Analýza slabikářů pro 1.ročník základní školy

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Pedagogická fakulta Oddělení celoživotního vzdělávání

Závěrečná práce

Analýza slabikářů pro 1.ročník základní školy

Vypracoval:

Mgr. Ilona Novotná

Vedoucí práce: PhDr. Ivana Šimková, PhD. České Budějovice 2016

1

Prohlášení Prohlašuji, že svoji závěrečnou práci jsem vypracoval samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své závěrečné práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Praze dne 6. prosince 2015

Jméno a příjmení

2

Anotace Závěrečná práce se bude zabývat analýzou slabikářů v 1. ročnících základních škol. Teoretická část práce je věnována metodám výuky prvopočátečního čtení, zvláště pak metodě analyticko-syntetické. Cílem závěrečné práce je charakterizovat, analyzovat a porovnat slabikáře z nakladatelství Nová škola, Alter, Studio 1 +1, Fraus a Klett podle vybraných kritérií. Výsledky práce by měly usnadnit orientaci při výběru slabikáře pro 1. ročník základní školy.

Abstract The final thesis analyses primers for first classes at elementary schools. The theoretical part of the thesis deals with methods of teaching of the very first reading skills, especially the analytical-synthetic method. The aim of the final thesis is to characterize, analyse and compare the primers published by the following publishing houses: Nová škola, Alter, Studio 1+1, Fraus, and Klett in accordance with select criteria. The results of the work shall make easier the choice of a primer for the first classes at elementary schools.

3

Poděkování Děkuji vedoucí závěrečné práce PhDr. Ivaně Šimkové, PhD. za poskytnutí podkladových materiálů, cenných rad a připomínek při zpracování závěrečné práce.

4

Obsah Úvod...........................................................................................................5 1

2

Přehled a historie vyučovacích metod ...................................................... 6 1.1

Metody syntetické.............................................................................. 6

1.2

Metody analytické ............................................................................ 10

Výuka počátečního čtení metodou analyticko- syntetickou ................... 14 2.1

Etapy výuky čtení ............................................................................. 14

2.1.1 Etapa jazykové přípravy ................................................................ 15 2.1.2 Etapa slabičně – analytického čtení ............................................. 17 2.1.3 Etapa plynulého čtení slov ............................................................ 19 3

Kritéria hodnocení současných slabikářů ................................................ 21 3.1

Nakladatelství Nová škola Brno – Duhová řada ............................... 23

3.1.1 Slabikář ......................................................................................... 24 3.2

Nakladatelství Alter .......................................................................... 28

3.2.1 Slabikář ......................................................................................... 29 3.3

Nakladatelství 1+1 ............................................................................ 33

3.3.1 Slabikář ......................................................................................... 34 3.4

Nakladatelství Fraus ......................................................................... 37

3.4.1 Slabikář (Do světa slov)................................................................. 38 3.5

Nakladatelství Klett .......................................................................... 42

3.5.1 Lili a Vili ve světě slabik ................................................................ 43 4

Celkové hodnocení slabikářů ................................................................... 47 Závěr……………………………………………………………………………………………………49 Seznam použité literatury

0

Úvod Téma závěrečné práce „ Analýza slabikářů pro 1. ročník základní školy“ jsem si zvolila zejména ze dvou důvodů. Prvním důvodem je, že sama učím na 1. stupni základní školy a vím tedy ze své praxe, jak nelehké je zvolit nejen metodu výuky čtení v 1. třídě, ale i učebnici, která by pomáhala naplňovat současné komplexní cíle českého jazyka. Druhým důvodem bylo hlubší proniknutí do problematiky výuky prvopočátečního čtení analyticko-syntetickou metodou. V teoretické části své práce se věnuji přehledu a historickému vývoji metod výuky čtení. Zmiňuji metody syntetické i analytické a zaměřuji se na metodu analyticko-syntetickou. Tato metoda je stále nejrozšířenější metodou výuky elementárního čtení u nás a jsou na ní postaveny současné české slabikáře. V dalších

kapitolách

práce

analyzuji

soubory

učebnic

pro

výuku

prvopočátečního čtení a psaní nakladatelství Nová škola, Alter, Studio 1+1, Fraus a Klett. Do těchto sad patří živé abecedy, písanky, slabikáře, čítanky a další materiály. Tyto učebnice se navzájem prolínají a plynule na sebe navazují. Za účelem analýzy jsem

stanovila

několik kritérií,

podle

kterých

budu

jednotlivé soubory

charakterizovat. Cílem mé práce je usnadnění výběru a volby slabikáře učitelům, kteří se rozhodli vyučovat prvopočáteční čtení a psaní v 1. třídě analyticko-syntetickou metodou.

5

1

Přehled a historie vyučovacích metod V historickém vývoji metod elementárního čtení a psaní můžeme v podstatě

rozlišit dvě základní skupiny metod. Jde o metody syntetické a analytické. Každá z těchto metod vyučování prvopočátečního čtení a psaní má velké množství variant (Křivánek, Wildová 1998). 1.1

Metody syntetické Základem syntetických metod je to, že vycházejí z písmene, slabiky, hlásky,

tedy z jednotlivých prvků, které jsou následně spojování v celky. Podle některých kritiků však tyto metody vedly žáky dlouhou dobu pouze k mechanickému čtení. Čtení s porozuměním přicházelo až po dlouhé době, protože tato metoda představovala velké nároky na abstraktní myšlení dětí. Přes všechny tyto nedostatky se syntetické metody používaly v našem prostředí poměrně dlouho. Metoda slabikovací Tato metoda je také někdy označována termínem písmenková. Mikulenková, Malý (2004, 13) uvádějí, že podstatou této metody bylo učení se názvů písmen (á, bé, cé..). Slabiky četli žáci tak, že pojmenovali písmena a potom přečetli slabiku. Tato metoda se jako jediná užívala až do poloviny 19. století, kdy se pomalu začíná prosazovat metoda hláskovací. Metoda hláskovací Přednost této metody spočívala v tom, že odmítala názvy písmen, žáci četli hlásky. Kořínek, Křivánek (1989, 12) píší, že “pro usnadnění izolace hlásek se používalo různých metodických obratů, podle nichž pak vznikaly nejrozmanitější názvy hláskovacích metod.“

6

Metoda náslovných hlásek V této metodě se nová hláska izolovala jako náslovná hláska slova. Důležitou součástí výuky byly nápovědné obrázky, které určovaly první písmeno slova. Zpočátku si žák vybavil k určitému obrázku předem dané slovo, v další etapě izolovaly děti náslovnou hlásku v libovolných slovech. Křivánek, Wildová (1998, 12) uvádějí, že „ tento postup byl jednodušší u slov, která začínala samohláskou /ú-úl, aanděl, nebo tam, kde samohláska tvořila první slabiku slova /u-uzel, A – Alík. Obtížnější však bylo izolování náslovných hlásek ze slov, která začínala otevřenou slabikou typu souhláska – samohláska.“ Metoda fonomimická Pro tuto metodu se také někdy používá název metoda normálních hlásek, protože se vychází z hlásek, které se mohou samostatně vyskytovat jako citoslovce. Učitel využíval situační obrázky, které vyjadřovaly dané zvuky: had syčí „sss“, větřík fouká „fff“. Na obrázcích byly také znázorněné situace: květina hezky voní „á“. Stejně se vyvozovaly i první slabiky: „mů“, „bé“ . Při výuce se tedy využívalo hlásek, které mají i samostatně svůj význam. Do metodické řady se nezaváděla písmena „a“ ve funkci spojky nebo „v“ ve funkci předložky (Křivánek , Wildová 1998, 12). Metoda skriptolegická Výuka čtení zde probíhala prostřednictvím psaní. Příprava na čtení spočívala v tom, že děti rozkládaly věty na slova, slova na slabiky a slabiky na hlásky. Mikulenková, Malý (2004,16) popisují tuto metodu: „Z určité hlásky vyvodil učitel před očima žáků psací písmeno, které potom psali na tabuli a na tabulky. Nové písmeno četli v řadě už známých písmen. Učitel stejným způsobem předepisoval slabiky, které žáci procvičovali i psaním. Nakonec četli krátký text.“ Metoda normálních slabik Tato metoda je považována za výlučně českou. Vypracoval ji autor Národního slabikáře Čeněk Holub. Tato metoda řeší hlavní problém při výuce čtení, a to spojování jednotlivých hlásek ve slabiky jako celky. Z těchto celků se skládají slova. 7

Při výuce čtení se používaly nápovědné obrázky, vedle kterých byla nejprve velkými hůlkovými písmeny napsaná slabika, kterou slovo začínalo (MO – obrázek motýla). Žáci poznávali obrázky, říkali známá slova po slabikách a učitel postupně spojil zvukovou podobu náslovné slabiky s napsanou. Dlouhá vazba na obrázek, která někdy znesnadňovala chápání významu jiného slova, a fakt, že nelze na všechny slabiky vytvořit nápovědné obrázky, patří mezi zápory této metody. Velkým přínosem bylo nesporná pomoc při zvládnutí přechodu od hlásky ke slabice. (Mikulenková, Malý 2004, 17). Metoda genetická Tato metoda je také někdy označována jako zapisovací. Autor této metody, Josef Kožíšek, ji uplatnil v roce 1913 ve svém slabikáři Poupata. Genetická metoda vychází z historického vývoje písma. Křivánek, Wildová ( Křivánek, Wildová 1998, 13) uvádějí, že podle Kožíška je nezbytné, aby dítě prošlo několika základními etapami. Dítě nejprve kreslí a čte obrázky, později používá symboly a nakonec vyjadřuje své myšlenky tiskacím písmen. Výuka čtení začínala tak, že žáci zapisovali celé věty pomocí kresby, následně pomocí symbolů. Kožíšek seznamoval děti s písmeny velké tiskací abecedy ve funkci zkratek jmen dětí ve třídě. Jména označoval jako písmena s uzlíčky např. M. jako Míla, Z. jako Zdeněk. Děti již od počátku četly i psaly celé věty. Věta byla tvořena písmenem, obrázkem a funkci slovesa zastupovala čárka (pomlčka). Například věta Míla má kolo by byla zapsána takto: M. – obrázek kola. Postupně docházelo k odstraňování tečky za písmenem a děti písmeno četly jako hlásku. Obrázky a zkratky stále více ubývaly, děti četly a psaly velkými písmeny tiskací abecedy. Malá hůlková písmena se zaváděla později a nakonec se žáci seznamovali s tvary psacích písmen. Od roku 1998 se na některých našich školách vyučuje prvopočáteční čtení a psaní modifikovanou podobou genetické metody Josefa Kožíška. Autorka Jarmila Wagnerová vychází z přirozeného vývoje vnímání písmene v předškolním období, které je pro děti zajímavé pro svou jednoduchost a snadnou napodobitelnost (Wildová, 2002, 18). Ihned po zahájení školního roku začne probíhat nácvik velkých

8

tiskacích písmen, využívá se fakt, že žáci některá písmena znají a mají velkou motivaci naučit se je všechna. K vyvození prvních písmen se využívají jména žáků ve třídě. Co děti čtou, zapisují opět hůlkovým písmem. Od začátku výuky jsou zařazována cvičení na rozvoj fonematického sluchu, především na hláskovou syntézu a analýzu slov. První čtená slova jsou většinou složena ze tří písmenek, která tvoří zavřenou slabiku. Čtení v této fázi dítě polohlasem přeříkává písmena ve slově např. P-E- S, nahlas vysloví PES. Wildová ( 2002, 21) vysvětluje „Ke čtení nepoužíváme slabiku, děti zpočátku luští, tedy hláskují, a postupně, jak přibývají čtenářské zkušenosti, čtou slova naráz. Současná genetická metoda klade důraz na techniku porozumění, to znamená, že prvořadý je smysl čteného. Technika čtení se postupně vlastní činností a získáváním čtenářských dovedností zkvalitňuje.“ V druhé etapě se v čítance děti seznamují s běžným tiskacím písmem. Škvrčková (2011,71) uvádí jako pozitiva této metody důraz na čtení s porozuměním, podporování pozitivního vztahu ke čtení, rozvoj čtenářství a čtení vidí jako prostředek k řešení problémových úloh. Touto metodou se kromě Wagnerové zabývá i Miroslava Čížková, která spolu se svým kolektivem vytvořila také řadu učebnic prvopočátečního čtení, v nichž uplatňuje genetickou metodu.

