Analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v mikroregionu Nové Město na Moravě
Vypracovali: Josef Brůna Ing. Hana Janů Jana Musilová Rita Skalníková, DiS. Jakub Topinka
1
Jedním z dalších a důležitých kroků aktualizace komunitního plánu sociálních služeb je analýza potřeb uživatelů sociálních služeb v našem regionu. V průběhu měsíce dubna proběhlo dotazníkové šetření. Mělo za úkol zjistit, jaké jsou potřeby obyvatel celého mikroregionu nejen v oblasti sociálních služeb, ale i služeb veřejných. Dále pak jejich spokojenost se službami, poptávku po jiných službách, které zde chybí, nebo náměty na celkové zkvalitnění života v našem regionu. V Novém Městě na Moravě proběhla distribuce dotazníků prostřednictvím místního měsíčníku Novoměstsko, obvodních lékařů, poskytovatelů sociálních služeb. V mikrogerionu se do distribuce zapojily obecní úřady jednotlivých obcí. Poté respondenti odevzdávali vyplněné dotazníky na sběrných místech. Tento materiál bude jedním z podkladů pro aktualizaci komunitního plánu sociálních služeb našeho mikroregionu. Měl by jednotlivým pracovním skupinám umožnit náhled na potřeby uživatelů.
Skupina nezaměstnaní, osoby v nepříznivé sociální situaci Skupina osob nezaměstnaných, osob v nepříznivé sociální situaci, oběti trestných činů se vyznačuje obtížnou dosažitelností a nekomunikativností. Jejich sociální situace způsobuje neochotu vyplnit dotazník a k problematice pomoci se stavějí negativně. Vzhledem k počtu odevzdaných a vyplněných dotazníků (celkem 25), je obtížné stanovit podrobnější analýzu. Vyplněné dotazníky spíše popisují získané informace.
1. Pohlaví respondentů V současném dotazníku mají převahu ženy. Je to změna proti minulému období, kdy mírně převažovali muži. Pohlaví respondentů muž 11 žena 14 muž žena
2
2. Kolik je Vám let?
Převažující jsou kategorie mezi 40 -50 a 50 - 60 lety. Jsou to nejohroženější skupiny všeobecně, kdy přestávají být na trhu práce žádané a v regionu nejsou k dispozici vhodná zaměstnání. Pokud podstupují rekvalifikaci, moc příležitostí nemají.
3. Bydlíte v
Téměř vyrovnané jsou údaje o místě bydliště. Tato problematika se dotýká jak města, tak přilehlého regionu. Z popisu vyznívá, že problém už není specifikem města. Do výhledu je nutno zahrnout přilehlé obce, kde se problémy stávají obdobnými.
3
4. Forma bydlení?
Zde došlo k výraznému posunu ve formě bydlení. Téměř polovina respondentů bydlí v rodinném domě. Nepotvrdil se údaj, že převahu má nájemní bydlení. Z výsledků vyplývá, že problém se přesunuje i na občany v rodinných domech. Dříve převládalo mínění, že tato vrstva je vůči negativním vlivům poměrně odolná.
5. V případě, že se dostanete do problémů, víte kam se obrátit?
Potěšující je údaj, že vzrostla informovanost občanů kam se obrátit v případě problémů. Převažuje mírně nadpoloviční většina. Ale i tak by bylo vhodné zaměřit informace na získání dostupných dat s údaji, které umožní vyhledat potřebné a odpovídající instituce.
4
6. Označte všechny služby, které jste doposud využil / využila?
Využití služeb je
rozděleno mezi 4 subjekty. Převažují služby praktického lékaře, úřadu práce,
sociálního odboru a občanské poradny. Převážnou část tvoří poradenství. Ve využití služeb nefigurují domov pro matky s dětmi, azylová ubytovna a Linka pomoci obětem domácího násilí. To ale neznamená, že tyto problémy neexistují.
7. Informace o službách jsem získal od:
Informace o službách je důležitý údaj, protože dává pohled, jak se lidé orientují v případě potřeby informaci obdržet. Příslušné instituce jsou podstatně méně využívané. Nejvíce informací bylo získáno od přátel a úřadu práce. Stojí za úvahu podávat více informací v regionálním tisku, dosáhnout dostupnosti katalogu sociálních služeb a soustředit informace do jednoho centra. Informace musí být výstižné a srozumitelné v popisu služeb.
