Analýza portálu veřejné správy ČR a srovnání s Lisabonskou strategií EU

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA INFORMATIKY

Analýza portálu veřejné správy ČR a srovnání s Lisabonskou strategií EU BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Ondřej Mašín

Brno, jaro 2007

Prohlášení Prohlašuji, že tato práce je mým původním autorským dílem, které jsem vypracoval samostatně. Všechny zdroje prameny a literaturu, které jsem při vypracování používal nebo z nich čerpal, v práci řádně cituji s uvedením úplného odkazu na příslušný zdroj.

Poděkování

Děkuji vedoucímu své práce, prof. RNDr. Jiřímu Hřebíčkovi, CSc., za jeho péči a vedení a Mgr. Matěji Štefaníkovi za neocenitelnou pomoc a užitečné rady.

Shrnutí Práce se věnuje analýze portálu státní správy České republiky a to po obsahové i technické stránce. Součástí práce je také podrobný rozbor požadavků Evropské unie v oblasti elektronické státní správy a jejich konfrontace s aktuálním stavem v ČR. V závěru jsou pak všechny výsledky zkoumání prezentovány elektronickou formou v podobě informačního portálu.

Klíčová slova

eGovernment, Interoperabilita, Elektronické služby, Portál státní správy, Lisabonská strategie, eEurope, i2010, Open Source

Obsah ÚVOD................................................................................................................................................ 1 1.1 ÚVOD ........................................................................................................................................ 1 1.2 CÍLE PRÁCE ............................................................................................................................... 2 EGOVERNMENT ........................................................................................................................... 3 2.1 VYSVĚTLENÍ TERMÍNU A ZÁKLADNÍ DĚLENÍ ............................................................................ 3 2.2 VHODNÉ VYUŽITÍ ELEKTRONICKÝCH SLUŽEB A MOTIVACE ..................................................... 4 INTEROPERABILITA ................................................................................................................... 6 3.1 MOTIVACE ............................................................................................................................... 6 3.2 DĚLENÍ ..................................................................................................................................... 6 3.3 ZÁKLADNÍ PRINCIPY INTEROPERABILITY ............................................................................... 7 LISABONSKÁ STRATEGIE A JEJÍ VÝVOJ ........................................................................... 10 4.1 LISABONSKÁ STRATEGIE ....................................................................................................... 10 4.2 EEUROPE ................................................................................................................................ 10 4.2.1 eEurope 2002 ................................................................................................................. 10 4.2.2 eEurope+ 2003 .............................................................................................................. 11 4.2.3 eEurope 2005 .................................................................................................................. 12 4.3 AKTUÁLNÍ PROJEKTY V OBLASTI EGOVERNMENTU ............................................................... 14 4.3.1 eTEN............................................................................................................................... 14 4.3.2 i2010............................................................................................................................... 14 4.4 EVROPA, ČESKÁ REPUBLIKA A I2010 .................................................................................... 15 4.5 IDABC ................................................................................................................................... 19 4.5.1 EIF ................................................................................................................................. 19 PORTÁL VEŘEJNÉ SPRÁVY ČESKÉ REPUBLIKY ............................................................. 20 5.1 OBECNÉ INFORMACE ............................................................................................................. 20 5.2 POUŽITÝ SOFTWARE A TECHNOLOGIE ................................................................................... 21 5.3 VZHLED, OBSAH A JEDNOTLIVÉ APLIKACE ............................................................................ 22 5.3.1 Adresář........................................................................................................................... 23 5.3.2 Zákony............................................................................................................................ 23 5.3.3 Životní situace ................................................................................................................ 23 5.3.4 Podání ............................................................................................................................ 23 5.3.5 Anglická verze ................................................................................................................ 24 5.4 ŽIVOTNÍ SITUACE - DETAILNĚJŠÍ POHLED .............................................................................. 25 5.5 POROVNÁNÍ S PORTÁLY NAŠICH SOUSEDŮ ............................................................................ 27 5.5.1 Slovenský portál veřejné správy...................................................................................... 27 5.5.2 Rakouský portál veřejné správy ...................................................................................... 29 5.6 PROBLÉMY A NAVRHOVANÉ ZMĚNY ...................................................................................... 30 DOPROVODNÁ PREZENTACE ................................................................................................ 31

6.1 NÁVRH .................................................................................................................................... 31 6.1.1 Obsahový subsystém........................................................................................................ 33 6.1.2 Přihlašovací subsystém .................................................................................................. 34 6.2 REALIZACE ............................................................................................................................. 35 6.2.1 Joomla!........................................................................................................................... 35 6.2.2 Interface a navigace....................................................................................................... 35 6.2.3 Obsah ............................................................................................................................. 35 ZÁVĚR............................................................................................................................................ 36 POUŽITÁ LITERATURA A ZDROJE INFORMACÍ.............................................................. 37 OBSAH PŘILOŽENÉHO CD ...................................................................................................... 39 INSTALACE PORTÁLU.............................................................................................................. 40

Úvod 1

Kapitola 1

Úvod 1.1 Úvod Těžko hledat další dvě donedávna tak odlišné věci jako informační a komunikačních technologie a státní správa. O ICT se říká, že zrychlují celou dnešní dobu. Jsou maximálně transparentní, umožňují vyšší efektivitu práce a s tím spojené využívání lidských zdrojů. V ideálním případě také zlevňují řešení mnoha problémů. Na druhé straně veřejná správa má nálepku pomalu a líně fungujícího orgánu. Často je zmiňována v souvislosti s pojmy jako byrokracie, zbytečná složitost, neochota úředníků a zkorumpovanost. Dříve nebo později musel přijít na základě rčení, které říká, že protiklady se přitahují, nápad využít dynamické a efektivní informační technologie k ozdravení dýchavičné státní správy. A také přišel. Po vzoru soukromého sektoru vznikla idea využít informační systémy k digitalizaci celého státního aparátu. Bohužel nic na světě není tak jednoduché, jak se zdá. Pro státní sektor totiž platí trochu jiná pravidla. Vše musí být na papíře, podložené a detailně prostudované, nic se nesmí riskovat a v neposlední řadě musí existovat ochota věc prosadit. Zatímco v obchodním sektoru jsou bezpochyby hnacím motorem peníze, ve státních službách se podobný impuls dlouho hledal. V evropském případě se jím nakonec staly, jak jinak, také peníze. Pověstným červeným plátnem v očích bruselského býka byla a je rychle rostoucí ekonomika Spojených států amerických. Evropští zástupci zjistili, že právě efektivní využívání ICT k vytváření co nejlepších podmínek pro život a podnikání, je jedním z klíčových faktorů úspěchu. Na nejvyšším stupni tedy bylo jasno a zbývalo již jen vdechnout plánu život. Strategie pro začlenění informačních technologií do práce státní správy je tedy připravena. Rodí se ambiciózní eGovernment. Druhým, ze začátku přehlíženým, problémem je interakce lidského faktoru s použitými technologiemi. ICT jsou sice efektivním nástrojem, ale jen v případě že jsou správně využity. Jinými slovy, na co je úředníkům elektronická agenda, když jí neumí využívat. Dnes se zdá, že se pomalu začínáme dostávat i přes tento práh a snaha o vytváření informační společnosti konečně sklízí zasloužené ovoce. Technologie jsou k dispozici na velmi dobré úrovni, státní zaměstnanci pochopili, že jejich využití jim práci neztíží, ale ulehčí a dokonce i občané jsou ochotni elektronické služby využívat, a tak to vypadá, že neexistuje důvod, proč by celý systém neměl fungovat. V následujícím textu je možné zjistit, jestli tomu tak skutečně je, jaká rozhodnutí tomu předcházela, kam až sahá evropská snaha o informační společnost a jak je na tom Česká republika mezi ostatními členy EU.

