Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra podnikání a oceňování
Analýza portfolia sociálních služeb vybrané instituce Bakalářská práce
Autor:
Irena Folwarczná Ekonomika a management zdravotních a sociálních sluţeb
Vedoucí práce:
Praha
JUDr. Martin Nogol, MPA
Duben, 2014
Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Bohumíně dne 20. 4. 2014
Irena Folwarczná
Poděkování Chtěla bych touto cestou poděkovat JUDr. Martinu Nogolovi, MPA za odbornou pomoc při zpracování bakalářské práce. Dále chci poděkovat všem, kteří mi poskytli informace a své zkušenosti, které mi pomohly k napsání této práce.
Anotace Tématem bakalářské práce je analýza portfolia sociálních sluţeb vybrané instituce. Cílem této práce je analýza nabídky sociálních sluţeb a sociální péče v závislosti na jejich poptávce. Práce se skládá ze tří kapitol. V první a druhé kapitole bude psáno o sociálních sluţbách a sociálním zabezpečení. Dále zde bude uvedeno financování sociálních sluţeb a vymezení pojmu příspěvek na péči. Třetí kapitola tvoří praktická část práce, kde bude charakterizována a analyzována nabídka sociálních sluţeb města Bohumína. V práci bude vyuţitá metoda analýzy odborných publikací, materiálů Ministerstva práce a sociálních věcí, internetových údajů poskytnutých městem Bohumín a dále zde bude čerpáno z monografických zdrojů.
Klíčová slova Sociální, sociální zabezpečení, sociální pomoc, sociální sluţby, komunitní plánování, financování sociálních sluţeb, příspěvek na péči
Annotation The theme of the thesis is to analyze the portfolio of selected social service institution. The aim of this work is to analyze the offer of social services and social care depending on their demand. The thesis consists of three chapters. The first and the second chapter will be dealing with social services and social security. There will also be a reference to the social services funding and the definition of the care allowance. The third chapter is a practical part, which will be characterised and analysed the offer of social services in the town of Bohumín. The work will utilize the methods of analysis of technical publications, materials of the Ministry of Labour and Social Affairs, internet data provided by the town of Bohumín and also monographic resources will be used.
Key words Social, social security, social assistance, social services, community planning, the financing of social services, care allowanc
OBSAH ÚVOD……………………………………………………………………………….................6 1. SOCIÁLNÍ SLUŽBY A JEJICH FINANCOVÁNÍ .......................................................... 8 1.1 Vymezení základních pojmů ................................................................................................ 8 1.2 Účel a definice sociálních sluţeb........................................................................................ 10 1.3 Sociální sluţby v systému sociální ochrany ....................................................................... 11 1.4 Historický vývoj sociálních sluţeb ..................................................................................... 12 1.5 Sociální sluţby po přijetí zákona č.108/2006 Sb ................................................................ 20 1.6 Financování sociálních sluţeb ............................................................................................ 29 2. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ ............................................................................................ 35 2.1 Plánování sociálních sluţeb ................................................................................................ 35 2.2 Komunitní plánování .......................................................................................................... 36 3. ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA BOHUMÍN........................................... 38 3.1 Charakteristika města ......................................................................................................... 38 3.2 Sociální sluţby Města Bohumín ......................................................................................... 39 3.2.1 Přehled sociálních sluţeb ............................................................................................. 41 3.2.2 Komunitní plánování ................................................................................................... 43 3.2.3 Financování sociálních sluţeb ..................................................................................... 44 3.2.4 Analýza nákladů sociálních sluţeb na území města .................................................... 46 3.2.5 SWOT analýza ............................................................................................................. 47 3.3 Největší poskytovatelé sociálních sluţeb ........................................................................... 48 3.4 Návrhy a doporučení .......................................................................................................... 58 ZÁVĚR .................................................................................................................................... 59 POUŽITÉ ZDROJE ............................................................................................................... 61 SEZNAM TABULEK A GRAFÚ ......................................................................................... 64
5
ÚVOD
Kaţdý člověk se můţe dostat do ţivotní situace, kterou bez pomocí jiných lze velmi obtíţně zvládat, a někdy vůbec ne. Takovými nepříznivými ţivotními situacemi mohou být: úraz, zdravotní postiţení, ztráta rodiny, zaměstnání, bydlení a v neposlední řadě i ztráta lidské důstojností. V takových situacích se očekává pomoc od rodiny, přátel, ale i od státu a to prostřednictvím sociálních dávek nebo sociální sluţby. Sociální sluţby jsou činnosti zajišťované poskytovateli sociálních sluţeb a jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel v nepříznivé sociální situaci. Zákon o sociálních sluţbách zajišťuje kvalitu sluţeb, smluvní ujednání, odbornost pečujících osob a přehlednost nabízených sluţeb. Významu nabývají tyto aspekty, kdyţ jde o sluţby spojené s ubytováním, které potřebným nahrazují domov i rodinu. Nejpočetnějšími skupinami příjemců sociálních sluţeb jsou zejména senioři, rodiny s dětmi, osoby se zdravotním postiţením, ale také osoby, které z různých důvodů ţijí "na okraji" společnosti. Mezi sociální sluţby patří sluţby sociální péče, sluţby sociální prevence a sociální poradenství a jsou upraveny zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů. Sociální sluţby mohou být poskytovány, pouze na základě oprávnění k poskytování sociálních sluţeb, fyzickými nebo právnickými osobami. Oprávnění vzniká rozhodnutím o registraci na základě písemné ţádosti. Sociální sluţby jsou součástí sociálního zabezpečení a tím i sociální politiky státu. Stát v sociální politice je ten, kdo určuje pravidla chování státu a ostatních subjektů a je vykonavatelem sociálních opatření (konkrétní dávky, podpory, pomoc)1. Tématem bakalářské práce je „ Analýza portfolia sociálních sluţeb vybrané instituce “. Cílem této práce je analýza nabídky sociálních sluţeb a sociální péče v závislosti na poptávce. V práci bude vyuţita metoda analýzy odborných publikací, materiálů Ministerstva práce 1
KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. s. 175.
6
a sociálních věcí, internetových údajů poskytnutých městem Bohumín a dále bude čerpáno z monografických zdrojů. Práce se skládá ze tří kapitol. V první a druhé kapitole bude psáno o sociálním zabezpečení a sociálních sluţbách. Jednotlivé sluţby budou rozděleny podle uţivatelů, kterým jsou určeny. Dále zde bude psáno o financování sociálních sluţeb a vymezení pojmu příspěvek na péči, který je nově zaveden v zákoně č.108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. Třetí kapitola tvoří praktickou část, kde bude charakterizována a analyzována nabídka sociálních sluţeb města Bohumína v závislosti na poptávce občanů. Bude zde uvedeno, jaké druhy sociálních sluţeb město nabízí, provedena SWOT analýza těchto sluţeb. Především zde bude pojednáváno o největších poskytovatelích sociálních sluţeb v Bohumíně, a to Domově Jistoty, Charitě Bohumín a Centru sociálních sluţeb.
7
1. SOCIÁLNÍ SLUŽBY A JEJICH FINANCOVÁNÍ
1.1 Vymezení základních pojmů
Sociální - podle slovníku cizích slov jeho význam spočívá v tom, ţe se týká lidské společnosti, snahy o zlepšení společenských problémů a ţivotních podmínek jednotlivce ve vztahu ke společnosti2.
Sociální zabezpečení - je hlavním nástrojem sociální politiky státu, prostřednictvím níţ se primárně orientuje na člověka, na rozvoj a kultivaci jeho ţivotních podmínek, dispozic, na rozvoj jeho osobnosti a kvality ţivota.3Je součásti státního rozpočtu. Definice sociálního zabezpečení jako taková neexistuje, ale je ji moţno charakterizovat jako systém náhradních zdrojů, který zajišťuje stabilitu minimální úrovně sociálního zabezpečení a sociální suverenity pomocí sociálních příjmů (na principu pojištění a dávek), sociálních azylů (např. dětské domovy, domovy důchodců, ústavy pro těţce postiţené apod.) a sociálními sluţbami (např. sluţba pro důchodce)4.
Sociální zabezpečení jako součást sociální politiky
můţeme obecně chápat jako soubor institucí, zařízení a opatření pomocí, kterých lze předcházet sociálním událostem, zmírňovat a odstraňovat jejich následky5. Sociální zabezpečení je moţno také definovat jako „ soubor právních, finančních a organizačních nástrojů a opatření, jejichţ cílem je kompenzovat nepříznivé finanční a sociální důsledky různých ţivotních okolností a událostí, ohroţující uznaná sociální práva, nebo takovým ţivotním situacím předcházet“6.
Sociální pomoc (péče) - je třetím pilířem systému sociálního zabezpečení v ČR. Jde o pomoc občanům, jejichţ ţivotní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní 2
Slovník cizích slov. Sociální [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupný z WWW:. 3 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. s. 17. 4 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. s. 176. 5 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. s. 175. 6 POTUČEK, Martin. (ed.). Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství, 1995. s. 69.
8
činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku, anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtíţnou ţivotní situaci nebo nepříznivé ţivotní poměry.“7 Taktéţ „za sociální péči se povaţuje ústavní péče poskytovaná ve zdravotnických zařízeních občanům, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nejsou schopni se obejít bez pomoci další osoby a nemohou být proto propuštěni ze zdravotnického zařízení, pokud jim nemůţe být poskytnuta potřebná péče nebo pečovatelská sluţba, přestoţe podmínky pro poskytování těchto sluţeb splňují.“8. Cílem sociální podpory, jako projevu lidské solidarity a dobročinnosti je aktivizace občana, aby nepropadl do trvalé sociální závislosti a umoţnit mu dosaţení způsobilosti k soběstačnému ţivotu ve společnosti. Sociální pomoc je poskytována ve dvou formách. Forma sociálně - právní ochrany a dávek sociální pomoci, které poskytuje stát prostřednictvím obecních úřadů, a formou sociálních sluţeb, které poskytuji obce, kraje a neziskové organizace9.
Sociální služby - pomocí sociálních sluţeb je zajišťována pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění ubytování, stravování, ošetřování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, pomoc s výchovou, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, poskytnutí informace, psycho- a socioterapie, pomoc při prosazování práv a zájmů10.
Komunitní plánování - je metoda, prostřednictvím níţ plánujeme rozvoj sluţeb na daném území pro určité skupiny znevýhodněných osob v určitém čase. Prostřednictvím této metody můţeme předcházet sociálnímu vyloučení znevýhodněných osob ze společnosti. Umoţňuje rozvíjet sociální ekonomiku na základě znalosti místních potřeb11.
Financování sociálních služeb - financováním se rozumí úhrada za poskytnuté sociální sluţby. Financování sociálních sluţeb je vícezdrojové. Sociální sluţby jsou financovány pomoci dotací ze státního rozpočtu, dotacemi z rozpočtů obcí nebo kraje, příspěvky od zřizovatelů. Další formou financování jsou úhrady od samotných příjemců sluţeb prostřednictvím příspěvku na péči. Poskytovatelé sociálních sluţeb mohou vyuţívat i platby od zdravotních pojišťoven, z programu Evropských společenství, sponzorů a dalších darů.
7
§ 73 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. § 73 odst. 1 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení. 9 KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. s. 178. 10 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Sociální služby [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupný z WWW:. 11 O komunitním plánování. Komunitní plánování [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupný z WWW:. 8
9
Dotace na financování sociálních sluţeb jsou poskytované pouze registrovaným poskytovatelům a na základě zpracovaného střednědobého plánu 12.
Příspěvek na péči - je poskytován osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o sebe a při zajištění soběstačnosti. Příjemce sám rozhoduje o tom, kterým poskytovatelům sluţby příspěvek na péči předá a v jaké výši. Tyto sluţby jsou poskytované podle individuálních potřeb klientů. Příspěvek na péči nahrazuje zvýšení důchodů pro bezmocnost a příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu, který začne platit 1. ledna 2007 podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách13.
1.2 Účel a definice sociálních služeb
Účelem sociálních sluţeb se rozumí pomoc občanům překonat a řešit nepříznivé ţivotní poměry a začlenit je do běţného ţivota. Nepříznivé ţivotní poměry jsou takové poměry, ve kterých osoba vzhledem ke svému věku, zdravotnímu stavu, pro krizovou situaci nebo z jiných váţných důvodů není schopna překonat obtíţné ţivotní situace vlastním přičíněním14. Definic sociálních sluţeb a jejich významů je mnoho. Jednou z nich je, ţe sociální sluţby jsou poskytovány společensky znevýhodněným lidem za účelem zlepšit kvalitu jejich ţivota, tyto osoby maximálně začlenit zpět do ţivota popřípadě společnost chránit před riziky, jejichţ jsou tito lidé nositeli. Sociální sluţby berou v úvahu jak osobu uţivatele, jeho rodinu, skupiny, do nichţ patří, případně zájmy širšího společenství. Tato definice překračuje vymezení sociálních sluţeb jako sluţeb spadajících do oblasti řízené v České republice Ministerstvem práce a sociálních věcí. Například kojenecké ústavy pečují o děti, o které se rodiče nedokáţou nebo nechtějí starat, tyto spadají pod Ministerstvo zdravotnictví, z čehoţ lze usuzovat, jako by tyto sluţby byly poskytovány ve zdánlivě nepříslušném rezortu. Sociální sluţby spadají do mnoha resortů státní správy a tím se jich týká široká oblast právních norem15.
12
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, Otázky a odpovědi [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupný z WWW: . 13 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 40. 14 KALENSKÁ, Marie. Československé právo sociálního zabezpečení. Vydáno: Praha: Panorama, 1986. s. 346. 15 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 9-10.
10
1.3 Sociální služby v systému sociální ochrany
Sociální sluţby jsou součástí sociálního zabezpečení. Na počátku 90. let v rámci transformace se tento systém mění na systém sociální ochrany, který se skládá ze tří pilířů: První pilíř - sociální pojištění – řeší situace, na které se občan můţe předem připravit (pojistit) a to odloţením části své spotřeby na krytí své budoucí nejisté dlouhodobé či krátkodobé sociální události (nemoc, invalidita, ztráta ţivitele, stáří aj.) Sociální pojištění zahrnuje dva systémy: -důchodové pojištění (zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů) a penzijní připojištění (zákon č.42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem, ve znění pozdějších předpisů) -nemocenské pojištění (zákon č. 54/1956 Sb. a zákon č. 187/2006 Sb.). Tyto systémy jsou financované z výběru pojistného, které platí podle daných podmínek zaměstnavatel, zaměstnanci a osoby samostatně výdělečně činné. Jde o nejvhodnější formu zajištění sociálních potřeb občanů v případech, kdy se jedná o takovou sociální situaci jako je ztráta příjmu z výdělečné činnosti (např. nemoc, invalidita, stáří, mateřství). Druhý pilíř – státní sociální podpora – řeší situace, na které není moţné se předem připravit, a které stát uznává za potřebné k řešení (mateřství, péče o zdravotně postiţenou osobu v rodině, výchova dítěte). Tato dávka je orientována především na rodiny s dětmi. Není závislá na odvodech příspěvků z pracovního poměru. Je financována prostřednictvím státního rozpočtu, přes daně. Dávky sociální podpory jsou rozděleny do dvou skupin: dávky, které jsou podmíněné příjmem rodiny a hlavním kritériem pro jejich výpočet je ţivotní minimum. dávky, které nejsou závislé na příjmu rodiny (rodičovský příspěvek, pohřebné). K poskytnutí jednotlivých dávek jsou stanoveny příjmové hranice. Základním vzorcem je ţivotní minimum, které se přepočte pomocí dohodnutých koeficientů pro jednotlivé sociální situace a stanoví tak individuální výši podpory. Třetí pilíř – sociální pomoc (péče) – řeší situace osob, které se nacházejí v hmotné nouzi nebo jiné zpravidla nepříznivé sociální situaci. Za sociální nouzi se povaţuje situace, kdy se člověk nedokáţe nebo nemůţe postarat sám o sebe (bezmocnost fyzická nebo duševní – alkoholismus, drogy). Hmotnou nouzi se označuje situace, kdy člověk ţije pod hranicí 11
ţivotního minima a nemůţe si zvýšit příjem vlastním přičíněním. U této dávky jako jediné se dokládá příjmová a majetková situace ţadatele. Sociální pomoc je poskytována ve formě peněţní nebo ve formě sluţeb. Tento pilíř je financován ze zdrojů státního rozpočtu, rozpočtu obcí, různých dobrovolných organizací a nadací (Armáda spásy, Diakonie, Charita) 16.
