Analýza současného stavu řízení a řídicích procesů PO na KÚPK

Analýza současného stavu řízení a řídicích procesů PO na KÚPK Aktivita číslo 2 – Strategie řízení zřizovaných organizací Aktivity v rámci projektu „Zvýšení kvality řízení na Krajském úřadu Plzeňského kraje”

Zpracoval

Martin Havlík Tomáš Kuba Matěj Havel Vladimír Bartoň

Datum vydání

19. 3. 2011 (verze 1.00)

Strana 1

Obsah 1

Analýza současného stavu řízení a řídicích procesů příspěvkových organizací na KÚPK............ 4 1.1

Základní východiska analýzy ................................................................................................... 5

1.2

Analýza služeb poskytovaných ZO.......................................................................................... 6

1.3

Zřizované organizace v oblasti školství ................................................................................... 7

1.4

Zřizované organizace v oblasti sociálních věcí ..................................................................... 18

1.5

Zřizované organizace v oblasti kultury a cestovního ruchu ................................................... 20

1.5.1 1.6

Katalog veřejných služeb ........................................................................................23

1.6.2

Metodika správy katalogu veřejných služeb ...........................................................24

Doplňková činnost ................................................................................................................. 24

1.7.1

Karta doplňkové činnosti ........................................................................................24

1.7.2

Metodika stanovení doplňkové činnosti ..................................................................25

1.8

Analyzované zdroje dat ......................................................................................................... 26

1.9

Agendy................................................................................................................................... 34

1.10

Koordinační a komunikační schéma ..................................................................................... 36

1.11

SWOT analýza a manažerské shrnutí ................................................................................... 36

1.11.1

SWOT analýza........................................................................................................36

1.11.2

Manažerské shrnutí ................................................................................................37

Analýza současného stavu legislativy .......................................................................................... 38 2.1

Analýza interní dokumentace ................................................................................................ 38

2.2

Analýza právních pramenů na úrovni ČR .............................................................................. 53

2.2.1

Obecné ...................................................................................................................53

2.2.2

Legislativa v sociální oblasti ...................................................................................62

2.2.3

Legislativa v oblasti kultury .....................................................................................63

2.2.4

Legislativa pro oblast školství .................................................................................63

2.3

3

Katalog veřejných služeb a katalog doplňkové činnosti ........................................................ 23

1.6.1

1.7

2

Struktura hlavní činnosti organizací v oblasti kultury a cestovního ruchu ..............22

SWOT analýza a manažerské shrnutí ................................................................................... 65

2.3.1

SWOT analýza........................................................................................................65

2.3.2


Výsledky statistického průzkumu – Výstupy z dotazníkových a místních šetření ........................ 67 3.1

Výstupy z dotazníkového šetření........................................................................................... 67

3.1.1 3.2

Zhodnocení dotazníkového šetření ........................................................................68

Místní šetření ......................................................................................................................... 72

3.2.1

Zjištění v rámci místních šetření mezi zástupci organizací ....................................73

3.2.2

Zjištění v rámci místních šetření mezi zástupci kraje .............................................73

3.3

SWOT analýza a manažerské shrnutí ................................................................................... 74 Strana 2

3.3.1

SWOT analýza........................................................................................................74

3.3.2


4

Následné kroky a závěr ................................................................................................................ 76

5

SWOT analýza a manažerské shrnutí .......................................................................................... 78 5.1

SWOT analýza....................................................................................................................... 78

5.2

Manažerské shrnutí ............................................................................................................... 79

Strana 3

1 Analýza současného stavu řízení a řídicích procesů příspěvkových organizací na KÚPK Cílem této kapitoly je dle osnovy zadávací dokumentace připravit podklady pro vznik a správu katalogu veřejných služeb včetně vazby na katalog doplňkové činnosti. Zároveň je klíčové získat podklady pro narovnání veškerých souvisejících procesů s řízením zřizovaných organizací. V současné době je tato problematika řešena velmi odlišně, což je dáno primárně roztříštěností koordinační role v rámci jednotlivých agend a zároveň neexistuje rovina pro síťování jednotlivých „zřizovatelských odborů“ mezi sebou a s organizacemi navzájem. Tabulka: Základní cíle kapitoly a úroveň jejich naplnění Rámcový krok v rámci části analýzy Stav Analýza služeb Splněno na úroveň skupiny služby poskytovaných ZZO a analyzována možnost získání podpůrných dat pro její definici. Vytvořeny přehledy dle doplňkové činnosti.

Vytvoření seznamu průřezových činností, které jsou vykonávány každou ZZO, např. personalistika, mzdy, účetnictví, pojištění

Zde zpracováno primárně ve vazbě na poptávku ze strany ZO. Průběžně je doplňováno o potřeby PK.

Pokračování Je klíčové identifikovat propojení služby s legislativními požadavky a definovat rámec skupiny pro danou službu. Problémem jsou relevantní informace a data. Pro reálnou a komplexní informaci je klíčové konzultovat vše s konkrétní organizací. Stejná situace je i u hospodářské činnosti, jejíž struktura bude doplněna z možných statistických výkazů v oblasti školství. Doplňkově z účetnictví. Pro tyto účely však bude klíčové zajistit do budoucna sjednocení analytických účtů. V současné době dochází k modelování nákladových položek a způsobu zajištění služby. Je nutné definovat přesný zdroj dat. Zde bude opět klíčové zajistit sjednocení výkaznictví.

Procesy řízení ZZO byly analyzovány. Jsou většinou vnímány jako funkční, ale nejsou popsány a jsou nejednotné. Mnoho Klíčové bude popsat proces Analýza procesů řízení činností probíhá bez mandátu komplexně a následně jej promítnout ZZO v rámci KÚPK konkrétnímu odboru. do připravované strategie. Tato část zrealizována i z většiny pro národní úroveň. Rizikem je, že mohou stále existovat informační zdroje, které nejsou zmapovány. Analýza požadovaných Sběr dat a informací probíhá dat od ZZO většinou řízeně. Analýza procesů založení/zřízení (zrušení, změna) Analyzováno – není popsáno a organizací probíhá spíše neřízeně.

Strana 4

Data budou postupně vytěžována a dojde k popisu způsobu jejich získávání a využití s maximálním možným dopadem. Bude sledován průběh vzniku krajské SÚS a obnovy Centrálního nákupu a průběžně definován optimální průběh procesu v podmínkách PK.

Rámcový krok v rámci části analýzy

Stav

Analyzováno – tato rovina téměř neexistuje. Komunikace mezi školami probíhá velmi intuitivně a neřízeně. Nedochází k Komunikační a vztahová pragmatickému síťování mapa ZZO mezi sebou organizací.

Pokračování Bude navrženo využití koordinační role kraje při řízení komunikace a především spolupráce organizací dle jednotlivých oblastí. Klíčový bude popis zajištění vybraných služeb, které by mohly být poskytovány např. jinou ZO.

1.1 Základní východiska analýzy Cílem kapitoly je popsat způsob provádění analýzy stávajícího stavu řízení zřizovaných organizací Plzeňského kraje (dále také ZO). Analýza bude sloužit pro nastavení systému řízení ZO prostřednictvím následující struktury výstupů implementační fáze: 1) Katalog služeb – aplikovatelný ve vazbě na řízení rozsahu činností zajišťovaných ZO a nastavení mechanizmů pro jeho aktualizaci. 2) Návrh zadávací dokumentace na vytvoření IS o zřizovaných organizacích. 3) Strategie řízení ZO v následujícím členění:  definice cílů a prioritních oblastí v řízení ZO,  kategorizace ZO podle předmětu jejich působnosti,  modely řízení ZO v různých kategoriích,  oblasti možného zjednodušení komunikace,  nastavení a optimalizace podpůrných a řídicích procesů probíhajících na ZO ve vazbě na procesy KÚPK,  vytvoření typových interních dokumentů nebo předpisů pro ZO,  přínosy zavedení navrženého řešení (finanční, personální, kvalitativní ap.),  metodika aktualizace Strategie řízení ZO. Ostatní výstupy, které mají být v návrhové části dosaženy, budou vycházet až z kroků v návrhové části, proto se analýza na tyto části nesoustředila a budou upřesňovány v následujících měsících a finalizovány na základě odsouhlasení výše uvedených výstupů. Jedná se totiž o činnosti a výstupy, které musí čerpat z již navržené struktury dokumentace a bude se jednat zejména o sekundární dokumentaci, která bude spočívat v implementačních postupech, školení a evaluaci systému. Tabulka: Vazba výstupů na použité postupy 1.

Identifikace všech dotčených organizací, odborů a ostatních dotčených subjektů.

2.

Analýza interní dokumentace úřadu/kraje.

3.

 analýza vnitřních předpisů úřadu  analýza usnesení volených orgánů – pouze v omezené míře  analýza dalších relevantních dokumentů Analýza interní dokumentace ZO.   

4.

5.

analýza interních předpisů jednotlivých ZO analýza zřizovacích listin jednotlivých ZO analýza rozložení kapacit ve vazbě na pracovní úvazky – částečně analyzováno – potřeba doplnění datového skladu Realizace přímých rozhovorů.  rozhovory s vedoucími zřizovatelských odborů (pro ZO)  rozhovory s vedoucími odborů, které mají na starosti podpůrné činnosti pro ZO  rozhovory se zástupci ZO Analýza informací dostupných z „datového skladu“. Nemusí se jednat explicitně o datový sklad, ale o místo, kde jsou sumarizovány informace o ZO. Strana 5

6.

Analýza informačních systémů a relevantních ICT technologií. Primárně vazba na ekonomický SW, spisovou službu, technologická centra a další integrativní SW. Je možné analyzovat i stav využití SW licencí – vazba na informační strategii, kde je tato problematika řešena intenzivněji.

7.

Realizace dotazníkového šetření. 

šetření v rámci ZO

8.

Realizace finanční analýzy ve vazbě na stávající zajištění poskytovaných služeb – částečně realizováno, překryv s návrhovou částí.

9.

Definování optimální struktury veřejné služby v kontextu zjištěných skutečností.   

vyjádření finančního modelu zajišťované veřejné služby promítnutí aspektu ziskovosti ve vazbě na doplňkovou činnost ZO legislativní posouzení navrženého systému poskytování služeb

Analýza nepokrývá potřebu všech zjištění, což je dáno neustálým vývojem informací, které získáváme v rámci komunikace se zástupci Plzeňského kraje. Díky sumarizaci výstupů z analýzy dojde k sumarizaci dosavadních zjištění, která budou kontinuálně ověřována a doplňována.

1.2 Analýza služeb poskytovaných ZO Cílem této kapitoly je připravit podklady pro tvorbu katalogu veřejných služeb poskytovaných prostřednictvím ZO Plzeňského kraje. Konstrukce kapitoly vychází z analýzy zřizovacích listin, místních šetření a metodiky zhotovitele. V první části kapitoly je uveden přehled druhů veřejných služeb k oponentuře, v druhé části je popsáno rozložení ZO dle veřejné služby a dle struktury doplňkové činnosti zajišťované jednotlivými ZO. V poslední části je ukázka části katalogu pro definici veřejné služby k odsouhlasení objednatelem. Část zaměřená na definici rozložení veřejné služby a hospodářské činnosti je rozdělena na jednotlivé oblasti: školství, kultura a sociální služby. Doprava a zdravotnictví budou řešeny v další části dokumentu. Tabulka: Struktura veřejných služeb

Veřejná služba Školství

Kultura a cestovní ruch

Sociální služby

Zdravotnictví Doprava

Struktura veřejné služby PK speciální školství střední školství volnočasová zařízení stravovací zařízení ubytovací zařízení vyšší odborné školství ostatní školská zařízení živá kultura muzejnictví podpora cestovního ruchu terénní péče pobytová zařízení kombinované záchranná služba správa a údržba komunikací

Strana 6

Zkratka 01.Spec.Š 01.SŠ 01.VZ 01.SZ 01.UZ 01.VOŠ 01.OŠZ 02.ŽK 02.MU 02.PCR 03.TP 03.PZ 03.K 04.ZS 05.SÚK

1.3 Zřizované organizace v oblasti školství V rámci oblasti školství byly doposud analyzovány zřizovací listiny. Následně dojde k jejich upřesnění na základě analýzy výkonnostních a kapacitních ukazatelů. V tabulce „Seznam škol a školských zařízení dle charakteru veřejné služby a doplňkové činnosti“ jsou uvedeny všechny školy a školská zařízení. U růžově zvýrazněných organizací nebyla identifikována doplňková činnost. Prostřednictvím tabulky „Struktura doplňkové činnosti pro oblast školství“ lze definovat názvosloví jednotlivých zkratek uvedených v následující tabulce, která dle tabulky „Struktura veřejných služeb“ obsahuje i charakteristiku hlavní veřejné služby poskytované danou organizací. Vzhledem k doposud nezrealizovanému průzkumu výkonových výkazů a kapacit organizací dojde k upřesnění struktury veřejných služeb i k identifikaci jednotlivých součástí škol a školských zařízení. Primární důraz musí být kladen na stravovací a ubytovací zařízení. Tabulka: Struktura doplňkové činnosti pro oblast školství

Zkratka HČ HK KOK KS MLN MVV NDA NO O OOD OSV PA PC PCA PDS PKČ PKK PKP PPV PT PTČ PTS PÚS PVT RČ REK SMD

Název typu doplňkové činnosti pro oblast školství hostinská činnost holičství, kadeřnictví klempířství a oprava karoserií kosmetické služby malířství, lakýrnictví, natěračství mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti návrhářská, designérská, aranžérská činnost a modeling nakládání s odpady (vyjma nebezpečných) obráběčství opravy ostatních dopravních prostředků a pracovních strojů oprava silničních vozidel provozování autoškoly pekařství, cukrářství provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti poradenská a konzultační činnost provozování kulturních, kulturně vzdělávacích zařízení pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí půjčování a pronajímání movitých věcí pokrývačství a tesařství překladatelská a tlumočnická činnost provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti povrchové úpravy a svařování kovů a dalších materiálů příprava a vypracování technických návrhů, grafické a kreslířské práce realitní činnost, správa a údržba nemovitostí reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o Strana 7

Zkratka

Název typu doplňkové činnosti pro oblast školství největší povolené hmotnosti do 3,5 t včetně

SRD TP US VM VPKK VPŠ

poskytování služeb pro rodinu a domácnost truhlářství, podlahářství ubytovací služby velkoobchod, maloobchod vydavatelské činnosti, polygrafická výroba, knihařské a kopírovací práce výroba potravinářských a škrobárenských výrobků výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukověobrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů vodoinstalatérství, topenářství výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie, nepodléhající licenci realizovaná ze zdrojů tepelné energie s instalovaným výkonem jednoho zdroje nad 50 kW výroba textilií, textilních výrobků, oděvů a oděvních doplňků vedení účetnictví zednictví zámečnictví, nástrojařství zprostředkování obchodu a služeb poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost

VRD VT VTE VTT VÚ Z ZN ZOS ZZR

Strana 8

Tabulka: Seznam škol a školských zařízení dle charakteru veřejné služby a doplňkové činnosti Název organizace Krajské centrum vzdělávání a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Plzeň, sady 5. května 42 Pedagogick opsychologic ká poradna, Plzeň, Částkova 78 Středisko služeb školám, Plzeň, Částkova 78 Základní škola speciální, Plzeň, Skupova 15 Speciální mateřská škola pro děti s vadami řeči, Plzeň, Ke Špitálském u lesu 3 Základní škola, Plzeň, Heyrovskéh o 23 Základní škola a Mateřská škola při Fakultní nemocnici, Plzeň, alej Svobody 80 Základní škola Plzeň, Podmostní 1

H Č

H K

K O

KO K

ML N

MV V

ND A

N O

OO O D

OS V

P A

P C

PC A

PD S

PK Č

PK K

PK P

PP V

P T

PT Č

PT S

PÚ S

PV T

R Č

RE K

SM D

SR D

T P

x

x

U S

V M

VP K

x

x

VP Š

VR D

V T

VT E

VT T

V Ú

Z

Z N

x

x

ZZ R

Druh veřejné služby

01.OŠZ

x

x

ZO S

01.OŠZ

x

01.OŠZ

01.Spe c.Š

x

01.Spe c.Š

x

01.Spe c.Š

x

01.Spe c.Š

01.Spe c.Š

Strana 9

Název organizace Základní škola a Mateřská škola pro sluchově postižené, Plzeň, Mohylova 90 Základní škola a Mateřská škola pro zrakově postižené, Plzeň, Lazaretní 25 Základní škola internátní, Blovice, 5. května 621 Základní škola Stříbro, Revoluční 1431 Základní škola Kašperské hory, Bohdana Týbla 18 Základní škola a Odborná škola, Zbůch, V Sídlišti 349 Základní škola Rokycany, Čechova 40 Základní škola, Kamenný Újezd 67 Základní škola a Mateřská škola, Klatovy, Hálkova 133 Základní škola

H Č

H K

K O

KO K

ML N

MV V

ND A

N O

O

OO D

OS V

P A

P C

PC A

PD S

PK Č

PK K

PK P

PP V

P T

PT Č

PT S

PÚ S

PV T

R Č

RE K

SM D

SR D

T P

U S

V M

VP K

VP Š

VR D

V T

VT E

VT T

V Ú

Z

Z N

ZO S

ZZ R


x

01.Spe c.Š

x

01.Spe c.Š

x

01.Spe c.Š

x

01.Spe c.Š

01.Spe c.Š

01.Spe c.Š

x

01.Spe c.Š 01.Spe c.Š

01.Spe c.Š 01.Spe c.Š

Strana 10

Název organizace Horažďovic e, Blatenská 310 Základní škola a Mateřská škola, Tachov, Petra Jilemnickéh o 1995 Dětský domov, Hošovský Týn Dětský domov, Planá Dětský domov DOMINO, Plzeň Dětský domov, Nepomuk Dětský domov, Tachov Dětský domov, Kašperské Hory Dětský domov, Staňkov Středisko volného času dětí a mládeže, Plzeň, Pallova 19 DDM Rokycany, Čechova 1155 DDM Domažlice, Hradská 94 DDM Klatovy, ulice 5. května 109 DDM Tachov, Školní 1638 DDM RADOVÁN EK,

H Č

H K

K O

KO K

ML N

MV V

ND A

N O

O

OO D

OS V

P A

P C

PC A

PD S

PK Č

PK K

PK P

PP V

P T

PT Č

PT S

PÚ S

PV T

R Č

RE K

SM D

SR D

T P

U S

V M

VP K

VP Š

VR D

V T

VT E

VT T

V Ú

Z

Z N

ZO S

ZZ R


x

01.Spe c.Š

x

01.UZ

x

01.UZ

x

01.UZ 01.UZ

x

01.UZ

x

x

x

01.UZ

x

01.UZ

x

01.VZ

01.VZ 01.VZ

x

x

x

x

x

x

x

01.VZ 01.VZ 01.VZ

Strana 11

Název organizace Kaznějov, Pod Továrnou 333 DDM Horažďovic e, Zámek 11 DDM Nýrsko, Prap. Veitla 23 ZUŠ Tachov, Rokycanov a1 ZUŠ Plzeň, Jagellonská 14 ZUŠ Nýrsko, Čs. legií 373 ZUŠ Plzeň, Terezie Brzkové 33 ZUŠ Bedřicha Smetany, Plzeň, Revoluční 100 ZUŠ Stříbro, Kostelní 106 ZUŠ Planá, Dukelských hrdinů 85 ZUŠ Rokycany, Jiráskova 181 ZUŠ Horažďovic e, Blatenská 310 ZUŠ Josefa Kličky, Klatovy, Plánická 208 ZUŠ Plzeň, Sokolovská 30 ZUŠ Františka Stupky Sušice,

H Č

H K

K O

KO K

ML N

MV V

ND A

N O

O

OO D

OS V

P A

P C

PC A

PD S

PK Č

PK K

PK P

PP V

P T

PT Č

PT S

PÚ S

PV T

R Č

RE K

SM D

SR D

T P

U S

V M

VP K

VP Š

VR D

V T

VT E

VT T

V Ú

Z

Z N

ZO S

ZZ R


01.VZ

x

x

x

01.VZ

01.VZ 01.VZ 01.VZ 01.VZ

01.VZ

01.VZ 01.VZ

x

x

01.VZ

x

01.VZ

01.VZ 01.VZ

01.VZ

Strana 12

Název organizace Lerchova 255 ZUŠ Plzeň, Chválenick á 17 SŠ informatiky a finančních služeb, Plzeň, Klatovská 200 G Hotelová škola Plzeň, U Borského parku 3 SOŠ obchodu užitého umění a designu, Plzeň, Nerudova 33 Obchodní akademie Plzeň, nám. T. G. Masaryka 13 Střední průmyslová škola stavební Plzeň, Chodské nám. 2 ISŠ živnostensk á Plzeň, Škroupova 13 Střední odborné učiliště stavební Plzeň, Borská 55 Střední odborné učiliště elektrotech nické Plzeň, Vejprnická 56

H Č

H K

K O

KO K

ML N

MV V

ND A

N O

O

OO D

OS V

P A

P C

PC A

PD S

PK Č

PK K

PK P

PP V

P T

PT Č

PT S

PÚ S

PV T

R Č

RE K

SM D

SR D

T P

U S

V M

VP K

VP Š

VR D

V T

VT E

VT T

V Ú

Z

Z N

ZO S

ZZ R


01.VZ

x

x

x

01.SŠ

x

01.SŠ

x

x

01.SŠ

x

01.SŠ

x

x

01.SŠ

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Strana 13

01.SŠ

x

x

x

x

x

x

x

01.SŠ

01.SŠ

Název organizace SPŠ dopravní Plzeň, Karlovarská 99 SPŠ strojní a SOŠ profesora Švejcara, Plzeň, Klatovská 109 SOU a ZŠ Planá, Kostelní 129 SŠ Horní Bříza, U Klubu 302 SOŠ Stříbro, Benešova 508 SŠ zemědělsk áa potravinářs ká, Klatovy, Národních mučedníků 141 SOU Domažlice, Prokopa Velikého 640 SOŠ a SOU Horšovský Týn, Littrowa 122 SPŠ Tachov, Světce 1 SOŠ a SOU Sušice, U Kapličky 761 SOU lesnické a zemědělsk é, Rokycany, Mládežníků 228 SŠ Rokycany,

H Č

H K

K O

KO K

ML N

x

MV V

x

ND A

N O

O

OO D

OS V

P A

x

x

x

P C

PC A

PD S

PK Č

PK K

PK P

PP V

P T

PT Č

PT S

PÚ S

PV T

R Č

RE K

SM D

SR D

T P

U S

V M

VP K

VP Š

VR D

V T

VT E

VT T

V Ú

Z

x

Z N

ZO S

ZZ R

x

01.SŠ

x

x

x

01.SŠ

x

x

x

x

x

x

01.SŠ

x

01.SŠ

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

Strana 14

x

x

x

x

01.SŠ

01.SŠ

x

01.SŠ

01.SŠ

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

x

x

x


x

x

x

x

01.SŠ

x

01.SŠ

x x

01.SŠ 01.SŠ

Název organizace Jeřabinová 96/III. Odborné učiliště a Praktická škola, Plzeň, Vejprnická 56 ZŠ a OŠ Horšovská Týn, Nádražní 89 SŠ Horažďovic e, Blatenská 313 SŠ Kralovice, nám. Osvobozen í 32 SŠ Oselce 1 SPŠ Klatovy, nábřeží Kpt. Nálepky 362 SŠ Bor, Plzeňská 231 Masarykov o gymnásium , Plzeň, Petákova 2 Gymnáziu m Plzeň, Mikulášské nám. 23 Sportovní gymnázium Plzeň, Táborská 28 Gymnáziui m Luďka Pika, Plzeň, Opavská 21 VOŠ a SPŠ elektrotech nická, Plzeň, Koterovská

H Č

H K

K O

KO K

ML N

MV V

ND A

N O

O

OO D

OS V

P A

P C

PC A

PD S

PK Č

PK K

PK P

PP V

P T

PT Č

PT S

x

PÚ S

PV T

R Č

RE K

SM D

SR D

T P

U S

x

V M

VP K

VP Š

x

VR D

V T

VT E

VT T

V Ú

Z

Z N

x

ZO S

ZZ R

x

x


01.SŠ

01.SŠ

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

01.SŠ

01.SŠ x

x

x x

x

x

x

x

x

x x

x

x

x

x

x

x

01.SŠ

01.SŠ 01.SŠ

x

01.SŠ

x

x

01.SŠ

01.SŠ

x

x

x

x

x

x

01.SŠ

x

Strana 15

x

01.SŠ/ VOŠ

Název organizace 85 VOŠ, Obchodní akademie, Střední zdravotnick á škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Klatovy, Plánická 196 Střední zdravotnick á škola a VOŠ zdravotnick á Plzeň, Karlovarská 99 VOŠ, Obchodní akademie a Střední zdravotnick á škola Domažlice, Erbenova 184 Konzervato ř, Plzeň, Kopeckého sady 10 Gymnáziu m Sušice, Fr. Procházky 324 Gymnáziu m a SOŠ Rokycany, Mládežníků 1115 Gymnáziu m Tachov, Pionýrská 1370 Gymnáziu m Jaroslava Vrchlického , Klatovy, Národních mučedníků

H Č

H K

K O

x

x

x

KO K

ML N

MV V

ND A

N O

O

OO D

OS V

P A

P C

PC A

PD S

PK Č

PK K

PK P

PP V

P T

PT Č

PT S

PÚ S

PV T

R Č

RE K

SM D

SR D

T P

U S

V M

VP K

VP Š

VR D

V T

VT E

VT T

V Ú

Z

Z N

ZO S

ZZ R


01.SŠ/ VOŠ

x

x

x

x

x

x

01.SŠ

01.SŠ/ VOŠ

x

x

x

x

x

x

x

01.SŠ

x

01.SŠ

x

x

x

x

x

01.SŠ

x

x

Strana 16

01.SŠ

01.SŠ

Název organizace 347

Gymnáziu m Blovice, Družstevní 650 Gymnáziu m J. Š. Baara, Domažlice, Pivovarská 323 Gymnáziu m a SOŠ Plasy, Školní 280 Gymnáziu m Stříbro, Soběslavov a 1426 Školní statek, Klatovy, Činov 635 Školní statek, Plasy, Babina 76