5
8. V našem regionu bych uvítal tuto chybějící službu:
Chybějící služby nebyly prakticky uvedeny. Pomoc při hledání zaměstnání a hlídání děti bylo okrajové. Pro tuto kategorii respondentů nejsou chybějící služby prioritou. Je nutné vzít do úvahy, že komunitní plán nemůže ovlivnit nabídku zaměstnání.
9. V současné době řešíme tento problém:
Problém dotazovaných je především hledání pracovních příležitostí. S tím souvisí bytový problém. Zde je nutné podotknout, že údaje příliš nekorespondují s tím, že většina žije v rodinném domě. Současná situace nenabízí zlepšení na trhu práce.
V současné době řešíme tento problém výpověď 1 rodinný konflikt 1 splácení hypotéky 1 zdravotní problémy 1
školka o prázdninách 1
získat práci a bydlení zdravotní problémy získat práci a bydlení 8
splácení hypotéky rodinný konflikt výpověď školka o prázdninách
6
10. Uvítal bych více informací o těchto institucích:
Nabídka informací je kromě nabídky zaměstnání prakticky vyrovnaná. Nejsou žádány informace o drogových a jiných závislostech. Zde se vyjádřili dva respondenti. Výsledek je doporučující pro přípravu katalogu, kde by tyto instituce měly mít své místo.
11. V případě, že jste se stal obětí trestného činu, dostalo se Vám pomoci a základních informací?
Současný stav pomoci obětem trestných činů doznal změny v tom, že oběti trestných činů mají zastání v zákoně č. 45/2013 Sb. v platném znění, o pomoci obětem trestných činů a jsou o tomto zákoně informovány. K tomuto se vyjádřilo 25 respondentů s tím, že polovina ví, kam se obrátit o případnou právní nebo finanční pomoc, druhá polovina je této záležitosti neznalá. Tato skutečnost je rovněž doporučením pro zapracování do katalogu poskytovatelů sociálních služeb , aby informovanost byla všem dostupná
7
Skupina rodina, děti, mládež a osoby ohrožené závislostmi
Celkem se do dotazníkového šetření skupiny rodiny s dětmi, mládež a osoby ohrožené závislostmi zapojilo 51 respondentů. Spíše se zapojili do odpovědí na uzavřené otázky. Otevřené otázky zůstávaly často bez odpovědí.
1. Jaký je Váš věk?
Nejpočetnější skupinou respondentů byla věková skupina 30 a více let, zapojilo se v ní 32 respondentů, což je více než polovina. Mládeže do 18 let věku se zapojilo 15. Nejméně početná skupina je ve věku 18 – 30 let. Touto otázkou se zabývali všichni respondenti.
2. Jaké je složení Vaší domácnosti?
Důležitou informací je složení rodin a domácností. Rovněž tak věk dětí. Nejpočetnější skupinu respondentů tvoří úplné rodiny, věk dětí je stejnoměrně rozložen. Nejstarší z dětí má 21 let. Ani jedno dítě není devítileté a jedenáctileté. Nejpočetnější rodina zapojená do dotazníkového šetření má 4 děti. Nejméně početnou skupinu tvoří jednotlivci s počtem 3 zapojených respondentů. Neúplných rodin, kde chybí jeden z rodičů, se zapojilo deset. Věk dětí uvedly pouze dva respondenti. Nezapojily se rodiny, kde jsou děti umístěny v péči jiné fyzické osoby.
8
Touto otázkou se nezabývali tři respondenti.
3. Kde žijete?
Názorového šetření se zúčastnili obyvatelé Nového Města na Moravě, jeho místních částí nebo obyvatelé jiné obce našeho mikroregionu. Dle očekávání většinu respondentů tvořili obyvatelé ostatních obcí našeho mikroregionu. Zapojil se jeden obyvatel místní části našeho města. Celkově se nezapojil jeden respondent.
4. Označte všechny služby, které Vaše dítě nebo vy využíváte:
Do této části dotazníkového šetření se zapojili všichni respondenti. Většina z nich vybrala více možností odpovědí. Je pochopitelné, že nejvíce jsou využívány volnočasové a sportovní aktivity, školní kroužky a základní umělecká škola. Jednoznačně nejvíce využívanou sociální službou je nízkoprahový klub Ezop, jehož poskytovatelem je Sdružení Nové Město na Moravě. Tento poskytovatel zaštiťuje i sociálně aktivizační služby, které využívají 4 respondenti. Uživatelé těchto
9
dvou sociálních služeb jsou obyvatelé Nového Města na Moravě. Jako další poskytovatel mimoměstských respondentů se objevuje Kopretina Radešínská Svratka nebo volnočasová aktivita v SFK Nové Město – Radešínská Svratka. Ve dvou případech se objevila sportovní aktivita stolní tenis.
