Analýza pohledů na šikanu učitelů a žáků vybrané střední škole

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání

Analýza pohledů na šikanu učitelů a žáků vybrané střední škole

Závěrečná práce

Vedoucí závěrečné práce: PhDr. Dana Linhartová, CSc.

Vypracovala: Bc. Dana Straková Brno 2007

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma: Analýza pohledů na šikanu učitelů a žáků vybrané střední škole vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. V Brně,dne………………………….. Podpis diplomanta……………………

Děkuji vedoucí závěrečné práce PhDr. Daně Linhartové, CSc., za cenné rady a pomoc při vypracování závěrečné práce. Děkuji také svým rodičům a sourozencům za podporu během mého studia a při psaní této práce.

Abstrakt Práce na téma. Analýza pohledu na šikanu učitelů a žáků vybrané střední škole je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Jejím cílem je jednak zpřehlednit informace týkající se dané problematiky, jednak zmapovat výskyt šikany na střední škole – Gymnázium Bystřice nad Pernštejnem a jeho okolí. Informace budou zpřístupněny školám, na nichž byl výzkum uskutečněn, aby je mohly využít. Teoretická část se zabývá výskytem šikany v historii, definuje šikanu obecně a následně ji dokládá na konkrétních projevech. Popisuje chování účastníků šikany a zaměřuje se na její prostředí a následky. Sleduje ji ze tří hledisek, a to, z hlediska patologického chování, vztah agresor x oběť, porucha vztahů ve skupině. Dále definuje pojem šikana, uvádí rozdíly v chápání studenta a učitele. Zabývá se rovněž otázkou jaká je v současnosti prevence šikany na školách- porovnání i s předchozími lety, pojmenovává druhy šikany nyní a před deseti lety, důvody vedoucí k šikaně- i dle dotazníku. Podstatu praktické části tvoří dotazníkové šetření

uskutečněné v dunu 2008, kterého se

zúčastnilo 150 respondentů ( 100 studentů, 50 učitelů). V závěru se práce zamýšlí nad otázkou: Jak se daný problém bude ubírat do budoucnosti ?

OBSAH 1 ÚVOD

7

2 CÍL

8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

9

3.1 Historie šikany

9

3.2 Charakteristika a definice pojmu „šikana“

10

3.3 Formy šikany

12

3.3.1 Přímé formy šikany

12

3.3.2 Nepřímé formy šikany

12

3.3.3 Specifické formy šikany

13

3.4 Aktéři šikany

13

3.4.1 Agresor šikany

13

3.4.2 Oběť šikany

14

3.5 Motivy vedoucí šikany

15

3.6 Role pedagoga při výskytu a prevence šikany

16

3.7. Následky šikany

16

3.8 Prevence a postup při řešení šikany

17

3.8.1 Řešení šikany

17

3.8.2 Prevence šikany

18

4 METODIKA

19

4.1 Cíl výzkumu a stanovení hypotéz

19

4.2 Metodologie řešení

19

4.3 Charakteristika vzorku respondentů a průzkumného prostředí

20

4.4 Rozbor dotazníku – identifikační otázky

21

5 VÝSLEDKY A DISKUZE

24

5.1 Rozbor dotazníku-obsahové otázky

24

5.1.1 Ověření správnosti 1. hypotézy

24

5.1.2 Ověření správnosti 2. hypotézy

26

5.1.3 Ověření správnosti 3. hypotézy

28

5.1.4 Ověření správnosti 4. hypotézy

29

5.2 Verifikace hypotéz a zhodnocení výzkumu

30

6 ZÁVĚR

32

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

33

8 PŘÍLOHY

34

1 ÚVOD Problematika šikany je v dnešní době celospolečenský problém. Vyskytuje se v mnoha podobách na různých místech, ať už na pracovišti, ve školách atd. Existuje, ale také rozdílný pohled na tento pojem. Pro někoho je šikana situována především na školní prostředí, pro druhé i na pracoviště (mobing), ale i na různé jiné aktivity. Díky médiím se dostává tato problematika do širšího povědomí veřejnosti a odborníků. Stále, ale je velký problém s jejím odhalením a následným adekvátní přístupem k řešení. S šikanou se bohužel setkává stále více lidí. Přibývá totiž

odhalených případů,

které jsou díky médiím rozšiřovány do povědomí veřejnosti. V dnešní době bývá také problém, že se některé školy či pracoviště snaží tento problém ututlat, nebo ho přehlíží. Oběti se ocitají v takovém to prostředí v pasti, nevidí žádné východisko, jak z toho ven, často je jejich okolí považuje za lháře. Téma své závěrečné práce jsem si zvolila proto, že jsem tento problém zažila a vím jak je důležité vědět, jak pomoci oběti v této situaci. Protože bych se v budoucnu ráda věnovala povolání učitelky, je pro mne důležité znát tuto problematiku a být aspoň zčásti připravena na situace, které by se v souvislosti s ní mohly vyskytnout. Šikanování je všudypřítomný problém a může nás provázet celý život. Proto je velmi důležité, umět včas tento problém odhalit a nesnažit se ho přehlížet.

7

2 CÍL Cílem závěrečné práce je definovat pojem šikana, uvést rozdíly v chápání studenta a učitele, zjistit jaká je v současnosti prevence šikany na školách i v porovnání s minulými roky, pojmenovat druhy šikany nyní a před deseti lety, studium literárních pramenů této problematiky. Provést syntézu a analýzu odborné literatury a porovnat ji se získanými výsledky. Dále objasnit důvody vedoucí k šikaně i na základě dotazníku a zamyslet se jak se daný problém bude ubírat do budoucnosti.