H Č

H K

K O

KO K

ML N

MV V

ND A

N O

O

OO D

OS V

P A

P C

PC A

PD S

PK Č

PK K

PK P

PP V

P T

PT Č

PT S

PÚ S

PV T

R Č

RE K

SM D

SR D

T P

U S

V M

VP K

VP Š

VR D

V T

VT E

VT T

V Ú

Z

Z N

ZO S

ZZ R

x


01.SŠ

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

01.SŠ

01.SŠ

x

x

x

x

01.SŠ

x

x

Strana 17

x

x

x

x

x

x

x

x

01.SŠ

x

01.SŠ

1.4 Zřizované organizace v oblasti sociálních věcí V rámci této oblasti došlo opět k analýze primárně zřizovacích listin a nikoli výkonových ukazatelů. Toto bude realizováno souběžně při přechodu mezi jednotlivými fázemi. V první tabulce kapitoly je uveden přehled zkratek, které jsou použity následně při identifikaci doplňkové činnosti. Struktura veřejné služby se opět řídí prostřednictvím přehledu struktury veřejných služeb uvedených v tabulce „Struktura veřejných služeb“. Tabulka: Struktura doplňkové činnosti v organizacích poskytujících sociální služby

Zkratka HČ HK MRR PBP PC PNP POK PPV PVK PŽ RČ SM US VKV

Název doplňkové činnosti hostinská činnosti holičství a kadeřnictví masérské, rekondiční a regenerační služby pronájem bytových prostor pekařství a cukrářství pronájem nebytových prostor a dlouhodobého hmotného majetku pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí, včetně lektorské činnosti pronájem a půjčování věcí movitých provozování vodovodů a kanalizací a příp. úprava a rozvod užitkové vody praní, žehlení, opravy a údržba oděvů, bytového textilu a osobního zboží, příp. mandlování prádla realitní činnost, správa a údržba nemovitostí specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zbožím ubytovací služby výroba keramických výrobků

Strana 18

Tabulka: Seznam organizací působících v oblasti sociálních služeb dle charakteru veřejné služby a doplňkové činnosti Název organizace

Druh HČ HK MRR PBP PC PNP POK PPV PVK PŽ RČ SM US VKV veřejné služby

Domov Harmonie, centrum sociálních služeb Mirošov

x

Domov sociálních služeb Liblín

x

Domov pro osoby se zdravotním postižením Bystřice nad Úhlavou

x

x x

x

x

x

x

x

03.K 03.K x

03.K

x

03.K

x

x

03.K

x

Dům seniorů Kdyně

x

x

Dům sociální péče Kralovice

x

x

Domov pro osoby se zdravotním postižením Milíře

x

x

Domov pro osoby se zdravotním postižením Horní Bříza

x x

x

x

Centrum sociálních služeb Domažlice

Domov pro osoby se zdravotním postižením Stod

x

x

03.K

x

03.K

x x

Centrum sociálních služeb Tachov

x

03.K x

x

x

x

03.K

x

03.K

Domov pro seniory Vlčice

x

x

x

03.K

Domov klidného stáří v Žinkovech

x

x

x

Strana 19

x

03.K

1.5 Zřizované organizace v oblasti kultury a cestovního ruchu Tato kapitola je strukturou pestřejší. Oproti ostatním skupinám organizací má tento okruh v hlavní činnosti celou řadu aktivit, které lze průřezově využít. Zbylá část odpovídá řazení předchozích kapitol. Hlavní činnosti jsou pak definovány opět do skupin dle charakteru veřejné služby a dle struktury doplňkových činností. Tabulka: Struktura doplňkové činnosti v organizacích v oblasti kultury a cestovního ruchu

Zkratka BZS DNR K KHZ KP KZ NP PBN PP PS PSO PU RP RPČ SM TVP

Název doplňkové činnosti bezplatné zapůjčení spravovaných objektů ke konání charitativních akcí a akcí sponzorovaných partnerů organizace z titulu příslušných sponzorských smluv dočasný, nejdéle roční pronájem nevyužitých prostor ve svěřených objektech, činnost nájemce přitom nesmí být v rozporu s kulturním a vzdělávacím posláním organizace kopírování pořádání kulturně‐historických zájezdů pro veřejnost krátkodobé pronájmy svěřených prostor koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej nákup a prodej drobných propagačních či upomínkových předmětů pronájem bytových a nebytových prostor v objektech předaných organizaci k hospodaření prodej publikací provozuje směnárny v Galerii U Bílého jednorožce v Klatovech provozujování svatebních obřadů a dalších typů společenských oslav v prostorách hradu a zámku Klenová za úplatu provozování ubytovny restaurátorské práce reklamní a propagační činnost specializovaný maloobchod tisk a vazba publikací

Strana 20

Tabulka: Seznam organizací působících v oblasti kultury a cestovního ruchu dle charakteru veřejné služby a doplňkové činnosti Název organizace

Druh BZS DNR K KHZ KP KZ NP PBN PP PS PSO PU RP RPČ SM TVP veřejné služby

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje

x

Muzeum Českého lesa v Tachově

x

x

x

x

x

Stálá divadelní scéna Klatovy

02.ŽK 02.MU

x

x

x

02.ŽK

Hvězdárna v Rokycanech

02.ŽK

Muzeum jižního Plzeňska v Blovicích

x

x

Muzeum a galerie severního Plzeňska

x

02.MU

Muzeum Šumavy Sušice

x

02.MU

Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech

02.MU

x

Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech

02.MU

x

Muzeum Chodska v Domažlicích Západočeská galerie v Plzni

x

02.MU

x

02.MU

x

Galerie Klatovy/Klenová

x x

Západočeské muzeum v Plzni

x

02.MU x

x

x

02.MU x

Strana 21

02.MU

1.5.1 Struktura hlavní činnosti organizací v oblasti kultury a cestovního ruchu Struktura hlavní činnosti u kulturních zařízení je velmi rozmanitá, většinou se jedná u všech organizací o podobné činnosti, kdy ty zajímavé s rozvojovým potenciálem jsou selektovány a uvedeny v dalším textu. V první části uvádíme společné činnosti a v druhé spíše činnosti specifické pro některé z organizací. Struktura vybraných společných oblastí v hlavní činnosti:   

vydává a šíří periodické i neperiodické publikace, vybírá poplatky za fotografování, filmování atd. v objektech, které spravuje, a sbírkových předmětů, které spravuje, pořádá konference a sympozia.

Struktura vybraných oblastí specifických pro danou organizaci: Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje  vzdělávací, informační a kulturní služby,  vzdělávací činnost – přednášky, semináře apod.,  pořádá kulturní a společenské akce,  umožňuje přístup na internet pro veřejnost. Muzeum Českého lesa v Tachově  pořádá konference a sympozia. Stálá divadelní scéna Klatovy 

pořádání kulturních produkcí, zejména divadelních představení, koncertů, muzikálů, operet, klubových večerů a pořadů pro mládež.

Hvězdárna v Rokycanech  pořádá populární i odborné přednášky, semináře atd.,  mimoškolní vzdělávání dětí a mládeže formou kurzů a kroužků,  odborné přednášky pro školy,  podílí se na kulturních a vzdělávacích programech a akcích jiných subjektů,  poskytuje poradenskou činnost zájemcům o astronomii,  vydává a rozšiřuje metodické, odborné, populární a propagační publikace, pomůcky či návody. Západočeská galerie v Plzni  pořádá kulturní a vzdělávací programy (hudební, divadelní, filmové apod.), Galerie Klatovy / Klenová  pořádá kulturní a vzdělávací programy (hudební, divadelní, filmové apod.), Západočeské muzeum v Plzni        

pořádá kulturní a vzdělávací programy (hudební, divadelní, filmové apod.), prodává katalogy, upomínkové předměty apod., prodává výrobky z ušlechtilých materiálů s odpovídající uměleckou úrovní, nosiče audio a video nahrávek a CD, pronajímá dočasně nevyužité prostory ve svěřených objektech, poskytuje reklamní služby, zpracovává odborné posudky, poskytuje informační služby, mimoškolní vzdělávání.

Strana 22

1.6 Katalog veřejných služeb a katalog doplňkové činnosti Cílem této kapitoly je popsat strukturu katalogu veřejných služeb a definovat koncept stanovení měřitelných ukazatelů pro potřeby řízení činnosti organizací v rámci jednotlivých oblastí realizace klíčových aktivit. Součástí je i ukázka konkrétního katalogu služeb pro vybranou oblast. Zároveň jako klíčové vnímáme stanovení požadavků na strukturu informací souvisejících s vytvořením katalogu doplňkové činnosti, který bude určovat její rozvrstvení v rámci kraje a následně organizací. Zároveň by mělo být jeho prostřednictvím dosaženo návrhů na redefinici nástrojů a rozsahu doplňkové činnosti.

1.6.1 Katalog veřejných služeb 1. Veřejná služba (název) Rozdělení veřejné služby bude odpovídat hledisku jednotlivých rezortů. Některé veřejné služby mohou být průřezové. Mezi veřejné služby patří také služby „ve veřejném ekonomickém zájmu“ které jsou vytvořeny za účelem tvorby zisku, ale plní úkoly v obecném zájmu, a jako takové musí splňovat požadavky orgánů veřejné správy. 2. Právní předpisy související se službami Veřejné služby mohou být uloženy garantovi právním předpisem, dále usnesením vlády (zastupitelstva na úrovni ÚSC) nebo jiným způsobem. 3. Kdo je uživatelem – zákazníkem veřejné služby = cílovou skupinou Zjišťování skutečných potřeb uživatelů je velmi důležité z hlediska posuzování celkové kvality veřejných služeb, zachování rovného přístupu ke službám, vyloučení diskriminace, podpory udržitelného rozvoje a ekonomické spravedlnosti. 4. Garant veřejné služby Je nutné zaměřit se na to, zda lze některá práva a povinnosti odvodit ze zákona o obcích, krajích nebo jiných rezortních zákonů. Jakým způsobem je ve věcných zákonech definována veřejná služba – zda vůbec je definována, dále zda existuje povinnost VS zajistit a právo občana službu vymáhat, do jaké míry obsahuje příslušná legislativa kvalitativní a kvantitativní parametry VS pro hodnocení (standardy), způsob financování a kontroly. Důležité je rovněž se zaměřit zejména na hodnocení garanta veřejné služby z hlediska dostupnosti. 5. Poskytovatel služby Nastavit pravidla (kritéria) pro výběr poskytovatele. Výběr poskytovatelů by měl provádět garant veřejné služby. Snahou je zavést i v této oblasti tržní principy, tj. poskytnout služby podle potřeb uživatele s nejnižšími náklady, vysokou kvalitou a transparentností využití veřejných finančních prostředků. 6. Zajištění distribuce služby Nastavení požadavků na strukturu a specifikaci služby a zajištění jejího poskytovánín resp. formy – přímá, elektronická atp. Součástí je i nastavení systému komunikace. 7. Způsob financování Celkové náklady na veřejnou službu (% financování služby z veřejných prostředků, spoluúčast uživatele, jiné zdroje), pokud je lze objektivně zjistit. Pokud nejsou doloženy, je vhodné použít formulaci „předpokládané celkové náklady“ a způsoby financování (účelové dotace, příspěvku, granty, jinak). Relevantní je zde také vývojová řada financování veřejné služby a pravidla hospodárnosti, rizika a požadavky na zdroje. 8. Kontrola poskytované služby a sankce Součástí kapitoly je identifikace požadavků na kvalitu a rozsah služeb včetně stanovení indikátorů a způsobu jejich měření.

Strana 23

A. B. C. D.

kvalita (kvalitativní standardy) a dostupnost (časová, místní) efektivnost hospodárnost soulad s legislativou atp.

9. Zpětná informační vazba Zpětná vazba reaguje na množství, kvalitu a spokojenost uživatelů veřejné služby a je velmi důležitá z hlediska kontroly finanční, kvalitativní i kvalitativní. Může mít různé podoby – výroční zpráva uložená zákonem, sociologické průzkumy spokojenosti uživatelů, metody řízení kvality, např. benchmarking, srovnávací analýzy nákladů a výkonů, výsledky procesních analýz, výsledné zprávy kontroly atd. 10. Funkční zapojení služby v rámci procesů organizace a interní dokumentace Jedná se o popis celkového kontextu zasazení veřejné služby do procesů organizace a propojení s dalšími souvisejícími činnostmi. 11. Alternativní způsob zajištění Cílem realizace této části popisu je nastavit podmínky pro případnou revizi a doplnění veřejné služby. Bude se jednat o popis druhé nejlepší varianty po té, která bude přímo upravena kartou služby.

1.6.2 Metodika správy katalogu veřejných služeb Manažerský souhrn Cílem je identifikovat základní východiska materiálu a poskytnout uživateli materiálu stručný popis účelu dokumentu. Definice veřejné služby Cílem kapitoly je popis veřejné služby, základní východiska pro její stanovení a identifikaci její struktury včetně popisu šablony pro popis veřejné služby – vazba na strukturu katalogu. Metodika aktualizace katalogu veřejných služeb Cílem kapitoly je popis procesu iniciace nové služby, rušení stávající nebo její rozšíření. Půjde o popis procesu včetně definice odpovědnosti, nástrojů a potřebných zdrojů. Finanční model pro potřeby stanovení rozsahu veřejné služby Jedním z hlavních faktorů pro posouzení struktury veřejné služby bude její finanční vyjádření, proto je této problematice věnována zvláštní pozornost a dojde k podrobné specifikaci činností souvisejících s analýzou efektivity změny, zrušení nebo zavedením nové služby. Legislativní posouzení veřejné služby a stanovení legislativního procesu Dalším z klíčových faktorů pro redefinici veřejných služeb jsou legislativní změny, proto je klíčové zajistit, aby i tento aspekt byl do procesu promítnut. Cílem kapitoly je tedy definice postupů, a to jak ve vazbě na národní úroveň, tak ve vazbě na úroveň kraje. Jde o promítnutí legislativních požadavků na výkon veřejných služeb a zároveň o promítnutí požadavků na úpravu legislativy krajské. Reporting a monitoring Cílem kapitoly je identifikace postupů pro sledování a průběžné vyhodnocování kvality, efektivity a struktury jednotlivých veřejných služeb. Tato kapitola bude mít základní vazbu formou přímých odkazů na indikátorovou soustavu. Popis související dokumentace a organizačních vazeb Cílem kapitoly je popis vazby dokumentu na ostatní interní předpisy kraje a na dokumentaci na národní úrovni, která má vazbu na strukturu veřejných služeb. Zároveň zde bude zohledněno institucionální hledisko.

1.7 Doplňková činnost 1.7.1 Karta doplňkové činnosti Strana 24

Karta doplňkové činnosti je nástroj nejen pro kraj, ale především pro samotnou organizaci, aby byla možnost řídit nákladovost a přínosy z doplňkové činnosti. V její jednoduché verzi, a to pro oblast prvních tří řádků, pak bude sloužit pro všechny organizace na území kraje jako vodítko při prezentaci možnosti jejich využití. Tabulka: Karta doplňkové činnosti Ukazatel

Popis ukazatele

Název organizace Hlavní činnost Doplňková činnost Celkový rozpočet organizace Příjmy z doplňkové činnosti Náklady na doplňkovou činnost Personální kapacity potřebné pro výkon doplňkové činnosti Zdroje potřebné pro výkon doplňkové činnosti Další možnosti rozvoje doplňkové činnosti – identifikace organizace Další možnosti rozvoje doplňkové činnosti – identifikace externí subjekt Identifikace požadavků na podporu rozvoje doplňkové činnosti

Výnosy

Socioekonomický přínos Identifikace dalších zapojených subjektů – Spolupráce Identifikace dalších zapojených subjektů – Konkurence

Přepočtený počet zaměstnanců. Další vybavení, bez kterého by nemohla být tato činnost realizována.

Jaké předpoklady musí být naplněny pro rozvoj v oblasti doplňkové činnosti. Zcela klíčová bude nutnost sledovat nákladovost DČ a související příjmy. Na základě těchto výstupů může být následně stanoveno, zda pokračovat v činnosti, nebo ji utlumit. Stejně tak lze na základě empirických dat rozhodovat o jejím zařazení a následně ji vyhodnocovat. Mimo skutečnost, že DČ by měla tvořit zisk, což někdy může být generováno uměle, tak je žádoucí, aby přinášela uspokojení některé z veřejných potřeb, nebo některé z potřeb, které mají organizace ve skupině PK. Cílem ukazatele je definovat společenskou potřebnost činnosti. Spolupráce s ostatními organizacemi při výkonu doplňkové činnosti. Identifikace konkurence pro oblast.

1.7.2 Metodika stanovení doplňkové činnosti Vzhledem ke skutečnosti, že musí vzniknout karta pro doplňkovou činnost v rámci každé z organizací, tak je nutné nastavit i mechanizmus její aktualizace a správy. Toto je cílem následujícího návrhu struktury dokumentu. Manažerský souhrn Cílem je identifikovat základní východiska materiálu a poskytnout uživateli materiálu stručný popis účelu dokumentu. Definice hospodářské činnosti PO Cílem kapitoly je popis hospodářské činnosti příspěvkových organizací, základní principy pro její nastavení a vymezení její náplně a cílové oblasti. Strana 25

Proces řízení hospodářské činnosti PO Cílem kapitoly je popis procesu zavedení, rušení stávající nebo rozšíření hospodářské činnosti s ohledem na rozsah a kvalitu hlavní činnost – veřejné služby. Půjde o popis procesu včetně definice odpovědnosti, nástrojů a potřebných zdrojů. Finanční model pro stanovení rozsahu hospodářské činnosti PO Hlavním kritériem pro nastavení hospodářské činnosti bude její finanční vyjádření a rentabilita, dojde ke specifikaci finančních indikátorů umožňujících rychlou analýzu hospodářské činnosti a posouzení její efektivnosti, nastavení jejího rozsahu a cílů. Legislativní rámec hospodářské činnosti Cílem kapitoly je definice postupů promítnutí legislativních změn do výkonu hospodářské činnosti příspěvkových organizací a zároveň potřeby provedení možných souvisejících změn v interní dokumentaci úřadu i PO. Z výše uvedených důvodů bude součástí kapitoly i definice konkrétních právních pramenů i interních předpisů. Monitoring Cílem kapitoly je nastavení sledování a průběžného vyhodnocování rozsahu, efektivity, kvality a rentability hospodářské činnosti příspěvkových organizací.

1.8 Analyzované zdroje dat Cílem této kapitoly je identifikovat souhrn dat, která je možné využít pro cílení činností ZO a kraje. Datová základna je velmi široká, proto bude nutné provedení selekce jejich struktury podle účelu. Členění selekce dat podle účelu by mělo odpovídat následující struktuře: -

Řízení činnosti organizace (každodenní řízení poskytované veřejné služby s důrazem na finanční a výkonností a provozní stránku). Řízení vzniku či zániku organizace (průřezová data ve vazbě na analýzu finančního modelu a analýzu poptávky po zajištění služeb). Řízení strategie (podpora rozvoje konkrétní veřejné služby).

V první části jsou uvedena plošná data, která jsou primárně veřejně dostupná, a v druhé části je následně demonstrováno na příkladu odboru školství, jaká data jsou využívána pro potřeby řízení provozu zřizovaných organizací. Tabulka: Obecné zdroje dat Gestor AKČR

Zdroj informací Rozpočtový výhled kraje

http://www.asociacekraju.cz/

ČSÚ

Krajské ročenky

http://czso.cz/csu/edicniplan.nsf/aktual/ep-1#10a

ČSÚ

Krajské databáze

ČSÚ

Demografické ročenky Počty územních a správních jednotek

ČSÚ ČSÚ

ČSÚ

Přeshraniční statistiky Seznam vybraných regionálních ukazatelů v nabídce ČSÚ Regionální publikace (dojížďka za prací, volby, byty apod.) Ekonomické subjekty podle …

ČSÚ

Mateřské a základní

ČSÚ ČSÚ

Odkaz na web

http://czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/4027-10 http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/p/1381-09 http://www.crossborderdatabase.de/CBFDSite2/jsp/tables.js p?nk=C&nk2=&lang=c&nuts=2&nav=5 http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/seznam_regionalnich_ukaza telu_v_nabidce_csu http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/publikace_regiony http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=5&vo=tabu lka http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=5&vo=tabu Strana 26

Gestor

Zdroj informací školy

Odkaz na web lka

ČSÚ

Uchazeči o práci

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab =TPR6010UC&kapitola_id=13&voa=tabulka&go_zobraz=1 &childsel0=2

ČSÚ

Školy podle typu

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislota b=VZD4010UC&vo=tabulka&kapitola_id=13

ČSÚ

ČSÚ

Školská zařízení VEŘEJNÁ DATABÁZE ČSÚ (SOUBORNÉ INFROMACE – 239 TABULEK) VEŘEJNÁ DATABÁZE ČSÚ (ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ – 20 TABULEK) VEŘEJNÁ DATABÁZE ČSÚ (OBYVATELSTVO, VOLBY – 232 TABULEK) VEŘEJNÁ DATABÁZE ČSÚ (MAKROEKONOMIKA – 8 TABULEK) VEŘEJNÁ DATABÁZE ČSÚ (CENY - 16 TABULEK) VEŘEJNÁ DATABÁZE ČSÚ (PRŮMYSL, STAVEB., ENERGET. – 10 TABULEK) VEŘEJNÁ DATABÁZE ČSÚ (SLUŽBY – 24 TABULEK)

ČSÚ

Cizinci v ČR

http://czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu-001

ČSÚ

Počet obcí podle krajů

http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cr_od_roku_1989#12

ČSÚ

Návštěvnost v HUZ

http://czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/9207-07

ČSÚ

Regionální HDP

ČSÚ

Regionální účty

http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_reg http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenkavyber.volba?titul=Z%E 1kladn%ED%20makroekonomick%E9%20ukazatele%20re gion%E1ln%EDch%20%FA%E8t%F9&mypriznak=RB&typ= 2&proc=rocenka.presmsocas&mylang=CZ&jak=4

ČSÚ

Stavebnictví Portál územních samospráv

ČSÚ

ČSÚ

ČSÚ

ČSÚ ČSÚ

ČSÚ

e-pusa.cz

http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?voa=tabulka&cislota b=VZD6010UC&vo=tabulka&kapitola_id=13 http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?q_rezim=1&kapitola_id =5&vo=tabulka&q_text=&razeni=na http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?filtr_uzemi=30%2Con& filtr_obdobi=&q_text=&kapitola_id=9&vo=tabulka&q_rezim= 1 http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?filtr_uzemi=30%2Con& filtr_obdobi=&q_text=&kapitola_id=18&vo=tabulka&q_rezim =1 http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=22&vo=tab ulka&expand=0 http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=28&vo=tab ulka&expand=0 http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?kapitola_id=32&vo=tab ulka&expand=0 http://vdb.czso.cz/vdbvo/maklist.jsp?filtr_uzemi=30%2Con& filtr_obdobi=&q_text=&kapitola_id=36&vo=tabulka&q_rezim =1

http://czso.cz/csu/2003edicniplan.nsf/p/8207-03

MD

Rozloha regionů ČR Počet obcí v regionech ČR Počet částí obcí regionů ČR

http://www.epusa.cz/ https://www.sydos.cz/cs/rocenka2009/rocenka/htm_cz/cz09_241000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenka2009/rocenka/htm_cz/cz09_242000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenka2009/rocenka/htm_cz/cz09_243000.html

MD

Počet obyvatel podle

https://www.sydos.cz/cs/rocenka-

MD MD

Strana 27

Gestor

MD MD MD

Zdroj informací regionů ČR Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců v regionech ČR Obecná míra nezaměstnanosti v regionech ČR Hrubý domácí produkt v regionech ČR Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v regionech ČR Provozní délka železničních tratí

Odkaz na web 2009/rocenka/htm_cz/cz09_244000.html

https://www.sydos.cz/cs/rocenka2009/rocenka/htm_cz/cz09_245000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenka2009/rocenka/htm_cz/cz09_246000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenka2009/rocenka/htm_cz/cz09_247000.html

MD

https://www.sydos.cz/cs/rocenka2009/rocenka/htm_cz/cz09_248000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenka2009/rocenka/htm_cz/cz09_371000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenkaDélka silnic 2009/rocenka/htm_cz/cz09_372000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenkaDélka silnic 1. třídy 2009/rocenka/htm_cz/cz09_373000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenkaDélka dálnic v provozu 2009/rocenka/htm_cz/cz09_374000.html Délka rychlostních https://www.sydos.cz/cs/rocenkakomunikací 2009/rocenka/htm_cz/cz09_375000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenkaMotocykly v ČR 2009/rocenka/htm_cz/cz09_451000.html Osobní automobily v https://www.sydos.cz/cs/rocenkaČR 2009/rocenka/htm_cz/cz09_452000.html Autobusy registrované https://www.sydos.cz/cs/rocenkav ČR 2009/rocenka/htm_cz/cz09_453000.html Nákladní vozidla https://www.sydos.cz/cs/rocenkaregistrovaná v ČR 2009/rocenka/htm_cz/cz09_454000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenkaSilniční tahače v ČR 2009/rocenka/htm_cz/cz09_455000.html Návěsy registrované v https://www.sydos.cz/cs/rocenkaČR 2009/rocenka/htm_cz/cz09_456000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenkaPřívěsy v ČR 2009/rocenka/htm_cz/cz09_457000.html Speciální automobily v https://www.sydos.cz/cs/rocenkaČR 2009/rocenka/htm_cz/cz09_458000.html DALŠÍ STATISTIKY https://www.sydos.cz/cs/rocenkaPŘEPRAVY 2009/rocenka/htm_cz/obsah5.html Počet nehod (zranění a https://www.sydos.cz/cs/rocenkasmrtelné) 2009/rocenka/htm_cz/cz09_651000.html https://www.sydos.cz/cs/rocenkaPočet zraněných osob 2009/rocenka/htm_cz/cz09_652000.html Počet usmrcených https://www.sydos.cz/cs/rocenkaosob 2009/rocenka/htm_cz/cz09_653000.html PŘEPRAVNÍ PROUDY VĚCÍ https://www.sydos.cz/cs/proudy.htm STATISTIKA ČINNOSTI NA ÚSEKU http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Ridicske_prukazy_ AGEND ŘIDIČŮ Autoskoly/Statistiky/st-agend-ridicu.htm

