Analýza systému řízení cestovního ruchu v hlavním městě Praze

Analýza systému řízení cestovního ruchu v hlavním městě Praze

Bakalářská práce

Anastasiia Lukiianchuk

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o. katedra cestovního ruchu

Studijní obor: Management destinace cestovního ruchu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Studnička Datum odevzdání bakalářské práce: 2014-03-31 Datum obhajoby bakalářské práce: 2014-06 E-mail: [email protected]

Praha 2014

The Analysis of Tourism Management System in the City of Prague

Bachelor’s dissertation

Anastasiia Lukiianchuk

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Tourism

Major: Department of Travel and Tourism Studies Thesis Advicer: Ing. Petr Studnička Date of Submission: 2014-03-13 Date of Thesis Defense: 2014-06 E-mail: [email protected]

Prague 2014 1

Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala panu Ing. Petrovi Studničkovi za jeho vstříčný přístup, pomoc a rady během mého zpracování bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat paní ředitelce Prague Convention Burreau Lence Ţlebkové za poskytnutí nutné neveřejné informace, kterou jsem velice potřebovala. V neposlední řadě bych chtěla věnovat poděkovaní celé své rodině a svým blizkým za podporu při tvorbě bakalářské práce.

Čestné prohlášení P r o h l a š u j i, ţe jsem bakalářskou práci na téma Analýza systému řízení cestovního ruchu v hlavním městě Praze zpracovala samostatně pod vedením svého vedoucího bakalářské práce. Veškerou pouţitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem pouţila, uvádím v seznamu pouţitých zdrojů. Svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s.r.o.

Anastasiia Lukiianchuk V Praze dne 31.3.2014

Abstrakt LUKIIANCHUK, Anastasiia. Analýza systému řízení cestovního ruchu v hlavním městě Praze. [Bakalářská

práce]. Vysoká škola hotelová. Praha: 2014. Celkový počet strán: 62 Cestovní ruch je významnou sloţkou lidského ţivota, a proto existují organizace, které mu věnují náleţitou pozornost. Organizace řízení cestovního ruchu jsou důleţitou sloţkou, která informuje o současném stávu marketingu, komunikace a akcí v dané destinaci, proto jejich práce má takový velky význam. Cílem této práce je charakterizovat a zjistit stav systému řízení cestovního ruchu v hlavním městě Praze. Take cílem je zhodnotit práce organizací, které se tím zabývají. Tato práce nabízí současný pohled na systém řízení cestovního ruchu v Praze a na organizace, které to řízení zajišťují. Práce se věnuje činnosti, přínosům a dalším perspektivám a plánům těchto organizací, které se zabývají řízením cestovního ruchu v hlavním městě České republiky. První část práce se zabývá vymezením pojmů spojených s cestovním ruchem a systémem řízení cestovního ruchu. Druhá část práce se zabývá stručným popisem Prahy, jako destinace a vymezením organizací cestovního a kongresového cestovního ruchu v hlavním městě Praze. Návrhová část se zabýva programém Prague Card. V závěru je posouzení systému řízení cestovního ruchu v hlavním městě Praze. Také v bakalářské práci je moţné najít přinosy pro hlavní město Prahu a informace o činnosti uvedených organizací v předchozích letech, zejména v roce 2013. Klíčová slova destinace, cestovní ruch, systém řízení cestovního ruchu, organizace cestovního ruchu, turistické oblasti, turistické regiony, kraje, destination management company, hlavní město Praha, ubytovací zařízení, kongresový cestovní ruch, Prague Card

Abstract LUKIIANCHUK, Anastasiia. The Analysis of Tourism Management System in the City of Prague. [Bachelor's Dissertation] The Institute of Hospitality Management. Prague: 2014. Number of pages: 62 The tourism is an important part of a human's life, that is why the destinatation management organizations exist. The organizations of tourism management are an important part, which informs about the present condition of marketing, communication and actions in given destination, that's why the activity of these organizations has such a big meaning. The aim of dissertation is to define and detect the condition of management of tourism in the City of Prague. Also there is an aim to evaluate an activity of organizations, which work at it. This thesis offers current view on the system of tourism management in Prague and on the organizations, which ensure it's management. The thesis is dedicated to activities, benefits and other perspectives and plans of these organizations, which ensure the management of tourism in the capital city of Czech Republic. The first part of dissertation is dedicated to define the definitions of related with tourism and management of tourism. The second part of dissertation deals with a brief description of Prague as a destination and the definition of tourism and congress tourism. The proposed part is dedicated to Prague Card program. In the conclusion there is an assesment of tourism management system in the City of Prague. Also it is possible to find in the bachelor’s dissertation benefits for the City of Prague and information about the activity of given organizations in previous years, especially in 2013. Key words destination,

tourism,

management

of

tourism,

destination

management

organizations, tourist areas, tourist regions, districts, destination management company, the City of Prague, accomodation facilities, congress tourism, Prague Card

OBSAH

ÚVOD ................................................................................................... 7 I. TEORETICKÁ ČÁST ........................................................................ 9 1. Definice a základní pojmy .............................................................................9 1.1 Dělení České republiky do oblastí a regionů ............................................10 1.1.1 Přínosy cestovního ruchu pro region.....................................................14 1.1.2 Negativní dopady cestovního ruchu pro region .....................................16 1.2 Organizace cestovního ruchu – OCR.......................................................16 1.2.1 Problémy ovlivňující vznik OCR v regionu ............................................18 1.2.2 Ovlivnění charakteru OCR v regionu.....................................................19 1.2.3 Organizační struktura OCR ...................................................................20 1.2.4 Turistická informační centra ..................................................................21 1.2.4.1 Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C.ČR) ...................................................................................................23 1.2.4.2 Třídy turistických informačních center ................................................24 1.2.5 Úlohy OCR v regionu ............................................................................25 1.2.6 Vytváření finančních prostředků na činnost OCR v regionu ..................27 1.3 DMC a jeho činnost ...................................................................................28

II. ANALYTICKÁ ČÁST ..................................................................... 30 2. Region České republiky Praha a její dopravní dostupnost ......................30 2.1. Ubytovací zařízení Prahy .........................................................................33 2.2 Subjekty řízení cestovního ruchu v hl. m. Praha ....................................34 2.2.1 Magistrát hl. m. Prahy ...........................................................................35 2.2.2 PIS – Praţská Informační Sluţba – Prague City Tourism .....................37 2.2.2.1 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism v roce 2013 .........39 2.2.2.2 Marketingové kampaně, reklama a inzerce ........................................41 2.2.2.3 Veletrhy, výstavy a ostatní propagační akce v roce 2013 ..................42 2.2.2.4 Zahraniční Public Relations ...............................................................42 2.2.2.5 Podpora PIS – PCT filmového průmyslu ............................................43

2.2.2.6 Komunikace PIS – PCT s domácí odbornou veřejností v roce 2013 ..44 2.2.2.7 Komunikace PIS – PCT s českými médii v roce 2013........................44 2.2.2.8 Partnerství PIS – PCT v roce 2013 ....................................................45 2.2.2.9 Turistická informační centra v roce 2013 ...........................................45 2.2.2.10 Dispečink průvodců ..........................................................................46 2.2.2.11 Vzdělání průvodců ...........................................................................46 2.2.2.12 Náklady PIS – PCT za rok 2013 ......................................................47 2.2.2.13 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism v roce 2014 .......49 2.2.3 Prague Convention Bureau – PCB .......................................................51 2.2.3.1 Cíle Prague Convention Bureau na rok 2014 .....................................52

III. Návrhová část.............................................................................. 55 ZÁVĚR ............................................................................................... 58 LITERATURA .................................................................................... 60 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................... 62

ÚVOD Počátky moderního cestovního ruchu lze nalézt v 17. a 18. století, ale jednalo se spíš o individuální cestovní ruch. V širším měřítku cestovní ruch vznikl aţ v průběhu 19. století. Tento rozvoj byl podmíněn růstem volného času obyvatelstva, rozvojem dopravy (zejména ţelezniční) a rozvojem industrializačních procesů. V České republice je vyznamným datem pro cestovní ruch 11. červen 1888, kdy byl zaloţen Klub českých turistů (KČT). „Jeho cílem byla organizace tuzemských

a

časem

i

zahraničních

výletů

a

cest

a

také

budování

vlastnímateriálně-technické základny cestovního ruchu.“1 Po vzniku Československa přišla nová vlna rozvoje cestovního ruchu, kdy se lidé začali zabývat cestováním a poznáváním. V letech 1918 – 1938 KČT dosáhl dobrých výsledků v budování rekreačních zařízení a provedl celou řadu činností pro podporu cestovního ruchu, jako je propagace, péče o památky, značkování apod. Bohuţel, během 2. světové války byl rozvoj cestovního ruchu na Československu přerušen. V tomto období došlo ke zničení KČT. V roce 1958 vznikla Praţská informační sluţba (PIS), příspěvková organizace, jejímţ hlavním posláním je informační servis a průvodcovské sluţby. Další významné změny přinesl rok 1989, kdy byly vybudovány ubytovací a restaurační zařízení, byla obnovena činnost turistických spolků a stvořeny koncepce a programy cestovního ruchu. V roce 1990 obnovil svoji činnost KČT. „V roce 1993 byla zaloţena Česká centrála cestovního ruchu (NTO – National Tourism Organization).“ 2 V letech 1998 – 1999 byla České centrále cestovního ruchu – CzechTourism udělána rajonizace turistického potenciálu České republiky, během níţ vznikly turistické regiony a turistické oblasti. Při členění České republiky na turistické regiony se uplatňuje marketingový přístup, který spočívá v propagaci turistické nabídky daného území. 1

ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s. 92 ISBN 80-865-7837-2. 2 PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Turismus I. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, s. 9 ISBN 978-808-7560-013.

7

Hlavním cílem mé bakalařské práce bylo charakterizovat a zjistit současný stav řízení cestovního ruchu v Praze. Během napsání své bakalářské práce jsem zjistila současný stav cestovního ruchu v České republice a zejména stav cestovního ruchu v roce 2013. Velký důraz je v mé bakalářské práci kladen na činnost organizací řízení cestovního ruchu v Praze jako Magistrát hlavního města Prahy, Praţská informační sluţba – Prague City Tourism a Prague Convention Bureau – PCB (PCB je organizaci, zabývající kongresovým cestovním ruchem, tzn, DMC). Největší pozornost jsem věnovala činnosti Praţské informační sluţby – Prague City Tourism v roce 2013. Zaměřila jsem se také na hlavní cíle a plány Praţské informační sluţby – Prague City Tourism a Prague Convention Bureau na rok 2014. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí, kterými jsou teoretická a analytická část. Teoretická část je představena kapitolou číslo jedna a jejími dalšími subkapitolami. Analytická část je představena kapitolou číslo dva, jejími dalšími subkapitolami a kapitolou číslo tři. Teoretická část je věnována vymezení hlavních pojmů a definic, dělením České republiky do oblastí a regionů, pozitivními a negativními dopady cestovního ruchu pro region. Také se v ní hovoří o organizacích cestovního ruchu, jejich struktuře a o turistických informačních centrech, o tom co je DMC a jeho činnosti. Druhá kapitola a její subkapitoly jsou zcela věnované tématu mé bakalářské práce, v nichţ je popsána Praha jako turistická destinace, její návštěvnost a infrastruktura. Také analytická část je zaměřena na organizaci řízení cestovního ruchu Prahy a její činnost. V návrhové části, kterou představuje kapitola číslo tři, je vyhodnocován program roku 2014, který je zaměřen na návštěvníky hlavního města Prahy a má název Prague Card (Praţská turistická karta). Práce je ukončena závěrem, ve kterém je celkový souhrn informací, vyloţených v mé bakalářské práci a také můj názor na další perspektivy Prahy, jako turistickou destinaci.

8

I. TEORETICKÁ ČÁST

1. Definice a základní pojmy „Cestovní ruch nebo také turismus je činnost osoby cestující na přechodnou dobu do místa mimo její běţné ţivotní prostředí, a to na dobu kratší, neţ je stanoveno, přičemţ hlavní účel její cesty je jiný neţ vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.“3

„Destinace cestovního ruchu jsou země, regiony, lidská sídla a další oblasti, které jsou typické velkou koncentrací atraktivit, rozvinutými sluţbami a další infrastrukturou cestovního ruchu, jejichţ výsledkem je velká dlouhodobá koncentrace návštěvníků.“4

„Řízením cestovního ruchu v regionech rozumíme soubor technik, nástrojů a opatření pouţívaných organizací cestovního ruchu (OCR) v regionu při koordinovaném

plánování,

organizaci,

komunikaci,

rozhodovacím

procesu

a regulaci cestovního ruchu v regionu za účelem dosaţení jeho udrţitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu.“5

V současném stavu řízení cestovního ruchu dle kompetenčního zákona spadá péče o rozvoj cestovního ruchu pod Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (od 1. 11. 1996), na úrovni krajů (od 2001) se jedná o zpracování koncepcí rozvoje cestovního ruchu.