8

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

3.1 Historie šikany Již od počátku lidé využívali právo odplaty. Pociťované křivdy řešily svépomocí. Tato situace byla však pro rozvoj kultivované společnosti neudržitelná. Role „soudců“ pozvolna přecházela na významné osoby dané pospolitosti. Teprve později, když byla ustanovena justice, naučili se naši předkové vážit si doznání a formou trestu se stalo mučení. Většinou nešlo jen o trest, ale také o ponížení a pokoření člověka. Za všech dob existovaly různé pranýře, trestající masky atd. Mučení je vynálezem lidského ducha. Lidstvo je v zajetí ničivé posedlosti a stále vynalézá

nové způsoby mučení,

ponižování a zotročování lidí. Bolest druhých má malou váhu ve srovnání s tím, jaké potěšení může způsobit agresorům (Kaňová, 2007). Snad je strach z trestu a zákony, zabraňují tomu, aby krutost člověka nenapáchala ještě více škod. Kulturní země se zřekly mučení, ale na místo toho se objevuje záludnější forma týrání a trápení. Jde o šikanování, které spočívá v tisíci zlomyslnostech všedního dne. Jejich původci v nás často vyvolávají pocit bezmoci a vzteku. Proto se dá šikanování přirovnat k nadvládě bezmocných lidí toužících po mstě, kteří se těší z nedostatečné obrany oběti. Šikanování je rovněž demonstrací jakési síly,

za kterou však často vězí pochybná,

prázdná, téměř imaginární

opovážlivost. Mnohdy stojíme tváří v tvář nekonečným požadavkům vyhlašovaným jménem práva nejen na úřadech, ale také na jiných pracovištích ( např.nemocnice, advokátní kanceláře). Všude jsou lidé, kterým se zalíbilo demonstrovat před obětí, co je to bezmoc. Pomluvy, šíření cílených indiskrecí (tzn.netaktností) a drobnější zlomyslnosti, izolování kolegy, zrada tam, kde se očekává pomoc, to vše může člověka ničit tělesně i duševně stejně jako mučení (Gödtel,1994).

9

3.2 Charakteristika a definice pojmu „šikana“ Slovo šikana pochází z francouzského slova chicane, což znamená zlomyslné obtěžování, týrání, sužování, pronásledování, byrokratické lpění na liteře předpisů. (Batošová, 2006)

Definice britských odborníků zní: Šikanování říkáme tomu, když jedno dítě nebo skupina dětí říká jinému dítěti ošklivé a nepříjemné věci, bije je, kope je, vyhrožuje mu, zamyká je v místnosti a podobně. Tyto incidenty se mohou často opakovat a pro šikanované dítě je obtížné, aby se samo ubránilo (Kolektiv autorů PPP Brno, 1997).

Pojem šikana zavedl pražský psychiatr Petr Příhoda, který jako první v naší republice před listopadem 1989 veřejně promluvil o tom, co se dělo mezi „bažanty a mazáky“ v socialistické armádě a co bylo v té době nepřekročitelné tabu (Kaňová, 2007).

Šikanu můžeme definovat jako násilně ponižující chování jednotlivce nebo skupiny vůči slabšímu jednotlivci, který se nemůže této situaci vyhnout a není schopen se jí účinně bránit. Jde o závažnou agresivní poruchu chování, při které dochází k porušování sociálních norem spojené s násilným omezováním základních lidských práv. Tato agresivní jednání můžeme vysvětlit jako prostředek k uspokojení potřeby, v jejíž cestě stojí nějaké překážky, např. sebeprosazení, získání něčeho žádoucího (Střelec, 2004).

Definice šikany dle WHO ( World Health Organization) zní : Šikana je problémem vztahu, je prosazováním interpersonální síly přes agresivitu. Zahrnuje negativní fyzický nebo verbální akt, který má nepřátelský záměr, způsobuje úzkost oběti, je opakovaný v průběhu času a zahrnuje sílu lišící se mezi šikanujícími a jejich oběťmi. Obětí šikany se stává osoba, která je příjemcem agresivního chování, obětí je typicky někdo méně silný než agresor, který může být větší, silnější nebo starší.

10

Opakovaná šikana upevňuje mocenské vztahy mezi šikanujícími a jejich oběťmi: dřívější

zisk

a pozdější její ztráta. V takovém vztahu děti, které jsou šikanovány se stávají stále více ne- schopné se sami bránit. Šikany má dlouhodobé negativní důsledky pro všechny zapojené, šikanující, šikanované a ty, jež sledovali interakci (Kuchťáková, 2007). V pedagogickém slovníku je pojem šikana charakterizován jako „ fyzické, psychické či kombinované ponižování až týrání žáků obvykle jinými žáky, vzácněji dospělými. Iniciátory šikanování bývají žáci vyšších ročníků, žáci starší, fyzicky vyspělejší, žáci osobnostně či sociálně narušeni.“

Dalším z řad odborníků na tuto problematiku uvádí ve své publikaci, že za šikanování se považuje to, když jeden nebo více žáků úmyslně většinou opakovaně ubližuje druhým ( Kolář, 2001). Oficiální definice dle Metodického pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z roku 2002 zní: „Šikanování je jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci, ohrozit nebo zastrašovat jiného žáka, případně skupinu žáků. Je to cílené a obvykle opakované užití násilí jedincem nebo skupinou vůči jedinci či skupině žáků, kteří se neumí nebo z nejrůznějších důvodů nemohou bránit. Zahrnuje jak fyzické útoky v podobě bití, vydíráním, loupeží, poškozování věcí druhé osobě, tak i útoky slovní v podobě nadávek, pomluv, vyhrožování či ponižování. Může mít i formu sexuálního obtěžování až zneužívání. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako nápadné přehlížení a ignorování žáka či žáků třídní nebo jinou skupinou spolužáků.“

V roce 2002 byla založena Anti- Bullying Aliance, která sdružuje 50 organizací za účelem spolupráce v redukci šikany. Šikanu vnímá jako subjektivní zkušenost, která může zahrnovat mnoho forem, a je těžké ji definovat. Na sympoziu 2005 byla stanovena charakteristika šikany pěti P:

1. Power ( síla) – neexistující rovnováha

11

2. Persistence ( trvání ) - opakovaná nebo trvalá

3. Peers ( vrstevníci ) – uskutečňována jednotlivcem nebo skupinou

4. . Purpose ( úmysl ) – záměrná

5.

Perception ( vnímání ) – může vést k pochybnostem o sobě, nedostatkem důvěry, nízké sebeúctě, depresím, úzkosti.

