ANALÝZA POKROKU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS 2 SEVEROVÝCHOD ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA

„HODNOCENÍ EFEKTIVITY INTERVENCÍ/ANALÝZA POKROKU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS 2 SEVEROVÝCHOD“ ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA

Zpracovatel:SPF Group, v.o.s. Masarykova 129/106 400 01 Ústí nad Labem

Datum:

Říjen 2012

Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS 2 Severovýchod Závěrečná evaluační zpráva

OBSAH Seznam zkratek ................................................................................................................................................ 3 1

Úvod ........................................................................................................................................................ 5

2

Vlastní hodnocení podle jednotlivých evaluačních témat ........................................................................ 7 2.1 Věcné a finanční plnění cílů ROP SV ....................................................................................................... 7 2.1.1 Metodický přístup ............................................................................................................................. 7 2.1.2 Vlastní hodnocení ............................................................................................................................ 10 2.2 Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii ........................................................................ 41 2.2.1 Metodický přístup ........................................................................................................................... 41 2.2.2 Vlastní hodnocení ............................................................................................................................ 44 2.3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti .................... 54 2.3.1 Metodický přístup ........................................................................................................................... 54 2.3.2 Vlastní hodnocení ............................................................................................................................ 58 2.4 Udržitelnost projektů ......................................................................................................................... 110 2.4.1 Metodický přístup ......................................................................................................................... 110 2.4.2 Vlastní hodnocení .......................................................................................................................... 111 2.5 ROP jako nástroj podpory rozvoje regionu soudržnosti ..................................................................... 132 2.5.1 Metodický přístup ......................................................................................................................... 132 2.5.2 Vlastní hodnocení .......................................................................................................................... 133 2.6 Typy intervencí vhodné pro období 2014 + ........................................................................................ 138 2.6.1 Metodický přístup ......................................................................................................................... 138 2.6.2 Vlastní hodnocení .......................................................................................................................... 139

3

Odpovědi na evaluační otázky ............................................................................................................. 146

4

Zjištění a doporučení ........................................................................................................................... 151

5

Informační zdroje................................................................................................................................. 163

Říjen 2012

2


SEZNAM ZKRATEK

CR

Cestovní ruch

CZK

Česká koruna

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

3E

Efficiency, effectiveness, economy

EK

Evropská komise

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

ES

Evropské společenství

ESF

Evropský sociální fond

EU

Evropská unie

EUR

Euro

FS

Fond soudržnosti

HDP

Hrubý domácí produkt

ICT

Informační a komunikační technologie

IOP

Integrovaný operační program

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

LS

Lisabonská strategie

MF

Ministerstvo financí

MHD

Městská hromadná doprava

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

MŽP

Ministerstvo životního prostředí

MSP

Malé a střední podniky

MSC2007

Monitorovací systém Central 2007

NNO

Nestátní neziskové organizace

NPR

Národní program reforem

Říjen 2012

3


NSRR

Národní strategický referenční rámec

NUTS

Územní statistická jednotka (Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques)

NUTS 2 SV

NUTS 2 Severovýchod (Liberecký kraj, Královéhradecký kraj, Pardubický kraj)

OKEČ

Odvětvová klasifikace ekonomických činností

OMŘPaM

Odbor metodického řízení programu a monitoringu

OP

Operační program

o.p.s.

Obecně prospěšná společnost

OTP

Odbor technické pomoci

PO

Prioritní osa

ROP

Regionální operační program

RR

Regionální rada

ŘO

Řídící orgán

SF

Strukturální fondy

SOZS Strategické obecné zásady Společenství pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost 2007-2013 SŠ

Střední škola

SWOT

Analýza silných a slabých stránek, příležitosti a ohrožení

3Ú

Účinnost, účelnost, úspornost

UNESCO

Památky Seznamu světového dědictví UNESCO

TA

Technická asistence

TEN-T

Transevropské dopravní sítě

TIC

Turistické informační centrum

TO

Turistická oblast

TR

Turistický region

ÚORP

Územní odbor realizace programu

ÚPaAbCap

Úsek publicity a absorpční kapacity

ÚRR

Úřad Regionální rady

VŠ

Vysoká škola

Říjen 2012

4


1 ÚVOD

Předkládaný dokument představuje závěrečnou zprávu projektu „Hodnocení efektivity intervencí / Analýza pokroku Regionálního operačního programu NUTS 2 Severovýchod“. Projekt byl realizován v horizontu červenec – říjen 2012. Zadávací dokumentace definovala celkem 15 evaluačních otázek, které zpracovatel rozdělil do 6 evaluačních témat, jejichž přehled podává následující tabulka. Evaluační témata navržená zpracovatelem 1. Věcné a finanční plnění cílů ROP SV

2. Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii 3. Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti

4. Udržitelnost projektů

5. ROP jako nástroj podpory rozvoje regionu soudržnosti 6. Typy intervencí vhodné pro období 2014+

Říjen 2012

Evaluační otázky dle znění zadávací dokumentace Jaký je stávající rozsah plnění stanovených cílů ROP SV? Jakých cílů již bylo dosaženo nebo k naplnění směřuje? Existují některé ze stanovených cílů ROP SV, jejichž plnění je ohroženo? Pokud ano, které to jsou a jaké jsou příčiny tohoto vývoje? Jakým způsobem je možné eliminovat případné faktory bránící v dosažení stanovených cílů ROP SV? Jaká existují opatření pro zajištění naplnění stanovených cílů? Přispívají intervence ROP SV adekvátním způsobem k plnění cílů NSRR a Lisabonské strategie? Jsou zdroje poskytnuté z ROP SV využívány účelně, účinně a hospodárně? Jsou doposud dosažené výsledky intervencí adekvátní vynaloženým prostředkům? Bylo by možné při stejné výši poskytnutých zdrojů dosáhnout lepších výsledků, resp. vyšších socioekonomických přínosů? Pokud ano, tak jakým způsobem? Jakých pozitivních výstupů, výsledků a dopadů bylo celkově dosaženo prostřednictvím intervencí ROP SV? Přinášejí intervence ROP SV významné pozitivní efekty z pohledu dopadů na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti? Do jaké míry intervence ROP SV do této chvíle přispěly k eliminaci problémů regionu (uvedených ve „stromu problémů“ v programovém dokumentu)? Jaké intervence se prokázaly z hlediska vlivu na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti jako nejprospěšnější? Existují některé intervence, které se prokázaly jako neúspěšné, resp. nemající dostatečný dopad? O jaké intervence se jedná a co je příčinou jejich neúspěchu? Jsou výstupy a dopady projektů podpořených z ROP SV dlouhodobě udržitelné? Existují nějaké faktory ohrožující udržitelnost projektů? Pokud ano, jaké? Osvědčuje se ROP SV jako optimální nástroj pro podporu rozvoje regionu soudržnosti? Jaké typy intervencí realizované v současném programovém období prostřednictvím ROP SV by měly být podporovány i v období 2014 – 2020? Jaké intervence budoucího operačního programu by měly být stěžejní a to i v kontextu pozitivních dopadů pro naplnění cílů strategie Evropa 2020 a zvýšení konkurenceschopnosti regionu v návaznosti na studii „Regionální index konkurenceschopnosti“?

5


Pro řešení každého evaluačního tématu byl aplikován specifický metodický přístup, který je prezentován dále, stejně jako jsou popsány výsledky provedených analýz a hlavních zjištění. Jistou formu shrnutí představují závěrečné kapitoly, a to Odpovědi na evaluační otázky a Zjištění a doporučení. Součástí projekty byla série průběžných prezentací, na kterých zpracovatel diskutoval se zadavatelem svá zjištění, celkový pokrok a další postup. Konkrétně se uskutečnila tato jednání s následující agendou: Zahájení projektu – 16. července 2012, jehož cílem bylo zejména: o diskuse metodického přístupu pro realizaci projektu a jeho zpřesnění, o předání nezbytných vstupů pro evaluaci, 1. průběžná prezentace výsledků – 7. září 2012, kdy obsahem jednání bylo zejména: o prezentace dílčích výstupů, zejména z oblastí:  ET 1 Věcné a finanční plnění ROP SV,  ET 2 Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii, o realizace fokusní skupiny k vybraným tématům. 2. průběžná prezentace výsledků – 3. října 2012, kdy obsahem jednání bylo zejména: o prezentace dílčích výstupů, zejména z oblastí:  ET 1 Věcné a finanční plnění cílů ROP SV – zapracované připomínky,  ET 3 Efektivita intervencí a dopady na S-E rozvoj regionu soudržnosti,  ET 4 Udržitelnost projektů. o realizace fokusní skupin k vybraným tématům. Závěrečná prezentace výsledků – 15. října 2012, kdy obsahem jednání bylo zejména: o ET 5 ROP jako nástroj rozvoje regionu soudržnosti o ET 6 Typy intervencí vhodné pro období 2014+ o Návrh doporučení.

Říjen 2012

6


2 VLASTNÍ HODNOCENÍ PODLE JEDNOTLIVÝCH EVALUAČNÍCH TÉMAT

2.1 VĚCNÉ A FINANČNÍ PLNĚNÍ CÍLŮ ROP SV 2.1.1 METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem analýzy bylo vyhodnocení realizace ROP SV v kontextu navržených cílů programu. Analýza se zaměřila na zhodnocení aktuálního finančního pokroku, který sleduje plnění finančních cílů, tedy čerpání finančních alokací, a věcného pokroku, který se zaměřuje na věcné cíle, tedy na plnění indikátorů. Oba aspekty byly sledovány na úrovni oblastí podpory, součástí hodnocení bylo také posouzení plnění globálního cíle a specifických cílů ROP SV. Analýza věcného a finančního plnění cílů programu byla zaměřena na zodpovězení následujících evaluačních otázek: Jaký je stávající rozsah plnění stanovených cílů ROP SV? Jakých cílů již bylo dosaženo nebo k naplnění směřuje? Existují některé ze stanovených cílů ROP SV, jejichž plnění je ohroženo? Pokud ano, které to jsou a jaké jsou příčiny tohoto vývoje? Jakým způsobem je možné eliminovat případné faktory bránící v dosažení stanovených cílů ROP SV? Jaká existují opatření pro zajištění naplnění stanovených cílů? Přehled použitých metod: Desk research Kvantitativní a kvalitativní analýza Fokusní skupina Zpracování věcného a finančního plnění cílů ROP SV bylo metodicky založeno na těchto postupových krocích: 1) Základní analýza finančního a věcného pokroku v realizaci programu Hodnoceny byly dva parametry/kritéria, přičemž u každého parametru byly stanoveny následující referenční/srovnávací hodnoty: a) Finanční pokrok – Finanční pokrok byl stanoven tímto způsobem: za „ideální“ míru plnění finančního plánu je k 16. 7. 2012 považováno 76,39 % z plánované cílové hodnoty, tj. z alokace na období 2007 - 2013 (uvedené procento bylo stanoveno na základě rozdělení alokace ROP SV do jednotlivých let v rámci programového období uvedeného v programovém dokumentu, a to k 16. 7. 2012; zároveň tím bylo zohledněno tempo náběhu čerpání během prvních let). Za kritickou míru plnění jsou považovány hodnoty pod 51,18 % (kritické neplnění plánu, stanoveno jako 67 % „ideální“ míry plnění) a hodnoty nad 100 % (výrazné překročení plánu, stanoveno jako 100 % alokace oblasti podpory/prioritní osy). Říjen 2012

7


V následujících tabulkách jsou kritické hodnoty vyznačeny červenou barvou, optimální hodnoty zelenou barvou. b) Věcný pokrok – Věcný pokrok byl hodnocen ve vztahu k finančnímu pokroku. V rámci hodnocení byl porovnáván finanční pokrok v dané prioritní ose/oblasti podpory (vyjádřen v procentech na základě plnění finančního plánu) s věcným pokrokem (vyjádřeno v procentech na základě plnění jednotlivých indikátorů), přičemž byly stanoveny optimální, rizikové a kritické hodnoty. Hodnocení bylo prováděno dle níže uvedené metodiky. Analýza finančního a věcného pokroku byla hodnocena ve dvou úrovních, a to z hlediska plnění globálního cíle a specifických cílů ROP SV, dále pak na úrovni jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Hodnocení finančního pokroku sledovalo plnění finančních cílů ve smyslu čerpání alokovaných finančních prostředků, hodnocení věcného pokroku bylo založeno na posouzení plnění věcných indikátorů. Níže popsaný postup vychází z metodiky, která se osvědčila již při realizaci projektu Interim evaluace pokroku v realizaci Regionálního operačního programu pro NUTS 2 Severovýchod v roce 2009. Vyhodnocení bylo provedeno v následujících krocích: a) Finanční pokrok Analýza finančního pokroku byla založena na vyhodnocení dosavadního stavu čerpání s ohledem na finanční cíle stanovené alokací finančních prostředků ve vybraných jednotlivých stavech projektů. Pro toto hodnocení byly zvoleny tyto stavy: P3 Projekt doporučen/schválen (včetně navazujících pozitivních stavů a zahrnující i stav N6 Projekt pozastaven), P45 Projekt v realizaci (včetně navazujících pozitivních stavů), P6 Financování projektu ukončeno (včetně navazujících pozitivních stavů), P7 Výdaje projektu certifikovány (včetně navazujícího pozitivního stavu). Finanční pokrok byl hodnocen dle aktuálního stavu čerpání příspěvku EU (ERDF) za jednotlivé oblasti podpory / prioritní osy. Pro přepočet alokace ROP SV byl použit kurz 24,77 Kč/EUR. Na základě vyhodnocení aktuálního stavu čerpání byla provedena klasifikace dle rizikovosti pro čerpání stávající alokace. b) Věcný pokrok Věcný pokrok byl hodnocen na základě předpokládaného, resp. skutečného plnění cílových hodnot indikátorů. Míra věcného pokroku pak byla posuzována v kontextu finančního plnění. Pro zajištění srovnatelnosti údajů, byly pro posouzení věcného pokroku zvoleny dva ze stavů sledovaných i při hodnocení finančního pokroku, a to: P3 Projekt doporučen/schválen (včetně stavů navazujících a zahrnující i stav N6 Projekt pozastaven); hodnoceny byly předpokládané cílové hodnoty indikátorů, P6 Financování projektu ukončeno (včetně stavů navazujících); hodnoceny byly dosažené hodnoty indikátorů. Říjen 2012

8


Pro posouzení míry rizikovosti byl porovnáván finanční pokrok dané intervence (vyjádřen v procentech na základě plnění finančního plánu) s věcným pokrokem (vyjádřeno v procentech na základě plnění jednotlivých indikátorů), přičemž byly stanoveny optimální, rizikové a kritické hodnoty (viz následující schéma). V rámci hodnocení byly zohledněny i změny v nastavení cílových hodnot indikátorů a další doporučení vyplývající z Interim evaluace ROP SV z roku 2009. Schéma 1: Hodnocení věcného pokroku ve vztahu k finančnímu pokroku

Poznámka: X = cílová hodnota indikátoru KIN – kritická hodnota nedosažení cílové hodnoty indikátoru RIN – riziko nedosažení cílové hodnoty indikátoru OPT - optimum RIP – riziko překročení cílové hodnoty indikátoru KIP - kritická hodnota překročení cílové hodnoty indikátoru Zdroj: Upraveno na základě: SPF Group, v.o.s. (2009): Finální evaluační zprávy Evaluace pokroku v realizaci ROP SV, str. 11.

Předmětem posouzení byly hlavní a core indikátory navázané na úroveň ROP SV, prioritní osy a oblasti podpory. V případě analýzy úrovně naplňování globálního cíle a specifických cílů bylo zohledněno i naplňování doplňkových indikátorů za prioritní osy a celý program. 2) Hloubková analýza finančního a věcného pokroku v realizaci programu Na základě výsledků základní analýzy byly identifikovány faktory, které ohrožují dosažení cílů ROP SV, a tyto identifikované problémy se staly předmětem hloubkové analýzy. Pro identifikaci příčin těchto problémů a současně pro hledání vhodných způsobů řešení byly mimo jiné zohledněny tyto faktory: nastavení výzev a jejich frekvence, nastavení výběru kritérií, poptávka ze strany potenciálních příjemců a kvalita projektů, nastavení cílových hodnot indikátorů s rizikovými a kritickými hodnotami plnění. V této souvislosti budou rovněž zohledněna i opatření, která již byla implementována s cílem zajistit naplnění stanovených cílů. Výsledky této analýzy byly diskutovány na fokusní skupině, které se účastnili jak zástupci zpracovatele, tak zadavatele. Pro analýzu budou použity informace a data z těchto zdrojů: Programový dokument ROP SV verze 3.0 Prováděcí dokument ROP SV verze 17.0 Data a sestavy dat z monitorovacího IS (IS MONIT7+) k datu 16. 7. 2012 Výroční monitorovací zpráva ROP SV 2011 Návrhy změn cílových hodnot indikátorů a finančních alokací ROP SV

Říjen 2012

9


Výstupy Interim evaluace ROPV SV z roku 2009 Zprávy o realizaci ROP SV pro MV z 11. 6. 2012 Texty vyhlášených výzev ROP SV

2.1.2 VLASTNÍ HODNOCENÍ ZÁKLADNÍ ANALÝZA FINANČNÍHO A VĚCNÉHO POKROKU V REALIZACI PROGRAMU Úroveň globálního cíle a specifických cílů Úroveň jednotlivých prioritních os a oblastí podpory A. ÚROVEŇ JEDNOTLIVÝCH PRIORITNÍCH OS A OBLASTÍ PODPORY Celkově bylo k 16.7.2012 Regionální radou regionu soudržnosti Severovýchod vyhlášeno 32 výzev pro předkládání projektových žádostí o poskytnutí dotace v rámci Regionálního operačního programu Severovýchod. Celková alokace finančních prostředků ze strukturálních fondů na vyhlášené výzvy představuje (k datu 16. 7. 2012) částku ve výši 16 361 mil. Kč, což představuje 98,4 % alokace finančních prostředků ze strukturálních fondů na ROP SV. PRIORITNÍ OSA 1: ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Popis stavu Globální cíl prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury: zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí. Specifické cíle prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury: zkvalitnit stav regionální silniční dopravní infrastruktury, především její páteřní sítě s důrazem na zlepšení dopravní dostupnosti území, kvalitnější připojení území na nadřazenou dopravní síť (silniční síť TEN-T) a zvýšení bezpečnosti provozu, zlepšit dopravní obslužnost území, zlepšit podmínky letecké dopravy v regionu rozvojem veřejných mezinárodních letišť. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy je monitorován pomocí 8 indikátorů (5 indikátorů výstupu a 3 indikátory výsledku). Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve třech oblastech podpory: Oblast podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury Globální cíl oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury: modernizací regionální silniční sítě silnic II. a III. třídy zvýšit kvalitu dopravního spojení uvnitř regionu a jeho připojení na nadregionální dopravní síť (silniční síť TEN-T). Říjen 2012

10


Operační cíle oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury: kvalitní propojení regionu v dopravních osách, napojení regionu na nadřazenou silniční síť (TEN-T), uvedení silnic II. a III. tříd do normového stavu, zvýšit bezpečnost provozu a tím snížit nehodovost, snížit negativní vlivy dopravy na životní prostředí a veřejné zdraví. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 indikátorů (3 indikátorů výstupu a 1 indikátoru výsledku). V oblasti podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury byly k 16. 7. 2012 vyhlášeny 4 výzvy. Všechny výzvy byly vyhlášeny na všechny podporované aktivity v rámci oblasti podpory. Celková alokace ze strukturálních fondů těchto 4 výzev činila 3 906 114 562,00 Kč. Oblast podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území Globální cíl oblasti podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území: zajistit kvalitní standard dopravní obslužnosti v regionu integrací jednotlivých druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí. Operační cíle oblasti podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území: zlepšit dopravní obslužnost v regionu veřejnou hromadnou dopravou, zvýšit podíl ekologické veřejné dopravy, zvýšit atraktivitu veřejné hromadné dopravy, zlepšit dostupnost veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace, zvýšit bezpečnost provozu cyklistické dopravy. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 indikátorů (3 indikátory výstupu a 2 indikátor výsledku). Oblast podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území byla k 16. 7. 2012 předmětem celkem 5 výzev. Dvě z nich se týkaly všech podporovaných aktivit. Další tři výzvy se komplementárně doplňovaly. Zatímco první dvě z nich byly zaměřeny na železniční kolejová vozidla, resp. na podporu MHD ve městech nad 50 tisíc obyvatel, třetí podporovala zbývající podporované aktivity oblasti podpory 1.2. Celková alokace ze strukturálních fondů pěti výzev oblasti podpory 1.2 dosáhla 2 375 255 038,00 Kč. Oblast podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť Globální cíl oblasti podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť: zajistit kvalitní letecké spojení v regionu z hlediska zvýšení dopravní dostupnosti na regionální i národní úrovni a dalšího ekonomického a sociálního rozvoje.

Říjen 2012

11


Operační cíle oblasti podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť: vybudovat dostatečně kapacitní veřejné mezinárodní letiště v regionu, zvýšit kvalitu podmínek leteckého provozu na veřejném mezinárodním letišti v regionu. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů (1 indikátor výstupu a 1 indikátor výsledku). V oblasti podpory 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť byla k 16. 7. 2012 vyhlášena 1 výzva, která se týkala všech podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů této výzvy činila 215 000 000,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 1 vyhlášeno 10 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů ve výši 6 496 369 600,00 Kč. Tabulka 1: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 1

Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P3, P45, P5, P6 a P7.

Tabulka 2: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 1

Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7.

Říjen 2012

12


Tabulka 3: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 1.1, 1.2 a 1.3


Tabulka 4: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 1.1, 1.2 a 1.3


Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 1 dosahuje k 16. 7. 2012 předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 93,07 %, resp. 51,18 %. V obou případech je tak finanční čerpání v souladu s ideální mírou čerpání, i když se nachází v blízkosti jeho horního, resp. dolního limitu. Uvnitř prioritní osy dosahují oblasti podpory 1.1 a 1.2 podobného stavu předpokládaného a dosaženého čerpání k alokaci jako celá prioritní osa. V obou případech je předpokládané i dosažené čerpání v souladu s ideální mírou čerpání nebo ji těsně nedosahuje (na úrovni dosaženého čerpání oblasti podpory 1.2). Oproti tomu je finanční pokrok oblasti podpory 1.3 v mírném zpozdění. Ten je způsoben jejím specifickým zaměřením a realizací prostřednictvím jediného projektu. To je také důvodem nulového dosaženého čerpání. Lze však přesto předpokládat úspěšné vyčerpání této oblasti podpory. Srovnání věcného pokroku ve vztahu k finančnímu ukazuje na optimální poměr ve věcném a finančním plnění většiny jednotlivých cílů prioritní osy. Pouze v případě indikátoru 61 02 05 Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem existuje hrozba nedosažení cílových Říjen 2012

13


hodnot indikátoru. Na úrovni dosažených hodnot se naopak objevuje nepravděpodobně vysoké překročení cílové hodnoty tohoto indikátoru (více než 4,5x násobek). To bylo způsobeno výrazným překročením cílové hodnoty indikátoru u dvou dokončených projektů. Jedná se o projekty Odbavovací systém MHD – 2. etapa a Terminál MHD Fügnerova, které měly shodně stanovenu cílovou hodnotu tohoto indikátoru na 1 tis. osob, ale dosažená hodnota dosáhla 68 tis. osob. Dosažené hodnoty tohoto indikátoru jsou u obou projektů neadekvátně vysoké, a to i ve srovnání s ostatními projekty s tímto indikátorem. První specifický cíl prioritní osy, resp. oblast podpory 1.1, dosahuje optimálního poměru finančního a věcného pokroku. Lze proto předpokládat úspěšné splnění prvního specifického cíle prioritní osy 1. Druhý specifický cíl, resp. oblast podpory 1.2, zaznamenává u jednoho indikátoru na úrovni dosaženého čerpání rizikové tempo věcného pokroku v poměru s finančním. Nicméně vzhledem k tomu, že na úrovni předpokládaného pokroku je věcný vývoj indikátorů v souladu s finančním pokrokem, lze předpokládat úspěšné splnění druhého specifického cíle prioritní osy 1. Na úrovni dosaženého čerpání dosahuje indikátor 61 02 05 Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem několikanásobné překročení cílové hodnoty (viz výše). V rámci třetího specifického cíle, resp. oblasti podpory 1.3 lze na úrovni dosažených hodnot finančního a věcného čerpání konstatovat soulad finančního pokroku s věcným ovšem s poukázáním na skutečnost, že v této oblasti podpory je finanční čerpání nulové. Na úrovni předpokládaných hodnot je potřeba poukázat na rychlejší věcný pokrok než je pokrok finanční u indikátoru 52 02 11 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na dopravní dostupnost. Tento stav ale nemá negativní dopad na druhý stanovený indikátor, a tedy ani na dosažení třetího specifického cíle této prioritní osy. PRIORITNÍ OSA 2: ROZVOJ MĚSTSKÝCH A VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Globální cíl prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí: zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit. Specifické cíle prioritní osy 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí: posílit pozici a rozvoj regionálních městských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury, posílit rozvoj a zvýšit kvalitu života v městském prostředí, zejména jejich sociální a fyzické struktury, posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostředí a zajištěním vysoké kvality života obyvatel. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy monitoruje 10 indikátorů (4 indikátory výstupu a 6 indikátorů výsledku). Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve třech oblastech podpory:

Říjen 2012

14


Oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center Globální cíl oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center: posílení vyváženého ekonomického a společenského rozvoje velkých měst jako regionálních center. Operační cíle oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center: regenerovat a revitalizovat městské prostředí, rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 8 indikátorů (2 indikátory výstupu a 6 indikátorů výsledku). V oblasti podpory 2.1 Rozvoj regionálních center bylo k 16. 7. 2012 vyhlášeno 5 výzev. Všechny z nich podporovaly naplňování cílů oblasti podpory prostřednictvím IPRM. Poslední z výzev k předkládání dílčích projektů stále probíhá. Celková alokace ze strukturálních fondů všech 5 výzev oblasti podpory 2.1 činila 6 378 040 378,00 Kč. Oblast podpory 2.2 Rozvoj měst Globální cíl oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst: posílit ekonomický a společenský rozvoj měst. Operační cíle oblasti podpory 2.2 Rozvoj měst: regenerovat a revitalizovat městské prostředí, rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních věcí. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 8 indikátorů (2 indikátory výstupu a 6 indikátorů výsledku). Oblast podpory 2.2 Rozvoj měst byla k 16. 7. 2012 předmětem celkem 3 výzev. Dvě výzvy byly zaměřeny na celé spektrum podporovaných aktivit. Třetí výzva byla vyhlášena pouze na projekty v oblasti vzdělávání a sociálních služeb a zdravotnictví. Celková alokace ze strukturálních fondů 3 výzev oblasti podpory 2.2 dosáhla 2 183 547 419,00 Kč. Oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova Globální cíl oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova: zvýšit atraktivitu venkova pro život obyvatel. Operační cíle oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova: regenerovat a revitalizovat venkovské prostředí, včetně kulturního dědictví, rozvíjet infrastrukturu v oblasti školství, vzdělávání a sociálních věcí.

Říjen 2012

15


Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory monitoruje 7 indikátorů (1 indikátor výstupu a 6 indikátorů výsledku). V oblasti podpory 2.3 Rozvoj venkova byly k 16. 7. 2012 vyhlášeny 2 výzvy, které se týkaly všech podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů výzev oblasti podpory 2.3 činila 988 340 780,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 2 vyhlášeno 10 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů dosahující 9 549 928 577,00 Kč. Z toho byly 2 výzvy zaměřeny na přípravu a předkládání IPRM s celkovou alokací ze strukturálních fondů 2 302 500 000,00 Kč. Zbývajících 8 výzev bylo určeno pro dílčí/individuální projekty s celkovou alokací ze strukturálních fondů 7 247 428 577,00 Kč. Tabulka 5: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 2

Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6 a P7. Hodnoty pro oblast podpory 2.1 se skládají pouze z dílčích projektů IPRM.


Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Hodnoty pro oblast podpory 2.1 se skládají pouze z dílčích projektů IPRM.

Říjen 2012

16


Tabulka 7: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 2.1, 2.2 a 2.3

Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6 a P7. Hodnoty pro oblast podpory 2.1 se skládají pouze z dílčích projektů IPRM.

Říjen 2012

17


Tabulka 8: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 2.1, 2.2 a 2.3

Poznámka: Hodnoceno uskutečněné čerpání a dosažené hodnoty indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Hodnoty pro oblast podpory 2.1 se skládají pouze z dílčích projektů IPRM.

Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 2 dosahuje k 16. 7. 2012 předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 85,81 %, resp. 49,73 %. V prvním případě se čerpání pohybuje ve stanoveném „ideálním“ spektru. Dosažené čerpání vykazuje kriticky nízkou úroveň finančního pokroku, i když se nachází na jeho horním limitu. Je nicméně nutné upozornit na výrazný nepoměr v čerpání na úrovni jednotlivých oblasti podpory. Oblast podpory 2.1 má kriticky nízkou úroveň dosaženého finančního pokroku (vykazuje pouze 6,22 % alokace na celé programové období). Na úrovni předpokládané úrovně čerpání je situace již v souladu s ideální mírou čerpání. Je však potřeba upozornit, že i přes to se jedná o nejnižší předpokládanou úroveň čerpání v rámci všech oblastí podpory ROP SV. Opačná situace se objevuje u oblastí podpory 2.2 a 2.3. Procentuální výše předpokládaného finančního pokroku v případě oblasti podpory 2.3 ideální míru čerpání kriticky přesahuje a v případě oblasti podpory 2.2 téměř dosahuje celkové alokace. V případě oblasti podpory 2.3 (jediné v rámci všech oblastí podpory ROP SV) je alokace téměř vyčerpána dokonce i na úrovni dosaženého čerpání! Při srovnání vztahu věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy dosahuje většina cílů prioritní osy optimálního nebo vyššího plnění. V případě indikátoru 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst existuje hrozba nedosažení cílových hodnot indikátorů. Říjen 2012

18


Na úrovni oblasti podpory 2.1 lze konstatovat kritický nepoměr mezi finančním čerpáním a věcným pokrokem. Nicméně lze i přes nízkou předpokládanou i dosaženou úroveň finančního čerpání předpokládat dosažení, resp. i výrazné překročení cílových hodnot většiny indikátorů. V případě dvou indikátorů – 51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) - vybraných měst a 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města) – existuje významné riziko nedosažení cílových hodnot a tedy i částeční nesplnění prvního cíle této prioritní osy. V rámci druhého specifického cíle, resp. oblasti podpory 2.2 lze na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot finančního a věcného pokroku konstatovat soulad finančního pokroku s věcným. Jedinou výjimku představuje indikátor 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města), u kterého hrozí nedosažení cílových hodnot. Vzhledem k tomu, že se jedná o stejný problém jako v případě oblasti podpory 2.1, je potřeba ho podrobněji analyzovat. V rámci třetího specifického cíle, resp. oblasti podpory 2.3 lze konstatovat výrazný nepoměr mezi finančním čerpáním a věcným pokrokem. Věcný pokrok velké části indikátorů významně až kriticky překračuje úroveň finančního čerpání nebo stanovené cílové hodnoty. Tento vývoj však není nutno hodnotit negativně, protože neohrožuje naplnění třetího specifického cíle této prioritní osy. PRIORITNÍ OSA 3: CESTOVNÍ RUCH Globální cíl prioritní osy 3 Cestovní ruch: zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu. Specifické cíle prioritní osy 3 Cestovní ruch: zvýšit kvalitu a rozšířit spektrum infrastruktury pro rozvoj cestovního ruchu, zvýšit kvalitu služeb cestovního ruchu a jejich efektivní koordinace. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy monitoruje 5 indikátorů (2 indikátory výstupu a 3 indikátory výsledku). Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve dvou oblastech podpory: Oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR Globální cíl oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR: kvalitní infrastruktura a široké spektrum služeb pro rozvoj cestovního ruchu v regionu. Operační cíle oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR: vysoká kvalita a dostačující kapacita základní infrastruktury cestovního ruchu, rozvinutá doprovodná infrastruktura pro cestovní ruch na území regionu, dobrá dostupnost turisticky atraktivních míst a památek pro návštěvníky, využití atraktivit a specifik regionu prostřednictvím široké nabídky produktů cestovního ruchu. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 indikátorů (2 indikátory výstupu a 3 indikátory výsledku).

Říjen 2012

19


V oblasti podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti CR byly k 16. 7. 2012 vyhlášeny 4 výzvy. Dvě z nich se týkaly všech podporovaných aktivit. Zbylé dvě byly řízené výzvy podporující projekty navazující na projekty IOP realizované na území Pardubického, resp. Královéhradeckého kraje. Celková alokace ze strukturálních fondů všech 4 výzev oblasti podpory 3.1 činila 3 118 237 946,00 Kč. Oblast podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR Globální cíl oblasti podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR: trvalý zájem turistů o region zajištěný koordinovaným rozvojem a propagací místních produktů cestovního ruchu. Operační cíle oblasti podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR: kvalitní marketing a propagace produktů cestovního ruchu v regionu, funkčně provázané informační systémy a koordinace cestovního ruchu v regionu, efektivní zavádění nových atraktivních produktů cestovního ruchu. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů (1 indikátor výstupu a 1 indikátor výsledku). Oblast podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti CR byla k 16. 7. 2012 předmětem celkem 2 výzev. Všechny se zaměřily na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů 2 výzev oblasti podpory 3.2 dosáhla 222 928 226,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 3 vyhlášeno 6 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů dosahující 3 341 166 172,00 Kč. Tabulka 9: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 3




Říjen 2012

20


Tabulka 11: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 3.1 a 3.2


Tabulka 12: Dosažený věcný a finanční pokrok na úrovni oblastí podpory 3.1 a 3.2


Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 3 dosahuje k 16. 7. 2012 předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 98,83 %, resp. 37,40 %. V případě předpokládaného čerpání dosahuje prioritní osa optimální úrovně, naopak u dosaženého čerpání se jedná o kriticky nízkou úroveň finančního pokroku. Výrazný rozdíl mezi dosaženým a předpokládaným čerpáním, tj. mezi projekty ukončenými a schválenými, ukazuje na pomalejší náběh čerpání prioritní osy, které se ale v průběhu programového období postupně zrychlovalo. Tento vývoj včetně zohlednění vzájemného porovnání finančního a věcného pokroku (viz níže) není nutno hodnotit jako negativní. Výše popsaný stav finančního pokroku platí obdobně i pro obě oblasti podpory. Oblast podpory 3.1, která má více než 90% podíl na alokaci prioritní osy, dosahuje prakticky identických hodnot finančního pokroku jako prioritní osa. Kromě kritického nedosažení ideální míry čerpání na úrovni dosaženého pokroku se zde navíc objevuje i kritické převýšení ideální míry čerpání na úrovni předpokládaného pokroku. Oblast podpory 3.2 se odlišuje na úrovni předpokládaného čerpání (vykazuje „optimálních“ 82,46 % alokace na celé programové období), a oproti oblasti podpory 3.1 u ní nedošlo k tak výraznému zrychlení v čerpání. Při srovnání vztahu věcného a finančního pokroku na úrovni prioritní osy dosahují všechny cíle prioritní osy mírně vyššího plnění. Existuje tak vysoká míra pravděpodobnosti, že budou dosaženy cílové hodnoty všech indikátorů a mělo by tak dojít k naplnění všech cílů prioritní osy. V rámci obou specifických cílů, resp. oblastí podpory 3.1 a 3.2 lze na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot finančního a věcného pokroku konstatovat soulad nebo mírné překročení Říjen 2012

21


věcného pokroku v porovnání s finančním čerpáním. Lze proto předpokládat úspěšné splnění obou specifických cílů prioritní osy 3. PRIORITNÍ OSA 4: ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ Globální cíl prioritní osy 4 Rozvoj podnikatelského prostředí: zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice. Specifické cíle prioritní osy 4 Rozvoj podnikatelského prostředí: zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostřednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí, zlepšit pracovní uplatnění absolventů škol, lépe využít potenciál regionu v oblasti komercionalizace výstupů výzkumu a vývoje. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy monitoruje 5 indikátorů (2 indikátory výstupu a 3 indikátory výsledku). Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve dvou oblastech podpory: Oblast podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání Globální cíl oblasti podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání: rozšíření a zlepšení využitelnosti nemovitostí určených pro podnikatelské aktivity. Operační cíle oblasti podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání: napojit lokality určené pro podnikatelské využití na dopravní a tzv. síťovou infrastrukturu, využít zanedbané a nevyužité objekty a plochy pro podnikání a inovační aktivity MSP. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 5 indikátorů (2 indikátory výstupu a 3 indikátory výsledku). V oblasti podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání byly k 16. 7. 2012 vyhlášeny 2 výzvy. Všechny se zaměřily na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů v těchto 2 výzvách oblasti podpory 4.1 činila 472 283 959,00 Kč. Oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu Globální cíl oblasti podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu: zlepšit spolupráci regionálních aktérů v oblasti vytváření příznivých podmínek pro úspěšné uplatnění absolventů škol na trhu práce a vytvářet příznivé prostředí pro rozvoj inovačních aktivit. Operační cíle oblasti podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu: zlepšit fyzické podmínky pro výuku a získávání praktických dovedností absolventů škol,

Říjen 2012

22


zvýšit účast veřejné správy a dalších klíčových aktérů na inovačních aktivitách v regionu. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů (1 indikátor výstupu a 1 indikátor výsledku). Oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu byla k 16. 7. 2012 předmětem celkem 3 výzev. Všechny se zaměřily na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů 3 výzev oblasti podpory 4.2 dosáhla 186 061 322,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 4 vyhlášeno 5 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů dosahující 658 345 281,00 Kč. Tabulka 13: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 4

Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P45, P5, P6 a P7.



Říjen 2012

23



Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P45, P5, P6 a P7.



Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 4 dosahuje k 16. 7. 2012 předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 84,74 %, resp. 32,15 %. Zatímco dosažené čerpání vykazuje kriticky nízkou úroveň finančního pokroku, na úrovni předpokládaného čerpání dosahuje prioritní osa optimální úrovně. Podobně jako v případě prioritní osy 3 ukazuje tento stav na pomalejší rozjezd čerpání, které ale v průběhu programového období postupně zrychlovalo. Uvnitř prioritní osy mají obě oblasti podpory obdobný vývoj předpokládaného a dosaženého čerpání k alokaci jako celá prioritní osa. V obou případech vykazuje dosažené čerpání kriticky nízkou úroveň finančního pokroku. V průběhu programového období došlo na úrovni oblastí podpory k zrychlení finančního pokroku. Výraznější zrychlení proběhlo v oblasti podpory 4.1, jejíž předpokládané čerpání mírně překračuje „ideální“ úroveň (vykazuje 100,97 %). Oproti tomu předpokládaná úroveň čerpání dosahuje u oblasti podpory 4.2 pouze 65,70 %. Srovnání věcného pokroku ve vztahu k finančnímu ukazuje na optimální poměr ve věcném a finančním plnění většiny jednotlivých cílů prioritní osy. Na úrovni dosažených hodnot představuje výjimku kriticky nízká hodnota indikátoru 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území. Předpokládaný vývoj sice dává šanci na zlepšení, ale hrozba nedosažení cílové hodnoty je přesto velice vysoká (viz níže).

Říjen 2012

24


Kriticky nízká hodnota předpokládaného plnění věcného pokroku indikátoru 51 61 21 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields shodná v tabulkách 15 a 16 je částečně ovlivněna způsobem jeho výpočtu. Indikátor se napočítává automaticky u projektů ve stavu P6 a vyšším, které mají zároveň navázán alespoň jeden z indikátorů 65 20 00 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem, 65 20 03 Plocha nově vybudovaných/ rekonstruovaných objektů v rámci brownfields, 65 20 10 Délka rekonstruovaných/ vybudovaných vnitřních komunikací v rámci brownfields, 65 20 04 Upravená plocha v okolí areálů a objektů brownfields nebo 65 20 11 Délka rekonstruovaných popř. nově vybudovaných komunikací napojujících brownfields nebo průmyslové zóny do 5 ha na páteřní komunkace. Při započtění předpokládané výše plnění tohoto indikátoru, tj. za odpovídající projekty ve stavech P45 a P5, dojde k navýšení o cca 160 mil. Kč. Celková výše předpokládaného plnění je tak 365,8 mil. Kč. Kriticky nízká hodnota předpokládaného plnění věcného pokroku tohoto indikátoru se tak sice sníží, ale stále představuje riziko nenaplnění cílů prioritní osy. První specifický cíl prioritní osy, resp. oblast podpory 4.1, vykazuje na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot většiny indikátorů optimálního poměru finančního a věcného pokroku. Rizikové hodnoty dosahuje pouze indikátor 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem. Vzhledem k předpokládanému tempu čerpání reálně hrozí u tohoto indikátoru nedosažení cílové hodnoty a z toho vyplývající částečné nesplnění prvního specifického cíle této prioritní osy. Na úrovni druhého specifického cíle prioritní osy, resp. oblasti podpory 4.2, lze konstatovat výrazně rychlejší tempo věcného pokroku ve srovnání s pokrokem finančním, které vede ke kritickým hodnotám, a to jak na úrovni dosažených, tak na úrovni předpokládaných hodnot. Rychlejší tempo věcného pokroku ale není nutné v tomto případě ale považovat za vysoce kritické, jedná se pravděpodobně spíše o důsledek nízkého stanovení cílových hodnot indikátorů. PRIORITNÍ OSA 5: TECHNICKÁ POMOC Globální cíl prioritní osy 5 Technická pomoc: zajistit aktivity spojené s realizací a řízením regionálního operačního programu a posílit absorpční kapacitu území NUTS 2 Severovýchod. Specifické cíle prioritní osy 5 Technická pomoc: zajistit optimální administrativní kapacitu za účelem efektivní a bezproblémové realizace programu, zajistit dostatečnou absorpční kapacitu v regionu. Pokrok v realizaci cílů prioritní osy monitorují 4 indikátory výstupu. Realizace cílů prioritní osy je rozvíjena ve dvou oblastech podpory: Oblast podpory 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP Globální cíl oblasti podpory 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP: efektivní a výkonná správa programu, jejím účelem bude úspěšná realizace programu. Operační cíle oblasti podpory 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP: pořízení vybavení potřebného pro řízení a implementaci operačního programu, tvorba dokumentů potřebných pro řízení operačního programu, Říjen 2012

25


vyhodnocení dobrých praktik a mezinárodní výměna zkušeností relevantních k řízení a implementaci operačního programu, příprava a rozvoj lidských zdrojů pro implementaci operačního programu, zajištění administrace operačního programu, zajištění publicity programu, zpracování studií a průzkumů nutných pro řízení, monitorování a hodnocení regionálního operačního programu, příprava budoucího programového období. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 4 indikátorů výstupu. V oblasti podpory 5.1 Podpora aktivit spojených s realizací a řízením ROP bylo k 16. 7. 2012 vyhlášeno 6 výzev. Všechny se zaměřily na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Jedna z výzev stále probíhá. Celková alokace ze strukturálních fondů těchto 6 výzev oblasti podpory 5.1 činila 607 547 137,00 Kč. Oblast podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS 2 Severovýchod Globální cíl oblasti podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS 2 Severovýchod: vysoká absorpční kapacita regionu umožňující splnění cílů a plánovaných dopadů programu. Operační cíle oblasti podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS 2 Severovýchod: podpora iniciace a přípravy projektů v regionu pro úspěšné čerpání evropských fondů prostřednictvím realizace pilotních projektů, podpora realizace, řízení a úspěšného vyúčtování projektů v souvislosti s realizací pilotních projektů, rozvoj lidských zdrojů související s přípravou, realizací a vyúčtováním projektů v souvislosti s realizací pilotních projektů, pořádání vzdělávacích programů v souvislosti s realizací pilotních projektů, vyhotovení analýz absorpční kapacity. Pokrok v realizaci cílů oblasti podpory je monitorován pomocí 2 indikátorů výstupu. Oblast podpory 5.2 Podpora absorpční kapacity regionu NUTS 2 Severovýchod byla k 16. 7. 2012 předmětem 1 výzvy, která se zaměřila na podporu celého spektra podporovaných aktivit. Celková alokace ze strukturálních fondů této výzvy oblasti podpory 5.2 dosáhla 47 812 500,00 Kč. Celkem bylo za prioritní osu 5 vyhlášeno 7 výzev s celkovou alokací ze strukturálních fondů dosahující 655 359 637,00 Kč.

Říjen 2012

26


Tabulka 17: Předpokládaný věcný a finanční pokrok na úrovni prioritní osy 5

Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P45, P6 a P8.




