Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Analýza systému sběru využitelných složek komunálního odpadu vznikajícího na území města Brna Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Zdeněk Konrád, Ph.D.
Vypracovala: Zuzana Járová
Brno 2011
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma „Analýza systému sběru vyuţitelných sloţek komunálního odpadu vznikajícího na území města Brna“ vypracovala samostatně a pouţila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloţeném seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a můţe být pouţita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.
dne ……………………………….……. podpis autora práce……………….……
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala Ing. Zdeňku Konrádovi, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za trpělivost, cenné rady a připomínky, které mi v průběhu psaní práce poskytl. Dále bych ráda poděkovala Mgr. Ivaně Fialové a Mgr. Veronice Singrové, referentkám odpadů na Magistrátu města Brna, za ochotu a poskytnutí aktuálních informací v oblasti nakládání s komunálním odpadem v Brně. Chtěla bych také poděkovat řediteli divize Spalovny SAKO Brno a.s., Ing. Milanu Koňaříkovi, za umoţnění nahlédnutí do procesu nakládání s odpadem přímo ve spalovně a panu Jaroslavu Opluštilovi, členu dozorčí rady společnosti SAKO Brno, a.s. – Divize svoz, za ukázku a doprovod po areálu. V neposlední řadě bych chtěla poděkovat celé své rodině za pomoc a za podporu při psaní této práce.
ABSTRAKT Tato bakalářská práce se zabývá analýzou systému sběru vyuţitelných sloţek komunálního odpadu vznikajícího na území města Brna. V první části práce jsou vymezeny základní pojmy a platná legislativa z oblasti nakládání s komunálním odpadem v České republice. Je zde charakterizován komunální odpad a jsou popsány systémy sběru a nakládání s ním. Další část se zabývá nakládáním s komunálním odpadem ve městě Brně se zaměřením na jeho vyuţitelné sloţky a jeho sběr. Součástí práce je také popis procesu nakládání s odpadem v brněnské spalovně SAKO Brno, a.s. V závěru práce je na základě zjištěných skutečností diskutována problematika třídění směsných plastů ve městě Brně, moţnosti pouţívání obalů více šetrných k ţivotnímu prostředí apod. Klíčová slova: komunální odpad, separace odpadů, sběr odpadů, vyuţitelné sloţky
ABSTRACT This bachelor thesis analyzes the system for the collection of utilisable components of municipal waste generated in the city of Brno. In the first part the basic definitions and valid legislation concerning the municipal waste management in the Czech Republic are discussed. Municipal waste is characterized, and its collection system and disposal are described too. Second part deals with the municipal waste management in the city of Brno focusing on its utilisable components and its collection. The thesis also includes a description of the waste management process in the waste incinerator plant SAKO Brno, a.s. On the bases of searched facts the problem of mixed plastics separation in the city of Brno, using of more environmentally friendly packaging, etc. are discussed in the conclusion.
Keywords: municipal waste, waste separation, refuse collection, utilisable waste component
OBSAH 1 ÚVOD ............................................................................................................................ 6 2 CÍL ................................................................................................................................. 7 2 LEGISLATIVA ............................................................................................................. 8 2.1 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů ............. 8 2.1.1 Základní pojmy ................................................................................................ 8 2.1.2 Katalog odpadů .............................................................................................. 10 2.2 Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů .......................... 10 2.2.1 Základní pojmy .............................................................................................. 11 2.3 Plán odpadového hospodářství (POH) .................................................................. 11 3 KOMUNÁLNÍ ODPAD .............................................................................................. 14 3.1 Charakteristika ...................................................................................................... 14 3.2 Mnoţství a skladba komunálního odpadu ............................................................ 16 3.2.1 Odpady z obalů .............................................................................................. 18 3.2.2 Biologicky rozloţitelný komunální odpad (BRKO) ...................................... 19 3.2.3 Nebezpečná sloţka komunálního odpadu ...................................................... 20 3.3 Organizace sběru KO ............................................................................................ 21 3.3.1 Shromaţďování odpadů ................................................................................. 21 3.3.2 Třídění odpadů ............................................................................................... 21 3.3.3 Sběr komunálního odpadu ............................................................................. 22 3.3.4 Svoz odpadů ................................................................................................... 27 3.3.5 Sběrné systémy .............................................................................................. 27 3.4 Systémy nakládání s komunálním odpadem ......................................................... 28 3.4.1 Paralelní (duální) systém ............................................................................... 30 3.4.2 Integrovaný systém ........................................................................................ 30 3.4.3 Zálohový systém ............................................................................................ 33 4 NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM V BRNĚ ......................................... 34 4.1 Obecně závazná vyhláška č. 14/2007 ................................................................... 35 4.2 Obecně závazná vyhláška č. 18/2010 ................................................................... 36 4.3 Třídění komunálního odpadu v Brně .................................................................... 36 4.3.1 Kontejnery na separovaný odpad ................................................................... 38
4.3.2 Podzemní kontejnery ..................................................................................... 39 4.3.3 Separace papíru .............................................................................................. 40 4.3.4 Separace skla.................................................................................................. 42 4.3.5 Separace PET láhví ........................................................................................ 43 4.3.6 Separace hliníkových obalů od nápojů a nápojových kartonů ...................... 45 4.3.7 Separace textilu .............................................................................................. 46 4.3.8 Kovy, pěnový polystyren ............................................................................... 47 4.3.9 Směsný komunální odpad (SKO) .................................................................. 47 4.3.10 Biologicky rozloţitelný komunální odpad (BRKO) .................................... 48 4.3.11Sběrná střediska odpadů (SSO) .................................................................... 49 4.4 Svoz odpadu .......................................................................................................... 50 4.5 Zpracování odpadu ve spalovně SAKO Brno, a.s. ............................................... 52 5 DISKUSE..................................................................................................................... 58 6 ZÁVĚR ........................................................................................................................ 60 7 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY ......................................................................... 62 8 Seznam tabulek ............................................................................................................ 65 9 Seznam obrázků ........................................................................................................... 66 10 Přílohy........................................................................................................................ 68
1 ÚVOD Sběr komunálního odpadu začíná jiţ v domácnostech, kde by měli občané svůj domácí odpad třídit na vyuţitelné sloţky (papír, sklo, plasty, textil, kovy), nebezpečný odpad (baterie, léky, zářivky apod.) a ostatní − směsný komunální odpad. Kaţdá sloţka komunálního odpadu má sobě určený a náleţitě označený speciální kontejner a také stanovený systém sběru. Pro směsný komunální odpad se ve městě Brně z převáţné většiny pouţívá odvozný způsob sběru, kdeţto pro tříděný odpad způsob donáškový. Vyuţitelné sloţky komunálního odpadu se mohou odkládat do speciálních sběrných nádob na separovaný odpad různých typů a objemů, do sběrných středisek odpadů, případně do sběren a výkupen druhotných surovin (papír, kovy). Důleţitý je také svoz odpadu. Sběrné nádoby by se měly pravidelně vyprazdňovat, aby nedocházelo k jejich neţádoucímu přeplňování a také naopak by se neměly vyprazdňovat dříve, neţ se dostatečně vyuţije jejich objemu, coţ by bylo neefektivní. Jelikoţ je produkce jednotlivých sloţek odpadu různá a sběrné nádoby nejsou stejnoměrně naplňovány, odváţí se tříděný odpad v různých termínech, téţ v závislosti na objemu kontejneru. Je nutná koordinace svozové frekvence a tras svozů. Statutární město Brno pověřilo jiţ v roce 1999 k nakládání s veškerým komunálním odpadem na území města Brna společnost SAKO Brno, a.s. − „Spalovna a komunální odpady Brno, akciová společnost“. Svoz odpadu zajišťuje divize - Svoz odpadu a následné zpracování odpadů se provádí v divizi − Spalovna odpadu. Se zavedením systému nakládání s komunálním odpadem řízeného jedinou společností, jejíţ veškeré akcie vlastní město Brno, vyplynulo několik výhod. Jsou lépe získávány ucelené informace o produkci a sloţení komunálního odpadu vznikajícího na území města Brna a prostřednictvím statutárních orgánů SAKO Brno, a.s. je moţná přímá kontrola hospodaření s finančními prostředky určenými na svoz, sběr, třídění a energetické vyuţití směsného komunálního odpadu ve městě Brně. Efektivnost třídění a sběru vyuţitelných sloţek odpadu závisí také na environmentálním povědomí občanů. Čím dříve lidé pochopí důleţitost a principy třídění a recyklace odpadů a čím více se zapojí do tohoto systému, tím bude veškeré nakládání s vyuţitelnou sloţkou odpadu efektivnější. Důleţitá je osvěta a informovanost obyvatel o tom, co se děje s vytříděným odpadem po tom, co ho odloţí do sběrné nádoby. Musí vidět, ţe jejich snaha není marná a ţe se odpad opravdu vyuţije. 6
2 CÍL Cílem této bakalářské práce je analyzovat systém sběru vyuţitelných sloţek komunálního odpadu vznikajících na území města Brna. V první řadě bylo cílem práce poskytnout informace ze stránky legislativní, které zákony a vyhlášky se vztahují k nakládání s komunálním odpadem apod. Dále popsání základních pojmů v oblasti nakládání s komunálními odpady a to obecně pro Českou republiku a následně, v praktické části, se zaměřit na město Brno, především na třídění odpadů a systém sběru vyuţitelných sloţek odpadů. Pro názornost je práce doplněna aktuálními fotografiemi.
7
2 LEGISLATIVA
2.1 Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů Tento zákon stanovuje pravidla pro předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi při dodrţování ochrany ţivotního prostředí, ochrany lidského zdraví a trvale udrţitelného rozvoje. Stanovuje také práva a povinnosti právnických a fyzických osob a působnost orgánů veřejné správy v odpadovém hospodářství. [9.8]
2.1.1 Základní pojmy Odpad je kaţdá movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit a patří do některé skupiny odpadů uvedených v Příloze č. 1 k zákonu o odpadech. Nebezpečný odpad (NO) je odpad uvedený na Seznamu nebezpečných odpadů a odpad vykazující jednu nebo více nebezpečných vlastností uvedených v příloze č. 2 k zákonu o odpadech. Komunální odpad (KO) je veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů. Do komunálního odpadu nespadá odpad vznikající u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání. Nakládáním s odpady se rozumí jejich shromaţďování, soustřeďování, sběr, výkup, třídění, přeprava, doprava, skladování, úprava, vyuţívání a odstraňování. Shromažďování odpadů je jejich krátkodobé soustřeďování do shromaţďovacích prostředků v místě jejich vzniku před dalším nakládáním s odpady. Skladování odpadů je přechodné umístění odpadů v zařízení k tomu určeném po dobu nejvýše 3 let před jejich vyuţitím nebo 1 roku před jejich odstraněním. Sběr odpadů je soustřeďování odpadů právnickou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání od jiných subjektů za účelem jejich předání k dalšímu vyuţití nebo odstranění.
8
Separací odpadů rozumíme oddělený sběr materiálových komodit odpadů. Je to činnost, při které dochází k oddělení sloţek odpadů za účelem jejich vyuţití nebo odstranění. Výkup odpadů znamená sběr odpadů v případě, kdy jsou odpady právnickou osobou nebo fyzickou osobou oprávněnou k podnikání kupovány za sjednanou cenu. Úprava odpadů je činnost, která vede ke změně chemických, biologických nebo fyzikálních vlastností odpadů (včetně jejich třídění) za účelem umoţnění nebo usnadnění jejich dopravy, vyuţití, odstranění, popř. sníţení jejich objemu nebo sníţení jejich nebezpečných vlastností. Opětovné použití zahrnuje postupy, kterými jsou výrobky nebo jejich části, které nejsou odpadem, znovu pouţity ke stejnému účelu, ke kterému byly původně určeny. Využití odpadů je činnost vedoucí k získání druhotných surovin, k recyklaci odpadů, případně k jinému vyuţití fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností odpadů. Materiálové využití odpadů je způsob vyuţití odpadů, který zahrnuje recyklaci a další způsoby vyuţití odpadů jako materiálu k původním nebo jiným účelům, s výjimkou bezprostředního získání energie. Energetické využití odpadů je pouţití odpadů jako paliva za účelem získání jejich energetického obsahu k výrobě energie. Recyklací odpadů se rozumí jakýkoliv způsob vyuţití odpadů, kterým je odpad znovu zpracován na výrobky, materiál nebo látky pro původní nebo jiné účely jejich pouţití, včetně přepracování organických materiálů. Do recyklace odpadů nespadá energetické vyuţití a zpracování na výrobky, materiály nebo látky, které mají být pouţity jako palivo nebo zásypový materiál. Odstranění odpadů znamená činnost, která není vyuţitím odpadu, a to i v případě, ţe tato činnost má jako druhotný důsledek znovuzískání látek nebo energie. Odstraněním se rozumí nakládání s odpady, jehoţ cílem je trvale zabránit škodlivému ovlivňování sloţek ţivotního prostředí. Zpracování odpadů je vyuţití nebo odstranění odpadů zahrnující i přípravu před vyuţitím nebo odstraněním odpadů. Původcem odpadů je právnická osoba nebo fyzická osoba oprávněná k podnikání, při jejíţ činnosti vzniká odpad, nebo která provádí úpravu odpadů nebo jiné činnosti, jejich výsledkem je změna povahy nebo sloţení odpadů. Původcem komunálního odpa9
du je obec, a to od okamţiku, kdy fyzická osoba odloţí odpad na místě k tomu určeném; obec se současně stane vlastníkem tohoto odpadu. Oprávněná osoba je kaţdá osoba, která je oprávnění k nakládání s odpady podle zákona o odpadech. [2, 9.8]
2.1.2 Katalog odpadů Původce a oprávněná osoba jsou při nakládání s odpady povinni zařazovat je podle § 5 a § 6 zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech pod katalogová čísla stanovená ve vyhlášce 381/2001 Sb. (Katalog odpadů). Katalog odpadů je tříděn podle původu vzniku odpadů a pak podle sloţení. Odpady jsou značeny šestimístným číselným kódem – katalogovým číslem odpadu, který se skládá ze třech dvojčíslí. První dvojčíslí určuje odvětví, ve kterém odpad vzniká, druhé dvojčíslí označuje skupinu odpadu a třetí dvojčíslí označuje podskupinu odpadu. Odpad uvedený v Seznamu nebezpečných odpadů se označuje „N“. Ostatní odpady se značí „O“, ale pokud by byly znečištěny nebo by obsahovaly některou nebezpečnou látku nebo měly nejméně jednu nebezpečnou vlastnost, pak se označují „O/N“. Podrobný přehled zařazení odpadů, kterých se tato práce týká, do Katalogu odpadů, včetně základního přehledu ostatních odpadů je zobrazen v příloze č. 1.
