ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni, 2011

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

1 Katedra psychologie FPE ZČU v Plzni


Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni – srovnávací studie

Katedra psychologie Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni Odborný garant : Mgr.Vladimíra Lovasová, Ph.D. Plzeň, prosinec 2011



Obsah 1 Úvod....................................................................................................................... 4 2 Charakteristika skupiny respondentů..................................................................... 6 3 Výsledky průzkumu.............................................................................................. 10 3.1 Zneklidnění společenskými problémy................................................................ 10 3.2 Znepokojení kriminalitou.....................................................................................13 3.3 Hodnocení vývoje míry kriminality..................................................................... 16 3.4 Strach a pocit ohrožení z trestných činů............................................................ 18 3.4.1

Strach z jednotlivých kategorií trestných činů.................................................18

3.4.2

Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů.................................................. 23

3.5 Strach v noci na ulici a doma............................................................................. 28 3.5.1

Strach v noci na ulici...................................................................................... 28

3.5.2

Strach v noci doma........................................................................................ 30

3.6 Strach z určitých skupin osob............................................................................ 33 3.7 Nebezpečné lokality.......................................................................................... 37 3.7.1

Lokalita vyvolávající obavu............................................................................ 37

3.7.2

Lokalita s koncentrací kriminality................................................................... 37

3.7.3

Racionalita hodnocení nebezpečnosti lokalit................................................. 38

3.7.4

Konkretizace nebezpečných lokalit v Plzni.................................................... 39

3.8 Viktimizace ........................................................................................................41 4 Shrnutí a závěr..................................................................................................... 47 Seznam vyobrazených tabulek a grafů..................................................................... 49



1 Úvod Průzkum postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni byl realizován kolektivem katedry psychologie FPE ZČU v Plzni v roce 2011. Má charakter srovnávací studie. Jeho cílem je porovnání výsledků s průzkumem realizovaným v roce 2009. Z tohoto požadavku vyplývají určitá specifika a omezení na jeho realizaci :

•

Zpracovávání přehledové studie ve smyslu deskripce přístupů k průzkumům obdobného typu se jeví jako bezpředmětné.

•

Opakovaná měření již postrádají koncepční charakter a role realizátora nespočívá v návrhu designu studie.

•

Opakovaná měření musí být metodicky totožná s předcházejícími.

•

Vzorek respondentů by měl být z hlediska relativní četnosti shodný.

•

Opakovaná měření musí zachovávat i formu prezentace získaných dat.

Z výše uvedených důvodů byl sběr dat realizován formou osobního rozhovoru tazatele s respondentem. Jako podklad byl beze změny použit nástroj z roku 2009, tzn. standardizovaný dotazník. Sběr dat zajišťovali poučení studenti předmětu „sociální psychologie“ na FPE ZČU v Plzni a probíhal v měsících říjen a listopad 2011. Požadavek na shodnou relativní distribuci posuzovaného vzorku byl částečně omezen tím, že šetření probíhalo tzv. „na ulici“ a administrátoři se u výběru dotazovaných museli částečně orientovat na pozorovatelné aspekty. Za převážně pozorovatelné považujeme pohlaví a věk. Ekonomické postavení dotazovaných bylo částečně odvozováno od odhadu věku oslovovaných osob a lokality sběru dat. Někteří administrátoři měli určeno stanoviště sběru dat v okolí PÚ. Určení lokality sběru dat také zajišťovalo obdobné rozložení vzorku dle městských částí. Distribuci posuzované skupiny dle vzdělání se nepodařilo příliš řídit. Podmínka shodného způsobu prezentace výsledků byla respektována. U výstupů, které byly v předcházejícím průzkumu (2009) předkládány v podobě váženého skóre, jsme jej používali také a v případě strukturování do obsahových kategorií jsme zachovaly shodné. Výsledky jsme oproti předcházejícímu průzkumu více charakterizovali a strukturovali dle anamnestických dat účastníků, což



požadavkům na srovnávací studii nebrání a přináší to detailnější popis. Za účelem naplnění cíle studie jsou výstupy formulovány deskriptivně i diskriminačně.



2 Charakteristika skupiny respondentů V průběhu fáze sběru dat bylo celkem osloveno 1869 osob. 61 výpovědí bylo z důvodu neucelenosti či nedostatečně seriózního přístupu vyřazeno. Do průzkumu bylo tudíž zahrnuto celkem 1808 výpovědí občanů města Plzně. Vzorek respondentů budeme dále charakterizovat dle pohlaví, věku, vzdělání, ekonomického postavení a městské části. Níže uvedené tabulky a grafy rozložení posuzovaného vzorku znázorňují v absolutních hodnotách i z hlediska relativní četnosti. Pro možnost sledování dostatečně srovnávací distribuce vzorku přikládáme i procentuální hodnoty z průzkumu v roce 2009. •

Charakteristika respondentů dle pohlaví MUŽI

ŽENY 814 994

Tabulka č.1 - Charakteristika respondentů dle pohlaví v absolutních hodnotách

Vzorek respondentů

Ženy 55%

M uži 45%

Graf č.1 - Charakteristika respondentů dle pohlaví v procentech

Charakteristika souboru v roce 2009 : Muži – 44,9% Ženy – 55,1% Komentář : Průzkumu se účastnila nadpoloviční většina žen a z hlediska pohlaví jsou soubory 2009 a 2011 shodné. •

Charakteristika respondentů dle věku 15-19 20-29 30-44 45-59 60 + 186 304 454 354 510 Tabulka č.2 - Charakteristika respondentů dle věku v absolutních hodnotách



Vzorek respondentů 15-19 10%

+60 28%

20-29 17%

45-59 20%

30-44 25%

Graf č.2 - Charakteristika respondentů dle věku v procentech

Charakteristika souboru v roce 2009 : 15-19 – 6,6% 20-29 – 15% 30-44 – 26,9% 45-59 – 21,7% 60 a více – 29,8% Komentář : Z uvedené tabulky a grafu vyplývá, že nejpočetnější skupiny tvořili jedinci ve věku 60 a více let a 30-44 letí. 20% podíl zaujímá věková kategorie 45-59 a v závěsu jsou 20- 29 letí Nejméně respondentů dosahovalo 15 až 19 let. Věkové složení vzorku není nahodilé, ale záměrně volené tak, abychom se co nejvíce přiblížily složení předcházejícího průzkumu. Pozn. věkovou selekci „šetření na ulici“ umožňuje. •

Charakteristika respondentů dle vzdělání ZŠ

SOU 232

SŠ 384

VŠ 838

354

Tabulka č.3 - Charakteristika respondentů dle vzdělání v absolutních hodnotách Vzorek respondentů VŠ 20%

ZŠ 13% SOU 21%

SŠ 46%

Graf č.3 - Charakteristika respondentů dle vzdělání v procentech

Charakteristika souboru v roce 2009 : ZŠ – 11,2% SOU – 24,3%

SŠ – 47,2% 7 Katedra psychologie FPE ZČU v Plzni


VŠ – 17,3% Komentář : Necelá polovina respondentů dosahovala úplného středoškolského vzdělání, srovnatelný podíl (cca 20%) tvořili jedinci s výučním listem a vysokoškolským diplomem. Nejmenší zastoupení ve sledovaném vzorku měly osoby se základním vzděláním. Ve srovnání s průzkumem z roku 2009 se jedná o přibližné, nikoli však shodné rozložení. Sběr dat „na ulici“ totiž odhad stupně vzdělání neumožňuje. •

Charakteristika respondentů dle ekonomického postavení Bez Zaměstnán zaměstnání Student Důchodce 902 246 356 304 Tabulka č.4 - Charakteristika respondentů dle ekonomického postavení v absolutních hodnotách Vzorek respondentů Důchodce 17%

Student 20%

Zaměstnán 49%

Bez zaměstnání 14%

Graf č.4 - Charakteristika respondentů dle ekonomického postavení v procentech

Charakteristika souboru v roce 2009 : Zaměstnán – 48,3% (zaměstnanecký poměr + OSVČ) Důchodce – 29,8% Student – 10,3 Bez zaměstnání – 11,6 % (uchazeči o zaměstnání + MD) Komentář : Shodně jako v předcházejícím průzkumu necelou poloviny tvořily osoby aktivně výdělečně činné a nejmenší zastoupení mají jedinci bez zaměstnání. Kategorie důchodci a studenti jsou oproti předcházející sondě přibližně rovnoměrně rozloženy. Volba respondentů „na ulici“ se v tomto případě mohla odvíjet pouze od odhadu věku.

Ve věkové kategorii 60 a více let však v roce 2011 registrujeme mezi

dotazovanými podstatně více pracujících, než tomu bylo v roce 2009.



•

Charakteristika respondentů dle městské části

UMO 1 UMO 2 UMO 3 UMO 4 UMO 5 UMO 6 UMO 7 UMO 8 UMO 9 UMO 10 422 348 460 340 54 36 40 40 38 30 Tabulka č.5 - Charakteristika respondentů dle městské části v absolutních hodnotách

Vzorek respondentů (v % )

26

30 25

23 19

19

20 15 10

3

5 0

2

2

2

2

2

UMO 1 UMO 2 UMO 3 UMO 4 UMO 5 UMO 6 UMO 7 UMO 8 UMO 9 UMO 10

Graf č.5 - Charakteristika respondentů dle městské části v procentech

Charakteristika souboru v roce 2009 : UMO 1 – 26,7%, UMO 2 – 18,2%, UMO 3 – 28,5%, UMO 4 – 11,5%, UMO 5 – 3,2%, UMO 6 – 2,7%, UMO 7 – 2,6%, UMO 8 – 2,3 %, UMO 9 – 2,4 %, UMO 10 – 1,9%. Komentář : Rozložení vzorku dotazovaných dle plzeňských městských částí je téměř totožné s průzkumem realizovaným v roce 2009. Nejvýraznější zastoupení mají městské obvody 1-4 v pořadí : UMO 3, UMO 1 a dále UMO 2 a 4. Tato distribuce byla zajišťována tím, že administrátoři měli určené místo sběru dat.