Poznámka: Hodnoceno předpokládané čerpání a cílové hodnoty indikátorů projektů ve stavech P45, P6 a P8.



Hlavní zjištění Na úrovni prioritní osy 5 dosahuje k 16. 7. 2012 předpokládané, resp. dosažené čerpání vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 68,64 %, resp. 46,64 %. Zatímco dosažené čerpání vykazuje kriticky nízkou úroveň finančního pokroku, na úrovni předpokládaného čerpání dosahuje prioritní osa optimální úrovně. Uvnitř prioritní osy dosahuje oblast podpory 5.1 optimálního vývoje předpokládaného i dosaženého čerpání k alokaci. Rozdílná situace je v případě oblasti podpory 5.2. Ta je dána její realizací prostřednictvím jediného projektu. Vzhledem k tomu, že je tento projekt v současné době v realizaci, je dosažené čerpání (tedy čerpání prostředků u projektů ve stavu P6 a vyšším) zatím nulové. Dle předpokládaného vývoje by mělo dojít k úspěšnému vyčerpání této oblasti podpory.

Říjen 2012

27


Srovnání věcného pokroku ve vztahu k finančnímu ukazuje na optimální nebo mírně vyšší poměr ve věcném a finančním plnění všech jednotlivých cílů prioritní osy. Jedinou výjimkou optimálního naplňování cílů je předpokládané kritické překročení cílové hodnoty indikátoru 71 11 01 Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí. Rychlejší tempo věcného pokroku ale není nutno považovat za kritické, protože se pravděpodobně jedná spíše o důsledek nízkého stanovení cílové hodnoty indikátoru. Existuje tak vysoká míra pravděpodobnosti, že budou dosaženy cílové hodnoty všech indikátorů a mělo by tak dojít k naplnění všech cílů prioritní osy. Také oba specifické cíle, resp. oblasti podpory 5.1 a 5.2, vykazují na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot většiny indikátorů optimálního poměru finančního a věcného pokroku. V oblasti podpory 5.2 lze na úrovni dosažených hodnot finančního a věcného čerpání konstatovat soulad finančního pokroku s věcným ovšem s poukázáním na skutečnost, že v této oblasti podpory dosud nebylo dosaženo žádné finanční čerpání. Rizikové hodnoty vykazuje pouze výše uvedený indikátor 71 11 01 Počet uskutečněných školení, seminářů, workshopů a konferencí, a to v rámci obou oblastí podpory. Na úrovni oblasti podpory 5.1 je předpokládaný pokrok tohoto indikátoru v souladu s finančním pokrokem a kritické hodnoty vykazuje na úrovni dosaženého pokroku. Jde tak o důsledek vyššího počtu uskutečněných seminářů a školení než bylo při zpracování projektů předpokládáno. Oproti tomu na úrovni podpory 5.2 dosahuje tento indikátor kritických hodnot již na úrovni předpokládaného pokroku. Jedná se proto pravděpodobně o důsledek nízkého stanovení cílové hodnoty tohoto indikátoru pro oblast podpory 5.2. Tento stav ale nemá negativní dopad na stanovené indikátory, a tedy ani na dosažení obou specifických cílů této prioritní osy. B. ÚROVEŇ GLOBÁLNÍHO CÍLE A SPECIFICKÝCH CÍLŮ Popis stavu Globální cíl regionu soudržnosti Severovýchod pro programové období 2007 – 2013: Zvýšení kvality fyzického prostředí regionu, což povede ke zvýšení atraktivity regionu pro investice, podnikání a život obyvatel. Prostřednictvím zvýšení atraktivity regionu bude docházet k jeho konvergenci k průměrné úrovni secioekonomického rozvoje EU. Specifické cíle ROP Severovýchod: Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí, Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit, Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu, Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice. Vzájemné vztahy mezi globálním cílem, specifickými cíli a prioritními osami zobrazuje následující schéma.

Říjen 2012

28


Schéma 2: Strom cílů ROP Severovýchod

Zdroj: převzato z Programového dokumentu ROP SV verze 3.0, str. 97

Hlavní zjištění V následujících grafech je přehledně zobrazen finanční pokrok na úrovni prioritních os, resp. oblastí podpory ROP SV. V grafech je uveden jak předpokládaný finanční pokrok (stavy P3 a P45), tak dosažený finanční pokrok (stavy P6 a P7). Růžovým podbarvením je zobrazeno „ideální“ spektrum čerpání, tj. mezi 51,18 % a 100 % čerpání z plánované cílové hodnoty alokace prioritní osy, resp. oblasti podpory.

Říjen 2012

29


Graf 1: Předpokládaný a dosažený finanční pokrok k 16. 7. 2012 za prioritní osy ROP SV

Zdroj: Data z IS Monit k 16. 7. 2012, vlastní zpracování

Na úrovni předpokládaného tempa finančního čerpání dosahuje všechny prioritní osy i program jako celek „ideálního“ pokroku. Prioritní osa 3 dosahuje téměř plného vyčerpání. Vztah mezi předpokládaným a dosaženým pokrokem ukazuje na rovnoměrné tempo čerpání u prioritní osy 1 a 2 (neplatí však pro všechny oblasti podpory, viz níže). Oproti tomu vývoj finančního pokroku prioritních os 3 a 4 dokládá spíše pozvolnější nástup a následující výrazné zrychlení.

Říjen 2012

30


Graf 2: Předpokládaný a dosažený finanční pokrok k 16. 7. 2012 za oblasti podpory ROP SV

Zdroj: Data z IS Monit k 16. 7. 2012, vlastní zpracování

Na úrovni jednotlivých oblastí podpory se přirozeně objevují extrémnější hodnoty finančního pokroku. Nicméně z hlediska předpokládaného čerpání dosahuje většina oblastí podpory úrovně „ideální“ míry čerpání. Nižší míry čerpání žádná z oblastí podpory nedosahuje (oblast podpory 2.1 je však relativně „blízko“ dolní hranice spektra). Naopak několik oblastí podpory vykazuje vyšší míry čerpání. Zdůraznit je třeba výrazné předpokládané překročení alokace u oblasti podpory 2.3. Na úrovni dosaženého pokroku vykazuje přirozeně většina oblastí podpory míru čerpání pod úrovní „ideálního“ spektra. Zároveň je potřeba upozornit na dosažený pokrok oblasti podpory 2.3 (na úrovni P6 dokonce dosahuje téměř plné výše alokace) a to zvláště při „vnitroprioritním“ porovnání s oblastí podpory 2.1. Vztah předpokládaného a dosaženého finančního pokroku potvrzuje výše uvedené rovnoměrné tempo čerpání oblastí podpory 1.1, 1.2, 2.2 a 2.3 i nerovnoměrný vývoj u oblastí podpory v rámci prioritních os 3 a 4. Specifická situace je u oblastí podpory 1.3 a 5.2, které jsou realizovány vždy jen jedním projektem. Zároveň je potřeba upozornit na velice pomalé tempo čerpání oblasti podpory 2.1 (a to i přes určité zlepšení dané zvýšeným počtem projektů, které jsou v realizaci). V případě oblasti podpory 2.1, a do určité míry také u oblasti podpory 4.2, je tak potřeba konstatovat riziko nedosažení schválené alokace.

Na základě uskutečné analýzy finančního a věcného pokroku na úrovni prioritních os a oblastí podpory byla vyhodnocena předpokládaná a dosažená úroveň pokroku v naplňování na úrovni specifických cílů, a to jak z hlediska pokroku na úrovni hlavních indikátorů, tak i na základě plnění indikátorů doplňkových. Vyhodnocení na úrovni plnění hlavních indikátorů proběhlo jak na úrovni indikátorů prioritních os, tak na úrovni indikátorů programu. Hodnocen byl pokrok všech dotčených indiátorů. V případě

Říjen 2012

31


prioritní osy 1 se jednalo o 8 indikátorů, v prioritní ose 2 o 10 indikátorů a v prioritních osách 3 a 4 vždy o 5 hlavních indikátorů. Na úrovni programu bylo vyhodnoceno 15 indikátorů programu. Tabulka 21: Předpokládaný věcný pokrok indikátorů na úrovni prioritních os

Poznámka: Hodnoceno na základě předpokládaného čerpání a cílových hodnot indikátorů projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6 a P7. Čísla představují počet indikátorů v jednotlivých úrovních dle srovnání věcného a finančního pokroku.

Říjen 2012

32


Tabulka 22: Dosažený věcný pokrok indikátorů na úrovni prioritních os

Poznámka: Hodnoceno na základě uskutečněného čerpání a dosažených hodnot indikátorů projektů ve stavech P6 a P7. Čísla představují počet indikátorů v jednotlivých úrovních dle srovnání věcného a finančního pokroku.

Tabulka 23: Předpokládaný a dosažený věcný pokrok na úrovni indikátorů programu

Poznámka: Stav P3+ hodnotí předpokládaný pokrok dle projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6, P7 a P8; stav P6+ hodnotí dosažený pokrok dle projektů ve stavech P6, P7 a P8. Čísla představují počet indikátorů v jednotlivých úrovních dle srovnání věcného a finančního pokroku.

Vzhledem k nižšímu počtu hlavních indikátorů (platí zvláště pro prioritní osy 3 a 4) a částečně i slabší vazbě na globální cíl a specifické cíle (jedná se především o skupinu indikátorů sledující Počet podpořených projektů) bylo přistoupeno k doplňujícímu vyhodnocení naplňování cílů programu dle pokroku doplňkových indikátorů. Vyhodnocení bylo provedeno na základě vybraného počtu doplňkových indikátorů na úrovni prioritních os i oblastí podpory, které mají přímou vazbu na plnění specifických cílů. Suma hodnocených indikátorů se tak v případě specifického cíle 1 rozšířila o 14 indikátorů (z toho 13 aktivně naplňováno), v případě specifického cíle 2 o 18 indikátorů, v případě specifického cíle 3 o 11 indikátorů a v případě specifického cíle 4 o 9 indikátorů (z toho 7 aktivně naplňováno).

Říjen 2012

33


Tabulka 24: Předpokládaný a dosažený pokrok v naplňování doplňkových indikátorů

Poznámka: Předpokládaný i dosažený pokrok jsou hodnoceny dle projektů ve stavech N6, P3, P45, P5, P6 a P7.

V případě doplňkových indikátorů zaměřených na vytváření nových pracovních míst nedochází u všech čtyř specifických cílů k dosažení cílových hodnot. Vzhledem k tomu, že nadřazený hlavní indikátor 52 01 00 Počet nově vytvořených pracovních míst celkem je naplňován v souladu s cílem, jedná se pravděpodobně o důsledek neochoty žadatelů zavazovat se předem k rozdělení pracovních míst na muže/ženy/znevýhodněné skupiny.

Říjen 2012

34


První specifický cíl ROP SV, resp. prioritní osa 1, vykazuje na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot většiny hlavních indikátorů optimálního poměru finančního a věcného pokroku. Na úrovni dosaženého pokroku je několik indikátorů, které vykazují kritické hodnoty, a tedy rizika jak nesplnění cílů, tak jejich výrazné překročení. V případě doplňkových indikátorů lze konstatovat předpoklad dosažení většiny cílových hodnot. Výjimku představuje indikátor 61 01 16 Délka rekonstruovaných cyklostezek. Určitým negativem je také naplňování velkého počtu indikátorů nízkým počtem projektů. Konkrétně je 6 z 13 aktivně naplňovaných doplňkových indikátorů realizováno pouze 1 nebo 2 projekty. Nicméně i přes to předpokládaný vývoj ukazuje na zlepšení dopravní dostupnosti regionu a snažší dostupnost pracovích sil a tedy úspěšné naplnění specifického cíle 1 Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí, který tak pozitivně napomůže naplnění globálního cíle ROP SV. Druhý specifický cíl ROP SV, resp. prioritní osa 2, vykazuje na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot hlavních indikátorů největší rozdíly ve finančním a věcném pokroku ze všech specifických cílů. Zatímco 3 indikátory vykazují výrazné překročení stanovených cílů, jeden indikátor (51 15 31 Počet podpořených projektů na rozvoj (zvyšující atraktivitu) – vybraných měst) vykazuje také kriticky nízké naplňování cílových hodnot. Vzhledem k charakteru tohoto indikátoru, který zároveň nemá negativní vliv na naplňování ostatních hlavních indikátorů, lze konstatovat, že to nebude mít negativní vliv na naplňování specifického cíle ROP SV. Naopak rozhodně negativní vliv bude mít nenaplnění hlavního indikátoru 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města) na úrovni oblasti podpory 2.1 a 2.2. Tento stav dále dokresluje nízké plnění velkého počtu doplňkových indikátorů. Jedná se o indikátory 65 11 02 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS (města), 64 01 01 Počet vzdělávacích zařízení s novým nebo modernizovaným vybavením, 65 12 03 Plocha nově vybudovaných objektů pro vzdělávání a 65 41 20 Počet podniků/organizací služeb založených nebo udržených v revitalizované části venkovské obce. Poslední dva indikátory jsou navíc naplňovány vždy pouze jedním projektem. Vlivem nenaplnění uvedených hlavních indikátorů a nízkého plnění vybraných doplňkových indikátorů by nemuselo dojít k odpovídajícímu zlepšení stavu životních podmínek obyvatel měst a venkovských oblastí, což by způsobilo částečné nenaplnění specifického cíle 2 Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit a související částečné naplnění globálního cíle ROP SV. Třetí specifický cíl ROP SV, resp. prioritní osa 3, dosahuje na obou sledovaných úrovních optimálního nebo mírně vyššího tempa věcného pokroku při porovnání s finančním a to u všech hlavních indikátorů. Také na úrovni doplňkových indikátorů lze konstatovat úspěšné plnění, resp. překračování stanovených cílů. Jedinou výjimkou je nízký pokrok indikátoru 63 21 01 Počet nově vzniklých subjektů zabývajících se službami v cestovním ruchu, který je naplňován pouze 2 projekty. S vysokou mírou pravděpodobnosti lze proto konstatovat, že dojde ke zvýšení atraktivity fyzického prostředí a vytvářením příznivých podmínek pro podnikání v cestovním ruchu a tedy k úspěšnému naplnění specifického cíle 3 Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu, který tak pozitivně napomůže naplnění globálního cíle ROP SV. Čtvrtý a poslední specifický cíl ROP SV, resp. prioritní osa 4, vykazuje na úrovni dosažených i předpokládaných hodnot většiny hlavních indikátorů optimálního poměru finančního a věcného pokroku. Obdobný optimální vývoj platí také pro naplňování doplňkových indikátorů. Naopak negativní vliv bude mít kriticky nízké věcné plnění hlavního indikátoru 51 61 21 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields. Tento stav dále dokresluje

Říjen 2012

35


nulové plnění doplňkových indikátorů 52 02 25 Počet nově vytvořených pracovních míst pro učně a 71 11 00 Plocha nově vytvořených a zainvestovaných průmyslových zón. Vlivem nenaplnění uvedeného hlavního indikátoru a nízkého plnění vybraných doplňkových indikátorů by nemuselo dojít k odpovídajícímu zvýšení fyzické atraktivity objektů a areálů pro investory a vytvoření příznivého prostředí pro rozvoj podnikatelských aktivit, což by způsobilo částečné nenaplnění specifického cíle 4 Zvýšit atraktivitu pro podnikání a inovace a související částečné naplnění globálního cíle ROP SV. Globální cíl ROP SV tak z hlediska finančního a věcného pokroku hlavních indikátorů programu a prostřednictvím naplňování specifických cílů dosahuje relativně dobré úroveň naplňování. V průběhu závěrečné fáze programového období by dle předpokládaného vývoje mělo dojít k určitému zrychlení věcného pokroku oproti pokroku finančnímu. Tento předpoklad je způsoben předpokládaným zvýšením počtu indikátorů s rizikovými hodnotami plnění. Jedná se o zvýšení počtu indikátorů s rizikovým až kritickým převýšením cílové hodnoty z 12 na 15. Zároveň by mělo dojít ke snížení počtu indikátorů s optimálním vývojem pokroku z 13 na 9 z celkového počtu 27 hlavních indikátorů prioritních os. Zároveň je potřeba upozornit na extrémně vysoké převýšení dosažené hodnoty indikátoru 07 42 70 Počet zapojených partnerů u projektu Modernizace tramvajové trati v úseku Fügnerova – Mlýnská – Klicperova z cílové hodnoty 1 na 68 partnerů. Dosažené hodnota je neadekvátně vysoká i ve srovnání s ostatními projekty s tímto indikátorem. ZAPRACOVÁNÍ DOPORUČENÍ Z INTERIM EVALUACE ROP SV 2009 Vzhledem k tomu, že předkládaná evaluace deklaruje přímou metodickou návaznost na Interim evaluaci ROP SV dokončenou v listopadu 2009 (z hlediska hodnocení finančního a věcného pokroku), zpracovatel považuje za důležité uvést, jak byla zohledněna i zde formulovaná doporučení. Tato kapitola současně vyhodnocuje jejich dopad na věcný a finanční pokrok ROP SV. Způsob zapracování relevantních doporučení z Interim evaluace ROP SV je uveden v následující tabulce. Tabulka 25: Způsob zapracování doporučení z Interim evaluace ROP SV Doporučení

Způsob zapracování

Změnit cílové hodnoty CORE indikátorů v oblasti podpory 1.1 Snížení cílové hodnoty indikátoru 61 01 01 Délka nových silnic II. a III. třídy ve prospěch cílové hodnoty indikátoru 61 01 02 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy.

Vyhlásit řízené podpory 1.2

výzvy

v oblasti

Důvodem byly nulové hodnoty indikátoru 61 02 41 Počet nově

Říjen 2012

Důsledky pro ROP SV

Zapracováno

Pozitivní

Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru 61 01 01 Délka nových silnic II. a III. třídy z 30 km na 3 km

Změnou cílových hodnot indikátorů bylo dosaženo souladu věcného a finančního pokroku.

Došlo k navýšení cílové hodnoty indikátoru 61 01 02 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy z 120 km na 215 km Zapracováno

Pozitivní

Od ledna do března 2010 byla vyhlášena řízená výzva č. 17 zaměřená na podporu

V případě úspěšné realizace podpořených projektů v rámci výzvy č. 17 bude dosaženo

36


pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě a riziko nenaplnění jednoho z cílů oblasti podpory souvisejí se zpožděním ve vyhlašování výzev pro projekty, které přispívají k naplňování výše uvedeného indikátoru a cíle.

ekologické veřejné dopravy.

cílové hodnoty indikátoru.

Změnit cílové hodnoty CORE indikátorů a podpora žadatele v oblasti podpory 1.3

Zapracováno

Pozitivní

Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru 51 11 00 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) z 3 na 1

Změnou cílových hodnot indikátorů bylo dosaženo souladu věcného a finančního pokroku.

Bylo doporučeno poskytnout v rámci posílení absorpční kapacity dostatečnou podporu žadateli při přípravě projektu, a to tak, aby projekt byl předložen během roku 2010. Zároveň bylo doporučeno upravit hodnoty indikátoru 51 11 00 Počet podpořených projektů na rozvoj dopravy (dopravní dostupnost) na úrovni oblasti podpory 1.3 (a v logické návaznosti i na úrovni prioritní osy 1).

Zvýšit absorpční kapacitu a vyhlásit řízenou výzvu v oblasti podpory 2.2 Za účelem dosažení uspokojivých hodnot CORE indikátoru 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči bylo doporučeno ŘO podniknout opatření na posílení absorpční kapacity u žadatelů, a to zejména u NNO. V návaznosti bylo doporučeno vyhlásit výzvu pouze na odpovídající typy projektů. Změnit cílové hodnoty indikátorů v oblasti podpory 2.2 Bylo doporučeno změnit cílové hodnoty indikátoru 65 20 00 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem s ohledem na reálný stav poptávky, a to jak na úrovni oblasti podpory 2.2, tak v logické návaznosti na úrovni prioritní osy 2. Změnit cílové hodnoty indikátorů v oblasti podpory 2.3 Vzhledem k plnému zasmluvnění prostředků bylo doporučeno upravit

Říjen 2012

daného

Navíc došlo k: - snížení cílové hodnoty indikátoru 54 02 11 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na dopravní dostupnost z 8 na 2 - snížení cílové hodnoty indikátoru 61 03 11 Počet odbavených cestujících na regionálních letištích – změna počtu v čase v % z 20 % na 0 % Částečně zapracováno

Částečně pozitivní

Došlo k vyhlášení výzvy č. 28 zaměřené prioritně na rozvoj vzdělávání a sociální služby + zdravotnictví. Dle naplňování indikátoru 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči výzva neměla odpovídající dopad.

Vyhlášením řízené výzvy č. 28 došlo ke zlepšení věcného pokroku daného indikátoru. Nicméně i přesto nebude pravděpodobně dosažena jeho cílová hodnota.

Zapracováno

Pozitivní

Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru 65 20 00 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem z 11,5 ha na 2 ha

Změnou cílové hodnoty indikátoru bylo dosaženo souladu věcného a finančního pokroku.

Zapracováno

Pozitivní

Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru 65 15 03 Plocha regenerovaných a

Změnou cílových hodnot indikátorů bylo dosaženo souladu věcného a finančního

37


cílové hodnoty indikátorů 65 15 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči (venkov), 65 20 00 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem a 51 21 00 Počet podporovaných projektů na rozvoj venkovských oblastí (obcí) celkem.

revitalizovaných objektů pro sociální služby a zdravotní péči 2 (venkov) z 4 tis. m na 1,5 tis. 2 m

pokroku.

Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru 65 20 00 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbávaných areálů (brownfields) celkem z 4 ha na 1 ha Došlo ke snížení cílové hodnoty indikátoru 51 21 00 Počet podporovaných projektů na rozvoj venkovských oblastí (obcí) celkem z 240 na 100

Posílit publicitu a zvýšit projektovou připravenost podnikatelských subjektů v oblasti podpory 4.1 Bylo doporučeno učinit opatření v oblasti publicity a komunikace s žadateli, zejména jasně definovat možnosti využití této oblasti podpory a její vymezení ve vztahu k OPPI. Zvýšit absorpční kapacitu statutárních měst v oblasti řízení a realizace IPRM v oblasti podpory 2.1 Jednalo se doporučení ke zvýšení podpory přípravy a čerpání projektů v rámci oblasti podpory 2.1.

Upravit strukturu finančních alokací v rámci ROP SV Bylo doporučeno finanční posílení priorit 2 (bez 2.1) a 5, na úkor priorit 1 a 4.

Pravděpodobně zapracováno

Pozitivní

Vzhledem k tomu, že došlo k výraznému navýšení zájmu a čerpání z oblasti podpory 4.1, lze předpokládat, že se jedná o důsledek zlepšení publicity a komunikace s žadateli.

I přesto, že zapracování nelze explicitně ověřit, došlo k výraznému zlepšení na úrovni předpokládaného finančního pokroku dané oblasti podpory.

Pravděpodobně zapracováno

Pozitivní

Došlo ke zvýšení absorpční kapacity oblasti podpory 2.1, čímž bylo dosaženo optimální úrovně předpokládaného čerpání. Stále se však jedná o rizikovou oblast podpory.

Zvýšením absorpční kapacity oblasti podpory 2.1 došlo ke zlepšení předpokládaného čerpání.

Částečně zapracováno

Částečně pozitivní

Došlo k navýšení alokace prioritní osy 2, resp. oblasti podpory 2.2 o 28,8 mil. EUR, a to na úkor prioritní osy 1, 3 a 4.

Upravená struktura finančních alokací má pozitivní dopad na finanční pokrok prioritní osy 2 a 4.

I přes pozitivní dopad je čerpání stále nejnižší v rámci ROP SV a potenciálně rizikové.

V případě ostatních prioritních os je dopad neutrální.

HLOUBKOVÁ ANALÝZA FINANČNÍHO A VĚCNÉHO POKROKU V REALIZACI PROGRAMU Fáze hloubkové analýzy finančního a věcného pokroku je zaměřena na detailnější analýzu příčin vybraných hlavních problémů v realizaci ROP SV. V základní analýze byly identifikovány celkem 3 hlavní problémy (problémové oblasti) ROP SV. Detailnější analýza těchto problémů umožní lépe zacílit doporučení. Oblasti hodnocení pro hloubkovou analýzu: Finanční pokrok oblasti podpory 2.1 a 4.2,

Říjen 2012

38


Extrémně vysoké naplňování indikátoru Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem, Analýza příčin dosahování kritických hodnot indikátorů. Finanční pokrok oblasti podpory 2.1 a 4.2 Realizace oblasti podpory 2.1 probíhá odlišně od zbytku ROP SV, a to prostřednictvím Integrovaných plánů rozvoje měst (dále jen IPRM). Již při vyjednávání operačního programu s EK byl na tuto formu čerpání kladen zvláštní důraz. Po spuštění ROP SV musely být nejprve připraveny vlastní IPRM pro města Hradec Králové, Liberec a Pardubice. Do 16. 7. 2012 byly předloženy a schváleny čtyři IPRM. Vlastní příjem projektů probíhá v rámci samostatných výzev (4 výzvy jsou ukončené, 1 výzva probíhá). Celý průběh realizace a naplňování oblasti podpory 2.1 je tedy zásadně ovlivněn komplikovanější a časově náročnější formou implementace. Z toho důvodu vykazuje oblast podpory nejnižší úroveň dosaženého čerpání alokace. Úroveň předpokládaného čerpání je sice již v „ideálním“ spektru, dosahuje však také velice nízkých hodnot. Oblast podpory 4.2 dosahuje na úrovni předpokládaných hodnot podobně nízké úrovně finančního pokroku a společně s oblastí podpory 2.1 představují oblasti s nejnižší úrovní předpokládaného čerpání s rizikem nedosažení stanovených alokací. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast podpory s klasickou formou implementace a první výzva k předkládání projektů byla vyhlášena v první polovině roku 2008, tedy relativně brzo po schválení ROP SV, lze usuzovat, že se jedná o důsledek nižšího zájmu žadatelů o tuto specificky a úzce zaměřenou oblast podpory. Tuto skutečnost potvrzuje počet předložených a schválených projektů: 47 předložených a 36 schválených projektů, tj. vysoká 77 % úspěšnost. Finanční pokrok oblasti podpory 4.2 může zlepšit a riziko jejího nevyčerpání odstranit aktuálně administrovaná výzva č. 32 ukončená v červnu 2012, která nebyla součástí této evaluace. V této výzvě bylo předloženo 22 projektů s celkovou požadovanou výší dotace z EU 104 mil. Kč, s tím, že vyhlášená alokace této výzvy je 85 mil. Kč. Extrémně vysoké naplňování indikátoru 61 02 05 Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem V rámci oblasti podpory 1.2 došlo k předložení, schválení a úspěšnému ukončení a proplacení dvou projektů – Odbavovací systém MHD – 2. etapa a Terminál MHD Fügnerova – modernizace tramvajové trati - předložených Dopravním podnikem měst Liberce a Jablonce nad Nisou, a.s. zaměřených na rozvoj městské hromadné dopravy. Oba projekty měly nastavenu výchozí a cílovou hodnotu indikátoru 61 02 05 Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem 0 a 1 tis. osob. U obou projektů však došlo k výraznému překročení stanovené cílové hodnoty indikátoru a dosažení hodnoty vždy 68 tis. osob. Tato hodnota výrazně překračuje stanovené cílové i dosažené hodnoty tohoto indikátoru u ostatních realizovaných projektů. Vlivem tohoto překročení vykazuje indikátor kriticky vysoké překročení cílové hodnoty o více než 4,5x násobek. Analýza příčin dosahování kritických hodnot indikátorů V rámci této oblasti dochází k hlubší analýze těch indikátorů, u kterých tempo věcného pokroku velice významně převyšuje finanční pokrok nebo naopak tempa finančního pokroku kriticky nedosahuje a tato odchylka může mít vliv na naplňování cílů ROP SV. 1) Oblasti podpory 2.1 a 2.2

Říjen 2012

39


V oblastech podpory 2.1 a 2.2 se objevuje shodný problém s nízkým tempem věcného pokroku indikátoru 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města). Na úrovni oblasti podpory 2.1 se jedná o důsledek nízkého zájmu žadatelů (dosud byly předloženy pouze dvě žádosti o dotaci s tímto indikátorem). V oblasti podpory 2.2 je situace odlišná. Počet předložených projektů a tedy zájem žadatelů je relativně vysoký (předloženo 35 žádostí o dotaci s tímto indikátorem, ale pouze 12 žádostí bylo úspěšných). Jedná se tak na jedné straně o důsledek nízké úspěšnosti těchto projektů v konkurenci ostatních projektů oblasti podpory 2.2. Na straně druhé také výrazný počet úspěšných projektů zaměřených na sociální oblast nebo zdravotnictví volil jako indikátor výsledku nadřazený 65 11 00 Plochu regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem. Jedná se tedy také o určitou metodickou nejednoznačnost nastavení soustavy indikátorů pro žadatele. V oblasti podpory 2.1 dále kriticky převyšuje tempo finančního pokroku pět indikátorů výsledku. Vysoké naplňování těchto indikátorů však nemá negativní vliv na naplňování prvního specifického cíle oblasti podpory 2.1 Posílit pozici a rozvoj regionálních městských center, zejména jejich sociální a fyzické struktury. 2) Oblast podpory 2.3 V oblasti podpory 2.3 výrazně převyšuje tempo finančního pokroku naplňování dvou indikátorů výsledku 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem a 65 20 00 Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů (brownfields) celkem. Vysoké naplňování však nemá vliv na naplňování ostatních indikátorů v této oblasti podpory. Proto je možno konstatovat, že tento stav nemá vliv na naplňování třetího specifického cíle prioritní osy 2 Posílit pozici venkovských oblastí, zejména zvýšením atraktivity fyzického prostředí a zajištěním vysoké kvality života obyvatel. Obecně je zde nutno konstatovat pozitivní dopad relativně rozsáhlé úpravy indikátorů v rámci obou uskutečněných revizí ROP SV (dotkla se pěti ze sedmi indikátorů této oblasti podpory). 3) Oblast podpory 4.1 V oblasti podpory 4.1 kriticky nedosahuje tempa finančního pokroku indikátor výstupu 51 61 21 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields. Tento stav je částečně způsobem charakterem jeho výpočtu. Nicméně i po modelaci budoucího vývoje jeho naplňování zůstává úroveň jeho předpokládaného naplňování na kriticky nízké úrovni pokroku. Vzhledem k riziku nedosažení cílové hodnoty také u indikátoru 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem a úrovni předpokládaného finančního pokroku oblasti podpory, reálně hrozí nedosažení cílových hodnot obou indikátorů. Existuje tak reálné riziko částečného nesplnění prvního specifického cíle prioritní osy 4 Zlepšit podnikatelskou infrastrukturu prostřednictvím rozvoje podnikatelských nemovitostí.

Říjen 2012

40


2.2 PŘÍSPĚVEK ROP SV K CÍLŮM NSRR A LISABONSKÉ STRATEGII 2.2.1 METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem analýzy bylo vyhodnocení příspěvku ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategie a zodpovězení evaluační otázky: Přispívají intervence ROP SV adekvátním způsobem k plnění cílů NSRR a Lisabonské strategie? Analýza měla tyto základní postupové kroky: 1. Zhodnocení aktuálního příspěvku ROP SV k cílům NSRR 2. Zhodnocení aktuálního finančního a věcného příspěvku ROP SV k cílům Lisabonské strategie 3. Hloubková analýza příspěvku ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii

1. Zhodnocení aktuálního příspěvku ROP SV k cílům NSRR Zhodnocení příspěvku ROP SV bylo založeno primárně na analýze indikátorů, které vyjadřují příspěvek ROP SV k realizaci NSRR. V aktuální verzi programovém dokumentu ROP SV není uvedena vazba na indikátory NSRR, neboť to nebylo v souladu s NČI. NOK posuzuje pokrok NSRR na základě vlastních analýz z dat předávaných z IS ŘO do MSC2007 prostřednictvím indikátorů, které si pro tento účel vybral z NČI tak, aby se vázaly k cílům NSRR a současně aby je vykazovaly ŘO. Tyto analýzy „Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR“1 jsou aktualizovány s měsíční frekvencí. Kromě zohlednění informací uvedených v analýzách NOK byl příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR posouzen z hlediska podílu ROP SV na plnění vybraných indikátorů NSRR. Základním údajem je podíl cílové hodnoty daného indikátoru ROP SV na cílové hodnotě indikátoru za NSRR. S tímto údajem byl srovnáván podíl zazávazkovaných hodnot daného indikátoru za ROP SV na zazávazkovaných hodnotách daného indikátoru za NSRR a podíl dosažených hodnot daného indikátoru za ROP SV na dosažených hodnotách daného indikátoru za NSRR. Jsou tedy zjišťovány tři základní hodnoty: Cílová hodnota indikátoru ROP SV / cílová hodnota indikátoru NSRR = X Zazávazkovaná hodnota indikátoru ROP SV / zazávazkovaná hodnota indikátoru NSRR = Y Dosažená hodnota indikátoru ROP SV / dosažená hodnota indikátoru NSRR = Z V principu mohou nastat tři základní situace:

1

Pro potřeby této evaluace byla využita nejaktuálnější dostupná zpráva: NOK (2012): Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR, července 2012, 21 stran, http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/cd9704b5-2cfb-455f-9bcfdacebf577ba7/Analyza-vecneho-pokroku-NSRR .

Říjen 2012

41


1) Podíl plnění daného indikátoru v rámci ROP SV odpovídá podílu základního nastavení cílových hodnot ROP / NSRR (X = Y; X = Z, přičemž do této kategorie jsou zařazeny hodnoty nejen rovny hodnotě X, ale i s rozdílem menším než 2 procentní body) V případě zcela vyrovnaného plnění daného indikátoru je podíl zazávazkovaných, resp. dosažených hodnot srovnatelný s podílem cílovými hodnotami, to znamená, že tempo pokroku ROP SV z hlediska daného indikátoru je obdobné jako pokrok NSRR (plnění daného cíle ROP SV i NSRR probíhá obdobným tempem a příspěvek ROP SV tudíž odpovídá nastaveným hodnotám).

2) Podíl plnění daného indikátoru v rámci ROP SV je menší než podíl základního nastavení cílových hodnot ROP / NSRR (Y < X; Z < X, přičemž do této kategorie jsou zařazeny hodnoty s rozdílem větším než 2 procentní body) V případě pomalejšího plnění daného indikátoru je podíl zazávazkovaných, resp. dosažených hodnot menší než podíl cílových hodnot, to znamená, že tempo pokroku ROP SV z hlediska daného indikátoru je nižší než pokrok NSRR. Plnění daného cíle ROP SV i NSRR probíhá pomaleji a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze tudíž v současné situaci chápat jako nižší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. 3) Podíl plnění daného indikátoru v rámci ROP SV je větší než podíl základního nastavení cílových hodnot ROP / NSRR (Y > X; Z > X, přičemž do této kategorie jsou zařazeny hodnoty s rozdílem větším než 2 procentní body) V případě rychlejšího plnění daného indikátoru je podíl zazávazkovaných, resp. dosažených hodnot vyšší než podíl cílových hodnot, to znamená, že tempo pokroku ROP SV z hlediska daného indikátoru je vyšší než pokrok NSRR. Plnění daného cíle ROP SV i NSRR probíhá rychleji a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze tudíž v současné situaci chápat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. Tento přístup představuje pouze velmi hrubý odhad aktuálního stavu příspěvku ROP SV k plnění cílů NSRR, neboť má některá metodická úzká místa. Jedním z nich je i dostupnost srovnatelných údajů. Analýza je založena na údajích z IS MONIT 7+ a IS MSC2007, přičemž za cíle NSRR byly k dispozici údaje za projekty ve stavu P4+ (v případě závazků) a P45+ (v případě dosažených hodnot). Za ROP SV se pracovalo se závazky i dosaženými hodnotami u projektů ve stavu P3+. Stav P4 nebyl k dispozici, neboť, podle našich informací, po přepnutí ze stavu P3 na P4 se systém automaticky přepíná do stavu P45. V případě dosažených hodnot není, podle názoru zpracovatele, až tak důležitý přesný stav projektů jako právě skutečnost, že daného indikátoru bylo dosaženo. Pro srovnatelnost údajů se proto dosažené hodnoty načítaly rovněž z projektů stavu P3+ s tím, že lze považovat údaje za ROP SV a NSRR v principu za srovnatelné, neboť projekty přímo ze stavu P3 nemohou mít žádné dosažené hodnoty. 2. Zhodnocení aktuálního finančního a věcného příspěvku ROP SV k cílům Lisabonské strategie Zhodnocení příspěvku ROP SV bylo založeno na posouzení věcného a finančního pokroku. Pokud jde o věcný pokrok, vazba relevantních indikátorů na Lisabonskou strategii je označena v Národním číselníku indikátorů a je deklarována v programovém dokumentu ROP SV. Doplňkově je tento aspekt posouzen prostřednictvím vazeb cílů ROP SV na cíle Národního programu reforem. Finanční pokrok je vyhodnocen na základě čerpání prostředků vyhrazených v rámci ROP SV na témata, která se bezprostředně váží na Lisabonskou strategii, tj. na základě earmarkingu. Situace

Říjen 2012

42


z hlediska earmarkingu je posouzena analogicky jako při posuzování finančního pokroku ET 1 optikou následujících stavů projektů, vždy kumulativně, tj. daný stav a vyšší: P3 Projekt doporučen/schválen (včetně navazujících pozitivních stavů a zahrnující i stav N6 Projekt pozastaven), P45 Projekt v realizaci (včetně navazujících pozitivních stavů), P6 Financování projektu ukončeno (včetně navazujících pozitivních stavů), P7 Výdaje projektu certifikovány (včetně navazujícího pozitivního stavu). Pro posouzení finančního pokroku byla využita stejná metodika a kategorie jako při hodnocení věcného a finančního plnění cílů ROP SV (viz předcházející kapitola).

3. Hloubková analýza příspěvku ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii Na základě výsledků prvních dvou kroků této analýzy budou identifikovány faktory, které ohrožují dosažení cílů ROP SV ve vazbě na NSRR a Lisabonskou strategii (např. nevhodně nastavené hodnoty indikátorů či výzvy, vnější faktory atp.). Tyto faktory budou jako možné příčiny diskutovány na fokusní skupině, které se budou účastnit jak zástupci zpracovatele, tak zadavatele a která bude součást 1. průběžné prezentace výsledků. Přehled použitých metod • Desk research • Kvantitativní a kvalitativní analýza • Fokusní skupina Vstupy • Programový dokument ROP SV • Data a sestavy dat z monitorovacího IS (IS MONIT7+, IS MSC2007) • Národní číselník indikátorů • NSRR • Národní program reforem • Výroční zprávy o realizaci ROP SV • Zprávy o realizaci ROP SV pro Monitorovací výbor • Texty výzev • Věcný pokrok vybraných monitorovacích indikátorů NSRR

Říjen 2012

43


2.2.2 VLASTNÍ HODNOCENÍ ZHODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO PŘÍSPĚVKU ROP SV K CÍLŮM NSRR Pokrok plnění cílů NSRR je analyzován každý měsíc na základě vybraných indikátorů z NČI, které se obsahově váží k cílům NSRR, v materiálu „Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR“2. V programovém dokumentu ROP SV je deklarována vazba ROP SV na všechny čtyři priority NSRR, bezprostřední příspěvek ROP SV prostřednictvím naplňování indikátorů NSRR je však sledován u cíle 1 Konkurenceschopná česká ekonomika a cíle 4 Vyvážený rozvoj území. Cíl 1 Konkurenceschopná česká ekonomika je naplňován prostřednictvím regionálních operačních programů především aktivitami v cestovním ruchu, které se váží k prioritě 1.3 Udržitelný rozvoj cestovního ruchu a využití potenciálu kulturního bohatství. Zpráva „Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR“ poukazuje na obecně vyšší závazky v této oblasti, které byly částečně korigovány revizemi operačních programů, což byl i případ ROP SV (mj. indikátor 610110 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras celkem z původních 40 km na současných 120 km a indikátor 630100 Počet nově vybudovaných nebo zrekonstruovaných lůžek celkem ze 450 na 1450 lůžek, tyto indikátory však nejsou zohledněny v této analýze). Stávající míru přezávazkování přičítá NOK snaze ŘO ponechat si rezervu v případě nedokončení některých projektů. Z následující tabulky je patrný pokrok v plnění vybraných indikátorů pro sledování cíle 1 NSRR jak z pozice NSRR, tak z pozice ROP SV. Detailní analýza pokroku ROP SV v těchto tématech je obsahem předcházející části evaluace, zde je kladen důraz na tempo, s jakým přispívá ROP SV k plnění daných cílů NSRR. Z hlediska hodnot zazávazkovaných projektů je u všech tří indikátorů tempo plnění v rámci ROP SV vyšší než v celém NSRR, resp. než by odpovídalo nastaveným hodnotám, v případě indikátoru 52 02 12 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu je plnění překročeno pouze mírně a tempo lze proto považovat za rovnoměrné. Je zřejmé, že oba indikátory jsou z hlediska dosažených hodnot plněny výrazně rychleji, než je celkový postup NSRR a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze interpretovat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. V případě dosažených hodnot byl zaznamenán u indikátoru 61 01 12 Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras pomalejší postup, než by odpovídalo pokroku NSRR, u ostatních dvou indikátorů je buď tempo plnění rovnoměrné vůči plnění NSRR nebo jej překračuje. Celkově je možné shrnout, že všechny sledované indikátory vykazují buď z hlediska dosažených hodnot nebo zazávazkovaných projektů rovnoměrné nebo vyšší tempo plnění, než byl zaznamenán příspěvek u NSRR.

2

Pro potřeby této evaluace byla využita nejaktuálnější dostupná zpráva: NOK (2012): Věcný pokrok vybraných indikátorů NSRR, července 2012, 21 stran, http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/cd9704b5-2cfb-455f-9bcfdacebf577ba7/Analyza-vecneho-pokroku-NSRR .

Říjen 2012

44

Tabulka 26 Příspěvek ROP SV k Cíli 1 NSRR Konkurenceschopná česká ekonomika prostřednictvím vybraných indikátorů (úroveň cílů) Jednotka

520212 Počet nově vytvořených pracovních míst v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu

Počet pracovních míst

610112 Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras 632200 Počet zrekonstruovaných památkových objektů

Cílová hodnota (NSRR)

Závazek (NSRR)

Dosažená hodnota (NSRR)

Cílová hodnota (ROP SV)

Závazek (ROP SV)

Dosažená hodnota (ROP SV)

Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% cílové hodnoty)

Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% závazku)

Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% dosažené hodnoty)

1 828,00

2 572,99

1 061,28

331

513,15

261,64

18,11

19,94

24,65

Počet km

692

867,03

620,96

140

202,64

86,31

20,23

23,37

13,90

Počet objektů

132

214,00

127

20

52,00

19

15,15

24,30

14,96

Pozn. Dosažená hodnota v případě NSRR vychází z údajů k 28. 8. 2012, v případě ROP SV k 27. 8. 2012. Výchozí hodnota je ve všech případech 0. Indikátor 610112 Délka nově vybudovaných nebo rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras není samostatně sledován za ROP SV, jedná se o součet hodnot indikátorů 610110 Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras a 610116 Délka rekonstruovaných cyklostezek a cyklotras. Zdroj: Programový dokument ROP SV, IS MONIT 7+, IS MSC2007, vlastní výpočty na základě údajů z IS MONIT 7+ a IS MSC2007.

K plnění Cíle 4 NSRR Vyvážený rozvoj území přispívá ROP SV ve všech třech prioritách, tj. 4.1 Vyvážený rozvoj regionů, 4.2 Rozvoj městských oblastí i 4.3 Rozvoj venkovských oblastí. Zpráva „Věcný pokrok vybraných indikátor NSRR“ poukazuje rovněž obecně na přezávazkování ze strany regionálních operačních programů a celkově na uspokojivý stav implementace intervencí v rámci tohoto cíle. I v případě těchto indikátorů došlo v poslední revizi k některým modifikacím. Cílová hodnota u indikátorů 610101 Délka nových silnic II. a III. třídy a 610241 Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě byla snížena, naopak u indikátoru 610102 Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy byla zvýšena. Následující tabulka opět ilustruje pokrok v plnění vybraných indikátorů pro sledování cíle 4 NSRR jak z pozice NSRR, tak z pozice ROP SV. Detailní analýza pokroku ROP SV v těchto tématech je obsahem předcházející části evaluace, zde je kladen důraz na tempo, s jakým přispívá ROP SV k plnění daných cílů NSRR. Výsledky jednotlivých indikátorů podle výše nastíněné metodiky pokryjí všechny stanovené kategorie. Z hlediska zazávazkovaných projektů je tempo plnění v rámci ROP SV nižší, než je celkový postup NSRR, a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze interpretovat jako menší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám, pouze u indikátoru 610241 Počet nově pořízených ekologických vozidel ve veřejné dopravě. U ostatních indikátorů je tempo růstu závazků rychlejší nebo rovnoměrné vůči růstu závazků na úrovni NSRR. Podobně v případě dosažených hodnot jsou až na jednu výjimku všechny indikátory plněny buď rovnoměrně, nebo rychleji, než je celkový postup NSRR, a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze zde interpretovat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. Tou výjimkou je indikátor 651100 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem, který vykazuje tempo naplňování nižší vůči růstu dosažených hodnot na úrovni NSRR. Celkově je však možné shrnout, že všechny sledované indikátory vykazují buď z hlediska dosažených hodnot nebo zazávazkovaných projektů rovnoměrné nebo vyšší tempo plnění, než byl zaznamenán příspěvek u NSRR, u žádného indikátoru nebyly zaznamenány problémy u obou sledovaných kategorií současně.