MD

Přestupky

MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD MD

http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Ridicske_prukazy_ Autoskoly/Statistiky/sbh.htm

Strana 28

Gestor

Zdroj informací

Odkaz na web

MD

Statistika výměny řidičských průkazů

http://www.mdcr.cz/cs/Silnicni_doprava/Ridicske_prukazy_ Autoskoly/Statistiky/st-vymena-rp.htm http://wwwinfo.mfcr.cz/cgibin/aris/iarisusc/charakteristika.pl?nuts=CZ032&nutsnam=C Z032

MK

ARISweb – prezentace údajů ÚSC Muzea, galerie, památkové objekty Divadla, hudební soubory, výstavní činnosti a festivaly Knihovny a vydavatelská činnost Edukace a veřejná osvěta

MMR

Rozvojové plochy

http://www.risy.cz/index.php?pid=521&language=CZ&kraj=

MMR

Průmyslové zóny

http://www.risy.cz/index.php?pid=513&language=CZ&kraj

MMR

Brownfields


MMR

Ekonomické subjekty


MMR

Krajské statistiky Regionální rozvoj (indikátory)

http://www.risy.cz/index.php?pid=508&language=CZ&kraj http://www.regionalnirozvoj.cz/index.php/uvod.html

MMR

Hosté v HUZ

http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/StatistikyAnalyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu-2010/Navstevnost-vhromadnych-ubytovacich-zarizenich-ce/1--ctvrtleti-2010

MMR

Počet a struktura hostu v HUZ


MMR

Využití lůžek podle krajů


Hosté v lázeňských UZ


MFČR MK MK MK

MMR

MMR

MMR

Konference HUZ

MMR

Přehled kapacit HUZ

MMR

Vybrané ukazatele bydlení

MMR

MPO

MPO

http://www.nipos-mk.cz/?cat=126 http://www.nipos-mk.cz/?cat=126 http://www.nipos-mk.cz/?cat=126 http://www.nipos-mk.cz/?cat=126

http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/StatistikyAnalyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu-2010/Navstevnost-vhromadnych-ubytovacich-zarizenich-ce/1--ctvrtleti-2010 http://www.mmr.cz/Cestovni-ruch/StatistikyAnalyzy/Statistiky-cestovniho-ruchu-2010/Kapacitahromadnych-ubytovacich-zarizeni-cestovnih http://www.mmr.cz/getdoc/b8e564a2-0b88-4688-ae9cbaf4c395286e/Vybrane-udaje-o-bydleni-2010-%281%29 http://www.mmr.cz/Bytova-politika/StatistikyAnalyzy/Statistiky-z-oblasti-bytove-politiky%281%29/Hypotecni-uvery

Hypoteční úvěry poskytnuté v krajích Vliv zpracovatelského průmyslu na sociální a ekonomické nerovnosti regionů ČR http://www.mpo.cz/dokument30985.html Analýza rizik vývoje zpracovatelského průmyslu v jednotlivých krajích ČR http://www.mpo.cz/dokument30985.html Strana 29

Gestor

http://www.mpo.cz/dokument78472.html

MPSV

Zdroj informací Výsledky zpracovatelského průmyslu Regionální struktura stavebních prací Mzdy, nezaměstnanost, důchody, soc. služby, ochrana dětí, nemocenské pojištění atd.

MPSV

Pěstounská péče

http://www.mpsv.cz/cs/8538

MPSV MPSV

Životní úroveň STATISTIKY ÚŘADŮ PRÁCE

MPSV

Počet cizinců v ČR

MPSV

http://www.mpsv.cz/cs/8538 http://www.mpsv.cz/files/clanky/9075/rocenka_trh_prace_20 09.pdf http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/tabulky/ciz_pocet_cizincu -001 http://www.cizinci.cz/files/clanky/421/Cizincivregionech_def. pdf

Cizinci v ČR Rekvalifikace (struktura podle okresů) http://portal.mpsv.cz/sz/stat/rek

MPO MPO

MPSV

MPSV

Uchazeči z EHP a EU (struktura podle okresů) Zaměstnávání cizích státních příslušníků Regionální statistika ceny práce Výdaje úřadů práce na veřejně prospěšné práce

MPSV

Statistiky nezaměstnanosti

MPSV MPSV MPSV

Odkaz na web http://www.mpo.cz/dokument1847.html

http://www.mpsv.cz/cs/8538

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/eu http://portal.mpsv.cz/sz/stat/zam_ciz_stat_prisl http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydelky http://portal.mpsv.cz/sz/stat/vydaje http://portal.mpsv.cz/sz/download/?_piref37_264786_37_26 4785_264785.typstnez=1&_piref37_264786_37_264785_2 64785.typstnezct=1#ukaz http://portal.mpsv.cz/sz/download/?_piref37_264786_37_26 4785_264785.typvmokr=1&_piref37_264786_37_264785_2 64785.typvmpri=1&_piref37_264786_37_264785_264785.t ypvmcr=1#ukaz

MPSV

Volná místa úřadů práce DALŠÍ STATISTIKY ZAMĚSTNANOSTI

http://portal.mpsv.cz/sz/download

MPSV

Sociální zabezpečení (ročenka)

http://www.cssz.cz/cz/informace/informacnimaterialy/statisticke-rocenky.htm

MPSV

Registr poskytovatelů sociálních služeb

http://iregistr.mpsv.cz/socreg/hledani_sluzby.do?SUBSESSI ON_ID=1296559891955_1

MPSV

Příjmy a životní úroveň Vývoj ukazatelů životní úrovně

http://www.mpsv.cz/cs/9791 http://www.mpsv.cz/files/clanky/9334/Brozura_CZ_press.pd f

MSP

Soudní řízení

https://www.pmscr.cz/ke-stazeni/

MŠ

Rejstřík škol

http://rejskol.msmt.cz/

MV

Počet obyvatel krajských měst

MZ

Zdravotnická ročenka

MZ

Zdravotnictví krajů

http://www.mvcr.cz/clanek/statistiky-pocty-obyvatel-vobcich.aspx?q=Y2hudW09NA%3d%3d http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnicka-rocenkajihoceskeho-kraje-2009 http://www.uzis.cz/publikace/zdravotnictvi-jihoceskehokraje-2009

MPSV

MPSV

Strana 30

Gestor MZ MZ MZ

Zdroj informací Údaje o zdravotnictví za všechny kraje

Odkaz na web http://www.uzis.cz/cr-kraje http://www.uzis.cz/rychle-informace/nemocnice-ceskerepublice-roce-2009

Nemocnice v ČR Rejstřík veřejných neziskových zdravotnických zařízení http://vnuzz.mzcr.cz/

Mzem

Pozemkové úpravy (kraje + okresy) Použití finančních prostředků pozemkových úřadů

Mzem

Počet restitucí (okresy)

http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvozemedelstvi/statistika/pozemkove-urady/ http://eagri.cz/public/web/mze/ministerstvozemedelstvi/statistika/pozemkove-urady/financniprostredky/ http://eagri.cz/public/web/file/26149/restituce___stav_k_31. _12._2009.pdf

Mzem

Vodovody

http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/2003-10

Mzem

Kanalizace


Mzem

ČOV


Mzem

http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/p/2003-10 http://portal.nature.cz/publik_syst/ctihtmlpage.php?what=3& nabidka=hlavni

MŽP

Kaly Informační systém ochrany přírody Ročenka životního prostředí

MŽP

Odpady

http://isoh.cenia.cz/groupisoh/

portal.gov.cz

uiv.cz

Portál veřejné správy Regionální informační servis Ústav pro informace ve vzdělávání Krajská ročenka školství

uiv.cz

Kraje, školy v číslech

Mzem

MŽP

risy.cz ÚIV

uur.cz

Mikroregiony v krajích

uur.cz

Územně analytické podklady

volby.cz

Volební výsledky

http://rocenka.cenia.cz/stat_rocenka_2009/index.htm#b1 http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/702/_s.155/696?kam= kraj&kod=CZ064 www.risy.cz http://www.uiv.cz/rubrika/150 http://www.uiv.cz/clanek/9/1799 http://www.uiv.cz/clanek/9/1799 http://portal.uur.cz/nastroje-uzemniho-planovani-v-ceskerepublice/upd-a-upp-kraju.asp http://www.volby.cz/pls/kz2008/kz?xjazyk=CZ&xdatum=200 81017

Následující tabulka je jedním z možných zdrojů dat pro potřeby stanovení nákladovosti jednotlivých položek na zajištění provozu zřizovaných a zakládaných organizací. Tato data budou následně porovnávána s účetnictvím organizací a mimo jiné se strukturou personálu. Velmi hrubou představu o struktuře zaměstnanců na podpůrných pozicích nám může dát statistický výkaz P1-04 o zaměstnancích a mzdách. O tato data je možné se následně alespoň hrubě opřít při stanovování nákladovosti zajištění některých činností centrálně. Cest pro centrální zajištění je pak více, což bude předmětem návrhové části zakázky.

Strana 31

Tabulka: Struktura dat pro oblast tvorby rozpočtu na provozní výdaje PROVOZNÍ VÝDAJE Nákupy materiálu – celkem: 5131 Potraviny 5134 Prádlo, oděv, obuv 5136 Knihy, učební pomůcky časopisy a tisk včetně předplatného 5137 Drobný hmotný dlouhodobý majetek 5139 Ostatní nákup materiálu (včetně 5133 – zdravotnický materiál do lékárniček) 5156 Pohonné hmoty a maziva 5172 Programové vybavení – nákup softwaru a jiných počítačových programů 515 Nákup vody, paliv a energie – celkem: 5151 Voda – včetně stočného a poplatku za odvod dešťových vod 5152 Teplo – úhrady dálkově dodávané tepelné energie 5153 Plyn 5154 Elektrická energie 5155 Pevná paliva 5159 Ostatní nákup paliv a energie (včetně 5157 – teplé vody) 516 Nákup služeb – celkem: 5161 Služby pošt 5162 Služby telekomunikací a radiokomunikací (včetně internetu) 5163 Služby peněžních ústavů (včetně komerčního pojištění, např. vozidel) 5164,5 Nájemné (včetně nájemného za půdu) 5166 Konzultační, poradenské a právní služby 5167 Služby školení a vzdělávání 5168 Služby zpracování dat 5169 Ostatní služby z toho: revize komínů a elektrických a jiných zařízení technické kontroly aut úpravy věcí – majetku – uvedení do původního stavu (služby mytí, čištění apod.) úpravy nehmotného majetku, např. počítačových programů (souborů informací) rozhlasové a televizní poplatky doprava žáků, startovné, vložné (v rámci výuky) ostraha a zabezpečení objektů příspěvek na stravné zam.v zařízení jiné organizace (např.stravenky) ostatní výše neuvedené služby 5171 Opravy a udržování 5175 Pohoštění 5362 Platby daní a poplatků 9551 Odpisy majetku – odpisový plán Ostatní provozní náklady v hlavní nebo doplňkové činnosti celkem: 5011–5032 Souhrnně náklady mzdové prostředky, OPPP a odvody 5038 Pojistné na úrazové pojištění zaměstnanců 5131 Potraviny v ŠJ (bez pohoštění) 5132 Ochranné pomůcky Strana 32

5138 Nákup zboží (za účelem dalšího prodeje) 5173 Cestovné (tuzemské i zahraniční) 5179 Ostatní nákupy jinde nezařaz. (např.příspěvek na stravu, dálniční známky apod.) 5191 Zaplacené sankce (nepatří sem sankce za porušení rozp. kázně) 5194 Věcné dary 5195 Odvody za neplnění povinnosti zaměstnávat zdravotně postižené 5199 Ostatní výdaje související s neinvestičními nákupy jinde nezařazené 5499 Ostatní neinvestiční transfery obyvat. (např.odměny žákům, kapesné, stipendia) 9543 Odpis nedobytných pohledávek Ostatní provozní náklady výše nespecifikované PŘÍJMY 2111 Příjmy z produktivní práce žáků 2112 Příjmy z prodeje zboží (jinak nakoupeného za účelem prodeje) 2113 Příjmy ze školného, příjmy od rodičů za poskytnuté vzdělání a služby) 2119 Ost. příjmy z vlastní činnosti 2132,3,1 Příjmy z pronájmu nemovitostí a movitých věcí (pozemků) 2141 Příjmy z úroků 2310 Příjmy z prodeje majetku 2322 Přijaté pojistné náhrady 4139 Převody z vlastních fondů Ostatní příjmy (uvést v komentáři), např. příjmy z doplňkové činnosti 4122 Příspěvek na provoz od kraje Obrázek: struktura výkazu P1-04 – vazba na provozní zaměstnance

Strana 33

Klíčovým problémem je zkreslení ve vazbě na personální kapacity, které nejsou placeny ze státního rozpočtu, ale z doplňkové činnosti. Tito totiž nejsou výkazem zachyceni.

1.9 Agendy Cílem kapitoly je popis základních agend úřadu směrem k PO. Do tohoto seznamu nejsou zahrnuty agendy se zaměřením na IT, které bude řešit Informační strategie v rámci části 3 zakázky. Na základě tohoto souboru agend dojde k mapování konkrétních vazeb a následně budou agendy promítnuty do kompetencí jednotlivých článků identifikovaných pro oblast slepých map. Tabulka: Agendy Název Agendy Administrace projektů EU Administrace příspěvku ZO Agenda daňových příjmů a výdajů za ZO Agenda finančního vypořádání dotací ze státního rozpočtu Agenda prodeje majetku ve správě ZO Agenda příkazních smluv Agenda sběru a kontroly účetních dat účetní závěrky Agenda závěrečného účtu kraje Aktualizace datového skladu Analyticko-rozkladové práce při optimalizaci finančního hospodaření ZO Daňové přiznání k dani z příjmu právnických osob Datový sklad – různé reporty (nezaměstnanost, fin. ukazatele atd.) Delegování členů hodnotících komisí VZ Environmentální osvěta ve veřejné správě Evidence movitého majetku Evidence smluv, případně vazba na výběrová řízení Financování činnosti ZO Finanční plány Hlášení mimořádných událostí, hlášení kontrol, stížností Investiční plány a plány oprav, příprava, projednávání, schvalování, průběžná aktualizace Jmenování a odvolávání ředitelů ZO Komunikace s ZO Komunikace, tiskové zprávy Kontrola dodržování právních předpisů Kontrola hospodaření řízených ZO Kontrola ostatních činností Kontrola plnění usnesení orgánů kraje Kontrola stavebních akcí prováděných ZO Kontrola účelného využívání fin. prostředků ZO Kontrola zadávací dokumentace zakázek zadávaných příspěvkovými organizacemi, následné monitorování zakázky Kontrolní a metodická činnost v oblasti nemovitého majetku Konzultace, žádosti o pomoc s řešením pracovněprávních záležitostí, odměňování, legislativa, daňové záležitosti, nastavení vnitřních personálních procesů, předávání informací… Strana 34

Název Agendy Metodická činnost, školení Nabývání nemovitého majetku Návrhy odměn ředitelů řízených ZO Organizační řády ZO a jejich aktualizace Periodické hodnocení ředitelů Podávání návrhů na zápis nebo zápis změny do obchodního rejstříku Porady s řediteli řízených ZO Vyřizování stížností, oznámení a podnětů týkajících se zřizovaných zařízení Právní a pracovněprávní poradenství Projednání rozborů hospodaření ZO Připomínkování návrhů právních předpisů Příprava a realizace výběrových řízení Rušení, slučování a rozdělování ZO Řešení pojistných události Spolupráce na tvorbě rozpočtu při stanovení výše příspěvku na provoz zařízení Spolupráce při vytváření systému dotací pro ZO Stanovení platů ředitelů řízených ZO Tvorba změn a dodatků zřizovací listiny Účast na poradách ZO Vyřazování majetku spravovaného ZO Zajišťování výběrového řízení na ředitele ZO Zpracování materiálů pro výbory a komise kraje Zpracování materiálů pro radu a zastupitelstvo kraje

Strana 35

1.10 Koordinační a komunikační schéma Obrázek: Slepá mapa – komunikační a řídicí toky ZO Zastupitelstvo kraje

Rada kraje

Zástupce ředitele pro oblast ZZO

Vedoucí zřizovatelského odboru






Vedoucí oddělení

Vedoucí oddělení

Vedoucí oddělení

Referent X

Referent X

Referent X

Řídící výbor

Ředitel ZO

Ředitel ZO

Ředitel ZO

THP ZO

THP ZO

THP ZO

Servisní jednotka interní KrÚ

Odbor kontroly

Interní audit

Kontrolní mechanismus

Zřizovatelské odbory

Servisní koordinace včetně analytické činnosti

Komise rady

Zřizované organizace

Servisní jednotka externí PK

Servisní jednotka Externí dodavatel Servisní podpora

V současné době je reálné schéma velmi roztříštěné, proto, jak bylo uvedeno na začátku, vytváříme následující strukturu, která zohledňuje všechny požadované články řídicího mechanizmu. Na tomto obrázku je následně možné zdůraznit potřebu koordinačních vazeb, kdy klíčová bude jejich unifikace a ukotvení v rámci stávajících řídicích mechanizmů. Jedná se o jeden z důležitých úkolů pro členy týmu aktivity A2.

1.11 SWOT analýza a manažerské shrnutí Projekt:

Zvyšování kvality řízení KÚ Plzeňského kraje

Aktivita:

A2 – Strategie řízení zřizovaných organizací

Fáze:

Analýza

Datum:

31. 3. 2011

1.11.1 SWOT analýza

-

Tradice činností

Silné stránky

Slabé stránky

interní analýza

interní analýza

v oblasti

zřizovatelských

-

Nejednotnost v řízení organizací

-

Nekoncepčnost ve směřování celku

Strana 36

-

Zkušenosti zaměstnanců

-

Občasné obcházení komunikace

-

Funkční komunikace odbor – ZO

-

Není hodnocena výkonnost organizací

-

Špatná komunikace uvnitř úřadu

-

Nedostatečné zajištění IS podpory – správa oprávnění

-

Není jednotná datová základna

-

Neexistují podklady pro rozhodování na „vyžádání“ – špatná dostupnost dat

Příležitosti

Hrozby

externí analýza

externí analýza

-

Vůle odborů ke spolupráci

-

Vůle některých spolupráci

-

Postavení kraje jako zřizovatele

-

Potřeba finanční optimalizace

organizací

ke

-

Důraz na zvýšení kvality služeb

-

Možnost centralizace zajištění vybraných podpůrných služeb

-

Rozdílná velikost organizací

-

Rozdílné podmínky pro výkon DČ

-

Rozdílné podmínky pro výkon HČ

-

Nejednotná datová základna

-

Nedostatečná spolupráci

-

Politický tlak

motivace

organizací

ke

1.11.2 Manažerské shrnutí Kapitola popisuje stávající strukturu veřejných služeb zajišťovaných organizacemi zřizovanými Plzeňským krajem členěných do skupin. Zároveň definuje způsob tvorby samotného katalogu veřejných služeb včetně způsobů jeho aktualizace. Dále přechází do popisu struktury doplňkové činnosti a metodiky pro stanovení jejího rozsahu a metodiky pro její řízení. Součástí je i pasport rozložení doplňkové činnosti a tato bude následně specifikována do přiloženého formuláře. Předposlední část se věnuje struktuře dat a informací, které jsou v současné době zanalyzovány. Klíčové pro tuto část bude propojení s analýzou pro potřeby vzniku informační strategie. Data jsou v současné době analyzována primárně pro oblast školství, která z místních šetření vyšla jako oblast s nejširší datovou základnou. V poslední části dokumentu je popsána struktura agend dle jednotlivých oblastí řízení organizací a zároveň je uvedena slepá mapa pro potřeby definice možnosti řízení a koordinace zřizovaných organizací. Toto řízení probíhá v současné době po více kolejích, což je způsobeno primárně nejasně vymezenými kompetencemi jednotlivých odborů. Veškerá struktura výstupů a postupů bude prezentována formou workshopu, jehož cílem je definovat další směr ve vazbě na strukturu informací potřebných pro řízení ZO.

Strana 37

2 Analýza současného stavu legislativy Cílem kapitoly je provedení základního popisu struktury interní dokumentace a právních pramenů pro vybrané oblasti na národní úrovni. Rozsah a samotná struktura legislativy bude následně navázána na konkrétní popis veřejné služby (národní úroveň) a na popis interních procesů (interní legislativa PK).

2.1 Analýza interní dokumentace Cílem této části je identifikace hlavních oblastí úpravy interních směrnic se zaměřením na řízení ZO a nalezení možných příležitostí pro zlepšení, resp. identifikaci vhodného nástroje na cílení činností realizovaných ZO. Směrnice, která by samostatně upravovala vztah kraje a ZO, neexistuje, ale existují vazby v rámci ostatní dokumentace. V dalším textu bude vždy popsán konkrétní dokument a jeho propojení na řízení ZO. METODICKÝ POKYN RADY PLZEŇSKÉHO KRAJE Č. 1/2010 (PRAVIDLA SPOLUPRÁCE A SOUČINNOSTI PŘI REALIZACI ZADÁVACÍCH ŘÍZENÍ NA VEŘEJNÉ ZAKÁZKY MEZI CENTRÁLNÍM NÁKUPEM, PŘÍSPĚVKOVOU ORGANIZACÍ NA STRANĚ JEDNÉ A PRÁVNICKÝMI OSOBAMI ZŘÍZENÝMI A ZALOŽENÝMI PLZEŇSKÝM KRAJEM A KRAJSKÝM ÚŘADEM PLZEŇSKÉHO KRAJE NA STRANĚ DRUHÉ)   

  

     

Právnické osoby založené či zřízené Plzeňským krajem k činnosti jim určené zakládacími dokumenty, zřizovací listinou a Krajský úřad Plzeňského kraje dále jen ZADAVATEL(-É). Centrální nákup, příspěvková organizace (dále jen CN). Centrální nákup je příspěvkovou organizací zřízenou Plzeňským krajem na základě usnesení Zastupitelstva Plzeňského kraje č.175/2009 ze dne 27. 7. 2009. Hlavní činností CN je dle zřizovací listiny zajišťování pořizování majetku a služeb pro potřeby právnických osob založených či zřízených Plzeňským krajem a pro potřeby Krajského úřadu Plzeňského kraje prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na dodávky, služby a stavební práce. Centrální nákup je veřejným zadavatelem dle § 2 odst. 2 písm. c) zákona č.137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (ZVZ) a k naplnění účelu vymezeném ve zřizovací listině provádí dle § 3 odst. 1 písm. b) svoji činnost bezúplatně pro jednoho či více zadavatelů. Centrální nákup zajišťuje na vlastní účet a odpovědnost vlastními silami a na své náklady realizaci zadávacího řízení dle § 3 ZVZ pouze pro potřeby právnických osob zřízených či založených Plzeňským krajem a pro potřeby Krajského úřadu Plzeňského kraje. Zadavatel, který má záměr pořídit majetek, dodávky či služby a má k dispozici finanční prostředky, předloží záměr příslušnému odboru KÚ PK v termínu pro předložení návrhu pro projednávání rozpočtu na další kalendářní rok. S takto odsouhlaseným záměrem spolu s požadavkem na zadání veřejné zakázky osloví CN a informuje jej o svém záměru. Na základě získané informace CN osloví ostatní zadavatele, u kterých je předpoklad existence shodného záměru. Existence shodného záměru znamená, že předmět plnění je shodný bez ohledu na termín požadovaného plnění, tento bude předmětem následných jednání, která společně povedou CN a zúčastnění zadavatelé. Centrální nákup z poskytnutých informací od zadavatelů sestaví investiční záměr a spolu s Odborem investic a majetku (dále jen OIM) PK bude tento záměr projednán orgány (Zastupitelstvo, Rada) PK. Příprava zadávací dokumentace. Zúčastnění zadavatelé spolupracují s CN prostřednictvím svých zástupců, které si zvolí. Zvolení zástupci z řad zadavatelů vytvoří pracovní skupinu, která je prostředníkem mezi zadavateli a CN. Bude-li požadována záruka po splnění díla za poskytované služby, dodávky či stavební práce. Stanovení osoby dozoru zadavatele pro kontrolu plnění kvality veřejné zakázky. Centrální nákup určí druh zadávacího řízení a zpracuje zadávací dokumentaci na základě podkladů získaných od zadavatele(-lů). Zpracovanou zadávací dokumentaci zašle jednotlivým zadavatelům (zástupcům zadavatele), kteří se účastní soutěže, včetně OIM k odsouhlasení. Strana 38



     





    

 

 