Destinační management je „strategie a cesta pro silné regiony, které mají odvahu ke koncentraci sil pro společný rozvoj, organizaci a aktivní prodej svých konkurenčních výhod. Touto cestou vznikají destinace, které nabízejí klientovi perfektně zorganizovaný řetězec sluţeb odpovídající jeho volbě, který zahrnuje 3

UNWTO (The United Nations World Tourism Organization), 1995 KIRÁĽOVÁ, Alţbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, s.15 5 VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, s. 24 4

9

celý proces od informace a pohodlné rezervace přes bezchybný průběh pobytu aţ po návrat domů.“6

1.1 Dělení České republiky do oblastí a regionů Česká republika je rozdělena do 14 územněsprávních oblastí (NUTS 3) zvaných kraje: Hlavní město Praha, Jihočeský, Jihomoravský, Karlovarský, Královéhradecký, Liberecký, Moravskoslezský, Olmoucký, Pardubický, Plzeňský, Středočeský, Ústecký, Vysočina, Zlínský. Tyto jednotlivé kraje tvoří 8 regionů soudrţností: Severozápad, Severovýchod, Jihovýchod, Jihozápad, Střední Čechy, Střední Morava, Moravskoslezsko a Hlavní město Praha (NUTS 2). Je to vidět na obrázku č. 1. Obrázek č. 1 Oblasti (NUTS 2) a kraje (NUTS 3) České republiky

zdroj: www.bruntal.net

6

BARTL, H., SCHMIDT, F.: c.o., In: Palatková, M.: c.o., s. 16

10

Také Česká republika je dělena do 17 (obrázek č. 2) turistických regionů: Praha, Střední Čechy, Jiţní Čechy, Šumava, Plzeňsko a Český les, Západočeské lázně, Severozápadní Čechy, Českolipsko a Jizerské hory, Český ráj, Krkonoše a Podkrkonoší, Královéhradecko, Východní Čechy, Vysočina, Jiţní Morava, Střední Morava a Jeseníky, Severní Morava a Slezsko, Východní Morava. Obrázek č.2 Turistické regiony České republiky

zdroj: www.czechtourism.cz

„Regiony cestovního ruchu – územní celky vymezené Českou Centrálou Cestovního Ruchu – CzechTourismem jako „turistické regiony“.7

„Turistický region je územní celek, jehoţ nabídka CR svým mnoţstvím, kvalitou, rozmanitostí a atraktivitou vyvolává návštěvnost.“ 8 Je základní jednotkou národní propagace a marketingu cestovního ruchu státu, můţe se členit na turistické oblasti (obrázek č. 3).

7

NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, s. 102 ISBN 978-80-7357-673-8. 8 CzechTourism, ©2005-2013

11

Obrázek č. 3 Turistické oblasti České republiky

zdroj: www.czechtourism.cz

„Turistická oblast představuje územní celek specifických potenciálem převáţně stejných přírodních, resp. kulturně-historických podmínek a vlastností pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace.“9

Významné komponenty pro destinaci cestovního ruchu podle D. Buhalise tzv. 6A: attractions – primární nabídka cestovního ruchu, která mnoţstvím, kvalitou a atraktivitou vyvolává návštěvnost (přírodní, kulturně-historický potenciál) accessibility a ancillary services – všeobecná infrastruktura, která umoţňuje přístup do destinace, pohyb za atraktivitami destinace, sluţby vyuţívané především místními obyvаteli (telekomunikační, zdravotnické, bankovní, poštovní, atd.) amenities – suprаstruktura а infrastruktura cestovního ruchu, které umoţňují pobyt v destinaci a vyuţití jejích atraktivit (ubytovací, hostinská, sportovněrekreační, kulturně-společenská a jiná zařízení) available packages – připravené produktové balíčky activities – rozmanité aktivity „V regionu, kde má cestovní ruch na hospodářský a sociální rozvoj jen zprostředkovaný vliv, je indikovaným (hnaným) odvětvím. Znamená to, ţe rozvoj 9

CzechTourism, ©2005-2013

12

regionu stimuluje, ale není jejím dynamickým odvětvím (Praha, Jiţní Morava, Český sever, apod.).

Cestovní ruch v regiionu můţe být povaţován za polarizující, indukované, případně neutrální odvětví. Polarizujícím (hnacím) odvětvím se cestovní ruch v regionu stává v případě, ţe má bezprostřední vliv na hospodářský a sociální rozvoj regionu, výrazně ovlivňuje zaměření i jiných ekonomických aktivit a stává se tak určujícím faktorem ekonomické činnosti. V souvislosti s rozvojem a potřebami cestovního ruchu se v regionu rozvíjejí návazná i podpůrná odvětví, rozvíjí se i kooperace mezi regiony. Ekonomické podmínky umoţňují podnikatelským subjektům, v porovnání s jinými regiony, dosahovat úspor a zvyšovat konkurenceschopnost na rozsáhlých trzích. Region se stává předmětem nabídky na mezinárodních trzích cestovního ruchu (Krkonoše, Šumava, Český Krumlov, Karlovy Vary, Český ráj apod.).

V případě, ţe cestovní ruch nemá v regionu vliv na její hospodářský a sociální rozvoj,

ale

je

jeho

důleţitým

doplňkem,

je

pro

region neutrálním

odvětvím (Severozápadní Čechy, Plzeňsko apod.).

Komplikací v řízení cestovního ruchu v regionu je skutečnost, ţe „turistický region“ můţe zahrnovat více municipalit či oblastí. Na řízení cestovního ruchu v regionu by měly participovat místní samosprávy, zástupci místních obyvatel, akademická obec, obchodní komory, zástupci podnikatelů apod., popř. i stát.“10

„Systém řízení turismu je zaloţen na vzájemném působení nejméně tří typů relativně samostatných subjektových podsystémů. Aby turismus úspěšně fungoval, tj. vyuţíval všech moţností, jeţ jsou v jeho podstatě latentně zakódovány, musí být aktivní všechny tři podsystémy, a to: oficiální řídící systém a jeho struktura, tzn. orgány nadané ze zákona pravomocemi v cestovním ruchu 10

Infocentrum Písek: Postavení cestovního ruchu v regionu. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.icpisek.cz/docs/cz/ocr.xml?style=printable

13

profesně-zajmový podsystém tvořený profesními subjekty, které se na základě společných zájmů, jako např. vzájemná podpora, společný marketing či jen jeho součásti, lobying atd., spojují za určitým účelem do různých organizačních struktur, např. Národní federace hotelů a restaurací (NFHR), Asociace cestovních kanceláří ČR (ACK ČR) apod. regionální

podsystém

tvořený

právnickými

jednotkami

sdruţujícími:

podnikatelské subjekty různých oborů působících v cestovním ruchu v úrčitém území, kraji, regionu, městské obci; města a obce určitého regionu nebo podnikatele a městské a obecní úřady, případně i jiné instituce do regionálních uskupení různého typu”11

„Při společném strukturovaném uspořádání těchto podsystémů lze hovořit o systémové pyramidě cestovního ruchu s třemi základními stupni – úrovněmi celostátní, regionální, místní. V rámci jednotlivých stupňů existují mezistupně, např. na celostátní úrovni pod úrovní státu celostátní profesně-zájmová uskupení, na regionální úrovni územní uskupení zahrnující části několika sousedních krajů apod.“12

1.1.1 Přínosy cestovního ruchu pro region „V oblasti ochrany ţivotního prostředí se cestovní ruch stává pro region přínosem především, kdyţ: jsou příjmy ze vstupného do národních parků pouţity na financování ochrany přírody daně a poplatky (například daně z příjmů, lázeňské poplatky, pronájem rekreačních zařízení apod.) pomáhají financovat ochranu přírodních zdrojů přispívá k uznání důleţitosti ochrany ţivotního prostředí veřejnosti a k výchově místních obyvatel k jeho ochraně důsledkem atraktivity přírodního prostředí a přírodních zdrojů pro cestovní ruch je vytvoření národních parků, přírodních rezervací apod. 11

ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s.116-117. ISBN 80-865-7837-2. 12 ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s.117 ISBN 8086578372.

14

vytváří pracovní příleţitosti a tím můţe zabránit devastování přírodního prostředí místními obyvateli (například pytlačení, ilegální kácení lesů apod.) reguluje počty návštěvníků v chráněných územích

Pozitivní působení cestovního ruchu v sociálně-kulturní oblasti se v regionu projevuje: vytvářením pracovních míst a podporou sociálního rozvoje, přerozdělením příjmů, zmírňováním chudoby, coţ má za následek posilňování komunity v regionu prostřednictvím kulturně - výchovné funkce cestovního ruchu, kdy se lidi kontaktují a vnitřně se navzájem obohacují, více si rozumí a ztrácejí předsudky zvyšováním ţivotního standardu místních obyvatel, kdy mohou vyuţívat zařízení, vybudovaná pro návštěvníky regionu рrostřednictvím záchrany kulturních tradic, historie, tradičních řemesel apod. zainteresováním místních obyvatel na ochraně přírodních a kulturních hodnot, stimulací jejich pocitu hrdosti na tradice a historii

V ekonomické oblasti je pozitivní vliv cestovního ruchu na region především: v zlepšení platební bilance státu prostřednictvím příjezdového cestovního ruchu (tzv. neviditelný export) рrostřednictvím daní a poplatků, které zvyšují příjmy do místních i státního rozpočtu v oblasti podpory rozvoje malého a středního podnikání ve zvyšování zaměstnanosti v oblasti stimulování investic do místní infrastruktury (vodovody, kanalizace, elektrifikace, telekomunikace, silniční a ţelezniční síť, letiště) apod.“13

13

Eurovision. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/b4aff6ee-1f704bb7-bbc6-142734ba4d5d/GetFile11.pdf

15

1.1.2 Negativní dopady cestovního ruchu pro region ţivotní prostředí - především v případě, kdy počet návštěvníků regionu překročí míru únosnosti a ţivotní prostředí ztratí schopnost vypořádat se s nadměrným vyuţíváním, coţ můţe vést nejen k jeho oslabení, ale i k jeho zničení (vyuţívání přírodních zdrojů, znečišťování přírodního prostředí či fyzické znečišťování) sociálně-kulturní oblast - změní se systém hodnot a chování místních obyvatel, čímţ je ohroţen původní způsob ţivota (cestovní ruch můţe způsobit změny v místní komunitě a hodnotách prostřednictvím přímého a nepřímého kontaktu návštěvníků s obyvateli regionu) ekonomická oblast - dopady rozvoje cestovního ruchu se v regionu projevují prostřednictvím skrytých nákladů, které vznikají jako následek rozvoje cestovního ruchu, ekonomické závislosti lokální komunity na cestovním ruchu, sezónního charakteru práce, ekonomické krize. V případě „neřízení“ rozvoje cestovního ruchu v regionu mohou negativní vlivy převládnout a ohrozit, resp. vyloučit další rozvoj cestovního ruchu.

1.2 Organizace cestovního ruchu – OCR Jedním ze základních aspektů dobrého fungování cestovního ruchu je OCR nebo také destinační management. Podle definice České centrály cestovního ruchu – CzechTourism se jedná o instituci, která pomocí souboru technik, nástrojů a opatření řídí cestovní ruch v regionu za účelem dosaţení jeho udrţitelného rozvoje a zachování konkurenceschopnosti na trhu, a to díky činnostem jako jsou koordinované plánování, organizace, komunikace, rozhodovací proces a regulace cestovního ruchu v regionu. Výsledkem takového procesu jsou udrţitelné a konkurenceschopné produkty CR, společně sdílené logo, značka kvality, tvorba cenové politiky, provádění výzkumu a sběru statistických dat z oblasti cestovního ruchu, iniciace partnerství soukromého a veřejného sektoru cestovního ruchu i podpora profesních spolků, sdruţení a organizací.

V zájmu jednotného postupu při nabízení regionu na trhu cestovního ruchu bude takto vytvořená organizace cestovního ruchu (OCR) efektivně koordinovat činnosti

16

všech zainteresovaných subjektů působících v regionu, bude schopna přizpůsobit se změnám na trhu a její odpovědnost za dosaţené výsledky bude korespondovat s její moţností tyto výsledky ovlivnit. V OCR by v této souvislosti měly být zastoupeny podnikatelské subjekty, občanské a kulturní organizace, orgány státní správy, orgány místních samospráv a obyvatelé regionu.

Koordinace zájmů všech zainteresovaných stran je jednou z podmínek nekonfliktního rozvoje cestovního ruchu v regionu. Předpokladem úspěšné koordinace je: systematická a kontinuální spolupráce všech zainteresovaných subjektů podnikatelské myšlení zainteresovaných subjektů vypracování a realizace koncepce rozvoje cestovního ruchu v regionu znalost společných zájmů stanovení společných cílů vytvoření organizačních předpokladů pro realizaci společných zájmů a dosaţení společných cílů.

Dosaţení cílů cestovního ruchu v dynamicky se měnícím prostředí je moţné jen pomocí kvalitně zpracovaných strategických plánů. OCR musí mít funkční organizační strukturu, aby mohla strategii úspěšně implementovat.