3 Výsledky průzkumu 3.1 Zneklidnění společenskými problémy 1 Občany města Plzně znepokojuje především příval cizinců a politická situace. Kriminalita se celkově umístila na třetí příčku. Vyšší vážený průměr registrujeme také u nezaměstnanosti. Naopak nejméně všechny dotazované znepokojuje situace v dopravě. Následující tabulka poskytuje pohled na vážený průměr a směrodatnou odchylku u jednotlivých společenských problémů. Níže uvedená grafická podoba umožňuje lepší orientaci z hlediska pořadí. Vážený průměr

Směrodatná odchylka

Doprava

4,9

2,7

Ekonomika, živ. Úroveň

6,2

2,72

Kriminalita

7,11

2,49

Nezaměstnanost

6,69

2,76

Politická situace

7,18

2,97

Přistěhovalectví, cizinci

7,26

2,87

Školství

5,31

2,75

Zdravotnictví

5,93

2,92

Životní prostředí 5,77 2,72 Tabulka č.6 - Zneklidnění společenskými problémy celkem

Zneklidnění společenskými problémy

5,77

Životní prostředí

5,93

Zdravotnictví

5,31

Školství Přistěhovalectví, cizinci

7,26

Politická situace

7,18 6,69

Nezaměstnanost

7,11

Kriminalita

6,2

Ekonomika, životní úroveň

4,9

Doprava 0

1

2

3

4

5

6

7

8

Graf č. 6 - Zneklidnění společenskými problémy celkem

Dle výsledků průzkumu jsou ženy našeho souboru většinou společenských problémů zneklidněny více než muži. Muži se obávají především vývoje politické situace, přistěhovalectví, kriminality a nezaměstnanosti, ženy právě kriminalitu staví v míře strachu na první místo a přistěhovalectví, politická situace a nezaměstnanost jsou až v pořadí za ní.

1

Škálová otázka č.1 – „Na stupnici 1 až 11 uveďte, do jaké míry jste zneklidněn/a níže uvedenými společenskými problémy, kdy 1 = vůbec nejsem z neklidněn/a a 11 = velmi jsem zneklidněn/a“.



Zneklidnění společenskými problémy


5,42

Zdravotnictví

6,06

5,73 5,33 5,28

Školství Přistěhovalectví, cizinci Politická situace Nezaměstnanost Kriminalita Ekonomika, životní úroveň

4,83 4,99

Doprava 0

1

2

3

Muži

4

5

6,09

7,34 7,16 7,15 7,21 6,79 6,57 7,44 6,7 6,22 6,18

6

7

8

Ženy

Graf č.7 - Zneklidnění společenskými problémy dle pohlaví

U všech sledovaných vzdělanostních kategorií jsou na prvních čtyřech místech přistěhovalectví, politická situace, kriminalita a nezaměstnanost. U vysokoškoláků a jedinců se SOU zaujímá kriminalita dle váženého skóre druhé místo v pořadí, u středoškoláků a osob se základním vzděláním třetí. Na posledních místech se u jedinců s VŠ a SOU vzděláním objevuje školství, u SŠ a ZŠ doprava. Mírně nižší intenzitu

obav

lze

zaznamenat

v hodnocení

nezaměstnanosti

u

skupiny

vysokoškoláků. Celkově nejvyšší míra znepokojení byla zaznamenána u osob s výučním listem. ZŠ

SOU

SŠ

VŠ

Doprava

4,73

5,1

4,91

5,25


6,08

6,52

6,36

6,2

Kriminalita

7,12

7,56

7,27

6,97

Nezaměstnanost

6,74

7,09

6,97

6,34

Politická situace

7,28

7,66

7,4

6,98


7,42

7,52

7,32

6,95

5,2

4,9

5,46

5,39

5,79

6,24

6,07

5,83

Školství Zdravotnictví

Životní prostředí 5,77 5,79 5,97 Tabulka č 7. - Zneklidnění společenskými problémy dle vzdělání

5,68

Z následující tabulky vyplývá, že nejméně jsou uvedenými společenskými problémy znepokojeni studenti. Výjimku u nich tvoří pouze hodnocení školství. Výdělečně činné jedince nejvíce zneklidňuje fenomén přistěhovalectví a politická situace. U důchodců se jedná o především o politickou situaci a kriminalitu a osoby bez pracovního poměru logicky nejvíce znepokojuje míra nezaměstnanosti. 11 Katedra psychologie FPE ZČU v Plzni


Zaměstnáni Doprava Ekonomika, životní úroveň

Důchodci

Bez zaměstnání

Studenti

4,99

5,56

3,86

5,3

6,24

6,63

5,16

7,03

Kriminalita

7,14

7,73

6,2

7,59

Nezaměstnanost

6,75

6,33

5,62

8,48

Politická situace Přistěhovalectví, cizinci

7,23

7,75

6,06

7,95

7,4

7,4

6,61

7,5

Školství

5,34

5,01

5,39

5,41

Zdravotnictví

5,88

7,01

4,61

6,73

Životní prostředí 5,64 6,13 5,63 6,05 Tabulka č.8 - Zneklidnění společenskými problémy dle ekonomického postavení

Srovnáním výsledků průzkumů realizovaných v roce 2009 a 2011 nebyly zjištěny významnější rozdíly. Detailní analýza hodnocení intenzity znepokojení v dílčích oblastech však mírné diference pojmenovat umožňuje. Srovnání průzkumů 2009 a 2011 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2009

tv í vo tn íp ro st ře dí

tv í ko ls

Ži

Zd ra vo tn ic

Š

Př sit ist ua ěh ce ov al ec tv í, ci zin ci

na no st

Po liti ck á

in al ita

Ne za m ěs t

Kr im

úr ov eň ot ní

E

ko no m

ika ,ž iv

Do pr av a

2011

Graf č.8 - Zneklidnění společenskými problémy v průzkumech v r. 2009 a 2011

Nejvýraznější rozdíl, co se týká nárůstu míry znepokojení občanů, shledáváme v oblasti školství. K dalšímu zvýšení došlo také u

ekonomiky a životní úrovně,

nezaměstnanosti, přistěhovalectví, zdravotnictví a dopravy. Mírně menší vážený průměr vykazuje politická situace a u kriminality, která je předmětem našeho zájmu, také zaznamenáváme mírně se snižující tendenci znepokojení. Vážený průměr 2009

Vážený průměr 2011

Doprava

4,54

4,9


5,85

6,2

Kriminalita

7,23

7,11

Nezaměstnanost

6,53

6,69

Politická situace

7,58

7,18

7

7,26




Školství Zdravotnictví

4,3

5,31

5,43

5,93

Životní prostředí 5,69 5,77 Tabulka č 9. - Zneklidnění společenskými problémy v průzkumech v r. 2009 a 2011

Od roku 2009 došlo k částečným změnám v pořadí znepokojení společenskými problémy. Na vyšší příčky postoupily problematika cizinců a přistěhovalectví, zdravotnictví a školství. Znepokojení politickou situací, kriminalitou, životním prostředím a dopravou se v hierarchii znepokojení posunuly níže. Změny pořadí zneklidnění společenskými problémy 2009

2011

1. místo

Politická situace

Přistřehovalectví, cizinci

2. místo

Kriminalita

3. místo

Přistřehovalectví, cizinci

Politická situace Kriminalita

4. místo

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost

5. místo



6.místo

Životní prostředí Zdravotnictví

Zdravotnictví

Doprava

Školství

7.místo 8. místo


9. místo Školství Doprava Tabulka č.10 – Změny pořadí zneklidnění společenskými problémy

3.2 Znepokojení kriminalitou 2 Zaměříme-li se přímo na znepokojení mírou kriminality, zjišťujeme, že nejvíce z dotázaných volilo neurčitou, tzn. středovou, variantu odpovědí. Více než 36 % občanů současná míra kriminality znepokojuje, z toho 13% dokonce velmi znepokojuje, 23% respondentů pohlíží na současný stav optimističtěji. Míra znepokojení (v % ) 39,82 40 35

22,89

30

18,47

25

13,49

20 15

5,3

10 5 0

Vůbec Spíše neznepokojuje neznepokojuje

Střed

Spíše znepokojuje

Velmi znepokojuje

Graf č 9. - Znepokojení mírou kriminality celkem

2

Škálová otázka č.2 – „Obecně vzato, jak moc Vás míra kriminality v Plzni znepokojuje?“



Ženy jsou aktuální mírou kriminality znepokojeny více než muži, přičemž rozdíl polarity odpovědí je přibližně pětiprocentní. Ženy také častěji volily vyhraněnou kategorii „velmi znepokojeni“, muži se oproti tomu častěji přikláněli k vyhraněné kategorii „vůbec neznepokojeni“. Uvedená zjištění odpovídají rozdílům mentalit.

Míra znepokojení (v %)

50

40,4

40,58

40

24,2

30 16,25

7,33

20

23,8 15,75

16,36

10,75

Muži Ženy

3,63

10 0 Vůbec neznepokojeni

Střed

Velmi znepokojeni

Graf č.10 - Znepokojení mírou kriminality dle pohlaví

Rozložení odpovědí dle věku koresponduje s vývojovým aspektem vnímání rizika. S přibývajícím věkem u respondentů shledáváme častější orientaci na polaritu znepokojení, a to zejména ve vyhraněné intenzitě. Ve věkové kategorii 15-19letých se tudíž logicky nalézá největší podíl jedinců, kteří mírou kriminality znepokojeni příliš nejsou. Míra znepokojení (v % ) 43,56

40,92

45

40,88

40,1

40 35

30,2

29,1

30

23,76

25

19,4

20

19,8

14,52 8,6

10

5,94

5 0

15-19

20-29

7,2

4,4 30-44

18,8

19,04

18,48

12,9 15

23,94

22,96

21,56

12,88

3,36 45-59

13,2

Vůbec neznepokojuje Spíše neznepokojuje Střed Spíše znepokojuje Velmi znepokojuje

4,4

60 +

Graf č.11 - Znepokojení mírou kriminality dle věku

Stupeň vzdělání jako faktor znepokojení nenaznačuje jednoznačné tendence. Odlišují se pouze jedinci se základním vzděláním, u kterých shledáváme nižší míru znepokojení.