OIM po odsouhlasení zadávací dokumentaci vrátí Centrálnímu nákupu zpět se závazným stanoviskem v termínu do 7 dnů od doručení. Všechna jednání zástupců zadavatelů, OIM a CN, jednání komisí a všechna ostatní jednání související s přípravou zadávacího řízení nebo mající vliv na zadávací řízení se budou konat v místě sídla CN za účasti jeho pracovníků předem určených a budou pořizovány zápisy z těchto jednání, přičemž každá ze stran obdrží jedno jeho vyhotovení. Zadavatel(-lé) a OIM sdělí CN požadavek pro účast svého zástupce v komisích souvisejících s otevíráním obálek a hodnocením nabídek. Na základě tohoto požadavku je CN povinen jmenovat zástupce zadavatelů jako členy komise(-sí). V případech kdy dojde k požadavku jmenování za členy komise(-sí) z řad většího počtu zadavatelů, je jejich povinností zvolit si zástupce v přiměřeném počtu a toto sdělit CN. CN na základě odsouhlasených zadávacích podmínek uveřejní oznámení o zahájení zadávacího řízení dle § 26 ZVZ. Všechny následné kroky CN jsou činěny v souladu s právním pořádkem ČR. Zadávací dokumentace bude vydávána uchazečům prostřednictvím CN, jakožto centrálního zadavatele, bez ohledu na počet zadavatelů účastných na zadání, a to formou předem určenou. Předání zadávací dokumentace uchazečům bude písemně zaznamenáváno. Centrální nákup sestavuje seznam o pořadí podaných nabídek s datem a časem podání (§ 69 odst. 6 ZVZ). CN ve spolupráci s odvětvovými odbory KU a OIM jmenuje členy komise (-sí) dle druhu zadávacího řízení. Při jmenování členů komise (-sí) je CN povinen respektovat přání zadavatele o účast v komisi(-ích). Komise mají za povinnost o svém jednání vždy vyhotovit písemný protokol ( § 73 odst.3, § 75 odst.5 ZVZ). CN provede výběr nejvhodnější nabídky dle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek hodnoticí komise (§ 80 odst.1 ZVZ). O výběru nejvhodnější nabídky CN informuje zadavatele. Po odsouhlasení zadavatelem CN o výběru nejvhodnější nabídky informuje dle § 81 odst.2 ZVZ také uchazeče. Po uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky předloží CN smlouvu podepsanou vybraným uchazečem k podpisu zadavateli(-ům). Smlouva bude uzavřena tak, jak byla uchazečem předložena jako součást nabídky uchazeče, s nezměněnými obchodními podmínkami. Smlouva bude podepsána v tolika vyhotoveních, aby CN obdržel vždy jedno z těchto vyhotovení smlouvy. Po podpisu smlouvy CN provede oznámení o výsledku zadávacího řízení dle § 83 ZVZ. Jakékoli požadavky na změny či dodatky smlouvy o plnění vzešlé ze soutěže musí zadavatelé předem projednat s CN, který určí další postup v mezích ZVZ z důvodů předcházení jeho možného porušení. CN uchovává všechny dokumenty související se zadávacím řízením (§155 ZVZ). Smlouva o plnění uzavřená s vybraným uchazečem je součástí archivace o plnění veřejné zakázky. Po ukončení plnění veřejné zakázky a jejího převzetí za účasti dodavatele a zástupce zadavatele(-ů) vyhotoví tito protokol o předání a převzetí podepsaný zúčastněnými stranami. Zadavatel je povinen o ukončení plnění a převzetí díla informovat CN. To znamená, že zadavatel(-é) předají kopii předávacího protokolu CN. ZÁRUKA – bylo-li v zadávací dokumentaci a příslušné smlouvě požadováno vystavení záruky na plnění veřejné zakázky, je povinností zadavatele si záruku od dodavatele obstarat současně s převzetím plnění. Bylo-li předmětem veřejné zakázky uzavření rámcové smlouvy, je povinností CN uvědomit všechny možné zájemce z řad nezúčastněných organizací Plzeňského kraje. Organizace, které projeví zájem o čerpání plnění z rámcové smlouvy, uvědomí CN. Odpovědí CN bude poskytnutí dispozičních dat pro zájemce. CN povede evidenci vyčerpaného objemu plnění z rámcové smlouvy, aby nedošlo k porušení ZVZ. Na účet CN budou poukazovány peněžní prostředky od uchazečů v zadávacím řízení, a to v případě složení jistoty podle § 67 ZVZ ve formě hotovosti, nebude-li doložena bankovní zárukou jako součást nabídky. Bude-li zadávací dokumentace vydávána za úplatu, bude hrazena hotově do pokladny CN nebo bezhotovostně na účet CN. Prostředky odpovídající nákladům na zhotovení podkladů

Strana 39

           

 

 

k zadávací dokumentaci (např. projekty) je CN povinen poskytnout na účet zadavatele, který je uhradil. Veškeré platby a úhrady vzešlé ze smlouvy o plnění veřejné zakázky probíhají mezi zadavatelem(-i) a vybraným dodavatelem. CN je povinen postupovat samostatně v souladu se ZVZ. Jako příspěvková organizace zřízená Plzeňským krajem je povinen se řídit ve své činnosti zřizovací listinou a příslušnými právními předpisy. CN postupuje v rámci přípravné fáze, tedy před vyhlášením zadávacího řízení na veřejnou zakázku dle přesných, srozumitelných a určitých pokynů zadavatele, nejsou-li v rozporu s ustanoveními ZVZ. Na tento rozpor je CN povinen zadavatele upozornit. CN je povinen chránit jemu známé zájmy zadavatele související s předmětem veřejné zakázky. S ohledem na zájmy zadavatele je CN plně pověřen stanovením hodnoticích kritérií pro výběrové řízení. CN je povinen upozornit zadavatele na okolnosti, nedostatky a vady, které mohou být důvodem pro zrušení zadávacího řízení, podání námitek zadavateli, případně návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen ÚOHS). CN má právo po zadavateli požadovat součinnost v rámci vypracování zadávací dokumentace. CN může po zadavateli požadovat jména osob pro jmenování za členy komisí. CN má právo provádět samostatnou kontrolní činnost spočívající v prověřování oblastí, které by mohly být předmětem centrálního zadání. CN poskytuje metodickou pomoc zadavatelům k realizaci veřejných zakázek. Zadavatel je povinen zajistit účast jmenovaných členů komisí příslušného zadavatele souvisejících s veřejnou zakázkou. Zadavatel je povinen poskytovat CN včasné, pravdivé a jasné informace ve vztahu k realizaci zadávacího řízení na požadovanou veřejnou zakázku. Zadavatel je povinen dbát, aby nemohlo dojít ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity uvedené v § 12 ZVZ. Za tím účelem je při stanovení předpokládané hodnoty povinen sečíst předpokládané hodnoty obdobných, spolu souvisejících dodávek či služeb, které hodlá pořídit v průběhu příslušného účetního období. Zadavatel má právo požadovat po CN, aby realizoval zadávací řízení dle jeho požadavků a potřeb. Zadavatel má právo sám realizovat veřejnou zakázku malého rozsahu dle zásad uvedených v § 6 ZVZ podle metodického pokynu KÚ PK s tím, že předem informuje CN o svém záměru. Nebude-li CN realizovat zadání veřejné zakázky stejného předmětu plnění pro více zadavatelů, sdělí toto neprodleně zadavateli. CN a zadavatel jsou povinni veškeré materiály a informace související se zadávacím řízením řádně archivovat. Písemnosti a informace tohoto charakteru nesmí předávat třetím osobám s výjimkou subjektů, které mohou požadovat jejich vydání na základě zvláštního zákona. CN a zadavatel, jakož i osoby jimi pověřené, jsou povinny zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozví v průběhu a v souvislosti s realizací zadávacího řízení.

Metodický pokyn ředitele Krajského úřadu Plzeňského kraje č. 1/2007 (Nastavení, provádění, Udržování a prověřování vnitřního kontrolního systému v příspěvkových organizacích Plzeňského kraje) 

 

Řídicí kontrola – Finanční kontrola zajišťovaná ředitelem PO a odpovědnými vedoucími zaměstnanci PO při přípravě operací před jejich schválením (předběžná), při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování (průběžná), jako následné prověření vybraných operací (následná) v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření. Interní audit – Nezávislé a objektivní přezkoumávání a vyhodnocování operací a vnitřního kontrolního systému, které zajišťuje v PO funkčně nezávislý útvar, případně k tomu zvlášť pověřený zaměstnanec, organizačně oddělený od řídicích výkonných struktur. Veřejnosprávní kontrola – Finanční kontrola prováděná zřizovatelem, příslušným ministerstvem, územními finančními orgány, případně řídicím orgánem v příspěvkové organizaci. Obsahem je kontrola skutečností rozhodných pro hospodaření se svěřenými Strana 40



  

 







veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory. V PO, která nemá zřízen interní audit, jej nahrazuje při přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídicí kontroly a prověřování správnosti vybraných operací. Správně vytvořený řídicí a kontrolní systém uskutečňovaný vedením PO i jeho ostatními zaměstnanci a jeho nepřetržitá aplikace na fungování PO je nezbytnou podmínkou efektivního řízení. Posláním kontroly je zajišťovat rozumnou jistotu týkající se skutečného dosahování cílů zejména v oblasti efektivnosti prováděných operací a provozních činností, spolehlivosti a věrohodnosti účetnictví a výkaznictví. Neopomenutelnou součástí je prověřování souladu aktivit s platnými zákony a dalšími předpisy PO. Cílem kontrolního systému je identifikovat existující odchylky a po jejich vyhodnocení poskytovat zpětnou vazbu k uvedení kontrolovaného procesu do souladu se stavem požadovaným. Vlastní kontrolní mechanizmy jsou založeny na porovnání reality s platnou legislativou, stanovenými standardy, normativy, kritérii a požadavky (např. plány-rozpočty, interními předpisy, individuálními řídicími rozhodnutími vedoucích apod.) Statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku (ředitel PO), který odpovídá Radě Plzeňského kraje za celkovou činnost jím řízené organizace, je v rámci této odpovědnosti rovněž povinen zavést a udržovat vnitřní kontrolní systém podle kritérií uvedených v zák. 320/2001 Sb. § 25 odst. 1 písm. a) až c), neboť systém vnitřního řízení a kontroly významnou měrou přispívá k dosahování stanovených cílů organizace. Fungování VKS jsou dále povinni v rámci vymezené pravomoci a odpovědnosti zajistit všichni vedoucí zaměstnanci. Aby byl systém vnitřní kontroly a řízení opravdu účinný, musí být vždy budován „zevnitř“, nikoli „zvenčí“ (např. formou příkazu ředitele KÚPK). Musí odpovídat podmínkám a prostředí dané PO a musí splňovat následující kritéria: o přispívat k vytvoření takových podmínek v příspěvkové organizaci, aby její činnost byla vykonávána hospodárně, efektivně a účelně; o včas zjišťovat a vyhodnocovat rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů (zřizovací listina); o mít jasně stanovené postupy pro podávání zpráv zřizovateli o výsledcích finanční kontroly a přijímaných opatřeních k nápravě v případě výskytu závažných nedostatků. Aby mohl vnitřní kontrolní systém plnit dané funkce, musí ředitel PO vymezit působnost k výkonu finančního řízení a kontroly: o organizačním útvarům (vymezení náplně činnosti organizačním řádem); o vedoucím a ostatním zaměstnancům (zapracování pravomoci a odpovědnosti do funkčních náplní); o musí být jasně vymezen rozsah pravomoci a odpovědnosti všem zaměstnancům, kteří nakládají se svěřenými prostředky organizace včetně pravidel pro pracovní postupy (stávající interní směrnice organizace nutno v tomto smyslu aktualizovat nebo vytvořit nové); o musí být rozděleny funkce s přesně stanovenými hranicemi odpovědnosti při nakládání s veřejnými prostředky. Zásada oddělení funkcí vyžaduje, aby nebyl žádný pracovní postup prováděn pouze jednou osobou, ale aby se na něm podílelo více vzájemně se kontrolujících osob – § 26 zákona 320/2001 Sb. a § 10 až 17 prováděcí vyhlášky 416/2004 Sb. upravují pracovní postupy jednotlivých zaměstnanců při výkonu předběžné řídicí kontroly, § 27 zákona a § 18 až 23 prováděcí vyhlášky upravují pracovní postupy zaměstnanců při výkonu průběžné a následné kontroly: o musí být dokumentována struktura vnitřní kontroly i veškerá kontrolní činnost; o musí být přijímána dostatečná opatření k ochraně veřejných prostředků a k jejich hospodárnému, efektivnímu a účelnému využívání; o musí být zajištěno plnění hlavních úkolů v souladu se zřizovací listinou, aby bylo dosaženo schválených záměrů a cílů. Klíčovou oblastí odpovědnosti vedení příspěvkové organizace v procesu budování vnitřního kontrolního systému je proces řízení rizika. Celý proces řízení rizika je možné rozdělit na:

Strana 41

analýzu, neboli ohodnocení rizika, která zahrnuje rozpoznání, posouzení a vyhodnocení rizik; o vlastní řízení rizika, jež v sobě obsahuje plánování, monitorování a řídicí činnosti založené na informacích získaných z analýzy rizika. Řízení rizika jako systematický proces posuzování možných odchylek od stanovených záměrů by mělo vést k aktivnímu snížení rizika (např. v případě nákladů) předvídáním toho, co se může pokazit, a hledáním možností, jak minimalizovat pravděpodobnost nebo dopad této situace. Základním předpokladem pro odhadnutí míry rizika je znalost procesů, struktur, systémů, činností, vnitřních předpisů, externích norem, v nichž nebo s nimiž PO pracuje, a dále pak znalost míst vzniku rizik. Známe-li místa, kde rizika mohou vzniknout, identifikujeme tato rizika a dále každé z nich kvantifikujeme dle míry závažnosti a pravděpodobnosti výskytu. Poté lze určit míru rizika a podle její velikosti rozlišit významnost rizika. Dle významnosti rizik v identifikovaných místech výskytu rizik (ve vztahu k celku) pak lze určit celkové riziko a potencionální ztrátu. Základním nástrojem finančního hospodaření a zároveň základním kamenem procesu řízení rizik v PO je rozpočet. Rozpočet umožňuje managementu PO stanovit a řídit ty okolnosti, které mohou zabránit plnění jednotlivých ukazatelů rozpočtu nebo mohou v jeho rámci dopadnout špatně. Opravdu účinné řízení rizik se může uskutečnit pouze v rámci stanoveném vedením PO. Mimo tento rámec není možné předávat informace o rizicích, rizika nemohou být diskutována a porovnávána a není ani možné řídit je jednotným a účinným způsobem na všech úrovních a v celé organizaci. o stanovení jasné politiky řízení rizik včetně jednoznačné definice rizik, jež jsou považována za nepřijatelná; o projednávání rizik na poradách vedení, stanovení priorit, jejich eliminace; o jasně stanovená zodpovědnost za přijímání rizik a pravomoci pro jejich řízení; o prosazování řídicí kultury orientované na rizika, zvýšení rizikového povědomí; o stanovení a dodržování vhodných opatření pro sledování a hodnocení řízení rizikových postupů a jejich využití pro učení se z vlastních zkušeností. Na řízení rizik se musí podílet celá PO – shora dolů. Rizika na sebe vzájemně působí vertikálně i horizontálně. Může se spustit řetězová reakce, velmi často přes hierarchii řízení, kde rizika vznikající v jedné oblasti nebo na jedné úrovni mají vliv na další činnosti, které s nimi nejsou v přímé souvislosti. Také rizika relativně nízké úrovně mohou mít mnohem významnější dopady buďto z důvodů svých dlouhodobých kumulativních vlivů nebo skryté vzájemné závislosti (tzv. domino efekt). o vytváří prostředí vědomého akceptování existujících rizik na bázi informovanosti; o zkvalitňuje rozhodování v organizaci, a to na všech úrovních; o přispívá k pochopení vztahů mezi riziky, náklady, časovou náročností; o určuje, komu riziko přísluší, takže je účinně sledováno a aktivně s předstihem řízeno; o jasně vedení zviditelňuje rizika a postupy přijaté k jejich řešení; o raději podporuje vhodné ošetření rizik než zvládání případné následné krize; Účelem předběžné kontroly je předcházení nedostatkům oddělením pravomocí a odpovědností při přípravě a schvalování operace. V rámci řídicí kontroly jako součást VKS zajišťují podle odst. 1. předběžnou kontrolu tito odpovědní činitelé: o příkazce operace, o správce rozpočtu, o hlavní účetní. Příkazcem operace může být pouze ředitel PO, ten může pravomoc delegovat písemně na jiného vedoucího zaměstnance. Popis schvalovacích postupů příkazce operace je obsažen v ustanoveních vyhl. 416/2004 Sb. - § 10, § 11, § 12 odst. 1, 2, 3, § 13 odst. 1, 2, 3, § 14 odst. 1, 2 a 3 15 prováděcí vyhlášky. Příkazce operace je při předběžné řídicí kontrole povinen prověřit, zda je operace pro plnění úkolů nezbytná, věcně správná, splňuje kritéria hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti a zda je v souladu s právními předpisy. Příkazce operace dále odpovídá za prověření možných rizik a stanovení případných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění. Schvalovací postup o





 







  

Strana 42

 



 

     

    

příkazce operace končí vydáním písemného souhlasu s uskutečněním operace (podpis objednávky, podpis smlouvy). Na postup příkazce operace navazuje schvalovací postup vedoucího zaměstnance organizačního útvaru PO odpovědného za správu rozpočtu nebo zaměstnance pověřeného písemně ředitelem PO jako správce rozpočtu. Popis schvalovacích postupů správce rozpočtu je obsažen v ustanoveních vyhl. 416/2004 Sb. - § 10, § 13 odst. 4–10. Správce rozpočtu je při předběžné řídicí kontrole povinen zejména prověřit soulad operace s právními předpisy pro financování PO (např. zák. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů v platném znění Hlavní účetní – Je vedoucí zaměstnanec organizačního útvaru PO odpovědný za vedení účetnictví PO nebo jiný zaměstnanec pověřený k tomu písemně ředitelem PO jako hlavní účetní. Popis schvalovacích postupů hlavního účetního je obsažen v ustanoveních vyhl. 416/2004 Sb. – § 10, § 12 odst. 4–6, § 14 odst. 4–7. Je nepřípustné sloučit funkci příkazce operace s funkcí správce rozpočtu nebo hlavního účetního. Výjimečně lze sloučit funkci správce rozpočtu s funkcí hlavního účetního za předpokladu malé pravděpodobnosti výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky. Rozhodnutí o tomto sloučení je v odpovědnosti ředitele PO, který při rozhodování musí zohlednit další v zákoně uvedené skutečnosti, zejména povahu činnosti příspěvkové organizace, obtížnost finančního řízení, strukturu a počet zaměstnanců. Uplatní se pak ustanovení § 15 vyhl. 416/2004 Sb. Možnost případného sloučení funkcí je vhodné konzultovat s vedoucím oddělení finanční kontroly ekonomického odboru Krajského úřadu Plzeňského kraje (pan Dvořák 377195480), nebo s vedoucím útvaru interního auditu KÚPK (Ing. Zaoral 377195472). Průběžná kontrola je zaměřena na probíhající operace. Jejím úkolem je zjistit, zda operace probíhají v souladu se stanoveným cílem. Jedná se o průběžné sledování uskutečňovaných operací včetně konečného vypořádání a vyúčtování. Následná kontrola je zpětné ověření zaměřené na konečný výsledek operace nebo následné prověřování vybraných operací (po jejich konečném vypořádání a vyúčtování). Průběžnou a následnou kontrolu zajišťuje ředitel PO prostřednictvím vedoucích zaměstnanců a dalších k tomu pověřených zaměstnanců, kteří zajišťují přímé uskutečňování operací při hospodaření s veřejnými prostředky. K zajištění průběžné a následné kontroly se používají dle vyhl. 416/2004 Sb. zejména operační postupy dle §§ 18–21 a hodnotící postupy dle § 22 a § 23. V § 26 odst. 5 zák. 320/2001 Sb., je upravena informační povinnost zaměstnanců vykonávajících průběžnou řídicí kontrolu ve vztahu k řediteli PO o nehospodárnosti, neefektivnosti a neúčelnosti a o porušování právních předpisů. Ředitel PO je poté povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zabezpečení řádného výkonu této kontroly. Interní audit je nezávislá vyhodnocovací funkce zřízená v PO pro zkoumání a vyhodnocování jejích činností jako služba organizaci. Hlavním cílem interního auditu je napomáhat vedení PO a jejím zaměstnancům při efektivním plnění daných úkolů. Pro tento účel jim interní audit poskytuje analýzy, hodnocení, doporučení, konzultace a informace o posuzovaných činnostech. Hlavní cíl auditu zahrnuje i podporu kontrolních systémů, kontrolních funkcí a hospodárného plnění jejich úloh. Interní audit je chápán jako organická součást vrcholového řízení a plní specifickou funkci podpory jako nezávislý, verifikační, hodnoticí a poradenský prvek. Průběžně sleduje řídicí a kontrolní mechanizmy a provozně a ekonomicky významné, resp. rizikové procesy organizace s cílem vyhodnocovat jejich úroveň, funkčnost, účinnost, hospodárnost a efektivnost pro splnění přijaté strategie. Úkolem interního auditu je: o ověřovat stav a vzájemné vazby procesů, systémů, útvarů, produktů, řídicích činností a kontrolních mechanizmů a jejich hodnocení; o podávat vedení PO zprávy o získaných poznatcích; o upozorňovat na rizika rozhodnutí; o působit ke zvýšení efektivnosti, hospodárnosti, bezpečnosti činností a systémů; o iniciovat řešení problémů a působit k jejich plnému vyřešení; Strana 43

působit ke zkvalitnění kontrolních systémů; interní audit má v systému zvláštní nezávislé postavení s kompetencemi auditovat celý VKS, a tím přispívat k trvalému zkvalitňování činnosti PO; o interní audit v PO zajišťuje zaměstnanec, který je zvlášť pověřený k zajišťování interního auditu. Požadavek funkční nezávislosti znamená, že: o interní audit musí být nezávislý na činnostech, které audituje; o funkčně musí být vyloučena pravomoc a odpovědnost za auditovanou oblast; o interní audit nesmí být pověřován úkoly, které jsou v rozporu s nezávislým výkonem funkce. Nezávislost je dosahována nejen organizačním postavením, ale též objektivitou. Interní auditor nesmí podřizovat své úsudky o záležitostech auditů názorům jiných, musí provádět úkoly takovým způsobem, aby výsledek odpovídal skutečnosti. Interní auditor nesmí vykonávat provozní výkonné funkce, které narušují objektivitu jeho rozhodování. Interní audit v praxi využívá auditní postupy dle vyhl. 416/2004 Sb., §§ 27–31 a postupuje v souladu s Etickým kodexem Institutu interních auditorů a Mezinárodními standardy pro profesionální praxi interního auditu. Služby poskytované interním auditem nabývají mnoha podob. Obsahem není jen kontrolní činnost, ale významnou součástí je též předkládání doporučení (ke zdokonalování kvality VKS, k předcházení nebo zmírnění rizik, k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků) a konzultační činnost. Základním požadavkem na organizační začlenění interního auditu v organizační struktuře PO je: o přímé podřízení interního auditu řediteli PO, který jej také po projednání s ředitelem KÚPK jmenuje a odvolává; o funkční nezávislost a organizační oddělení od řídicích a výkonných struktur. Zákon 320/2001 Sb. požaduje, aby: o splňoval kvalifikační předpoklady o byl bezúhonný (zákon přímo pojem bezúhonnosti pro tento případ definuje v § 5 odst. b; o nehrozil u něj střet zájmů dle zvláštních předpisů (viz zákoník práce). Plán auditorské činnosti v PO se sestavuje jako střednědobý (3–5 let) a roční. Střednědobý plán odráží potřeby PO s ohledem na dosavadní výsledky a předpokládané záměry a cíle PO. Střednědobý plán by měl obsahovat: o zhodnocení východisek pro sestavení plánu; o stanovení auditorských oblastí; o stanovení oblastí prioritního významu na základě zhodnocení rizikových faktorů. Roční plán auditu vychází ze strategického plánu, pokrývá veškeré aktivity útvaru interního auditu na příslušný rok, uvádí rozsah působnosti, stanovuje priority a odráží potřeby vedení organizace. Měl by být koncipován na základě hodnocení rizikových faktorů. Při sestavení plánu je nutno brát zřetel na možnost zapracování změn. V plánu musí být prostor pro operativní zařazení výkonu konkrétního auditu mimo schválený roční plán. Roční plán by měl obsahovat: o shrnutí východisek pro sestavení plánu; o kapacitní rozložení činnosti interního auditu na jednotlivé oblasti (plánované akce, monitoring); o rozpis plánovaných auditorských akcí (název akce, objekt auditu, termín provedení, typ auditu a jeho věcné zaměření, cíle auditu); o rozpis a specifikace metodické činnosti; o rozpis a specifikaci odborné přípravy zaměstnance interního auditu. Návrhy plánu zpracovává zaměstnanec interního auditu, který přípravu plánů projednává s ředitelem PO. Ten plány schvaluje a bere v úvahu doporučení vedoucího útvaru interního auditu. Ředitel PO je povinen zajistit nejméně jednou ročně prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému. Interní audit má ze zákona tyto povinnosti: o o





 





  





  