„Jedním z úkolů destinačního managementu je, aby destinace nabízela klientovi perfektně zorganizovaný řetězec sluţeb odpovídajících jeho volbě, zahrnující informace, pohodlnou rezervaci, bezchybný průběh pobytu a návrat domů. Toho je moţno dosáhnout jen tehdy, bude-li zajištěno spojení všech rozhodujících partnerů v destinaci a zároveň spojení zúčastněných destinačních subjektů se zahraničím, a to jak trhem, tak prostředím ovlivňujícím chování poptávky. Ke splnění tohoto úkolu musí destinační management realizovat svých 6 základních prvků:“14 Systém klíčových produktů Distribuční kanály a sítě 14

BARTL, H., SCHMIDT, F.: c. o., In: PALATKOVÁ, M.: c. o., s. 32

17

Рolitika značky Systém řízení kvality Systém řízení znalostí Organizace řízení destinace (destination management company)

1.2.1 Problémy ovlivňující vznik OCR v regionu V souvislosti s uvedeným, a vzhledem k zaměření činnosti a zájmům zainteresovaných stran, vyvstávají určité problémy, které je třeba řešit. Podnikatelské subjekty se orientují na marketing a jejich cílem je, v zájmu dosaţení ekonomického efektu, uspokojení potřeb a poţadavků návštěvníků.

„Orgány státní správy, místní samosprávy, občanské a kulturní organizace se obvykle orientují na řešení tří okruhů problémů týkajících se cestovního ruchu, a to ochrany, regulace a redistribuce. Jejich cílem je, kromě jiného, ochrana a záchrana památek, řešení konfliktů vznikajících nedodrţením právních, resp. jiných norem a sociální cíle. Cestovní ruch je pro ně jen jednou z funkcí multifunkčního území. Je řízený v souladu s úkolem, který mu byl na základě norem, politických rozhodnutí a v zájmu dosaţení cílů území, určen.“15

Z uvedeného vyplývá problém, jehoţ podstatou je produktová orientace orgánů státní správy a místních samospráv. Potřebám a poţadavkům návštěvníků regionu obvykle uvedené instituce nevěnují dostatek pozornosti.

Dalším problémem, který je v této souvislosti třeba řešit, je skutečnost, ţe odpovědnost za propagaci a podporu prodeje produktu „regionu“ obvykle nenesou ti, kteří se přímo podílejí na jeho tvorbě. Je těţké najít jiný sektor ekonomiky státu, kterého produkt by byl závislý na takovém mnoţství podnikatelských a jiných subjektů, přičemţ propagace a podpora prodeje produktu by byla v rukou administrativy, která přímo na tvorbě produktu neparticipuje.

15

Infocentrum Písek: Problémy ovlivňující vznik OCR v regionu. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.icpisek.cz/docs/cz/ocr.xml?style=printable

18

Nedostatek nástrojů řízení a plánování trhu je problém, který souvisí s těţkostmi při definování, ohraničení a měřitelnosti jak produktu, tak i trhu cestovního ruchu a nejvíce se projevuje při kontrole kvality produktu a jeho komponentů.

Fungující partnerství a spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je jedním z předpokladů fungování OCR a tím i funkčního a efektivního managementu rozvoje cestovního ruchu v regionu. V této souvislosti je třeba definovat, jaký přínos budou mít jednotlivé subjekty ze spolupráce v OCR. Tyto přínosy je nutné uvedeným subjektům vhodně interpretovat, aby byly motivovány s OCR spolupracovat.

OCR plní z větší části funkci „veřejné sluţby“. Z racionálního hlediska je účelné na jednom území minimalizovat počet OCR , resp. určitě v počáteční fázi soustředit úsilí ke vzniku jedné OCR. Důvodem je i eliminovat případné konfrontační postavení mezi OCR a orgány veřejné správy a samosprávy na daném území.

1.2.2 Ovlivnění charakteru OCR v regionu OCR v regionu ovlivňuje především: postavení cestovního ruchu v rámci odvětvové struktury regionu, tj. jestli je cestovní ruch polarizujícím, indikujícím nebo neutrálním odvětvím struktura odvětví cestovního ruchu z hlediska podílu jednotlivých sluţeb, charakteru vlastnictví apod. druhy (např. domácí, zahraniční, mezinárodní, národní, příhraniční, výjezdový,

příjezdový,

krátkodobý,

dlouhodobý,

organizovaný,

neorganizovaný, individuální, sociální, městský, venkovský, lázeňský, přírodní, vodní, celoroční, sezónní apod.) a formy cestovního ruchu (např. rekreační, poznávací, socio-profesní, společenský) charakter atraktivit (příroda a přírodní podmínky, společenské, uměle vytvořené, hmotné a nehmotné - genius loci, příjezdové, pasivní, formální, neformální, kulturní, technické apod.) rozvoj cestovního ruchu (fáze ţivotního cyklu regionu, dlouhodobý, krátkodobý, plánovitý, spontánní apod.)

19

charakter trhu (domácí, zahraniční, krátkodobý, dlouhodobý, individuální, organizovaný, diverzifikovaný, masový apod.).

1.2.3 Organizační struktura OCR Region cestovního ruchu by měl vytvořit podnik - OCR, kterou můţe být

například

cestovního OCR

strategická

aliance,

ruchu. Univerzální

neexistuje

a

její

právnická

postup výběr

na

pro

osoba,

vytvoření konkrétní

případně

sdruţení

organizační

struktury

region

závisí

vţdy

na vnitřních podmínkách toho kterého regionu. Dnešní legislativa však nenabízí pro tyto účely odpovídající model a specifika cestovního ruchu si vyţadují řešit

sdruţování

v

cestovním

ruchu

specifickou

legislativní

normou.

V souvislosti s potřebou zaloţení funkční OCR v regionu je nevyhnutelné uskutečnit následující kroky: definovat, kdo je iniciátory rozvoje cestovního ruchu v regionu (kdyţ veřejný sektor není iniciátorem, je třeba ho pro spolupráci získat) najít způsob, jak zainteresovat místní obyvatele v rozvoji cestovního ruchu a práci v OCR definovat klíčové partnery pro spolupráci v OCR zabezpečit, aby partneři spolupracující s OCR byli legitimními zástupci regionu a prezentovali její zájmy jako celku zabezpečit, aby organizace cestovního ruchu byla svými partnery pojímána jako organizace schopná zabezpečit rozvoj cestovního ruchu vybrat reprezentanta organizace cestovního ruchu, který bude schopen přesvědčit partnery o výhodnosti a nutnosti spolupráce

Рři výběru partnerů je třeba si uvědomit, ţe: ne všichni potenciální partneři mají stejné vzdělání v oblasti cestovního ruchu ne

všichni

potenciální

partneři

mají

stejné

zkušenosti,

zručnosti

a schopnosti v řízení, plánování apod.

20

ne všichni potenciální partneři chápou potřeby a poţadavky návštěvníků regionu obyvatelé nepracující přímo v zařízeních cestovního ruchu mohou mít k jeho rozvoji v regionu neutrální aţ negativní postoj

V souvislosti s uvedeným je třeba věnovat pozornost vzdělávání partnerů OCR včetně místních obyvatel, a to především v oblasti: přínosů, ale i moţných negativních dopadů rozvoje cestovního ruchu v regionu potřeb a poţadavků návštěvníků regionu tvorby produktu vytváření a posilňování image regionu výběru vhodných komunikačních nástrojů podnikání v cestovním ruchu

1.2.4 Turistická informační centra Součástí organizační struktury OCR by měla být i síť turistických informačních center (TIC).

„Turistické informační centrum je účelové zařízení poskytující v oblasti svého působení (město, region, turistická oblast) komplexní informace o všech sluţbách souvisejících s cestovním ruchem. Turistické informační centrum má charakter veřejné sluţby poskytované na základě společenské objednávky státní správy a samosprávy jako součást informačního systému cestovního ruchu.“16

„Hlavní činností turistického informačního centra je bezplatné poskytování informací veřejnosti v souladu s filozofií zákona č. 106/99 Sb. O svobodném přístupu k informacím, a to v rozsahu a kvalitě specifikované pro příslušnou kategorii turistického informačního centra. Doplňkovou činností turistického informačního

centra

jsou

sluţby

poskytované

za

úplatu,

např.

prodej

16

SYSEL, Jiří. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. 2. rozšířené vyd. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2010, s. 42, ISBN 978-80-87411-07-0.

21

upomínkových předmětů, vstupenek, průvodcovské sluţby, zprostředkování ubytování a další.“17

Ve vztahu k OCR turistické informační centrum: plní marketingové funkce (spolupodílí se na realizaci marketingového výzkumu, tvorbě a realizaci marketingové koncepce a strategie apod.) plní vzdělávací funkci (organizačně zabezpečuje vzdělávání průvodců cestovního ruchu, pracovníků informačních kanceláří cestovního ruchu niţší úrovně apod.) spolupracuje s orgány státní správy na regionální, krajské i celostátní úrovni v rámci administrativní funkce buduje a pravidelně aktualizuje informační systém cestovního ruchu sleduje a vyhodnocuje kvalitu sluţeb poskytovaných v regionu poskytuje poradenské a konzultační sluţby poskytuje informace návštěvníkům regionu prodává produkty cestovního ruchu poskytuje rezervační sluţby Na obrázku č. 4 je vídět provozovny turistických informačních center v hlavním městě Praze a jejich otevírací dobu během kalendářního roku. Obrázek č. 4 Turistická infomační centra hl. m. Prahy Adresa

Otevírací doba

Zvlaštnosti otevírací doby

Staroměstské nám. 1

9.00 – 19.00

Denně

Rytířská 31

10.00 – 18.00

Denně

Malostranská mostecká věţ (ul. Mostecká) Letiště Václava Havla, Příletová hala, Terminál 2

10.00 – 18.00

8.00 – 20.00

Denně. Otevřeno 1.4. – 2.11 Denně

zdroj: Vlastní zpracování dle údajů www.praguewelcome.cz

17

SYSEL, Jiří. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. 2. rozšířené vyd. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2010, s. 42, ISBN 978-80-87411-07-0.

22

1.2.4.1 Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C.ČR) „A. T. I. C. je profesní asociace působící v oblasti turistických informačních center ČR jako samostatné, dobrovolné profesní sdruţení, které je nezávislé vůči vládě, zastupitelským

orgánům,

politickým

stranám,

podnikatelským

subjektům

a organizacím.”18

„Pro podporu zájmů turistických informačních center vznikla v devadesátých letech 20. století Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C. ČR), která sdruţuje 150 členských organizací.” 19 Činnost Asociace turistických informačních center České republiky je zaměřena především na sledování standardizací a zvyšování kvality sluţeb turistických informačních center.

„Minimální standard sluţeb a podmínek činnosti turistických informačních center členů Asociace turistických informačních center České republiky: Informační centrum je umístěno na veřejně přístupném místě Informační

centrum

je

označeno

logem

A.T.I.C.

ČR

společně

s piktogramem „i”. Označení můţe být doplněno vlastním označením informační kanceláře vyjadřujícím činnost informačního centra Vybavení

centra

musí

slouţit

k

zajištění

minimálního

standardu

poskytovaných informací“ 20 (tzn. telefonické spojení; poskytování plné informace slouţící k orientaci v místě působení informačního centra; mapy místa, oblasti České republiky pro návštěvníky; poskytování informací o dopravě a sluţbách v místě působení informačního centra; poskytování informací o ubytovacích a stravovacích moţnostech v místě působení informačního centra; poskytování informací o kulturních, společenských a sportovních akcích v místě působení informačního centra) 18

TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance :

státní politika turismu České republiky : systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, s. 84. ISBN 978-80-247-3842-0. 19 SYSEL, Jiří. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. 2. rozšířené vyd. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2010, s. 44, ISBN 978-80-87411-07-0. 20 SYSEL, Jiří. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. 2. rozšířené vyd. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2010, s. 44, ISBN 978-80-87411-07-0.