Tabulka 27 Příspěvek ROP SV k cíli 4 NSRR Vyvážený rozvoj území prostřednictvím vybraných indikátorů (úroveň cílů) Jednotka

610101 Délka nových silnic II. a Počet km III. třídy 610102 Délka Počet km rekonstruovaných silnic II. a III. třídy

Cílová hodnota (NSRR)

Závazek (NSRR)

Dosažená hodnota (NSRR)

Cílová hodnota (ROP SV)

Závazek (ROP SV)

Dosažená hodnota (ROP SV)

Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% cílové hodnoty)

Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% závazku)

Příspěvek ROP SV k cílům NSRR (% dosažené hodnoty)

57

42,99

22,48

3

2,96

2,96

5,26

6,89

13,17

1173

956,05

626,72

215

261,58

180,84

18,33

27,36

28,85

1630

1 410,86

1008,46

218

264,54

183,80

13,37

18,75

18,23

610241 Počet nově pořízených Počet ekologických vozidel ve veřejné dopravě

475

505,00

312

40

62,00

30,00

8,42

12,28

9,62

650100 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem

Ha

412

563,79

457,17

50

122,49

76,35

12,14

21,73

16,70

651100 Plocha regenerovaných m² a revitalizovaných objektů ve městech celkem

660600

822 681,58

626855,15

85000

107 162,05

60 695,28

12,87

13,03

9,68

651500 Plocha regenerovaných m² a revitalizovaných objektů ve venkovských oblastech celkem

199700

427 096,87

363391,32

28000

59 287,27

57 780,94

14,02

13,88

15,90

610100 Délka nových a rekonstruovaných silnic II. a III. třídy celkem

Počet km

Pozn. Dosažená hodnota v případě NSRR vychází z údajů k 28. 8. 2012, v případě ROP SV k 27. 8. 2012. Výchozí hodnota je ve všech případech 0. Zdroj: Programový dokument ROP SV, IS MONIT 7+, IS MSC2007, vlastní výpočty na základě údajů z IS MONIT 7+ a IS MSC2007.

ZHODNOCENÍ AKTUÁLNÍHO FINANČNÍHO A VĚCNÉHO PŘÍSPĚVKU K CÍLŮM LISABONSKÉ STRATEGIE Před vyhodnocením finančního a věcného příspěvku ROP SV k cílům Lisabonské strategie je třeba uvést, že ROP SV stejně jako další ROP není na straně České republiky vzhledem k charakteru svých intervencí tím nejdůležitějším nástrojem z hlediska naplňování cílů Lisabonské strategie. Vliv ROP je z tohoto hlediska spíše nepřímý a význam těchto regionální programů lze spatřovat především v přípravě podmínek pro intervence s větším dosahem pro plnění Lisabonské strategie. Věcný příspěvek Výroční zpráva ROP SV poukazuje na to, že hlavní přínos ROP SV k naplňování Lisabonské strategie a k cílům uvedeným v čl. 9 odst. 3 nařízení (ES) č. 1083/2006 spočívá ve zvýšení dopravní dostupnosti a kvality života obyvatel při respektování a naplňování udržitelného rozvoje. V této souvislosti by měl být akcentován zejména prvek modernizace dopravních sítí a zavádění dopravních systémů a prvků s vyšší přidanou hodnotou podporovaný z ROP SV a pak také podpora podnikatelského prostředí a jeho spolupráce se středními školami, učilišti a dalšími relevantními vzdělávacími institucemi a institucemi na trhu práce. Ačkoli právě v této druhé oblasti nelze ROP SV příliš přeceňovat, neboť alokace na tuto prioritu je velmi malá (z EU zdrojů 12 039 553 EUR, tj. 1,8 % celkové alokace). Přímou vazbu na Lisabon má jediný indikátor ROP SV. Jedná se o dopadový indikátor s kódem 520800 Obecná míra nezaměstnanosti za region NUTS 2 celkem. V roce 2010 dosáhla obecná míra nezaměstnanosti podle Výroční zprávy o realizaci ROP SV za rok 2011 7,0 %. Tento indikátor je velmi komplexní a nelze předpokládat, že by intervence ROP SV mohly překonat působení finanční a ekonomické krize a dalších aspektů, které za nárůstem nezaměstnanosti ve skutečnosti stojí. Bezprostřední příspěvek ROP SV k nezaměstnanosti představují vytvořená pracovní místa a nepřímo i zlepšování podmínek pro generování dalších pracovních míst. Z plánovaných 481 pracovních míst jich bylo vytvořeno ke konci roku 2011 350,14 a k 16. červenci 2012 vzniklo dalších více než 36 pracovních míst (na současných 386,73 pracovních míst). Tento ukazatel však má v principu nulovou vypovídací hodnotu z hlediska kvality pracovních míst, což je podstatné z hlediska plnění Lisabonské strategie, která si kladla za cíl vytvářet „lepší“ pracovní místa. Lisabonská strategie byla aktualizována prostřednictvím Strategie Evropa 2020 (2010). Tento dokument definuje tři priority a pět kvantifikovaných cílů. Implementační dokument na národní úrovni představuje Národní program reforem, který je sice koncipován pro celé období 2010 – 2020, ale je každoročně aktualizován. Pro potřeby vyhodnocení příspěvku ROP SV k Lisabonské strategii, resp. Strategii Evropa 2020 jsou proto níže posouzeny vazby či předpokládaný příspěvek ROP SV k cílům Národního programu reforem 2012.


Tabulka 28 Vazba specifických cílů ROP SV a reformních opatření NPR 2012 Specifické cíle ROP SV / Reformní opatření NPR 2012

SC 1 Zvýšit dostupnost regionu a efektivnost dopravy při respektování ochrany životního prostředí

1. Konsolidace veřejných financí 2. Fungující trh práce a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky Národní plán zaměstnanosti 3. Vzdělání jako cesta ke konkurenceschopnosti 4. Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu 5. Podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích 6. Podpora nízkouhlíkové Konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí 7. Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury

SC 2 Zlepšit kvalitu života a veřejných služeb pro obyvatelstvo s důrazem na snižování regionálních disparit X X

SC 3 Zvýšit efektivnost využití přírodního a kulturního potenciálu regionu

X

XX

X

SC 4 Zvýšit atraktivitu regionu pro podnikání a investice

X

XX X

X

X

X

X

Pozn.: x – nepřímá vazba; xx – přímá vazba Zdroj: vlastní zpracování

Finanční příspěvek (earmarking) Finanční pokrok je vyhodnocen na základě čerpání prostředků vyhrazených v rámci ROP SV na témata, která se bezprostředně váží na Lisabonskou strategii, tj. na základě earmarkingu. Z celkové alokace ROP SV je 7,69 % určeno právě na tento typ intervencí, a to v absolutní výši 51 629 827 EUR. Hodnota earmarkingu byla upravena v důsledku dvou revizí ROP SV, které s sebou nesly i přesun finančních prostředků mezi prioritními osami a tím i mezi prioritními tématy. V roce 2010 byla nejprve ponížena z původních 8,48 % na 7,29 % a při následné revizi v roce 2011 byla zvýšena na stávajících 7,69 %. Podíl prostředků ROP SV vyhrazených na témata s vazbou na Lisabonskou strategii je podle Zprávy o plnění Národního programu reforem z roku 2009, která tedy ještě pracuje s původní hodnotou 8,47 % před revizí, je ve srovnání s ostatními ROP SV poměrně vysoký. Staví ROP SV na pomyslné třetí místo po ROP MS s výrazně nejvyšším podílem (18,53 %) a ROP SČ, jehož podíl se však již blíží podílu ROP SV (9,37 %). Ostatní regionální operační programy však na témata spojená s Lisabonskou strategií vyhradily pouze okolo 5 %. Situace z hlediska earmarkingu byla hodnocena optikou tří stavů projektů, tj. projektů, které dosáhly stavu P45, P6 a P7, vždy kumulativně, tj. daný stav a pozitivní vyšší. Z hlediska finančně ukončených Říjen 2012

49


projektů (stav P6 a pozitivní vyšší) a projektů s certifikovanými výdaji (stav P7 a pozitivní vyšší) bylo vyčerpáno k 16. červenci 2012 34,7 %, resp. 22 % z celkových prostředků vyhrazených na témata spojovaná s Lisabonskou strategií. Pro srovnání lze uvést, že k 31. prosinci 2011 bylo vyčerpáno formou projektů ve stavu P6 a vyšším 22 % prostředků (Výroční zpráva o realizaci ROP SV za rok 2011), tj. nárůst o téměř 13 procentních bodů. Výsledky analýzy ukázaly, že z jednotlivých prioritních témat pouze téma 3 vykazuje jak ve stavu P6+, tak ve stavu P7+ vyšší hodnoty čerpání, takže nespadá do kategorie kritického neplnění finančního plánu. Ve stavu P6+ do této skupiny spadá ještě prioritní téma 52. Oproti hodnocení ve Výroční zprávě je nejvýraznější pokrok zřejmý u prioritních témat 28, 52 a 72. Pozitivnější je situace z hlediska stavu P45 a pozitivním vyšším, neboť více než 78 % prostředků v rámci earmarkingu bylo k referenčnímu datu vyčerpáno formou realizovaných projektů nebo projektů v realizaci. Tato hodnota mírně převyšuje míru čerpání alokace stanovenou k referenčnímu datu jako ideální (76,39 %). V kategorii čerpání, která zachycuje interval okolo této ideální hodnoty, se nachází i většina prioritních témat a situace pouze dvou kategorií výdajů vykazuje jisté problémy. V zásadě lze vyčlenit 3 základní skupiny: v kategorii, která poukazuje na neplnění finančního plánu, je zařazeno jediné prioritní téma: 28 Inteligentní dopravní systém, v kategorii, která zachycuje oblast okolo ideální míry čerpání, se nachází prioritní témata: 3 Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.), 5 Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků, 9 Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích, 29 Letiště, 52 Podpora čisté městské dopravy, 68 Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků, 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systému vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku, v kategorii, která identifikuje překročení plánu, se nachází jediné prioritní téma: 8 Ostatní investice do podniků.

Informace o celkovém finančním čerpání podle jednotlivých kategorií výdajů jsou uvedeny v následující tabulce.

Říjen 2012

50

Tabulka 29 Přehled finančního čerpání podle prioritních témat se vztahem k Lisabonské strategii (earmarking) Kód Název prioritního tématu prioritního tématu 3 Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.) 5 Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků 8 Ostatní investice do podniků 9 Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích 28 Inteligentní dopravní systém 29 Letiště 52 Podpora čisté městské dopravy 68 Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systému vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku Celkem za všechny prioritní osy - earmarking

Alokace (EUR)

Alokace (CZK P3+ = P45 + P45 + P6 + (CZK) P6 + (%) P7 + (CZK) P7 + (%) - kurz € = (CZK) (%) 24,77) 280 338 6943972,26 6682223,03 96,23 3753123,03 54,05 3753123,03 54,05

1 584 725

39253638,25

37503590,56

95,54

0,00

8 606 655 1 912 500

213186844,4 47372625

222853743,15 45900000,00

104,53 96,89

104929622,52

49,22 0,00

104929622,52

49,22 0,00

11 760 152 8 144 466 17 149 937 1 265 103

291298965 201738422,8 424803939,5 31336601,31

138751166,67 200785574,62 330 378 530,91 30362465,80

47,63 99,53 77,77 96,89

92937611,67

31,90 0,00 56,08 0,00

47163770,28

16,19 0,00 28,98 0,00

925 951

22935806,27

17926980,82

78,16

4063698,19

17,72

2441968,40

10,65

51 629 827

1278870815

1008282597,66

78,84

335218162,87

34,71

281410223,41

22

238216853,01

0,00

123121739,18

Zdroj: Programový dokument ROP SV, IS MONIT 7+, vlastní výpočty na základě údajů z IS MONIT 7+. Pozn.: Jednotlivé stavy představují kumulativní hodnotu do 16. 7. 2012 a zahrnují údaje za projekty s daným stavem a vyšším. Ve stavu P3 se nevyskytuje žádný projekt, proto jsou sloučeny údaje za tento stav a stav P45 +


IDENTIFIKACE FAKTORŮ OHROŽUJÍCÍCH DOSAŽENÍ CÍLŮ ROP SV VE VAZBĚ NA NSRR A LISABONSKOU STRATEGII Jak vyplynulo z provedené analýzy, z hlediska příspěvku ROP SV vůči cílům NSRR prostřednictvím vybraných indikátorům se nevyskytují v principu žádné problémy, neboť všechny sledované indikátory vykazují v dosažených hodnotách buď rychlejší nebo rovnoměrný postup ve srovnání s celkovým postupem NSRR a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze interpretovat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. Toto zjištění je v souladu se zjištěním v rámci předcházející kapitoly, neboť věcný pokrok všech sledovaných indikátorů překročil cílové hodnoty, s výjimkou indikátoru 610101 Délka nových silnic II. a III. třídy, kde jsou však již rovněž prakticky naplněny. Jinou otázkou jsou rizika přeplnění těchto indikátorů ve vazbě na finanční čerpání, tato problematika je však řešena podrobněji v rámci evaluačního tématu 1. Pokud jde o prioritní témata navázaná na Lisabonskou strategii, současný stav naplnění čerpání prostředků vyhrazených na tato prioritní témata zajistily v principu čtyři oblasti podpory, jejichž výčet a vazba na daná prioritní témata specifikuje následující tabulka. Z této tabulky je rovněž patrné, že jednotlivá prioritní témata, resp. dosažený finanční pokrok v nich často koresponduje s dosaženou hodnotou čerpání dané relevantní oblasti podpory. Zcela shodný finanční pokrok je u oblasti podpory 1.3 a prioritního tématu 29, což je dáno jediným podpořeným projektem této prioritní oblasti a současně i prioritního tématu. Oblast podpory 1.2 vykazuje optimální kategorii čerpání, kategorie výdajů 28 vykazuje nízké čerpání a kategorie 52 optimální stav. Znamená to, že v obou prioritních tématech je prostor pro další projekty a současný stav čerpání v oblasti podpory ještě umožňuje jejich podporu. Již nyní jsou v procesu schvalování některé další projekty. Kategorie výdajů 28 vykazuje nízký finanční pokrok mimo jiné jako důsledek poslední revize ROP SV, se kterou bylo spojeno i navýšení prostředků pro toto prioritní téma. Oblast podpory 4.1 poměrně těsně spadá do kategorie překročení finančního plánu a v podstatě tytéž hodnoty byly identifikovány i u relevantních prioritních témat. Prioritní téma rovněž mírně překračuje hranici stanovenou pro optimální stav čerpání, ostatní ji poměrně těsně dotahují, to znamená, že jsou prakticky plně vyčerpány a tato oblast podpory by měla být již v podstatě uzavřena. Oblast podpory 4.2 se blíží ideální hodnotě čerpání a obě relevantní earmarkingová témata ji převyšují, byť ještě nepřesáhla hranici pro přečerpání finanční alokace. Prioritní téma 3 je již prakticky vyčerpáno a téměř optimální současná situace u prioritního tématu 72 směřuje k celkovému vyčerpání v závislosti na výsledcích 32. výzvy. Pro informaci lze uvést, že bez revize ROP SV by byly hodnoty čerpání earmarkingu obecně zhoršené, neboť prioritní témata 3, 5, 68 by se dostala do kategorie kritického neplnění finančního plánu a prioritní téma 9 by vykazovalo velmi výrazné, více než trojnásobné přečerpání.

Září 2012

52


Tabulka 30 Srovnání finančního pokroku relevantních oblastí podpory a prioritních témat s vazbou na earmarking Oblast podpory

Finanční pokrok oblasti podpory (stav P3 a vyšší)

Prioritní téma

1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání

86,62

28 Inteligentní dopravní systém 52 Podpora čisté městské dopravy 29 Letiště

4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu

99,53 103,73

68,85

5 Pokročilé podpůrné služby pro podniky a skupiny podniků 8 Ostatní investice do podniků 9 Ostatní opatření stimulující výzkum, inovace a podnikavost v malých a středních podnicích 68 Podpora samostatné výdělečné činnosti a zakládání podniků 3 Přenos technologií a zdokonalení sítí spolupráce mezi malými podniky navzájem, mezi malými a středními podniky a dalšími podniky a univerzitami, institucemi postsekundárního vzdělávání všech druhů, regionálními orgány, výzkumnými středisky a vědeckými a technologickými středisky (vědecké a technologické parky, technická střediska atd.) 72 Navrhování, zavádění a provádění reforem systému vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnatelnost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku

Finanční pokrok prioritního tématu (stav P3 a vyšší) 47,63 77,77 99,53 95,54 104,53 96,89

96,89 96,23

78,16

Zdroj: Vlastní výpočty na základě údajů z IS MONIT 7+. K 16. červenci 2012 nebyl žádný projekt se sledovanými prioritními tématy doporučen nebo schválen k financování. V procesu schvalování je 11 projektů, které se vztahují k prioritním tématům 28, 52 a 72, to znamená témat nacházejících se v kategorii ideální míry čerpání. Podle plánu výzev ROP Severovýchod na rok 2012 schváleného na 32. zasedání Výboru Regionální rady regionu soudržnosti Severovýchod už se v letošním roce nechystá vyhlášení žádné výzvy.

Říjen 2012

53


2.3 EFEKTIVITA INTERVENCÍ A DOPADY ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI

2.3.1 METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem tohoto kroku analýzy bylo vyhodnocení efektivity a dopadů ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu a zodpovězení následujících evaluačních otázek: Jsou zdroje poskytnuté z ROP SV využívány účelně, účinně a hospodárně? Jsou doposud dosažené výsledky intervencí adekvátní vynaloženým prostředkům? Bylo by možné při stejné výši poskytnutých zdrojů dosáhnout lepších výsledků, resp. vyšších socioekonomických přínosů? Pokud ano, tak jakým způsobem? Jakých pozitivních výstupů, výsledků a dopadů bylo celkově dosaženo prostřednictvím intervencí ROP SV? Přinášejí intervence ROP SV významné pozitivní efekty z pohledu dopadů na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti? Do jaké míry intervence ROP SV do této chvíle přispěly k eliminaci problémů regionu (uvedených ve „stromu problémů“ v programovém dokumentu)? Jaké intervence se prokázaly z hlediska vlivu na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti jako nejprospěšnější? Existují některé intervence, které se prokázaly jako neúspěšné, resp. nemající dostatečný dopad? O jaké intervence se jedná a co je příčinou jejich neúspěchu? Analýza bude mít tyto základní postupové kroky: 1) Příprava podkladů pro hodnocení 2) Expertní posouzení – hospodárnost poskytování prostředků z ROP SV 3) Expertní posouzení – multikriteriální analýza 4) Syntéza

Na úvod podrobnějšího popisu metodického přístupu je vhodné definovat termíny, které se objevují v evaluačních otázkách této evaluace. Vycházejí z konceptu 3E, tj. efficiency, effectiveness, economy a v češtině se s nimi někdy pracuje také pod označením 3Ú, tedy účinnost, účelnost, úspornost3. Širší rámec doplňuje ještě posouzení vlivu na socioekonomický rozvoj regionu (tedy socioekonomické dopady). Účinnost (efficiency) hodnotí, jak účinně jsou převáděny zdroje na výsledky, tj. zda byly intervence provedeny správně např. za použití vhodných nástrojů, směřovány pro vhodné příjemce či za použití adekvátní alokace.

3

Např. Evaluační plán OPLZZ 2008 – 2015.

Říjen 2012

54


Účelnost (effecitveness) lze definovat jako míru, po kterou se podařilo splnit vytčené cíle, resp. naplnit účel dané intervence. Ve vazbě na ROP SV lze takto označit míru, po kterou měly intervence smysl v kontextu problémů regionu Severovýchod. Hospodárnost (economy) posuzuje, zda bylo dosaženo požadovaných výsledků za nejnižších nákladů. Socioekonomické dopady pak představují komplexnější parametr a sledují vliv dané intervence na socioekonomický rozvoj regionu. Všechny tyto čtyři aspekty jsou zohledněny v níže popsané metodice. Zpracování tohoto evaluačního tématu je založeno na expertním multikriteriálním hodnocení. Z tohoto základního přístupu je poněkud vyčleněno posouzení hospodárnosti, neboť expertní hodnocení této oblasti se opírá o přístup ŘO k zajištění hospodárného poskytování prostředků z ROP SV.

1. Příprava podkladů pro hodnocení Na základě metody desk research byla připravena souhrnná informace pro experty, kteří provedli následnou kvalitativní analýzu. Tento podklad obsahoval především následující údaje: cíle a stručný popis intervencí, a to včetně jejich alokace, indikátorů, typů příjemců, cílových skupin apod., shrnutí výsledků hodnocení finančního a věcného pokroku, souhrnná data o podpořených projektech, 2-3 typové projekty (primárně za oblast podpory) a jejich resumé, konkrétně: název, zaměření – cíle, náklady, typ příjemce, indikátory a jejich plnění. Součástí přípravy podkladů pro expertní posouzení byla i identifikace problémů ze stromu problémů s největší relevancí pro danou intervenci (primárně na úrovni oblasti podpory), tj. byly přiděleny váhy jednotlivým problémům v kontextu daných intervencí (viz následující matice). Tyto problémy vycházejí ze stromu problémů prezentovaného v programovém dokumentu ROP SV4 s tím, že vazba intervencí byla zvolena k problémům ve dvou úrovních podle použité kategorizace ve stromu problémů. Jednak z pozice identifikovaných problémových oblastí (špatná dopravní infrastruktura, disparity mezi městem a venkovem, nízká kvalita veřejných služeb, nevyužitý potenciál CR v regionu, nízká konkurenceschopnost podnikatelského sektoru), kde jsou zohledněny i uvedené příčiny těchto problémů, ve druhém stupni pak vztah k ústřednímu problému (Region s nízkou úrovní konkurenceschopnosti ekonomiky, vysokou nezaměstnaností, s územními disparitami, s nižší kvalitou života obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy), který je nicméně rozčleněn na dílčí aspekty tak, jak to vyplývá z jeho znění. Pro samotné posouzení byla použita škála se čtyřmi kategoriemi: 0 - problém je pro danou intervenci nevýznamný,

4

Regionální operační program NUTS 2 Severovýchod, str. 95.

Říjen 2012

55


1 – problém je pro danou intervenci málo významný, 2 – problém je pro danou intervenci středně významný, 3 – problém je pro danou intervenci velmi významný. Do další úrovně hodnocení pak postupují problémy, které jsou pro danou intervenci středně a velmi významné, tj. kategorie 2 a 3. Intervence/problémy Intervence 1 Intervence 2

Problém 1 (ze stromu problémů) 0 2

Problém 2 (ze stromu problémů) atd. 1 3

2. Expertní posouzení – hospodárnost poskytování prostředků z ROP SV Zpracovatel považuje hospodárnost za významný aspekt, který je nicméně předmětem mnoha samostatných hodnocení a zejména kontrol. Z tohoto důvodu byla hospodárnost posouzena z hlediska přístupu ŘO k zajištění hospodárného poskytování prostředků z ROP SV. Tento přístup byl analyzován na základě realizačních dokumentů ROP SV, přičemž cílem bylo zjistit, jak jsou nastaveny a jak fungují postupy, které zajišťují hospodárnost projektů, a postupy určené pro vyloučení projektů, jež nejsou hospodárné. Součástí tohoto posouzení byl i hloubkový rozhovor realizovaný na ŘO. 3. Expertní posouzení – multikriteriální analýza Expertní multikriteriální posouzení mělo celkem 3 dimenze – (i) účelnost, (ii) efektivita (účinnost), (iii) vliv na socioekonomický rozvoj na region. Každá intervence byla posouzena třemi nezávislými experty a jejich hodnocení znamenalo podklad pro syntézu. Tito experti zvolili jednu z možných kategorií v posuzovaném tématu a svoji volbu zdůvodnili. Jednotlivé intervence jsou z hlediska svého vlivu na dané kritérium ohodnoceny na pětibodové škále, přičemž význam jednotlivých stupňů je pro dané posuzované aspekty definován dále. Na tomto místě je vhodné uvést, že na žádost zadavatel byly akcentovány přínosy, tedy pozitivní strana posuzovaných témat, a to formou podrobnějšího členění pozitivních kategorií. Hodnotitelé mají nicméně přirozeně možnost zvolit pozitivní, neutrální i negativní kategorii. i) Účelnost Každá intervence byla posouzena z hlediska své účelnosti, tedy významu, který měly intervence na řešení problémů regionu Severovýchod. Posouzení každé intervence se vztahuje k relevantním problémům ze stromu problémů definovaného v ROP SV. Relevance problémů (ve smyslu jejich významu pro danou intervenci) byla posouzena v předchozím kroku pro každou oblast podpory. Oproti předchozímu posouzení vazby problémů a intervencí je v tomto bodě zohledněno již i provádění dané intervence, to znamená nikoli pouze nastavení oblastí podpory tak, jak je uvedeno v programovém dokumentu (neboť to měla za úkol již ex-ante evaluace), ale i implementace intervence z hlediska podpořených projektů. Jednotlivé intervence z hlediska svého vlivu na konkrétní problém byly ohodnoceny na pětibodové škále: A (- 1) – provádění intervence mělo / má na řešený problém spíše negativní vliv, Říjen 2012

56


B (0) – provádění intervence mělo / má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – provádění intervence mělo / má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – provádění intervence mělo / má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) – provádění intervence mělo / má na řešený problém velmi pozitivní vliv.

Posouzení bylo provedeno pro všechny problémy, které byly v předchozím kroku vyhodnoceny pro danou intervenci jako středně a málo významné. ii) Efektivita intervencí ROP SV Toto kritérium je definováno jako posouzení toho, zda byl způsob provedení intervence adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částce). Toto hodnocení bylo rovněž založeno na expertním posouzení podle pětibodové škály: A (- 1) – intervence byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita intervence byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita intervence byla / je nízká, D (2) – efektivita intervence byla / je střední, E (3) - efektivita intervence byla / je velmi vysoká.

iii) Intervence ROP SV a jejich vliv na socioekonomický rozvoj regionu Posledním kritériem bylo posouzení intervencí ROP SV z hlediska jejich vlivu na socioekonomický rozvoj regionu. Hodnocení zdůrazňuje přínosy pro region. A (- 1) – realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace intervence měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv.

4. Syntéza Posledním krokem byla syntéza posouzení jednotlivých expertů, a to mimo jiné formou křížového hodnocení kombinujícího vliv na socioekonomický rozvoj a efektivitu.

Říjen 2012

57


Přehled použitých metod Desk research Kvalitativní analýza Hloubkový rozhovor Multikriteriální analýza Expertní hodnocení Vstupy Programový dokument ROP SV Data a sestavy dat z monitorovacího IS (IS MONIT7+) Výroční monitorovací zprávy ROP SV Zprávy o realizaci ROP SV

2.3.2 VLASTNÍ HODNOCENÍ Jak bylo uvedeno, multikriteriální analýze, jejíž výstupy jsou prezentovány nejprve podle jednotlivých prioritních os, resp. oblastí podpory, předchází expertní posouzení hospodárnosti. EXPERTNÍ POSOUZENÍ – HOSPODÁRNOST POSKYTOVÁNÍ PROSTŘEDKŮ Z ROP SV Jedním ze zásadních principů, který by měl být uplatňován při vynakládání veřejných prostředků ROP SV, je princip 3E tj. princip hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti. Přitom principem hospodárnosti se rozumí, jak již bylo uvedeno dříve, že výdaje jsou přiměřené a jsou minimalizovány při současném respektování cílů projektu. V rámci ověření principu účelnosti je posuzována přímá vazba výdaje na projekt a nezbytnost takového výdaje pro realizaci projektu. Uplatňování principu efektivnosti by pak mělo zajistit maximalizaci poměru mezi vstupy/vynaloženými prostředky a výstupy. Tato kapitola se primárně zaměřuje na vyhodnocení uplatňování principu hospodárnosti, přičemž posouzení se snaží odpovědět na evaluační otázku: Jsou zdroje poskytnuté z ROP SV využívány účelně, účinně a hospodárně? Tato základní evaluační otázka je pak pro účely tohoto hodnocení modifikována na otázky: Jakým způsobem je implementován princip hospodárnosti do celého procesu vynakládání prostředků ROP SV? Je tento způsob adekvátní tak, aby zdroje byly poskytovány hospodárně? Jak již bylo uvedeno ve vstupní zprávě, pro vyhodnocení hospodárnosti byl po dohodě se zadavatelem zvolen procesní přístup tj. hospodárnost je v rámci evaluace posouzena z hlediska přístupu ŘO k zajištění hospodárného poskytování prostředků z ROP SV. Tento přístup je analyzován na základě realizačních dokumentů ROP SV, především Operačního manuálu a Příručky pro žadatele a příjemce, přičemž cílem bylo zjistit, jak jsou nastaveny a jak v praxi fungují postupy, které zajišťují hospodárnost projektů. Součástí analýzy byl rovněž hloubkový rozhovor s pracovníkem ŘO. Řídicí orgán má možnost využít různé mechanismy a nástroje, které zajistí, aby realizované projekty respektovaly princip 3E, resp. konkrétně naplňovaly princip hospodárnosti. Tyto mechanismy a nástroje spočívají ve stanovení pravidel pro žadatele a příjemce a samozřejmě v následné kontrole Říjen 2012

58


jejich dodržování. Výčet těchto mechanismů pravděpodobně není úplný, ale představuje hlavní způsoby. Mezi tyto mechanismy a nástroje patří: Stanovení limitů minimálních a maximálních způsobilých výdajů Stanovení pravidel pro zadávání veřejných zakázek Aplikace mechanismu projektů vytvářejících příjmy Posouzení způsobilosti a přiměřenosti výdajů v rámci jednotlivých fází projektu Stanovení pravidel pro financování vícenákladů Stanovení pravidel pro schvalování změn indikátorů Kontrolní mechanismy V rámci evaluace jsme se pokusili ověřit využívání jednotlivých nástrojů v praxi a případně jsme zjištěné skutečnosti diskutovali v souvislosti s určitým ideálním stavem, jakým by měly být tyto nástroje využívány. STANOVENÍ LIMITŮ MINIMÁLNÍCH A MAXIMÁLNÍCH ZPŮSOBILÝCH VÝDAJŮ V rámci Prováděcího dokumentu a případně v rámci jednotlivých výzev dochází ke stanovení minimálních celkových způsobilých výdajů projektu. K tomuto omezení však nedochází za účelem zajištění principu hospodárnosti. Primárním účelem je eliminace přijímání velkého počtu malých projektů, jejichž kontrola a hodnocení by příliš zatížila celý administrativní aparát. Kontrola naplnění těchto požadavků je prováděna v rámci kontroly přijatelnosti. Zároveň dochází ke stanovení limitů pro hlavní a vedlejší způsobilé výdaje a dále pak limitů pro některé typy výdajů v rámci hlavních způsobilých výdajů (např. omezení pro nákup nemovitostí, omezení výdajů na projektovou dokumentaci apod.). Toto omezení má za cíl především zamezit tříštění finančních prostředků na aktivity, které nejsou hlavním předmětem a smyslem projektu a zajistí tak účelnost vynaložených prostředků. Vedlejším efektem tohoto opatření pak je rovněž zajištění hospodárnosti výdajů. Zjištění a doporučení Stanovení limitů může ovlivnit hospodárnost spíše okrajově a to především formou stanovení maximálního limitu celkových způsobilých výdajů. Tento institut není ŘO využíván. Nicméně vzhledem k jeho omezenému vlivu na hospodárnost prostředků, nepovažujeme využívání tohoto nástroje za nutné. Zajištění účelnosti vynakládání prostředků formou stanovení limitů pro hlavní a vedlejší způsobilé výdaje je ŘO ROP SV zajištěno v dostatečné míře. STANOVENÍ PRAVIDEL PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Hospodárné vynakládání finančních prostředků by měla zajistit aplikace soutěžních principů transparentnosti, rovného přístupu a nediskriminace v souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „Zákon“). Obecně lze konstatovat, že postupy pro transparentní zadávání veřejných zakázek zajišťují základní zohlednění principu 3E. Mechanismus soutěže v rámci procesu výběrového řízení v podstatě zajistí

Říjen 2012

59


realizaci zakázky za nejnižší možnou cenu v místě plnění, případně realizaci zakázky v nejlepším poměru ceny, kvality a dalších hodnoticích kritérií a je určitou základní zárukou hospodárného a efektivního využití prostředků ROP SV. Za účelem transparentního, rovného a nediskriminačního přístupu při zadávání zakázek vydal ŘO Pokyn pro zadávání veřejných zakázek, kterými se musí příjemci řídit. Pokyny stanovují povinnosti pro zadavatele dle Zákona (veřejné zadavatele, dotované zadavatele nebo sektorové zadavatele) a povinnosti pro ostatní příjemce, kteří se s ohledem na svůj status nemusí Zákonem řídit. Pro zadavatele dle zákona Pokyny stanovují závazné postupy při zadávání zakázek malého rozsahu tj. zakázek, které nejsou zákonem explicitně řešené a řídí se pouze §6 Zákona. Pro ostatní příjemce jsou upraveny závazné postupy jak při zadávání zakázek malého rozsahu, tak při zadávání zakázek podlimitních a nadlimitních. Závazné postupy upravují: Hlavní zásady zadávání zakázek Povinnosti zadavatele vůči ŘO Obsah výzvy, zadávací dokumentace a formu jejího zveřejnění Postupy pro otevírání obálek a posouzení a hodnocení nabídek Pravidla pro sestavení hodnotící komise Postupy výběru nejvhodnější nabídky a uzavření smlouvy s vítězným dodavatelem Významnou pomocí pro příjemce je seznam dokumentace veřejné zakázky, který je zadavatel povinen uchovávat a který podléhá kontrole ŘO. Kontrola ŘO v souvislosti se zadávání veřejných zakázek je upravena následovně: Kontrola VŘ ve fázi kontroly přijatelnosti - v této fázi je kontrolováno pouze, zda a jaké zakázky jsou v rámci projektu plánovány. Není kontrolována správnost postupu. Kontrola dokumentace VZ před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace (pokud je VŘ již ukončeno) - předmětem kontroly dokumentace je správnost postupu zadání veřejné zakázky. Kontrola dokumentace VZ jako součást kontroly související s předložením Monitorovací zprávy a ŽOP (pokud je VŘ ukončeno až po podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace) předmětem kontroly dokumentace je správnost postupu zadání veřejné zakázky. Účast pracovníka URR na jednání hodnotící komise jako pozorovatele – tento institut není ŘO příliš využíván. V případě nezpůsobilých výdajů je prováděna pouze částečná kontrola s ohledem na prověření, zda nedochází k dělení zakázky. Kromě těchto základních kontrol, může příjemce využít možnost nechat si zkontrolovat dosavadní průběh výběrového řízení ještě před podpisem smlouvy s vítězným dodavatelem. V takovém případě je příjemce povinen informovat URR o vyhlášení takového zadávacího řízení a předpokládaném termínu rozhodnutí o vítězném dodavateli. Na základě těchto informací URR plánuje kapacity příslušných kontrolorů. Toto opatření má s účinností od 1. 7. 2012 povinný charakter u nadlimitních VZ zadávaných dle Pokynů pro zadávání veřejných zakázek, pro ostatní projekty je nepovinné. Ačkoliv toto opatření nemá povinný charakter pro zakázky nespadající pod zákon, zakázky malého rozsahu a zakázky podlimitní zadávané dle Pokynů, je příjemcům vždy doporučováno, aby možnosti kontroly před podpisem smlouvy s vítězným dodavatelem využívali. Chybovost v zadávacích řízeních je značná

Říjen 2012

60


a kontrola postupů zadavatele může předejít případným již nevratným chybám a následným nesrovnalostem. Na základě těchto doporučení tak ke kontrole dokumentace před podpisem smlouvy s vítězným dodavatelem dochází u většiny projektů. Doporučující charakter je ponechán především z toho důvodu, aby případné neplnění těchto povinností ze strany příjemců nevyvolávalo nutnost jejich sankcionování a zůstal ponechán především preventivní charakter tohoto opatření. Zjištění a doporučení Mechanismus zadávání veřejných zakázek zajišťuje jeden ze základních prvků kontroly hospodárnosti vynaložených prostředků ROP SV a v případě, že je zadávání zakázek praktikováno dle stanovených Pokynů, zajišťuje tento mechanismus dostatečnou záruku, že výdaje jsou vynakládány za v místě nejvýhodnějších podmínek. Je však třeba konstatovat, že ačkoliv Pokyny pro zadávání veřejných zakázek jsou přehledné a dostatečně návodné, pochybení při zadávání zakázek především formálního charakteru jsou četná a z toho důvodu jsou preventivní opatření na místě. Velmi oceňujeme možnost kontroly veškeré dokumentace před podpisem smlouvy s vítězným dodavatelem, jakož i jeho postavení na principu dobrovolnosti. Toto opatření má především preventivní charakter a není tak žádoucí vytvářením dalšího závazného pravidla zmnožovat potenciální důvody sankcionování příjemců v případě nedodržování takto stanovených závazných pravidel. V kontrolních nástrojích není stanovena kontrola zadávací dokumentace veřejné zakázky před vyhlášením veřejné zakázky.5 Zadávací dokumentace je přitom základním dokumentem, který nastavuje celý systém zadání veřejné zakázky a který pak ovlivňuje i další proces výběrového řízení. Četnost formálních i zcela zásadních chyb ovlivňujících transparentní a nediskriminační postup zadání v zadávací dokumentaci přitom bývá rovněž značná. Z toho důvodu doporučujeme do kontrolních nástrojů zařadit i povinnou případně dobrovolnou kontrolu zadávací dokumentace ještě před zahájením samotného zadávacího řízení. V Pokynech pro zadávání veřejných zakázek není explicitně řešeno zadávání dodatečných pracích. Veškeré výklady k posuzování dodatečných prací, definice vícenákladů a méněnákladů, víceprací a méněprací jsou obsaženy v metodických pokynech a informacích (Metodický pokyn č. 8, 13, 18 a 36, Metodická informace č. 14), které byly následně zapracovány do Příručky pro žadatele a příjemce. Metodické pokyny resp. kapitola 6.2.3 PPŽP řeší mimo jiné i pojem chyby v projektu a zpřesňují podmínky změn materiálů, které nemají charakter vícepráce a méněpráce. Metodické pokyny řeší uvedené termíny především z hlediska způsobilosti, je v nich i stručněji řešena provazba na zadávání dodatečných prací dle zákona. Dodatečné práce musí být vždy oznamovány ŘO jako změna a jejich zadání jakož i způsobilost jsou řešeny v rámci projednání této změny s příslušným pracovníkem ŘO. Jako způsobilé jsou uznávány pouze dodatečné práce6, které mají charakter víceprací tj. vznikly z důvodu objektivně nepředvídatelných okolností. Takové vícepráce je rovněž možné zadat dle Zákona formou jednacího řízení bez uveřejnění. Ostatní dodatečné práce a s tím související vícenáklady nejsou obecně uznávány jako způsobilé. Tyto dodatečné práce je třeba dle Zákona zadat jako samostatnou zakázku dle předpokládané hodnoty dodatečných prací.

5

Kontrola ZD je součástí kontroly veřejné zakázky ve fázi před podpisem smlouvy s vítězným uchazečem (u většiny projektů) a po ukončení zadávacího řízení (u všech projektů). 6

Jedná se o dodatečné práce mající charakter vícepráce max. do výše 5 % původní ceny zakázky. Dále je možné zahrnout do ZV dodatečné práce mající charakter vícepráce formou zápočtu s méněpracemi také max. do výše 5 % původní VZ.