[2, 9.1]
2.2 Zákon č. 477/2001 Sb., o obalech a o změně některých zákonů Účelem tohoto zákona je chránit ţivotní prostředí předcházením vzniku odpadů z obalů, a to zejména sniţováním hmotnosti, objemu a škodlivosti obalů. Zákon o obalech stanovuje práva a povinnosti podnikajících právnických a fyzických osob při nakládání s obaly a uvádění obalů a balených výrobků na trh či do oběhu, ukládá povinnost zpětného odběru obalů, stanovuje procentická mnoţství obalových odpadů, která musí být recyklována nebo vyuţita, a dále také vymezuje základní pravidla pro nakládání s vratnými obaly. Zákon se zaměřuje na veškeré obaly, s výjimkou transportních kontejnerů, a tak ovlivňuje velké mnoţství subjektů – od výrobců a dovozců obalů, přes distributory,
10
plniče a prodejce, aţ po subjekty zajišťující vyuţití a recyklaci obalových odpadů. Nepřímý dopad má také na spotřebitele a obce. [9.7]
2.2.1 Základní pojmy Obalem se rozumí výrobek zhotovený z materiálu jakékoli povahy, určený k pojmutí, ochraně, manipulaci, dodávce, případně prezentaci výrobků určených spotřebiteli nebo jinému konečnému uţivateli. Nakládání s obaly zahrnuje výrobu obalů, uvádění obalů nebo balených výrobků na trh nebo do oběhu, pouţití obalů a opakované pouţití obalů. Uvedení obalu na trh začíná okamţikem, kdy je obal v České republice poprvé úplatně nebo bezúplatně předán nebo nabídnut k předání za účelem distribuce nebo pouţívání nebo kdy jsou k němu poprvé převedena vlastnická práva. Uvedení obalu do oběhu je úplatné nebo bezúplatné předání obaly v České republice jiné osobě za účelem distribuce nebo pouţití, s výjimkou uvedení obalu na trh. Vratný obal je obal, pro který existuje individuální způsob vracení pouţitého obalu osobě, která jej uvedla do oběhu. Zpětným odběrem se rozumí odebírání pouţitých obalů od spotřebitelů na území České republiky za účelem opakovaného pouţití obalů, jejich vyuţití nebo odstranění odpadu z obalů. Průmyslový obal je obal určený k balení výrobků určených pro jiného konečného uţivatele. [9.7]
2.3 Plán odpadového hospodářství (POH) Plán odpadového hospodářství slouţí jako nástroj pro předcházení vzniku odpadů. Vyhodnocuje stav odpadového hospodářství, vztahy mezi produkcí odpadů a nakládáním s nimi a stanovuje cíle a podmínky jejich splnění. Cíle směřují zejména k podpoře materiálového vyuţití odpadů a omezení jejich negativního vlivu na ţivotní prostředí. Plán se zpracovává celkově pro Českou republiku, pro jednotlivé kraje a pro původce. Plán odpadového hospodářství ČR stanovuje konkrétní cíle a opatření pro nakládání s odpady na území České republiky. Obsahuje závaznou a směrnou část. V závazné 11
části jsou uvedeny zásady předcházení vzniku odpadů, nakládání s odpady, podíly recyklace jednotlivých druhů odpadů, podíly některých druhů odpadů ukládaných na skládky apod. Závazná část POH byla vyhlášena v nařízení vlády č. 197/2003 Sb. Směrná část slouţí k doplnění a zpřesnění závazné části. Platnost Plánu odpadového hospodářství ČR byla určena na dobu 10 let, tedy na roky 2003 – 2013, pokud nebude nutná dřívější změna. Plán odpadového hospodářství kraje, který musí být v souladu se závaznou částí Plánu odpadového hospodářství ČR, řeší problematiku odpadového hospodářství na území kraje. Vypracovává se taktéţ na dobu 10 let. Plán odpadového hospodářství původce zpracovávají původci odpadů, kteří produkují ročně více neţ 1000 tun ostatního odpadu nebo více neţ 10 tun nebezpečného odpadu. Původce odpadu je povinen tento plán zpracovat na dobu 5 let a to do jednoho roku od vyhlášení závazné části POH kraje, se kterou musí být v souladu. Náleţitosti POH původce vyplývají z ustanovení vyhlášky MŢP č. 383/2001 Sb. Jelikoţ je obec původce komunální odpadu, zpracovává také tento Plán odpadového hospodářství původce. [2, 9.4] V následující tabulce jsou uvedena vybraná vyhodnocení plnění Plánu odpadového hospodářství Jihomoravského kraje za rok 2007 v porovnání s několika dalšími kraji ČR. Tabulka 1: Vyhodnocení plnění POH jednotlivých krajů za rok 2007 [9.4] Kraj
NO
OO
KO
Celkem
Celková produkce odpadů v jednotlivých krajích (t/rok) Jihomoravský kraj
102,77
2365,11
452,58
2467,88
Hl. m. Praha
115,55
4393,35
554,06
4508,89
Jihočeský kraj
123,83
1442,00
232,00
1566,00
Kraj Vysočina
70,66
831,47
164,35
902,13
Podíl na celkové produkci odpadů v jednotlivých krajích (% z celkové produkce odpadů v kraji) 4,16 95,84 18,34 Jihomoravský kraj Hl. m. Praha
2,56
97,44
12,29
-
Jihočeský kraj
7,91
92,09
14,82
-
Kraj Vysočina
7,83
92,17
18,22
-
12
Produkce odpadů na obyvatele v jednotlivých krajích (kg/obyv./rok) Jihomoravský kraj
90,51
2083,02
398,60
2173,54
Hl. m. Praha
96,57
3671,97
463,08
3768,55
Jihočeský kraj
197,00
2289,00
368,00
2486,00
Kraj Vysočina
138,08
1624,67
321,13
1762,74
Podíl využitých odpadů (R1 až R12, N1, N2, N8, N10, N11, N12, N13, N15) na celkové produkci odpadů v jednotlivých krajích [% hm. z celk. produkce skupiny odpadů] Jihomoravský kraj
31,28
99,02
49,73
96,20
Hl. m. Praha
27,90
50,51
47,05
49,93
Jihočeský kraj
4,10
87,04
28,51
80,49
Kraj Vysočina
4,86
25,21
10,66
23,61
Podíl odpadů odstraněných skládkováním (D1, D5, D12) na celkové produkci odpadů v jednotlivých krajích [% hm. z celk. produkce skupiny odpadů] 5,61 17,34 16,77 16,85 Jihomoravský kraj Hl. m. Praha
0,00
8,15
31,67
7,94
Jihočeský kraj
3,63
15,78
76,49
14,82
Kraj Vysočina
1,61
26,69
93,52
24,73
Produkce odděleného sběru komunálních odpadů a obalů v jednotlivých krajích (podskupina 20 01 a 15 01) [kg/obyv./rok] 50,41 Jihomoravský kraj Hl. m. Praha
-
-
-
85,19
Jihočeský kraj
-
-
-
50,04
Kraj Vysočina
-
-
-
52,62
Podíl BRKO ukládaného na skládky vzhledem ke srovnávací základně 1995 v jednotlivých krajích [%] 75,97 Jihomoravský kraj Hl. m. Praha
-
-
-
67,47
Jihočeský kraj
-
-
-
132,01
Kraj Vysočina
-
-
-
155,52
13
3 KOMUNÁLNÍ ODPAD
3.1 Charakteristika Komunální odpad (KO) představuje veškerý odpad, který vzniká na území obce při činnosti fyzických osob a odpad vznikající při čištění veřejných komunikací a prostranství, při údrţbě veřejné zelně včetně hřbitovů. Obsahuje kategorii odpadu ostatního a v malém mnoţství téţ odpadu nebezpečného. Ačkoliv se na vzniku komunálního odpadu podílejí fyzické osoby, jeho původcem je podle naší legislativy obec, která proto musí plnit veškeré zákonné povinnosti původců odpadů. Z toho tedy vyplývá, ţe do komunálního odpadu nespadá odpad, který má svého původce, např. odpady z komunálního hospodářství, dopravy, demolic, topenišť kotelen a výtopen, spaloven, apod. Do komunálního odpadu řadíme téţ domovní odpad (DO). Do této skupiny řadíme odpad z domácností tvořený zbytky z kuchyně (kuchyňský odpad), obaly, odpad po úklidu apod. Pro kuchyňský odpad se dnes pouţívá spíše pojem bioodpad, coţ jsou jak kuchyňské zbytky, tak i další organické zbytky. Kromě bioodpadu se nyní objevuje i termín biologicky rozloţitelný komunální odpad (BRKO), který zahrnuje veškeré organické odpady nacházející se v domovním odpadu, tedy i organický obalový odpad a také odpad z údrţby zeleně. Obalový odpad tvoří pouţité obaly. Objemný odpad je komunální odpad větších rozměrů, který nelze shromaţďovat v nádobách na odpad menších neţ 1,1 m3, jako například pračky, televizory a monitory, starý nábytek, větve ze zahrad atd. Takovýto odpad nazýváme odpadem amortizačním. Odpad podobný komunálnímu odpadu, někdy ne zcela přesně nazývaný ţivnostenský, je odpad, který vzniká při činnosti právnických osob, osob fyzických provádějících podnikatelskou činnost a správních orgánů (úřady, školy, ţivnosti, průmysl) a má charakter komunálního odpadu. Produkují ho jak občané, jakoţto zaměstnanci, tak i podnikatelé při provozování činnosti s ţivnostenským oprávněním. Odpad tvoří papír, lepenky, kartony, plasty, sklo, textil, zbytky potravin, drobné kovové i nekovové předměty apod. Tento odpad se shromaţďuje a odváţí jako KO, avšak náklady na jeho odstranění hradí jeho původce.
14
V katalogu odpadů je komunální odpad řazen do skupiny 20, a to v podskupinách 20 01 (odpad získaný odděleným sběrem včetně nebezpečného), 20 02 (odpad z údrţby veřejné zeleně, zahrad a parků) a 20 03 (ostatní komunální odpad). Separovaný komunální odpad, jako jsou plasty, sklo, papír, lepenka, kovy, textil, dřevo atd., je zařazen do skupiny 15 v podskupině 15 01. [3] Zmíněné podskupiny dále obsahují výčet odpadů, které do nich náleţí, coţ je obsaţeno v příloze č. 1: Katalog odpadů. Základní přehled skupin odpadů probíraných v této práci zobrazují následující tabulky. Tabulka 2: Katalog odpadů – Komunální odpad [4] 20
Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru 20 01 Sloţky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) 20 02
Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)
20 03
Ostatní komunální odpady
Tabulka 3: Katalog odpadů – Obaly [4] 15
Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené 15 01 Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního odpadu) 15 02
Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy
Další odpady fyzických osob patří do skupiny 16, opět s několika podskupinami. Např. vyřazená vozidla a pneumatiky jsou podskupina 16 02, odpady z elektrického a elektronického zařízení 16 02, baterie a akumulátory 16 06. Nebezpečné sloţky komunálního odpadu v podskupinách 20 01, 16 01, 16 06 a 16 08 jsou uvedeny v Seznamu nebezpečných odpadů (NO). Čistírenské kaly řadíme do skupiny 19. [3] Pozitivem současného stavu problematiky komunálních odpadů jsou fungující systémy nakládání s komunálním odpadem organizované obcemi, rozvinutá síť odděleného sběru vyuţitelných a nebezpečných sloţek komunálního odpadu a v neposlední řadě ochota občanů chovat se ekologicky. Naopak slabou stránkou můţe být nedostatečné vymáhání platné legislativy, absence účinných nástrojů k podpoře trhu s recyklovanými výrobky a hlavně postupující tendence růstu produkce komunálních odpadů. [4]
15
3.2 Množství a skladba komunálního odpadu Komunální odpady jsou velmi širokou a různorodou skupinou odpadů, proto nelze přesně charakterizovat jejich materiálové sloţení. Jedná se o odpady jak organického tak anorganického původu. [4] Abychom mohli účelně vyuţívat a odstraňovat komunální odpad, musíme znát jeho celkové mnoţství a skladbu a to z hlediska časového i plošného rozloţení. Důleţité jsou také fyzikální, chemické a biologické vlastnosti odpadů, tedy spalitelnost, kompostovatelnost, recyklovatelnost apod. Neopomenutelná je také stávající a výhledová poptávka po vytříděném vyuţitelném podílu komunálního odpadu a zpracovatelské kapacity. Nezanedbatelné jsou i náklady na sběr tříděného KO a legislativní úpravy. Ke zkoumání odpadu a k jeho kvantitativnímu a kvalitativnímu popisu slouţí základní charakteristiky odpadu. Jednou ze základních charakteristik je mnoţství odpadu, kde ještě rozlišujeme mnoţství celkové, udávané v hmotnostních nebo objemových jednotkách za časové období (t/rok, m3/rok) a mnoţství měrné, udávající hmotnostní nebo objemové mnoţství odpadu ve vztahu k jednomu obyvateli (kg/obyvatel/týden nebo kg/obyvatel/rok), popř. k jednotce produkce (kg/t výrobku). Další důleţitou charakteristikou je skladba odpadu, u které se můţe zkoumat podíl odpadu v zrnitostních frakcích nebo skladba odpadu v látkových skupinách. Do fyzikálně-chemických charakteristik odpadu patří vlastnosti jako objemová hmotnost (hustota), vlhkost, obsah spalitelných látek, spalné teplo a výhřevnost odpadu a také obsah uhlíku, dusíku (poměr C:N), fosforu a vodíku a obsah vybraných prvků se zaměřením na toxické prvky. Mnoţství a skladba komunálního odpadu se zjišťuje buď z evidenčních hlášení státních orgánů, nebo z přímého zjišťování. Evidenční hlášení zpracovává Centrum pro hospodaření s odpady a Český statistický úřad. Sleduje se celkové i měrné mnoţství odpadu, mnoţství vytříděných vyuţitelných sloţek (papír, sklo, plasty, kovy, textil), mnoţství nebezpečných sloţek, kompostovatelné odpady, minerální odpady (nekompostovatelné), směsný komunální odpad, objemný odpad a popř. specifické druhy komunálního odpadu (autovraky, elektronický a elektrotechnický odpad apod.). Přímé zjišťování mnoţství a skladby komunálního odpadu je ovlivněno typem zástavby, která rozhoduje o počtu obyvatel a jeho sociálním sloţením, dále systémem sběru komunálního odpadu, druhem a počtem odpadkových nádob, intervalem svozu atd. 16
V České republice se pouţívá tzv. jednotná metodika zjišťování mnoţství a skladby domovního odpadu, jejímţ cílem je vyšetřit jak mnoţství, tak i látkovou skladbu veškerého domovního odpadu. Rozlišuje čtyři typy zástaveb. Sídlištní zástavba velkých měst (C1) s více neţ 80 000 obyvateli a centrálním zdrojem tepla, sídlištní zástavba menších měst (C2) s 20 – 80 000 obyvateli a centrálním zdrojem tepla, smíšená zástavba měst (S), tj. bytové i rodinné domy se smíšeným centrálním i lokálním vytápěním a venkovská zástavba (V), tj. rodinné domy s lokálním vytápěním převáţně tuhými palivy. Podle typu zástavby se zjišťuje měrné mnoţství domovního odpadu, vyuţitelné sloţky odpadu, popř. další odpad, a to jak objemově tak hmotnostně. Také se musí brát ohled na roční období (ideální je rozbor kaţdý měsíc po celý rok), velikost vyšetřované oblasti (město, region, kraj) a stupeň přesnosti (spojen s finančními náklady analýzy skladby odpadu). [3] Při vlastní analýze komunálního odpadu je základem správný odběr vzorku, pro který existují přesné metodiky, které se liší podle skupenství odebíraného vzorku (pevné, pastové, kapalné, popř. plynné). Veškeré vytříděné druhy komunálního odpadu se ukládají podle jednotlivých frakcí do odpadkových nádob. Tento odpad se můţe ještě dále detailněji roztřídit. Například u plastů se zjišťuje podíl barevných a transparentních PET láhví, folií, ostatních obalů a ostatních plastů a v dalším stupni se plasty ještě rozlišují na PET, HDPE, LDPE, PP, PS, PVC apod. U všech sloţek se zjišťuje hmotnostní a objemový podíl. Ve skladbě objemného odpadu se sledují látkové skupiny, jako jsou zbytky zeleně, dřevo (nábytek), ojeté pneumatiky, ostatní spalitelný odpad, nebezpečný odpad (zvlášť chladničky, televizní obrazovky), nespalitelný (minerální) odpad, elektronický šrot či ostatní kovový odpad. [3] Podle informací z Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v roce 2003 celková produkce odpadů 25 172 816 tun, z toho 2 856 690 tun odpadu komunálního a ţivnostenského. To znamená, ţe se komunální odpad se na celkové produkci odpadů podílí cca 11,3 %. [4] V tabulce 4 můţeme vidět procentuální skladbu domovního odpadu v České republice podle údajů z EKO-KOMu.
17
Tabulka 4: Skladba domovního odpadu v ČR [6.1] Materiál
% hmotnosti
Papír
22 %
Plasty
13 %
Sklo
9%
Nebezpečný odpad
3%
Bioodpad
18 %
Zbytek
35 %
3.2.1 Odpady z obalů Obaly jsou součástí celé řady výrobků a jejich hlavním úkolem je uchovat zboţí v nezměněné kvalitě aţ do doby jeho spotřeby. Podle funkce je můţeme rozdělit na obaly prodejní, skupinové a přepravní, podle četnosti jejich pouţívání na obaly jednorázové nebo opakovaně pouţitelné a nakonec je lze rozdělit podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, například na obaly plastové, skleněné, papírové, kombinované atd. Ve chvíli, kdy obal přestane plnit účel, pro který byl vyroben, stává se z něj odpad. Velká část obalových odpadů se však dá dobře vyuţít a mohou se pouţít jako vstupní suroviny pro výrobu dalších výrobků, proto je potřeba tyto obalové odpady třídit na jednotlivé sloţky podle jejich materiálového sloţení a odkládat je v rámci odděleného sběru odpadů. [6] Odpady
z obalů
představují
významnou
sloţku
komunálního
odpadu.
