-rozumi.html Ostatní zdroje: [43] ČSN 76 1110. Služby cestovního ruchu – Klasifikace ubytovacích zařízení – Kategorie hotel, hotel garni, penzion, motel a botel. 2010.
50
SEZNAM GRAFŮ Graf č. 1 – Důvody návštěvy města Brna..............................................................................17 Graf č. 2 – Druhová skladba ubytovacích zařízení v Brně dle počtu zařízení.........................29 Graf č. 3 – Druhová skladba ubytovacích zařízení v Brně dle jejich celkové lůžkové kapacity .............................................................................................................................................30 Graf č. 4 – Velikost ubytovacích zařízení v Brně dle druhu ..................................................30 Graf č. 5 – Zařízení dle počtu hvězdiček...............................................................................31 Graf č. 6 – Hotely v části Brno-střed dle počtu hvězdiček (lůžková kapacita) .......................32 Graf č. 7 – Počet lůžek v jednotlivých třídách ubytovacích zařízení v Praze (2010) ..............39 Graf č. 8 – Počet lůžek v jednotlivých třídách ubytovacích zařízení v Brně (2010) ...............39
SEZNAM TABULEK Tabulka č. 1 - Česká města s největší ubytovací kapacitou....................................................11 Tabulka č. 2 - Česká města s nejvyšším počtem přenocování (průměr let 2000-2010)...........12 Tabulka č. 3 - Postavení města Brna v ČR (2001-2010)........................................................16 Tabulka č. 4 - Návštěvnost Jihomoravského kraje a Brna (průměr let 2000-2010) ................17 Tabulka č. 5 - Hlavní aktivity návštěvníků Brna ...................................................................18 Tabulka č. 6 - Hlavní aktivity návštěvníků Brna – domácí a zahraniční respondenti..............19 Tabulka č. 7 - Návštěvnost hlavních památek Brna...............................................................19 Tabulka č. 8 - Požadavky na jednotlivé třídy kategorie penzion ............................................24 Tabulka č. 9 - Podíl počtu přenocování cizinců na celkovém počtu přenocování v jednotlivých třídách hotelů v Brně (2009).................................................................................................33 Tabulka č. 10 - Srovnání počtu jednotlivých zařízení dle statistiky ČSÚ a dle provedeného průzkumu .............................................................................................................................35 Tabulka č. 11 - Počet ubytovacích zařízení a lůžek v Brně (2000 – 2010) .............................37 Tabulka č. 12 - Počet zařízení a lůžek v jednotlivých třídách v Brně (2000 – 2010) ..............38 Tabulka č. 13 - Čisté využití lůžek v některých skupinách ubytovacích zařízení v Brně (20002010)....................................................................................................................................40
SEZNAM KARTODIAGRAMŮ Kartodiagram č. 1 – Městský cestovní ruch v ČR .................................................................15 Kartodiagram č. 2 – Počet ubytovacích zařízení v městských částech Brna...........................27 Kartodiagram č. 3 – Druhová skladba ubytovacích zařízení v městských částech Brna .........34
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ČR.......................... Česká republika ČSÚ ....................... Český statistický úřad HUZ....................... hromadná ubytovací zařízení MCB ...................... Moravia Convention Bureau
SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1 - Koncentrace kulturních památek UNESCO v jednotlivých evropských zemích53 Příloha č. 2 - Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO .............................54 Příloha č. 3 - Veletržní a kongresový cestovní ruch ..............................................................55 51
Příloha č. 4 - Hodnocení turistické atraktivnosti měst ČR .....................................................56 Příloha č. 5 - Turistické cíle Brna, které navštívilo více než 5 respondentů............................57 Příloha č. 6 - Partnerské webové portály ...............................................................................58 Příloha č. 7 - Seznam ubytovacích zařízení města Brna.........................................................59 Příloha č. 8 - Vývoj počtu zařízení a lůžek v jednotlivých druzích ubytovacích zařízení v Brně .............................................................................................................................................69 Příloha č. 9 - Čisté využití lůžek ve vybraných skupinách ubytovacích zařízení v Praze, Ostravě a Plzni .....................................................................................................................70
52
Příloha č. 1 - Koncentrace kulturních památek UNESCO v jednotlivých evropských zemích
Země San Marino Malta Andora Lucembursko Belgie Kypr Nizozemí Švýcarsko Česká republika Itálie Portugalsko Řecko Rakousko Chorvatsko Slovensko Velká Británie Německo Španělsko Maďarsko Černá Hora Albánie Dánsko Bulharsko Francie Litva Slovinsko Estonsko Bosna a Hercegovina Makedonie Polsko Srbsko Lotyšsko Moldavsko Švédsko Irsko Rumunsko Norsko Finsko Bělorusko Turecko Island Ukrajina
Počet památek 1 3 1 1 10 3 8 8 12 44 12 17 9 6 5 24 33 40 7 1 2 3 7 34 4 1 2 2 1 12 3 2 1 13 2 6 6 6 3 10 1 4
Rozloha (tis.km2) Koncentrace Pořadí země 0,06 16,667 1. 0,3 10 2. 0,5 2,137 3. 2,6 0,385 4. 30,5 0,328 5. 9,25 0,324 6. 40,8 0,196 7. 41,3 0,194 8. 78,9 0,152 9. 301,2 0,146 10. 92,1 0,13 11. 131,9 0,129 12. 83,8 0,107 13. 56,5 0,106 14. 49 0,102 15. 244 0,098 16. 356,4 0,093 17. 504,8 0,079 18. 93 0,075 19. 13,8 0,072 20. 30,5 0,07 21. 43,1 0,07 22. 110,9 0,063 23. 547 0,062 24. 65,2 0,061 25. 20,3 0,049 26. 45,1 0,044 27. 51,1 0,039 28. 25,7 0,039 29. 312,7 0,038 30. 88,4 0,034 31. 64,5 0,031 32. 33,7 0,03 33. 450 0,029 34. 70,3 0,028 35. 237,5 0,025 36. 324,2 0,019 37. 337 0,018 38. 207,6 0,014 39. 780,6 0,013 40. 103 0,01 41. 603,7 0,007 42.