Úvod 2

1.2 Cíle práce Cílem mé práce je analyzovat obsah, funkčnost a technologie portálu státní správy, který se nachází na adrese http://www.portal.gov.cz a porovnat s potřebami vycházejícími z Lisabonské strategie Evropské unie a navrhnout a implementovat informační portál, který bude výsledky této analýzy prezentovat. V první části se nachází popis základních pojmů diskutované problematiky. Jsou jimi především eGovernment a interoperabilita. eGovernment je v podstatě hlavním tématem celé práce. Pojem by se dal volně přetlumočit jako vláda za pomoci informačních technologií. Jedná se o poskytování služeb státní správy elektronickou formou a to v podobě co nejjednodušší jak pro uživatele tak také pro veřejnou správu. Pojem interoperabilita již tak jednoznačný není. Je totiž použitelný v mnohem více rovinách než jen při popisu fungování elektronické státní správy. V oblasti eGovernmentu symbolizuje interoperabilita schopnost předávat si srozumitelné a jednoduše zpracovatelné informace. To jednak zlepšuje schopnost kooperace jednotlivých úřadů na lokálních úrovních, ale také dává možnost snadným způsobem rozšiřovat služby jednotlivých států na celoevropskou úroveň. Druhá část je věnována vývoji Lisabonské strategie a jejích součástí zaměřených na informační technologie, zhodnocení dřívějších výsledků a popis současných projektů a požadavků. U projektů již se účastní i Česká republika je uvedeno i vyhodnocení plnění požadavků. Ve většině případů je nutné hodnotit nejen samotný portál veřejné správy, ale spíše veřejnou správu České republiky jako celek, jehož branou je právě http://www.portal.gov.cz. Proto je možné v některých částech práce tyto dva subjekty vzájemně zaměňovat. V poslední kapitole se již budu věnovat přímo portálu veřejné správy České republiky (PVS). Jeho pilotní provoz byl spuštěn v roce 2003 jako nejvýznamnější projekt ministerstva informatiky a sklidil v té době velmi rozporuplné ohlasy [1]. Především použití proprietárních řešení od renomovaných společností jakými jsou například Microsoft a IBM se nesetkalo s kladným hodnocením. Není se čemu divit, vezmeme li v úvahu, že právě moderní plány, vycházející z Lisabonské strategie, ve velkém propagují aplikaci osvědčených open source programů ve veřejném sektoru. Vlnu kritiky sklidil také obsah a technická realizace webu, která nevyhovovala prakticky žádným v té době platným standardům. Použitá řešení již sice pravděpodobně nikdo nezmění, ale v ostatních oblastech byl přece jen docílen pokrok. V rámci analýzy je samozřejmostí popis jednotlivých aplikací dostupných na PVS. Ty jsou popsány buďto dohromady, nebo v případě aplikace životních situací, která v poslední době zažívá společně s transakční částí největší rozkvět, ve zvláštních kapitolách. A právě transakční část je v prostředí České republiky nejméně doceněna. Zatím co vyhledávat si informace se zvláště mladší generace široké veřejnosti již naučila, k elektronickým podáním je neustále cítit nedůvěra. Je pravda, že poskytovaných služeb zatím není mnoho, ale právě masivnější využití těch stávajících, by mohlo být impulsem, potřebným k urychlení jejich vývoje.

eGovernment 3

Kapitola 2

eGovernment 2.1 Vysvětlení termínu a základní dělení Pojem eGovernment, odvozený od anglického „electronic government“ či „online government“, představuje elektronickou podobu státní správy. Může být používán ve spojení s aplikacemi z oblasti legislativy, jurisdikce i administrativy. Ideou je díky informačním a komunikačním technologiím co nejvíce usnadnit a zjednodušit úkony prováděné státní správou. Tím se má dosáhnout výrazného zvýšení výkonnosti státní správy jako celku a zjednodušení kontaktu s veřejností. Dalším důsledkem je větší otevřenost a s ní spojená dostupnost informací. Pro správné využití je potřeba nejen implementovat správné technologie, stejně důležitá je i osvěta v oblasti lidských zdrojů. Školení státních úředníků je doslova živou vodou eGovernmentu. Elektronické služby totiž sice umožňují snížit kvantitu pracovních síl na jednotlivých postech, o to větší důraz však musí být kladen na jejich kvalitu. Služby elektronické státní správy jsou rozděleny do tří, níže zmíněných rovin.

Vztah mezi jednotlivými subjekty státní správy (government to government) Zavedení interních elektronických služeb je základem pro zbylé dvě části. Vytvoření online databází z agend jednotlivých úřadů umožní řádově rychlejší přístup a vyřízení požadavku zvenčí. Vztah mezi státní správou a občany (government to public) Dostupnost co největšího množství moderních veřejných služeb online je velmi výhodná jak pro občany, tak pro orgány státní správy. Konečným cílem je umožnit provádět takřka jakýkoliv úřední úkon elektronickou formou, ale také zajistit dobrou dostupnost veškerých potřebných informací. Vztah mezi státní správou a obchodním sektorem (government to business) Obchodní sektor má oproti předchozím vlastní dynamický vývoj v podobě eCommerce. Státní správa zde zastává kontrolní funkci a veškeré její kroky by měly být co nejprůhlednější. Zásadní je také přijetí vhodné legislativy. Stejně jako ve veřejném sektoru jsou důležité elektronické služby, které zvyšují efektivitu fungování firem a tím potažmo celé státní ekonomiky.

eGovernment 4

Elektronicky poskytované služby státní správy se dělí podle stupně vyspělosti komunikace s uživatelem. Informační služby Většinou mají charakter textové informace dostupné online na internetové prezentaci úřadu. Jsou nejjednodušší k implementaci, ale také nejméně efektivní. Zpravidla popisují náležitou formu komunikace s úřadem. Služby částečně interaktivní Doprovázejí informační služby. Jedná se především o stahovatelné předpřipravené formuláře. Ty pomáhají zkrátit dobu trávenou na podatelně úřadu na nejkratší možnou míru. Interaktivní služby Nejčastěji elektronické formuláře. Obdobné výhody jako formuláře ke stažení, ovšem není nutné vůbec se fyzicky dostavit k přepážce. Plně transakční služby Na rozdíl od elektronických formulářů umožňují téměř ihned vyhodnocovat správnost obsahu. Navíc nabízejí množství kontrolních funkcí. Maximálně zvyšují efektivitu práce úřadů.

2.2 Vhodné využití elektronických služeb a motivace Pro dobrý rozvoj elektronických služeb státní správy je důležitá určitá hierarchie. Systémy používané na lokální úrovni by měly odpovídat systémům ve vyšších vrstvách, či s nimi alespoň umět komunikovat. Obráceně také přes informační portály státní správy by mělo být možné dostat se jednoduše kamkoliv níže. Velkou výhodou elektronických služeb je jejich transparentnost. Většina situací je dohledatelná ještě několik let včetně odpovědných osob a snižuje se tím tedy riziko korupce. V současné době je v oblasti eGovernmentu cítit důraz na posun co největšího množství služeb z informační oblasti do oblasti interaktivní až transakční. Je to způsobeno faktem, že jakkoliv kvalitně zpracovaná informační sekce nezrychlí výrazně práci samotných úřadů. Umožňuje pouze občanům se dobře připravit, než na úřad vyrazí, případně nalézt řešení, aniž by tam museli. Transakční funkce mají tu výhodu, že snižují počet žadatelů na přepážkách. Nejefektivnější jsou plně automatizované funkce, kdy vyhodnocení transakcí provádí samotný systém. Takové řešení samozřejmě není možné využít vždy, přesto však i unifikovaný formulář umožní úředníkovi, řešícímu situaci, pracovat o poznání efektivněji, než v případě kdy na přepážce doslova tahá z občanů potřebné informace.

eGovernment 5

Druhým významným trendem je důraz na spolupráci v rámci vyšších celků. Dobrým příkladem jsou panevropské služby veřejné správy. O výhodách takového řešení v dnešní době, kdy se Evropa stále více sjednocuje a mísí, není třeba příliš diskutovat. Problémem je spíše technická realizace. Východiskem ze vzniklé situace je vytvoření rámce, kterému budou implementaci příslušných služeb přizpůsobovat všechny subjekty z daného celku. Termín používaný pro možnost spolupráce subjektů se nazývá interoperabilita a je tématem jiné části práce.

Interoperabilita 6

Kapitola 3

Interoperabilita Termín interoperabilita má mnoho různých definicí v závislosti na prostředí, ve kterém je aplikován. V případě informačních a komunikačních technologií by se dal vysvětlit jako schopnost vyměňovat si srozumitelná data a informace tak, aby došlo k plnému pochopení jejich obsahu.

3.1 Motivace Proč tedy interoperabilita v oblasti eGovernmentu? Důvodů je hned několik. V rámci státních systémů je možnost spolupráce jednotlivých subjektů vyloženě nutná. Na co by totiž byly plně digitalizované agendy úřadu ve chvíli, kdy by v případě požadavku z venčí musel pracovník informaci manuálně získat a nějakou formou jí předat dále, kde by tato byla opět zapsána do jiného, také elektronického, ovšem nekompatibilního systému. Je zřejmé, že takto by se vyšší efektivity nedosáhlo. Ideálním řešením je v tomto případě vytvořit jednotnou státní koncepci s velkým důrazem na interoperabilitu tak, aby bylo možné jednoduchým způsobem odesílat a zpracovávat srozumitelná data v rámci celého státního aparátu. Druhým hlediskem je využití při plánování nadnárodních elektronických služeb. Díky interoperabilitě jednotlivých státních systémů je možné je spojit k realizaci kontinentální sítě elektronických služeb. Dokument, v němž jsou stanoveny normy a podmínky pro tvorbu jednotlivých státních systémů, se nazývá interoperbilitní rámec. Při jejich dodržení je pak propojení služeb mnohem proveditelnější, než kdyby byly v každém státě implementovány jiným způsobem.

