Analýza poskytovatelů sociálních služeb působících na území hl. m. Prahy

Analýza poskytovatelů sociálních služeb působících na území hl. m. Prahy

Oddělení analýz a vzdělávání Městské centrum sociálních služeb a prevence únor 2005

Analýza poskytovatelů sociálních služeb působících v hl. m. Praze

OBSAH 1. Úvod 2. Příprava a realizace analýzy 2. 1 Záměry analýzy 2. 2 Přípravná fáze 2. 3 Metody sběru informací 2. 4 Tvorba dotazníku 2. 5 Zpracování dat, interpretace 2. 6 Návratnost dotazníků 3. Výstupy analýzy 3. 1 Statut organizací 3. 2 Rok založení organizace 3. 3 Mateřské organizace a pobočky poskytovatelů služeb 3. 4 Cílové skupiny poskytovatelů sociálních služeb 3. 5 Věková struktura uživatelů služeb 3. 6 Poskytované služby 3. 7 Rozložení poskytovaných služeb na území hl. m. Prahy 3. 8 Zastoupení neziskového sektoru mezi poskytovateli sociálních služeb 3. 9 Financování sociálních služeb 3. 10 Územní působnost poskytovatelů služeb 3. 11 Počty uživatelů sociálních služeb, objemy poskytovaných služeb 3. 12 Pracovníci a dobrovolníci v sociálních službách 3. 13 Vzájemná spolupráce mezi poskytovateli 3. 14 Spolupráce poskytovatelů s institucemi samosprávy 3. 15 Zájem o spolupráci na vytváření krajské koncepce 4. Shrnutí 5. Komentáře a doporučení Seznam zkratek Přílohy

MCSSP, únor 2005

2 3 3 3 4 4 5 5 6 6 6 7 7 8 9 10 11 11 12 13 13 14 15 15 16 18 21

1


1.

ÚVOD

Analýza poskytovatelů sociálních služeb byla zpracována Oddělením analýz a vzdělávání Městského centra sociálních služeb a prevence ve spolupráci se studenty katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Pokyn ke zpracování analýzy byl vydán radní hl. m. Prahy pro oblast zdravotnictví, sociální péče a národnostních menšin Mgr. Hanou Halovou. Primárním cílem analýzy bylo získat co nejvíce informací o poskytovatelích služeb v Praze a uvést je do kontextu se situací v sociální oblasti v regionu. V průběhu přípravy a vlastní realizace analýzy vyplynuly další poznatky, které se mohou stát důležitým vodítkem pro práci související s plánováním služeb a jejich rozvojem. Analýzu je nutné vnímat v širším kontextu, jako nástroj a současně jeden z mnoha dílčích kroků směřujících k optimalizaci sítě sociálních služeb v Praze, po němž musí následovat řada dalších systémových aktivit. Samy o sobě, bez další reflexe a následného rozpracování, představují výstupy analýzy pouze izolovaný soubor údajů, který brzy ztratí na aktuálnosti. Způsob, jak výstupy analýzy efektivně využít, je možné nalézt v metodě komunitního plánování, k níž se pražský kraj přihlásil Usnesením Rady hlavního města Prahy č. 1475 ze dne 14. 10. 2003. Metoda komunitního plánování sociálních služeb je v současné době již rozšířena ve většině krajů České republiky. V Usnesení Vlády ČR č. 824 z roku 2004 bylo komunitní plánování navrženo jako způsob řešení dostupnosti a kvality veřejných služeb, který je vhodný ke standardizaci. Usnesením Vlády ČR č. 997 z loňského roku byl dále schválen návrh věcného záměru zákona o sociálních službách, v němž komunitní plánování figuruje jako jeden ze základních atributů organizace sociálních služeb.

2

MCSSP, únor 2005


2.

PŘÍPRAVA A REALIZACE ANALÝZY

Úvahy o zpracování analýzy byly od samého počátku úzce provázány se záměrem zavedení komunitního plánování jako nástroje organizace sociálních služeb na území pražského regionu. Komunitní plánování nabízí mj. řadu metod, standardizovaných a systémových postupů, mezi nimiž lze nalézt příklady vztahující se k provádění analýz poskytovatelů sociálních služeb a šetření potřeb uživatelů služeb. Tyto metody zahrnují techniky aplikované v rámci sociologických výzkumů nebo obecně užívané v marketingu, managementu, public relations aj. 2. 1

Záměry analýzy

Cílem analýzy bylo získání podrobných informací o poskytovatelích sociálních služeb působících na území hl. m. Prahy. Shromážděná a interpretovaná data pak měla postihnout stav poskytovatelů v regionu i v jednotlivých vyšších územně správních obvodech1. Zjišťovaní údajů se týkalo následujících oblastí: zřizovatelé organizací, cílové skupiny uživatelů služeb, typy poskytovaných služeb, objemy poskytovaných služeb, počty pracovníků organizací, teritoriální působnost poskytovatelů sociálních služeb, způsoby jejich financování, zkušenosti s dobrovolnickou prací, vzájemná spolupráce mezi organizacemi a orgány samosprávy. Aby však bylo možné výsledná data interpretovat, museli zpracovatelé reflektovat i některé další aspekty ovlivňující sociální situaci pražského kraje, např. základní demografickou charakteristiku, počty osob se zdravotním postižením, ale i objem finančních prostředků vynakládaných samosprávou na sociální služby. Uvedené údaje se podařilo získat díky spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy, sociálními a humanitními odbory 22 územně správních obvodů, Českým statistickým úřadem a dalšími institucemi. 2. 2

Přípravná fáze

Před vlastním zpracováním analýzy bylo nezbytné sestavit podrobný seznam poskytovatelů působících v pražském regionu. Za výchozí materiál posloužil Adresář poskytovatelů sociálních služeb na území hl. m. Prahy 2004 (MCSSP 2004) a Mapa sociálních služeb na území hl. m. Prahy (MCSSP 2004). Přehled poskytovatelů, který mělo díky těmto materiálům MCSSP k dispozici, byl adresně rozdělen podle 22 pražských vyšších územně správních celků. Sociální a humanitní odbory pražských správních obvodů obdržely výpis poskytovatelů sídlících v dané lokalitě a byly požádány o aktualizaci seznamu. Výsledný přehled obsahoval adresy 603 zařízení poskytujících sociální služby nebo organizací, jejichž činnost zasahuje do sociální oblasti. Nelze jednoznačně tvrdit, že uvedené číslo představuje konečný počet všech poskytovatelů sídlících a působících v Praze. Je však možné předpokládat, že se do seznamu podařilo zahrnout významnou většinu organizací, které byly v letech 2003 a 2004 aktivní.

1

Vyššími územně správními obvody je míněno 22 pražských městských částí, které jsou definovány v Obecně závazné vyhlášce hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hl. m. Prahy, č. 55/2000 Sb. HMP.

MCSSP, únor 2005

3


Již v rámci shromažďování údajů o poskytovatelích byla získána řada informací a podnětů, které zpracovatelé reflektovali při sestavování dotazníku, volbě způsobu jeho distribuce i následném sběru dat. 2. 3

Metody sběru informací

Podklady potřebné pro vypracování analýzy byly získávány z několika zdrojů. Údaje popisující sociální prostředí v Praze – demografická charakteristika, podíly cílových skupin v pražské populaci, granty vynakládané na sociální oblast – pocházely od spolupracujících subjektů samosprávy a státní správy. Pro sběr dat od poskytovatelů sociálních služeb zvolili zpracovatelé metodu dotazníkového šetření. Standardizovaný dotazník byl distribuován v tištěné formě všem organizacím a zařízením zahrnutým do seznamu poskytovatelů (viz výše). Respondenti rovněž mohli získat elektronickou verzi dotazníku, která byla k dispozici na internetových stránkách MCSSP, případně ji na požádání obdrželi prostřednictvím e-mailu. V dotazníku bylo určeno datum jeho odevzdání a po uplynutí vymezené lhůty se zpracovatelé v rámci tzv. „připomínání“ obraceli na respondenty telefonicky, přičemž nabízeli konzultace a pomoc při vyplnění formuláře. 2. 4

Tvorba dotazníku

Jedním z nejdůležitějších úkolů při tvorbě dotazníku je pregnantní formulace otázek tak, aby byly srozumitelné všem respondentům a současně postihly témata, na která se tazatel zaměřuje. Z tohoto důvodu je důležité, aby se tazatelé i respondenti shodli na významu užitých pojmů. V současné době však neexistuje žádné formální nebo alespoň všeobecně uznávané věcné vymezení komplexů sociálních služeb ani jednoznačně definované pojmosloví platné pro oblast sociálních služeb. Situace se pravděpodobně ustálí v době nabytí účinnosti zákona o sociálních službách, nicméně aktuálně panuje mezi poskytovateli značná volnost v nakládání s termíny a definicemi. Nejednotnost převládající v pojmosloví může u dotazníkových šetření vést až k úplnému znehodnocení informace, zpracovatelé proto využili materiálů, s nimiž dlouhodobě pracuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, a po konzultaci s organizacemi, které se podílely na pilotním odzkoušení dotazníku, aplikovali částečně upravenou verzi terminologie formuláře Žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nestátnímu neziskovému subjektu na sociální služby v roce 2005 (MPSV ČR 2004). Vycházeli přitom z předpokladu, že řada z poskytovatelů žádá stát o příspěvky na své služby, a je tedy seznámena s příslušnými pojmy. Problematickým se ukázalo sestavení funkčních otázek týkajících se objemu poskytovaných služeb. Zpracovatelé narazili u jednotlivých subjektů na výrazně odlišné postupy v evidenci výkonů služeb poskytnutých uživatelům. K tomuto tématu bude více řečeno v příslušné kapitole analýzy. Dotazník použitý v šetření tvoří samostatnou přílohu dokumentu.

4

MCSSP, únor 2005


2. 5

Zpracování dat, interpretace

Interpretace dat byla postavena na kombinaci kvantitativních i kvalitativních postupů. U kvalitativních postupů využili zpracovatelé zkušenosti, které získali ze svých dřívějších projektů. Jednalo se zejména o poznatky z prací na koncepčních materiálech určených Magistrátu hl. m. Prahy, které úzce souvisely s oblastí komunitního plánování, nebo z prací na některých specializovaných studiích, jejichž přehled je možné nalézt na www.mcssp.cz. Kvantitativní interpretace vycházely z výstupů statistického třídění I. a II. stupně dat poskytnutých respondenty v rámci dotazníkového šetření. Statistické výstupy zpracovali studenti katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na programu SPSS. 2. 6

Návratnost dotazníků

Z celkového počtu 603 rozeslaných dotazníků zpracovatelé obdrželi zpět 245 vyplněných formulářů, tzn. celková návratnost představovala 40,6 %. Návratnost dotazníků od subjektů působících na městských částech P9, P11, P14, P15, P21 dosáhla méně než 30 % a od organizací na městských částech P2, P4, P5, P7, P8, P12, P13, P20 necelých 50 %. Žádné vyplněné dotazníky nedodaly subjekty z městské části P18 (oslovena 1 organizace) a P19 (osloveno 5 organizací). Ve 30 případech respondenti uvedli důvod, proč dotazník nevyplňovali. Jednalo se např. o školská zařízení nebo organizace poskytující zdravotní služby, kdy jsou služby hrazeny převážně zdravotní pojišťovnou. Některé z oslovených subjektů sdělily, že neposkytují sociální služby přímo, ale pouze pracují pro poskytovatele sociálních služeb. Nabízejí např. služby poskytovatelům podporovaného zaměstnávání či poskytují granty na zajištění sociálních služeb apod. Ve třech případech dotázaní oznámili, že jejich organizace z různých příčin omezila nebo ukončila činnost. Informace o návratnosti dotazníků je důležitá zejména s ohledem na případné zobecnění výsledků šetření. Z celkového počtu oslovených subjektů se jich výzkumu zúčastnily cca 2/5, proto není možné tvrdit, že údaje předkládané v následujících kapitolách vystihují situaci všech poskytovatelů sociálních služeb v Praze.

MCSSP, únor 2005

5


3.

VÝSTUPY ANALÝZY

Kapitoly shrnující výstupy šetření jsou řazeny tematicky, podle oblastí, na které byly zaměřeny konkrétní otázky dotazníku. V rámci výstupů je část údajů prezentována za mateřské organizace, nikoliv za veškerá pracoviště (pobočky). Na tuto skutečnost je vždy v příslušné kapitole upozorněno. 3. 1

Statut organizací

Mezi 245 respondenty převažovala občanská sdružení (56 % všech subjektů) a dále organizace zřízené hl. m. Prahou (14,3 %). Téměř 13 % respondentů patřilo mezi právnické osoby zřizované církví a u 8 % byla zřizovatelem některá z městských částí. Necelých 5 % subjektů tvořily organizace zřízené státem. Obecně prospěšné společnosti a další typy organizací byly zastoupeny z cca 2 %. Graf č. 1: Rozdělení respondentů podle statutu organizací

Statut organizací

8%

2%

občanské sdružení obecně prospěšná společnost

14 %

církevní právnická osoba organizace zřízená státem 5%

56 %

organizace zřízená hl.m. Praha organizace zřízená městskou částí Prahy

13 % 2%

3. 2

jiné

Rok založení organizace

Zpracovatelé v dotazníku zjišťovali rok založení mateřských organizací. Nejméně organizací vzniklo před rokem 1989 (8,5 % z celkového počtu respondentů), převažovaly mezi nimi organizace zřízené hl. m. Prahou, které představovaly téměř 67 % všech organizací působících v té době v Praze. K založení největšího počtu subjektů poskytujících sociální služby došlo v letech 1990 až 1993, kdy vzniklo 34,9 % ze všech organizací, které se zúčastnily šetření. Z toho bylo cca 68 % občanských sdružení, 10,8 % církevních právnických osob, 8,1 % organizací zřízených hl. m. Prahou a 5,4 % organizací zřízených státem. V letech 1994-1997 vzniklo dalších více než 27 % subjektů. Nejvýraznější podíl mezi založenými organizacemi opět měla občanská sdružení (téměř 66 %).

6

MCSSP, únor 2005


Od roku 1998 začalo působit 29 % subjektů. Výrazný podíl mezi nově vzniklými organizacemi měly organizace zřízené pražskými městskými částmi (22,6 %). Tabulky a grafy viz Příloha č. 1. Graf č. 2: Celkové podíly organizací vzniklých za sledovaná období Sledovaná období 40,00%

34,90 %

35,00% 27,40 %

30,00%

29,20 %

25,00% 20,00% 15,00% 10,00%

8,50 %

5,00% 0,00% do 1989

3. 3

1990-1993

1994-1997

od 1998

Mateřské organizace a pobočky poskytovatelů služeb

Řešitelé pro potřeby analýzy rozlišovali mateřské organizace poskytovatelů a jejich pobočky. Za mateřskou organizaci se označilo 113 subjektů (cca 46 %), zbývajících 132 zařízení představovalo pobočky a střediska (cca 54 %). Téměř 59 % ze všech mateřských organizací mělo statut občanského sdružení a 17 % statut organizace zřízené hl. m. Prahou. Největší počet mateřských organizací sídlí na městské části P1 (17,7 %), P2 (14,2 %) a P8 (10,6 %). Shodně (9,7 %) mateřských organizací má sídlo na městských částech P4, P5, P6 a 8,8 % na P10. Na zbývajících městských částech sídlí mezi 1 % až 4 % mateřských organizací. Vlastní pobočky a střediska zřídilo na území hl. m. Prahy 33,6 % a mimo Prahu 23,4 % mateřských organizací. 15 % mateřských organizací otevřelo na území Prahy jednu pobočku, pěti nebo více pobočkami v HMP disponuje cca 9 % mateřských organizací. 3. 4

Cílové skupiny poskytovatelů sociálních služeb

V rámci zjišťování cílových skupin2, na které se zaměřují poskytovatelé sociálních služeb, zpracovatelé analyzovali odpovědi všech respondentů, tj. mateřských organizací i jejich poboček. Naprostá většina poskytovatelů nabízí služby nebo komplexy služeb zaměřené na více cílových skupin, z tohoto důvodu dochází k překrývání procentuálních podílů subjektů orientujících se na jednotlivé cílové skupiny. 33,8 % ze všech respondentů nabízí služby seniorům, 32,4 % organizací se orientuje na skupinu osob s tělesným postižením a stejný podíl subjektů označil za svoji cílovou skupinu osoby v krizi. 31,5 % zařízení se zaměřuje na rodiny s dětmi. 27 % zařízení zajišťuje služby osobám s kombinovaným postižením a 26,1 % osobám s mentálním postižením. 21,2 % respondentů poskytuje služby osobám 2

Definice cílových skupin poskytovatelů sociálních služeb vycházela z materiálu Žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nestátnímu neziskovému subjektu na sociální služby v roce 2005 (MPSV ČR 2004).