5. Jaký je Vás vztah k využívání sociální služby?
Respondenti měli možnost vybrat z možnosti, kdy se sami stávají uživateli sociální služby, nebo se uživatelem stává jejich dítě. Dvacet z nich neoznačilo ani jednu nabízenou variantu, osmnáct jich bylo z obcí mimo Nové Město na Moravě. Ve dvou případech jsou uživateli sociálních služeb i děti i jejich rodiče, jeden respondent je z Nového Města, jeden z jiné obce. Respondentů, kdy uživatelem sociální služby je dítě, je více z okolních obcí – devět. Uživatelů sociálních služeb – rodičů – je více v Novém Městě – patnáct.
10
6. Označte služby, které v našem regionu chybí:
Respondenti převážně uváděli při výběru odpovědí více variant. Odpovědi se převážně týkaly využití volného času mládeže. Největší absenci respondenti pociťují ve veřejně přístupných sportovištích a místech pro neregistrované setkávání mládeže. Tyto odpovědi se objevovaly jak u respondentů z Nového Města, tak u respondentů z jiných obcí. Velké množství odpovědí bylo zaměřeno na chybějící cenově dostupné bydlení. O odpovědích se odrazila i momentální situace na trhu práce – v otevřených otázkách respondenti uvedli, že cítí absenci sociální dílny pro nezaměstnané. Respondenta z některé z okolích obcí trápí absence pizzerie a bistra. Jeden respondent ve věku do 18 let pociťuje absenci možnosti doučování. Objevily se i odpovědi, kde rodinám s dětmi chybí možnost jednorázového či opakovaného hlídání dětí v domácnosti. Pouze pět respondentů necítí absenci žádné služby, to znamená, že služby buď nepotřebují, nebo jsou s nabídkou spokojeni.
7. Uveďte tři další druhy pomoci nebo služeb, které by Vám usnadnily život:
V této otevřené otázce, kdy byla dána respondentům naprostá volnost při odpovědích, se jich zapojilo z celkového počtu pouze deset. V některých odpovědích se humornou formou odrážela současná politická situace nejen v našem městě, v jiných byly uvedeny konkrétní skutečnosti na zavedení požadované služby. Opakovaně se objevily návrhy na založení jakési rodičovské skupiny, kde by členové mohli konzultovat svoje každodenní problémy s dětmi, vytvoření pracovní dílny pro
11
nezaměstnané nebo pomoc při hledání zaměstnání, pomoc při řešení problémů s hypotékou. Jednomu z mimoměstských respondentů nevyhovuje prázdninový provoz mateřských škol.
8. Existuje nějaká služba, kterou byste chtěl využít a z nějakého důvodu nemůžete?
Do odpovědi na tuto otázku se nezapojila více než polovina respondentů. Pět respondentů se domnívá, že situace je dobrá. Pět respondentů uvedlo v odpovědí na otevřenou otázku o chybějící službě toto: poradna, Pět P, místo, kde se setkávají lidi, co nemají práci a sedí sami doma, fotbal, vstup na hřiště zdarma. Nejvíce respondenty omezuje při výběru služby finanční stránka a následně dopravní problémy.
9. Kde čerpáte informace o službách a aktivitách pro rodiny s dětmi v našem regionu?
Téměř ve všech odpovědích se objevovalo více variant o čerpání informací. Respondenti, dle uvedených odpovědí, získávají informace současně z několika zdrojů. Nejvíce prostřednictvím škol a mateřských škol a z regionálního tisku. Pouze čtyři respondenti se touto otázkou nezabývali. Tím, zda respondenti považují informovanost o službách za dostačující (10), se zabývalo čtyřicet sedm respondentů z celkového počtu padesát jeden. Dvacet devět jich označilo kladnou odpověď.
12
11. Domníváte se, že děti a mládež v našem regionu jsou vystaveny riziku užívání drog?
Užívání drog v našem regionu je dle respondentů velký problém. Myslí si to téměř polovina dotázaných. K tomuto názoru se přiklání věková skupina 30 a více let. Věková skupina 10-18 let nepovažuje drogy za problém. Za nejvíce rizikové a za regionální problém považuje užívání měkkých grog – marihuany 27 respondentů a užívání legálních drog – cigaret a alkoholu 31 respondentů. Většinou uvádí více možností najednou. Jako problém jsou uváděny rovněž tvrdé drogy jako heroin a pervitin či drogy čichací – toluen. Respondenti se domnívají, že ke zlepšení situace, může pomoci aktivní využití volného času mládeže uvedlo 26 respondentů. Téměř všechny odpovědi měly stejnou váhu. Většinou respondenti uváděli více možností odpovědi. Objevil se i jeden návrh – streetwork.