V hospodářsky vyspělých zemích tvoří přibliţně 30 – 50 % objemu domovního odpadu, tj. asi 20 – 30 % jeho hmotnosti. U nás je to asi 30% objemu a 18 % hmotnosti. Mnoţství odpadů z obalů kaţdoročně roste. Je to dáno celkovou větší spotřebou baleného zboţí (zejména zahraničního), vyšším stupněm zpracování zemědělských a ovocnářských produktů a vzrůstající poptávkou po porcovaných balených pokrmech. Z údajů EKO-KOMu (2003) vyplývá, ţe došlo k poklesu výskytu kovů a skla, coţ je ovlivněno změnou pouţívaných obalových materiálů. Naopak narůstá mnoţství především plastových obalů. Jelikoţ vytříděný obalový odpad tvoří velkou část komunálního odpadu a lze ho z 80 % opět vyuţít, vydaly země EU jiţ v roce 1994 Směrnici 94/62/ES o obalech a 18
obalových odpadech, ve které jsou mimo jiné sepsány principy povinnosti jejich zpětného odběru. [3] Poţadavky této směrnice zavádí do českého právního řádu zákon č. 477/2001 Sb., o obalech. Upravuje celý cyklus obalů – od ustanovení technologických poţadavků na jejich výrobu, přes podmínky jejich uvádění na trh, aţ po nakládání s odpady z nich vzniklých, a jak je nejpříznivěji odstraňovat. [2] Pro představu uvádím souhrnné údaje o mnoţství obalových odpadů, které vznikly v České republice v roce 2009 a byly vyuţity nebo spáleny ve spalovnách odpadů s energetickým vyuţitím v rámci tohoto členského státu nebo mimo něj. Tabulka 5: Množství obalových odpadů v ČR a jejich využití za rok 2009 [9.5]
Materiál
Vzniklé obalové odpady (t)
Obalové odpady využité nebo spálené ve spalovnách odpadů s energetickým využitím Materiálová Energetické Spalování recyklace vyuţití (t) (t) (t)
Recyklace (%)
Celkem (%)
Sklo
188 086
133 902
-
-
71,2
71,2
Plasty
208 815
109 595
481
38 080
52,5
71,0
Papír/lepenka
337 799
317 034
288
16 779
93,9
98,9
Kovy
45 524
23 663
-
-
52,0
52,2
Dřevo
86 343
28 447
6 062
-
32,9
40,0
Jiné
27 786
2 973
867
-
10,7
13,8
Celkem
897 353
615 614
7 698
54 858
68,8
75,8
3.2.2 Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) Další velkou skupinou komunálního odpadu tvoří odpady biologického původu. Způsob nakládání s bioodpady můţe pozitivně nebo negativně ovlivnit základní sloţky ţivotního prostředí. Tento odpad je třeba separovaně sbírat nebo látkově a energeticky vyuţívat. Mělo by se omezovat jejich ukládání na skládky, protoţe se výraznou měrou podílí na tvorbě skládkových plynů, především metanu, který je významným skleníkovým plynem, a navíc jsou zdrojem výluhů v průsakových vodách. Biologicky rozloţitelné odpady obsahují rostlinné ţiviny a organické látky, které se dají stabilizovat a pak výhodně uvádět do přírodního koloběhu jako organické hnoji19
vo (kompost). Dále se mohou bioodpady zpracovávat například technologií nazývanou anaerobní digesce, při které kromě organického hnojiva (digestátu), vzniká další produkt – bioplyn. Ten je vhodný k výrobě elektrické energie, tepla nebo motorového paliva. Legislativním základem pro nakládání s biologicky rozloţitelným komunálním odpadem je Směrnice č. 1999/31/ES o skládkách odpadu, ve které se ukládá členským státům EU vypracovat národní strategii o recyklaci, kompostování a produkci bioplynu s účelem sníţení mnoţství biologicky rozloţitelného odpadu ukládaného na skládky. Konkrétně se poţaduje sníţit ukládání BRKO na skládky do roku 2010 na 75 % hmotnosti tohoto druhu odpadu vzniklého v roce 1995, do roku 2013 na 50 % hmotnosti a nejpozději do roku 2020 na 35 % hmotnosti. [3, 9]
3.2.3 Nebezpečná složka komunálního odpadu V komunálním odpadu se také v malém mnoţství objevuje odpad nebezpečný, pro který platí zákonná povinnost ho odděleně shromaţďovat, třídit a předávat na místa k tomu určená. Obec jako původce odpadů musí určit místa na jejich ukládání a zabezpečit je. Nebezpečný podíl v komunálním odpadu se sbírá samostatně, nezávisle na komunálním odpadu, a to nejčastěji donesením do sběrného dvora, odevzdáním v obchodech, uloţením ve veřejně přístupných nádobách nebo zastávkovým (mobilním) způsobem, případně sběrem „dům od domu“ nebo odvozem na zavolání. V Katalogu odpadů je nebezpečný odpad uveden v seznamu nebezpečných odpadů pod číslem 20 01 a 15 01, jako například rozpouštědla, kyseliny, fotochemikálie, zářivky a jiný odpad obsahující rtuť, baterie a akumulátory, vyřazené elektrické a elektrotechnické zařízení obsahující nebezpečné látky atd. [3]
20
3.3 Organizace sběru KO Organizací sběru komunálního odpadu se rozumí jeho shromaţďování v místě vzniku, třídění, sběr a svoz. Cílem je odpad co nejlépe vyuţít, nebo bezpečným způsobem odstranit, a to za pouţití co nejmenších peněţních nákladů. Samozřejmostí je dodrţování hygienických poţadavků. [3]
3.3.1 Shromažďování odpadů Shromaţďování odpadů znamená krátkodobé ukládání odpadů do shromaţďovacích prostředků v místě jejich vzniku a následné nakládání s nimi (především jejich sběr). Shromaţďovací prostředky jsou odpadkové nádoby, kontejnery, pytle, sudy apod., které jsou určeny na odpad jak ostatní tak nebezpečný. Nádoby na odpad se podle funkce dělí na nádoby přesypné, výměnné a skladovací. Přesypné nádoby se vyprazdňují do svozových mobilních prostředků, výměnné nádoby naplněné odpady se vyměňují za prázdné a skladovací nádoby slouţí k bezpečnému uloţení nebezpečných odpadů nebo jiných rizikových látek. Podle druhu sbíraného odpadu můţeme rozlišit sběrné nádoby na komunální odpad, na průmyslový odpad a na nebezpečný odpad. Volba typu, velikosti a počtu nádob záleţí na poměrech sběrné oblasti, na způsobech shromaţďování sběru, na frekvenci svozu, počtu a typu svozových vozů i na počtu pracovníků obsluhy. [2]
3.3.2 Třídění odpadů Zpracováním vytříděného odpadu se získávají druhotné suroviny a sniţuje se mnoţství odpadu, který je potřeba odstranit. Tím se sniţují provozní kapacity zařízení na odstraňování odpadů a šetří se energie. Vzhledem k soudobému stavu ţivotního prostředí je třídění odpadů v zemích EU povinné. Tato důleţitá činnost je ale bohuţel nákladnější neţ pouhý sběr směsného komunálního odpadu. Odpad se můţe třídit jiţ na místě vzniku, tedy v domácnostech, nebo aţ v ústředních třídírnách směsného domácího odpadu. Dříve se pouţívalo centrální třídění, avšak pro jeho nákladnost a také pro nedostatečnou čistotu vytříděného odpadu (smícháním 21
všech jeho sloţek docházelo ke znečištění těch částí, které měly být separované) se od něj asi před třiceti lety ustoupilo a prosadilo se třídění v místě vzniku odpadu, které je mnohem účelnější. Tento způsob je však méně pohodlný pro obyvatele a ne všichni svůj domovní odpad separují. V současné době, kdy jsou vyvinuty nové technologie, se opět objevují pokusy o obnovu centrálního třídění směsného komunálního odpadu, a to hlavně s ohledem na podíl obalového odpadu a nutností ho vracet do environmentálního oběhu. Budou se tedy zřejmě rozvíjet oba způsoby. V ústředních třídírnách dochází k postupnému rozmělňování a roztřiďování směsného odpadu na jednotlivé látkové sloţky pouţitelné dále jako druhotné suroviny. Kvalita získané druhotné suroviny závisí na stavu předcházejícího vstupního odpadu, na jeho znečištění, zhutnění, rozmělnění, vlhkosti apod. Většinou se jedná o zařízení, které pro svůj provoz potřebuje energii, vodu i manuální obsluhu a je obvykle investičně i provozně nákladné. Třídění v místě vzniku odpadu se provádí jiţ v domácnostech. Jednotlivé sloţky domovního odpadu se ukládají do příslušných nádob a následně se shromaţďují na venkovním stanovišti, které můţe slouţit buď více domácnostem, nebo jen jednomu domu. Tento odpad potom odváţejí svozové vozy. Z hlediska dalšího zpracování a také s ohledem na pohodlnost pro občana se někdy ukládá do jedné sběrné nádoby více látkových sloţek (např. plastové a kovové obaly). Podle kvality vytřídění se odvíjí velikost nákladů potřebných na dotřídění a také snadnost odbytu separovaných sloţek. Nebezpečný odpad by se měl třídit vţdy v místě vzniku. Efektivnost třídění závisí také na přístupu občanů, které je potřeba cíleně informovat s vyuţitím všech komunikačních forem na celonárodní, regionální i lokální úrovni a nemělo by se zapomínat také na vzdělávací programy pro děti. [3]
3.3.3 Sběr komunálního odpadu Způsoby sběru komunálního odpadu jsou v podstatě dva – donáškový a odvozný. Donáškový způsob zahrnuje vlastní donáškový způsob, sběrné dvory a shromaţďování vybraných druhů odpadů v příslušných obchodech nebo sběrnách. Do odvozného způsobu patří vlastní odvozný způsob od domu, pytlový a balíkový sběr a sběr dům od domu. Z hlediska provozovatele KO se rozlišují způsoby stacionární a mobilní.
22
V ČR se domovní odpad třídí obvykle všemi uvedenými sběrovými způsoby. Nejčastější je donáškový sběr do nádob se spodním či horním výsypem v kombinaci se sběrným dvorem, který však slouţí jen jako doplňkový zdroj vytříděných a vyuţitelných odpadů. [3] 3.3.3.1 Odvozný sběr Podmínkou odvozného sběru je třídit komunální odpad v domácnostech a shromaţďovat ho do jednotlivých nádob na sběrných místech do vzdálenosti 30 – 50 m od domu. Nádoby bývají umístěné v blízkosti domovních vstupů nebo uvnitř stavebních objektů. Tento způsob se vyuţívá hlavně ve starších zástavbách městských čtvrtí, na sídlištích, nebo pro zástavbu rodinných domků. Odvozný způsob je sice více pracný a vyţaduje větší mnoţství nádob i odvozů, ale provozní náklady vztaţené na účinnost tříděného sběru jsou niţší neţ u způsobu donáškového. Pro občany je tento způsob pohodlnější. Tříděný odpad se shromaţďuje v jednotlivých označených nádobách o objemu 80 aţ 240 litrů, v sídlištních zástavbách 1100 litrů. Ke svozu se obvykle vyuţívá jednokomorových svozových vozů, které mohou být podle potřeby vybaveny lisovacím zařízením. Lisování sice sniţuje náklady na odvoz odpadů, ale můţe být někdy neţádoucí pro následující roztřídění. Někdy se vyuţívají dělené odpadkové nádoby, aby se vyuţilo co nejvíce plochy. V takovém případě se můţe do jedné nádoby sbírat například papír a sklo se směsným domácím odpadem. Tyto nádoby se však musí vyprazdňovat do speciálních svozových vozů, které mají rovněţ sběrnou nádrţ rozdělenou do více částí. Speciální vozidla slouţí také k odvozu biologicky rozloţitelných odpadů z bionádob a jsou k tomu náleţitě přizpůsobena. Mohou mít například otáčivý sítový buben k homogenizaci odpadu, nebo tlačnou stěnu, která by ale neměla narušit strukturu bioodpadu, aby se nezvýšil výskyt odpadní vody. Pro sběr skla se pouţívají sběrné nádoby se spodním výsypem a speciální vozy s hydraulickou rukou. Pro tříděný odpad se u nás tento způsob prakticky nepouţívá, ale za to je z větší části upotřeben pro odvoz směsného domácího odpadu (pouţívá ho 91 % obcí). [3]
23
3.3.3.2 Donáškový sběr U donáškového sběru se pouţívají sběrná místa vybavená více nádobami na tříděný odpad. Jsou zřízena na veřejných prostranstvích, v ulicích, v blízkosti obchodů a nákupních center, zastávek veřejné dopravy, škol, zdravotních středisek apod. Donášková vzdálenost bývá 100 a 150 m, někdy i větší. Sběrná místa jsou situována tak, aby byla snadno přístupná občanům i mobilnímu odvozu. Tímto způsobem se u nás sbírá sklo, papír, PET láhve a textil, v Brně nyní i nápojové kartony a hliníkové obaly od nápojů a v některých obcích směsné plasty (v Brně ne). Podle počtu nádob mohou sběrná místa zaujímat plochu přibliţně 25 aţ 40 m2. Hustota rozmístění závisí na typu zástavby a druhu sbírané sloţky komunálního odpadu. Například při sběru PET láhví a skla se u nás počítá s hustotou asi 200 – 500 obyvatel na jeden sběrný kontejner, u textilu asi 6000 obyvatel. Obvykle se však jedno sběrné místo buduje pro menší počet obyvatel (asi 200), neboť je to pro občany pohodlnější a sběr je pak viditelně úspěšnější a efektivnější. Jako sběrné nádoby se pouţívají kontejnery s horním či spodním výsypem o objemech 0,24 aţ 5 m3. Nádoby jsou pro jednotlivé druhy odpadů rozlišené. Nejčastěji se pouţívá rozlišení barevné, nápis či obrázek, nebo jejich kombinace. Stejně jako u odvozného sběru se mohou pouţít i vícekomorvé nádoby pro společný sběr více druhů odpadů o objemech 7,7 aţ 22 m3. Nevýhodou těchto kontejnerů je nutný odvoz při zaplnění jedné komory, i kdyţ ostatní ještě nejsou plné. Tento problém se eliminuje u samostatných nádob, kde se tříděný odpad můţe odváţet v různých termínech podle zaplnění jednotlivých nádob. Z hlediska obyvatel je donáškový způsob méně pohodlný a vyţaduje jejich větší aktivitu, ale občané se tak mohou zapojit do ochrany prostředí, ve kterém ţijí, a pomoci tak i sami sobě. U nás se tento způsob pro sběr tříděných sloţek domovního odpadu pouţívá nejvíce (asi 87 % obcí). [3]
Obrázek 1: Schéma způsobu odvozného a donáškového sběru [3] 24