1.4 Historický vývoj sociálních služeb
První náznaky, které vedly ke vzniku „sociální práce“, vycházely ze solidarity
jiţ
v prvobytně pospolné společnosti. Kdy rodové společenství se postaralo o své přestárle a nemocné členy tím, ţe je ponechalo ve své pospolitosti17. Po přijetí křesťanství za státní náboţenství a po zřízení církve se objevují první sociální sluţby s přikázáním pomoci chudým, poskytováním almuţny a konáním milosrdných skutků. Můţeme tedy tvrdit, ţe v této době církev byla sociální institucí zabezpečující chudé. Chudinskou péči poskytovaly formou almuţny, chudému nevznikl právní nárok na ţádnou péči nebo sluţbu18. Církev, jako první, začala poskytovat sociální sluţby prostřednictví klášterů a později farnosti. Jejich pomoc spočívala spíše v poskytování základní stravy, přístřeší a základní zdravotní péči. S narůstající neuspokojivou sociální situaci početných skupin obyvatelstva, které byly sociálně znevýhodněné, církev zakládá ústavy v podobě nemocnic a útulků pro chudé, sirotky, postiţené nemoci či úmrtím blízkého v rodině. Budované chudobince a nemocnice se nazývaly špitály a jsou spravovány církví. Nejčastěji se vyskytovaly podél nejznámějších poutních tras, jejichţ původním posláním bylo zajistit přístřeší zboţným poutníkům. Jediný a první praţský špitál zaloţil v roce 929 kníţe Boleslav I. jako azyl pro 12 chudých nemocných. Za vlády Soběslava I. je vydáno nařízení pro všechny ţupní hrady v Čechách, aby zajistily stravu a ošacení určitému počtu potřebných obyvatel. Přednostně do špitálů se přijímali ti, kteří v minulosti klášteru či špitálu odkázali nějaký majetek nebo dar. Zbylá místa se následně doplňovala chudinou19.
16
ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení. 1. vydání. Praha: Grada Publishing a.s, 2012. s. 9-11. KALENSKÁ, Marie. Československé právo sociálního zabezpečení. Vydáno: Praha: Panorama , 1986. s. 36. 18 MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 18. 19 MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. s. 111-112. 17
12
Ze strany státu se vůči chudým uplatňoval odmítavý přístup. Nemocní a chudí jsou vnímání jako společenská hrozba. A převládala snaha o vyloučení lidí, kteří nezapadli do společenské struktury, tím ţe byli odhánění od sídel a tvrdě postihováni za jen předpokládané přestupky. Šlo o ţebráky, tuláky, nemajetné, duševně nemocné, nemocné nakaţlivými nemocemi, cikány, nemajetné cizince a lidí vyvázané z rodinných pout, místních vazeb, z podřízenosti církví a vrchnosti označovaných termínem „nepříslušných“. Tento stav přetrvával aţ do počátku novověku, kdy se postupně upravovala chudinská péče jako povinnost „institucí světské moci“20. První chudinské zákony vydala anglická královna Alţběta I. na přelomu 16. a 17. století. Byly to právní předpisy Kodex chudých z roku 1597 a Chudinský zákoník z roku 1601, které ukládaly obcím povinnost pomáhat svým práceneschopným chudým. Zákony měly celostátní působnost a byly důleţitým mezníkem ve vývoji chudinské péče. Rovněţ v Německu a ve Francii se chudinská péče přesunula do pravomoci měst a později obcí. Se vznikem centralizovaných států v Evropě se začala centralizovat i politika státu vůči chudým. Podstatným znakem této politiky bylo rozlišit chudé na práceschopné, kteří byli umísťování v německých a anglických donucovacích pracovnách a práceneschopné, těm byly zajištěné základní podmínky k přeţití, jako poskytnutí přístřešku a souhlasu k ţebrání. Státní politika kolísala mezi velmi tvrdým přístupem k práceschopným lidem a tolerantnějším přístupem, jenţ umoţňoval získat z veřejných rozpočtů část prostředků na obţivu svou i svých rodin ve formě dávek dorovnávající příjem do výše existenčního minima. Kritériem pro určení existenčního minima je například místní cena chleba. V Anglii se provádí sledování, zda nejhůře placený člověk nemá menší příjem neţ člověk ţijící z podpory. V souvislosti s budováním státních sociálních sluţeb a dávek vznikaly odpovídající systémy administrativní a kontrolní, coţ vedlo ke vzniku byrokracie. Postupně začínají vznikat sluţby převáţně ústavního rázu, které byly pod patronátem státu a jejichţ úkolem bylo dlouhodobě pečovat o znevýhodněné lidi. Zprvu ústavy byly nediferencovanými útulky, v nichţ ţili chudí ţebráci, tuláci, nemocní, staří i děti. Na přelomu 18. a 19. století začaly vznikat velké specializované ústavní zařízení pro lidi trpící duševními nemocemi (blázince), pro opuštěné děti (sirotčince), pro lidi nemajetné (chudobince), pro staré lidi (starobince) a další. Takto vznikla tradice ústavní péče jako hlavní a první moţnosti při řešení váţných sociálních problémů jednotlivce.
20
MATOUŠEK, O. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 18-19.
13
Na venkově se uplatňoval systém „střídy“, jenţ znamenal, ţe obyvatelé obce se střídali v zajištění minimální výţivy potřebným ţijících v obecných bytech či domech nazývaných pastouškou. Tím byla posilovaná solidarita lidí ţijících v jedné obci. Zakomponováním do dnešní doby bychom mohli v tom spatřovat původ komunitních sociálních sluţeb. Na našem území, v polovině 19. století, došlo k legislativní úpravě chudinské péče postupným zaváděním institutu domovského práva. Domovské právo bylo zavedeno jako soubor práv a povinností vyplývající z právního vztahu mezi příslušníkem obce, jenţ měl vůči obci domovské právo, a obcí samotnou21. Zákon o domovském právu stanovil právo na pobyt v obci a nárok na chudinské zaopatření kaţdému československému občanu, ale pouze v jedné obci. Nabytí domovského práva bylo moţné narozením, legalizací nemanţelského dítěte, provdáním se, dosaţením veřejného úřadu nebo přijetím do obecního svazku. Příslušnost občana k domovské obci se prokazovala domovským listem. V roce 1918 vznikla Československá republika z Rakousko-uherské říše vyhlášením samostatnosti, z tohoto důvodu došlo k převzetí velkého mnoţství rakousko-uherských právních předpisů, a to včetně předpisů upravujících sociální péči. Chudinská péče byla u nás zabezpečována jako krajní řešení, kdy chudý nebyl zajištěný z jiných zdrojů. Pokud se nedostávalo zajištění péče ze strany rodiny, coţ bylo prioritní, bylo moţné zajištění z jiných systémů veřejného zabezpečení nebo zabezpečení ze strany spolků, fondů, soukromých subjektů. U osob bez domovského práva v obci, kde ţádali o chudinské zaopatření, měli nárok pouze na časově omezenou péči a to v případě, ţe poskytnutí takové péče neneslo odkladu nebo přespolní onemocněl a nemohl být propuštěn z péče. V takovém případě obec, která péči poskytla, mohla uplatnit po domovské obci náhradu nákladů za poskytnutou péči. V případě, ţe náklady na péči byly tak vysoké, ţe je nebylo moţné pokrýt z rozpočtu obce, měly tuto povinnost vyšší územní samosprávné subjekty. I přesto, ţe okresy a země neměli přímou zákonnou povinnost k takové činnosti, vzniklo mnoho okresních a zemských zdravotních a sociálních ústavů22. Hlavním cílem první Československé republiky bylo zlepšit sociální poměry rozsáhlých vrstev. Největší skupinou vyţadující sociální ochrany byli váleční veteráni, invalidé, vdovy a sirotci. Celé rodiny si z války nesly následky dlouhodobého hladovění, podvýţivy, sníţenou odolnost k nemocem, z nich nejčastější v té době byla tuberkulóza. Další ohroţenou skupinou byli nezaměstnaní a nemajetní, kteří obývali nevhodné sklepy, provizorní stavení, coţ vedlo 21 22
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 20-21. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 22-23.
14
k ohroţení zdraví. Vznikaly dobrovolnické organizace s cílem pomoci nemocným, chudým a hendikepovaným lidem. V tomto období vzniká ministerstvo sociální péče a nové zákony daly základ veřejné sociální péči, sociálnímu pojištění, které zajistilo zaměstnancům podporu v nemoci, invaliditě nebo stáří23. Nejčastější sociální sluţbou poskytovanou u nás, za první republiky, byla ústavní péče. Nejmodernějším ústavem tehdejší doby byly Masarykovy domovy – sociální ústav hlavního města Prahy v Krči, ve kterém se nacházely starobince, chorobince a ústav pro manţelské páry. Také bylo odlišováno chudinství veřejné a chudinství soukromé. Soukromé chudinství vykonávaly dobročinné spolky, humanitární organizace a bylo celospolečensky podporováno, tím ţe obce podle chudinského zákona, zřizovaly pomocné a bratrské pokladny a dobrovolné bratrské ústavy. Těţištěm dobrovolné péče bylo budování, vydrţování a podpora ústavů. K nevýznamnějším spolkům na našem území patřily: Společnost Československého Červeného kříţe, Masarykova liga proti tuberkulose, organizace Okresních péči o mládeţ. Období první republiky je poznamenáno velkým rozvojem sociální práce související s péčí a ošetřováním potřebných a je kladem důraz na vzdělávání v této oblasti, zakládají se střední sociální školy. Nevídaného rozvoje dosahují specializované poradenské sluţby. Jiţ v roce 1932 existovaly poradny pro duševní zdraví, pro volbu povolání, poradny pro „úchylné děti“, městské sociální poradny, poradny pro matky s dětmi, venerické poradny a tuberkulózní poradny. Původně poradny byly církevní nebo nestátní, ale později některé z nich byly převedeny pod působnost státu. Tento vývoj sociální politiky a systému sociální ochrany kopíroval vývoj evropských států aţ do období po druhé světové válce24. K prvním změnám v sociální práci dochází po roce 1945. Uskutečňuje se první vlna znárodňování majetku a peněţní reforma. Tímto opatřením se zvyšuje vliv státu na přerozdělování majetku. Sníţila se sociální i příjmová nerovnost, zmenšil se počet příslušníků majetných tříd stejně jako počet nejchudších25. V roce 1948 byl vydán zákon o zrušení institutu domovského práva a nahrazen institutem československého občanství. Starost o znevýhodněné a povinnost sociálního zabezpečení přechází na stát. Rovněţ veškeré domovy a ústavy, do té doby řízené církví, přešly na stát. Nový zákon o sociálním zabezpečení je vydán v roce 1956. Zákon nově upravuje sociální a ústavní péči. Stát, v rámci sociální péče, poskytuje dávky a sluţby sociální péče osobám, které potřebuji pomoc, zejména dětem, občanům starým nebo těţce poškozeným na zdraví a
23
MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. s. 119-121. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 24-27. 25 MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. s. 139. 24
15
osobám se změněnou pracovní schopností ke zlepšení hmotných poměrů a rozvoje jejich kulturního ţivota, a to pracovním umísťováním, poradenstvím, ústavním zaopatřením a doplňkovou péčí. Při pracovním umísťování byla pomoc zaměřena na osoby se změněnou pracovní schopností formou poradenství, zajištěním odpovídajícího vzdělání a zabezpečením pracovního místa s ohledem na zdravotní poškození osoby. V ústavech sociální péče bylo poskytováno ústavní zaopatření, a to: pro osoby s trvalými následky nebo smyslovými vadami, kteří nevyţadují ošetřování ve zdravotnickém zařízení, dále pro osoby staré a osoby, které pro trvale upravené chorobné stavy nevyţadují léčebné péče ve zdravotnickém ústavu, ale potřebují ústavní zaopatření. Zřizovat, provozovat a udrţovat ústavy sociální péče mohou dobrovolné organizace, náboţenské a církevní společnosti, podniky i zemědělské druţstva pod dohledem Státního úřadu sociálního zabezpečení. Další úprava zákona o sociálním zabezpečení byla v roce 1964 zavedením pojmu sluţby sociálního zabezpečení, které měly být poskytnuty občanům potřebujícím pomoc společnosti k překonání nepříznivých ţivotních poměrů. Důraz byl kladen na upevňování vzájemných vztahů v rodině i národní výbory působily výchovou občanů k pomoci spoluobčanům starým a těţce postiţeným. Sociální péče se poskytuje občanům s těţkým poškozením na zdraví, starým občanům a občanům se změněnou pracovní schopností jakoţ i těm, kteří potřebovali zvláštní pomoc k překonání mimořádně těţkých ţivotních poměrů. Národní výbory poskytovaly těmto oprávněným sluţby sociálního zabezpečení v podobě stravování důchodců, pečovatelskou sluţbu, peněţité příspěvky, ústavní sociální péči. Sluţby a věcné dávky jsou upřednostňovány před peněţními dávkami. Sluţby sociálního zabezpečení byly zajišťovány výhradně státními orgány prostřednictvím komise sociálního zabezpečení, jejichţ činnost řídí a kontroluje Státní úřad sociálního zabezpečení. Všeobecně lze konstatovat, ţe v šedesátých létech se rozšířila pečovatelská sluţba, vznikla stacionární zařízení pro seniory zvané domovinky, pro psychiatrické pacienty denní sanatoria, podporu měly i místní kluby důchodců. V oblasti poradenství vznikly manţelské poradny, které později slouţily k výběru ţadatelů o osvojení a adopci dítěte. Byly zřízeny první linky důvěry - zpravidla ve velkých psychiatrických léčebnách. 16
V roce 1975 dochází k další úpravě zákona o sociálním zabezpečení. Je zavedená široká škála dávek a sluţeb sociální péče poskytované občanům podle jejich příslušnosti k určité sociální skupině, a to: sociální právní ochrana, výchovná a poradenská péče v oblasti rodinné a sociální, péče o občana se změněnou pracovní schopností, stravování důchodců, pečovatelská sluţba, výhody pro některé skupiny tělesně postiţených občanů, péče v účelových zařízeních, kulturní a rekreační péče o důchodce, ústavní sociální péče včetně zařízení pro denní a týdenní pobyt a bezúročné půjčky. Sociální péče byla zajišťována sluţbami těm, jejichţ ţivotní potřeby nebyly jinak zajištěné a pro ty občany nacházející se v nepříznivých ţivotních poměrech nebo zvláštní ţivotní situaci, kterou nemohli překonat bez pomoci společnosti. Tímto zákonem byla rovněţ zavedená péče o společensky nepřizpůsobivé (občané po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody nebo po ukončení protialkoholního léčení). Na doporučení národního výboru zaměstnavatelům připadla povinnost zaměstnat takovou osobu a pomáhat mu v zařazení do běţného ţivota. Národní výbory, kromě pečovatelské sluţby poskytované v domácnostech, starým občanům, těţce postiţeným na zdraví, rodinám i dětem, zřizovaly domy s pečovatelskou sluţbou a zařízení pečovatelské sluţby hlavně střediska osobní hygieny a prádelny pečovatelské sluţby. Vedle ústavů sociální péče se zřizovala další účelová zařízení sociální péče jako domovy pro matky s dětmi, kluby důchodců, samostatné jídelny pro stavování důchodců, zařízení pro občany společensky nepřizpůsobivé26. Nová právní úprava sociálního zabezpečení je provedená zákonem č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení a definuje dodnes sociální péči takto: „ Sociální péči zajišťuje stát pomoc občanům, jejichţ ţivotní potřeby nejsou dostatečně zabezpečeny příjmy z pracovní činnosti, dávkami důchodového nebo nemocenského zabezpečení, popřípadě jinými příjmy, a občanům, kteří ji potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebo věku anebo kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat obtíţnou ţivotní situaci nebo nepříznivé ţivotní poměry“ 27. Z definice vyplývá, ţe péče občanům byla zajišťována ze strany státu, coţ vedlo k pasivní roli klienta sociálních sluţeb. Ve skutečnosti to znamenalo, ţe občan čekal, co mu bude poskytnuto. Neměl ţádnou motivaci, která by ho vedla k vlastnímu rozhodnutí či aktivitě. Sociální péče byla poskytována uniformně určitým skupinám osob. Při nárokování sluţeb a dávek sociální péče bylo nutné, aby potřebný spadl do jedné z následujících skupin: - občané těţce zdravotně postiţené 26 27
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 27-30. Zákon č.100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
17
- staří občané - rodiny s dětmi - občané potřebující zvláštní pomoc - občané společensky nepřizpůsobení V průběhu devadesátých let se ukázala kategorizace osob nárokujících sociální péči jako nevyhovující, následujícím problémem v dosavadním systému sociálních sluţeb bylo mnoţství sluţeb upravovaných právní normou. Zákonem jsou upraveny pouze tyto sociální sluţby: - ústavní sociální péče - poradenské sluţby - stravování - pečovatelskou sluţbu - kulturní a rekreační péči Nabízené mnoţství sociálních sluţeb bylo velmi malé a výrazně orientované na ústavní péči. Vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, upravovala následující typy ústavů sociální péče: ústavy pro tělesně postiţenou mládeţ s přidruţeným mentálním postiţením, ústavy pro tělesně postiţenou mládeţ, ústavy pro tělesnou postiţenou mládeţ s více vadami, ústavy pro mentálně postiţenou mládeţ, ústavy pro tělesně postiţené dospělé občany s přidruţeným mentálním postiţením, ústavy pro tělesně postiţené dospělé občany, ústavy pro tělesně postiţené občany s více vadami, ústavy pro smyslově postiţené dospělé občany, ústavy pro mentálně postiţené občany, ústavy pro chronické psychotiky a psychopaty, ústavy pro chronické alkoholiky a toxikomany, domovy důchodců, domovy-penziony pro důchodce. Do roku 1989, ale i v průběhu 90 let byl kladen důraz na celodenní ústavní péči. Hlavním důvodem byla neodpovídající finanční podpora v podobě dávky - příspěvek při péči o osobu blízkou nebo jinou osobu. Jestliţe se rodina rozhodla pro domácí péči o rodinného příslušníka, nedostávalo se jí potřebné finanční podpory, především s ohledem na to, ţe pečující osoba se v produktivním věku vzdá pracovního místa a zůstane pečovat zpravidla o svého nemocného rodiče, a kompenzace mezi pracovním příjmem a příspěvkem na péči byla nízká. Většina rodin, tudíţ řeší potřebu péče o blízkou osobu umístěním do ústavní péče, zpravidla do domova důchodců a tím je vyloučila z domácího prostředí. Ústavní péče byla hrazena prostřednictvím dotace.