13
Užívání jakých drog, dle Vašeho názoru, znamená pro náš region nějaký výrazný problém ? jiné drogy tvrdé drogy : heroin,pervitin 2 9
tvrdé drogy : heroin,pervitin měkké drogy : marihuana čichací drogy : toluen
legální drogy : cigarety a alkohol 31
legální drogy : cigarety a alkohol měkké drogy : marihuana 27
jiné drogy
čichací drogy : toluen 6
Co by, dle Vašeho našeho názoru pomohlo tuto situaci zlepšit ? jiné návrhy 5 kontroly policie, např. míst, kde se mládež schází 21
přednášky na školách a pro veřejnost 22
přednášky na školách a pro veřejnost aktivnější využívání volného času mládaží
aktivnější využívání volného času mládeží 26
kontroly policie, např. míst, kde se mládež schází jiné návrhy
14
14. Angažujete se aktivně v nějaké sociální službě jako dobrovolník?
Do výzkumu se zapojilo pouze malé množství respondentů – celkem dvanáct. S jakým výsledkem, najdete v přiloženém grafu. V kladných odpovědích se objevil údaj o konkrétní dobrovolnické činnosti v EZOPu třikrát, jeden respondent je aktivní jako dobrovolný hasič v obci mimo Nové Město na Moravě.
Angažujete se aktivně v nějaké sociální službě jako dobrovolník ? Ano Ne 7
Ano 5
15
Ne
Skupina senioři a osoby se zdravotním postižením
Do dotazníkového šetření se celkem zapojilo 138 respondentů, z toho je 48 mužů, 88 žen a 3 neuvádí pohlaví. Distribuce dotazníků byla provedena prostřednictvím Novoměstska a následně bylo ještě provedeno cílené předání dotazníků seniorům a osobám se zdravotním postižením. Stalo se tak prostřednictvím poskytovatelů sociálních služeb. Klienti se sami rozhodovali, zda dotazník vyplní a jakým způsobem jej odevzdají. Dotazník obsahoval 19 otázek. Některé otázky nepovažovali respondenti zřejmě ze svého pohledu za důležité, proto je ani nezodpověděli.
1. Jaký je váš věk?
K tomuto dotazu se vyjádřilo celkem 138 dotazovaných. Tři se nevyjádřili. Nejvíce dotazníků odevzdaly osoby starší 60 let.
16
2. Jste muž nebo žena?
Do dotazníkového šetření se zapojilo celkem 46 mužů a 86 žen. Žádnou odpověď neuvedli tři respondenti.
3. Kde žijete?
Dotazníky odevzdali ve velké většině občané z mikroregionu, z Nového Města na Moravě se zapojilo do dotazníkového šetření 33 respondentů, z toho 8 je z místních částí Nového Města
17
4. Do které cílové skupiny byste osobu, o kterou pečujete, nebo sebe zařadila?
S ohledem na skutečnost, že dotazník byl sestaven pro dvě cílové skupiny, je důležité zjistit, k jaké cílové skupině respondenti patří. V této otázce se někteří respondenti zařadili do více skupin (např. senior a osoba s chronickým postižením). Zjistilo se tak, s jakými handicapy osoby žijí. V některých případech v rodině pečuje senior o osobu se zdravotním postižením. Jak respondenti uvádí v některých dalších odpovědích, preferují především domácí prostředí. Tato skutečnost koresponduje se zjištěnými informacemi v této otázce, že si vzájemně v rodině pomáhají a poskytují si potřebnou pomoc a podporu.
5. Jaký je Váš vztah k využití sociální služby?
V této otázce se více respondentů vyjádřilo k více nabízeným možnostem. Většina respondentů z celkového počtu (79) využívá služeb pro seniory, 19 osob má vztah k službám pro zdravotně postižené, 5 osob se zařazuje do skupiny s chronickým onemocněním, 82 respondentů nevyužívá žádné služby, 4 osoby pečují o rodinného příslušníka s chronickým onemocněním, který současně užívá sociální službu.