MCSSP, únor 2005

7


s jiným zdravotním postižením, 19,4 % osobám s duševním onemocněním a 18,5 % osobám se zrakovým postižením. Sociální služby pro skupinu dětí a mládeže ohrožené delikvencí nabízí 14,4 % všech zařízení a 12,2 % organizací zajišťuje služby osobám bez přístřeší. 7,2 % subjektů se zaměřuje na skupinu drogově závislých a 5,4 % na pachatele trestné činnosti a osoby propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy po dosažení zletilosti. Relativně nejméně organizací poskytuje sociální služby uprchlíkům (4,5 %), osobám ohroženým prostitucí (rovněž 4,5 %) a osobám HIV pozitivním a nemocným AIDS (3,2 %). Necelá 2 % ze všech respondentů nabízí služby přímo zaměstnancům poskytovatelů. Pro srovnání je možné uvést několik případů zastoupení cílových skupin v pražské populaci. Např. senioři nad 65 let tvoří 16 % pražské populace. V případě zdravotně postižených v současné době neexistuje ucelená evidence. Zpracovatelé proto vycházeli z údajů Národní rady zdravotně postižených ČR, Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR a Českého statistického úřadu. Podíl zrakově postižených na celkovém počtu obyvatelstva Prahy se dlouhodobě pohybuje kolem 0,6 % (v přepočtu cca 7 000 osob), některé odhady však uvádějí až 1 %. Sluchově postižení občané jsou v pražské populaci zastoupeni rovněž 1 % (cca 11 700 osob) a mentálně postižení 3 % (cca 35 000 osob). Vozíčkáři nebo osoby s vadou pohybového ústrojí tvoří o něco více než 3 % obyvatelstva Prahy (cca 37 500 osob), duševně nemocní pak 1 % (cca 11 700 osob). Uvedené podíly zdravotně postižených v Praze se podstatně neliší od celorepublikových poměrů. V případě cílové skupiny osob HIV pozitivních a nemocných AIDS bylo v Praze k 31. 10. 2004 potvrzeno 372 HIV pacientů, z toho 204 v asymptomatickém stadiu, 72 ve stadiu symptomatickém a ve stadiu AIDS 96 lidí3. Tabulky v Příloze č. 2 ukazují mj. rozdělení organizací podle cílových skupin na jednotlivých pražských městských částech. 3. 5

Věková struktura uživatelů služeb

V části zaměřené na zjišťování věkové struktury uživatelů služeb bylo použito rozdělení věkových kategorií z formuláře Žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nestátnímu neziskovému subjektu na sociální služby v roce 2005 (MPSV ČR 2004), které je však odlišné od členění zavedeného Českým statistickým úřadem. Zpracovatelé v textu uvádějí v místech, kde je to vhodné, srovnání těchto kategorizací. 75,9 % poskytovatelů se zaměřuje na osoby ve věku 27 až 64 let. Vysoký podíl organizací je dán jednak samotným nastavením šíře věkové kategorie, na druhou stranu však odráží skutečnost, že v Praze zastupují lidé v uvedeném věku téměř 60 % všech obyvatel (cca 690 000 osob)4. Představují tedy i nejpočetnější zdrojovou skupinu potenciálních uživatelů služeb. Největší podílové zastoupení mají

3 4

8

Doc. Dr. M. Staňková, CSc., Fakultní nemocnice Na Bulovce Veškeré demografické údaje použité v materiálu vychází z dat Českého statistického úřadu k 31. 12. 2003.

MCSSP, únor 2005


poskytovatelé, kteří se orientují na uživatele ve věku 27-64 let, na území městské části P1 (16,7 % ze všech subjektů), P2 (11,9 %), P4 a P6 (shodně 10,1 %). 70 % respondentů poskytuje služby mladým lidem ve věku 19-26 let. Dle členění ČSÚ představuje věková kategorie mezi 20 až 24 lety přibližně 7 % veškeré pražské populace. Největší podílové zastoupení ze všech organizací, které se orientují na uživatele ve věku 20-24 let, mají tyto subjekty na území městské části P1 (17,5 %), P2 (16,2 %) a P4 (10,4 %). 55,5 % organizací nabízí služby tzv. mladším důchodcům (65-80 let), jejichž zastoupení v pražské populaci je více než 16 %. Největší podílové zastoupení mají tito poskytovatelé na území městské části P1 (16,3 %), P2 (13 %), P5 (8,9 %) a P10 (8,1 %). Mladým lidem mezi 16-18 lety nabízí sociální služby 50,9 % poskytovatelů, podle členění ČSÚ je zastoupení věkové kategorie 15-19 let v pražské populaci kolem 5,5 %. Největší podílové zastoupení ze všech organizací, které se orientují na uživatele ve věku 16-18 let, mají tyto subjekty na území městské části P2 (21,4 %), P1 (14,3 %) a P4 (9,8 %). Služby nejstarším občanům ve věku 80 a více let poskytuje 43,6 % zařízení. Podíl této cílové skupiny na celkové pražské populaci je 3,7 %. Největší podílové zastoupení mají tito poskytovatelé na území městské části P1 (18,6 %), P2 (10,3 %), P5 (9,3 %). Na nejmladší děti do 6 let se orientuje 36,4 % organizací. ČSÚ uvádí, že do věkové kategorie 0-4 let spadají v Praze přibližně 4 % obyvatel. Největší podílové zastoupení mají tito poskytovatelé na území městské části P2 (15 %), P1 (12,5 %),), P4 (11,3 %), P5 a P6 (shodně 10 %). 40 % zařízení se zaměřuje na věkovou kategorii 7-10 let a na děti ve věku 11-15 let 40,5 % organizací. Podíl obyvatel Prahy ve věku 5-14 let dosahuje téměř 9 %. Nejvíce subjektů, které se věnují těmto cílovým skupinám, sídlí na městských částech P1, P2 a P4. Tabulky viz Příloha č. 3. 3. 6

Poskytované služby

Zpracovatelé využili rozdělení služeb a komplexů služeb uvedené ve formuláři Žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nestátnímu neziskovému subjektu na sociální služby v roce 2005 (MPSV ČR 2004). Obdobně jako v případě cílových skupin, i zde platí, že organizace v naprosté většině případů poskytují více typů služeb nebo jejich komplexů. Téměř polovina organizací odpověděla, že poskytuje poradenské služby (49,5 %), necelých 26 % ze všech subjektů provozuje centrum denních služeb a cca 22 % organizací pak poskytuje krizovou pomoc. Služby osobní asistence nabízí téměř 18 % zařízení, kontaktní centra pak zřizuje 15,3 % ze všech organizací. Pečovatelskou službu poskytuje rovněž cca 15 % zařízení a domovy a penziony provozuje více než 12 % organizací. 5 % ze všech subjektů patří mezi nízkoprahová zařízení pro děti a mládež nebo zařízení nabízející podporované zaměstnání (5 %) či přechodné zaměstnávání (taktéž 5 %). Podporované bydlení zajišťují

MCSSP, únor 2005

9


cca 3 % subjektů, obdobný podíl organizací nabízí službu nocleháren. Více než 2 % organizací pak provozují speciální služby pro zdravotně postižené a náhradní rodinnou péči cca 1 % zařízení. Tabulka viz Příloha č. 4. 3. 7

Rozložení poskytovaných služeb na území hl. m. Prahy

Z pohledu územního rozložení působí největší počet zařízení poskytujících sociální služby v centrálních oblastech Prahy, zejména na městských částech P1, P2, P4, P5, P6 a P85. Ze sledovaného vzorku respondentů jich sídlí na Praze 1 a Praze 2 shodně po 15 %. Mezi 8-9,5 % zařízení pak sídlí na městských částech P4, P5, P6 a P8. Podíl organizací působících na ostatních jednotlivých městských částech nepřesahuje podle šetření 6 %. Z těchto důvodů zpracovatelé v následující části popisují pouze situaci ve výše zmíněných městských částech P1, P2, P4, P5, P6 a P8. Přehled rozložení poskytovaných služeb na území ostatních městských částí je možné nalézt v Příloze č. 5. V následujícím přehledu služeb poskytovaných na území jednotlivých městských částí se autoři zaměřují, vedle nejčastěji poskytovaných služeb, také na služby s nejmenším podílem. MČ Praha 1: Z hlediska typu služeb zde nejvíce organizací nabízí poradenské služby (54,8 %), dále centra denních služeb (38,7 %), více než 32 % služby kontaktních center a téměř 26 % organizací na území P1 poskytuje služby osobní asistence. Naopak pouze 3,2 % subjektů zajišťuje služby azylových domů, chráněné bydlení, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, služby přechodného zaměstnávání, chráněného bydlení nebo terapeutických komunit. MČ Praha 2: Téměř 61 % ze všech poskytovatelů působících na této MČ nabízí poradenské služby. Mezi 18-21 % organizací pak zajišťuje služby krizové pomoci, kontaktních center, služby osobní asistence nebo vzdělávací aktivity. 3 % organizací nabízí služby v rámci domovů a penzionů, podporovaného zaměstnání, přechodného zaměstnávání, služeb rané péče, speciálních služeb pro tělesně postižené a služeb náhradní rodinné péče. MČ Praha 4: Poradenské služby zde poskytuje téměř 37 % všech organizací, více než 30 % zařízení patří mezi dílny, cca 21 % subjektů pak nabízí služby center denních služeb, domovů a penzionů nebo osobní asistenci. Naopak v cca 5 % případů organizace zajišťují služby domů na půli cesty, odlehčovací nebo pečovatelské služby, služby rané péče a služby v oblasti rehabilitace, rekondičních cvičení a volnočasových aktivit. Žádná z organizací pak nenabízí služby náhradní rodinné péče, speciální služby pro zdravotně postižené, terénní programy, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, nízkoprahová denní centra ani kontaktní centra. MČ Praha 5: Na území Prahy 5 jsou opět nejčastěji zastoupeny poradenské služby (cca 37 %) a služby krizové pomoci (více než 26 %). Nejméně subjektů pak nabízí náhradní rodinnou péči, vzdělávací aktivity, rekondiční a rehabilitační aktivity, služby rané péče a přechodné zaměstnávání, podporované 5

Reálná situace může být odlišná. Zpracovatelé vycházeli z odpovědí respondentů dotazníkového šetření, kteří představují přibližně 2/5 ze všech oslovených subjektů poskytujících sociální služby.

10

MCSSP, únor 2005


bydlení, odlehčovací služby, noclehárny, nízkoprahová zařízení pro děti a mládež a služby azylových domů (vždy cca 5 %). MČ Praha 6: Na této městské části tvoří téměř 48 % všech nabízených služeb centra denních služeb, cca 33 % služby osobní asistence a poradny, necelých 24 % pak pečovatelské služby, krizová pomoc a vzdělávací aktivity. Méně než 5 % subjektů zajišťuje služby dílen, domů na půli cesty, kontaktních center, nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, terénní programy, rekondiční a rehabilitační aktivity s volnočasovými aktivitami. MČ Praha 8: 65 % všech zde působících organizací zajišťuje opět poradenské služby, 40 % krizovou pomoc a 30 % představují centra denních služeb. 5 % subjektů nabízí služby dílen, odlehčovací služby, podporované bydlení a služby tísňové péče. 3. 8

Zastoupení neziskového sektoru mezi poskytovateli sociálních služeb

Získané informace umožnily vyjádřit podíl organizací neziskového sektoru na poskytovaných službách. Pod neziskový sektor autoři zahrnuli organizace typu občanských sdružení, obecně prospěšných společností a církevních právnických osob. Z odpovědí respondentů vyplynulo, že organizace neziskového sektoru se podílí 100% na nabídce služeb podporovaného zaměstnání, podporovaného bydlení a speciálních služeb pro zdravotně postižené. Organizace neziskového sektoru představují více než 90 % subjektů zajišťujících poskytování služeb osobní asistence, terénních programů, přechodného zaměstnávání a nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Organizace neziskového sektoru dále tvoří více než 80 % z poskytovatelů služeb domů na půli cesty, rehabilitace, rekondičního cvičení a volnočasových aktivity, dílen, kontaktních center, nocleháren a azylových domů. Celkově lze říci, že organizace neziskového sektoru zastupují u naprosté většiny typů služeb více než 50 % poskytovatelů (tabulka viz Příloha č. 6). Výjimkou jsou pečovatelské služby, které v převážné míře zajišťují organizace zřizované městskými částmi Prahy, a náhradní rodinná péče, na které se podílí především organizace zřizované hlavním městem Prahou. 3. 9

Financování sociálních služeb

Dalším cílem výzkumu bylo zjistit zdroje financí poskytovatelů sociálních služeb za léta 2003 a 2004. Zpracovatelé se zaměřili výhradně na mateřské organizace. U údajů za rok 2004 je nutné vzít v úvahu, že data byla sbírána během IV. čtvrtletí uvedeného roku, tedy před uzávěrkou účetního období. Organizace proto poskytly údaje nejčastěji za první pololetí roku 2004. Hlavním zdrojem financí poskytovatelů v roce 2003 byly dotace MPSV ČR (pro 21,5 % respondentů) a dotace od Magistrátu hl. m. Prahy (20,6 %). Úhrady za služby definovalo jako převažující zdroj prostředků 15 % dotázaných subjektů, dotace městských částí a finanční dary uvádělo shodně cca 11 % organizací a platby od jiných ministerstev 10 % poskytovatelů.

MCSSP, únor 2005

11


V roce 2004 byly dotace kraje, resp. Magistrátu hl. m. Prahy, hlavním zdrojem financí téměř pro 30 % respondentů. Další údaje ukazují, že pro 14,4 % subjektů byly v roce 2004 hlavním zdrojem prostředků úhrady za služby. Dotace MPSV ČR deklarovalo jako hlavní zdroj financování 12,4 % organizací a 11,3 % organizací uvedlo za hlavní zdroj finanční dary. Přes 11 % subjektů bylo převážně financováno pražskými městskými částmi. Více než 9 % organizací využilo především dotačních prostředků ostatních ministerstev. Šetření potvrzuje výraznou závislost neziskového sektoru na financování z veřejných prostředků, zejména z rozpočtu MPSV ČR či Magistrátu hl. m. Prahy. Pokud porovnáme hlavní zdroje financování organizací za oba roky, pak v roce 2004 se podíl organizací dotovaných převážně z MPSV ČR snížil téměř o 10 %. K nejvýraznějšímu snížení došlo zejména u občanských sdružení – z 33 % na 17 %. Naopak počet organizací dotovaných převážně z finančních prostředků Magistrátu hl. m. Prahy se v roce 2004 o 10 % zvýšil (z 20,3 % na 29,9 %). Ve srovnání s rokem 2003 narostl v roce 2004 podíl občanských sdružení, ve kterých hlavním finančním zdrojem byly prostředky MHMP – z necelých 7 % na cca 19 %. Lze uvést několik příkladů z pohledu financování konkrétních sociálních služeb. V roce 2003 označilo za hlavní zdroj prostředků MPSV ČR 70 % poskytovatelů přechodného zaměstnávání a podporovaného zaměstnávání, 55 % poskytovatelů tísňové péče, dále 50 % domů na půli cesty, 43 % center denních služeb, 41 % azylových domů a 40 % poskytovatelů terénních programů. Magistrát hl. m. Prahy se stal nejdůležitějším zdrojem prostředků pro zařízení náhradní rodinné péče (cca 66 % organizací) a pro subjekty zajišťující chráněné bydlení (31 %). V roce 2004 došlo k výraznému snížení financování poskytovatelů ze strany MPSV ČR, což se týkalo většiny z výše uvedených typů služeb. Naopak bylo možné pozorovat výrazný nárůst podílu Magistrátu hl. m. Prahy jako hlavního zdroje prostředků. Např. u chráněného bydlení představuje MHMP nejdůležitější zdroj pro více než 50 % organizací a u tísňové péče pro 45 % subjektů. Městské části byly v obou letech nejvýznamnějším zdrojem financí pro poskytovatele pečovatelských služeb (cca 45 % zařízení). Tabulky a grafy v Příloze č. 7 mj. ukazují, jaké je průměrné rozdělení podílu finančních zdrojů podle typů organizací. Na základě podkladů získaných od městských částí i MHMP zpracovatelé vytvořili přehled prostředků poskytnutých samosprávou prostřednictvím grantů na sociální oblast (viz Příloha č. 8). 3. 10 Územní působnost poskytovatelů služeb 98,6 % poskytovatelů uvedlo, že jejich služby využívají obyvatelé městské části, na jejímž území zařízení sídlí. 82 % respondentů sdělilo, že jejich uživatelé pochází z celé Prahy, a služby cca 31 % organizací využívají občané z celé ČR. Téměř 49 % poskytovatelů přitom označilo za své uživatele občany ze Středočeského kraje. Cizincům nabízí služby 17,6 % všech organizací, největší podíl mezi nimi (40 %) mají organizace zřizované státem.