Šikanou tedy rozumíme určitý projev patologických interpersonálních vztahů, vztahů vyvolávajících u oběti psychické zatížení. a snahu uniknout ze situace jakýmkoliv způsobem. Šikana je typem vnitrodruhové agrese, ale na rozdíl od ostatních forem agrese je samoúčelná a alarmujícím způsobem rozšířená (Kolář, 2001).

3.3 Formy šikany Dnes existuje mnoho forem šikany, které mohou být skryté, různě závažné a nemusí být okolím považovány za šikanu.

3.3.1 Přímé formy šikany Do této kategorie řadíme tyto impulsy:

Posměch: pokořující přezdívky, nadávky, hrubé žerty, ponižování. Kritika dítěte: nepřátelské, nenávistné a pohrdavé výtky. Příkazy od jiných, kterým se dítě podřizuje. Strkání, rány, bití, kopání – nápadné je, že oběť neoplácí. Rvačky, v nichž jeden z účastníků je zřetelně slabší a snaží se uniknout (Říčan, 1995).

3.3.2 Nepřímé formy šikany Do této kategorie řadíme tyto projevy: Dítě je často samo, ostatní o ně nejeví zájem, nemá kamarády.

12

Vyhledává často přítomnost učitele. Je nejisté, ustrašené, když má promluvit před ostatními. Působí smutně až depresivně, nešťastněˇ, stísněně, mívá blízko k pláči. Zhoršuje se jeho školní prospěch, často náhle. Jeho věci jsou poškozené nebo zničené, poškozené oblečení, mívá odřeniny, modřiny, které nedokáže uspokojivě vysvětlit. ( Říčan, 1995 )

3.3.3 Specifické formy šikany Do této kategorie zařazujeme tyto podněty:

Šikana v uzavřených zařízeních, jako např. učňovské a středoškolské internáty, výchovné ústavy, dětské domovy aj. Šikanování ve škole se zvláštní organizací výuky. Rasově motivovaná šikana Šikana v důsledku užívání drog. Šikana, kde vlivní ochránci brání nápravě, např. mocenské a ekonomické postavení rodičů, příbuzných či známých agresorů. „Dobrovolné otročení.“ Sexuální šikana, může se jednat o deviantní osobnost Šikana v rámci inteligence, handicapované dítě, které mělo být integrováno mezi nepostižené děti, je vystaveno šikaně. ( Kolář, 2001)

3.4 Aktéři šikany Mezi aktéry šikany zařazujeme agresora a jeho oběť . Je velmi důležité včas objevit případného agresora ve třídě a jeho oběť, aby nedošlo k šíření agrese na další jedince.

3.4.1

Agresor šikany

Mezi agresory zařazujeme osoby výrazně egocentricky zaměřené tzv. sebestředné. Často se považují za střed světa a mravní normy si upravují dle vlastních potřeb. Šikanování považují za zábavu a strach obětí je pro ně vzrušující. Tuto slast potřebují opakovat a postupně navyšovat její intenzitu. Jedná se tedy o specifickou formu závislosti., kde určitou nepostradatelnou roli hraje i temperament. ( Kaňová, 2006)

13

Existují tři základní typy agresora:

1) První z nich je primitivní, brutální, na první pohled agresivní typ, který druhé neustále zastrašuje. I v jeho rodině se setkáváme u jejích členů s násilnickými sklony. 2) Druhý typ je velmi slušný, zvýšeně úzkostný, někdy se sadistickými sklony se sexuálním úmyslem. Na první pohled je nenápadný. Oběť neterorizuje na veřejnosti, ale vyhledává samotu např. na WC. V jeho rodině se vyskytují společensky vysoce postavení lidé. 3) Třetím typem agresora je žák oblíbený, vlivný, s dobrým prospěchem, s výborným sociálním chováním, díky němuž si umí získat pedagogy, je oblíbený a zábavný. Rád je při šikaně viděn a nezřídka má po ruce i své podpůrné komando. Rodiče ho mají rádi, ale jsou fixováni na kariéru, konzumní a materiální hodnoty. V rodině chybí duchovní a morální rozměr výchovy. (Kolář, 2001)

Agresoři se vyznačují nadprůměrnou tělesnou sílou, nebo nadprůměrnou inteligencí, spojenou s krutostí a bezohledností. Agresor manipulátor dokáže pro svůj záměr získat celou skupinu. Jeho zákeřnost spočívá v tom, že dokáže celou situaci zorganizovat tak, že se oběti ani nedotkne. Nebývá pravdou, že si agresor díky šikaně léčí svůj vlastní komplex. Šikany se dopouštějí osoby ze všech prospěchových, ekonomických a sociálních vrstev, i když raný duševní vývoj mnoha z nich byl deformován nevhodnou výchovou. Pro šikanující je častá touha dominovat, ovládat druhé, bezohledně se prosazovat. Ubližovat druhým je pro ně radostí. Často se jedná o jedince, o které rodiče nejeví citový zájem, upřednostňují materiální zabezpečení před projevem lásky. (Kuchťáková, 2007)

3.4.2

Oběť šikany

Za oběť šikany můžeme označit dítě, které je delší dobu objektem agrese jiných. Existují 2 typy obětí šikany: 14

A) Dítě pasivní, úzkostné, nejisté – neprovokuje útoky a agresi, není schopno se samo ubránit. B) Dítě provokující – dráždí ostatní děti, posmívá se jim, avšak při útoku na svou osobu se brání (Kolář, 2001).