18
6. Do které cílové skupiny patříte?
Převážná část respondentů využila možnosti sami sebe zařadit do více skupin. 35 % dotazovaných se zařadilo do jedné skupiny, 14 % dotazovaných do dvou skupin a 4 % dotazovaných do více jak dvou skupin. Do žádné z uvedených skupina se nezařadilo 37 dotazovaných. Mezi respondenty je nejvíce osob s pohybovým a tělesným postižením, následuje zrakové postižení a následně chronické postižení.
19
7. Jakou sociální službu využíváte a jaké úkony jsou pro vás nejdůležitější?
Nejvíce respondentů využívá Novoměstské sociální služby v Novém Městě na Moravě (20 osob), následně Centrum Zdislava (13 osob), pečovatelská služba v obcích mikroregionu (7 osob), Svaz tělesně postižených (6 osob), Hospicové hnutí Vysočina (4 osoby), Sociální služby v nemocnici (4 osoby), Klub seniorů (3 osoby). K využítí sociální služby se nevyjádřilo 45 dotazovaných. Ranou péči, osobní asistenci, sociální služby Tyfloservisu označil vždy jeden respondent.
20
8. Jakým způsobem byste danou službu zlepšili?
Respondenti se k této otevřené otázce většinou nevyjadřovali. Pokud ano, jejich odpovědi se týkaly problematiky rozšíření nabídky služeb. Žádný návrh na zlepšení sociální služby neuvádí 121 respondentů. Zvýšení nabídky volnočasových aktivit by přivítalo 10 respondentů. Větší prostory pro setkávání nemocných uvedl 1 respondent a chráněné bydlení by přivítalo 6 respondentů.
9. Je pro vás služba cenově dostupná?
Většina respondentů zřejmě neměla potřebu se k této otázce vyjadřovat. Přesto většina dotazovaných uvedla, že je služba pro ně spíše dostupná. S ohledem na skutečnost, že se v předchozích otázkách většina respondentů vyjádřila, že nevyužívá žádnou sociální službu, nebyla z jejich strany potřeba reagovat na tuto otázku. Skupina respondentů, která uvedla, že služba je spíše dostupná, může být současně příjemcem příspěvku na péči, i když jsme se na tuto skutečnost v dotaznících nezaměřovali. Příspěvek na péči je určen pro osoby s určitým zdravotním omezením a cílem je, aby si klient, za takto získané finanční prostředky, nakoupil sociální službu v takovém rozsahu, který potřebuje. Zda je výše příspěvku na péči dostačující s ohledem na zdravotní omezení jeho příjemce, je hodně diskutabilní. Tímto směrem však nebylo zjišťování zaměřeno a pohybovali bychom se pouze v rovině odhadu. Z praxe se dá říci, že je situace hodně individuální jak v přiznávání příspěvku, tak také v jeho dostatečnosti.
21
10. Pokud by se zlepšila kvalita poskytované služby, byl(a) byste ochoten si více připlatit?
Většina respondentů se opět k této otázce nevyjadřovala. Další skupina dotazovaných by však nebyla ochotna si připlatit, a to z důvodu jejich finanční situace. Dá se předpokládat, že většina respondentů nevyužívá žádnou sociální službu, tudíž neoznačila žádnou z nabízených možností. Celkem 88 respondentů neuvádí žádnou z nabízených možností, 28 říká, že ne a 22 uvádí, že by byli ochotni si připlatit.
22
11. Souhlasím s tvrzením
Pro 29 respondentů ani jejich blízké není dostupná žádná sociální služba. Tato odpověď se nejčastěji vyskytovala u respondentů z malých obcí. 24 respondentů, že je odkázáno na službu, protože v nejbližším okolí není jiná možnost než využívat tuto službu. K otázce se nevyjádřilo 46 respondentů. Na využívání sociální služby není plně vázáno 5 respondentů. Potěšující je, že 34 respondentů nemusí služby využívat a může se spolehnout sám na sebe nebo na pomoc své rodiny. Mezi respondenty jich 18 uvádí, že neví, protože nedokážou situaci posoudit. K jednotlivým formám tvrzení se vyjadřuje přibližně stejný počet osob . Sociální služba není dostupná především pro obyvatele malých obcí. Přibližně stejná skupina je odkázána na nabídku pouze jediné služby.