18
Nabídka sociálních sluţeb jiţ byla nedostatečná a nevyhovovala moderním trendům. Jediná alternativní sluţba před rokem 1989 byla pečovatelská sluţba, která poskytovala terénní sluţbu. Zlom v naší republice nastal po roce 1989, kdy došlo k zásadním změnám, a to jak v oblasti politické a ekonomické, tak v oblasti sociální. V roce 1990 byl připraven Scénář sociální reformy – navrhoval postup reforem jednotlivých částí československého systému sociální ochrany. Předpokládala se reforma celého systému sociální péče a její přeměna v moderní systém sociální pomoci, vedle toho se pracovalo i s konceptem tzv. záchranné sítě – tímto byl myšlen systém podpory minimálních příjmů lidí, jehoţ smyslem bylo odstranění či zmírnění negativních důsledků „transformačního šoku“ 28. V roce 1991 byly přijaty zákony o ţivotním minimu29 a o sociální potřebnosti30. Uvolněné poměry dávaly moţnost pro vznik nestátním organizacím, zpočátku především zájmovým, které poskytovaly dosud chybějící terénní a jiné alternativní sociální sluţby. Rovněţ sledovaly moderní trendy ve vývoji sociálních sluţeb. Pro nedostatek právní úpravy, vznikaly tyto organizace jako občanská sdruţení (zákon č. 83/1990 Sb., o sdruţení občanů), později jako obecně prospěšné činnosti (zákon č. 245/1997 Sb., o obecně prospěšných společnostech). Stát nekladl ţádné zvláštní poţadavky pro registraci uvedených forem poskytovatelů sociálních sluţeb. Nebyl vytvořený systém poţadavků na vznikající organizace ani dohled nad úrovní poskytovaných sluţeb. Jelikoţ právo neznalo existenci alternativních sociálních sluţeb, tudíţ je také nebylo moţné regulovat. Tím sluţby neměly přiměřený „společenský statut“, kterým by jim právní úprava poskytla. Vznikající nestátní organizace se potýkají s nedostatkem finančních prostředků na poskytované sluţby. Finance byly přidělovány ze státního rozpočtu jen v případě, ţe organizace uspěly u dotačního řízení, a to na období jednoho roku – tím vznikaly obavy o další budoucnost zavedených a dobře fungujících programů sociálních sluţeb. Rovněţ církve zřídily organizace poskytující sociální sluţby (Diakonie, Charita). Tyto organizace začaly provozovat azyly pro bezdomovce a pro matky s dětmi, domovy důchodců, hospice. Církevní instituce měly výhodu v tom, na rozdíl od občanských sdruţení, ţe jim materiální podporu i metodické postupy poskytovali církevní partneři ze zahraničí.
28
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 35-39. Zákon č. 463/1991 Sb., o ţivotním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 30 Zákon č. 482/1991 Sb., o ţivotní potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 29
19
Snaha o reformu systému sociální péče jako celku byla méně úspěšná. Jiţ v roce 1994 se začalo pracovat na legislativních změnách, ale teprve aţ v roce 2006 byl přijat nový zákon o sociálních sluţbách, společně s dalšími právními předpisy, jenţ jsou zákon č. 110/2006 Sb., o ţivotním a existenčním minimu, a zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, přinesl dlouho očekávanou změnu v sociální pomoci. Zákon o sociálních sluţbách byl vydán ve Sbírce zákonů pod číslem 108/2006 Sb. s účinností od 1. 1. 200731 a přinesl zásadní změny v oblasti sociálních sluţeb. “Cílem změn v oblasti sociálních sluţeb je zejména: -
zabezpečit svobodnou volbu způsobu zabezpečení sluţeb a reverzibilní přechod od „pasivního závislého pacientství“ k „aktivnímu klientství“
-
sjednotit podmínky pro získání veřejných prostředků všemi subjekty poskytujícími péči za podmínek jejich akreditace, zajistit jejich rovnoprávné postavení a stabilní financování
-
zabezpečit spoluúčast občana (klienta a pacienta) při řešení jeho sociální situace
-
zrušit paušalizaci pohledu na zdravotně postiţené občany a starobní důchodce
-
nastartovat proces deinstitucionalizace a individualizace péče
-
reagovat na evropské trendy“32
1.5 Sociální služby po přijetí zákona č.108/2006 Sb.
Celý systém sociálních sluţeb prošel v uplynulých letech změnami, coţ zapříčinilo, ţe došlo k nárůstu objemu poskytovaných sluţeb. Vznikly nové typy zařízení, formy a metody práce s klienty33.
Cílem tohoto zákona je vytvoření takových podmínek, aby uspokojovaly
přirozené potřeby lidí, formou pomoci a podpory při zvládání péče o vlastní osobu a soběstačnosti nezbytné pro plnohodnotný ţivot v rozličných ţivotních situacích, které mohou člověka vyřadit z běţného ţivota. Zákon o sociálních sluţbách upravuje právně a správně vztahy mezi lidmi a institucemi poskytující sluţby, aby byla zachována práva klientů a důstojnost kaţdého jedince, který se ocitl v nepříznivé sociální situaci. Sociální sluţby umoţňují participovat na kaţdodenním ţivotě společnosti, osobám, kterým hrozí sociální vyloučení, a to přístupem ke vzdělání, zaměstnání, kulturnímu a společenskému ţivotu. 31
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 31-39. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010.s. 296. 33 KOZLOVÁ, Lucie. Sociální služby. Vydání 1. Praha: TRITON, 2005. s. 17. 32
20
Hlavním posláním zákona je ochrana práv a oprávněných zájmů osob, které jsou v jejich prosazování oslabení z důvodu nepříznivé ţivotní situace, zdravotního postiţení nebo věku34. Sociální sluţbou se rozumí taková činnost nebo soubor činností, které pomáhají osobám v nepříznivých sociálních situacích začlenit se do společnosti a předcházet jejich sociálnímu vyloučení. Sociální sluţby zajišťuji pomoc při péči o vlastní osobu, zajištění stravování, ubytování, pomoc při zajištění chodu domácnosti, ošetřování, pomoc s výchovou, poskytnutí informace, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, pomoc při prosazování práv a zájmů. Sociální sluţby jsou poskytovány jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel se zaměřením na zachování co nejvyšší kvality a důstojnosti jejich ţivota. Největší skupinou příjemců těchto sluţeb jsou zejména senioři, osoby se zdravotním postiţením, rodiny s dětmi a osoby ţijící na okraji společnosti35. Vznikem zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů, lze sociální sluţby poskytovat pouze na základě oprávnění k poskytování sociálních služeb, který vzniká rozhodnutím o registraci při splnění stanovených podmínek, kterými jsou: podání písemné ţádosti o registraci bezúhonnost a odborná způsobilost všech fyzických osob, které budou přímo poskytovat sociální sluţby zajištění hygienických podmínek, pokud budou sluţby poskytovány v zařízení vlastnické nebo jiné právo k objektu či prostorám, v nichţ budou sociální sluţby poskytovány zajištění materiálních a technických podmínek odpovídajících druhu poskytovaných sociálních sluţeb skutečnost, ţe na majetek fyzické nebo právnické osoby, která je ţadatelem o registraci, nebyl prohlášen konkurz nebo proti ní nebylo zahájeno insolvenční řízení anebo nebyl insolvenční návrh zamítnut pro nedostatek majetku dluţníka 34
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Stručný průvodce zákonem o sociálních službách [online]. 2006.[cit. 2014-02-01]. Dostupné z WWW:< http://mpsv.cz/files/clanky/3222/zlom170x170web.pdf>. 35 MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Sociální služby [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupný z WWW:.
21
Rozhodnutí o registraci vydává příslušný krajský úřad, který zároveň provádí kontrolu zda ţadatel splnil základní podmínky kladené na poskytovatele sociálních sluţeb a je schopen poskytovat sociální sluţby komplexně a v odpovídající kvalitě. Registraci nelze převádět a pozbývá platnosti dnem zániku právnické osoby nebo dnem úmrtím fyzické osoby. Zákon o sociálních sluţbách ukládá uzavřít pojistnou smlouvu pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou při poskytování sociálních sluţeb. Krajský úřad vede registr poskytovatelů sociálních sluţeb v listinné i elektronické podobě. Ministerstvo je správcem elektronické podoby a na vlastní náklady zajišťuje počítačový program (software), který zpracovává údaje potřebné pro vedení registru a bezplatně poskytuje tento program krajským úřadům. Tyto úřady jsou povinny jej pouţívat při vedení registru. Registraci můţe registrující orgán také zrušit, a to pokud poskytovatel sociálních sluţeb přestane splňovat podmínky registrace, nebo došlo k závaţnému porušení povinnosti v jehoţ důsledku mu byla uloţena sankce za správní delikt, a nebo nesplňuje standardy kvality poskytovaných sluţeb a nedostatek neodstranil. O zrušení registrace můţe také poţádat sám poskytovatel sociálních sluţeb, který se rozhodne svou činnost ukončit. Kontrolu plnění podmínek stanovených pro registraci poskytovatelů sociálních sluţeb a kvality poskytovaných sociálních sluţeb provádí krajská pobočka inspekce poskytování sociálních služeb36. Sociální sluţby zřizují a poskytují: obce a kraje – vytváří vhodné podmínky pro rozvoj sociálních sluţeb zjišťováním skutečných potřeb lidí a zdrojů k jejich uspokojení (sami zřizují organizace sociální sluţby) nestátní neziskové organizace a fyzické osoby – nabízejí široké spektrum sociálních sluţeb ministerstvo práce a sociálních věcí – je zřizovatelem pěti specializovaných ústavů sociální péče 37. Financování sluţeb, jejichţ zřizovatelem je obec, kraj či ministerstvo, je buď částečně nebo plně kryto z rozpočtu tohoto subjektu. Prostřednictvím krajských úřadů budou poskytovány státní dotace registrovaným poskytovatelům. Neziskové organizace poskytující sociální sluţby mohou dostat dotace na svou činnost z veřejných rozpočtů obcí, krajů, ministerstev,
36 37
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 46-47. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, Sociální služby [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/cs/9> .
22
avšak na tyto dotace nemají právní nárok. V současné době je moţné zakládat poskytovatele sociálních sluţeb v následujících právních formách: - obecně prospěšné společnosti - občanská sdruţení - církevní právnická osoba Zvláštním druhem neziskového nestátního subjektu jsou nadace, které mohou činnost poskytovatelů sociálních sluţeb pouze financovat, ale nemohou je samy poskytovat38. Podle nové právní úpravy zákona se sociální sluţby dělí na: sociální poradenství služby sociální péče služby sociální prevence Tyto sluţby jsou dělené podle formy poskytování, a to: ambulantní – jsou to sluţby, za kterými klient dochází, je doprovázen nebo dopravován do zařízení sociálních sluţeb, ale ubytování není součásti těchto sluţeb (poradny, denní centra, aj.) terénní – tyto sluţby jsou poskytované osobě v přirozeném sociálním prostředí , tam kde člověk ţije tj. v domácnosti (pečovatelská sluţba, osobní asistence). pobytové – to jsou sluţby spojené s ubytováním v zařízení sociálních sluţeb, kde člověk ţije (domov pro seniory, azylové domy, chráněné bydlení)39 Cílem sluţeb je zajistit podporu rozvoje nebo alespoň zachovat stávající soběstačnost uţivatele sluţby. V závislosti na zdravotním stavu dotyčné osoby je cílem podpořit návrat uţivatele do vlastního domácího prostředí a snaha o obnovení nebo zachování původního ţivotního stylu. Mezi základní činnosti při poskytování sociálních sluţeb patří: „pomoc při zvládání běţných úkonů péče o vlastní osobu pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy poskytnutí ubytování, popřípadě přenocování pomoc při zajištění chodu domácnosti výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti 38 39
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 12. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 43.