Existují některé charakteristiky, že se zvyšuje riziko, že někdo bude šikanován např. tělesný a duševní handicap, odlišnost od skupinové normy atd. Bývají to tiché plaché, často úzkostné a nejisté děti s nízkým sebevědomím, které jsou zvyklé se podřizovat. Oslabení odolnosti vůči šikanování je celá řada. Může se jednat o depresivní stav, vyčerpání po dlouhodobé nemoci nebo o nízký socioekonomický status rodičů. Tyto děti nemají dobrý sociální status, jsou samotáři, které ostatní považují za „divné“, nesympatické. Nebývají sociálně zdatné, neumějí navázat kontakt, bývají málomluvné a pasivní. Jejich školní prospěch zde nehraje větší roli. Z tělesných handicapů se jedná především o obezitu, malou fyzickou zdatnost, neobratnost, zvláštnosti ve vzhledu atd. (Vágnerová, 2002). Osudem těchto obětí je, že jejich utrpení jednou skončí. V dospělosti šikaně uniknou, protože s ní mají zkušenosti. Samotná šikana představuje pro oběť ohrožení psychického a tělesného zdraví jako jsou úrazy, poruchy spánku, svalové tenze, snížená imunita. ( Střelec, 2004) V těchto případech se pedagogové nesmějí nechat zmást a přijmout vnější zdání, že si oběť může za všechno sama. To, že je někdo „slabý“ ještě neznamená , že si to zaslouží. Rozhodně nikdo nemá právo fyzicky ani psychicky týrat druhého člověka (Kolář, 2001)!

3.5 Motivy vedoucí k šikaně Motivů pro šikanování je mnoho. Asi nejčastějším motivem bývá snaha upoutat pozornost. Agresor je jako herec, který ve třídě pořádá představení. Chce udělat dojem a získat obdiv a přízeň třídy. Dalším motivem bývá „zahánění nudy“. Šikana dětem přináší vzrušení do jejich nudného a prázdného života. Jsou známy i případy, kdy k šikaně vedla i zvrácená zvídavost.

15

„ Mengeleho motiv“ – spočívá v tom, že agresor se snaží vyzkoušet co všechno oběť vydrží, obrazně řečeno, chce ji rozebrat jako hračku. Tento motiv není naštěstí u nás rozšířen. (Kaňová, 2007) Další impuls vedoucí k šikaně bývá žárlivost na přízeń učitelů, kterou třeba věnují jinému dítěti. V neposlední řadě se agresorem stává žák, který byl sám též vystaven šikaně. Aby předešel svému týrání, začne preventivně ve své nové škole šikanovat sám (Kolář, 2001).

3.6 Role pedagoga při výskytu a prevenci šikany Hlavním nástrojem pedagoga při ovlivňování skupiny a jednotlivců je jeho osobnost. Pedagog musí sám sobě rozumět a znát své možnosti, potřebuje umět reflektovat sám sebe i svůj vztah k žákům. Není – li tomu tak, potom nevyhnutelně na svých svěřencích a celé skupině páchá škody. Závažných nedostatků může být celá řada: od morální nezralosti přes absenci nadání pro pedagogickou práci až po výraznou patologii. V ojedinělých případech mají pedagogové silnou motivaci k práci, ale značně pochybnou. Zdrojem jejich zájmu o povolání byla potřeba moci, potřeba stavět se do role významné autority, která může ovládat, přikazovat, manipulovat a trestat, dále potřeba cítit se nadřazení a malá sebedůvěra až pocity méněcennosti. Jejich motivace byla ve skutečnosti totožná s motivací iniciátorů šikanování. Takto zaměřený pedagog nepřímo, ale účinně podporuje ducha šikanování ( Vojtová, 2005). Šikanování nevědomky podporují i osobnostně nevyzrálí pedagogové, kteří zůstali uzavřeni sami v sobě, ve svých potřebách a problémech. Nejsou schopni vytvořit ve třídě atmosféru náklonnosti, vcítění, soucitu a porozumění. Chybí jim schopnost uvidět trápení slabých žáků a vnímat skupinu jako živý organismus, ve kterém se neustále něco děje. Krajně podezřelé okolnosti přehlíží a paradoxně oceňují agresi vůči outsiderům ( Střelec, 2004). Šikanování se odehrává v prostředí škol a školních zařízení, kde bývají pedagogové postaveni před hotovou věc. Dostanou do péče skupinu, ve které již bují nebo kdykoliv může začít bujet šikanování. Jak si s tím pedagog poradí, je pouze na něm. Ve většině případů se boj proti šikaně pedagogům nedaří. Základní překážkou prevence šikany je tradiční způsob práce, který pedagogům neumožňuje účinně zasáhnout.

16

Jde o převážně způsob řízení vztahů mezi pedagogem a žáky, který můžeme nazvat hierarchicko - autoritativní (Frankl, 1997).

3.7 Následky šikanování Nejhorší následky má šikanování bezesporu na oběti. Závažnost poškození závisí na tom, jaké míry šikanování dosáhlo a zda bylo krátkodobé nebo dlouhodobé. Důležitá je míra obranyschopnosti oběti. Tragické je, když dojde ke zlomení oběti, rozbití její identity

a nastolení trvalého pocitu bezmoci, závislé na poddajnosti a věrnosti

agresorovi, pramenící ze strachu ještě před větším utrpením, které by mohlo následovat. Při dlouhodobějším šikanování se oběť často zhroutí a propukne u ní panická hrůza, opravdový strach. Objevují se i psychosomatické potíže, jako je únava, bolest břicha, nevolnost, dusivé astmatické záchvaty apod.(Vágnerová, 2002). Šikanování způsobuje poruchy i v sociální a osobnostní adaptaci. Často se vyskytuje:


Nepozornost při vyučování a zhoršení prospěchu.
Tendence k nadměrné omluvené absenci – únik do nemoci
Tendence k neomluvené absenci – záškoláctví
Poruchy sebehodnocení a narušené, negativní sebe pojetí.
Celková nejistota, stále přítomný strach (Kolář, 2001).

3.8 Prevence a postup při řešení šikany 3.8.1 Řešení šikany Šikanu většinou vyšetřuje třídní učitel, který si vždy vyžádá informace od aktérů šikany a rodičů, popřípadě dalších zainteresovaných osob. Obvykle se vyšetřování a řešení tohoto problému účastní i výchovný poradce. Metody vyšetřování se neliší od metod využívaných policií, ale jsou laskavější a šetrnější. Hlavními zásadami správného vyšetřování jsou: Chránit zdroj informací a neprozradit ho. Prozradit co nejméně o tom, co nám už je, a zejména co nám není dosud známo, nebo to nemůžeme dokázat. Vyslechnout poškozeného, obviněného a svědky každého zvlášť a později jejich odpovědi konfrontovat. Všechny odpovědi pečlivě zaznamenat.