9

1.2

Metody analytické Analytické metody vycházejí od celků slov, případně vět, které buď při prvním

setkání s nimi rozkládají na písmena a vedou žáky k poznání hlásky nebo nechají na žákovi samotném, aby dospěl k poznání písmen a hlásek jako prvků slova. Analyticko-syntetický postup objevil v roce 1818 profesor Jean Joseph Jacotot a použil ho nejprve ve Francii při výuce čtení dospělých (Křivánek, Wildová 1998, 14). Blatný a Fabiánková (Blatný, Fabiánková 1981, 29) popisují tuto metodu „Jacotot vycházel z věty, kterou žákům ukázal a přečetl. Žáci jej v tom napodobovali, až dovedli ukázat kterékoli řečené slovo a kterékoli ukázané slovo přečíst. Pak následoval rozbor slov na slabiky a slabik na hlásky. Čtenářskou práci předcházelo vypravování a rozhovor o tom, co se mělo číst.“ Metoda normálních slov Tento metodický postup k nám pronikl z Francie přes Německo a vychází z původní analytické metody J. Jacotota. Na rozdíl od něj se základem pro analýzu na písmena a hlásky stala slova, ze kterých se postupně vyvozovala všechna písmena abecedy. Jednotlivá slova označovala osoby, zvířata i věci. Slova, která psal učitel žákům psacím písmem, vnímaly děti jako celek a potom je rozkládaly na hlásky a písmena. České děti se učily číst touto metodou v učebnici Kniha maličkých. Její autor, Gustav Adolf Lindner, přikládal velký význam přípravným cvičením, která děti vedla k poznání věty, slova, slabiky a hlásky. Následovala analýza, ke které se připojilo také grafické znázornění. Čáry znamenaly slova, tečky slabiky. Pro potřebu prvopočátečního čtení vybral Lindner 21 tzv. normálních slov: máma, med, Vít, lev, osel, jelen, pivo, sudy, rak, kouř, měď, myš, železo, čepice, kůň, labuť, fík, Goliáš, vlk, srp.(Kořínek, Křivánek 1989). Vlastní čtení začínalo předvedením normálního slova, které psal učitel psacím písmen. Žáci slovo kreslili, pozorovali a rozkládali ho na jednotlivé hlásky a písmena. Konečným cílem bylo poznat všechny hlásky a písmena a z nich vytvářet nová slova.

10

Na Lindnera navázal a jeho metodu následně rozpracoval F. Merta. V jeho učebnici Úl se jako normální používala jednoslabičná slova s uzavřenou slabikou např. úl, les, pes. Čtení bylo odděleno od psaní. Metoda globální Velkým propagátorem této metody u nás se stal koncem 20.let 20. století Václav Příhoda. Tuto metodu studoval v USA a zasloužil se o její rozšíření do některých českých škol. Spolu s V. Musilovou a F. Musilem sestavil čítanku První kniha, podle které se učilo hlavně v pokusných školách. Základem této metody byly celky – věty nebo slova. Neustálým opakováním si děti pamatovaly tištěné obrazy slov, aniž by znaly písmena. Velký důraz se kladl na porozumění myšlence a její vyjádření vlastními slovy. Výuka čtení byla rozdělena do pěti etap: Období přípravy na vyučování, které zahrnovalo rozvoj řeči, paměti, pozornosti, smyslového vnímání, opravování špatné výslovnosti apod. Období paměti bylo pro žáky velice náročné.

Žák si musel

zapamatovat během několika měsíců obrazy několika desítek slov. Období analýzy je období, ve kterém žáci poznávají jednotlivá písmena malé i velké abecedy. Poznávají také konstrukci slov. Období syntézy procvičuje pomocí různých her syntézu slov i vět. Období výcviku ve čtení se zaměřuje na individuální práci s dětmi a zdokonalování čtení. Žáci čtou obtížnější slova, upevňuje se znalost abecedy a na řadu přichází také reprodukce textu. Je zřejmé, že jednotlivé fáze neprobíhaly u všech žáků stejně dlouho. Tato metoda je proto velice náročná na organizaci práce ve třídě. Dětem trvalo 6 až 18 měsíců než se naučily číst. Velmi často se objevovaly chyby při psaní, vynechávání písmen, potíže s analýzou a zapomínání diakritických znamének při psaní (Fasnerová 2012). Velkým přínosem této metody byla úroveň textů pro začínající čtenáře a jejich propojenost s ostatním učivem (Křivánek, Wildová 1989).

11

Metoda analyticko – syntetická zvuková v tradičním pojetí Globální metoda byla v našich zemích podle vzoru tehdejšího Sovětského svazu v roce 1951 zcela zakázána. Jedinou povolenou metodou

výuky

prvopočátečního čtení se stala až do roku 1989 metoda analyticko-syntetická zvuková, kterou původně rozpracoval K.D. Ušinskij. Autor této metody doporučoval při rozvoji řečových dovedností nejprve vydělit hlásky ze slova, pak se žáci učili písmeno napsat. Začínalo se s výukou samohlásek, souhlásky se vyvozovaly později ze slov dětem známých. Následovala syntéza slabik a slov. K psaní se nejprve používala písmena velké tiskací abecedy. Číst a psát se učili žáci synchronně. Ušinskij doporučoval zavedení psacího písma až po osvojení 10 tiskacích písmen (Fasnerová 2012). Základem analyticko-syntetické metody je sluchová analýza mluvené řeči na věty, slova, slabiky a hlásky v přípravném období. Souběžně žáci provádějí syntézu slyšených hlásek na slabiky a slova. Křivánek, Wildová (1998, 17) uvádějí, že „Paralelně s tím se děti seznamují v podstatě analýzou slov označujících předměty na obrázcích znázorněných na prvních stránkách učebnic počátečního čtení s několika prvními písmeny. Tato zásoba poznaných písmen dětem umožňuje tvořit a číst slabiky a slova. Vždy je opět východiskem zvuková analýza slova až na hlásky, pak přiřazení písmen k hláskám a přečtení slabiky, slova.“ Ve školním roce 1953/54 byl u nás pokusně na deseti školách zaveden nový systém vyučování elementárního čtení a psaní. Začal se pokusně ověřovat Slabikář Jarmily Hřebejkové a kolektivu, který pod jejím vedením pracoval. Slabikářovému období předcházela příprava na vlastní čtení Živá abeceda. Jejím úkolem bylo seznámení se s prvními hláskami a písmeny. Obsahovala 12 písmen, 5 samohlásek a 7 souhlásek a obrázky k jednotlivým písmenům. Velká pozornost se současně věnovala i přípravě na psaní. Používaly se kresebné cviky a nacvičovaly se jednotlivé prvky psacího písma. Práce s touto učebnicí trvala zhruba konce prvního čtvrtletí a žáci se měli naučit různé básničky, říkadla, dramatizovat pohádku, dělit slova na

12

slabiky, poznat malá i velká písmena, psát psacím písmem e,i,u a dodržovat hygienické návyky při psaní (Wagnerová 2000). Živá abeceda i Slabikář byly několikrát inovovány, později k těmto učebnicím přibyla i čítanka Náš svět a předtištěné písanky. Mikulenková, Malý (2004, 28) upozorňují, že se v tomto původním pojetí nejdůležitější jeví samotná technika čtení, porozumění obsahu je upozaděno. Od počátku se děti seznamovaly s texty, které byly velice jednoduché a pro děti nezáživné. Postrádaly jakoukoli vnitřní propojenost, odpovídaly pouze znalostem jednotlivých písmen, chyběl příběh. Nejdůležitější byla ovšem příručka pro učitele, který musel postupovat podle daného návodu. Na všech školách se stejné učivo vyučovalo ve stejném čase, dodržování se důsledně kontrolovalo. Až do 90. let 20. století se ve všech školách používaly stejné učebnice, stejné metody.

13

2

Výuka počátečního čtení metodou analyticko- syntetickou Analyticko-syntetická metoda je v českých školách stále nejpoužívanější

metodou výuky prvopočátečního čtení a psaní.

Je jistě metodou efektivní a

mnoholetou praxí metodou vyzkoušenou. Od původního pojetí Jarmily Hřebejkové prošla však řadou změn. Podle Švrčkové (2011, 68) je nejzásadnější změnou to, že „není zdůrazňována stránka technického čtení (jako u metody analyticko-syntetické v tradičním pojetí), nýbrž stránka čtení funkčního. V případě výuky metodou analytickou jde tedy o optimální poměr mezi zaměřením výuky na osvojení si technického čtení a čtení s porozuměním.“ Velký význam se klade na celkový rozvoj osobnosti žáka. Čtení a psaní je chápáno jako základní prostředek komunikace a dalšího vzdělávání. Dalším charakteristickým znakem je komplexnost výuky. Křivánek a Wildová (Křivánek, Wildová 1998, 44) uvádějí, že „ učitel dle vlastního uvážení a situace žáků jednotlivé složky českého jazyka bude vhodně uspořádávat do vyučovacích hodin, případně integrovat i s dalšími vyučovacími předměty.“ Z hlediska didaktického spočívá proměna v metodě ananlyticko-syntetické podle Švrčkové (2011, 68) „v okamžiku, kdy dochází ke spojení souhlásky + samohlásky = slabika a slabika + slabika = slovo. Zatímco v předchozích letech a zejména podle původního modelu J. Hřebejkové se nejprve učila skupina samohlásek ( A, E, I, O, U, Y) a skupina souhlásek (M, L, S, P, T) a poté se vyvozovaly slabiky (MA,ME, MI, MO, MY, LA, …) a proces, než se četla plnovýznamová slova a věty byl zdlouhavý a zaměřen zejména na pamětní reprodukci, dnes došlo k uvolnění metodických kroků.“ 2.1

Etapy výuky čtení Nácvik čtení analyticko-syntetickou metodou je rozvržen do tří hlavních etap

(Křivánek, Wildová 1998, 45): etapa jazykové přípravy, etapa slabičně analytického způsobu čtení a etapa plynulého čtení slov a vět.