Pramen: World Heritage List. UNESCO [online]. © 1992-2012 [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://whc.unesco.org/en/list
Příloha č. 2 – Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO
Pramen: VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. s. 19
Příloha č. 3 – Veletržní a kongresový cestovní ruch
Pramen: VYSTOUPIL, J. a kol. Atlas cestovního ruchu České republiky. s. 83
Příloha č. 4 - Hodnocení turistické atraktivnosti měst ČR
Mezinárodní význam Praha
Národní význam
Nadregionální význam
Brno
Beroun
Litomyšl
České Budějovice
Bechyně
Loket
Český Krumlov Františkovy Lázně Hradec Králové Cheb Jičín Jihlava Jindřichův Hradec Karlovy Vary
Kutná Hora
Boskovice Broumov Bruntál Čáslav Česká Lípa Děčín Domažlice Dvůr Králové n/L. Frenštát pod Radhoštěm Frýdlant v Čechách
Liberec
Havlíčkův Brod
Olomouc Plzeň Prachatice Tábor Telč Třeboň
Harrachov Horšovský Týn Chrudim Jablonec nad Nisou Jáchymov Jaroměř Jaroměřice nad Rokytnou Jeseník Kadaň Kroměříž
Louny Luhačovice Mariánské Lázně Mělník Mikulov Mladá Boleslav Mnichovo Hradiště Moravská Třebová Moravské Budějovice Náchod Nové město nad Metují Nový Jičín Nymburk Opava Ostrava Ostrov nad Ohří Pardubice
Kolín
Znojmo Žatec
Rožnov pod Radhoštěm Rychnov nad Kněžnou Slavkov u Brna Slavonice Soběslav Strážnice Sušice Svitavy Štramberk Teplice Terezín Trutnov Třebíč Turnov Uherské Hradiště Uherský Brod Ústí nad Labem Úštěk Valašské Meziříčí
Pelhřimov
Vimperk
Písek Poděbrady Prostějov
Vrchlabí Vysoké Mýto Zlín Žďár nad Sázavou Železná Ruda
Klatovy
Příbor
Lipník nad Bečvou Litoměřice
Příbram Rakovník
Pramen: VYSTOUPIL, J.; ŠAUER M. a kol. Geografie cestovního ruchu České republiky. s. 109, úprava autorka
Příloha č. 5 – Turistické cíle Brna, které navštívilo více než 5 respondentů Navštívená místa domácí zahraniční respondenti respondenti abs. v% abs. v% Špilberk 127 52,0 215 51,3 Katedrála sv. Petra a Pavla 91 37,3 185 44,2 Centrum 50 20,5 113 27,0 Brněnská přehrada 29 11,9 23 5,5 Stará radnice 19 7,8 31 7,4 Kostely 11 4,5 33 7,9 Kapucínský kostel sv. Kříže 21 8,6 17 4,1 Zoologická zahrada 26 10,7 12 2,9 Radnice 12 4,9 25 6,0 Zelný trh 12 4,9 22 5,3 Veveří 11 4,5 21 5,0 Vila Tugendhat 6 2,5 24 5,7 náměstí Svobody 10 4,1 18 4,3 Masarykův okruh 2 0,8 22 5,3 BVV 12 4,9 8 1,9 Biskupský dvůr 1 0,4 14 3,3 Muzea 4 1,6 10 2,4 kostel sv. Jakuba 6 2,5 7 1,7 Botanická zahrada 1 0,4 8 1,9 Obchody 5 2,0 4 1,0 Galerie 5 2,0 3 0,7 Divadlo 4 1,6 3 0,7 nákupní centrum jih 5 2,0 2 0,5 Památky 5 2,0 2 0,5 Dům pánů z Lipé 5 2,0 1 0,2 Nová radnice 1 0,4 5 1,2 Starobrněnský klášter 1 0,4 5 1,2
všichni respondenti abs. v% 342 51,6 276 41,6 163 24,6 52 7,8 50 7,5 44 6,6 38 5,7 38 5,7 37 5,6 34 5,1 32 4,8 30 4,5 28 4,2 24 3,6 20 3,0 15 2,3 14 2,1 13 2,0 9 1,4 9 1,4 8 1,2 7 1,1 7 1,1 7 1,1 6 0,9 6 0,9 6 0,9
Pozn.: relativní číslo označuje podíl respondentů, kteří označili místo uvedené v levém sloupci, z počtu respondentů, kteří uvedli alespoň jedno navštívené místo Pramen: Průzkum návštěvnosti města Brna – 2004. Centrála cestovního ruchu – Jižní Morava [online]. 2004 [cit. 2012-02-14]. Dostupné z: http://www.ccrjm.cz/doc/pruzkumnavstevnostimestabrna-2004.doc
Příloha č. 6 – Partnerské webové portály
Nadnárodní portály:
www.expedia.com
www.tripadvisor.com (připravuje se)
Národní portály:
Firmy.cz Seznam.cz (připravuje se)
Ubytovani.cz (připravuje se)
Hotel.cz
Kudyznudy.cz (připravuje se)
Dohotelu.cz
Dopenzionu.cz
Hotely.cz
Pensionhotel.cz
Travelguide.cz
Regionální portály:
Vychodni-Cechy.info
Jizni-Morava.info Jizni-Morava.cz
Pardubicko.info
Ceskomoravskepomezi.cz
Pramen: Partnerské webové portály. Hotelstars [online]. © 2010-2012 [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: http://www.hotelstars.cz/partnerske-portaly
Příloha č. 7 – Seznam ubytovacích zařízení města Brna Název ubytovacího zařízení Holiday Inn Brno Parkhotel Brno Hotel Slavia OREA hotel Voroněž I Hotel International Brno Bobycentrum hotel Grandhotel Brno NOEM Arch Brno Hotel Sluneční dvůr Barceló Brno Palace Hotel Hotel Arte Old town hotel Hotel Continental Avanti hotel Hotel Pegas Hotel Vaka Apart suites Brno Hotel Royal Ricc OREA hotel Voroněž II Hotel Brno Hotel Amphone Hotel Kozák Hotel Morávka Hotel Slovan A - Sport hotel Brno OREA hotel Santon Hotel VISTA Hotel Bílá růže Hotel Velká Klajdovka