17

Než se začne s vyšetřováním měli bychom zvážit zda se podaří usvědčit agresora. Pokud se to nepodaří a oběť nesouhlasí se zveřejněním případu, je lepší zajistit ochranu oběti a informace o případu uschovat na pozdější dobu ( Říčan, 1995).

3.8.2 Prevence šikany Prevence šikany je důležitá tam, kde k ní nedochází, nebo ještě nedošlo, tak i tam kde se vyskytla a vyskytuje. Metody prevence jsou v obou případech stejné. V průběhu posledních deseti let se klade na prevenci větší důraz, ale postupy a metody prevence se příliš neliší. Mezi metody patří solidarita se slabými jako základ řízení třídy, podpora autority učitele, posílení demokracie ve třídě a škole, ideální výchova, princip kooperace ve výchově, ochrana dětí před mediálním násilím, dozor ve škole, práce s potenciálními agresory (Říčan, 1995). Dnes je v mnoha školách schvalován program proti šikanování, na kterém se podílí všichni zaměstnanci školy. Na jednotlivých školách se dnes o prevenci starají výchovní poradci. Ti se mohou obracet s žádostmi o pomoc v rámci prevence na okresního metodika preventivních aktivit, na krajského školního koordinátora, školního inspektora a na odborníky z ministerstva školství. V některých případech si ani tito lidé neví rady. Proto je důležité zajistit vzdělání pro tyto odborníky (Kuchťáková, 2007).

18

4 METODIKA 4.1 Cíle výzkumu a stanovení hypotéz Cílem dotazníkového šetření bylo zjistit zda se na vybrané střední škole vyskytuje šikana, pokud ano, tak v jaké formě.Dále se zjišťoval pohled učitele a žáka na daný problém a míra prevence na střední škole.Zjišťoval se i názor žáků a učitelů na šikanu. Hypotéza 1 „Nejčastější forma šikany je fyzické násilí.“ Hypotéza 2 „Na střední škole se vyskytuje šikana.“ Hypotéza 3 „Šikanu je lepší řešit s rodiči.“ Hypotéza 4 „Nejúčinnější trest proti šikaně je pokárání viníka.“

4.2 Metodologie šetření Vlastní šetření situace výskytu šikany bylo zaměřeno na studenty 1. až 3. ročníku Gymnázia. Byla zvolena metoda dotazníkového šetření. Její výhoda je vysoká efektivita, kdy s malým náklade postihne velký počet jedinců, respondenti výzkumu jsou chráněni anonymitou, proto odpovídají často i na nepříjemné osobní otázky. Nevýhodou je možnost neúplných, povrchních a někdy i chybných odpovědí. Důležitou roli při tvorbě dotazníku hrají otázky. V dotazníku byly použity tři typy otázek. Otázky uzavřené- student si vybírá pouze z nabízených možností, tu jemu nejbližší. Viz otázka č.1,2,3,4,8,9,13,15. Otázky polouzavřené- nevyhovuje – li mu žádná alternativa, je mu ponechán prostor pro vlastní odpověď. Viz otázka č.6,7,10,11,12,14,16,17 Otázky otevřené- dotazovaný student odpovídá svými slovy. Viz otázka č.5 Celkem odpovídalo 106 studentů, 53 učitelů. Viz Příloha 1, 2. Rozdáno bylo celkem 120 dotazníků pro studenty, vráceno jich bylo 106. Návratnost byla 88,33 %. Učitelům bylo rozdáno 60 dotazníků, vráceno jich bylo 53. Návratnost byla 88,3 %.

19

4.3 Charakteristika vzorku respondentů a průzkumného prostředí Dotazníky

byly

rozdány

v Gymnáziu

v Bystřici

nad

Pernštejnem.

Jedná se o všeobecné víceleté gymnázium s více než padesátiletou tradicí. V současné době

zde

studuje

na

víceletém

gymnáziu

227

studentů

a

čtyřletém

119 studentů. Pedagogický sbor má 30 učitelů. V našem případě byly přizváni ke

spolupráci

i

učitelé

ze Střední

zemědělsko-

technické

školy

v Bystřici nad Pernštejnem. Na této střední škole probíhá řada projektů vázaných na spolupráci se zahraniční střední školou ve Finsku. Je zde také zřízen studentský parlament, který má určité pravomoci zakotvené ve školním řádu. Vlastní šetření situace výskytu šikany bylo zaměřeno na studenty 1. až 3. ročníku Gymnázia.

4.4 Rozbor dotazníku Otázky identifikační 1.Pohlaví respondentů 1. Pohlaví a) žena b) muž Zjišťovala jsem pohlaví respondentů. U studentů převládaly ženy, stejně tomu bylo u učitelů.

Pohlaví -student 70 60 50 40 počet respondentů 30 20 10 0 žena

muž

20

Pohlaví- učitel 40 35 30 25 20

počet respondentů

15 10 5 0 žena

muž

2.Věk respondentů Zjišťovala jsem věk respondentů. Průměrný věk u studentů byl 17,5 roku, u učitelů 46,7 roku.

Tabulka č.1a- Věk respondentů- student Věk studentů Počet studentů Procentické zastoupení 15-16

31

29,25 %

17-18

67

63,21 %

19 a více

8

8,5 %

Celkem

106

100 %

Graf 1a Věk-student Věk -student

15-16 17-18

19 a více

21

Tabulka č.1b – Věk respondentů- učitel Věk učitelů Počet učitelů Procentické zastoupení 20 – 30 let

12

22,64 %

31 – 50 let

34

64,15 %

51 – 60 let

4

7,55 %

60 let a více 3

5,66 %

Celkem

100 %

53

Graf 1b Věk učitelů

Věk-učitel

20 – 30 let 31 – 50 let 51 – 60 let 60 let a více

3. Na vysvědčení mívám převážně Vyhodnocením jsem zjistila, zda existuje návaznost problematiky šikany a prospěchem ve škole. U učitelů jsem zjišťoval délku praxe. U této otázky odpovědělo 37 studentů, že mívá vyznamenání, 17 studentů mívá jedničky a dvojky, 41 studentů mívá i trojky, 6 studentů mívá čtyřky, 5 studentů mívá i pětky.