14

2.1.1 Etapa jazykové přípravy Někdy je také nazývána obdobím přípravným nebo také předslabikářovým. Délka této etapy trvá zhruba 5 až 6 týdnů na začátku školního roku, určující jsou schopnosti a dovednosti žáků ve třídě. Křivánek a Wildová (1998, 45) uvádějí, že se děti seznamují se slovem z aspektu jeho zvukové stránky, poznávají první písmenka a rozmanitými přípravnými cvičeními se připravují na pochopení syntézy slabiky z hlásek a analýzy slabiky na hlásky i k rozdělování slov na slabiky. V tomto období je velký důraz kladen na rozvoj úrovně jazykového vyjadřování. Učitel využívá běžného rozhovoru, vyprávění, poslechu, předčítání literárního textu k rozšiřování slovní zásoby dětí, která je nezbytná pro následné čtení s porozuměním. Žáci se učí odpovídat celou větou, klást otázky, vyprávět svůj zážitek, dokončit příběh nebo pohádku podle obrázkové osnovy. V této etapě je zařazeno také množství rozmanitých cvičení zaměřujících se na rozvoj pozornosti – hledání rozdílů, shod, detailů. Žáci určují, který obrázek nepatří do určité skupiny. Používají pojmy větší, menší, široký, úzký apod. Důležité jsou úkoly spojené s prostorovou orientací. Děti poznávají, co je nahoře, dole, vpravo. vlevo, před, za. Učí se orientaci v ploše - rozlišit sloupec, řádek. K rozvoji zrakového vnímání dochází současně s rozvojem motoriky ruky. Žáci podtrhávají, kroužkují, označují, popisují obrázek a vybarvují ho, doplňují neúplné obrázky ale také skládají obrázky rozstříhané, V tomto období je třeba dbát na rozvíjení zrakové a sluchové paměti, která je velice důležitá pro čtení. Při nácviku si děti musí zapamatovat odlišné tvary písmen a spojit je s odpovídající hláskou. Křivánek, Wildová (1998, 47) uvádějí, že „vedle rozvoje zraku je nezbytné věnovat v přípravném období péči cvičením sluchu, a to především sluchové diferenciaci, analýze a syntéze. Při analýze slova na slabiky si pomáhají vytleskáváním. Pokoušejí se zjistit počet slabik.“ Cvičení sluchu by mělo začínat rozlišováním různých typů zvuků. Podle Blatného a Fabiánkové (1981,38) by se měly děti učit rozlišovat sluchem různé zvuky jako např. mačkání a trhání papíru, klepání na různé předměty

15

Průběžně a pravidelně by se měla zařazovat také cvičení, která vedou ke správnému využití a hospodaření s dechem, což je velice důležité pro plynulé, správně frázované čtení. Tyto úkoly mohou někdy plnit i roli relaxačních cvičení a často probíhají spolu se cvičením hlasu a výslovnosti. Hlasové rozcvičky mají za úkol rozšířit hlasový rejstřík dětí a učí je hlas správně modulovat, aby pozdější čtení bylo výrazné a zajímavé. Cílem artikulačních cvičení je odstraňovat různé vady výslovnosti a opožděnosti dětí jako je např. málo pohyblivý jazyk. Mohou se využívat jazykolamy, krátká říkadla, básničky a rozpočítadla. Nedílnou součástí této etapy čtení je vyvození prvních hlásek a písmen abecedy. Nejprve se pracuje s hláskami náslovnými, poté se procvičují hlásky na konci slova. Hlásky uprostřed slov přijdou na řadu nakonec. Vhodné je používat nástěnné obrazy a obrázky v učebnicích. Pomáhají i říkadla s častým výskytem nové hlásky, která jsou obsahem i formou blízká dětem. Blatný, Fabiánková (1981, 46) konstatují, že „ Vlastní čtenářský výcvik začíná tedy poznáním hlásky slyšené (fonémem) a mluvené (artikulémem), odlišením hlásky od jiných hlásek a vytvořením pevného spojení hlásky s písmenem (grafémem).“ Tito autoři také zdůrazňují potřebu opakovaného nácviku, který by upevňoval spojení písmene a hlásky. Podle Křivánka, Wildové (1998, 48) je vhodné postupovat při nácviku nového písmene v několika krocích. Nejprve žáci vyvozují ze slovního popisu obrázků novou hlásku, poté k ní učitel ukáže tvar tiskacího písmene. V této fázi je důležité, aby žák uplatnil při učení co nejvíce smyslů. Dále pak děti pracují s mřížkou, kde označují pozici písmene na začátku slova, na konci a uvnitř slova. V poslední etapě učitel zařazuje cvičení, která vedou k zapamatování nového písmene. Některé obtíže v průběhu prvopočátečního čtení může způsobit čtení dlouhých samohlásek. Pro nácvik je vhodné použít různé pomůcky (např. bzučák) a různé herní úkoly, které jsou spojené s vyznačením dlouhého (čárka) a krátkého (tečka) tónu. V učebnici je potřeba číst samohlásky tak, že žáci čtou oba typy samohlásek na tvarech velkých i malých písmen.

16

2.1.2 Etapa slabičně – analytického čtení Dobrá znalost písmen je hlavním předpokladem pro čtení slabik, a proto je třeba je neustále procvičovat. Nejprve děti začínají číst slabiky, které jsou tvořené souhláskou + samohláskou tzv. slabiky otevřené. Hned ve fázi, kdy si žáci osvojují první souhlásky a samohlásky, pracují s otevřenou slabikou. Průběžně se dbá na upevňování vztahu hláska – písmeno, slabika – slovo. Velký důraz je přitom kladen na správné čtení slabiky – čtení slabiky jako celku, bez hlasitého nebo šeptavého čtení jednotlivých písmen. Halasová, Kozlová, Loučková (2009, 20) doporučují, aby učitel při nácviku čtení slabiky ukázal dětem, jak pracovat s ústy k vytvoření souhlásky i samohlásky, aby obě hlásky vytvořily jeden celek.

Z metodického

hlediska je vhodné v tomto momentě pracovat se skládací abecedou. Práce s ní by neměla být dlouhá, ale měla by se zařazovat v každé hodině. Za důležité je také považováno tzv. rychločtení slabik – izolované čtení slabiky s ukazováním (obloučkováním) jak uvádí Doležalová, Procházková (2013, 7). Křivánek, Wildová (1989,51) však poukazují na fakt, že „příliš zdlouhavé mechanické procvičování slabik vede často ke snížení zájmu o čtení jako celku a podstatně snižuje efektivnost celého procesu výuky čtení. Na druhé straně však nácvik slabiky má v metodickém postupu výuky čtení své místo a záleží tedy na učiteli, jak se slabikou bude pracovat.“ Čtení samostatných slabik je pro děti činnost velmi obtížná, protože zrak děti zaměří nejprve na jednotlivá písmena a někteří začínající čtenáři nejsou připraveni vnímat slabiku jako celek. Druhým důvodem, proč je tato činnost namáhavá je ten, že většina slabik je bez významu, a to je pro děti nezáživně (Mikulenková, Malý 2004, 82). Základ čtení je i v počátcích postaven na větě. Ta musí být dětem blízká, jak formou tak obsahem. Spolu s doplňujícími obrázky a ilustracemi by měla tvořit dějový celek. Po nácviku čtení prvních otevřených slabik se přistupuje ke čtení několika slabičných slov s otevřenou slabikou. Děti procvičují syntézu i analýzu. Nácvik se doporučuje provádět tak, že mezi slabikami by měly být malé mezery, nebo by každá slabika měla být vyznačena jinou barvou (Doležalová , Procházková 2013, 7). Opět je vhodné použít „obloučky“. Tento grafický záznam pomáhá žákům přiblížit 17

slabiku a číst tzv. vázaným slabikováním. Pokud učitel věnuje dostatek pozornosti správné technice čtení, předchází tím tzv. dvojímu čtení. V další fázi se děti seznamují se slovy, ve kterých je samohláska ve funkci první slabiky – Ota, Ela, Ola atd. Křivánek, Wildová (1989,52) doporučují vést žáky k určování různých typů slabik ve slovech a správnému nácviku čtení slov s předložkami. Upozorňují, že nedůslednost při průběžném nácviku se může projevovat ještě i během několika let. Čtení slov se zavřenými slabikami (souhláska + samohláska + souhláska) může přinést některá úskalí. Jsou to slova např. typu les. „Již od počátku nácviku těchto slabik vyžaduje učitel, aby žáci nedělali pauzu mezi první částí slabiky „le“ a koncovou souhláskou „s“ (Křivánek, Wildová 1989,52). Slovo by se mělo tedy přečíst najednou, nemělo by se objevovat ani čtení po jednotlivých písmenech. Za velmi důležité je považováno také dostatečné procvičování čtení nejčastějších zavřených slabik na konci slov. U slov, ve kterých se vyskytuje dvojhláska au, ou probíhá analýza dvojhlásky stejně jako analýza otevřené slabiky. Pokud mají žáci potíže se čtením tohoto typu slabiky, je třeba se vrátit k analýze a syntéze slabik otevřených. Dalším typem slov, kterým je třeba věnovat pozornost jsou slova se skupinou dvou souhlásek na začátku a uvnitř slova. Zde se doporučuje Nastupilová, Skalková (2014, 11) začínat s rozkladem slyšených slov na jednu slabiku otevřenou se dvěma souhláskami na začátku ( např. spí) a počáteční slabiky tohoto typu u víceslabičných slov (např. mašle). Po rozkladu se tato slova opět skládají při práci se skládací abecedou. Tato doba se v tomto období stále zkracuje, procvičují se právě nové slabiky a obtížnější slova. Křivánek, Wildová (1998, 54) uvádějí, že „je třeba žáky upozornit, že je rozdíl mezi vyslovováním a psaním některých slov (např. jdou – dou, jsou – sou). V některých slovech žáci „přehazují“ počáteční skupiny souhlásek (lžíce – žlíce), a proto je třeba věnovat dostatečnou péči správnému vyslovování těchto slov.“ Stále je třeba mít na paměti, aby žáci rozuměli všemu, co čtou, uměli klást otázky a také zvládali na ně odpovídat.

18

Nácvik čtení slov se slabikotvorným r, l se provádí ve dvou fázích. Nejprve se po důkladné sluchové analýze děti seznamují se slovy, kde se slabikotvorné r,l vyskytuje na konci slova např. pletl, poté uprostřed slova. Je možné využít slova příčestí minulého činného ve tvaru ženského rodu a porovnat s tvary rodu mužského (např. Jana nesla – Kája nesl). U skupin di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě se doporučuje nezdůrazňovat sluchový rozklad, žáci čtou tyto slabiky jako celky. V tomto období přijímají žáci nová písmena daleko snadněji, ale potřebují je dostatečně procvičit. Řada dětí již čte jednoduchá slova plynule, ale projevují se individuální možnosti každého jedince. Stále se může využívat „obloučkování“ obtížnějších slov, a tak je opticky členit na slabiky. Podle Doležalové, Procházkové ( 2013, 7) je třeba stále zvyšovat nároky na kvalitu čtení, vést děti ke správné intonaci při čtení vět a stále provádět kontrolu porozumění čtenému. K tomu se hodí rozhovor, otázky k textu, reprodukce čteného, aktivity vycházející z textu, ilustrace i dramatizace. 2.1.3 Etapa plynulého čtení slov V této fázi by měla většina dětí přecházet k plynulému čtení slov a mluvních úseků. Učitel dává žákům možnosti opakovat čtení různých typů slova, individuálně je s nimi docvičovat. Doležalová, Procházková (2013, 8) nedoporučují spěchat a předčasně opouštět vázané slabikování, protože se mohou objevit špatné čtenářské návyky jako je předčítání šeptem, dvojí čtení, opakování slova. Tyto chyby se mohou rychle fixovat a velmi špatně se odstraňují. Čtení nesprávnou technikou může zapříčinit i neporozumění textu. Přemrštěné nároky na tempo čtení mohou mít stejné důsledky jako předčasné ukončení vázaného slabikování. Důraz je stále kladen na porozumění obsahu a také na čtení se správným přízvukem. Stále dochází k upevňování čtenářských dovedností. Je třeba se zaměřit na dobrou motivaci ke čtení, probuzení zájmu o literaturu a vedení dětí k vlastnímu čtení. K rozvoji čtenářské gramotnosti prvotně slouží literární texty zařazené ve slabikářích a čítankách.