Druh zařízení hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel
Počet hvězdiček Počet lůžek 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 4 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
400 38 154 692 400 284 177 36 53
Adresa Křížkovského 496/20, 603 00 Brno - Pisárky Veslařská 250, 637 00 Brno - Pisárky Solniční 15/17, 602 00 Brno - město Křížkovského 47, 603 00 Brno - Pisárky Husova 16, 602 00 Brno - město Sportovní 2a, 602 00 Brno - Ponava Benešova 18-20, 602 00 Brno - město Cimburkova 9, 612 00 Brno – Královo Pole Přemyslovo náměstí 26, 627 00 Brno - Slatina
Městská část Brno - střed Brno - Jundrov Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - Slatina
238 35 46 361 250 47 42 40 60 220 180 100 58 108 144 64 225 240 41 55
Šilingrovo náměstí 2, 602 00 Brno - město Drobného 6, 602 00 Brno - Černá Pole Francouzská 425/97, 602 00 Brno - Zábrdovice Kounicova 6, 602 00 Brno - Veveří Střední 61, 602 00 Brno - Ponava Jakubská 4, 602 00 Brno - město Cimburkova 4a/540, 612 00 Brno - Ponava Cejl 467/67, 602 00 Brno - Zábrdovice Starobrněnská 10/338, 602 00 Brno - město Křížkovského 49, 603 00 Brno - Pisárky Horní 19, 639 00 Brno - Štýřice třída kapitána Jaroše 29, 602 00 Brno - Černá Pole Horova 30, 616 00 Brno - Žabovřesky Heršpická 7, 639 00 Brno - Štýřice Lidická 23, 602 00 Brno - Veveří Vodova 108, 612 00 Brno - Královo Pole Přístavní 38, 635 00 Brno - Bystrc Hudcova 72, 621 00 Brno - Medlánky Svatopetrská 26, 617 00 Brno - Komárov Jedovnická 7, 628 00 Brno - Židenice
Brno - střed Brno - sever Brno - sever Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - střed Brno - Žabovřesky Brno - střed Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - Bystrc Brno - Medlánky Brno - jih Brno - Vinohrady
Hotel Global Hotel Maximus Resort Hotel Santander Hotel Pod Špilberkem
hotel hotel hotel hotel
3 3 3 3
38 122 29 51
Libušino Údolí 58, 623 00 Brno - Kohoutovice Kníničky 316, 635 00 Brno - Kníničky Pisárecká 6, 603 00 Brno - Pisárky Pekařská 10, 602 00 Brno - Staré Brno
Hotel Panská Lícha
hotel
3
Hotel Prosperita CITY hotel Hotel Europa Hotel Amfora Hotel Omega Hotel A Podlesí Hotel Palacký Hotel Rakovec Hotel Cyro Hotel Sharingham Hotel Belcredi Hotel U Šuláka Hotel Žebětínský dvůr Hotel Orion Hotel Fontána A - Austerlitz Best Western Hotel Hotel Myslivna Brno Hotel Jonathan Hotel Prometheus Hotel Nikacentrum Hotel Družba (Kounicova) Hotel Komárov Hotel Horto Hotel Pyramida City Apart Hotel Hotel Kozí Horka
hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel hotel
3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3
56 Panská lícha 6, 614 00, Brno - Obřany Brněnská přehrada - Chochola 265, 635 00 Brno 36 Bystrc 166 Vídeňská 183/124, 619 00 Brno – Přízřenice 88 třída Kpt. Jaroše 27, 602 00 Brno - Černá Pole 22 Dukelská třída 8, 614 00 Brno - Husovice 47 Křídlovická 19b, 603 00 Brno - Staré Brno 23 Žebětínská 1a, 623 00 Brno - Kohoutovice 80 Kolejní 2905/2, 612 00 Brno - Královo Pole 30 Rakovecká 13, 635 00, Brno - Bystrc 65 Anenská 9, 602 00 Brno - Staré Brno 46 Vídeňská 1, 639 00 Brno - Štýřice 32 Pohankova 8, 628 00 Brno - Líšeň 25 Hrázní 166/6 635 00 Brno - Kníničky 96 Křivánkovo nám. 33a, 641 00 Brno - Žebětín 27 Majdalenky 885/10, 638 00 Brno - Lesná 54 Rozdrojovická, 635 00 Brno - Kníničky
hotel hotel hotel hotel hotel
3 3 3 2 0
36 234 35 82 29
hotel hotel hotel hotel hotel garni hotel garni
0 0 0 0 3 3
16 17 12 46 76 34
Brno - Kohoutovice Brno - Kníničky Brno - Kohoutovice Brno - střed Brno - Maloměřice a Obřany Brno - Bystrc Brno - jih Brno - střed Brno - sever Brno - střed Brno - Kohoutovice Brno - Královo Pole Brno - Bystrc Brno - střed Brno - střed Brno - Líšeň Brno - Kníničky Brno - Žebětín Brno - sever Brno - Kníničky
Táborského nábřeží 3, 639 00 Brno - Štýřice Nad Pisárkami 1, 623 00 Brno - Pisárky Potocká 868/42, 623 00 Brno - Kohoutovice Hudcova 367/78, 612 00 Brno - Medlánky Lipová 24, 602 00 Brno - Pisárky
Brno - střed Brno - Kohoutovice Brno - Kohoutovice Brno - Medlánky Brno - střed
Kounicova 50, 602 00 Brno - Ponava bří. Žůrků 5, 617 00 Brno - Komárov Gajdošova 1305/62, 615 00 Brno - Židenice Zahradnická 19, 603 00 Brno - Staré Brno Komárovské nábreží 405/2, 617 00 Brno - Komárov Rakovecká 15, 635 00 Brno - Bystrc
Brno - Královo Pole Brno - jih Brno - Židenice Brno - střed Brno - jih Brno - Bystrc