Strana 44

předávat zprávy o zjištěních z provedených auditů bez zbytečného odkladu řediteli PO s doporučením ke zdokonalování kvality VKS, k předcházení nebo zmírnění rizik a opatření vedoucí k nápravě zjištěných nedostatků; o zákon a prováděcí vyhláška blíže nespecifikují náležitosti auditorských zpráv; o ustanovení § 31 odst. 1 písm. b) prováděcí vyhlášky 416/2004 Sb., požaduje uvést ve zprávě informaci o porušení zásady funkční nezávislosti při přípravě nebo výkonu auditu; o obecná zásada je, že zpráva by měla být přesná, objektivní, jasná, stručná, konstruktivní, kompletní a včasná. Má obsahovat cíl, rozsah auditu, závěry, doporučení a návrhy opatření vedoucí k odstranění nedostatků; o zjistí-li interní audit, že na základě oznámení řídicí kontroly nebo jeho návrhu nebyla přijata příslušná opatření k nápravě, je povinen na tuto skutečnost písemně upozornit ředitele PO. Interní audit má pak povinnost vypracovat systém následné kontroly, který bude sledovat a zaručovat, že opatření k nápravě byla provedena (příp. že vedení převzalo odpovědnost za riziko neprovedení opatření k nápravě); o předkládat roční zprávu o výsledcích interního auditu řediteli PO. Roční zpráva obsahuje: o vyhodnocení kvality VKS, zejména hodnotí, zda je systém přiměřený a dostatečně účinný, zda je schopen včas reagovat na změny ekonomických a právních podmínek; o analýzu závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily činnost PO. V tomto případě půjde zejména o analýzu takových nedostatků, o jejichž výskytu by měly být řídicí kontrolou vypracovány postupy zajišťující informování příslušných vedoucích zaměstnanců (viz základní požadavky na vnitřní kontrolní systém, který má podle zák. 320/2001 Sb., § 25 odst. 1 písm.c); o zahrnovat postupy pro včasné podávání informací příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a opatřeních k jejich nápravě); o doporučení ke zkvalitnění řídicího procesu a VKS. Na základě těchto doporučení je ředitel PO povinen přijímat odpovídající opatření k nápravě; o zprávy o výsledcích interního auditu jsou součástí roční zprávy o výsledcích finančních kontrol orgánu veřejné správy zpracované podle ustanovení § 22 zák. 320/2001 Sb. Zákon 320/2001 Sb., připouští výjimku z povinnosti vytvořit interní audit v orgánech veřejné správy, u kterých existuje malá pravděpodobnost výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky. Územní samosprávný celek má právo rozhodnout, že útvar interního auditu nebude v konkrétní PO zřízen (Usnesení RPK 1788/03). V tomto případě je krajský úřad povinen zajistit funkce, které má v dané PO plnit interní audit, výkonem veřejnosprávní kontroly. Četnost těchto veřejnosprávních kontrol musí být oproti PO, kde interní audit funguje, častější. Veřejnosprávní kontrola je prováděna v souladu se samostatně zpracovaným a Radou Plzeňského kraje schváleným plánem kontrol PO na příslušný kalendářní rok. Ministerstvo financí plní tuto zpravodajskou povinnost za celou veřejnou správu vůči vládě ČR. Povinnost mu vyplývá z jeho postavení jako ústředního úřadu pro otázky finanční kontroly. Kraje a jimi zřizované PO plní zpravodajskou povinnost vůči Ministerstvu financí. Strukturu a rozsah zpráv o výsledcích finančních kontrol, postup a termíny jejich předkládání stanoví v §§ 33 a 34 prováděcí vyhláška 416/2004 Sb. Za včasné a úplné zpracování zprávy zodpovídá ředitel PO. Zpráva se zpracovává pouze v elektronické verzi z důvodu usnadnění sumarizace a archivace jednak na úrovni kraje, jednak na úrovni Ministerstva financí. Elektronický Modul ročních zpráv o výsledcích finančních kontrol (FKVS) je prostřednictvím udělených přístupových práv (heslo) přístupný všem PO na internetových stránkách Ministerstva financí (www.mfcr.cz). Zprávu je nutno zpracovat vždy nejpozději do 15. února. Garantem zpracování za všechny zřízené PO kraje je útvar interního auditu KÚPK. Ve spolupráci s odborem ekonomickým, odborem sociálních věcí a zdravotnictví, odborem školství, mládeže a sportu, odborem dopravy a silničního hospodářství a odborem kultury a památkové péče zajišťuje aktuální informace k zpracování elektronické zprávy. V písemné podobě se již zpráva nezpracovává! o



 

       



Strana 45

 



Zákon 320/2001 Sb., § 22 odst. 6 ukládá povinnost informovat Ministerstvo financí nejpozději do 1. měsíce od ukončení finanční kontroly o závažných zjištěních z provedených kontrol. Za závažná zjištění zákon považuje: o zjištění, na jejichž základě ředitel PO oznámil Policii ČR podezření, že byl spáchán trestný čin; o zjištění neoprávněného použití, zadržení, ztráty nebo poškození veřejných prostředků v hodnotě přesahující 300 000 Kč. Tato informační povinnost vůči Ministerstvu financí nezbavuje povinnosti sdělit správci daně zjištění o porušení rozpočtové či daňové kázně podle ustanovení § 34 odst. 2. zák. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

PRAVIDLA ZVEŘEJŇOVÁNÍ DOKUMENTŮ NA PORTÁLU PK            

Ředitelé zřizovaných organizací PK jsou povinni zajistit poskytování takto definovaných informací pro potřeby PPK. Komunikaci se zřizovanými organizacemi zajišťuje správce PPK. Přístupy a práva pro publikaci zřizovaným organizacím nastaví na žádost správce PPK osoba zodpovědná za odbor informatiky uvedená v příloze č. 2 těchto pravidel. Přístup do redakčního systému je umožněn zřizovaným organizacím pouze po jejich proškolení, které zajistí odbor informatiky. Zřizované organizace PK jsou povinny uveřejnit na svých stránkách odkaz na PPK. Akce, jejichž pořadatelem je PK nebo jím zřizovaná organizace, jsou pořadatelé povinni publikovat na PPK. Za zadání akcí za KÚPK zodpovídají jednotliví vedoucí odborů, jejichž odbor se na přípravě akce podílí. Za zadání akcí za zřizovanou organizaci PK zodpovídá ředitel této organizace. Pokud se jedna akce objeví na PPK několikrát od různých zdrojů, je správce PPK povinen odstranit duplicitní záznamy s tím, že akce bude na PPK pouze jednou s odkazy na všechny zdroje Za obsah dopravních informací zodpovídá osoba určená vedoucím odboru dopravy. Informace o uzavírkách musí být zadána minimálně jeden den před plánovanou uzavírkou. Za zadání dopravních informací od jednotlivých SÚS zodpovídá ředitel SÚS dle usnesení Rady Plzeňského kraje č. 1470/2003 ze dne 1. 4. 2003.

Směrnice S – 3/2008 – Výkon kontrolní činnosti prováděné Krajským úřadem Plzeňského kraje  



Kontroly jsou prováděny na základě Plánu kontrolní a metodické činnosti prováděné v organizacích zřizovaných a zakládaných PK. Tento plán je vyhotovován vždy pololetně a je předkládán ke schválení RPK. Plán kontrolní činnosti je vyhotovován na základě dílčích návrhů plánu kontrolní činnosti zpracovaných jednotlivými věcně příslušnými odbory KÚPK, popř. orgány PK. Dílčí návrhy předkládá věcně příslušný odbor KÚPK, popř. orgán PK, odboru kancelář ředitele KÚPK, v termínu do 10. prosince na první pololetí roku následujícího a v termínu do 10. června na druhé pololetí roku, nestanoví-li ředitel KÚPK jiný termín. Uložení pořádkové pokuty podle zákona o přezkoumání územním celkům, příspěvkovým organizacím územních celků a osobám povinným poskytnout součinnost rozhoduje ve správním řízení přezkoumávající orgán.

Směrnice Rady Plzeňského kraje č. 1/2003 o povolování služebních pracovních cest a dovolené ředitelům příspěvkových organizací Plzeňského kraje vyjma škol a školských zařízení  

Člen rady (v době jeho nepřítomnosti ředitel krajského úřadu) schvaluje ředitelům organizací, které svou působností odpovídají jeho spravované oblasti zahraniční pracovní cestu. Příslušný vedoucí odboru krajského úřadu (v době jeho nepřítomnosti jeho zástupce) schvaluje ředitelům organizací, které svou působností odpovídají působnosti odboru tuzemskou pracovní cestu, dovolenou.

Strana 46

   

Ředitel organizace požádá písemně příslušného člena rady o schválení zahraniční cesty. Po vykonání zahraniční pracovní cesty předloží ředitel organizace vyplněný cestovní příkaz k podpisu příslušnému členu rady včetně zprávy ze zahraniční cesty. Ředitel organizace požádá příslušného vedoucího odboru o schválení tuzemské pracovní cesty a jednodenní dovolené prostřednictvím elektronické pošty nebo telefonicky. Po vykonání pracovní cesty předloží ředitel organizace k podpisu vedoucímu vyplněný cestovní příkaz. Písemná žádost (dovolenka) bude předložena k podpisu příslušnému vedoucímu odboru. Dovolená delší než jeden den je povolována příslušným vedoucím odboru na základě plánu dovolené, který bude v organizaci zpracován do 30. května příslušného kalendářního roku. Ředitel organizace předloží písemnou žádost (dovolenku) a oznámí příslušnému vedoucímu odboru svého zástupce po dobu čerpání dovolené.

Směrnice Rady Plzeňského kraje č. 1/2009 – Systém řízení procesu přípravy a realizace projektů Plzeňského kraje spolufinancovaných z fondů a programů Evropské unie 



  

      

  

Zpracovatel projektového záměru – jednotlivé odbory Krajského úřadu Plzeňského kraje (dále jen jako „zpracovatel“) vyhodnotí podnět k možnosti získání dotace z hledisek jeho reálnosti, priorit Plzeňského kraje a z hlediska zajištění finančního krytí, popřípadě dalších kritérií dle jeho charakteristiky a zaměření. Z důvodu zajištění finančního krytí je třeba konzultovat s Ekonomickým odborem KÚPK. Zpracovatel informuje předkladatele o přípravě projektového záměru a toto oznámí oddělení Technické podpory a publicity Odboru fondů a programů EU. OTPP ve spolupráci se zájemcem o dotace vyplní zadání projektového záměru do evidence projektů zveřejněné na Helpdesku „Evidence projektů Plzeňského kraje spolufinancovaných z fondů a programů EU“, který obsahuje souhrn základních informací týkajících se projektu. Zpracovatel ve spolupráci s OTPP vytvoří projektový záměr, včetně jeho předpokládaného rozpočtu a určení realizátora projektu, který předloží ke schválení hejtmanovi nebo příslušnému členu RPK. Po schválení projektového záměru hejtmanem nebo členem RPK připraví zpracovatel jeho předložení ke schválení RPK a v metodické spolupráci s OTPP návrh usnesení do RPK včetně důvodové zprávy. Předkladatel projektového záměru předloží ke schválení návrh usnesení schvalující projektový záměr Radě PK anebo Zastupitelstvu Plzeňského kraje (dále jen jako „ZPK“). ZPK se návrh usnesení schvalující projektový záměr předkládá tehdy, doporučí-li to v konkrétním případě RPK nebo vyplývá-li to z podmínek daného operačního programu. Realizátor projektu (dále jen jako „realizátor“) ve spolupráci s OTPP vytvoří harmonogram postupu přípravy projektu s časovou osou, o jejímž dodržování bude pravidelně informovat OTPP. Realizátor projektu zajistí dle aktuální směrnice, v souladu s příslušným usnesením RPK a ZPK, rezervaci finančních prostředků na kofinancování a předfinancování projektu. Realizátor zajistí soulad všech kroků a dílčích úkonů přípravy žádosti se směrnicemi, příručkami a pokyny poskytovatele dotace, závaznými pro žadatele o dotaci. Realizátor zajistí včasné podání žádosti o dotaci. Realizátor bude při zadávacích řízeních postupovat striktně dle směrnic, příruček a pokynů poskytovatele dotace závazných pro příjemce dotace. Realizátor zajistí respektování a naplnění všech podmínek pro poskytnutí dotace, podle podmínek daného operačního programu a smlouvy mezi poskytovatelem a příjemcem podpory. V případě, že některé činnosti nebo dodávky související s realizací projektu budou zajišťovány dodavatelsky, realizátor zajistí přípravu a realizaci zadávacích řízení v souladu se zákonem č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění a platnými směrnicemi Rady PK a platnými směrnicemi KÚPK. Realizátor zajistí včasné podání žádosti o dílčí platby v případě etapového financování. Realizátor zajistí tvorbu monitorovacích zpráv ve stanovených termínech. Realizátor zajistí včas závěrečné vyúčtování a závěrečnou platbu.

Strana 47

    

Ve fázi udržitelnosti projektu realizátor zajistí splnění všech úkonů a povinností vyplývajících z podmínek pro poskytnutí dotace a z příručky pro příjemce dotace. Zajišťování a vedení procesu monitoringu je pracovní náplní oddělení Technické podpory a publicity Odboru fondů a programů EU. Ve všech fázích přípravy a realizace projektů bude OTPP získávat a zpracovávat veškeré dostupné údaje, které budou zařazeny do informačních databází, které budou použity v následujících obdobích. Povinnost schválení projektového záměru RPK a ZPK se nevztahuje na projekty OP VK, kde není nutné žádné předfinancování či spolufinancování z prostředků kraje. Dle uvážení realizátora lze i v těchto případech předložit projektový záměr RPK nebo ZPK. V případě, že realizátor projektu z řad právnických osob zřízených nebo založených Plzeňským krajem nemá požadavky na rozpočet kraje, je povinen o přípravě a následné realizaci projektu informovat věcně příslušného člena Rady Plzeňského kraje, věcně příslušný odbor Krajského úřadu Plzeňského kraje a v kopii OTPP. Ostatní povinnosti uvedené v této směrnici se na něho nevztahují.

Směrnice Rady Plzeňského kraje č. 1/2010 o poskytování ICT služeb právnickým osobám zřizovaným nebo zakládaným Plzeňským krajem  



ZZO – právnická osoba zřizovaná nebo zakládaná Plzeňským krajem anebo právnická osoba, ve které je Plzeňský kraj většinovým společníkem nebo akcionářem. OIT poskytuje služby ICT v následujících úrovních: o komplexní outsourcing pro jednotlivou ZZO s dostatečnou konektivitou do krajského cloudu služeb; o vytvoření ICT koncepce ZZO; o analýza současného stavu; o analýza informačních potřeb ZZO; o návrh cílového stavu a způsobu implementace cílového stavu; o implementace navrženého řešení a využívání ICT služeb virtualizovaných v krajském cloudu; o adresářová služba, autentizace, autorizace (Active Directory + externí Evidence organizační struktury); o souborový server; o poštovní server; o aplikační server; o databázový server; o zálohování a obnova dat; o internetový portál; o provoz aplikací využívaných ZZO (jejich seznam je individuální pro každou ZZO); o správa koncových zařízení (instalace PC, tiskáren, jejich opravy a výměny); o hlasové a datové služby; o centrálně provozované aplikace (ekonomický systém, workflow atd.); o virtuální privátní síť pro přístup do počítačové sítě ZZO ze sítě Internet; o synchronizace dat z poštovního serveru s mobilním telefonem; o zabezpečení vybraných dílčích služeb ICT pro konkrétní ZZO; o např. implementace informačního systému pro konkrétní ZZO; o zabezpečení konkrétní služeb ICT pro všechny ZZO; o elektronická spisová služba s využitím IS VIRTUOS (www.evirtuos.cz); o ortofotomapa Plzeňského kraje; o konzultace a metodická pomoc pro konkrétní ZZO; o konzultace a metodická pomoc pro všechny ZZO; O zabezpečení ICT služeb úrovně 1.–3. pro každou konkrétní ZZO rozhoduje vždy Rada Plzeňského kraje svým usnesením. Rozhodne-li RPK o tom, že OIT KUPK bude poskytovat konkrétní ZZO ICT služby úrovně 1, je třeba tuto skutečnost uvést v Organizačním řádu KUPK. Návrh usnesení do RPK zpracuje OIT a příslušná ZZO se k němu vyjádří coby konzultant.

Strana 48

 



      

         

Služba úrovně 4 je poskytována na základě konkrétního požadavku ZZO zaslaného alespoň e-mailem na kontaktní e-mail HelpDesku podpory služeb ICT. Služby úrovně 5 jsou poskytovány automaticky na základě rozhodnutí OIT. Definice standardů vybavení ICT pro ZZO jsou uvedeny v příloze č. 2 – ZZO_standardy_matice_rozdělení. Případné změny standardů pro konkrétní ZZO jsou možné jen písemnou formou s podpisy vedoucího OIT a ředitele ZZO. Plnění uvedených standardů je limitováno finančními prostředky na ICT ZZO dle schváleného rozpočtu. Konkrétní seznam ICT služeb, které jsou zajišťovány OIT pro konkrétní ZZO, je uveden v předávacím protokolu „Specifikace ICT služeb pro ZZO“, jehož vzor je uveden v příloze č. 3 této směrnice. Přípravu tohoto protokolu zajišťuje OIT. Protokol ve dvojím vyhotovení podepisuje vždy vedoucí OIT a ředitel konkrétní ZZO v okamžiku zahájení poskytování ICT služeb. V rámci rozpočtu Plzeňského kraje je vytvořena rozpočtová oblast Informatika, ve které je vytvořena podoblast ZZO. Správcem této rozpočtové oblasti je OIT. Při sestavování rozpočtu Plzeňského kraje jsou ZZO vyzvány ze strany OIT ke specifikaci svých požadavků na výpočetní techniku a další služby ICT. Tyto náklady jsou OIT sumarizovány a na jejich základě je vytvořen návrh rozpočtu rozpočtové oblasti Informatika. Rozpočet konkrétní ZZO je oproti stavu, kdy ICT bylo celé v rozpočtu této ZZO, ponížen o finanční prostředky, které jsou pro konkrétní ZZO vyčleněny v rozpočtu PK – rozpočtové oblasti informatika. Návrh rozpočtu rozpočtové oblasti Informatika předá OIT Ekonomickému odboru poté, co si odsouhlasí jeho podobu s řediteli jednotlivých organizací. Výdaje na ICT (komodity a služby) do výše 3 000 Kč včetně DPH může z vlastního rozpočtu hradit ZZO bez nutnosti schvalování ze strany OIT. Při každé investici do ICT musí být zpracována budoucí provozní nákladovost příslušné investice minimálně po dobu její odhadované životnosti. Správa koncových zařízení (instalace PC, tiskáren, jejich opravy a výměny) je prováděna formou outsourcingu, který zajistí OIT, případně v odůvodněných případech vlastními zaměstnanci konkrétní ZZO nebo OIT. Při výběru dodavatele této služby musí být brána v úvahu především bezpečnost informačního systému a fyzické umístění spravovaného zařízení tak, aby náklady na dopravu servisního technika nezvyšovaly provozní náklady na ICT. Ředitel ZZO nebo jím pověřená osoba (prostřednictvím Help-Desk) má přístup do informačního systému OIT, který umožňuje sledovat provozní náklady na ICT v jejich ZZO. Přesuny mezi investicemi a neinvesticemi schvaluje Rada Plzeňského kraje. Návrh usnesení do RPK zpracuje OIT a příslušná ZZO se k němu vyjádří coby konzultant. Finanční prostředky v rámci rozpočtové podoblasti konkrétní ZZO je možné přesouvat po schválení ředitelem konkrétní ZZO a vedoucím OIT. Finanční prostředky z rezervy rozpočtové podoblasti ZZO lze přesouvat po schválení vedoucího OIT a zástupce ředitele KUPK pro oblast samosprávy a služeb veřejnosti. Finanční prostředky na ICT lze přesouvat mezi jednotlivými ZZO po schválení dotčených ředitelů ZZO, vedoucího OIT a zástupce ředitele KUPK pro oblast samosprávy a služeb veřejnosti. Tyto ZZO postupují při sestavování rozpočtu doposud obvyklým způsobem. Mohou o konzultaci požádat OIT. Majetek je veden v účetní evidenci krajského úřadu, zajišťované OIT. Před zahájením outsourcingu ICT pro ZZO je provedena inventarizace jejího ICT majetku. Inventarizační komise je sestavena ze zástupců ZZO a OIT. Při zahájení outsourcingu ICT pro ZZO je její ICT majetek převeden do majetku Plzeňského kraje do technické správy OIT. ICT majetek je předáván příslušnému zaměstnanci ZZO k užívání oproti podpisu na předávacím protokolu.

Směrnice Rady Plzeňského kraje č. 1/2008 o hospodaření s movitým majetkem Plzeňského kraje svěřeným do správy příspěvkovým organizacím a o nakládání s pohledávkami

Strana 49

 

 







  



Při pořizování movitého majetku je organizace povinna dbát zásad efektivního a hospodárného vynakládání finančních prostředků. Pořízení majetku nesmí organizaci ani v budoucnosti neúměrně finančně zatížit. Pro pořízení věcí movitých v ceně pořízení nad 250 000,- Kč je nutný předchozí písemný souhlas člena rady kraje pro ekonomiku a finance. Udělení souhlasu je vydáváno na základě zdůvodnění žádosti organizace, vyjádření věcně příslušného člena rady k potřebě pořízení a s přihlédnutím k rozpočtovému i finančnímu zajištění ze strany organizace. K pořízení věcí movitých v ceně pořízení nad 1 mil. Kč vydává souhlas Rada Plzeňského kraje. Při udělení souhlasu rada postupuje dle tohoto článku obdobně. Předchozí souhlas není nutný v případě pořízení majetku financovaného ze státního rozpočtu a registrovaného v informačním systému programového financování (ISPROFIN) v rozsahu stanoveném správcem programu v rozhodnutí vydaném postupem podle vyhlášky MF č. 560/2006 Sb. V případě pořízení majetku v režimu zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, je organizace povinna předem písemně informovat zřizovatele o druhu a předpokládané ceně pořízení majetku a o způsobu zadání veřejné zakázky. Plzeňský kraj si vyhrazuje právo jmenovat své zástupce do komise pro otevírání obálek a do komise pro posouzení a hodnocení nabídek ve smyslu zákona č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dlouhodobý hmotný majetek v ceně pořízení jedné položky vyšší než 250 000,- Kč, který je pro hospodaření organizace nadále nadbytečný, popřípadě takový, jehož oprava není možná nebo by byla nerentabilní, může organizace vyřadit po splnění nabídkové povinnosti a po schválení Radou Plzeňského kraje. Splněním nabídkové povinnosti se rozumí poskytnutí 30denní lhůty organizacím zřizovaným Plzeňským krajem od zveřejnění nabídky. Součástí žádosti o schválení vyřazení majetku Radou Plzeňského kraje je i její řádné zdůvodnění, prohlášení o splnění nabídkové povinnosti, rozhodnutí o přebytečnosti a žádost organizace o převod (popř. vyřazení) majetku. Movitý majetek v ceně pořízení jedné položky od 40 000,- Kč do 250 000,- Kč, který je pro hospodaření organizace nadbytečný, případně takový, jehož oprava není možná nebo by byla nerentabilní, je organizace oprávněna vyřadit bez schválení Radou Plzeňského kraje jen po splnění nabídkové povinnosti vůči ostatním organizacím zřizovaným Plzeňským krajem. Splněním nabídkové povinnosti se rozumí poskytnutí 30denní lhůty organizacím zřizovaným Plzeňským krajem od zveřejnění nabídky. Protokol o vyřazení majetku nebo doklad o jeho převedení na jinou organizaci společně s rozhodnutím o přebytečnosti předá organizace, která vyřazuje majetek z účetní evidence, zřizovateli. Majetek pořízený v ceně jedné položky do 40 000,- Kč může příspěvková organizace vyřadit bez souhlasu zřizovatele a bez povinnosti nabídky ostatním příspěvkovým organizacím zřizovaným Plzeňským krajem. V případě majetku v režimu čl. III zašle organizace žádost o schválení vyřazení zřizovateli cestou příslušného odboru Krajského úřadu Plzeňského kraje, který žádost předloží Radě Plzeňského kraje. Organizace evidují a vymáhají pohledávky vzniklé v souvislosti s jejich činností dle zřizovací listiny samostatně. Při vymáhání pohledávek jsou organizace povinny využít veškerých zákonných prostředků. Pohledávku lze odepsat do nákladů jen v případě, že její vymáhání je opakovaně bezúspěšné a ze všech okolností je zřejmé, že se jedná o nedobytnou pohledávku. O odpisu pohledávky do nákladů rozhoduje statutární zástupce organizace. Nedobytnost pohledávky je povinna organizace řádně zdokladovat. Plnění ve splátkách lze sjednat v případě, pokud budoucí dlužník předem prokáže schopnost svůj závazek včas splnit a nebude ani z jiných okolností zřejmé, že splnění závazku je tímto ujednáním ohroženo. Současně musí být dohodnuta splatnost celé pohledávky pro případ nesplnění kterékoli ze splátek. V případě, že se jedná o pohledávku po lhůtě splatnosti, musí být dluh dlužníkem písemně uznán co do důvodu a výše, popřípadě přiznán pravomocným rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu.