23
sociální poradenství zprostředkování kontaktu se společenským prostředím sociálně terapeutické činnosti pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záleţitostí telefonická krizová pomoc nácvik dovedností pro zvládání péče o vlastní osobu, soběstačnosti a dalších činností vedoucích k sociálnímu začlenění podpora vytváření a zdokonalování základních pracovních návyků a dovedností“40
Sociální poradenství se dělí na základní a na odborné. Základní poradenství zahrnuje informace o řešení nepříznivé sociální situace, informace o jednotlivých druzích sluţeb, o základních právech a povinnostech osoby, o získání pomoci z jiných sociálních systému jako pomoci v hmotné nouzi a státní sociální podpory. Poskytovatelé sociálních sluţeb jsou vţdy povinni základní sociální poradenství poskytnout. Odborné sociální poradenství je zaměřeno na jednotlivé sociální jevy nebo konkrétní sociální skupiny osob v poradnách pro seniory, pro zdravotně postiţené, manţelské, rodinné, občanské, pro oběti trestných činů a domácího násilí. Rovněţ zajišťuje zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, sociálně terapeutické činnosti, pomoc při obstarávání osobních záleţitostí, při uplatňování práv a oprávněných zájmů. Součástí sociálního poradenství je půjčování kompenzačních pomůcek, které umoţňují péči o pacienta v domácím prostředí. Tyto pomůcky se poskytují na dobu nezbytně nutnou. Zapůjčení je ošetřeno smlouvou s uvedením platby za zapůjčení, která se řídí dle platného ceníku jednotlivých poskytovatelů. Služby sociální péče mají napomáhat osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost. Cílem sluţeb sociální péče je umoţnit těmto lidem zapojit se do běţného ţivota společnosti a v situaci, kdy to vylučuje jejich zdravotní stav, zajistit jim důstojné zacházení a prostředí. Sociální péče nabízí pomoc při zvládání péče o vlastní osobu a v soběstačnosti. Tuto péči lze poskytnou jak v domácím prostředí tak i v zařízení sociální péče. K zajištění těchto sluţeb lze pouţít příspěvek na péči. Zákon o sociálních sluţbách definuje čtrnáct druhů sluţeb sociální péče. Jsou to: Osobní asistence je terénní sluţba, která je určená pro osoby se sníţenou soběstačnosti z důvodu chronického onemocnění, zdravotního postiţení nebo věku a vyţaduje pomoc jiné 40
DOLANSKÝ, Hynek. Ekonomika zdravotnických a sociálních služeb. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2008. s. 116.
24
osoby. Sluţba je poskytována bez časového omezení, v přirozeném prostředí domova a při činnostech, které osoba potřebuje. Jedná se o nejzákladnější činnosti jako pomoc při osobní hygieně, zajištění stravy, při chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím a pomoc při prosazování práv a zájmů. Pečovatelská služba je terénní nebo ambulantní sluţbou. Tato sluţba je poskytována ve vymezeném čase v domácnostech osob a ve specializovaných zařízeních. Úkolem je napomáhat osobám zvládat kaţdodenní běţné činnosti o svou osobu a o domácnost. Sluţba je určena pro osoby se zdravotním postiţením, seniorům a rodinám s dětmi. Tísňová péče je terénní, nepřetrţitá elektronická nebo telefonická komunikace s lidmi, kteří jsou vystavení vysokému riziku ohroţení zdraví nebo ţivota. Pomocí této komunikace je moţné zprostředkovat neodkladnou pomoc v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu nebo schopnosti. Průvodcovské a předčitatelské služby jsou terénní nebo ambulantní. Sluţba zajišťuje pomoc osobám, které mají sníţenou schopnost orientace nebo komunikace, osobně si vyřídit vlastní záleţitosti, vyuţívat sluţby společnosti a zprostředkovat kontakt se společenským prostředím. Podpora samostatného bydlení je terénní sluţba. Napomáhá osobám se zdravotním postiţením přímo v bytech uţivatelů při zajištění chodu domácnosti, zprostředkování kontaktu se společenským prostředím, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti. Tato sluţba se podobá sluţbě pečovatelské. Snahou je, aby uţivatelé se stali soběstační, naučili se vyuţívat své schopnosti, naučili se rozhodovat a nést za svá rozhodnutí zodpovědnost a aby závislost na sluţbě byla co nejmenší. Odlehčovací služby jsou terénní, ambulantní nebo pobytové sluţby poskytované pro osoby, které mají sníţenou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postiţení za účelem ulehčit pečující fyzické osobě odpočinek k načerpání nových sil nebo k vyřízení si běţných ţivotních záleţitostí. Sluţba obsahuje pomoc o vlastní osobu, pomoc při hygieně, při poskytnutí stravy, ubytování či pomoc při prosazování práv a zájmů. Centra denních služeb poskytují ambulantní sluţby, kterou vyuţívají v průběhu dne osoby se sníţenou soběstačností za účelem zajištění pomoci při osobní hygieně, poskytnutí nebo zajištění stravy, výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti a pomoc při prosazování práv a zájmů. Tyto sluţby vyuţívají osoby, které ţijí ve své rodině, ale v době nepřítomností rodinných příslušníků po určitou dobu potřebuji péči a pomoc jiné osoby.
25
Denní stacionáře jsou ambulantní sluţbou, která se poskytuje ve specializovaném zařízení seniorům, osobám ohroţeným uţíváním návykových látek a osobám se zdravotním postiţením. Během dne je zajišťována komplexní péče podle potřeb uţivatelů současně nabízí aktivizační, výchovné a sociálně terapeutické činnosti. Týdenní stacionáře jsou pobytovou sluţbou ve specializovaném zařízení pro seniory, osoby se zdravotním postiţením a osoby ohroţené uţíváním návykových látek, které potřebují pravidelnou pomoc jiné osoby. Pobyt je obvykle zajišťován po dobu pracovních dnů. Domovy pro osoby se zdravotním postižením jsou pobytovou sluţbou s celoročním provozem pro osoby, jejichţ stav vyţaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby a nelze těmto osobám zabezpečit pomoc v jejich přirozeném sociálním prostředí. Sluţba zajišťuje pro osoby se sníţenou soběstačností pravidelnou komplexní péči a s tím nabízí výchovné, aktivizační a terapeutické činnosti. Domovy pro seniory poskytují pobytové sluţby pro osoby se sníţenou soběstačností z důvodu věku a jejichţ situace vyţaduje pomoc jiné fyzické osoby. Sluţba zajišťuje pomoc při zvládání běţných úkonů. Domovy se zvláštním režimem jsou pobytové sluţby s celoročním provozem a s podobnou nabídkou sluţeb, jako domovy pro seniory nebo domovy pro osoby se zdravotním postiţením. Tato zařízení jsou učena pro osoby s chronickým duševním onemocněním, se závislostí na návykových látkách nebo pro osoby trpící Alzheimerovou chorobou či jinou demenci. Reţim v takový zařízeních při poskytování sluţeb je přizpůsoben specifickým potřebám jejich uţivatelů. Chráněné bydlení je moderní typ pobytové sluţby určené pro osoby se zdravotním postiţením, chronickým onemocněním nebo duševním onemocněním, jejichţ stav vyţaduje pomoc jiné fyzické osoby. Chráněné bydlení má formu individuálního nebo skupinového ubytování, kdy klienti se společně podílejí na chodu domácnosti. Úkony, které sami nezvládnou tak jim pomohou zvládnout pracovníci zařízení poskytující sluţbu. Sociální služby poskytované ve zdravotnických zařízeních ústavního typu se poskytují pobytové sociální sluţby osobám, které se neobejdou bez pomoci jiné osoby, ale nemohou být propuštěny ze zdravotnického zařízení (nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných, psychiatrické léčebny), jelikoţ není moţné jim momentálně zajistit jinou formu sociální sluţby.
26
Služby sociální prevence - pomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou ohroţeny z důvodu krizové sociální situace, způsobu ţivota a ţivotních návyků, který vede ke konfliktu se společností a dalších faktorů. Cílem sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé situace a chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů. Zákon upravuje následující druhy sluţeb sociální prevence: raná péče telefonická krizová sluţba tlumočnické sluţby azylové domy domy na půl cesty kontaktní centra krizová pomoc intervenční centra nízkoprahová denní centra nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ noclehárny sluţby následné péče sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační sluţby pro seniory se zdravotním postiţením sociálně terapeutické dílny terapeutické komunity terénní programy sociální rehabilitace Sluţby sociální prevence jsou poskytovány ve formě terénní, ambulantní a pobytové. Jsou to sluţby, které předcházejí nebo následně řeší situace vyţadující okamţitou pomoc41. Systém sociálních sluţeb umoţňuje kombinaci různých druhů sluţeb a také kombinaci sluţeb s pomocí a podporou ze strany rodiny či jiných blízkých. Mezi poskytovatelem a uţivatelem sociálních sluţeb se uzavírá: Smlouva o poskytnutí sociálních služeb, a to povinně v písemné formě, která chrání oba subjekty v případě vzniklého soudního sporu tím, ţe je přesně definován druh a mnoţství 41
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ, Otázky a odpovědi [online]. [cit. 2014-01-05]. Dostupný z WWW: .
27
poskytovaných sluţeb. Podle předchozí právní úpravy42 bylo o poskytnutí sociální sluţby (přijetí do zařízení, ukončení pobytu, přemístění, úhradě) rozhodováno ve správním řízení. Smluvní dohodou mezi poskytovatelem a uţivatelem o rozsahu poskytovaných sluţeb dle individuálních potřeb včetně konkrétních podmínek poskytování sluţby je významný krok vedoucí k uplatnění svobodné vůle těch osob, kterým jsou sluţby poskytovány. O potřebách osob jiţ nebude nikým rozhodováno, ale osoby samy sjednají s poskytovatelem podmínky, které jim budou vyhovovat a tím se budou aktivně podílet na řešení své nepříznivé situace. Smlouva o poskytování sociálních sluţeb musí být uzavřená v písemné formě s výjimkou případů, kdy to není moţné realizovat, např. telefonická krizová pomoc. Poskytovatel je povinen uzavřít smlouvu s osobou, která o sluţbu poţádala v případě, ţe poţadovanou sluţbu provozuje a má dostatečnou kapacitu pro její zajištění. Smlouva má soukromoprávní charakter a řídí se příslušným ustanovením občanského zákoníku. Smlouva musí vţdy obsahovat: označení smluvních stran druh poţadované sociální sluţby rozsah poskytované sociální sluţby místo a čas poskytování sluţby výši a způsob placení sociální sluţby ujednání o dodrţování vnitřních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních sluţeb výpovědní důvody a výpovědní lhůty doba platnosti smlouvy O poskytnutí sociální sluţby můţe sama osoba poţádat poskytovatele sociální sluţby nebo poţádat obec, ve které má trvalý nebo hlášený pobyt, aby zprostředkovala kontakt na poskytnutí sociální sluţby. Zákon o sociálních sluţbách také umoţňuje poskytovatelům sluţeb odmítnout uzavřít smlouvu s potencionálním klientem z důvodu nedostatečné kapacity nebo poţadovanou sluţbu neposkytuje. Poskytovatel sluţby můţe také odmítnout uzavřít smlouvu v případě, ţe zdravotní stav osoby, která ţádá o poskytnutí pobytové sluţby, vylučuje poskytnutí takové
42
Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.
28
sluţby nebo v případě, ţe osobě ţádající o sluţbu, vypověděl v době kratší neţ 6 měsíců před touto ţádostí smlouvu o poskytnutí téţe sociální sluţby z důvodu porušování povinností vyplývajících ze smlouvy. Pokud poskytovatel z výše uvedených důvodů odmítne uzavřít s osobou smlouvu, vydá o tom na ţádost osoby písemné oznámení s uvedením důvodu odmítnutí uzavření smlouvy43.
1.6 Financování sociálních služeb
Systém financování sociálních sluţeb do přijetí nového zákona (do roku 2006) o sociálních sluţbách byl značně roztříštěný. Některé finanční zdroje plynuly krajům a obcím a jiné přímo poskytovatelům sociálních sluţeb. Ze státního rozpočtu byly poskytovány na úhradu provozních nákladů sociálních sluţeb dotace. Byly to dotace obcím na lůţko, jejichţ úroveň byla stabilní po celou druhou polovinu devadesátých let a na počátku tohoto tisíciletí. Dále byly poskytovány dotace krajům a obcím na výkon zřizovatelských funkcí, nestátním neziskovým organizacím poskytujícím sociální sluţby a výdaje na provoz ústavů sociální péče zřizovaných ministerstvem. Z vlastních zdrojů kraje financovaly provoz vlastních příspěvkových organizací a obecních zařízení sociálních sluţeb a také poskytovaly podporu na činnost nestátních neziskových organizací poskytujících sociální sluţby. Ze státního rozpočtu dostávaly obce pouze dotace určené na podporu jimi zřizovanými provozy domovů důchodců a ústavů sociální péče. Z vlastních zdrojů obce financovaly provoz vlastních příspěvkových organizací, pečovatelskou sluţbu a v menší míře podporovaly činnost nestátní neziskových organizací provozující sociální sluţby. Vícezdrojově byly financovány nestátní neziskové organizace, a to ze státního rozpočtu, rozpočtů krajů a obcí, z příjmů od uţivatelů sluţby a z ostatních zdrojů (sponzorské dary, sbírky). Ministerstvo práce a sociálních věcí kaţdý rok realizovalo dotační řízení v sociálních sluţbách určené pro podporu nestátních neziskových organizací poskytující sociální sluţby na území kraje. Byly to následující typy sluţeb: domovy a penziony, pečovatelská sluţba, osobní asistence, stacionáře, sociální sluţby poskytované v nestátních zdravotnických zařízeních, tísňová péče, raná péče, odlehčovací sluţby pro seniory, osoby s mentálním postiţením,
43
Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
29
osoby s tělesným postiţením, osoby s kombinovaným postiţením, osoby s jiným zdravotním postiţením nebo osoby s duševním postiţením. Zdrojem financování byly také úhrady od klientů za poskytnutou péči (stravování, ubytování, sluţby). Po přijetí zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách se od 1. 7. 2007 změnil systém financování sociálních sluţeb. Tento zákon o sociálních sluţbách pojímá zcela nový systém jejich financování. Jednou z nejvýznamnějších změn je nová sociální dávka - příspěvek na péči, který dává moţnost uţivateli sluţby si zvolit poskytovatele dané sluţby. Zároveň přináší zrovnoprávnění státních i nestátních poskytovatelů sociálních sluţeb. Posledním zásadním elementem je vícezdrojové financování, kdy u sluţeb pobytových, je moţné čerpat dotace, ale i další zdroje (příspěvek zřizovatele, příspěvek na péči, platby od uţivatelů). Vedle těchto zmíněných zdrojů mohou poskytovatelé sociálních sluţeb vyuţívat i platby od zdravotních pojišťoven v pobytových zařízeních (u sluţeb, kde to zákon o sociálních sluţbách stanovuje). Na financování sociálních sluţeb se podílejí tyto zdroje: platby uţivatelů sluţeb příspěvky na péči státní dotace výnosy z veřejného zdravotního pojištění (pobytové sluţby) příspěvek zřizovatele na činnost (výše příspěvku je různá vzhledem k typu zřizovatele a regionu) vedlejší hospodářská činnost (výroba stravy, praní prádla, prodej výrobků, pronájem nebytových prostor) příspěvky nadačních fondů, dary, sponzorství, strukturální fondy Společným faktorem pro všechny poskytovatele sociálních sluţeb jsou státní dotace. Ty se poskytuji na základě ţádosti prostřednictvím krajských úřadů registrovaným poskytovatelům sociálních sluţeb. Dotace se poskytuje k financování běţných výdajů souvisejících s poskytováním sociálních sluţeb v souladu se zpracovaným střednědobým plánem rozvoje sociálních sluţeb. Výše dotace se stanoví jako podíl kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu sociálních sluţeb pro příslušný rozpočtový rok. Dotace je členěna dle účelu na dotaci na sluţby sociální péče a na dotaci sluţby sociální prevence a poradenství.