3.3.3.3 Sběrný a recyklační dvůr Sběrné a recyklační dvory jsou doplňkem celoplošného systému tříděného sběru komunálního odpadu. Slouţí k odkládání objemného odpadu, bioodpadu (především ze zahrad a z veřejné zeleně), nebezpečných sloţek i jednotlivých vytříděných vyuţitelných sloţek domovního odpadu. Sběrný dvůr je přesně vymezený zabezpečený prostor, ve kterém jsou umístěny nádoby pro organizovaný příjem určitých druhů odpadů a ty se zde pouze shromaţďují. V recyklačním dvoře se kromě sběru odpad i dále zpracovává (dotříďuje, demontuje elektrošrot, drtí, lisuje, štěpkuje dřevo), popřípadě se i prodávají jeho vyuţitelné sloţky (autosoučásti, pouţitelný nábytek). Součástí provozu dvorů bývá na vyţádání i odvoz objemného odpadu. Sběrné a recyklační dvory se zřizují v místech s vyšší hustotou obyvatelstva s ohledem na současný systém sběru komunálního odpadu. Sběrný dvůr by mělo vyuţívat podle typu zástavby asi 2 aţ 12 tisíc obyvatel, měl by být snadno dostupný a dojezdová vzdálenost by neměla přesáhnout 5 – 10 km. Pro městskou zástavbu je ideální 3 km a pro řidší zástavby 5km vzdálenost. Moţné je zřízení minidvorů, například na okraji obce, kde se sbírá pouze 5 aţ 6 vybraných odpadů a provoz je omezen jen na určité dny v týdnu. Velikost sběrného či recyklačního dvoru závisí na funkci, kterou má plnit a také na finančních moţnostech. Náklady spojené s vybudováním dvora se u nejjednodušších dvorů (na obecním pozemku) pohybují okolo 200 aţ 300 tisíc Kč a u vícefunkčních dvorů mohou přesáhnout aţ 2 miliony Kč. Provozní náklady činí přibliţně 20 000 Kč na 10 000 obyvatel za rok. Umístění dvorů je vhodné poblíţ nákupních center, supermarketů, velkých parkovišť, u benzinových pump apod. Vlastní provoz podle zákona o odpadech vyţaduje provozní řád a způsobilý dozor. [3] 3.3.3.4 Síť sběren Do systému třídění komunálního odpadu patří také sběrny odpadů. Jedná se v podstatě o donáškový způsob do sběrny, ve které se vykupuje určitý druh odpadu. Takto se můţe sbírat například papír, lepenka nebo kovy. Do sítě sběren patří také veřejná místa, kde lze odkládat drobný nebezpečný odpad. Například některá obchodní centra, supermarkety, drogerie, zlatnictví, prodejny fotoaparátů nebo i některé školy či úřady 25
umoţňují odkládání některých druhů pouţitých baterií do speciálních nádob, v lékárnách se shromaţďují prošlé léky apod. [3] 3.3.3.5 Pytlový sběr Dalším způsobem jak shromaţďovat tříděný komunální odpad je pytlový sběr. Plastové pytle nahrazují pevné nádoby a mívají objem 40 aţ 120 litrů. Nejčastěji se do nich ukládá starý papír a plasty. Naplněné pytle se mohou odváţet jak odvozným tak donáškovým způsobem sběru. Místo jejich shromaţďování se vymezuje obecní vyhláškou a odváţejí se v jednokomorových svozových automobilech. U nás tohoto způsobu sběru vyuţívá asi 10 % obyvatel. [3] 3.3.3.6 Zastávkový odvozný způsob U tohoto způsobu se pouţívá tzv. mobilní sběrna, coţ je speciálně upravený nákladní automobil, který je vybaven kontejnery na nebezpečný odpad a musí splňovat podmínky dané vyhláškou MŢP pro shromaţďování a přepravu nebezpečného odpadu. Mobilní sběrna odváţí drobný nebezpečný odpad z domácností, například zbytky barev a laků, domácí chemikálie a pesticidy, nádoby od sprejů a nádoby znečištěné škodlivými látkami, prošlé léky, suché články a baterie, autobaterie, zářivky, nebo i vyjetý olej či olejové filtry. Mobilní sběrna přijíţdí podle tzv. odpadového kalendáře pravidelně na určitá místa. Odpadový kalendář je vyhlašován obecními úřady nebo městskými částmi. Do zastávkového odvozného způsobu můţeme téţ zařadit tzv. sběr dům od domu, kterým se například na venkově sbíraly a vykupovaly koţky, peří apod., a ve městech takto například školní mládeţ sbírala papír z jednotlivých domácností. [3] 3.3.3.7 Balíkový sběr Balíkový sběr není samostatný způsob sběru, jedná se pouze o doplněk. U nás se s ním moc nesetkáme, vyuţívá se především v některých západoevropských městech s hustou zástavbou a nedostatkem místa pro další nádoby na tříděný odpad. Občané svazují do balíků starý papír a odkládají ho u stanovišť odpadkových nádob. [3]
26
3.3.4 Svoz odpadů Svoz komunálního odpadu navazuje na způsob sběru, který určuje druh a typ pouţitého svozového automobilu. K dosaţení co nejvyšší hospodárnosti při dodrţení všech bezpečnostních a hygienických předpisů slouţí odvozní plány a také optimální rozloha svozové oblasti a případné vyuţití dvoufázové dopravy. Odvozní plán závisí na počtu, druhu a objemu odpadkových nádob, na typu svozového vozidla, počtu pracovníků, trase svozu, frekvenčním zatíţení komunikací atd. Sestavuje se na základě zkušeností s vyuţitím výpočetní techniky. [3] K přepravě odpadů slouţí různé dopravní prostředky. Vozidla musí splňovat legislativní poţadavky dopravy po veřejných komunikacích. Přepravovaný odpad by měl být zhutněn, a to zejména při přepravě na delší vzdálenosti. Dopravní prostředky slouţící v oblasti nakládání s odpady můţeme rozdělit na nákladní automobily se speciální nástavbou, nosiče přepravníků a speciální přepravní automobily. Do nákladních automobilů se speciální nástavbou patří např. svozové automobily na komunální odpad, nákladní automobily s hydraulickým zařízením, svozové automobily s kontejnery na překládku, automobily pro přepravu kapalných a pastových odpadů, stavebního odpadu či zemin apod. Svozový odpadkový automobil na komunální odpad je vlastně upravený podvozek nákladního automobilu s nástavbou, kterou tvoří nádrţ na odpadky, stlačovací zařízení a vyklápěč nádob. Stlačovaní zařízení slouţí k hutnění odpadků v nádrţi. Odpad se stlačuje buď rotačně (pak je nádrţ na odpadky válcová) nebo lineárně (kvádrová nádrţ), přičemţ lineární stlačování je častější způsob. Vyklápěč je přizpůsoben pouţívaným normalizovaným odpadkovým nádobám. Velikost nádrţe závisí na místě sběru a na vzdálenosti přepravy. [2]
3.3.5 Sběrné systémy Sběrné systémy zahrnují sběr jednotlivých druhů odpadů z jejich shromaţdišť ve sběrných nádobách, jejich nakládání na odpadová vozidla a jejich odvoz. Odvoz rozlišujeme pravidelný (týká se domovního odpadu), nepravidelný (týká se velkorozměr-
27
ných odpadů o malé hmotnosti, které se vyskytují jen občas) a případně potrubní (odpad se přepravuje v potrubí, přičemţ přepravním mediem je vzduch nebo kapalina). [2]
3.4 Systémy nakládání s komunálním odpadem Systémy nakládání s komunálním odpadem nejsou dosud tak propracované jako nakládání s průmyslovým odpadem. U komunálního odpadu se teprve hledají nejvhodnější způsoby, které by byly šetrné k ţivotnímu prostředí, aby chránily primární suroviny a zároveň byly ekonomické. Nakládání s komunálním odpadem zahrnuje shromaţďování, sběr, třídění a svoz komunálního odpadu (viz výše) a na to navazující úpravu odpadu, jeho vyuţití, popř. odstranění. Nevýhodou při nakládání s komunálním odpadem je proměnlivost v jeho sloţení v jednotlivých regionech, nedostatek odborníků na nejniţším článku řízení (v obcích) a chybějící jasná koncepce na celostátní úrovni. Rozhodující vliv na způsob řešení při nakládání s KO má politická shoda a to na úrovni národní, mezinárodní i světové. Veškeré řízení je ovlivněno světovými úmluvami na ochranu ţivotního prostředí, především koncepcí udrţitelného rozvoje. Na celosvětové úmluvy navazují mezinárodní dohody (například v rámci zemí EU Směrnice č.94/62/ES z r. 1994 o obalech a obalovém odpadu a Směrnice 99/31/EC o skládkování) a ty jsou podkladem pro národní zákony (například u nás pro zákon o odpadech a zákon o obalech). Země EU patří mezi země, které povaţují za jednu z priorit státní politiky šetrný vztah k ţivotnímu prostředí a prokazují to i přijímáním legislativních opatření. Záleţí ovšem na konkrétní zemi – u nás je odpadové hospodářství na třetím místě (za ovzduším a vodou), kdeţto v jiných zemích EU je prvořadou prioritou. Evropská unie přijala politický konsens hierarchie nakládání s odpady. Na prvním místě stojí předcházení a sniţování vzniku odpadu a následuje jeho vyuţití. Vyuţití nejprve materiální, potom biologické a nakonec energetické. Na posledním místě je odstraňování odpadů, zejména skládkováním. Je třeba podotknout, ţe z vědeckých a technických hledisek není důvod, proč by materiálové vyuţití mělo mít vţdy přednost před energetickým. Rozhodující by měl být přístup vyuţívající tzv. integrovaný systém odpadového hospodářství, který vyuţívá metody hodnocení ţivotního cyklu výrobků či
28
sluţeb (tzv. LCA) a poměrně objektivně posuzuje environmentální i ekonomické aspekty řešení. Velká pozornost je věnována obalovým odpadům, nejen proto, ţe tvoří velkou část domovního odpadu, ale především proto, ţe je lze aţ z 80 % zhodnotit jako druhotnou surovinu. Podle zásady „Kdo znečišťuje – platí“ je snaha, aby náklady na třídění tohoto druhu odpadu nesli výrobci obalů, jejich dovozci a prodejci. Ti ovšem tyto náklady zahrnují do ceny výrobků a tak záleţí pouze na občanovi, bude-li obalové odpady třídit a také jaký obal zvolí jiţ při nákupu. Jestli bude preferovat obal, který je šetrnější k ţivotnímu prostředí, nebo koupí obal náročnější, který ţivotní prostředí poškozuje více. Ekologické a environmentální důvody vedly v EU k vydání jiţ zmíněné Směrnice č. 94/62/ES z r. 1994 o obalech a obalovém odpadu, která mimo sniţování mnoţství odpadů předepisuje povinnost zpětného odběru obalů a obalových odpadů a také udává limity pro jejich vyuţití a recyklaci. [3] Tabulka 6: Požadovaný rozsah recyklace a využití obalového odpadu [9] R: recyklace V: celkové využití 2006*
2007*
2008*
2009*
2010*
2011*
2012*
R %
V %
R %
V %
R %
V %
R %
V %
R %
V %
R %
V %
R %
V %
z papíru/ lepenky ze skla
60 65
-
63 66
-
65 67
-
67 68
-
69 69
-
70 70
-
70 70
-
z plastů
24
-
25
-
25
-
26
-
26
-
27
-
27
-
z kovu
33
-
36
-
39
-
41
-
44
-
47
-
50
-
ze dřeva
4
-
6
-
8
-
9
-
11
-
13
-
15
-
celkem
47
50
49
50
50
52
52
54
53
56
54
58
55
60
OBALY
*) Do 31. 12. daného roku Recyklace se zahrnuje do procent využití jako jedna z jeho forem. Za celkové vyuţití obalového odpadu se povaţuje jeho recyklace (přeměna na výrobek nebo surovinu), energetické vyuţití, nebo aerobní či anaerobní zpracování biologicky rozloţitelného odpadu (tzv. organická recyklace). [2] Na základě uvedené legislativy EU se vyvinuly tři systémy nakládání s komunálním odpadem – paralelní, integrovaný a zálohový systém.
29
3.4.1 Paralelní (duální) systém Paralelní systém v podstatě znamená oddělený sběr komunálního odpadu a odpadu z obalů. Výrobci a distributoři obalů mají legislativou nařízen jejich zpětný odběr a zhodnocení v předepsaných kvótách. Sběr obalového odpadu je tedy povinností jejich výrobců a prodejců, kdeţto sběr komunálního odpadu mají na starosti obce. Podle paralelního systému mohou povinnost zpětného odběru obalových odpadů a jeho předepsané zhodnocení plnit buď jednotlivé podnikatelské subjekty, nebo za ně tuto povinnost můţe převzít jiná společnost, která byla za tímto účelem zaloţená. Původce obalů za to pověřené společnosti platí a ta potom ze získané částky zajišťuje a hradí sběr, třídění a zhodnocení obalových odpadů a zároveň eviduje plnění předepsaných kvót vratnosti. Obalové odpady zapojené do duálního systému mají značku „Zelený bod“ (obr. 2), která potvrzuje, ţe za obal byl uhrazen finanční příspěvek do některého z národních systémů zajišťujících zpětný odběr a vyuţití obalů v jednotlivých státech EU a zároveň, ţe výrobci obalů, zapojení do systému, mají právo takto označené obaly uvádět na trh. Ochranná známka Zelený bod tedy potvrzuje jejímu drţiteli, ţe nakládá s obalovými odpady v souladu se Směrnicí 94/62/ES. Nevýhodou tohoto systému je zdvojení investic a provozních nákladů a komplikovaný způsob výpočtu poplatků. Nejvyšší náklady byly samozřejmě při vzniku systému. Snaha o vyšší efektivnost a niţší náklady spolu s objevováním nových technologií vedou k diskuzím o reformování tohoto systému. Paralelní systém se pouţívá například v Německu. [3]
3.4.2 Integrovaný systém Na rozdíl od předcházejícího systému se v integrovaném nerozlišuje, zda se jedná o odpad obalový, domovní či jiný, rozhodující je materiálové sloţení odpadu. Vytřiďuje se tedy veškerý shromáţděný odpad bez ohledu na jeho původ. Výhodou integrovaného systému je především úspora investic a provozních nákladů. Podobně jako v paralelním systému zde existuje nezisková společnost, která na sebe za poplatek přebírá odpovědnost zpětného odběru a recyklace poţadovaného mnoţství
30
jednotlivých druhů obalů za původce obalů. Z těchto financí se ale částečně hradí náklady na třídění veškerého komunálního odpadu, nejen odpadu obalového. Pokud integrované systémy splňují poţadavky evropské směrnice, mohou také pouţívat značku „Zelený bod“. V kaţdé zemi můţe být nositelem licence na Zelený bod pouze jediná organizace, u nás je to EKO-KOM, a.s.
Obrázek 2: Zelený bod [6.2] Zákon o obalech č. 477/2001 Sb. v souladu se směrnicí 94/62/ES zdůrazňuje prevenci vzniku odpadů z obalů, opakované pouţívání obalů a uţ vzniklé obalové odpady vyuţívat a recyklovat v předepsaných kvótách. Kromě toho přináší řadu povinností spojených s evidencí, označením či vlastnostmi obalů. Splnění kvót je povinností těch, kteří uvádějí obaly na trh nebo do oběhu. Tuto povinnost zpětného odběru a vyuţití lze splnit následujícími způsoby. Samostatně organizačně a technicky na vlastní náklady, přenesením těchto povinností na jinou osobu spolu s převedením vlastnického práva k obalu, nebo uzavřením smlouvy o zajištění povinnosti zpětného odběru a vyuţití odpadu z obalů s autorizovanou obalovou společností (tzv. smlouva o sdruţeném plnění). V České republice, stejně jako v jiných zemích, se nejvíce vyuţívá třetího způsobu, tj. sdruţeného plnění prostřednictvím autorizované obalové společnosti. Od počátku devadesátých let dvacátého století zde vznikalo několik organizací zabývajících se nakládáním s obaly a obalovými odpady, avšak většina z nich nevytvořila ţivotaschopný systém. Zatím jedinou autorizovanou společností, která splnila zákonné poţadavky je nezisková akciová společnost EKO-KOM a.s. Byla zaloţena roku 1997 velkými průmyslovými podniky (plniči a výrobci obalů) a byla pověřena realizací integrovaného systému nakládání s obaly a odpady z obalů. Tato společnost pracovala na principu sdílené odpovědnosti (obcí, výrobců obalů, obchodních organizací) a neziskovosti. Autorizace jí byla udělena ministerstvem ţivotního prostředí (MŢP) v březnu 2002.