Míra znepokojení (v % ) 43,2

40,04

45

40,32

40

26,66

35 30

24,94

20,28 12,04

10

3,64

5 0

ZŠ

Spíše neznepokojeni Střed

15,12

Spíše znepokojeni

10,08

Velmi znepokojeni

6,72

3,6

SOU

Vůbec neznepokojeni

21,84 20,16

15,12 14,04

20 15 12,04

23,52

21,84

24,08

25

SŠ

VŠ

Graf č.12 - Znepokojení mírou kriminality dle vzdělání

V polaritě znepokojení mírou kriminality shledáváme z hlediska ekonomického postavení dvě skupiny, u kterých je podíl přibližně o 10% vyšší. Jedná se o osoby bez zaměstnání a o důchodce. Míra znepokojení (v % ) 42,15

45

40,95

36,96

40

32,4

35 30 25 20

17,82

12,79

15 10

21,28

18,85

5,06

12,05

8,4

18,63

Spíše neznepokojeni Střed Spíše znepokojeni Velmi znepokojeni

18,63

7,28

3,9

5

Vůbec neznepokojeni

26,73

25,76

24,05

21,88

3,24

0 Zaměstnáni

Důchodci

Studenti

Bez zaměstnání

Graf č.13 - Znepokojení mírou kriminality dle ekonomického postavení

Za pozitivní zjištění lze považovat to, že srovnávací ukazatele obou průzkumů naznačují pokles počtu jedinců, které míra kriminality znepokojuje. Konkrétně se jedná o dvanáctiprocentní rozdíl. V roce 2011 totiž téměř 40% dotázaných volilo nevyhraněnou variantu. Podrobíme-li uvedené zjištění kvalitativní analýze, nutně dojdeme k závěru, že u takto položené otázky nelze mít emocionální složku postoje z hlediska polarity nevyhraněnou. Jinými slovy to znamená, indiferentní (středovou) volbu odpovědi lze kvalitativně považovat za variantu „spíše neznepokojuje“. Srovnání průzkumů 2009 a 2011 (v % )

39,82 40

27,51

35 30

18,47

25 20 15

27,35

22,89

21,7 13,49

7,9 5,3

2009 2011

10,22

10 5 0

Vůbec Spíše neznepokojeni neznepokojeni

Střed

Spíše znepokojeni

Velmi znepokojeni

Graf č.14 - Znepokojení kriminalitou v průzkumech v r. 2009 a 2011



3.3 Hodnocení vývoje míry kriminality 3 Jestliže předcházející otázka u občanů města Plzně mapovala především emocionální složku postoje ke kriminalitě, pak hodnocení vývoje míry kriminality předpokládá sledování dostupných informací. Proto má mírně racionálnější podklad a je orientována na kognitivní část postoje. Největší podíl respondentů (cca 48 %) se domnívá, že se míra kriminality zvyšuje, téměř třetina ji považuje za stejnou. Pouze necelých 6 % si myslí, že míra kriminality má klesající tendenci. Zbylých 15 % nedokáže vývoj kriminality posoudit. Hodnocení míry kriminality (v % ) 47,85 50

31,13

45 40 35

14,85

30 25

5,61

20 15 10 5 0

Snižuje se

Zvyšuje se

Je stejná

Nevím

Graf č.15 - Hodnocení vývoje míry kriminality celkem

Ženy mají v hodnocení vývoje kriminality pesimističtější pohled než muži. Více než 51 % žen shledává míru kriminality vzrůstající. Mužů v této kategorii odpovědí bylo necelých 44 %. Mírné M/F rozdíly shodného významu nalézáme i u všech ostatních možností odpovědí.

Hodnocení míry kriminality (v % ) 51,4 60

43,78 32,47

50

30,2

40

16,48 30

7,38 20

13,6

Muži Ženy

4,2

10 0

Snižuje se

Zvyšuje se

Je stejná

Nevím

Graf č.16 - Hodnocení vývoje míry kriminality dle pohlaví

3

Škálová otázka č.3 – „Máte pocit, že se míra kriminality v Plzni v posledních pěti letech…snižuje, zvyšuje, anebo je stejná?“



Se vzrůstajícím věkem roste i míra negativního hodnocení. Zvyšující se míru kriminality uvádělo nejvyšší procento jedinců z věkové kategorie 60+ a nejméně jedinců 15ti až 19ti letých. Rozdíl ve výpovědích těchto skupin byl dvacetiprocentní. Hodnocení míry kriminality (v % ) 54,6

60 50

35,31

30

Snižuje se

29,96

Zvyšuje se Je stejná

17,16 12,79

9,24

0

27,69

26,4

20 10

39,2

32,56

32,1

40

46,48

47,08

47,52

10,64

7,48

5,07

2,8

2,14 15-19

20-29

30-44

Nevím

12,09

45-59

60+

Graf č.17 - Hodnocení vývoje míry kriminality dle věku

V linii rostoucí úrovně dosaženého vzdělání docházelo k úbytku odpovědi „nevím“. Z dílčích výsledků lze uvést ještě následující : Vyšší procento vysokoškoláků než jiných vzdělanostních kategorií hodnotí míru kriminality za posledních pět let jako konstantní a nejméně osob se základním vzděláním jako zvyšující se. Hodnocení míry kriminality (v % ) 52

60

50,05

47,04

43 50

35,75 29,24

40

31,68

27,04

22,36

Snižuje se Zvyšuje se

30

15,6

15,08

Je stejná

20 10 0

8,25 6,24

5,16

ZŠ

SOU

5,76

SŠ

Nevím

4,95

VŠ

Graf č.18 - Hodnocení vývoje míry kriminality dle vzdělání

Při porovnání průzkumů z r. 2009 a 2011 zjišťujeme mírný nárůst občanů (4%), kteří se nedokázali k otázce jednoznačně vyjádřit. O necelá 4% méně dotázaných než v předcházející sondě považuje míru kriminality za zvyšující se a ubylo i těch, kteří ji považují za stejnou (3%). Naopak se o více než 2% zvýšil podíl těch, kteří se domnívají, že se snižuje. Uvedené rozvržení celkově naznačuje mírný pokles zájmu o sledování problematiky kriminality. Tento výsledek koresponduje s interpretací otázky č. 1, kde již bylo nastíněno, že se v současné době plzeňští občané setkávají s naléhavějšími a více znepokojujícími problémy, než je kriminalita.



Srovnání průzkumů 2009 a 2011 (v % )

51,5 60

47,85 34,7

50

31,13

40 30 20

10,8

5,61

3

14,85

2009 2011

10 0

Snižuje se

Zvyšuje se

Je stejná

Nevím

Graf č. 19 - Hodnocení vývoje míry kriminality v průzkumech v r. 2009 a 2011

3.4 Strach a pocit ohrožení z trestných činů 3.4.1 Strach z jednotlivých kategorií trestných činů 4 Následující tabulky grafy u zkoumaného vzorku analyzují strach z jednotlivých kategorií trestných činů. Z psychologického hlediska se zaměřují na emocionalitu. Nejvíce se občané obávají kapesních krádeží, fyzického napadení, zneužití osobních dat, loupežného přepadení a vandalismu. Nejmenší strach mají z toho, že se stanou oběťmi týrání, či šikanování, sexuálních deliktů, vydírání a vraždy. Vážený průměr


Fyzické napadení

6,42

2,87

Kapesní krádež

6,77

2,67

Krádež automobilu, věcí z automobilu

5,53

3,13

Krádež vloupáním do domu, bytu, chaty

5,98

2,85

Loupežné/násilné přepadení

6,36

2,92

Podvod

5,71

2,99

Sexuální obtěžování

4,59

3,33

Týrání, šikanování

4,24

2,99

Vandalismus

6,07

2,99

Vražda

4,81

3,34

Vydírání

4,8

2,94

Znásilnění

4,8

3,64

Zneužití osobních dat 6,29 2,99 Tabulka č.11 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů celkem

Grafická podoba umožňuje snadnější odhad pořadí míry strachu.

4

Škálová otázka č.4 – „Uveďte, do jaké míry máte strach z následujících trestných činů“.



Strach z jednotlivých kategorií trestných činů

Zneužití osobních dat Znásilnění Vydírání Vražda Vandalismus Týrání, šikanování Sexuální obtěžování Podvod Loupežné/násilné přepadení Krádež vloupáním do domu, bytu, chaty Krádež automobilu, věcí z automobilu Kapesní krádež Fyzické napadení 0

1

2

3

4

5

6

7

Graf č.20 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů

U žen registrujeme celkově vyšší míru strachu z jednotlivých trestných činů, a to v průměru dokonce o jeden a čtvrt bodu váženého průměru. Proto je celkové výše uvedené skóre taženo spíše ženami. Rozdíly mezi pohlavími ale shledáváme i v typech hodnocených trestných činů. Ženy se nejvíce obávají kapesní krádeže, fyzického napadení, loupežného/ násilného přepadení a zneužití osobních dat. Nejnižší míru strachu ženy uváděly u týrání a šikanování, vydírání a krádeže automobilu či věcí z automobilu. Muži vykazovali následující pořadí míry strachu: kapesní krádež, zneužití osobních dat, krádež automobilu nebo věcí z automobilu. Nejmenší strach v mužích vzbuzovalo ohrožení sexuálními delikty a týráním či šikanováním. Zajímavým ukazatelem je i to, že ten nejzávažnější trestný čin, jakým je vražda, zaujímá poměrně nízkou pozici.



Strach z trestných činů

Zneužití osobních dat

5,84

Znásilnění

2,88

Vydírání

5,15

4,38

Vražda

5,4

4,09

Vandalismus Týrání, šikanování

6,46

5,59 4,92

3,42


6,08

2,78

Podvod

5,43


5,94 7,02

5,57


5,33


6,67 6,38

5,69

6,21

5,77

Kapesní krádež

7,3

6,13

Fyzické napadení

7,12

5,57 0

Muži

1

2

3

4

5

6

7

8

Ženy

Graf č. 21 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů dle pohlaví

Distribuce výsledků dle věkových kategorií naznačuje následující zjištění : Kategorie 15-19ti letých se nejvíce obává sexuálního obtěžování a kapesní krádeže, nejméně krádeží automobilu či věcí z automobilu a podvodu. 20 až 29 ti letí mají největší strach z loupežného přepadení, zneužití osobních dat a také kapesní krádeže. Příliš se neobávají, že se stanou obětí týrání či šikanování. Skupina ve věku 30 až 44 let na prvním místě uvedla zneužití osobních data dále fyzické napadení. Poslední místa u této skupiny zaujímají znásilnění a týrání či šikanování. 45-59ti letí se obávají především kapesních krádeží a zneužití osobních dat, neobávají se příliš týrání a sexuálního obtěžování. Seniorská kategorie na přední pozice umístila kapesní krádež a fyzické napadení, na poslední sexuální delikty a také týrání či šikanování. Vzhledem k tomu, že jedinci z této skupiny se stále častěji stávají oběťmi domácího týrání, považujeme toto zjištění za pozitivní. 15-19 20-29

30-44

45-59

60+

Fyzické napadení

6,02

6,22

6,24

6,29

6,94

Kapesní krádež

6,27

6,45

5,72

6,76

7,19

Krádež automobilu, věcí z automobilu Krádež vloupáním do domu, bytu, chaty

4,26

5,45

6,14

6,6

4,74

4,4

5,46

6,17

6,36

6,42


5,79

6,49

6,21

6,25

6,71

Podvod

4,37

5,7

5,58

5,96

6,13


6,46

5,49

4,97

4,38

3,55


4,88

4,45

4,38

4,2

3,79



Vandalismus

4,52

5,8

5,93

6,38

6,69

Vražda

4,46

5,14

4,69

4,84

4,82

Vydírání

4,4

5

4,77

4,92

4,76

5,83

6,11

5,14

4,59

3,49

Znásilnění

Zneužití osobních dat 5,18 6,47 6,78 6,5 Tabulka č.12 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů dle věku