22

Graf Hodnocení prospěchu studentů hodnocení prospěchu

vyznamenání jeničky a dvojky trojky čtyřky pětky

Po vyhodnocení otázky jsem zjistila, že 12 učitelů má délku praxe do 3 let, 4 učitelé 4 – 9 let, 17 učitelů 12 – 15let, 20 učitelů 15 a více.

Graf Hodnocení délky praxe učitelů hodnocení délky praxe

do 3let 4 - 9 let 12 - 15 let 15 a více

4. Bydliště Zde jsem sledovala, odkud učitelé a studenti pocházejí. Na vesnici bydlí 63,8 % učitelů a 73,29 % studentů, ve městě pak 36,2 % učitelů a 26,71 % studentů.

23

5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Rozbor dotazníku – Obsahové otázky 5.1.1 Ověření správnosti 1. hypotézy„Nejčastější forma šikany je fyzické násilí.“ 5.Vysvětlit pojem „šikana“ Na tuto otázku odpovědělo a vysvětlilo jí 87 % studentů, 13 % neodpovědělo nebo napsalo , že neví, jak mají pojem vysvětlit. Učitelé odpověděli 100%. Ze studentů , kteří odpověděli na otázky, 100 % napsalo, že šikana je fyzické a psychické týrání slabší osoby. Učitelé měli své odpovědi významově stejné jako studenti.

6. Důvody šikany U studentů převládal názor, že nejčastější důvod vedoucí k šikaně je špatné rodinné zázemí, učitelé nejčastěji uváděli soupeření o vedoucí místo ve třídě. Tabulka Důvody šikany Důvod šikany

Počet studentů Počet učitelů

špatné rodinné zázemí

89

11

soupeření o vedoucí postavení ve třídě 17

42

jiná odpověď ( vypište ):

0

0

Graf Důvody šikany Důvody šikany 90 80 70 60 50 40 30

Počet studentů Počet učitelů

20 10 0 špatné rodinné zázemí

soupeření o jiná odpověď ( vedoucí vypište ): postavení ve třídě

24

7. Reakce na šikanu V této otázce jsem hodnotila reakci studentů na šikanu. Tabulka Reakce na šikanu

Počet

Počet

studentů

učitelů

Nezasahoval /a bych do toho, nechal/a bych si to pro sebe

17

0

Nezasahoval /a bych do toho, ale řekl /a bych to někomu

49

14

Okamžitě bych se zastal /a oběti

29

26

Přidal /a bych se k útočníkovi

11

13

Jiná reakce (prosím, popište ji):

0

0

dospělému (učitel apod.)

Reakce na šikanu 60 50 40 Počet studentů

30

Počet učitelů

20 10 Jiná reakce (prosím, popište ji):

Okamžitě bych se zastal /a

Nezasahoval /a bych do toho,

0

8. Atmosféra třídy Na otázku, jak se cítí v současné třídě, odpovědělo 23 % studentů velmi dobře z důvodu přítomnosti kamarádů, spíše dobře 44 % studentů z důvodu dobrého kolektivu, je jim to jedno tuto odpověď zvolilo 18 % studentů bez bližšího vysvětlení, spíše špatně odpovědělo 12 % studentů z důvodu náročnosti učiva a pocitu osamění, 3 % zvolilo odpověď velmi špatně bez bližšího vysvětlení. U učitelů byly odpovědi následující. 23 % odpovědělo, že se studenti ve třídě velmi dobře a uváděli stejné důvody proč, 46 % uvedlo, že se cítí spíše dobře ze stejného důvodu, 31 % uvedlo, že je to studentům jedno. 25

Graf 50 45 40 35

Procentuální zastoupení u studentů

30

Procentuální zastoupení u učitelů

25 20 15 10 5 0 Velmi dobře

Spíše dobře

Je mi to Spíše jedno špatně

Velmi špatně

5.1.2 Ověření správnosti 2 hypotézy„Na střední škole se vyskytuje šikana.“ 9. Zjištění šikany u respondentů Na tuto otázku odpovědělo kladně 7 % studentů a 4 % učitelů. Výskyt šikany 120 100 80 Ano

60

Ne

40 20 0 počet % studentů

Počet % učitelů

10. Místo šikany V této otázce jsem se pokusila zjistit, kde byly žáci šikanováni. Všichni studenti , kteří odpověděli kladně na předchozí otázku, uvedli, že byli šikanováni na jiné škole. Učitelé tento názor potvrdili.

11. Agresor Na tuto otázku odpověděli studenti, že v 76 % to byl spolužák ze třídy, 21 % spolužák z jiné třídy, 3 % uvedla jiného agresor-učitel. Učitelé uvedli v 97 % žáka ze stejné třídy, 3 % uvedla žáka z jiné třídy.

26

120 100 student z Vaší třídy

80

student z jiné třídy 60 někdo jiný (kde, kdo, stačí obecně):

40 20 0 počet studentů

počet učitelů

12. Pomoc při řešení šikany Při vyhodnocení odpovědí jsem zjistila, že nejvíce studentů by se obrátilo na učitele, učitelé si myslí, že by se většina obrátila na rodiče. Tabulka Počet studentů Počet učitelů na rodiče

34

39

na sourozence

18

2

na učitele

47

12

na kamaráda

7

0

na někoho jiného: 0

0

Celkem

53

106

27

Graf 50 45 40 35 30 Počet studentů

25

Počet učitelů

20 15 10 5 0 na rodiče

na sourozence

na učitele

na kamaráda

na někoho jiného:

5.1.3 Ověření správnost 3. hypotézy „Šikanu je lepší řešit s rodiči.“ 13. Zájem rodičů o studenta V této otázce jsem zjišťovala zájem rodičů o studenty. Tabulka Zájem

Počet studentů Počet učitelů

Pravidelný 83

34

Někdy

14

12

Ne

9

7

Celkem

106

53

14. O co se zajímají rodiče V této otázce jsem zjišťovala, o co se rodiče nejvíce zajímají. Nejvíce se podle studentů rodiče zajímají o prospěch, názor učitelů tento fakt potvrzuje.