3.2 Dělení Při tvorbě rámce je nutné pohlížet samostatně na tři různé aspekty interoperability [5]. Jedná se o organizační, sémantickou a technologickou interoperabilitu. Organizační interoperabilita Aspekt interoperability, který se zabývá stanovením funkčních cílů, jež je nutné naplnit. Součástí je modelování business procesů, tak aby bylo jasné, kdo s kým si v rámci systému potřebuje vyměňovat informace. Dále se administrativní interoperabilita zaměřuje na přizpůsobení služeb potřebám uživatelů s důrazem na použitelnost a lehkou srozumitelnost funkcí.

Interoperabilita 7

Sémantická interoperabilita Druhá dílčí část se zabývá zpracováním informací na programové úrovni. Zajišťuje, aby při přenosu dat byl v plné míře zachován a správně zpracován význam informace. Hledá metody umožňující komunikaci na úrovni aplikací, které k tomu účelu nebyly prvotně vytvořeny. Jedná se také o schopnost vhodně kombinovat přijaté informace z několika zdrojů tak, aby měl příjemce možnost jejích hodnotu v plném rozsahu využít. Technická interoperabilita Zabývá se technologickými možnostmi spojení počítačů, systémů a jednotlivých služeb. Důraz na možnost komunikace i při využití různých platforem. Hledá řešení na všech vrstvách síťového modelu. Stará se o co nejlepší přístupnost a zároveň bezpečnost dat. Je jasné, že oblast působnosti a také doba, po kterou je norma či přijatý standard platný, se velmi liší. Zatímco v oblasti organizační interoperability je možné definovat dlouhodobé cíle, které budou platit nezávisle na konkrétních implementacích, v případě sémantické interoperability je nutné v budoucnu počítat s případnými změnami způsobu prezentace informací. Nejkratší životnost pak mají standardy na technologické úrovni, kde vše zastarává přímo raketovým tempem.

3.3 Základní principy interoperability [5] Přístupnost Je nutné zajistit, aby služby eGovernmentu byly distribuovány bez jakékoliv diskriminace. Všichni musí mít umožněn přístup k informacím. Je doporučeno používat osvědčená a všeobecně rozšířená uživatelská rozhraní s podporou pro postižené. Přístup k službám by měl být možný ze všech platforem a komunikačních prostředků, tedy jak z tradičně používaných operační systémy, tak z mobilních telefonů, PDA a prostřednictvím internetu. Vícejazyčnost Aspekt, který je v dnešní Evropě obzvláště důležitý. Na území Evropské unie je aktivně používáno přes 20 různých jazyků. Ideálním východiskem je využívání jazykově neutrálních řešení, jako jsou například XML schémata. Pokud to není možné, měla by být přijata opatření usnadňující překlady.

Interoperabilita 8

Bezpečnost Veškerá výměna dat se musí odehrávat ve schodě s přijatou bezpečnostní politikou. Ta je vytvářena na základě stanovení přijatelných rizik u každé služby a příslušným měřením bezpečnosti. Princip je stejně dobře aplikovatelný na panevropské úrovni. Především na dokumenty klasifikované EU v souvislosti s měřením bezpečnosti se vztahují další ochranná opatření. Pro uživatele by veškeré služby spojené s bezpečností měly být především maximálně transparentní a jednoduché. Ochrana soukromí Evropské služby musí mít zajištěnu jednotnou úroveň ochrany osobních dat a zároveň musí pro uživatele existovat způsob, jak regulovat možnosti dalšího použití informací k jinému účelu, než ke kterému byly původně vyžádány. Informace o způsobu zpracování dat by měla být k dispozici každému, kdo o ní projeví zájem. Vše zároveň musí být v souladu s platnou legislativou jednotlivých států. Subsidiarita Rady dostupné v evropském interoperabilitním rámci se vztahují čistě k nadnárodním službám. Nijak nezasahují do dění na lokálních úrovních v rámci členských států, avšak implementace jednotlivých technologií by měly být voleny tak, aby poskytovaly co nejvyšší stupeň interoperability. Použití otevřených standardů Dobrým řešením, zachovávajícím vysoký stupeň interoperability, je využití otevřených standardů. Minimální náležitosti, které by specifikace a dokumentace standardu měly obsahovat, aby mohl být uznán za otevřený, jsou tyto: •

Standard je vyvinut neziskovou společností a jeho vývoj je otevřený všem subjektům, které mají zájem se ho zúčastnit.

•

Standard je publikován a jeho specifikace je volně k dispozici zdarma, nebo za symbolický poplatek. Taktéž jakékoliv kopírování, distribuce a používání se musí řídit tímto pravidlem.

•

Veškeré součásti standardu (například patenty) musí být k dispozici bez poplatku.

•

Nesmí existovat žádná omezení na opakované užití standardu.

Interoperabilita 9

Otevřený software – Open source Využívá a definuje otevřené standardy. K produktům založeným na open source software je, z povahy věci, dostupná dokumentace a zdrojový kód, což umožňuje aktivní účastí ovlivňovat jejich vývoj. Výsledkem je maximální robustnost a interoperabilita vzniklých programů, což koresponduje s nároky, které jsou na ně v kontextu elektronických služeb kladeny. Multiliterální řešení V systémech s mnoha subjekty je jednou z cest, jak docílit interoperability, řešit spolupráci na úrovni každé jedné komunikace mezi dvěma aktéry. To sice vede k bilaterální shodě, ovšem vedlejším efektem je potřeba samostatného komunikačního kanálu pro každé dva externí subjekty, což značně zvyšuje cenu řešení. Pokud ovšem každý partner přijme stejnou sadu opatření zajišťujících možnost vzájemné bezproblémové komunikace, vydělají na tom všichni zúčastnění.

Lisabonská strategie a její vývoj 10

Kapitola 4

Lisabonská strategie a její vývoj 4.1 Lisabonská strategie V březnu roku 2000 se v portugalském Lisabonu uskutečnil koncil Evropské rady, jehož cílem bylo reagovat na nepříznivý hospodářský vývoj zemí Evropské unie v druhé polovině devadesátých let. Výsledkem se stala globální koncepce pro hospodářský růst adaptovatelná později na různé podmínky v jednotlivých státech Evropy. Řešení dostalo název Lisabonská strategie. Aby se předešlo konfliktům s do té doby existujícími plány, staly se součástí Lisabonské strategie veškeré existující procesy zaměřené na ekonomický a sociální růst evropské společnosti. Důraz byl kladen zejména na vytváření nových pracovních pozic, ale současně také na jejich efektivní využívání.

4.2 eEurope adresa: http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/ Jedním z pilířů vytvořené strategie se měly stát informační a komunikační technologie. I proto byla již v prosinci 1999 s výhledem na nadcházející Lisabonský koncil založena iniciativa eEurope s podtitulem „Informační společnost pro všechny“ [11]. Ta si dala za cíl uvést Evropu do takzvaného nového digitálního věku. Mezi úkoly, stanovené v zakládací listině eEurope, patřila lepší dostupnost kvalitního internetového připojení a zprostředkování co největšího množství služeb veřejnosti online. To se týkalo především oblastí zdravotnictví, výuky a státní správy, označovaných ve spojení s ICT jako eHealth, eEducation a eGovernment.

4.2.1 eEurope 2002 adresa: http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/2002/index_en.htm formát dokumentů: PDF Po Lisabonském koncilu dostaly snahy iniciativy eEurope konkrétní podobu v akčním plánu eEurope 2002 [2]. V tomto plánu byly již poměrně přesně specifikovány cíle, kterých by jednotlivé země EU měly do roku 2002 dosáhnout a jejichž plnění bylo následně pečlivě monitorováno ve zprávách o pokroku. Vše bylo současně specifikováno v souladu s potřebami uvedenými na Lisabonském koncilu a také na dubnové ministerské schůzce zaměřené na informační společnost.


Jednotlivé cíle akčního plánu byly: 1. Bezpečnější, rychlejší a dostupnější Internet. a) dostupnější připojení b) maximální možná rychlost pro studijní a vědecké účely c) podpora čipových karet a bezpečných sítí pro účely eCommerce

2. Investice do lidských zdrojů a) evropská mládež v digitálním věku b) pracovní příležitosti v ekonomice založené na znalostech c) informační společnost a ekonomika pro všechny

3. Podpora využívání internetu a) podpora eCommerce b) Státní správa online – elektronický přístup k veřejným službám c) rozvoj eHealth

Protože spektrum, které pokrývají akční plány eEurope je příliš obsáhlé, zaměřím se od teď pouze na oblast, která je důležitá pro pozdější srovnání s úrovní našeho portálu veřejné správy. Touto oblastí je eGovernment. Plán do roku 2002 předpokládal poskytování základních veřejných služeb prostřednictvím internetu a možnost elektronickou cestou zrychlit některé administrativní postupy, jako například založení firmy. Samozřejmostí se měl stát snadný přístup k zásadním informacím z oblastí práva, administrativy, kultury i životního prostředí a patrné jsou i počátky důrazu na interoperabilitu.