19

Podle Doležalové, Procházkové (2008, 8) se v literární výchově v první třídě plynule navazuje na zkušenosti a zážitky žáků z rodiny a předškolních zařízení. Velmi dobře se osvědčila práce s verši pro děti, říkadly a rozpočítávadly. Dětem se líbí jejich melodie, rytmus, lehce se spojí s pohybovými nebo hudebním aktivitami. Pokud se je žáci naučí nazpaměť, dochází k procvičení nejen paměti, ale zlepšuje se zároveň práce s hlasem a dechem.

Velice důležitou roli hrají pohádky. K těm

lidovým se postupně přidávají pohádky a příběhy ze života dětí a zvířat. Tyto literární útvary rozvíjejí u dětí fantazii a tvořivost, motivují je k vyjádření svých prožitků a pocitů. Halasová, Kozlová a Loučková (2009,21) doporučují práci s literárními texty doplňovat poslechem nahrávek prózy, poezie, hudebními produkcemi, prací s obrázky a besedami nad knížkami pro děti. Podle těchto autorek „Umělecké projevy působí esteticky, emocionálně obohacují osobnost dítěte a slouží mu jako vzor, jak správně, plynule a výrazně číst, samostatně vyprávět, přednášet básně nebo dramatizovat.“

20

3

Kritéria hodnocení současných slabikářů V současné době se na českém trhu objevuje dostatečná nabídka učebnic,

které se zabývají výukou prvopočátečního čtení. Jednotlivá nakladatelství nabízení celé řady učebnic pro výuku českého jazyka v prvních třídách. Je možné si vybrat z mnoha učebnic, které se zabývají výukou čtení genetickou i analyticko- syntetickou metodou.

Řady jednotlivých nakladatelství se neomezují pouze na učebnice

prvopočátečního čtení, ale zahrnují i písanky pro výuku psaní a řadu doplňujících materiálů. Jsou to různé nástěnné obrazy, skládací abecedy, písankové sešity, stíratelné písanky a v neposlední řadě multimediální interaktivní učebnice. Pro analýzu slabikářů jsem si vybrala pět nakladatelství, která vydávají Slabikáře: nakladatelství Nová škola, Fraus, Klett, Studio 1+1 a Alter. Nejprve bych shrnula celou nabídku souborů pro výuku českého jazyka v 1. třídě, protože učivo v těchto hodinách je pojímáno komplexně a jednotlivé výukové materiály se prolínají, souvisejí a navazují na sebe. Jednotlivé slabikáře jsem posuzovala podle následujících kritérií: struktura/analýza a obsah učebnice, úroveň textů, ilustrací a obrazového materiálu. I. struktura/analýza učebnice - přehlednost a členění, logická návaznost učiva a témat - zařazení úloh zaměřených na řešení problémů - dostatečné množství úloh k procvičování a upevnění učiva - úlohy vhodné pro skupinovou i samostatnou práci, rozšiřující učivo - přiměřenost písma II. obsah učebnice - soulad s cíli vzdělávání - propojenost se životem ve společnosti III. úroveň textů - přiměřenost věku dítěte a úrovni jeho čtenářských dovednosti - aktuálnost textů

21

IV. ilustrace a obrazový materiál - působivost ilustrací - didaktická funkce - doprovodný obrazový materiál

22

3.1

Nakladatelství Nová škola Brno – Duhová řada Duhová řada souboru učebnic je označována také jako řada původní.

V tomto nakladatelství ještě vychází série s kocourem Samem. Učitel má tedy možnost vybrat z těchto dvou variant. Některé doplňkové materiály se mohou kombinovat a využít při práci s oběma soubory učebnic. Duhová řada začíná učebnicí Živá abeceda (2010), která předchází Slabikáři (2013). Při výuce psaní se používá pracovní sešit Moje první psaní (2010) a sada čtyř dílů písanek (2012). Nakladatelství vydalo i metodickou příručku pro učitele Metodický průvodce k Živé abecedě, Slabikáři a písankám (2013). Je velmi přehledně zpracovaná, obsahuje metodické poznámky k výuce čtení a psaní, návrh ročního plánu, náměty pro práci i literární přílohu s básničkami, říkadly, krátkými pohádkami a příběhy, které je možné v hodinách českého jazyka využít. Bohatá je i nabídka doplňkových materiálů jako je pracovní sešit – soubor ilustrovaných karet Učíme se abecedu, Skládací abeceda, Ilustrované slabiky, čítankový pracovní sešit Se zvířátky do pohádky a v neposlední řadě multimediální interaktivní učebnice.

Obr.1: Učebnice z nakladatelství Nová škola – Duhová řada

23

Moje první psaní a písanky Pracovní sešit Moje první psaní obsahuje uvolňovací cviky a cviky, které obsahují prvky psacích písmen. Cílem psaní v tomto období je uvolnit ruku dítěte tak, aby byl pohyb ruky při grafickém projevu plynulý a svižný. Písanky obsahují nácvik všech probíraných malých i velkých písmen abecedy. Při výuce se vychází z pozorování nového tvaru a uvědomování si, že se písmeno skládá z prvků, které žák zná. Živá abeceda Živá abeceda je učebnice, která připravuje žáky na vlastní čtení, jsou zde zakomponována cvičení na podporu rozvoje zrakového a sluchového postřehování, rozvoji grafomotoriky. Častým zařazování říkanek a básniček pomáhá k rozvíjení paměti, řečového rytmu a intonace u dětí. Období používání Živé abecedy zahrnuje přípravné období a období, kdy se žáci učí první písmena, spojují je do slabik a slabiky se učí správně číst. Učebnice obsahuje také rozšiřující učivo pro nadanější žáky, které je označené žlutou hvězdičkou „V úvodu pracovní učebnice jsou zařazeny úkoly k rozvoji komunikace, orientace v prostoru, zjišťování shody a rozdílnosti ve tvarech a obrázcích, k procvičování pravo-levé orientace. Následuje seznámení s prvními písmeny a množství mřížek na určování pozice hlásky ve slově. Důraz se klade na nácvik spojování hlásek do slabik.“1 3.1.1 Slabikář Tato pracovní učebnice plynule navazuje na Živou abecedu a žáci s ní pracují zhruba od poloviny listopadu. „Zařazené činnosti umožňují aktivní zapojení všech žáků do vyučování. Důraz je položen na čtení s porozuměním. Velká pozornost se věnuje rozvoji slovní zásoby,

1

Nová škola distribuce. Novaskola-distribuce.cz [online].c2013[cit.2015-10-28]. Dostupné z: http://www.novaskola-distribuce.cz/p/ziva-abeceda-pracovni-ucebnice/

24

tvoření otázek, vět a jejich obměnám (každá desátá strana přináší hádanky a tvořivé úkoly). Obsahuje množství básniček a ukázky z děl klasiků dětské literatury. Slabikářem prochází „kytičková hra“, která žáky motivuje k zájmu o čtení. Přihlíží se i k metodám čtení pro dyslektiky.“2 Hodnocení podle vybraných kritérií 1) Analýza struktury učebnice Učebnice je strukturována jako pracovní, plní zároveň funkci pracovního sešitu. Již na první pohled je velmi přehledná, učivo na sebe logicky navazuje. První stránky Slabikáře jsou věnované opakování písmen M, L , S, P, čtení slabik a slov s otevřenou slabikou, se kterými se žáci setkali již v Živé abecedě. Jsou zde použita také dvojslabičná jména dětí typu. Ela, Ola. V textu se již od začátku objevují celé věty, které jsou doplněné obrázky. Postupně dochází k seznámení s ostatními písmeny abecedy. První nové písmeno je T, dále pak J, Y, N, V, Z. Písmena ď, ť, ň předcházejí slabikám dě, tě, ně, di, dy, ti, ty, ni, ny a bě, pě, vě, mě. Řazení písmen je podle mého názoru vhodné. Vždy po probrání několika nových písmen následují stránky určené k procvičení učiva. Seznámení s novým písmenem je vždy doprovázeno básničkou a obrázkem, ve kterém mohou děti vybarvovat věci, jež novým písmenem začínají. Na stránkách je zařazeno dostatečné množství slabik a slov k nácviku čtení a procvičování. Cvičení a jednotlivé úkoly jsou velmi přehledně označeny. Na jednotlivých stránkách se střídají barevným piktogramem označené úlohy – křížovky, tajenky, hádanky, práce s mřížkou, hry s písmeny, kreslení, vyprávění, vyhledávání stejných písmen, slov nebo vět. Setkáme se i s texty pro zasmání i úkoly k přemýšlení. Rozšiřující nebo obtížnější učivo je označeno žlutou hvězdičkou. V učebnici nejsou úlohy vhodné pro skupinovou práci. Velikost písma je přiměřená čtenářským dovednostem žáků. Zmenšování písma probíhá ve třech fázích. První je u písmene V, druhá u písmene B a třetí u 2

Nová škola distribuce. Novaskola-distribuce.cz [online].c2013[cit.2015-10-28]. Dostupné z: http://www.novaskola-distribuce.cz/p/slabikar-pro-1-rocnik/

25

slabiky Mě, mě.

Změna velikosti písma je nenásilná. Myslím, že pro děti ani

nepostřehnutelná, přechod je tedy přirozený. 2) Obsah učebnice Slabikář, podle mého názoru, koresponduje s úkoly a cíli, které vycházejí z požadavků základních školských dokumentů. Ty jsou naplňovány komunikační a slohovou výchovou, literární a jazykovou výchovou. Myslím, že úkoly, které se vztahují k jednotlivým složkám českého jazyka jsou rovnoměrně zastoupeny. 3) Úroveň textů V pracovní učebnici Slabikář je výběru textů věnována velká pozornost i prostor. Autorky Alena Doležalová a Eva Procházková při výběru textů navazují na zkušenosti dětí z rodiny i mateřské školy. Od počátku jsou zařazovány verše pro děti, říkadla a rozpočítávadla. Ta jsou dětmi velmi oblíbená. Básničky ve Slabikáři mají lehce zapamatovatelnou melodii, pěkně se rýmují a děti se je velmi brzy naučí. V metodické příručce jsou učiteli nabízeny básničky a říkadla, která může v jednotlivých hodinách využít. Autorky nabízejí výběr z tvorby osvědčených autorů F.Hrubín, L. Štíplová, F. Synek, J. Žáček, J. Havel, F. Kábele a další. V literární příloze jsou nabízeny upravené texty pohádek i vhodné úryvky z knížek pro děti, z nichž některé se dají využít i k dramatizaci. Samotné texty ve Slabikáři respektují znalost písmen. Podle mého názoru se autorky snažily, aby již první věty byly pro žáky zajímavé a aktuální. Proto je ze začátku hodně využíváno doplňování obrázků do vět. Texty jsou upraveny tak, aby se dalo lehce prověřit, zda žáci přečtenému rozumějí. K tomu směřují cvičení s otázkami ano – ne, otázky pod textem nebo věta, kterou mají žáci doplnit. Obsah vět ke čtení je velmi různorodý. Objevuje se zde téma rodiny, zvířat, různých činností dětí. Náročnost i délka textů se plynule zvyšuje, lze propojit s tématy, která se probírají v prvouce.