Garni hotel Vinařská Hotel Albellus VV hotel garni Motel Lazza Penzion Na Starém Brně Penzion Slunce Penzion Janka H+M penzion Penzion Cola transport Pension Point K penzion Penzion Integrity Penzion Dvořákova Pension Iberica Penzion Bed & Breakfast Penzion Brno Penzion Kovárna Pension Satyam Pension Edison Penzion Róza A penzion Penzion Lucie Penzion U Leopolda Pension Galas Penzion no.73 Penzion Adriana Penzion Eliot Penzion Luna Penzion U Holubů Penzion Kadlcův mlýn Penzion Poděbradova 113 Penzion U Libušky Penzion Iov
hotel garni hotel garni hotel garni motel penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion
3 3 0 0 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 3 2 2 2 0 0 0 0 0
penzion penzion penzion
0 0 0
140 63 24 228 13 21 14 16 33 21 6 11 14 15 12 11 11 16 17 10 12 60 25 14 10 8 36 17 52 28
Vinařská 5, 603 00 Brno - Pisárky Rokycanova 4358/21, 615 00 Brno - Židenice Mlýnská 8a, 602 00 Brno - Trnitá Tuřanka 34, 627 00 Brno - Slatina Mendlovo náměstí 1a, 603 00 Brno - Staré Brno Podpísečná 6, 615 00 Brno - Židenice Vaníčkova 34, 615 00 Brno - Zábrdovice Staré náměstí 37/37, 619 00 Brno - Přízřenice Písníky 409/18, 620 00 Brno – Tuřany, Holásky Vranovská 58, 614 00 Brno - Husovice Dělnická 89/1, 624 00 Brno - Komín Hlinky 128, 603 00 Brno - Pisárky Dvořákova 1, 602 00 Brno - město Gajdošova 16, 615 00 Brno – Židenice Hněvkovského 187/13, 617 00 Brno - Komárov Preslova 90, 602 00 Brno - Stránice Pražská 96, 642 00 Brno - Bosonohy Křížkovského 33, 603 00 Brno - Staré Brno Edisonova 1, 612 00 Brno - Královo Pole Martina Ševčíka 698/32, 625 00 Brno - Starý Lískovec Tábor 9, 616 00 Brno - Žabovřesky Filipínského 1517/61, 615 00 Brno - Židenice Jeneweinova 49/51, 617 00 Brno - Komárov Slezákova 28, 613 00 Brno - Husovice Sokolnická 73, 620 00 Brno - Tuřany Podpísečná 3003/12, 615 00 Brno - Židenice Žebětín 177, 641 00 Brno - Žebětín Štefánikova 81/12, 602 00 Brno - Ponava Táborská 273/252, 615 00 Brno - Židenice Mariánské údolí 2169/3, 628 00 Brno - Líšeň
10 Poděbradova 113, 612 00 Brno - Královo Pole 25 náměstí Karla IV. 29, 628 00 Brno - Líšeň 15 Krymská 2, 625 00 Brno - Starý Lískovec
Brno - střed Brno - Židenice Brno - střed Brno - Slatina Brno - střed Brno - Židenice Brno - Židenice Brno - jih Brno - Tuřany Brno - sever Brno - Komín Brno - střed Brno - střed Brno - Židenice Brno - jih Brno - střed Brno - Bosonohy Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - Starý Lískovec Brno - Žabovřesky Brno - Židenice Brno - jih Brno - sever Brno - Tuřany Brno - Židenice Brno - Žebětín Brno - Královo Pole Brno - Židenice Brno - Líšeň Brno - Královo Pole Brno - Líšeň Brno - Starý Lískovec
Pension Švejk Pension Malaník Penzion u Doležalů Penzion Juventus club Penzion Zdena Pension Nicol Pension VENIA Penzion Holásky VV penzion AMI penzion Penzion Anitka Penzion Pohoda club Penzion Ecotoner Penzion Smile Pensione Venezia Penzion Nad Roklí Pension MARTINNO Penzion Jupiter Pension Na Kytnerce
penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
28 10 10 8 12 9 15 10 16 8 8 13 7 12 18 10 10 16 11
Havelkova 20, 625 00 Brno - Bohunice Komárovská 351/11, 617 00 Brno - Komárov Buzkova 44, 615 00 Brno - Židenice Pionýrská 7, 602 00 Brno - Ponava Moravanská 70, 619 00 Brno - Přízřenice Stránského 14a, 616 00 Brno - Žabovřesky Riegrova 1077/27, 612 00 Brno - Královo Pole U potoka 3, 620 00 Brno - Holásky Sokolova 37, 619 00 Brno - Horní Heršpice Hroznová 67, 603 00 Brno - Pisárky Fedrova 371/2, 621 00 Brno - Ivanovice Údolí oddechu 1145, 635 00 Brno - Bystrc Geislerova 283/9, 615 00 Brno - Židenice náměstí 28. dubna 10/40, 635 00 Brno - Bystrc Dominikánské náměstí 5, 602 00 Brno - město Jelenice 319e, 635 00 Brno - Bystrc Poděbradova 48, 612 00 Brno - Královo Pole Veslařská 329/205, 637 00 Brno - Pisárky Kytnerova 1, 612 00 Brno - Medlánky
Penzion U Kocoura Penzion Derivia Pension Balada FAKO CLUB penzion Penzion Babylon House Penzion U Honzáků Penzion Zelený Dvůr Penzion U Heligonky Penzion Milan Kolev Penzion u Kašny Penzion ,,Pod Kraví horou" (Grohova) Penzion Danna Penzion Cihelna
penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion penzion
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
4 17 4 10 19 17 28 42 16 28