4.2.2 eEurope+ 2003 adresa: http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/plus/index_en.htm formát dokumentů: PDF


Tehdejší kandidátské země EU a mezi nimi i Česká republika musely na vznik programu eEurope reagovat. Jako jeho nadstavba tak vznikl program eEurope+ 2003 [12]. V něm byly zachovány cíle programu eEurope 2002, bylo však nutné pro jejich realizaci nejprve připravit podmínky. Bylo nezbytné přijmout odpovídající legislativu regulující využívání ICT a zároveň zabezpečit široké veřejnosti přístup ke komunikačním službám. V podmínkách ČR se podařilo velice dobře rozšířit a podpořit masové využívání internetu. Počátkem roku 2004 podle statistik využívalo internet 50% občanů a to převážně k získávání informací, zábavě a komunikaci mezi sebou. Naopak byla znát nedůvěra občanů k oblasti elektronického bankovnictví.

4.2.3 eEurope 2005 adresa: http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/2005/index_en.htm formát dokumentů: PDF Další krok ve vývoji nastal na zasedání Evropské rady v červnu 2002 v Seville. Za dva roky existence programu eEurope se citelně změnily požadavky na vývoj v oblasti ICT. Tím vznikla i nutnost vytvoření nového plánu jejich rozvoje v evropském prostředí [3]. Plán, který byl předložen Evropské radě, si dával za cíl modernizovat veřejné služby, podporovat bezpečné aplikace, vytvářet prostředí pro soukromé investice a využívat výhod širokopásmového připojení. V oblasti eGovernmentu bylo stanoveno několik dílčích cílů. 1. Rozšíření širokopásmového připojení Do roku 2005 měly země EU zajistit veškerým orgánům státní správy širokopásmový přístup k internetu. Zároveň bylo doporučeno při veřejných zakázkách spravedlivě posuzovat možnosti jednotlivých technologií použitelných pro realizaci připojení. 2. Interoperabilita Bylo jasné, že pokud mají začít fungovat panevropské služby veřejné správy, bude nutné stanovit jisté předpisy a normy, kterých se budou jednotlivé země při budování svých veřejných portálů držet. Cílem bylo vytvořit evropský interoperabilitní rámec. To se podařilo v rámci projektu IDABC, kterému se věnuje samostatný text. 3. Interaktivní veřejné služby Při zhodnocování výsledků eEurope 2002 bylo zjištěno, že služby jsou sice ve velké míře k dispozici, nicméně nejsou dostatečně interaktivní. Proto se měly do roku 2004 služby, u kterých je to aktuální a relevantní, v tomto směru modernizovat. Důraz je opět kladen na využití širokopásmového připojení a také na možnost přístupu z více platforem.


4. Nákupy veřejného sektoru Ve stanovené lhůtě měly státy začít realizovat nákupy ve veřejném sektoru převážně elektronicky. Důvodem byly zkušenosti ze soukromého sektoru, kde se využitím nakupování po internetu značně zvyšuje efektivita. 5. Místa veřejného přístupu k internetu V každé obci by mělo být místo s přístupem na internet pro veřejnost a to nejlépe s širokopásmovým připojením. 6. Kultura a cestovní ruch Ve spolupráci s lokálními úřady a soukromým sektorem měly být zavedeny služby z oblasti kultury a cestovního ruchu, a to opět s důrazem na interoperabilitu a možnost začlenění do celoevropských služeb. V roce 2004 došlo k bilancování výsledků programu s několika závěry. Program se sice daří úspěšně plnit, ovšem není kladen dostatečný důraz na některé body. Nedostatečným byl shledán například stupeň interoperability služeb a to zejména na lokálních úrovních. Ve většině případů chyběla možnost přístupu z více platforem. Na níže uvedeném grafu je vidět jak si při realizaci elektronických veřejných služeb vedla Česká republika.

Obrázek 4.1 – dostupnost služeb, zdroj – domovská stránka eEurope 1 1

http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/


4.3 Aktuální projekty v oblasti eGovernmentu Projekty zmíněné až doposud jsou již neaktivní a ve velké většině nahrazeny novými. Byly uvedeny především pro ilustraci vývoje cílů v oblasti elektronické státní správy a také jako podklad pro lepší chápání dalších snah. Programy, které jsou v současné době plně aktivní a určují budoucnost evropského eGovernmentu, budou popsány v následujícím textu.

4.3.1 eTEN adresa: http://ec.europa.eu/information_society/activities/eten/index_en.htm formát dokumentů:PDF Program eTEN byl vytvořen pro finanční a technickou podporu rozšiřování elektronických služeb. Sice oficiálně skončil rokem 2006, část jeho projektů je však stále aktivních, a proto patří do kategorie aktuálních. Z projektů jím podporovaných je zajímavý počin se zkratkou EBP, jejíž volný překlad je elektronické zprostředkování práce. Jedná se o internetovou službu zaměřenou na trh s pracovními příležitostmi. Umožňuje žadatelům vkládat osobní informace a životopisy a zaměstnavatelům pak nabízí vyhledávací systém. Přesto, že portály s podobnou nabídkou vznikají v rámci internetu již dlouho, služba EBP má dvě velké výhody. Tou první je její celoevropské měřítko a druhou pak, že počítá s připojením na stávající agendy úřadů práce. Bohužel bližší informace ke stavu projektu momentálně nejsou k dispozici.

4.3.2 i2010 adresa: http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/index_en.htm formát dokumentů: PDF Jako nástupce programu eEurope byla v květnu roku 2005 založena iniciativa i2010. Ta dostala za úkol vypracovat obecný rámec pro další vývoj Evropy v oblasti informačních technologií. Pod její záštitou se také téhož roku v listopadu konala ministerská konference o eGovernmentu v Manchesteru. Kromě jiného z ní vzešel také dokument s titulem „Transforming Government“ [13]. Text je zaměřen na nutnou reformu veřejné správy a je zde uvedeno několik zásadních témat. Část z nich je pouze rozšířením dřívějších cílů, ale jsou přítomny i některé nové impulsy. eParticipation Velká účast veřejnosti na rozhodování je základním kamenem demokracie, a přesto se neustále snižuje počet lidí účastnících se různých voleb a hlasování. Částečně to lze přičíst otupělosti, ale mnohdy je skutečným důvodem nedostatek času a informací. Zvláště na lokálních úrovních je možné prostřednictvím online hlasování a informačních vývěsek zvýšit podíl veřejnosti na rozhodování.


reforma úřadů Je nutné soustředit veškerý dostupný potenciál na reformu státní správy. Cílem je odbourat veškeré prvky přehnané byrokracie na úřadech a změnit jejich dnešní hierarchickou strukturu. Souběžně se zaváděním nových technologií je nutné pracovat na zvýšení kvality a výkonnosti státních úředníku. Ve spolupráci s novými systémy, založenými na otevřených standardech, je pak možné zvýšit výkonnost celého aparátu. transevropské služby Jsou označovány za jeden z hnacích motorů evropské ekonomiky. Přijetí jednotných standardů. Testování, rychlá implementace a propagace nových služeb je zásadní pro konkurenceschopnost evropského prostředí ve vztahu ke zbytku světa.

4.4 Evropa, Česká republika a i2010 Česká republika je již několik let nedílnou součástí Evropské unie a účastní se tedy i programu i2010. V roce 2006 proběhlo pravidelné testování výsledků, které mělo za cíl zjistit, jaký pokrok byl v implementaci elektronických služeb dosažen [4]. V úvodní části jsou k dispozici výsledky Evropy jako celku. Grafy jsou rozděleny na hodnoty pro původních 18 členů EU, 10 nově přijatých států a konečně pro všechny dohromady. V průběhu testů byl důraz kladen na tyto aspekty:

- Online prezentace orgánů poskytujících služby

Obrázek 4.2 - prezentace úřadů, zdroj : i2010 - pravidelné hlášení o pokroku [4]


- Úroveň dostupných elektronických služeb

Obrázek 4.3 - interaktivita služeb, zdroj : i2010 - pravidelné hlášení o pokroku [4]

- Plná dostupnost služeb online

Obrázek 4.4 - transakční služby, zdroj : i2010 - pravidelné hlášení o pokroku [4] Na výsledcích je vidět, že většina státních orgánů zemí Evropské unie již má vlastní internetovou prezentaci a je také znatelný přesun funkcí z informační do transakční sféry. Také je možné říci, že nově přijatí členové EU a mezi nimi Česká republika nijak výrazně nezaostávají za zbytkem států. Ukazatel plné dostupnosti služeb již tak vysoký není, ovšem je nutné si uvědomit, že do této kategorie jsou zařazeny jen plně transakční služby, které byly v době testování v ostrém provozu. Zde je také mezera mezi původními a novými členy Evropské unie lehce větší.