6,02

Rozložení dle dosaženého stupně vzdělání naznačuje pouze drobné rozdíly. Jedinci se základním vzděláním pociťují nižší míru strachu z krádeže automobilu nebo věcí z automobilu, dále krádeže vloupáním do domu nebo bytu, vandalismu a zneužití osobních dat. Uvedený výsledek ale může být způsoben celkově nižším věkovým průměrem osob z této skupiny a tím i vyplývajícími majetkovými poměry. Jedince s výučním listem méně znepokojují sexuální delikty a týrání či šikanování. Více se naopak obávají vandalismu. I toto zjištění má logické zdůvodnění. v této skupině je vyšší podíl mužů. Mezi středoškoláky a vysokoškoláky rozdíly neshledáváme. ZŠ Fyzické napadení

SOU

SŠ

VŠ

6,42

6,31

6,58

Kapesní krádež

6,81

6,86

6,83

6,5


4,16

5,63

5,63

6,08

5,23

6,14

6

6,24


6,08

6,14

6,55

6,33

Podvod

5,32

5,75

5,75

5,84


4,73

3,66

5,1

4,3


6,17

4,6

3,58

4,47

4,22

Vandalismus

5,06

6,57

6,08

6,14

Vražda

4,54

4,57

5,04

4,7

Vydírání

4,62

4,48

4,9

5,01

4,7

3,86

5,37

4,54

Znásilnění

Zneužití osobních dat 5,29 6,03 6,49 6,78 Tabulka č. 13 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů dle vzdělání

Srovnáním průzkumů z r. 2009 a 2011 docházíme k potěšujícímu zjištění, že míra strachu z jednotlivých trestných činů v průběhu dvou let u občanů města Plzně mírně poklesla. K poklesu strachu došlo zejména u trestných činů : vandalismus, týrání, šikanování, podvod, vloupání do domu či bytu, vražda a krádež automobilu či věcí z automobilu. Strach z fyzického napadení, kapesní krádeže, loupežného přepadení, sexuálního obtěžování, vydírání, znásilnění a zneužití osobních dat zůstal na obdobné úrovni jako v předcházejícím šetření.



Srovnání průzkumů 2009 a 2011 8 7 6 5 4

2009

3

2011

2


Znásilnění

Vydírání

Vražda

Vandalismus



Podvod



Kapesní krádež

0

Fyzické napadení

1

Graf č.22 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů v průzkumech v r.2009 a 2011

Následující dvě tabulky umožňují detailní pohled na míru úbytku strachu ze sledovaných

trestných činů i změny v hierarchii strachu, ke kterým v průběhu

monitorovaného období došlo. K největšímu úbytku váženého průměru došlo u trestných činů krádež vloupáním do domu, chaty, podvod a vandalismus. Vážený Vážený průměr průměr 2009 2011 Fyzické napadení

6,44

6,42

Kapesní krádež

6,99

6,77


6,08

5,53


6,72

5,98


6,61

6,36

Podvod

6,77

5,71


4,38

4,59


4,97

Vandalismus

7,05

4,24 6,07

Vražda

5,48

4,81

Vydírání

4,79

4,8

Znásilnění

4,57

4,8

Zneužití osobních dat 6,15 6,29 Tabulka č. 14 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů v průzkumech v r.2009 a 2011

V hierarchii míry strachu, tzn. vnitřní hierarchii intenzity strachu, došlo k následujícím změnám: Na vyšší příčky se posunuly kapesní krádež, loupežné/ násilné přepadení, fyzické napadení, zneužití osobních dat, vydírání, znásilnění a sexuální obtěžování. Na nižších pozicích aktuálně jsou vandalismus, podvod, krádež vloupáním

do

domu

či

bytu

a

týrání

nebo

šikanování.

Největší

posun

zaznamenáváme u zvýšení významnosti fyzického napadení a jejího snížení u vandalismu.



Změny v pořadí míry strachu 2009

2011

1.místo

Vandalismus

Kapesní krádež

2.místo

Fyzické napadení

3.místo

Kapesní krádež Podvod


4.místo



5.místo


Vandalismus

6.místo

Fyzické napadení


7.místo


Podvod

8.místo



9.místo

Vražda 10.místo Týrání, šikanování 11.místo Vydírání

Vydírání

Vražda

12.místo Znásilnění


Znásilnění

13.místo Sexuální obtěžování Týrání, šikanování Tabulka č.15 –Změny pořadí trestných činů

3.4.2 Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů

5

Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů má více racionální podklad než strach z nich. Předpokládá totiž rozumové zhodnocení a zapojení dříve získaných informací. Respondenti se cítí být nejvíce ohroženi kapesními krádežemi, zneužitím osobních dat, fyzickým napadením a loupežným přepadením krádeží vloupání, popř. vandalismem. Nepociťují příliš velké ohrožení trestnými činy vražda a týrání či šikanování. Vážený průměr


Fyzické napadení

5,72

Kapesní krádež

6,54

2,93 2,87


4,95

3,21


5,33

2,96


5,48

2,95

Podvod

5,14

3,03


3,84

3,16


3,48

2,78

Vandalismus

5,26

3,17

Vražda

3,42

2,9

Vydírání

3,88

2,84

Znásilnění

3,75

3,3

Zneužití osobních dat 5,75 3,05 Tabulka č. 16 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů

5

Škálová otázka č.5 – „Racionálně vzato, jak moc je podle Vás pravděpodobné, že Vy sám/sama byste se mohl/a stát obětí některého z následujících trestných činů v příštích 12 měsících ?“



Pocit ohrožení z trestných činů

Zneužití osobních dat Znásilnění Vydírání Vražda Vandalismus Týrání, šikanování Sexuální obtěžování Podvod Loupežné/násilné přepadení Krádež vloupáním do domu, bytu, chaty Krádež automobilu, věcí z automobilu Kapesní krádež Fyzické napadení 0

1

2

3

4

5

6

7

Graf č. 23 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů celkem

Ženy se nejvíce obávají, že se stanou obětí kapesní krádeže, dále fyzického napadení a zneužití osobních dat. Nejméně se obávají vraždy a týrání či šikanování. U mužů stejně jako u žen dominuje kapesní krádež, na druhém místě je zneužití osobních dat a na třetím fyzické napadení. Muži nevnímají ohrožení ze sexuálních deliktů a týrání. Pocit ohrožení z trestných činů


5,4

Znásilnění

5,05

2,15

6,05

4,14 3,56 3,74 3,03

Vydírání Vražda Vandalismus Týrání, šikanování

3,89

2,96


5,05

5,42

5,18

2,2

Podvod

4,89


5,33

4,88 5,25 5,03 4,74 5,2

Krádež vloupáním do domu, bytu, chaty Krádež automobilu, věcí z automobilu Kapesní krádež

5,25

Fyzické napadení 0

Muži

1

2

3

4

5

5,96

5,95 6,11

6

7

7,02

8

Ženy

Graf č.24 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů dle pohlaví



Jedinci se základním vzděláním se celkově cítí ohroženi jednotlivými trestnými činy méně než ostatní vzdělanostní kategorie. Předpokládáme ale, že to bude částečně způsobeno jejich nižším věkovým průměrem a tím i odlišným majetkovým statusem. Největší rozdíly směrem k nižšímu váženému průměru shledáváme právě v kategoriích krádež automobilu či věcí z automobilu, vandalismus, krádež vloupáním do domu, bytu či chaty a podvod. Mírně se také odlišovaly výpovědi jedinců se středním odborným vzděláním bez maturity, a to zejména u sexuálně motivovaných trestných činů. Důvodem je pravděpodobně to, že se v této vzdělanostní kategorii vyskytuje vyšší procento mužů, což odpovídá populačnímu trendu. Rozdíly mezi středoškoláky a vysokoškoláky nejsou příliš markantní. Všechny vzdělanostní kategorie se ale téměř shodně obávají loupežného přepadení, fyzického napadení a kapesních krádeží. ZŠ

SOU

SŠ

VŠ

Fyzické napadení

5,69

5,59

5,8

5,69

Kapesní krádež Krádež automobilu, věcí z automobilu Krádež vloupáním do domu, bytu, chaty

6,26

6,55

6,66

6,44

3,56

5,25

4,91

5,67

4,54

5,72

5,23

5,68


5,49

5,46

5,51

5,42

Podvod

4,63

5,36

5,12

5,29

4,3

3,11

4,04

3,85


3,81

3,12

3,45

3,59

Vandalismus

4,19

5,77

5,35

5,48

Vražda

3,39

3,46

3,4

3,46

Vydírání

3,81

3,89

3,73

4,29

Znásilnění

4,04

3,15

3,92

3,8


Zneužití osobních dat 4,89 5,66 5,85 6,23 Tabulka č.17 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů dle vzdělání

Pocit ohrožení z trestných činů 7

ZŠ

6 5

SOU

4 3

SŠ

2 1 Znásilnění

Vydírání

Vražda

Vandalismus



Podvod


Krádež vloupáním do domu, bytu,


Kapesní krádež

Fyzické napadení


VŠ

0

Graf č. 25 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů dle vzdělání



Srovnáme-li aktuálně získané údaje s průzkumem realizovaným v roce 2009, zjišťujeme,

že

fyzickým

napadením,

loupežným

přepadením,

sexuálním

obtěžováním, týráním, vydíráním, znásilněním a zneužitím osobních dat se občané cítí být ohroženi o něco více. Lehce zvýšené hodnoty registrujeme také u trestných činů kapesní krádež a vražda. Beze změny zůstávají

krádež automobilu a věcí

z automobilu, krádež vloupáním do domu bytu, chaty a podvod a sníženou hodnotu nalézáme u vandalismu. Konkrétní hodnoty váženého průměru naleznete v tabulce. Srovnání průzkumů 2009 a 2011 7 6 5 4

2009

3 2

2011 Zneužití osobních dat

Znásilnění

Vydírání

Vražda

Vandalismus



Podvod




Kapesní krádež

0

Fyzické napadení

1

Graf č.26 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů v průzkumech 2009 a 2011

Srovnání hodnot Fyzické napadení



4,6

5,72

6,07

6,54


4,71

4,95


5,05

5,33


4,64

5,48

Podvod

5,02

5,14


2,73

3,84

Kapesní krádež


2,5

3,48

Vandalismus

5,95

5,26

Vražda

2,81

3,42

Vydírání

3,18

3,88

Znásilnění

2,54

3,75

Zneužití osobních dat 4,89 5,75 Tabulka č.18 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů v průzkumech 2009 a 2011

Ke změnám došlo i v rámci vnitřní hierarchie pocitu ohrožení. Na významnější pozice se oproti roku 2009 dostaly trestné činy: zneužití osobních dat, loupežné/násilné přepadení, fyzické napadení, sexuální obtěžování, znásilnění a týrání a šikanování. Menší významnost získaly vandalismus, krádež vloupáním do domu, bytu, chaty, podvod, krádež automobilu a věcí z automobilu a vražda.