Směrnice Rady Plzeňského kraje č. 2/2008 Plzeňského kraje

Strana 50

Pravidla čerpání investičních prostředků



  





  

   



Pravidla čerpání investičních prostředků Plzeňského kraje (dále jen „pravidla“) stanovují zásady a postup při čerpání finančních prostředků z rozpočtu Plzeňského kraje určených na oblast investice do majetku kraje v návaznosti na zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, a zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. V případě spolufinancování ze zdrojů EU mají pravidla poskytovatele finančních prostředků přednost. Tato pravidla jsou závazná pro všechny právnické osoby zřízené nebo založené Plzeňským krajem (dále jen „organizace“). Organizace předloží Odboru majetku Krajského úřadu Plzeňského kraje v termínu do 15. června příslušného roku žádost (viz. příloha č. 1) o poskytnutí finančních prostředků na jednotlivé investiční záměry a zároveň informuje příslušného člena RPK. Odbor majetku ve spolupráci s odvětvovými odbory KÚPK zpracuje a prověří žádosti. Rada PK odsouhlasí přípravu vybraných investičních záměrů pro definitivní schválení poskytnutí finančních prostředků z rozpočtu PK. Na základě usnesení Rady PK, kterým bude odsouhlasena příprava vybraných investičních záměrů, zajistí organizace vypracování projektové dokumentace, vyřízení stavebního povolení, provedení výběru zhotovitele a uzavření smlouvy o dílo podmíněné definitivním schválením poskytnutí investičních prostředků z rozpočtu kraje v orgánech PK. Projektová dokumentace bude průběžně konzultována (minimálně jednou) s Odborem majetku KÚPK. U stavebních akcí týkajících se pozemních komunikací bude probíhat konzultace ve spolupráci s Odborem dopravy KÚPK, a to pouze u akcí s předpokládanou cenou díla přesahující 20 mil Kč. Zadávací dokumentace (výzva), seznam vyzývaných firem a předpokládaná výše investice pro každé výběrové řízení bude vždy zaslána před vypsáním soutěže Odboru majetku KÚPK (elektronickou formou). Bez souhlasu Odboru majetku nelze veřejnou zakázku zveřejnit. U investičních zakázek, kdy bude předpokládaná cena předmětu zakázky převyšovat 0,5 mil. Kč, bude vyzváno minimálně pět firem. U ostatních veřejných zakázek je nutno postupovat dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění. Člen Rady PK pro oblast majetek může určit jinak. Organizace předloží Odboru majetku KÚPK oznámení o úmyslu vypsat veřejnou zakázku 10 dnů před jejím vypsáním (elektronicky). Rada Plzeňského kraje nebo i její jednotliví členové mají možnost doplnit seznam vyzývaných firem. V takovém případě sdělí Odbor majetku změnu seznamu vyzývaných firem organizaci do 8 dnů od doručení oznámení o úmyslu vypsat veřejnou zakázku. Do hodnoticí komise doplní svého zástupce Odbor majetku a příslušný odvětvový odbor KÚPK. Člena hodnoticí komise může doplnit také Rada Plzeňského kraje nebo její člen. Jména těchto zástupců budou sdělena organizaci do 8 dnů od doručení oznámení o úmyslu vypsat veřejnou zakázku. Pozvánku členům komise zašle organizace nejpozději 10 dnů před jednáním komise. Rada Plzeňského kraje nebo člen Rady Plzeňského kraje pro oblast majetek po projednání s členem Rady Plzeňského kraje odpovědným za příslušnou oblast může nařídit organizaci zrušení soutěže. Přílohou těchto pravidel jsou „Prováděcí pokyny pro zpracování nabídky“, vč. návrhu smlouvy o dílo, a „Mandátní smlouva na výkon funkce technického dozoru investora“. Tyto dokumenty jsou vypracovány jako doporučující vzor pro organizace. Čerpání finančních prostředků bude prováděno průběžně na základě kopií předložených faktur opatřených krycím listem (příloha č. 4). Faktura bude vždy v příloze obsahovat krycí list fakturace stavby. Všechny dokumenty budou odsouhlaseny statutárním zástupcem organizace a technickým dozorem investora. Na zakázku, jejíž cena bude vyšší než 0,5 mil. Kč, je organizace povinna zajistit odborný stavební dozor (u společnosti ISO 9001, u fyzické osoby autorizace + ŽL). Stavební dozor nesmí vykonávat projektant ani dodavatel nebo jejich zástupce. Finanční prostředky budou na základě předložených faktur uvolňovány na účet organizace, a to do výše závazného ukazatele investičního příspěvku stanoveného organizaci v rámci rozpočtu na příslušný kalendářní rok. Faktury je nutno doručit Krajskému úřadu Plzeňského kraje nejpozději do 10. 12., aby mohly být finanční prostředky uvolněny do konce příslušného roku.

Strana 51





Smlouvy o dílo uzavírané mezi organizací a dodavatelem musí obsahovat ustanovení o desetiprocentní pozastávce z ceny díla, která bude organizací dodavateli uvolněna až po protokolárním převzetí díla. Na základě žádosti organizace může člen Rady Plzeňského kraje pro oblast majetek povolit změnu nebo vypuštění tohoto ustanovení smlouvy dílo. Útvar interního auditu zabezpečuje metodickou pomoc v oblasti interního auditu pro příspěvkové organizace zřízené Plzeňským krajem.

ORGANIZAČNÍ ŘÁD KRAJSKÉHO ÚŘADU PLZEŇSKÉHO KRAJE 

 

Ve vztahu k organizacím zřizovaným nebo zakládaným krajem jednotlivé oblasti a odbory, které se podílejí na výkonu zřizovatelské funkce, zejména: o odborně a metodicky usměrňují činnost organizací zřízených nebo zakládaných krajem (dále jen „organizací“), zpracovávají pro potřeby organizací metodické pokyny; o zajišťují tok informací mezi krajem a organizacemi a obchodními společnostmi; o sledují a vyhodnocují činnost organizací, navrhují řešení aktuálních problémů, podílí se na přípravě roční zprávy o činnosti organizací pro jednání rady kraje; o předkládají podkladového materiály pro jednání orgánů kraje týkajících se organizací, informují o činnosti členy rady, kteří mají v působnosti organizace a obchodní společnosti; o plní další úkoly uložené zastupitelstvem nebo radou kraje; o vyřizují žádosti, dotazy a připomínky od organizací a obchodních společností; o vyhotovují znění zřizovacích listin a připravují návrhy jejich změny; o připravují návrhy rozpočtu organizací ve své působnosti, posuzují oprávněnost požadavků na výdaje a možnosti tvorby příjmů; o po schválení rozpočtu provádí rozpis závazných ukazatelů organizací a provádí kontrolu hospodaření přidělených finančních prostředků; o předkládají podklady pro návrhy na rozpočtová opatření vůči organizacím; o podílejí se na kontrole zřizovaných organizací v souladu s platnou legislativou. Zástupce ředitele pro oblast odpovídá za metodické vedení odborů dané oblasti vůči příspěvkovým organizacím. Vedoucí odboru zejména: o pokud má v působnosti organizace kraje, zabezpečuje metodické vedení organizací kraje v rámci působnosti odboru a dodržování vnitřních předpisů kraje týkajících se těchto organizací; na základě pokynu rady kraje zabezpečuje provedení kontrol u zřizovaných organizací; o pokud má v působnosti organizace kraje, zabezpečuje zpracování podkladů pro vydání zřizovacích listin organizací kraje, jejichž metodické vedení v rámci působnosti odboru zajišťuje, a pro případné změny a doplňky zřizovacích listin v návaznosti na nové právní předpisy, popř. jiné skutečnosti; evidence těchto zřizovacích listin; o zabezpečuje zpracování podkladových materiálů pro jednání rady a zastupitelstva; zodpovídá za komplexnost a správnost návrhů usnesení; zúčastňuje se zasedání zastupitelstva a v určených případech též schůzí rady, popř. jednání orgánů zastupitelstva a rady, na požádání členů zastupitelstva podává výklad k předkládaným materiálům, poskytuje informace členům zastupitelstva, výborům zastupitelstva a komisím rady, ostatním odborům a orgánům kraje;.

Směrnice S – 3/2009 – Oběh účetních dokladů 

Příkazy k uskutečnění finančních transakcí zadávají příslušné odvětvové odbory elektronicky v aplikaci „Platební poukazy“ následujícím způsobem: správce odvětvového rozpočtu vyhotoví platební poukaz včetně identifikace příjemce (adresa, IČ, číslo účtu) v elektronické podobě a přiřadí rozpočtovou skladbu výdaje, kterou charakterizuje prvek z ekonomického systému. Přiloží veškeré přílohy (smlouvy o poskytnutí dotace, přihláška na školení apod.), ze kterých vyplývá poskytnutí finančních prostředků příjemci, včetně schválených usnesení v orgánech kraje, pokud se jedná o poskytnutí dotace z rozpočtu Plzeňského kraje. Ve vyjádření bude uveden odkaz na číslo smlouvy, číslo jednací, popřípadě na číslo složky, pod kterými jsou podklady pro platbu vedeny. Tento požadavek se nevztahuje na zasílání neinvestičních příspěvků na provoz vlastním příspěvkovým organizacím. V případě hromadného zasílání dotací příspěvkovým organizacím Plzeňského kraje je příkazcem operace nebo jím Strana 52

  

  

pověřeným zaměstnancem vyhotovován v elektronické podobě souhrnný platební poukaz, který musí obsahovat rozpis příspěvků na jednotlivé organizace. Dále se tento požadavek nevztahuje na převod finančních prostředků mezi účty PK. Platební poukaz předá v elektronické podobě příkazci operace. Na základě rozhodnutí orgánů kraje o nařízeném odvodu zavede příkazce operace nebo jím pověřený zaměstnanec určenou částku do elektronického systému Agendio. Vratky nevyčerpaných finančních prostředků od obcí, příspěvkových organizací, případně jiných příjemců v rámci finančního vypořádání za předchozí rok si sleduje příslušný odvětvový odbor, který je o platbách informován odborem ekonomickým. Zaúčtování úplatně pořízeného majetku na příslušné majetkové účty je provedeno dle podkladů předaných hlavní účetní pověřeným zaměstnancem odboru, který majetek zavádí do evidence majetku. V případě získání majetku bezúplatným převodem (mimo majetku svěřeného do správy zřízeným příspěvkovým organizacím) zajistí příslušný odvětvový odbor, v jehož působnosti je uzavření smlouvy, předání této smlouvy, předávacího protokolu včetně inventurního soupisu a dalších případných podkladů, týkajících se přebíraného majetku, neprodleně hlavní účetní s pokynem k zaúčtování. Tentýž postup se týká bezúplatného převodu majetku Plzeňského kraje na jiné osoby. V případě převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se za okamžik uskutečnění účetního případu považuje den doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu a tato skutečnost musí být k tomuto dni zaúčtována. V případě, kdy je příspěvkové organizaci zřízené Plzeňským krajem poskytnuta dotace na financování programů prostřednictvím čerpacích účtů, je Plzeňský kraj povinen zachytit uskutečněné příjmy a výdaje ve svém účetnictví. Příslušný odvětvový odbor předá podklady příspěvkových organizací – Oznámení limitu a Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce hlavní účetní k zaúčtování. Přijaté dotace a poskytnuté příspěvky ve výši čerpání na čerpacích účtech u peněžních ústavů se účtují na základě zaslaného přehledu finančních prostředků poskytnutých v rámci programového financování z jednotlivých kapitol státního rozpočtu územně samosprávným celkům Ministerstvem financí ČR.

Možné komplikace mohou nastat a v praxi nastávají v následujících oblastech: -

Nedostatek kapacit na veřejnosprávní kontrolu.

-

Organizace předloží Odboru majetku Krajského úřadu Plzeňského kraje v termínu do 15. června příslušného roku žádost (viz. příloha č. 1) o poskytnutí finančních prostředků na jednotlivé investiční záměry a zároveň informuje příslušného člena RPK – toto by mělo být optimálně zajištěno prostřednictvím zřizovatelského odboru. Nebo by tato informace měla být alespoň postoupena zřizovatelskému odboru, což se mnohdy děje až se zpožděním. Realizace projektů spolufinancovaných z EU není dostatečně komunikována z centrální úrovně a mnohdy je tato činnost držena v organizacích nebo na odvětvových odborech. Při rozhodování, zda majetek hmotný, nebo nehmotný zatíží/nezatíží rozpočet, není postupováno dle relevantních metod a není toto většinou reálně vyčíslováno, i když to směrnice upravuje.

-

2.2 Analýza právních pramenů na úrovni ČR Národní legislativa nám upravuje požadavky na strukturu zajištění veřejné služby a zároveň požadavky na správnost činností organizací veřejného sektoru. Obsahem kapitoly je pasport vybrané legislativy zaměřené na řízení ZO a jejií vliv na strukturu poskytované služby. Kapitola je členěna na obecnou legislativu a na legislativu speciální. Není pokryto vyčerpávající množství zákonů, ale pouze ty hlavní oblasti, které pokrývají širší spektrum činností.

2.2.1 Obecné Zákon č. 129/2000 Sb. – zákon o krajích Strana 53

  

Kraje a jimi zřízené nebo založené organizační složky a právnické osoby mohou užívat znak a vlajku kraje. Kraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky kraje, pokud zákon nestanoví jinak. Kraj nesmí ručit za závazky fyzických a právnických osob vyjma: o těch, jejichž zřizovatelem je kraj, stát nebo obec, o těch, v nichž míra účasti kraje nebo spolu s jiným krajem (kraji), obcí (obcemi) nebo státem přesahuje 50 %.

Ustanovení se nepoužije, jde-li o pronájem bytů, pronájem anebo výpůjčku majetku kraje na dobu kratší než 90 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě, jejímž zřizovatelem je kraj, nebo jde-li o pronájem silničního nebo silničního pomocného pozemku v souvislosti se zvláštním užíváním silnic podle zvláštního zákona. Ustanovení se nevztahují na výpůjčky nebo pronájem majetku svěřeného příspěvkovým organizacím zřízeným krajem, nestanoví-li zvláštní předpis nebo zastupitelstvo ve zřizovací listině jinak. 







Člen zastupitelstva má při výkonu své funkce právo: o vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu a její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob, jejichž zakladatelem je kraj, a na vedoucí příspěvkových organizací a organizačních složek, které kraj založil nebo zřídil; písemnou odpověď musí obdržet do 30 dnů. Zastupitelstvu je vyhrazeno: o zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu schvalovat jejich zřizovací listiny, o rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách. Rada připravuje návrhy a podklady pro jednání zastupitelstva a zabezpečuje plnění jím přijatých usnesení. Radě je vyhrazeno: o stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců, o vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě. Finanční výbor: o provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem nebo které na kraj byly převedeny.

Zákon č. 137/2006 Sb. – zákon o veřejných zakázkách 

Veřejným zadavatelem je územní samosprávný celek nebo příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávný celek,

Zákon č. 250/2000 Sb. – zákon o rozpočtových pravidlech 

Územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností: o zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk. Strana 54



  



Organizační složka územního samosprávného celku (dále jen „organizační složka“) vzniká rozhodnutím zastupitelstva územního samosprávného celku. Organizační složka hospodaří jménem svého zřizovatele a není účetní jednotkou. Tuto formu svého hospodaření volí územní samosprávný celek pro takové činnosti, které: o nevyžadují velký počet zaměstnanců, o nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, o nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné, o nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. Pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Zřizovatel jmenuje vedoucího organizační složky a určí jeho práva a povinnosti. Hospodaření organizačních složek: o územní samosprávný celek má ve svém rozpočtu obsaženy veškeré příjmy a výdaje svých organizačních složek. Rozpočet organizační složky je součástí rozpočtu jejího zřizovatele; o organizační složka je povinna dbát, aby dosahovala příjmů stanovených rozpočtem a plnila určené úkoly nejhospodárnějším způsobem; o územní samosprávný celek dává oprávnění k dispozicím s rozpočtem organizační složky jednak svému úřadu, jednak také podle potřeby odpovědnému vedoucímu organizační složky. Při dělbě těchto oprávnění vychází z místních podmínek činnosti organizační složky s přihlédnutím k povaze úkolů, které prostřednictvím své organizační složky zabezpečuje; o na organizační složku přenáší zřizovatel oprávnění disponovat jen s takovými peněžními prostředky, které souvisejí s její běžnou, pravidelnou činností, již je nutné zabezpečovat operativně. Tyto prostředky poskytuje zřizovatel organizační složce formou provozní zálohy v hotovosti nebo zřízením běžného účtu u banky; o pokud zřizovatel přenesl na organizační složku oprávnění disponovat s peněžními prostředky, odpovídá za hospodaření, vedení pokladní služby a účetnictví vedoucí této organizační složky; o organizační složka je povinna vyúčtovat provozní zálohu po ukončení období, na něž byla poskytnuta, nejpozději však do 31. prosince rozpočtového roku; o zřizovatel může pověřit svou organizační složku vybíráním některých rozpočtových příjmů z její činnosti. Organizační složka tyto příjmy vybírá buď v hotovosti, nebo pomocí svého běžného účtu. Z vybraných příjmů nesmí organizační složka hradit výdaje; o rozpočtové příjmy je organizační složka povinna odvést na účet svého zřizovatele nejpozději koncem každého měsíce; o peněžní průběh svého hospodaření vede organizační složka v peněžním deníku v plném členění podle rozpočtové skladby. Údaje z peněžního deníku se převádějí do rozpočtu příjmů a výdajů zřizovatele, a to v jím stanoveném termínu, nejméně však měsíčně a nejpozději před koncem roku; o nevyčerpanou zálohu je organizační složka povinna vrátit zřizovateli v jím stanoveném termínu, nejpozději před koncem roku; o zřizovatel kontroluje hospodaření se svěřeným majetkem a s peněžními prostředky organizační složky. O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu, která musí obsahovat: o úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, o název a sídlo organizační složky; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných organizačních složek zřizovatele, o vymezení účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, Strana 55

o o o

o

o

o 



 



označení osob oprávněných jednat za organizační složku, vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, pokud se organizační složce předává do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, vymezení takových majetkových práv, které organizační složce umožní, aby majetek svěřený podle písmena e) mohla řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena, a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat, okruh příjmů a výdajů rozpočtu zřizovatele souvisejících s její činností, které zřizovatel svěřuje do její působnosti, a způsob jejich použití, a to na rozdíl od zbývajících příjmů a výdajů organizační složky, které zřizovatel o jejím hospodaření sleduje podle rozpočtové skladby a zabezpečuje je ve svém rozpočtu, způsob vedení odděleného účetnictví o příjmech a výdajích organizační složky svěřených jí do její působnosti podle písmena g), včetně případného zřízení a využívání samostatného bankovního účtu, a způsob vyúčtování prostředků sledovaných na tomto účtu a popř. také způsob stanovení a vyúčtování zúčtovatelných záloh poskytovaných na její provozní výdaje, vymezení doby, na kterou je organizační složka zřízena.

Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Zřizovatel vydá o vzniku příspěvkové organizace zřizovací listinu, která musí obsahovat: o úplný název zřizovatele; je-li jím obec, uvede se také její zařazení do okresu, o název, sídlo příspěvkové organizace a její identifikační číslo; název musí vylučovat možnost záměny s názvy jiných příspěvkových organizací, o vymezení hlavního účelu a tomu odpovídajícího předmětu činnosti, o označení statutárních orgánů a způsob, jakým vystupují jménem organizace, o vymezení majetku ve vlastnictví zřizovatele, který se příspěvkové organizaci předává k hospodaření (dále jen „svěřený majetek“), o vymezení práv, která organizaci umožní, aby se svěřeným majetkem mohla plnit hlavní účel, k němuž byla zřízena; zejména se uvedou práva a povinnosti spojené s jeho plným efektivním a ekonomicky účelným využitím, s péčí o jeho ochranu, rozvoj a zvelebení, podmínky pro jeho případnou další investiční výstavbu, dále pravidla pro výrobu a prodej zboží, pokud jsou předmětem činnosti organizace, práva a povinnosti spojené s případným pronajímáním svěřeného majetku jiným subjektům a podobně, o okruhy doplňkové činnosti navazující na hlavní účel příspěvkové organizace, kterou jí zřizovatel povolí k tomu, aby mohla lépe využívat všechny své hospodářské možnosti a odbornost svých zaměstnanců; tato činnost nesmí narušovat plnění hlavního účelu organizace a sleduje se odděleně, o vymezení doby, na kterou je organizace zřízena. Příspěvková organizace hospodaří se svěřeným majetkem v rozsahu stanoveném zřizovací listinou. Příspěvková organizace nabývá majetek pro svého zřizovatele, nestanoví-li tento zákon jinak. Zřizovatel může stanovit, ve kterých případech je k nabytí takového majetku třeba jeho předchozí písemný souhlas. Do svého vlastnictví může příspěvková organizace nabýt pouze majetek potřebný k výkonu činnosti, pro kterou byla zřízena, a to: o bezúplatným převodem od svého zřizovatele, o darem s předchozím písemným souhlasem zřizovatele, o děděním; bez předchozího písemného souhlasu zřizovatele je příspěvková organizace povinna dědictví odmítnout nebo Strana 56









  





  

o jiným způsobem na základě rozhodnutí zřizovatele. Pokud se stane majetek, který příspěvková organizace nabyla do svého vlastnictví podle odstavce 5 písm. a), pro ni trvale nepotřebný, nabídne ho přednostně bezúplatně zřizovateli. Nepřijme-li zřizovatel písemnou nabídku, může příspěvková organizace po jeho předchozím písemném souhlasu majetek převést do vlastnictví jiné osoby za cenu v místě a čase obvyklou; bezúplatně může majetek převést pouze ve veřejném zájmu, anebo je-li bezúplatný převod hospodárnější než jiný způsob naložení s věcí, nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis. Je-li majetek ve špatném technickém stavu a náklady na jeho zabezpečení, opravu nebo rekonstrukci trvale přesahují výnosy z jeho užívání anebo je pro příspěvkovou organizaci zcela nevyužitelný a jiná osoba o něj neprojeví zájem, zajistí příspěvková organizace jeho odstranění. Ke vzniku, k rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení příspěvkové organizace dochází dnem určeným zřizovatelem v rozhodnutí, jímž též určí, v jakém rozsahu přechází její majetek, práva a závazky na nové anebo přejímající organizace. Rozhodne-li zřizovatel o zrušení organizace, přechází uplynutím dne uvedeného v jeho rozhodnutí o zrušení její majetek, práva a závazky na zřizovatele. Ke sloučení nebo splynutí příspěvkové organizace může dojít pouze u příspěvkových organizací téhož zřizovatele. Údaje podle odstavce 2 a skutečnosti podle odstavce 8 se zveřejňují v Ústředním věstníku České republiky. Zřizovatel je povinen oznámit je Ústřednímu věstníku České republiky do 15 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Příspěvková organizace se zapisuje do obchodního rejstříku; návrh na zápis podává zřizovatel. Příspěvková organizace hospodaří s peněžními prostředky získanými vlastní činností a s peněžními prostředky přijatými z rozpočtu svého zřizovatele. Dále hospodaří s prostředky svých fondů, s peněžitými dary od fyzických a právnických osob, včetně peněžních prostředků poskytnutých z Národního fondu a ze zahraničí. Příspěvková organizace dále hospodaří: o s dotací na úhradu provozních výdajů, které jsou nebo mají být kryty z rozpočtu Evropské unie, včetně stanoveného podílu státního rozpočtu na financování těchto výdajů, o s dotací na úhradu provozních výdajů podle mezinárodních smluv, na základě kterých jsou České republice svěřeny peněžní prostředky z finančního mechanizmu Evropského hospodářského prostoru, z finančního mechanizmu Norska a programu švýcarsko-české spolupráce. Pokud se prostředky poskytnuté podle odstavce 2 nespotřebují do konce kalendářního roku, převádějí se do rezervního fondu jako zdroj financování v následujících letech a mohou se použít pouze na stanovený účel. V rezervním fondu se tyto zdroje sledují odděleně. Prostředky, které na stanovený účel nebyly použity, podléhají finančnímu vypořádání se státním rozpočtem za rok, ve kterém byl splněn účel, na který byla dotace poskytnuta. Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud příspěvková organizace vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může organizaci povolit jiné využití tohoto zdroje. Příspěvkové organizaci může její zřizovatel uložit odvod do svého rozpočtu, jestliže: o její plánované výnosy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, o její investiční zdroje jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele nebo Strana 57





  



 



o porušila rozpočtovou kázeň. Příspěvková organizace se dopustí porušení rozpočtové kázně tím, že: o použije finanční prostředky, které obdrží z rozpočtu svého zřizovatele, v rozporu se stanoveným účelem, o převede do svého peněžního fondu více finančních prostředků, než stanoví tento zákon nebo než rozhodl zřizovatel, o použije prostředky svého peněžního fondu na jiný účel, než stanoví tento zákon nebo jiný právní předpis, o použije své provozní prostředky na účel, na který měly být použity prostředky jejího peněžního fondu podle tohoto zákona nebo o překročí stanovený nebo přípustný objem prostředků na platy, pokud toto překročení do 31. prosince nekryla ze svého fondu odměn. Za porušení rozpočtové kázně uloží zřizovatel příspěvkové organizaci odvod do svého rozpočtu ve výši neoprávněně použitých prostředků, a to nejpozději do 1 roku ode dne, kdy porušení rozpočtové kázně zjistil, nejdéle však do 3 let ode dne, kdy k porušení rozpočtové kázně došlo. Zřizovatel může z důvodu zamezení tvrdosti snížit nebo prominout odvod za porušení rozpočtové kázně na základě písemné žádosti příspěvkové organizace. Vztah rozpočtu příspěvkové organizace k rozpočtu zřizovatele lze během roku změnit v neprospěch příspěvkové organizace jen ze závažných, objektivně působících příčin. Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, rozpočet zřizovatele zprostředkovává vztah příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu, k rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti a k Národnímu fondu; jde-li o příspěvkovou organizaci zřízenou obcí, též k rozpočtu kraje. Příspěvková organizace vytváří své peněžní fondy: o rezervní fond, o investiční fond, o fond odměn, o fond kulturních a sociálních potřeb. Zůstatky peněžních fondů se po skončení roku převádějí do následujícího roku. Závodní stravování zabezpečuje příspěvková organizace ve vlastních zařízeních závodního stravování nebo prostřednictvím jiné právnické osoby, fyzické osoby nebo organizační složky státu pro své zaměstnance, žáky středních odborných učilišť nebo speciálních odborných učilišť, odborných učilišť a učilišť, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů, žákům, studentům a vědeckým aspirantům po dobu jejich činnosti v příspěvkové organizaci, pokud není jejich stravování zajištěno podle zvláštních právních předpisů. Příspěvková organizace může v souladu s kolektivní smlouvou zabezpečit závodní stravování ve vlastních stravovacích zařízeních též důchodcům, kteří v ní pracovali při odchodu do důchodu, a zaměstnancům činným u příspěvkové organizace na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Příspěvková organizace může poskytnout závodní stravování též občanům, k jejichž stravování se zavázala smlouvou o závodním stravování s jinou právnickou osobou, fyzickou osobou nebo organizační složkou státu, a zaměstnancům jiných zaměstnavatelů, kteří jsou u ní na pracovní cestě nebo pro ni jinak činní. Náklady na závodní stravování a jejich úhradu upraví Ministerstvo financí vyhláškou. Příspěvková organizace je oprávněna uzavírat smlouvy o půjčce 5) nebo o úvěru 6) jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Tento souhlas se nevyžaduje v případě půjček zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb. K dočasnému krytí svých potřeb může získat od svého zřizovatele návratnou finanční výpomoc, jestliže je její vrácení zabezpečeno jejími rozpočtovanými výnosy běžného roku, nejpozději však do 31. března následujícího roku. Strana 58

  





Příspěvková organizace není oprávněna zajišťovat závazky. Příspěvková organizace může pořizovat věci nákupem na splátky nebo smlouvou o nájmu s právem koupě jen po předchozím písemném souhlasu zřizovatele. Příspěvková organizace není oprávněna nakupovat akcie či jiné cenné papíry. Přijímat je jako protihodnotu za své pohledávky vůči jiným subjektům je oprávněna jen s předchozím písemným souhlasem zřizovatele. Příspěvková organizace nesmí vystavovat nebo akceptovat směnky, ani být směnečným ručitelem. Příspěvková organizace není oprávněna poskytovat dary jiným subjektům, s výjimkou obvyklých peněžitých nebo věcných darů svým zaměstnancům a jiným osobám ze svého fondu kulturních a sociálních potřeb a s výjimkou postupu podle § 27 odst. 6 věty druhé. Příspěvková organizace nesmí: o zřizovat nebo zakládat právnické osoby, o mít majetkovou účast v právnické osobě zřízené nebo založené za účelem podnikání.