12

MCSSP, únor 2005


Relativně nejvíce uzavřené pro jiné uživatele, než jsou obyvatelé konkrétní městské části, jsou organizace zřizované MČ. Necelých 39 % z nich poskytuje služby všem Pražanům a občanům celé ČR pouze 5,6 %. 3. 11 Počty uživatelů sociálních služeb, objemy poskytovaných služeb Cílem této části šetření bylo zjistit konkrétní počty fyzických osob, které v letech 2003 a 2004 využily nabízené sociální služby, i podíly nových uživatelů. Zpracovatelé při vyhodnocování údajů získaných dotazníkem narazili na závažný problém kompatibility získaných informací, který pramenil z rozdílného přístupu k evidenci dat u jednotlivých poskytovatelů. Lze říci, že v praxi se objevují tři modely evidence údajů, které mají různé nuance: §

Organizace registruje počet uživatelů (fyzických osob) a zaznamenává i objem poskytnutých služeb. Ne vždy však sleduje, kolikrát byla určitá služba poskytnuta konkrétnímu uživateli.

§

Organizace nesleduje počet uživatelů (fyzických osob), ale počet návštěv uživatelů. Samostatně zaznamenává objem poskytnutých služeb.

§

Povaha nabízené služby znemožňuje přesnou evidenci konkrétních uživatelů (fyzických osob). Organizace sleduje pouze objem poskytnutých služeb, např. počet poskytnutých informací, konzultací, počet poskytnutých noclehů, počet vydaných obědů, počet krizových telefonátů apod.

Shromážděná data tedy představovala nesourodý soubor údajů, které nebylo možné uspokojivě interpretovat. Podobně tomu bylo i v případě zjišťování objemu poskytnutých sociálních služeb. Prakticky všechna zařízení zpracovávají vlastní statistiky, jimi sledované údaje jsou však vzájemně porovnatelné jen ve velmi omezeném počtu případů. Část respondentů v komentářích k dotazníku nebo v telefonických konzultacích poukazovala na skutečnost, že pro ně není možné jednoznačně vydělit jednotlivé služby, které se mnohdy úzce prolínají. Specifickým případem jsou zařízení zajišťující sociální i zdravotní služby, u nichž dochází k velmi těsnému souběhu různých typů úkonů. Na základě těchto zjištěných skutečností nebylo možné shromážděná data smysluplně a věcně interpretovat. 3. 12 Pracovníci a dobrovolníci v sociálních službách Další část výzkumu byla zaměřena na zjišťování počtu osob působících v mateřských organizacích poskytovatelů. Zpracovatelé věnovali pozornost i práci dobrovolníků. V organizacích respondentů se podle získaných údajů pohybovalo necelých 3 900 pracovníků. Z tohoto počtu tvořili téměř 75 % pracovníci (přibližně 2 900 osob), kteří působili v přímé práci s klienty. Nelze však porovnávat počet osob a objem plných pracovních úvazků. Důvodem je, že některé osoby pracují na kratší úvazky, případně jde o DPP, DPČ nebo OSVČ. Část pracovníků může také působit ve více organizacích.

MCSSP, únor 2005

13


Více než čtvrtina respondentů (cca 26 %) uvádí, že počet jejich pracovníků dosahuje nejvýše 5 osob, téměř 61 % všech organizací pak disponuje 20 nebo méně pracovníky. Více než 40 pracovníků zaměstnává přibližně 25 % organizací. Porovnání počtů pracovníků podle typů organizací ukazuje, že pro cca 55 % občanských sdružení pracuje 10 a méně osob. V přibližně 57 % církevních právnických subjektů působí mezi 11 až 40 pracovníky a 50 % organizací zřízených HMP uvádí, že počet jejich pracovníků převyšuje 41. Významnou roli v sociální oblasti hraje práce dobrovolníků. V organizacích respondentů jich působí téměř 1 800, představují tedy více než 30 % lidských zdrojů aktivních v sociálních službách (pokud sečteme 3 900 pracovníků s 1 800 dobrovolníky). Více než 73 % organizací poskytovatelů využívá práce dobrovolníků. Rovněž v případě dobrovolníků však nebylo možné z dostupných údajů určit, kolik z nich pracuje pro více organizací. Dotazníkového šetření se zúčastnila méně než polovina oslovených organizací, reálný počet dobrovolníků působících u poskytovatelů služeb v Praze bude pravděpodobně odlišný a spíše vyšší. Ve 40 % organizací spolupracovali s 5 nebo méně dobrovolníky, avšak cca 26 % poskytovatelů udávalo, že u jejich organizace působí 21 nebo více dobrovolníků. Srovnání, jak práci dobrovolníků využívaly jednotlivé typy organizací, ukázalo, že dobrovolníci působí u cca 87 % občanských sdružení, u necelých 86 % církevních právnických osob, u méně než 17 % organizací zřízených státem, dále u 55 % organizací zřízených pražskými městskými částmi a u 47 % organizací zřízených hl. m. Prahou. Nevyšší podílové zastoupení mají organizace, které využívají práci dobrovolníků, na území městské části P1 (19,8 % ze všech subjektů), na městské části P2 a P8 (shodně 12,3 %) a P6 (11,1 %). Uvedená čísla ovlivňuje do značné míry počet poskytovatelů služeb aktivních na území jednotlivých městských částí. Tabulky a grafy viz Přílohy č. 9, 10, 11 a 12. 3. 13 Vzájemná spolupráce mezi poskytovateli Šetření zjišťovalo rozsah spolupráce poskytovatelů s dalšími subjekty nabízejícími sociální služby. Zpracovatelé směřovali své dotazy na spolupráci organizací působících na území hlavního města, mimo území hlavního města, v rámci České republiky i na spolupráci se zahraničními zařízeními. Údaje byly sledovány za mateřské organizace. Ze získaných informací je patrné, že více než 86 % dotázaných poskytovatelů udržuje kontakt s jinými organizacemi poskytujícími sociální služby na území hlavního města. V rámci rozdělení podle typů organizací lze říci, že s jinými subjekty v Praze spolupracuje téměř 90 % organizací zřízených hl. m. Prahou a 88 % občanských sdružení. U organizací zřízených státem je tento podíl více než 83 %, u organizací zřízených městskými částmi 70 %. V případě dotazu na spolupráci se subjekty poskytujícími sociální služby mimo území hlavního města (v rámci ČR) výsledky ukázaly, že více než 69 % dotázaných udržuje kontakt s mimopražskými

14

MCSSP, únor 2005


organizacemi. V rámci rozdělení podle typů organizací je možné konstatovat, že s jinými subjekty v ČR spolupracuje 100 % organizací zřízených státem, cca 70 % občanských sdružení, církevních právních společností a organizací zřízených hl. m. Prahou. Se subjekty mimo hlavní město spolupracuje 30 % organizací zřízených městskými částmi. Více než 52 % dotázaných poskytovatelů udržuje kontakt se zahraničními partnery. V rámci rozdělení podle typů organizací lze říci, že s jinými subjekty mimo ČR spolupracuje cca 71 % církevních právních společností, 58 % organizací zřízených hl. m. Prahou, 54 % občanských sdružení, 50 % organizací zřízených státem a pouze 10 % organizací zřízených městskými částmi. Poskytovatelé se nejvíce orientují na spolupráci se subjekty z Belgie, Holandska, Polska, Rakouska, Slovenska, USA a Velké Británie. 3. 14 Spolupráce poskytovatelů s institucemi samosprávy Dotazy v této části výzkumu byly směřovány na spolupráci poskytovatelů s úřady pražských městských částí, na jejichž území sídlí, a na spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy. Téměř 85 % dotázaných udržuje kontakt s úřady MČ. S úřady městských částí spolupracuje 100 % organizací zřízených městskými částmi, 94 % organizací zřízených hl. m. Prahou, 83 % organizací zřízených státem, 80 % občanských sdružení a 71 % církevních právnických osob. Jako jednoznačně nebo spíše pozitivní vnímá tuto spolupráci 93 % organizací. Pouze 7 % subjektů se vyjádřilo ke spolupráci s úřady MČ negativně. 78 % dotázaných spolupracuje s MHMP. Jedná se o 100 % organizací zřízených hl. m. Prahou, 79 % občanských sdružení, 60 % organizací zřízených městskými částmi, 57 % církevních právnických osob a 33 % organizací zřízených státem. Jako jednoznačně pozitivní nebo spíše pozitivní vnímá spolupráci s MHMP 94 % organizací. Negativně se ke spolupráci vyjádřilo 5 % organizací. 3. 15 Zájem o spolupráci na vytváření krajské koncepce Závěrečným dotazem byl zjišťován zájem mateřských organizací podílet se na vytváření krajské koncepce rozvoje sociálních služeb. Necelých 50 % respondentů, kteří zodpověděli tuto otázku, deklarovalo jasný zájem podílet se na tvorbě koncepce, méně jednoznačně by se zapojilo 36 % organizací. 15 % subjektů by zájem o spolupráci neprojevilo.

MCSSP, únor 2005

15


4.

SHRNUTÍ

V průběhu dotazníkového šetření zpracovatelé oslovili 603 subjektů, o nichž bylo zjištěno, že jejich činnost zasahuje do oblasti sociálních nebo zdravotních služeb. Zpracovatelé předpokládají, že v uvedeném počtu je zahrnuta většina organizací poskytujících sociální služby na území hl. m. Prahy v letech 2003 a 2004. Dotazník vyplnilo 245 zařízení, což představuje cca 2/5 oslovených organizací. Tuto skutečnost je nutné mít neustále na zřeteli při sledování výstupů šetření – získané údaje vystihují situaci výhradně na základě dat získaných od dotázaných organizací, které se akce zúčastnily. Mezi respondenty převažovala občanská sdružení (56 %)6, organizace zřízené hl. m. Prahou (14 %) a církevní právnické osoby (12 %). Organizace zřízené městskou částí Prahy představovaly 8 % respondentů. Zbývajících 10 % respondentů patřilo mezi organizace zřízené státem, obecně prospěšné společnosti a další subjekty. Uvedená čísla sice nepopisují zcela přesně skladbu poskytovatelů sociálních služeb v Praze, do značné míry však potvrzují tezi, že v této oblasti dominuje nestátní neziskový sektor. Nejvíce respondentů působilo na městských částech P1 a P2 (shodně 15 %). Na území městských částí P6, P4, P5 a P8 fungovalo vždy mezi 8 % až 9 % ze všech zařízení poskytujících sociální služby. K založení největšího počtu organizací poskytujících sociální služby došlo v letech 1990 až 1993 – v této době vzniklo téměř 35 % všech organizací, 68 % z nich byla občanská sdružení. V letech 1994-1997 vzniklo dalších více než 27 % organizací, opět téměř 66 % z nich představují občanská sdružení. Od roku 1998 bylo založeno 29 % subjektů, v té době výrazně stoupl počet organizací zřízených pražskými městskými částmi, jejichž podíl na všech vzniklých organizacích činil 22,6 %. Jedním z cílů výzkumu bylo zjistit, na jaké cílové skupiny se oslovená zařízení orientují a jaké služby poskytují. Současně zpracovatelé zamýšleli zjistit počty klientů, kteří sociální služby využívají, případně objemy nabízených služeb. Při vyhodnocování údajů však narazili na problém rozdílného přístupu jednotlivých organizací k evidenci uživatelů a poskytovaných služeb, proto tyto údaje nejsou v závěrečné zprávě uvedeny. Většina dotázaných poskytuje více typů služeb, které se překrývají a doplňují a jsou určeny pro celou řadu skupin uživatelů. Různou formou poradenství se v Praze zabývá téměř 50 % subjektů, v mnoha případech je toto poradenství provázáno s nabídkou dalších služeb, 26 % zařízení provozuje centra denních služeb a 22 % organizací se zaměřuje na poskytování krizové pomoci. Relativně malý počet subjektů (5 %) provozuje nízkoprahová zařízení pro děti a mládež, či nabízí podporované nebo přechodné zaměstnávání. Nejméně organizací (3 %) zajišťuje podporované bydlení. Z hlediska cílových skupin se výrazná část zařízení (34 %) zaměřuje na seniory, 32 % subjektů na osoby s tělesným postižením a na osoby v krizi. Na opačném konci spektra stojí např. podíly subjektů

6

Veškeré relativní četnosti (procenta) udávané v této kapitole jsou zaokrouhlovány na celá čísla.

16

MCSSP, únor 2005


poskytujících služby uprchlíkům (5 %), osobám ohroženým prostitucí (rovněž 5 %) nebo lidem HIV pozitivním (3 %). Celkově se neziskový sektor z více než 50 % podílí na všech typech poskytovaných sociálních služeb. Výjimkou je oblast pečovatelských služeb, kde převažují organizace zřizované městskými částmi Prahy. Podobně v případě náhradní rodinné péče zajišťují téměř 67% všech služeb organizace zřizované hlavním městem Praha, zbývajících 33% pak zajišťuje soukromý sektor. Z hlediska věkové struktury uživatelů služeb se téměř 76 % zařízení zaměřuje na osoby ve věku 27 až 64 let. 70 % organizací poskytuje služby mladým lidem ve věku 19-26 let. V části výzkumu zabývající se místem bydliště uživatelů sociálních služeb zpracovatelé zamýšleli získat informace o rozsahu územní působnosti poskytovatelů. 99 % organizací uvedlo, že poskytují služby obyvatelům městské části, na jejímž území sídlí. Služby 82 % subjektů využívají občané z území celého hlavního města a více než 30 % organizací deklarovalo, že jejich klienti pocházejí z celé České republiky. Další část šetření byla zaměřena na zjišťování počtů pracovníků v sociálních službách. V oslovených organizacích působilo podle získaných údajů necelých 3 900 pracovníků. Z tohoto počtu tvořili pracovníci v přímé práci s klienty téměř 75 %. Zpracovatelé sledovali rovněž údaje o počtech dobrovolníků aktivních v sociálních službách. Podle zjištěných údajů jich v organizacích respondentů působilo 1 800. Podíl organizací, které dobrovolníky využívaly, činil 73 % ze všech respondentů. Dalším cílem výzkumu bylo zjistit zdroje financí poskytovatelů sociálních služeb za léta 2003 a 2004. Zde byla potvrzena závislost poskytovatelů sociálních služeb na veřejných prostředcích. V roce 2003 udávalo 21 % subjektů za svůj nejvýznamnější zdroj financí MPSV ČR a 20 % organizací dotace MHMP. V roce 2004 však došlo k 10% nárůstu podílů organizací udávajících jako nejdůležitější zdroj dotace MHMP, současně poklesl podíl subjektů závislých na financích od MPSV ČR.

MCSSP, únor 2005

17


5.