Říjen 2012

61


Obecně lze říci, že problematika zadávání dodatečných prací je značně komplikovaná, protože na národní ani evropské úrovni neexistuje jednoznačná legislativa a právní výklady, které by postihovaly veškeré případy změn na stavbě či jiných dodávkách a s tím související vznik dodatečných prací. Nejednoznačné je rovněž posouzení objektivní nepředvídatelnosti a v tomto ohledu tak příjemci nemají právní jistotu. Způsob, jakým Metodické pokyny problematiku řeší, je správný, nicméně pro běžné příjemce může být obtížné informace vstřebat a aplikovat na konkrétní situace vzniklé u jednotlivých projektů. Významný důraz proto přisuzujeme i osobnímu projednání změn projektu mezi příjemci a URR. Velmi pozitivní vliv také mají semináře pro příjemce pořádané URR, kde je problematika zadávání a uznávání způsobilosti dodatečných prací příjemcům dopodrobna vysvětlena včetně praktických příkladů. Pro nové programovací období proto doporučujeme vytvořit pro problematiku jeden společnou Metodiku, která by kromě základních definicí a pravidel vysvětlovala problematiku rovněž v určité návodné formě a obsahoval konkrétní příklady. Na závěr bychom chtěli upozornit na určitý rozpor mezi mechanismem zadávání veřejných zakázek a níže zmíněnou cenovou kontrolou jednotlivých položek. Mechanismus zadávání veřejných zakázek totiž zajistí realizaci celé zakázky v souhrnu za nejvýhodnějších podmínek v daném místě a čase, tzn., pokud je jediným kritériem nejnižší cena, je zakázka vysoutěžená za nejvýhodnější cenu. Jedná se však o cenu souhrnnou za celé dílo. Proces hodnocení nabídek umožňuje posuzovat jednotlivé nabídkové ceny za dílčí plnění pouze v případě, že si zadavatel vyhradil maximální přípustné ceny za dílčí plnění v zadávací dokumentaci.7 Toto se však zpravidla se týká ucelenějších celků dílčích plnění a nebývá aplikováno na úrovni nabídkových cen za dílčí položky na úrovni například jednolitých kusů zařizovacích předmětů. Například v zakázce na dodávku stavebních prací není možné posuzovat, zda nabídka obsahuje výhodně naceněné svislé konstrukce a naopak předraženou sanitární techniku apod. Zakázka je posouzena jako nejvýhodnější proto, že v souhrnu nabízí nejnižší cenu. Přitom však může nastat situace, že vítězná nabídka je v dílčí položce výrazně dražší než jiné nabídky, ale naopak nízko jsou naceněny jiné položky. V takovém případě pak cenová kontrola dílčích položek jde v podstatě proti mechanismu zadávání veřejných zakázek, jelikož se dá předpokládat, že celková vysoutěžená cena představuje v souhrnu ceny v místě a čase obvyklé. Tento mechanismus nicméně neřeší přiměřenost nákladů v souvislosti s financováním určitého standardu (tzn. ve smyslu teze, že z dotačních prostředků by neměly být financovány nadstandardní záležitosti, viz kapitola níže). V tomto ohledu je pak cenová kontrola stále na místě. APLIKACE MECHANISMU PROJEKTŮ VYTVÁŘEJÍCÍCH PŘÍJMY Mechanismus pro projekty vytvářející příjmy zabraňuje poskytnutí nenáležitých výhod příjemci resp. nadměrnému financování projektu. Mechanismus zajišťuje, aby příjemce obdržel pouze takovou výši prostředků, která je nutná k úspěšné realizaci projektu. Výpočtem finanční mezery dochází ke snížení dotace (v případě započtení tzv. jiných příjmů dochází ke snížení způsobilých výdajů) u ziskových projektů, které však nezakládají veřejnou podporu. Tímto způsobem dochází k eliminaci financování ziskových projektů ve větší než potřebné míře, tzn. mechanismus je jedním z nástrojů pro naplnění principu hospodárnosti vynakládání prostředků SF. Mechanismus spočívá ve výpočtu příjmů projektu během jeho realizace a provozní fáze a následně pomocí určitého algoritmu jsou o tyto příjmy sníženy způsobilé výdaje resp. snížena dotace. Mechanismus vychází z čl. 55 Obecného nařízení č. 1083/2006. Na uvedené nařízení pak navazuje Metodická příručka pro projekty vytvářením příjmy vydaná v březnu 2011 Ministerstvem pro místní

7

Kromě toho je součástí posouzení nabídek i posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu plnění ve smyslu posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny (§77 ZVZ)

Říjen 2012

62


rozvoj. Pravidla pro projekty vytvářející příjmy jsou následně zapracovávána do pravidel jednotlivých operačních programů. ROP SV za tímto účelem vydal Metodiky projektů generujících příjmy, která je nedílnou součástí Příručky pro žadatele a příjemce. Zjištění a doporučení Metodika pro projekty generující příjmy vydaná ROP SV je zpracována na základě Metodické příručky MMR a jako taková zcela využívá tento mechanismus za účelem zajištění hospodárnosti vynaložených prostředků. Kromě zajištění hospodárnosti má však Metodika další aspekty, které se projeví především v provozní fázi projektů. Tyto aspekty jsou diskutovány v kapitole č. 2.0. POSOUZENÍ ZPŮSOBILOSTI A PŘIMĚŘENOSTI VÝDAJŮ V RÁMCI JEDNOTLIVÝCH FÁZÍ PROJEKTU Posouzení způsobilosti a přiměřenosti je jedním z hlavních způsobů zajištění hospodárnosti vynaložených prostředků. Způsobilost je posuzována na základě porovnání výdajů s obecně stanovenými pravidly pro celý program ROP SV a pro jednotlivé oblasti podpory. Posouzení přiměřenosti nákladů by mělo posoudit: a) zda cena jednotlivých plnění je v místě a čase obvyklá, b) zda cena i přesto, že je v místě a čase obvyklá, nepřesahuje určitý standard, který je žádoucí z prostředků ROP financovat. Realizace projektu za ceny v místě a čase obvyklé je zajištěna jednak mechanismem zadávání veřejných zakázek (viz výše) a dále pak cenovým posouzením plánovaných či skutečných dílčích výdajů. Toto posouzení je možné provádět expertně, a nebo na základě mechanického posouzení dílčích výdajů vůči předem stanoveným standardním jednotkovým cenám. Zatímco expertní posouzení vychází z odbornosti a zkušenosti expertů v dané oblasti, posouzení jednotkových výdajů se musí opírat o určité předem stanovené katalogy jednotkových cen. Takové katalogy jsou běžně k dispozici v případě stavebních nákladů případně výkonu inženýrských a projekčních činností, problematické je však stanovení jednotkových cen u ostatních nákladů např. vnitřního vybavení, poradenství apod. V této souvislosti pak nastává otázka stanovení určitého standardu, ačkoliv cena plnění může být posouzena jako v místě a čase obvyklá. Například vnitřní vybavení (židle, postele apod.) 4 hvězdičkového hotelu budou pořízeny za jinou cenu než vybavení turistické ubytovny. Zde pak může být na místě i stanovení určitých standardních cen, do jejichž výše program ještě uvedené vybavení či služby financuje. Příjemce pak má možnost si pořídit vybavení či služby dražší, nicméně rozdíl standardní a pořizovací ceny musí zafinancovat sám v rámci nezpůsobilých výdajů. Katalogy jednotkových cen by tak v sobě musely zahrnovat kombinaci zohlednění situace na trhu formou cen v místě a čase obvyklých a zohlednění cen standardních, do jejichž výše dotační program na danou položku přispívá. Stanovení takovýchto cen je nicméně značně komplikované. Otázkou je, zda je možno v takovémto katalogu vystihnout všechny typy výdajů, které se u projektů mohou objevit a jak řešit typy výdajů, které v katalogu nejsou. Vyřešit by se musela například i otázka, zda ceny vybavení určitým způsobem odstupňovat (např. maximální cena židle pro jednotlivé úrovně ubytovacích zařízení) nebo stanovit standardní cenu pro všechny typy zařízení apod. Posouzení způsobilosti a přiměřenosti výdajů probíhá ze strany ŘO následujícím způsobem: Způsobilost výdajů posuzována v rámci kontroly formálních náležitostí při přijetí žádosti o dotaci Prováděna je pouze rámcová kontrola způsobilosti výdajů dle ustanovení Příručky pro žadatele a příjemce a případně výzvy. V rámci posouzení není řešena výše výdajů. Říjen 2012

63


V rámci hodnocení projektu podle bodových kritérií je projekt posuzován ze tří hledisek o Hodnocení projektu jako celku - hodnotí 2 administrátoři o Posouzení technické kvality projektu - hodnotí 2 experti (např. experti s odborností ve stavebnictví, soudní znalci apod.) V rámci tohoto posouzení je posuzována i hospodárnost výdajů, rozpočet projektu a je vyhodnoceno finanční a ekonomické hodnocení projektu. Rozpočet projektu v této fázi může být již skutečný, tj. ocenění výdajů vzešlo z výběrového řízení dle pravidel ROP, nebo pouze plánovaný. Z Operačního manuálu vyplývá, že posouzení hospodárnosti je součástí prováděné ex-ante analýzy rizik. Proces probíhá tak, že posouzení hospodárnosti provádí expert v rámci posouzení technické kvality projektu, toto posouzení se pak promítne do ex-ante analýzy rizik zpracovávané administrátorem. Experti v rámci svého posouzení zodpovídají na otázku, zda položky rozpočtu odpovídají cenám v místě a čase obvyklým, což představuje zároveň jeden z klíčových rizikových faktorů analýzy rizik. o Vyhodnocení potřeby a relevance projektu - hodnotí expertní komise jmenovaná RR V případě, že v rámci projektu již proběhlo výběrové řízení ještě před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace, je příjemce povinen předložit vítězný položkový rozpočet v tištěné i elektronické podobě. Elektronický rozpočet je pak převeden do programu KROS Plus, který slouží ke sledování čerpání rozpočtů projektů. Kromě sledování čerpání má program i funkci cenové kontroly. Dle příslušných kapitol Operačního manuálu se tato cenová kontrola ve fázi schvalování projektu provádí v tom případě, že z hodnocení experta vyjde, že ceny nejsou v místě a čase obvyklé. V tomto případu je cenová kontrola provedena na dosud předloženém podrobném položkovém rozpočtu a výstup z této cenové kontroly bude brán jako podklad na následnou fyzickou ex-ante kontrolu, ke které bude přizván i příslušný expert. V dalších fázích projektu již není cenová kontrola podmíněna hodnocením experta a je vždy součástí kontrol monitorovací zprávy s ŽOP. Fyzická ex-ante kontrola na místě Kontrola je provedena v případě, kdy expert a následně i cenová kontrola označila některé položky v rozpočtu za ceny, které nejsou v místě a čase obvyklé. Příjemce má v takových případech možnost na místě průkazně doložit opak (zdůvodnění jsou nejčastěji opřena o vnější okolnosti mající vliv na cenu vstupů – lokalizace v chráněném území, požadavky památkářů v případě NKP, vnějšími přírodními vlivy apod., případně je argumentace opřena o průzkum trhu). V případě, že se příjemci nepodaří doložit, že ceny jsou cenami v místě a čase obvyklými, jsou v rozpočtu problematické položky kráceny a dochází tak ke snížení celkových způsobilých výdajů projektu. Krácení vychází buďto z existujících ceníků (např. cena je pokrácena na cenu stavebních prací dle soustavy URS) nebo o krácení rozhodne kontrolor na základě posudku experta případně na základě ověření nabídky na trhu. Kontrola Monitorovací zprávy/Závěrečné monitorovací zprávy a ŽOP V průběhu kontroly Monitorovací zprávy a Žádosti o platbu dochází ke konečnému posouzení výdajů projektu vzhledem k jejich způsobilosti k financování z ROP SV. Tato kontrola je prováděna na základě žadatelem předložených faktur a dalších příloh. Je prováděna kontrola administrativní věcná a finanční i formální kontrola předložených dokumentů. V rámci kontroly je ověřeno čerpání pomocí SW KROS Plus a je standardně provedena rovněž cenová

Říjen 2012

64


kontrola, která potvrdí, že nedošlo k zjevnému narušení principu účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti výdajů. V případě, kdy cenová kontrola objeví zjevné cenové disproporce, je možné si vyžádat expertní posudek. Prováděna je rovněž průběžná analýza rizik, ze které může vzejít potřeba provést interim kontrolu na místě. Fyzická interim a ex-post kontrola na místě s žádostí o platbu V rámci interim a ex-post kontroly na místě je zjišťováno, zda nárokované výdaje jsou opravdu zrealizovány v deklarované kvantitě a kvalitě. Operační manuál ani kontrolní list explicitně neuvádí ověřování cenové kontroly na místě tak, jako je tomu u kontroly ex-ante na místě. Nicméně v případě, kdy analýza rizik vyhodnotila jako rizikový faktor hospodárnost, případně kdy podnět vzešel z administrativní kontroly interim, je tato problematika ověřena na místě, přičemž k danému ověření je možné přizvat i experta. Zjištění a doporučení Z hlediska procesního je možné vytknout určitou neprovázanost Operačního manuálu v dílčích kapitolách, kdy jednotlivé druhy kontrol nejsou řazeny dle časové posloupnosti fází projektu, ale jsou tematicky rozčleněny do kapitol Řízení rizik, Administrativní postupy a Finanční kontrola. Tato úprava je vedena snahou o co nejstručnější obsah manuálu tak, aby se v něm neopakovaly některé věci ve více kapitolách a zároveň byl text pro pracovníky stravitelný. Tímto způsobem však ve výsledku systém provádění cenové kontroly, analýzy rizik a expertních posudků v jednotlivých fázích projektu není v Operačním manuálu popsán dostatečně jednoznačně, obsah manuálu a kontrolních listů není v některých případech konsistentní. V praxi jsou kontroly prováděny uspokojivě, kontrola principů 3 E, resp. cenová kontrola, je standardně součástí kontroly ŽoP, ve které příjemce předmětné výdaje uplatňuje. K cenové kontrole mohou být využity různé nástroje: SW KROS Plus pro vysoutěžená rozpočty u stavebních rozpočtů vyjma dopravních staveb, expertní posudek, průzkum trhu, zkušenosti kontrolorů nebo porovnání s obdobnými V OM není řešena explicitní provázanost na systém kontroly veřejných zakázek8 a cenové kontroly. K té dochází v podstatě až u výdajů uplatněným příjemcem v rámci ŽOP. K určité provázanosti principů 3E a kontroly veřejných zakázek existuje v rámci posouzení předpokládané hodnoty VZ. K jedinému plošnému expertnímu posouzení hospodárnosti výdajů dochází pouze ve fázi posouzení technické kvality projektu a to na základě expertního posouzení 2 nezávislých expertů. V dalších fázích pak již je prováděna cenová kontrola administrátory projektu vždy v rámci kontroly Monitorovací zprávy s ŽOP. V rámci administrace projektů tak tedy dochází k tomu, že rozpočty vzešlé z výběrových řízení provedených před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace, jsou hloubkově posouzeny experty a případně je i provedena jejich cenová kontrola v programu KROS Plus, a na druhé straně rozpočty vysoutěžené až po podpisu Smlouvy o poskytnutí dotace nejsou již plošně posuzovány experty a ukončené VŘ je bráno jako dostatečná záruka hospodárnosti vynaložených prostředků. Cenová kontrola je provedena vždy v rámci kontroly MZ s ŽOP, nicméně kontrola již pravděpodobně nejde tak do hloubky. Pouze u projektů s nejkřiklavějšími případy cenových disproporcí je vyžádáno opětovné nezávislé expertní posouzení. Jako rizikovější jsou sledovány rovněž projekty, u nichž ceny vzešly z VŘ, při kterém byla obdržena pouze jedna nabídka.

8

ŘO tuto provázanost cenové kontroly vysoutěženého rozpočtu s kontrolou VZ nepovažuje za efektivní, vzhledem ke skutečnosti, že na základě rozpočtu vzešlého z VŔ nemusí být zřejmé, zda příjemce tyto výdaje nakonec uplatní do ŽoP (např. NZV).

Říjen 2012

65


Toto posouzení hospodárnosti se jeví jako dostačující v případě stavebních nákladů, pro které existují cenové soustavy ÚRS jako součást programu KROS Plus. V případě ostatních výdajů, pro které není možné provádět cenovou kontrolu v daném SW a jejich posouzení je tak možné provést pouze expertně, lze považovat za kontrolu za dostatečnou pouze v případě, že administrátoři projektu oplývají dostatečnou odborností a zkušenostmi a orientují se v tržních cenách dílčích služeb a dodávek. V každém případě u takovéhoto posouzení stejně jako posouzení expertem vždy hrozí riziko subjektivity. Nicméně v situaci, kdy neexistuje ceník jednotkových nákladů (kromě stavebních prací), je tak alespoň částečně zajištěna hospodárnost vynakládaných prostředků. Jak již jsme zmínili, sestavení určité databáze jednotkových nákladů je úkol značně komplikovaný a není tedy možno vytýkat ŘO, že takovouto databázi v současném plánovacím období nevyužívá. Dle názoru hodnotitele je však situace absencí určité Národní databáze jednotkových nákladů typických veřejných intervencí značně ztížená. Stávající zahrnutí jednotkových nákladů do systému formálního posuzování a hodnocení projektů v rámci ROP SV i dalších operačních programů a jejich provázání na vstupy analýzy nákladů a přínosů projektů je tak pouze polovičaté. Systém pouze expertního posuzování přitom vytváří i potenciální prostředí pro korupci. I přes veškerá úskalí, která by tvorba databáze jednotkových nákladů musela překonat, a pravděpodobně vysoké náklady na její tvorbu a aktualizaci, lze její vytvoření pro nové programovací období doporučit. ŘO by v tomto smyslu měl vznést požadavek na NOK. Databázi lze považovat za nejúčinnější nástroj k eliminaci rizika nepřiměřenosti výdajů a umožnila by například i vzájemnou komparaci projektů. STANOVENÍ PRAVIDEL PRO FINANCOVÁNÍ VÍCENÁKLADŮ Jedním z dalších ustanovení majících vliv na hospodárnost projektů jsou pravidla pro financování vícenákladů. Dle Příručky pro příjemce a žadatele veškeré vícenáklady projektu je příjemce povinen hradit ze svých vlastních zdrojů. Vícenáklady jsou veškeré náklady, které nejsou v souladu se způsobilými výdaji projektu nebo náklady vzniklé v průběhu realizace projektu, které mají charakter způsobilých, avšak jsou nad rámec ceny vzešlé z výběrových řízení a obsažených ve smlouvách s vítěznými dodavateli. Výjimku tvoří vícepráce, což jsou dodatečné práce vzniklé na základě objektivně nepředvídatelných okolností. V tomto případě je možné i tyto vícepráce započítat vůči méněpracem. Vícenáklady vzniklé v souvislosti s povolenými vícepracemi, je možné uhradit z v rámci 5% rezervy, která vniká v případě, kdy v některé rozpočtové položce je vysoutěžená cena díla nižší než byla předpokládaná cena a v rozpočtu tak vzniká v této položce úspora. Zjištění a doporučení Systém omezení financování vícenákladů je možno hodnotit jako přínosný a zabraňující zneužívání finančních prostředků ROP. Především dochází k eliminaci neopodstatněného růstu nákladů oproti původní nabídkové ceně. Je však třeba konstatovat, že během realizace projektů vznikají zcela běžně vícenáklady, které nemají charakter víceprací, tj. nevznikají v důsledku objektivně nepředvídatelných situací. Takovéto vícenáklady pak jsou na základě výše zmíněného pravidla posouzeny jako nezpůsobilé, ačkoliv mají přímý vztah k projektu, naplňují jeho cíle a aktivity, jsou věcně způsobilé i přiměřené. V tomto ohledu jsou pak příjemci poškozovány striktním výkladem pravidel pro financování vícenákladů pouze ve formě víceprací. Na druhou stranu posuzování změn může být ŘO vnímáno jako velmi problematická oblast, a to z toho důvodu, že rozšiřování a specifikace podmínek pro další kategorii způsobilých změn by mohlo způsobit nejednotnost výkladu a postupů příjemců. I přesto je možné ŘO doporučit provádění hlubšího posouzení takovýchto vícenákladů především z hlediska jejich opodstatněnosti a přiměřenosti a v určitých případech povolit jejich zahrnutí do

Říjen 2012

66


způsobilých výdajů resp. umožnit využití rezervy. Zároveň však souhlasíme s tím, že stanovení určitých limitů tak, aby se zamezilo vzniku sporných případů, může být komplikované. STANOVENÍ PRAVIDEL PRO SCHVALOVÁNÍ ZMĚN INDIKÁTORŮ Během realizace projektů může v některých případech dojít k nutnosti změny/snížení závazných indikátorů. K této nutnosti dochází většinou v souvislosti se špatným výpočtem výše indikátoru v přípravné fázi projektu, ale i z jiných důvodů. Z Operačního manuálu i Příručky pro žadatele a příjemce vyplývá, že změna indikátoru do 10% je posouzena z hlediska vlivu na cíl projektu, bodové hodnocení projektu a naplňování indikátoru na úrovni programu a prioritní osy. Administrátor daného projektu musí vždy zamítnout každou změnu, která by měla vliv na výběr projektu. V případě, že změna indikátoru nemá vliv na jeho cíl, výběr a naplňování indikátoru na úrovni programu a prioritní osy, je změna ŘO odsouhlasena a nevyplývá z ní úměrné snížení celkových způsobilých výdajů. Změna větší než 10% je pak posuzována jako nesrovnalost, tzn. je doprovázena i finanční korekcí. Je třeba si uvědomit, že snížení indikátoru však může mít vliv na efektivitu projektu tj. na výsledný poměr vstupů a výstupů. Takovéto posouzení však není standardně prováděno na projektové úrovni u žádného Operačního programu v ČR (bývá součástí evaluací programů). Vzhledem k tomu, že posouzení efektivity intervence ve smyslu posouzení poměru vstupů a výstupů není v rámci schvalovacího procesu projektů prováděno, není efektivita posuzována ani v souvislosti se schválením změny indikátoru. Zjištění a doporučení Vzhledem k tomu, že 10% odchylka pravděpodobně odráží možnou chybovost v nastavení indikátoru z důvodu špatného výpočtu na počátku projektu, považujeme uvedené nastavení z hlediska hospodárnosti za adekvátní, jakož i provádění finančních korekcí u projektů se změnou indikátoru větší než je 10% KONTROLNÍ MECHANISMY Operační manuál definuje administrativní kontroly a fyzické kontroly na místě. Administrativní kontroly jsou prováděny v rámci posouzení a hodnocení žádosti o dotaci a dále při předkládání monitorovacích zpráv a ŽOP. Fyzické kontroly na místě jsou prováděny dle souhrnného plánu kontrol na vzorku projektů sestaveném na základě informací koordinátorů administrace o provedených analýzách rizik v jednotlivých fázích projektu (ex-ante, interim a ex-post). Pravidla ROP SV stanovují, že kontrola na místě je prováděna u všech projektů plošně u Závěrečné monitorovací zprávy s ŽOP. Kromě toho jsou kontroly prováděny operativně na základě podnětu z administrativní kontroly. Operační manuál rovněž definuje institut nezávislého ověřování rizikových projektů. Za tímto účelem byla vytvořena metodika pro nezávislé ověřování rizikových projektů, která stanovuje postupy takovýchto kontrol projektů. Nezávislé ověřování je prováděno na základě identifikace rizik. Prověřována je hospodárnost nakládání s majetkem pořízeným z dotace, jakož i přiměřenost výdajů. Prověřovány jsou rovněž příjmy u projektů, kde je to relevantní. Dle vyjádření pracovníků ŘO, je nezávislé ověřování prováděno, avšak spíše okrajově. Zjištění a doporučení Kontroly ex-ante, interim a ex-post jsou popsány výše. V rámci fyzické kontroly ex-ate na základě hodnocení technické kvality projektu a dále v rámci kontroly MZ s ŽOP probíhá vždy cenová kontrola. Operační manuál pro kontrolu hospodárnosti nestanovuje žádné přesné postupy. Stejně tak není zcela zřejmý algoritmus, jakým je provedeno krácení v případě, že ceny nejsou shledány cenami Říjen 2012

67


v místě a čase obvyklými. Předpokládáme, že krácení v praxi probíhá tak, že je expertně stanovena přiměřená cena a rozdíl vůči nadhodnocené ceně je pak označen za nezpůsobilý. Doporučujeme tyto detaily v dokumentaci ROP SV doladit. Na druhou stranu velmi podrobně je propracovaná metodika nezávislého ověřování projektů a v případě, že se tento typ ověřování osvědčil (po věcné i finanční stránce), je možné využívání tohoto institutu doporučit ve větší míře. ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI Z HLEDISKA PRIORITNÍ OSY 1 ROZVOJ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY Oblast podpory 1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A – Důvody pro zvolenou kategorii E) Špatný stav komunikací D-E (2,3) Cílem oblasti podpory 1.1 je především řešení a souvisejících staveb identifikovaných závad ve stavu silnic II. a III. třídy. Jejich modernizace a rekonstrukce je v působnosti krajů, pro něž jsou investice z ROP jednoznačně navýšením objemu financí alokovaných na řešení tohoto problému. Nedostatečná dopravní C Projekty podpořené v rámci oblasti podpory 1.1 dostupnost a obslužnost mohou odstranit lokální problémy, na celkový stav území však mají omezený vliv. Projekty neřeší zkvalitnění napojení, rozdíly v dostupnosti a mj. i jízdních dobách před a po ukončení jejich realizace jsou minimální. Nedostatečné napojení C Ve vybraných projektech řeší oblast podpory 1.1 také na nadregionální napojení na silnice I. třídy a rychlostní silnice. dopravní sítě Realizované projekty však celkově nemohou mít na řešení uvedeného problému výraznější vliv. Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,7) Realizované projekty v podstatě nemají praktický vliv konkurenceschopnosti na konkurenceschopnost regionu. Dotčené regionu komunikace ovlivňují zejména vnitřní diferenciaci regionu, na vnější konkurenceschopnost působí spíše dopravní komunikace nejvyššího řádu ve spojení s geografickou polohou.

Říjen 2012

68


Vysoká nezaměstnanost

B-C (0,7)

Územní disparity

B-C (0,7)

Velmi omezený pozitivní vliv lze odhadovat na základě skutečnosti, že zlepšená dostupnost zpravidla podporuje mobilitu pracovních sil, která může mít kladný dopad na zaměstnanost. Velmi malý vliv může být dán pouze u souvisle rekonstruovaných a modernizovaných delších úseků. Takových projektů bylo ovšem realizováno minimum. Vzhledem k nezměněné síti silnic II. a III. tříd a dlouhodobě velké stabilitě územních disparit nelze jejich podstatnou změnu očekávat. Zkvalitnění dopravy, která je na dotčených silnicích pro obyvatele regionu „každodenní“ záležitostí, může mít velmi mírný dopad na zlepšení kvality života.

Nižší kvalita života B-C (0,7) obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 1.1 podporuje potřebné investice do veřejného (krajského) majetku, které vedou k jeho zhodnocování. Silniční majetek krajů je dlouhodobě podfinancovaný, přínos oblasti podpory je tedy spíše v přílivu dodatečného množství finančních zdrojů do modernizace a rekonstrukce tohoto majetku než v jeho systematické modernizaci. Projekty podpořené v rámci oblasti podpory 1.1 jsou obvykle zaměřeny na silnice, kde je modernizace a rekonstrukce nejvíc naléhavá, ačkoli ne vždy jde o dopravní a územní prioritu. Některé projekty řeší také významné dopravní závady, např. kapacitní a bezpečné napojení na silnici I/35 v Liberci.

Souhrnný pohled na jednotlivé řešené problémy a vliv, který má na ně oblast podpory 2.1, vyjadřuje následující schéma.

Říjen 2012

69


2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: D-E (2,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Efektivita v této oblasti podpory byla označena za poměrně vysoce efektivní. Přirozeně jedná se o potřebné navýšení finančních zdrojů na modernizaci a rekonstrukci dopravní infrastruktury, ke které by jinak došlo s mnohem větším zpožděním, jednak jde o činnosti, které vedou ke zkvalitnění stávající sítě bez vkládání nových komunikací (až na úseky obchvatů sídel), tedy i bez výraznějších environmentálních dopadů. Modernizované a rekonstruované komunikace pak vykazují vesměs pozitivní následné nepřímé efekty. Rekonstrukce krajských silnic by měly výraznější dopad, pokud by se k nim přistupovalo koncepčněji a bylo by lépe koordinováno přidělování projektů například na základě naléhavosti modernizace a rekonstrukce, návaznosti komunikací za hranice regionu NUTS 2 apod. Dala by se využít například multikriteriální analýza hodnotící mj. stavební stav, dopravní význam, dopady na území apod., jejímž výsledkem by byl seznam prioritních úseků, a ty by následně byly modernizovány a rekonstruovány ve stanoveném pořadí.

3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Projekty až na výjimky nepřinášejí nové stimuly pro socioekonomický rozvoj, odstraňují však zásadní hrozby pro zhoršení dostupnosti a koheze. V řadě ekonomických teorií (zejména neoklasických) je zdůrazňována mobilita pracovních sil jako jeden z klíčových faktorů efektivního využití pracovních sil. Podpořené projekty jednoznačně odstraňují bariéry mobility obecně. Oblast podpory 1.1 může mít reálný vliv na socioekonomický rozvoj pouze v případě modernizací a rekonstrukcí delších souvislejších úseků a v lokálním měřítku. Například souvislá modernizace a rekonstrukce silnice Vrchlabí – Strážné se zcela jistě projeví na socioekonomickém rozvoji malé obce Strážné.

Říjen 2012

70


Oblast podpory 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A – Důvody pro zvolenou kategorii E) Špatný stav komunikací B-C (0,7) Oblast podpory 1.2 má minimální vliv, výraznější dopad a souvisejících staveb lze vnímat pouze v kategorii přestupních uzlů veřejné dopravy. Cyklostezky zvyšují bezpečnost dopravy a připívají k celková kvalitě dopravní sítě. Nedostatečná dopravní C-D (1,7) Několik projektů je zaměřeno na nákup dostupnost a obslužnost nízkopodlažních vozidel, zároveň projekty výstavby či území přestavby dopravních terminálů počítají s odstraněním fyzických bariér pro pohyb osob se sníženou pohyblivostí. Tato skutečnost má pozitivní vliv na obslužnost regionu z hlediska specifických skupin osob, ale i osob staršího věku, cestujících s dětskými kočárky apod. Významné je zvýšení kvality vozového parku tam, kde byla podřadná. Důležitá je též podpora integrace dopravy. Nedostatečné napojení B Projekty se netýkají napojení na nadřazené sítě. na nadregionální dopravní sítě Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,3) Zlepšení plynoucí z realizovaných projektů nevytvářejí konkurenceschopnosti konkurenční výhodu z hlediska srovnání s ostatními regionu regiony NUTS2, mobilita sice přispívá konkurenceschopnosti, ale vliv této oblasti podpory není v tomto ohledu příliš významný. Vysoká nezaměstnanost B-C (0,3) Zlepšení plynoucí z realizovaných projektů (tj. nové či rekonstruované terminály, integrace dopravních systémů, nové cyklostezky) samy o sobě neovlivňuji tvorbu pracovních míst. Může se pouze mírně zlepšit dojížďka za prací. Územní disparity B Realizované projekty neovlivňují změnu vnitřní diferenciace kraje, která je dlouhodobě stabilní a ovlivnitelná spíše mírou propojení území nežli kvalitou dopravních uzlů a dopravních prostředků. Vliv by měla pouze nabídka rychlejších a častějších spojů z periferních oblastí do center. Nižší kvalita života C - D(1,7) Zkvalitnění v oblasti přestupu mezi různými druhy Říjen 2012

71


obyvatel ve s vyspělými Evropy

srovnání regiony

veřejné dopravy na dopravních terminálech, pořízení vozidel snadno přístupných občanům se sníženou pohyblivostí či integrace systémů hromadné dopravy výrazně zpřístupňuje, zatraktivňuje a zefektivňuje hromadnou dopravu. Vzhledem k tomu, že hromadná doprava je využívána velkou části populace a pro určité skupiny obyvatelstva je dokonce jedinou možností, dopad na kvalitu života bude zřetelný. Kvalitu života ovlivňuje pozitivně také zlepšení infrastruktury pro cyklisty. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Projekty podpořené v rámci oblasti podpory 1.2 lze považovat za účelné mj. proto, že kopírují trendy ve vyspělých zemích (tzn. podpora integrace hromadné dopravy, odstraňování bariér pro znevýhodněné občany, rozvoj „cyklodopravy“ jako „zdravé“ alternativy přepravy atd.). Realizované projekty mají měřitelný dopad v oblasti veřejné dopravy a cyklistiky, což je ale zčásti dáno i nižší výchozí srovnávací základnou.


Říjen 2012

72


2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: D-E (2,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Oblast podpory je poměrně vysoce efektivní z hlediska rozvoje přestupních uzlů veřejné dopravy v potřebných lokalitách, z hlediska modernizace vozového parku a rozvoje bezpečné sítě cyklistických cest. K vyšší efektivitě by rozhodně přispěl koncepčnější přístup při výběru terminálů, jejich rozsahu a obnovy vozového parku či rozvoje sítě cyklostezek. Navíc některé stavby pro veřejnou dopravu působí jako předimenzované (například dopravní terminál v České Třebové, ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení), jejichž potřebnost nebo rozsah patrně nezohledňuje zcela reálné podmínky, což bude mít za následek i vysoké provozní náklady přestupních uzlů.

3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C – D (1,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Kvalitní hromadná doprava zajišťuje srovnatelnou mobilitu obyvatelům různých sociálních vrstev, navíc má oproti individuální automobilové pozitivní dopady na životní prostředí. Realizace oblasti podpory může mít i pozitivní environmentální dopady (realizace projektů může posílit (či udržet) využití a význam hromadné a cyklistické dopravy na úkor dopravy individuální automobilové) a dopady z hlediska rovných příležitostí (kvalitní hromadná doprava zajišťuje srovnatelnou mobilitu obyvatelům různých sociálních vrstev). Přímé ekonomické dopady na region jsou naopak nízké, vliv na mobilitu pracovních sil je sice pozitivní, ačkoli ve srovnání s „flexibilní“ automobilovou dopravou pouze omezený.

Říjen 2012

73


Oblast podpory 1.3 Rozvoj mezinárodních veřejných letišť 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A – Důvody pro zvolenou kategorii E) Nedostatečná dopravní B-C (0,3) Dotčené letiště bude sloužit zejména pro charterové dostupnost a obslužnost lety pro cestovní kanceláře v letních měsících. Tím se území zvýší dostupnost letních zahraničních letovisek pro obyvatele zejména Královéhradeckého a Pardubického kraje. Vzhledem k relativní blízkosti pražského ruzyňského letiště a pravděpodobnosti vzniku pražského „nízkonákladového“ letiště ve Vodochodech nebude mít pardubické letiště další efekt na dostupnost regionu. Nedostatečné napojení B-C (0,7) Zlepšení pravděpodobně nastane pouze v případě na nadregionální relativně specifické a minoritní dostupnosti letních dopravní sítě zahraničních destinací. Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,3) Přítomnost kvalitního letiště splňujícího mezinárodní konkurenceschopnosti parametry může představovat rozvojový potenciál (i regionu když v kontextu poměrně blízkého pražského letiště lze očekávat dopad na konkurenceschopnost spíše nižší). Vysoká nezaměstnanost B-C (0,3) V případě růstu výkonů se letiště může stát významným mikroregionálním zaměstnavatelem. Územní disparity B Vzhledem k zaměření na charterové lety neutrální vliv. Nižší kvalita života B-C (0,3) Dochází ke zlepšení dostupnosti na nadnárodní úrovni obyvatel ve srovnání pro obyvatele regionu, zároveň však případné zvýšení s vyspělými regiony provozu může mít negativní dopady na obyvatele Evropy v lokalitě letiště a blízkém okolí. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Jediný podpořený projekt má vzhledem ke krátké vzdálenosti od pražského letiště nízký význam. Letiště Pardubice má zcela specifické využití pro charterové lety a malý počet letů do Ruska, jeho rozvoj však regionu nepřináší lepší dopravní obslužnost ani významně neovlivňuje konkurenceschopnost či kvalitu života. Ani v době boomu nízkonákladových společností se nestalo levnější alternativou pražského letiště s vysokými letištními poplatky. Významný je handling soukromých letadel a zajištění dostupnosti především dvou krajů pro privátní letadla a zvláštní příležitosti.

Říjen 2012

74



2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Projekt bylo potřebné realizovat z důvodu udržení alespoň stávající míry konkurence, neboť hlavní letiště v regionu se tak dostalo na standardní úroveň. Provedení lze považovat za poměrně efektivní. Na druhou stranu mezinárodní letiště vyžaduje rozsáhlé investice a má současně poměrně malý dopad.

3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu

Říjen 2012

75


Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. B-C (0,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Na obyvatelstvo regionu má existence letiště nepatrný pozitivní vliv, významnější je dostupnost mezinárodního letiště v Praze. V tomto případě nejspíš nelze pominout určitý „pocitový“ dopad na obyvatele – u některých mohou převládat obavy ze zhoršeného životního prostředí v důsledku zvýšeného provozu a u jiných pocit zvýšení prestiže. Významnější socioekonomický dopad bude patrný zejména v lokalitě letiště z hlediska příležitostí k rozvoji, které se zde nabízejí.

ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI Z HLEDISKA PRIORITNÍ OSY 2 ROZVOJ MĚSTSKÝCH A VENKOVSKÝCH OBLASTÍ Oblast podpory 2.1 Rozvoj regionálních center 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A – E) Nevyužité plochy a C-D (1,3) Jeden z cílů realizace oblasti podpory 2.1 spočívá ve využití zchátralé objekty včetně zanedbaných objektů a ploch, jen menší část projektů brownfields přináší však v tomto směru přímý efekt. Přesto je v řešení problému dosažen jistý pokrok. Nedostatečné služby C-D (1,3) Rozvoj služeb občanské vybavenosti je v oblasti podpory občanské vybavenosti 2.1 bezprostředně realizován jen v rozvoji vzdělávací a sportovní infrastruktury, nepřímo se ho dotýká i část projektů orientovaných na celkovou revitalizaci vybraných území. V rámci ROP SV podporovaného z ERDF však šlo primárně o infrastrukturu pro tyto služby, nikoli o služby samotné. Přesto lze hodnotit vliv ROP jako pozitivní, Říjen 2012

76


Zastaralá infrastruktura v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí

C

Zastaralá infrastruktura v oblasti vzdělávání

C-D (1,3)

Neprovázanost zdravotnických sociálních služeb

B-C (0,3) a

Existence sociálně patologických jevů

B-C (0,7)

Narušené prostředí

B-C (0,3)

životní

Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B-C (0,7) konkurenceschopnosti regionu


B

Územní disparity

B

protože lze předpokládat zkvalitnění služeb díky modernizované infrastruktuře a vybavení. Byl dosažen jistý pokrok. Přestože oblast podpory 2.1 umožňuje i rozvoj zdravotnické a sociální infrastruktury, je tato možnost v projektech dosud v podstatě opomíjena, vliv je proto pouze mírně pozitivní. Část projektů z oblasti podpory 2.1 (konkrétně 3 projekty zaměřené na rekonstrukci budov či úpravy vnějšího prostředí) je zaměřena na zlepšení infrastruktury pro vzdělávání, byl dosažen jistý pokrok. Přestože oblast podpory 2.1 umožňuje i rozvoj zdravotnické a sociální infrastruktury, je tato možnost v projektech dosud opomíjena – včetně řešení provázanosti obou služeb. Určité náznaky se objevují v případě u některých projektů – typicky sociální služby pro zdravotně postižené. Pokrok v řešení sociálně patologických jevů přináší realizace oblasti podpory 2.1 jen nepřímo a zpravidla ne záměrně. Několik projektů v oblasti sociálních služeb pravděpodobně má charakter prevence sociálně patologických jevů a zvýšení bezpečnosti. Přesto ROP SV toto téma zásadním způsobem neřeší. Vliv je spíše neutrální, neboť podpořené projekty řeší jiná témata než ŽP. Posun v řešení problému přináší (nepřímo a málo intenzivně) jen realizace projektů celkové revitalizace vybraných území. Celková realizace oblasti podpory 2.1 má jen nepřímý a málo intenzivní vliv na růst ekonomické konkurenceschopnosti měst – většina projektů je zaměřena na celkové zkvalitnění městského prostředí, na řešení daného problému tak není explicitně orientována. Podpořené projekty nejsou zaměřeny na zvýšení míry zaměstnanosti. Primárně šlo o rekonstrukci budov a prostranství a o pořízení vybavení, čímž mohlo dojít v některých případech dokonce i k úbytku pracovních příležitostí (neboť nové vybavení mnohdy snižuje personální náročnost a náklady). V některých případech sice mohlo dojít i ke vzniku několika málo pracovních míst, ale celkový dopad je pravděpodobně neutrální. Projekty neřeší územní disparity, resp. v kontextu ostatních oblastí podpory této prioritní osy je jejich vliv neutrální. Projekty řeší zvýšení kvality života pouze zprostředkovaně, např. opravy veřejných budov, opravy škol, veřejného prostranství apod.

Nižší kvalita života C obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 2.1 je založena velmi široce, projekty jsou kvůli tomu rozdrobené a nemohou významněji ovlivnit hlavní cíl oblasti podpory, tj. posílení rozvoje měst jako regionálních center. Obsahové zaměření projektů nekoresponduje zcela s identifikovanými problémy. Prakticky pominuto zůstalo téma brownfieldů, které je jedním z definovaných problémů, naopak poměrně intenzivní podpora byla směřována na téma volnočasových sportovních a kulturních aktivit (mj. plavecký areál a sportovní areál Sokol v Pardubicích, bazén

Říjen 2012

77


Liberec, sportovní centra Dašická (Pardubice) a Harcov (Liberec), několik multifunkčních hřišť a sportovišť a několik dalších projektů), které však nereagují na žádný zjištěný problém, resp. pouze okrajově na nedostatečné služby občanské vybavenosti.


2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Efektivita provedení této oblasti podpory byla vyhodnocena jako spíše nižší. Aplikovaný integrovaný přístup určitě má smysl a v zásadě ho bylo dosaženo, byť v nepříliš inovativní podobě. Témata pro IPRM jsou příliš

Říjen 2012

78


široká. Podpořit bylo možné deprivované i centrální části města a v rámci nich prakticky všechny myslitelné aktivity. Zcela bezbřehá pak je možnost tematických IPRM (do tematického IPRM zaměřeného na kvalitu života/atraktivitu města lze opravdu dát cokoli). Téma IPRM by bylo vhodné zúžit buď omezením podpořitelných aktivit obecně, nebo ponecháním možnosti výběru aktivit, které však budou opět jasně omezené. Jako příklad může sloužit Liberec (výstavba/modernizace základních škol, bazénu, sportovišť, hřišť, parků, muzeí) a Hradce Králové (výstavba/rekonstrukce hradeb a památek, kulturních zařízení, škol), kde je integrovanost a vzájemná souvislost takto širokého okruhu témat velmi slabá a v žádném z nich nebylo významných tematických synergií reálně dosaženo. Častěji naopak bylo dosaženo synergií územních, tedy zásadnějších změn vzhledu a atraktivity rozsáhlejších částí území (čtvrtí) v příslušném městě. I přes deklarovaný integrovaný přístup byla realizace projektů přirozeně vedena hlavně organizační „snadností“. Realizovány tedy byly rutinní projekty s vyjasněnými majetkovými vztahy (vlastníkem budovy byl typicky obec nebo kraj) a jednoduchým způsobem řešení (rekonstrukce budovy, nákup vybavení). Naopak nebyly realizovány náročné projekty (brownfields) s obtížnými vlastnickými vztahy, což je dáno i nemožností financovat brownfields v soukromém majetku (tato podmínka většinu brownfields z podpory diskvalifikuje. Nástroj IPRM je obecně aplikovatelný i v jiných případech (byť v modifikované podobě) rozvoje měst, ale i regionů. Inspirativní je de facto předem daná alokace na jednotlivá města, která si následně „volí“, co chtějí řešit. Možnosti zaměření IPRM je však třeba zásadně upřesnit – v současné podobě je reálně podpořitelné vše. Lze doporučit, aby se intervence zaměřila obecně více na veřejný prostor (tedy prostranství, zeleň, plochy, mobiliář, životní prostředí), kde mají řešení z podstaty integrovanější povahu a zpravidla je logické uplatnit zónový přístup, a méně na budovy (školy, nemocnice, divadla…), kde je integrovanost v zónových IPRM spíše okrajová. V takovém případě je zpravidla vhodnější uplatnit tematický přístup a integrovanost hledat zde (např. integrované řešení zdravotnické péče ve městě, školství ve městě apod.).

3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C (0,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv realizace oblasti podpory 2.1 na sociálně ekonomický rozvoj regionu je nepochybně kladný. Důraz je však kladen spíše na zlepšování celkové kvality městského prostředí, které se (budoucího) rozvoje regionu dotýká jen zprostředkovaně. Význam revitalizace prostranství a budov z hlediska dopadů na socioekonomický rozvoj nelze přeceňovat. Toto téma obecně neskýtá příliš mnoho prostoru především pro zvýšení hospodářské výkonnosti a inovace. Na druhé straně je velmi pravděpodobné, že realizace projektů skutečně ke zvýšení kvality života, a tím i k socioekonomickému rozvoji regionu přispěla.

Říjen 2012

79


Oblast podpory 2.2 Rozvoj měst 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A – E) Nevyužité plochy a C-D (1,3) Jeden z cílů realizace oblasti podpory 2.2 spočívá ve využití zchátralé objekty včetně zanedbaných objektů a ploch, jen menší část projektů brownfields přináší však v tomto směru přímý efekt. Přesto je v řešení problému dosažen jistý pokrok, který je poněkud zřetelnější než v případě oblasti podpory 2.1, neboť brownfields byly v menších městech revitalizovány o něco častěji. Je to patrně dáno menší plochou, jednoduššími majetkovými vztahy a snadnějším řešením. Celkově však zůstalo téma revitalizace BF i zde pod očekáváním a bylo zastíněno výstavbou a rekonstrukcemi budov škol, nemocnic, zařízení soc. služeb, kulturních a sportovních zařízení. Nedostatečné služby D Rozvoj služeb občanské vybavenosti je v oblasti podpory občanské vybavenosti 2.2 podpořen jednak prostřednictvím projektů přímo zaměřených na rozvoj této oblasti, nepřímo se ho dotýká i část projektů orientovaných na celkovou revitalizaci vybraných území. V rámci ROP SV podporovaného z ERDF šlo primárně o infrastrukturu pro tyto služby, nikoli o služby samotné. Přesto lze hodnotit vliv ROP jako pozitivní, protože lze předpokládat zkvalitnění služeb díky modernizované infrastruktuře a vybavení. Pokrok řešení daného problému je znatelný. Zastaralá infrastruktura C-D (1,3) Oblast podpory 2.2 umožňuje i rozvoj zdravotnické a v oblasti zdravotnictví a sociální infrastruktury a tuto možnost část projektů sociálních věcí využívá. Pokrok je však jen mírně pozitivní. Zastaralá infrastruktura C-D (1,3) Část projektů z oblasti podpory 2.2 je zaměřena na v oblasti vzdělávání zlepšení infrastruktury pro vzdělávání, intenzita pokroku je však nízká (mj. s ohledem na celkový objem prostředků). Projektů bylo podpořeno celkem velké množství, zvláště pak pokud by bylo vzdělávání chápáno v širším smyslu (tj. i neformální vzdělávání typu kultura, volný čas). Neprovázanost B-C (0,3) Byl alokován malý objem prostředků a není řešena zdravotnických a provázanost zdravotních a sociálních služeb. Byly sociálních služeb podpořeny v podstatě pouze individuální projekty, pouze u některých projektů se objevují určité náznaky vazeb Říjen 2012

80



B-C (0,7)


B-C (0,3)

životní

(typicky sociální služby pro zdravotně postižené apod.). Pokrok v řešení sociálně patologických jevů přináší realizace oblast podpory 2.2 jen nepřímo a zpravidla ne zcela záměrně. Několik projektů v oblasti sociálních služeb pravděpodobně má charakter prevence sociálně patologických jevů a zvýšení bezpečnosti. Do této kategorie lze zařadit i zvýšení bezpečnosti (několik projektů zaměřených na bezpečnostní a kamerové systémy). Vliv je spíše neutrální, neboť podpořené projekty řeší jiná témata než ŽP. Posun v řešení problému přináší (nepřímo a málo intenzivně) jen realizace projektů celkové revitalizace vybraných území.