Změny v pořadí míry pocitu ohrožení 2009 1.místo 2.místo 3.místo 4.místo 5.místo 6.místo 7.místo

Kapesní krádež

2011 Kapesní krádež

Vandalismus Krádež vloupáním do domu, bytu, chaty Podvod Zneužití osobních dat Krádež automobilu, věcí z automobilu Loupežné/násilné přepadení

Zneužití osobních dat Fyzické napadení Loupežné/násilné přepadení Krádež vloupáním do domu, bytu, chaty Vandalismus Podvod

8.místo

Fyzické napadení


9.místo

Vydírání Vražda

Vydírání

10.místo 11.místo 12.místo



Znásilnění

Znásilnění


13.místo Týrání, šikanování Vražda Tabulka č.19 - Změny pořadí pocitu ohrožení

Graf č. 27 umožňuje porovnat křivky váženého průměru strachu a pocitu ohrožení v jednotlivých kategoriích trestných činů. Menší hodnotová intenzita pocitu ohrožení naznačuje již zmiňovanou vyšší racionalitu výpovědi. Strach - pocit ohrožení 8 7 6 5 4 3 2 1

Kr Fy ád zi ež ck Kr é au ád na to ež pa m K a o de vl p b es ilu ou ní ,v ní pá ěc kr ní ád m íz ež do au Lo to do up m m ež ob u, né ilu by /n tu ás ,c iln ha é ty př ep ad en Se í xu Po ál d ní vo ob d Tý tě žo rá ní vá ,š ní ik an o v Va án nd í al is m us Vr až da Vy dí rá Zn ní Zn eu ás ži tí iln os ěn ob í ní ch da t

0

Strach

Pocit ohrožení

Graf č. 27- Pocit strachu a ohrožení z jednotlivých trestných činů

V průzkumu realizovaném v roce 2009 shledáváme podstatně větší rozptyl mezi strachem a pocitem ohrožení než v aktuálním. Předpokládáme, že jsou lidé více informováni o páchaných trestných činech v regionu, proto si mohou připadat ohroženější. Zároveň se však podařilo minimalizovat iracionální složku postoje, což znamená redukci strachu. Míra obav se tím více blíží skutečnému nebezpečí. 27 Katedra psychologie FPE ZČU v Plzni


Strach a pocit ohrožení v průzkumech 2009 a 2011 8 7 6 5 4 3 2 1 0

2009 Strach 2009 Pocit ohrožení


Znásilnění

Vydírání

Vražda

Vandalismus



Podvod

Krádež automobilu, věcí z automobilu Krádež vloupáním do domu, bytu, Loupežné/násilné přepadení

Kapesní krádež

Fyzické napadení

2011 Strach 2011 Pocit ohrožení

Graf č. 28 - Strach a pocit ohrožení v průzkumech 2009 a 2011

3.5 Strach v noci na ulici a doma 3.5.1 Strach v noci na ulici 6 Více než polovina občanů se cítí v noci na ulici bezpečně, 27% dokonce velmi bezpečně. Přibližně 20 % respondentů prožívá v noci na ulici nepříjemné ohrožující pocity. Do středového vyjádření se ale mohou řadit mimo jiné i jedinci, kteří nemají odpověď na tuto otázku ve zkušenostní rámci, neboť v noci nevycházejí z domova. V noci na ulici (v % )

27

27

26

30 25 20

12 8

15 10 5 0

Velmi bezpečně

Spíše bezpečně

Střed

Spíše Velmi nebezpečně nebezpečně

Graf č.29 - Strach v noci na ulici celkem

Dle očekávání se muži cítí v noci na ulici bezpečněji než ženy, ale i u žen registrujeme mírně převažující pocit bezpečí. Konkrétní bodové rozložení ukazuje přiložená tabulka. Vážený průměr


Muži

3,84

2,44

Ženy

5,5

2,9

Celkem 4,74 2,83 Tabulka č.20 - Strach v noci na ulici dle pohlaví

6

Škálová otázka č.6 – „Když jdete v noci sám/sama po ulici v okolí svého bydliště, jak se cítíte ?“



V noci na ulici (v % )

36

31

32

40 35

20 22

20

30

17

25

12

20 15

Muži Ženy

7 3

10 5 0

Velmi bezpečně

Střed

Velmi nebezpečně

Graf č.30 - Strach v noci na ulici dle pohlaví

Ve věkových kategoriích se mírně odlišují 15ti – 19ti letí směrem k polaritě bezpečí, což souvisí spíše s vývojovým aspektem vnímání rizik.

Zajímavým

ukazatelem je to, že kategorie starších 60ti let v polohách „nebezpečnosti“ nijak výrazně nevyčnívá. V noci na ulici (v % )

34 35 30 25 20

33 32 30 28 28 27 27 26 26 27 24 24 19 21

15

11

10

14 14 13

6

15-19 20-29 30-44 45-59

5

4

5

10

9 8

60+

0

Velmi bezpečně

Spíše bezpečně

Střed


Graf č.31 - Strach v noci na ulici dle věku

Rozlišení dle dosaženého stupně vzdělání respondentů nenaznačuje markantní diference. V noci na ulici (v % ) 35 30 25 20

33

29 27 22

30

29 27 28 24

21

26 24 15 12 12

15

9

10

ZŠ

10 7

8

7

SOU SŠ VŠ

5 0

Velmi bezpečně

Střed

Velmi nebezpečně

Graf č 32 - Strach v noci na ulici dle vzdělání

Při detailnějším pohledu na následující graf lze vyvodit pořadí hlavních městských částí podle intenzity subjektivně vnímaného pocitu bezpečí u dotázaných osob zde 29 Katedra psychologie FPE ZČU v Plzni


žijících. Nejbezpečněji se v noci na ulici cítí osoby bydlící v oblasti UMO 4 a UMO 2, dále UMO 1 a poslední místi zaujímá rozsáhlá oblast - UMO 3. Celkově se ale všechny městské části výrazně pohybují v pozitivní polaritě, tzn. na dvoubodové škále pocitu bezpečí. V noci na ulici (v% ) 35

30

30 25

35

34 30 26

24 24

20

28

27 24

23 Velmi bezpečně

18

15

15

7

10

7

Spíše bezpečně

15

Střed

10

9

Spíše nebezpečně

9

Velmi nebezpečně

5

5 0 UMO 1

UMO 2

UMO 3

UMO 4

Graf č.33 - Strach v noci na ulici dle městské části

3.5.2 Strach v noci doma

7

Více než 2/3 oslovených se v noci doma cítí bezpečně, 48% dokonce velmi bezpečně. Nebezpečí pociťuje cca 14% osob. V noci doma (v % )

48 50 45 40 35

19

30

19

25

8

20 15

6

10 5 0

Velmi bezpečně

Spíše bezpečně

Střed


Graf č. 34 - Strach v noci doma celkem

Muži jsou ve svých odpovědích na tuto otázku podstatně pozitivnější než ženy a pouze 9% se v noci doma zcela bezpečně necítí. U žen je toto skóre o něco vyšší. Markantní rozdíl mezi muži ženami je v odpovědi „velmi bezpečně“. Hodnoty míry prožívaného strachu předkládá tabulka.

7

Škálová otázka č.7 – „Když jste v noci sám/sama doma, jak se cítíte?“



V noci doma (v % )

63 70 60

36

50 40

26

21

30

16

6

12

20

9

8

3

Muži Ženy

10 0

Velmi bezpečně

Střed

Velmi nebezpečně

Graf č.35 - Strach v noci doma dle pohlaví Vážený průměr


Muži

2,88

2,49

Ženy

4,37

2,97

Celkem 3,69 2,86 Tabulka č.21 - Strach v noci doma dle pohlaví

Stupeň dosaženého vzdělání se v průzkumu neprojevil jako faktor vnímání strachu v noci doma. Částečnou tendenci lze shledat pouze v kategorii intenzivního pocitu nebezpečí, která se zvyšujícím se dosaženým stupněm vzdělání téměř lineárně klesá. V noci doma (v % ) 60 50

49

51 48

45

40

22

30 20

13

19 17

ZŠ

21 21 2018 9

10

SOU SŠ

10 8 65 4 77

VŠ

0

Velmi bezpečně

Střed

Velmi nebezpečně

Graf č. 36 - Strach v noci doma dle vzdělání

Věk respondentů jako faktor posuzování míry strachu v noci doma nenaznačuje popsatelné

tendence.

Neodlišují

se

ani

nejmladší

ani

nejstarší

členové

posuzovaného souboru.