KOMENTÁŘE A DOPORUČENÍ

Záměrem analýzy bylo zmapovat situaci sociálních služeb poskytovaných na území hl. m. Prahy, a v případech, kde to data umožňovala, i na jednotlivých pražských městských částech. V průběhu její přípravy i při vyhodnocování vstupů vyplynula určitá zjištění, která představují značný potenciál využitelný při tvorbě koncepce rozvoje sociálních služeb v pražském kraji i na jednotlivých pražských městských částech. Proto je nezbytné chápat analýzu jako součást systémového postupu, a nikoliv jako izolovaný materiál. Analýza je součástí dlouhodobé snahy o zavedení komunitního plánování sociálních služeb v pražském regionu. V této kapitole zpracovatelé předkládají několik hlavních doporučení a námětů. Systém sociálních služeb v Praze: Poskytovatelé i zadavatelé při tvorbě a rozvoji služeb zpravidla reagují na situaci vzniklou v sociální oblasti dle aktuálních potřeb, bez dlouhodobějšího systémového řešení. Způsob řešení určitého problému se také odvíjí od pozice konkrétní instituce nebo organizace. Služby jsou obvykle ustavovány či formovány s odvoláním na potřeby uživatelů, často však s ohledem na jedinou cílovou skupinu, jsou řešena pouze některá z témat, která považují zadavatelé nebo poskytovatelé za nejpalčivější. Často proto vzniká struktura služeb, která je nepřehledná i pro samotné uživatele a která není schopna efektivního fungování. Logickým důsledkem je pak neefektivní využívání lidských i materiálních zdrojů. Prakticky jedinou možností, jak tento stav změnit, je vytvoření regionální strategie s jasně definovanými prioritami a přehlednou strukturou kompetencí, vztahů i toků peněžních zdrojů. Základem nového systému může být rozdělení působnosti mezi pražské městské části a HMP. Cílem městských částí by mělo především být zajištění a rozvoj služeb potřebných pro občany žijící na jejich území. Velký význam má také vzájemná komunikace a spolupráce mezi jednotlivými městskými částmi. Není např. efektivní, aby městská část zřizovala nebo podporovala zařízení (organizaci) poskytující určité služby, pokud stejně zaměřeným a kvalitnějším zařízením disponuje sousedící městská část a existuje možnost společného sdílení kapacity, samozřejmě i spolufinancování. Na úrovni regionu (HMP) je pak možné definovat a podporovat služby, které nelze zajistit jedinou městskou částí, případně spoluprací několika městských částí, nebo které nejsou určeny přímo pro obyvatele konkrétních městských částí. Již nyní lze říci, že mezi témata řešená převážně na úrovni kraje bude patřit např. bezdomovectví, problémy uprchlíků, prostituce, ale i vytváření koncepce dopravy s ohledem na seniory a osoby se zdravotním postižením. Pravděpodobně nejvhodnějším způsobem tvorby regionální strategie se jeví postupné zpracování lokálních komunitních plánů jednotlivých městských částí a syntéza v nich obsažených záměrů do jednoho celku. Městské části si v rámci komunitních plánů zmapují vlastní zdroje, určí priority a případně ustaví vzájemnou spolupráci. Služby, které městské části nebudou moci zcela pokrýt z vlastních zdrojů nebo se nebudou týkat přímo obyvatel dané městské části, lze následně ošetřit v rámci priorit řešených na úrovni kraje.

18

MCSSP, únor 2005


Výstupy analýzy poskytovatelů sociálních služeb naznačují současné rozložení poskytovaných služeb po pražských městských částech, ukazují, které cílové skupiny jsou středem zájmu poskytovatelů, věkovou strukturu klientů využívajících sociální služby, apod. Jak již bylo několikrát řečeno, jde o obraz poskládaný z údajů, které se zpracovatelům analýzy podařilo získat. Nezbytným krokem městských částí, které uvažují o vytvoření systému sociálních služeb na principech komunitního plánování, je tedy došetření situace poskytovatelů služeb aktivních na jejich území. S využitím dalších podkladů, jako jsou výstupy analýzy potřeb uživatelů služeb i demografické analýzy, a po konzultacích s veřejností pak budou moci stanovit hlavní body své strategie. Příprava a tvorba plánů na úrovni městských částí nebo regionu s sebou nese jisté finanční náklady, stejně tak i následný rozvoj a podpora prioritních služeb. V současné době se otevírá možnost čerpat na tyto aktivity dotace z Evropského sociálního fondu (ESF) prostřednictvím Jednotného programového dokumentu pro Cíl 3 regionu NUTS II. hl. město Praha. Městské centrum sociálních služeb a prevence, které bylo usnesením Rady HMP č. 1475 ze dne 14. 10. 2003 pověřeno koordinací procesu zavádění a realizace komunitního plánování sociálních služeb na území hlavního města Prahy, zpracovává spolu s partnery projekt pro ESF, kterým zamýšlí zájemcům z řad městských částí připravit půdu pro nastartování činností souvisejících s komunitním plánováním. Metodologická doporučení: Organizace, které se budou dále zabývat situací v oblasti poskytovatelů sociálních služeb, by zpracovatelé chtěli upozornit na následující skutečnosti. První problém, na který zpracovatelé narazili, spadal do oblasti užité terminologie. V rámci jakéhokoliv šetření je nezbytné postavit dotazy tak, aby byly všemi respondenty chápány totožně. To je možné pouze v případě, že se tazatelé i dotázaní shodnou na terminologii s jasně vymezeným obsahem a významem jednotlivých pojmů. V současné době neexistuje formálně ukotvená terminologie pro sociální oblast, která by ji postihovala v plné šíři. Zpracovatelé proto využili pojmy z materiálu „Žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nestátnímu neziskovému subjektu na sociální služby v roce 2005 (MPSV ČR 2004) a z Návrhu věcného záměru zákona o sociálních službách (MPSV ČR, květen 2004, verze pro vnější připomínkovací řízení), přičemž předpokládali, že většina poskytovatelů bude s touto terminologií obeznámena. Tento předpoklad se z větší části naplnil. V průběhu zpracování dat však bylo patrné, že dosud nejde o zažitý úzus. Za terminologicky i obsahově nejvíce sporné lze považovat případy, kdy dochází k prolínání sociálních a zdravotních služeb. Zde prakticky neexistuje návod, jak jednotlivé složky oddělit. Zlepšení situace je možné očekávat po přijetí zákona o sociálních službách, který již ve svém věcném záměru definoval základní typy sociálních služeb a další související kategorie. Zpracovatelé mohou na základě uvedené zkušenosti doporučit, aby se HMP nebo městské části v případě, že budou pokračovat v podrobnějších šetřeních, více zaměřili na zjišťování, co reálně poskytovatelé zahrnují pod služby, které nabízejí. Půjde pravděpodobně o efektivnější postup, než by představovala snaha o vtěsnání často rozdílných služeb do ještě neustálených kategorií nebo pojmů.

MCSSP, únor 2005

19


Dalším tématem je evidence údajů o poskytnutých službách a uživatelích, které jsou důležité pro odhady efektivity a vytíženosti. Jak bylo popsáno v příslušné kapitole, existuje několik přístupů, které vycházejí z charakteru poskytovaných služeb, nelze je však považovat za kompatibilní. Z výše uvedených závěrů vyplývá potřeba sjednocení a jednoznačného definování sledovaných údajů, což je v kompetenci orgánů samosprávy na úrovni kraje – HMP nebo úřadů městských částí. Ustavené jednotné ukazatele lze pak mimo jiné využít v projektech, kterými se budou jednotlivé organizace nebo městské části ucházet o podporu z Evropského sociálního fondu.

20

MCSSP, únor 2005


SEZNAM ZKRATEK ČSÚ

Český statistický úřad

DPČ

dohoda o pracovní činnosti

DPP

dohoda o provedení práce

ESF

Evropský sociální fond

HMP

hlavní město Praha

MCSSP

Městské centrum sociálních služeb a prevence

MČ

městská část

MHMP

Magistrát hl. m. Prahy

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

OSVČ

osoba samostatně výdělečně činná

P1, P2...

Praha 1, Praha 2...

ÚMČ

úřad městské části

MCSSP, únor 2005

21


Přílohy Samostatnou přílohou analýzy je dotazník rozesílaný poskytovatelům sociálních služeb. Následující přílohy obsahují komentované tabulky a grafy k jednotlivým kapitolám materiálu.

MCSSP, únor 2005

MĚSTSKÉ CENTRUM SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A PREVENCE Dotazník pro poskytovatele sociálních služeb působící na území hl. m. Prahy, 2004

DOTAZNÍK Č.:

DOTAZNÍK PRO POSKYTOVATELE SOCIÁLNÍCH SLUŽEB PŮSOBÍCÍ NA ÚZEMÍ HL. M. PRAHY Vážené kolegyně, vážení kolegové, obracíme se na Vás s žádostí o spolupráci. Dotazník, který Vám předkládáme, slouží k získání ucelených informací o organizacích poskytujících sociální služby na území hl. m. Prahy. Dotazníkové šetření je realizováno Městským centrem sociálních služeb a prevence na základě zadání Magistrátu hl. m. Prahy, který shromážděná data využije při vytváření strategické koncepce rozvoje sociálních služeb, a tedy i při stanovování priorit grantové politiky. Souhrnný výstup dotazníkového šetření bude v průběhu ledna 2005 prostřednictvím internetových stránek www.mcssp.cz zpřístupněn všem organizacím poskytujícím sociální služby v Praze. Vaše spolupráce podpoří vypovídací hodnotu výstupu dotazníkového šetření a v konečném důsledku ovlivní i záměry hl. m. Prahy v oblasti plánování sociálních služeb. Dotazník rozesíláme na všechna pracoviště, která poskytují na území hlavního města Prahy sociální služby. Často je několik pracovišť, která v dotazníku označujeme jako pobočky (střediska), zastřešeno a řízeno jednou mateřskou organizací. Vstupními daty pro analýzu poskytovatelů sociálních služeb na území hlavního města Prahy jsou informace ze všech pracovišť, proto Vás žádáme o vyplnění dotazníků ze všech poboček (středisek). Dotazník si, prosím, před vyplněním důkladně pročtěte. Pokud narazíte na jakékoliv nejasnosti, obraťte se na: Mgr. Lenka Omelková tel.: 222 585 350 linka 27

e-mail: [email protected]

Mgr. Petr Sedláček tel.: 222 586 608 linka 35 Formuláře dotazníku jsou k dispozici v elektronické podobě na hlavní webové stránce www.mcssp.cz na konci pravého menu. Vyplněné

dotazníky

zašlete

v přiložené

ofrankované

obálce

na adresu

Městského centra sociálních služeb a prevence nebo v elektronické podobě na adresu: [email protected], a to nejpozději do 12. listopadu 2004.

-1-


Název Vaší organizace:

DOTAZNÍK Č.:

....................................... .......................................

Adresa:

....................................... ....................................... PSČ. . . . . . . . . . . . . PRAHA . . . . . . . . .

Telefon:

.................

Web:

.................

E-mail:

.................

NA OTÁZKY ODPOVÍDEJTE OZNAČENÍM ZVOLENÉ VARIANTY KŘÍŽKEM V PŘEDTIŠTĚNÝCH POLÍCH, PŘÍPADNĚ VYPSÁNÍM DO VYZNAČENÝCH LINEK NEBO TABULEK. 1)

Statut Vaší organizace/zřizovatel:

£ £ £ £ £ £ £ £

občanské sdružení obecně prospěšná společnost církevní právnická osoba nadace, nadační fond organizace zřízená státem organizace zřízená hlavním městem Prahou organizace zřízená městskou částí Prahy jiné (prosím uveďte):

2)

V kterém roce byla Vaše organizace založena nebo zřízena?

3)

Je Vaše pracoviště, na adresu kterého byl zaslán tento dotazník, pobočkou (střediskem) mateřské organizace?

£ 4)

ANO

£

................................ ...............

NE

Kolik poboček (středisek) zřizuje nebo provozuje Vaše organizace na území hl. m. Prahy? Uveďte počet poboček (středisek):

.............. počet poboček (středisek) £ naše organizace nezřizuje v Praze žádné pobočky (střediska) 5)

Kolik poboček (středisek) zřizuje nebo provozuje Vaše organizace mimo území hl. m. Prahy? Uveďte počet poboček (středisek):

.............. počet poboček (středisek) £ naše organizace nezřizuje mimo Prahu žádné pobočky (střediska)

-2-


6)

DOTAZNÍK Č.:

Na jakou cílovou skupinu se Vaše organizace orientuje?1 Pokud je Vaše pracoviště pobočkou (střediskem) organizace, označte, prosím, pouze cílové skupiny, na které se zaměřuje přímo Vaše pobočka (středisko). Můžete označit více variant.

£ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £

[1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16]

£ £ £

[17] [18] [19]

osoby s tělesným postižením osoby s mentálním postižením osoby se zrakovým postižením osoby se sluchovým postižením osoby s duševním onemocněním osoby s kombinovaným postižením osoby s jiným zdravotním postižením osoby HIV+ a nemocní AIDS drogově závislí senioři rodiny s dětmi etnické menšiny uprchlíci děti a mládež ohrožené delikvencí osoby ohrožené prostitucí pachatelé trestné činnosti, osoby propuštěné ze školských zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy po dosažení zletilosti osoby bez přístřeší osoby v krizi oběti násilí

£

[20]

jiné (prosím uveďte):

......................................

£

[21]


......................................

7)

Jaká je věková struktura uživatelů Vámi poskytovaných služeb?2 Pokud je Vaše pracoviště pobočkou (střediskem) organizace, vyznačte prosím pouze věkové kategorie osob, které využívají služeb Vaší pobočky (střediska). Můžete označit více variant.

£ děti předškolního věku (do 6 let) £ mladší děti (7 – 10 let) £ starší děti (11 – 15 let) £ dorost (16 – 18 let) £ mladí dospělí (19 – 26 let) £ dospělí (27 – 64 let) £ mladší senioři (65 – 80 let) £ starší senioři (nad 80 let) 1

Dle kategorizace cílových skupin definované v materiálu „Žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nestátnímu neziskovému subjektu na sociální služby v roce 2005“ Ministerstva práce a sociálních věcí. 2 Dle věkové struktury definované v materiálu „Žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nestátnímu neziskovému subjektu na sociální služby v roce 2005“ Ministerstva práce a sociálních věcí.

-3-


8)

£ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £ £

DOTAZNÍK Č.:

Jaký typ služeb Vaše organizace poskytuje?3 Pokud je Vaše pracoviště pobočkou (střediskem) organizace, označte, prosím, pouze služby, které poskytuje přímo Vaše pobočka (středisko). Můžete označit více variant. [1] [2] [3] [4] [5] [6] [7] [8] [9] [10] [11] [12] [13] [14] [15] [16] [17] [18] [19] [20] [21] [22]

azylové domy centra denních služeb dílny domovy a penziony domy na půli cesty chráněné bydlení kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podporované bydlení podporované zaměstnávání poradny přechodné zaměstnávání raná péče terapeutické komunity terénní programy pro uživatele drog, marginální sociální skupiny a sociálně vyloučené komunity tísňová péče

[23]


......................................

[24]


......................................

9)

Služby Vašeho pracoviště využívají: Můžete označit více variant.

£ £

obyvatelé pražské městské části, na níž Vaše pracoviště sídlí obyvatelé několika pražských městských částí; uveďte, o jaké městské části se jedná:

.........................................................................

£ £

obyvatelé celé Prahy obyvatelé z různých krajů České republiky, uveďte, o které kraje se jedná:

.........................................................................

£ £

cizinci údaj o bydlišti svých klientů nesledujeme

3

Dle typologie sociálních služeb definované v materiálu „Žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nestátnímu neziskovému subjektu na sociální služby v roce 2005“ Ministerstva práce a sociálních věcí.