28

Tabulka Zájem

Počet studentů Počet učitelů

Prospěch

83

37

Chování

12

8

O celkové dění 11

8

Jiné

0

0

Celkem

106

53

Graf 90 80 70 60 50

Počet studentů

40

Počet učitelů

30 20 10 0 Prospěch

Chování

O celkové dění

Jiné

5.1.4 Ověření správnosti 4. hypotézy„Nejúčinnější trest proti šikaně je pokárání viníka.“ 15. Boj proti šikaně V této otázce jsem zjišťoval, zda si respondenti myslí, že je boj proti šikaně dostatečný. Všichni odpověděli, že ano.

16. Zlepšení obrany proti šikaně Z vyhodnocení této otázky vyplynulo, že si všichni studenti a učitelé myslí, že by se o šikaně mělo více mluvit.

29

17. Trest za šikanu V odpovědích na tuto otázku převládala u studentů odpověď důtka nebo snížený stupeň z chování, u učitelů pak snížený stupeň z chování. Tabulka Druh trestu

Počet studentů Počet učitelů

Pokárání

2

1

Důtka

48

9

Jiné –snížený stupeň z chování 56

43

Celkem

53

106

Graf 60 50 40 Počet studentů

30

Počet učitelů

20 10 0 Pokárání

Důtka

Jiné –snížený stupeň z chování

5.2 VERIFIKACE HYPOTÉZ A ZHODNOCENÍ VÝZKUMU Hypotéza 1 „Nejčastější forma šikany je fyzické násilí.“ Přepokládaná hypotéza byla verifikována. Hypotéza 2 „Na střední škole se vyskytuje šikana.“ Předpokládaná hypotéza byla falzifikována.

30

Hypotéza 3 „Šikanu je lepší řešit s rodiči.“ Předpokládaná hypotéza byla falzifikována u žáků, u učitelů verifikována. Hypotéza 4 „Nejúčinnější trest proti šikaně je pokárání viníka.“ Předpokládaná hypotéza byla falzifikována.

Z vyhodnocení dotazníku vyplývá, že pohled studenta a učitele na šikanu se téměř neliší. Na vybrané střední škole je informovanost o šikaně velmi dobrá. V průběhu dotazníkového šetření nebylo zaznamenáno, že by se vyskytla na škole nějaká forma šikany. Pokud se student setkali s šikanou, bylo to na jiné škole, především na základní.Zajímavé bylo, že se učitelé neshodli s žáky na 3.hypotéze, kdy se jednalo, s kým daný problém řešit. Žáci uváděli nejčastěji právě učitele, učitelé naopak rodiče. V názorech na šikanu a její potrestání nebyly zaznamenány rozdílné odpovědi u studentů a učitelů. Z dotazníku také vyplynulo, že stále jsou mezi námi jedinci, kteří jsou ohrožení šikanou a malý zájem rodičů o kompletní situaci studentů ve škole.

31

6 ZÁVĚR Cílem závěrečné práce byla analýza pohledu učitele a žáka na šikanu. Tento negativní jev se stále v naší společnosti vyskytuje a patří spolu s užívání zakázaných látek mezi palčivé problémy našeho současného školství. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že se na vybrané střední škole šikana nevyskytuje. V porovnání s dobou před deseti lety je zaznamenáván výrazný posun v informovanosti studentů i učitelů v této problematice. Existuje celá řada krizových center, na školách jsou umísťovány schránky důvěry a výrazně se zlepšila komunikace mezi studenty, rodiči a školou. Další výzkumy v této oblasti, ale nemají tak povzbudivé výsledky. Ve výzkumech se stále častěji objevuje šikana skrytá v různých formách ve škole, ale i v rodině. Pro vybranou střední škol, kde se podle průzkumu nevyskytuje šikana, je několik doporučení pro prevenci. Je důležité neustále mít přehled o chování studentů, případně zaznamenat jejich odchylky. Bylo by dobré pořádat v rámci např. předmětu Základy společenských věd diskuse nad routo problematikou, zřídit anonymní schránku důvěry pro studenty, pořádat besedy s odborníky. Záleží také na osobním přístupu učitelů, jejich nasazení a vstřícnosti ke studentům.

32

7 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY AUGER, M.T., BOUCHARLET, CH.Učitel a problémový žák .Praha: Portál, 2005, 121 s. ISBN 80-7178-907-0 BATOŠOVÁ, A. Šikana, agresivita a jiné patologické jevy u mládeže.Praha: Portál, 2006.96 s. ISBN 48-6345-21-3 GÖDTEL, R. Sexualita a násilí.1.vyd.Praha:Český spisovatel, 1994.246 s. ISBN 80202-0512-8 JUNGMANOVÁ J. Agresivita a šikana jako výchovné problémy, diplomová práce 2006, 65s JŮVA, V. Základy pedagogiky pro doplňkové pedagogické studium. Brno:Paido 2001. 118s. ISBN 80-8531-95-8 KAŇOVÁ, E . Šikana ve školním prostředí, seminární práce, 2007. 37 s. KOLÁŘ,M. Bolest šikanování, Praha.portál, 2001. 176 s. ISBN 80-7178-513-X Kolektiv autorů PPP. Projevy šikany. [s.l.] : [s.n.], 1997. 126 s. ISBN 52-361-83-2. KUCHŤÁKOVÁ, L.: Agresivita a násilí u dětí středního školního věku, diplomová práce, 2007, 86s. ŘÍČAN, P. Agresivita a šikana mezi dětmi: Jak dát dětem ve škole pocit bezpečí. 1. vyd. Praha: Portál, 1995, 95s. ISBN 80-8633-00-4 STŘELEC, S. Studie z teorie a metodiky výchovy I. Brno: Pedagogická fakulta MU, 2004.155 s. ISBN 80-86633-21-7. VAGNEROVÁ, M. Úvod do psychologie. Praha: Karolinum, 1999. 210 s. ISBN 80-246-0015-3 VOJTOVÁ, V.Přístupy k poruchám emocí a chování v současnosti. Brno: Masarykova univerzita, 2005.268 s. ISBN 80-210-3532-3