V noci doma (v % )

52 53 50 49 44

60 50 40

15-19 20-29 30-44 45-59

25 24 2120 19 19 18 10 16 8 9 8 9 12 13 5 5 5 3 3

30 20 10

60+

0

Velmi bezpečně

Spíše bezpečně

Střed


Graf č.37 - Strach v noci doma dle věku

Ve všech sledovaných městských částech se převážná většina občanů cítí v noci doma bezpečně. Distribuce mezi nimi neukazuje výraznější rozdíl. Strach v noci doma (v% ) 57

60

49

46

46

50 40

Velmi bezpečně

30

18

20

16 8

10 0

Spíše bezpečně

25

22 15 7

6

UMO 1

UMO 2

21

13

9

5

Střed

18

Spíše nebezpečně Velmi nebezpečně

7

6 6

UMO 3

UMO 4

Graf č. 38 - Strach v noci doma dle městské části

Srovnáním obou výše studovaných obsahových oblastí v obou průzkumech zjišťujeme, že jestliže u míry strachu v noci na ulici došlo během monitorovaného období k poklesu o více než 1 bod váženého průměru, strach v noci doma se o 1 bod zvýšil. Srovnání průzkumů 2009 a 2011 5,52 4,74 6

3,69

5

2,66

4

v noci na ulici

3

v noci doma

2 1 0

2009

2011

Graf č.39 - Strach v noci na ulici a doma v průzkumech 2009 a 2011

Pohled na rozlišení dle hlavních městských částí naznačuje, že k největšímu úbytku strachu v noci na ulici během dvou let došlo v katastru UMO 2. Přestože jsou 32 Katedra psychologie FPE ZČU v Plzni


všechny hodnoty váženého průměru srovnatelné, v průzkumu z roku 2009 se právě oblast UMO 2 jevila jako nejproblematičtější. Strach v noci na ulici 5,88

5,62

6

5,71

5,32 4,92

5

5,12 4,44

4,28 UMO 1

4

UMO 2 3

UMO 3 UMO 4

2

1

0

2009

2011

Graf č.40 - Strach v noci na ulici v průzkumech 2009 a 2011 dle městských částí

Jak je již uvedeno výše, strach v noci doma u občanů Plzně mírně narostl. Největší negativní posun shledáváme v oblasti UMO 3, nejmenší u UMO 2, což je obsahově konsonantní i interpretací předcházejícího grafu. Strach v noci doma

3,24

2,93

3,5 3

4

3,81

4

2,69

3,54

2,48 2,46 UMO 1 UMO 2

2,5 2

UMO 3 UMO 4

1,5 1 0,5 0

2009

2011

Graf č.41 - Strach v noci doma v průzkumech 2009 a 2011 dle městských částí

3.6 Strach z určitých skupin osob

8

84% dotázaných dokázalo identifikovat konkrétní skupinu osob, která v nich vzbuzuje obavy. Necelých 10% se žádné konkrétní sociální skupiny neobává, zbytek se nedokázal vyjádřit. U 49 % z těch, kteří odpověděli, vzbuzují strach rómové. Druhé místo zaujímají bezdomovci (14 %) a třetí drogově závislí jedinci (13%). Obecně xenofobií postoje k cizincům

registrujeme u 11% dotázaných. Z cizinců

8

Škálová otázka č.8 – „Máte strach z nějakých konkrétních skupin obyvatel žijících v Plzni? Můžete uvést více možností.“



největší strach vzbuzují občané býv.SSSR, dála Vietnamci, Arabové a Rumuni. Strach u občanů Plzně vzbuzují také opilci, skupiny mladistvých a vandalové. Ostatní výpovědi se pohybovali pod jednoprocentní hladinou. Strach z konkrétních skupin osob (v %)

84,3 90 80 70 60 50

9,4

6,3

40 30 20 10 0

ANO

NEVÍ

NE

Graf č.42 - Strach z konkrétních skupin osob – expanze výpovědí Kategorie skupin osob, ze kterých mají občané strach Absolutní četnost

Relativní četnost

Rómové

886

49

Bezdomovci

254

14,05

Drogově závislí

236

13,05

Cizinci obecně

208

11,5

Občané býv.SSSR

152

8,4

Opilci

104

5,75

Vietnamci

100

5,53

Arabové

30

1,66

Skupiny mladistvých

28

1,55

Rumuni

26

1,43

Vandalové

22

1,22

Pravicoví extrémisté

18

0,99

Hráči heren

16

0,88

Zloději

4

0,22

Poláci

4

0,22

Levicoví extrémisté

4

0,22

Němci

4

0,22

Bulhaři

4

0,22

Slováci

2

0,11

Maďaři 2 0,11 Tabulka č.22 - Strach z konkrétních skupin osob celkem



Strach z jednotlivých skupin obyvatel (v % ) Maďaři Slováci Bulhaři Němci Levicoví extrémisté Poláci Zloději Hráči heren Pravicoví extrémisté Vandalové Rumuni Skupiny mladistvých Arabové Vietnamci Opilci Občané býv.SSSR Cizinci obecně Drogově závislí Bezdomovci Rómové 0

10

20

30

40

50

60

Graf č. 43 - Strach z konkrétních skupin osob celkem

Srovnání průzkumů z roků 2009 a 2011 ukazuje, že došlo ke zvýšení počtu obyvatel, kteří se obávají Rómů, bezdomovců, cizinců obecně a Rumunů. V případě Rómů se jedná dokonce o 10% dotázaných, u cizinců o cca 7% a bezdomovci znepokojují o 5% osob více než v roce 2009. Méně se Plzeňané obávají občanů býv. SSSR, opilců, skupin mladistvých, pravicových extrémistů a Vietnamců. Občany býv.SSSR jako ohrožující skupinu volilo o 13% méně dotázaných, opilce o 10% méně a skupiny mladistvých o 7%. Shodné procento respondentů znepokojují drogově závislí. Podle průzkumu z roku 2011 se občané města přestali jako specifických kategorií obávat občanů býv. Jugoslávie, trestaných osob, mafie, muslimů, mongolů, duševně nemocných a tzv.nepřizpůsobivých. Nově se ale oproti průzkumu z roku 2009 objevili vandalové, hráči heren, zloději, Němci,

Bulhaři,

Maďaři

a

Arabové,

přičemž

nad

jednoprocentní

hladinou

významnosti se objevují pouze Arabové a vandalové. 2009

2011

Rómové

39,5

49

Občané býv.SSSR

21,3

8,4

Opilci

15

5,75

Drogově závislí

12,9

13,05

Bezdomovci

9,23

14,05

9,1

1,55

8,15

5,53

Pravicoví extrémisté

6,9

0,99

Občané býv. Jugoslávie

6,4

0

Skupiny mladistvých Vietnamci



Trestané osoby

4,49

0

Cizinci obecně

3,49

11,5

Levicoví extrémisté

3,24

0,22

Mafie/organizovaný zločin

3,16

0

Muslimové

2,41

0

Duševně nemocní

1,25

0

Ostatní

1,25

0

Nepřizpůsobiví

1,08

0

Poláci

0,5

0,22

Slováci

0,42

0,11

Mongolové

0,33

0

Rumuni

0,33

1,43

Vandalové

0

1,22

Hráči heren

0

0,88

Zloději

0

0,22

Němci

0

0,22

Bulhaři

0

0,22

Maďaři

0

0,11

Arabové 0 1,66 Tabulka č.23 - Strach z konkrétních skupin osob v průzkumech 2009 a 2011

Srovnání průzkumů 2009 a 2011

Arabové Maďaři Bulhaři Němci Zloději Hráči heren Vandalové Rumuni Mongolové Slováci Poláci Nepřizpůsobiví Ostatní Duševně nemocní Muslimové Mafie/organizovaný zločin Levicoví extrémisté Cizinci obecně Trestané osoby Občané býv. Jugoslávie Pravicoví extrémisté Vietnamci Skupiny mladistvých Bezdomovci Drogově závislí Opilci Občané býv.SSSR Rómové

2011 2009

0

5

10

15

20

25

30

35

40

45

50

Graf č. 44 - Strach z konkrétních skupin osob v průzkumech 2009 a 2011



3.7 Nebezpečné lokality 9 3.7.1 Lokalita vyvolávající obavu Přes 31 % dotázaných dokáže identifikovat lokalitu v okolí svého bydliště, která v nich vzbuzuje obavy, pro 40% taková lokalita není známa a 28% neví. Výskyt lokality vyvolávající obavy Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

572

31,64

Ne

716

39,6

Nevím 520 28,76 Tabulka č.24 - Výskyt lokalit vyvolávajících obavy celkem

Počet obyvatel, kteří konkretizovali subjektivně nebezpečnou lokalitu v okolí svého bydliště, se v obou průzkumech téměř neliší. V roce 2011 ale respondenti častěji volili možnost „nevím“ než negaci. Kvalitativně to však v případě strachu nelze považovat za rozhodující. Srovnání průzkumů 2009 a 2011 (v % )

59,9 60

39,6

34,5 31,64

50

2009

28,76

40

2011

30

5,7

20 10 0

Ano

Ne

Neví

Graf č.45 - Výskyt lokalit vyvolávajících obavy průzkumech 2009 a 2011

3.7.2 Lokalita s koncentrací kriminality10 Necelým 30% respondentům je známa lokalita v místě jejich bydliště, ve které je vyšší koncentrace kriminality. Téměř polovina se domnívá, že lokalita s koncentrací kriminality se v jejich okolí nevyskytuje, 22 % neví. Výskyt lokality s koncentrací kriminality Absolutní četnost

Relativní četnost

Ano

536

29,64

Ne

874

48,3

9

Škálová otázka č.9 – „Nachází se v blízkosti Vašeho bydliště lokalita, které byste se z obav o vlastní bezpečnost pozdě večer či v noci raději vyhnul/a ? Můžete uvádět více lokalit“. 10 Škálová otázka.10 – „Nachází se v blízkosti Vašeho bydliště místo/lokalita, kde dochází podle Vás ke koncentraci trestných činů ? Můžete vést více lokalit“.



Neví 398 22,04 Tabulka č. 25 - Výskyt lokality s koncentrací kriminality celkem Srovnání průzkumů 2009 a 2011 (v % )

56,6

48,3

60 50

24,6

29,64

40

18,8

22,04

30

2009 2011

20 10 0

Ano

Ne

Neví

Graf č.46 - Výskyt lokality s koncentrací kriminality v průzkumech z r. 2009 a 2011.

3.7.3 Racionalita hodnocení nebezpečnosti lokalit Srovnáme-li výsledky obou předcházejících částí (tzn. vědomí o lokalitách, které vzbuzují u občanů strach a lokalitách, o kterých ví, že v nich dochází k většímu množství trestných činů), zjišťujeme, že se příliš neliší. Obsahově klíčová je kategorie „ANO“, ve které ale shledáváme pouze 2% rozdíl. Subjektivismus vnímání strachu tedy spíše naznačuje rozložení mezi odpověďmi „ne“ a „nevím“. Z uvedeného vyplývá, že hodnocení nebezpečných lokalit má u občanů Plzně převážně racionální podklad. Od roku 2009 také zaznamenáváme mírný posun k větší racionalitě posuzování. Porovnání hodnocení nebezpečných lokalit (v % )

48,3 50 45

31,64

40

39,6 29,64

28,76 22,04

35 30 25 20

Lokality vyvolávající obavu Lokality s výskytem kriminality

15 10 5 0

Ano

Ne

Neví

Graf č.47 - Racionalita hodnocení nebezpečných lokalit celkem



Porovnání vývoje racionality hodnocení v průzkumech 2009 a 2011 70 60 50

Ano

40

Ne Neví

30 20 10 0

Lokality vyvolávající Lokality s výskytem Lokality vyvolávající Lokality s výskytem obavu kriminality obavu kriminality 2009

2011

Graf č. 48 - Racionalita hodnocení nebezpečných lokalit v průzkumech z r. 2009 a 2011.