V hodnocení je věnováno několik stran každému státu, bohužel pro ČR se našly pouze dva odstavce upozorňující na nově spuštěný online celní systém na stránkách ministerstva financí a dále rozbor identifikačních možností občanů na našem území včetně elektronického podpisu, který není ve větší míře zaveden. Ukazatele úrovně jednotlivých služeb požadovaných i2010 jsou pro Českou republiku naštěstí na vyšší úrovni než textová informace, a tak je bylo možné použít. Metodika hodnocení odpovídá grafu ukazujícímu úroveň dostupnosti elektronických služeb. 25-50% - Dostupná pouze v informační formě. To znamená, že k příslušnému úkonu najdete veškeré potřebné informace ovšem pro jeho realizaci, je nezbytná návštěva úřadu. 50-75% - Jednocestná interakce - Formulář dostupný ke stažení, který je však nutné odevzdat v papírové podobě. 75-100% - Dvoucestná interakce - Elektronický formulář k vyplnění a odeslání online. Blíží se ideálnímu řešení. 100% - Transakční služba - Plně interaktivní systém s okamžitými odezvami a kontrolou vkládaných dat. Sledovaných služeb je celkem dvacet, dvanáct z nich je určeno pro občany a dalších osm pro obchodní sektor. Pro srovnání je u každé služby uvedeno ještě hodnocení zvolené vyspělé zemí se srovnatelnými podmínkami, kterou je Rakousko a jedné země, která vstoupila do Unie současně s námi, a zde jsem zvolil Slovensko.

Česká Republika

Rakousko

Slovensko

100% 75%

100% 100%

100% 25%

50% 100% 100% 0%

100% 100% 0% 100%

50% 50% 0% 25%

35% 35%

75% 35%

35% 35%

Služby pro občany daň z příjmu služby trhu práce sociální podpora -podpora v nezaměstanosti -dětské přídavky -zdravotni pojištění -stipendia osobní doklady -pasy -řidičské průkazy


registrace automobilů žádost o stavební povolení trestní oznámení veřejné knihovny rodné a oddací listy školské služby oznámení o stěhování zdravotnické služby

25% 25% 35% 25% 35% 55% 35% 20%

0% 75% 75% 100% 100% 100% 100% 0%

25% 30% 35% 40% 35% 30% 35% 25%

75% 100% 100% 75% 100% 100% 35% 100%

100% 100% 100% 100% 100% 100% 100% 100%

75% 100% 100% 50% 75% 75% 25% 100%

65% 30%

95% 80%

50% 20%

Služby pro obchodní sektor sociální pojištění zaměstnanců daňové služby DPH registrace nové společnosti data pro statistické úřady celní agenda životní prostředí - povolení veřejné zakázky celkové hodnocení -úroveň služeb -plná dostupnost

Nepochybně je Rakousko v procesu vytváření elektronických služeb mnohem dále, nicméně to není vhodná země pro srovnání s Českou republikou, protože ekonomické podmínky jsou v západních zemích výrazně lepší než u nás. Naopak sousední Slovensko, které začínalo na stejné startovní čáře jako my, na nás již lehce ztrácí.


4.5 IDABC adresa: http://europa.eu.int/idabc/ formát dokumentů: PDF Program IDABC vznikl na základě požadavku eEurope 2005. Jeho úkolem bylo zaměřit se na zvýšení míry interoperability elektronických služeb států Evropské unie s výhledem na budoucí fungování v systému transevropských služeb veřejné správy. Pod jeho záštitou jsou vyvíjena řešení a služby umožňující Evropským administrativám jednodušší vzájemnou komunikaci. Program také pomáhá při financování dalších projektů zaměřených na rozvoj evropských služeb eGovernmentu. Jedním z hlavních projektů existujících pod hlavičkou IDABC je evropský interoperabilitní rámec (EIF). Jedná se o dokument obsahující soubor norem, standardů, pravidel a doporučení k vývoji online veřejných služeb tak, aby jejich integrace do evropských služeb byla co nejsnazší.

4.5.1 EIF

Aktuální verze rámce byla publikována v listopadu roku 2004 a v současné době jsou již v plném proudu práce na jeho první aktualizaci [5]. Dokument se velmi podrobně věnuje možnostem řešení ve všech třech aspektech interoperability. V administrativní části byl stanoven seznam služeb, které musí být realizovány tak, aby byla možnost zařadit je do celoevropského systému. Seznam služeb také přesně odpovídá požadavkům i2010 a je totožný s tím, který můžete najít v kapitole 4.4. Pro sémantickou část bylo stanoveno lepší a častější využití jazyka XML. V kontextu celoevropských služeb je doporučeno publikovat veškerá data v co nejrozšířenějších formátech a vytvořit definice základních datových slovníků. V případě technologií byl stanoven seznam segmentů, na které je nutné se zaměřit. Hlavními úkoly jsou: - prezentace a výměna dat - přístupnost a principy návrh rozhraní - vícekanálový přístup - jazykové sady - formáty souborů a dokumentů - komprese dat

Portál veřejné správy České republiky 20

Kapitola 5

Portál veřejné správy České republiky adresa: http://www.portal.gov.cz realizace: IBM, Microsoft elektronické dokumenty: PDF, XML technologie: J2EE, JSP, ASP .NET, HTML, CSS

5.1 Obecné informace PVS byl spuštěn v roce 2003 na adrese http://www.portal.gov.cz. Představuje vstupní bránu do světa české elektronické státní správy. Jeho hlavním smyslem je pomoci občanům a firmám v komunikaci s úřady veřejné správy. V ideálním případě by tak veškerá navigace uživatelů hledajících informace ze státního sektoru či elektronické služby měla směřovat nejdříve sem. Vzhledem k současné koncepci je slovo portál poněkud nadnesené. Odkazů mimo vlastní webový prostor skutečně není mnoho a k dispozici jsou pouze ty základní na stránky jednotlivých ministerstev, parlamentu a dalších státních institucí. Drtivá většina dostupných informací je však umístěna přímo na webu PVS. Legislativně je portál veřejné správy zajišťován zákonem č. 365/2000 Sb. o informačních systémech veřejné správy [8]. Nabízené služby mají dvojí charakter. Informační část je podlé mého názoru na velmi vysoké úrovni. Při delším hledání by se jistě ve vztahu k veřejné správě našla situace, pro kterou zde není k dispozici adekvátní pomoc či řešení, ale celkově je možné zhodnotit, že pokud budete informace hledat, tak je ve velké většině případů skutečně najdete. Transakční část pojmenovaná elektronická podání je neustále ve vývoji. Nové služby přibývají poměrně často, stále však je většina úředních úkonů v elektronické podobě nedostupná. V době vzniku portálu veřejné správy se již v Evropě začínalo prosazovat používání otevřeného programového vybavení, ovšem Česká republika se vydala jinou cestou. Po kratším výběru dodavatele byly nakonec zvoleny společnosti s velmi zvučnými jmény. Informační část byla vytvořena firmou IBM a část věnovaná elektronickým podáním funguje na programovém vybavení od Microsoftu [6] a [7]. Rozhodnuti svěřit projekt těmto gigantům světa informačních technologií je přinejmenším rozporuplné, vzhledem k tomu, že jejich produkty jsou jedny z nejdražších ve svých kategoriích a také proto, že pro jakýkoliv zásah či změnu v rámci portálu je nutné opět využít služeb výše zmíněných společností.


5.2 Použitý software a technologie Informační část - WebSphere IBM WebSphere je velmi rozsáhlé a komplexní portálové řešení a některé jeho funkční součásti zůstávají zatím v případě portálu veřejné správy nevyužity [6]. Jedná se zejména o funkce jako například podpora konferencí a instant message. Technologie využité na stránce http://portal.gov.cz jsou tyto: - WebSphere Application Server Samotný základ postavený na technologii J2EE. Poskytuje veškeré služby potřebné pro chod portálu. Zpracovává soubory JSP (Java Server Pages) a JavaBeans využívané portálem. - DB2 Universal Database Enterprise Edition Systém pro správu relačních databázi přizpůsobený použití na internetových stránkách. V rámci PVS nahrazuje původní databázi používanou řešením WebSphere. - IBM Tivoli Directory Server Samostatná součást systému. Jde o server pro LDAP (Lightweight Directory Access Protocol). Zajišťuje ukládání a aktualizaci uživatelských profilů včetně hesel. - WebSphere Portal Je J2EE aplikace běžící na aplikačním serveru. Představuje část řešení, která je viditelná všem uživatelům. Poskytuje prezentační rozhraní jak pro uživatele, tak pro administrátory. Jeho součástí je manažer dokumentů a manažer internetového obsahu.

Transakční část - Microsoft BizTalk Server Řešení postavené na technologii .NET od společnosti Microsoft [7]. Pro svoji funkčnost potřebuje operační systém Microsoft, MS SQL databázi a Microsoft Visual Studio se C# .NET.