31
Zákon přesně upravuje postavení autorizované společnosti a její hospodaření tak, aby bylo dobře kontrolovatelné. Společnost musí vést a ohlašovat MŢP evidenci o uzavřených smlouvách, o mnoţství obalů uvedených na trh nebo do oběhu a o mnoţství odpadů z obalů zpětně odebraných (včetně údajů o vratných obalech) i o způsobu, jakým bylo se zpětně odebranými obaly naloţeno. Osoby, které uvádějí na trh nebo do oběhu obaly nebo balené výrobky, jsou povinny podat návrh na zápis do Seznamu osob, které jsou nositeli povinnosti zpětného odběru a vyuţití obalových odpadů. Za zápis do Seznamu se platí jednorázový registrační poplatek 5000 Kč a za evidenci 5000 Kč kaţdý rok. Osoby zapojené ve sdruţeném plnění platí ročně poplatek 2000 Kč prostřednictvím autorizované společnosti. Peníze z registračních a evidenčních poplatků jdou na účet Státního fondu ţivotního prostředí. Plnění povinnosti zpětného odběru obalů kontroluje Česká inspekce a Česká inspekce ţivotního prostředí. [3] 3.4.2.1 EKO-KOM, a.s. Systém EKO-KOM zajišťuje plnění povinností zpětného odběru a vyuţití odpadů z obalů. Činí tak prostřednictvím systémů tříděného sběru v obcích a prostřednictvím činnosti osob oprávněných nakládat s odpadem. Společnost EKO-KOM, a.s. tedy fyzicky nenakládá s obalovým odpadem, nýbrţ se podílí zejména na financování nákladů spojených se sběrem, svozem, tříděním a vyuţitím obalového odpadu. Na jedné straně tedy společnost uzavírá Smlouvy o sdruţeném plnění s osobami, které uvádějí obaly na trh nebo do oběhu a straně druhé uzavírá Smlouvy o zajištění zpětného odběru a recyklaci odpadu z obalů s obcemi a osobami oprávněnými nakládat s odpadem. V prvním případě na základě smluvního vztahu shromaţďuje údaje o produkci obalů a přijímá platby, jejichţ výše závisí na výši produkce obalů. Ve druhém případě mají subjekty povinnost vést evidenci o mnoţství zpětně odebraného a vyuţitého odpadu z obalů, na základně které potom EKO-KOM, a.s. přispívá finančními prostředky na systémy sběru, třídění a vyuţití obalového odpadu. Kromě zajišťování zpětného odběru a vyuţití obalů a odpadů z obalů systém EKO-KOM provozuje řadu doprovodných činností, jako např. informační, poradenskou, výzkumnou nebo vzdělávací činnost. [6]
32
Příkladem výzkumné činnosti je zjišťování mnoţství obalů uvedených na trh v České republice. V následujícím přehledu jsou zobrazeny data a výsledky, kterých EKO-KOM dosáhl v uplynulém období své činnosti. Tabulka 7:Množství obalů uvedených na trh v ČR [10] Počet klientů Obaly uvedené na trh v ČR (t) - z toho nevratné (t) - z toho vratné (t) Podíl na trhu obalů v ČR (%)
2005
2006
2007
2008
2009
21 502
20 946
20 798
20 822
20 573
2 573 656
3 125 861
3 666 721
2 942 824
2 421 036
774 784 (30 %) 1 798 781 (70 %)
831 199 (27 %) 2 294 662 (73 %)
874 180 (24 %) 2 792 541 (76 %)
868 929 (30 %) 2 073 896 (70 %)
806 303 (33 %) 1 614 733 (67 %)
79,3 %
80 %
81 %
81 %
81 %
3.4.3 Zálohový systém Zálohový systém tvoří samostatnou skupinu a týká se vratných zálohovaných obalů. V České republice se zálohového systému vyuţívá zatím pouze u některých skleněných nápojových obalů. Nařízení vlády č. 111/2002 Sb. stanovuje výši zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů. Mezi vybrané vratné nápojové obaly patří láhev na víno, dvě láhve na minerální vodu, láhev na ovocný sirup, láhev na limonádu a sodovou vodu a láhev na pivo s korunkovým uzávěrem (ústí láhve musí splňovat poţadavky ČSN EN 14634). [9] Tabulka 8: Výše zálohy vratných zálohovaných obalů [9.2] Druh obalu
objem (litr)
Výše zálohy (Kč)
1
3,-
Láhev na minerální vodu
0,7
1,-
Láhev na ovocný sirup
0,7
3,-
Láhev na pivo s korunkovým uzávěrem
0,5
3,-
Láhev na limonádu a sodovou vodu
0,33
3,-
Láhev na minerální vodu
0,33
3,-
Láhev na víno
33
4 NAKLÁDÁNÍ S KOMUNÁLNÍM ODPADEM V BRNĚ
Činnost související s nakládáním s odpady ve městě Brně zajišťuje Oddělení odpadového hospodářství a hydrogeologie Magistrátu města Brna. Toto oddělení spadá do Úseku rozvoje města, do Odboru ţivotního prostředí. Oddělení odpadového hospodářství koordinuje nakládání s odpady, stanovuje místa určená k odkládání odpadů, zpracovává koncepci nakládání s komunálním a stavebním odpadem a také zpracovává plán odpadového hospodářství pro město Brno. Dále stanovuje systém shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálního odpadu, zabezpečuje provoz sběrných středisek odpadů a zajišťuje evidenci odpadů a rozmístění nádob (s vyuţitím informačního systému Magistrátu města Brna). Eviduje také způsob nakládání s odpady, zařízení k nakládání s odpady, shromaţďovací místa nebezpečných odpadů, sběrová místa odpadů, sklady odpadů, dopravce odpadů a zařízení k odstraňování odpadů. Oddělení odpadového hospodářství také uděluje různé souhlasy a výjimky, např. při nakládání s nebezpečnými odpady, provádí kontroly a celkově koordinuje problematiku ekologických zátěţí a souvisejících napravovacích opatření. Systém shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího v Brně stanovuje obecně závazná vyhláška č. 14/2007. Správcem místního poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů je Oddělení správy poplatku za komunální odpad. Toto oddělení mimo jiné zodpovídá za tvorbu a správu vyhlášek v oblasti své působnosti, vybírá poplatek za komunální odpad a zajišťuje vedení účetnictví spojeného se správou místního poplatku. [5] Sazbu poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů v Brně stanovuje obecně závazná vyhláška č. 18/2010. Podle této vyhlášky činí sazba poplatku pro poplatníka 500 Kč za kalendářní rok. Reálná částka se ovšem pohybuje mezi 700 – 800 Kč, občan tedy zaplatí těchto 500 Kč a zbytek doplácí město Brno. K nakládání s komunálním odpadem města Brna pověřil Magistrát města Brna společnost SAKO Brno, a.s.
34
4.1 Obecně závazná vyhláška č. 14/2007 Zastupitelstvo města Brna schválilo tuto vyhlášku dne 13. 11. 2007 v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V základním ustanovení vyhláška stanovuje systém shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na území statutárního města Brna. V druhém oddíle vyhláška stanovuje, na jaké základní sloţky se komunální odpad v Brně třídí. Třídí se následovně: vyuţitelné sloţky (např. papír, sklo, PET láhve, textil, biologicky rozloţitelný odpad z údrţby zeleně apod.) nebezpečné sloţky (např. léky, pouţité injekční stříkačky a jehly z domácnosti, suché baterie, akumulátory, kyseliny, louhy, zbytky barev a ředidel včetně obalů, zářivky, látky neznámého původu apod.) objemný odpad (např. koberce, nábytek a jeho části, tabulové sklo apod.) zbytkový odpad Vyhláška také stanovuje místa pro odkládání nebo odevzdání komunálního odpadu. sběrné nádoby pro vyuţitelné sloţky komunálního odpadu, které jsou k tomuto účelu určeny a označeny sběrné nádoby pro nebezpečné sloţky komunálního odpadu v rámci mobilního sběru a ve sběrných dvorech odpadů sběrné nádoby pro objemný odpad umístěné ve sběrných dvorech odpadů nebo na stanovištích velkoobjemových kontejnerů určených městskou částí ve sběrových dnech sběrné nádoby na zbytkový odpad o objemu 60, 110, 120, 140, 240 a 1100 litrů lékárny pro odloţení nepouţitých léčiv, specializované obchody a veřejné budovy, ve kterých je organizován sběr určených sloţek komunálního odpadu Sběrné nádoby pro vyuţitelné sloţky komunálního odpadu se dělí následovně: sběrné nádoby na sběrných stanovištích umístěných na veřejných prostranstvích (nádoby na sklo, papír, PET láhve, textil)
35
sběrné nádoby ve sběrných dvorech odpadů (třídění minimálně na kovy, papír, plasty – pěnový polystyren, PET láhve, textil, biologicky rozloţitelný odpad z údrţby zeleně – ve vybraných dvorech, spalitelný odpad) výkupny provozované oprávněnými osobami [5.3]
4.2 Obecně závazná vyhláška č. 18/2010 Obecně závazná vyhláška o místním poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů byla schválena zastupitelstvem města Brna dne 7. 9. 2010 v souladu s ustanovením zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Tato vyhláška stanovuje sazbu poplatku za provoz systému shromaţďování, sběru, přepravy, třídění, vyuţívání a odstraňování komunálních odpadů na území statutárního města Brna. Vyhláška dále stanovuje výkon správy v souvislosti s poplatkem města Brna, plátce poplatku, datum splatnosti poplatku, moţnosti osvobození od placení poplatku a postihy za nesplnění platební povinnosti apod. Výkon správy poplatku provádí Magistrát města Brna. [5.3]
4.3 Třídění komunálního odpadu v Brně Statutární město Brno má ze zákona povinnost zabezpečit sběr komunálního odpadu, jeho přepravu, třídění i vyuţití nebo odstranění. Při třídění komunálního odpadu je nejefektivnějším řešením jeho separovaný sběr, který provádí přímo obyvatelé města, tedy o donáškový způsob sběru Odpady při třídění můţeme rozlišit na materiálově vyuţitelné, objemné, pouţité výrobky, nebezpečné, biologicky rozloţitelné a zbytkové odpady. Materiálově vyuţitelné odpady je moţné dále zpracovávat. Patří sem papír, sklo, PET láhve, nápojové kartony, textil, kovy, pěnový polystyren apod. Při třídění vyuţitelných sloţek svého domovního odpadu mohou občané města Brna vyuţít speciálních 36
kontejnerů na separovaný odpad a sběrných středisek odpadu. Některé vybrané sloţky lze navíc dávat do sběren a výkupen druhotných surovin (papír, kovy), nebo např. vyuţít sběrných vaků na PET láhve umístěných u škol a školek. Do objemných odpadů řadíme např. starý nábytek, koberce, linolea, umyvadla, toalety, kuchyňské linky, drobný stavební odpad apod. Jsou to odpady, které se nevejdou do běţných kontejnerů, proto se shromaţďují ve sběrných střediscích odpadu. Pouţité výrobky, jako např. elektrospotřebiče, galvanické články, baterie, zářivky či pneumatiky, musí ze zákona zpětně odebírat jejich výrobce nebo dovozce. Občan je můţe odkládat ve vybraných sběrných střediscích odpadu. Nebezpečné odpady se nesmí vyhazovat do běţných kontejnerů na směsný či tříděný odpad, proto město Brno zabezpečuje celoroční sběr těchto odpadů v rámci provozu sběrných středisek odpadu a také je moţno vyuţít mobilní svoz, který bývá realizován v průměru dvakrát do roka. Termíny a zastávky mobilního svozu jsou zveřejněny na internetových stránkách města Brna. Odpad, který vznikne po vytřídění výše uvedených sloţek, se nazývá zbytkový, neboli směsný komunální odpad (SKO). Ukládá se do sběrných nádob na směsný komunální odpad umístěných na veřejných prostranstvích u jednotlivých nemovitostí. [11] V následující tabulce je zobrazen přehled mnoţství vytříděných sloţek komunálního odpadu na území města Brna v uplynulých 8 letech (v tunách). Tabulka 9: Přehled množství vytříděných složek KO v Brně (v tunách) 2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010
63 982
65 664
66 453
69 638
69 487
69 959
72 000
71 530
383
399
409
394
411
419
503
566
Papír
5 468
5 813
5 651
6 258
6 570
7 361
5 966
6 674
Sklo
1 354
1 435
1 935
2 445
2 718
3 089
3189
3 300
PET
475
446
544
570
665
749
836
994
Textil
352
285
299
291
371
348
327
392
Kovy
1 873
850
1 508
1 346
1 105
1 017
1 175
631
Ostatní (SSO)**
19 818
21 057
21 944
24 520
26 787
-
28 552
19 633
Zbytkový KO NO*
*NO = nebezpečný odpad; **SSO = sběrná střediska odpadů
37
4.3.1 Kontejnery na separovaný odpad O umístění kontejnerů rozhoduje statutární město Brno, tedy objednatel. Technické provedení zajišťuje zhotovitel, kterým je v tomto případě společnost SAKO Brno, a.s. Kontejnery by měly být umístěny na vhodném místě, aby byly dobře dostupné pro občany i pro svozovou techniku, nejlépe na veřejném prostranství a také by měly být vhodně a viditelně označeny příslušnými etiketami. [8]
Obrázek 3: Označení kontejnerů na separovaný odpad Počet sběrných nádob na separovaný odpad v Brně postupně narůstá. Ještě v roce 2006 se počet nádob pohyboval v řádech stovek, nyní jsou jich jiţ tisíce. V současné době připadá na 1 osobu v přistavených kontejnerech 0,011 m3 z celkového objemu kontejnerů (tj. asi 11 kg tříděného odpadu). Ke dni 1. 3. 2011 máme v Brně 3 687 kontejnerů na separaci papíru, PET láhví, nápojových kartonů, hliníkových obalů od nápojů a skla – viz následující tabulka. Tabulka 10: Počet kontejnerů na separovaný odpad v Brně ke dni 1. 3. 2011 Sběrné nádoby na:
Počet nádob
Papír
994
PET láhve (+hliníkové obaly, nápojové kartony)
913
Sklo
bílé
890
barevné
890
38
4.3.1.1 Společné kontejnery na PET láhve, nápojové kartony a hliníkové obaly od nápojů V září 2010 zahájilo statutární město Brno 1. etapu rozšíření moţnosti třídění odpadů v Brně. Jedná se o sběr nápojových kartonů (tzv. tetrapacků) a hliníkových obalů od nápojů (hliníkové plechovky) do ţlutých kontejnerů obsahu 1100 litrů, umístěných na veřejně přístupných místech, a to společně s PET láhvemi, pro které byly ţluté kontejnery určeny dosud. Toto rozšíření sortimentu sbíraných tříděných odpadů je umoţněno díky zahájení provozu dotřiďovací linky v areálu společnosti SAKO Brno, a.s. Provoz linky je zatím ve zkušební fázi. Občané jsou o tomto rozšíření sortimentu informováni prostřednictvím nálepek umístěných na kontejnerech, informačních letáků a také pomocí celoplošné informační kampaně realizované v rámci mezinárodního projektu „PRESS“. Další informace mohou občané nalézt na internetových stránkách města Brna. Směs těchto tří vyuţitelných sloţek komunálního odpadu je posléze svezena do areálu společnosti SAKO Brno, a.s. a zde je roztříděna na dotřiďovací lince tak, aby mohly být jednotlivé komodity předány k dalšímu vyuţití. [5.1]
4.3.2 Podzemní kontejnery Z provozního i estetického hlediska jsou podzemní kontejnery pro třídění a sběr odpadů výborným řešením. Od běţných kontejnerů se liší tím, ţe jejich větší část je ukrytá pod zemí. Podzemní kontejnery mohou pojmout několikrát více papíru, plastů nebo skla. Mohou být vyuţity také pro sběr směsného komunálního odpadu. Tato podzemní zařízení jsou i více odolná proti vandalům. Výstavba systému kontejnerů Podzemních kontejnerů je několik typů a podle toho se liší i systém výstavby a vyprazdňování. Město Brno pouţívá kontejnery se spodním vyprazdňováním. Zařízení podzemních částí bývá dováţeno samostatně ve smontovaném stavu přímo na stavbu, kde je pomocí jeřábu vsazeno do stavební jámy, do které je předtím zabudována betonová šachta. Při vyprazdňování se pomocí hydraulické ruky vyzvedne celý kontejner i s podzemní šachtou nad svozové vozidlo, otevře se dno kontejneru a vysype odpad. 39
Obr. 4: Betonová šachta
Obr. 5:Podzemní kontejnery před vsazením do země
V Brně je v současné době pět stanovišť podzemních kontejnerů slouţících pro separovaný sběr papíru, PET láhví (společně s hliníkovými plechovkami a tetrapacky) a skla. Podzemní část jednotlivých kontejnerů zaujímá objem 3 m3. Kontejnery jsou umístěny na Malinovského náměstí, Obilním trhu, Moravském náměstí, Komenského náměstí a na ulici Křídlovická u Haly Rondo. V rámci stavebních úprav se chystá další podzemní kontejner na ulici Joštova.
Obrázek 6: Podzemní kontejnery na Moravském nám. v Brně
4.3.3 Separace papíru Papír lze odkládat do sběrných nádob o objemu 1,1 m3 (modré plastové nádoby nebo kovové nádoby s modrým víkem) a do podzemních kontejnerů v rámci celoplošného tříděného sběru materiálově vyuţitelných odpadů. Seznam stanovišť kontejnerů nalezneme na oficiálních internetových stránkách společnosti SAKO Brno, a.s. Ve sběrných střediscích odpadu je papír ukládán do speciálních velkoobjemových kontejnerů o objemu 18,5 m3 na nosiče AVIA. 40
Do sběrných nádob na papír se mohou odkládat noviny, časopisy, letáky, krabice, papírové obaly, kancelářský papír, staré sešity apod. Naopak sem nepatří např. papír mokrý, znečištěný, mastný ani povoskovaný. Podrobnější přehled, včetně označení papírových obalů, ukazuje následující obrázek.
Obrázek 7: Co patří do kontejnerů na papír [10.3] Kontejnery někdy bývají speciálně upravené vhozovou štěrbinou ve víku, která má zabránit vkládání jiných odpadů neţ těch, pro které je kontejner určen. Koná se tak z důvodu, aby nedocházelo ke znehodnocení suroviny pro další zpracování. [8]
Obrázek 8: Kontejnery na papír (objem 1,1 m3) Svoz i dotřídění papíru od neţádoucích příměsí a nečistot zajišťuje společnost SAKO, Brno a.s. Takto vytříděnou surovinu předává město svému odběrateli – společnosti REMAT s.r.o., která ještě provede další dotřídění na lince v Brně-Tuřanech, při němţ se roztřídí papír na karton, časopisy a smíšený papír a pak se dále zpracovává.