3.7.4 Konkretizace nebezpečných lokalit v Plzni Za konkrétní nebezpečné lokality jsou občany města Plzně považovány především Borský park, hlavní nádraží, CAN, Vinice, Jateční ulice, dále pak Petrohrad, centrum města, okolí malého Tesca, Resslova ulice, diskotéka Aréna a Borská pole. Z obecných kategorií se jedná o nonstopy, herny, bary, parky, podchody, zastávky MHD, ubytovny a obchodní střediska. Na úrovni jednotlivých městských obvodů lze předložit následující výčet (opět řazeno dle pořadí četnosti výskytu) : Městský obvod Plzeň 1 - sídliště Vinice, diskotéka Aréna, Lochotínský park, Jezírko, Sokolovská ulice, Konečná tramvaje č.4 a nově přibyla lokalita Gera. Městský obvod Plzeň 2 - Petrohrad (Mikulášské nám, Rubešova, Koterovská), konečná tramvaje č.1 a park Homolka. Městský obvod Plzeň 3 - Borský park, hlavní vlakové nádraží, CAN, centrum města, okolí malého Tesca, Resslova ulice, Kolárova ulice, Husova ulice, Nová Hospoda, Beránka-okolí Normy. Městský obvod Plzeň 4 - Jateční ulice, park Lobzy, Staniční ulice a nádraží Doubravka. Tradičně jsou za nebezpečné lokality považovány oblasti s ubytovnami : Zahradní ulice, Plzeňská ulice, zámek Malešice. Nebezpečné lokality v Plzni



Absolutní četnost

Relativní četnost

Borský park

173

15,18

Hlavní nádraží

121

10,57

Non.stop, herny, bary

114

10,02

Parky

108

9,48

CAN

106

9,21

Vinice

99

8,67

Jateční ulice

85

7,32

Podchody

55

4,88

Petrohrad

43

3,79

Centrum města

40

3,52

Okolí malého Tesla

37

3,25

Jižní předměstí

34

2,98

Zastávky MHD

34

2,98

Ubytovny

28

2,44

Resslova ulice

28

2,44

Diskotéka Aréna

12

1,08

Borská pole 12 1,08 Supermarkety, obchodní střediska 12 1,08 Tabulka č.26 - Konkretizace nebezpečných lokalit v Plzni celkem

Srovnáme-li aktuální údaje s průzkumem v roce 2009, zjišťujeme, že větší množství občanů považuje za nebezpečné lokality Borský park, hlavní nádraží, CAN, centrum města a Jateční ulici. Jako nově uváděné lokality se v roce 2011 objevily: Borská pole, Jižní předměstí a okolí malého Tesca. Z obecných kategorií jako nové přibyly zastávky MHD a více jedinců také vnímá nebezpečnost nonstopů- heren a podchodů. V současné době se naši respondenti neobávají hřbitovů a hospod a restaurací (vyjma již zmiňovaných nonstopů), méně z nich znepokojují obchodní centra, ubytovny a parky. Z konkrétních lokalit se jedná o úbytek četnosti výskytu lokalit disko Aréna a Resslova ulice. Nejvýraznější pozitivní posun shledáváme u lokality Petrohrad. Počet těch, kteří za

nebezpečnou lokalitu považují sídliště Vinice se

téměř nezměnil.



Srovnání vnímání nebezpečnosti lokalit (2009 a 2011)

Hřbitovy Hospody, restaurace Supermarkety, obchodní střediska Borská pole Diskotéka Aréna

2011

Resslova ulice Ubytovny Zastávky MHD

2009

Jižní předměstí Okolí malého Tesca Centrum města Petrohrad Podchody Jateční ulice Vinice CAN Parky Non.stop, herny, bary Hlavní nádraží Borský park 0

2

4

6

8

10

12

14

16

Graf č.49 - Konkretizace nebezpečných lokalit v Plzni v průzkumech z r. 2009 a 2011

3.8 Viktimizace

11

Necelých 20% dotázaných se v průběhu posledního roku stalo obětí trestného činu, což v našem souboru odpovídá 358 osobám. U některých z nich se však jednalo o více trestných činů. Celkem tedy zaznamenáváme 372 trestných činů.

11

Škálová otázka č.11 – „Stal/a jste se sám/sama za posledních 12 měsíců obětí nějakého trestného činu?“



Obětí trestného činu (v % )

80,2 100

19,8

80 60 40 20 0

ANO

NE

Graf č.50 - Viktimizace celkem

Co se týká rozložení pohlaví, mírně jako oběti převažují ženy. Obětí trestného činu (v % )

80,5

78,8

90 80 70 60

ANO

21,2

19,5

50

NE

40 30 20 10 0

Muži

Ženy

Graf č. 51 - Viktimizace dle pohlaví

Největší množství obětí (25% z nich) se nachází ve věku 30-44 let, nejméně je 15-19 letých. Obětí trestného činu (v % )

87,2 90

82,5

75

81,7

79,9

80 70 60 50

ANO

40 30 20

12,8

17,5

25

20,1

NE

18,3

10 0

15-19

20-29

30-44

45-59

60+

Graf č. 52 - Viktimizace dle věku

Napříč všemi vzdělanostními stupni jsou oběti distribuovány rovnoměrně. V rámci našeho souboru proto nelze vyvodit jakýsi orientační profil oběti trestného činu.



Obětí trestného činu (v % ) 81

81,1

80,4

79,3

90 80 70 60 ANO

50 40

19

18,9

19,6

NE

20,7

30 20 10 0

ZŠ

SOU

SŠ

VŠ

Graf č.53 - Viktimizace dle vzdělání

Nejvíce obětí trestných činů se v našem souboru rekrutovalo z katastru UMO 2, nejméně UMO 4. Uvedené zjištění je pouze dokladem toho, jak subjektivní a mnohdy i iracionální charakter vnímání bezpečí má. Z hlediska redukce strachu totiž UMO 2 dopadlo nejlépe. Oběti trestného činu (v% ) 80

90

84

80

77

80 70 60 50

ANO

40 30

20

23

NE

20

16

20 10 0

UMO 1

UMO 2

UMO 3

UMO 4

Graf č. 54 - Viktimizace dle městských částí

Během sledovaných dvou let se počet obětí mezi dotazovanými zvýšil o 2%. Srovnání průzkumů 2009 a 2011 (v % )

82,2 80,2 90 80

2009

70

17,8

60

19,8

2011

50 40 30 20 10 0

Ano

Ne

Graf č. 55 - Viktimizace v průzkumech z r. 2009 a 2011

Čtvrtinový podíl spáchaných trestných činů tvoří kapesní krádeže, 14% krádeže věcí z automobilu a necelých 8% srovnatelně loupežná přepadení a krádeže vloupáním do objektu. Absolutní

Relativní



četnost

četnost

Kapesní krádež

96

25,82


53

14,25

Loupežné přepadení

28

7,53

Krádež vloupáním do domu , bytu chaty

28

7,53

Vandalismus

25

6,725

Podvod

25

6,725

Fyzické napadení

20

5,38

Poškozování cizí věci

20

5,38


17

4,57


14

3,77

Šikana

14

3,77

Vydírání

10

2,69

Znásilnění

9

2,42

Autonehoda

9

2,42

Obecné ohrožení 4 Tabulka č.27 - Viktimizace v průzkumech z r. 2009 a 2011

1,07

Z následujícího grafu vyplývá, že více než ¾ osob, které se v posledních 12 měsících staly oběťmi trestného činu, jej nahlásily na policii. Necelá čtvrtina ne. Nejčastěji nehlášenými trestnými činy byly kapesní krádež a krádež drobných věcí z automobilu. Ohlášený trestný čin PČR (v%) 76,93 80 70 60 50

23,07

40 30 20 10 0

ANO

NE

Graf č. 56 - Podíl hlášených a nehlášených trestných činů

Srovnáním průzkumů zjišťujeme, že počet ohlášených trestných činů se o 15 % zvýšil. Ohlášený trestný čin PČR (v % )

76,93 80

60,59

70 60

39,41

50

ANO

23,07

40

NE

30 20 10 0

2009

2011

Graf č. 57 - Podíl hlášených a nehlášených trestných činů v průzkumech z r. 2009 a 2011.



Otázku, která měla za úkol zmapovat důvody nehlášení trestných činů, jsme formulovali jako otevřenou, abychom u respondentů neredukovali spektrum možných příčin. Teprve ve fázi zpracovávání výsledků jsme výpovědi z obsahového hlediska kategorizovali. Důvody, proč oběti trestné činy nehlásili policii (řazeno dle pořadí četnosti výskytu) : Obecná nedůvěra v odhalení pachatele ………„Nemá to smysl“, „považuji to za

ztrátu času“ apod.

Malá škoda …. „Jednalo se o drobnost“…..„Nebylo to tak velké“……..apod.

Neochota

podstupovat

vyšetřovací

proces……..

„Nechci

chodit

na

výslechy“…….“Nemám na to čas“ ……. „Moc dlouho to trvá“….apod. Nedůvěra v zodpovědný přístup policie……… „Méně závažné trestné činy

sepíšou a dál neřeší“……….“Když jim rovnou neřeknete, kdo to byl, je jim to jedno“..apod. Nedůvěra v možnosti policie…….. „Vždyť nemají ani na benzín“…….“U nás to

Není jako v amerických seriálech“…apod. Nedostatek

informací

potřebných

k vyšetřování……..

„Nevím

ani

jak

vypadal“……. „Na tu chvíli se moc nepamatuji“ …apod. 5% z těch, kteří trestný čin nahlásili, hodnotí své zkušenosti s policií jako velmi dobré, 22 % spíše dobré či střední, 35 % spíše špatné a 16% dokonce jako velmi špatné. Jedná se tedy o převažující negativní polaritu. Zkušenost s policií (v %) 35 35 30

22,05

25 20

22,05

16,1

15

4,9

10 5 0

Velmi špatná

Spíše špatná

Střed

Spíše dobrá

Velmi dobrá

Graf č.58 - Hodnocení zkušeností s policií

Srovnáme-li výsledky s průzkumem z roku 2009, zjišťujeme negativní posun. Toto zjištění ovšem kvalitativně nekoresponduje s konativní složkou postoje, tzn. s tím, že větší množství osob trestný či nahlásilo.