-4-


DOTAZNÍK Č.:

10) Kolik fyzických osob využilo služby Vaší organizace v letech 2003 a 2004? Pokud je Vaše pracoviště pobočkou (střediskem) organizace, uveďte, prosím, pouze údaje za služby, které poskytuje přímo Vaše pobočka (středisko). [0]

požadovaný údaj neevidujeme počet osob 2003

Typ služby

[1]

azylové domy

[2]

centra denních služeb

[3]

dílny

[4]

domovy a penziony

[5]

domy na půli cesty

[6]

chráněné bydlení

[7]

kontaktní centra

[8]

krizová pomoc

[9]

nízkoprahová denní centra

[10] nízkoprahová zařízení pro děti a mládež [11] noclehárny [12] odlehčovací služby [13] osobní asistence [14] pečovatelská služba [15] podporované bydlení [16] podporované zaměstnávání [17] poradny [18] přechodné zaměstnávání [19] raná péče [20] terapeutické komunity [21]

terénní programy pro uživatele drog, marginální sociální skupiny a sociálně vyloučené komunity

[22] tísňová péče [23] jiné (prosím uveďte): [24] jiné (prosím uveďte):

-5-

počet osob 2004


DOTAZNÍK Č.:

11) Kolik nových uživatelů služeb (fyzických osob) jste zaregistrovali v letech 2003 a 2004? Pokud je Vaše pracoviště pobočkou (střediskem) organizace, uveďte, prosím, pouze údaje za služby, které poskytuje přímo Vaše pobočka (středisko). [0]

požadovaný údaj neevidujeme počet osob 2003

Typ služby

[1]

azylové domy

[2]


[3]

dílny

[4]

domovy a penziony

[5]

domy na půli cesty

[6]


[7]

kontaktní centra

[8]

krizová pomoc

[9]





-6-

počet osob 2004


DOTAZNÍK Č.:

12) Jaký celkový objem (počet) služeb jste poskytli uživatelům v letech 2003 a 2004? Pokud je Vaše pracoviště pobočkou (střediskem) organizace, uveďte, prosím, pouze údaje za služby, které poskytuje přímo Vaše pobočka (středisko). [0]

požadovaný údaj neevidujeme počet poskytnutí služby 2003

Typ služby

[1]

azylové domy

[2]


[3]

dílny

[4]

domovy a penziony

[5]

domy na půli cesty

[6]


[7]

kontaktní centra

[8]

krizová pomoc

[9]





-7-

počet poskytnutí služby 2004


DOTAZNÍK Č.:

13) Jaké složky tvoří Vámi poskytované služby?4 Uveďte, prosím, jaký objem těchto složek služeb jste poskytli v letech 2003 a 2004. Pokud je Vaše pracoviště pobočkou (střediskem) organizace, vypište, prosím, pouze údaje za služby, které poskytuje přímo Vaše pobočka (středisko). [0]

požadovaný údaj neevidujeme počet poskytnutí 2003

Složky služeb

[1]

dlouhodobé ubytování (nad 6 měsíců)

[2]

střednědobé ubytování (do 6 měsíců)

[3]

krátkodobé, krizové pobyty (v řádech dnů, týdnů)

[4]

stravování

[5]

lékařská pomoc

[6]

psychoterapie a socioterapie

[7]

výchovné, vzdělávací a aktivační služby

[8]

pomoc při sebeobsluze

[9]

pomoc při prosazování práv a zájmů

počet poskytnutí 2004

[10] pomoc při zajištění chodu domácnosti [11] poskytnutí informace, konzultace [12] jiné (prosím uveďte): [13] jiné (prosím uveďte): [14] jiné (prosím uveďte): [15] jiné (prosím uveďte): [16] jiné (prosím uveďte):

14) Využívá Vaše organizace nabídky práce dobrovolníků?

£

ANO

£

NE

Pokud ANO, kolik dobrovolníků nyní ve Vaší organizaci/pobočce (středisku) organizace působí? ..............

počet dobrovolníků

4

Sestaveno s využitím materiálu „Žádost o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu nestátnímu neziskovému subjektu na sociální služby v roce 2005“ Ministerstva práce a sociálních věcí.

-8-

DOTAZNÍK Č.:


15) Kolik pracovníků se v současné době podílí na chodu Vaší organizace (bez rozlišení, zda se jedná o zaměstnanecké poměry, dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti nebo osoby samostatně výdělečně činné)? Pokud je Vaše pracoviště pobočkou (střediskem) organizace, uveďte, prosím, údaj pouze za Vaši pobočku (středisko). ..............

počet pracovníků

Kolik z Vašich pracovníků poskytuje přímé služby klientům? ..............

počet pracovníků

16) Hlavní zdroj finančních prostředků pro Vaši organizaci představují: Označte pouze jednu variantu.

£ úhrady za služby £ dotace Ministerstva práce a sociálních věcí £ dotace úřadů práce £ dotace kraje (Magistrátu hl. m. Prahy) £ dotace pražských městských částí £ dotace ze zahraničí £ finanční dary £ výtěžky ze sbírek £ jiné (prosím uveďte): ........................ 17) Vyjádřete procentuálním podílem, jaký objem finančních zdrojů Vaší organizace tvořily následující položky letech 2003 a 2004: % podíl zdrojů organizace 2003

Zdroj financí úhrady za služby dotace Ministerstva práce a sociálních věcí dotace úřadů práce dotace kraje (Magistrátu hl. m. Prahy) dotace pražských městských částí dotace ze zahraničí finanční dary výtěžky ze sbírek jiné (prosím uveďte): jiné (prosím uveďte):

-9-

% podíl zdrojů organizace 2004


DOTAZNÍK Č.:

18) Spolupracuje Vaše organizace s dalšími subjekty, které poskytují sociální služby v Praze?

£

ANO

£

NE

Pokud ANO, uveďte, prosím, počet subjektů, s nimiž Vaše organizace spolupracuje. ..............

počet

19) Spolupracuje Vaše organizace s dalšími subjekty v České republice, působícími mimo Prahu, které poskytují sociální služby?

£

ANO

£

NE

20) Spolupracuje Vaše organizace se zahraničními partnery?

£

ANO

£

NE

Pokud ANO, z kterých zemí Vaši zahraniční partneři pochází? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . .

21) Navázala Vaše organizace spolupráci s úřadem pražské městské části, na jejímž území sídlí?

£

ANO

£

NE

Pokud ANO, jak tuto spolupráci hodnotíte?

£ £ £ £

jednoznačně pozitivně spíše pozitivně spíše negativně jednoznačně negativně

22) Navázala Vaše organizace spolupráci s Magistrátem hl. m. Prahy?

£

ANO

£

NE

Pokud ANO, jak tuto spolupráci hodnotíte?

£ £ £ £

jednoznačně pozitivně spíše pozitivně spíše negativně jednoznačně negativně

23) Měla by Vaše organizace zájem podílet se na tvorbě krajské koncepce rozvoje sociálních služeb?

£ £ £ £

rozhodně ANO spíše ANO spíše NE rozhodně NE

- 10 -


DOTAZNÍK Č.:

24) Zde ponecháváme volný prostor pro Vaše připomínky a náměty:

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .. . . . . . . . . . . . . . . . .

Děkujeme za spolupráci!

- 11 -

PŘÍLOHA Č. 1

Komentář Tabulka č. 1 prezentuje podíly organizací podle typu tak, jak byly zakládány ve sledovaných obdobích. Např. řádek 1990-1993 ve sloupci Rok založení organizace ukazuje, že ze všech subjektů založených v tomto období představovala občanská sdružení 67,6 %, obecně prospěšné společnosti 2,7 %, církevní právnické osoby 10,8 %, organizace zřízené státem 5,4 %, organizace zřízené hl. m. Prahou 8,1 %, organizace zřízené městskou částí Prahy 2,7 % a organizace s jiným statutem rovněž 2,7 %. Řádek Celkem tabulky č. 1 pak ukazuje rozložení všech typů organizací ve sledovaném vzorku, bez rozlišení doby vzniku. Mezi čísly zde uvedenými a údaji v kapitole 3. 1 Statut organizací existuje jistá disproporce, která je dána skutečností, že ne všichni respondenti uvedli rok založení své organizace. Ve výsledném přepočtu podle let založení subjektů tedy nutně došlo k posunu v podílovém zastoupení jednotlivých typů organizací. Graf č. 1 je ilustrativním doplněním Tabulky č. 1.

Tabulka č. 1: Podíly typů organizací vzniklých za sledovaná období Statut organizace Rok obecně církevní organizace organizace založení občanské prospěšná právnická zřízená zřízená organizace sdružení společnost osoba státem hl.m. Praha do 1989 1990-1993 1994-1997 od 1998 Celkem

11,10% 67,60% 65,50% 54,80% 58,50%

2,70% 6,90%

10,80% 6,90% 3,20% 6,60%

2,80%

11,10% 5,40% 3,40% 3,20% 4,70%

66,70% 8,10% 10,30% 16,10% 16,00%

organizace zřízená městskou částí Prahy 11,10% 2,70% 6,90% 22,60% 10,40%

jiné

2,70%

0,90%

Celkem

100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 %

Graf č. 1: Rozložení podílů typů organizací podle období založení Organice podle roku založení 100% 11% 90%

3%

3% 8%

7%

80%

3%

jiné

7%

11% 70%

23%

10%

5% 3%

16%

7%

60%

3%

3%

67% 50%

organizace zřízená státem

40% 68%

30% 20%

organizace zřízená městskou částí Prahy organizace zřízená hl.m. Praha

66% 55%

církevní právnická osoba

11%

obecně prospěšná společnost

11%

občanské sdružení

10% 0% do 1989

1990-1993

1994-1997

od 1998

PŘÍLOHA Č. 2

Komentář Tabulka č. 1 a její pokračování ukazují, na jaké cílové skupiny se zaměřují jednotlivé typy organizací. Následující příklad demonstruje, jak je nutno číst údaje uvedené v tabulce. Příklad 1 Hodnoty uvedené v příkladě jsou v tabulce zvýrazněny tučnou kurzívou. Určenou cílovou skupinou jsou osoby s tělesným postižením – první řádek ve sloupci Cílová skupina. Sledovaným typem organizace je občanské sdružení – první typ organizace uvedený ve sloupci Statut organizace. Význam jednotlivých ukazatelů: 1) absolutní četnost – počet subjektů, které se zaměřují na určenou cílovou skupinu. V našem příkladě se jedná o 34 občanských sdružení, které pracují s osobami s tělesným postižením. 2) řádková % – podíly všech typů organizací věnujících se určené cílové skupině. V našem příkladě představují občanská sdružení 47,2 % ze všech organizací, které pracují se skupinou osob s tělesným postižením. 3) sloupcová % – podíl subjektů, které v rámci jednoho daného typu organizace pracují s určenou cílovou skupinou. V našem příkladě se 27,4 % ze všech občanských sdružení zaměřuje na skupinu osob s tělesným postižením. 4) Celkem/sloupcová % – celkový podíl všech organizací, bez rozdílu typu, které se orientují na určenou cílovou skupinu. V našem příkladě se 32,4 % všech organizací zapojených do šetření zaměřuje na cílovou skupinu osob s tělesným postižením.

Tabulka č. 2 a její pokračování ukazují, na jaké cílové skupiny se zaměřují organizace sídlící na jednotlivých pražských městských částech. Příklad 2 Hodnoty uvedené v příkladě jsou v tabulce zvýrazněny tučnou kurzívou. Určenou cílovou skupinou jsou osoby s tělesným postižením – první položka ve sloupci Cílová skupina. Sledovanou městskou částí je Praha 1 (P1) – první řádek ve sloupci Městská část. Význam jednotlivých ukazatelů: 1) absolutní četnost – počet subjektů, které sídlí na sledované městské části a zaměřují se na určenou cílovou skupinu. V našem příkladě se jedná o 8 organizací, které sídlí na městské části P1 a pracují s osobami s tělesným postižením. 2) řádková % – podíly organizací, které sídlí na jednotlivých městských částech a věnují se určené cílové skupině. V našem příkladě na P1 sídlí 11,1 % ze všech zařízení, které v hl. m. Praze pracují se skupinou osob s tělesným postižením. 3) sloupcová % – podíl subjektů ze všech organizací sídlících na sledované městské části, které pracují s určenou cílovou skupinou. V našem příkladě se 24,2 %, ze všech organizací, které sídlí na P1, zaměřuje na skupinu osob s tělesným postižením. 4) Celkem/sloupcová % – celkový podíl všech organizací, bez rozlišení městské části, na níž sídlí, které se orientují na určenou cílovou skupinu. V našem příkladě se 32,3 % ze všech organizací zapojených do šetření zaměřuje na cílovou skupinu osob s tělesným postižením.

Pozn.: Hodnoty uváděné v bodě 4) Příkladu 1 a bodě 4) Příkladu 2 by měly být v ideálním případě naprosto shodné. Existující disproporce je dána skutečností, že ne všichni respondenti uvedli do dotazníku veškeré požadované údaje, což se nutně odrazilo i v přepočtených podílech. Ze stejného důvodu je možné nalézt rozdíly v některých uváděných celkových absolutních počtech organizací zaměřených na konkrétní cílové skupiny.

Tabulka č. 1: Cílové skupiny podle typů organizací

osoby s tělesným postižením

osoby s mentálním postižením

osoby se zrakovým postižením

osoby se sluchovým postižením

osoby s duševním onemocněním

osoby s kombinovaným postižením

osoby s jiným zdravotním postižením

osoby HIV+ a nemocní AIDS

drogově závislí

senioři

absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová %

jiné

organizace zřízená městskou částí Prahy

organizace zřízená hl.m. Praha



Cílová skupina



Statut organizace Celkem

34 47,20 27,40 28 48,30 22,60 24 58,50

1 1,40 20,00 1 1,70 20,00 2 4,90

15 20,80 53,60 10 17,20 35,70 3 7,30

2 2,80 20,00 2 3,40 20,00 1 2,40

7 9,70 21,90 9 15,50 28,10 4 9,80

11 15,30 61,10 6 10,30 33,30 5 12,20

2 2,80 40,00 2 3,40 40,00 2 4,90

72 100,00 32,40 58 100,00 26,10 41 100,00

19,40 18 56,30 14,50 25 58,10 20,20 34 56,70 27,40 28 59,60 22,60 6 85,70 4,80 11 68,80 8,90 30 40,00 24,20

40,00

10,70 2 6,30 7,10 6 14,00 21,40 11 18,30 39,30 5 10,60 17,90

10,00 1 3,10 10,00 2 4,70 20,00

12,50 3 9,40 9,40 4 9,30 12,50 6 10,00 18,80 2 4,30 6,30

27,80 6 18,80 33,30 1 2,30 5,60 5 8,30 27,80 6 12,80 33,30

40,00 2 6,30 40,00 4 9,30 80,00 2 3,30 40,00 3 6,40 60,00

9 12,00 28,10

1 6,30 5,60 16 21,30 88,90

2 12,50 40,00 2 2,70 40,00

18,50 32 100,00 14,40 43 100,00 19,40 60 100,00 27,00 47 100,00 21,20 7 100,00 3,20 16 100,00 7,20 75 100,00 33,80

0 1 2,30 20,00 2 3,30 40,00

1 6,30 20,00 1 1,30 20,00

1 6,30 3,60 15 20,00 53,60

3 6,40 30,00 1 14,30 10,00

2 2,70 20,00

Tabulka č. 1: pokračování

absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost etnické menšiny řádková % sloupcová % absolutní četnost uprchlíci řádková % sloupcová % absolutní četnost děti a mládež ohrožené delikvencí řádková % sloupcová % absolutní četnost osoby ohrožené prostitucí řádková % sloupcová % pachatelé trestné činnosti, osoby propuštěné ze absolutní četnost školských zařízení pro výkon ústavní nebo řádková % ochranné výchovy po dosažení zletilosti sloupcová % absolutní četnost osoby bez přístřeší řádková % sloupcová % absolutní četnost osoby v krizi řádková % sloupcová % absolutní četnost oběti násilí řádková % sloupcová % absolutní četnost zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb řádková % sloupcová % absolutní četnost jiné řádková % sloupcová % rodiny s dětmi

36 51,40 29,00 9 60,00 7,30 4 40,00 3,20 16 50,00 12,90 6 60,00 4,80 8 66,70 6,50 15 55,60 12,10 45 62,50 36,30 13 54,20 10,50 3 75,00 2,40 5 50,00 4,00

1 1,40 20,00 1 6,70 20,00 1 10,00 20,00 1 3,10 20,00 2 20,00 40,00

2 7,40 40,00 3 4,20 60,00 1 4,20 20,00

12 17,10 42,90 3 20,00 10,70 3 30,00 10,70 5 15,60 17,90 1 10,00 3,60 1 8,30 3,60 5 18,50 17,90 7 9,70 25,00 3 12,50 10,70

2 20,00 7,10

1 1,40 10,00 1 6,70 10,00 1 10,00 10,00 4 12,50 40,00 1 10,00 10,00

2 2,80 20,00

12 17,10 37,50 1 6,70 3,10

4 12,50 12,50

2 16,70 6,30 4 14,80 12,50 8 11,10 25,00 5 20,80 15,60

3 30,00 9,70

jiné


organizace zřízená hl.m. Praha




Cílová skupina


Statut organizace

8 11,40 44,40

1 3,10 5,60

1 10,00 20,00 1 3,10 20,00

1 8,30 20,00 1 3,70 5,60 5 6,90 27,80 1 4,20 5,60

2 2,80 40,00 1 4,20 20,00 1 25,00 20,00

Celkem

70 100,00 31,50 15 100,00 6,80 10 100,00 4,50 32 100,00 14,40 10 100,00 4,50 12 100,00 5,40 27 100,00 12,20 72 100,00 32,40 24 100,00 10,80 4 100,00 1,80 10 100,00 4,50