41
Využití sběrového papíru Vyuţití sběrového papíru se z environmentálních i ekonomických důvodů neustále zvyšuje, protoţe je z hlediska recyklovatelnosti a nákladů na zpracování levnější neţ ostatní materiály (hlavně dřevo) a lze ho vracet do výroby několikrát. Za posledních pět let vyuţití vzrostlo o 40 %. Sběrový papír se ovšem nedá vyuţít pro výrobu všech druhů papírů, jelikoţ čistota suroviny bývá často dost špatná a také proto, ţe surovinu není moţné do nekonečna recyklovat z důvodů poničení vláken při procesu zpracování. Pouţívá se především k výrobě vlnitých lepenek a dále při výrobě toaletních a hygienických papírů, papírových obalů a různých kartonů, novinového papíru apod. [10.3]
4.3.4 Separace skla Sklo mohou občané Brna odkládat do několika druhů sběrných nádob o objemech 0,24m3 a 0,9 aţ 1,4 m3, do podzemních kontejnerů a do sběrných středisek odpadu. Všechny sběrné nádoby jsou postupně nahrazovány tzv. zvony. Seznam stanovišť kontejnerů a harmonogram svozu najdeme na internetových stránkách společnosti SAKO Brno, a.s. Sběrné nádoby na sklo jsou na sběrných stanovištích umístěny z důvodu separace skla na bílé a barevné jiţ na počátku třídění po dvou. Výjimkou jsou podzemní kontejnery, kam je sklo bílé i barevné ukládáno společně netříděné. Do těchto nádob se mohou vhazovat skleněné láhve od nápojů, skleněné nádoby, střepy a tabulové sklo. Rozhodně do nich nepatří zrcadla, skla borosilikátová (televizní obrazovky a zářivkové trubice), olovnatá, opálová, drátovaná, barvená či lepená. [10.3]
Obrázek 9: Co patří do kontejneru na sklo[10.3]
42
Separovaný sběr a svoz bílého a barevného skla zajišťuje pro SAKO Brno, a.s. firma AVE CZ odpadové hospodářství s. r.o., která má ještě své další subdodavatele (např. společnost van Gansewinkel, a.s.). Vytříděné odpadní sklo je odebíráno společností REMAT GLASS s.r.o., která sklo dotřídí a předá jako surovinu do sklárny do Kyjova, kde je zařazeno do technologického procesu. Pro následné zpracování je důleţitá kvalita a čistota skleněných střepů.
Obr. 10: Kontejner na sklo (zvon)
Obr. 11: Svoz skla (vícekomorové vozidlo)
Využití skla Sklo lze velmi dobře recyklovat. Zelené sklo lze zrecyklovat aţ na plných 100 % a bílé sklo v závislosti na kvalitě střepů aţ z 80 %. Opětovným vyuţíváním starého skla pro výrobu nových skleněných obalů se šetří energie i přírodní suroviny, které jsou jinak potřebné při výrobě “nového“ skla (sklářský písek, dolomit, ţivec, vápenec, soda). Sklo je tedy materiál velice šetrný k ţivotnímu prostředí.
4.3.5 Separace PET láhví PET láhve lze odkládat jak do sběrných nádob umístěných u většiny supermarketů a na veřejně přístupných místech, tak do sběrných středisek odpadu. Kontejnery mívají objem 1,1 m3 (ţluté plastové kontejnery), 2,5 m3, 3m3 nebo 5 m3 (kovové kontejnery plné nebo síťované, podzemní kontejnery). Seznam stanovišť kontejnerů je na internetových stránkách společnosti SAKO Brno, a.s.
43
Do kontejnerů na PET láhve patří pouze PET láhve, nikoliv i ostatní plasty, jako např. PE láhve od šampónů, tekutých mýdel, kečupů a podobně balených produktů, kelímky a další plastové obaly a rovněţ sem nepatří ani sáčky ve kterých občané PET láhve do kontejnerů často nosí. Kvůli úspoře místa by PET láhve měly být sešlápnuté.
Obrázek 12: Co patří do kontejnerů na PET láhve [10.3] Svoz, třídění a hrubé zpracování (slisování nebo rozemletí na frakce) pro město Brno realizuje společnost SAKO Brno, a.s., která tento produkt následně nabízí odběratelům, který PET láhve látkově vyuţije. Při třídění PET láhví se nejprve odstraní neţádoucích sloţky a poté se láhve roztřídí podle barev na čiré a barevné (případně na čiré, modré a zelené). Víčka se ponechávají na láhvích.
Obrázek 13: Kovový kontejner síťovaný na PET láhve
44
Využití recyklátu z PET láhví Produkt recyklace PET láhví má velice širokou oblast vyuţití. Vytříděné PET láhve slouţí jako surovina pro výrobu umělých vláken vyuţívaných v textilní výrobě, pro výrobu fólií pouţívaných v potravinářství a vyuţívá se ho například i ve stavebnictví. Recyklát z PET láhví lze vyuţít jako výplň spacích pytlů, k výrobě polyesterových koberců a technických tkanin, lze ho pouţít také jako polyesterovou stříţ na výplň do zimních bund, sportovního oblečení apod.
4.3.6 Separace hliníkových obalů od nápojů a nápojových kartonů Jak jiţ bylo řečeno, v Brně se do ţlutých kontejnerů společně s PET láhvemi od minulého roku mohou odkládat také hliníkové obaly od nápojů a nápojové kartony. Rovněţ se mohou odkládat do sběrných středisek odpadu, jak tomu bylo i doposud. Hliníkovými obaly jsou myšleny obaly od limonád, piva, energetických nápojů nebo ledové kávy, nikoliv však konzervy od potravin, krmiv, drogerie apod. Do ţlutých kontejnerů se mohou vhazovat i hliníková víčka (př. od jogurtů) a jiné hliníkové obaly. Hliníkové plechovky jsou roztaveny v hutích a opětovně pouţity k výrobě hliníkových výrobků. Odběratelem suroviny je firma REMET, spol. s r.o. se sídlem v Brně na ulici Vídeňská, která je největším výrobcem slévárenských slitin hliníku v ČR. Nápojové kartony by měly být, stejně jako ostatní separované sloţky, vymyté a sešlápnuté. Nápojovými kartony se rozumí obaly od mléčných výrobků, dţusů, vín apod. Město nápojové kartony předává k dalšímu vyuţití do Hrušovan, kde jsou vyuţity jako surovina pro výrobu různého stavebního materiálu.
Obrázek 14: Kontejner na PET láhve, hliník a tetrapacky 45
4.3.7 Separace textilu Sběr, svoz a třídění textilu ve městě Brně zajišťuje společnost E+B textil s.r.o. prostřednictvím sběrných kontejnerů umístěných ve sběrných střediscích odpadů a na veřejně přístupných místech. Vzhledem k tomu, ţe obsah kontejnerů umístěných na veřejně přístupných místech bývá některými občany znehodnocován a dochází ke znehodnocování i samotných kontejnerů, budou moţná v budoucnu kontejnery na textil pouze ve sběrných střediscích odpadů. Do kontejneru na textil se mohou vkládat veškeré oděvy a bytový textil (záclony, závěsy, povlečení, ubrusy, deky apod.) a to zabalené do igelitových tašek či pytlů. Do kontejneru nepatří koberce, matrace, boty, tašky apod. a také znečištěný textil.
Obrázek 15: Kontejner na textil Vytříděný textilní materiál se následně zpracovává na surovinu pro výrobu netkaných textilií, čistících či filtračních tkanin nebo je předán k dalšímu průmyslovému zpracování. Recyklát lze také vyuţít při výrobě geotextilií, které se pouţívají ve stavebnictví jako izolační materiál. Částečně je tento odpad určen i pro humanitární účely, například se vyváţí do rozvojových zemí.
46
Sebraný textil bývá často znečištěn a tak se z něj vyuţije jen určité procento a zbytek se spálí v brněnské spalovně SAKO Brno, a.s. Tabulka 11: Procento vytříděného textilu spáleného ve spalovně rok
textil spálený ve spalovně (%)
2006 2007 2008 2009 2010
81 59 76 80 71
4.3.8 Kovy, pěnový polystyren Kovové odpady se odnášejí do sběren druhotných surovin nebo do sběrných středisek odpadu, odkud putují do hutí, kde se přetaví. Případné zbytky původního obsahu (barev, potravin apod.) při spalování (1700°C) shoří. Recyklací některých neţelezných kovů se ušetří velké mnoţství energie a materiálu. Nejčastěji se recykluje hliník, měď, olovo, zinek, chrom a nikl. Odběratelem kovových odpadů vytříděných z komunálního odpadu města Brna je REMET, spol. s r.o. Pěnový polystyren je moţno odkládat ve sběrných střediscích odpadu. Odběratelem polystyrenového odpadu z Brna je společnost EKOSTYREN s.r.o. Formou recyklace z polystyrenových odpadů vyrábí polystyrenovou drť a výrobek pouţívaný ve stavebnictví zvaný „Ekostyren“. Ekostyren se přidává jako plnivo do lehkých tepelně a zvukově izolačních betonů. Míchá se s vodou, cementem a pískem a následně se pouţívá např. při rekonstrukcích, půdních vestavbách, jako výplňová tepelně izolační vrstva pro stropy, terasy či podlahy. [7]
4.3.9 Směsný komunální odpad (SKO) Směsný komunální odpad je sloţka odpadu vzniklá po vytřídění materiálově vyuţitelných, nebezpečných a objemných odpadů a elektrospotřebičů. Tento zbytkový odpad se odkládá do sběrných nádob na směsný komunální odpad umístěných u jednotlivých
47
nemovitostí. Velikost a počet těchto nádob stanoví dle produkce tohoto zbytkového odpadu a dle četnosti svozu Odbor ţivotního prostředí Magistrátu města Brna. Svoz zajišťuje společnost SAKO Brno, a.s. a její subdodavatel firma AVE CZ odpadové hospodářství s.r.o. podle určených svozových oblastí minimálně jedenkrát týdně. U směsného komunálního odpadu se pouţívá odvozný způsob sběru.
Obrázek 16: Kontejnery na směsný komunální odpad Jelikoţ se v Brně netřídí směsný plast, ukládá se do těchto kontejnerů spolu s ostatním směsným komunálním odpadem a následně jsou tyto sloţky spalovány a zároveň energeticky vyuţívány v místní spalovně SAKO Brno, a.s.
4.3.10 Biologicky rozložitelný komunální odpad (BRKO) Třídění biologicky rozloţitelného odpadu na území města Brna zajišťuje rovněţ společnost SAKO Brno, a.s. Bioodpad se shromaţďuje ve vybraných sběrných střediscích odpadů, kam ho mohou občané města bezplatně odkládat. Odpad se ukládá do samostatných velkoobjemových kontejnerů, do kterých patří odpad jako např. tráva, listí, větve, kmeny keřů a stromů (ty je nutno objemově upravit), zbytky rostlin, ovoce, zelenina a jiný odpad ze zahrad. Odpad vzniklý v domácnostech (kuchyňský odpad apod.) se do těchto kontejnerů obvykle nesbírá. Kontejnery na biologicky rozloţitelný komunální odpad se do sběrných středisek umisťují zejména v městských částech, kde je větší předpoklad vzniku tohoto odpadu, tedy spíše v okrajových částech Brna. Zpracování bioodpadu zajišťuje Centrální kompostárna Brno, a.s., kterou vlastní společnost SITA CZ a.s.
48
4.3.11Sběrná střediska odpadů (SSO) Sběrná střediska odpadů jsou určena k ukládání tříděného komunálního odpadu vzniklých u občanů a v omezeném mnoţství také odpadů vzniklých u ostatních osob. Do sběrných středisek se odváţí odpad, který nelze uloţit do běţných sběrných nádob (objemný odpad atd.), nebezpečný odpad a mohou se zde odkládat téţ vyuţitelné sloţky komunálního odpadu. Výstavbou sběrných středisek odpadů se mimo jiné omezuje tvorba nelegálních skládek. V Brně je zajišťováním odvozu a vyuţitím odpadů ze sběrných středisek odpadů v jednotlivých městských částech pověřena společnost SAKO Brno, a.s., která zároveň zajišťuje obsluhu většiny z nich. K 1. 1. 2011 funguje na území města Brna 41 sběrných středisek odpadů. [10.1] Seznam a mapku sběrných středisek odpadu (SSO) a shromaţďovacích míst odpadu (SMO) na území města Brna nalezneme v příloze č. 2. Od roku 2008 se podle odebíraného sortimentu odpadů začala sběrná střediska rozdělovat na SMO a SSO. SMO Shromažďovací místa odpadů V těchto střediscích je odebírán omezený sortiment odpadů a to pouze odpady skupiny 20 (komunální odpady) a odpady katalogového čísla 15 01 10 (obaly s obsahem nebezpečných látek), 15 01 04 (hliníkové obaly) a 15 01 05 (kompozitní obaly). Tato střediska nepřijímají odpady od právnických osob, podnikajících fyzických osob a odpad od fyzických osob vzniklý mimo území města Brna. Dále neodebírají odpady skupiny 17 (stavební a demoliční odpad) a skupiny 16 (pneumatiky) od občanů. [1] SSO Sběrná střediska odpadů Sběrná střediska odpadů přijímají velký sortiment odpadů. Jsou větší a vybavenější neţ SMO. V omezené míře přijímají i odpady od právnických osob a fyzických osob provádějících podnikatelskou činnost a také přijímají odpady skupiny 17 (stavební a demoliční odpady) a skupiny 16 (pneumatiky). [1] Obsluhu osmatřiceti sběrných středisek a shromaţďovacích míst zajišťuje od 1. 4. 2011 společnost SAKO Brno, a.s., zbylé tři jsou obsluhovány následovně. SMO Líšeňská obsluhuje firma .A.S.A., spol. s.r.o., obsluhu SMO Drozdní zajišťuje ÚMČ Brno-Ořešín a SSO Nezamyslova Renáta Macháčková.
49
Tříděný bioodpad lze ukládat na všech SSO a SMO vyjma SMO Bratří Ţurků, SMO Točná a SMO Korejská. Tříděným bioodpadem rozumíme biologicky rozloţitelný odpad ze zahrad a parků (tráva, listí, zelenina, ovoce, keře a další odpad rostlinného původu). Většina sběrných středisek také zajišťuje bezplatný zpětný odběr elektrozařízení od občanů. Jsou to sběrná střediska vyjma SMO Húskova, SSO Nezamyslova, SSO J. Faimonové a SMO Zemanova. Nebezpečný odpad rovněţ neodebírá jen malá část středisek, a to SSO Nezamyslova, SMO Húskova a SMO Zemanova. Ukládání odpadu do sběrných nádob většinou provádí obsluha nebo osoba po dohodě s obsluhou. V případě zpoplatněného uloţení odpadů musí být obsluhou střediska vydán účetní dokad opatřený razítkem s názvem statutárního města Brna, který bude v případě, ţe se jedná o fyzickou osobu, obsahovat jméno a adresu osoby, katalogové číslo odpadu, druh odpadu, mnoţství a celkovou cenu a v případě právnické osoby navíc název, sídlo a identifikační číslo (IČO). Aktuální ceník za odloţení odpadů ve sběrných střediscích odpadů města Brna, který je platný od 1. 4. 2010, lze dohledat na internetových stránkách společnosti SAKO Brno, a.s. [1, 10.1]
4.4 Svoz odpadu V roce 1999 byla statutárním městem Brnem pověřena společnost SAKO Brno, a.s. k nakládání s veškerým komunálním odpadem v rámci celého města. Svoz odpadu zajišťuje SAKO Brno, a.s., divize svozu odpadu (divize 02), sídlící na ulici Černovická 15 v Brně v Komárově, která zajišťuje jak svoz směsného komunálního odpadu, tak svoz vyuţitelných (tříděných) sloţek komunálního odpadu. Ke svozu odpadů firma pouţívá vozidel značek Mercedes, Renault a Iveco s lineárním stlačováním a univerzálním vyklápěčem. Vozidla určená pro svoz tříděného odpadu jsou označena „Svoz separovaného odpadu“.