26

4) Ilustrace a obrazový materiál Autorkou obálky i ilustrací ve Slabikáři je Andrea Schindlerová.

Výběr

ilustrátorky byl podle mého názoru velice šťastný. Ilustrace plní funkci motivační i didaktickou. Pro děti jsou jasné, velmi hezky je volena barevnost obrázků. Ilustrace vždy doplňují text. Nejprve jsou součástí věty, později text dokreslují. Obrázky jsou použité také jako kontrola porozumění čteného (obrázek spojit se správným slovem). Ve Slabikáři se děti nesetkají pouze s ilustracemi, ale také s fotografiemi kulturních památek (Staroměstský orloj, Petřín, zámek v Mělníku, Velké Losiny atd.) nebo zvířat, která mohou vidět v zoologické zahradě. Fotografií je daleko méně, dalo by se říci, že se objevují ojediněle, ale k tématu jsou dobře zvolené.

27

3.2

Nakladatelství Alter Nakladatelství Alter nabízí velice pestrou nabídku učebnic pro výuku českého

jazyka v prvním ročníku. Tu doplňuje řada výukových materiálů, které se zabývají prvopočátečním čtením a psaním. Samozřejmostí je Živá abeceda (2004) – učebnice, kterou doplňuje pracovní sešit. Na probrané učivo navazuje Slabikář (2010) s dvěma díly pracovních sešitů. Učitel může využít i nabídku Karet ke Slabikáři a Rozšiřující texty ke Slabikáři. Pro poslední etapu výuky čtení je určena Moje první čítanka (2011). Myslím si, že velice populární jsou nástěnné soubory písmen. Nakladatelství také vydalo metodické příručky pro učitele Průvodce počátečního čtení a psaní (2011) a k dispozici je i multimediální interaktivní učebnice.

Obr.2: Ukázka Živé abecedy a Slabikáře z nakladatelství Alter

Písanka I, II, III a sada Písanek ke Slabikáři Soubor písanek začíná Písankou I – Uvolňovací cviky. Sešit je zaměřen na uvolnění paže, ramenního kloubu, zápěstí. Každý cvik je doprovázen říkankou, která je velmi rytmická a může posilovat tzv. rytmické psaní. Cílem Písanky II je nácvik tvarů psacích písmen, které žáci poznávají v Živé abecedě. Nácvik se provádí současně. Písanka II - Písmena je určena pro období práce se Slabikářem. „Trojdílný soubor Písanek ke Slabikáři je určen k rozvoji psaní psacích tvarů velké a malé abecedy do běžné liniatury pro 1. ročník. Nenacvičují se však současně malé a velké tvary psacího písma, jak je tomu v Písance III.“ (Wildová, Staudková 2002, 49). 28

Živá abeceda Tato učebnice slouží k osvojení prvních písmen. Jsou to samohlásky a souhlásky M, L, S, P, T, J. Ke každému novému písmenu je prezentována básnička Jiřího Bruknera, ilustrace v učebnici pocházejí od Aleny Ladové. Pracovní sešit kolektivu autorů pod vedením Radky Wildové nabízí dostatečné náměty a úkoly pro přímou i samostatnou práci dětí. Učitel nejprve s dětmi procvičuje orientaci, sluchové a zrakové vnímání. Důraz je kladen na správné čtení slabik, jednoduchých slov a krátkých vět. 3.2.1 Slabikář Slabikář nakladatelství Alter získal v roce 1993 ocenění Zlatá stuha (cena za nejlepší učebnici roku 1993). „ Autorem Slabikáře je Jiří Žáček a ilustrátorkou Helena Zmatlíková, metodicky jej zpracovala H. Staudková. Slabikář navazuje na Živou abecedu Alter. Žáci se v něm seznamují se čtením všech písmen a slov všech struktur, čtou věty a souvislé texty.“ (Wildová, Staudková 2002, str. 20). 1) Analýza struktury učebnice Slabikář je rozdělen do dvou metodických částí. První část zahrnuje stránky 1 - 20, žáci zde pracují s písmeny, slabikami a slovy, která si osvojili v Živé abecedě – samohlásky a písmena M, T, L, S, P, J. Struktura těchto stránek je zaměřena na upevnění čtení otevřených slabik a slov z nich vytvořených. Objevují se zde ale i slova, která třípísmenná např. Tom, mám, sůl, jím, máj, umí. V učebnici se žáci hojně setkávají s různými tvary jednoho slova ( teta- tetu – s tetou). Tato cvičení se snaží rozvíjet pozornost žáků na podobné „obrazy“ slov. Věty v první části Slabikáře jsou velmi jednoduché, na stránce jich je celkem málo. Děti čtou také věty, které jsou doplňovány obrázky. V první části převládají obrázky nad textem. Tyto stránky 4 – 20 jsou věnovány opakování již osvojených písmen. Druhá část Slabikáře začíná prezentací nového písmene N, následuje Y, D, K, R, V, Z , dvojhlásky Ou, Au, H, Š, C, Č, B, Ž, Ř, G, F, Ch, slabikotvorné r a l. V poslední 29

fázi jsou to slabiky di, ti, ni, dě, tě, ně, bě, pě, vě, mě a nakonec Ď, Ť, Ň. U nového písmene jsou uvedeny vždy všechny jeho čtyři možné varianty, chybí básnička nebo říkadlo, hned se objevuje text s novým písmenem. Na posledním řádku stránky čtou žáci většinou písmo psací. Každému novému písmenku jsou věnovány 2 až 4 stránky. Po sérii probraných písmen jsou zařazeny stránky, které mají za úkol nácvik slov s jednotlivými písmeny i skupinami slabik. „Slova ve Slabikáři (27 – 32 a 61 – 68) slouží především pro nácvik při domácím čtení nebo mohou být využita při samostatné práci žáků k opisu, přepisu, vytváření dvojic slov, znázornění některých slov obrázkem apod.“ (Wildová, Staudková 2002, 26). Stránky 33-34 a 69-70 jsou věnovány čtení psacího písma. Velikost písma je přiměřená čtenářským dovednostem dětí, zmenšuje se pouze jednou, a to na stránce 27 po čtení textů s písmenem y. V samotném Slabikáři nejsou žádné náměty na samostatnou, skupinovou práci ani náměty úkolů, které by žáky vedly ke kritickému myšlení. Nejsou zde ani úkoly pro bystřejší děti. Záleží hlavně na učiteli jak je schopen texty využít a na jeho tvořivosti. Myslím si, že právě proto je velice vhodné v hodinách pracovat také s pracovními sešity, které na Slabikář navazují a doplňují ho. Obsahují cvičení určená k nácviku slov i vět. Žáci mohou spojovat, doplňovat, vybírat z nabízených možností. Cvičení jsou velmi pestrá, kontrolují porozumění přečteného textu. Děti pracují s křížovkami, doplňovačkami, příslovími. Učitel může úkoly využít pro samostatnou i skupinovou práci dětí a dobře na ně navazovat v dalších činnostech hodin českého jazyka.

30

2) Obsah učebnice Učebnice Slabikář i celý soubor materiálů vychází z cílů základních vzdělávacích dokumentů. Odpovídá požadavkům učebním plánů českého jazyka. Zpracování po metodické stránce velmi dobře umožňuje výuku čtení analyticko – syntetickou metodou, nevylučuje možnosti pro tvořivý přístup učitele. Celý soubor učebnic zajišťuje vzájemnou návaznost. 3) Úroveň textů Celým Slabikářem, který byl vydán nakladatelstvím Alter, nás provází malý Tom. Zařazené texty začínající čtenáře postupně seznamují s Tomovou rodinou, kamarády. Žáci čtou Tomovy příběhy, ve kterých se často setkávají s přímou řečí. Autor Jiří Žáček do své učebnice zařadil říkadla a básničky. Obsahy textů jsou jazykově velmi dobře zpracované a svým jazykem dětem blízké. Jen by podle mě mohly být obsahově rozmanitější. V první části učebnice jsou velice jednoduché věty, které nejsou pro děti až tak aktuální a zajímavé. Svým uspořádáním připomíná Žáčkův Slabikář spíše knížku pro začínající čtenáře než učebnici. To může být pro některé děti značně motivující. 4) Ilustrace a obrazový materiál Slabikář má velmi povedené grafické zpracování. Velikost písma i grafické členění textu zvyšuje motivaci dětí při čtení. Autorkou ilustrací je Helena Zmatlíková, která je zárukou kvality sama o sobě. Její milé obrázky znají děti z mnoha knížek. V první části učebnice jsou ilustrace použity jako náhrada za slovo, které děti neumějí přečíst. Na začátku učebnice jsou použity velké obrázky, na stránce zabírají více místa než samotný text. S přibývání čtenářských dovedností dětí však ilustrace doprovázejí obsah textu. Zařazení obrázku má vždy smysl. Ilustrace jsou pro děti jasné a vždy se vztahují k tématu. Do grafického zpracování Slabikáře nebyl zařazen mimo ilustrací žádný jiný obrazový materiál. Nejsou zde použity ani fotografie, ani kresby dětí apod. Myslím si

31

však, že zařazení takového materiálu by celkové koncepci učebnice – knížky spíše uškodilo.

32

3.3

Nakladatelství 1+1 Brněnské nakladatelství Studio 1+1 nabízí ucelenou sadu pro výuku čtení a

psaní v prvním ročníku analyticko-syntetickou metodou. Řada začíná učebnicí Živá abeceda tetky Abecedky (1997), na kterou navazuje Slabikář (1997) a brožovaná Čítanka (1997). Soubor pro Český jazyk pro 1. třídu ZŠ doplňuje pět dílů písanek (2007). Ani jedna učebnice není připravena v multimediální interaktivní podobě. Nakladatelství dále nabízí Slabikovou skládačku, pexeso Pohádková abeceda a CD písničky ze Slabikáře. Učitelé mohou využít nabídku výukových demonstračních obrazů k vyvození prvních písmen a obrázkové plakáty určené pro hodnocení dětí.

Obr.3: Učebnice z nakladatelství Studio 1+1

Písanky 1. – 5. díl První díl písanek je zaměřen na uvolňovací a rozcvičovací cviky. V druhém až čtvrtém díle se žáci učí psát psací písmena a jejich spojení. Do těchto dílů písanek je zařazen i nácvik psaní číslic. Poslední písanka obsahuje rozšiřující cvičení a úkoly. Výuka psaní je založena na obtahování předepsaného písmene a nacvičování složitějších písmen po jednotlivých částech. Na prvních řádcích žáci využívají pomocné sklonné čáry a výškové linky.