Zákon č. 262/2006 Sb. – zákoník práce 



Jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem^16a); nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího: o e) příspěvkové organizace^15), o f) organizačního útvaru příspěvkové organizace. Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, kterým je: o příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů,

Zákon č. 320/2001 Sb. – zákon o finanční kontrole 



 



Pro účely tohoto zákona se rozumí orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem http://www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/zakony_1542.html – 6 nebo právnická osoba zřízená na základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky. Správce kapitoly státního rozpočtu je povinen vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení. Územní samosprávné celky kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti. Územní samosprávné celky jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení. Vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává vedoucí organizační složky státu, která je účetní jednotkou, státní příspěvkové organizace a státního fondu po projednání s vedoucím orgánu, pokud jde o útvar interního auditu organizační složky státu, státní příspěvkové organizace nebo státního fondu v působnosti tohoto úřadu, statutární orgán příspěvkové Strana 59



organizace územního samosprávného celku po projednání s ředitelem krajského úřadu, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace kraje, se starostou obce, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace obce, s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace hlavního města Prahy. V případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního řízení, mohou orgány veřejné správy podle § 8 odst. 1 u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti, územní samosprávné celky podle § 9 odst. 3 u svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle části druhé tohoto zákona.

Zákon č. 455/1991 Sb. – živnostenský zákon 







Oprávnění provozovat živnost (dále jen „živnostenské oprávnění") vzniká s výjimkou uvedenou v odstavci 5 právnickým osobám již zapsaným do obchodního rejstříku, právnickým osobám, které se do obchodního rejstříku nezapisují, a fyzickým osobám: o u ohlašovacích živností dnem ohlášení nebo, pokud je v ohlášení uveden pozdější den vzniku živnostenského oprávnění, tímto dnem; to však neplatí v případech uvedených v § 47 odst. 5 větě druhé a v § 47 odst. 6, o u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Právnickým osobám vzniklým podle zvláštního právního předpisu28a), které se zapisují do obchodního rejstříku až po jejich vzniku, vzniká živnostenské oprávnění podle odstavce l písm. a) a b). Podnikatel prokazuje své živnostenské oprávnění: o výpisem ze živnostenského rejstříku s údaji podle § 60 odst. 4 písm. a), b) nebo c) (dále jen „výpis“), o do vydání výpisu stejnopisem ohlášení s prokázaným doručením živnostenskému úřadu, a to i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy28c) nebo pravomocným rozhodnutím o udělení koncese. Živnostenský úřad potvrdí splnění podmínek pro provozování živnosti vydáním výpisu zahraničním fyzickým osobám, které nejsou státními příslušníky členských států Evropské unie, nebo zakladatelům, popřípadě orgánům nebo osobám, oprávněným podat návrh na zápis české právnické osoby do obchodního nebo obdobného rejstříku, je-li prokázáno, že právnická osoba byla založena, nebo zahraničním právnickým osobám; ode dne doručení výpisu začíná běžet lhůta pro podání návrhu na zápis do obchodního rejstříku podle obchodního zákoníku.

Zákon č. 563/1991 Sb. – zákon o účetnictví 

 

Tento zákon dále stanoví podmínky zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu. Zjišťováním účetních záznamů pro potřeby státu se rozumí soubor činností, které směřují ke shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek v centrálním systému účetních informací státu a k sestavení účetních výkazů za Českou republiku. Vybranými účetními jednotkami jsou organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový fond České republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. Z účetních jednotek podle § 1 odst. 2 písm. a) a b) mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu příspěvkové organizace, u nichž o tom rozhodne jejich zřizovatel. Ustanovení § 18 zákona č. 563/1991 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použijí organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, Pozemkový Strana 60

fond České republiky, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny pro sestavení přehledu o peněžních tocích a přehledu o změnách vlastního kapitálu poprvé za účetní období, které započalo v roce 2010 nebo později. Zákon č. 101/2000 Sb. – zákon o ochraně osobních údajů 

Celý

Zákon č. 116/1990 Sb. – zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor 

Celý

Zákon č. 235/2004 Sb. – zákon o dani z přidané hodnoty 

Celý

Zákon č. 321/2001 Sb. – zákon o některých podmínkách sjednávání úvěru 





Pro účely tohoto zákona se rozumí: o orgánem veřejné správy organizační složka státu, která je účetní jednotkou podle zvláštního právního předpisu,5) státní příspěvková organizace, státní fond, územní samosprávný celek, městská část hlavního města Prahy, příspěvková organizace územního samosprávného celku nebo městské části hlavního města Prahy a jiná právnická osoba zřízená k plnění úkolů veřejné správy zvláštním právním předpisem6) nebo právnická osoba zřízená na ,základě zvláštního právního předpisu, která hospodaří s veřejnými prostředky,7) o kontrolovanou osobou orgán veřejné správy uvedený v písmenu a) a právnická nebo fyzická osoba, která je žadatelem o veřejnou finanční podporu nebo jejím příjemcem; kontrolovanou osobou je i zahraniční právnická nebo fyzická osoba, pokud na území České republiky podniká a je příjemcem veřejné finanční podpory, o kontrolním orgánem orgán veřejné správy, který je podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu oprávněný vykonávat finanční kontrolu u kontrolované osoby, o vedoucím orgánu veřejné správy osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo právnické osoby uvedené v písmenu a); v kraji se rozumí vedoucím orgánu veřejné správy ředitel krajského úřadu, v obci starosta obce, ve statutárních městech primátor a v hlavním městě Praze ředitel Magistrátu hlavního města Prahy. Působnost územních samosprávných celků: o územní samosprávné celky kontrolují podle tohoto zákona hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti, o územní samosprávné celky vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory, kterou jim poskytují, o územní samosprávné celky jsou povinny vytvořit systém finanční kontroly podle tohoto zákona, kterým zajistí finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti. Současně zajistí prověřování přiměřenosti a účinnosti tohoto systému a pravidelně, nejméně jednou ročně, jeho hodnocení. Postavení útvaru interního auditu: o vedoucího útvaru interního auditu jmenuje a odvolává statutární orgán příspěvkové organizace územního samosprávného celku po projednání s ředitelem krajského Strana 61

o

úřadu, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace kraje, se starostou obce, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace obce, s ředitelem Magistrátu hlavního města Prahy, pokud jde o útvar interního auditu příspěvkové organizace hlavního města Prahy, v případech s malou pravděpodobností výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky, a to zejména v návaznosti na povahu zajišťovaných úkolů, strukturu a stupeň obtížnosti vnitřního řízení, mohou orgány veřejné správy podle § 8 odst. 1 u organizačních složek státu a příspěvkových organizací ve své působnosti, územní samosprávné celky podle § 9 odst. 3 u svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti nahradit funkci útvaru interního auditu výkonem veřejnosprávní kontroly podle části druhé tohoto zákona.

Zákon č. 586/1992 Sb. – zákon o daních z příjmu 

Celý

Zákon č. 247/2001 Sb. – zákon o organizaci a činnosti jednotek PO 

Celý

Zákon č. 133/1985 Sb. – zákon o požární ochraně 

Celý

2.2.2 Legislativa v sociální oblasti Zákon č. 108/2006 Sb. – zákon o sociálních službách 

Poskytovateli sociálních služeb jsou při splnění podmínek stanovených tímto zákonem územní samosprávné celky a jimi zřizované právnické osoby, další právnické osoby, fyzické osoby a ministerstvo a jím zřízené organizační složky státu – ostatní ustanovení ve vazbě na parametry služeb.

Zákon č. 20/1966 Sb. – zákon o péči o zdraví lidí 

Do zdravotnické dokumentace mohou nahlížet, a to v rozsahu nezbytně nutném pro splnění konkrétního úkolu v rozsahu své kompetence, zaměstnanci státu ve zdravotnických zařízeních, zaměstnanci příspěvkových organizací, které jsou zdravotnickými zařízeními, a zaměstnanci provozovatelů dalších zdravotnických zařízení zabezpečující pro tato zařízení zpracování osobních údajů^11b) při vedení a nakládání se zdravotnickou dokumentací nebo sledování a vyhodnocování kvality poskytované zdravotní péče.

Vyhláška č 505/2006 Sb. – vyhláška o sociálních službách 

Celý

Zákon č. 359/1999 Sb. – o sociálně-právní ochraně dětí 



Podává-li žádost o zprostředkování pěstounské péče fyzická osoba, která vykonává pěstounskou péči v zařízení pro výkon pěstounské péče (§ 44), přikládá k žádosti stanovisko zřizovatele tohoto zařízení, s výjimkou případů, kdy je zřizovatelem obec, v níž působí obecní úřad obce s rozšířenou působností, kde se žádost podává. Krajský úřad oznámí, zda byl žadatel zařazen do evidence žadatelů zřizovateli zařízení pro výkon pěstounské péče, jde-li o žadatele uvedeného v § 21 odst. 5 s výjimkou případu, kdy je zřizovatelem obec, v níž působí obecní úřad obce s rozšířenou působností, kde tento žadatel žádal o zprostředkování pěstounské péče, a to do 15 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů. Strana 62





Obce a kraje mohou zřizovat: o zařízení odborného poradenství pro péči o děti, o zařízení sociálně-výchovné činnosti, o zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, o výchovně-rekreační tábory pro děti, o zařízení pro výkon pěstounské péče. V podstatě celý

Zákon č. 64/1964 Sb. O rodině 

Celý

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních a o změně dalších zákonů 

Celý

2.2.3 Legislativa v oblasti kultury Zákon č. 122/2000 Sb. – zákon o ochraně sbírek muzejní povahy 

Celý

Zákon č. 257/2001 Sb. – zákon o knihovnách 

Celý

Zákon č. 97/1974 Sb. – zákon o archivnictví 

Celý

Zákon č. 3/2002 Sb. – o svobodě náboženského vyznání 

Celý

Zákon č. 71/1994 Sb. – o prodeji a vývozu předmětů kulturní povahy 

Celý

Zákon č. 275/2000 Sb. – vyhláška o ochraně sbírek muzejní povahy 

Celý

Zákon č. 121/2000 Sb. – autorský zákon 

Celý

2.2.4 Legislativa pro oblast školství Zákon č. 561/2004 Sb. – školský zákon 

Celý

Nařízení vlády 034/2005 nařízení vlády 

Celý

Vyhláška. 74/2005 Sb. – o zájmovém vzdělávání 

Celý

Vyhláška 84/2005 Sb. – o závodním stravování Strana 63



Celý

Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), 

Celý

Nařízení vlády č. 689/2004 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání 

Celý

Vyhláška č. 671/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o organizaci přijímacího řízení ke vzdělávání ve středních školách 

Celý

Vyhláška č. 442/1991 Sb., o ukončování studia ve středních školách a učilištích 

Celý

Vyhláška č. 47/2005 Sb., o ukončování vzdělávání ve středních školách závěrečnou zkouškou a o ukončování vzdělávání v konzervatoři absolutoriem 

Celý

Vyhláška č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání 

Celý

Vyhláška č. 48/2005 Sb., o základním vzdělávání a některých náležitostech plnění povinné školní docházky 

Celý

Vyhláška č. 13/2005 Sb., o středním vzdělávání a vzdělávání v konzervatoři 

Celý

Vyhláška č. 10/2005 Sb., o vyšším odborném vzdělávání 

Celý

Vyhláška č. 71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání 

Celý

Vyhláška č. 74/2005 Sb., o zájmovém vzdělávání 

Celý

Vyhláška č. 33/2005 Sb., o jazykových školách s právem státní jazykové zkoušky a státních jazykových zkouškách 

Celý

Vyhláška č. 107/2005 Sb., o školním stravování 

Celý

Vyhláška č. 108/2005 Sb., o školských výchovných a ubytovacích zařízeních a školských účelových zařízeních 

Celý

Vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích 

Celý

Zákon č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči ve školských zařízeních 

Celý

Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů 

Celý

Strana 64

Nařízení vlády č. 75/2005 Sb., o stanovení rozsahu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické, přímé pedagogicko-psychologické činnosti pedagogických pracovníků 

Celý



Aktivita:


Fáze:

Analýza

Datum:

31. 3. 2011

2.3.1 SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

interní analýza

interní analýza

-

Konzistentnost schválených směrnic

-

Komplexnost popisu řešené oblasti

-

-

Není vynucováno naplňování interních směrnic se zaměřením na ZO

-

Reálné procesy jsou mnohdy odlišné

-

Některé směrnice nerespektují skutečné potřeby dotčených osob

-

Neexistence cílené koordinace zřizovatelských odborů a jejich vzájemné komunikace

Příležitosti

Hrozby

externí analýza

externí analýza

-

Tvorba katalogu veřejných služeb

-

Nejednotné procesy

-

Popis procesů

-

Nevole pro změnu

-

Zkušení zaměstnanci

-

Nesprávná identifikace potřeb

-

Vůle ke změně

-

-

Začátek řízené koordinace v oblasti komunikace mezi zřizovatelskými odbory, organizacemi a dalšími servisními odbory


-

Politický tlak

-

Nedostatečné legislativní ukotvení některých veřejných služeb na národní úrovni

-

Vůle občanů

motivace

organizací

ke

2.3.2 Manažerské shrnutí První část kapitoly je věnována popisu vazby interní dokumentace úřadu a kraje na řízení ZZO. Cílem je pasport řešených oblastí interní dokumentací a identifikace případných odchylek od standardního procesu. Možné komplikace mohou nastat a v praxi nastávají v následujících oblastech: 




Organizace předloží Odboru majetku Krajského úřadu Plzeňského kraje v termínu do 15. června příslušného roku žádost (viz. příloha č. 1) o poskytnutí finančních prostředků na jednotlivé investiční záměry a zároveň informuje příslušného člena RPK – toto by mělo být optimálně zajištěno prostřednictvím zřizovatelského odboru. Nebo by tato informace měla být alespoň postoupena zřizovatelskému odboru, což se mnohdy děje až se zpožděním.

Strana 65

 

Realizace projektů spolufinancovaných z EU není dostatečně komunikována z centrální úrovně a mnohdy je tato činnost držena v organizacích nebo na odvětvových odborech. Při rozhodování, zda majetek hmotný, nebo nehmotný zatíží/nezatíží rozpočet, není postupováno dle relevantních metod a není toto většinou reálně vyčíslováno, i když to směrnice upravuje.

Druhá část textu je následně zaměřena na legislativu na národní úrovni. Některé zákony jsou uvedeny pouze v rámci pasáží ve vazbě na konkrétní vazbu na ZO a zbylé pouze s odkazem na skutečnost, že je nutné věnovat jim pozornost jako celku. Klíčovým konstatování je skutečnost, že kraj má silnou pravomoc při řízení rozsahu a struktury poskytování veřejné služby v podstatě ve všech oblastech zajišťovaných ZO. Konečný rozsah je tedy spíše tažen poptávkou a charakterem neziskovosti, nikoli legislativou.

Strana 66

3 Výsledky statistického průzkumu – Výstupy z dotazníkových a místních šetření Cílem této kapitoly je prezentovat výstupy z proběhnutého dotazníkového šetření mezi zástupci zřizovaných organizací. Plošně došlo k oslovení všech ZO, pouze v oblasti školství to bylo vybraných 20 organizací. Toto je důvod, proč nemáme komplexně vypovídající vzorek a tento bude doplněn následně v rámci statistického ověření dat. Dále zde dojde k popisu zjištění identifikovaných v rámci místních šetření. Zde se jedná o oblasti, které budou nadále ověřovány a doplňovány.

3.1 Výstupy z dotazníkového šetření Data byla sbírána prostřednictvím anonymního dotazníkového prostředí, které bylo složeno ze dvou oblastí. První byla zaměřena na projektové řízení ve vazbě na stupeň jeho vyspělosti a potřebnosti a druhá v obecné rovině na řízení ZO a analýzu spokojenosti jednotlivých zástupců organizací s řízením ze strany Plzeňského kraje. Struktura dotazů: 1. Jak vnímáte metodickou podporu ze strany zřizovatelského odboru? Ohodnoťte prosím na stupnici od 1 do 7, kdy jedna je nejlépe a 7 nejhůře. 2. Dostáváte prostřednictvím zřizovatelského odboru dostatečné informace ve vazbě na funkčnost Vaší organizace? Ohodnoťte prosím na stupnici od 1 do 7, kdy jedna je nejlépe a 7 nejhůře. 3. Dostáváte informace z KÚPK včas a jsou tyto informace dostatečné? Ohodnoťte prosím na stupnici od 1 do 7, kdy jedna je nejlépe a 7 nejhůře. 4. Přicházíte do styku s jiným než zřizovatelským odborem KÚPK? ANO NE 5. Pokud ano, s kterým? 6. Pokud ano, tak specifikujte v čem. 7. Jak vnímáte spolupráci s ostatními odbory? Ohodnoťte prosím na stupnici od 1 do 7, kdy jedna je nejlépe a 7 nejhůře 8. Má vaše organizace vytvořenu vlastní strategii včetně stanovených cílů a priorit? ANO NE 9. Sleduje se vyhodnocování cílů a priorit ve vazbě na naplňování strategie? ANO NE 10. Využíváte nějaký nástroj pro měření efektivity Vámi realizovaných činností a pokud ano, jaký? ANO NE 11. Pokud ano, specifikujte jaký:

Strana 67

12. Má Vaše organizace zpracovanou interní řídicí dokumentaci (směrnice atp.)? Pokud ano, v jakých oblastech? ANO NE 13. Pokud ano, specifikujte v jakých oblastech: 14. Máte v rámci organizace popsány činnosti a zapojení jednotlivých zaměstnanců v nich? ANO NE 15. Máte sestaven plán vzdělávání zaměstnanců? ANO NE 16. Disponuje Vaše organizace dostatečným materiálně-technickým vybavením? ANO NE 17. Disponuje Vaše organizace dostatečnými personálními kapacitami? ANO NE Dle výše uvedené struktury dotazníku byly cíle šetření následující: -

definovat spokojenost v oblasti spolupráce ZO s PK identifikovat rozsah spolupráce zjistit spokojenost se zázemím organizace analyzovat strukturu interní dokumentace identifikovat možnost zavedení nástrojů měření kvality a výkonnosti

3.1.1 Zhodnocení dotazníkového šetření Respondenti měli v prvních třech otázkách hodnotit metodickou podporu, zpětnou vazbu a dostatečnost informací od svých zřizovatelských odborů. Respondenti hodnotili spokojenost s přístupem svého zřizovatelského odboru na škále 1 = nejlepší až 7 = nejhorší. Ve všech třech otázkách se umístilo více než 80 % respondentů do prvních dvou bodů. Metodickou podporu a zpětnou vazbu hodnotilo 81,3 % respondentů body 1 a 2. Stejného hodnocení dosáhla spokojenost se zpětnou vazbou. Ještě více respondentů, konkrétně 87,5 %, ohodnotilo body 1 a 2 dostatečnost informací od zřizovatelského odboru. Tabulka: Hodnocení metodické podpory ze strany zřizovatelského odboru Metodická podpora od zřizovatelského odboru Počet

Platná procenta

Kumulativní procenta

Platná

1 = nejlepší 2

Strana 68

6

37,5

37,5

7

43,8

81,3

Metodická podpora od zřizovatelského odboru Počet

Platná procenta


3

1

6,3

87,5

4

1

6,3

5

0

0

93,8 93,8

6

1

6,3

100,0

7 = nejhorší

0

0

16

100,0

Celkem Chybějící

Systém

13

Celkem

29

100,0

Stejně pozitivně vnímaly organizace i funkčnost zpětné vazby od zřizovatelského odboru vzhledem k funkčnosti jejich organizace. Pozitivně (tedy v rozmezí 1–3) vnímalo zřizovatelský odbor z tohoto hlediska stejné procento organizací jako v předchozí tabulce. Pouze rozložení mezi hodnotami 1–3 bylo odlišné ve prospěch zřizovatelských odborů. Tabulka: Spokojenost se zpětnou vazbou od zřizovatelského odboru vzhledem k funkčnosti organizace Zpětná vazba od zřizovatelského odboru Počet

Platná procenta


Platná procenta

1 = Nejlepší

8

50,0

50,0

2

5

31,3

81,3

3

1

6,3

87,5

4

1

6,3

93,8

5

0

0

93,8

6

1

6,3

100,.0

7 = Nejhorší

0

0

16

100,0

Celkem Chybějící

Systém

13

Celkem

29

100,0

Ještě spokojenější byly organizace s včasností a dostatečností informací ze strany KÚPK. Zde se do prvních dvou škál umístilo 87,5 % respondentů. Viz tabulka č. 13.

Strana 69

Tabulka: Hodnocení včasnosti a dostatečností informací ze strany KÚPK Včasnost a dostatečnost informací z KÚPK Počet

Platná procenta


Platné

1 = nejlepší

6

37,5

37,5

2

8

50,0

87,5

3

0

0

87,5

4

1

6,3

93,8

5

0

0

93,8

6

1

6,3

100,0

7 = nejhorší

0

0

16

100,0

Celkem Chybějící

Systém

13

Celkem

29

100,0

Nejhorší hodnocení na stupni 7 se neobjevilo ani jednou u těchto tří hodnotících otázek. V této otázce se zaměřujeme na specifikaci kontaktu dotazovaných organizacích s jinými než zřizovatelskými odbory. Nejčastěji organizace využívají služeb Odboru ekonomického a Odboru investic a majetku. A důvod, proč organizace kontaktují jiný než zřizovatelský odbor, je nejčastěji konzultace v záležitostech možnosti financování a následně možnosti zajištění schválení ze strany zřizovatele. Ze získaných dat například zjišťujeme, že pokud respondenti mají vytvořenou vlastní strategii, tak zároveň sledují, jak jsou tyto strategie naplňovány. Tabulka: Tvorba vlastní strategie Vlastní strategie Počet Platné

Chybějící

Platná procenta

Ano

10

71,4

Ne

4

28,6

Celkem

14

100,0

Systém

15

Celkem

29

100,0

Tabulka: Sledování a vyhodnocení cílů Vyhodnocování strategie Počet Platné

Chybějící

Platná procenta

Ano

10

71,4

Ne

4

28,6

Celkem

14

100,0

Systém

15

Strana 70

Vyhodnocování strategie Celkem

29

100,0

Ovšem ne všechny organizace, které sledují naplňování strategie, měří i efektivitu realizovaných činností. Zde si můžeme všimnout poklesu o téměř 30 %. Viz tabulka č. 3. Když respondenti specifikovali, jakým způsobem provádějí měření efektivity, tak se většinou jednalo o využití různých finančních ukazatelů nebo SWOT analýzy. Tabulka: Využívání měřicích nástrojů pro zjištění efektivity realizovaných činností Nastroj pro měření efektivity Počet Platné

Chybějící

Platná procenta

Ne

8

57,1

Ano

6

42,9

Celkem

14

100,0

Systém

15

Celkem

29

100,0

Ve většině organizací je zavedena interní řídicí dokumentace. Interní řídicí dokumentací disponuje 78,6 % respondentů. Viz tabulka č. 4. Zároveň má velká část organizací popsanou činnost a zapojení jednotlivých zaměstnanců. Konkrétně tento požadavek splňuje 85,7 % odpovídajících organizací. Viz tabulka č. 5. Tabulka: Existence interní řídicí dokumentace Interní řídící dokumentace Počet Platné

Chybějící

Platná procenta

Ano

11

78,6

Ne

3

21,4

Celkem

14

100,0

Systém

15

Celkem

29

100,0

Tabulka: Existence popisu činnosti a zapojení jednotlivých zaměstnanců Popsaná činnost zaměstnanců Počet Platné

Chybějící

Platná procenta

Ano

12

85,7

Ne

2

14,3

Celkem

14

100,0

Celkem

15

Celkem

29

100,0

Dotazované organizace nevnímají problematicky ani materiální vybavení svých organizací, kdy 71,4 % respondentů je spokojeno s materiálním vybavením organizace. Co je v dotazovaných organizacích problematické, je relativní nedostatek personálních kapacit. Tento problém pociťují ve 42,9 % organizací. Tabulka: Dispozice dostatečnými personálními kapacitami Dostatečné personální kapacity Strana 71

Počet Platné

Chybějící

Platná procenta

Ano

8

57,1

Ne

6

42,9

Celkem

14

100,0

Systém

15

Celkem

29

100,0

Na problém nedostatku personálních kapacit zároveň navazuje problém, že v polovině organizací nemají nastavený plán vzdělávání zaměstnanců. Tabulka: Existence plánu vzdělávání Plán vzdělávání Počet Platné

Chybějící

Platná procenta

Ano

7

50,0

Ne

7

50,0

Celkem

14

100,0

Systém

15

Celkem

29

100,0

3.2 Místní šetření Doposud byla místní šetření realizována ve dvou hlavních krocích a u některých zapojených subjektů toto proběhlo opakovaně. V první fázi došlo k realizaci místních šetření mezi zástupci odborů Krajského úřadu Plzeňského kraje a vedením kraje. Následně bylo realizováno zjišťování mezi zástupci zřizovaných organizací. Vzhledem k rozmanitosti cílové skupiny byly stanoveny tři okruhy dotazů. Jeden pro vedoucí zaměstnance, druhý pro volené zástupce a třetí pro zástupce organizací. Zvlášť bylo vyhodnocováno i zapojení zaměstnanců v rámci realizace workshopu, který mě za cíl zjistit názory na řízení PO z řad běžných zaměstnanců. Otázky byly vždy uzpůsobovány průběhu rozhovoru a nebyly kladeny posloupně, což bylo klíčové pro vytěžení maxima. Otázky směrem na volené zástupce a vedení kraje:     

Jaká je role Vašich odborů v oblasti koordinace činnosti a metodické podpory směrem k PO? Je tato role dostačující? Existují v této oblasti ještě možné rezervy pro rozvoj metodické podpory směrem k PO? Máte dostatečné nástroje pro potřeby řízení PO? Preferujete spíše liberální způsob řízení PO, nebo styl řízení založený na autoritativním postavení kraje? Otázky směrem na vedoucí zaměstnance zařazení do KÚ – „zřizovatelské odbory“:  Jaká je Vaše vazba na řízení ZO – kompetence a ideový přístup.  Jak probíhá komunikace směrem k ZO?  Jak je vyhodnocována kvalita a efektivita práce ZO?  Kde vnímáte slabé, nebo silné stránky v oblasti řízení ZO?  Co vám v oblasti řízení ZO chybí?  Jakým způsobem je řízena strategie rozvoje ZO?  Kde vnímáte prostor pro spolupráci s jinými odbory v rámci řízení ZO? Otázky směrem na vedoucí zaměstnance zařazení do KÚ – „servisní odbory“:  Jaká je Vaše spolupráce se ZO?  Jedná se o spolupráci řízenou, nebo nahodilou?  Vnímáte potenciální spolupráci v konkrétní oblasti za žádoucí?  Jaký je Váš názor na řízení ZO? Otázky na zástupce ZO: Strana 72

       

Jaká je Vaše spolupráce s krajem? Kde vnímáte slabé stránky? Kde vnímáte potenciál pro další rozvoj spolupráce? Jaký je Váš přístup k řízení ZO? Jakým způsobem je měřena efektivita nebo kvalita činností organizace? Jak je řízena strategie organizace? Jak probíhá spolupráce s ostatními organizacemi? Jaká data jsou za Vaši organizaci sbírána?