50
Obrázek 17: Svozové automobily SAKO Brno, a.s. Svoz odpadu zajišťuje ze 75 % přímo společnost SAKO Brno, a.s., která vlastními prostředky provádí svoz papíru, PET láhví (spolu s hliníkem a nápojovými kartony) a komunálního odpadu ve vybraných městských částech. Sklo a směsný komunální odpad v ostatních částech města Brna, tedy zbylých 25 %, obstarává společnost AVE CZ odpadové hospodářství, s r.o., coţ je subdodavatel firmy SAKO Brno, a.s. Znázornění tohoto rozdělení je zobrazeno na mapě v příloze 3 [10]. Harmonogram svozu je dohledatelný na internetových stránkách společnosti SAKO Brno, a.s.
Obrázek 18: Svoz směsného komunálního odpadu
51
4.5 Zpracování odpadu ve spalovně SAKO Brno, a.s. Spalovna směsného komunálního odpadu (SKO) společnosti SAKO Brno, a.s., se sídlem na ulici Jedovnická v Bnrě-Líšni, byla vybudována za účelem energetického vyuţití SKO a určité části odpadu z průmyslu se základní myšlenkou – pouţít odpad jako palivo a takto získanou tepelnou energii vyuţít na výrobu páry. V loňském roce prošla spalovna rozsáhlou rekonstrukcí a modernizací. Účelem projektu s názvem „Odpadové hospodářství Brno“ bylo vybudování komplexu třídění, recyklace a energetického vyuţití komunálního odpadu s kogenerací, tzn. kombinovanou výrobou tepelné a elektrické energie. Spalovna se tak stala nejen významným dodavatelem tepla do sítě centrálního zásobování teplem, ale také dodavatelem elektrické energie. Kombinovaná výroba elektřiny a tepla (KVET) je nejefektivnějším způsobem vyuţívání paliv v energetice. Při výrobě elektřiny vzniká odpadní teplo, které představuje tepelné ztráty procesu výroby a přeměny energie. Díky kogeneračnímu procesu se toto odpadní teplo výhodně vyuţije a je dále dodáváno do sítě centrálního zásobování teplem. Lze tak v mnohých případech ušetřit více neţ 30% primárního paliva a tak jiţ při výrobě významně sníţit emise, především CO2. Spalovna dokáţe ušetřit svým provozem např. cca 60 tisíc tun černého uhlí. Zprovozněním moderní spalovny se energetické vyuţívání odpadů stává i ekonomicky výhodnějším neţ ukládání odpadů na skládky. Mezi hlavní výhody spalování ve spalovně SAKO Brno, a.s. patří: spalování SKO bez předchozí nutné úpravy, dokonalé vyhoření odpadu aţ na anorganický inertní materiál – škváru, redukce hmotnosti původního odpadu na 25 %, redukce původního objemu aţ na 10 %, vyuţití uvolněné tepelné energie ze spalovacího procesu k výrobě teplonosného média, úspora primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energie, účinné čištění sledovaných škodlivin ze spalin, i získání druhotných surovin pro materiálové vyuţití, např. vyseparováním ţelezného šrotu a hliníku ze škváry. [10.2] Termický způsob nakládání s komunálními odpady je spolu s látkovým vyuţitím nejvýznamnějším způsobem vyuţití těchto druhů odpadů. Výsledkem termického zpracování odpadů je minimalizace jeho objemu a vznik inertního anorganického materiálu s minimálním obsahem organických zbytků, který lze po úpravě látkově vyuţít např. při výrobě stavebních či rekultivačních materiálů. 52
Seznam druhů komunálních odpadů energeticky vyuţívaných ve spalovně SAKO BRNO, a.s. platný od 1. 1. 2011: Tabulka 12: Seznam KO energeticky využívaných ve spalovně [10.2] Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů), včetně složek z odděleného sběru 20 01 01 20 01 10 20 01 11 20 01 37* 20 01 38 20 01 39 20 02 01 20 03 01 20 03 02 20 03 03 20 03 07 20 03 99
Papír a lepenka Oděvy Textilní materiály Dřevo obsahující nebezpečné látky *NO Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 Platy Biologicky rozloţitelný odpad Směsný komunální odpad Odpad z trţišť Uliční smetky Objemný odpad Komunální odpady jinak blíţe neurčené – pouze podobné ţivnostenské průmyslové odpady a odpady z úřadů
Na divizi Spalovna SAKO Brno, a.s. končí veškerý komunální odpad z města Brna, který sem postupně sváţí svozové vozy z divize Svoz odpadu.
Vyuţitelné
sloţky
komunálního odpadu pracovníci ručně dotřiďují na dotřiďovací lince (obr. 20, 21). Přivezený odpad je totiţ plný nečistot a materiálů, které do něj nepatří, jak je vidět na obrázku 19, kde by měl být pouze papír. Při třídění papíru zaměstnanci vybírají papír vhodný k recyklaci a vhazují jej otvory dolů do betonových zásobníků (obr. 22), odkud papír poputuje do lisu. Linka slouţí nejen pro papír, ale i pro ostatní odpady, které je potřeba dotřídit. Na obr. 24 jsou ve stejném stádiu např. nápojové kartony. Odpad, který zůstane na pásu, tedy ten, který je určen ke spálení, ještě projde kontrolu kovů, kterou zajistí elektromagnetický pás (obr. 22). Jakmile zaznamená kov, okamţitě se aktivuje a kov přesune do příslušné sběrné nádoby. Na obrázku 25 je vidět jiţ přetříděný papír slisovaný do úhledných balíčků. Na obr. 26 se lisují čiré PET láhve, a na následujícím jsou jiţ roztříděné podle barev, slisované a připravené na další zpracování.
53
Obr. 19: Papír hned po svozu
Obr. 20: Dotřiďovací linka
Obr. 21: Pracovníci na dotřiďovací lince
Obr. 23: Papír před lisováním
Obr. 22 Elektromagnetický pás
Obr. 24: Nápojové kartony
Obr. 25: Kostky slisovaného papíru
Obr. 26: Lisování PET láhví 54
Obr. 27: Slisované PET láhve rozdělené podle barev
Zbytkový komunální odpad putuje rovnou, bez třídění, do kotle spalovny (obr. 28). Spalovna SAKO Brno, a.s. má dva kotle na spalování odpadu a v kaţdém z nich se teplota pohybuje mezi 1 200 a 1 300 °C. Tyto kotle pojmou 8,5 – 14,5 tun komunálního odpadu za hodinu. Kotle jsou vybaveny vratisuvným podtlakovým roštem, který odpad promíchává, zajišťuje, aby se odpad uvnitř kotle nespékal apod. Zapáchající vzduch, který se tvoří při spalování, se vhání zpět pod rošt a tím je nejen zneškodněn, ale zároveň provzdušní spalující se odpad. Kotel je navíc vybaven podpůrným plynovým hořákem pro přechodné stavy a najíţdění.
Obr. 28: Kotel
Obr. 29: Škvára na transportním pásu
Zbytek po spalování se nazývá škvára, která nejprve putuje po transportním pásu (obr. 29) do velkých jímek (obr. 30), a po dotřídění se uloţí dočasně do kontejnerů (obr. 32). V závislosti na chemickém sloţení se potom škvára můţe pouţít ve stavebnictví na výrobu např. umělých kamenů, nebo se ukládá po solidifikaci na zabezpečené skládky, určené pro tuto skupinu odpadů. Hliník a elektromagneticky vyseparované ţelezo je prodáváno jako druhotná surovina.
55
Obr. 30: Škvára v jímce
Obr. 31: Transport škváry
Obr. 32: Škvára v kontejnerech
Obr. 33: Vytříděný hliník ze škváry Pro čištění spalin se ve spalovně v první fázi pouţívá metoda selektivní nekatalytické redukce oxidů dusíku, při které se do spalovací komory stříká redukční roztok . Dalším stupněm čištění spalin je metoda zaloţená na pouţívání vápenného mléka (polosuchá vápenná metoda), která řeší spolu s technickými a provozními opatřeními problematiku těţkých kovů, dioxinů a dalších persistentních organických polutantů. (obr. 34)
56
Obr. 34: Objekt, kde se čistí spaliny Při spalování vzniká energie, která se veškerá přeměňuje na páru a poté se ţene přes kondenzační turbínu do generátoru, kde se z ní vyrábí elektrická energie. (obr. 35) Spalovna je vybavena generátorem o výkonu 22,7 MWe. Tento elektrický výkon dodává do distribuční sítě E-ON na napěťové hladině 22 kV. Výstup z regulovaného odběru pokrývá současně vlastní potřebu zdroje SAKO Brno, a.s. a zároveň dodávku např. do společností Zetor, a.s.
Obr. 35: Zařízení, kde se pára vstupuje přes turbínu do generátoru a je přeměňována na elektrickou energii
57
5 DISKUSE Odpadové hospodářství je relativně mladým oborem, který nabývá stále větší důleţitosti. Tato odborná disciplína se zabývá celým ţivotním cyklem odpadů. Začíná jiţ u těţby surovin, pokračuje přes výrobu, dopravu a spotřebu aţ po vyuţití nebo zneškodnění výrobků, které se po uplynutí doby své ţivotnosti staly odpady. Cílem odpadového hospodářství je předcházet vzniku odpadů, zejména nebezpečných. Pokud jiţ odpad vznikne, měl by se v první řadě brát jako druhotná surovina a náleţitě zhodnotit nebo jinak vyuţít a aţ poté řešit jeho odstraňování, především skládkováním. Vychází se z hierarchie nakládání s odpady, která vznikla na základě odborných technických, ekologických i ekonomických poznatků - tj. předcházení a sniţování vzniku odpadů, vyuţívání odpadů materiálně, biologicky, energeticky a naposledy odstraňování odpadů skládkováním. Otázkou je, zdali by mělo mít materiálové vyuţití ve všech případech přednost před energetickým. Příkladem je problém s odbytem směsných plastů (tj. plast, vyjma PET lahví a polystyrenu). Jelikoţ i ostatní plasty lze materiálově vyuţívat, v některých obcích ČR se z komunálního odpadu separují, ale v Brně nikoliv. Je to zapříčiněno tím, ţe město Brno má velký počet obyvatel, kteří produkují velké mnoţství plastů, a naopak nemá dostatek odběratelů, kteří by byli schopni upotřebit takovéto mnoţství odpadního plastu. Kdyţ není odbyt, plastový odpad se hromadí v meziskladech, kde leţí naprosto nevyuţit a zabírá místo potřebné pro jiné vyuţitelné odpady. Například v Praze, která má mnohem více obyvatel neţ Brno, se i přesto směsný plast třídí. Praha má totiţ moţnost a finanční prostředky na to, aby vyuţívala několikanásobně větší prostory na skladování odpadů, a tak vytříděný plast můţe v meziskladě leţet tak dlouho, dokud se nenajde odběratel. Také v některých menších obcích se směsný plast třídí, protoţe toto malé mnoţství jde lépe na odbyt. Město Brno se v devadesátých letech dvacátého století o třídění plastů pokoušelo, ale kvůli nedostatečnému odbytu se nakonec vytříděný plast stejně spálil. Rozhodlo se proto preventivně od třídění této sloţky odpadu ustoupit, alespoň dočasně, dokud se nenajde odběratel, který by zaručil jeho vyuţití. Směsné plasty tedy v Brně putují spolu se směsným komunálním odpadem do místní spalovny SAKO Brno, a.s. Plasty mají ovšem velkou výhřevnost, a tak je stále diskutabilní otázkou, zdali je opravdu výhodnější je třídit a následně vyuţívat, nebo rovnou vyuţít energeticky.
58
Nejen ve městě Brně se v komunálním odpadu stále zvyšuje podíl obalových odpadů, které jsou vyráběny převáţně právě z plastu. Jednou z moţností, jak tento problém vyřešit, je eliminovat jejich podíl v odpadu, tedy sníţit jejich produkci. Dříve se u nás jako obalový materiál pouţívalo převáţně sklo či dřevo, kelímky od jogurtů byli papírové, jen povoskované, váţené potraviny se balily do papíru apod. V dnešní době je většina potravin a nápojů balena v obalech z plastů, dokonce uţ i mléko či pivo, případně v nápojových kartonech. Přitom recyklace skleněných obalů je natolik dokonalá, ţe získaný produkt lze i po opakovaném vstupu do výroby vyuţívat jako druhotnou surovinu a vyrábět z něj znovu skleněné obaly bez újmy na kvalitě a se stejnými uţitkovými vlastnostmi. Kdyby se tedy plastové obaly nahradily skleněnými, předešlo by se vzniku tohoto druhu odpadu a prospělo by to světu nejen ekologicky, ale i ekonomicky. Předcházením vzniku odpadů (nejen plastových) nebo upřednostňováním znovupouţitelných a snáze recyklovatelných výrobků se šetří suroviny a energie, chrání se tak ţivotní prostředí, sniţuje se počet skládek a také se méně zatěţuje doprava. Abychom přispěli k omezení vzniku odpadů, stačí například nekupovat zbytečně balenou vodu, ale pít vodu z kohoutku, která je mnohdy kvalitnější, neţ ta kupovaná, pouţívat vlastní, např. látkové, tašky při nákupu namísto těch plastových, vyhnout se nadbytečnému balení zboţí, např. u ovoce a zeleniny, nekupovat věci na jedno pouţití, např. propisky, plastové příbory a nádobí, holicí strojky či baterie na jedno pouţití apod. I přes snahu předcházení vzniku odpadů se celkové mnoţství odpadů stále zvyšuje a je třeba podporovat třídění a vyuţívání (materiálové i energetické) veškerých sloţek komunálního odpadu.
59
6 ZÁVĚR Celková produkce komunálního odpadu stále narůstá a to aţ o 1 − 2 % ve vyspělých zemích a o 4 − 5 % v zemích rozvojových. Nárůst komunálního odpadu spolu s ostatními odpady se stále více podílí na znečišťování ţivotního prostředí, coţ ovlivňuje jak člověka, tak ostatní tvory a organismy. Problematika odpadů tak nabývá globálních rozměrů. Produkcí odpadů se zabývají odborníci, kteří hledají cesty k jejímu sníţení a to buď důsledným tříděním odpadů, nebo jejich termickým vyuţíváním, samozřejmě aţ po vyčerpání moţností prevence vzniku odpadů. Systém sběru vyuţitelných sloţek komunálního odpadu i směsného komunálního odpadu vznikajícího na území města Brna zajišťuje brněnská společnost SAKO Brno, a.s., která se stará jak o svoz těchto odpadů, tak o jejich následné dotřídění a základní zpracování, které odpad připraví pro své odběratele. Některé druhy odpadů v určitých městských částech Brna obstarává sama firma SAKO Brno, a.s. a u některých vyuţívá sluţeb jiných společností, které zaměstnává. Aby bylo třídění odpadů efektivní, musí se zapojit také občané města Brna a třídit tyto vyuţitelné sloţky odpadu jiţ ve svých domácnostech a následně je nosit na místa k tomu určená. Velmi důleţitá je informovanost obyvatel. Abych zjistila, zdali obyvatelé města Brna třídí svůj domovní odpad a zdali jsou dostatečně informováni o vyuţití vytříděných sloţek odpadu, zpracovala jsem na toto téma stručný dotazník, jehoţ přibliţné znění je v příloze č. 4. Dotázáno bylo 58 respondentů, kterým bylo poloţeno 15 jednoduchých otázek ohledně třídění odpadů. Z dotázaných lidí jich 22 odpad třídí, 29 jej třídí částečně a 7dotázaných odpovědělo, ţe odpad netřídí vůbec. Zajímalo mě, jestli na postoji občanů ke třídění odpadů hraje roli jejich věk, ale zdá se, ţe nikoliv. Největší procento v třídění zaujímá sklo a to 86 %. Následuje papír (79 %), PET láhve (77 %) a textil, který třídí 48 % dotazovaných respondentů. Nápojové kartony třídí jen 19%, hliníkové obaly od nápojů 20%. Plasty třídí 35 % dotázaných, ačkoliv se směsný plast v Brně nevyuţívá jinak neţ ve spalovně. Alespoň jde vidět, jak důleţitá je osvěta, protoţe lidé nejsou dostatečně informování. Na dotaz, zdali ví, co se děje s vytříděným odpadem pouze dva odpověděli, ţe je to nezajímá, devět z dotázaných to vědělo a ostatní by si přáli vědět víc.
60
Systém sběru komunální odpadu v Brně dle mého názoru funguje obstojně, ale je třeba změnit přístup občanů, kteří mnohdykrát nevěří, ţe se vytříděný odpad opravdu vyuţije a neskončí například na skládkách odpadů. Důleţitý je také přístup těch, kteří odpad odebírají, protoţe mnohdykrát mohou občana svým vystupováním odstrašit. Celkově vzato, i kdyţ výsledky dotazníku mohly dopadnou lépe, má Brno v oblasti třídění a sběru vyuţitelných sloţek komunálního odpadu vysokou úroveň, srovnatelnou i s jinými vyspělými městy EU.