33

Živá abeceda tetky Abecedky Tato učebnice, která je určená pro přípravné období, má za úkol seznámit děti se školním prostředím, procvičit orientaci v prostoru, nácvik čtení zleva doprava na obrázcích. Živá abeceda obsahuje cvičení typu hledej, co do obrázku nepatří nebo úkoly zaměřené na hledání rozdílů. Na dalších stránkách následuje seznámení se všemi samohláskami a souhláskami L, S, M, P, T. V závěru žáci procvičují čtení otevřených slabik. Celou Živou abecedou provází děti motivující Andulčino pohádkové putování Písmenkovem. 3.3.1 Slabikář Slabikář Studia 1+1 plynule navazuje na Živou abecedu tetky Abecedky. Připravila ho Jana Potůčková, která je zároveň autorkou ilustrací. Učebnice byla schválena MŠMT ČR v roce 2012 na dobu 6 let. 1) Analýza struktury učebnice Slabikář je součástí souboru Český jazyk pro 1. třídu ZŠ. Již na první pohled je velmi přehledný a systematický. Jednotlivé části jsou od sebe odlišeny barevnými rámečky jednotlivých stránek. První díl je věnován opakování písmen ze Živé abecedy, přibyla písmena J a N, žáci čtou slova s otevřenou slabikou. Ve druhé části se seznamují s písmeny D, K, R, V, Z, H a dvojhláskami au, ou, zařazena jsou slova se zavřenou slabikou. Další část je zaměřena na čtení písmen Š, C, Č a slov s více souhláskami na začátku slova. Písmena B, Ž, Ř, G, F, CH jsou představena ve čtvrtém díle, který je zaměřen na slova s více souhláskami uprostřed a na konci slova. Čtení slov s Ď, Ť, Ň a slabiky DĚ, TĚ, NĚ a Ě se objevuje až v závěru Slabikáře. Jednotlivá seznámení s novým učivem na sebe logicky navazují. Na závěr každé části je zařazeno opakování, tabulka se slovy na procvičování a pohádka za odměnu. Novému písmenu je v učebnici věnována stránka. Jsou zde představeny jeho všechny čtyři tvary. Seznámení s písmenem doprovází básnička, kterou ilustruje velký barevný obrázek. Do něj je zakomponován tvar velkého tiskacího písmene. Na tyto stránky autorka zařadila část motivační pohádky s průvodkyní Andulkou.

34

Následují stránky s procvičovacím textem i sloupečkem slov, která jsou určena k nácviku čtení. Obtížnější slova jsou ve sloupci rozdělena. Na stránce nechybí ani text psaný psacím písmem. Další prostor je věnován nácviku čtení formou zábavných úkolů. Velká pozornost je v učebnici věnována motivaci dětí. Mimo pohádky si mohou za správné čtení vybarvit kytičku na stránce. Na konci každé z jednotlivých částí si děti lepí na obálku Slabikáře samolepící berušky, které jsou jeho součástí. Učebnice obsahuje různé typy cviční. Děti mají za úkol vybarvovat, označovat správné možnosti, tvořit dvojice, přiřazovat nebo kreslit. Těmito cvičeními se kontroluje porozumění čteného. Mají možnost pracovat s mřížkou nebo z daných písmen skládat slova. Metodické poznámky a náměty pro učitele jsou uvedeny na spodním okraji stránek. Ve Slabikáři nejsou označeny úkoly pro bystřejší žáky, rozšiřující učivo ani náměty pro skupinovou práci. Velikost písma je úměrná čtenářským dovednostem žáků v daném období. Mění se jednou, a to na začátku čtvrté části u písmene B. 2) Obsah učebnice Celá sada učebnic a pomůcek na český jazyk v 1. třídě je vhodná pro začlenění do školních vzdělávacích programů, vytvořených na základě rámcových vzdělávacích programů. Řazení učiva je didakticky správné, odpovídá požadavkům na výuku prvopočátečního čtení analyticko-syntetickou metodou. 3) Úroveň textů Ve Slabikáři je použito několik druhů textů. Žáci se zde mohou setkat s básničkami osvědčených a oblíbených autorů jako je např. F. Kábele, J.Skácel, F. Hrubín, J. Žáček, M. Zinnerová a další. Texty určené k procvičování jsou nejprve doplňovány obrázky. Již v první části učebnice se děti setkávají s větami tázacími i přímou řečí. Obsahem textů jsou krátké situace, které děti zažívají – výlet na hory, autem, do lesa. Další témata jsou také dětem blízká – nakupování, nemoc, škola, vaření, zvířátka i třeba fotografování. Úroveň textů se postupně zvyšuje s nabytými

35

čtenářskými dovednostmi. Delší texty v posledních dvou dílech Slabikáře jsou členěny na několik části z důvodu přehlednosti článků. Na konec každého dílu je zařazena pohádka, ve které jsou věty nejprve dokresleny obrázkem. Tento typ textů se dětem velmi líbí, je pro ně zajímavý a rády ho čtou. V učebnici je zařazeno několik textů, které mají formu dopisu. Slouží k procvičení čtení psacího písma. Posledním druhem textu, se kterým se ve Slabikáři děti setkají, jsou krátké motivační pohádky. Čte je učitel a může s nimi dále pracovat. 4) Ilustrace a obrazový materiál Slabikář působí na první pohled velmi přátelsky a hlavně vesele. Autorkou ilustrací je Jana Potůčková, jejíž obrázky jsou pro děti zajímavé a barevně dobře sladěné. Jsou jednoduché, pro děti dobře „čitelné“ a srozumitelné. Velkou úlohu hrají tyto ilustrace při vyvozování nového písmene, protože na první pohled žáky upoutají. Obrázky jsou použity také k dotvoření vět a ilustrují použitý text. Jiný obrazový materiál např. fotografie, obrázky dětí či jiných autorů není v učebnici zařazen. Velice příjemně působí barevný rámeček každé stránky, jehož barva odpovídá jednotlivým dílům Slabikáře. Je to prvek, který podtrhuje systematičnost a přehlednost učebnice.

36

3.4

Nakladatelství Fraus Nakladatelství Fraus vydává dvě sady učebnic pro výuku českého jazyka

v první třídě. První řada vychází z výuky prvopočátečního čtení a psaní genetickou metodou, druhý soubor učebnic je vytvořen na základě analyticko-syntetické metody. Tato sada obsahuje Živou abecedu (2007), Slabikář (2007), čtyři díly Písanek (2007), Čítanku 1 (2008). Nakladatelství dále nabízí řadu doplňkových materiálů jako jsou Čtecí karty ke Slabikáři (2007), Básničkový slabikář (2013), audionahrávku Český jazyk a Čítanka 1, Skládací abecedu různé druhy plakátů, které jsou zaměřeny na komunikační výchovu. Učitelům je k dispozici Příručka učitele (2008), která se vztahuje k celému souboru českého jazyka pro 1. ročník. Obsahuje klíčové kompetence, průřezová témata, návrh učebního plánu a samozřejmě náměty na práci s učebními materiály.

Obr.4:Učebnice a písanka z nakladatelství Fraus

Písanky 1.- 4. díl Do souboru učebnic pro výuku čtení a psaní analyticko-syntetickou metodou zařadilo nakladatelství sadu čtyř písanek. Oproti jiným nakladatelstvím nezačínají písanky uvolňovacími cviky. Ty jsou obsažené v Živé abecedě. Písankové sešity slouží k nácviku psacího písma, je v nich ale také prostor na samostatnou práci děti. V části Moje okénko mohou děti nacvičovat a rozvíjet svůj písemný projev. Písanky korespondují s učivem ve Slabikáři, slouží zároveň jako pracovní sešit. Netradiční je také doplnění těchto materiálů fotografiemi, na kterých jsou zachyceny zásady hygieny psaní. 37

Živá abeceda Živá abeceda je integrovanou učebnicí prvopočáteční výuky čtení a psaní. Má přehlednou strukturu. Jedna strana je věnována jazykové, komunikační a literární výchově, druhá strana obsahuje uvolňovací cviky a prvky jednotlivých písmen i některá písmena. Autoři L. Březinová, J. Havel a H. Standlerová použili originální básničky Boba Fliedra, které doprovázejí jednotlivé cviky. Žáci se v Živé abecedě seznamují s písmeny S, L, M, P a všemi samohláskami A, O, U, E, I, Y, lehké tvary písmen se učí zároveň psát. Není zapomenuto ani na nácvik psaní číslic. Učebnice předkládá dětem při výuce prostředí, která jsou jim blízká – škola, les, naše ulice, zvířecí kamarádi. Žáci mohou hledat rozdíly, protiklady, učí se prostorové orientaci, tradičně pracují s mřížkou. Na spodním okraji stránky jsou vždy uvedeny pokyny pro práci s jednotlivými úkoly, které jsou pro snadnější orientaci označeny barevnými puntíky. 3.4.1 Slabikář (Do světa slov) Slabikář byl vydaný nakladatelstvím Fraus v roce 2007. Autoři L. Březinová, J. Havel a H. Stadlerová vytvořili na pohled velmi moderní učebnici prvopočátečního čtení. Literární úpravu vytvořil Petr Borkovec. 1) Analýza struktury učebnice Slabikář je koncipován jako kniha prvního čtení, děti do něj mohou zároveň kreslit i psát, plní tedy také funkci pracovního sešitu. Knížka má svou strukturu, je dělena do jednotlivých kapitol. Každá kapitola je uvedena novým písmenem. Prvních šest stránek je věnováno opakování písmen, které děti znají již z Živé abecedy a procvičování čtení otevřených slabik. Řazení nových písmen je zhruba stejné jako u ostatních slabikářů. Děti vyvozují nejprve písmeno T, poté následují J, N, D, K, V, R, dvojhláska ou, au, Z, B, C. Od stránky 56 se v každé kapitole představují již dvě nebo tři písmena Č , Ž; H, CH; Ř, Š; G, F; Ď, Ť, Ň; slabiky di, ti, ni a bě, pě, vě, mě a nakonec písmena Q, W, a X.

38

Jednotlivé kapitoly mají své názvy jako např. Výlet za Pepou, Dary a dárky, Komíny a půdy, S třídou do pravěku. Každá tato část je uvedena tvarem velkého tiskacího písmene, ostatní tvary jsou napsány v barevném kroužku na stejné stránce (dvojstránce). Motivační básnička a texty jsou tematicky zaměřeny a odvíjejí se od názvu kapitoly. Na rozdíl od Živé abecedy je ve Slabikáři věnován dostatek prostoru k nácviku čtení slabik, a to jak tiskacím tak i psacím písmem. Slova určená k procvičování jsou u vyvození prvních písmen T a J rozdělena po slabice. Již od prvních stránek Slabikáře čtou žáci celé věty, které jsou často doplňovány obrázkem. Při čtení se děti setkávají s různými typy písma - malé tiskací nebo pouze velké tiskací, písmo psací. Ve Slabikáři se objevují různé typy úloh a cvičení. Děti vyprávějí o obrázku, říkají slova s daným písmenem; vybarvují slabiky, které tvoří slovo s barevně vyznačenou slabikou; z písmen sestavují slova; doplňují délky samohlásek; dokreslují ilustrace k textu. Později vytvářejí i krátké komentáře. Velká pozornost je věnována kontrole porozumění textům – spojování slov s obrázkem; spojování částí vět, které k sobě patří; podle popisu žáci hledají správnou osobu nebo označují správnou odpověď apod. V učebnici nejsou označeny úkoly pro skupinovou práci, rychlejší čtenáři mohou předčítat doprovodné texty. Úlohy jsou přehledně označeny barevnými body, na spodní barevné liště se k nim nacházejí pokyny a vysvětlení. Učitel si při práci s učebnicí může vybrat dostatek námětů k rozhovoru nebo dramatizaci. Autoři zařadili do Slabikáře řadu úkolů, které vedou k rozvoji tvořivého myšlení. Podle úrovně čtenářských dovedností dostávají žáci prostor k sebevyjádření, setkávají se s různými modelovými situacemi. Velikost písma se ve Slabikáři zmenšuje ve dvou krocích. U písmene V a podruhé u písmene H. Tato změna velikosti se mi zdá předčasná, písmo je poměrně malé a nemusí vyhovovat slabším čtenářům.