Zkušenost s policií (v % ) 35 35

31,33

31,33

30

22,05

25 20

16,1

2009

15,33

13,33

15

22,05

2011 8,87

10

4,9

5 0

Velmi špatná Spíše špatná

Střed

Spíše dobrá Velmi dobrá

Graf č.59 - Hodnocení zkušeností s policií v průzkumech z r. 2009 a 2011



4 Shrnutí a závěr •

Oproti průzkumu z r. 2009 registrujeme mírný pokles zájmu o sledování problematiky kriminality. V současné době se plzeňští občané setkávají s ještě naléhavějšími a více znepokojujícími problémy, než je kriminalita. Jedná se především o neustále se zvyšující počet cizinců a politickou situaci. Mnohé Plzeňany aktuálně znepokojuje především nezaměstnanost.

•

Přestože se téměř polovina respondentů domnívá, že se míra kriminality zvyšuje, poklesl počet jedinců, které znepokojuje. Mírně se snížil i vážený průměr mapující intenzitu znepokojení.

•

Ženy jsou aktuální mírou kriminality znepokojeny více než muži, rozložení odpovědí dle věku koresponduje s vývojovými aspekty vnímání rizika a stupeň vzdělání o míře znepokojení nerozhoduje.

•

Občané se nejvíce obávají kapesních krádeží, fyzického napadení, zneužití osobních dat, loupežného přepadení a vandalismu. Nejmenší strach mají z toho, že se stanou oběťmi týrání, či šikanování, sexuálních deliktů, vydírání a vraždy.

•

Intenzita strachu z jednotlivých trestných činů v průběhu dvou let u občanů města Plzně celkově mírně poklesla. K poklesu strachu došlo zejména u trestných činů : vandalismus, týrání, šikanování, podvod, vloupání do domu či bytu, vražda a krádež automobilu či věcí z automobilu.

•

V průzkumu realizovaném v roce 2011 shledáváme podstatně menší rozptyl mezi strachem a pocitem ohrožení oproti předcházející studii tím, že došlo k redukci strachu a nárůstu pocitu ohrožení. Míra obav občanů se tím více blíží reálnému nebezpečí. Pokud bude reálné nebezpečí vyšší, bude vyšší i míra obav.

•

Občané se cítí v noci na ulici i doma převážně bezpečně. U míry strachu v noci na ulici došlo během monitorovaného období k poklesu o více než 1 47 Katedra psychologie FPE ZČU v Plzni


bod váženého průměru. Naopak strach v noci doma se o 1 bod zvýšil. K největšímu úbytku strachu v noci na ulici došlo v katastru UMO 2.

•

Od roku 2009 došlo ke zvýšení počtu obyvatel, kteří se obávají Rómů, bezdomovců, cizinců obecně a Rumunů. Méně se Plzeňané obávají občanů býv. SSSR, opilců, skupin mladistvých, pravicových extrémistů a Vietnamců.

•

Hodnocení nebezpečných lokalit má u občanů Plzně převážně racionální podklad a od roku 2009 také zaznamenáváme ještě další mírný posun k větší racionalitě posuzování.

Za nebezpečné lokality jsou občany města Plzně

považovány nonstopy, herny, bary, parky, podchody, zastávky MHD, ubytovny a obchodní střediska, přičemž zastávky MHD se v průzkumu 2009 nevyskytovaly. Z konkrétních lokalit lze za nejvýraznější pozitivní posun považovat vnímání Petrohradu. Nejvíce negativně je hodnocen Borský park.

•

Téměř 20% dotázaných se v průběhu posledního roku stalo obětí trestného činu. Během sledovaných dvou let se jejich počet zvýšil o 2%. Celou čtvrtinu těchto spáchaných trestných činů tvořily kapesní krádeže.

•

Více než ¾ osob, které se v posledních 12 měsících staly oběťmi trestného činu, jej nahlásily na policii, což je o 15 % více než v předcházejícím průzkumu. Důvody, proč oběti trestné činy nehlásili policii : - Obecná nedůvěra v odhalení pachatele - Malá škoda - Neochota podstupovat vyšetřovací proces - Nedůvěra v zodpovědný přístup policie - Nedůvěra v možnosti policie - Nedostatek informací potřebných k zahájení vyšetřování

•

U těch, kteří trestný čin nahlásili, však shledáváme převažující negativní zkušenosti s policií, a to ve zvýšené míře než v roce 2009. Toto zjištění ovšem kvalitativně nekoresponduje s konativní složkou postoje, tzn. s vyšší ochotou trestné činy hlásit. 48 Katedra psychologie FPE ZČU v Plzni


Seznam vyobrazených tabulek Tabulka č.1 - Charakteristika respondentů dle pohlaví v absolutních hodnotách Tabulka č.2 - Charakteristika respondentů dle věku v absolutních hodnotách Tabulka č.3 - Charakteristika respondentů dle vzdělání v absolutních hodnotách Tabulka č.4 - Charakteristika respondentů dle ekonomického postavení v absolutních hodnotách Tabulka č.5 - Charakteristika respondentů dle městské části v absolutních hodnotách Tabulka č.6 - Zneklidnění společenskými problémy celkem Tabulka č 7 - Zneklidnění společenskými problémy dle vzdělání Tabulka č.8 - Zneklidnění společenskými problémy dle ekonomického postavení Tabulka č.9. - Zneklidnění společenským i problémy v průzkumech v r. 2009 a 2011 Tabulka č.10 - Změny pořadí zneklidnění společenskými problémy Tabulka č.11 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů celkem Tabulka č.12 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů dle věku Tabulka č.13 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů dle vzdělání Tabulka č.14 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů v průzkumech v r.2009 a 2011 Tabulka č.15 - Změny pořadí trestných činů Tabulka č.16 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů Tabulka č.17 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů dle vzdělání Tabulka č.18 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů v průzkumech 2009 a 2011 Tabulka č.19 - Změny pořadí pocitu ohrožení Tabulka č.20 - Strach v noci na ulici dle pohlaví Tabulka č.21 - Strach v noci doma dle pohlaví Tabulka č.22 - Strach z konkrétních skupin osob celkem Tabulka č.23 - Strach z konkrétních skupin osob v průzkumech 2009 a 2011 Tabulka č.24 - Výskyt lokalit vyvolávajících obavy celkem Tabulka č.25 - Výskyt lokality s koncentrací kriminality celkem Tabulka č.26 - Konkretizace nebezpečných lokalit v Plzni celkem Tabulka č.27 - Viktimizace v průzkumech z r. 2009 a 2011



Seznam vyobrazených grafů Graf č.1 - Charakteristika respondentů dle pohlaví v procentech Graf č.2 - Charakteristika respondentů dle věku v procentech Graf č.3 - Charakteristika respondentů dle vzdělání v procentech Graf č.4 - Charakteristika respondentů dle ekonomického postavení v procentech Graf č.5 - Charakteristika respondentů dle městské části v procentech Graf č.6 - Zneklidnění společenskými problémy celkem Graf č.7 - Zneklidnění společenskými problémy dle pohlaví Graf č.8 - Zneklidnění společenskými problémy v průzkumech v r. 2009 a 2011 Graf č 9. - Znepokojení mírou kriminality celkem Graf č.10 - Znepokojení mírou kriminality dle pohlaví Graf č.11 - Znepokojení mírou kriminality dle věku Graf č.12 - Znepokojení mírou kriminality dle vzdělání Graf č.13 - Znepokojení mírou kriminality dle ekonomického postavení Graf č.14 - Znepokojení kriminalitou v průzkumech v r. 2009 a 2011 Graf č.15 - Hodnocení vývoje míry kriminality celkem Graf č.16 - Hodnocení vývoje míry kriminality dle pohlaví Graf č.17 - Hodnocení vývoje míry kriminality dle věku Graf č.18 - Hodnocení vývoje míry kriminality dle vzdělání Graf č.19 - Hodnocení vývoje míry kriminality v průzkumech v r. 2009 a 2011 Graf č.20 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů Graf č.21 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů dle pohlaví Graf č.22 - Strach z jednotlivých kategorií trestných činů v průzkumech v r.2009 a 2011 Graf č.23 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů celkem Graf č.24 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů dle pohlaví Graf č.25 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů dle vzdělání Graf č.26 - Pocit ohrožení z jednotlivých trestných činů v průzkumech 2009 a 2011 Graf č.27 - Pocit strachu a ohrožení z jednotlivých trestných činů Graf č.28 - Strach a pocit ohrožení v průzkumech 2009 a 2011 Graf č.29 - Strach v noci na ulici celkem Graf č.30 - Strach v noci na ulici dle pohlaví Graf č.31 - Strach v noci na ulici dle věku Graf č.32 - Strach v noci na ulici dle vzdělání Graf č.33 - Strach v noci na ulici dle městské části Graf č.34 - Strach v noci doma celkem Graf č.35 - Strach v noci doma dle pohlaví Graf č.36 - Strach v noci doma dle vzdělání Graf č.37 - Strach v noci doma dle věku


Analýza postojů veřejnosti ke kriminalitě v Plzni, 2011 Graf č.38 - Strach v noci doma dle městské části Graf č.39 - Strach v noci na ulici a doma v průzkumech 2009 a 2011 Graf č.40 - Strach v noci na ulici v průzkumech 2009 a 2011 dle městských částí Graf č.41 - Strach v noci doma v průzkumech 2009 a 2011 dle městských částí Graf č.42 - Strach z konkrétních skupin osob – expanze výpovědí Graf č.43 - Strach z konkrétních skupin osob celkem Graf č.44 - Strach z konkrétních skupin osob v průzkumech 2009 a 2011 Graf č.45 - Výskyt lokalit vyvolávajících obavy průzkumech 2009 a 2011 Graf č.46 - Výskyt lokality s koncentrací kriminality v průzkumech z r. 2009 a 2011. Graf č.47 - Racionalita hodnocení nebezpečných lokalit celkem Graf č.48 - Racionalita hodnocení nebezpečných lokalit v průzkumech z r. 2009 a 2011. Graf č.49 - Konkretizace nebezpečných lokalit v Plzni v průzkumech z r. 2009 a 2011 Graf č.50 - Viktimizace celkem Graf č.51 - Viktimizace dle pohlaví Graf č.52 - Viktimizace dle věku Graf č.53 - Viktimizace dle vzdělání Graf č.54 - Viktimizace dle městských částí Graf č.55 - Viktimizace v průzkumech z r. 2009 a 2011 Graf č.56 - Podíl hlášených a nehlášených trestných činů Graf č.57 - Podíl hlášených a nehlášených trestných činů v průzkumech z r. 2009 a 2011. Graf č.58 - Hodnocení zkušeností s policií Graf č.59 - Hodnocení zkušeností s policií v průzkumech z r. 2009 a 2011


ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

Recommend Documents