P1 8 P2 10 P3 3 P4 4 P5 8 P6 9 P7 2 P8 5 P9 6 P10 4 P11 3 P12 1 P13 2 P14 2 P15 1 P16 P17 2 P20 P21 P22 2 Celkem 72

11,10 13,90 4,20 5,60 11,10 12,50 2,80 6,90 8,30 5,60 4,20 1,40 2,80 2,80 1,40 2,80

2,80 100

10,20 11,90 3,40 11,90 11,90 20,30

18,20 21,90 14,30 36,80 36,80 57,10

6,80 6,80 5,10 1,70

21,10 40,00 21,40 16,70

3,40 1,70

1 1

100 1 32,30 59

66,70

7 5

16,70 11,90

21,20 15,60

3 7 6 1 2 3 2 2

7,10 16,70 14,30 2,40 4,80 7,10 4,80 4,80

15,80 36,80 28,60 9,10 10,50 30,00 14,30 33,30

40,00 33,30

2

4,80

40,00

1,70 1,70

33,30 50,00

1

2,40

33,30

1,70 100

50,00 1 26,50 42

2,40 100

4 4 1 1 7 5

12,10 12,10 3,00 3,00 21,20 15,20

12,10 12,50 7,10 5,30 36,80 23,80

1 3 2 2

3,00 9,10 6,10 6,10

5,30 30,00 14,30 33,30

2

6,10

40,00

50,00 1 18,80 33

3,00 100

1 4 1 7 3 5 3 5 3 5 2

2,30 9,30 2,30 16,30 7,00 11,60 7,00 11,60 7,00 11,60 4,70

3,00 10 12,50 7 7,10 2 36,80 7 15,80 7 23,80 12 27,30 1 26,30 3 30,00 3 35,70 4 33,30 1

2 1

4,70 2,30

40,00 33,30

1

2,30

50,00

50,00 14,80 43

100

19,30 60

2 1

16,70 11,70 3,30 11,70 11,70 20,00 1,70 5,00 5,00 6,70 1,70

30,30 21,90 14,30 36,80 36,80 57,10 9,10 15,80 30,00 28,60 16,70

3,30 1,70

40,00 33,30

100

sloupcová %

řádková %

osoby s jiným zdravotním postižením absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

osoby s kombinovaným postižením absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

absolutní četnost

osoby s duševním onemocněním

sloupcová %

řádková %

osoby se sluchovým postižením absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

absolutní četnost

24,20 6 31,30 7 21,40 2 21,10 7 42,10 7 42,90 12 18,20 26,30 4 60,00 4 28,60 3 50,00 1 16,70 40,00 2 66,70 1 100

sloupcová %

osoby se zrakovým postižením

řádková %

osoby s mentálním postižením

absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

osoby s tělesným postižením

absolutní četnost

Městská část

Tabulka č. 2: Podíly cílových skupin, na něž se zaměřují organizace sídlící na jednotlivých pražských městských částech Cílová skupina

3 7 3 2 7 6 1 3 3 5 2 2 2

6,40 14,90 6,40 4,30 14,90 12,80 2,10 6,40 6,40 10,60 4,30 4,30 4,30

9,10 21,90 21,40 10,50 36,80 28,60 9,10 15,80 30,00 35,70 33,30 33,30 40,00

1

2,10

33,30

26,90 47

100

21,10


1

14,30

14,30

16,70

1

14,30

20,00

100

25,00 18,80 6,30

1 2

6,30 12,50

1 2 1 1

6,30 12,50 6,30 6,30

5,30

1

7

4 3 1

3,10 16

100

12,10 10 9,40 8 7,10 2 5 7 4,80 8 18,20 4 4 10,00 5 14,30 5 16,70 2 16,70 5 4 1 1 1 1 1

13,20 10,50 2,60 6,60 9,20 10,50 5,30 5,30 6,60 6,60 2,60 6,60 5,30 1,30 1,30 1,30 1,30 1,30

30,30 8 25,00 11 14,30 2 26,30 6 36,80 6 38,10 6 36,40 6 21,10 6 50,00 2 35,70 4 33,30 1 83,30 5 80,00 3 33,30 3 100,00 50,00 33,30 50,00 1

2 7,20 76

2,60 100

100 34,10 70

11,40 15,70 2,90 8,60 8,60 8,60 8,60 8,60 2,90 5,70 1,40 7,10 4,30 4,30

24,20 34,40 14,30 31,60 31,60 28,60 54,50 31,60 20,00 28,60 16,70 83,30 60,00 100,00

1,40

50,00

100

31,40 15

33,30 13,30 13,30 6,70 6,70

15,20 6,30 14,30 5,30 5,30

4 1 1 1 1

40,00 10,00 10,00 10,00 10,00

12,10 3,10 7,10 5,30 5,30

2

13,30

18,20

1 1

10,00 10,00

9,10 5,30

1

6,70

1

6,70

100

sloupcová %

absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

5 2 2 1 1

řádková %

děti a mládež ohrožené delikvencí

uprchlíci

absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

etnické menšiny

absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

absolutní četnost

rodiny s dětmi

sloupcová %

řádková %

senioři

absolutní četnost

sloupcová %

9,10 3,10

řádková %

42,90 14,30

drogově závislí

absolutní četnost

sloupcová %

3 1

řádková %

P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10 P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P20 P21 P22 Celkem

osoby HIV+ a nemocní AIDS

absolutní četnost

Městská část

Cílová skupina

3 7 2 2 1 3 2 2

9,40 21,90 6,30 6,30 3,10 9,40 6,30 6,30

9,10 21,90 14,30 10,50 5,30 14,30 18,20 10,50

16,70

3 1 3

9,40 3,10 9,40

21,40 16,70 50,00

33,30

2

6,30

66,70

1

3,10

50,00

4,50 32

100

14,30

6,70 10

100


10,00 10,00

5,30 5,30

10,00

7,10

10,00

16,70

100

8,30 33,30 8,30 16,70

3,00 12,50 7,10 10,50

1

8,30

4,80

1 1

8,30 8,30

5,30 10,00

1

4,50 12

8,30

100

16,70

6 5

22,20 18,50

1 2 2 1 4 2

3,70 7,40 7,40 3,70 14,80 7,40

2

7,40

18,20 13 15,60 10 8 5,30 5 10,50 5 9,50 7 9,10 1 21,10 7 20,00 2 4 4 33,30 3 1 1

1

3,70

50,00

1

1

3,70

50,00

5,40 27

100

12,10 72

18,10 13,90 11,10 6,90 6,90 9,70 1,40 9,70 2,80 5,60 5,60 4,20 1,40 1,40

39,40 31,30 57,10 26,30 26,30 33,30 9,10 36,80 20,00 28,60 66,70 50,00 20,00 33,30

1,40

50,00

100

16,70 20,80 8,30 16,70 12,50 4,20

12,10 15,60 14,30 21,10 15,80 4,80

1 1 2

4,20 4,20 8,30

7,10 16,70 33,30

1

4,20

33,30

32,30 24

100

10,80

3,00 3,00 7,70

1

25,00

4,80

4

100

sloupcová %

25,00 25,00 25,00

řádková %

1 1 1

jiné

absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

4 5 2 4 3 1

absolutní četnost

zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb

oběti násilí

absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

absolutní četnost

sloupcová %

řádková %

1 4 1 2

osoby v krizi

sloupcová %

12,10 6,30

absolutní četnost

sloupcová %

40,00 20,00

osoby bez přístřeší

řádková %

P1 4 P2 2 P3 P4 1 P5 1 P6 P7 P8 P9 P10 1 P11 P12 1 P13 P14 P15 P16 P17 P20 P21 P22 Celkem 10

řádková %

osoby ohrožené prostitucí

absolutní četnost

Městská část

Cílová skupina pachatelé trestné činnosti, propuštění ze školských zařízení ústavní nebo ochranné výchovy

4 3

40,00 30,00

12,10 9,10

1

10,00

33,30

1 1

10,00 10,00

50,00 100

1,80 10

100

4,50

PŘÍLOHA Č. 3

Komentář Tabulka č. 1 ukazuje věkové kategorie uživatelů služeb, na něž se zaměřují jednotlivé typy organizací. Následující příklad demonstruje, jak je nutno číst údaje uvedené v tabulce. Příklad 1 Hodnoty uvedené v příkladě jsou v tabulce zvýrazněny tučnou kurzívou. Určenou věkovou kategorií jsou osoby do 6 let – první řádek ve sloupci Věkové kategorie uživatelů. Sledovaným typem organizace je občanské sdružení – první typ organizace uvedený ve sloupci Statut organizace. Význam jednotlivých ukazatelů: 1) absolutní četnost – počet subjektů, které se zaměřují na určenou věkovou kategorii. V našem příkladě se jedná o 44 občanských sdružení, která pracují s osobami ve věku do 6 let. 2) řádková % – podíly všech typů organizací věnujících se osobám v určené věkové kategorii. V našem příkladě představují občanská sdružení 55 % ze všech organizací, které pracují se skupinou osob ve věku do 6 let. 3) sloupcová % – podíl subjektů, které v rámci jednoho daného typu organizace pracují s určenou věkovou kategorií. V našem příkladě se 36,1 % ze všech občanských sdružení zaměřuje na skupinu osob ve věku do 6 let. 4) Celkem/sloupcová % – celkový podíl všech organizací, bez rozdílu typu, které se orientují na určenou věkovou kategorii. V našem příkladě se 36,4 % všech organizací zapojených do šetření zaměřuje na věkovou skupinu osob do 6 let.

Tabulka č. 2 ukazuje, na jaké věkové kategorie se zaměřují organizace sídlící na jednotlivých pražských městských částech. Příklad 2 Hodnoty uvedené v příkladu jsou v tabulce zvýrazněny tučnou kurzívou. Určenou věkovou kategorií jsou osoby do 6 let – první položka ve sloupci Věkové kategorie uživatelů. Sledovanou městkou částí je Praha 1 (P1) – první řádek ve sloupci Městská část. Význam jednotlivých ukazatelů: 1) absolutní četnost – počet subjektů, které sídlí na sledované městské části a zaměřují se na určenou věkovou kategorii. V našem příkladě se jedná o 10 organizací, které sídlí na městské části P1 a pracují s osobami ve věku do 6 let. 2) řádková % – podíly organizací, které sídlí na jednotlivých městských částech a věnují se určené věkové kategorii. V našem příkladě na P1 sídlí 12,5 % ze všech zařízení, které v hl. m. Praze pracují se skupinou osob ve věku do 6 let. 3) sloupcová % – podíl subjektů ze všech organizací sídlících na sledované městské části, které pracují s určenou věkovou kategorií. V našem příkladě se 31,3 %, ze všech organizací, které sídlí na P1, zaměřuje na skupinu osob ve věku do 6 let. 4) Celkem/sloupcová % – celkový podíl všech organizací bez rozlišení městské části, na níž sídlí, které se orientují na určenou věkovou kategorii. V našem příkladě se 36,2 % ze všech organizací zapojených do šetření zaměřuje na věkovou kategorii osob ve věku do 6 let.

Pozn.: Hodnoty uváděné v bodě 4) Příkladu 1 a bodě 4) Příkladu 2 by měly být v ideálním případě naprosto shodné. Existující disproporce je dána skutečností, že ne všichni respondenti uvedli do dotazníku veškeré požadované údaje, což se nutně odrazilo i v přepočtených podílech. Ze stejného důvodu je možné nalézt rozdíly v některých uváděných celkových absolutních počtech organizací zaměřených na konkrétní cílové skupiny.

Tabulka č. 1: Zaměření jednotlivých typů organizací na věkové kategorie uživatelů Statut organizace Věkové kategorie uživatelů

do 6 let

7-10 let

11-15 let

16-18 let

19-26 let

27-64 let

65-80 let

80 a více let

absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost řádková % sloupcová %

občanské sdružení 44 55,00 36,10 52 59,10 42,60 52 58,40 42,60 65 58,00 53,30 95 61,70 77,90 97 58,10 79,50 62 50,80 50,80 46 47,90 37,70

obecně prospěšná společnost 1 1,30 20,00 1 1,10 20,00 1 1,10 20,00 2 1,80 40,00 4 2,60 80,00 5 3,00 100,00 3 2,50 60,00 2 2,10 40,00

církevní právnická osoba 12 15,00 42,90 12 13,60 42,90 13 14,60 46,40 13 11,60 46,40 18 11,70 64,30 25 15,00 89,30 19 15,60 67,90 16 16,70 57,10

organizace zřízená státem 2 2,50 20,00 3 3,40 30,00 4 4,50 40,00 7 6,30 70,00 6 3,90 60,00 5 3,00 50,00 2 1,60 20,00 1 1,00 10,00

organizace zřízená hl. m. Praha 13 16,30 40,60 15 17,00 46,90 15 16,90 46,90 17 15,20 53,10 18 11,70 56,30 19 11,40 59,40 15 12,30 46,90 12 12,50 37,50

organizace zřízená městskou částí Prahy 8 10,00 44,40 5 5,70 27,80 4 4,50 22,20 6 5,40 33,30 8 5,20 44,40 11 6,60 61,10 17 13,90 94,40 16 16,70 88,90

jiné

2 1,80 40,00 5 3,20 100,00 5 3,00 100,00 4 3,30 80,00 3 3,10 60,00

Celkem

80 100,00 36,40 88 100,00 40,00 89 100,00 40,50 112 100,00 50,90 154 100,00 70,00 167 100,00 75,90 122 100,00 55,50 96 100,00 43,60

Tabulka č. 2: Podíly věkových kategorií, na něž se zaměřují organizace sídlící na jednotlivých pražských městských částech Věkové kategorie uživatelů služeb

39,8 89

1 1 1

40,3 112

0,9 0,9 0,9 100

33,3 50,0 100

1 1 2 1

50,7 154

0,6 0,6 1,3 0,6 100

50,0 33,3 100 100

28 20 10 17 14 17 8 12 9 11 5 4 3 3 1 2 2 2

69,7 168

absolutní četnost

84,4 78,1 71,4 84,2 72,2 61,9 63,6 57,9 70,0 50,0 83,3 66,7 40,0 66,7

absolutní četnost

17,5 16,2 6,5 10,4 8,4 8,4 4,5 7,1 4,5 4,5 3,2 2,6 1,3 1,3

absolutní četnost

sloupcová %

27 25 10 16 13 13 7 11 7 7 5 4 2 2

řádková %

sloupcová % 50,0 75,0 42,9 57,9 50,0 33,3 45,5 47,4 30,0 35,7 83,3 66,7 40,0 100

absolutní četnost

řádková %

sloupcová %

100

33,3 50,0 100

absolutní četnost

řádková % 1,1 1,1 1,1

14,3 21,4 5,4 9,8 8,0 6,3 4,5 8,0 2,7 4,5 4,5 3,6 1,8 2,7

sloupcová %

1 1 1

16 24 6 11 9 7 5 9 3 5 5 4 2 3

80 a více let

řádková %

100

100 50,0 100

34,4 56,3 35,7 47,4 33,3 38,1 36,4 42,1 30,0 35,7 50,0 33,3 20,0 100

65-80 let

sloupcová %

36,2 88

3,4 1,1 1,1

12,4 20,2 5,6 10,1 6,7 9,0 4,5 9,0 3,4 5,6 3,4 2,2 1,1 3,4

27-64 let

řádková %

3 1 1

34,4 11 50,0 18 35,7 5 47,4 9 44,4 6 33,3 8 45,5 4 36,8 8 10,0 3 28,6 5 33,3 3 33,3 2 60,0 1 100 3