39

2) Obsah učebnice Slabikář nakladatelství Fraus je velmi dobře didakticky i metodicky zpracovaný. Je v souladu s očekávanými výstupy vzdělávacího programu. Struktura učebnice a použité materiály vedou k naplnění klíčových kompetencí k učení, k řešení problémů, komunikativních, sociálních, občanských i pracovních. V textech a materiálech vybraných autory jsou nenásilně uplatněny i mezipředmětové vztahy. Vzhledem k zařazení různých literárních žánrů i obsahu textů jsou dosahovány cíle jazykové, komunikační i literární výchovy. 3) Úroveň textů V učebnici se setkáváme s několika druhy textů. První jsou určené k předčítání učitelem nebo vyspělým čtenářem, jsou vytištěny barevně. Druhým typem textů jsou články určené k nácviku a procvičování čtení. Dále se ve Slabikáři setkáme s pracovními postupy např. výroba rybičky z proutku a popisy pokusů, které mohou žáci v rámci mezipředmětových vztahů realizovat. Děti jistě potěší i čtení oblíbených komiksů. Významnou funkci plní vtipné motivační básničky Petra Borkovce. Texty použité ve Slabikáři jsou velmi aktuální, témata jsou zvolena tak, aby byla dětem blízká. Prvňáčci tak mohou sledovat a prožívat příběhy Žanety, Lien, Adama, Vojty a jejich kamarádů. Některé texty mohou být pro žáky náročnější, pro usnadnění a lepší přehlednost jsou členěny na kratší úseky. Zařazení sms zprávy v první kapitole, ve které žáci doplní čárky a háčky, se mi zdá na dosaženou úroveň čtenářských dovedností obtížné. 4) Ilustrace a obrazový materiál Grafické zpracování Slabikáře působí na první pohled velice vesele a moderně. Je zřejmé, že autoři estetické stránce úpravy učebnice přikládají velký význam. Ilustrace akademické malířky Anny Neborové děti zaujmou svým barevným pojetím a vtipem. Ilustrace tvoří velkou část Slabikáře. Objevují se ve větách, dokreslují použitý text nebo celé téma kapitoly. Občas by mohly být lépe logicky uspořádané, aby nepůsobily někdy chaoticky. V učebnici jsou také zařazené mnoho fotografií,

40

jejichž autorem je Karel Brož. Vzájemné doplňování obou typů obrazového materiálu je vhodné, nenásilné a pro děti zajímavé.

41

3.5

Nakladatelství Klett Nakladatelství Klett vydává dvě řady učebnic prvopočátečního čtení. Učitelé si

mohou zvolit mezi ucelenou sadou pro výuku čtení genetickou metodou nebo metodou analyticko – syntetickou. Komplet učebnic a materiálů, který využívá k výuce čtení a psaní metodu analyticko – syntetickou, obsahuje tituly Lili a Vili ve světě živé abecedy (2014), Lili a Vili ve světě slabik (2014), čítanku s náměty pro učitele Lili a Vili ve světě říkadel, pohádek a příběhů (2013) a sadu čtyř dílů písanek Lili a Vili ve světě psaní ( 2013 ). Pro učitele je určena Analyticko-syntetická metoda čtení a psaní - příručka pro učitele (2014).

Obr. 5: Učebnice a písanka z nakladatelství Klett Lili a Vili ve světě psaní Soubor písanek začíná Písankou 1. Jejím obsahem jsou kresebné, uvolňovací cviky a jednotažky. Každý úkol doplňuje krátká básnička. Učitel může využít pro práci s dětmi listy určené pro psaní hůlkového písma. Písanky 2. – 4.díl jsou určené k nácviku psacího písma. Nový tvar písmene je doplněn jednoduchým obrázkem, který se k němu vztahuje. Pořadí nácviku jednotlivých psacích písmen je voleno tak, aby docházelo k většímu propojení čtení a psaní. Na rozdíl od písanek, které jsou vydávány v jiných nakladatelstvích, obsahují písanky Lili a Vili ve světě psaní sebehodnotící rámečky. Ty jsou umístěny na každé stránce v pravém spodním rohu. Učitel si může zvolit, zda tuto nabídku využije.

42

Lili a Vili ve světě živé abecedy Tato učebnice je prvním dílem celé sady, která je určena pro výuku čtení analyticko-syntetickou metodou. Práce s ní kopíruje etapu jazykové přípravy a etapu slabičně analytického čtení. Živá abeceda je rozdělena do čtyř kapitol( Moje cesta, Moje ruce, Moje sny a Moje tajemství), úvodu a závěru. V každé tematicky odlišné části se děti seznámí s jedním nebo dvěma novými písmeny. Postupně tedy poznají všechny čtyři tvary písmen A, U, M, T, E, O, L, J, I. V Lili a Vili ve světě živé abecedy jsou zakomponována cvičení a úkoly zaměřené na sluchové a zrakové vnímání, trénování paměti, pozornosti a představivosti. Děti v učebnici dokreslují, vyznačují krátkou a dlouhou slabiku, čtou písmena tiskací i psací, spojují slova s obrázkem začínající na stejné písmeno, spojují písmena do slabik apod. „Základní myšlenkou publikace je nejen seznámení s prvními písmeny, nácvikem čtení slabik apod., ale především s využitím různých činností např. Osobnostní a sociální výchovy, podpořit utváření třídy, vztahů mezi jednotlivými žáky, komunikaci, kooperaci, ale i sebepoznání a seberegulaci.“ (Nastoupilová, Skalová, 2014, .22). 3.5.1 Lili a Vili ve světě slabik Učebnice Lili a Vili ve světě slabik byla vydána v roce 2014 a navazuje na Lili a Vili ve světě živé abecedy. Autorky Dita Nastoupilová a Lucie Skalová vytvořily pracovní slabikář, který již od začátku klade velký důraz na čtení s porozuměním. V jednotlivých kapitolách jsou naplňovány jednotlivé klíčové kompetence a zařazena průřezová témata. 1) Analýza struktury učebnice Lili a Vili ve světě slabik je rozdělena na tři části. První – opakovací – je věnována písmenům, která znají žáci z Lili a Vili ve světě živé abecedy. Úkoly jsou zaměřené na procvičování čtení otevřených slabik a třípísmenných slov. Zařazeny jsou texty psané psacím i tiskacím písmem.

43

V druhé části učebnice se děti seznamují s novými písmeny.

Začíná se

vyvozením P, následuje S, , Y, N, D, K, R, V, slabiky di, ti, ni, dy ty ny. Od stránky 47 se nacvičuje čtení slov se shlukem souhlásek tr, vr, sr a pl, si, dl. Dále jsou zařazena písmena Z, H, Š, C, Č, B, Ž, ď, ť, Ř, G,F, Ch a nakonec slabiky dě, tě, ně, bě, pě, vě mě. Vyvození nového písmene je věnována vždy dvojstránka, na dalších dvou stranách se procvičuje čtení daných písmen. K tomu je určena řada různých cvičení. Děti škrtají slova, která nepatří k obrázku;

spojují stejná slova; podle smyslu

doplňují do vět správná slova; podtrhávají; barevně vyznačují; tvoří věty; hledají rýmy apod. Zařazena je také práce s mřížkou. Na stránkách nalezneme úkoly určené k opisu, řadu textů může učitel využít k nácviku přepisu. Učebnice je přehledně členěna, má jasnou strukturu. Všechny čtyři tvary nového písmene jsou představeny dětem v horní hnědé liště, jednotlivá cvičení jsou očíslována a doplněna jednoduchým zadáním v hnědém oválu. Na stránku autorky zařadily maximálně čtyři úkoly. Na dolní žluté liště jsou uvedeny náměty pro učitele, které může, ale nemusí využít. Tyto poznámky a metodické pokyny se týkají také možnosti propojení aktivit s jinými vyučovacími předměty nebo čítankou. Nakladatelství Klett také nabízí rozšířenou nabídku cvičení na svém webovém portálu www.e-lili.cz. Třetí část Lili a Vili ve světě slabik je rozdělena do pěti tematických okruhů, které jsou dětem blízké – Ze světa rostlin, Otázky a odpovědi, Svět našich domovů, Já jsem ty a ty jsi já a poslední Svět pohádek, příběhů, bájí a fantazie. Každé téma je uvedeno motivačním obrázkem. Na linky pod ním může žák zapisovat své myšlenky, které ho k danému tématu napadnou. Ani v této části učebnice nechybí poznámky pro učitele. Tentokrát jsou zaměřeny především na plnění cílů literární, komunikační a slohové části výuky českého jazyka v první třídě. Volba velikosti písma není jednoznačná. Již od prvních stránek se žáci setkávají s více typy i velikostmi. Pro nácvik čtení nových písmen je použito větší písmo, na

44

stránkách procvičovacích je velikost použitého písma menší. V dostatečné míře je zastoupeno i písmo psací. Součástí Lili a Vili ve světě slabik je i několik sebehodnotících listů Já už umím…. Ty jsou zaměřeny na znalost probraných písmen. 2) Obsah učebnice Učebnice Lili a Vili ve světě slabik je v souladu s platnými rámcově vzdělávacími programy a je dobře metodicky zpracována. Použité materiály vedou k naplnění jednotlivých klíčových kompetencí a k

nenásilnému

uplatnění

průřezových témat. Texty a jednotlivá cvičení v učebnici jsou vyvážené a smysluplně provázané. Autorky učebnice podotýkají, že „Cílem bylo přispět do řady vzniklých učebnic pro nácvik čtení a psaní touto metodou a nabídnout tak pedagogům další podobu, kterou mohou při své práci využít. Jedno prvenství si přeci jen daná učebnice ponechává a to…, že se stala v dané podobě součástí projektu, jehož hlavním cílem bylo vytvoření souboru učebnic integrované tematické výuky pro 1. stupeň základní školy 21. století v souladu s RVP ZV.“ (Nastoupilová, Skalová, 2014, 4). 3) Úroveň textů Autorky Lili a Vili ve světě slabik zařadily do své učebnice různé typy textů, které využívají zájem dětí o získávání nových informací. Důraz je kladen především na čtení s porozuměním a rozvoj slovní zásoby. Výběr textů odpovídá čtenářské úrovni žáků. Postupuje se od jednoduchých článků ke složitějším. Následné úkoly jsou zaměřené na kontrolu porozumění čtenému. Náměty na práci s literárním materiálem jsou opět učiteli nabídnuty ve žluté dolní liště, ve třetí části knihy jsou již v zadání úkoly, které se k textu vztahují. Autorky do Lili a Vili ve světě slabik zařadily texty vhodné pro uplatnění metod kritického myšlení – pětilístek, čtení s předvídáním, klíčová slova, poslední slovo patří mně apod. V učebnici jsou rovnoměrně zastoupeny krátké články, ze kterých mohou žáci načerpat nové informace. Setkají se také s krátkými příběhy s dětskými

45

hrdiny, vtipy, hádankami, úryvky z knížek pro děti i atraktivními texty s vloženými obrázky do vět. Texty jsou zvoleny tak, že se s nimi může pracovat různým způsobem. Některé je možně využít k předčítání nebo společnému čtení. Náročnější texty jsou označeny symbolem sovy. Ve velké míře se žáci v této učebnici setkávají s poezií. Autorky použily básničky a říkadla J. Kožíška, J. Havla, J. Kainara, M. Lukešové a J. Žáčka. Všechny texty, které jsou v Lili a Vili ve světě slabik použity, jsou také namluveny na webovém portálu pro učitele. Zde jsou také prezentovány nápady, které může učitel využít v hodinách českého jazyka. Zřejmá je také návaznost na čítanku nakladatelství Klett Lili a Vili ve světě říkadel, pohádek a příběhů. 4) Ilustrace a obrazový materiál Ilustrace v učebnici Lili a Vili ve světě slabik vytvořil kolektiv autorů Emílie Jesenské, Igora Šinkovce a Petry Řezníčkové- Hauptové. Stránkami první a druhé části žáky provázejí postavičky

Lili a Vili. Tyto dvě včelky slouží spíše jako

průvodkyně učebnicí a nemají žádnou souvislost s použitými texty. Na stránkách, které jsou určeny vyvození nového písmene, je vždy barevný motivační obrázek. Ilustrace jsou použity k dokreslení textů, v první části učebnice obrázky nahrazují slova ve větách. Zařazeny jsou i černobíle varianty ilustrací, které jsou určené k dokreslování a vybarvování. Obrázky jsou jednoduché, pro děti jednoznačné. Žádný jiný obrazový materiál autoři Lili a Vili ve světě slabik ve své učebnici nepoužili.