3.2.1 Zjištění v rámci místních šetření mezi zástupci organizací  

   

Mnohdy chodí na organizace prostředky bez vědomí zřizovatelských odborů – je nutné mít všechny prostředky na odborech – dochází k nekontrolovatelnému řízení financování. Identifikovaná potřeba jednotné koordinační jednotky v rámci některých podpůrných činností: o právní služby, o mzdy, o personalistika včetně vzdělávání, o Výběrová řízení, o externí zdroje financování, o metodická podpora při administraci dotačních titulů – dle administrativní náročnosti, o IT, o komunikace a propagace, o stravování, o centrální tržiště – náhrada centrálního nákupu, o doplňková činnost. Měření efektivity a kvality služeb – neprobíhá nikde v rámci dotazovaných organizací. Požadován přístup do vybraných aplikací kraje – primárně E-usnesení. Větší samostatnost při řízení – nastavení kontrolních mechanizmů – kapacity kontrol. Potřeba efektivního řízení komunikace a přenosu informací mezi jednotlivými organizacemi skupiny – vícekolejnost systému: o schvalování rozpočtu a nákladovost, o řízení komunikace s ostatními subjekty na úrovni kraje, o propagace, o řízení změn, o řízení interní komunikace se zaměřením na sdílení znalostí.

Zde je výrazný problém ve skutečnosti, že neexistuje jednotná značka pro organizace ve skupině Plzeňského kraje, která by mohla nejen virtuálně jednotit, ale mohla by být i organizačně-technicky zaštítěna ze strany některého subjektu skupiny.  

Centralizace nabídky školení – centrální registr kurzů a školení realizovaných organizacemi skupiny Plzeňského kraje. Ověřit zapojení střediska služeb školám do systému centrálního poskytování vybraných služeb i mimo školskou oblast: o IT technologie – internet, licenční správa, databáze a podpora funkčnosti vybraných IS, o mzdová problematika – vedení mzdové agendy pro jiné organizace než pro organizace v oblasti školství, o využití prostředí pro e-learning, které mají z projektu pro všechny na úrovni kraje, o možnost metodické koordinace odborných projektů v oblasti IT směrem ke školám, o realizace vzdělávání ve vybraných oblastech.

3.2.2 Zjištění v rámci místních šetření mezi zástupci kraje Strana 73

                 

Sjednocení přístupů ve vazbě na řízení jednotlivých PO. Najít nejlepší praxi. Posílení institutu veřejnosprávní kontroly. Optimalizovat strukturu a počet organizací. Zvážit možnost existence centrálního odboru pro oblast řízení vybraných agend organizací i úřadu. Zajištění průřezové metodické podpory směrem k PO v rámci ostatních odborů. Nechat ZO řídit jejích vedení. Není soustředěna databáze – jednorázově je nutné zajistit nalití systému daty a údaji. Unifikace formulářů – unifikace interní dokumentace. Není koordinována příprava projektů – vazba na SŘP. Je nutné upravit možnost sledování lidí ve vazbě na jejich pozici – kompetenční model a posazení do systému. Roztříštěnost IT systémů je nutné zajistit jejich unifikaci. Nejsou sledovány závazky ze smluv u ZO – peníze se fyzicky přesouvají na ZZO na základě vystavených faktur. Vyhodnocování – ad hoc informace, pouze u některých činností. Zřizovatelské odbory se mnohdy nedostatečně věnují koordinaci řízení PO, nemají možnost odborně se vyjadřovat k ekonomickým záležitostem. Zřizovatelský odbor by měl být schopen vyjádřit se k finančnímu zdraví organizace – potřeba mít veškeré informace o organizaci – vazba na ekonomické ukazatele. Není sestavován plán investic – jedná se o ad-hoc stanovování. Schvaluje se konkrétní suma ke konkrétní akci. Duplicita přidělování finančních prostředků – neexistuje jejich kontrola.



Aktivita:


Fáze:

Analýza

Datum:

31. 3. 2011

3.3.1 SWOT analýza V rámci této kapitoly je nejvíce zjištění, proto je klíčové jí přečíst primárně celou. SWOT analýza podtrhuje pouze rámcová zjištění.

-

Silné stránky

Slabé stránky

interní analýza

interní analýza

Pozitivní vnímání zřizovatelských odborů

funkce

-

Neexistence roviny strategického řízení a plánování

-

Rozdílný přístup k řízení odborů

-

Nedostatečný přístup k informacím

-

Nejednotnost IS

-

Nejsou včasně podávány informace

-

Nedostatečný vzorek dotazníkového šetření

Příležitosti

Hrozby

externí analýza

externí analýza

Strana 74

v rámci

-

Silná základna v oblasti využitelnosti SW

-

Existence některých činností, které mohou být realizovány ve spolupráci mezi ZO

-

Odbornost vybraných zástupců ZO

-

Možnost rozvoje ostatních mimo hlavní činnost

služeb

-

Nejednotná koncepce přístupu k řízení ZO

-

Nejednotné procesy

-

Nevole pro změnu

-


-


-

Politický tlak

-


-

Vůle občanů

motivace

organizací

ke

3.3.2 Manažerské shrnutí V rámci této kapitoly došlo k největšímu množství zjištění s velmi širokým záběrem, a to vypovídá o skutečné potřebě řešení této problematiky koncepčně. V první části byla analyzována potřeba ZO ve vazbě na koordinaci jejich činností. Organizace jsou se stávající situací obecně spokojeny a vyhovuje jim stávající míra autonomie. Podporu ze strany kraje však uvítají v celé řadě oblastí, avšak primárně s odkazem na metodickou a kontrolní činnost. Co se týče centrální podpory při zajištění některých činností, je klíčová potřeba odlišit velikost organizace, kdy ty menší jsou tomuto nakloněny ve větší míře. Druhá část je následně věnována zjišťování mezi zástupci kraje, kteří se kloní k podobným názorům, ale uvítali by primárně větší informační a technickou podporu v oblasti řízení ZO, a zároveň požadují vyšší míru komunikace mezi jednotlivými odbory. U volených zástupců je názor trochu odlišný a kloní se z velké části k centralizaci některých činností, ale s podmínkou ověření finanční a funkční výhodnosti. Stejně tak by uvítali jistou míru administrativního sjednocení a sjednocení datové základny.

Strana 75

4 Následné kroky a závěr V rámci analytické fáze došlo ke zmapování potřeb jednotlivých cílových skupin, což bylo vodítkem pro analýzu dodatečných oblastí, které byly definovány souběžně v rámci zadávací dokumentace. Cílem dalších činností je tedy následněé zajištění koordinace ověření zjištěných nedostatků a využití rizik, která byla identifikována v rámci dílčích analýz silných a slabých stránek. Pro lepší orientaci jsme tato zjištění rozdělili do několika skupin, u nichž bude hodnocen ekonomický, společenský přínos, relevance a logičnost návrhu: 





Zavedení společných služeb pro všechny subjekty na úrovni skupiny Plzeňského kraje: o povinný o volitelný o nulová varianta Způsob zajištění vybraných služeb: o kraj o vybraná organizace z řad zástupců ZO o externí dodavatel Nastavení koordinační úrovně ve vybraných oblastech směrem k ZO: o centrální řízení (super odbor se zaměřením na řízení ZO) o kombinované řízení (zřizovatelský odbor a koordinátor politik v oblasti řízení ZO) o decentralizované (zřizovatelský odbor, ostatní odbory a vybrané ZO)

Pro potřeby efektivního zavedení systému bude klíčová realizace systémových opatření zaměřených na řízení ZO, kde bude nutné v prvním stupni rozhodnout následující otázky:        

Pokud ve větší míře řídit organizace, tak v jakém rozsahu a jakým způsobem? Síťovat organizace a moderovat jejich komunikaci? Vytvářet dodatečné kapacity na některé z organizací (i když to bude kraj) a selekce na jiné? Způsob sběru ukazatelů a podkladů pro centrální zajištění sběru dat. V jakých oblastech zajistit centrální správu a řízení? Jak rychle a v jakých krocích systém implementovat? Jak se postavit k optimální struktuře veřejných služeb? Jak řídit ekonomickou činnost organizací?

Ať se kraj rozhodne jakkoli, je klíčové jasně definovat role jednotlivých subjektů a nesmí docházet k dvojkolejnosti řízení. Proto v první řadě dojde k narovnání stávajících tolerancí procesu a bude stanoven garant za oblast konkrétní organizace nebo skupiny organizací a ten bude řídit klíčové oblasti související s činností:    

Rozpočet Vize Kapacity Komunikace

Aby mohlo docházet k dostatečně unifikovanému řízení organizací, je klíčové zajistit jasné nastavení pravidel, což je vázáno opět na katalog veřejných služeb, který však bude muset být postupně nastavován a individualizován na konkrétní organizaci.

Strana 76

Co je však zcela klíčové pro efektivní řízení ZO, je nutné zajistit sjednocení datové základy a toto by měl být jeden z cílů návrhové části – zajistit srovnatelnost minimálně finanční ukazatelů v rámci analytické evidence. Pro další směr analýzy tedy bude rovněž důležité rozhodnout, jakým společným službám se věnovat a jakou cestou budou zajištěny. V rámci návrhové části je nutné koncentrovat pozornost na tyto činnosti definované zadávací dokumentací: 1) Návrh a definice aktualizačních mechanizmů katalogu služeb zřizovaných organizací – dostatečně popsáno v rámci kapitoly č. 3. 2) Návrh zadávací dokumentace na vytvoření IS o zřizovaných organizacích – klíčová zde bude správa katalogu veřejných služeb a neméně důležitý bude katalog doplňkové činnosti. Tento systém by měl zároveň plnit funkci komunitního fóra. Klíčové je propojení se stávajícími systém včetně datové základny. 3) Strategie řízení ZO – dostatečně popsáno v rámci ZD. Je nutné podotknout, že tato strategie by měla být koncipována jako podklad pro rozhodnutí volených orgánů a jak kraj,, tak ZO by se tímto dokumentem měli řídit. 4) Manuál ředitele ZO – tento dokument je klíčový jak pro vznik nové organizace, tak pro případ personálních změn. Musí popsat veškeré klíčové administrativní a výkonné úkony při řízení ZO. Důležitá zde bude rovina legislativní identifikující povinnosti ředitele. 5) Návrh vnitřní a vnější marketingové strategie změny (change management) – klíčový dokument zacílený na implementační fázi a na strategii řízení změn. Jeho vznik by měl být iniciován v úvodu, jelikož již analytické fáze je nutné komunikovat plánované změny. 6) Vytvoření školicích materiálů a „Plánu vzdělávání a školení“ – dostatečně popsáno v rámci ZD. 7) Návrh změn interních dokumentů – předpokladem je primárně doplnění sady interní dokumentace, která bude zohledňovat nově identifikované požadavky na řízení ZO. Ideálně by se mělo jednat o jednotný dokument zaměřený na celkový kontext řízení ZO (vazba na Manuál ředitele a Strategii řízení ZO. U stávajících interních předpisů by mělo dojít pouze k zohlednění návrhů na změnu systému v dotčených oblastech (kontrola, nakládání s majetkem, účetnictví a IT – toto bude primárně odvozeno od návrhů definovaných informační strategií).

Strana 77

5 SWOT analýza a manažerské shrnutí Projekt:


Aktivita:


Fáze:

Analýza

Datum:

31. 3. 2011

5.1 SWOT analýza Silné stránky

Slabé stránky

interní analýza

interní analýza

-

Tradice činností

v oblasti

zřizovatelských

-

Zkušenosti zaměstnanců

-

Občasné obcházení komunikace

-

Funkční komunikace odbor – ZO

-

Není hodnocena výkonnost organizací

-

Pozitivní vnímání zřizovatelských odborů

-

Špatná komunikace uvnitř úřadu

-

-

Konzistentnost schválených směrnic

Nedostatečné zajištění IS podpory – správa oprávnění

-

Komplexnost popisu řešené oblasti

-

Není jednotná datová základna

-

Neexistují podklady pro rozhodování na „vyžádání“ – špatná dostupnost dat

-

Nejsou včasně podávány informace

-

Není vynucováno naplňování interních směrnic se zaměřením na ZO

-

Reálné procesy jsou mnohdy odlišné od těch popsaných

-

Některé směrnice nerespektují skutečné potřeby dotčených osob

-

Neexistence cílené koordinace zřizovatelských odborů a jejich vzájemné komunikace

Nejednotnost v řízení organizací

-

Nekoncepčnost ve směřování celku

Příležitosti

Hrozby

externí analýza

externí analýza

-

Vůle odborů ke spolupráci

-

Vůle některých spolupráci

-

Postavení kraje jako zřizovatele

-

Potřeba finanční optimalizace

-

Důraz na zvýšení kvality služeb

-

funkce

-

-

Rozdílná velikost organizací

-

Rozdílné podmínky pro výkon DČ

-

Rozdílné podmínky pro výkon HČ

-

Nejednotná datová základna

-


Možnost centralizace zajištění vybraných podpůrných služeb

-

Politický tlak

-

Nejednotná koncepce přístupu k řízení ZO

Silná základna v oblasti využitelnosti SW

-

Nejednotné procesy

-

Nevole pro změnu na úrovni kraje

Existence některých činností, které

-


organizací

ke

Strana 78

motivace

organizací

ke

mohou být realizovány ve spolupráci mezi ZO -

Odbornost vybraných zástupců ZO

-

Možnost rozvoje ostatních mimo hlavní činnost

-

Tvorba katalogu veřejných služeb

služeb

-

Popis procesů

-

Začátek řízené koordinace v oblasti komunikace mezi zřizovatelskými odbory, organizacemi a dalšími servisními odbory

-


-

Vůle občanů

5.2 Manažerské shrnutí Mezi hlavní zjištění, kterým je potřeba věnovat zvýšenou pozornost patří celá řada systémových opatření. V první části manažerského shrnutí jsou popsána zjištění a v další pak je souhrn navrhovaných opatření. Z analýzy procesů a struktury vyžadovaných dat vyplývá, že data jsou sbírána nedostatečně a to především ve vazbě na jejich strukturu (není dostatečné podrobně) a obsah (nejsou jednotná a není dána jejich plná využitelnost. Agendy tak, jak byly popsány nejsou řešeny jednotně a to je dáno především rozdílností přístupu jednotlivých odborů a to ať zřizovatelských, tak ostatních, které do komunikace s organizacemi vstupují. Další část analýzy byla věnována popisu vazby interní dokumentace úřadu a kraje na řízení ZZO. Cílem je pasport řešených oblastí interní dokumentací a identifikace případných odchylek od standardního procesu. Možné komplikace mohou nastat a v praxi nastávají v následujících oblastech: 




Organizace předloží Odboru majetku Krajského úřadu Plzeňského kraje v termínu do 15. června příslušného roku žádost (viz. příloha č. 1) o poskytnutí finančních prostředků na jednotlivé investiční záměry a zároveň informuje příslušného člena RPK – toto by mělo být optimálně zajištěno prostřednictvím zřizovatelského odboru. Nebo by tato informace měla být alespoň postoupena zřizovatelskému odboru, což se mnohdy děje až se zpožděním. Realizace projektů spolufinancovaných z EU není dostatečně komunikována z centrální úrovně a mnohdy je tato činnost držena v organizacích nebo na odvětvových odborech. Při rozhodování, zda majetek hmotný, nebo nehmotný zatíží/nezatíží rozpočet, není postupováno dle relevantních metod a není toto většinou reálně vyčíslováno, i když to směrnice upravuje.

 

V poslední části pak byla analyzována potřeba ZO ve vazbě na koordinaci jejich činností a potřeba koordinace činností ZO ze strany kraje a úřadu. Organizace jsou se stávající situací obecně spokojeny a vyhovuje jim stávající míra autonomie. Podporu ze strany kraje však uvítají v celé řadě oblastí, avšak primárně s odkazem na metodickou a kontrolní činnost. Co se týče centrální podpory při zajištění některých činností, je klíčová potřeba odlišit velikost organizace, kdy ty menší jsou tomuto nakloněny ve větší míře. Druhá část je následně věnována zjišťování mezi zástupci úřadu, kteří se kloní k podobným názorům, ale uvítali by primárně větší informační a technickou podporu v oblasti řízení ZO, a zároveň požadují vyšší míru komunikace mezi jednotlivými odbory.

Strana 79

U volených zástupců je názor trochu odlišný a kloní se z velké části k centralizaci některých činností, ale s podmínkou ověření finanční a funkční výhodnosti. Stejně tak by uvítali jistou míru administrativního sjednocení a sjednocení datové základny. Hlavní zjištění z realizace analýz:  

   

Mnohdy chodí na organizace prostředky bez vědomí zřizovatelských odborů – je nutné mít všechny prostředky na odborech – dochází k nekontrolovatelnému řízení financování. Identifikovaná potřeba jednotné koordinační jednotky v rámci některých podpůrných činností: o právní služby, o mzdy, o personalistika včetně vzdělávání, o Výběrová řízení, o externí zdroje financování, o metodická podpora při administraci dotačních titulů – dle administrativní náročnosti, o IT, o komunikace a propagace, o stravování, o centrální tržiště – náhrada centrálního nákupu, o doplňková činnost. Měření efektivity a kvality služeb – neprobíhá nikde v rámci dotazovaných organizací. Požadován přístup do vybraných aplikací kraje – primárně E-usnesení. Větší samostatnost při řízení – nastavení kontrolních mechanizmů – kapacity kontrol. Potřeba efektivního řízení komunikace a přenosu informací mezi jednotlivými organizacemi skupiny – vícekolejnost systému: o schvalování rozpočtu a nákladovost, o řízení komunikace s ostatními subjekty na úrovni kraje, o propagace, o řízení změn, o řízení interní komunikace se zaměřením na sdílení znalostí.

Zde je výrazný problém ve skutečnosti, že neexistuje jednotná značka pro organizace ve skupině Plzeňského kraje, která by mohla nejen virtuálně jednotit, ale mohla by být i organizačně-technicky zaštítěna ze strany některého subjektu skupiny.  

   

Centralizace nabídky školení – centrální registr kurzů a školení realizovaných organizacemi skupiny Plzeňského kraje. Ověřit zapojení střediska služeb školám do systému centrálního poskytování vybraných služeb i mimo školskou oblast: o IT technologie – internet, licenční správa, databáze a podpora funkčnosti vybraných IS, o mzdová problematika – vedení mzdové agendy pro jiné organizace než pro organizace v oblasti školství, o využití prostředí pro e-learning, které mají z projektu pro všechny na úrovni kraje, o možnost metodické koordinace odborných projektů v oblasti IT směrem ke školám, o realizace vzdělávání ve vybraných oblastech. Sjednocení přístupů ve vazbě na řízení jednotlivých PO. Najít nejlepší praxi. Posílení institutu veřejnosprávní kontroly. Optimalizovat strukturu a počet organizací.

Strana 80

             

Zvážit možnost existence centrálního odboru pro oblast řízení vybraných agend organizací i úřadu. Zajištění průřezové metodické podpory směrem k PO v rámci ostatních odborů. Nechat ZO řídit jejích vedení. Není soustředěna databáze – jednorázově je nutné zajistit nalití systému daty a údaji. Unifikace formulářů – unifikace interní dokumentace. Není koordinována příprava projektů – vazba na SŘP. Je nutné upravit možnost sledování lidí ve vazbě na jejich pozici – kompetenční model a posazení do systému. Roztříštěnost IT systémů je nutné zajistit jejich unifikaci. Nejsou sledovány závazky ze smluv u ZO – peníze se fyzicky přesouvají na ZZO na základě vystavených faktur. Vyhodnocování – ad hoc informace, pouze u některých činností. Zřizovatelské odbory se mnohdy nedostatečně věnují koordinaci řízení PO, nemají možnost odborně se vyjadřovat k ekonomickým záležitostem. Zřizovatelský odbor by měl být schopen vyjádřit se k finančnímu zdraví organizace – potřeba mít veškeré informace o organizaci – vazba na ekonomické ukazatele. Není sestavován plán investic – jedná se o ad-hoc stanovování. Schvaluje se konkrétní suma ke konkrétní akci. Duplicita přidělování finančních prostředků – neexistuje jejich kontrola.

Nastínění dalšího směru prací v rámci návrhové části Cílem dalších činností je tedy následné zajištění koordinace ověření zjištěných nedostatků a využití rizik, která byla identifikována v rámci dílčích analýz silných a slabých stránek. Pro lepší orientaci jsme tato zjištění rozdělili do několika skupin, u nichž bude hodnocen ekonomický, společenský přínos, relevance a logičnost návrhu: 





Zavedení společných služeb pro všechny subjekty na úrovni skupiny Plzeňského kraje: o povinný o volitelný o nulová varianta Způsob zajištění vybraných služeb: o kraj o vybraná organizace z řad zástupců ZO o externí dodavatel Nastavení koordinační úrovně ve vybraných oblastech směrem k ZO: o centrální řízení (super odbor se zaměřením na řízení ZO) o kombinované řízení (zřizovatelský odbor a koordinátor politik v oblasti řízení ZO) o decentralizované (zřizovatelský odbor, ostatní odbory a vybrané ZO)

Pro potřeby efektivního zavedení systému bude klíčová realizace systémových opatření zaměřených na řízení ZO, kde bude nutné v prvním stupni rozhodnout následující otázky:      

Pokud ve větší míře řídit organizace, tak v jakém rozsahu a jakým způsobem? Síťovat organizace a moderovat jejich komunikaci? Vytvářet dodatečné kapacity na některé z organizací (i když to bude kraj) a selekce na jiné? Způsob sběru ukazatelů a podkladů pro centrální zajištění sběru dat. V jakých oblastech zajistit centrální správu a řízení? Jak rychle a v jakých krocích systém implementovat? Strana 81

 

Jak se postavit k optimální struktuře veřejných služeb? Jak řídit ekonomickou činnost organizací?

Ať se kraj rozhodne jakkoli, je klíčové jasně definovat role jednotlivých subjektů a nesmí docházet k dvojkolejnosti řízení. Proto v první řadě dojde k narovnání stávajících tolerancí procesu a bude stanoven garant za oblast konkrétní organizace nebo skupiny organizací a ten bude řídit klíčové oblasti související s činností:    

Rozpočet Vize Kapacity Komunikace

Aby mohlo docházet k dostatečně unifikovanému řízení organizací, je klíčové zajistit jasné nastavení pravidel, což je vázáno opět na katalog veřejných služeb, který však bude muset být postupně nastavován a individualizován na konkrétní organizaci. Co je však zcela klíčové pro efektivní řízení ZO, je nutné zajistit sjednocení datové základy a toto by měl být jeden z cílů návrhové části – zajistit srovnatelnost minimálně finanční ukazatelů v rámci analytické evidence.

Strana 82

Analýza současného stavu řízení a řídicích procesů PO na KÚPK

Recommend Documents