23

1.2.4.2 Třídy turistických informačních center „TŘÍDA A – republikové informační centrum – označeno čtyřmi hvězdičkami centrum je otevřeno po celý rok podává informace o celé České republice otevírací doba je zajištěna 7 dní v týdnu do informačního centra je bezbariérový přístup poskytuje bezplatně verbální informace o České republice ve třech světových jazycích zajišťuje průvodcovskou činnost v místě působení zprostředkovává průvodcovskou činnost v České republice TŘÍDA B – oblastní informační centrum – označeno třemi hvězdičkami centrum je otevřeno po celý rok podává informace o celém regionu (oblasti) otevírací doba je šest dní v týdnu poskytuje bezplatně verbalní informace o oblasti (regionu) ve dvou světových jazycích zprostředkovává průvodcovskou činnost a ubytovací činnost je vybaveno výpočetní technikou vhodnou k napojení na informační síť A.T.I.C. ČR TŘÍDA C – místní celoroční – označeno dvěma hvězdičkami centrum je otevřeno po celý rok podává informace o místě své působnosti otevírací doba činí pět dní v týdnu poskytuje bezplatně verbální informace o místě minimalně v jednom světovém jazyce TŘÍDA D – sezonní informační centrum - označeno jednou hvězdičkou centrum není otevřeno celý rok, slouţí k podávání informací v sezoně otevírací doba činí minimálně pět dní v týdnu

24

poskytuje bezplatné verbální informace o místě min. v jednom světovém jazyce”21 (A.T.I.C. ČR)

1.2.5 Úlohy OCR v regionu Po rozhodnutí o organizační struktuře OCR je nutné vytvořit základní pravidla pro participaci na rozhodování, plán činnosti a stanovit termíny plnění. OCR sehrávají roli koordinátora rozvoje cestovního ruchu v regionech a rozsah jejich činností závisí na rozloze regionu, na postavení OCR v regionu a stupni jejího vývoje. „Maximální spektrum úloh OCR: vytváří vizi rozvoje cestovního ruchu v regionu v provázanosti s vizemi krajů, na jejichţ území se rozkládá ve spolupráci s kraji se podílí na vytváření koncepce rozvoje cestovního ruchu formuluje strategii rozvoje cestovního ruchu v regionu včetně marketingové strategie formuluje akční program rozvoje cestovního ruchu v souladu se strategií vytváří pracovní skupiny v souladu se strategií aktivizuje dobrovolníky a nevládní organizace ke spolupráci analyzuje současnou situaci a identifikuje faktory rozvoje cestovního ruchu (analýza vnitřních podmínek - silné a slabé stránky a vnějšího okolí příleţitosti a ohroţení regionu, segmentace trhu, výběr cílových segmentů, aktivizace marketingového mixu vzhledem k vybraným segmentům) podílí se na posilňování image regionu, na jeho prezentaci a propagaci (vytvoření destinační identity, internetová prezentace regionu, účast na výstavách a veletrzích, členství v národních oborových a profesních svazech apod.) vytváří strategie v oblasti turistických produktů s ohledem na vybrané cílové segmenty a podporu jejich vzniku, podílí se na jejich zpracování 21

SYSEL, Jiří. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. 2. rozšířené vyd. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2010, s. 44-45, ISBN 978-80-8741107-0.

25

spolupracuje s CzechTourism zajišťuje fundraising rozvojových projektů, lidských zdrojů, kvality aj. (dotace, granty apod.) podporuje a zabezpečuje vzdělávání v oblasti cestovního ruchu podporuje výchovu místních obyvatel k cestovnímu ruchu sleduje rozvoj cestovního ruchu a jeho dopad na region (analýza trhu, potřeb a poţadavků návštěvníků, pozitivní i negativní dopady rozvoje cestovního ruchu) uskutečňuje návštěvnický management stanovuje únosné zatíţení území regionu pomocí indikátorů udrţitelného rozvoje cestovního ruchu připravuje scénář krizového managementu (pro případ ţivelných pohrom, útoků teroristů apod.) koordinuje spolupráci subjektů cestovního ruchu z veřejného i soukromého sektoru v rámci regionu reprezentuje zájmy regionu na národní úrovni a zájmy cestovního ruchu v rámci regionu iniciuje rozvoj suprastruktury a infrastruktury cestovního ruchu v souladu s potřebami a poţadavky trhu zabezpečuje optimalizaci vlivů cestovního ruchu na region v zájmu zajištění udrţitelné rovnováhy mezi ekonomickým uţitkem a sociálně-kulturními náklady a náklady na ţivotní prostředí podporuje maximalizaci uspokojení potřeb a poţadavků návštěvníků regionu (výzkum a prezentace výsledků) podporuje zavádění moderních technologií do praxe podílí se na maximalizaci multiplikačního efektu cestovního ruchu v regionu koordinuje činnosti turistických informačních center vytváří, spravuje a naplňuje regionální fond cestovního ruchu shromaţďuje informace o turistickém potenciálu regionu, zajišťuje jejich průběţnou aktualizaci a jejich zpracování pro jednotlivé cílové skupiny uţivatelů a to všemi ţádanými formami.

26

OCR není obchodní organizací a neprodává produkty cestovního ruchu. Produkty cestovního ruchu prodávají podniky a zařízení cestovního ruchu, resp. turistická informační centra.“22

1.2.6 Vytváření finančních prostředků na činnost OCR v regionu Organizace cestovního ruchu potřebuje na vykonávání své činnosti finanční prostředky. Vytvářet je můţe především z těchto zdrojů: členské příspěvky (členů sdruţení - fyzických a právnických osob apod.) výnosy

z

vlastní

podnikatelské

činnosti

především

prostřednictvím

turistického informačního centra (provize za prodej vstupenek, obchodní marţe z prodeje literatury spjaté s destinací, map, turistických potřeb, suvenýrů, příjmy z provozování sportovních zařízení, organizování kongresů, ze zprostředkování ubytovacích, přepravných a jiných sluţeb, z prodeje produktových balíčků) příspěvky od obcí (nemusí mít jen finanční podobu, můţe jít i o bezplatný pronájem místností pro informační kancelář apod.) příspěvky od orgánů krajské samosprávy a orgánů veřejné správy místní poplatky (zákonem stanovené poplatky, například lázeňský poplatek, z prodeje alkoholických nápojů a tabákových výrobků, za povolení vjezdu motorového vozidla do vybraných obcí nebo jejich částí, za hrací automaty apod.) granty záruční, příspěvkové, úvěrové programy a fondy fondy EU - PHARE a SAPARD apod. strukturální fondy EU - Evropský fond regionálního rozvoje (podpora malého a středního podnikání, zlepšování infrastruktury, prosazování produktivních investic a pokračování místního rozvoje), Evropský sociální fond (aktualizace a modernizace dovedností pracovní síly a pěstování podnikatelské iniciativy), Evropský zemědělský záruční a podpůrný fond (rozvoj venkovské turistiky) 22

Infocentrum Písek: Úlohy OCR v regionu. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.icpisek.cz/docs/cz/ocr.xml?style=printable

27

Za tímto účelem vytváří regionální fond cestovního ruchu, který mimo jiné vytváří prostor pro dofinancování projektů s přispěním strukturálních fondů či zajištění akumulace finančních zdrojů od příspěvkových organizací apod.

1.3 DMC a jeho činnost Pro řešení řízení organizace kongresového cestovního ruchu v regionech se pouţívá pojem „Destination Management Company (DMC)“, který je definován jako

„organizace

zabývající

se

organizováním

a

logistikou

konferencí

a regionálních akcí. Je to organizace, která kooperuje s dodavateli sluţeb potřebných pro organizování konferencí a regionálních akcí. Tyto názvy tedy nejsou vhodné pro organizaci cestovního ruchu v regionu.“23

DMC je organozaci, která se zabývá kongresovým cestovním ruchem. Představitelem takového typu organizací v hlavním městě Praze je Prague Convention Bureau.

„Součástí řízení regionu je: návštěvnický

management,

tj.

soubor

řídících

technik

a

nástrojů,

pouţívaných OCR za účelem usměrňování toků návštěvníků a ovlivňování jejich chování (přístupový management, cenová politika, zonace, budování turistických informačních center, zpracování etických kodexů a kodexů chování podnikatelských subjektů a návštěvníků, pořádání seminářů a výchovně vzdělávacích akcí) model limitů přijatelné změny, tj. stanovení únosného zatíţení území a vyuţívání indikátorů udrţitelného rozvoje cestovního ruchu spektrum rekreačních příleţitostí, které zahrnuje lokalizační předpoklady (geografické, přírodní, kulturně-historické, ostatní antropogenní), realizační předpoklady (supra a infrastruktura cestovního ruchu, dostupnost a ostatní)

23

Eurovision. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/b4aff6ee-1f70-

4bb7-bbc6-142734ba4d5d/GetFile11.pdf

28

a

selektivní

předpoklady

(demografické,

sociální

a

ekonomické

charakteristiky návštěvníků) rozvoje cestovního ruchu v regionu.“24

„V regionu je tudíţ nutností, aby fungovala organizace, která bude iniciovat a řídit celý proces rozvoje cestovního ruchu ve spolupráci se soukromým i státním sektorem a místními obyvateli. V této souvislosti je potřebné vzít v úvahu: potřeby návštěvníků a ekonomické zájmy průmyslu cestovního ruchu redukovat případný negativní dopad rozvoje cestovního ruchu na obchodní zájmy obyvatel regionu a ochraňovat je рamátky a kulturní dědictví a ochraňovat je stav ţivotního prostředí a ochraňovat jej“25

24

Eurovision. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/b4aff6ee-1f70-

4bb7-bbc6-142734ba4d5d/GetFile11.pdf 25 Eurovision. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: https://www.mmr.cz/getmedia/b4aff6ee-1f704bb7-bbc6-142734ba4d5d/GetFile11.pdf

29

II. ANALYTICKÁ ČÁST

2. Region České republiky Praha a její dopravní dostupnost Praha je najlákavější destinací cestovního ruchu v České republice, a zároveň hlavním městem, krajem i regionem České republiky, ale také důleţitým dopravním uzlem, centrem mezinarodních vztahů, ekonomiky a kultury. Díky tomu, ţe leţí v srdci Evropy a je hlavním městem České republiky, je Praha velmi nekomplikovanou destinací pro účastníky cestovního ruchu. Z přepravních výsledků letiště Václava Havla za rok 2013 vyplývá, ţe Praha láká stále více cestujících.

Na mezinarodním letišti Václava Havla v průběhu roku 2013 operovalo celkem 52 dopravců na pravidelných linkách do celkem 118 destinací. „Nejvíce cestujících směřovalo do Velké Británie, Ruska, Německa, Francie a Itálie. Do TOP pětky letišť, kam se létalo nejčastěji, patří Paříţ/Charles de Gaulle, Moskva/Šeremetěvo, Frankfurt,

Amsterdam

a

Londýn/Heathrow.

Skokanem

roku

mezi

TOP

destinacemi s největším nárůstem cestujících 9,4% je jiţ zmíněné letiště Schiphol v Amsterdamu.“26 V srpnu letištěm prošel největší počet cestujících během jednoho měsíce, kdy Letiště Václava Havla Praha odbavilo 1 280 078 pasaţérů. „Rekordním dnem byl 23. srpen, kdy odletělo či přiletělo celkem 47 224 cestujících. Průměrně Letiště Václava Havla Рraha odbavilo přes 30 tisíc pasaţérů a 352 přistání a vzletů denně.”27 „Letiště Václava Havla Praha v roce 2013 odbavilo téměř 11 milionů cestujících, tedy o 1,5% více neţ v roce předchozím. „V loňském roce se v našich výsledcích 26

CzechTourism. Czechtourism.cz [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/praha-laka-stale-vice-cestujicich,-vyplyva-toz-pr/ 27 CzechTourism. Czechtourism.cz [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/praha-laka-stale-vice-cestujicich,-vyplyva-toz-pr/

30

projevilo oživení trhu letecké přepravy v Evropě, zároveň jsme aktivní obchodní politikou získali další aerolinky i nové destinace. Kromě toho trvá zájem zahraničních cestujících o Prahu“, uvedl Jiří Pos, ředitel Letiště Praha, a. s., a doplnil: „Počet cestujících, kteří z Prahy odlétají nebo těch, pro které je cílovou destinací v rámci pravidelné přepravy, vzrostl od roku 2010 dokonce o více než 14%. Mezi další příznivé vlivy na celkové výsledky roku 2013 patří určitě nárůst přepravených cestujících síťovými dopravci o 3%, nárůst u nízkonákladových dopravců o téměř 6% a zvýšení průměrné obsazenosti letadel na 73%. Růst počtu přepravených cestujících očekáváme i letos, meziročně se bude jednat o zvýšení o jedno až dvě procenta. Nejvíce nových linek i navyšování frekvencí u stávajících spojení bude realizováno v letním letovém řádu.“ 28

Na obrázku č. 5 je vidět, ţe v roce 2013 byla letadla obsazenější. I kdyţ počet pohybu klesl, nemělo to vliv na počet cestujících, který naopak vzrostl.

Obrázek č. 5 Provozní ukazatele za rok 2013 Počet

Změna 2013/2012 v %

Počet cestujících

10 974 196

+1,54%

Počet pohybů

128 633

-2,23%

zdroj: czechtourism.cz

V roce 2013 přijelo nejvíce zahraničních navštěvníků do Prahy z Německa, Ruska a Spojených Států Amerických. Celkem v roce 2013 navštívilo Prahu 5 502 591 osob (obrázek č. 6), coţ představuje oproti minulému roku přírustek o 2,0%. Hosté ze zahraničí tvořili většinu. Jejich podíl v roce 2013 byl 86,4%. Celkový počet turistů, kteří přijeli do Prahy v loňském roce, byl skoro pět milionů (4 753 824). Domácí navštěvníci tvořili v roce 2013 na celkovém počtu docela velký podíl, coţ bylo 13,6%. Celkový počet navštěvníků z České republiky byl 748 767 hostů.

28

CzechTourism. Czechtourism.cz [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z:

http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/praha-laka-stale-vice-cestujicich,-vyplyva-toz-pr/

31

Co se týká přenocování, můţeme říct, ţe Praha si meziročně trochu polepšila. Celkový počet přenocování v roce 2013 byl 13 668 892 přenocování, díky čemuţ byl zaznamenán přírůstek o 0,5%. V průměru bylo praţskými hosty stráveno 2,5 noci.