19-26 let

sloupcová %

100

33,3 50,0 100

12,5 18,2 5,7 10,2 9,1 8,0 5,7 8,0 1,1 4,5 2,3 2,3 3,4 3,4

16-18 let

řádková %

1,3 1,3 1,3

absolutní četnost

31,3 11 37,5 16 35,7 5 47,4 9 44,4 8 38,1 7 36,4 5 36,8 7 20,0 1 21,4 4 33,3 2 33,3 2 60,0 3 66,7 3

sloupcová %

12,5 15,0 6,3 11,3 10,0 10,0 5,0 8,8 2,5 3,8 2,5 2,5 3,8 2,5

11-15 let

řádková %

absolutní četnost

sloupcová %

P1 10 P2 12 P3 5 P4 9 P5 8 P6 8 P7 4 P8 7 P9 2 P10 3 P11 2 P12 2 P13 3 P14 2 P15 P16 P17 1 P20 1 P21 1 P22 Celkem 80

7-10 let

řádková %

absolutní četnost

Městská část

do 6 let

16,7 11,9 6,0 10,1 8,3 10,1 4,8 7,1 5,4 6,5 3,0 2,4 1,8 1,8 0,6 1,2 1,2 1,2

87,5 62,5 71,4 89,5 77,8 81,0 72,7 63,2 90,0 78,6 83,3 66,7 60,0 100 100 100 66,7 100

20 16 9 8 11 8 5 8 5 10 5 5 4 1 1 2 2 1

16,3 13,0 7,3 6,5 8,9 6,5 4,1 6,5 4,1 8,1 4,1 4,1 3,3 0,8 0,8 1,6 1,6 0,8

62,5 18 50,0 10 64,3 5 42,1 7 61,1 9 38,1 8 45,5 5 42,1 5 50,0 5 71,4 9 83,3 3 83,3 2 80,0 3 33,3 100 1 100 2 66,7 2 50,0 1

18,6 10,3 5,2 7,2 9,3 8,2 5,2 5,2 5,2 9,3 3,1 2,1 3,1

56,3 31,3 35,7 36,8 50,0 38,1 45,5 26,3 50,0 64,3 50,0 33,3 60,0

1,0 2,1 2,1 1,0

100 100,0 66,7 50,0

100

2 76,0 123

1,6 100

100,0 2 55,7 97

2,1 100

100 43,9

PŘÍLOHA Č. 4

Komentář Tabulka č. 1 ukazuje, jaké typy služeb poskytují jednotlivé typy organizací. Následující příklad demonstruje, jak je nutno číst údaje uvedené v tabulce. Příklad Hodnoty uvedené v příkladě jsou v tabulce zvýrazněny tučnou kurzívou. Určeným typem služeb jsou azylové domy – první řádek ve sloupci Typ poskytovaných služeb. Význam jednotlivých ukazatelů: 1) řádková % – podíly všech typů organizací poskytujících určený typ služeb. V našem příkladě představují občanská sdružení 50 % ze všech organizací, které poskytují služby azylových domů. 2) Celkem/sloupcová % – celkový podíl všech organizací, bez rozdílu typu, které poskytují daný typ služby. V našem příkladě 9,9 % všech organizací zapojených do šetření poskytuje služby azylových domů.

Tabulka č. 1: Typy poskytovaných služeb podle typů organizací Statut organizace Typ poskytovaných služeb

azylové domy centra denních služeb dílny domovy a penziony domy na půli cesty chráněné bydlení kontaktní centra krizová pomoc nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládež noclehárny odlehčovací služby osobní asistence pečovatelská služba podporované bydlení podporované zaměstnání poradny přechodné zaměstnávání raná péče terapeutické komunity terénní programy tísňová péče rehabilitace, rekondiční cvičení, volnočasové aktivity vzdělávací aktivity speciální služby pro zdravotně postižené náhradní rodinná péče jiné

Celkem




organizace organizace zřízená zřízená hl. státem m. Praha


jiné

řádková %

řádková %

řádková %

řádková %

řádková %

řádková %

řádková %

50,00 45,60 64,70 25,90 44,40 35,70 64,70 62,50 46,20 63,60 33,30 38,10 61,50 15,20 100,00 100,00 60,00 81,80 46,20 69,20 75,00 63,60

4,50 3,50 5,90 3,70 11,10

27,30 29,80 17,60 25,90 33,30 35,70 14,70 8,30 23,10 27,30 50,00 28,60 25,60 33,30

4,50 8,80 5,90 25,90 11,10 28,60 5,90 10,40

13,60 12,30 5,90 18,50

12,50 9,10

6,30

72,00 70,40 80,00

4,00 7,40

12,00

100,00

5,90 6,30

7,70

2,70 9,10

11,80

5,90 6,30 23,10 9,10

4,80 5,10

5,50

30,80 7,70

13,60 9,10 7,70 15,40 6,30 9,10 18,50

20,00 33,30

66,70

2,90 4,20 7,70

2,10

16,70 23,80

4,80

45,50

6,10

3,60

2,70

15,40 7,70 18,20 8,00 3,70

4,00

sloupcová %

9,90 25,70 7,70 12,20 4,10 6,30 15,30 21,60 5,90 5,00 2,70 9,50 17,60 14,90 3,20 5,00 49,50 5,00 5,90 5,90 7,20 5,00 11,20 12,10 2,20 1,30 1,80

PŘÍLOHA Č. 5

Komentář Tabulka č. 1 ukazuje, na jaké typy poskytovaných služeb se zaměřují organizace sídlící na jednotlivých pražských městských částech. Příklad Hodnoty uvedené v příkladě jsou v tabulce zvýrazněny tučnou kurzívou. Určeným typem služeb jsou azylové domy – první položka ve sloupci Typ poskytovaných služeb. Sledovanou městskou částí je Praha 1 (P1) – první řádek ve sloupci Městská část. Význam jednotlivých ukazatelů: 1) řádková % – podíly organizací, které sídlí na jednotlivých městských částech a poskytují určený typ služeb. V našem příkladě na P1 sídlí 4,5 % ze všech zařízení, které v hl. m. Praze poskytují služby azylových domů. 2) sloupcová % – podíl subjektů ze všech organizací sídlících na sledované městské části, které poskytují určený typ služeb. V našem příkladě 3,2 %, ze všech organizací, které sídlí na P1, poskytují služby azylových domů. 3) Celkem/sloupcová % – celkový podíl všech organizací bez rozlišení městské části, na níž sídlí, které poskytují určený typ služby. V našem příkladě 9,9 % ze všech organizací zapojených do šetření poskytuje služby azylových domů.

P4

3,6 3,0 5,9

21,4 7,0 21,1 5,3 15,8 17,5 47,6 1,8

7,1 35,3 31,6 11,8 10,5 5,9 4,8 17,6

14,3 21,1 10,7 15,8 14,3 19,0 3,6

9,1 10,5 30,0 5,3

27,3 5,9 5,0 5,9

9,1 14,3 20,0 14,3

30,0 3,5 14,3 3,5

10,0 5,9 7,1 5,9

40,0 7,1 14,3 3,6

33,3 3,5 33,3 5,3

16,7

16,7 3,6 16,7

řád. % sl. % řád. % sl. % řád. % sl. % řád. % sl. %

9,1 10,5 4,5 5,3 13,6 14,3

18,2 20,0 9,1 20,0

řád. % P10 sl. % řád. % sl. % řád. % P12 sl. % řád. % P13 sl. % P11

P14 P15

P21

řád. % sl. % řád. %

Celkem

sl. %

14,3 6,1

17,6 18,2 8,8

14,6 21,2 8,3

15,4 6,1

18,2 6,1 9,1

21,4

28,6 6,3 15,8 10,4 26,3 10,4 23,8 2,1

21,4 15,8

14,3 9,5

22,2 10,0 22,2

14,3 10,0 7,1

20,0

10,0

5,9 10,5 2,9 4,8 2,9 9,1 14,7 25,0 2,9

7,1

10,0 5,9 14,3 8,8

16,7

50,0

9,1 16,7 40,0

8,3 28,6 4,2 33,3 4,2 33,3 2,1

noclehárny

9,1 3,2

nízkoprahová zařízení pro děti a mládež

23,1 9,7


domy na půli cesty 11,1 4,8

12,5 19,4

33,3 6,1

7,1

15,4 10,5

9,1 5,3 9,1 4,8 9,1

16,7 5,3

9,1 30,8 20,0

50,0 15,0

7,7

9,1

16,7 7,7 16,7

16,7 9,1 16,7

14,3 9,7

20,5 25,8

14,3 9,1 4,8

15,4 18,2

7,1 4,8 5,3 4,8 5,3 19,0 19,0 4,8

10,3 21,1

17,9 33,3 7,7

9,1 4,8 5,0 4,8

27,3 12,8 25,0 5,1

10,0 14,3 21,4

20,0

2,6

20,0

20,0

7,1 33,3

9,1 33,3

4,8 33,3

4,5 50,0

4,5 50,0

1,8 50,0

sl. % řád. % P22 sl. % řád. %

11,1 5,3

60,0 1,8 33,3

řád. % sl. % řád. %

sl. % řád. % P16 sl. % řád. % P17 sl. % P20

9,1 33,3

22,2 6,1

29,4 32,3

osobní asistence

7,0 12,1 5,3

7,1 3,2

odlehčovací služby

22,7 15,2

P6

P9

domovy a penziony


P8

dílny

7,1 6,5

P5

P7

centra denních služeb 21,1 38,7


P3

4,5 3,2

krizová pomoc

P2

řád. % sl. %

kontaktní centra

P1

azylové domy

Městská část

Tabulka č. 1: Podíly typů služeb, na něž se zaměřují organizace sídlící na jednotlivých pražských MČ Typ poskytovaných služeb

11,1 50,0

7,1 50,0

4,8 33,3

7,7 100,0

9,1 50,0

3,6 50,0 100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

100

9,9

25,6

7,6

12,6

4,0

6,3

15,2

21,5

5,8

4,9

2,7

9,4

17,5


P2 P3

řád. % sl. %

P4

řád. % sl. %

P5 P6 P7 P8


řád. % sl. % řád. % P10 sl. % řád. % P11 sl. % P9

řád. % P12 sl. % řád. % sl. % řád. % P14 sl. % řád. % P15 sl. %

3,0 5,3 9,1 15,8 15,2 23,8 6,1 18,2 9,1 15,0 6,1 20,0 9,1 21,4

řád. % sl. %

14,3 5,0 14,3 10,0

18,2 10,5

18,2 9,5

18,2 10,0 9,1 10,0

16,7 3,0 16,7

9,1 3,2 9,1 3,0% 9,1 7,1

23,1 9,7 7,7 3,0 15,4 14,3

6,4 36,8 6,4 36,8 6,4 33,3 4,5

18,2 10,5 9,1 5,3 18,2 9,5

7,7 5,3 7,7 5,3 7,7 4,8

45,5 11,8 65,0 2,7 30,0 8,2 64,3 3,6 66,7 3,6 66,7 1,8 40,0 1,8 66,7

7,7 3,2

37,5 19,4 25,0 12,1

18,2 6,5

23,1 21,4 15,4 10,5

27,3 15,8

6,3 4,8 6,3

18,2 9,5

16,0 12,5 20,0 15,2 16,0 28,6

11,1 9,4 22,2 18,2 3,7 7,1

4,0 5,3 4,0 5,3 4,0 4,8

11,1 15,8 3,7 5,3 18,5 23,8 3,7

9,1 18,2 10,0

9,1 16,7

15,4 10,0

15,4 10,0

15,4 14,3

15,4 14,3 7,7

6,3 7,1 6,3

16,7 15,4 33,3

16,7 6,3 16,7 6,3 20,0

9,1 5,0

16,0 20,0

18,2 14,3

8,0 14,3

9,1 20,0

4,0 16,7 4,0 20,0

náhradní rodinná péče

speciální služby pro zdravotně postižené

vzdělávací aktivity

rehabilitace, rekondiční cvičení, volnočasové aktivity

tísňová péče

terénní programy

terapeutické komunity

raná péče

přechodné zaměstnávání

15,5 54,8 18,2 60,6 7,3 57,1

40,0 6,3 20,0 3,0

33,3 3,0

40,0 10,5

33,3 5,3

9,1 14,8 20,0 3,7 10,0 3,7 7,1 3,7 16,7

3,0 100,0 3,0 50,0

řád. % sl. % řád. % P20 sl. % řád. % P21 sl. %

3,0 50,0

řád. % sl. %

6,1 100

P17

P22

28,6 10,5 14,3 5,3 28,6 9,5

9,1

P13

P16

18,2 6,5 9,1 3,0

poradny

12,1 12,9 9,1 9,1 3,0 7,1

podporované zaměstnání

řád. % sl. % řád. % sl. %

podporované bydlení

pečovatelská služba

P1

Městská část

Typ poskytovaných služeb

0,9 33,3 0,9 50,0 33,3 100 4,0 50,0

PŘÍLOHA Č. 6

Komentář Tabulka č. 1 ukazuje podíl subjektů neziskového sektoru na všech organizacích, které poskytují jednotlivé typy služeb. Pod neziskový sektor autoři zahrnují organizace typu občanských sdružení, obecně prospěšných společností a církevních právnických osob. Jednotlivé služby jsou řazeny dle podílu neziskového sektoru sestupně.

Tabulka č. 1: Podíl organizací neziskového sektoru poskytujících jednotlivé typy služeb celkový počet podíl zařízení Typ poskytovaných služeb neziskového v hl. m. Praze sektoru podporované bydlení podporované zaměstnání speciální služby pro zdravotně postižené jiné osobní asistence terénní programy nízkoprahová zařízení pro děti a mládež přechodné zaměstnávání domy na půli cesty dílny rehabilitace, rekondiční cvičení, volnočasové aktivity kontaktní centra noclehárny azylové domy centra denních služeb krizová pomoc raná péče poradny tísňová péče chráněné bydlení nízkoprahová denní centra terapeutické komunity vzdělávací aktivity odlehčovací služby domovy a penziony pečovatelská služba náhradní rodinná péče

100 % 100 % 100 % 100 % 95 % 94 % 91 % 91 % 89 % 88 % 88 % 85 % 83 % 82 % 79 % 77 % 77 % 75 % 73 % 71 % 69 % 69 % 69 % 67 % 56 % 49 % 33 %

7 11 5 4 39 16 11 11 9 17 25 34 6 22 57 48 13 110 11 14 13 13 27 21 27 33 3

PŘÍLOHA Č. 7

Komentář Tabulka č. 1 a Tabulka č. 2 prezentují hlavní zdroje financování mateřských organizací podle typů organizací v letech 2003 a 2004. Následující příklad demonstruje, jak je nutno číst údaje uvedené v tabulce. Příklad Hodnoty uvedené v příkladě jsou v Tabulce č. 1 zvýrazněny tučnou kurzívou. Sledovaným typem mateřské organizace je občanské sdružení – první typ organizace uvedený ve sloupci Statut organizace. Určeným zdrojem financí jsou úhrady za služby – první položka ve sloupci Hlavní zdroj financí. Význam jednotlivých ukazatelů: 1) absolutní četnost – počet mateřských organizací, pro které je určený zdroj financí současně hlavním zdrojem financí. V našem příkladě jsou úhrady za služby hlavním zdrojem financí pro 12 občanských sdružení. 2) řádková % – podíly mateřských organizací, pro které je určený zdroj financí současně hlavním zdrojem financí. V našem příkladě jsou úhrady za služby hlavním zdrojem financí pro 20 % občanských sdružení. 3) Celkem/absolutní četnost – počet všech mateřských organizací, bez rozlišení typu, pro které je určený zdroj financí současně hlavním zdrojem financí. V našem příkladě jsou úhrady za služby hlavním zdrojem financí pro 16 mateřských organizací, bez rozlišení jejich typu. 4) Celkem/řádková % – podíl všech mateřských organizací, bez rozlišení typu, pro které je určený zdroj financí současně hlavním zdrojem financí. V našem příkladě jsou úhrady za služby hlavním zdrojem financí pro 15 % mateřských organizací, bez rozlišení jejich typu. Graf č. 1 a Graf č. 2 jsou ilustrativním doplněním Tabulky č. 1 a Tabulky č. 2. Tabulka č. 3 a Tabulka č. 4 ukazují, jaký byl průměrný podíl finančních zdrojů u jednotlivých typů organizací v letech 2003 a 2004. Respektive z kolika % průměrně se sledované finanční zdroje podílely na skladbě rozpočtu různých typů organizací. Graf č. 3 a Graf č. 4 jsou ilustrativním doplněním Tabulky č. 3 a Tabulky č. 4.