30
Sociální sluţby jsou poskytovány bez úhrady nákladů, za částečnou nebo plnou úhradu nákladů. Na základě smlouvy mezi poskytovatelem a klientem sluţby je stanovena výše úhrady za poskytnutou sluţbu.
Bez úhrady nákladů jsou poskytovány raná péče sociální poradenství tlumočnické sluţby telefonická krizová pomoc sluţby následné péče krizová pomoc sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi sociálně aktivizační sluţby pro seniory a osoby se zdravotním postiţením sociální rehabilitace terénní programy sociální sluţby v kontaktních centrech a nízkoprahových zařízeních pro děti a mládeţ sluţby sociálně terapeutických dílen Sociální služby poskytované za úhradu v pobytových zařízeních domovy pro osoby se zdravotním postiţením domovy se zvláštním reţimem týdenní stacionáře zdravotnické zařízení ústavní péče domovy pro seniory chráněné bydlení centrum sociálně rehabilitačních sluţeb Ve výše uvedených typech pobytových zařízení si klienti hradí úhradu za ubytování, stravu a ve sjednaném rozsahu poskytovanou péči. Maximální výše úhrady za stravu a ubytování je stanovena vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách a činí: 200,-- Kč denně za ubytování včetně provozních nákladů souvisejících nákladů souvisejících s jeho poskytnutím. 31
170,-- Kč za zajištění celodenní stravy (75,-- Kč za zajištění oběda), včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. Po úhradě za stravu a ubytování musí osobě zůstat alespoň 15 % jejích příjmů u sluţeb pobytových s výjimkou týdenních stacionářů, kde osobě musí zůstat alespoň 25 % jejího příjmu. Úhrada za péči u pobytových sluţeb je stanovena, s výjimkou týdenních stacionářů, ve výši přiznaného příspěvku. Úhrada za péči v týdenních stacionářích je maximálně ve výši 75 % přiznaného příspěvku. Sociální služby poskytované za úhradu pečovatelská sluţba osobní asistence průvodcovské a předčitatelské sluţby tísňová péče odlehčovací sluţby podpora samostatnosti bydlení sluţby denních stacionářích sluţby v centrech denních sluţeb Za poskytování výše uvedených sluţeb hradí klienti úhradu za základní činnosti v rozsahu stanoveném smlouvou, maximální úhrada je stanovena vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, a činí: 120,-- Kč za hodinu podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění definovaných úkonů. 160,-- Kč za zajištění celodenní stravy (75,-- Kč za zajištění oběda), včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. 200,-- Kč za ubytování včetně provozních nákladů souvisejících s jeho poskytnutím. Bezúplatně se poskytuje pečovatelská sluţba: rodinám, ve kterých se narodily současně tři nebo více dětí, účastníkům odboje pozůstalým manţelům (manţelkám) po účastnících odboje starším 70 let. Sociální služby poskytované za úhradu terapeutické komunity 32
azylové domy domy na půl cesty U těchto sluţeb klienti hradí úhradu za ubytování a stravu, kdy maximální výše je rovněţ upravena vyhláškou č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, a činí: 160,-- Kč za zajištění celodenní stravy (75,-- Kč za zajištění oběda), včetně provozních nákladů souvisejících s přípravou stravy. 120,-- Kč za ubytování včetně provozních nákladů souvisejících s jeho poskytnutím. U sluţeb, které se poskytují v noclehárnách a nízkoprahových denních centrech, klienti platí úhradu ve výši stanovenou poskytovatelem44. Jednou z nejvýznamnějších změn, kterou nový zákon o sociálních sluţbách přináší, je stanovení nové sociální dávky – příspěvku na péči – která představuje zcela nový nástroj financování sociálních sluţeb a která by měla výrazně přispět k potřebným, ţádoucím a očekávaným změnám v této oblasti. Příspěvek na péči je poskytován těm osobám, které z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu potřebují pomoc jiné fyzické osoby při péči o vlastní osobu a při zajištění soběstačnosti. Účelem zavedení příspěvku na péči jako nového nástroje financování sociálních sluţeb bylo: zajistit svobodnou volbu způsobu zabezpečení sluţeb a přechod od „pasivního závislého pacientství“ k „aktivnímu klientství“ rovný přístup všech subjektů pro získání veřejných prostředků, poskytujícími péči za podmínek jejich registrace zvýšit prvek spoluúčasti občana při řešení jeho sociální situace Příspěvek na péči se poskytuje osobám závislým na pomoci jiné osoby. Zákon rozeznává 4 stupně závislosti a to podle toho, jak daná osoba zvládá postarat se o sebe, o domácnost, jak komunikuje apod. Jednotlivé úkony jsou v příloze č. 1 prováděcí vyhlášky č. 505/2006 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách. Příspěvek na péči je dávka, která se pravidelně opakuje a je vyplácená prostřednictvím úřadu práce. Ten provede sociální šetření, kterým zjišťuje schopnost samostatného ţivota osoby v přirozeném sociálním prostředí45.
44 45
PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2007. s. 68-78. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 40-42.
33
Tabulka č. 1: Měsíční výše příspěvku na péči Stupeň závislosti
Mladší 18 let
Starší 18 let
I. lehká
3 000,00 Kč
800,00 Kč
II. středně těţká
5 000,00 Kč
4 000,00 Kč
III. těţká
9 000,00 Kč
8 000,00 Kč
IV. úplná
12 000,00 Kč
12 000,00 Kč
Zdroj: Zákon č. 108/2006 Sb. Systém sociálních sluţeb je určen potřebami lidí a moţnostmi společnosti vytvořit odpovídající zdroje k uspokojení potřeb. Osoby, potřebující z různých důvodů pomoc, nejsou vţdy sami schopni si tuto pomoc zajistit, a to především z nedostatku finančních prostředků. Z toho důvodu musí být zajišťována podpora z veřejných prostředků. Pouţití veřejných prostředků je zaloţeno na principu solidarity „mladých vůči starým, zdravých vůči nemocným, sociálně začleněných vůči sociálně vyloučeným“. Veřejné prostředky by měly být vyuţitý na principu účelnosti, efektivnosti a hospodárnosti. K tomuto účelu slouţí plánování rozvoje sociálních sluţeb, které vychází z charakteru potřeb regionů, krajů, obcí a především uţivatelů. Z demografických prognóz se očekává růst seniorů, počet osob se zdravotním postiţením a toho by se mělo více vyuţívat a zapojovat tyto informace do střednědobého plánování rozvoje sociálních sluţeb a komunitních plánů46.
46
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ. Priority rozvoje sociálních služeb 2009 – 2012[online]. 2009. [2014-01-31]. Dostupný z WWW : .
34
2. KOMUNITNÍ PLÁNOVÁNÍ 2.1 Plánování sociálních služeb Termínem plánování sociálních sluţeb se označuje plánování v horizontu blízké budoucnosti. Sociální sluţby byly řízeny státem a definovány v zákoně o sociálním zabezpečení z roku 1988. Tento systém byl s malými změnami zachován i po změně politického reţimu v roce 1989.
Po tomto roce se stávají významnými poskytovateli sociálních sluţeb nestátní
neziskové organizace, které byly dotovány z veřejných rozpočtů. Jejich působnost byla lokální a pracují s malým počtem klientů. Poskytují takové programy v oblasti sociálních sluţeb, které nebyly náročné na materiální a personální zdroje. Prostřednictvím okresních úřadů byly zajišťované ostatní sociální sluţby a to aţ do reformy veřejné správy v roce 2002. Před tímto datem nebyla pociťována potřeba analyzovat potřebnost sociálních sluţeb ani jejich rozvoj. Po roce 2002 dochází k přesunu zřizovatelských funkcí zčásti na kraje a z části na obce. Poprvé se začaly tyto subjekty zajímat o to kolik a jaké sociální sluţby budou potřebovat na svém území, kolik jich mohou financovat, na jaké úrovni sluţby mají být zřízené. Soustava sociálních sluţeb je velmi nevyváţená. Existují rozdíly mezi bývalými okresy v kapacitách určité sluţby. Tyto rozdíly vyplývají z kvalifikační, profesní, věkové a sociální struktury obyvatelstva daného území, z velikosti obcí, struktury osídlení a také z ochoty rodin pečovat o znevýhodněné členy. Ze strany státu byla regulace počtu, typů a kapacity státních agentur sociálních sluţeb velmi malá, jelikoţ stát tyto sluţby zřizoval prostřednictvím okresních úřadů. Státní sluţby byly financovány pomocí dotací existujícím zařízením. Rovněţ nestátní subjekty měly velkou podporu ze strany státu, i kdyţ nebyl vytvořen jednotící koncept rozvoje sociálních sluţeb a nebyla evidence sociálních sluţeb poskytovaných nestátními subjekty. Dotace nestátním organizacím byly poskytovány jen na roční provoz, coţ také znemoţňuje plánování. Většina sociálních sluţeb se nachází v obcích, které mají podle platné legislativy dva typy: obce s pověřenými obecními úřady a obce s rozšířenou působností. Jedním z postupů, který umoţňuje odhadnout aktuální potřebu sociálních sluţeb je tzv. sociálně demografická analýza. Vychází s podkladů statistik, které nemusí být v některých případech spolehlivá, proto je nutné prověřovat data z více zdrojů. Do plánování rozvoje sluţeb nejsou přímo zapojení poskytovatelé ani uţivatelé sluţeb47. 47
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Portál, 2007. s. 107-112.
35
2.2 Komunitní plánování
S účinností zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách dochází k povinnosti zpracování komunitního plánování v podobě střednědobého plánu rozvoje sociálních sluţeb na úrovni kraje, ale také čím dál tím více obcí zavádí své komunitní plánování. Komunitní plánování je podporováno Ministerstvem práce a sociálních věcí, které vydává publikace, metodiky a je garantem některých vzdělávacích programů. Cílem je zjištění skutečných potřeb sociálních sluţeb a porovnat je s nabídkou zařízení, které tyto sluţby nabízejí. Komunitní plán by měl být zpracován ve spolupráci mezi zadavateli, poskytovateli, uţivateli sociálních sluţeb a veřejnosti, která by měla mít moţnost vyjadřovat se k plánovaným aktivitám. Podstatou plánování je vzájemné partnerství, komunikace a schopnost vzájemné dohody. Komunitní plánování se do naší republiky rozšířilo ze zahraničí, kde má velkou tradici, a to především z Velké Británie, kde pojem komunita je pro společnost velmi důleţitá. U nás je tato spojitost a sounáleţitost s obyvateli, územím a aktivitami, které souvisí s místem našeho ţivota. Avšak existují určitá rizika, která mohou ovlivnit podobu komunitního plánu: zadavatelé sociálních sluţeb mají jiné priority neţ uţivatelé a poskytovatelé sociálních sluţeb poskytovatelé sociálních sluţeb jsou na trhu sluţeb rivaly a mají hlavní zájem na rozvoji své sluţby, bez ohledu na potřeby cílové skupiny uţivatelé mohou mít slabou pozici při vyjednávání a prosazování svých poţadavků nestátní organizace nemají dostatečné sebevědomí při vyjednávání s jinými subjekty státní subjekty působí stále spíše mocensky neţ, aby vystupovaly jako partneři Plán bývá obvykle zpracován na několik let. Komunitní plánování má 6 fází, které na sebe navazují: Příprava zformování pracovní skupiny plán pro získání politické podpory obce oslovení a určení těch, kteří budou do plánu zapojení Vytvoření řídící struktury stanovení pravidel jednání 36
zapojení všech aktérů plánování Stanovení problémů a potřeb představení potřeb, zájmů a cílů všech účastníků vytvoření a zveřejnění metod pro zapojení veřejnosti do komunitního plánování klasifikovat slabé a silné stránky existujícího systému sociálních sluţeb definovat příleţitosti a rizika pro rozvoj sociálních sluţeb analýza potřeb a hodnocení existujících zdrojů Návrh rozvoje sociálních služeb stanovit hodnoty tvořící základ KP, které budou respektované a dodrţované stanovit směr, cíl a priority sociálních sluţeb stanovit překáţky, které lze očekávat zpracování přehledu regionálních i nadregionálních zdrojů dosaţení akceptace většiny účastníků komunitního plánování Strategie rozvoje sociálních služeb vytvoření systému sledování realizace komunitního plánování zpracování konečné verze komunitního plánu předloţení komunitního plánu k připomínkování veřejnosti předloţení komunitního plánu ke schválení zastupitelstvem Provádění plánu uskutečňování plánu informování veřejnosti o realizaci komunitního plánu průběţné vyhledávání a zapojování nových partnerů eventuální přezkoumání původního plánu a provedení změn
Ve spolupráci s různými skupinami, komunitní plánování, zajišťuje mapování skutečných potřeb v oblasti sociálních sluţeb. Plán je koncipován do střednědobého období, protoţe potřeby po sociálních sluţbách se mění vzhledem demografickému vývoji společnosti.
37
Komunitní plán vyjadřuje pomyslnou spirálu, po uplynutí doby platnosti, se začíná provádět nové šetření v oblasti sociálních sluţeb48.
3. ANALÝZA SOCIÁLNÍCH SLUŽEB MĚSTA BOHUMÍN
Cílem této práce je analyzovat a popsat nabídku portfolia sociálních sluţeb a poptávku po jednotlivých sluţbách. Otázka poskytování sociálních sluţeb je velmi aktuální vzhledem k demografickému vývoji společnosti. Kaţdý z nás má ve své blízkostí nějakého seniora, setkal se zdravotně postiţeným, popřípadě s někým, kdo se dostal do nepříznivé ţivotní situace. Právě proto se touto problematikou zabývají představitelé obcí, krajů a státu. Sociální sluţby tedy pomáhají lidem řešit své nepříznivé ţivotní situace ať uţ z hlediska zdravotního stavu, finanční situace či věku. Takovým základním úkolem sociálních sluţeb a jejich pracovníků je napomáhat klientům navrátit se zpět do běţného ţivota, umoţňují jim nakupovat, pracovat, starat se sám o sebe, o domácnost, věnovat se volnočasovým aktivitám, dávají člověku pocit potřebnosti. Poskytovatelé sociálních sluţeb se starají o vytvoření vhodných podmínek pro jejich rozvoj a zjišťují skutečné potřeby lidí. Na základě zkušeností z mého blízkého okolí, kdy byla potřeba zvolit nejvhodnější řešení, jak se postarat o člena rodiny, jsem si zvolila toto téma. Měli bychom si uvědomit, i kdyţ v současné době tyto sluţby nebudeme sami vyuţívat, ţe je důleţité se orientovat v této problematice. Jako oblast analýzy jsem si zvolila město Bohumín, kde v současné době ţiji.