Selská 82, 614 00 Brno - Maloměřice Vranovská 68, 614 00 Brno - Husovice Hroznová 37, 603 00 Brno - Pisárky Hasičská 16/18, 620 00 Brno - Tuřany Hlinky 94/36, 603 00 Brno - Pisárky Šromova 791/1a, 643 00 Brno - Chrlice Brněnská přehrada - Jelenice, 635 00 Brno - Bystrc Radlas 94/5, 602 00 Brno - Zábrdovice Poděbradova 261/82, 612 00 Brno - Královo Pole Francouzská 353/15, 602 00 Brno - Zábrdovice
penzion penzion penzion
0 0 0
4 Grohova 50, 602 00 Brno - Veveří 9 Fanderlíkova 32, 616 00 Brno - Žabovřesky 13 Klobouček 2, 641 00 Brno - Žebětín
Brno - Bohunice Brno - jih Brno - Židenice Brno - Královo Pole Brno - jih Brno - Žabovřesky Brno - Královo Pole Brno - Tuřany Brno - jih Brno - střed Brno - Ivanovice Brno - Bystrc Brno - Židenice Brno - Bystrc Brno - střed Brno - Bystrc Brno - Královo Pole Brno - Jundrov Brno - Medlánky Brno - Maloměřice a Obřany Brno - sever Brno - střed Brno - Tuřany Brno - střed Brno - Chrlice Brno - Bystrc Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - sever Brno - střed Brno - Žabovřesky Brno - Žebětín
Penzion Máma Penzion Ruland Expres atack levný penzion Body penzion Penzion Marie Penzion Club 68 Penzion Betnem Penzion Kociánka Penzion a ubytovna u Elišky
penzion penzion
0 0
13 Mateří 813/16, 614 00 Brno - Maloměřice 13 U viaduktu 851/39, 643 00 Brno - Chrlice
Brno - Maloměřice a Obřany Brno - Chrlice
penzion penzion penzion penzion penzion penzion
0 0 0 0 0 0
29 6 30 43 8 13
Brno - jih Brno - střed Brno - Kníničky Brno - Černovice Brno - Slatina Brno - Královo Pole
penzion
0
Penzion u Rudy Penzion Grolich
penzion penzion
0 0
Aj penzion Hostel MITTE Hostel Fléda CITY hostel Ubytovna ZKL Reality Ubytovna Jedovnická
penzion hostel hostel hostel ubytovna ubytovna
0 1 1 1 0 0
Hana Janíčková
ubytovna
0
JK ubytování
ubytovna
0
Ubytovna Building Ubytovna Pexeso Starobrněnská ubytovna Ubytovna Máma
ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna
0 0 0 0
Ubytovna Pohoda Ubytovna Židenice ACCOM ubytování Olomoucká
ubytovna ubytovna ubytovna
Černovické nábřeží 7, 618 00 Brno - Trnitá Údolní 8a, 602 00 Brno - Veveří Hrázní, 635 00 Brno - Kníničky Olomoucká 8, 618 00 Brno - Černovice Tuřanka 399/46, 627 00 Brno - Slatina Kociánka 69/25b, 612 00 Brno - Sadová
20 Elišky Krásnohorské 753/51, 618 00 Brno - Černovice Ivanovické náměstí 260/27a, 620 00 Brno - Brněnské 20 Ivanovice 12 Břetislavova 489/42, 643 00 Brno - Chrlice Brněnská přehrada - Rakovecká 17a, 635 00 Brno 10 Bystrc 19 Panská 362/11, 602 00 Brno - město 61 Štefánikova 24, 602 00 Brno - Ponava 60 Vídeňská 183/124, 619 00 Brno – Přízřenice 300 Jedovnická 8, 628 00 Brno - Líšeň 144 Jedovnická 2348/10, 628 00 Brno - Líšeň 120 Karásek 1767/1, 621 00 Brno - Řečkovice Palackého třída 2844/148a, 612 00 Brno - Královo 150 Pole 45 80 50 14
Ječná 1225/26, 621 00 Brno - Řečkovice Hviezdoslavova 1127/53, 627 00 Brno - Slatina Hybešova 46, 602 00 Brno - Staré Brno Gebauerova 6, 615 00 Brno - Židenice
nechtěli sdělit 0 odhad - 25 Cejl 10a, 602 00 Brno - Zábrdovice 0 47 Rokytova 28, 615 00 Brno - Židenice nechtěli sdělit 0 odhad - 30 Olomoucká 182, 627 00 Brno - Slatina
Brno - Černovice Brno - Tuřany Brno - Chrlice Brno - Bystrc Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - jih Brno - Líšeň Brno - Líšeň Brno - Řečkovice a Mokrá Hora Brno - Královo Pole Brno - Řečkovice a Mokrá Hora Brno - Slatina Brno - střed Brno - Židenice Brno - střed Brno - Židenice Brno - Slatina
ACCOM ubytování Vídeňská ACCOM ubytování Křenová Sportovní areál a loděnice Káčata Interdoos ubytování
ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna
Ubytovna Boby Rekreační středisko Habří rokle Turistická základna Kozí horka
ubytovna chatová osada chatová osada
Camping Radka Autocamp Obora
kemp kemp
Zouvalka Národní centrum ošetřovatelství NZO Ubytovací středisko Lipová
kemp ostatní zařízení ostatní zařízení ostatní zařízení chata chata chata
Skautský srub Chata Pohoda Chata Žebětín Objekt Hájenka Chata Jiřinka Chata Mečkov Chata Kozí Horka Chata Rokle Via apartment Valchařská Ubytování Nikol
nechtěli sdělit 0 odhad - 20 nechtěli sdělit 0 odhad - 20 13 + místo pro 0 stany 0 40
Vídeňská 116/38, 619 00 Brno - Přízřenice
Brno - jih
Křenová 12, 602 00 Brno - Trnitá
Brno - střed
Svratecká 449, 624 00 Brno - Komín Vídeňská 38/116, 619 00 Brno - Přízřenice
0
94 Podzimní 966/4, 614 00 Brno - Maloměřice
Brno - Komín Brno - jih Brno - Maloměřice a Obřany
0
18 Brněnská přehrada, 635 00 Brno - Bystrc
Brno - Bystrc
0