Souhlasím s tvrzením
neumí posoudit -18
nemusím tuto ani podobnou službu užívat a mohu se spolehnout i sám na sebe nebo na pomoc své rodiny či nejbližšího okolí - 34
není pro mne nebo pro moji rodinu a blízké místně dostupná žádná sociální služba
není pro mne nebo pro moji rodinu a blízké místně dostupná žádná sociální služba - 29
neuvádí - 46
jsem odkázán na službu, protože v nejbližším okolí není jiná možnost, než využívat právě tutu službu - 24
nejsem plně vázán na využívání této služby a mohu využít i jinou (podobnou) sociální službu - 5
23
jsem odkázán na službu, protože v nejbližším okolí není jiná možnost, než využívat právě tutu službu neuvádí
nejsem plně vázán na využívání této služby a mohu využít i jinou (podobnou) sociální službu nemusím tuto ani podobnou službu užívat a mohu se spolehnout i sám na sebe nebo na pomoc své rodiny či nejbližšího okolí neumí posoudit
12. Od koho nebo kde jste získal první informace o vám poskytované službě
Přibližně stejný počet respondentů se dovídá o službě od svých spolupracovníků nebo sousedů a téměř stejná skupina také od lékařů. Následují rodinní příslušníci. 8 respondentů uvádí, že informace získalo od člověka, který se s podobným problémem setkal, 7 od pracovníků obecního úřadu, 5 ze setkání seniorů, 3 z nástěnek a letáků. Dva respondenti uvedli, že k získání informací vyvinuli vlastní iniciativu. Jeden respondent informace našel na www stránkách a jeden na benefiční akci Nova Civitas. 62 respondentů odpověď na otázku neuvedlo. Vzhledem k cílové skupině, která se zabývala odpovědí na otázku, se potvrzuje, že tato skupina preferuje spíše tradiční způsob předávání informací před moderními komunikačními technikami.
Od koho nebo kde jste získal první informaci o Vámi využívané službě ? z veřejného rozhlasu; 1 lékař - 15 rodina -11 přátelé, spolupracovníci, sousedé-17
neuvádí - 62
od pracovníků organizace, která vám služby poskytuje - 17 lékař rodina
ze setkání seniorů-5
přátelé, spolupracovníci, sousedé z nástěnek a letáků - 3 www stránky - 2 benefiční akce - např. Nova Civitas - 1
od pracovníků obecního úřadu - 7
od pracovníků organizace, která vám služby poskytuje od pracovníků obecního úřadu
od člověka, který se s z článku v místním či podobným problémem setkal - 8 regionálním tisku - 4
od člověka, který se s podobným problémem setkal z veřejného rozhlasu z článku v místním či regionálním tisku z nástěnek a letáků benefiční akce - např. Nova Civitas www stránky ze setkání seniorů neuvádí
24
13. Dle mého názoru by se informovanost zlepšila:
Tato otázka navazuje na otázku předchozí. Většina dotazovaných by přivítala více informací přímo od lékařů.
Stávající způsob informovanosti vyhovuje 15 % dotazovaných. Přibližně stejná skupina
dotazovaných by přivítala vydání katalogu nebo také více informací v Novoměstsku. Záleží na poskytovatelích sociálních služeb jakou formu propagace zvolí. Více informací u lékařů upřednostňuje 29 respondentů. více informací v Novoměstsku by přivítalo 17 respondentů. Stávající situace vyhovuje 20 respondentům. Změnu ve stávajícím systému propagace upřednostňují respondenti takto: 18 respondentů se přiklání k vydání katalogu sociálních služeb, 6 respondentů více upřednostňuje informace na internetových stránkách obcí, případně informačních tabulích, 5 respondentů upřednostňuje vytvoření jednotného informačního centra, 6 pravidelné rozesílání informací zájemcům, 4 více u poskytovatelů sociálních služeb. K tomuto se nevyjádřilo 43 respondentů.
Dle mého názoru by informovanost zlepšilo vytvoření jednotného informačního centra - 5 více informací v Novoměstsku - 17
vydání katalogu 18 neuvádí - 43
není třeba měnit, dle mého je informovanost dostačující -20
více informací u lékaře praktika i odborného 29 vydání katalogu vytvoření jednotného informačního centra více informací přímo u poskytovatele sociální služby - 4
více informací v regionálním a místním tisku-12 pravidelné rozesílání více informací na www informací zajemcům o obcí, případně informace-6 inf.tabulích-6
více informací v Novoměstsku více informací u lékaře - praktika i odborného více informací přímo u poskytovatele sociální služby pravidelné rozesílání informací zajemcům o informace více informací v regionálním a místním tisku více informací na www obcí, případně inf.tabulích není třeba měnit, dle mého je informovanost dostačující neuvádí
25
14. Jaký typ sociální služby dle vašeho názoru chybí? A kterou byste současně využívala? Který typ sociální služby je ve vašem okolí nedostupný?