3.1 Charakteristika města Bohumín je příhraničním městem a leţí v Moravskoslezském kraji. Nachází se na soutoku Odry a Olše. Patří mezi průmyslová města. Bohumín je městem s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Do tohoto obvodu spadá město Rychvald a Dolní Lutyně. Obec spravuje zastupitelstvo města, rada města a starosta. Město Bohumín má vlastní příjmy, vlastní majetek a vlastní rozpočet49 . 48 49
MATOUŠEK, Oldřich. Sociální služby. Vyd. 1. Praha: Potrál, 2007. s. 113-114. Město Bohumín. Povinně zveřejňované informace [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupný z WWW: < http: //www.mesto-bohumin.cz/cz/radnice/povinne-zverejnovane-informace>.
38
Město Bohumín má výhodnou strategickou polohu, díky které sehrává významnou roli nejen v regionu, ale také v celé republice. Nachází se totiţ na křiţovatce ţelezničních tratí, na soutoku Odry a Olše a na hranici dvou států. Do dnešní podoby se město integrovalo v roce 1974. Společně s Ostravou a dalšími městy tvoří Bohumín průmyslovou oblast regionu. Na jeho území působí několik významných podniků, které zaměstnávají převáţnou většinu ekonomicky aktivních obyvatel nejen z Bohumína, ale také z jeho blízkého okolí. K největším firmám patří Bekaert, s.r.o., Bochemie, s.r.o., Bonatrans, a.s., České dráhy - ţelezniční stanice a lokomotivní depo, Rockwool, a.s. a Ţelezárny a drátovny Bohumín, a.s. V současné době v tomto městě ţije 22 329 obyvatel (stav k 1. 1. 2013 - statistický údaj města). Jako v ostatních městech také v Bohumíně dochází ke stárnutí obyvatelstva (dle údajů zveřejněných městem na internetových stránkách)50 . Tudíţ je zřejmé, ţe poroste poptávka po sociálních sluţbách. Sociální sluţby byly naplňovány na základě „Systému sociálních sluţeb“ schválený radou města v roce 2001. V prosinci 2005 se zastupitelstvo města rozhodlo pro zpracování plánu sociálních sluţeb (komunitní plán).
3.2 Sociální služby Města Bohumín Sociální sluţby jsou činnosti zajišťované poskytovateli sociálních sluţeb jednotlivcům, rodinám i skupinám obyvatel v nepříznivé sociální situaci. Sociální sluţby jsou poskytovány fyzickými nebo právnickými osobami pouze na základě rozhodnutí o registraci dle zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. Jak bylo uvedeno v teoretické části této práce, sociální sluţby se poskytují jako sluţby a) pobytové (sluţby spojené s ubytováním v zařízeních sociálních sluţeb), b) ambulantní (sluţby, za kterými osoba dochází nebo je doprovázena nebo dopravována do zařízení sociálních sluţeb a součástí sluţby není ubytování), c) terénní (sluţby, které jsou osobě poskytovány v jejím přirozeném sociálním prostředí)
50
Město Bohumín. O městě [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostuný z WWW: < http://www.mesto-bohumin.cz/cz/o- meste/město-bohumin/obyvatelstvo>.
39
Sociální poradenství Sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních sluţeb. Zákon definuje poradenství základní a odborné. Základní sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace. Základní sociální poradenství musí zajistit všichni poskytovatelé sociálních sluţeb ve městě. Odborné sociální poradenství se poskytuje se zaměřením na potřeby jednotlivých okruhů sociálních skupin osob v občanských poradnách, manţelských a rodinných poradnách, poradnách pro seniory, poradnách pro osoby se zdravotním postiţením, poradnách pro oběti trestných činů a domácího násilí; zahrnuje téţ sociální práci s osobami, jejichţ způsob ţivota můţe vést ke konfliktu se společností. Součástí odborného poradenství je i půjčování kompenzačních pomůcek. Služby sociální péče Sluţby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem umoţnit jim v nejvyšší moţné míře zapojení do běţného ţivota společnosti, a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení. Zákon vymezuje celkem 14 druhů těchto sluţeb. Tuto sluţbu poskytuje v Bohumíně 11 registrovaných sociálních sluţeb (z toho 3 domovy pro seniory a 2 denní stacionáře).
Služby sociální prevence Sluţby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroţeny pro krizovou sociální situaci, ţivotní návyky a způsob ţivota vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohroţení práv a oprávněných zájmů či trestnou činností jiné fyzické osoby. Cílem sluţeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením neţádoucích společenských jevů. Zákon vymezuje celkem 18 druhů těchto sluţeb. . Sociální prevenci poskytuje 9 zařízení (z toho 3 terénní programy a 2 nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ).51
51
Město Bohumín. Komunitní plán sociálních služeb[online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupný z WWW: .
40
Na území města Bohumína jsou poskytovány sluţby odborného sociálního poradenství (1x), služby sociální péče (11 registrovaných sociálních sluţeb, z toho 3 domovy pro seniory a 2 denní stacionáře) i služby sociální prevence (9 registrovaných sociálních sluţeb, z toho 3 terénní programy a 2 nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ).
3.2.1 Přehled sociálních služeb SOCIÁLNÍ PORADENSTVÍ Charita Bohumín – Štefánikova 957, Bohumín – Nový Bohumín SLUŽBY SOCIÁLNÍ PÉČE Centrum sociálních služeb Bohumín, příspěvková organizace Na Chalupách 121, 735 51 Bohumín – Pudlov -
osobní asistence
-
pečovatelská sluţba
-
denní stacionáře
Charita Bohumín – Farská 301, Bohumín – Starý Bohumín -
odlehčovací sluţby
-
domov pro seniory
Domov Jistoty, příspěvková organizace, Slezská 23, Bohumín – Starý Bohumín -
domovy pro seniory,
-
domovy se zvláštním reţimem – pro osoby se sníţenou soběstačností z důvodu chronického duševního onemocnění nebo závislosti na návykových látkách, pro osoby se stařeckou demencí, apod.
-
chráněné bydlení – pobytová sluţba formou skupinového nebo individuálního bydlení.
SLUŽBY SOCIÁLNÍ PREVENCE Slezská diakonie - Nerudova 1156, Bohumín – Nový Bohumín 41
-
raná péče – Poradna rané péče SALOME,
-
nízkoprahová zařízení pro děti a mládeţ,
-
sociálně aktivizační sluţby pro rodiny s dětmi,
-
terénní programy
Charita Bohumín – Farská 301, Bohumín – Starý Bohumín -
nízkoprahová denní centra,
-
noclehárny
Centrum sociálních služeb Bohumín, p. o. -
sociálně terapeutické dílny Klíček
RENARKON, o. p. s. – Mariánskohorská 246, Bohumín – Pudlov -
terénní programy
Přehled ostatních organizací nabízejících radu, pomoc či další možnosti v sociálních oblastech Centrum mladé rodiny Bobeš Čtyřlístek – sdruţení rodin s handicapovanými dětmi Dům dětí a mládeţe Bohumín, p. o. Farní sbor Slezské církve evangelické a. v. v Bohumině, Fara dokořán Charita Bohumín, Charitní šatník INTER META Ostrava, s.r.o., zdravotnické potřeby, prodejna Bohumín Klub seniorů Logopedická ambulance Mateřská škola Nerudova (speciální třídy pro děti s poruchami řeči) Mateřská škola a základní škola Slezské diakonie, odloučené pracoviště Bohumín (pro děti a ţáky se speciálním vzdělávacími potřebami) Střední škola Slezské diakonie, odloučené pracoviště Bohumín (pro děti a ţáky se speciálními vzdělávacími potřebami) Rodinné centrum Slůně, a.s.
42
3.2.2 Komunitní plánování
Cílem komunitního plánování je efektivní vyuţití zdrojů na potřebné sociální sluţby a zajistit tak jejich dostupnost. Projekt přípravy prvního komunitního plánu byl započat v období 1/2006 do 2/2007 za účasti zástupců z řad zadavatelů, poskytovatelů a uţivatelů sociálních sluţeb. Plánování je rozděleno do tří fází. V přípravné fázi jsou stanoveny skupiny jejich kompetence a odpovědnost. Realizační fáze zahrnuje např. průzkum dosavadních sociálních sluţeb, dotazníkové šetření mezi poskytovateli sluţeb, analýzu o občanech cílových skupin, seznámení veřejností s komunitním plánem jeho financováním, předloţení materiálu k připomínkování veřejnosti a radě města, schválení plánu sociálních sluţeb zastupitelstvem. Byly vytvořeny realizační týmy, které mapovaly situaci na území Bohumína. Tyto týmy byly rozděleny do 6 skupin podle uţivatelů jednotlivých sluţeb (skupina pro prevenci sociálně patologických jevů, skupina pro péči o starší občany, skupina pro menšiny, skupina pro zdravotně postiţené, skupina pro řešení krizových situací, skupina pro rodiny s dětmi). Kaţdá skupina měla stanovené výstupy jako: popis skupiny obyvatel a jejich potřeb, přehled poskytovatelů poskytujících sluţby v této oblasti, návrh konkrétních cílů a opatření. Fáze provozní zavádí výsledky komunitního plánování do praxe (2007-2010). Jde o proces neustálého přizpůsobování se měnícím potřebám občanů a zajištěním takového systému, který odpovídá sociálním sluţbám na místní úrovni. Dalším kladným výstupem a novinkou v komunitním plánování bylo vytvoření mapy a katalogu, kde jsou uvedeny jednotlivé druhy poskytovaných sociálních sluţeb a jejich poskytovatelů. Mezi důleţité prvky komunitního plánování patří rovnocenné partnerství mezi subjekty poskytující sluţby a podílející se na tvoření plánu. Do vyjednávání byli zapojeni tito partneři: Charita Bohumín, Občanské sdruţení Centrum mladé rodiny Bobeš, Slezská diakonie, Občanské sdruţení Maryška a Bohumínská městská nemocnice, a.s. V průběhu vyjednávání bylo získáno 5 nových partnerů (Domov důchodců a ústav pro dospělé Bohumín, p. o., Farní sbor Slezské církve evangelické a. v. v Bohumíně, Občanské sdruţení Rodinné centrum Slůně, Dům děti a mládeţe Bohumín, Centrum sociálních sluţeb Bohumín, p. o.). V současné době je město v průběhu realizace druhého komunitního plánu a to na období 2011-2014 a zároveň hodnotí, jak se podařilo naplňovat cíle prvního plánování podle vytvořených skupin. Závěr zhodnocení naplňování cílů byl úspěšný. Sluţby, které byly poskytovány jiţ před plánováním, se dále rozvíjely a zároveň vznikaly sluţby nové, které dle šetření na území města nebyly, ale vznikla potřeba je zřídit. K novým zařízením patří klub pro seniory, který se rozšířil o centrum pro osobní 43
hygienu. Vzniklo nízkoprahové zařízení pro děti a mládeţ ( 13-20 let). Pro děti se zdravotním postiţením byly otevřené dvě speciální třídy a nově pracoviště školy, které umoţňuje střední vzdělání pro absolventy základních škol se speciálními vzdělávacími programy. V rámci procesu transformace pobytových sluţeb zřízených Moravskoslezským krajem je zpracován záměr na vytvoření chráněného bydlení pro osoby s handicapem., coţ se zrealizovalo na začátku roku 2010. Za podpory města je zahájen provoz „cvičného bytu“. Pro klienty denního stacionáře byla zřízená nová sluţba sociální prevence – sociálně terapeutické díly, které umoţní klientům stacionáře zapojovat se do pracovně terapeutického programu v rámci jejich schopnosti a dovednosti. Aby byla zachována soběstačnost seniorů v domácím prostředí vznikla nová sluţba osobní asistence. Bezdomovectví je v Bohumíně řešeno částečně pomocí vlastní nové sluţby v podobě „nízkoprahové sluţby pro osoby bez přístřeší“ za aktivní spolupráce provozovatelů nocleháren a azylových domů okolních měst (Ostrava, Karviná). V prostorách ČD je pro osoby bez přístřeší vytvořena čekárna, která řeší nouzový pobyt těchto osob zejména v zimním období. Zároveň se řeší dostupnost handicapovaných občanů zejména ve směru k veřejným institucím. O sledovaném období byla veřejnost informována prostřednictvím Městských novin OKO a Televizního informačního kanálu. Aby se občané mohli seznámit osobně s nabídkou sociálních sluţeb na území města byly organizovány Dny sociálních sluţeb. Město provedlo aktualizaci katalogu a vydalo mapu sociálních sluţeb. V únoru a březnu 2011 proběhlo nové dotazníkové šetření, které poslouţí k sestavení dalšího komunitního plánu na období 2011-2014 52.
3.2.3 Financování sociálních služeb
Financování je vícezdrojové a to ze státního rozpočtu, úhrad od uţivatelů sociálních sluţeb, z Evropského sociálního fondu, darů, nadací, sbírek, vlastní činnosti a z úhrad veřejného zdravotní pojištění za poskytnutou péči a to pouze u některých druhů sluţeb. Ze státního rozpočtu je poskytována dávka příspěvek na péči, která je určena osobám závislým na pomoci jiné fyzické osoby. V roce 2010 Městský úřad vyplatil na této dávce celkem 51,9 mil. Kč. Dotace ze státního rozpočtu jsou přiznány pouze poskytovateli sociálních sluţeb, který má registraci. Finanční prostředky jsou určeny k úhradě běţných výdajů, které souvisí s poskytováním sociálních sluţeb na základě střednědobého plánování rozvoje sociálních
52
Město Bohumín. Komunitní plán [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupný z WWW: .