46

4

Celkové hodnocení slabikářů Na základě podrobné analýzy pěti slabikářů z nakladatelství Nová škola, Alter,

Studio 1+1, Fraus a Klett jsem zjistila, že všechny charakterizované učebnice prvopočátečního čtení jsou v souladu s rámcovým vzdělávacím programem. Mohu konstatovat, že všechny jsou didakticky vhodně zpracované a přehledně uspořádané. Na první pohled možná trochu chaoticky působí Slabikář do světa slov, ale při podrobnějším prostudování jsem zjistila, že je i tato učebnice je sestavena systematicky. Řazení nových písmen a jejich vyvození se liší v učebnicích nepatrně, vždy jsou uvedeny všechny jeho čtyři varianty. Ve všech slabikářích kromě Slabikáře z nakladatelství Alter, autoři zařazují podobné typy cvičení – nácvik čtení slabik, práce s mřížkou, označování možností. Ve všech najdeme dostatečné množství úkolů, které jsou zaměřené na kontrolu porozumění čteného. U Slabikáře z Nové školy jsou tyto typy cvičení vždy za každým souvislým textem již od prvních stránek učebnice. To hodnotím velmi kladně. Altrový Slabikář není koncipován jako učebnice pracovní, a proto jsou procvičovací úkoly v Kartách ke Slabikáři. Použité texty jsou v hodnocených slabikářích velice různorodé. Ve všech se pracuje s říkadly, básničkami, pohádkami a příběhy ze života dětí a zvířat. Nejméně pestré jsou texty ve Slabikáře z nakladatelství Alter a Studio 1+1. Nejrozmanitější je v tomto směru nabídka ve Slabikáři - do světa slov a Lili a Vili ve světě slabik. Ve Slabikáři z nakladatelství Fraus považuji některé texty za hodně rozsáhlé a náročné. V učebnici, kterou vydává nakladatelství Klett, je výběr článků vhodnější. Pozitivně hodnotím hlavně zařazené texty ve třetí části a možnost komplexně je využít k rozvoji čtenářské gramotnosti. Z hlediska ilustrací a použití jiných obrazových materiálů bych nejlépe hodnotila učebnice z nakladatelství Fraus a Alter. Slabikář – do světa slov nabízí velkou různorodost, působí velice moderně a zajímavě. Na každé stránce upoutá něčím jiným. Slabikář Jiřího Žáčka svými ilustracemi Heleny Zmatlíkové vyvolává klidnou a přátelskou atmosféru, a proto jsou obrázky této ilustrátorky u dětí velice

47

oblíbené. Z hlediska grafického zpracování považuji za nejslabší Lili a Vili ve světě slabik, použité ilustrace nejspíš děti neupoutají a nevzbudí jejich zájem. Pro přehlednost hodnocení jsem sestavila tabulku, kde jsem učebnice ohodnotila podle vybraných kritérií body. Nejlepší výsledek 5 bodů, nejnižší 1 bod.

Tabulka 1 – Celkové hodnocení Nakladatelství Kritéria

Nová

Alter

škola

Studio

Fraus

Klett

1+1

Analýza struktury učebnice

5

3

3

4

4

Obsah učebnice

5

3

3

4

4

Úroveň textů

4

3

3

4

5

Ilustrace a obrazový materiál

4

5

3

5

3

Celkový počet bodů

18

14

12

17

16

Zdroj: vlastní šetření

Na základě bodového hodnocení se nejlépe umístil Slabikář, který vydává nakladatelství Nová škola. Nejnižší hodnocení získal Slabikář ze Studia 1+1.

48

Závěr Cílem závěrečné práce bylo zhodnotit současnou nabídku slabikářů, které nabízejí různá nakladatelství, a tím usnadnit výběr slabikáře pro výuku čtení v prvním ročníku. Není možné charakterizovat všechny dostupné učebnice prvopočátečního čtení analyticko-syntetickou metodou, protože nabídka je opravdu pestrá. Zaměřila jsem se na nakladatelství, která jsou mezi učiteli dobře známá, jejichž řady učebnic často volí. Na trh však přicházejí stále nové učebnice, které jsou sestaveny a rozpracovány tak, aby účinněji naplňovaly klíčové kompetence a rozvíjely čtenářskou gramotnost dětí. Pro lepší orientaci jsem si zvolila určitá kritéria, která by měla stávající slabikáře splňovat a podle nich jsem dané učebnice hodnotila. Díky své práci jsem si uvědomila, že ve výběru slabikáře hraje nejdůležitější roli jeho přehlednost, vhodnost textů a celkové didaktické zpracování. Nelze opominout grafické zpracování učebnice, protože povedené ilustrace a obrazové uspořádání jsou pro děti velmi motivující. Na základě analýzy vybraných učebnic nejlepší ohodnocení získal Slabikář vydaný nakladatelstvím Nová škola Brno. Pro svou práci ve třídě jsem si i já zvolila tento Slabikář. Tato učebnice odpovídá všem požadavkům výuky elementárního čtení, má i velmi dobře zpracovanou multimediální interaktivní podobu. Mohu konstatovat, že svůj výběr považuji za velice dobrý.

49

Použitá literatura: BLATNÝ, Ladislav a Bohumíra FABIÁNKOVÁ. Prvopočáteční čtení a psaní. 1. vyd. Brno: Univerzita J.E. Purkyně, 1981, 102 s. BŘEZINOVÁ, Lenka, Jiří HAVEL a Hana STADLEROVÁ. Slabikář: [učebnice pro základní školy]. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2007, 99, [5] s. ISBN 978-80-7238-647-5. BŘEZINOVÁ, Lenka, Jiří HAVEL a Hana STADLEROVÁ. Živá abeceda: učebnice pro 1. ročník základní školy. 1. vyd. Plzeň: Fraus, 2007, 88, [4] s. ISBN 978-80-7238-629-1. DOLEŽALOVÁ, Alena a Eva PROCHÁZKOVÁ. Metodický průvodce k Živé abecedě, Slabikáři a písankám. 3. vyd. Brno: Nová škola, 2013, 135 s. Duhová řada. ISBN 97880-7289-460-4. FABIÁNKOVÁ, Bohumíra a Jiří HAVEL. Výuka čtení a psaní na 1. stupni základní školy. Brno: Paido, 1999, 81 s. ISBN 80-85931-64-8. FASNEROVÁ, Martina. Vybrané kapitoly z elementárního čtení a psaní. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2012, 117 s. ISBN 978-80-244-3143-7. KOŘÍNEK, Miroslav a Zdeněk KŘIVÁNEK. Didaktika prvopočátečního čtení a psaní. 2. přeprac. vyd. Praha: SPN, 1989, 187 s. ISBN 80-7066-052-x. KUTÁLKOVÁ, Dana. První třídou bez problémů: jak si usnadnit výuku čtení, psaní a počítání. 2. vyd. Praha: Galén, 2004, 159 s. Trápí vás--, sv. 9. ISBN 80-7262-267-6. KŘIVÁNEK, Zdeněk a Radka WILDOVÁ. Didaktika prvopočátečního čtení a psaní. Praha: Univerzita Karlova, 1998, 141 s. ISBN 80-86039-55-2. LADOVÁ, Alena, Miloš HOLAS a Hana STAUDKOVÁ. Živá abeceda. Vyd. 8. Všeň: Alter, 2004,c1991, 22 s. ISBN 80-7245-061-1. MIKULENKOVÁ, Hana a Radek MALÝ. Příručka k vyučování čtení, psaní a literatuře v prvním ročníku základní školy. Olomouc: Prodos, 2004, 192 s. Modrá řada. ISBN 807230-135-7.

50

NASTOUPILOVÁ, Dita a Lucie SKALOVÁ. Lili a Vili ve světě slabik: [pro 1. ročník ZŠ]. 1. vyd. Praha: Klett, 2014, 124 s. ISBN 978-80-7397-161-8. NASTOUPILOVÁ, Dita a Lucie SKALOVÁ. Lili a Vili ve světě živé abecedy: [pro 1. ročník ZŠ]. 1. vyd. Praha: Klett, 2014, 47 s. ISBN 978-80-7397-160-1. NASTOUPILOVÁ, Dita a Lucie SKALOVÁ. Příručka pro učitele, analyticko-syntetická metoda čtení a psaní, Lili a Vili 1:[pro 1. ročník ZŠ]. 1.vyd. Praha: Klett, 2014, 96s. ISBN 978-80-7397-197-7 NOVÁČKOVÁ, Olga. Živá abeceda: [pro 1. ročník základní školy]. 2. vyd. Brno: Nová škola, 2010, 51 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-118-4. POTŮČKOVÁ, Jana. Slabikář pro 1. třídu základní školy. Vyd. 2. Brno: Studio 1+1, 1997, 94 s. ISBN 8090198619. POTUČKOVÁ, Jana. Živá abeceda tetky Abecedky: pro 1. třídu základní školy : vyhovuje učebnímu programu obecné školy. Vyd. 1. Brno: Studio 1+1, 1997. ISBN 9788090198609. PROCHÁZKOVÁ, Eva a Alena DOLEŽALOVÁ. Slabikář pro 1. ročník základní školy. 4. vyd. Brno: Nová škola, 2013, 123 s. Duhová řada. ISBN 978-80-7289-465-9. Současné pohledy na výuku elementárního čtení a psaní. Hradec Králové: Gaudeamus, 2001, 76 s. ISBN 80-7041-100-7. ŠVRČKOVÁ, Marie. Kvalita počáteční čtenářské gramotnosti: výzkumná analýza a popis soudobého stavu. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Pedagogická fakulta, 2011, 242, [55] s. ISBN 978-80-7464-020-9. WAGNEROVÁ, Jarmila. Vývoj českého slabikáře od nejstarších dob do současnosti. Vyd. 1. V Plzni: Pedagogická fakulta Západočeské univerzity, 1993, 125 s. ISBN 807043-089-3. WILDOVÁ, Radka (ed.). Aktuální problémy didaktiky prvopočátečního čtení a psaní. Praha: Univerzita Karlova, 2002, 106 s. ISBN 80-7290-103-6.

51

WILDOVÁ, Radka a Hana STAUDKOVÁ. Průvodce učebnicemi ALTER pro výuku počátečního čtení a psaní. Vyd. 1. Praha: Alter, 2002, 98 s. ISBN 80-7245-025-5. ŽÁČEK, Jiří. Slabikář: učebnice pro vzdělávací obor Český jazyk a literatura. Vyd. 9. Všeň: Alter, 2010, 125 s. ISBN 978-80-7245-146-3.

52