5.3 Vzhled, obsah a jednotlivé aplikace

Vzhledově je portál veřejné správy založen na českých národních barvách. Vrchní lišta je červená, pozadí bílé a nadpisy a odkazy jsou zabarveny do modra. V levé části úvodní stránky se nachází rozcestník, jehož součástí jsou obecné informace o České Republice a odkazy na stránky vrcholných orgánů ČR. Jedná se o úřad prezidenta, parlament, vládu a její jednotlivá ministerstva. Střední části dominuje volba návštěvníkova vztahu k ČR. Graficky ztvárněný odkaz je zde pro cizince, podnikatele a občany. Pod touto nabídkou se nachází poslední novinky z oblasti veřejné zprávy a veškeré povinně zveřejňované informace. Úplně nejníže jsou pak novinky vztahující se k samotnému portálu a jeho funkcím. Pravá část je vyhrazena pro užitečné odkazy, jednotlivé oblasti státní správy a odkazy na stránky některých neziskových organizací. V pravém horním rohu je také k dispozici dnes již povinný fulltextový vyhledávač. Posledním prvkem úvodní strany je vrchní lišta. Na té se kromě nápovědy, kontaktu, možnosti přihlášeni a vlaječky měnící použitý jazyk na angličtinu, nachází odkazy na ostatní důležité části portálu. Vše si můžete ověřit na obrázku 5.1.

Obrázek 5.1 - úvodní stránka, zdroj : http://www.portal.gov.cz


Následuje popis jednotlivých dostupných aplikací.

5.3.1 Adresář Sekce, která obsahuje kontakty na veškeré orgány státní správy a jednotlivé místní samosprávy. Její součástí je barevná mapka ČR použitelná pro snadnější navigaci a rychlejší přístup k stránkám a informacím lokálních orgánům. Dále je zde vyhledávací pole a v pravé části odkazy na krajské orgány státní správy.

5.3.2 Zákony Název napovídá, že tato část portálu veřejné správy slouží k vyhledávání znění zákonů České republiky. Dominantní je vyhledávací funkce. Je možné vyhledávat podle čísla zákona a sbírky, podle názvu předpisu, a když vše selže, tak i fulltextově. Na pravé liště mají své místo odkazy na vybrané důležité zákony včetně naší ústavy, mezinárodní smlouvy a seznam státních notářů. V pravém panelu jsou pak informace o EU, věstníky krajů a nové předpisy z českého zákoníku.

5.3.3 Životní situace Nejrozsáhlejší aplikace informační části portálu má jméno „Životní situace“. Hlavním ovládacím prvkem je levý panel nazvaný příznačně „Strom životních situací“. Zde stejně jako na úvodní stránce existuje rozdělení na sekce pro občany, podnikatele a cizince. Hlubší dělení a zhodnocení celé aplikace bude k dispozici v samostatné kapitole.

5.3.4 Podání Záložka „Podání“ reprezentuje bránu do transakční části PVS. V centrální části se nachází všeobecné informace, odkaz pro vstup do zabezpečené sekce a aktuality týkající se elektronických podání. V pravém panelu je pak nápověda k používání aplikace. Její součástí je i přehled dostupných podání, z nichž ty důležité zde uvedu [10]. Služby České správy sociálního zabezpečení: - Evidenční listy důchodového pojištění - Přihlášky zaměstnanců k nemocenskému pojištění, odhláška


- Přehled o příjmech a výdajích OSVČ Služby Ministerstva financí - přiznání k: - dani z přidané hodnoty - dani z příjmu fyzických a právnických osob - dani z nemovitosti - silniční dani - DPH Služby Generálního ředitelství cel - elektronické podání daňových přiznání ke spotřebním daním Služby ministerstvo dopravy - eTesty Jedná se o aplikaci pro dopravní komisaře k odesílání výsledků testů. Služba není určena široké veřejnosti. V současné době v pilotním provozu jsou tyto služby: - Informační systém o státní službě a platech - eFakturace - Centrální ohlašovna znečištění Protože transakční část je stále ve vývoji a jsou vytvářeny externí aplikace, které s ní mají spolupracovat, je pod odkazem „Pro vývojáře“ k dispozici technická dokumentace služby a je zřízeno diskusní fórum pro konzultaci případných problémů spojených s vývojem a používáním.

5.3.5 Anglická verze Pod ikonou anglické vlajky se nachází zajímavě řešená anglická verze portálu. Velmi dobře bylo zvoleno nepřekládat celý český web do angličtiny, ale vytvořit jej úplně jinak. Na první stránce je možné najít téměř vše, co cizinec v naší zemi může potřebovat. K dispozici jsou podmínky udělení povolení k vstupu, povolení k pracovní činnosti, informace o studiu a zdravotní péči, základní práva cizinců na našem území a pomoc při řešení základních životních situací. V pravém panelu jsou odkazy na anglické verze stránek jednotlivých ministerstev a jiných státních institucí včetně českého Červeného kříže.


5.4 Životní situace - detailnější pohled Aplikace životních situací je společným dílem několika resortů vlády. Důsledkem je sice rychlejší dostupnost informací z důvodu centralizovaného ukládání, ale také jistá nesourodost zpracování jednotlivých částí. Aplikace je čistě informativní s poměrně nízkou mírou interaktivity a je bez zřetelné vazby na transakční část. Dokumenty jsou většinou zobrazovány přímo ve středním panelu. Ke všem textům je k dispozici verze pro tisk a velmi potěší i možnost stažení dané životní situace ve formátu XML. Nejmenší částí je z hlediska obsahu část pro cizince. Je možné zde najít základní informace o vstupu do ČR, možnostech získání občanství a sňatcích cizích státních příslušníků na našem území. Omluvou budiž, že mnohem více informací je k dispozici na cizojazyčné verzi portálu, kde jsou rozhodně užitečnější. Největší porce informací je naopak určena občanům. Na první pohled může nabídka pro občany působit jako průvodce pro návštěvníky republiky, ale jen do doby než se dostanete na nižší úroveň. Pod odkazem kultura tak rozhodně nenajdete program kin a divadel. V jednotlivých sekcích jsou k dispozici strukturované návody k řešení situací spojených s činností veřejné správy. Kategorie určené občanům jsou tyto:

-Bydlení -Cestování -Doprava -Finance

-Vzdělání, věda a výzkum -Obrana a bezpečnost -Občan a stát -Příroda a zemědělství

-Rodina -Zaměstnání -Zdraví -Kultura

K většině z kategorií jsou k dispozici ještě tematicky oddělené podkategorie. Při hledání vaší situace tedy neustále konkretizujete svůj problém, dokud nedospějete k cíli, nebo nezjistíte, že taková situace se na stránce nenachází. Obdobný postup je zvolen v oddělení pro podnikatele. Liší se jen názvy jednotlivých kategorií podle situací, které mohou právnické osoby v České republice potkat. Jsou jimi:

-Bezpečnost práce -Dražby -Finance

-Hospodářská soutěž -Katastr nemovitostí -Ochrana průmyslového vlastnictví

-Obory -Živnostníci

Zde bych určitě měl výhradu k rozdělení jednotlivých části. Jejich obsahová bohatost se totiž velmi různí a například některé podkategorie části věnované oborům jsou výrazně rozsáhlejší než kategorie hospodářská soutěž. Řešením je buď sloučení méně obsáhlých částí do jedné, nebo naopak rozdělením velkých kategorií na menší celky. Přesto, že zpracování se někdy velmi liší, formát pro vytváření životních situací se nemění.


Jeho strukturu předvedu na vzorové životní situaci, protože ale jsou návody rozsáhlé a některé jejich položky nemají informační hodnotu, popíši pouze to zásadní. Zvolenou situací je návrh na vklad do katastru nemovitostí. První nepříliš povedeně využitou funkcí je v tomto případě možnost vložit návod ve třech verzích. U každé životní situace jsou totiž k dispozici položky: - základní údaje - podrobnější údaje - detailní údaje V případě návrhu na vklad do katastru nemovitostí jsou totiž návody ve všech verzích identické, pouze mezi detailními údaji je jedna položka navíc. Ta je navíc prázdná a tedy stejně užitečná jako žádná. Návod sám se skládá z 29 položek (Konkrétní informace zde mají ilustrativní charakter a z důvodu úspory místa zdaleka nejsou uvedeny v původním celém znění. Komentovány jsou jen nejasné položky): -Vkladatel Český úřad zeměměřický a katastrální, sekretariát předsedy Označuje instituci odpovědnou za vytvoření návodu a za jeho správnost a aktuálnost. -Základní informace k životní situaci Vklad je úkon katastrálního úřadu, který má za následek vznik, změnu nebo zánik práva k nemovitosti. -Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.) Fyzické i právnické osoby -Na které instituci životní situaci řešit Obraťte se na katastrální úřad příslušný podle místa polohy nemovitosti. -Jaké doklady je nutné mít s sebou OP, sepsaný návrh se všemi náležitostmi Na ukázce části zpracování životní situace je vidět, že návod je skutečně přehledný a pro uživatele, který ji řeší, má velkou informační hodnotu. Další užitečné informace jsou: lhůta vyřízení, poplatky spojené s žádostí, dostupnost služby v elektronické formě, dostupnost formulářů, zákon, kterým je upravena, doba platnosti návodu a další.


5.5 Porovnání s portály našich sousedů Podívejme se, jak je na tom český portál veřejné správy ve srovnání s konkurencí. Porovnávat budeme opět se Slovenskem a Rakouskem, aby byla zachována návaznost na předchozí kapitolu.