44
sluţeb kraje. Dotace je poskytována na základě písemné ţádosti poskytovatele sociální sluţby a o výši dotace rozhoduje komise MPSV v rámci vyhlášených programů. Pro rok 2011 jsou stanoveny tyto programy: Program podpory A - podpora poskytování sociálních sluţeb, které mají místní či regionální charakter, poskytovaných uţivatelům sluţeb v souladu s místními či regionálními potřebami. Tyto ţádosti zpracovává příslušný krajský úřad, na jehoţ území je sociální sluţba poskytována, pak souhrnnou ţádost předkládá ministerstvu. Ministerstvo kraji stanoví dotaci na základě procentního podílu kraje na celkovém ročním objemu finančních prostředků vyčleněných ve státním rozpočtu na podporu poskytování sociálních sluţeb pro příslušný rozpočtový rok. Podíl se stanoví na základě podílu kraje: -na celkovém ročním objemu vyplácených příspěvků na poskytování sluţeb sociální péče -na celkovém počtu obyvatel na poskytování sluţeb sociální prevence a sociálního poradenství Program podpory B - podpora sociálních sluţeb, které mají celostátní či nadregionální charakter. Moravskoslezský kraj poskytuje z rozpočtu dotace na rozvoj sociálních sluţeb v rámci kraje. Kraj neposkytuje dotace na běţné provozní náklady s výjimkou sluţeb protidrogové prevence, kterou pro město Bohumín poskytuje Renarkon, o.p.s. Město poskytuje dotace na běţné provozní náklady poskytovatelům sociálních sluţeb na území Bohumína, ale zároveň tyto dotace také poskytuje pro provozovatele sociálních sluţeb zajišťující sluţbu mimo město z důvodu, ţe tato sluţba není k dispozici na jeho území. Financování sociálních sluţeb se neskládá pouze z příjmové části, ale má i svou výdajovou část. Poloţku výdajovou tvoří provozní náklady (36,5 %) a osobní náklady (63,5 %). Do osobních nákladů lze zahrnout mzdy, platy zaměstnanců, kteří zajišťuji provoz, poskytování a odbornou činnost v sociálních sluţbách. Jako výdaj je nutno zahrnout i mzdové odvody coţ je zdravotní a sociální pojištění, které zaměstnavatel odvádí za své zaměstnance podle platných předpisů. Provozní náklady jsou náklady na běţný provoz zařízení poskytujících sluţby. Patří sem náklady na sluţby jako nájemné, energie, poštovné, internet, opravy, školení, cestovné, nákupy drobného dlouhodobého hmotného majetku, spotřebované nákupy. Podle analýzy zpracované městem v roce 2010 celkové náklady na sociální sluţby činily 73,45 mil Kč, z toho bylo vynaloţeno na náklady sociálního poradenství 850 tis. Kč, náklady
45
na sluţby sociální prevence činily 7,3 mil Kč, avšak největší nákladovou poloţkou jsou sluţby sociální péče v celkové částce 65,3 mil Kč. Naopak na financování registrovaných sociálních sluţeb na území města Bohumína se podílí jednotlivé subjekty v tomto procentuální vyjádření: - dotace MPSV ve výši 40 % - město Bohumín ve vši 10 % - IP MSK ve výši 3 % - dary, nadace, ostatní města ve výši 1 % - ostatní (zdr. poj., úroky,.) ve výši 6 % - úhrady uţivatelů ve výši 40 % Graf č. 1: Podíl jednotlivých subjektů na financování sociálních služeb v %
Název grafu dotace MPSV město Bohumín 40%
40% IP MSK
6%
3%
dary,nadace,ostatní města
10%
ostatní(zdr.poj.,úroky..) 1%
úhrady uživatelů
Zdroj: http://www.mesto-bohumin.cz
3.2.4 Analýza nákladů sociálních služeb na území města Z celkových nákladů na poskytování registrovaných sociálních sluţeb na území města Bohumína tvoří provozní náklady 36,5% a osobní náklady 63,5%. Mezi provozní náklady patří zejména náklady na sluţby jako jsou energie, nájemné, telefony,
46
internet, poštovné, právní a ekonomické sluţby, opravy, školení a kurzy, cestovní náklady. Další náklady pak tvoří nákup drobného dlouhodobého hmotného majetku, spotřebované nákupy (spotřeba materiálu – kancelářské potřeby, pohonné hmoty, potraviny v souvislosti se zajištěním základní činnosti – poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, čistící prostředky apod.). Mezi osobní náklady patří mzdy, event. platy zaměstnanců zajišťující činnost zařízení sociální sluţby či poskytování sociální sluţby a zaměstnanců vykonávající odbornou činnost v sociálních sluţbách. A to včetně odvodů sociálního a zdravotního pojištění, které hradí zaměstnavatel za své zaměstnance, a dalších osobních nákladů, které je zaměstnavatel za zaměstnance podle platných předpisů povinen odvádět. Na území města Bohumína byly v roce 2013 poskytovány sociální sluţby s celkovými náklady 73,45 mil. Kč. Z toho náklady na sluţby sociální péče činily celkem 65,3 mil. Kč, náklady na sluţby sociální prevence činily celkem 7,3 mil. Kč a náklady na sociální poradenství činily 850 tis. Kč. Jednoznačně nejvyšší náklady představovaly v roce 2013 náklady na pobytové sluţby, které činily 52,3 mil. Kč.
3.2.5 SWOT analýza V této práci provedená SWOT analýza se zaměřuje na sociální sluţby poskytované v Bohumíně jako na celek. Vychází se zde z komunitního plánování města v oblasti sociálních sluţeb.
47
Tabulka č. 2: SWOT analýza
SILNÉ STRÁNKY
PŘÍLEŽITOSTI
Dostatek uţivatelů sociálních sluţeb
Komunitní plánování sociálních sluţeb
Příspěvek na péči jako moţnost financování Zvýšení kvality a rozvoj sociálních sluţeb sociálních sluţeb jejich uţivatelům Zájem
města
Bohumín
o
Grantová podpora rozvoje sociálních sluţeb
poskytované
sociální sluţby, jejich rozsah a kvalitu
SLABÉ STRÁNKY
HROZBY
Kvalita poskytovaných sluţeb
Financování sociálních sluţeb
Dostupnost poskytovaných sluţeb
Nezájem občanů o některé ze sociálních
Informovanost o sociálních sluţbách, jejich sluţeb (např. sluţby pro seniory, odlehčovací péče, apod.). nabídce, apod. Zdroj: Vlastní zpracování
3.3 Největší poskytovatelé sociálních služeb V rámci této podkapitoly budou charakterizována a analyzována tři zařízení sociálních sluţeb, které jsou největšími poskytovateli sociálních sluţeb ve městě Bohumín a po jejichţ sociálních sluţbách je ze stran občanů města největší zájem. Jedná se o Domov Jistoty, Charitu Bohumín a Centrum sociálních sluţeb. Domov Jistoty V souladu se zřizovací listinou, vydanou na základě usnesení zastupitelstva kraje č. 15/444/1 ze dne 27. 3. 2003 ve znění pozdějších dodatků je hlavním účelem tohoto zařízení, poslání spočívající v poskytování sociálních sluţeb podle zákona 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách ve znění pozdějších předpisů, v souladu s rozhodnutím o registraci, jakoţ i zajišťování fakultativních činností s poskytováním sociálních sluţeb souvisejících. 48
Domov Jistoty je příspěvkovou organizací Moravskoslezského kraje a poskytuje tyto pobytové sociální sluţby: domov pro seniory Slezská v Bohumíně s kapacitou 58 míst domov pro seniory Šunychelská v Bohumíně s kapacitou 20 míst, domov se zvláštním reţimem v Bohumíně s kapacitou 22 míst chráněné bydlení v Bohumíně s kapacitou 6 míst chráněné bydlení v Karviné s kapacitou 10 míst53 Mimo hlavní činnost, spočívající v poskytování sociálních sluţeb podle zákona 108/2006 Sb provozuje Domov Jistoty na základě zřizovací listiny i ţivnostenských oprávnění doplňkové činnosti : a) hostinská činnost b) praní pro domácnost, ţehlení, opravy a údrţba oděvů, bytového textilu a osobního zboţí c) čištění a praní textilu a oděvů d) pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor. Domov Jistoty poskytuje v rámci pěti registrací tři druhy sluţeb sociální péče: a) Domovy pro seniory b) Domov se zvláštním reţimem c) Chráněná bydlení Celkem eviduje pro seniorské sluţby 168 ţádostí s kapacitou 78 míst. Tabulka č. 3: Služby poskytované Domovem Jistoty kapacita sluţby/počet datum registrace uţivatelů
druh
místo poskytování sluţby
domov pro seniory
Slezská 23, Starý Bohumín
58
Šunychelská 1159, Nový Bohumín
9703593 1327678
19.7.2007
domov pro seniory
19.7.2007
20
domov se zlváštním reţimem
Koperníkova 870, Nový Bohumín
7044692
19.7.2007
22
chráněné bydlení
Koperníkova 1212, Nový Bohumín
9432347
25.8.2010
6
chráněné bydlení
Polská 71, Karviná Ráj
9854026
24.3.2010
10
č.registrace
Zdroj: http://www.domovjistoty.cz
53
Domov Jistoty. O nás [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné z WWW: .
49
Graf č. 2: Kapacita zařízení dle jednotlivých služeb kapacita služeb
10
6
domov pro seniory Slezská 22
domov pro seniory Šunychelská domov se zlváštním režimem 58
chráněné bydlení Bohumín chráněné bydlení Karviná
20
Zdroj: http://www.domovjistoty.cz Zaměstnanci organizace V rámci hlavní i doplňkové činnosti vykonává pro organizaci práci na základě pracovní smlouvy 97 pracovníků v profesích: 1) úsek přímé péče: a) Pracovníci přímé péče, b) Všeobecné sestry c) Sociální pracovníci-vedoucí zařízení 2) úsek provozně technický: d) Ekonomická jednotka - účetní, ekonom, majetkový referent, pracovník PaM, administrativní pracovník, e) Technická jednotka – vedoucí tech. jednotky, údrţbář, řidič, pradlena, šička f) Stravovací jednotka – vedoucí strav. jednotky , kuchař, pomocný kuchař, referent stravování, servírka g) Pracovníci úklidu a údrţby
50
Graf č. 3: Struktura profesí pracovníků Domova Jistoty struktura profesí pracovníků pracovníci přímé péče všeobecné sestry 11 15
45
sociální pracovníci-vedoucí zařízení ekonomický úsek technický úsek
7 6
4
9
stravovací úsek pracovníci úklidu,údržba
Zdroj: http://www.domovjistoty.cz Cíle Domova Jistoty 1. Poskytnout uţivatelům jistotu, ţe se mu dostane potřebné podpory a pomoci v činnostech, které organizace zajišťuje. 2. Poskytovat podporu v takovém rozsahu, která uţivatele motivuje k udrţování soběstačnosti a nezávislosti. 3. Vytvářet podmínky, aby byl ţivot uţivatelů důstojný a aby se uţivatel s podporou sluţby cítil bezpečně a spokojeně. 4. Podporovat rodinné a osobní vztahy a zapojení uţivatelů do společnosti.
Kvalita péče
Kvalita poskytované péče je zajišťována zejména: a) kaţdodenním kontaktem s uţivateli, b) vyhodnocováním průběhu a způsobu poskytování sluţby při individuálním plánování, c) prostřednictvím námětů, připomínek a stíţností, d) prostřednictvím dotazníků spokojenosti, který je Domovem Jistoty kaţdoročně vyhodnocován. Z kaţdodenního kontaktu s uţivateli, vyhodnocováním průběhu a způsobu poskytování sluţby při individuálním plánování a vyhodnocování námětů, připomínek a stíţností vyplývají 51
systémové podněty, které vedou ke změně způsobu poskytování sluţby, jimiţ se aktivně zabývá pracovní skupina pro tvorbu a zavádění vnitřních pravidel.
Cílová skupina Domova Jistoty Sluţbu v podmínkách našeho domova poskytujeme dospělým osobám od 65 let věku se sníţenou soběstačností, jejichţ situace vyţaduje pravidelnou pomoc jiné fyzické osoby. Ve výjimečných případech (hodných zvláštního zřetele) můţe být sluţba poskytnuta i osobám mladším - od 50 let věku.
Cíle a cílová skupina chráněného bydlení Domova Jistoty
Posláním chráněného bydlení v Bohumíně je podporovat uţivatele na cestě k samostatnějšímu a nezávislejšímu způsobu ţivota. Sluţba usiluje o vytváření, rozvíjení a uchovávání praktických dovedností péče o sebe a vedení domácnosti. Chráněné bydlení nabízí uţivatelům přátelské zázemí, individuální podporu a bezpeční vzájemného společenství. Sociální sluţba chráněného bydlení je určena dospělým osobám s chronickým duševním onemocněním (např. schizofrenií, maniodepresivním onemocněním), jejichţ situace vyţaduje pomoc jiné osoby a které chtějí uchovat nebo rozvíjet své dovednosti umoţňující samostatnější a nezávislejší ţivot. Sluţba chráněného bydlení usiluje o spokojenost uţivatelů se ţivotem v chráněném bydlení a poskytovanou podporou. Uţivatelům se dostává účinná podpora k vytváření, rozvíjení a uchovávání praktických dovednosti péče o sebe, vedení domácnosti a případného pracovního uplatnění. Poskytovaná podpora směřuje k samostatnosti a nezávislosti uţivatele.
52
Financování sociálních sluţeb Domova Jistoty Graf č. 4: Výnosy v roce 2013 1975,3
tržby-ubytování
273
tržby-stravování
6617,2
800
tržby-PNP 3802,7
14324
příjmy ZP ostatní příjmy dotace MPSV dotace zřizovatele
9166,8 3524,6
1910,4
Zdroj: http://www.domovjistoty.cz
Náklady organizace v roce 2013 Tabulka č. 4: Struktura nákladů náklady
tis. Kč
%
potraviny ost.materiál energie opravy cestovné ost.sluţby mzdové náklady pojistné daně a poplatky odpisy ost.náklady daň z příjmu
4185,9 2035,3 3384,5 343,3 17 2877,9 20055 6721,1 16,2 1405 1330 0
9,88% 4,80% 7,99% 0,81% 0,04% 6,79% 47,33% 15,86% 0,04% 3,32% 3,14% 0,00%
CELKEM
42371,2
100,00%
Zdroj: http://www.domovjistoty.cz
53
dotace město Bohumín ostatní výnosy
Graf č. 5: Náklady v roce 2013
1405 16,2
potraviny
2035,3 1330 0
4185,9
6721,1
ost.materiál 3384,5
energie
343,3
opravy
17
cestovné ost.služby mzdové náklady
2877,9
pojistné daně a poplatky
20055
odpisy ost.náklady daň z příjmu
Zdroj: http://www.domovjistoty.cz
Výsledek hospodaření Tabulka č. 5: Výsledek hospodaření Náklady
Výnosy
výsledek hospodaření
(tis. Kč)
(tis. Kč)
(tis. Kč)
Hlavní činnost Doplňková činnost Celkem
38.713,40
38.869,41
156,01
3.657,78
3.524,58
-133,20
42.371,18
42.393,99
22,81
Zdroj: http://www.domovjistoty.cz
Organizace vykázala v hodnoceném období zlepšený hospodářský výsledek ve výši 22 816,45 Kč.
54
V roce 2013 přijala organizace tyto dary: Tabulka č. 6: Dary dárce
výše daru/Kč
účel
MSM s.r.o. Praha
12 000 kulturně spol.akce
Intermeta s.r.o. Ostrava
20460 sítě ke zvedákům
SMP Net s.r.o. Ostrava
49982 zdrav.prostředky
Dunaj Ostrava
768 potraviny
Město Bohumín
4880 čistička vzduchu
PAMA s.r.o. Roţnov
100000 kulturně spol.akce
p.Šindelka Oldřich
2 poloh.postel
UniCredi Bank
100000 zvedák
MSM s.r.o. Praha Lékárna Melisa
15000 kulturně spol.akce 15000 kulturně spol.akce,zdr.prost
Celkem
318 092
Zdroj: http://www.domovjistoty.cz Mimo uvedených darů získala organizace finanční podporu
Operačního programu lidské
zdroje a zaměstnanost na realizaci projekty: „Podpora procesu transformace pobytového zařízení Domov Jistoty Bohumín“ ve výši 880 tis. Kč., který bude realizován v letech 2013-2014 „Vzdělávání zaměstnanců Domova Jistoty“ ve výši 1008 tis. Kč, který bude realizován v letech 2014-201554. Charita Bohumín Charita ČR je neziskovou humanitární organizací a je největším nestátním poskytovatelem sociálně zdravotních sluţeb v České republice. Je právnickou osobou a je součástí římskokatolické církve. Hlavním cílem Charity ČR je pomoc bliţnímu v nouzi a to bez ohledu na příslušnost těchto lidí k rase, národnosti či náboţenství. V rámci Charity ČR se jedná konkrétně o pomoc všem potřebným na území České republiky. Mimo to se orientuje na širokou humanitární pomoc do zahraničí. „Pracovníci Charity se rovněţ účastní práce v odborných komisích na ministerstvech zdravotnictví a práce a sociálních věcí. Podílí se rovněţ na vzdělávání 54
Domov Jistoty. Zpráva o činnosti [online]. 27.2.2014. [cit. 2014-03-01]. Dostupný z WWW: .