Celková realizace oblasti podpory 2.2 má jen nepřímý a málo intenzivní vliv na růst ekonomické konkurenceschopnosti měst – většina projektů je zaměřena na celkové zkvalitnění městského prostředí, na řešení daného problému tak není explicitně orientována. Vysoká nezaměstnanost B-C (0,3) Podpořené projekty nejsou zaměřeny na zvýšení míry podpory nezaměstnanosti. Územní disparity B Projekty realizované v oblasti podpory 2.2 fakticky nijak nemění územní disparity regionu, hlavně v kontextu ostatních oblastí podpory této prioritní osy je jejich vliv neutrální. Nižší kvalita života C Oblast podpory 2.2 přispívá mírně k růstu kvality života v obyvatel ve srovnání regionu. Velmi omezený dopad má především při řešení s vyspělými regiony zkvalitnění sociální infrastruktury a škol, které posilují Evropy kvalitu života. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 2.2 je založena velmi široce a projekty jsou kvůli tomu rozdrobené. Intenzivně bylo podpořeno téma volnočasových sportovních a kulturních aktivit (sportovní areály v Přelouči, Moravské Třebové, Jaroměři, Jilemnici, Chrudimi, Nové Pace, Velkých Hamrech, Lanškrouně atd., bazény a koupaliště v Litomyšli, České Skalici, Chlumci n. C., Frýdlantu, Turnově a řada dalších projektů) a revitalizace rekreačních zón a parků, které nereaguje na žádný zjištěný problém, resp. pouze okrajově na nedostatečné služby občanské vybavenosti.

Říjen 2012

81



2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C-D (1,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Zdroje byly převáděny na výsledky vesměs efektivně, a to jak volbou použitých nástrojů, tak i volbou příjemců a alokovaných částek. Na druhou stranu jsou podpořené projekty zaměřeny především na rekonstrukce a stavební obnovu buď veřejných prostranství v majetku obcí, nebo budov, které jsou v majetku nebo ve správě subjektů zřizovaných nebo provozovaných orgány veřejné správy. Realizace projektů byla přirozeně vedena hlavně organizační „snadností“. Podpořeny tedy byly rutinní projekty s vyjasněnými majetkovými vztahy (vlastníkem budovy typicky obec nebo kraj) a jednoduchým způsobem řešení (rekonstrukce budovy, nákup vybavení). Naopak nebyly realizovány náročné projekty (brownfields) s obtížnými vlastnickými vztahy, což je dáno i nemožností financovat brownfields v soukromém majetku (tato podmínka většinu brownfields z podpory diskvalifikuje), a realizováno bylo jen minimum projektů inovativních. Zkušenosti ukazují, že podpora veřejného prostoru (tedy prostranství, zeleň, plochy, mobiliář, životní

Říjen 2012

82


prostředí) může mít integrovanější povahu a vyšší veřejný užitek oproti rekonstrukci budov, kde se navíc v některých případech může narážet i na otázku veřejné podpory.

3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: B-C (0,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv realizace oblasti podpory 2.2 na sociálněekonomický rozvoj regionu je spíše kladný, i když obecně význam revitalizace prostranství a budov v socioekonomickém rozvoji nelze přeceňovat. Toto téma neskýtá příliš mnoho prostoru především pro zvýšení hospodářské výkonnosti a inovace. Na druhé straně je velmi pravděpodobné, že realizace projektů skutečně ke zvýšení kvality života, a tím i k socioekonomickému rozvoji regionu přispěla.

Oblast podpory 2.3 Rozvoj venkova 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A – E) Nevyužité plochy a C Jeden z cílů realizace oblasti podpory 2.3 spočívá ve využití zchátralé objekty včetně zanedbaných objektů a ploch. Ačkoli se tomuto tématu brownfields věnuje jen menší část projektů, je zde patrný určitý pozitivní efekt. Nedostatečné služby C-D (1,5) V rámci oblasti podpory 2.3 bylo realizováno poměrně občanské vybavenosti značné množství projektů zaměřených na zlepšení služeb občanské vybavenosti, zvláště té základní (informační a komunitní centra, základní školy, malá zařízení zdrav. a

Říjen 2012

83


Zastaralá infrastruktura v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí Zastaralá infrastruktura v oblasti vzdělávání

C-D (1,3)

Neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb Existence sociálně patologických jevů

B-C (0,3)


B-C (0,3)

životní

C-D (1,3)

B-C (0,7)

soc. služeb). V rámci ROP SV podporovaného z ERDF však šlo primárně o infrastrukturu pro tyto služby, nikoli o služby samotné. Přesto lze hodnotit vliv ROP jako pozitivní, protože lze předpokládat zkvalitnění služeb díky modernizované infrastruktuře a vybavení. Oblast podpory 2.3 umožňuje i rozvoj zdravotnické a sociální infrastruktury, tuto možnost část projektů využívá. Projektů bylo celkem velké množství, zvláště pak pokud bychom vzdělávání chápali v širším smyslu (tedy bychom zahrnovali i neformální vzdělávání typu kultura, volný čas). Řešení provázanosti obou služeb je v projektech opomíjeno, mezi žadateli o ně nebyl patrně zájem. Oblast podpory má spíše nepřímý vliv na toto téma. Několik projektů v oblasti sociálních služeb má charakter prevence sociálně patologických jevů. Do této kategorie lze zařadit i projekty zaměřené na zvýšení bezpečnosti. Přestože oblast podpory 2.3 umožňuje i realizaci projektů explicitně zaměřených na zlepšování životního prostředí, je tato možnost v projektech opomíjena. Posun v řešení problému tak přináší (nepřímo a málo intenzivně) jen realizace projektů celkové revitalizace vybraných území obcí.


Celková realizace oblasti podpory 2.3 má jen nepřímý a málo intenzivní vliv na růst ekonomické konkurenceschopnosti obcí – většina projektů je zaměřena na celkové zkvalitnění prostředí obcí, na řešení daného problému tak není explicitně orientována. Vysoká nezaměstnanost Podpořené projekty nejsou zaměřeny na zvýšení míry B podpory nezaměstnanosti. Územní disparity Projekty realizované v oblasti podpory 2.3 fakticky nijak nemění územní disparity regionu, hlavně v kontextu ostatních oblastí podpory této prioritní osy je jejich vliv B neutrální. Nižší kvalita života Oblast podpory 2.3 přispívá k růstu kvality života obyvatel ve srovnání v regionu. Velmi omezený dopad má především při řešení s vyspělými regiony zkvalitnění sociální infrastruktury a škol, které posilují Evropy C kvalitu života. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 2.3 je založena velmi extenzivně, projekty jsou velmi rozdrobené. Intenzivně bylo podpořeno téma volnočasových sportovních a kulturních aktivit (sportovní areály v Zaječicích, Starém Městě, Osíku, Černilově, Horní Heřmanici, Dolní Čermné, Rybníce, Heřmanově Městci, Janově n. N. aj., volnočasová centra ve Žďáře nad Metují, Českém Dubě, České Heřmanici, Cvikově aj. a řada dalších projektů) a revitalizace rekreačních zón a parků), které nereaguje na žádný zjištěný problém, resp. pouze okrajově na nedostatečné služby občanské vybavenosti. V případě malých obcí na má sice podpora těchto aktivit velký společenský užitek (samy by často nevznikly), avšak na druhou stranu se může dostat až na hranu veřejné podpory, a to zvláště v podmínkách menších měst a obcí, kde jeden nově vzniklý nebo zmodernizovaný objekt může zásadně ovlivnit konkurenci v daném oboru v celém městě i v jeho okolí.

Říjen 2012

84



2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C-D (1,3) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Efektivita oblasti podpory byla vyhodnocena jako nízká až střední. Poměrně efektivní byla volbou použitých nástrojů i příjemců a alokovaných částek. Na druhou stranu se jedná hlavně o izolované projekty, řešené bez dopadu na širší zázemí nebo na mikroregion. Podpořené projekty jsou zaměřeny především na rekonstrukce a stavební obnovu buď veřejných prostranství v majetku obcí, nebo budov, které jsou v majetku nebo ve správě subjektů zřizovaných nebo provozovaných orgány veřejné správy. Realizace projektů byla přirozeně vedena hlavně organizační „snadností“. Realizovány tedy byly primárně rutinní projekty s vyjasněnými majetkovými vztahy (vlastníkem budovy typicky obec nebo kraj) a jednoduchým způsobem řešení (rekonstrukce budovy, nákup vybavení), na komplikované projekty například brownfields s obtížnými vlastnickými vztahy (což je dáno i nemožností financovat brownfields v soukromém majetku a tato podmínka většinu brownfields z podpory diskvalifikuje) se pozornost nezaměřila.

Říjen 2012

85


V podmínkách malých měst a obcí se nabízí řídit se něčím jako „standard občanské vybavenosti“, který umožní vyhodnotit potřebnost jednotlivých složek infrastruktury pro veřejné služby. Na druhou stranu projekty tohoto typu nesměřují primárně ke zvýšení konkurenceschopnosti, ale spíše k zachování životaschopnosti malých měst a obcí (mají tedy spíše pojišťovací než strategickou roli).

3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: B-C (0,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv zlepšení občanské vybavenosti na socioekonomický rozvoj (tj. zejména na ekonomickou složku) nelze přeceňovat. Vliv na sociální soudržnost v malých obcích je naproti tomu výraznější, většina intervencí má pouze lokální vliv.

ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI Z HLEDISKA PRIORITNÍ OSY 3 CESTOVNÍ RUCH Oblast podpory 3.1 Rozvoj základní infrastruktury cestovního ruchu 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A – Důvody pro zvolenou kategorii E) Absence spolupráce B-C (0,3) Ve většině projektů byl deklarován vznik partnerství při veřejného a vzniku a realizaci projektů (Indikátor počet zapojených soukromého sektoru partnerů). Z dostupných podkladů pro hodnocení ale nelze posoudit druh a kvalitu spolupráce mezi nositeli projektů a ostatními subjekty. Většina projektů ale působí tak, že nejsou založeny na partnerské Říjen 2012

86


Nerozvinutý informační systém v cestovním ruchu

B-C (0,7)

Špatný stav kulturních památek

C-D (1,3)

Nedostatečná doprovodná infrastruktura v cestovním ruchu

D

Špatný stav komunikací a souvisejících staveb

B-C (0,7)

Nedostatečná dopravní B dostupnost a obslužnost území Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň C konkurenceschopnosti regionu

Říjen 2012

spolupráci a jedná se odděleně buď o projekty firem, nebo obcí, případně dalších organizací. Několik projektů k informačním službám a infrastruktuře bylo podpořeno, ale v zásadě to není „rozvoj systému“, ale spíš „rozvoj dílčích složek systému“ ve vazbě na projekty primárně zaměřené jiným směrem – systém z toho v rámci této oblasti podpory nevzniká. IS je většinou podpořen jako doprovodná aktivita (např. rozvoj navigačního systému při značení cyklotras, cyklostezek apod. nebo v rámci rekonstruovaných památkových objektů. V rámci oblasti podpory 3.1 bylo vloženo poměrně značné množství prostředků do obnovy kulturních památek a byly realizovány významné investice do rekonstrukce památkových objektů za účelem jejich využití pro CR. Investice směřují do významných památkových objektů (jak s hlediska historické hodnoty, tak jejich potenciálu pro cestovní ruch). Pozitivem jsou také investice do zlepšení přístupnosti památkových objektů. Řešení tohoto problému však na úrovni celého regionu vyžaduje dlouhý čas a mnoho dalších finančních zdrojů. Oblast podpory 3.1 má na tento problém významný vliv, protože doprovodná infrastruktura se evidentně zlepšila (když dominují služby základní (ubytování a stravování)), byť z velké části pro poskytování komerčních služeb. V některých případech získaly podporu i projekty, u nichž může být poněkud sporný přínos investic pro cestovní ruch ve srovnání s přínosem pro místní obyvatele či pro profesionální sportovce. Nositeli těchto projektů jsou zejména obce (např. projekt na vybudování lyžařského vleku pro děti v Nové Pace, projekt obce Dolní Morava na vybudování doprovodné infrastruktury – skatepark, hokejové hřiště, vodní svět u Kunětické hory aj.; vybudování víceúčelové rekreační sportovní dráhy v areálu Městského stadionu Liberec – zde žadatelem soukromý subjekt). Spíše doplňkové aktivity, vliv tedy mírně pozitivní. Převažují investice do zajištění dostatečných parkovacích míst v turistických střediscích, dále investice do zkvalitnění přístupových cest – zejména pro pěší (pozitivum – zajištění bezpečnosti pěších návštěvníků/turistů). Oblast podpory má v podstatě neutrální vliv, byly pouze okrajově budovány přístupové cesty k některým turistickým atraktivitám. Podpořené projekty mají mírně pozitivní vliv pro region z hlediska posílení konkurenceschopnosti. Často se jedná o projekty promyšlené, originální a inovativní, u nichž lze předpokládat pozitivní vliv na konkurenceschopnost regionu. Konkurenceschopnost regionu je však velmi komplexní charakteristikou, na niž realizace několika projektů v jedné oblasti nemůže 87


mít zásadní vliv. K posílení konkurenceschopnosti tak dochází na úrovni jednotlivých destinací, nikoli celkově na konkurenceschopnosti cestovního ruchu či celého regionu. Vysoká nezaměstnanost C – D (1,3) Lze předpokládat, že podpořené projekty budou celkově generovat řádově několik stovek nových pracovních míst (v současné době přibližně 500), což v území o velikosti 3 krajů představuje mírné (nikoli však výrazné) pozitivum. Lepšímu hodnocení vlivu oblasti podpory na nezaměstnanost brání i předpoklad nejisté dlouhodobé udržitelnosti těchto míst a zvýšených nároků na veřejné rozpočty v případě projektů realizovaných veřejnými subjekty (města, obce, kraje…). Územní disparity B – C (0,3) Z dostupných informací nevyplývá, že by zaostalejší či problémové oblasti byly při hodnocení zvýhodňovány, ani že by z jakýchkoli jiných důvodů byly častěji podporovány projekty s územním dopadem na zaostalé či problémové oblasti. Opatření tak v principu nemá územní dimenzi. Pokud bychom šli do důsledků, realizované projekty jsou lokalizovány především v místech turisticky atraktivních, což dále posiluje jejich dominanci (tedy spíše „zvyšuje územní disparity“) v odvětví cestovní ruch. Nižší kvalita života C Kromě vlivu na zaměstnanost, podnikání apod. je obyvatel ve srovnání dopad na kvalitu života obyvatel regionu nepříliš s vyspělými regiony významný, neboť projekty jsou již z principu cíleny na Evropy návštěvníky, nikoli na obyvatele regionu. Na druhou stranu v některých případech však podpořená infrastruktura zlepší kvalitu života i místních obyvatel. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory 3.1 umožnila podporu řady zajímavých projektů týkající se místních produktů nebo opravy památek. Poněkud paradoxní je, že nejvíce podpořených projektů (a nejvyšší investice) jde za projekty zaměřené na podporu zkvalitnění a rozšíření ubytovacích a stravovacích služeb, tj. na podporu zkvalitnění nedostatečné základní infrastruktury. Tento problém ale přitom není uveden ve stromu problémů ROP SV. Pokud jde o oblast „památek“, toto téma je poněkud účelově přiřazeno k cestovnímu ruchu, v důsledku čehož není primárně řešen problém jejich špatného (technického) stavu, ale problém jejich využití. Dokládá to skutečnost, že např. při výběru projektů nehraje roli míra zchátralosti objektu ani hodnotnost památky, ale kreativita a inovativnost jejího budoucího využití. To samozřejmě není a priori špatně, pouze to neřeší problém, který je v ROP SV identifikován. Přirozeně, obojí spolu souvisí a nalezení jejich nového využití umožňuje rekonstrukci příslušných památek a tedy zlepšení jejich stavu, ale jen jako vedlejší vliv. Řešení technického stavu památek je věc z podstaty „nerozvojová“ (nemá smysl například počítat ekonomickou návratnost takových projektů či jejich vliv na konkurenceschopnost, památky nelze „modernizovat“, ale pouze udržovat, přičemž způsob jejich využití s tím nesouvisí).

Říjen 2012

88



2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C-D (1,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Efektivita oblasti podpory 3.1 byla vyhodnocena jako nízká až střední. Pozitivními rysy je objem alokovaných prostředků či velikost projektů a také to, že byla podpořena unikátní nabídka území. Negativně je vnímána výrazně převažující podpora směrem k soukromým subjektům, které mnohdy znamenaly vysoké investice do nových objektů, u nichž není jistá míra přínosu pro rozvoj CR (např. „termální“ komplex Dům pohody v Chrastavě, ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení). Podnikatelské subjekty čerpaly prostředky na 4x větší počet projektů, navíc s průměrnými náklady vyššími téměř 1,5x než v případě projektů veřejných subjektů, zejména obcí a měst. Veřejný užitek takové podpory je obecně považován za nižší a navíc tento způsob podpory je třeba pečlivě zvažovat i z hlediska zajištění volné soutěže. S tím souvisí i nepříliš vhodná forma podpory (dotace), v tomto případě by možná stálo za úvahu využít nové finanční nástroje, stejně jako se zaměřit na menší projekty. U některých podpořených soukromých subjektů je z hlediska efektivity diskutabilní také jejich omezená zkušenost v oblasti cestovního ruchu (př.

Říjen 2012

89


ADEVA – zařízení školního stravování s.r.o., Odborový svaz zaměstnanců sklářského, keramického, bižuterního průmyslu a porcelánu, Lesní družstvo Chvojno s.r.o. aj., ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení). Z hlediska efektivity lze diskutovat rovněž přínos a výši investic do většího počtu čtyřhvězdičkových hotelů ve velkých městech – př. Hradec Králové. Z hlediska efektivity je namístě také zmínit, že podpora investic do některých ubytovacích zařízení patrně nemusela zcela reflektovat poptávku a turistický potenciál daného území, resp. přinejmenším nebyly jasně vymezeny cílové skupiny a nebyla jasně stanovena nabídka produktu (např. Rekonstrukce a dostavba hostince U Hubálků s ubytovacími kapacitami, ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení). Kriticky lze přistoupit rovněž k výraznějšímu zastoupení (a patrně tak přecenění potenciálu území) pro kongresovou a incentivní turistiku a relaxační turistiku s welness službami a naproti tomu omezené podpoře projektů na rozvoj venkovské turistiky, hippoturistiky či agroturistiky zejm. v oblastech s potenciálem pro rozvoj CR, kde tato infrastruktura chybí. K vyšší efektivitě by přispělo i to, aby v oblastech, kde je to žádoucí, byl nositelem projektu spíše veřejný sektor než soukromý subjekt (případně byla vyžadována alespoň spolupráce obou). Jedná se zejména o vytváření a značení nových turistických tras, cyklotras, naučných stezek v rámci projektů zaměřených primárně na budování či zkvalitňování základní infrastruktury. U některých projektů lze tak vnímat jako hlavní důvod takových aktivit poněkud umělé vytváření doprovodné infrastruktury za účelem získání vyššího počtu bodů při hodnocení projektové žádosti. Realizaci této oblasti podpory lze také chybějící územní dimenzi, kterou by se dala případně zdůvodnit právě i podpora podnikatelských záměrů v problémových regionech. Problém slabé spolupráce mezi veřejným a soukromým sektorem je v Česku v oblasti CR často zmiňován, avšak možnosti jeho řešení prostřednictvím intervencí z ROP SV jsou omezené. Obecně jsou nejspíš jádrem řešení neinvestiční, resp. nefinanční nástroje typu profesního vzdělávání, managementu/řízení rozvoje CR v rámci destinací, měst, obcí, krajů a státu apod.

3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: B-C (0,8) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv oblasti podpory 3.1 byl vyhodnocen mezi stupni B-C, blíží se však výrazně ke kategorii C, tedy mírně pozitivní vliv. Nepochybně došlo k vytvoření infrastruktury stimulující návštěvnost a tím i zaměstnanost a ekonomický rozvoj, to může (i když také nemusí) dále přispívat k rozvoji MSP, ke zvyšování příjmů do místních a státního rozpočtu (díky odvodu daní a poplatků) apod. Na druhé straně je otázkou, zda dopady v podobě narušení volné soutěže poskytnutím podpory soukromým subjektům tento pozitivní vliv nerozmělňují, resp. zda nevytváří nové socioekonomické disparity, založené pouze na jiném principu.

Říjen 2012

90


Oblast podpory 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů (A – Důvody pro zvolenou kategorii E) Absence spolupráce B-C (0,8) Přinejmenším u těch projektů, které byly realizovány veřejného a sdruženími zahrnujícími soukromé i veřejné subjekty, soukromého sektoru nepochybně došlo k posílení spolupráce veřejného a soukromého sektoru obecně. Otázkou však je, do jaké míry se jedná o skutečné partnerství a do jaké míry pouze o deklaraci tohoto partnerství, která má spíše nízké reálné dopady na spolupráci na partnerství veřejného a soukromého sektoru. Problém této spolupráce představuje rovněž „riziko“ přesunu projektu do režimu veřejné podpory, do něhož projekt podporující činnost soukromých subjektů spadá. Nerozvinutý informační C Oblast podpory 3.2 má v této oblasti velký potenciál, systém v cestovním který však nebyl dosud zcela využit. Problémem je ruchu zejména podpora parciálních systémů (např. v rámci jednotlivých měst nebo mikroregionů). To se projevuje i v absenci projektů na provázanost informačního systému v rámci TR a na zlepšení vnitřní komunikace mezi relevantními subjekty v CR v daném TR. Konstatovat lze také absenci komplexnějších projektů na rozšíření a zkvalitnění sítě TIC. Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň B - C (0,8) Oblast podpory 3.2 sice nepochybně pozitivní dopady konkurenceschopnosti pro region má, ale z hlediska celkové úrovně regionu konkurenceschopnosti je její vliv pouze velmi malý. Vysoká nezaměstnanost B-C (0,3) Jednotlivé projekty generují minimum pracovních míst (propagační kampaně a marketingové projekty zpravidla žádné pracovní místo, projekty zaměřené na organizaci a řízení několik málo pracovních míst, které však mohly reálně znamenat pouze jejich redistribuci). Vliv na nezaměstnanost je tudíž zanedbatelný. Územní disparity B-C (0,3) Z dostupných informací nevyplývá, že by zaostalejší či problémové oblasti byly při hodnocení zvýhodňovány, byť reálně byly poněkud častěji podporovány projekty s územním dopadem na turisticky atraktivní oblasti, Říjen 2012

91


které jsou často vnitřními či vnějšími periferiemi vyznačujícími se častými sociálně-ekonomickými problémy (např. Frýdlanstsko, Broumovsko). To na jedné straně může mírně (spíše zanedbatelně) oslabovat jejich zaostávání, ale na straně druhé to dále posiluje jejich dominanci v odvětví cestovního ruchu (tedy „zvyšuje územní disparity“). Nižší kvalita života B–C (0,3) Kromě vlivu na zaměstnanost, podnikání apod. je obyvatel ve srovnání dopad na kvalitu života obyvatel regionu nepatrný či s vyspělými regiony žádný (projekty jsou cíleny na návštěvníky, nikoli na Evropy obyvatele regionu). Mohou vznikat některé nepřímé efekty, kdy účinná propagace atraktivní nabídky CR může přispívat k zvýšení návštěvnosti dané TR/TO a k zvýšení příjmů subjektů CR v daném území, které mohou dále investovat do rozvoje infrastruktury CR, ze které profituje i místní obyvatelstvo. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory je celkově nastavena adekvátně (finanční objem, okruh příjemců, výše podpory na 1 projekt, podporované aktivity…), avšak nikoli vzhledem ke stanoveným problémům. Oblast podpory se s identifikovanými problémy z velké části míjí, což však lze přičítat spíše ne zcela šťastné formulaci problémů, než špatnému nastavení oblasti podpory.


Říjen 2012

92


2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: B-C (0,7) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Objem prostředků alokovaných na oblast podpory je poměrně vysoký a totéž platí i o průměrném objemu výdajů na 1 projekt. Použitý nástroj (dotace) je adekvátní. V rámci oblasti podpory bylo podpořeno několik zajímavých projektů (např. kvalitní projekt S Máchou za Máchou po Máchově kraji). Jako efektivní přístup je vhodné zmínit např. prezentaci památek ve vazbě na ostatní atraktivity daného TR/TO či v rámci produktové řady (např. podporu marketingových aktivit TR Jizerské hory a Český ráj, ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení). Je však zřejmé, že podpora nevychází z jednotné marketingové koncepce, případně ze syntézy krajských marketingových koncepcí. Objevuje se propagace jak krajů, turistických regionů, turistických oblastí, tak i projekt na prezentaci celého NUTS 2, což je z hlediska návštěvníka ne zcela snadno pochopitelný koncept. Není zde patrná ani vertikální provázanost. Zejména může být matoucí, pokud není provázána propagace na úrovni turistických regionů a turistických oblastí, které pod ně spadají. Z informací o projektech se toto nedá zjistit, naznačují to však projekty propagace jednotlivých turistických regionů a turistických oblastí, z nichž není patrná žádná koordinace, navíc například webové stránky některých TO a TR nejsou vzájemně propojeny a někdy dokonce chybí informace o příslušnosti TO k danému TR či propojení nabídky s ostatními TO. Problém lze vnímat v definici způsobilých výdajů, resp. podporovaných aktivit, která je příliš obecná (reálně podporuje plošně jakýkoli marketing bez nutnosti inovací, jasného cílení, měřitelných dopadů jednotlivých kampaní…). Přestože část projektů v rámci organizace a řízení rozvoje CR podporuje spolupráci mezi subjekty (což je správné), jiné projekty naopak spíše posilují jejich individualizaci (žadateli jsou jednotlivé obce či města). Sporný je jednorázový charakter části podpořených projektů (propagační kampaně), kde lze očekávat problémy s udržitelností výsledků. Pokud jde o rozvoj informačních systémů, efektivitu snižuje i fakt, že se jedná o parciální systémy (v rámci jednotlivých měst nebo mikroregionů). Diskutabilní je rovněž podpora propagace na nižší úrovni než turistické regiony a turistické oblasti. Některé projekty obcí, mikroregionů zaměřené na propagaci působí tak, že byly vynaloženy prostředky v oblastech s poměrně omezeným potenciálem pro CR. Propagace takových projektů by byla účinnější v rámci propagace TO či určitého produktu.

3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, Říjen 2012

93


C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: B – C (0,5) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Podpořené projekty obecně nemohou mít velký vliv na socioekonomický rozvoj regionu. Případný pozitivní dopad je pouze zprostředkovaný a bude sporné jej prokázat.

ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI Z HLEDISKA PRIORITNÍ OSY 4 ROZVOJ PODNIKATELSKÉHO PROSTŘEDÍ Oblast podpory 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A – E) Neexistující vzájemná B V rámci oblasti podpory 4.1 byly podpořeny pouze spolupráce firem individuální projekty a jednotlivé firmy, neobjevila se zde explicitní motivace ke spolupráci (ani v horizontálním ani vertikálním řetězci). V rámci výběru z podaných žádostí, jsou hodnoceny jiné parametry pro výběr projektu než spolupráce, navíc mezi žadateli patrně nebyl o toto téma zájem. Neprovázanost B V rámci podpořených projektů oblasti podpory 4.1 není vzdělávací soustavy a patrná žádná motivace k provázanosti vzdělávací soustavy trhu práce a trhu práce. Nepřipravené rozvojové C-D (1,5) Těžiště realizace oblasti podpory 4.1 spočívá ve využití plochy a nevyužité zanedbaných objektů a ploch (největší počet projektů objekty orientován tímto směrem). Při řešení problému dosažen znatelný pokrok, ačkoli by byl třeba větší rozsah podpory, vyšší celkový počet podpořených prostředků a objem alokovaných prostředků ke komplexnějšímu řešení tohoto problému. Produkty a služby Oblast podpory 4.1 v zásadě nerozlišuje projekty s vyšší či s nízkou přidanou nižší (potenciální) přidanou hodnotou, část projektů hodnotou přesto přináší jistý pokrok, ale celkově jejich cílem není vybudovat plochy nebo infrastrukturu pro výrobu s B-C (0,7) vysokou přidanou hodnotou. Říjen 2012

94


Špatný stav komunikací a souvisejících staveb B-C (0,7) Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost území Nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields

Nedostatečné služby občanské vybavenosti

B-C (0,5) D (1,8)

C (1)

Přestože oblast podpory 4.1 počítá se zlepšováním stavu místních komunikací, je tímto směrem orientováno jen málo projektů. Přestože oblast podpory 4.1 počítá se zlepšováním stavu dopravní obslužnosti, je tímto směrem orientováno jen málo projektů. Těžiště realizace oblasti podpory 4.1 spočívá ve využití zanedbaných objektů a ploch (největší počet projektů orientován tímto směrem). Při řešení problému byl dosažen znatelný pokrok. Oblast podpory je na tento problém zaměřena, výběrem projektů ho aktivně řeší. Otázkou je objem prostředků, počet podpořených projektů a jejich skutečný dopad na celkový objem nevyužívaných ploch a brownfields v regionu NUTS 2. Přestože oblast podpory 4.1 explicitně nepočítá se zlepšováním služeb občanské vybavenosti, je tímto směrem orientována část projektů (např. sociální a sportovní infrastruktura).

Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň C (1,2) konkurenceschopnosti regionu

Oblast podpory se na řešení problému podílí významně, především díky zaměření na podnikatelskou oblast a její posilování. Samotný reálný dopad je však díky počtu podpořených projektů a objemu prostředků spíše nízký. Pokrok je také neúměrný vynaloženým nákladům. Vysoká nezaměstnanost C Oblast podpory se na řešení problému podílí nepřímo, ale lze předpokládat, že rozvoj podnikání v nově rekonstruované infrastruktuře umožní podnikatelům vytvoření nových pracovních míst. Dopad na zaměstnanost tedy lze předpokládat, ale v kontextu finanční a ekonomické krize a zejména vzhledem k počtu podpořených projektů bude nejspíš velmi malý. Územní disparity B-C (0,3) Projekty realizované v oblasti podpory 4.1 v principu nijak nemění územní disparity regionu, i když jsou regionální priority součástí hodnoticích kritérií. Nižší kvalita života C Podpora byla směřována i na projekty, jejichž cílem bylo obyvatel ve srovnání budování sociální a volnočasové infrastruktury, takže byla s vyspělými regiony orientována na růst kvality života v regionu. Výraznější vliv Evropy však vzhledem k počtu projektů nelze očekávat. 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Oblast podpory je poměrně extenzivně zaměřená a zacílení některých podpořených projektů působí poněkud nahodile. Proto nejspíš nejsou některé identifikované problémy řešeny podpořenými projekty (například neexistující vzájemná spolupráce firem či produkce a služby s nízkou přidanou hodnotou), neboť o tyto projekty patrně nebyl ze strany příjemců projeven výraznější zájem. Pozitivním aspektem je veřejná podpora brownfields, neboť byly podpořeny projekty, které by jinak podporu z veřejných zdrojů nezískaly. Kladně byla hodnocena zejména podpora projektů, které mají neziskový charakter, jako například Revitalizace bývalých vojenských kasáren na občanskou vybavenost v Chrudimi a Rekonstrukce objektu pivovaru na školící centrum a lůžkové a sociální centrum pro seniory ve Vysokém Mýtě. Rovněž může být pro podnikatele významné, že se jedná o podporu oblastí, které doplňují i jiné dotační nástroje – OPPI Nemovitosti, tzn. pro jiné oblasti než pro zpracovatelský průmysl.

Říjen 2012

95



2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C-D (1,8) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Podpora podnikatelských projektů pro MSP jako motoru regionální ekonomiky je významná a tato oblast podpory ji jednoznačně napomáhá, podmínky realizace projektů s povinností řešit brownfields je jednoznačně správná a v rámci podpořených projektů určitě k naplnění podpory MSP došlo. V rámci realizovaných projektů budou zrevitalizovány některé brownfields, vytvořena pracovní místa, posíleny některé regiony, vzroste společenská prestiž a vnímání úspěchů podnikatelů. Většina projektů podpořených v rámci opatření by bez dotace/veřejné podpory nebyla realizována. Z tohoto hlediska lze tedy efektivitu hodnotit pozitivně. Problémem však je již zmíněné příliš široké zaměření oblasti podpory a spíše nahodilé zacílení podpořených projektů. Vyšší efektivitě z hlediska realizace oblasti podpory ze strany ŘO by prospěl vyšší počet výzev, které by měly časový přesah i za rok 2009, což by umožnilo podnikatelskému sektoru reagovat na dopady finanční a ekonomické krize. V případě podpory podnikatelského sektoru se nabízí rovněž zvážit možnost využití nových finančních nástrojů, neboť v příštím programovém období získá nejspíš tento způsob podpory na významu. Říjen 2012

96


3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C (1,2) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv realizace oblasti podpory 4.1 na sociálně ekonomický rozvoj regionu je nepochybně v principu kladný. Nicméně byl podpořen pouze malý počet projektů, jejichž realizace nemůže mít zásadní dopad na socioekonomický rozvoj regionu, ačkoli v malém měřítku na úrovni lokalit mohou tyto projekty přispět ke kultivaci prostředí a zvýšení jeho atraktivity pro podnikání.

Oblast podpory 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu 1) Účelnost Účelnost byla vztažena k relevantním problémům vybraným ze stromu problémů. Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. I) Účelnost Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má oblast podpory na jednotlivé relevantní problémy ze stromu problémů definovaného v ROP SV (účelnost je chápána jako význam, který měly oblasti podpory na řešení problémů regionu Severovýchod)? Pro tuto oblast podpory byly identifikovány jako relevantní problémy uvedené níže. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory má na řešený problém spíše negativní vliv, B (0) – oblast podpory má na řešený problém neutrální vliv, C (1) – oblast podpory má na řešený problém mírně pozitivní vliv, D (2) – oblast podpory má na řešený problém středně pozitivní vliv, E (3) - oblast podpory má na řešený problém velmi pozitivní vliv. Problém Hodnocení expertů Důvody pro zvolenou kategorii (A – E) Neexistující vzájemná B Oblast podpory 4.2 sice prostřednictvím cílů má ambici spolupráce firem řešit oblast spolupráce středních škol, podniků, přenosy inovací, nicméně realizované projekty se zaměřují zejména na zázemí středoškolského vzdělávání, spolupráce s firmami se bezprostředně netýkají. Neprovázanost D Provázání vzdělávání a trhu práce je jedním z explicitních vzdělávací soustavy a cílů oblasti podpory 4.2 a většina projektů vede k vyššímu trhu práce uplatnění studentů odborných škol na trhu práce alespoň nepřímo, část realizovaných projektů skutečně k řešení tohoto problému přímo přispívá. Produkty a služby B-C (0,7) Oblast podpory 4.2 je sice explicitně zaměřena na podporu

Říjen 2012

97


s nízkou hodnotou

přidanou


E


B-C (0,7)

Absence spolupráce veřejného a soukromého sektoru

B

Problémy komplexnějšího charakteru Nízká úroveň C-D (1,7) konkurenceschopnosti regionu


C

Územní disparity

B-C (0,3)

inovací v regionu, většina realizovaných projektů však k tomuto cíli směřuje jen zprostředkovaně. Pro výraznější dopad na daný problém by bylo vhodné, kdyby oblast podpory podporovala více ty projekty, které zahrnují určitou inovační úroveň a mají perspektivu z hlediska podporovaných oborů s vyšší přidanou hodnotou. Přestože zlepšování infrastruktury vzdělávání je spíše jen dílčím cílem oblasti podpory 4.2, fakticky velká část realizovaných projektů je tímto směrem orientována. Oblast podpory je jednoznačně zaměřena na pořizování modernějšího zázemí pro zlepšování krajského středoškolského vzdělávání dosažený pokrok je značný. Pokrok v řešení sociálně patologických jevů přináší projekty realizované v rámci oblasti podpory 4.2 jen nepřímo a zpravidla ne záměrně. Část podpořených projektů byla směřována na podporu středních škol v oblasti cestovního ruchu, ale projekty neřeší oblast spolupráce. Přímá souvislost mezi tímto problémem a oblastí podpory tedy není. Oblast podpory 4.2 je orientována na rozvoj předpokladů pro vzdělávání a inovace, což lze interpretovat jako vytváření potenciálu k růstu konkurenceschopnosti regionu. Účelné by bylo podpořit více i jiné oblasti spolupráce, uplatnění absolventů na trhu práce atd. Projekty zaměřené na vybavování investičním majetkem konkurenceschopnost regionu nezvyšují. Oblast podpory nezaměstnanost přímo neřeší, kvalita absolventů středních škol a jejich uplatnitelnost na trhu práce ale může vzrůst. Otázkou je nastavení struktury krajského středního vzdělávání, zda produkuje absolventy uplatnitelné na trhu práce z hlediska poptávky po konkrétních oborech. Pokrok v řešení nezaměstnanosti přináší proto realizace oblasti podpory 4.2 jen nepřímo a zpravidla ne zcela záměrně. Projekty realizované v oblasti podpory 4.2 fakticky nemají žádný vliv na územní disparity regionu. Prostřednictvím lepšího uplatnění absolventů středních škol a učilišť na trhu práce by mělo docházet také ke zvyšování kvality života.

Nižší kvalita života C obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy 2) Souhrnný pohled na hodnocení vlivu oblasti podpory na identifikované problémy. Veřejná podpora této oblasti podpory je nepochybně smysluplná, na některé problémy má velmi významný vliv (např. neprovázanost vzdělávací soustavy a trhu práce nebo zastaralá infrastruktura ve vzdělávání, na jejíž obnovu se zaměřuje nemalá část projektů). Na druhou stranu vliv na jiné problémy by bylo třeba posílit, například téma spolupráce firem se školami. Je patrné, že se ve většině případů jedná o individuální projekty škol.

Říjen 2012

98



2) Efektivita (účinnost) Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. II) Efektivita (účinnost) Otázka položená expertům: 1) Jak efektivní bylo / je podle Vašeho názoru provedení této oblasti podpory? Efektivita je chápána jako posouzení toho, zda byl způsob provedení oblasti podpory adekvátní z hlediska míry účinnosti převádění zdrojů na výsledky (při zohlednění např. použitých nástrojů, volby příjemců, konkrétní alokované částky). Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na všechny identifikované problémy podle následujícího klíče: A (- 1) – oblast podpory byla / je prováděna neefektivně, B (0) – efektivita oblasti podpory byla / je velmi nízká, C (1) – efektivita oblasti podpory byla / je nízká, D (2) – efektivita oblasti podpory byla / je střední, E (3) - efektivita oblasti podpory byla / je velmi vysoká. Hodnocení expertů: C – D (1,8) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Provedení oblasti podpory 4.2 bylo vyhodnoceno téměř jako středně efektivní. Investice do infrastruktury škol lze obecně považovat za efektivně vynaložené dotace. Realizované projekty přinášejí zamýšlené efekty, tj. přispívají k provázání trhu práce se středním školstvím, vytváření inovačního potenciálu atd. Pozitivním rysem je i to, že se podpora zaměřuje na prokazatelně slabé oblasti systému vzdělávání, tj. možnosti praktických dovedností studentů středních škol. Smysluplná provázanost s potřebami podnikatelského sektoru může přinést uplatnění studentů v daném oboru i regionu a zvýšit poptávku po studentech konkrétního oboru a školy. Bylo by možné doporučit zvážit větší provázanost s dalšími stupni vzdělávání (VŠ) a platformami rozvoje inovativního podnikání v regionu (podnikatelské inkubátory, vědeckotechnické parky atd.) v souladu s regionálními inovačními strategiemi. Možnosti středních škol v oblasti inovací jsou omezené a i typy podporovaných projektů směřují spíše k pořizování nového vybavení, než k nějakým širším souvislostem spolupráce s podnikatelským sektorem. V případě zpracování inovačních strategií jednotlivých krajů (například RIS Libereckého kraje nebo Říjen 2012

99


Královéhradeckého kraje) by bylo užitečné rozšířit je i o akční plán s konkrétními kroky a sledováním jeho implementace. Podporu by bylo možná vhodné více zaměřit na inovativní prvky, ne všechny projekty mají vždy jasně definovaný vztah k trhu práce, podnikatelskému prostředí v okolí školy nebo k uplatnění absolventů na trhu práce.

3) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Syntetizující pohled tří expertů je uveden níže v tabulce. III) Vliv na socioekonomický rozvoj regionu Otázka položená expertům: 1) Jaký vliv má tato oblast podpory na socioekonomický rozvoj? Vliv na socioekonomický rozvoj je chápán jako nejkomplexnější parametr hodnotící socioekonomické dopady. Ohodnoťte prosím vliv dané oblasti podpory na socioekonomický rozvoj podle následujícího klíče: A (- 1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu negativní vliv, B (0) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu neutrální vliv, C (1) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu mírně pozitivní vliv, D (2) – realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu středně pozitivní vliv, E (3) - realizace oblasti podpory měla / má na socioekonomický rozvoj regionu velmi pozitivní vliv. Hodnocení expertů: C – D (1,5) 2) Zdůvodnění pro zvolenou kategorii Vliv realizace oblasti podpory 4.2 na sociálně ekonomický rozvoj regionu je nepochybně kladný a v dlouhodobějším horizontu přispívají investice do vzdělání a vzdělávací infrastruktury pozitivně ke konkurenceschopnosti regionu. Důraz je však kladen na vytváření předpokladů rozvoje vzdělávání a inovačních aktivit, nikoli přímo na jejich vlastní rozvoj. Pro vyšší socioekonomické dopady by bylo užitečné, aby projekty podpořené z této oblasti podpory sledovaly více potřeby místního podnikatelského sektoru, potřeby struktury vzdělávání a vytváření využitelných zkušeností pro studenty. Např. na zpracované regionální inovační strategie by měly navazovat i akční plány, dále by byla vhodná podpora inovačního podnikání a podnikatelského ducha obecně – tj. mj. podnikatelské soutěže pro studenty, ocenění týmových projektů studentů SŠ a VŠ, grantové projekty pro získání zkušeností, stáže atd. Logicky by bylo užitečné navázat na dostupnou infrastrukturu platforem podnikatelských inkubátorů, vědeckotechnických parků, klastrů a samozřejmě regionálně silných oborů. V případě podpory podnikatelského sektoru se nabízí rovněž zvážit možnost využití nových finančních nástrojů, neboť v příštím programovém období získá nejspíš tento způsob podpory na významu.

ZHODNOCENÍ EFEKTIVITY A DOPADŮ ROP SV NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ REGIONU SOUDRŽNOSTI – SYNTETIZUJÍCÍ POHLED

Syntetizující pohled je strukturován rovněž podle tří kritérií posuzovaných v celé analýze tohoto evaluačního tématu, tj. podle účelnosti, efektivity intervencí a socioekonomických dopadů, resp. vlivu na socioekonomický rozvoj. Jak je podrobněji popsáno v kapitole 2.3.1 Metodický přístup, všechny hodnoty, které byly zjištěny jako průměr hodnot uvedených experty, jsou výsledkem kvalitativního hodnocení a názory expertů jsou poměrně subjektivní. Navzdory těmto metodickým aspektům, kvůli kterým je třeba na výsledky analýzy nahlížet s jistou dávkou obezřetnosti, může toto posouzení poskytnout jisté komparativní vodítko, neboť všichni pracovali se stejnými podklady a na základě jednotné metodiky.

Říjen 2012

100


1. Účelnost Míra, se kterou jednotlivé intervence přispěly k eliminaci problémů uvedených ve stromu problému v programovém dokumentu, byla uvedena vždy při hodnocení každé oblasti podpory. Tabulka 1 dává do souvislosti oblasti podpory a definované problémové oblasti a jejich příčiny (vychází ze stromu problémů ROP SV), tabulka 2 pak poukazuje na účelnost jednotlivých intervencí vůči ústřednímu problému rozloženému na dílčí aspekty. Z tabulky 1 jednoznačně vyplývá, že následující oblasti podpory měly na některý problém středně pozitivní vliv a vyšší, tzn. že je lze vyhodnotit ve srovnání se ostatními jako poměrně účelné z hlediska daného problému: 1.1 ve vazbě na špatný stav komunikací a souvisejících staveb, 2.2 ve vazbě na nedostatečné služby občanské vybavenosti, 3.1 ve vazbě na nedostatečnou doprovodnou infrastrukturu, 4.1 ve vazbě na nepřipravené rozvojové plochy a nevyužité objekty, 4.2 ve vazbě na zastaralou infrastrukturu pro oblast vzdělávání. Sumarizace dosažených hodnot u jednotlivých problémů za všechny oblasti podpory poukazuje na problémy, na něž měl ROP SV nejvýraznější vliv. Jedná se o: zastaralou infrastrukturu v oblasti vzdělávání, nedostatečné služby občanské vybavenosti, nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields. Naopak nejmenší vliv intervencí ROP SV byl zjištěn v případě těchto problémů, to znamená, že žádná intervence je přímo neřešila, resp. že o tyto projekty nebyl mezi žadateli zájem (bylo by přirozeně zajímavé podrobnější analýzu vyhodnotit, proč o tato témata nebyl zájem, případně jak jej více stimulovat.): neexistující vzájemná spolupráce firem, neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb, narušené životní prostředí. Nejvlivnějšími intervencemi (z hlediska jejich vlivu na alespoň některý z definovaných problémů) byly oblasti podpory 2.2, 2.1 a 4.2 naopak za nejméně účelné oblasti podpory lze v této chvíli označit oblasti podpory 1.3, 3.2. V případě oblastí podpory 2.1 a 2.2 je to však dáno hlavně množstvím problémů, které se dané intervence snaží vyřešit, což v součtu dává poměrně vysoký údaj.