Tabulka č. 1: Hlavní zdroje financování mateřských organizací podle typů organizací – rok 2003


absolutní četnost řádková %


absolutní četnost


absolutní četnost


absolutní četnost

organizace zřízená hl. m. Prahou

absolutní četnost

organizace zřízená MČ Prahy

absolutní četnost

jiné

Celkem

řádková %

řádková %

Celkem

jiné

vlastní příjmy

ostatní ministerstva

výtěžky ze sbírek

4

6

10

1

5

1

1

60

20,00

33,30

6,70

10,00

16,70

1,70

8,30

1,70

1,70

100,00

2

1

3

66,70

33,30

100,00

2

1

1

1

2

7

28,60

14,30

14,30

14,30

28,60

100,00

1

1

1

3

6

16,70

16,70

16,70

50,00

100,00

1

17

1

19

5,30

89,50

5,30

100,00


řádková %

finanční dary

20

řádková %

absolutní četnost

dotace ze zahraničí

dotace pražských MČ

12

řádková %

řádková %

dotace kraje (MHMP)

dotace MPSV

Statut organizace

úhrady za služby

Hlavní zdroj financí

11

11

100,00

100,00

1

1

100,00

100,00

16

23

22

12

8

12

1

11

1

1

107

15,00

21,50

20,60

11,20

7,50

11,20

0,90

10,30

0,90

0,90

100,00

Graf č. 1: Hlavní zdroje financování mateřských organizací – rok 2003 Hlavní zdroj financí mateřských organizací – rok 2003 10,3%

0,9% 15%

0,9%

úhrady za služby dotace MPSV

11,2%

dotace kraje (MHMP) dotace pražských MČ dotace ze zahraničí

0,9% 21,5% 7,5%

vlastní příjmy finanční dary výtěžky ze sbírek ostatní ministerstva jiné

11,2% 20,6%

Tabulka č. 2: Hlavní zdroje financování mateřských organizací podle typů organizací – rok 2004




absolutní četnost


absolutní četnost


absolutní četnost

organizace zřízená hl. m. Prahou

absolutní četnost

organizace zřízená MČ Prahy

absolutní četnost

jiné

Celkem

řádková %

řádková %

Celkem

jiné

vlastní příjmy

ostatní ministerstva

výtěžky ze sbírek

10

5

10

1

4

2

1

53

20,80

17,00

18,90

9,40

18,90

1,90

7,50

3,80

1,90

100,00

2

1

3

66,70

33,30

100,00

1

1

2

1

1

1

7

14,30

14,30

28,60

14,30

14,30

14,30

100,00

1

1

3

5

20,00

20,00

60,00

100,00

1

16

1

18

5,60

88,90

5,60

100,00


řádková %

finanční dary

9

řádková %

absolutní četnost

dotace ze zahraničí

dotace pražských MČ

11

řádková %

řádková %

dotace kraje (MHMP)

úhrady za služby

Statut organizace

dotace MPSV

Hlavní zdroj financí

10

10

100,00

100,00

1

1

100,00

100,00

14

12

29

11

7

11

1

9

2

1

97

14,40

12,40

29,90

11,30

7,20

11,30

1,00

9,30

2,10

1,00

100,00

Graf č. 2: Hlavní zdroje financování mateřských organizací – rok 2004 Hlavní zdroj financí mateřských organizací – rok 2004 9,3%

1% 14,4%

1%

úhrady za služby dotace MPSV

11,3%

dotace kraje (MHMP) 12,4%

dotace pražských MČ dotace ze zahraničí

2,1%

vlastní příjmy 7,2%

finanční dary výtěžky ze sbírek ostatní ministerstva jiné 11,3% 29,9%

Tabulka č. 3: Průměrné podíly finančních zdrojů podle typů organizací – rok 2003 Průměrné podíly finančních zdrojů (v %) dotace dotace Status organizace úhrady za dotace ze finanční výtěžky ze ostatní dotace pražských kraje zahraničí dary sbírek ministerstva služby MPSV MČ (MHMP) občanské sdružení 17,20 24,20 11,30 3,90 7,00 16,80 3,10 7,40 obecně prospěšná společnost 1,00 57,70 0,00 0,00 35,80 0,70 0,70 0,00 církevní právnická osoba 14,60 30,70 14,00 1,60 6,60 16,00 0,30 10,10 organizace zřízená státem 10,60 0,00 16,70 1,70 1,70 3,30 0,00 56,90 organizace zřízená hl. m. Prahou 13,80 2,90 71,50 5,40 0,00 0,60 0,00 5,30 organizace zřízená MČ Praha 22,80 0,50 1,00 71,40 0,00 0,30 0,40 0,30

vlastní příjmy

jiné

1,90

7,20

0,00

4,10

3,50

2,60

0,00

9,10

0,00

0,50

1,70

1,60

Graf č. 3: Průměrné podíly finančních zdrojů podle typů organizací – rok 2003 100%

4,1%

7,2% 1,9%

90%

3,5%

jiné

5,4%

16,0%

16,8% 6,6%

60%

0,4%

vlastní příjmy 35,8%

70%

0,6%

0,3%

3,1%

80%

9,1%

5,3%

10,1%

7,4%

1,6% 1,7%

0,5%

2,6%

0,7% 0,7%

7,0%

56,9% 1,6%

3,9%

71,4%

finanční dary

71,5%

14,0%

50%

ostatní ministerstva výtěžky ze sbírek

11,3%

40%

30%

24,2%

57,7%

3,3% 1,7% 1,7%

30,7%

20%

1,0% 0,5%

16,7% 2,9%

10%

0%

dotace ze zahraničí dotace pražských MČ dotace kraje (MHMP) dotace MPSV

22,8% 17,2%

14,6%

10,6%

úhrady za služby

13,8%

1,0%

občans ké sdružení obecně pros pěš ná společnost

církevní právnická os oba

organizace zřízená s tátem

organizace zřízená hl.m . Prahou

organizace zřízená MČ Praha

Tabulka č. 4: Průměrné podíly finančních zdrojů podle typů organizací – rok 2004 Průměrné podíly finančních zdrojů (v %) dotace dotace Status organizace úhrady za dotace ze finanční výtěžky ze ostatní dotace pražských kraje zahraničí dary sbírek ministerstva služby MPSV MČ (MHMP) občanské sdružení 17,40 19,00 16,70 2,70 7,20 16,70 3,10 6,20 obecně prospěšná společnost 1,70 53,70 0,00 0,00 25,80 12,30 1,70 0,00 církevní právnická osoba 15,10 21,60 19,80 2,10 11,20 14,40 0,40 10,10 organizace zřízená státem 13,00 0,00 20,00 2,00 2,00 4,00 0,00 58,00 organizace zřízená hl. m. Prahou 13,00 3,00 77,70 0,10 0,00 0,60 0,00 5,30 organizace zřízená MČ Praha 25,50 1,00 1,20 67,70 0,00 0,30 0,00 0,00

vlastní příjmy

jiné

3,10

7,90

0,00

4,80

2,50

2,80

0,00

1,00

0,00

0,30

1,80

2,50

Graf č. 4: Průměrné podíly finančních zdrojů podle typů organizací – rok 2004 100%

90%

2,8% 2,5%

4,8%

7,9%

1,7% 3,1%

1,0%

0,3%

2,5%

0,6% 0,1%

1,8%

5,3%

10,1%

jiné

12,3%

6,2%

0,4% 3,1%

80%

vlastní příjmy

14,4%

70%

16,7%

ostatní ministerstva výtěžky ze sbírek

58,0%

25,8% 11,2%

60%

67,7%

7,2%

2,1% 77,7%

2,7%

finanční dary

50% 19,8%

16,7%

40%

4,0%

2,0% 2,0%

30% 19,0%

1,2%

53,7% 21,6%

1,0%

20,0%

20% 3,0%

10%

0%

17,4%

15,1%

13,0%

13,0%

církevní právnická os oba

organizace zřízená s tátem

organizace zřízená hl.m . Prahou

25,5%

úhrady za služby

1,7%

občans ké sdružení obecně pros pěš ná společnost

dotace ze zahraničí dotace pražských MČ dotace kraje (MHMP) dotace MPSV

organizace zřízená MČ Praha

PŘÍLOHA Č. 8

Tabulka č. 1: Přehled finančních prostředků poskytnutých v rámci grantů na sociální oblast pražskými městskými částmi a hl. městem Prahou v letech 2003 a 2004 Poskytnuté Poskytnuté Městská granty 2003 granty 2004 Počet podpořených projektů část (Kč) (Kč) Praha 1

1 000 000

Praha 2

800 000

Praha 3

655 000

1 132 000

počet dotovaných projektů za rok - 30

Praha 4

1 727 000

1 100 000


Praha 5

105 000

420 000

Praha 6

1 500 000

1 463 500

Praha 7

-

670 000

Praha 8

-

-

nebyl vypsán žádný grant v uvedeném období

Praha 9

402 650

-

počet dotovaných projektů za rok 2003 - 22

Praha 10

3 257 000

3 136 000

počet dotovaných projektů za rok 2003 - 120

Praha 11

872 216

680 100

počet dotovaných projektů za rok 2003 - 60 počet dotovaných projektů za rok 2004 - 30

Praha 12

350 000

350 000


Praha 13

226 000

365 000

počet dotovaných projektů za rok - 15 až 20

Praha 14

300 000

350 000

údaje o počtu dotovaných projektů nejsou k dispozici

Praha 15

-

-


Praha 16

-

-


Praha 17

-

526 790

Praha 18

7000

9000

Praha 19

-

-

Praha 20

410 000

411 000

Praha 21

-

-

údaje o počtu dotovaných projektů nejsou k dispozici

Praha 22

-

-


MČ Celkem

11 611 866

11 554 890

hl. m. Praha

36 050 000

57 074 100

941 500

počet dotovaných projektů za rok - 25 počet dotovaných projektů za rok - 10

počet dotovaných projektů za rok 2003 - 1 počet dotovaných projektů za rok 2004 - 3 počet dotovaných projektů za rok - 20 počet dotovaných projektů za rok 2004 - 40

účelové dotace a 2 dary účelové dotace údaje o počtu dotovaných projektů nejsou k dispozici počet dotovaných projektů za rok – 4 až 5

počet dotovaných projektů za rok 2003 - 275 počet dotovaných projektů za rok 2004 k 30. 6. - 210

PŘÍLOHA Č. 9 Tabulka č. 1 ukazuje, kolik osob pracuje v rámci mateřských organizací. Příklad V 5 mateřských organizacích nepůsobí žádný pracovník, ve 2 mateřských organizacích působí 1 pracovník, ve 3 mateřských organizacích působí 2 pracovníci atd. Z kumulativních % lze vyčíst, že v 75,7 % mateřských organizacích pracuje 44 nebo méně osob.

Tabulka č. 1: Počty osob pracujících v mateřských organizacích Počet pracovníků

0 1 2 3 4 5 6 7 8 10 11 12 14 15 16 18 19 20 22 24 25 26 28 29 30 33 35 36 39 40 44 45 50 53 65 74 75 77 82 89 90 93 98 100 104 112 117 120 123 126 127 140 147 155 172 196 220 Celkem

Počet organizací

5 2 3 5 4 9 3 6 3 7 2 3 1 4 2 3 1 2 1 1 2 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 107

Kumulativní %

4,7 6,5 9,3 14,0 17,8 26,2 29,0 34,6 37,4 43,9 45,8 48,6 49,5 53,3 55,1 57,9 58,9 60,7 61,7 62,6 64,5 65,4 67,3 68,2 70,1 71,0 72,0 72,9 73,8 74,8 75,7 76,6 77,6 78,5 79,4 80,4 81,3 82,2 83,2 84,1 85,0 86,0 86,9 87,9 88,8 89,7 90,7 91,6 92,5 93,5 94,4 95,3 96,3 97,2 98,1 99,1 100,0

PŘÍLOHA Č. 10

Komentář Tabulka č. 1 ukazuje, kolik pracovníků působí v jednotlivých typech mateřských organizací. Následující příklad demonstruje, jak je nutno číst údaje uvedené v tabulce. Příklad Hodnoty uvedené v příkladě jsou v tabulce zvýrazněny tučnou kurzívou. Sledovaným typem organizace je občanské sdružení – první typ organizace uvedený ve sloupci Statut organizace. V 31 (absolutní četnost) občanských sdruženích, což reprezentuje 54,4 % (řádková %) z jejich počtu, pracuje 1 až 10 osob. Sloupcová % ukazují, že občanská sdružení reprezentují 73,8 % ze všech organizací, bez rozdílu typu, v nichž pracuje 1 až 10 osob. Celkový počet mateřských organizací, bez rozdílu typu, v nichž pracuje tento počet osob, je 42 (Celkem/absolutní četnost), což představuje 41,6 % (Celkem/řádková %) všech organizací.

Tabulka č. 1: Počty pracovníků podle typů organizací Statut organizace absolutní četnost řádková % sloupcová % absolutní četnost obecně prospěšná řádková % společnost sloupcová % absolutní četnost církevní právnická osoba řádková % sloupcová % absolutní četnost organizace zřízená státem řádková % sloupcová % absolutní četnost organizace zřízená hl. m. řádková % Praha sloupcová % absolutní četnost organizace zřízená řádková % městskou částí Prahy sloupcová % absolutní četnost jiné řádková % sloupcová % absolutní četnost Celkem řádková % sloupcová % občanské sdružení

Počet pracovníků Celkem 1-10 11-40 41+ 31 18 8 57 54,40 31,60 14,00 100,00 73,80 54,50 30,80 56,40 1 2 3 33,30 66,70 100,00 2,40 6,10 3,00 1 4 2 7 14,30 57,10 28,60 100,00 2,40 12,10 7,70 6,90 3 2 5 60,00 40,00 100,00 7,10 6,10 5,00 4 5 9 18 22,20 27,80 50,00 100,00 9,50 15,20 34,60 17,80 1 2 7 10 10,00 20,00 70,00 100,00 2,40 6,10 26,90 9,90 1 1 100,00 100,00 2,40 1,00 42 33 26 101 41,60 32,70 25,70 100,00 100,00 100,00 100,00 100,00

PŘÍLOHA Č. 11 Tabulka č. 1 a graf ukazují počty (absolutní četnosti) a podíly (řádková %) jednotlivých typů mateřských organizací, které využívají práce dobrovolníků.

Tabulka č. 1: Počty a podíly mateřských organizací využívajících práce dobrovolníků Práce dobrovolníků Statut organizace občanské sdružení obecně prospěšná společnost církevní právnická osoba organizace zřízená státem organizace zřízená hl. m. Praha organizace zřízená městskou částí Prahy jiné Celkem

absolutní četnosti řádková % absolutní četnosti řádková % absolutní četnosti řádková % absolutní četnosti řádková % absolutní četnosti řádková % absolutní četnosti řádková % absolutní četnosti řádková % absolutní četnosti řádková %

Ano

Ne

54 87,10 3 100,00 6 85,70 1 16,70 9 47,40 6

8 12,90

54,50 1 100,00 80 73,40

45,50

1 14,30 5 83,30 10 52,60 5

29 26,60

Podíly organizací využívajících práce dobrov olníků

Celkem 62 100,00 3 100,00 7 100,00 6 100,00 19 100,00 11 100,00 1 100,00 109 100,00

7,50%

1,25%

11,25%

1,25%

7,50%

3,75% 67,50%

občanské sdružení obecně prospěšná společnost církevní právnická osoba organizace zřízená státem organizace zřízená hl.m. Praha organizace zřízená městskou částí Prahy jiné

PŘÍLOHA Č. 12 Tabulka č. 1 ukazuje kolik dobrovolníků pracuje pro mateřské organizace. Příklad 31 mateřských organizací nevyužívá práce žádného dobrovolníka, 2 mateřské organizace využívají práce 1 dobrovolníka, 8 mateřských organizací využívá práce 2 dobrovolníků atd. Z kumulativních % lze vyčíst, že v 75,2 % mateřských organizací pracuje 13 nebo méně dobrovolníků. Tabulka č. 1: Počty dobrovolníků pracujících v mateřských organizacích Počet dobrovolníků 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 12 13 15 20 29 30 35 36 40 59 60 80 120 126 170 189 230 Celkem

Počet organizací 31 2 8 12 5 4 3 2 2 1 4 3 2 2 6 2 3 2 1 1 1 2 1 1 1 1 1 1 105

Kumulativní % 29,5 31,4 39,0 50,5 55,2 59,0 61,9 63,8 65,7 66,7 70,5 73,3 75,2 77,1 82,9 84,8 87,6 89,5 90,5 91,4 92,4 94,3 95,2 96,2 97,1 98,1 99,0 100,0

Analýza poskytovatelů sociálních služeb působících na území hl. m. Prahy

Recommend Documents