40 míst pro stany: 30, 2 pro karavany: 15 0 160 + stany 16 lůžek v chatkách, 29 v pokojích, 52 míst 0 pro stany
Rakovecká - Kozí horka, 664 71 Brno - Bystrc
Brno - Bystrc
Hrázní 139, P.O.Box 12, 635 00 Brno - Kníničky Rakovecká 72, 635 00 Brno - Bystrc
Brno - Kníničky Brno - Bystrc
Brněnská přehrada - Zouvalka, 635 00 Brno Kníničky
Brno - Kníničky
0 256
Vinařská 6, 603 00 Brno - Staré Brno
Brno - střed
0 42
Lipová 26, 602 00 Brno - Pisárky
Brno - střed
Milénova 16, 638 00 Brno - Lesná Brněnská přehrada - Chochola, 635 00 Brno - Bystrc Koreisova, 641 00 Brno - Žebětín Rakovecká 636, 635 00 Brno - Bystrc Brněnská přehrada - Jelenice 318, 635 00 Brno Bystrc Brněnská přehrada - Mečkov, 635 00 Brno - Bystrc Brněnská přehrada - Kozí Horka, 635 00 Brno - Bystrc Brněnská přehrada - Rokle, 635 00 Brno - Bystrc
Brno - sever Brno - Bystrc Brno - Žebětín Brno - Bystrc
0 0 0 0
30 35 4 8
chata chata chata chata
0 0 0 0
24 6 7 8
apartmán apartmán
3 3
2 Valchařská 37, 614 00 Brno - Husovice 7 Pěšina 6, 619 00 Brno – Horní Heršpice
Brno - Bystrc Brno - Bystrc Brno - Bystrc Brno - Bystrc Brno - sever Brno - jih
Ubytování Černá EEL ubytování Brno EEL ubytování Brno Ben apartment Ubytování Jan Indra Ubytování Ing. Radoslav Hanák Brno accomodation Via apartment Tučkova Ubytování u Dubských Ubytování Petr Barvínek Ubytování Petr Barvínek Apartmán Rotalova Apartmán Výstavní František Křivda Stay in Brno Ubytování Brno apartmán Koniklecová ADI ubytování u BVV Via apartment Lidická Apartmán Brno Veslařská ACCOM ubytování Sejkorova Bronislav Habas ubytování Ubytování Gracia Apartmán Brno No1
apartmán apartmán apartmán apartmán apartmán
3 3 3 1 0
12 2 2 4 8
Minská 23, 616 00 Brno - Žabovřesky Vodní 1, 602 00 Brno - Staré Brno Tř. Generála Píky 9, 613 00 Brno - Černá Pole Husovická 883/1, 614 00 Brno - Husovice Schodová 1288/9, 602 00 Brno - Černá Pole
Brno - Žabovřesky Brno - střed Brno - Královo Pole Brno - sever Brno - sever
apartmán apartmán apartmán apartmán apartmán apartmán apartmán apartmán apartmán apartmán
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
5 2 4 4 4 5 4 4 2 4
Rozmarýnová 564/4, 637 00 Brno - Jundrov Křížkovského 33, 603 00 Brno - Staré Brno Tučkova 12, 602 00 Brno - Veveří Gellnerova 95/10a, 637 00 Brno - Jundrov Veveří 14, 602 00 Brno - Veveří Milady Horákové 337/38, 602 00 Brno - Zábrdovice Rotalova 60, 614 00 Brno - Husovice Výstavní 11, 603 00 Brno - Staré Brno Josefská 23, 602 00 Brno - město Bellova, 623 00 Brno - Kohoutovice
Brno - Jundrov Brno - střed Brno - střed Brno - Jundrov Brno - střed Brno - střed Brno - sever Brno - střed Brno - střed Brno - Kohoutovice
apartmán apartmán apartmán
0 0 0
5 Koniklecová 11, 634 00 Brno - Nový Lískovec 4 Křížkovského 21, 603 00 Brno - Staré Brno 3 Lidická 23, 602 00 Brno - Veveří
Brno - Nový Lískovec Brno - střed Brno - střed
apartmán
0
4 Veslařská 781/125a, 637 00 Brno - Jundrov
Brno - Jundrov
apartmán
0
2 Sejkorova 16, 636 00 Brno - Židenice
Brno - Židenice
apartmán apartmán apartmány
0 0 3
2 Kamenná 196/22, 639 00 Brno - Štýřice 6 Samoty 2613/44, 628 00 Brno - Líšeň 4 Křížkovského 33, 603 00 Brno - Staré Brno
Apartmány U Dubů Ubytování Eva Kyzlinková Ubytování Feutron Apartmány Myslivecký klub Hubert Ubytování Eva Budinská
apartmány
3
7 Koláčkova 11, 612 00 Brno - Řečkovice
Brno - střed Brno - Líšeň Brno - střed Brno - Řečkovice a Mokrá Hora
apartmány apartmány
0 0
10 Havlíčkova 150/41, 602 00 Brno - Stránice 16 Táborská 149, 615 00 Brno - Židenice
Brno - střed Brno - Židenice
apartmány apartmány
0 0
20 Kociánka 25, 612 00 Brno - Sadová 14 Úpatní 176/16, 634 00 Brno - Nový Lískovec
Brno - Královo Pole Brno - Nový Lískovec
Ubytování Kupková Apartmány Rustical Dana Grundová apartmány
apartmány apartmány
0 0
9 Úpatní 372/24, 634 00 Brno - Nový Lískovec 4 Červený kopec 8a,b, 639 00 Brno - Štýřice
apartmány
0
Ubytování MIJA
apartmány
0
4 Heydukova 1281/8, 628 00 Brno - Líšeň Boženy Němcové 1360/31, 612 00 Brno - Královo 10 Pole
10 Belcrediho 71/2, 628 00 Brno - Líšeň 40 Špitálka 320/11, 602 00 Brno - Zábrdovice 20 Gajdošova 4044/22a, 615 00 Brno - Židenice
Ubytovny hlavně pro pracující Nedeka s.r.o. Gastro factor Ubytovna Sokol Energetická ubytovna Hády Expres atack ubytovna Ubytovna Pozemstav Ubytovna Joliko Reehap Ubytovna Moravan Ubytovna RVS LOTTO Ubytovna R.Hero reality Ubytovna Radka Renata Hlouchová ubytovna Dakare ubytovna