Říjen 2012

101


Produkty a služby s nízkou přidanou hodnotou

Nepřipravené rozvojové plochy a nevyužité objekty

Neprovázanost vzdělávací soustavy a trhu práce

Neexistující Vzájemná spolupráce firem

2,4 1 1,3

1,3

1

0,3

1,3

0,7

0,3

1,3

2

1,3

0,3

1,3

0,7

0,3

2.3 Rozvoj venkova

1

1,5

1,3

0,3

1,3

0,7

0,3

Září 2012

Nedostatečná doprovodná infrastruktura

4,3

2.1 Rozvoj regionálních center 2.2 Rozvoj měst

3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu

Nízká konkurenceschopnost podnikatelského sektoru

Špatný stav kulturních památek

0,7

Nevyužitý potenciál CR v regionu

Nerozvinutý informační systém

0,3

Neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb

0


1,7


0,7

Narušené životní prostředí

1

sociální Zastaralá infrastruktura ch věcí v oblasti zdravotnictví a

1

Nedostatečné služby občanské vybavenosti

2,3

Nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields

Nedostatečné napojení na nadregionální dopravní sítě

dopravní Disparity mezi městem a venkovem, nízká kvalita veřejných služeb

Nedostatečná dopravní dostupnost a obslužnost území

1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť

Špatná infrastruktura

Špatný stav komunikací a souvisejících staveb

Intervence / problémy

Absence spolupráce veřejného a soukromého sektoru

Tabulka 31 Vliv intervencí ROP SV na problémové oblasti a jejich příčiny definované ve stromu problémů ROP SV

0,7

0

6,2 7,2 6,4 0,3

0,7

1,3

2

5 0,8

1 1,8

102


4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání

0,7

0,5

1,8

1

0

0

2

0

2

1,5

0,7 6,2


3

0,7

6,9

2,8

0,7

6,4 4,4

3,5

1,7

5,4

5,8

3,6

0,9

0,9

1,1

1,7

1,3

Zdroj: vlastní zpracování.

Říjen 2012

0

103

2

1,5

1,4


Z přehledu hodnot vlivu oblastí podpory ROP SV na ústřední problém a jejich komponenty regionu Severovýchod je zřejmé, že jednotlivé intervence samy o sobě příliš významný dopad nemají. Přirozeně to souvisí i s charakterem zkoumaných problémů, neboť se vesměs jedná o velmi komplexní charakteristiky, na které může částečně působit program typu ROP jako celek. V této souvislosti je ostatně vhodné poukázat i na očekávané změny pro příští období, kdy se předpokládá, že úroveň dopadů nebude na úrovni programů vůbec sledována. Každopádně souhrnně nejvýznamnější přínos byl zaznamenán z hlediska kvality života obyvatel, naopak nejméně významný vliv mají jednotlivé intervence na územní disparity, které prakticky nejsou žádnou oblastí podpory zohledňovány. Nejvlivnějšími intervencemi z hlediska těchto komplexních problémů se ukazují být obě oblasti podpory prioritní osy 4 a oblast podpory 3.1. Tabulka 32 Vliv intervencí ROP SV na ústřední problém a jeho komponenty definovaný ve stromu problémů ROP SV Intervence/problémy

Region S nízkou úrovní Vysokou konkurenceschop nezaměstnaností nosti ekonomiky

S územními disparitami

S nižší kvalitou života obyvatel ve srovnání s vyspělými regiony Evropy

1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury

0,7

0,7

0,7

0,7

2,8

1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území

0,3

0,3

0

1,7

2,3

1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť

0,3

0,3

0

0,3

0,9

2.1 Rozvoj regionálních center

0,7

0

0

1

1,7

2.2 Rozvoj měst

0,7

0,3

0

1

2

2.3 Rozvoj venkova

0,3

0

0

1

1,3

3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu

1

1,3

0,3

1

3,6

3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu

0,8

0,3

0,3

0,3

1,7

4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání

1,2

1

0,3

1

3,5


1,7

1

0,3

1

4

7,7

5,2

1,9

9


Říjen 2012

104


Z hlediska vlivu jednotlivých intervencí ROP SV na definované problémy ze stromu problémů je vhodné ještě poukázat na témata, která byla podpořena, přestože nemají přímou vazbu na tyto problémy, a na oblasti, které dosud byly podpořeny okrajově nebo vůbec, jakkoli by jejich vazba na stanovené problémy byla jednoznačná. Problematika brownfields v případě prioritní osy 2, zejména v oblasti podpory 2.1 – z provedené analýzy vyplynulo, že většina projektů se zaměřuje na rekonstrukci a revitalizaci zchátralých objektů a nevyužitých ploch a problematika skutečných brownfields spíše řešena není. Není to v rozporu se zaměřením prioritní osy, oblastí podpory nebo definicí problému, spíše to poukazuje na podporu jednodušších projektů. Volnočasové sportovní a kulturní aktivity podpořené v rámci prioritní osy 2 – z provedené analýzy vyplynulo, že poměrně intenzivní podpora je směřována právě na tuto oblast, a to navzdory skutečnosti, že se bezprostředně nevztahuje k žádnému z definovaných problémů (okrajově patrně na nedostatečné služby občanské vybavenosti). Oblast podpory 3.2 – z analýzy vyplynulo, že tato intervence sice přináší zajímavé projekty, nicméně nestřetává příliš s definovanými problémy. Základní infrastruktura cestovního ruchu v rámci oblasti podpory 3.1 – z analýzy vyplynulo, že nejvíce podpořených projektů se zaměřilo na podporu zkvalitnění a rozšíření ubytovacích a stravovacích služeb, tj. na podporu zkvalitnění základní infrastruktury. Tento problém však nebyl zmíněn ve stromu problémů. Témata spolupráce – neexistující vzájemná spolupráce firem, absence spolupráce veřejného a soukromého sektoru a neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb – tyto problémy nejsou podpořenými projekty prakticky řešeny. Další problémy, které nejsou reálně řešeny podpořenými projekty, nebo jen velmi okrajově: produkty a služby s nízkou přidanou hodnotou a zhoršené životní prostředí.

2. Efektivita (účinnost) Následující tabulka podává informaci o průměrných hodnotách udělených experty jednotlivým oblastem podpory za efektivitu. Ačkoli je toto srovnání třeba brát velmi obezřetně, můžeme si vytvořit přibližný obrázek o tom, které intervence jsou považovány za více a které za méně efektivní. Nominálně nejvyšší hodnotu získaly oblast podpory 1.1, 1.2 (jako jediné překročily hranici středně efektivní kategorie), což jsou současně i intervence, které vykazují optimální poměr finančního a věcného pokroku. Poukazuje to na celkově bezproblémovou implementaci a celý stav lze vysvětlit i relativně nekomplikovanými projekty (například oproti revitalizaci brownfields) podpořenými v prostředí dopravní infrastruktury, jejíž absorpční kapacita je nezměrná. Hodnocení těchto dvou oblastí podpory se vyznačuje rovněž nejnižší mírou rozptylu názorů jednotlivých expertů, vyjádřenou směrodatnou odchylkou. Naopak do kategorie velmi nízká efektivita byla zařazena oblast podpory 3.2, kde byl kritizován zejména nekoncepční přístup, který umožňuje financování propagace na různých úrovních bez vzájemných vazeb. Velmi vysokou míru směrodatné odchylky vůči průměrné hodnotě zapříčiňuje zejména hodnocení jednoho z expertů, který provádění této intervence označil dokonce za neefektivní (tj. kategorie A (-1)) zejména z výše uvedených důvodů.

Říjen 2012

105


Z hodnocení efektivity jednotlivých oblastí podpory vyplývají zejména následující doporučení, která by vedla k vyšší efektivitě: Zajistit koncepční přístup, který by umožnil lepší zacílení projektů a především by usnadnil výběr takových akcí, které budou mít podloženě silný dopad na region. Současně to bude jeden z nástrojů, který může zabránit výběru předimenzovaných projektů. Nezbytnou podmínkou je vytvářet strategie a koncepce jasně uchopitelné, s jednoznačnými cíli a sledovat jejich plnění. Ačkoli toto doporučení bylo zmíněno zejména u oblastí podpory 1.1, 1.2 a 3.2, lze jej aplikovat mnohem šířeji. Například v případě podpory cestovního ruchu by zase bylo přínosné vázat podporu na analýzu cílových skupin a jejich poptávky nebo u oblasti podpory 4.2 stimulovat přípravu akčních plánů u investičních strategií. Aplikace inovativních přístupů a snaha využít prostředků i na komplikovanější projekty – například podpora brownfields či projektů spolupráce (veřejného a soukromého sektoru v cestovním ruchu, zdravotnických a sociálních služeb, mezi podnikatelským sektorem a vzdělávacími institucemi) – samozřejmě souvislost je třeba spatřovat i v chápání absorpční kapacity v tomto programovém období) absorpční kapacity, která spíš nahrává podpoře jednodušších projektů, které mohou zajistit adekvátní míru čerpání. V tomto ohledu je však vhodné zmínit již v současnosti zřejmý posun v politice soudržnosti ve vnímání výkonnosti a přístupu založeného na výsledcích. V příštím programovém období se předpokládá větší důraz na dosažení cílů spíš než na pouhé zdůrazňování čerpání a vnímání absorpční kapacity zejména ve vztahu k finančnímu řízení. Tento typ projektů by také mohl být vhodný pro zapojení akcentované regionální či městské dimenze. Zúžení zaměření jednotlivých oblastí podpory – často kritizovaným aspektem byl právě velmi široký záběr některých oblastí podpory (zejména se to vztahovalo ke všem třem intervencím prioritní osy 2, dále mj. oblast podpory 4.1). Ostatně právě poměrně jednoznačné zacílení a nepříliš rozdrobená struktura může být důvodem pozitivního hodnocení z hlediska efektivity u oblastí podpory 1.1 a 1.2. I toto doporučení lze dát do souvislosti s trendy pro příští programové období. Návrh Evropské komise bude tlačit členské státy mj. k tematické koncentraci tak, aby bylo možné dosáhnout viditelnějších cílů (viz 11 tematických cílů). Směřovat podporu i v oblasti cestovního ruchu více na veřejný sektor a zvážit rozsah a zaměření podpory vůči soukromým podnikatelům (oblast podpory 3.1). Podporovat posilování spolupráce a partnerského přístupu, ale ne pouze formálního charakteru. Tabulka 33 Přehled hodnocení efektivity Intervence/problémy

1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť 2.1 Rozvoj regionálních center 2.2 Rozvoj měst

Říjen 2012

Průměrná hodnota posouzení expertů

Směrodatná odchylka hodnocení jednotlivých expertů 2,7

0,6

2,3

0,6

1

1

1

1

1,3

0,9

106


2.3 Rozvoj venkova

1,3

1,5

3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu

1,7

0,6

0,7

0,7

1,8

0,8

1,8

0,8


3. Vliv na socioekonomický rozvoj Posuzovat socioekonomické přínosy je poměrně náročné, neboť se obecně jedná o velmi komplexní parametry, které mohou být nejspíš stěží ovlivněny programem velikosti ROP SV, a lze je tedy o to hůře hodnotit na úrovni oblastí podpory. Proto také dosahují hodnoty jednotlivých oblastí podpory tak nízkých hodnot. Průměrné hodnoty posouzení expertů vlivu jednotlivých oblastí podpory na socioekonomický rozvoj jsou uvedeny v následující tabulce. Pomyslná nejvyšší příčka patří oblasti podpory 4.2, hranici kategorie mírně pozitivní vliv na socioekonomický rozvoj regionu překročily ještě oblasti podpory 4.1, 1.2 a hraničně ještě 1.1. Naopak nejnižších hodnot z hlediska posouzení tohoto kritéria dosáhly oblasti podpory 1.3 a 3.2, které jsou nejblíže neutrálnímu vlivu na socioekonomický rozvoj. Ostatní oblasti podpory se přibližují již kategorii mírně pozitivní vliv. Oblasti podpory 4.1 a 4.2 mají i poměrně malý rozptyl (vůči průměrné hodnotě) jednotlivých posouzení, což rovněž svědčí ve prospěch pozitivnímu hodnocení těchto intervencí. Socioekonomické přínosy prioritní osy 4 spočívají zejména v jejich pozitivním vlivu na podnikatelský sektor a vzdělávací infrastrukturu. Nejkladněji byly hodnoceny právě investice do vzdělávání, které pozitivně přispívají k vyšší konkurenceschopnosti regionu. K ještě vyšším pozitivním dopadům by přispěl rozvoj inovačních aktivit a vzdělávání (nikoli jen podpora předpokladů k jejich rozvoji), příprava jednoznačných koncepcí a jejich naplňování (vytváření i akčních plánů) a intenzivnější spolupráce s dalšími aktéry podnikatelského sektoru, trhu práce a institucí výzkumu a vývoje. Prioritní osa 1 má své zástupce na obou koncích pomyslného spektra. Spíše vyšších hodnot dosáhly oblasti podpory 1.1 a 1.2, v těchto případech se zdůvodnění expertů opírá především o posílení soudržnosti a mobility pracovních sil. Současně se však objevuje i argument, že nelze očekávat vyšší dopady bez většího rozsahu podpory (zejména v případě regionální silniční infrastruktury) a zejména bez koncepčnějšího přístupu k řešení tohoto problému. U oblasti podpory 1.3 bylo nízké hodnocení socioekonomických přínosů uděleno zejména z důvodu relativní blízkosti pražskému letišti, které má vzhledem k charakteru a míře využívanosti letiště Pardubice pro obyvatele regionu mnohem větší význam.

Říjen 2012

107


Tabulka 34 Přehled hodnocení vlivu na socioekonomický rozvoj Intervence/problémy

Průměrná hodnota posouzení expertů

Směrodatná odchylka hodnocení jednotlivých expertů

1.1 Rozvoj regionální silniční dopravní infrastruktury 1.2 Podpora projektů zlepšujících dopravní obslužnost území 1.3 Rozvoj veřejných mezinárodních letišť

1

1

1,3

1,2

0,3

0,6

2.1 Rozvoj regionálních center

0,7

0,6

2.2 Rozvoj měst

0,7

0,6

2.3 Rozvoj venkova

0,7

0,6

3.1 Rozvoj základní infrastruktury a doprovodných aktivit v oblasti cestovního ruchu 3.2 Marketingové a koordinační aktivity v oblasti cestovního ruchu 4.1 Podpora rozvoje infrastruktury pro podnikání 4.2 Podpora rozvoje spolupráce firem se středními školami a učilišti, dalšími regionálními vzdělávacími institucemi a úřady práce, rozvoj inovačních aktivit v regionu

0,8

0,3

0,5

0,6

1,2

0,3

1,5

0,5

Zdroj: vlastní zpracování. Efektivita versus vliv na socioekonomický rozvoj Křížové hodnocení vlivu na socioekonomický rozvoj a efektivity jednotlivých oblastí podpory ROP SV (resp. průměrných hodnot udělených experty) demonstruje graf č. 1. Je zde patrná korelace mezi oběma veličinami. Pozitivním faktorem je to, že všechny oblasti podpory byly hodnoceny na kladné části spektra. V jejich uspořádání lze identifikovat v zásadě tři skupiny (ačkoli rozdíly mezi jednotlivými intervencemi nejsou příliš velké): Poměrně vysoká míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj Tato kategorie zahrnuje oblasti podpory 1.1, 1.2, 4.1 a 4.2. Zde lze vyčlenit ještě dvě subkategorie – oblasti podpory 1.1 a 1.2, které v podstatě nevytvářejí nové stimuly pro socioekonomický rozvoj, lze tam však spatřovat prvek posílení soudržnosti a zlepšení kvality života, a oblasti podpory 4.1 a 4.2, které jsou naopak více (v porovnání s ostatními intervencemi) orientovány právě na inovace. Všechny čtyři oblasti podpory jsou navíc v komparaci s ostatními oblastmi podpory poměrně efektivní. Střední míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj Tato kategorie zahrnuje oblasti podpory 3.1, 2.1, 2.2 a 2.3. Hlavní problém prioritní osy 2 spočívá nejspíš ve velké rozdrobenosti a širokém záběru. U oblasti podpory 3.1 byla kritizována především intenzivní podpora směřovaná na podnikatelský sektor. Nízká míra efektivity i vlivu na socioekonomický rozvoj Říjen 2012

108


Tato kategorie zahrnuje oblasti podpory 1.3 a 3.2. V případě oblasti podpory 3.2 jsou hlavní kritizované faktory zejména již zmíněná nekoncepčnost, široce definované způsobilé výdaje, parciální podpora jak propagace, tak informačních systémů, což v kombinaci s očekávaným takřka neutrálním vlivem na socioekonomický rozvoj staví tuto oblast podpory do této skupiny. Oblast podpory 1.3 je na tom z hlediska efektivity stejně jako oblasti podpory 2.1, nízké očekávané socioekonomické dopady ji však posunuly do této nejspodnější skupiny. Jako nejvýznamnější aspekt z hlediska socioekonomických přínosů byl zmíněn pocit zvýšení prestiže regionu. Graf 3 Socioekonomické dopady a efektivity oblastí podpory ROP SV


Říjen 2012

109


2.4 UDRŽITELNOST PROJEKTŮ 2.4.1 METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem tohoto evaluačního úkolu byla analýza realizace aktivit podpořených z ROP SV v jednotlivých intervencích po ukončení financování projektu ROP SV, vč. zdrojů financovaní pokračování těchto aktivit. Analýza udržitelnosti aktivit podpořených z ROP SV byla zaměřena na zodpovězení následujících evaluačních otázek: Jsou výstupy a dopady projektů podpořených z ROP SV dlouhodobě udržitelné? Existují nějaké faktory ohrožující udržitelnost projektů? Pokud ano, jaké? Jaké jsou zdroje financování těchto aktivit? Zpracovatel si pro potřeby analýzy definovat tyto hypotézy: Zkušenější příjemci dotací (ti, kteří administrují 2 a více projektů) mají spíše menší problémy s udržitelností, tj. například přínosy projektu spíše odpovídají jejich představám. Současně byla udržitelnost pro ně významným tématem od počátku přípravy projektu a byli na ni lépe připraveni než méně zkušení příjemci administrující jeden projekt. Nejvýznamnější problémy projektů v době udržitelnosti se týkají zajištění financování provozu, udržení zájmu cílových skupin a udržení stanovených cílových hodnot indikátorů. Příjemci, co měli problémy už v průběhu realizace projektu, budou mít nejspíš potíže i v době udržitelnosti. Pro zkušenější příjemce bylo pravděpodobně téma udržitelnosti projektu důležité pro rozhodnutí, zda žádat o podporu. Zpracování tohoto evaluačního tématu bude založeno na těchto postupových krocích: 1) Příprava a realizace dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo získání informace od respondentů z následujících oblastí: stav realizace aktivit podpořených z ROP SV po ukončení financování projektu, zdroje financování realizace aktivit, pokud tyto pokračují i po ukončení financování projektu z ROP SV, potenciální i reálné problémy spojené s udržitelností projektů. V rámci dotazníkového šetření bylo osloveno 100 % příjemců dotace ve stavu P6 Financování projektu ukončeno a vyšším pozitivním stavu. Dotazník je uveden v příloze č. 1. 2) Vyhodnocení a interpretace výsledků dotazníkového šetření Získaná data z dotazníkového šetření byla dále vyhodnocena. Při analýze výsledků bylo zohledněno mimo jiné: Říjen 2012

110


členění dle typu podporovaných aktivit, členění dle typu příjemce. 3) Expertní posouzení vybraných metodických problémů majících vliv na projekty v době udržitelnosti Přehled použitých metod Dotazníkové šetření

2.4.2 VLASTNÍ HODNOCENÍ STRUKTURA RESPONDENTŮ Dotazníkové šetření proběhlo od 8. 8. do 24. 8. 2012 a bylo osloveno 100 % příjemců dotace, kteří byli minimálně ve stavu P6 Financování projektu ukončeno. Celkem tak bylo obesláno 230 respondentů. Dotazník vyplnilo a odevzdalo 122 příjemců. Návratnost dotazníků tak dosáhla vysokých 53 % a dotazníkové šetření lze z tohoto hlediska hodnotit jako úspěšné. Celkem 57 % respondentů realizuje jeden projekt podpořený z ROP SV, zbývajících 43 % respondentů má zkušenost s realizací 2 a více podpořených projektů. Z územního hlediska jsou respondenti rovnoměrně rozloženi mezi všechny tři kraje. V následujících grafech je zobrazena struktura respondentů podle oblastí podpory a podle typů příjemce.

Říjen 2012

111


Graf 4: Struktura respondentů podle oblasti podpory

Říjen 2012

112


Graf 5: Struktura respondentů podle typu příjemce

Naprostá většina respondentů (86 %) má projekt 1 až 3 roky ve fázi udržitelnosti. Zbývající respondenti (13 %) mají projekt ve fázi udržitelnosti kratší dobu než 1 rok a pouze 1 % projektů je v poslední fázi udržitelnosti, tedy v období 4 – 5 let. Pouze 16 % z těchto příjemců má pracovníka, který se výhradně věnuje řízení a administraci projektu. Naopak téměř 90 % respondentů spolupracovalo s externími poradci při přípravě a realizaci projektu/projektů. Z toho vyplývá, že malá část respondentů má jak vlastního pracovníka pro řízení a administraci projektu, tak externího poradce. Většina příjemců (83 %) s projektem ve fázi udržitelnosti zajišťuje jeho provoz samostatně. U zbývajících 17 % příjemců se na provozu podílí také další subjekty. Jedná se nejčastěji o projekty obcí a měst, kterým pomáhají s provozem jejich příspěvkové organizace. SPOKOJENOST SE ZAMĚŘENÍM PODPORY Současné zaměření podporovaných aktivit vyhovuje nebo spíše vyhovuje 84 % respondentů. Mezi jednotlivými skupinami příjemců jsou však relativně významné rozdíly (viz následující graf). Tyto rozdíly vyplývají pravděpodobně z charakteru příjemců. Zatímco soukromý sektor standardně nemá příliš možností pro získání dotací na svoje projekty, pro ostatní subjekty je získávání dotací významným zdrojem pro investiční i neinvestiční záměry. Soukromý sektor je tak spokojen se stávající nabídkou ROP SV, oproti tomu se u ostatních subjektů vyskytují i kritická hodnocení.

Říjen 2012

113


Graf 6: Vyhovuje Vám (instituci / organizaci, kterou zastupujete) zaměření podpory (ve smyslu podporovaných aktivit v programovém období 2007 – 2013)?

Z uváděných námětů na rozšíření či úpravu podporovaných aktivit ROP SV se nejčasteji objevují: opravy a výstavba místních komunikací v majetku obce a posílení alokace oblastí podpory 1.1, 2.2 a 2.3. PRŮBĚH REALIZACE PROJEKTU V průběhu realizační fáze projektu se příjemci dotace setkávali nejčastěji s problémy týkajícími se výběrových řízení a stavebních prací. Ostatní skupiny problémů se vyskytují mnohem méně. Zároveň se začínají objevovat problémy vztahující se k indikátorům (nerealisticky nastavené cílové hodnoty indikátorů a problémy spojené s vytvořením pracovních míst). S vyšším počtem realizovaných projektů se zvyšuje také pravděpodobnost výskytu všech problémů, nicméně zastoupení jednotlivých problémů se nemění. Příliš velké rozdíly v zaznamenávaných problémech se nevyskytují ani mezi jednotlivými skupinami příjemců. Významnější rozdíl je pouze v nižším zastoupení problémů spojených s výběrovým řízením u obcí než u ostatních příjemců. Jde pravděpodobně o důsledek větší zkušenosti obcí a měst s realizací výběrových řízení než je tomu především u podnikatelů a NNO.

Říjen 2012

114


Graf 7: S jakými problémy se respondenti setkali v realizační fázi projektu

Říjen 2012

115


Graf 8: S jakými problémy se respondenti setkali v realizační fázi projektu Podle počtu administrovaných projektů

Z ostatních problémových okruhů uváděli příjemci nejčastěji téma administrativní náročnosti při přípravě žádosti i v průběhu realizace projektu. Jedná se o širokou oblast zahrnující problémy od administrativní náročnosti přípravy projektu, jeho realizace (náročnost monitorovacích zpráv a žádostí o platbu) a změn v projektu, přes složitost příruček, jejich příloh a metodických pokynů a sledování jejich neustálé aktualizace po časovou náročnost vyřizování jednotlivých administrativních kroků. V průběhu realizace projektu žádalo 40 % příjemců o změnu projektu související se změnou výstupů projektu nebo nastavením cílových hodnot indikátorů, z nichž bylo 96 % kladně vyřízeno. Vyšší počet realizovaných projektů sebou logicky nese vyšší počet změn. Zatímco u respondentů realizujících 1 projekt to je 34 %, u příjemců s 2 a více projekty to je 49 %. Respondenti obecně hodnotí průběh realizace jako bezproblémový nebo pouze s dílčími problémy (74 % respondentů). Zbývající necelá čtvrtina příjemců hodnotí realiazaci jako problémovou. Následující graf dokládá, že s vyšším počtem realizovaných projektů se snižuje pravděpodobnost bezproblémové realizace projektů a naopak rostoucí počet zásadnějších problémů v jejich realizaci.

Říjen 2012

116


Graf 9: Do jaké míry hodnotíte průběh realizace projektu / projektů po manažerské a administrativní stránce z Vašeho pohledu jako bezproblémový? Podle počtu administrovaných projektů

S problémy, které zaznamenávají respondenti v průběhu realizace projektů, souvisí také to, v jakých rizikových oblastech by uvítali intenzivnější poradenskou podporu ze strany Řídícího orgánu ROP SV. Podněty od respondentů směřují především k intenzivnější a systematičtější podpoře administrace projektu (před samotným zahájením, v průběhu změn a zpracování monitorovacích zpráv) a především v oblasti administrace a kontrol výběrových řízení. UKONČENÍ PROJEKTU A PROVOZOVÁNÍ AKTIVIT V DOBĚ UDRŽITELNOSTI PROJEKTU Naprostá většina respondentů uvádí, že přínosy projektu / projektů odpovídají jejich představám před podáním žádosti o dotaci. Uvádí to více než 95 % respondentů, a to bez ohledu na počet realizovaných projektů nebo typ žadatele. Příjemci obecně hodnotí jako výrazně složitější projekt realizovat než udržet výstupy, případně, že se jedná o stejně složité fáze. S vyšším počtem realizovaných projektů zaznamenáváme významné snížení podílu „nerozhodnutých“ respondentů, kteří považují obě fáze za stejně složité a jejich postupné vyprofilování. Mezi příjemci s 2 a více projekty se tak relativně významně zvyšuje podíl těch, co považují za složitější období udržitelnosti. Jedná patrně o důsledek větších rozdílů mezi indikátory v náročnosti na udržitelnost, když např. indikátory zaměřené na vytvoření pracovních míst jsou v současné době pro žadatele složitější k udržení.

Říjen 2012

117


Graf 10: Co je podle Vašeho názoru složitější - udržet výstupy projektu nebo zrealizovat projekt samotný?

Říjen 2012

118


Graf 11: Co je podle Vašeho názoru složitější - udržet výstupy projektu nebo zrealizovat projekt samotný? Podle počtu administrovaných projektů

Mezi hlavní důvody větší složitosti realizace projektu než je udržení jeho výstupů patří především: náročná administrace související s přípravou, realizací a změnami projektu, celková náročnost koordinace a řízení projektového týmu a prací na projektu nebo složitost výběrových řízení. Částečně jde také o důsledek stanovení „rozumných“ hodnot indikátorů při přípravě projektu. Ty jsou pak pro příjemce splnitelné a udržitelné a nepředstavují pro něj problém v dalších fázích projektového cyklu. Naopak změnám v realizaci především rozsáhlejších investičních projektů se nedá plně předcházet. Naopak jako hlavní důvody větší složitosti udržitelnosti projektů uvádí respondenti následující: dlouhé období udržitelnosti projektů, a to především v kombinaci s udržením vytvořených pracovních míst a zajištěním zájmu cílových skupin o výstupy projektu. Následující graf dokládá, že udržitelnost výstupů projektu byla pro většinu respondentů významným tématem již v jeho přípravné fázi.

Říjen 2012

119


Graf 12: Jak významným tématem pro Vás bylo zajištění udržitelnosti ve smyslu pravidel ROP SV ve fázi příprav projektu?

Zajištění udržitelnosti bylo téměř shodně vnímáno respondenty i v realizační fázi projektu a rozdíly v jeho vnímání nezaznamenáváme ani pri zohlednění počtu realizovaných projektů. Z hlediska vlastního rozhodnutí respondentů o podání žádosti o dotaci z ROP SV bylo téma udržitelnosti klíčové pro nadpoloviční většinu příjemců. Silněji bylo toto téma zastoupeno u příjemců s jedním realizovaným projektem. S vyšším počtem administrovaných projektů se význam udržitelnosti na rozhodnutí o podání žádosti o dotaci snižuje. Nicméně i u této skupiny má téma udržitelnosti mírnou většinu. HODNOCENÍ PROJEKTU V DOBĚ UDRŽITELNOSTI Z otázek zaměřených na hodnocení projektu v době udržitelnosti vyplývá, že 60 % příjemců s jedním ukončeným projektem s ním nemá žádné problémy a pouze 3 % respondentů uvedli, že jejich projekt probíhá s některými problémy.

Říjen 2012

120


Graf 13: Jak hodnotíte průběh Vašeho projektu v době udržitelnosti? Administrátoři 1 projektu

U respondentů s více projekty se potvrzuje předpoklad výrazného poklesu projektů probíhajících bez problémů a související nárůst výstytu problémů u projektů. Jedná se ale především o problémy dílčí, které lze jednoduše vyřešit. Tyto problémy souvisí nejčastěji s vytvářením a udržením pracovních míst, finanční udržitelností projektu v případě poklesu poptávky a běžnou údržbou. Graf 14: Jak hodnotíte průběh většiny projektů v době udržitelnosti? Administrátoři více projektů

Dle respondentů patří mezi dvě nejvýznamnější potenciální rizika projektů v době udržitelnosti zajištění financování provozu a nízký zájem cílových skupin. Říjen 2012

121


Graf 15: Které z níže uvedených problémů by mohly v době udržitelnosti na základě Vašich zkušeností ohrozit naplnění cílů nebo hodnot indikátorů projektu / projektů?

Při zohlednění počtu realizovaných projektů vnímají respondenti s 2 a více projekty u všech uvedených potenciálních problémů vyšší riziko jejich výskytu. Z pohledu jednotlivých typů příjemců obecně platí, že nejintenzivněji vnímají rizika neziskové organizace. U ostatních skupin (obce/kraj; organizace zřízená / založená krajem nebo obcí; soukromý sektor) jsou rizika možného vzniku jednotlivých problémů vnímaná slaběji a na přibližně stejné úrovni. Samostatně byl vyhodnocen vliv ekonomické krize na udržitelnost projektu. Vliv ekonomické krize na projekt deklaruje 20 % respondentů. Vyšší vliv zaznamenáváme u respondentů s 2 a více projekty, i tak ale neovlivňuje více než čtvrtinu z nich.

Říjen 2012

122


Graf 16: Ovlivnila realizaci či udržitelnost Vašeho projektu / Vašich projektů finanční a ekonomická krize?

Z pohledu jednotlivých typů příjemců platí, stejně jako v přechozím případě, že ovlivnila nejvíce příjemce ze skupiny neziskových organizací. Ostatní typy příjemců jsou ekonomickou krizí ovlivněny výrazně méně. Za zmínku stojí ještě rozdíl mezi soukromým sektorem a obcemi/krajem, resp. organizacemi zřízenými / založenými krajem nebo obcí v rozdílném vnímání negativních odpovědí na tuto otázku. Zatímco pouze 10 % příjemců ze soukromého sektoru uvádí, že jejich projekt ekonomická krize vůbec neovlivnila, u obcí/krajů a jimi zřízených/založených organizací to je více než třetina. Jako hlavní způsob, kterým ekonomická krize ovlivnila realizaci či udržitelnost je uváděna téměř výhradně nižší poptávka cílových skupin a s tím související nižší tržby. Pobrobnější analýza tří hlavních problémů příjemců v době udržitelnosti I. Zajištění financování projektu v době udržitelnosti Zdroje financování projektů v době udržitelnosti dokládá následující tabulka. Jedná se nejčastěji o zisky z provozu, které však u naprosté většiny projektů nepokryjí ani provozní výdaje, a dochází tak k jejich kombinaci s vlastními zdroji respondenta. Neziskové organizace se také často snaží zajistit finanční udržitelnost formu dotace na navazující, nejčastěji neinvestiční, projekt. Výjimku představují projekty obcí/krajů. Tyto projekty jsou dominantně financovány z vlastních zdrojů příjemců. Důvodem vysoký podíl projektů bez přímých finančních příjmů.

Říjen 2012

123


Tabulka 35: Ze kterých zdrojů je projekt financován/jsou projekty financovány v době udržitelnosti? % subjektů, které daný zdroj financování využívají Typ příjemce

Vlastní zdroje

Zisky z provozu

Jiné dotační tituly

Jiné zdroje

Obec / Kraj

98%

9%

2%

1%

Organizace zřízená / založená krajem nebo obcí

93%

29%

7%

0%

Nezisková organizace

88%

63%

25%

0%

Soukromý sektor

80%

55%

0%

5%

Zdroj: SPF Group (2012), n=122 Vytvoření a udržení nových pracovních míst Vytvoření nových pracovních míst bylo součástí 45 % projektů. Důvodem tohoto vysokého podílu je pravděpodobně možnost vyššího bodového zisku v rámci hodnocení projektů a tedy i vyšší šance na zisk dotace. Projekty vytvářející nová pracovní místa mají vyšší zastoupení v Prioritní ose 3 Cestovní ruch a 4 Rozvoj podnikatelského prostředí, kde dosahují více než 60 %. Nižšího zastoupení, shodně lehce nad 40 %, dosahují tyto projekty v Prioritní ose 1 Rozvoj dopravní infrastruktury a 2 Rozvoj městských a venkovských oblastí. Důvody vyplývají z charakteru zaměření jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Tato skutečnost se projevuje v rozdílech mezi jednotlivými typy příjemců, jak dokládá následující graf. Graf 17: Bylo součástí Vašeho projektu / některého z Vašich projektů vytvoření pracovních míst? Podle typu příjemce

Říjen 2012

124


Téměř 90 % respondentů uvádí, že se jim daří vytvořená pracovní místa udržet. Z jednotlivých typů příjemců mají překvapivě nejčastěji problémy s udržením pracovním míst obce/kraje nikoliv podnikatelé, u kterých bychom to spíše předpokládali. Kromě samotného udržení pracovních míst a souvisejícího zajištění finančních prostředků na jejich mzdy se příjemci samozřejmě setkávají i s dalšími problémy, které souvisí s udržením vytvořených pracovních míst. Nejčastěji se jedná o samotné získání dostatečně kvalifikované pracovní síly (včetně souvisejícího naplnění kvót muži/ženy/znevýhodněné skupiny) a její následné udržení, resp. vysokou fluktuaci zaměstnanců na vytvořených místech. V průběhu doby udržitelnosti dochází také změnami poptávky po výstupech projektu k problému dodržet stanovenou náplň práce pro vytvořená pracovní místa. Poptávka cílových skupin Většina projektů podporovaných v rámci ROP SV vyžaduje aktivní propagaci mezi cílovými skupinami k zajištění zájmu o jejich výstupy a související zajištění jejich udržitelnosti. Jak dokládá následující graf, žadatelé si tuto skutečnost plně uvědomují a propagují svoje projekty mezi cílovými skupinami, a to často již od jejich realizační fáze. Z necelé pětiny respondentů, která nepovažuje za důležité stimulovat zájem cílových skupin, jde převážně o příjemce z prioritní osy 1 Rozvoj dopravní infrastruktury. Zaměření většiny projektů v této prioritní ose totiž nevyžaduje přímou stimulaci poptávky cílových skupin. Graf 18: Považujete za důležité stimulovat zájem cílových skupin, kterým jsou určeny výstupy projektu a v jakých fázích projektu?

Příjemci využívají široké spektrum forem publicity a propagace. Patří sem letáky, články v tisku, informace na webových stránkách, dny otevřených dveří a další akce pro veřejnost v místě realizace projektu, ale také televizní nebo rozhlasové spoty. Nicméně jak respondenti uvádějí, formu propagace a stimulace zájmu cílových skupin je potřeba přizpůsobit konkrétnímu projektu.

Říjen 2012

125


INFORMOVANOST O POVINNOSTECH SPOJENÝCH SE ZAJIŠTĚNÍM UDRŽITELNOSTI Závěrečná část dotazníkového šetření se týkala informovanosti příjemců dotace o povinnostech spojených se zajištěním udržitelnosti. Graf 19: Domníváte se, že jste dostatečně informováni o povinnostech spojených se zajištěním udržitelnosti?

I přes to, že naprostá většina respondentů je dostatečně informována o povinnostech spojených se zajištěním udržitelnosti, objevuje se zde pravidelně několik námětů na zlepšení při výměně informací mezi příjemci a Úřadem Regionální rady: celkové zjednodušení administrace, elektronické upozornění (email) na blížící se povinnost zaslat zprávu o udržitelnosti projektu a o změnách metodiky, neměnit podmínky projektů zpětně, projektový manažer/ka by mohl/a více sledovat průběh projektu a případně upozorňovat na možná úskalí, tak jak to funguje např. v Centrech pro regionální rozvoj, odstranění duplicity požadovaných informací v monitorovacích zprávách o zajištění udržitelnosti mezi webovým formulářem a přílohami, jednotnou a neměnou metodiku po celou dobu udržitelnosti projektu včetně formulářů, u projektů negenerujících příjmy (krom drobných nahodilostí) vynechat nesmyslné propočty návratnosti. VYHODNOCENÍ UDRŽITELNOSTI PROJEKTŮ Vysoký počet vyplněných dotazníků umožňuje získat representativní odpovědi na stanovené hypotézy a evaluační otázky. Odpovědi na definované hypotézy jsou uvedeny v následující tabulce.

Říjen 2012

126


Tabulka 36: Odpovědi na hypotézy k udržitelnosti projektů Zkušenější příjemci dotací (ti, kteří administrují 2 a více projektů) mají spíše menší problémy s udržitelností, tj. například přínosy projektu spíše odpovídají jejich představám. Současně byla udržitelnost pro ně významným tématem od počátku přípravy projektu a byli na ni lépe připraveni než méně zkušení příjemci administrující jeden projekt Hypotéza se nepotvrdila Příjemci s 2 a více projekty oproti příjemcům s jedním projektem častěji považují za složitější udržení výstupů projektu. S tím také souvisí, že obecně vnímají možné problémy projektů v provozní fázi jako rizikovější pro jejich udržitelnost. Zároveň u jejich projektů dochází v provozní fázi k častějšímu výskytu problémů. I přes to ale pro ně udržitelnost není významnějším tématem v přípravné a realizační fázi projektu než je tomu u méně zkušených příjemců. Při rozhodování o podání žádosti o dotaci z ROP SV je naopak téma udržitelnosti častěji klíčové pro méně zkušené příjemce. Nejvýznamnější problémy projektů v době udržitelnosti se týkají zajištění financování provozu, udržení zájmu cílových skupin a udržení stanovených cílových hodnot indikátorů Hypotéza se potvrdila Všichni respondenti bez ohledu na počet realizovaných projektů nebo typ příjemce považují tyto tři problémy za problémy nejvíce ohrožující udržitelnost jejich projektů. Na problémy se zajištěním financování provozu a udržením zájmu cílových skupin má v současné době negativní vliv probíhající ekonomická krize. V případě udržení stanovených cílových hodnot indikátorů je jedná především do vytvoření a udržení nových pracovních míst. Příjemci, co měli problémy už v průběhu realizace projektu, budou mít nejspíš potíže i v době udržitelnosti Hypotéza se potvrdila V realizační fázi projektů se ve vyšší míře vyskytují problémy u zkušenějších příjemců. Se zvyšujícím se počtem problémů roste i pravděpodobnost, že se u některého z projektů vyskytne problém. Nezvyšuje se ale podíl velmi problémových projektů. Stejná situace platí i v době udržitelnost, kdy zkušenější příjemci zaznamenávají výrazně vyšší podíl problémů, i když se jedná o problémy dílčí, které bylo snadné vyřešit. Obecně lze tedy konstatovat, že pokud se častěji vyskytují problémy v realizační fázi, lze předpokládat častější výskyt problémů i ve fázi udržitelnosti. Pro zkušenější příjemce bylo pravděpodobně téma udržitelnosti projektu důležité pro rozhodnutí, zda žádat o podporu Hypotéza se nepotvrdila V průběhu přípravné i realizační fáze projektů je téma udržitelnosti důležité pro naprostou většinu příjemců, a to bez ohledu na počet realizovaných projektů. Naopak mírně vyšší podíl méně zkušených příjemců považuje téma udržitelnosti za klíčové pro rozhodnutí, zda žádat o podporu.