55
studentů, pracovníků Charity i ostatních neziskových organizací v oblasti sociální, zdravotní a humanitární pomoci55.“ Charita ČR poskytuje široké spektrum sluţeb. Jedná se zejména o pomoc matkám s dětmi v tísni, lidem bez přístřeší, osobám se zdravotním a mentálním postiţením, sociálně slabým rodinám, drogově závislým, opuštěným starým lidem, osobám, které se ocitly v osobní krizi, migrantům a uprchlíkům, vězňům a osobám vracejícím se z výkonu trestu aj. Charita provozuje různé poradny, stacionáře, přechodná ubytování, domovy na trvalý pobyt, hospice apod. a vede projekty na začlenění do společnosti a vyuţití volného času. Významná je i pomoc rodinám, které byly v naší zemi v minulých letech postiţeny povodněmi. Charita pomáhá na našem území také migrantům a zajišťuje rozvojové vzdělání pro různé skupiny obyvatelstva. Kromě toho se rovněţ velmi významně angaţuje v rámci humanitárních projektů do zahraničí, které sama organizuje. Co se týče konkrétně Charity Bohumín, tak ta poskytuje ve městě tyto sluţby: Charitní dům pokojného stáří Sv. Františka v Bohumíně – dům pro seniory a odlehčovací sluţba. Dům slouţí seniorům starším 65-ti let, jejichţ zdravotní stav omezuje jejich soběstačnost v základních ţivotních úkonech natolik, ţe nemohou ani s pomocí terénní sluţby nebo příbuzných nadále setrvat ve svém dosavadním domově. Kapacita zařízení je 20 míst z toho 2 místa jsou určena pro odlehčovací sluţbu. Cílem odlehčovací sluţby je umoţnit odpočinek osobám, které doma trvale pečují o své příbuzné seniory tím, ţe se zajistí přechodný pobyt těchto seniorů v bezpečném a příjemném prostředí, kde bude postaráno o jejich základní ţivotní potřeby a to zpravidla 1 týden aţ 3 měsíce po celých 24 hodin denně. V současné době je evidováno 308 ţádostí. Charitní nízkoprahové denní centrum pro osoby bez přístřeší – jedná se o ambulantní sociální sluţby pro osoby bez přístřeší. K těmto sluţbám patří poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, pomoc při řešení nepříznivé ţivotní situace osob bez přístřeší, pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, sociální poradenství, informování veřejnosti o problematice osob bez domova, pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záleţitostí.
55
Charita Česká republika 2014. Kdo jsme.[online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupné na WWW: .
56
Osobám bez přístřeší pobývajícím na území Bohumína nabízí charita také moţnost koupání, náhradní oblečení, střihání vlasů, občerstvení, praní prádla a jeho sušení a sociální poradenství. Charitní šatník – sběr a výdej šatstva pro potřebné Noclehárna sv. Martina – tato sluţba poskytuje pomoc při osobní hygieně nebo poskytnutí podmínek pro osobní hygienu, poskytnutí přenocování, poskytnutí stravy nebo pomoc při zajištění stravy, poskytnutí ošacení a psychosociální poradenství. Fakultativní sluţby neposkytuje. Občanská poradna v Bohumíně – jedná se o ambulantní sluţbu. Cílovou skupinou jsou senioři, osoby s tělesným postiţením, osoby se sluchovým postiţením, osoby v krizi, rodiny s dítětem / dětmi, osoby bez přístřeší, osoby ohroţené sociálním vyloučením nebo ţijící v sociálně vyloučených komunitách, etnické menšiny, oběti domácího násilí, oběti trestné činnosti, osoby komerčně zneuţívané, osoby, které vedou rizikový způsob ţivota nebo jím jsou ohroţeny a pachatelé trestné činnosti. Fakultativními sluţbami této poradny jsou telefonování, kopírování, skenování či automobilová doprava56. Centrum sociálních služeb Bohumín
Zřizovatelem je Město Bohumín. Centrum sociálních sluţeb poskytuje sociální sluţby osobám, které mají sníţenou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění, zdravotního postiţení, osobám s chronickým duševním onemocněním a rodinám s dětmi, jejichţ situace vyţaduje pomoc jiné fyzické osoby. Jedná se především o sluţby terénní a ambulantní. Město Bohumín vlastní domy s pečovatelskou sluţbou s celkovou ubytovací kapacitou 70 bytů, které slouţí k ubytování na základě nájemní smlouvy osob převáţně osamělých, se sníţenou soběstačností z důvodů věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postiţení, kteří vyuţívají úkony terénní pečovatelské sluţby. Tyto byty nejsou určeny pro osoby vyţadující trvalou celodenní péči, která je poskytována v pobytových zařízeních sociální péče. Centrum sociálních sluţeb eviduje v současné době 239 ţádostí pro umístění v takových domech. 56
Charita Bohumín. Organizace [online]. c2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupný z WWW: .
57
Nabídkou této organizace je také rozvoz obědů57.
3.4 Návrhy a doporučení
V oblasti sociálních sluţeb ve městě Bohumíně lze navrhnout tato doporučení k jejich zlepšení a rozšíření: 1) rozšíření nabídky pohybových aktivit pro seniory (např. výstavba a realizace cvičebněrehabilitačních prvků ve venkovních zařízeních), 2) zvýšení informovanosti seniorů ohledně investičních akcí města týkajících se sociálních sluţeb, 3) zajištění občanům se sníţenou pohyblivostí moţnost zapůjčení si knih z městské knihovny, 4) zachování stávajících sociálních sluţeb města a zvyšování jejich kvality, 5) umoţnit občanům s omezenou pohyblivostí bezpečnější a jednodušší pohyb ve městě, 6) zvýšení kapacit sluţby následné péče a zvyšování její kvality, 7) podpora svépomocných skupin a aktivit pro osoby se zdravotním postiţením, 8) pomoc občanům, jejichţ ţivotní podmínky jsou ohroţeny trestnou činností jiných osob a kteří nejsou tuto situaci schopni vlastními silami změnit, 9) rozšířit informovanost občanů v návaznosti na řešení krizových situací a jejich předcházení (např. rozšířit dluhové poradenství a pomoc lidem ohroţeným domácím násilím), 10) podpora stabilního prostředí pro rodiny s dětmi, 11) koordinace preventivních programů ve školských zařízeních na území města Bohumína, 12) udrţení a rozvoj sociálních sluţeb věnujících se děti a mládeţi a rizikovým dětem a mládeţi, 13) vyplnění volného času dětí a mládeţe v období letních prázdnin, 14) zajistit moţnost vzniku bydlení s doprovodným cílovým programem, 15) podpora sociálního bydlení, 16) rozvíjet nabídku sociálních aktivit pro rodiny s dětmi, aj.
57
Město Bohumín. Pečovatelská služba [online].[cit. 2014-02-25]. Dostupný z WWW:< http://www.mesto-bohumin.cz/cz/centrum-socialnich-sluzeb/2383-pecovatelska-sluzba.html>.
58
ZÁVĚR Sociální sluţby představují nedílnou součást činnosti kaţdé obce nebo jiného územně samosprávného celku. Za pomoci sociálních sluţeb se zajišťuje pomoc různým typům znevýhodněných občanů. Je tedy v zájmu všech občanů, aby byly poskytované sociální slu6bz co nejkvalitnější, a aby o nich byli potřební lidé dobře informováni, neboť člověk nikdy neví, kdy bude potřebovat vyuţít nabídky těchto sluţeb, a to jak pro svou potřebu, tak pro potřebu svých blízkých. K této problematice je dále moţné říci, ţe systém sociálních sluţeb a sociální péče prošel v minulých letech výraznými změnami, z nichţ nejvíce patrné jsou především změny, ke kterým došlo po transformaci v roce 1989, jeţ přinesla zcela jiný pohled na jedince jakoţto uţivatele sociální péče a umoţnila mu tak realizaci jeho práv a rozhodování se o svých vlastních potřebách a způsobu jejich uspokojení. V současné době existuje ve společnosti mnoho problémů, na které musí systém sociální ochrany reagovat. Jde zejména o demografický vývoj a rostoucí počet seniorů, kteří budou poţadovat efektivní systém sociální péče a odpovídající okruh sociálních sluţeb. Na tuto situaci musí být schopna naše společnost včas a efektivně reagovat a být na toto připraven, a to jak materiálně a institucionálně, tak také hlediska lidských zdrojů. Různé reformní snahy v oblasti sociálních sluţeb je moţné vypozorovat také u ostatních evropských států, jelikoţ i tyto země pochopitelně procházejí zcela novým demografickým vývojem s rostoucím počtem stárnoucího obyvatelstva. Na lehkou váhu není moţné brát ani činnost různých nestátních neziskových organizací, které také přispívají výraznou mírou do zabezpečování potřeb lidí nacházejících se v nepříznivých ţivotních situacích. Tyto instituce je v jejich aktivitách potřebné podporovat, ať uţ systémem grantů a dotací nebo zvyšováním jejich pravomocí a postavení ve společnosti. Rovněţ v městě Bohumín, na který se tato práce orientovala, funguje několik neziskových organizací, jejichţ činností jsou právě sociální sluţby poskytované pro místní obyvatele. Oblast sociálních sluţeb prošla v roce 2007 výraznou legislativní úpravou. V tomto roce začal platit zákon o sociálních sluţbách, jenţ podstatně lépe definuje sociální sluţby, jejich poskytování a nově také upravuje jejich financování. Zákon o sociálních sluţbách také upravuje podmínky pro poskytování pomoci a podpory fyzickým osobám v nepříznivé sociální situaci prostřednictvím sociálních sluţeb a příspěvku na péči. Dále upravuje podmínky pro vydání oprávnění k poskytování sociálních sluţeb, výkon veřejné správy 59
v oblasti sociálních sluţeb, inspekci poskytování sociálních sluţeb či předpoklady pro výkon činnosti v sociálních sluţbách a mnohé další. Tématem této práce byla analýza portfolia sociálních sluţeb vybrané instituce. Cílem práce byla analýza nabídky sociálních sluţeb a sociální péče, čehoţ bylo v práci splněno. V práci bylo psáno o sociálních sluţbách a sociálním zabezpečení. Dále zde bylo uvedeno financování sociálních sluţeb a vymezení pojmu příspěvek na péči. V praktické části práce pak byla charakterizována a analyzována nabídka sociálních sluţeb města Bohumína, jejich komunitní plánování, financování apod. Současně zde byly podány návrhy na zlepšení sociálních sluţeb v Bohumíně.
60
POUŽITÉ ZDROJE
Odborná literatura 1. ARNOLDOVÁ, Anna. Sociální zabezpečení I. Grada Publishing, a.s., 2012, ISBN 978-80-247-3724-9 2. DOLANSKÝ, Hynek. Ekonomika zdravotnických a sociálních služeb. Vyd. 1. Opava: Slezská univerzita v Opavě, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Ústav ošetřovatelství, 2008. 133 s. ISBN 978-80-7248-482-9 3. KOZLOVÁ, Lucie. Sociální služby. Vyd. 1. V Praze: Triton, 2005. 79 s. ISBN 80-7254-662-7 4. KREBS,Vojtěch. Sociální politika. 5., přepracované a aktualizované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2010. 544 s. ISBN 978-80-7357-585-4 5. ČÁMSKÝ, Pavel; SEMBDNER, Jan: KRUTILOVÁ, Dagmar. Sociální služby v ČR v teorii a praxi. Portál, 2011. 263 s. ISBN 978-80-262-0027-7 6. KRUTILOVÁ, Dagmar; ČÁMSKÝ, Pavel; SEMBDNER, Jan. Sociální sluţby:Tvorba A zavádění Standardů kvality poskytovaných sociálních sluţeb. Praha: Asociace poskytovatelů sociálních sluţeb ČR, 2010. 223 s. ISBN 978-80-2543-427-7 7. MATOUŠEK, Oldřich. Sociální sluţby. Vyd. 1. Praha: Potrál, 2007. 184 s. ISBN 978-80-7367-310-9 8. MATOUŠEK, Oldřich. Základy sociální práce. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. 312 s. ISBN 80-7178-473-7 9. POTŮČEK, Martin.(ed.).Sociální politika. Praha: Sociologické nakladatelství,1995. 142 s. ISBN 80-85850-01-X 10. PRŮŠA, Ladislav. Ekonomie sociálních služeb. 2., přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2007. 180 s. ISBN 978-80-7357-255-6. Internetové zdroje 11. Domov
Jistoty.
O
nás
[online].
[cit.
2014-03-01].
Dostupné
z
WWW:
. 12. Domov Jistoty. Zpráva o činnosti [online]. 27.2.2014. [cit. 2014-03-01]. Dostupný z WWW:.
61
13. Charita Bohumín. Organizace [online]. c2014 [cit. 2014-03-01]. Dostupný z WWW:. 14. Charita Česká republika 2014. Kdo jsme [online]. [cit. 2014-03-01]. Dostupný z WWW:< http://www.charita.cz/article.asp?nArticleID=310&nDepartmentID=187&nLanguage ID=1>. 15. Město Bohumín. Komunitní plán [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupný z WWW:< http://www.mesto-bohumin.cz/data/komunitni_planovani/komunitni_plan>. 16. Město Bohumín. Komunitní plán sociálních služeb [online]. [cit.2014-02-25]. Dostupný z WWW:< http://mesto-bohumin.cz/data/komunitni_planovani/komunitni_plan_socialnich _sluzeb_mesta _bohumina_2011-2014.pdf>. 17. Město Bohumín. O městě [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupný z WWW:< http://www.mesto-bohumin.cz/cz/o-meste/město-bohumín/byvatelstvo>. 18. Město Bohumín. Povinně zveřejňované informace [online]. [cit. 2014-02-25]. Dostupný z WWW:. 19. Město Bohumín. Pečovatelská služba [online].[cit. 2014-02-25]. Dostupný z WWW:< http://www.mesto-bohumin.cz/cz/centrum-socialnich-sluzeb/2383-pecovatelskasluzba.html>. 20. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNICH VĚCÍ. Otázky a odpovědi [online]. [cit.2014-01-05]. Dostupné z WWW:< http://www.mpsv.cz/files/clanky/2974/otázky_odpovedi_22-rev.pdf>. 21. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNICH VĚCÍ. Priority rozvoje sociálních služeb 2009 – 2012 [online]. 2009 [cit. 2014-01-31]. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/files/clanky/7759/Priority_rozvoje_soc_sluzeb.pdf.2009-2012>. 22. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNICH VĚCÍ. Sociální služby [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupný z WWW:. 23. MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNICH VĚCÍ. Stručný průvodce zákonem o sociálních službách [online]. 2006 [cit. 2014-02-01]. Dostupný z WWW:< http://www.mpsv.cz/files/clanky/3222/zlom170x170web.pdf>. 24. O Komunitním plánování. Komunitní plánování [online]. [cit. 2014-01-02]. Dostupný z WWW:. 62
25. Slovník cizích slov. Sociální [online].[cit. 2014-01-02]. Dostupný z WWW:< http://www.slovnik-cizich-slow.abz.cz/web.php/slovo/socialni>.
Právní předpisy 26. Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. 27. Zákon č. 463/1991 Sb., o ţivotním minimu, ve znění pozdějších předpisů. 28. Zákon č. 482/1991 Sb., o ţivotní potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů. 29. Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních sluţbách ve znění pozdějších předpisů. 30. Vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních sluţbách, ve znění pozdějších předpisů.
63
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka č. 1: Měsíční výše příspěvku na péči Tabulka č. 2: SWOT analýza Tabulka č. 3: Sluţby poskytované Domovem Jistoty Tabulka č. 4: Struktura nákladů Tabulka č. 5: Výsledek hospodaření Tabulka č. 6: Dary Graf č. 1: Podíl jednotlivých subjektů na financování sociálních sluţeb v % Graf č. 2: Kapacita zařízení dle jednotlivých sluţeb Graf č. 3: Struktura profesí pracovníků Domova Jistoty Graf č. 4: Výnosy v roce 2013 Graf č. 5: Náklady v roce 2013
64