5.5.1 Slovenský portál veřejné správy adresa: http://www.portal.gov.sk formát dokumentů: PDF, XML Na první pohled působí slovenský portál výrazně hůř než ten český. Úvodní strana se zobrazuje v levé části okna prohlížeče a na pravé straně vzniká oddíl velikosti jednoho bočního panelu, který je zcela prázdný a nevyužitý tak, jak je vidět na obrázku 5.2.

Obrázek 5.2 - úvodní stránka, zdroj : http://www.portal.gov.sk Druhým nedostatkem uživatelského rozhraní se mi zdají být vertikální popisky jednotlivých oddílů, které nutí uživatele natáčet hlavu o téměř devadesát stupňů. Pokud by na jejich použití autoři trvali kvůli zachování designu, mohly být texty vertikální a písmo horizontální. Velkou výhodou slovenského řešení jsou použité webové technologie. Portál je vystavěn na XHTML na rozdíl od toho českého, který funguje na HTML 4.01 transitional s podporou CSS. Pro aktivní části webu je zde použit javascript. Po obsahové stránce vypadá http://www.portal.gov.sk o poznání nuzněji, základní náležitosti PVS však splňuje. Veškeré důležité informace jsou soustředěny na úvodní stránce. Vyhledá-


vací pole je k dispozici a informační funkce jsou na slušné úrovni. Nedostatečná je však míra interaktivity. Například adresář státních institucí je k dispozici jako jejich abecední seznam bez vyhledávacího rozhraní. Abych jen nekritizoval, velmi se mi líbí spojení informační a transakční části. Dostupné elektronické služby jsou vypsány hned na úvodní stránce a rozděleny do kategorií občan a podnikatel. Pro každou službu jsou k dispozici dvě záložky, jak je vidět na obrázku 5.3. První záložka reprezentuje textový popis služby a druhá pak nabízí přístup přímo do uživatelského rozhraní pro použití služby. Je zde také zřejmá provázanost s aplikací životní situace. Ta je stejně jako na českém PVS zpracována na dobré úrovni a nabízí informace ze všech segmentů každodenního života. Největším problémem ÚPVS je dle mého názoru absence cizojazyčné verze. To je v dnešní době téměř sjednocené Evropy a všeobecné snahy o interoperabilitu velmi závažný nedostatek. Celkově je ale http://www.portal.gov.sk na dobré cestě a stejně jako ten náš by měl směřovat ke zvyšování míry interaktivity a vylepšování služeb, poskytovaných uživatelům.

Obrázek 5.3 - elektronické služby, zdroj : http://www.portal.gov.sk


5.5.2 Rakouský portál veřejné správy adresa: http://www.help.gv.at

Obrázek 5.4 - portál veřejných služeb Rakouska, zdroj : http://www.help.gv.at Rakušané na rozdíl od nás a našich východních sousedů označují slovem portál skutečný portál do světa veřejné správy. Úvodní stranu ukazuje obrázek 5.4. Použité řešení maximálně zjednodušuje navigaci jak při hledání odpovědi na konkrétní problém, tak při pouhém zjišťování možností aplikací. Informační a transakční část jsou téměř plně integrovány a pro většinu životních situací je přímo dostupná elektronická služba. Pozůstatkem dřívějšího vývoje jsou pak místy oddělené aplikace pro různé regiony Rakouska. Ty nebyly zrušeny, ale pouze spojeny do jednoho systému, což ukazuje na velký důraz na interoperabilitu již v době jejich návrhu. Stránky jsou také zapojeny do nového rakouského projektu nazvaného „Platforma digitální Rakousko“. V jeho rámci jsou propojeny veškeré weby státních institucí a při hledání informací je tak umožněn plynulý přechod mezi nimi. Již z části věnované i2010 bylo poznat, že Rakousko klade na oblast eGovernmentu velký důraz a snaží se jít stále dopředu, což je vidět i na příkladu portálu veřejné správy. Nic sice není dokonalé, ale řešení http://www.help.gv.at se ideálu veřejného portálu velmi blíží.


5.6 Problémy a navrhované změny V průběhu testování českého PVS jsem nezjistil žádné závažnější problémy, které by bylo nutné odstranit. Většinou jde spíše o nedostatek služeb či nedokonalosti informačních funkcí. V oblasti použitých technologií by bylo vhodné uvážit přechod prezentační části na XHTML, které je v současné době považováno za progresivnější. Zkvalitnění by si zasloužily spíše weby, na které http://www.portal.gov.cz odkazuje. Mám na mysli především stránky jednotlivých ministerstev. Co se týče nabízených služeb, je prvořadým cílem implementovat veškeré základní veřejné služby požadované i2010 a IDABC na plně transakční úrovni a poté pokračovat dále. Ideálně tak, jak bylo původně zamýšleno, aby byla ke každé životní situaci dostupná elektronická služba. S tím souvisí také požadavek větší provázanosti mezi jednotlivými aplikacemi ale i weby, aby bylo v budoucnu možné je integrovat do jednoho velkého systému podle rakouského modelu. Zásadní otázkou pak je, jestli má ještě smysl převádět celý portál na nekomerční open source řešení. Vzhledem k tomu, že drtivá většina poskytovaných služeb byla navržena pro stávající platformu a je více než pravděpodobné, že by při přechodu na jiný systém bylo nutné je opakovaně implementovat, jeví se tento krok jako nevýhodný. Doporučil bych spíše soustředit se na využití open source při realizaci dalších projektů tak, abychom získali s těmito technologiemi a software více zkušeností a v budoucnu bylo možné se na jejich použití plně spolehnout. Po vizuální stránce není PVS co vytknout. Kombinace barev, navigační lišty i panely jsou přehledné a práce s portálem je jednoduchá a rychlá.

Doprovodná prezentace 31

Kapitola 6

Doprovodná prezentace Doprovodnou součástí práce je, jak bylo řečeno v úvodu, elektronická prezentace ve formě informačního portálu. Ta obsahuje veškeré informace uveřejněné v této práci a současně je také rozcestníkem odkazujícím na významné weby a dokumenty z oblastí eGovernmentu a interoperability. Nechybí ani odkazy na portály veřejné správy zemí Evropské unie. Můj portál je vystavěn pouze a jen na open source software a reflektuje tak i snahu celé Evropy k šíření tohoto druhu programového vybavení. V průběhu návrhu portálu se počítá s možností, že do obsahu prezentace budou zasahovat i jiné osoby a systém je tomu přizpůsoben. Každý uživatel má možnost se zaregistrovat a po dohodě s administrátorem získat možnost vkládat obsah do vybraných sekcí.

6.1 Návrh Pro realizaci webu byly stanoveny tyto požadavky: Otevřené standardy Použitý software musí využívat pouze a jen otevřené standardy a být schopen fungovat v multiplatformním prostředí. Open source software Použití OSS je vhodné v kontextu tématu práce a umožňuje alespoň částečně ukázat jeho možnosti Rozdělení prezentace do tematických kategorií Ty by měly zhruba odpovídat kapitolám práce a přinášet doplňující informace a plná znění dokumentů použitých v ní. Možnost reakce na obsah Nutnost implementovat systém, který dává uživateli možnost vyjádřit se k obsahu prezentace či některým nejasnostem. Rozcestník Aby portál plnil svou úlohu, musí být k dispozici odkazy na všechny citované texty a weby.


Pro každý systém je důležité definovat role, do nichž se mohou subjekty v průběhu práce se systémem dostat. Pro jejich možné akce se definuje termín „případ užití“. Role jsou voleny s ohledem na potřeby stanovené před návrhem systému tak, aby vyhovovaly jeho plánovanému využití. V systému informačního portálu k českému PVS a Lisabonské strategii existují role 4 a jejich případy užití jsou tyto: Uživatel - Vyhledává informace - Stahuje dokumenty - Registruje se - Přihlašuje se Registrovaný uživatel - Edituje osobní data - Odhlašuje se Redaktor - Vkládá obsah Administrátor - Vkládá obsah - Edituje obsah - Maže obsah - Spravuje uživatelské účty

Ze zvolených případů užití je vidět, že systém je možné rozdělit do dvou subsystémů. Jeden z nich je zaměřený na obsah a druhý na přihlašování. Pro každý zvlášť je níže k dispozici diagram případů užití a pro některé z nich popis toků událostí. Diagramy jsou vytvořeny pomocí open source software ArgoUML2, založeném na technologii java3.

2 3

http://argouml.tigris.org/ http://java.sun.com


6.1.1 Obsahový subsystém

Obrázek 6.1 – obsahový subsystém, zdroj : autor práce Jak je vidět, v případě obsahového subsystému je možné použít generalizaci jak u registrovaného uživatele, tak u administrátora. Popsány budou jen některé případy užití, protože ostatní mají velmi podobnou strukturu a lze je odvodit. Případ užití: Hledání informace 1. Případ užití začíná výběrem položky v menu. 2. Uživatel prochází jednotlivé sekce. 3. Systém zobrazuje informace. Alternativní tok 1. Uživatel použije vyhledávací funkci. 2. Systém zobrazí odpovídající informace. Případ užití: Edituj obsah 1. 2. 3. 4. 4

Uživatel 4 prochází publikované texty. Uživatel kliká na „edituj obsah“ u určitého textu. Systém zobrazuje formulář pro editaci obsahu. Uživatel zadává informace k vložení a potvrzuje.