Zdroj: vlastní zpracování POSOUZENÍ METODICKÝCH ASPEKTŮ V DOBĚ UDRŽITELNOSTI Vzhledem současnému postupu programu budou se výstupy evaluace a případná nápravná opatření týkat především projektů ve fázi udržitelnosti. Z toho důvodu následující kapitola řeší některé aspekty poskytování prostředků z ROP SV, které mohou mít značný vliv na tyto projekty. VEŘEJNÁ PODPORA Příručka pro žadatele a příjemce řeší veřejnou podporu v kapitole 2.3.3., přičemž tato kapitola obsahuje pouze obecná konstatování základních tezí veřejné podpory bez jejich právního výkladu nebo vysvětlení typických znaků. Téma není nijak rozvinuto např. formou modelových příkladů pro jednotlivé typy intervencí. Veřejná podpora je přitom značně složitá problematika, ve které se budou běžní příjemci orientovat jen stěží. Ačkoliv jsou projekty z hlediska veřejné podpory vyhodnoceny již při prvotním hodnocení Říjen 2012

127


přijatelnosti, konstatování, že projekt veřejnou podporu nezakládá, neznamená, že tomu tak je i při uvádění výstupů projektu do provozu. Ve fázi uvádění do provozu jsou totiž příjemci nuceni řešit velké množství jemných nuancí majících zásadní vliv na 4 axiomy veřejné podpory. Ačkoliv k posouzení veřejné podpory je obsaženo ve všech fázích kontroly projektu, lze obecně říci, že pokud není intervence operačního programu notifikovaná, neexistuje právní jistota, že projekt bude jednoznačně posouzen jako projekt nezakládající veřejnou podporu. Veřejná podpora přitom nemusí být posuzována či napadena pouze v rámci standardního posuzování projektu, ale i kdykoliv ve fázi udržitelnosti na základě kontrol a auditních šetření jiných státních a evropských institucí. Vzhledem k absenci jednoznačné legislativy může závěr posouzení projektu rovněž variovat mezi jednotlivými kontrolory a být v podstatě dosti subjektivní. Z toho důvodu doporučujeme především ve fázi uvádění projektů do provozu diskutovat s příjemci veškeré aspekty fungování a provozování výstupů projektu, případně poskytnou příjemcům adekvátní právní poradenství nebo přímo zajistit stanovisko ÚHOS. PROJEKTY VYTVÁŘEJÍCÍ PŘÍJMY Jak již bylo řečeno výše, tento mechanismus zajišťuje, aby příjemce obdržel pouze takovou výši prostředků, která je nutná k úspěšné realizaci projektu. Projektem vytvářejícím příjmy přitom může být jakákoliv operace zahrnující investici do infrastruktury, za jejíž používání se účtují poplatky hrazené přímo uživateli, nebo jakákoliv operace zahrnující prodej nebo pronájem pozemků či budov nebo jakékoli jiné poskytování služeb za úplatu. Kromě toho metodiky definují ještě tzv. jiné příjmy, které nepocházejí z poplatků hrazených uživateli. Vzhledem k tomu, že příjmy projektu mohou být monitorovány až do data finálního uzavření programu tj. do 31. 3. 2017, má správný výklad pravidel v této oblasti a jejich správné uplatňování značný význam ve fázi udržitelnosti projektů. Rozhodujícím dokumentem poskytujícím podrobný výklad postupů použitých v rámci uplatňování mechanismu pro projekty generující příjmy je Metodická příručka pro projekty vytvářející příjmy vydaná Ministerstvem pro místní rozvoj resp. Národním orgánem pro koordinaci. Řídicí orgány na základě této Metodické příručky vytvářejí vlastní Metodiky projektů generujících příjmy, které implementují do své řízené dokumentace programu. Metodika projektů generujících příjmy vytvořená ŘO ROP SV je plně v souladu s Metodickou příručkou MMR. Je třeba konstatovat, že tato metodika, která je nedílnou součástí Příručky pro žadatele a příjemce ROP SV, je značně složitá a neobsahuje dostatečné metodické návody či příklady Komplikovanost příručky pak může významným způsobem ovlivnit uplatňování principů pro projekty vytvářející příjmy, jelikož lze jen těžko předpokládat, že se v takto popsané problematice bude orientovat běžný příjemce. A v podstatě určitou pochybnost lze mít i v případě pracovníků ŘO. Bez poměrně obsažného proškolení příjemců i samotných pracovníků ŘO tak hrozí riziko, že mechanismu projektů vytvářejících příjmy nebude aplikován správně a ve všech jeho důsledcích. Jak již předchozí text napovídá, aplikace principu projektů vytvářejících příjmy může klást značné administrativní nároky jak příjemce, tak na administrativní aparát ŘO. Z toho důvodu Evropská komise provedla doplnění čl. 55 Obecného nařízení ke Strukturálním fondům a doplnila, že pravidla pro projekty generující příjmy se použijí pouze u projektů, jejichž celkové náklady přesahují 1 mil. EUR. Zohlednění příjmů pro projekty, jejichž celkové náklady nepřesáhnou 1 mil. EUR, zůstalo v kompetenci jednotlivých řídicích orgánů. Metodika projektů generujících příjmy ROP SV počítá s aplikací principů i pro projekty s celkovými náklady nižšími než 1 mil. EUR. Vzhledem ke značné komplikovanosti metodiky, jakož i zátěži celého administrativního systému doporučujeme upustit od sledování příjmů u takovýchto malých projektů. Říjen 2012

128


Metodická příručka MMR dle našeho názoru poskytuje nejednoznačný výklad k monitoringu projektu s odhadnutelnými a předem neodhadnutelnými příjmy. Tato nejednoznačnost je pak následně zanesena i do Metodiky projektů generujících příjmy ROP SV. Dle Metodické příručky MMR se pro projekty s odhadnutelnými příjmy aplikuje metoda výpočtu finanční mezery, tzn. výše dotace se sníží o předem odhadnuté příjmy, a to již ve schvalovací fázi projektu. Povinnost oznámit příjmy poskytovateli dotace se však vztahuje na příjmy, které vzniknou od zahájení realizace projektu až do předložení dokumentů pro závěrečnou platbu a konečným termínem pro monitoring příjmů je tedy předložení dokumentace pro závěrečnou platbu programu. V případě, kdy monitorování odhalí významné rozpory mezi předem odhadnutými příjmy a příjmy skutečnými, je řídicí orgán povinen vytvořit mechanismy umožňujícími upravit výpočet dotace. Za odchylky signalizující nesprávně stanovenou výši finanční mezery na začátku projektu je považována odchylka přesahující 10 %. V tomto případě je řídicí orgán povinen provést přepočet finanční mezery a následnou úpravu výše přidělené dotace, přičemž příjemce je povinen vrátit odpovídající část dotace. Pro projekty, jejichž příjmy se nedají předem odhadnout, se dle metodiky odečtou čisté příjmy vytvořené do 5 let od ukončení operace (rozumějme projektu) a dotace se sníží o vratu vzniklou aplikací metody finanční mezery. Povinnost dokladovat příjmy se vztahuje na příjmy, které vzniknou od zahájení realizace projektu až do doby pěti let po jeho ukončení, tj. po dobu udržitelnosti. Z těchto ustanovení vyplývá, že zatímco u projektů, jejichž příjmy nebylo možné předem odhadnout, jsou příjmy sledovány pouze po dobu udržitelnosti tj. po dobu, kdy je příjemce vůči ŘO vázán Smlouvou a stálostí operací, u projektů s odhadnutelnými příjmy jsou příjmy monitorovány nejen po dobu udržitelnosti, ale až do termínu předložení dokumentů pro závěrečnou platbu tj. do 31. 3. 2017. Sledování příjmů po ukončení doby udržitelnosti se přitom neopírá o žádnou povinnost předkládání dokumentace Řídicímu orgánu. Je třeba si rovněž uvědomit, že po uplynutí doby udržitelnosti již příjemce není vázán stálostí operací a může s výstupy projektu de facto nakládat dle svého uvážení (výstupy projektu mohou změnit svůj účel, projekt může změnit charakter tak, že by zakládal veřejnou podporu apod.). V toto ohledu je tedy stanovená doba monitorování příjmů zcela nelogická a není zřejmé, zda si důsledky takovýchto ustanovení jsou vědomí jak příjemci, tak i samotní pracovníci ŘO. Dle našeho názoru je doba pro monitorování příjmů pro projekty s odhadnutelnými příjmy v Metodické příručce MMR a následně pak i Metodice projektů generujících příjmy ROP SV stanovena (chybně viz str. 25 až 28 Metodické příručky MMR). Dle našeho je třeba legislativu EU vykládat tak, že konečným termínem pro monitoring příjmů projektu s odhadnutelnými příjmy je datum předložení dokumentů k závěrečné platbě projektu (nikoliv programu) případně předložení poslední monitorovací zprávy o zajištění udržitelnosti projektu, přičemž tato skutečnost může nastat až do 31. 3. 2017. Tento argument se opírá i o jiné ustanovení Metodické příručky MMR, která stanovuje, že „monitorování příjmů představuje určitou prevenci přefinancování projektů a umožňuje před ukončením způsobilosti realokovat veřejné finanční prostředky z projektů, jejichž příjmy nebyly předem dobře odhadnuty, na jiné operace v rámci operačního programu“. To znamená, že o realokování vratek se uvažuje pouze u projektů, jejichž příjmy nebylo možné předem odhadnout a to pouze do doby, než dojde k finálnímu uzavření programu. ROP SV přitom s takovými projekty (tzn. projekty v oblasti výzkumu a technologického rozvoje, inovace a podnikání) vůbec nepočítá (viz kapitola 2.4. Metodiky). U projektů s odhadnutelnými příjmy by se vratky dle tohoto výklady měly vyskytovat jen sporadicky, jelikož dotace je na principu výpočtu finanční mezery snížena již v rámci

Říjen 2012

129


schvalovacího procesu projektu. Toto je však v rozporu s ustanoveními týkajícími se přepočtu finanční mezery v případě překročení očekávaných hodnot. Rozporuplná je tato interpretace i z hlediska použití případných vratek. Jak na str. 42 uvádí sama Metodická příručka MMR, „uplatnění odpočtů může být pro řídicí orgán nežádoucí, jelikož zejména ke konci období způsobilosti výdajů již nebude možné finanční prostředky ve výši odpočtu opětovně použít v rámci operačního programu na financování jiných projektů a tyto prostředky automaticky propadnou ve prospěch evropského rozpočtu. Řídicí orgán by tedy měl řádně zvážit, zda v rámci projektu skutečně není možné příjmy odhadnout předem. Z hlediska řízení programu je vždy výhodnější odhadnout výši očekávaných příjmů, než zahrnout projekt pod čl. 55 odst 3 (tj. jako projekt s neodhadnutelnými příjmy) a následně aplikovat odpočet.“ Toto vyjádření MMR opět nahrává tomu, že vratky jsou uvažovány především u projektů, jejichž příjmy se nedají předem odhadnout. Ustanovení o přepočtu finanční mezery u projektů s odhadnutelnými příjmy a to dokonce po uplynutí doby jejich udržitelnosti tak jde zcela proti všem těmto logickým souvislostem. Dalším významným rizikem vratek dotace je definice příjmů projektu. Metodická příručka MMR v závěru kapitoly 7.1 stanovuje, že za příjmy jsou považovány i příjmy z prodeje výstupů projektu v průběhu referenčního období. To znamená, že pokud příjemce hodlá výstupy projektu po ukončení doby udržitelnosti prodat, měl by toto zohlednit v tabulce výpočtu finanční mezery. Snížení dotace formou výpočtu finanční mezery by pak v tomto případě mohlo být velmi značné. Nicméně i v tomto případě je třeba mít na paměti, že u projektů s odhadnutelnými by měly být příjmy monitorovány pouze 5 let po ukončení projektu, tzn. po dobu udržitelnosti, kdy prodej výstupů projektu je nepřípustný. V tomto ohledu je tak toto ustanovení Metodické příručky MMR poněkud nelogické. Jsme toho názoru, že pokud by byla metodika projektů generujících příjmy vykládána a aplikována správně, došlo by k významnému snížení zátěže příjemců a především by příjemci nebyli vystavení nejistotě nutných budoucích vratek dotace i po skončení doby udržitelnosti. Vzhledem k tomu, že chybná metodika MMR jakož i její následná aplikace v rámci ROP SV neleží v kompetenci ŘO ROP SV, doporučujeme tuto problematiku hloubkově a do všech důsledků projednat s Národním orgánem pro koordinaci a pokusit se o její případnou úpravu. NAKLÁDÁNÍ S MAJETKEM POŘÍZENÝM Z DOTACE Dle Příručky pro žadatele a příjemce je příjemce povinen zajistit uchování efektů projektu v nezměněné podobě po dobu nejméně 5 let ode dne finančního ukončení projektu. To znamená, že výsledky projektu musí být po tuto dobu provozovány pro takový účel a v takovém rozsahu, pro který byl projekt vybrán k realizaci. Příjemce je povinen po dobu udržitelnosti projektu nakládat s majetkem spolufinancovaným z ROP SV s péčí řádného hospodáře a majetek nezatěžovat věcnými právy třetích osob včetně zástavních práv. Příjemce nesmí po dobu 5 let ode dne finančního ukončení projektu majetek pořízený z dotace převést, pronajmout nebo vypůjčit. Toto poměrně striktní konstatování je v rozporu s potřebami příjemců v praxi při provozování výstupů projektu. Potřeba převést užívací právo na třetí osobu za účelem provozování objektu je zcela legitimní a běžná, stejně jako následná možnost následného pronájmu třetí osoby dalším osobám. V praxi jsou umožněny výjimky z uvedených pravidel, tyto výjimky však nejsou explicitně v Příručce uvedeny. Příručka pro žadatele a příjemce umožňuje pouze zřízení věcného břemena se souhlasem ŘO, nijak však neřeší možnou potřebu ostatních způsobů manipulace s majetkem pořízeným z dotace. V praxi pravidla umožňují převést užívací právo na třetí osobu bez souhlasu ŘO v případě, že je tento záměr již součástí žádosti o dotaci. V případě, že tento záměr není součástí

Říjen 2012

130


žádosti, je příjemce povinen svůj záměr oznámit ŘO formou Oznámení o změně. Takové oznámení bývá zpravidla vždy schváleno. Je třeba konstatovat velký rozpor mezi striktní dikcí pravidel a následnou benevolentností postupů v praxi. Na jednu stranu není žádoucí příjemce v nakládání s majetkem pořízeným z dotace striktně omezovat až za žádoucí míru, na druhou stranu není správné převádění užívacích práv schvalovat bez hlubšího posouzení. Převod užívacího práva formou pronájmu či výpůjčky může mít totiž zásadní vliv na posouzení, zda projekt zakládá či nezakládá veřejnou podporu. Z toho důvodu je žádoucí pravidla pro nakládání s majetkem pořízeným z dotace po dobu udržitelnosti projektu detailně upravit. Nedílnou součástí takového úpravy by pak měla být možnost pronájmu či výpůjčky majetku třetí osobě se souhlasem ŘO a to na základě transparentního, otevřeného a nediskriminačního výběrového řízení (v tomto případě se nejedná o výběrové řízení dle zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ale například o formu veřejné obchodní soutěže). Součástí takovéto metodiky může být i problematika in house zakázek a případně i problematika pronajímání výstupů projektu od třetí osoby osobám dalším. Nedílnou součástí by mělo být rovněž stanovení povinností dokladování transparentního výběru a následného smluvního ujednání vůči ŘO.

Říjen 2012

131


2.5 ROP JAKO NÁSTROJ PODPORY ROZVOJE REGIONU SOUDRŽNOSTI 2.5.1 METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem evaluačního úkolu byla analýza toho, zda lze ROP vnímat jako vhodný nástroj pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů v kontextu jiných alternativních způsobů implementace, a zodpovězení evaluační otázky: Osvědčuje se ROP SV jako optimální nástroj pro podporu rozvoje regionu soudržnosti? Doplňující evaluační otázka byla formulována: Jak lze vnímat ROP jakožto nástroj pro implementaci strukturálních fondů ve srovnání s alternativními přístupy? Analýza bude mít tyto základní postupové kroky: 1) Shrnutí úspěchů a problémů v implementaci ROP SV ze všech aspektů analyzovaných v rámci této evaluace 2) Komparativní analýza možných nástrojů pro implementaci strukturálních fondů pro regiony soudržnosti

1) Shrnutí úspěchů a problémů v implementaci ROP SV ze všech aspektů analyzovaných v rámci této evaluace Na základě výsledků jednotlivých evaluačních témat, ale i zjištění dříve provedených evaluací byly sumarizovány hlavní úspěchy a problémy při využívání strukturálních fondů formou ROP SV. 2) Komparativní analýza možných nástrojů pro implementaci strukturálních fondů pro regiony soudržnosti V rámci tohoto kroku byla provedena komparativní analýza9 ROP i alternativních způsobů implementace strukturálních fondů pro regionální úroveň, do hodnocení byli zapojení čtyři experty zpracovatele. Výstup bude představovat podklad pro zodpovězení evaluačních otázek. Přehled použitých metod Komparativní analýza Fokusní skupina

9

Původně navrhovaná SWOT analýza se neukázala být zcela vhodná, komparativní analýza pracuje s výhodami, resp. nevýhodami zkoumaných implementačních způsobů.

Říjen 2012

132


Vstupy Výstupy z řešení ostatních evaluačních témat v rámci této evaluace Zjištění ostatních evaluací

2.5.2 VLASTNÍ HODNOCENÍ HLAVNÍ ÚSPĚCHY A PROBLÉMY V IMPLEMENTACI ROP SV ZE VŠECH ASPEKTŮ ANALYZOVANÝCH V RÁMCI TÉTO EVALUACE

Shrnutí hlavních úspěchů a problémů bylo provedeno formou následující tabulky. Byly zahrnuty i relevantní evaluace provedení v rámci ROP SV v minulých letech. Úspěchy Globální cíl ROP SV, stejně jako specifické cíle jsou relativně dobře naplňovány, věcný a finanční pokrok vesměs dosahují adekvátní úrovně. Intervence ROP SV přispívají adekvátním způsobem k plnění cílů NSRR a Lisabonské strategie. Z hlediska Lisabonské strategie vykazuje nízký finanční pokrok kategorie výdajů 28. V oblasti podpory 1.2, kam kategorie výdajů 28 spadá, však vykazuje optimální čerpání, je zde tedy ještě prostor pro další projekty. Zdroje ROP SV jsou v principu využívány účelně, poměrně účinně (všechny oblasti podpory byly při hodnocení zařazeny do pozitivního spektra, ačkoli někde byla efektivita velmi nízká (např. oblast podpory 3.2), hospodárně, neboť ŘO využívá adekvátně většinu mechanismů a nástrojů pro zajištění hospodárnosti využití finančních prostředků ROP SV, i když se v některých případech objevují určité metodické problémy, které účinnost těchto mechanismů limitují.

Problémy Částečné nenaplnění hrozí u druhého specifického cíle, kde se projevuje nízký pokrok u několika indikátorů, u vybraných indikátorů hrozí potíže s nenaplněním rovněž u čtvrtého specifického cíle. Problematická je v rámci PO 2 zejména implementace IPRM (Zhodnocení realizace IPRM v rámci ROP NUTS 2 SV a zhodnocení využití nástroje IPRM pro období 2014+, 2011). Efekty z pohledu dopadů na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti jsou poměrně nízké, byly vesměs zařazeny do kategorie neutrální až mírně pozitivní vliv. Je to dáno jednak velmi komplexními parametry, které jsou určující právě pro socioekonomický rozvoj a také poměrně malou velikostí programu typu ROP.

ROP SV přinesl mnoho pozitivních výstupů (podrobněji zejména viz evaluační téma 1 Finanční a věcný pokrok a 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti). Jako příklad lze uvést nové silnice II. a III. třídy, modernizované a rekonstruované silnice, ekologizaci dopravy, nové cyklostezky, cyklotrasy, regenerované a revitalizované území a objekty určené např. pro rozvoj vzdělávání nebo pro sociální služby nebo pro podnikatelské aktivity, zrekonstruované památkové objekty,

Říjen 2012

133


Úspěchy

Problémy zrekonstruovaná lůžka či zlepšené podmínky pro výuku. Vznikla nová pracovní místa, ačkoli vliv na zaměstnanost regionu soudržnosti není vzhledem k silnějším a komplexnějším faktorům pravděpodobně příliš významný, mnohé projekty přispěly ke kvalitě života obyvatel. Mírně byla posílena i konkurenceschopnost regionu.

Výstupy projektů podpořených z ROP SV se zdají být dlouhodobě udržitelné. Velká část projektů probíhá sice s určitými problémy, jedná se ale o problémy dílčí, které se daří rychle vyřešit. Pouze malá část realizovaných projektů má významnější problémy v době udržitelnosti. ROP SV má v principu pozitivní vliv na životní prostředí (alespoň v kontextu toho, že ROP SV není primárně zaměřen na ochranu a zlepšování kvality životního prostředí) (Hodnocení vlivu intervencí ROP NUTS 2 SV na životní prostředí, 2010). Zdroj: vlastní zpracování.

KOMPARATIVNÍ ANALÝZA MOŽNÝCH NÁSTROJŮ PRO IMPLEMENTACI STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ PRO REGIONY SOUDRŽNOSTI

Pro komparativní analýzu byly identifikovány v principu tři základní možnosti implementace podpory pro regiony, konkrétně: Tematické operační programy Regionální operační programy (spolu s tematickými operačními programy) Integrovaný regionální operační program (analogie SROP, nyní se hovoří o IROP)

Následující analýza shrnuje výhody a nevýhody jednotlivých přístupů k implementaci regionální dimenze. Současně je uvedeno, jak pravděpodobná je daná varianta v kontextu aktuálních diskusí.

Říjen 2012

134


I) Tematické operační programy (TOP) Hypotéza – existovaly by pouze TOP, regionální dimenze by byla zahrnuta např. formou grantových schémat pro kraje nebo regiony soudržnosti NUTS 2 v jednotlivých TOP. Spíše nepravděpodobné. Výhody

Nevýhody nižší personální a finanční nároky na regionální úroveň na přípravu a implementaci programu, možnost vystupovat více jako kraj, resp. pravděpodobně by nebylo nutné spolupracovat do takové míry s ostatními kraji v rámci NUTS 2 Severovýchod, pokud by základní jednotkou byly kraje.

nutnost prosadit regionální dimenzi do sektorových programů a z toho plynoucí vysoké nároky na vyjednávání regionu, navíc pravděpodobně nutnost vyjednávat s každým TOP zvlášť, omezená možnost zasahovat do konkrétního nasměrování intervencí, omezená možnost zasahovat do tvorby návazné implementační dokumentace, která stanoví pravidla pro poskytování dotací, šance získat ve srovnání s ostatními kraji spíše nižší podíl prostředků, pokud by se odehrávala soutěž s kraji, které se potýkají s některými horšími podmínkami – např. z hlediska nezaměstnanosti.


ii) Regionální operační programy (ROP) Hypotéza – existovaly by ROP, buď jako doplněk TOP nebo pouze ROP. Spíše nepravděpodobné. Výhody částečné posílení finanční autonomie regionu, prakticky jisté alokované prostředky bez nutnosti o ně soutěžit s ostatními regiony (přirozeně za podmínky řádného čerpání a plnění národních i evropských pravidel), možnost (byť omezená různými vnějšími vlivy a primárně evropským a národním nastavením podpory) nadefinovat si vlastní potřeby a priority kraje (nicméně podmínka, že nastavení implementačního systému to umožní), znalost několikaletého finančního rámce – umožňuje lépe plánovat a koordinovat výdaje kraje, navzdory velkým počátečním investicím regionů na vybudování zázemí pro implementaci nyní již je vytvořeno vesměs fungující zázemí, lepší respektování potřeb žadatelů – prostorové i „kulturní“ přiblížení úřadu, lepší možnost upravit detaily v implementačním Říjen 2012

Nevýhody vyšší personální a finanční nároky regionu na přípravu a implementaci samostatného programu, než v případě IROP, i když případné úspory nelze odhadnout, dokud nebude známo nastavení implementační struktury nutnost sladit rozvojové strategie tří krajů regionu soudržnosti Severovýchod a vystupovat jednotně, finanční náklady na implementaci vs. finanční prostředky, které jsou implementovány, charakter intervencí - finanční prostředky SF jsou ve velkém využity na sanaci provozních výdajů krajů, nikoliv na prorůstové a aktivizující intervence, navíc často malá územní a finanční koncentrace, omezené zacílení a prioritarizace intervencí, jednotlivé ROP disponují malým objemem peněz – velmi malá šance dosáhnout výrazných dopadů,

135


Výhody

Nevýhody systému (např. zjednodušení),

úpravy

směřující

ke

možnost přístupu zdola – větší prostor pro prosazení potřeb regionu,

znalost a jistota několikaletého finančního rámce neumožňuje konkurenci projektových záměrů napříč republikou, dopad na kvalitu projektů,

vznik pracovních míst v regionu (přítomnost úřadů, konzultantské firmy).

náročná koordinace implementace u ROP, kde NUTS 2 region tvoří 2 a více kraje.


Integrovaný regionální operační program (IROP) jako doplněk TOP Hypotéza – existovaly by TOP a integrovaný regionální operační program. Z hlediska současných diskusí asi nejpravděpodobnější varianta. Není prozatím jasné, zda by případný IROP byl implementován prostřednictvím krajů nebo regionů NUTS 2. Výhody snížení nákladů na implementaci, v případě, že bude volná soutěž mezi projekty v rámci jednotlivých témat, konkurence projektů napříč republikou, a tím tlak na jejich vyšší kvalitu, možnost spíše vystupovat jako kraj a prosazovat zájmy kraje, pokud bude IROP implementován prostřednictvím krajů.

Nevýhody nejisté finanční zdroje, pokud nebude alokována konkrétní částka pro jednotlivé regiony, nejasná implementační struktura, odtrženost řídicího orgánu od regionu, ztráta možnosti ovlivnění detailního zaměření oblastí podpory a návazných implementačních pravidel, negativní zkušenosti s implementací formou SROP v programovacím období 2004 – 2006, mj. s řídicí strukturou, nefunkčním IS, koordinací, metodickou podporou vysoké nároky na koordinační a řídicí roli řídicího orgánu – viz MMR (pokud by byl ŘO) u OP, u nichž je řídícím orgánem, řeší mj. problémy s čerpáním dle pravidla n+3/n+2


Z pohledu krajů či regionů soudržnosti lze chápat obavy, aby nebyly odstřiženy od možnosti přímo ovlivnit alokaci prostředků strukturálních fondů. A z tohoto pohledu pro ně varianta ROP znamená bezprostřední jistotu. Na druhou stranu se lze domnívat, že při fungujícím nastavení a smysluplné koordinaci a řízení čerpání prostředků ze strukturálních fondů (což samozřejmě nelze zaručit) by pro ně v podstatě jakákoli implementační struktura měla mít stejný přínos jako ROP, tj. finanční prostředky ze strukturálních fondů pro jejich rozvoj (výhody a nevýhody systému z pohledu národní úrovně jsou zachyceny v následující tabulce). Z tohoto hlediska tedy, podle našeho názoru, nelze jednoznačně stanovit, který model implementace představuje optimální nástroj pro podporu regionu soudržnosti. Patrně významnější je otázka obsahu než formy, tj. lze doporučit, aby se pozornost regionů soustředila ve větší míře zejména na vyjasnění konkrétního nastavení podpory pro regiony,

Říjen 2012

136


tj. na formulaci konkrétních a dobře odůvodněných priorit a na přípravu vhodných projektů tak, aby si vytvořily silnou pozici při vyjednávání na národní úrovni.

Tabulka 37 Potenciální výhody a nevýhody architektury operačních programů kohezní politiky EU prostřednictvím modelu ROP oproti modelu IROP z pohledu národní úrovně POTENCIÁLNÍ VÝHODY MODELU ROP

POTENCIÁLNÍ NEVÝHODY MODELU ROP

Decentralizace kompetencí na nižší územní úroveň veřejné správy v duchu principu subsidiarity

Obrovské požadavky na koordinaci implementace (administrativní, finanční, lidské zdroje)

Příležitost realizovat regionální politiku prostřednictvím ROP (minimalizace národní explicitní regionální politiky) – regionální úroveň veřejné správy dokáže lépe posoudit a reflektovat problémy v daném regionu

Slabá vůdčí pozice MMR vůči krajům, resp. regionům – prakticky nelze nic „nařídit“

POTENCIÁLNÍ VÝHODY MODELU IROP Úspora kapacit z hlediska koordinace implementace (administrativní, finanční, lidské zdroje)

Vyšší nároky na vyjednávací proces s Evropskou komisí Obtížné vyjednávání dělicí čáry témat mezi ROP a TOP

POTENCIÁLNÍ NEVÝHODY MODELU IROP Nejasná pozice centrálního koordinátora – buď MMR nebo možná i nový subjekt „Nepřijetí“ modelu ze strany regionů

Přehlednější a vyjednávací proces s Evropskou komisí


Říjen 2012

137


2.6 TYPY INTERVENCÍ VHODNÉ PRO OBDOBÍ 2014 + 2.6.1 METODICKÝ PŘÍSTUP Cílem analýzy bylo naznačit vhodné tematické zacílení pro podporu ze strukturálních fondů v programovém období 2014 - 2020 a zodpovědět evaluační otázku: Jaké typy intervencí realizované v současném programovém období prostřednictvím ROP SV by měly být podporovány i v období 2014 – 2020? Jaké intervence budoucího operačního programu by měly být stěžejní a to i v kontextu pozitivních dopadů pro naplnění cílů strategie Evropa 2020 a zvýšení konkurenceschopnosti regionu v návaznosti na studii „Regionální index konkurenceschopnosti“?

Analýza měla tyto základní postupové kroky: 1. Shrnutí výsledků předchozích kroků evaluace z hlediska budoucí implementace ROP SV 2. Analýza vhodného tematického směřování regionu soudržnosti SV 3. Verifikace zjištění

1) Shrnutí výsledků předchozích kroků evaluace z hlediska budoucí implementace ROP SV Na základě výsledků jednotlivých evaluačních témat, ale i zjištění dříve provedených evaluací budou identifikovány intervence, které lze doporučit pro implementaci ROP SV v příštím programovém období. Zohledněno bude mimo jiné: hladký průběh finančního čerpání i věcného pokroku, socioekonomické dopady, případné problémy s udržitelností. 2) Analýza vhodného tematického směřování regionu soudržnosti SV Tento krok bude zahrnovat analýzu významných strategických dokumentů relevantních pro plánování tematického směřování podpory v regionu soudržnosti SV v příštím programovém období. Zpracovatel předpokládá, že v analýze zohlední zejména: Strategické dokumenty na regionální úrovni – zejména PRK, Strategické dokumenty na nadregionální úrovni – zejména Strategie regionálního rozvoje10, Strategie EU 2020, Regionální index konkurenceschopnosti.

10

Strategie regionálního rozvoje nakonec nemohla být zohledněna, protože návrhová část prozatím nebyla zveřejněna.

Říjen 2012

138


3) Verifikace zjištění Zjištění předchozích dvou kroků budou podrobena expertnímu posouzení při fokusní skupině uspořádané jako součást závěrečné prezentace výstupů, které se budou účastnit zástupci zpracovatele a zástupci zadavatele. Přehled použitých metod Desk research Fokusní skupina Vstupy Výstupy z řešení ostatních evaluačních témat v rámci této evaluace Zjištění ostatních evaluací Vybrané strategie regionálního a nadregionálního charakteru

2.6.2 VLASTNÍ HODNOCENÍ ANALÝZA VHODNÉHO TEMATICKÉHO SMĚŘOVÁNÍ REGIONU SOUDRŽNOSTI Shrnutí výsledků předchozích kroků evaluace z hlediska budoucí implementace ROP SV Přehled výsledků vybraných evaluačních témat byl shrnut do tabulky č. 38. Je z ní patrné, které intervence byly hodnoceny více a které méně pozitivně z hlediska vybraných ukazatelů, podrobněji analyzovaných v daných evaluačních tématech. Konkrétně se jedná o: předpokládaný finanční a věcný pokrok, účelnost, efektivita, socioekonomické dopady, názor expertů na pokračování dané intervence. Expertům byla jako součást posouzení v rámci evaluačního tématu 3 položena otázka: „Domníváte se, že by tato oblast podpory měla být podpořena i v příštím programovém období? Jaké změny by jí případně prospěly? Zdůvodněte prosím svůj názor.“ Přirozeně je nutné znovu zdůraznit, že tato klasifikace je buď založena přímo na expertním posouzení, které je samo o sobě do značné míry subjektivní (podrobněji viz evaluační téma 3) nebo byly klasifikovány závěry z jiných témat či vyjádření tak, aby bylo možné poskytnout alespoň hrubé souhrnné hodnocení. Cílem bylo identifikovat, které oblasti podpory se optikou provedené evaluace ROP SV osvědčily. Z níže uvedeného přehledu vyplývá, že nejlepších výsledků bylo dosaženo v oblastech podpory 1.1, 1.2, poměrně dobrých výsledků i 4.1 a 4.2, a to prakticky ve všech sledovaných parametrech.

Říjen 2012

139


V případě více diverzifikovaných oblastí podpory, tj. z výše uvedených kromě 1.1, lze zmínit i konkrétnější pozitivněji hodnocené aspekty zaměření těchto intervencí. U 1.2 se jedná o kladné hodnocení rozvoje přestupních uzlů veřejné dopravy v potřebných lokalitách, modernizace vozového parku a rozvoje bezpečné sítě cyklistických cest. Oblast podpory 4.1 byla oceňována zejména díky podpoře projektů, které mají neziskový charakter, a také podpoře brownfields, v případě oblasti podpory 4.2 pak byly pozitivně posuzovány především investice do infrastruktury škol, které navíc přispívají k provázání trhu práce se středním školstvím a k vytváření inovačního potenciálu. Pozitivním rysem je i to, že se podpora zaměřuje i na posílení praktických dovedností studentů středních škol. Naopak nejhorší hodnocení zaznamenaly oblasti podpory 1.3, 2.1 a 3.2, přičemž v případě oblasti podpory 1.3 je to dáno zejména negativním hodnocením účelnosti a socioekonomických dopadů, ale shodly se na tom i názory expertů ohledně pokračování této intervence v programovém období 2014 – 2020. Oblast podpory 2.1 má nejvýraznější problémy z hlediska finančního, resp. věcného pokroku, což lze vnímat v podstatě jako procesní záležitost, neboť se týká především obtíží při implementaci IPRM. V případě oblasti podpory 3.2 názory expertů nebyly jednoznačně záporné, celkové skóre zavinila negativní bilance z hlediska účelnosti, efektivity a socioekonomických dopadů. Nejvíce kritiky si vysloužil nekoncepční přístup a velmi široké zaměření marketingu. Tabulka 38 Přehled výsledků vybraných evaluačních témat Oblast Předpokládaný podpory FaV pokrok

Účelnost

Efektivita

S-E dopady

Názor expertů Souhrnné hodnocení

1.1

1

1

1

1

1

5

1.2

1

2

1

1

1

6

1.3

1

3

2

3

3

12

2.1

3

2

2

2

2

11

2.2

2

1

2

2

2

9

2.3

2

2

2

2

2

10

3.1

1

1

2

2

2

8

3.2

1

3

3

3

2

12

4.1

1

2

2

1

1

7

4.2

2

1

2

1

1

7

Zdroj: vlastní zpracování Poznámka: Předpokládaný finanční a věcný pokrok (hodnoceno na předpokládaném plnění) 1 hladký finanční i věcný pokrok (zcela bezproblémové finanční čerpání i plnění většiny sledovaných indikátorů) 2 finanční nebo věcný pokrok s mírnými problémy (mírné problémy ve finančním čerpání nebo plnění většiny sledovaných indikátorů) 3 problémový finanční a nebo věcný pokrok (výraznější problémy ve finančním čerpání nebo plnění většiny sledovaných indikátorů) Účelnost 1 nejvíce účelné (středně pozitivní vliv na daný problém a vyšší na některý problém) 2 středně účelné 3 nejméně účelné (na žádný problém ani mírně pozitivní vliv)

Říjen 2012

140


Efektivita (průměrná hodnota hodnocení expertů) 1 nejvíce efektivní (průměrná hodnota posouzení experty - středně efektivní a vyšší) 2 středně efektivní 3 nejméně efektivní (průměrná hodnota posouzení experty - velmi nízká efektivita) Socio-ekonomické dopady (průměrná hodnota hodnocení expertů) 1 nejvyšší socioekonomický dopad (průměrná hodnota posouzení experty - mírně pozitivní vliv a vyšší) 2 střední socioekonomický dopad 3 nejnižší socioekonomický dopad (průměrná hodnota posouzení experty - téměř neutrální vliv) Názor expertů na pokračování dané intervence 1 určitě ano, pokud doporučovány změny, pak takové, které vedou k vyšší přidané hodnotě 2 ano, ale měly by být vyřešeny některé problémy 3 spíše ne

Názory expertů na pokračování jednotlivých oblastí podpory nebyly doposud podrobněji prezentovány. Následující tabulka proto představuje jejich souhrnný pohled, včetně doporučení ohledně dílčích úprav některých intervencí, případně náměty na rozšíření (zúžení) podporovaných oblastí. Tabulka 39 Syntéza názorů expertů na pokračování jednotlivých oblastí podpory v programovém období 2014 - 2020 Oblast podpory

1.1

1.2 1.3 2.1

2.2

2.3

3.1

Říjen 2012

Názor expertů na otázku: „Domníváte se, že by tato oblast podpory měla být podpořena i v příštím programovém období? Jaké změny by jí případně prospěly? Zdůvodněte prosím svůj názor.“ Ano, regionální silniční síť je dlouhodobě zanedbaná a její rekonstrukce/modernizace není v blízké budoucnosti reálná bez zapojení dodatečných prostředků ROP Severovýchod a dalších externích zdrojů. Výběr projektů by měl však vycházet ze smysluplné a promyšleně zpracované koncepce. Ano, uvedené podporované oblasti jsou zanedbané a dlouhodobě podfinancované, téma by mělo být podpořeno. Ne, další letiště by neměla být v regionu takto masivně podporována, ani nejsou v regionu potřeba. Ano, oblast podpory by měla být podpořena, ale za jasněji (tedy i úžeji) vymezených pravidel podpory (prostřednictvím omezení forem žadatelů, velikosti projektů a zejména podpořitelných aktivit). Důraz by měl být kladen na rozvoj inovačního potenciálu regionálních center s jasně definovanými (a měřitelnými) efekty. Ano, oblast podpory by měla být podpořena, přičemž by měly být zváženy některé možné změny, např. využití nástroje modifikovaného IPRM, větší důraz na prostranství než na budovy nebo zatraktivnění tématu revitalizace brownfields pro žadatele. Ano, oblast podpory by měla být podpořena, přičemž by měly být zváženy některé možné změny, např. větší důraz na prostranství než na budovy, zatraktivnění tématu revitalizace brownfields, provázanost s politikami rozvoje venkova a zemědělství. Ano, cestovní ruch by měl být podpořen, ale nastavení by bylo vhodné modifikovat. Lze doporučit více se zaměřit na územně integrované projekty, tzn. projekty s mikro nebo regionálním dopadem, více důrazu lze doporučit také podpoře veřejné infrastruktury. Lze doporučit i zvážení vyřazení či omezení podpory soukromým (zejména podnikatelským) subjektům nebo zásadní změnu formy podpory soukromým subjektům (místo přímé dotace např. příspěvek na úrok z úvěru apod., navíc v takovém případě podpořit spíše menší projekty, resp. projekty menších subjektů). Současně by bylo vhodné i vyjasnit cíle obnovy památek, tj. buď připustit i možnost dotace

141


na jejich prostou obnovu, nebo na toto téma rezignovat (resp. nakládat s nimi jako s jakýmkoli jiným objektem) a jejich obnovu hradit z jiných zdrojů, které nejsou zaměřeny na zvýšení konkurenceschopnosti, inovace atd. Pokud jde o územní selekci / územně integrovaný přístup, bylo by vhodné podporovat nadále především projekty posilující význam klíčových národních a regionálních destinací a v rámci těchto destinací pak usilovat o integrovaný přístup. Část území NUTS 2 Severovýchod by byla označena za „hlavní destinace“ a alespoň část peněz by byla alokována pouze tam (v souladu s výše uvedeným však především veřejným subjektům). Ano, oblast podpory by měla být podpořena, ale nastavení musí vycházet z mnohem propracovanější koncepce marketingu CR. K efektivnímu využití prostředků přispěje také vyjasnění role krajů a TR/ TO v oblasti marketingu a propagace, patrně by bylo vhodné také zúžení příjemců, tj. zejména destinační organizace, jimiž mohou být sdružení právnických osob, dobrovolné svazky obcí, o.p.s., příp. nějaký minimální počet obcí nebo subjekty reprezentující předem expertně stanované regiony/destinace. Ve vazbě za kvalitní koncepci marketingu by bylo vhodné i obsahově omezit rozsah podporovaných aktivit. Lze doporučit i změnit formu podpory z jednorázových „kampaní“ (které mají z podstaty věci velmi obtížnou udržitelnost výstupů) na dlouhodobou organizační a marketingovou činnost destinačních organizací. Současně je třeba i důsledněji měřit dopad kampaní, a to indikátory, které mají vyšší vypovídací schopnost, tj. indikátory zaměřenými na zasažení cílových skupin, změny na trhu apod. v důsledku realizace projektů. Ano, oblast podpory by měla být podpořena, ale měl by být kladen větší důraz na konečné efekty (inovace, rozvoj MSP). Vhodné je rovněž, aby byla zachována podpora regionálních BF. Ano, ale s větším důrazem na konečné efekty (inovace, rozvoj MSP) a na spolupráci školy – firmy. Zaměření oblasti podpory by prospěla jasná definice oblastí spolupráce s podnikatelskou sférou např. na úrovni partnerské spolupráce se zaměstnavateli v regionu. Partnerský podnik by se stal dílčím příjemcem dotace a v rámci jeho participace by došlo k dalšímu posílení získání zkušeností a praxe studentů v reálném podniku. Posíleny by mohly být i další možnosti uplatnění studentů na trhu práce, jako je podpora podnikání a podnikatelské ducha obecně – tj. podnikatelské soutěže pro studenty, ocenění týmových projektů studentů SŠ a VŠ, grantové projekty pro získání zkušeností, stáže atd. Oblast podpory by se mohla v budoucím období i zaměřit na začínající soutěžní nebo podnikatelské projekty studentů SŠ a VŠ jako podporu jejich podnikatelského ducha a uplatnění zkušeností nabytých při studiu SŠ a VŠ.

3.2

4.1

4.2

Zdroj: vlastní zpracování Pozn.: Názor expertů byl zjištěn jako součást expertního posouzení v rámci evaluačního tématu 3.

Analýza vhodného tematického směřování regionu soudržnosti SV na základě vybraných regionálních a nadregionálních strategií Součástí tohoto evaluačního tématu byla i analýza vybraných regionálních a nadregionálních strategií, které mohou mít významnější vliv na směřování podpory v programovém období 2014 – 2020. Do analýzy byly zahrnuty: Regionální strategie Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje 2007-2015 Strategie rozvoje Libereckého kraje 2006 – 2020

Říjen 2012

142


aktualizovaný Program rozvoje Pardubického kraje 2012–2016 (s výhledem do roku 2020) Strategické směry rozvoje regionu NUTS 2 Severovýchod ve vazbě na priority EU v období 2014+ Nadregionální strategie Strategie Evropa 2020, resp. Národní program reforem 2010 - 2020 Regionální index konkurenceschopnosti Souhrnný návrh na zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách ČR, obsahujícím návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013 (2011)

Provázanost jednotlivých strategií a oblastí podpory ROP SV ilustruje následující tabulka. Tabulka 40 Přehled prioritních témat vybraných strategických dokumentů Oblast Regionální strategie podpory 1.1 XX (Dopravní infrastruktura)

1.2

1.3

2.1

2.2

Říjen 2012

Národní program reforem X (Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury) XX (Dopravní XX (Podpora infrastruktura) konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury) XX (Dopravní X (Podpora infrastruktura) konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury) X (Vzdělávání, Sociální X (Vzdělání jako cesta služby, Zdravotní péče, ke Občanská společnost a konkurenceschopnosti) volnočasové aktivity, Rozvoj měst a obcí)

Regionální index Rozvojové priority pro konkurenceschopnosti čerpání fondů XX (infrastruktura) X (Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury) XX (infrastruktura) XX (Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury) XX (infrastruktura) X (Podpora konkurenceschopnosti zlepšením dopravní infrastruktury) X (Zdraví) X (Posílení regionální konkurenceschopnosti, Podpora sociálního začleňování a boje s chudobou Podpora kvalitního a efektivního systému péče o zdraví, Podpora územní soudržnosti Zlepšování kvality životního prostředí v území) X (Vzdělávání, Sociální X (Vzdělání jako cesta X (Zdraví) X (Podpora sociálního služby, Zdravotní péče, ke začleňování a boje s Občanská společnost a konkurenceschopnosti) chudobou volnočasové aktivity, Podpora kvalitního a Rozvoj měst a obcí) efektivního systému péče o zdraví, Podpora územní soudržnosti Zlepšování kvality 143


Oblast Regionální strategie podpory

2.3

X (Vzdělávání, Občanská společnost a volnočasové aktivity, Rozvoj měst a obcí, Rozvoj venkova a péče o krajinu)

3.1

XX (Cestovní ruch)

3.2

XX (Cestovní ruch)

4.1

XX (Ekonomická základna a podnikání)

4.2

XX (Ekonomická základna a podnikání, Vzdělávání)

Nepokry Věda, výzkum a tá inovace témata Technická v ROP infrastruktura SV Environmentální infrastruktura a životní prostředí Trh práce Veřejná správa

Národní reforem

program Regionální index Rozvojové priority pro konkurenceschopnosti čerpání fondů životního prostředí v území) X (Vzdělání jako cesta X (Zdraví) X (Podpora sociálního ke začleňování a boje s konkurenceschopnosti) chudobou Podpora kvalitního a efektivního systému péče o zdraví, Podpora územní soudržnosti Zlepšování kvality životního prostředí v území)

X (Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu) X (Vzdělání jako cesta ke konkurenceschopnosti, Podpora podnikání, digitalizace a rozvoj digitálního trhu) Konsolidace veřejných financí Fungující trh práce a sociální systém jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky - Národní plán zaměstnanosti Podpora růstu založeného na výzkumu a inovacích Podpora nízkouhlíkové konkurenceschopné ekonomiky šetrné k životnímu prostředí

X (Sofistikovanost podnikání)

XX (Podpora podnikání)

XX (Kvalita základního a středoškolského vzdělávání, Účinnost trhu práce, Sofistikovanost podnikání) Instituce Makroekonomická stabilita Vyšší a celoživotní vzdělávání Účinnost trhu práce Velikost trhu Technologická připravenost Inovace

XX (Podpora podnikání, Zvyšování kvality vzdělávání

Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje Fungující trh práce jako předpoklad konkurenceschopné ekonomiky Podpora růstu založeného na inovacích a výsledcích výzkumu a vývoje Rozvoj infrastruktury elektronických komunikací Zkvalitňování energetických sítí Rozvoj environmentální infrastruktury

Zdroj: vlastní zpracování Pozn.: XX – přímá vazba, X - nepřímá vazba Analyzované regionální strategie, resp. jejich intervence mají mnohem širší záběr než ROP SV. Je to logické, neboť ROP SV měl pouze omezený manévrovací prostor pro stanovení podpory v kontextu tematických operačních programů a krajské strategie by měly lépe vyjadřovat komplexní potřeby Říjen 2012

144


jednotlivých krajů. Nad rámec ROP SV jdou především témat věda a výzkum, technická infrastruktura, environmentální infrastruktura a životní prostředí, trh práce, sociální služby a zdravotní péče, které pokud se v ROP SV objevují, pak pouze okrajově. Z pozice nadregionálních strategií v podstatě nelze vyčíst intervence, které by ROP SV měl jednoznačně podporovat, je však možné identifikovat směry, kterým by se naznačené intervence ROP SV měly ubírat. Obecně se jedná o oblast inovací, vědy a výzkumu a pak také témata, která ROP SV nepokrýval z důvodu vymezení rozhraní mezi ROP a TOP, jako například trh práce. Lisabonská strategie, resp. Strategie Evropa 2020 (2010), která představuje aktualizaci Lisabonské strategie, je na národní úrovni vyjádřena Národním programem reforem připraveném pro celé období 2010 – 2020 a každoročně aktualizovaném. Reformní opatření NPR 2012 mají v souladu s Lisabonskou strategií charakter intervencí s vyšší přidanou hodnotou, tedy zaměřených zejména na oblast výzkumu a vývoje, inovace a konkurenceschopnost, akcentováno je však i vzdělání, podpora podnikání či fungující trh práce (podrobněji viz příloha a ET 2). Zcela v souladu s NRP jsou tak zejména doporučení na posílení linky ohledně inovací a vzdělávání, přičemž tato doporučení byla formulována již v tabulce výše. Dokument Regionální index konkurenceschopnosti byl vytvořen na základě zprávy o globální konkurenceschopnosti vydávané každoročně Světovým hospodářským fórem pro všechny regiony NUTS 2. Index je tvořen 11 pilíři založenými na 69 ukazatelích uspořádaných do 3 skupin. Ukazatele mají širší rozpětí než jen úzké hospodářské aspekty a zahrnují některé ukazatele vztahující se ke kvalitě života. Tento dokument neobsahuje konkrétní výpočet rozšířeného indexu konkurenceschopnosti (zahrnuje pouze metodiku k jeho výpočtu), a nelze tak usuzovat na konkrétní strategické priority regionu. Z tohoto důvodu lze pouze zohlednit obecné pilíře a případně mohou sloužit pro inspiraci rozpracované indikátory jednotlivých pilířů. Výrazně praktické důsledky z této zprávy však pro formulaci intervencí ROP SV nelze v této fázi vyvodit. Jedna z mála konkrétních informací pro region Severovýchod se týká výsledku multikriteriální analýzy socioekonomické vyspělosti. NUTS 2 Severovýchod se podle tohoto hodnocení nachází pod průměrem České republiky, na 5. místě v pořadí regionů. Region Severovýchod byl zařazen do třetí výkonnostní skupiny. Významným dokumentem pro formulaci zaměření ROP SV je i Souhrnný návrh na zaměření budoucí kohezní politiky EU po roce 2013 v podmínkách ČR, obsahujícím návrh rozvojových priorit pro čerpání fondů EU po roce 2013 (2011) (viz příloha č. 3). Priority jsou rovněž poměrně široce zaměřené, i zde se opakují témata jako inovace a výzkum a vývoj, trh práce (podrobněji viz tabulka výše). Z analyzovaných dokumentů nelze jednoznačně stanovit témata, na která by měla být podpora případného ROP SV 2014 -2020 zaměřena. Jeho zacílení se bude opírat především o vyjednávání mantinelů s dalšími OP, bude určeno i zpřesněnými tematickými okruhy. Z Regionálního indexu konkurenceschopnosti a NPR je evidentní snaha podporovat více intervence s vyšší přidanou hodnotou, zaměřené na vzdělávání, oblast výzkumu a vývoje, inovace apod., totéž je zřetelné i z návrhu rozvojových priorit či tematických cílů EU, ze kterých bude třeba na národní úrovni vybírat. Jedinou intervencí, kterou patrně nebude možné podporovat v takovém rozsahu jako dosud, je oblast cestovního ruchu, ačkoli krajské strategie tuto prioritu obsahují. Spekuluje se, že bude možné zařadit ji pod podporu podnikání, ale pravděpodobně to bude vyžadovat lepší zacílení a vyváženější přístup i k podnikatelům jiných sektorů.