V porovnání s ostatními regiony České republiky má Praha v cestovním ruchu výrazné postavení, a to nejen v podílu zahraničních navštěvníků, ale i z hlediska finančních přínosů do státního rozpočtu. Za rok 2013 činil příspěvek Prahy do státní kasy 29,5 miliardy korun českých, coţ je 33% z celkového přínosu do veřejných rozpočtů.

Obrázek č. 6 Počet turistů podle zemí v roce 2013

zdroj: PIS, 2014, Výroční zpráva 2013

32

Na obrázku č. 7 můţeme vidět, jak se měnil počet turistů hlavního města Prahy v letech 2008 aţ 2013.

Obrázek č. 7 Počet návštěvníků hl. m. Prahy v letech 2008-2013 Rok Počet turistů

2008

2009

2010

2011

2012

2013

4 587 483 4 346 839 4 743 373 5 050 923 5 394 283 5 502 591

zdroj: Vlastní zpracování dle výroční zprávy PIS 2013

2.1. Ubytovací zařízení Prahy Рraha disponuje velkým mnoţstvím a variabilitou ubytovacích zařizení. „Hromadná ubytovací zařízení jsou zařízení s minimálně pěti pokoji nebo deseti lůţky, která pravidelně (nebo nepravidelně) poskytují přechodné ubytování hostům (včetně dětí) za účelem dovolené, zájezdu, lázeňské peče, sluţební cesty, školení, kurzu, kongresu, symposia, pobytu dětí ve škole v přirodě, v letních a zimních táborech. Jsou členěná podle kategorie, určující druh ubytovacího zařízení a třídy stanovující poţadavky na vybavení, úroveň a rozsah sluţeb spojených s ubytováním. Mezi hromadná ubytovací zařízení patří hotely, penziony, turistické ubytovny, chatové osady, kempy a ostatní ubytovací zařízení.“29

„Hostem v ubytovacím zařízení je kaţdá osoba z České republiky a ciziny včetně dětí (kromě personálu a majitelů ubytovacího zařízení), která pouţila sluţeb ubytovacího zařízení k přechodnému ubytování z výše uvedených důvodů. Mezi hosty se nezapočítávají osoby, které pouţívají sluţeb ubytovacího zařízení pro přechodné ubytování za účelem zaměstnaní či řádného studia. Doba pro přechodné ubytování, kdy lze hosta povaţovat za účastníka cestovního ruchu, nesmí být delší neţ jeden rok.“30

29

Metodika ukazatelů. Český Statistický Úřad [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajemetodika/xa#pocet_hostu 30

Metodika ukazatelů. Český Statistický Úřad [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajemetodika/xa#pocet_hostu

33

Podle Českého Statistického Úřadu v Praze existuje 627 (obrázek č. 8) jednotek hromadných ubytovacích zařízení, coţ je zhruba 8,3% z celkového počtu hromadných ubytovacích zařízení na území České republiky. Podle Českého Statistického Úřadu je k 5. 11. 2013 celkový počet hromadných ubytovacích zařízení na území České republiky 7552 ubytovacích jednotek.

Obrázek č. 8 Počet hromadných ubytovacích zařízení v regionu Praha Kategorie

UZ v ČR

Počet UZ Prahy

Podíl Prahy na celé ČR (v %)

Hotel *****

56

40

71,4%

Hotel ****

490

188

38,3%

Hotel *** Hotel ** + Hotel *

187 1682

Hotel garni

10

13,7%

33

Penzion

2444

80

3,3%

Kemp

487

19

3,9%

Turistická ubytovna

889

17

1,9%

Ostatní zařízení jinde nespecifikovaná

1583

53

3,3%

Celkový počet

7631

627

8,2%

zdroj: Vlastní zpracovaní dle údajů ČSÚ

Největší zájem je o hotely, které patří do třidy tři aţ pět hvězd, které poskytují dostatečnou kapacitu lůţek. Důleţitou roli v rozhodování má také cena a umístění hotelu.

2.2 Subjekty řízení cestovního ruchu v hl. m. Praha Systém řízení cestovního ruchu si můţeme představit jako spolupráci veřejného a soukromého sektoru (PPP – Public-private partnership). Strategie systému

34

řízení by měla mít vize, cíle a úkoly, díky kterým lze dosáhnout cílů. Na obrázku č. 9 je vidět, jak vypadá systém řízení cestovního ruchu v Praze.

Obrázek č. 9 Schéma řízení cestovního ruchu v hl. m. Praze Hlavní město Praha

Magistrát hl. m. Prahy

Praţská informační sluţba

Odbor kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu Oddělení cestovního ruchu

1,5 mil. Kč

Turistický region Praha

Prague Convention Bureau

zdroj: PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky

2.2.1 Magistrát hl. m. Prahy „Odborem odpovědným za cestovní ruch na Magistrátu hl. m. Prahy je odbor kultury, zahraničních vztahů a cestovního ruchu. Součástí odboru je oddělení cestovního ruchu, které má čtyři pracovníky.“31 Sídlo Magistrátu hl. m. Prahy je Mariánské nám. 2, 110 01 Praha 1. Web: www.praha.eu.

„Portál hlavního města Prahy www.praha.eu je financován Magistrátem hl. m. Prahy.“ 32 Stránky jsou přehledné a realizované ve dvou jazycích, kterými jsou

31

PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, 19 s. ISBN 978-808-7560-013. 32 PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, s. 95 ISBN 978-808-7560-013.

35

angličtina a čeština. V dolní části stránky lze nalézt odkaz i na cestovní ruch v Praze. Profil portálu Prahy je také na Facebooku a Twitteru. Oficialní web cestovního ruchu hlavního města Prahy: www.praguewelcome.cz „Řídí cestovní ruch na svém území prostřednictvím odborů, většinou regionálního rozvoje, v některých případech kultury nebo jiných. Působí především jako orgány koncepčního rozvoje území, a tedy i cestovního ruchu, zpracovávají programy rozvoje turismu v kraji či více krajů společně v jednom přirozeném turistickém regionu,

vytvářejí

ekonomické

a

organizačně-administrativní

podmínky

a mikroklima pro tento rozvoj.“33

Zakladní činnosti oddělení jsou: zpracovávat analýzy dosavadního stavu cestovního ruchu v hlavním městě Praha spolupracovat s ostatními subjekty cestovního ruchu podílet se na zmapování informatiky o hlavním městě Praze v cestovním ruchu vymezovat zájmy hlavního města Prahy v cestovním ruchu a nabídnutí řešení k prosazení těchto zájmů zpracovávat návrhy na spolupráci hlavního města Prahy s ostatními pravními subjekty za účelem realizace aktivit hlavního města Prahy v cestovním ruchu zajišťovat prezentace hlavního města Prahy v oblasti cestovního ruchu a kultury včetně inzercí a reklamy „zpracování analýz a koncepce řešení problematiky související s činností hlavního města Prahy v oblasti cestovního ruchu“34 „komlexní zajištění grantového systému hlavního města Prahy v oblasti cestovního ruchu včetně zajišťování kontroly realizace grantových projektů,

33

ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s. 119. ISBN 8086578372. 34 PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, 19 s. ISBN 978-808-7560-013.

36

kontroly čerpání a vyučtování grantů a komplexní rozborové činnosti v této oblasti“35 (Petříčková, Studnička, 2011:19) „Magistrát hl. města Prahy, je kromě výše uvedených aktivit zřizovatelem významných organizací cestovního ruchu na území metropole, např. Praţské informační sluţby, je vlastníkem Kongresového centra Praha, Obecního domu, některých veřejných parkovišť a dalších organizací.“36

2.2.2 PIS – Pražská Informační Služba – Prague City Tourism „Praţská informační sluţba je příspěvkovou organizací hl. m. Prahy, byla zaloţena 1. 1. 1958 jako samostatné kulturně-informační a vzdělávací zařízení, které vzniklo za účelem podpory cestovního ruchu v Praze.“ 37 Рraţská informační sluţba je členem mezinárodní organizace ECM (European Cities Marketing) a členem Asociace turistických informačních center České republiky (A.T.I.C.). Kooperuje s profesními asociacemi cestovního ruchu doma i v zahraničí, s agenturou CzechTourism a Českými centry, MMR, zastupitelskými úřady MZV a zahraničními i domácími médii.

Sídlem Praţské informační sluţby – Prague City Tourism je Arbesovo nám. 70/4, 150 00 Praha 5. Web: www.praguewelcome.cz . Profil PIS – PCT je moţné najít i na sociálních sítích jako je Facebook, Youtube a Twitter. Webová stránka Praţské informační sluţby – Prague City Tourism je v současné době realizovaná v 10 jazycích (čeština, angličtina, němčina, francouzština, italština, španělština, ruština, polština, japonština a čínština). „Jedná se o souhrn informací, průvodců, sluţeb, atraktivit a aktivit, které hlavní město Praha nabízí.“38

35

PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, 19 s. ISBN 978-808-7560-013. 36 ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, s. 120. ISBN 8086578372. 37 PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, 20 s. ISBN 978-808-7560-013. 38 PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, s. 95 ISBN 978-808-7560-013.

37

Na obrázku č. 10 můţeme vidět obecnou organizační strukturu Praţské informační sluţby – Prague City Tourism a lidi, kteří obsazují uvedené pracovní pozice v roce 2014. Z obrázku č. 9 je vidět, ţe hlavními subjekty, kterými je ředitel organizace a jeho kancelář. Tyto dvě sloţky koordinují sedm sektorů, kterými jsou sektor marketingu, sektor public relations, ekonomický sektor, odborný sektor, sektor edice a webu, tiskové oddělení a IT oddělení. Obrázek č. 10 Organizační struktura PIS – PCT 2014

zdroj: praguewelcome.cz

Zakladní činnosti Praţské informační sluţby – Prague City Tourism: informační sluţby pro turisty, občany Prahy a blízkého okolí provozovaní svých vlastních turistických center organizátor rekvalifikačních kurzů průvodců Prahou organizátor celoţivotního vzdělávání průvodců v Praze vydavatel

odznaků

pro

kvalifikované

průvodce

Prahou

pověřený

Magistátem hlavního města Prahy „pronájem vybraných památek a správa Zámku Ctěnice“39 sběr a vyhodnocování statistik příjezdového cestovního ruchu příprava map, broţur s informacemi o dopravě, historických pamatkách apod. prodej vstupenek na kulturní akce, zajištění prohlídek Prahy 39

PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, 20 s. ISBN 978-808-7560-013.

38

Na nejfrekventovanějších místech v hlavním městě Praze je zajištěn komplexní provoz turistických informačních center. V těchto centrech jsou nabízeny nejen sluţby typické pro TIC, ale i bezplatné broţury a tiskoviny o Praze, turistické mapy v několika jazycích a letáky s plánem městské hromadné dopravy. Pracovníci praţských turistických informačních center pomahají s řešením praktických problémů a s orientací po Praze. V TIC je moţné zakoupit také vstupenky, okruţní jízdy po Praze, výlety a časové jízdenky (od června 2013). Praţská informační sluţba – Prague City Tourism v současné době provozuje čtyři pobočky Turistických informačních sluţeb, a to jsou: Staroměstská radnice – Staroměstské náměstí 1 Rytířská 31 Terminál 2 – Letiště Václava Havla Malostranská mostecká věţ (sezonní provoz)

2.2.2.1 Pražská informační služba – Prague City Tourism v roce 2013 V roce 2013 Рraţská informační sluţba – Prague City Tourism prošla celou řadou změn. Prioritní poloţkou se v roce 2013 stalo posílení marketingu, public relations a propagace Prahy. „Z iniciativy MHMP se v druhé polovině roku 2013 uskutečnily dvě veřejné soutěţe. První měla za cíl nalézt dodavatele pro tvorbu jednotného komunikačního vizuálního stylu pro Prahu jako turistickou destinaci, druhá měla zajistit nové jméno, logo a vizuální styl pro samotnou Praţskou informační sluţbu.“40 V obou případech byla vybrána společnost Dynamo design, jejíţ koncepce byla nejoriginálnější ze všech. Jako turistická destinace získala Praha nový komunikační vizuální styl, díky kterému můţe směle konkurovat jakékoli evropské 40

Výroční zpráva 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism. In: Www.praguewelcome.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf

39

destinaci. Svěţí vizuální styl je postaven na emocích, záţitcích a pocitech turistů. Kromě toho v sobě nový praţský vizuální styl zahrnuje jasný a mezinárodně srozumitelný propagační slogan, který zní jako „Ryzí emoce“ anebo „Pure emotion“ v angličtině. Kaţdý nabízený druh proţitku Prahou je akcentován pomocí variabilního souboru citoslovcí, jako např. Wow, Oooh, Mmm, Yeah apod. Například kdyţ jde o gastronomické téma Prahy, je moţné potkat citoslovce Yum, Yippe je spojeno s dětským návštěvníkem, Shhh charakterizuje hudební proţitek. Modernost zvolené symboliky nejen vyjadřuje vstříčnost praţské destinace, ale inspiruje k její návštěvě, stává se vizitkou Prahy pro oblast cestovního ruchu v České republice a ve světě. S novým komunikačním stylem se lze setkávat uţ od prvních dní roku 2014. Mimo to získala Praţská informační sluţba nový název, logo a vizuální styl, coţ přineslo novou mezinárodně srozumitelnou identitu. K tradičnímu názvu Praţská informační sluţba se přidal i anglický ekvivalent Prague City Tourism, který jej v zahraničí plně nahrazuje. Z názvu je jasně pochopitelná činnost organizace díky tomu, ţe je jednoduchý a mezinárodně srozumitelný. „Současná struktura činnosti jiţ v mnohém neodpovídala instituci vzniklé před více neţ padesáti lety. Proto se k tradičnímu názvu Praţská informační sluţba přidává anglický ekvivalent Prague City Tourism. Рři přípravě nových kampaní tak bude činnost organizace lépe vnímána doma i ve světě“, vysvětlil Václav Novotný, náměstek primátora a předseda komise Rady hl. m. Prahy pro rozvoj cestovního ruchu. (www.praha.eu) Nová značka PIS – PCT, která je pouţíváná od 1. října 2013, by měla více přilákat vnímání Praţské informační sluţby, a to jak v České republice, tak i v zahraničí. Logem Praţské informační sluţby – Prague City Tourism se stal stylizovaný rozcestník, který má pomáhat všem turistům v lepší orientaci v určitém turistickém místě. Nové logo představuje čtyři základní směry, znázorňuje čtyři roční období a také čtyři zakladní aktivity samotné organizace. Pouţitá čtveřice barev v sobě nese svůj vlastní smysl. Červená barva je jednou z hlavních barev Prahy, působí velmi energicky, přináší sebevědomí a ţivotní sílu. 40

Fialová barva přináší velmi mystickou atmosféru, je magickou barvou králů. Oranţová je úzce spojena s představou slunce, bohatsvím a úrodou. Působí velmi vesele, vzbuzuje pocit radosti. Poslední barvou ze čtyř je modrá, která je úplným protipólem červené, ale působí přívětivě. Modrá barva představuje tradici, spolehlivost a komunikaci. (Výroční zpráva 2013)

2.2.2.2 Marketingové kampaně, reklama a inzerce V roce 2013 byly zrealizovány Praţskou informační sluţbou – Prague City Tourism dvě hlavní marketingové kampaně: Secese v Praze V prvním pololetí 2013 se Praţská informační sluţba soustředila především na propagaci praţského secesního umění a architektury. Kampaň akcentovala souběh několika významných výstav secesního umění pomocí inzerce, vytvoření letáků, PR podpory a prostřednictvím městských citylightů. Navíc, téma secese se prokázala také u zahraničních novinářů, coţ je důkazem stabilní popularity tohoto uměleckého a kulturního směru v zahraničí. “Nenechte Prahu jen Praţákům!” V druhém pololetí 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism se věnovala především přípravě a realizaci historicky první kampaně, jejímţ cílem bylo podporovat domácí cestovní ruch v mimosezoně, za kterou je povaţováno období od listopadu do ledna. Posláním projektu bylo nejen oţivit návštěvnost hlavního města Prahy v době, kdy se hotely potýkají se sezonním úbytkem návštěvníků, ale také zdůraznit, ţe je Praha přátelskou destinací, která stojí o domácí návštěvníky a je pro ně finančně dostupná. Praţská informační sluţba – Prague City Tourism nabídla mimopraţským zájemcům výhodný pobytově-kulturní balíček, který v sobě zahrnoval ubytování v hotelu na jednu noc, návštěvu Staroměstské radnice a cyrilometodějské výstavy v Národní galerii. Kampaně se zúčastnilo 54 praţských hotelů (oslovených prostřednictvím Asociace hotelů a restaurací České republiky) a Národní galerie

41

v Praze. Jednotlivé nabídky bylo moţné vybrat na webu www.zimavpraze.cz. Prodej ubytování probíhal přes jednotlivé hotely. K marketingu můţeme vnést i tvorbu merchandisingu. V roce 2013 byl Praţskou informační sluţbou – Prague City Tourism vydán vlastní kalendář a řada dalších marchadisingových předmětů jako USB disky, ekologické tašky s motivem Prahy, kovové odznaky, vykrajovátka na cukroví ve tvaru siluet nejvýznamnějších praţských památek, samolepky apod.

2.2.2.3 Veletrhy, výstavy a ostatní propagační akce v roce 2013 V roce 2013 účast Рraţské informační sluţby – Prague City Tourism na veletrzích, výstavách a ostatních akcích podobného typu probíhala nejčastěji ve spolupráci s CzechTourismem, Prague Convention Bureau, Českými centry, ČSA, popř. Letištěm Václava Havla. V roce 2013 bylo Hraţskou informační sluţbou – Prague City Tourism zúčastněno: celkem 5 zahraničních veletrhů, které jsou zaměřeny na volnočasovou turistiku (Ferienmesse Videň, ITF Slovakiatour Bratislava, Fitur Madrid, ITB Berlin, WTM Londýn); 6 zahraničních veletrhů v zastoupení Prague Convention Bureau, které jsou specializované na kongresovou turistiku (Confex UK 2013 Londýn, IMEX Frankfurt, M & I Asia Pacific Forum – Manila, AIBTM America – Chicago, IMEX America – Las Vegas, EIBTM The Global Meetings & Events Expo Barcelona); 3 domací veletrhy cestovního ruchu (Holiday World, Veletrh Památky, MADI) a 6 dalších propagačních akcí (Roadshow Moskva, Prezentace programu CR Dráţďany, Secese v prostorách ČC Vídeň, Czech Street Party Brusel, City Fair Londýn, Praţská náměstí – TK v ČC Vídeň). (Výroční zpráva 2013)

2.2.2.4 Zahraniční Public Relations V roce 2013 práce Praţské informační sluţby – Prague City Tourism se zahraničními médii probíhala nasledujícími způsoby: „realizací vlastních 24 press tripů (v roce 2013 především individuální press tripy z německy hovořících zemí na téma Praha romantická) 42

spoluprací na realizaci press tripů spoluorganizovaných dalšími subjekty, primárně zahraničními zastoupeními CzechTourismu, popř. s hotelovými společnostmi apod. spoluprací s individuálními novináři, blogery a TV štáby na základě jejich iniciativy cíleným oslovováním novinářů – tiskové zprávy, propagace specifických akcí (vlastní mediální databáze a kontakty), newsletter mediálními workshopy, tiskovými konferencemi a dalšími prezentacemi (v roce 2013 Londýn, Dublin, Berlín, New York, Vídeň, Barcelona) mediálním

servisem

(poskytování

relevantních

informací,

fotografií,

zprostředkování kontaktů, zpětná kontrola obsahové správnosti článků atd.) v roce 2013 PIS – PCT sama zorganizovala nebo se významně podílela na press tripech pro celkem 40 novinářů a blogerů ze 13 zemí čtyř kontinentů, namátkově Le Monde (Francie), Kurier, Kronen Zeitung (Rakousko), Hamburger Abendblatt (Německo), Metro Herald (Irsko), Travel Squire (USA) a mnohé další.“41 Díky této spolupráci získala Praţská informační sluţba – Prague City Tourism na 35 mediálních výstupů od článků přes blogy aţ po rozhlasové pořady.

2.2.2.5 Podpora PIS – PCT filmového průmyslu V roce 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism věnovala zvláštní pozornost i na podporu filmového průmyslu. V tomto směru PIS – PCT měla velice těsnou spolupráci především s expertní oborovou organizací Czech Film Comission. Dosud se Praţské informační sluţbě – Prague City Tourism v této oblasti podařilo: „zmapovat kontakty a

pravidla pro komerční i

nekomerční natáčení

v hlavním městě formou minimanuálu v českém i anglickém jazyce. Ten je

41

Výroční zpráva 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism. In: Www.praguewelcome.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf

43

k dispozici na adrese www.prague.eu a podává stručný přehled kontaktů, právních i logistických aspektů filmování v Praze vytvořit speciální sekci pro filmové a televizní štáby na webu PIS – PCT logisticky podpořit nekomerční natáčení televizních štábů (např. BBC 2, pořad Great Continental Railway Journeys) spolupracovat s dalšími subjekty (Czech Film Commission, Česká centra) na organizaci fam-scouting tripů pro významné představitele filmového a televizního průmyslu (Brazílie, Čína, Indie).“42

2.2.2.6 Komunikace PIS – PCT s domácí odbornou veřejností v roce 2013 Рraţská informační sluţba – Prague City Tourism klade velmi velký důraz na spolupráci s odbornou veřejností. Během setkání s profesnímí organizacemi a odborníky působícími v oblasti cestovního ruchu, které proběhlo v dubnu 2013, bylo představeno nové směřování organizace. Reprezentanty jednotlivých institucí byli vyzváni k bliţší spolupráci, která povede ke komfortnějším sluţbám pro návštěvníky i samotné Praţany. (Výroční zpráva 2013) „V podobném duchu se neslo i zářijové setkání honorárních konzulů České republiky v zahraničí a schůzka se zástupci městských částí pro oblast cestovního ruchu. Značný ohlas zaznamenaly bezplatné semináře pro odborníky v cestovním ruchu na téma Praha a její současné předpoklady pro turistický ruch, které jsme zorganizovali v jarním a podzimním termínu.“43

2.2.2.7 Komunikace PIS – PCT s českými médii v roce 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism je pro média velice významným zdrojem informací o cestovním ruchu a o Praze vcelku. V roce 2013 vzešlo z PIS – PCT 141 mediálních výstupů, a to buď formou rozhovoru, reportáţí, tiskových zpráv nebo PR článků. Praţská informační sluţba – Prague City Tourism

42

Výroční zpráva 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism. In: Www.praguewelcome.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf 43 Výroční zpráva 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism. In: Www.praguewelcome.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf

44

pravidelně spolupracuje s odbornými a specializovanými periodiky (např. COT Business, ČSA Revue, TIM, TTG). Navíc představitelé organizace jsou častými hosty televizních a rozhlasových pořadů (jako Český rozhlas, Česká televize apod.). Od září do prosince 2013 spolupracovalo tiskové oddělení Praţské informační sluţby – Prague City Tourism na přípravě několika desítek reportáţí pro TV Metropol, které informovaly o aktuálním dění v Praze. (Výroční zpráva 2013)

2.2.2.8 Partnerství PIS – PCT v roce 2013 V roce 2013 se stala Praţská informační sluţba – Prague City Tourism partnerem celé řady významných kulturních a společenských akcí a konferencí. „Významným se stalo partnerství filmového festivalu 48 Hours Film Project, podíleli jsme se na propagaci festivalu Praţské jaro, festivalu světla Signal, Prague Food Festivalu, velikonočních a vánočních trhů, Carnevale Praha, festivalu United Islands, Muzejní noci i Noci kostelů.“44

2.2.2.9 Turistická informační centra v roce 2013 V průběhu roku 2013 došla Turistická informační centra mnohým změnám, které vedly k modernizaci a zkvalitnění poskytování sluţeb: Turistické informační centrum na Letišti Václava Havla přestěhovalo z neveřejné zóny příletové haly Terminálu 2 do zóny veřejné (duben 2013) Ve spolupráci s Národním divadlem v Turistickém informačním centru Rytířská byla umístěna předprodejní pokladna. Tento krok prodlouţil otevírací dobu na soboty a neděle. Вyla provedena celková rekonstrukce Turistického informačního centra v Malostranské mostecké věţi, která zahrnovala kompletní novou vestavbu informačních a prodejních míst v přízemí objektu. Provoz Turistického informačního centra byl znovu zahájen na konci června 2013. Вyla provedena rekonstrukce zázemí Turistického informačního centra ve Staroměstské radnici. 44

Výroční zpráva 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism. In: Www.praguewelcome.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf

45

V roce 2013 se stalo nejoblíbenějším Turistickým informačním centrem v Praze podle vysledků soutěţí „Nejoblíbenější TIC kraje Praha“ TIC v Rytířské ulici. Soutěţ „Nejoblíbenější TIC kraje Praha“ pořádá A.T.I.C. CR spolu a vydatelství Vltava-Labe-Press spolu s CzechTourismem. (Výroční zpráva 2013)

2.2.2.10 Dispečink průvodců V průběhu

roku

2013

průvodcovský

dispečink

zajistil

celkem

1 134 průvodcovských sluţeb (obrázek č. 11) a organizaci 8 komplexních akcí (ubytováním další servis), coţ je o 5 procent více neţ v roce 2012. Praţská informační sluţba – Prague City Tourism spolupracuje se 180 průvodci a pravidelně pouţívá 120 průvodců. Průvodcovské sluţby Praţské informační sluţby – Prague City Tourism jsou nabízené v 16 jazycích. Celkem bylo na akcích zajištěných dispečinkem průvodců 12 144 spokojených navštěvníků hlavního města Prahy. Kromě toho v roce 2013 bylo zajištěno i 32 akcí pro novináře. Obrázek č. 11 Akce zajištěné dispečinkem průvodců Jazyk angličtina němčina francouzština Počet akcí 309 279 203 2013 zdroj: PIS – PCT, Výroční zpráva 2013

italština

čeština

ruština

španělština

ostatní

80

83

60

52

68

Praţská informační sluţba – Prague City Tourism je garantem kvality poskytované průvodcovské práce v Praze a dbají i na další vzdělávání průvodců, proto pravidelně organizují jejich doškolování. Navíc PIS – PCT spolupracuje s Asociací průvodců České republiky a tak byla připravena platforma pro ochranu kvalifikovaných průvodců Prahou.