Registrovaný nebo Administrátor


6.1.2 Přihlašovací subsystém

Obrázek 6.2 – přihlašovací subsystém, zdroj : autor práce Případ užití: Registruj se Vstupní podmínka: Uživatel není přihlášen. 1. 2. 3. 4.

Případ užití začíná klikem na tlačítko registrace. Systém zobrazuje formulář. Uživatel zadává informace a potvrzuje. Pokud je zvoleno volné uživatelské jméno a ostatní údaje v pořádku. 4.1 Systém vkládá uživatele do databáze účtů. 4.2 Systém zobrazuje potvrzení o registraci. 5. Jinak systém vypíše varovnou hlášku a vrací se ke kroku 2.

Případ užití: Přihlas se Vstupní podmínka: Uživatel není přihlášen. 1. Případ užití začíná, když uživatel zadává jméno a heslo a potvrzuje. 2. Pokud jsou údaje v pořádku. 2.1 Systém přihlásí uživatele. 2.2 Zobrazí menu pro přihlášené. 3. Pokud jsou zadané údaje neplatné. 3.1 Systém zobrazí chybovou hlášku.


6.2 Realizace 6.2.1 Joomla! Jedním z hlavních požadavků na zpracování prezentace bylo použití open source software. Po kratším zkoumání výhod a nevýhod dostupných CMS5 jsem zvolil řešení Joomla!6. Obsahuje totiž všechny náležitosti potřebné pro realizaci portálu, navíc disponuje přehledným GUI pro administrátora a pro nové uživatele tak nevzniká žádný problém. K chodu prezentací postavených na systému Joomla jsou nutné webové technologie Apache7, MySQL8 a PHP9. V průběhu budování systému byly tyto instalovány společně jako součást balíku WAMP 10, který navíc obsahuje i užitečné nástroje pro správu databáze. Další výhodou, kterou CMS Joomla nabízí, je velké množství dostupných komponent a modulů. Systém je tak možné rozšířit o téměř jakoukoliv další funkcionalitu a to buď stažením, nebo vlastním úsilím s pomocí jazyků PHP, XML a Joomla dokumentace. V mém případě je jedinou přidanou částí česká lokalizace.

6.2.2 Interface a navigace Vzhledově vypadá výsledný web velmi jednoduše. Hlavním ovládacím prvkem je menu v levém panelu, jehož součástí jsou odkazy vedoucí do hlavních obsahových sekcí. Po výběru sekce a případné podsekce se v pravém panelu zobrazují další podnabídky, vztahující se k tématu. V pravém horním rohu je k dispozici vyhledávací okno. Dalším prvkem v levém panelu je přihlašovací formulář a po jeho využití také uživatelské menu s možností měnit osobní údaje. Ve střední části prezentace jsou vždy zobrazeny vyžádané informace, případně výpis obsahu sekce. Posledním prvkem je pak malý box v pravé části s informací o počtu přihlášených a anonymních uživatelů.

6.2.3 Obsah Obsah je dělen do sekcí a podsekcí které přímo odpovídají jednotlivým částem práce. Přidány jsou veškeré odkazy na stránky související s danou sekcí a použité dokumenty ke stažení. Hlavní sekce mají jména: „Teorie eGovernmentu, Lisabonská strategie, Portál veřejné správy, O webu“.

5

Content Management System http://www.joomla.org 7 http://www.apache.org 8 http://www.mysql.com 9 http://www.php.net 10 http://www.wampserver.com/en 6

Závěr 36

Kapitola 7

Závěr Smyslem práce bylo zjistit, jaký je současný stav portálu veřejné správy České republiky, zhodnotit jej a porovnat s požadavky Evropské unie. Čtenář je proto v úvodu nejprve seznámen s Teorií potřebnou ke vstřebání dalších informací. Ta není nijak obšírná a jde tedy spíše o takové malé okénko do světa eGovernmentu. V druhé části jsou poté popsány současné i minulé snahy Evropské unie o rozvoj veřejných služeb a v jejím závěru porovnán pokrok České republiky s několika dalšími členy EU. Část věnovaná samotnému portálu veřejné správy se snaží charakterizovat jeho současný stav především z pohledu uživatelů, kterým je primárně určena a těmi jsou občané a obchodní společnosti. Nechybí popis technologického zajištění PVS a současné cíle pro jeho další vývoj. I zde je navíc, pro lepší orientaci čtenáře, k dispozici porovnání se situací v sousedních zemích. Část je zakončena hodnocením současného stavu a mou vizí dalšího vylepšování portálu. Poslední část je věnována doprovodné prezentaci práce v podobě malého informačního portálu. Jeho návrh a životní cyklus je ve zkrácené verzi k dispozici čtenáři a portál samotný na doprovodném CD připraven k bezproblémové instalaci. Nejde však o pouhou statickou prezentaci textů, které jsou součástí této práce, portál je totiž připraven k běžnému užívání s možností vkládání textů dalšími uživateli pomocí velmi jednoduchého rozhraní nabízeného použitým redakčním systémem. Možnosti dalšího výzkumu v oblasti PVS ČR vidím v bližším seznámení s jeho transakční částí a dokumentací k ní dostupnou. Podpora pro vývojáře se zdá být na velmi dobré úrovni a elektronická podání navíc reprezentují cestu, po které by se měl ubírat další vývoj.

Použitá literatura a zdroje informací [1] Hřebíček, Jiří - Bednář, Radek. Projekt Portál veřejné správy. Analýza současného stavu. Veřejná správa, Praha 2002

[2] eEurope - action plan eEurope 2002, Council of the European Union Comission of the European communities, Brussels, 14.6.2000 http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/2002/action_plan/index_en.htm

[3] eEurope - action plan eEurope 2005, Council of the European Union Comission of the European communities, Brussels, 28.5.2002 http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/2005/all_about/action_plan/index_en.htm

[4] i2010 - benchmarking availability of online services, Commission – Information Society http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/i2010/docs/benchmarking/online_availability _2006.pdf

[5] IDABC - european interoperability framework http://ec.europa.eu/idabc/en/document/3473/5585

[6] IBM http://www.ibm.com/

[7] Microsoft http://www.microsoft.com

[8] Ministerstvo informatiky ČR http://www.micr.cz/

[9] Státní informační a komunikační politika České republiky, Ministerstvo informatiky ČR, 2004 http://www.micr.cz/files/275/SIKP_def.pdf

[10] Dokumentace k portálu veřejné správy http://www.portal.gov.cz

[11] eEurope – information society for all, Communication on a Commission Initiative for the Special European Council of Lisbon, 23.3.2000 http://ec.europa.eu/information_society/eeurope/2002/news_library/pdf_files/initiative_en.pdf

[12] eEurope - action plan eEurope+ 2003, Česká verze, MICR, červen 2001 http://www.micr.cz/files/368/eEurope+-CJ.pdf

[13] i2010 – Transforming eGovernment, European Commission – Information Society and media, Listopad 2005.

Příloha A

Obsah přiloženého CD

11

•

Tato práce ve formátu PDF

•

Tato práce ve formátu DOC

•

Zdrojové soubory prezentace

•

SQL databáze archivovaná metodou zip

•

Instalační balík wamp11 pro snadnou instalaci apache, MySQL a PHP

http://www.wampserver.com/en/

Příloha B

Instalace portálu Základní instalace

•

Nainstalujte wampserver do implicitního umístění C:/wamp

•

Jako web root vyberte nabízený adresář c:/wamp/www a ostatní nastaveni ponechte tak, jak jsou nabízeny (localhost,email).

•

Smažte obsah adresáře www a nakopírujte do něj obsah archivu portal.zip z přiloženého CD

•

Spusťte wampserver a následně aplikaci phpMyAdmin z wamp menu v tray oblasti

•

V phpMyAdmin vytvořte novou databázi pojmenovanou „bakule“ s porovnáváním latin1_swedish_ci

•

V nabídce této databáze zvolte záložku import.

•

Zvolte procházet a vyberte soubor bakule.sql.gz z přiloženého CD. Kódovaní v tomto případě ponechte UTF-8 nabízené jako default a importujte.

•

Portál by měl nyní být plně funkční na adrese http://localhost a jeho administrace na adrese http://localhost/administrator/index2.php

•

Pro ostrý provoz doporučuji použít místo balíku wamp vlastní nastavení databáze a php. V takovém případě je ale nutné editovat configuration.php a to obzvláště hodnoty: $mosConfig_cachepath = 'cesta/ke/cache/adresáři'; $mosConfig_absolute_path = 'cesta/k/adresáři/s/portálem'; $mosConfig_db = 'jmeno_databaze'; $mosConfig_live_site = 'adresa_serveru';

Analýza portálu veřejné správy ČR a srovnání s Lisabonskou strategií EU

Recommend Documents