61
7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BRNO - Sběrná střediska odpadu a shromaţďovací místa odpadu na území města Brna. Brno, 2010. 21 s. ISBN 978-80-7348-933-5 (broţ.) 2. FILIP, J. a kol. Odpadové hospodářství. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 118 s. ISBN 80-7157-608-5. 3. FILIP, J., BOŢEK, F., KOTOVICOVÁ, J. Komunální odpad a skládkování. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2003. 128 s. ISBN 80-7157-712X. 4. VOŠTOVÁ, V. Zpracování pevných odpadů II. Praha: České vysoké učení technické v Praze, 2006. 95 s. ISBN 80-01-03488-7. Internetové zdroje 5.1 Brno rozšiřuje moţnosti třídění odpadů: začínají se sbírat nápojové kartony a hliníkové plechovky [online]. [cit. 4/2011]. Dostupné na:
5.2 Sběrná střediska v našem městě [online]. [cit. 4/2011]. Dostupné na: 5.3 Vyhlášky [online]. [cit. 4/2011]. Dostupné na: 6. EKO-KOM, a.s. [online]. Dostupné na: <www.ekokom.cz> 6.1. Kolik produkujeme odpadů? [online]. [cit. 3/ 2011]. Dostupné na: 6.2 Zelený bod [online]. [cit. 3/ 2011]. Dostupné na: 7. EKOSTYREN s.r.o. [online]. [cit. 4/2011]. Dostupné na: 8. KONRÁD, Z., RYBÁŘ, R. Aplikace geoinformačních technologií při optimalizaci systému svozu separovaných komodit odpadů ze sběrných míst na území města Brna. 62
[online]. [cit. 4/ 2011]. Dostupné na: 9. Ministerstvo ţivotního prostředí (MŢP) [online]. Dostupné na: <www.mzp.cz> 9.1 Katalog odpadů [online]. [cit. 3/ 2011]. Dostupné na: 9.2 Nařízení vlády č. 111/2002 Sb., kterým se stanoví výše zálohy pro vybrané druhy vratných zálohovaných obalů. [online]. [cit. 1. 4. 2011]. Dostupné na: 9.3 Obaly [online]. [cit. 3/ 2011]. Dostupné na: 9.4 Plán odpadového hospodářství [online]. [cit. 3/2011]. Dostupné na: 9.5 Souhrnné údaje o obalech a obalových odpadech, jejich recyklaci a vyuţití v ČR [online]. [cit. 3/ 2011]. Dostupné na: 9.6 Souhrnné vyhodnocení plnění vybraných cílů krajských plánů odpadového hospodářství za rok 2007 [online]. [cit. 3/ 2011]. Dostupné na: 9.7 Zákon o obalech [online]. [cit. 3/ 2011]. Dostupné na: 9.8 Zákon o odpadech [online]. [cit. 3/ 2011]. Dostupné na: 10. SAKO Brno, a.s. − www.sako.cz
63
10.1 Sběrná střediska odpadu [online]. [cit. 4/2011]. Dostupné na: 10.2 Spalovna, Energetické vyuţití odpadů [online]. [cit. 4/2011]. Dostupné na: 10.3Třídění odpadu v Brně [online]. [cit. 4/2011]. Dostupné na: 11. Třídění odpadů v Brně [online]. [cit. 4/2011]. Dostupné na: < http://www2.brno.cz/index.php?nav01=9495&nav02=9496 >
64
8 Seznam tabulek Tabulka 1: Vyhodnocení plnění POH jednotlivých krajů za rok 2007 Tabulka 2: Katalog odpadů - Komunální odpad Tabulka 3: Katalog odpadů - Obaly Tabulka 4: Skladba domovního odpadu v ČR Tabulka 5: Mnoţství obalových odpadů v ČR a jejich vyuţití za rok 2009 Tabulka 6: Poţadovaný rozsah recyklace a vyuţití obalového odpadu Tabulka 7: Mnoţství obalů uvedených na trh v ČR Tabulka 8: Výše zálohy vratných zálohovaných obalů Tabulka 9: Přehled mnoţství vytříděných sloţek KO v Brně (v tunách) Tabulka 10: Počet kontejnerů na separovaný odpad v Brně ke dni 1. 3. 2011 Tabulka 11: Procento vytříděného textilu spáleného ve spalovně Tabulka 12: Seznam KO energeticky vyuţívaných ve spalovně
65
9 Seznam obrázků Obrázek 1: Schéma způsobu odvozného a donáškového sběru Obrázek 2: Zelený bod Obrázek 3: Označení kontejnerů na separovaný odpad Obrázek 4: Betonová šachta Obrázek 5:Podzemní kontejnery před vsazením do země Obrázek 6: Podzemní kontejnery na Moravském nám. v Brně Obrázek 7: Co patří do kontejnerů na papír Obrázek 8: Kontejnery na papír (objem 1,1m3) Obrázek 9: Co patří do kontejnerů na sklo Obrázek 10: Kontejner na sklo (zvon) Obrázek 11: Svoz skla (vícekomorové vozidlo) Obrázek 12: Co patří do kontejnerů na PET láhve Obrázek 13: Kovový kontejner síťovaný na PET láhve Obrázek 14: Kontejner na PET láhve, hliník a tetrapacky Obrázek 15: Kontejner na textil Obrázek 16: Kontejnery na směsný komunální odpad Obrázek 17: Svozové automobily SAKO Brno, a.s. Obrázek 18: Svoz směsného komunálního odpadu Obrázek 19: Papír hned po svozu Obrázek 20: Dotřiďovací linka Obrázek 21: Pracovníci na dotřiďovací lince Obrázek 22: Elektromagnetický pás Obrázek 23: Papír před lisováním Obrázek 24: Nápojové kartony Obrázek 25: Kostky slisovaného papíru Obrázek 26: Lisování PET láhví Obrázek 27: Slisované PET láhve rozdělené podle barev Obrázek 28: Kotel Obrázek 29: Škvára na transportním pásu Obrázek 30: Škvára v jímce Obrázek 31: Transport škváry 66
Obrázek 32: Škvára v kontejnerech Obrázek 33: Vytříděný hliník ze škváry Obrázek 34: Objekt, kde se čistí spaliny Obrázek 35: Zařízení, kde se pára vstupuje přes turbínu do generátoru a je přeměňována na elektrickou energii
67
10 Přílohy Příloha č. 1: Katalog odpadů [4] KATALOG ODPADŮ kód 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15
16
17
název Odpady z geologického průzkumu, těţby, úpravy a dalšího zpracování nerostů a kamene Odpady z prvovýroby v zemědělství, zahradnictví, myslivosti, rybářství a z výroby a zpracování potravin Odpady ze zpracování dřeva a výroby desek, nábytku, celulózy, papíru a lepenky Odpady z koţedělného, koţešnického a textilního průmyslu Odpady ze zpracování ropy, čištění zemního plynu a z pyrolytického zpracování uhlí Odpady z anorganických chemických procesů Odpady z organických chemických procesů Odpady z výroby, zpracování, distribuce a pouţívání nátěrových hmot (barev, laků a smaltů), lepidel, těsnících materiálů a tiskařských barev Odpady z fotografického průmyslu Odpady z tepelných procesů Odpady z chemických povrchových úprav, z povrchových úprav kovů a jiných materiálů a z hydrometalurgie neţelezných kovů Odpady z tváření a z fyzikální a mechanické úpravy povrchu kovů a plastů Odpady olejů a odpady kapalných paliv (kromě jedlých olejů a odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) Odpady organických rozpouštědel, chladiv a hnacích médií (kromě odpadů uvedených ve skupinách 07 a 08) Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené 15 01 Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního odpadu) 15 02 Absorpční činidla, filtrační materiály, čistící tkaniny a ochranné oděvy Odpady v tomto katalogu jinak neurčené 06 01 Vyřazená vozidla (autovraky) z různých druhů dopravy (včetně stavebních strojů) a odpady z demontáţe těchto vozidel a z jejich údrţby 06 02 Odpady z elektrického a elektrotechnického zařízení 06 03 Vadné šarţe a nepouţité výrobky 06 04 Odpadní výbušniny 06 05 Chemické látky a plyny v tlakových nádobách a vyřazené chemikálie 06 06 Baterie a akumulátory 06 07 Odpady z čištění přepravních a skladovacích nádrţí a sudů (kromě odpadů uvedených ve skupinách 05 a 12) 06 08 Upotřebené katalyzátory 06 09 Oxidační činidla 06 10 Odpadní vody určené k úpravě mimo místo vzniku 06 11 Odpadní vyzdívky a ţáruvzdorné materiály Stavební a demoliční odpady (včetně vytěţené zeminy z kontaminovaných míst
68
18
19
20
Odpady ze zdravotní nebo veterinární péče a /nebo z výzkumu s nimi souvisejícího (s výjimkou kuchyňských odpadů a odpadů ze stravovacích zařízení, které bezprostředně nesouvisejí se zdravotní péčí) Odpady ze zařízení na zpracování (vyuţívání a odstraňování) odpadu, z čistíren odpadních vod pro čištění těchto vod mimo jejich vzniku a z výroby vody pro spotřebu lidí a vody pro průmyslové účely Komunální odpady (odpady z domácností a podobné živnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně složek z odděleného sběru 20 01 Sloţky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01) 20 02 Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu) 20 03 Ostatní komunální odpady
Kategorie podskupiny 15 01 skupiny 15 „Odpadní obaly, absorpční činidla, čistící tkaniny, filtrační materiály a ochranné oděvy jinak neurčené“ [4]
15 01 kód 15 01 01 15 01 02 15 01 03 15 01 04 15 01 05 15 01 06 15 01 07 15 01 09 15 01 10 15 01 11
Obaly (včetně odděleně sbíraného komunálního odpadu)
název kategorie Papírové a lepenkové obaly O Plastové obaly O Dřevěné obaly O Kovové obaly O Kompozitní obaly (nápojové obaly) O Směsné obaly O Skleněné obaly O Textilní obaly O N Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné N Kovové obaly obsahující nebezpečnou výplňovou hmotu (např. azbest) včetně prázdných tlakových nádob
Kategorie podskupin skupiny 20 „Komunální odpady (odpady z domácností a podobné ţivnostenské, průmyslové odpady a odpady z úřadů) včetně sloţek z odděleného sběru“ [4]
20 01
Složky z odděleného sběru (kromě odpadů uvedených v podskupině 15 01)
kód 20 01 01
název Papír a lepenka
69
kategorie O
20 01 02 20 01 08 20 01 10 20 01 11 20 01 13 20 01 14 20 01 15 20 01 17 20 01 19 20 01 21 20 01 23 20 01 25 20 01 26 20 01 27 20 01 28 20 01 29 20 01 30 20 01 31 20 01 32 20 01 33
20 01 34 20 01 35 20 01 36 20 01 37 20 01 38 20 01 39 20 01 40 20 01 41 20 01 99
Sklo Biologicky rozloţitelný odpad z kuchyní a stravoven Oděvy Textilní materiály Rozpouštědla Kyseliny Zásady Fotochemikálie Pesticidy Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť Vyřazená zařízení obsahující chlorofluorouhlovodíky Jedlý olej a tuk Olej a tuk neuvedený pod číslem 20 01 25 Barvy, tiskařské barvy, lepidla a pryskyřice obsahující nebezpečné látky Barvy, tiskařské, lepidla a pryskyřice neuvedené pod číslem 20 01 27 Detergenty obsahující nebezpečné látky Detergenty neuvedené pod číslem 20 01 29 Nepouţitelná cytostatika Jiná nepouţitelná léčiva neuvedená pod číslem 20 01 31 Baterie, akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 Dřevo obsahující nebezpečné látky Dřevo neuvedené pod číslem 20 01 37 Plasty Kovy Odpady z čištění komínů Další frakce jinak blíţe neurčené
20 02 kód 20 02 01 20 02 02 20 02 03
O O O O N N N N N N N O N N O N O N N N
O N O N O O O O O
Odpady ze zahrad a parků (včetně hřbitovního odpadu)
název Biologicky rozloţitelný odpad Zemina a kameny Jiný biologicky rozloţitelný odpad
70
kategorie O O O
20 03 kód 20 03 01 20 03 02 20 03 03 20 03 04 20 03 06 20 03 07 20 03 99
Ostatní komunální odpady název
Směsný komunální odpad Odpad z trţišť Uliční smetky Kal ze septiků a ţump Odpad z čištění kanalizace Objemný odpad Komunální odpady jinak blíţe neurčené
71
kategorie O O O O O O O
Příloha č. 2 Seznam sběrných středisek odpadu (SSO) a shromaţďovacích míst odpadu (SMO) na území města Brna [1, 10.1]: Bohunice
- SSO Ukrajinská
Bosonohy
- SMO Praţská
Brno-jih
- SMO Bratří Ţurků - SMO Kšírkova - SSO Košuličova
Brno-sever
- SSO Dusíkova - SMO Bieblova - SSO Okruţní - SMO Útěchovská - SSO Jana Svobody
Brno-střed
- SSO Plynárenská - SMO Jílová - Vídeňská - SSO Veveří - SSO Vaňkovo nám.
Bystrc
- SSO U ZOO - SSO Páteřní
Černovice
- SMO Húskova* - SMO Mírová
Chrlice
- SSO Zámecká
Ivanovice
- SMO Atriová
Jehnice
- SSO Plástky
Kohoutovice
- SMO Ţebětínská
Komín
- SMO Pastviny
Líšeň
- SSO J. Faimonové* - SMO Líšeňská
Maloměřice
- SMO Slaměníkova
Nový lískovec
- SSO Oblá
Ořešín
- SMO Drozdí
Řečkovice
- SMO Hapalova 72
Medlánky
- SSO Rysova
Slatina
- SSO Mikulčická - SSO Zemanova - Černozemní*
Starý lískovec
- SMO Vltavská - SMO Točná
Tuřany
- SSO Malínská - SSO Sladovnická
Útěchov
- SMO Adamovská
Ţabovřesky
- SMO Sochorova - SMO Korejská
Ţebětín
- SSO Pod Kopcem
Ţídenice
- SSO Nezamyslova*
* označená sběrná místa nejsou místy zpětného odběru elektrozařízení
73
Příloha č. 3
74
Příloha č. 4 Dotazník - Třídění odpadů Kolik Vám je let? do 30 let 30 − 50 let nad 50 let Kde ţijete? Byt Rodinný dům Jiné Třídíte odpad? Ano Ne Částečně Jaký systém sběru při třídění odpadu pouţíváte? Odvozný sběr Donáškový sběr Sběrný a recyklační dvůr Síť sběren Pytlový sběr Zastávkový odvozný způsob Jiné Třídíte papír? Ano, vyuţívám příslušné kontejnery (modré) Ano, vyuţívám sběrná střediska Ano, dávám papír do sběru Ne, vyhazuji do směsného komunálního odpadu Ne, spaluji ho Jiné Třídíte sklo? Ano, vyuţívám příslušné kontejnery (bílé a zelené) Ano, vyuţívám sběrná střediska Ne, vyhazuji do směsného komunálního odpadu Jiné Vracíte skleněné vratné zálohované lahve do oběhu? Ano Ne, vyhazuji jako ostatní sklo Třídíte PET lahve? Ano, vyuţívám příslušné kontejnery (ţluté, drátěné atd.) Ano, vyuţívám sběrná střediska Ne, vyhazuji do směsného komunálního odpadu 75
Ne, spaluji je Jiné Kupujete balenou vodu? Ano, pravidelně Občas Výjimečně Ne Třídíte ostatní plasty? Ano, vyuţívám příslušné kontejnery (některé ţluté) Ano, vyuţívám sběrná střediska Ne, vyhazuji do směsného komunálního odpadu Ne, spaluji je Jiné Třídíte nápojové kartony (tetra-packy)? Ano, vyuţívám příslušné kontejnery (ţluté) Ano, vyuţívám sběrná střediska Ne, vyhazuji do směsného komunálního odpadu Jiné Třídíte kov? Ţelezo Hliník Ostatní Ne Třídíte textil? Ano, vyuţívám příslušné kontejnery Ano, vyuţívám sběrná střediska Ne, vyhazuji do směsného komunálního odpadu Jiné Třídíte bioodpad? Ano, vyuţívám sběrná střediska Ano, vyuţívám ho (kompost na zahrádce apod.) Ne, vyhazuji do směsného komunálního odpadu Jiné Víte, co se děje s vytříděným odpadem? Ano Částečně, ale chtěl/a bych vědět víc Ne, ale zajímá mě to Ne, nezajímá mě to Jiné
76