2.2.2.11 Vzdělání průvodců Vzdělání průvodců je velmi důleţitou sloţkou kvalitního cestovního ruchu. V průběhu roku 2013 Praţskou informační sluţbou – Prague City Tourism bylo organizováno čtyřmi kurzy Průvodce Prahou. Kaţdý ze čtyř kurzů se skládá z 200 hodin výuky a 68 přednášek (případně instruktáţí). 46

Ve Výroční zprávě Praţské informační sluţby – Prague City Tourism 2013 se říká: „Jsme jedinou organizací v Praze, která nabízí celoţivotní vzdělávání průvodců. V roce 2013 jsme zorganizovali 82 doškolovacích akcí (lze vidět na obrázku č. 12) pro 1 317 účastníků. Průvodcům rozšiřujeme znalosti o chrámových interiérech (např. kostel Panny Marie a Karla Velikého na Karlově), nových výstavách (např. CM 863. Svatí Cyril a Metoděj, Francouzské umění ze šlechtických sbírek, Ivan Lendl: Alfons Mucha) a téměř zapomenutých lokalit (např. Starý ţidovský hřbitov v Radlicích, Barrandovské filmové ateliéry, zrekonstruovaný Ţiţkovský vysílač) a tři rekvalifikační kurzy určené průvodcům v cestovním ruchu.“45 Obrázek č. 12 Průvodcovské kurzy a doškolování Počet kurzistů Počet vydaných odznaků Průvodce Prahou Počet doškolovacích akcí pro průvodce Počet účastníků akcí

74 102 82 1317

zdroj: PIS – PCT, Výroční zpráva 2013

2.2.2.12 Náklady PIS – PCT za rok 2013 Z finančního pohledu byl rok 2013 docela úspěšný (obrázek č. 13), protoţe Praţské informační sluţbě se povedlo drţet náklady na rozpočtové úrovni a kromě toho se povedlo oproti rozpočtu závaţně navýšit své výnosy. Z hlavní činnosti PIS – PCT dostala v roce 2013 výnosy ve výši 58,5 miliony korun. Hlavní část výnosů tvořil příjem ze vstupného ve Staroměstské radnici, která je vlastnictvím hlavního města Prahy. Na druhé straně máme celkové náklady, ve výši 69,6 mil. Kč. Celkové náklady v roce 2013 přesáhly plánovaný rozpočet, ale v porovnání s výnosy jen o 11%. Vyšší náklady byly způsobeny zejména vyšší daní z příjmů právnických osob, která výrazně vzrostla kvůli změně daňového reţimu organizace. (PIS, Výroční zpráva 2013)

45

Výroční zpráva 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism. In: Www.praguewelcome.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf

47

Obrázek č. 13 Rozbor hospodaření za rok 2013. Hlavní činnost (v tis. Kč.)

zdroj: Vlastní zpracování dle výroční zprávy PIS - PCT 2013

„Z finančního pohledu dosáhla organizace v doplňkové činnosti výraznějšího zisku ve výši 2,3 mil. Kč oproti původně plánovanému 1 mil. Kč, kdyţ výnosy ve výši 12,8 mil. Kč převýšily původní rozpočet o celých 45%, zatímco celkové náklady vzrostly sice také, ale z původních 7,8 mil. Kč jen o 35%.“46

Hlavním zdrojem příjmů z doplňkové činnosti v roce 2013 (obrázek č. 14) bylo vydávání periodika Přehled kulturních pořadů v Praze, který tvořil skoro polovinu všech výnosů z doplňkové činnosti. Následovali to Staroměstská radnice a trţby na turistických informačních centrech. (PIS, Výroční zpráva 2013)

46

Výroční zpráva 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism. In: Www.praguewelcome.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf

48

Obrázek č. 14 Rozbor hospodaření za rok 2013. Doplňková činnost (v tis. Kč)

zdroj: Vlastní zpracování dle výroční zprávy PIS - PCT 2013

2.2.2.13 Pražská informační služba – Prague City Tourism v roce 2014 Pro Praţskou informační sluţbu – Prague City Tourism v roce 2014 zásadní prioritou činnosti je především marketing, dlouhodobým cílem je zlepšení image Prahy jako destinace.

Ze strategického marketingového plánu Praţské informační sluţby – Prague City Tourism vyplývá, ţe PIS – PCT chce především dosáhnout: zvýšení počtu přenocování motivace navštěvníků k opakované návštěvě zvýšení návštěvnických výdajů zlepšení návštěvnosti Prahy v mimosezoně zvýšení zájmu turistů o návštěvě míst mimo historické centrum zlepšení image Prahy nejen u zahraničních návštěvníků, ale i u domacích (PIS – PCT, Výroční zpráva 2013)

49

Kromě toho se Praţská informační sluţba – Prague City Tourism pro propagaci Prahy zaměřila na několik priorit. V roce 2014 to bude Hudba v Praze, která je zaměřena na Rok české hudby. Dlouhodobějším tématem je Praha jako město, které je stvořeno pro svatby nebo svatební cesty. Znamená to, ţe Praţská informační sluţba – Prague City Tourism má za cíl prezentovat Prahu jako město plné ţivota (prostřednictvím festivalů a akcí v ulicích, nových kulturních projektů apod.). Rovněţ bude zdůrazněna i krása a klid Prahy.

Za primární zdrojové trhy z geografického pohledu bude moţné povaţovat Rusko, Německo, USA, Velkou Británii, Itálii, Španělsko a Jiţní Koreu. Sekundárními pak budou Brazílie, Polsko, Čína, Rakousko nebo Slovensko. (PIS – PCT, Výroční zpráva 2013)

Také v roce 2014 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism má za cíl podporovat domácí cestovní ruch. Na jaře 2014 se vydá na roadshow českými městy a festivaly nové mobilní informační centrum. Na úspěšný projekt „Nenechte Prahu jen Praţákům!“ naváţe kampaň s pracovním názvem „Ochutnejte svět v Praze“, která bude zaměřena na mezinárodní gastronomii v Praze.“47

Očekává se, ţe na nové doméně www.prague.eu bude vytvořen nový obsah, resp. redesign stávajícího webu s grafikou v novém vizuálním stylu. Navíc budou doplněny jazykové verze webové stránky a celý servis by se měl stát přátelštějším prostředím pro uţivatele. Nový web měl by mít propojení i se socialnímí sítěmi.

Rok 2014 je i nadále spojen s aktivní prací s médii. Agenda public relations se bude

zabývat

prezentacemi

v médiích,

tiskovými

zpravámi

a

materiály

i profesionalním mediálním servisem.

Вude pokračování publikace map a turistických broţur, některé z nich budou doplněny i ve tvaru aplikací pro mobilní telefony a tablety. 47

Výroční zpráva 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism. In: Www.praguewelcome.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf

50

Рraţská informační sluţba – Prague City Tourism se zúčastní společně s agenturou CzechTourism nejvýznamnějších evropských veletrhů cestovního ruchu, jako například ITM Berlín, WTM Londýn, MITT Moskva apod. Praţská informační sluţba – Prague City Tourism společně s Prague Convention Bureau budou propagovat Prahu na veletrzích kongresové turistiky IMEX a EIBTM.

Očekává se posun o krok dopředu ve sfeře zkvalitnění turistického servisu. Znamená to, ţe na rok 2014 je naplánováno otevření nových informačních turistických center na Václavském náměstí a v Terminálu 1 na Letišti Václava Havla. Svoji činnost zahájí i mobilní turistické informační centrum.

2.2.3 Prague Convention Bureau – PCB Prague Convention Вureau je neziskovou organizací, která byla zaloţena v roce 2008 za účelem posílení image Prahy jako kongresové a turistické destinace. PCB spolupracuje s Praţskou informační sluţbou – Prague City Tourism, Magistrátem hlavního města Prahy, CzechTourismem a Asociací hotelů a restaurací České republiky. Cílem organizace je poskytnutí pomoci při organizaci akcí v hlavním městě Praze.

„Prague Convention Bureau usiluje o kladné povědomí o hl. m. Praze jako kongresové destinaci cestovního ruchu. Jedná se o neziskovou organizaci spolupracující s Magistrátem hl. m. Prahy Českou centrálou cestovního ruchu – CzechTourism a Asociací hotelů a restaurací České republiky.“48 Sídlem Prague Convention Bureau je Rytířská 26, 110 00 Praha 1.

Webová stránka PCB: www.pragueconvention.cz. Oficialní webová stránka Prague Convention Bureau má za cíl představit hlavní město Prahu jako kongresovou destinaci. Webový portál je v současné době představen ve dvou jazycích, v českém a anglickém. Také profil Prague Convention Bureau lze nalézt i v sociálních sítích, například Facebook, Twitter a YouTube. 48

PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, s. 20, ISBN 978-808-7560-013.

51

Do základních činností Prague Convention Bureau můţeme zařadit: „zprostředkování kontaktů s nejvýznamnějšími praţskými konferenčními centry a dalšími místy konání akcí, hotely, profesionálními organizátory konferencí (PCO) a organizacemi zajišťujícími logistiku a pořádání eventů (DMC)“49 technické poradenství při výběru místa nebo prostor pro konání akci poskytnutí informací o Praze jako o kongresové destinaci poskytnutí reklamních a propagačních materialů (Petříčková, Studnička, 2011:20)

2.2.3.1 Cíle Prague Convention Bureau na rok 2014 Podle neveřejné informace Prague Convention Bureau – PCB jsem zjistila cíle Prague Convention Bureau. Hlavním cílem Prague Convention Bureau je Praha jako světová TOPová kongresová destinace. Dalšími cíly PCB jsou: zvýšení počtu mezinárodních eventů prováděných v Praze postavení pozitivního image Prahy jako TOPové kongresové destinace zvýšení uznání Prahy v oblasti kongresového cestovního ruchu na národní úrovni

Strategie Prague Convention Bureau pro zvýšení počtu mezinárodních eventů prováděných v Praze spočívá v poskytnutí ICCA (International Congress and Convention Association) nejrelevantnějších statistických dat a údajů, aktivní bidding* se silnými biddingovými skupinami (Benelux, US, Switzerland), rozvojový program velvyslanců (společně s PCO (Professional Conference Organizers Association)), pokračovat ve výzkumu obchodních přileţitostí a dlouhodobých vztahů s klienty z klíčových trhů (US, UK, Germany, France, Benelux) a vstoupit na nové trhy s vysokým potenciálem (Russia, China / India, Brazil, Middle East).

49

PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, s. 20, ISBN 978-808-7560-013. *předkládání nabídek **vytváření nového image

52

Pro dosaţení tohoto cíle je pro rok 2014 stvořen plán, který spočívá ve zvýšení sběru dat a jejich analýz, stvoření pozitivní motivace pro uvedení dat, stvoření silných biddingových týmů společně s Professional Conference Organizers a Destination Management Companies, rozšíření spolupráce s CzechTourismem na národní úrovni, zahájení klubu velvyslanců, zahájení vzdělávacích workshopů, otevření kooperace s Foreign Chambers of Commerce (UK, US, Germany, France, Japan/Korea), přítomnost na hlavních fórech v cílových trzích apod.

Strategie postavení pozitivního image Prahy jako TOPové kongresové destinace spočívá

v marketingové

propagaci

Prahy

jako

kongresové

destinace,

rebrandingu** Prahy jako destinace v rámci MICE, vývoji kvalitního produktu kongresů a ve zvýšení viditelnosti destinace.

Pro dosaţení cíle této strategie je na rok 2014 naplánováno organizování nabídky Prahy během EIBTM a IMEX, pokračování v existujících marketingových a PR aktivitách, stvoření sociální mediální strategie, definice konkurenčního produktu, nalézt novou značku a začít rebranding společně s Praţskou informační sluţbou – Prague City Tourism, kooperace s profesionálními PR agentury, zahájení vzdělávacích eventů pro členy a setkání profesionálů apod.

Strategie zvýšení uznání Prahy v oblasti kongresového cestovního ruchu na národní úrovni spočívá v prezentování ekonomických a neekonomických hodnot v oblasti kongresů, kooperaci s institucemi (Akademie věd ČR, Inovacentrum, Česká Lekářská Komora, Česká Farmaceutika apod.) a ve vzdělávacím programu v oblasti setkání (Meeting Industry).