Většina respondentů se nevyjádřila k chybějícímu typu sociální služby. Ti, kteří se vyjádřili, uvedli následující údaje. Především uživatelé služeb Centra Zdislava vyjádřili svůj názor na chybějící typ chráněného bydlení, celkový počet požadavků je 11. V dalších odpovědích se objevil požadavek na rozšíření pobytové služby se zvláštním režimem ( např. pro osoby s Alzheimrovou chorobou apod.) V návrzích se rovněž objevuje požadavek na komerční úklidovou službu. Dále se objevují požadavky na rozšíření služeb pro přestárlé nebo pobytové zařízení typu domova ze zvláštním režimem. Rovněž jsou uváděny úklidové práce v domácnosti. Jaký typ sociální služby dle Vašeho názoru chybí a kterou byste současně využíval/a ? Který typ sociální služby je ve Vašem okolí místně nedostupný ? chráněné bydlení 11
rozšíření služby - 7 chráněné bydlení rozšíření služby
neuvádí - 120
neuvádí
15. Uveďte nějaké příklady, které by vám usnadnily život ve vaší současné zdravotní a sociální situaci?
Do této otevřené otázky, ve které měli respondenti možnost vyjádřit své potřeby a požadavky se zapojila pouze malá část dotazovaných. Vůbec se nevyjádřilo 111 respondentů. Respondenti, převážně z malých obcí, individuálně uvádí různé příklady. Zapojilo se jich 24.
Uvítali by
bezbariérovou dopravu k lékaři, zubaři, bezbariérovou prodejnu základních potravin v bydlišti. Mezi dalšími podněty se v jednom případě objevila potřeba propojení zdravotních a sociálních služeb.
16. Pokud byste se měl/a/ rozhodnout, preferovala byste využití sociálních služeb:
V této otázce jednoznačně zvítězila potřeba domácí péče (90 respondentů). Sociální služba by měla umožnit respondentům, aby mohli dále žít ve svém přirozeném prostředí. Nebyli závislí na žádné
26
sociální službě a měli přirozený kontakt se svými blízkými, přáteli a také jim byl umožněn kontakt se společenským prostředím (návštěva institucí, lékařů, kultura apod.). K poskytování péče v zařízeních sociálních služeb se přiklonilo 26 respondentů. Nevyjádřilo se 22 respondentů.
Pokud byste se měl/a rozhodnout, preferoval/a/ byste využití sociálních služeb: neuvádí - 22 v zařízení sociálních služeb - 26
doma doma - 90
v zařízení sociálních služeb neuvádí
17. Pokud byste potřeboval/a/ zajistit stálou péči, upřednostnil/a/ byste:
Tato otázka navazuje na předchozí otázku a zodpovídá také očekávaný princip poskytovaných služeb. Většina respondentů uvádí, že přivítá pomoc, která za nimi přijde k nim domů a pomůže jim zůstat v blízkosti rodiny. Kombinovanou pomoc terénních služeb a pomoc blízkých osob v domácím prostředí upřednostňuje 52 respondentů. Pouze pomoci blízkých využívá 20 respondentů. Sociálních služeb v zařízeních pro dlouhodobý pobyt využívá 18 respondentů, 13 kombinovaných služeb v domácím prostředí a ve stacionáři. Terénních služeb poskytovaných doma, bez pomoci blízkých, využívá 9 respondentů. Kombinace domu s pečovatelskou službou a chráněného bydlení vy vyhovovala 2 respondentům. K výše uvedenému dotazu se nevyjádřilo 26 respondentů. Pokud byste potřeboval/a zajistit stálou péči, upřednostnil/a byste
neuvádí; 26 využití terénních služeb poskytovaných doma bez pomoci blízkých - 9
využití stavájících služeb zařízení pro dlouhodobý pobyt - 18
využití stavájících služeb zařízení pro dlouhodobý pobyt kombinovanné terénní služby a pomoc blízkých v domácím prostředí kombinace služeb v domácím prostředí a ve stacionáři
kombinovanné terénní služby a pomoc blízkých v domácím prostředí -52
využití pouze pomoci blízkých - 20 kombinace služeb v domácím prostředí a ve stacionáři - 13
využití pouze pomoci blízkých využití terénních služeb poskytovaných doma bez pomoci blízkých neuvádí