penzion ubytovna ubytovna
0 0 0
ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna
0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
ubytovna ubytovna
0 0
Hana Rybníčková EK stavby ubytovna Ubytovna Komárov Ubytovna Likol Ubytovna TURBOSTAV Ubytovna Purkyňova Ubytovna Jahodová
ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna
nechtěli sdělit 0 odhad - 80 0 0 0 0 0 0
32 27 350 68 50 146 26 42 100 36
Hády 968/2, 614 00 Brno - Maloměřice Černovické nábřeží 7, 618 00 Brno - Trnitá Horní 19, 639 00 Brno - Štýřice Radlas 5, 602 00 Brno - Zábrdovice Železniční 256/8, 617 00 Brno - Trnitá Podnásepní 375/1, 602 00 Brno - Trnitá Černovická 454/15, 617 00 Brno - Komárov Vídeňská 132/100, 619 00 Brno - Přízřenice Markéty Kuncové 3801/2, 615 00 Brno - Židenice Čechyňská 441/5, 602 00 Brno - Trnitá
20 Turgeněvova 985/7, 618 00 Brno - Černovice 74 Vídeňská 152/117c, 619 00 Brno - Dolní Heršpice
15 50 103 140 87 10
Vídeňská 157/120, 619 00 Brno - Přízřenice Tkalcovská 16, 602 00 Brno - Zábrdovice Hněvkovského 65a, 617 00 Brno - Horní Heršpice Poděbradova 279/102, 612 00 Brno - Ponava Koliště 880/65b, 602 00 Brno - Zábrdovice Purkyňova 95b, 612 00 Brno - Královo Pole Jahodová 28, 620 00 Brno - Tuřany
Brno - Nový Lískovec Brno - střed Brno - Líšeň Brno - Královo Pole
Koleje a ubytování hlavně pro studenty Kaunicovy studentské koleje VŠ koleje Purkyňova Koleje J.A. Komenského Ubytovna SŠ informatiky a spojů Tauferovy koleje VŠ koleje bří Žůrků Koleje Akademie Kolej Astorka JAMU Studentské koleje Baronela VŠ koleje Vinařská VŠ koleje Sladkého VŠ koleje Lomená VŠ koleje Kounicova VŠ koleje Klácelova VŠ koleje nám. Míru VŠ koleje Tvrdého VŠ koleje Veveří Ubytovací zařízení Univerzity obrany Vojenská ubytovna Dobrovského Internát Chodská Vojenská ubytovna Tučkova Hostel Palacký Listovy koleje Mánesovy koleje Petr Dýr ubytování Ubytování Zdeňka Kusáková
koleje koleje koleje
0 0 0
468 Králova 643/45, 616 64 Brno - Žabovřesky 2276 Purkyňova 2640/93, 612 00 Brno - Královo Pole 1745 Kohoutova 3 - 11, 613 00, Brno - Štefánikova čtvrť
koleje koleje koleje koleje koleje
0 0 0 0 0
695 900 479 242 233
koleje koleje koleje koleje koleje koleje koleje koleje koleje
0 0 0 0 0 0 0 0 0
47 1115 431 177 580 313 248 356 70
koleje
0
307 tř. Generála Píky 2, 613 00 Brno - Černá Pole
koleje koleje
0 0
602 Dobrovského 27, 612 00 Brno - Královo Pole 860 Chodská 17, 612 00 Brno - Královo Pole
koleje hostel koleje koleje studentský penzion
0 0 0 0 0
15 Mathonova 909/50, 613 00 Brno - Černá Pole
apartmán
0
4 Charbulova 219/58, 618 00 Brno - Černovice
353 720 1045 266
Čichnova 23, 624 00 Brno - Komín Jana Babáka 1861/3, 616 00 Brno - Královo Pole bří. Žůrků 5, 617 00 Brno - Komárov tř. Generála Píky 2005/7, 613 00 Brno - Královo Pole Novobranská 3, 602 00 Brno - město Hlinky 28a, 603 00 Brno - Staré Brno Vinařská 5, 603 00 Brno - Pisárky Sladkého 13, 617 00 Brno - Komárov Lomená 48, 617 00 Brno - Komárov Kounicova 50, 602 00 Brno - Ponava Klácelova 2, 602 00 Brno - Stránice Náměstí Míru 4, 602 00 Brno - Stránice Tvrdého 5, 602 00 Brno - Staré Brno Veveří 29, 602 00 Brno - Veveří
Tučkova 23, 602 00 Brno - Veveří Kolejní 2905/2, 612 00 Brno - Královo Pole Kounicova 46/48, 602 00 Brno - Ponava Mánesova 12, 612 00 Brno - Královo Pole
Nájemní dům Hrnčířská Ubytování Lukáš Falta R.C.P.R Reality ubytování R.C.P.R Reality ubytování R.C.P.R Reality ubytování R.C.P.R Reality ubytování R.C.P.R Reality ubytování R.C.P.R Reality ubytování R.C.P.R Reality ubytování R.C.P.R Reality Hotel Olymp Ubytovna Podnásepní Ubytovna Rybnická Wind point Ubytovna Pyramida Ubytovna Kopr Ubytovna Daimond - CZ Pramen: vlastní šetření
apartmány ostatní zařízení ostatní zařízení ostatní zařízení ostatní zařízení ostatní zařízení ostatní zařízení ostatní zařízení ostatní zařízení ostatní zařízení ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna ubytovna
0
34 Hrnčířská 896/31, 602 00 Brno - Veveří
0
16 Hudcova 9/2, 621 00 Brno - Medlánky
0
47 Husitská 3, 612 00 Brno - Královo Pole
0
52 Slovinská 10, 612 00 Brno - Královo Pole
0
16 Košinova 69, 612 00 Brno - Královo Pole
0
108 Mojmírovo nám. 21, 612 00 Brno - Královo Pole
0
104 Tržní 14, 618 00 Brno - Černovice
0
21 Jihlavská 15, 625 00 Brno - Bohunice
0
20 Plotní 25a, 602 00 Brno - Trnitá
0 0 0 0 0 0 0
250 100 40 152 200 14 30