Рro dosaţení poslední strategie Prague Convention Bureau – PCB jsou v roce 2014 naplánovány aktivity jako podpora a publikace vysledků ekonomických dopadů vzdělávání v oblasti setkání (meeting industry) v Praze pod vedením MMR, vypočítání a publikace vysledků ekonomických dopadů členů Prague Convention Bureau – PCB, identifikace institucí se společnými zájmy, zahájení diskuse (zaměřená na stvoření vzdělávacího programu v oblasti setkaní)

53

s Vysokou Školou Ekonomickou a ostatními Vysokými školami a organizacemi mezinárodního vzdělávacího semináře. (neveřejné informace Prague Convention Bureau – PCB)

54

III. Návrhová část V současné době jsou v České republice dva typy regionů z hlediska řízení a organizace cestovního ruchu, kterými jsou administrativně-správní (jsou představené formou krajů, kterých je 14) a turistické regiony (kterých je 17). Praha patří do obou typů regionů, protoţe je krajem i turistickým regionem. Díky zjištěné informaci bych zhodnotila práci organizací řízení cestovního ruchu v Praze jako velmi dobrou. Podle mého názoru opravdu mají za cíl představit Prahu ve světě jako topovou destinaci a dělají pro dosaţení tohoto cíle všechno, aby byli turisté ochotní do Prahy přijet a případně se i v budoucnu vracet. Dalším významným krokem pro dosaţení tohoto cíle se v roce 2014 stal nový program, který byl stvořen pro zjednodušení pobytu navštěvníků hlavního města Prahy. Program zahajuje svůj provoz od 1. dubna 2014 a má název Prague Card.

Prague Card (Praţská turistická karta) je karta s dobou platnosti dva, tři nebo čtyři dny. Je orientovaná především na zahraniční a domácí návštěvníky Prahy. Jedná se o čipovou kartu s elektronickým systémem, který licenčně poskytuje londýnská společnost Leisure Pass.

Praţská turistická karta umoţňuje bezplatný vstup do 40 praţských památkových objektů a muzeí a bezplatné vyuţití dopravy v rámci praţské MHD po celou dobu platnosti karty. V ceně Praţské turistické karty – Prague Card je okruţní jízda Prahou, plavba po Vltavě, procházka s průvodcem, spojení s letištěm autobusem Airport Express a slevy (aţ 50%) na další vstupy, plavby, exkurze a kulturní představení. Kromě toho je ke kaţdé kartě nabízena exkluzivní publikace v sedmi jazycích, která radí návštěvníkům, jaké objekty mohou navštívit. Praţská turistická karta je vydávána pro dospělé a zlevněná pro děti a studenty.

Stejný program karet pro turisty je uveden jiţ v celé řadě dalších evropských destinací, jako například v Barceloně, Paříţi, v Londýně, Madridu, Stockholmu a dalších. Na obrázku č. 15 lze vidět evropské destinace, které pouţívají stejný systém a srovnání cen na danou kartu

55

Obrázek č. 15 Srovnání ceny Prague Card s obdobnými kartami v Evropě (v EURech) Destination

1 Day Adult

2 Day Adult

3 Day Adult

Paris

-

110

-

London

57

77

94

Stockholm

56

74

90

Dublin

47

76

87

Madrid

53

69

83

Copenhagen

42

63

75

Amsterdam

47

57

67

Goteborg

36

48

64

Oslo

34

50

63

Helsinki

39

51

61

Prague

-

48

58

Brussels

24

36

43

Barcelona

-

34

42

Tallinn

24

32

40

Lisbon

18

32

39

zdroj:praguewelcome.cz

Hlavními partnery, díky kterým se podařilo stvořit Prague Card byli Praţská informační sluţba – Prague City Tourism, ROPID (Regionální Organizátor Praţské Integrované Dopravy), Dopravní podnik hl. m. Prahy, Správa Praţského Hradu, Národní Muzeum, Národní Galerie a další. Je očekáváno, ţe moţnost vyuţití Praţské turistické karty i pro dopravu ještě více zvýší zájem turistů. Na webu www.praguecard.com si můţe kaţdý spočítat v kalkulátoru, kolik peněz by mu Praţská turistická karta ušetřila. A tak můţeme říct, ţe díky programu Prague Card roste přestiţ Prahy jako moderní destinace, která nabízí co nejpohodlnější pobyt pro své návštěvníky.

56

Prodejními místy Praţské turistické karty jsou turistická informační centa, cestovní kanceláře a hotely. Prague Card lze zakoupit (i se slevou) na oficiálním portálu Prague Card www.praguecard.com. Oficiální portál je představen ve čtyřech jazycích, kterými jsou angličtina, ruština, čeština a španělština. Jediné, co bych mohla navrhnout pro zlepšení tohoto systému, je podpora dalších jazyků na oficiálním portále Prague Card (zejména němčina, italština a čínština).

57

ZÁVĚR Jak je uvedeno v úvodu, cílem mé bakalářské práce bylo zanalyzovat a zhodnotit současný stav řízení cestovního ruchu v hlavním městě - Praze. V bakalářské práci měla být charakteristika systému řízení cestovního ruchu v Praze, činnost organizací řízení cestovního ruchu a jejich plány do budoucna. Velký prostor jsem dala novému programu Prague Card a jeho hodnocení dle vlastního názoru.

Mnou byl vybrán postup seznámení se se systémem řízení cestovního ruchu prostřednictvím definování hlavních pojmů a jejich uplatnění v rámci České republiky, zejména pak hlavního města Prahy. Poté jsem dala pozor na Prahu, jako turistickou destinaci vcelku a také na činnost organizací cestovního ruchu v hlavním městě Praze, kterými jsou Magistrát hlavního města Prahy, Praţská informační sluţba – Prague City Tourism a Prague Convention Bureau.

Na základě provedené analýzy, při které jsem čerpala informace z knih, internetových stránek a osobní komunikace, můţu samostatně posoudit systém řízení cestovního ruchu v hlavním městě Praze. Systém řízení cestovního ruchu v Praze je na velmi slušné úrovni. Je to odvětví, které se stále vyvíjí a hledá nové způsoby pro dosaţení svých hlavních cílů a postavení Prahy ve světě jako konkurenčně schopné destinace. Cíle organizací řízení cestovního ruchu v Praze jsou velmi realné a dosaţitelné. Díky odborníkům, kteří stále pracují na zlepšení praţské image, si jsem jistá, ţe budou všechny cíle dosaţeny co nejrychleji. Podle ukazatelů návštěvností Prahy lze říct, ţe rok od roku laká Praha více a více návštěvníků, a to i díky uspěšné propagaci Prahy organizacemi, které se tím zabývají. Tyto organizace nejen propagují Prahu na mezinárodním trhu, ale starají se také o to, aby se turisté cítili během své návštěvy v české metropoli co nejpohodlněji. Největším důkazem toho je podle mne program Prague Card, jehoţ provoz byl zahájen v dubnu 2014. Charakterizovat z dobré strany můţu i to, ţe se snaţí do Prahy přilákat nejen zahraniční návštěvníky, ale i domací (například program Praţské informační sluţby – Prague City Tourism, který nese název „Nenechte Prahu jen praţakům“).

58

Jsem přesvědčena, ţe jde Praha v oblasti rozvoje cestovního ruchu správným směrem a pokud se organizace řízení cestovního ruchu budou drţet svých naplánovaných

strategií,

dosáhnou

svých

cílů.

Praha

disponuje

všemi

podmínkami, aby byla lepší, v porovnání s ostatními konkurenčními destinacemi, a proto se sem lidé rádi vracejí.

Věřím, ţe cíl mé bakalářské práce, který jsem uvedla v úvodu, byl splněn. Рráce měla odpovídat na otázky jaká je pozice Prahy v oblasti cestovního ruchu v dnešní době, jaké jsou její další perspektivy v budoucnu. Bakalářská práce měla také zodpovědět otázky, zdali je systém řízení cestovního ruchu koordinovaný, jaké organizace se zabývají řízením cestovního ruchu, jaká je jejich činnost a plány do budoucna.

59

LITERATURA [1] ATTL, Pavel a Karel NEJDL. Turismus I. Vyd. 1. Praha: Vysoká škola hotelová v Praze 8, 2004, 178 s. ISBN 8086578372. [2] BARTL, H., SCHMIDT, F. (1998) Destination Wirtschaftsministerium, ÖAR-Regionalberatung, GmbH.

Management.

Wien:

[3] BIEGER, Thomas. Management von Destinationen: [aplikovaný marketing služeb]. München: Oldenbourg, c2008, xii, 365 s. ISBN 978-348-6586-282. [4] BUHALIS, D., (2003). eTourism. Information technology for strategic tourism management. Prentice Hall, Harlow, 376 p. ISBN 0-582-35740-3. [5] CzechTourism. Czechtourism.cz [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné http://www.czechtourism.cz/pro-media/tiskove-zpravy/praha-laka-stale-vicecestujicich,-vyplyva-to-z-pr/

z:

[6] ČERTÍK, Miroslav. Cestovní ruch: vývoj, organizace a řízení. Vyd. 1. Praha: OFF, 2001, 352 s. ISBN 80-238-6275-8. [7] Eurovision. [online]. [cit. 2014-02-17]. https://www.mmr.cz/getmedia/b4aff6ee-1f70-4bb7-bbc6142734ba4d5d/GetFile11.pdf

Dostupné

z:

[8] HOLEŠINSKÁ, Andrea. Organizace turistických informačních center. In MendelNET 2004 - Sborník příspěvků z konference studentů doktorského studia na CD. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta, 2004. s. 132-132, 7 s. ISBN 80-7302-088-2. [9] HORNER, Susan. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, c2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. [10] Infocentrum Písek: Postavení cestovního ruchu v regionu. [online]. [cit. 201402-17]. Dostupné z: http://www.icpisek.cz/docs/cz/ocr.xml?style=printable [11] Infocentrum Písek: Problémy ovlivňující vznik OCR v regionu. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.icpisek.cz/docs/cz/ocr.xml?style=printable [12] Infocentrum Písek: Úlohy OCR v regionu. [online]. [cit. 2014-02-17]. Dostupné z: http://www.icpisek.cz/docs/cz/ocr.xml?style=printable [13] KIRÁĽOVÁ, Alţbeta. Marketing: destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 173 s. ISBN 80-861-1956-4. [14] Metodika ukazatelů. Český Statistický Úřad [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupné z: http://www.czso.cz/x/krajedata.nsf/krajemetodika/xa#pocet_hostu 60

[15] NEJDL, Karel. Management destinace cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2011, 204 s. ISBN 978-80-7357-673-8. [16] PALATKOVÁ, Monika. Marketingový management destinací. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 207 s. ISBN 978-80-247-3749-2. [17] PETŘÍČKOVÁ, Lucie, Petr STUDNIČKA a Martina VRCHOTOVÁ. Organizace cestovního ruchu v krajích a v turistických regionech České republiky. 2., upravené vyd. Praha: Czech Tourism, 2012, 125 s. ISBN 978-808-7560-013. [18] RUTOVÁ, M.: Systém řízení cestovního ruchu v Praze se zaměřením na MICE: diplomová práce. Praha: Vysoká škola hotelová, 2013. 92 s., 2 příl. Vedoucí diplomové práce Ing. Pavel Attl, PhD. [19] SYSEL, Jiří. Cestovní kancelář, cestovní agentura a informační středisko v cestovním ruchu. 2. rozšířené vyd. Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s.r.o., 2010, 50 s., ISBN 978-80-87411-07-0. [20] TITTELBACHOVÁ, Šárka. Turismus a veřejná správa: průniky, dysfunkce, problémy, šance : státní politika turismu České republiky : systémový přístup k řešení problémů. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 196 s. ISBN 978-80-247-3842-0. [21] VAJČNEROVÁ, Ida. Destinační management. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009, 68 s. ISBN 978-807-3753-337. [22] Výroční zpráva 2013 Praţská informační sluţba – Prague City Tourism. In: Www.praguewelcome.cz [online]. 2013 [cit. 2014-02-28]. Dostupné z: http://www.praguewelcome.cz/file/edee/cs/pis/o-pis/vz_2013.pdf

61

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek č. 1: Oblasti (NUTS 2) a kraje (NUTS 3) České republiky Obrázek č. 2: Turistické regiony České republiky Obrázek č. 3: Turistické oblasti České republiky Obrázek č. 4 Turistická infomační centra hl. m. Prahy Obrázek č. 5: Provozní ukazatele za rok 2013 Obrázek č. 6: Počet turistů podle zemí v roce 2013 Obrázek č. 7: Počet návštěvníků hl. m. Prahy v letech 2008-2013 Obrázek č. 8: Počet hromadných ubytovacích zařízení v regionu Praha Obrázek č. 9: Schéma řízení cestovního ruchu v hl. m. Praze Obrázek č. 10: Organizační struktura PIS – PCT 2014 Obrázek č. 11: Akce zajištěné dispečinkem průvodců Obrázek č. 12: Průvodcovské kurzy a doškolování Obrázek č. 13: Rozbor hospodaření za rok 2013. Hlavní činnost Obrázek č. 14: Rozbor hospodaření za rok 2013. Doplňková činnost Obrázek č. 15: Srovnání ceny Prague Card s obdobnými kartami v Evropě

62