27
18. Co Vám brání ve využívání sociální služby?
Také tato otázka svým způsobem souvisí s oběma předchozími otázkami. Většina dotazovaných využívá rodinné prostředí a pomoc blízkých. Téměř 30 % respondentů nemělo potřebu se k této otázce vyjádřit, dá se předpokládat, že neexistují žádné překážky, pokud by službu potřebovali a využívali. 73 respondentů uvádí, že mu nic nebrání a situaci zvládá s rodinou. 46 respondentů neuvedlo žádnou z možností. Ti, kteří uvedli jednu z překážek využití sociální služby uvádí v 13 případech neexistující nabídka potřebné sociální služby, ve 4 případech finanční důvody – nemohou si službu dovolit. Pomoc z důvodu naplnění kapacity byla odmítnuta 2 respondentům.
Co Vám brání ve využívání sociální služby ? byla mi odmítnuta pomoc z důvodu naplnění kapacity - 2
finanční důvody nemohu si dovolit 4 neexistující nabídka potřebné sociální služby - 13
neuvádí - 46
byla mi odmítnuta pomoc z důvodu naplnění kapacity nic mi nebrání, situaci zvládám s rodinou - 73
finanční důvody - nemohu si dovolit neexistující nabídka potřebné sociální služby nic mi nebrání, situaci zvládám s rodinou neuvádí
19. Jaký způsobem byste byli ochotni pomoci zlepšit situaci seniorů nebo osob se zdravotním postižením?
Je možné, že tato otázka některé dotazované zaskočila a nevěděli si rady s odpovědí. 22 % dotazovaných se k této otázce nevyjádřilo, 42 % dotazovaných neví jakým způsobem pomoci. Pokud by byli ochotni pomoci, tak spíše zprostředkováním sociální služby. 36 respondentů neuvedlo žádnou odpověď a 8 respondentů nemá zájem se do pomoci zapojit. 58 respondentů tedy neví jak by mohlo pomoci, 18 respondentů by zprostředkovalo kontakt na poskytovatele sociální služby. 5 respondentů by doporučilo jinou službu, která zde působí. V odpovědích se 4 x objevila i nabídka příležitostné pomoci v roli dobrovolníka. 3 respondenti by se 28
zapojili do komunitního plánu sociálních služeb, 2 by nabídli finanční pomoc, 2 by se zapojili do různých kurzů a školení.
Jakým způsobem byste byli ochotni pomoci zlepšit situaci seniorů nebo osob se zdravotním postižením ? nabídla bych doporučila bych jinou službu, která zde působí - příležitostnou pomoc jako dobrovolník - 4 5 zprostředkování kontaktů nabídka různých kurzů, na poskytovatele školení - 2 sociálních služeb - 18 neuvádí - 36
nabídla bych finanční pomoc - 2
nemám zájem se podílet na zlepšení situace - 8
zapojil bych se do komunitního plánování sociálních služeb - 3 nevím, jak bych mohl pomoci - 58
zprostředkování kontaktů na poskytovatele sociálních služeb doporučila bych jinou službu, která zde působí nabídla bych příležitostnou pomoc jako dobrovolník nabídla bych finanční pomoc nabídka různých kurzů, školení zapojil bych se do komunitního plánování sociálních služeb jsem ochoten půjčit nebo darovat pomůcky
jsem ochoten půjčit nebo darovat pomůcky 1
jsem ochoten soustavně dobrovolně pomáhat nevím, jak bych mohl pomoci nemám zájem se podílet na zlepšení situace
jsem ochoten soustavně dobrovolně pomáhat - 1
neuvádí
Závěrem
Názorový průzkum zřejmě nepřinesl mnoho převratných či neočekávaných zjištění. To však nebylo jeho cílem. Vyplnění dotazníků bylo založeno na ochotě oslovených uživatelů služeb zapojit se do názorového průzkumu a rozhodně nemusí být věrným obrazem situace našem mikroregionu. Zapojení se do názorového průzkumu ze strany respondentů znamenalo věnovat svůj vlastní čas a energii vyplnění dotazníků. Pracovní skupiny, které budou se získanými daty dále pracovat, jistě jejich snahu ocení. Budou brát získaná data jako jeden z podkladů pro další práci na aktualizaci komunitního plánu sociálních služeb našeho mikroregionu. Rádi bychom všem, kteří se zapojili do dotazníkového šetření poděkovali.
29
30