Cejl 469/71, 602 00 Brno - Zábrdovice Podnásepní 4, 602 00 Brno - Trrnitá Rybnická 17, Brno - Nový Lískovec Cejl 542/97, 602 00 Brno - Zábrdovice Francouzská 405/70, 602 00 Brno - Zábrdovice Sokolova 12/23, 619 00 Brno - Horní Heršpice Křenová 292/12, 602 00 Brno - Trnitá
Příloha č. 8 – Vývoj počtu zařízení a lůžek v jednotlivých druzích ubytovacích zařízení v Brně
Stav k 31.12. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Stav k 31.12. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Stav k 31.12. 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Hotel ***** Počet zařízení 0 0 0 0 0 0 1 1 1 1 1
Počet lůžek 0 0 0 0 0 0 400* 400* 400* 400* 400*
Hotel, motel, botel **** Počet Počet zařízení lůžek 7 2 764 9 2 557 8 2 423 8 2 419 8 2 438 8 2 412 7 2 046 7 2 002 8 2 025 11 2 320 11 2 344
Hotel, motel, botel * Počet Počet zařízení lůžek 6 335 6 331 2 3 126 2 2 1 2 2 1 1 -
Počet zařízení 1 1 2 3 2 2 2 2 3 3 3
Chatová osada Počet Počet zařízení lůžek 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 -
Turistická ubytovna Počet Počet zařízení lůžek 0 0 0 0 0 0 1 1 1 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0
Hotel garni Počet lůžek 221 327 322 343
Hotel, motel, botel *** Počet Počet zařízení lůžek 16 1 379 16 1 688 17 1 890 17 1 873 18 2 192 18 2 158 19 2 280 19 2 313 24 2 618 25 2 680 26 2 777 Penzion Počet zařízení 17 18 23 22 20 21 21 21 23 22 20
Počet lůžek 470 474 452 437 379 423 437 450 498 478 463
Hotel, motel, botel ** Počet Počet zařízení lůžek 9 1 234 8 1 010 11 1 234 11 1 235 9 868 8 560 7 495 7 382 3 167 3 167 3 165 Kemp Počet zařízení 3 3 2 2 2 2 2 3 3 2 2
Počet lůžek -
Ostatní HUZ Počet Počet zařízení lůžek 26 7 023 28 5 114 23 3 919 21 3 627 19 2 745 19 2 827 21 2 559 19 2 708 21 2 877 20 2 846 19 2 654
Pramen: vlastní šetření
Pozn.:u proškrtnutých políček jsou údaje o zařízeních nedostupné, údaje označené hvězdičkou jsou za město Brno také nedostupné, jsou nahrazeny údaji zjištěnými provedeným šetřením.
Příloha č. 9 - Čisté využití lůžek ve vybraných skupinách ubytovacích zařízení v Praze, Ostravě a Plzni
Praha: Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Hotel ***** 61,1 55,8 51,9 50,4 57,1 54,2 53,9 52,5 47,6 42,3 47,4
Hotel, motel, botel **** 58,5 56,8 49,6 54,1 58,8 58,9 56,4 55,7 51,5 50,1 52,8
Hotel, motel, botel *** 53,4 58,5 47,9 47,0 55,3 53,8 51,5 51,4 49,8 43,3 47,6
Hotel, motel, botel ** 57,0 51,0 39,1 39,2 40,7 41,8 39,3 39,2 51,0 41,1 -
Hotel, motel, botel* 46,4 -
Hotel garni
Penzion
47,7 48,4 43,6 44,2 46,5 40,2 43,8
43,2 63,4 39,0 32,3 32,0 35,3 28,2
Pramen: ČSÚ, 2012
Pozn.: u proškrtnutých políček jsou údaje o zařízeních nedostupné - ČSÚ je nezveřejňuje, protože jde o důvěrné údaje.
Ostrava: Rok
Hotel *****
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Hotel, motel, botel **** 37,4 31,4 40,4 30,9 34,0 38,7 40,3 28,8 25,6 28,3
Hotel, motel, botel *** 27,1 31,3 30,7 33,1 37,6 31,3 26,2 26,3
Hotel, motel, botel ** 18,4 24,6 24,4 -
Hotel, motel, botel * 44,6 60,2 39,5 -
Hotel garni
Penzion
27,9* 34,2* 43,7* 31,3* 21,0* 20,9*
30,0 28,8 19,6 23,4
Pramen: ČSÚ, 2012
Pozn.: u proškrtnutých políček jsou údaje o zařízeních nedostupné - ČSÚ je nezveřejňuje, protože jde o důvěrné údaje; údaje označené hvězdičkou jsou za město Ostrava také nedostupné, proto jsou nahrazeny údaji o využití lůžek za celý Moravskoslezský kraj, které alespoň přibližně reflektují skutečné využití těchto zařízení. V případě nevyplněných políček v dané skupině neexistuje žádné zařízení.
Plzeň: Rok
Hotel *****
2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Hotel, motel, botel **** 37,9 34,7 31,6 30,7 38,5 41,4 33,5 27,4 22,7 22,7 30,8
Hotel, motel, botel *** 31,5 30,7 31,3 35,5 31,8 30,0 28,5 27,6 20,9 21,4
Hotel, motel, botel ** 47,5* 51,5* 47,4* 43,4* 42,2* 39,3* 37,9* 34,6* 32,5* 31,1* 24,3*
Hotel, motel, botel * -
Hotel garni
Penzion
39,3* 36,4* 48,8* 14,4* 12,6* 15,0*
28,2 22,5 29,0 25,5 19,3 18,8
Pramen: ČSÚ, 2012
Pozn.: u proškrtnutých políček jsou údaje o zařízeních nedostupné - ČSÚ je nezveřejňuje, protože jde o důvěrné údaje; údaje označené hvězdičkou jsou za město Brno také nedostupné, proto jsou nahrazeny údaji o využití lůžek za celý Plzeňský kraj, které alespoň přibližně reflektují skutečné využití těchto zařízení. V případě nevyplněných políček v dané skupině neexistuje žádné zařízení.