Říjen 2012

145


3 ODPOVĚDI NA EVALUAČNÍ OTÁZKY

Tato kapitola zahrnuje stručné zodpovězení evaluačních otázek formulovaných v zadávací dokumentaci. Z tabulky je patrná i vazba na evaluační témata, v jejichž rámci byla daná otázka řešena. Evaluační otázky dle znění zadávací dokumentace / odpovědi Jaký je stávající rozsah plnění stanovených cílů ROP SV? Jakých cílů již bylo dosaženo nebo k naplnění směřuje? Odpověď: Na základě věcného a finančního pokroku hlavních a doplňkových indikátorů prioritních os a oblastí podpory lze k plnění specifických cílů a globálního cíle konstatovat: - První specifický cíl ROP SV vykazuje optimální poměr finančního a věcného pokroku a lze proto předpokládat jeho úspěšné naplnění. - Druhý specifický cíl ROP SV vykazuje největší rozdíly ve finančním a věcném pokroku ze všech specifických cílů. Negativně se projevuje především nízký pokrok několika hlavních indikátorů na úrovni prioritní osy i oblastí podpory. Tento vývoj by mohl způsobit částečné nenaplnění tohoto specifického cíle. Toto konstatování podporuje také nízké plnění několika doplňkových indikátorů. - Třetí specifický cíl ROP SV vykazuje optimální nebo mírně vyšší tempo věcného pokroku ve srovnání s finančním a lze proto předpokládat jeho úspěšné naplnění. - Čtvrtý specifický cíl ROP SV vykazuje optimální poměr finančního a věcného pokroku většiny indikátorů. Nicméně nízké plnění jednoho hlavního indikátoru může způsobit částečné nenaplnění tohoto specifického cíle. Toto konstatování podporuje také nulové plnění dvou doplňkových indikátorů. Globální cíl ROP SV dosahuje relativně dobré úrovně naplňování. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 1 Věcné a finanční plnění ROP SV. Existují některé ze stanovených cílů ROP SV, jejichž plnění je ohroženo? Pokud ano, které to jsou a jaké jsou příčiny tohoto vývoje? Odpověď: Ano, u některých cílů ROP SV je nutno konstatovat riziko jejich nenaplnění. Na úrovni specifických cílů se jedná o specifické cíle 2 a 4 (popis příčin je uveden v odpovědi na předchozí otázku). Na úrovni prioritních os a oblastí podpory je ohroženo naplnění cílů: - Oblasti podpory 2.1 a 2.2 v souvislosti s hrozbou nedosažení cílových hodnot indikátoru 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města). - Oblasti podpory 4.1 v souvislosti s hrozbou nedosažení cílových hodnot indikátorů 51 61 21 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields a 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 1 Věcné a finanční plnění ROP SV. Jakým způsobem je možné eliminovat případné faktory bránící v dosažení stanovených cílů ROP SV? Odpověď: Částečně negativní vývoj v naplňování vybraných cílů ROP SV lze eliminovat kombinací několika opatření, která zahrnují zvýšení absorpční kapacity, úpravu některých indikátorů u vybraných příjemců a změnou cílové hodnoty vybraných indikátorů. Výběr vhodného opatření na řešení konkrétního problému v dosahování stanovených cílů musí vycházet z aktuálního stavu finančního pokroku dané oblasti podpory, časových možností implementace ROP SV a dalších podmínek a limitujících faktorů.

Říjen 2012

146


Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 1 Věcné a finanční plnění ROP SV. Jaká existují opatření pro zajištění naplnění stanovených cílů? Odpověď: Na základě vyhodnocení vstupních faktorů byla tři opatření uvedená v předchozí otázce přeřazena k jednotlivým problémům při naplňování stanovených cílů takto: - Zvýšení absorpční kapacity zahrnující také cílené zaměření na vybrané projekty jako opatření k naplnění stanovených cílů oblasti podpory 2.1. - Úpravu indikátorů u příjemců podpory jako opatření k naplnění stanovených cílů oblasti podpory 2.2. - Změnu cílových hodnot indikátorů jako opatření k naplnění stanovených cílů oblasti podpory 4.1. Realizací těchto opatření by mělo dojít k zlepšení v naplňování stanovených cílů na úrovni oblastí podpory a prioritních os a jejich prostřednictvím dojde k zlepšení naplňování i specifických cílů 2 a 4. Konkrétní popis těchto opatření je uveden v kapitole 4 Zjištění a doporučení. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 1 Věcné a finanční plnění ROP SV. Přispívají intervence ROP SV adekvátním způsobem k plnění cílů NSRR a Lisabonské strategie? Odpověď: Ano, intervence ROP SV přispívají adekvátním způsobem k plnění cílů NSRR a Lisabonské strategie. Z hlediska příspěvku ROP SV vůči cílům NSRR prostřednictvím vybraných indikátorů se nevyskytují v principu žádné problémy, neboť všechny sledované indikátory vykazují v dosažených hodnotách buď rychlejší nebo rovnoměrný postup ve srovnání s celkovým postupem NSRR a příspěvek ROP SV k plnění cílů NSRR lze interpretovat jako vyšší, než by odpovídalo nastaveným hodnotám. Pokud jde o prioritní témata navázaná na Lisabonskou strategii, současný stav naplnění čerpání prostředků vyhrazených na tato prioritní témata v podstatě koresponduje s dosaženou hodnotou čerpání dané relevantní oblasti podpory. Určité problémy vykazuje kategorie výdajů 28, jejíž nízký finanční pokrok je mimo jiné důsledek poslední revize ROP SV, se kterou bylo spojeno i navýšení prostředků pro toto prioritní téma. Oblast podpory 1.2, kam kategorie výdajů 28 spadá, však vykazuje optimální čerpání, je zde tedy ještě prostor pro další projekty. Již nyní jsou v procesu schvalování některé další projekty. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 2 Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii. Jsou zdroje poskytnuté z ROP SV využívány účelně, účinně a hospodárně? Jsou doposud dosažené výsledky intervencí adekvátní vynaloženým prostředkům? Odpověď: Z hlediska účelnosti, která je chápána jako míra, se kterou jednotlivé intervence přispěly k eliminaci problémů uvedených ve stromu problémů, lze konstatovat, že zdroje poskytnuté ROP SV jsou v principu využívány účelně, neboť většina oblastí podpory má na identifikované problémy alespoň mírně pozitivní vliv. Nejvýrazněji jsou v rámci ROP SV řešeny problémy zastaralá infrastruktura v oblasti vzdělávání, nedostatečné služby občanské vybavenosti a nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields. Na druhou stranu však byly identifikovány problémy ze stromu problémů, které žádná intervence bezprostředně neřešila, a to především neexistující vzájemná spolupráce firem, neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb a narušené životní prostředí. I z hlediska účinnosti se průměrné hodnoty za jednotlivé intervence pohybovaly v pozitivním spektru, mezi jednotlivými oblastmi podpory jsou však jisté rozdíly. Nominálně nejvyšší hodnotu získaly oblasti podpory 1.1, 1.2 (jako jediné překročily hranici středně efektivní kategorie). Poukazuje to na celkově bezproblémovou implementaci a celý stav lze vysvětlit i relativně nekomplikovanými projekty (například oproti revitalizaci brownfields) podpořenými v prostředí dopravní infrastruktury, jejíž absorpční kapacita je nezměrná. Naopak do kategorie velmi nízká efektivita byla zařazena oblast podpory 3.2, kde byl kritizován zejména nekoncepční přístup, který umožňuje financování propagace na různých úrovních bez vzájemných vazeb. Napříč jednotlivými oblastmi podpory lze nalézt příklady adekvátně vynaložených prostředků i projekty, které se zdají být předimenzované (např. například dopravní terminál v České Třebové, ačkoli podrobnější analýza jednotlivých projektů nebyla součástí tohoto hodnocení). Pokud jde o princip hospodárnosti při poskytování prostředků ROP SV, lze konstatovat, že ŘO využívá Říjen 2012

147


adekvátně většinu mechanismů a nástrojů pro zajištění hospodárnosti využití finančních prostředků ROP SV, i když se v některých případech objevují určité metodické problémy, které účinnost těchto mechanismů limitují. Z hlediska procesního dochází k určitému nesouladu kontrolních mechanismů v řízené dokumentaci (Operační manuál, kontrolní listy) a následnou praxí. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti. Bylo by možné při stejné výši poskytnutých zdrojů dosáhnout lepších výsledků, resp. vyšších socioekonomických přínosů? Pokud ano, tak jakým způsobem? Odpověď: Problematika socioekonomických přínosů je velmi složitá, neboť se obecně jedná o velmi komplexní parametry, které mohou být stěží ovlivněny programem velikosti ROP. Proto také dosahují hodnoty jednotlivých oblastí podpory z hlediska socioekonomických dopadů tak nízkých hodnot. Obecně z analýzy vyplynulo, že socioekonomické dopady jsou sice hodnoceny pozitivně, ale dosažené hodnoty se pohybují většinou v kategorii neutrální až mírně pozitivní vliv. Vyšších socioekonomických přínosů by mohlo být dosaženo, pokud by byla podpora více směřována mj. na rozvoj inovačních aktivit a vzdělávání (nikoli jen na podporu předpokladů k jejich rozvoji), pokud by byl důsledněji aplikován koncepční přístup (včetně vytváření a implementace akčních plánů). Současně by vyšším socioekonomickým přínosům přispělo, pokud by byla podpora koncentrovanější, což by umožnilo větší dopad na vybrané oblasti, a pokud by byla podporována intenzivnější spolupráce i s dalšími aktéry podnikatelského sektoru, trhu práce a institucí výzkumu a vývoje. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti. Jakých pozitivních výstupů, výsledků a dopadů bylo celkově dosaženo prostřednictvím intervencí ROP SV? Odpověď: Pozitivní výstupy, výsledky a dopady byly pro jednotlivé intervence podrobněji rozpracovány zejména v rámci evaluačního tématu 1 Finanční a věcný pokrok, dopady pak byly hodnoceny zejména v rámci evaluačního tématu 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti. Lze uvést například nové silnice II. a III. třídy, modernizované a rekonstruované silnice, příspěvek k ekologizaci dopravy, nové cyklostezky, cyklotrasy, regenerované a revitalizované území a objekty určené např. pro rozvoj vzdělávání nebo pro sociální služby nebo pro podnikatelské aktivity, zrekonstruované památkové objekty, zrekonstruovaná lůžka či zlepšené podmínky pro výuku. Vznikla nová pracovní místa, ačkoli vliv na zaměstnanost regionu soudržnosti není vzhledem k silnějším a komplexnějším faktorům pravděpodobně příliš významný, mnohé projekty přispěly ke kvalitě života obyvatel. Mírně byla posílena i konkurenceschopnost regionu. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti a rovněž v rámci evaluačního tématu 1 Finanční a věcný pokrok. Přinášejí intervence ROP SV významné pozitivní efekty z pohledu dopadů na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti? Odpověď: Efekty z pohledu dopadů na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti jsou poměrně nízké, byly vesměs zařazeny do kategorie neutrální až mírně pozitivní vliv. Je to dáno jednak velmi komplexními parametry, které jsou určující právě pro socioekonomický rozvoj a také poměrně malou velikostí programu typu ROP. Nejpozitivnější socioekonomické dopady byly vyhodnoceny u oblasti podpory 4.2, hranici kategorie mírně pozitivní vliv na socioekonomický rozvoj regionu překročily ještě oblasti podpory 4.1, 1.2 a hraničně také 1.1. Naopak nejnižších hodnot z hlediska posouzení tohoto kritéria dosáhly oblasti podpory 1.3 a 3.2, které jsou nejblíže neutrálnímu vlivu na socioekonomický rozvoj. Ostatní oblasti podpory se přibližují již kategorii mírně pozitivní vliv. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti. Do jaké míry intervence ROP SV do této chvíle přispěly k eliminaci problémů regionu (uvedených ve Říjen 2012

148


„stromu problémů“ v programovém dokumentu)? Odpověď: Míra, se kterou jednotlivé intervence přispěly k eliminaci problémů uvedených ve stromu problémů, se liší dle jednotlivých intervencí a dle konkrétních problémů. Výraznější vliv (středně pozitivní vliv a vyšší) na některý z problémů byl vyhodnocen u oblasti podpory 4.2 ve vazbě na zastaralou infrastrukturu pro oblast vzdělávání, 1.1 ve vazbě na špatný stav komunikací a souvisejících staveb, 4.1 ve vazbě na nepřipravené rozvojové plochy a nevyužité objekty, 3.1 ve vazbě na nedostatečnou doprovodnou infrastrukturu a 2.2 ve vazbě na nedostatečné služby občanské vybavenosti. Nejvýrazněji jsou v rámci ROP SV řešeny problémy zastaralá infrastruktura v oblasti vzdělávání, nedostatečné služby občanské vybavenosti a nevyužité plochy a zchátralé objekty včetně brownfields. Na druhou stranu však byly identifikovány problémy ze stromu problémů, které žádná intervence bezprostředně neřešila, a to neexistující vzájemná spolupráce firem, neprovázanost zdravotnických a sociálních služeb a narušené životní prostředí. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti. Jaké intervence se prokázaly z hlediska vlivu na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti jako nejprospěšnější? Odpověď: Jako nejprospěšnější intervence z hlediska vlivu na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti (tj. překročily hranici kategorie mírně pozitivní vliv) byly vyhodnoceny oblasti podpory 4.2, 4.1, 1.2 a hraničně ještě 1.1. Socioekonomické přínosy prioritní osy 4 spočívají zejména v jejich pozitivním vlivu na podnikatelský sektor a vzdělávací infrastrukturu. Nejkladněji byly hodnoceny právě investice do vzdělávání, které pozitivně přispívají k vyšší konkurenceschopnosti regionu. V případě oblastí podpory 1.1 a 1.2 je třeba zdůvodnění spatřovat v posílení soudržnosti a mobility pracovních sil. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti. Existují některé intervence, které se prokázaly jako neúspěšné, resp. nemající dostatečný dopad? O jaké intervence se jedná a co je příčinou jejich neúspěchu? Odpověď: Pokud by neúspěšnost byla chápána jako negativní vliv na socioekonomický rozvoj regionu, pak takto nebyla ohodnocena žádná intervence. Celkově však byly dopady na socioekonomický rozvoj hodnoceny jako s nízkým nebo s mírně pozitivním vlivem. Nejnižších hodnot z hlediska posouzení tohoto kritéria dosáhly oblasti podpory 1.3 a 3.2, které jsou nejblíže neutrálnímu vlivu na socioekonomický rozvoj. U oblasti podpory 1.3 bylo nízké hodnocení socioekonomických přínosů uděleno zejména z důvodu relativní blízkosti pražskému letišti, které má vzhledem k charakteru a míře využívanosti letiště Pardubice pro obyvatele regionu mnohem větší význam. U oblasti podpory 3.2 je to dáno charakterem této oblasti podpory, kde případný socioekonomický dopad by byl pouze zprostředkovaný. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti. Jsou výstupy a dopady projektů podpořených z ROP SV dlouhodobě udržitelné? Existují nějaké faktory ohrožující udržitelnost projektů? Pokud ano, jaké? Odpověď: Výstupy a dopady projektů podpořených z ROP SV se zdají být dlouhodobě udržitelné. Velká část projektů probíhá sice s určitými problémy, jedná se ale o problémy dílčí, které se daří rychle vyřešit. Pouze malá část realizovaných projektů má významně jší problémy v době udržitelnosti. V takovém případě ohrožují projekty nejčastěji faktory (seřazeno podle významnosti): (i) zajištění financování provozní fáze projektu, (ii) nízký zájem cílových skupin o výstupy projektu a (iii) vytvoření a udržení nových pracovních míst. Dva nejvýznamnější faktory ohrožující udržitelnost projektů, tedy zajištění financování provozní fáze projektu a nízký zájem cílových skupin o výstupy projektu, souvisí primárně se změnami nabídky a poptávky na trhu. Vývoj trhu je v současné době negativně ovlivňován probíhající finanční a ekonomickou krizí. Ta se negativně Říjen 2012

149


projevuje u zhruba pětiny příjemců (bez ohledu na typ příjemce), a to právě nižší poptávkou po výstupech projektu a souvisejícími nižšími tržbami. Pokud jde o zdroje financování těchto aktivit, ve většině případů financují příjemci provozní výdaje projektů z více zdrojů. Nejvýznamnějším zdrojem jsou vlastní zdroje příjemců, a to bez ohledu na typ příjemce. Vlastní zdroje příjemců jsou nejčastěji doplňovány zisky z provozu projektů. Tato kombinace financování je nejčastěji využívána u neziskových organizací a soukromého sektoru, ale objevuje se u všech typů příjemců. Neziskové organizace ještě relativně často využívají k financování provozu jiné dotační tituly. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 4 Udržitelnost projektů. Osvědčuje se ROP SV jako optimální nástroj pro podporu rozvoje regionu soudržnosti? Odpověď: Na tuto otázku nelze jednoznačně odpovědět. Z hlediska implementace ROP SV bylo dosaženo některých úspěchů, ROP má viditelné výsledky, intervence byly v principu vyhodnoceny jako účelné a účinné (byť tedy účinnost byla spíše nižší). Na druhou stranu bylo dosaženo jen velmi mírných socioekonomických dopadů, v některých oblastech podpory se objevují problémy s čerpáním prostředků (zejména 2.1). To však neznamená, že by situace byla jiná, pokud by byla podpora pro regiony implementována jiným způsobem. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 5 ROP jako nástroj podpory rozvoje regionu soudržnosti. Jaké typy intervencí realizované v současném programovém období prostřednictvím ROP SV by měly být podporovány i v období 2014 – 2020? Jaké intervence budoucího operačního programu by měly být stěžejní a to i v kontextu pozitivních dopadů pro naplnění cílů strategie Evropa 2020 a zvýšení konkurenceschopnosti regionu v návaznosti na studii „Regionální index konkurenceschopnosti“? Odpověď: Vyhodnocení jednotlivých evaluačních témat ukázalo, že nejvíce se osvědčily oblasti podpory 1.1, 1.2, 4.1 a 4.2, a to prakticky ve všech sledovaných parametrech. V případě více diverzifikovaných oblastí podpory, tj. z výše uvedených kromě 1.1, lze zmínit i konkrétnější pozitivněji hodnocené aspekty zaměření těchto intervencí. U 1.2 se jedná o kladné hodnocení rozvoje přestupních uzlů veřejné dopravy v potřebných lokalitách, modernizace vozového parku a rozvoje bezpečné sítě cyklistických cest. Oblast podpory 4.1 byla oceňována zejména díky podpoře projektů, které mají neziskový charakter, a také podpoře brownfields, v případě oblasti podpory 4.2 pak byly pozitivně posuzovány především investice do infrastruktury škol, které navíc přispívají k provázání trhu práce se středním školstvím a k vytváření inovačního potenciálu. Pozitivním rysem je i to, že se podpora zaměřuje i na posílení praktických dovedností studentů středních škol. Z dalších regionálních i nadregionálních dokumentů, které byly zahrnuty do analýzy, vyplývá jednoznačný nárůst významu intervencí s vyšší přidanou hodnotou zaměřených na inovace, vzdělávání, růst konkurenceschopnosti apod. Tuto linku by bylo vhodné v příštím programovém období posílit. Přesto by však nejspíš bylo možné většinu v současnosti podporovaných intervencí podporovat i v příštím období, s výjimkou cestovního ruchu, který nejspíš bude možné zahrnout pouze pod podporu podnikání. Otázka byla řešena v rámci evaluačního tématu 6 Typy intervencí vhodné pro období 2014+.

Říjen 2012

150


4 ZJIŠTĚNÍ A DOPORUČENÍ

Tato kapitola podává souhrnný přehled zjištění a doporučení, ke kterým dospěla analýza jednotlivých evaluačních témat. Ke každému zjištění jsou navržena opatření, která povedou ke zlepšení současného stavu. Jednotlivá zjištění a doporučení lze rozdělit na aspekty spíše parciální, která se primárně váží na dané evaluační téma, a zjištění a doporučení komplexnějšího charakteru, která sice také vycházejí z konkrétního evaluačního tématu, mají však širší dosah. Komplexnější charakter je obvykle spojen i s tím, že dané doporučení má spíše dopad na příští programové období. Jednotlivá doporučení lze rozdělit z hlediska převažujícího vlivu na programové období 2007 – 2013, resp. 2014 – 2020 (ačkoli v některých případech lze vnímat dosah v obou programových obdobích). Obecně se doporučení komplexnějšího charakteru váží spíše k programovému období 2014 – 2020 a lze mezi ně zařadit zejména následující aspekty: posílení koncepčního přístupu (podrobněji viz evaluační téma 3), zúžení zaměření jednotlivých oblastí podpory (podrobněji viz evaluační téma 3), výraznější provázání intervencí a problémů (podrobněji viz evaluační téma 3), podpora aktivit s vyššími socioekonomickými dopady (podrobněji viz evaluační téma 3), zaměření se na aktivity s vyššími socioekonomickými dopady, s vyšší přidanou hodnotou zaměřené na inovace, vzdělávání, růst konkurenceschopnosti apod. (podrobněji viz evaluační téma 6).

Bezprostředně k programovému období 2007 – 2014 se váží především následující doporučení: posílení absorpční kapacity (poměrně průřezový charakter, podrobněji viz evaluační témata 1, 2, 3 a 6), úprava některých procesních prvků (drobné změny, například indikátorů, drobné úpravy metodik, podrobněji viz zejména evaluační téma 1, 4), posílení informovanosti (podrobněji viz evaluační téma 4).

Říjen 2012

151


Následující tabulky shrnují jednotlivá doporučení formulovaná v průběhu zpracování jednotlivých evaluačních témat. Evaluační téma 1. Věcné a finanční plnění cílů ROP SV Návrh opatření

Řešený problém

Priorita řešení

Dopad na realizaci ROP SV 2007 – 2013

Zvýšit absorpční kapacitu v oblasti podpory 2.1

Oblast podpory 2.1 vykazuje nejnižší finanční pokrok ze všech oblastí podpory ROP SV, a to jak na úrovni předpokládaného, tak na úrovni dosaženého čerpání. Pro zajištění zdárného vyčerpání alokovaných prostředků je potřeba v úzké spolupráci s dotčenými statutárními městy (i) úspěšně, včas a dle pravidel ROP SV dokončit realizované projekty a (ii) připravit a předložit projekty nové. Při přípravě nových projektů je zároveň vhodné zaměřit se na takové projekty, které zajistit naplnění cílové hodnoty indikátoru 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města). Oblast podpory 4.2 dosahuje po oblasti podpory 2.1 nejnižšího finančního pokroku a existuje zde riziko nevyčerpání stanovené alokace. Situaci by měla zlepšit administrovaná výzva č. 32 ukončená v červnu 2012. V případě nezasmluvnění alokace oblasti podpory ani po této výzvě bude existovat ještě možnost vyhlásit poslední výzvu pro tuto oblast podpory. ÚRR by měl zároveň aktivní komunikací s žadateli a příjemci dotace předcházet problémům, které by měly negativní dopad na čerpání této oblasti podpory. U projektů Odbavovací systém MHD – 2. etapa a Terminál MHD Fügnerova – modernizace tramvajové trati v rámci oblasti podpory 1.2 došlo k výraznému překročení cílové

Vysoká

Zvýšit absorpční kapacitu v oblasti podpory 4.2

Prověřit extrémně vysoké naplňování indikátoru 61 02 05

Říjen 2012

Doporučený termín splnění

Garant

Ano

Dopad pro implementaci SF 2014 2020 Ne

Ihned a průběžně do konce programového období

Ředitel ÚRR ve spolupráci s jednotlivými ÚORP a OTP (ÚPaAbCap)

Střední

Ano

Ne

Probíhá


Nízká

Ano

Ne

Probíhá

OMŘPaM

152


Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem Úprava indikátorů u příjemců v oblasti podpory 2.2

Změnit cílové hodnoty indikátorů v oblasti podpory 4.1

Říjen 2012

hodnoty indikátoru 61 02 05 Přírůstek počtu osob přepravených veřejnou dopravou celkem. Dosažené hodnoty tohoto indikátoru je nutno prověřit. Prověřování dosažených hodnot indikátoru ze strany ÚRR již probíhá. Na úrovni oblasti podpory 2.2 dosahuje indikátor 65 11 03 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů určených pro sociální služby a zdravotní péči (města) rizikově nízkého tempa věcného pokroku. Je o důsledek toho, že část příjemců volila místo uvedeného indikátoru nadřazený indikátor 65 11 00 Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech celkem. S těmito příjemci by bylo možné dohodnout doplnění uvedeného indikátoru k jejich projektu, a zajistit tak naplnění jeho cílové hodnoty za celou oblast podpory 2.2. V oblasti podpory 4.1 existuje u indikátorů 51 61 21 Celkové realizované způsobilé výdaje na vytváření průmyslových zón a revitalizaci brownfields a 65 01 00 Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem riziko nedosažení cílových hodnot. Vzhledem k tomu, že alokace oblasti podpory je již plně zasmluvněna a ostatní indikátory dosahují optimálního tempa věcného pokroku, jedná se pravděpodobně o důsledek nadhodnocených cílových hodnot. Řešením by proto bylo snížit cílové hodnoty těchto indikátorů.

Střední

Ano

Ne

1/2013 – 12/2013

OMŘPaM

Střední

Ano

Ne

1/2013 – 6/2013

Ředitel ÚRR a OMŘPaM

153


Evaluační téma 2 Příspěvek ROP SV k cílům NSRR a Lisabonské strategii Návrh opatření

Řešený problém

Priorita řešení


Podpora absorpční kapacity projektů, které mají vazbu na kategorii výdajů 28 Inteligentní dopravní systém

Kategorie výdajů 28 vykazuje jako jediná z earmarkingových témat určité problémy z hlediska finančního pokroku. Bylo by vhodné zaměřit podporu zbývajících prostředků oblasti podpory 1.2 právě na kategorii výdajů 28.

Střední

Ano

Říjen 2012

154

Dopad pro implementaci SF 2014 2020 Ne


Garant

Konec roku 2012



Evaluační téma 3 Efektivita intervencí a dopady ROP SV na socioekonomický rozvoj regionu soudržnosti Návrh opatření

Řešený problém

Priorita řešení


Analýza možností jak posílit absorpční kapacitu u projektů, které by mohly pomoci řešit dosud nepokryté problémy ze stromu problémů

Vztah problémů ze stromu problémů a podporovaných projektů v rámci jednotlivých oblastí podpory není vždy vyvážený. Zcela nepokrytá zůstávají témata neexistující vzájemná spolupráce firem, neprovázanost (zejména oblast podpory 4.1) zdravotnických a sociálních služeb a narušené životní prostředí (prioritní osa 2). Mezi příjemci pravděpodobně není zájem o tyto komplikovanější projekty, lze zvážit, zda by nebylo možné absorpční kapacitu podpořit, případně vyhlásit výzvu zaměřenou pouze na projekty, které by měly vazbu na tento typ problémů (přirozeně u intervencí, kde ještě zůstávají k dispozici volné prostředky). Podpora složitějších projektů a aplikace inovativních přístupů – například podpora brownfields či projektů spolupráce (veřejného a soukromého sektoru v cestovním ruchu, zdravotnických a sociálních služeb, mezi podnikatelským sektorem a vzdělávacími institucemi) je samozřejmě ovlivněna i chápáním absorpční kapacity v tomto programovém období, které spíš nahrává podpoře jednodušších projektů, které mohou zajistit adekvátní míru čerpání. V tomto ohledu je však vhodné zmínit již v současnosti zřejmý posun v politice soudržnosti ve vnímání výkonnosti a přístupu založeného na výsledcích. V příštím programovém období se předpokládá větší důraz na dosažení cílů spíš než na pouhé zdůrazňování čerpání a vnímání absorpční kapacity zejména ve vztahu k finančnímu řízení. Proto by bylo vhodné již v probíhajícím programovém období prověřit možnost podpory těchto projektů. Tento typ projektů by také mohl být vhodný pro zapojení akcentované regionální či městské dimenze.

Vysoká

Ano – pokud nebude problém řešen, nebude možné vykázat vliv ROP SV na tyto problémy ze stromu problémů

Říjen 2012

155

Dopad pro implementaci SF 2014 2020 Ano – problém má vazbu na zaměření podpory pro příští programové období


Garant

Konec roku 2012



Návrh opatření

Řešený problém

Priorita řešení


Důslednější provázání intervencí na zjištěné problémy

Byla identifikována témata, která byla podpořena, přestože nemají přímou vazbu na tyto problémy, a současně oblasti, které dosud byly podpořeny okrajově nebo vůbec, jakkoli by jejich vazba na stanovené problémy byla jednoznačná. V některých případech se to týká spíše formulace problémů ve strategii. Současně je třeba v některých případech zvažovat možnosti, jak lépe usměrňovat projekty, které budou nakonec podpořeny (například zužováním výzev). Absence koncepčního přístupu byla kritizována zejména u oblastí podpory 1.1, 1.2 a 3.2, tento problém má však mnohem širší dosah. Důsledná aplikace koncepčního přístupu založeného na strategii s konkrétními a měřitelnými cíli, odpovědnostmi, časovým a finančním plánem (například i formou Akčních plánů) umožní lepší zacílení projektů a především usnadní výběr takových akcí, které budou mít podloženě silný dopad na region. Současně to bude jeden z nástrojů, který může zabránit výběru předimenzovaných projektů. Nezbytnou podmínkou však je sledovat plnění strategií. Poměrně problémový se ukázal být velmi široký záběr některých oblastí podpory (zejména se to vztahovalo ke všem třem intervencím prioritní osy 2, dále mj. k oblasti podpory 4.1). Větší koncentrace podpory může mít výraznější socioekonomické dopady a může mít větší dopad na řešené problémy. Toto doporučení lze dát do souvislosti s trendy pro příští programové období. Návrh Evropské komise bude tlačit členské státy mj. k tematické koncentraci tak, aby bylo možné dosáhnout viditelnějších cílů (viz 11 tematických cílů).

Střední

Pozitivně byly hodnoceny socioekonomické přínosy u prioritní

Posílení koncepčního přístupu

Zúžení zaměření jednotlivých oblastí podpory

Podporovat aktivity Říjen 2012


Garant

Ne

Dopad pro implementaci SF 2014 2020 Ano

Příprava příštího programového období

Ředitel ÚRR

Vysoká

Ne

Ano

Vedení regionu soudržnosti / krajů

Vysoká

Ne

Ano

Vysoká

Ne

Ano

Příprava příštího programového období, ideálně i v koncepcích, které nemají bezprostřední vazbu na kohezní politiku Příprava příštího programového období, ideálně i v koncepcích, které nemají bezprostřední vazbu na kohezní politiku Příprava

156


Vedení


Návrh opatření

Řešený problém

s vyššími socioekonomickými dopady

osy 4 a spočívají zejména v jejich pozitivním vlivu na podnikatelský sektor a vzdělávací infrastrukturu. Nejkladněji byly hodnoceny právě investice do vzdělávání, které pozitivně přispívají k vyšší konkurenceschopnosti regionu. K ještě vyšším pozitivním dopadům by přispěl rozvoj inovačních aktivit a vzdělávání (nikoli jen podpora předpokladů k jejich rozvoji) a intenzivnější spolupráce s dalšími aktéry podnikatelského sektoru, trhu práce a institucí výzkumu a vývoje.

Reflektovat změny přístupu nového programového období

Změny, které s sebou nese nadcházející programové Vysoká období, bude nutné reflektovat od počátku příprav novho programového období, neboť v některých případech znamenají zcela odlišný koncepční přístup oproti období 2007 – 2013. Týká se to mj. již v současnosti zřejmého posunu v politice soudržnosti ve vnímání výkonnosti a přístupu založeného na výsledcích. V příštím programovém období se předpokládá větší důraz na dosažení cílů spíš než na pouhé zdůrazňování čerpání a vnímání absorpční kapacity zejména ve vztahu k finančnímu řízení. Tento typ projektů by také mohl být vhodný pro zapojení akcentované regionální či městské dimenze.

Ne

Ano

Úprava kontrolních mechanismů v oblasti zadávání veřejných zakázek

Velmi pozitivně byla hodnocena kontrola dosavadního průběhu výběrového řízení před podpisem smlouvy s vítězným uchazečem, jakož i doporučující charakter tohoto opatření. Jako další významný preventivní mechanismus doporučujeme kontrolu zadávací dokumentace před vyhlášením zadávacího řízení. Do Pokynů pro zadávání

Ano, pro zbývající výzvy

Ano

Říjen 2012

Priorita řešení

Střední


157

Dopad pro implementaci SF 2014 2020


Garant

příštího programového období, ideálně i v koncepcích, které nemají bezprostřední vazbu na kohezní politiku Příprava příštího programového období, ideálně i v koncepcích, které nemají bezprostřední vazbu na kohezní politiku

regionu soudržnosti / krajů

Konec roku 2012

OMŘPaM



Návrh opatření

Úprava Operačního manuálu a jeho příloh

Za metodického vedení NOK/MMR řešit cenovou kontrolu výdajů systémově na základě předem stanovených standardů

Říjen 2012

Řešený problém

veřejných zakázek doporučujeme zahrnout problematiku zadávání dodatečných prací, a to ve výkladové a rovněž návodné formě. Systém provádění cenové kontroly, analýzy rizik a expertních posudků v jednotlivých fázích projektu není v Operačním manuálu popsán dostatečně jednoznačně, obsah manuálu a kontrolních listů není v některých případech konsistentní. Doporučujeme provést v Operačním manuálu úpravy tak, aby postupy v Operačním manuálu byly popsány jednoznačně a odrážely reálnou praxi. Je třeba rovněž provázat Operační manuál s kontrolními listy, systém kontroly veřejných zakázek s využíváním SW KROS Plus pro vysoutěžené rozpočty a řešit otázku výdajů, u kterých není možno v rámci administrace MZ a ŽOP provést cenovou kontrolu v uvedeném SW. Doladit je třeba rovněž algoritmus, jakým je provedeno krácení v případě, že ceny nejsou shledány cenami v místě a čase obvyklými. Pro nové programové období 2014+ požadovat po NOK sestavení Národní databáze jednotkových nákladů (na obdobném principu jako existují ceníky stavebních nákladů), která by umožnila provádět jednoznačnou a objektivní cenovou kontrolu dílčích výdajů projektů. Databáze by kromě cen v místě a čase obvyklých odrážela i určitý standard, který je žádoucí z prostředků OP financovat. Databázi lze považovat za nejúčinnější nástroj k eliminaci rizika nepřiměřenosti výdajů a umožnila by například i vzájemnou komparaci projektů.

Priorita řešení


Dopad pro implementaci SF 2014 2020


Garant

Střední

Ano

Ano, v případě, že při tvorbě řízené dokumentace OP pro nové programovací období budou využívány zkušenosti minulého období

Konec roku 2012

OMŘPaM

Nízká

Ne

Ano

Příprava příštího programového období


158


Evaluační téma 4 Udržitelnost projektů Návrh opatření

Řešený problém

Priorita řešení


Posílit informovanost o povinnostech spojených se zajištěním udržitelnosti

Hlavní problémy, které mají příjemci dotace ROP SV při zajištění udržitelnosti projektů, nemůže ÚRR přímo ovlivnit. Nicméně může zlepšením informovanosti příjemců těmto a dalším problémům souvisejícím se zajištěním udržitelnosti projektů předcházet. Mezi náměty od příjemců patří celkové zjednodušení administrace, zasílání emailů s upozorněním na blížící se povinnost zaslat zprávu o udržitelnosti projektu a o změnách metodiky a odstranění duplicity požadovaných informací v monitorovacích zprávách o zajištění udržitelnosti mezi webovým formulářem a přílohami. Problematika veřejné podpory, projektů vytvářejících příjmy a nakládání s majetkem pořízeným z dotace při uvádění projektů do provozní fáze je značně komplikovaná a má značný vliv na projekty ve fázi udržitelnosti. V této oblasti hrozí značné množství pochybení příjemců, přičemž metodické dokumenty neposkytují příjemcům dostatečně jasný výklad a metodické vedení. Komplikovanost problematiky je taková, že lze pochybovat o dostatečném zvládnutí všech aspektů i samotnými pracovníky ŘO. Z toho důvodu doporučujeme se těmito otázkami hlouběji zabývat jak ze strany samotného úřadu, tak z hlediska informovanosti příjemců.

Střední

Metodika projektů generujících příjmy vytvořená ŘO ROP SV je plně v souladu s Metodickou příručkou MMR. Je třeba konstatovat, že tato metodika je značně složitá a neobsahuje dostatečné metodické návody či příklady. Doporučujeme celý text zjednodušit tak, aby se eliminovalo riziko, že komplikovanost příručky bude

Posílit informovanost a metodickou podporu příjemcům v otázkách veřejné podpory, projektů vytvářejících příjmy a nakládání s majetkem pořízeným z dotace

Úprava Metodiky projektů generujících příjmy

Říjen 2012


Garant

Ano

Dopad pro implementaci SF 2014 – 2020 Ne

Ihned a realizovat průběžně do konce udržitelnosti projektů

OMŘPaM, OTP (ÚPa AbCap)

Vysoká

Ano

Ano


OMŘPaM, OTP (ÚPa AbCap)

Vysoká

Ano

Spíše ne, pokud by celá metodika nebyla přehodnocena


OMŘPaM

159


Návrh opatření

Řešený problém

Priorita řešení


významným způsobem ovlivňovat uplatňování principů pro projekty vytvářející příjmy běžnými příjemci. Metodika MMR umožňuje řešit oblast sledování příjmů u projektů pod 1 mil. EU na úrovni ŘO. Vzhledem ke komplikovanosti problematiky doporučujeme upustit od sledování příjmů u projektů pod touto hranicí.

Říjen 2012

160

Dopad pro implementaci SF 2014 – 2020


Garant


Evaluační téma 5 ROP jako nástroj podpory rozvoje regionu soudržnosti Návrh opatření

Řešený problém

Priorita řešení


Soustředit se na vyjednávání konkrétního nastavení podpory pro regiony (konkrétní a dobře odůvodněné priority, příprava vhodných projektů) spíše než na způsoby implementace, které se zdají být již v podstatě dojednané.

Případné negativní vnímání implementace pod hlavičkou IROP

Střední

Ne

Říjen 2012

Dopad pro implementaci SF 2014 - 2020 Ano

161


Garant

Příprava programového období 2014 - 2020



Evaluační téma 6 Typy intervencí vhodné pro období 2014+ Návrh opatření

Řešený problém

Priorita řešení


Zvážit možnost intenzivnější podpory intervencí s vyšší přidanou hodnotou zaměřených na inovace, vzdělávání, růst konkurenceschopnosti apod. (Doporučení k jednotlivým oblastem podpory viz evaluační téma 6.)

Některé intervence vykazují spíše nevýraznou podporu inovací, vzdělávání, výzkumu a vývoje a posilování konkurenceschopnosti. Z nadregionálních dokumentů vyplývá, že tato linka by měla být v programovém období výrazněji posílena.

Střední

Ne

Říjen 2012

Dopad pro implementaci SF 2014 - 2020 Ano

162


Garant

Příprava programového období 2014 - 2020



5 INFORMAČNÍ ZDROJE

Pro zpracování této evaluace byly využity zejména následující informační zdroje: Programový dokument ROP SV verze 3.0, Prováděcí dokument ROP SV verze 17.0, Příručka pro žadatele a příjemce ROP SV verze 16.0 + přílohy PPŽP, Operační manuál ROP SV verze 20.0 + přílohy OM, Výroční zpráva ROP SV 2011, Zpráva o realizaci pro MV 11. 6. 2012, Měsíční analýzy ROP SV – květen, červen 2012, Sestava M17 - k datu 16. 7. 2012, Sestava M18 – M34 – k datu 16. 7. 2012, Index konkurenceschopnosti regionů – souhrnná zpráva, Regionální index konkurenceschopnosti – pilíře, Strategie Evropa 2020, Věcný pokrok vybraných monitorovacích indikátorů NSRR, Evaluace realizované v rámci ROP SV (např. Zhodnocení realizace IPRM v rámci ROP NUTS 2 SV a zhodnocení využití nástroje IPRM pro období 2014+, 2011).

Říjen 2012

163

ANALÝZA POKROKU REGIONÁLNÍHO OPERAČNÍHO PROGRAMU NUTS 2 SEVEROVÝCHOD ZÁVĚREČNÁ EVALUAČNÍ ZPRÁVA

Recommend Documents