33

8 Přílohy

Seznam příloh Příloha 1

Dotazník - studenti

Příloha 2

Dotazník - učitelé

34

Příloha 1 Dotazník Dobrý den, ráda bych Vás tímto požádala o vyplnění následujícího dotazníku. Jeho odpovědi jsou anonymní a velmi mně pomohou zpracovat moji Závěrečnou práci v doplňujícím pedagogickém studiu. Odpovídejte se tak, že zakroužkujete Vámi vybranou odpověď či odpovědi , nebo napíšete svoji vlastní (hůlkovým písmem) . Děkuji Bc.Dana Straková Studentka kurzu doplňujícího pedagog. studia 2. Pohlaví a) žena b) muž 3. Věk a) 15-16 let b) 17-18 let c) 19 a více

4. Na vysvědčení mívám převážně a) vyznamenání b) jen jedničky , dvojky c) i trojky d) i čtyřky e) i pětky 5. Bydlím na a) na vesnici b) ve městě 6. Napište co podle Vašeho mínění znamená slovo ŠIKANA:

7. Jaké jsou podle Vás důvody k tomu, aby někdo někoho šikanoval ? ( Pokud uvádíte více možností, podtrhněte tu, kterou považujete za nejčastější důvod) a) špatné rodinné zázemí b) soupeření o vedoucí postavení ve třídě

c) jiná odpověď ( vypište ):

8. Jak byste pravděpodobně reagoval /a, kdybyste viděli že někdo někomu ubližuje? a) Nezasahoval /a bych do toho, nechal/a bych si to pro sebe b) Nezasahoval /a bych do toho, ale řekl /a bych to někomu dospělému (učitel apod.) c) Okamžitě bych se zastal /a oběti d) Přidal /a bych se k útočníkovi e) Jiná reakce (prosím, popište ji):

9. Ve své současné třídě se cítím ( zakroužkujte a doplňte): a) Velmi dobře, protože…. b) Spíše dobře, protože…. c) Je mi to jedno , protože… d) Spíše špatně, protože e) Velmi špatně, protože

10. Máte pocit, že jste byl /a (nebo jste) někdy šikanováni? ( Pokud zvolíte odpověď ano, prosím o zodpovězení následujících otázek, pokud je Vaše odpověď ne, přejděte k otázce č.13) a) ano b) ne

11. Bylo to (je to): a) na této škole, v tomto školním roce b) na této škole dříve c) na jiné škole d) někde jinde, kde… 12. Kdo Vám ubližoval(ubližuje): a) student z Vaší třídy b) student z jiné třídy c) někdo jiný (kde, kdo, stačí obecně):

13. Na koho byste se obrátili pokud byste potřebovali v tomto problému poradit či pomoci? a) na rodiče b) na sourozence

c) na učitele d) na kamaráda e) na někoho jiného: 14. Zajímají se většinou Vaši blízcí (rodinní příslušníci) o to, jak jste se měli ve škole? a) pravidelně b) někdy c) ne 15. Pokud se rodiče zajímají o to, jak jste se měl /a ve škole, o co se zajímají nejvíce? a) o prospěch b) o chování c) o celkové dění d) jiné (uveďte): 16. Zdá se Vám, že je boj proti šikaně dostatečný? a) ano b) ne 17. Co by se mělo v boji proti šikaně zlepšit? a) mělo by se o ní více mluvit b) mělo by se konat více přednášek c) vlastní nápad:

18. Jak byste potrestali člověka, který šikanuje? a) pokáráním b) důtkou c) jiné:

Vlastní poznámka:

Děkuji za Vaši trpělivost a upřímnost s vyplňováním tohoto dotazníku.

Příloha 2 Dotazník - učitel Dobrý den, ráda bych Vás tímto požádala o vyplnění následujícího dotazníku. Jeho odpovědi jsou anonymní a velmi mně pomohou zpracovat moji Závěrečnou práci v doplňujícím pedagogickém studiu. Odpovídejte se tak, že zakroužkujete Vámi vybranou odpověď či odpovědi , nebo napíšete svoji vlastní (hůlkovým písmem) . Děkuji

Bc.Dana Straková Studentka kurzu doplňujícího pedagog. studia

19. Pohlaví a) žena b) muž 20. Věk a) b) c) d)

20-30 let 31-50 let 51 –60 let 60 a více

21. Jako učitel pracuji: a) do 3 let b) 4-9 let c) 10-15 let d) 16 a více let 22. Bydlím na a) na vesnici b) ve městě 23. Napište, co podle Vašeho mínění napsali studenti, že znamená slovo ŠIKANA:

6. Co myslíte, že studenti nejčastěji vybrali jako důvody, které vedou k šikaně? ( Pokud uvádíte více možností, podtrhněte tu, kterou považujete za nejčastější důvod)

a) špatné rodinné zázemí d) soupeření o vedoucí postavení ve třídě e) jiná odpověď ( vypište ): 7. Jak by podle Vašeho názoru reagovali studenti, kdyby viděli, že někdo někomu ubližuje? a) Nezasahovali by do toho, nechal/a bych si to pro sebe b) Nezasahovali by do toho, ale řekli by to někomu dospělému (učitel apod.) c) Okamžitě by se zastali oběti d) Přidali by se k útočníkovi e) Jiná reakce (prosím, popište ji): 8. Jak se podle Vás cítí žáci ve své současné třídě( zakroužkujte a doplňte): a) Velmi dobře, protože…. b) Spíše dobře, protože…. c)Je mi to jedno , protože… d) Spíše špatně, protože… e) Velmi špatně, protože… 9. Myslíte, že se žáci cítí /li někdy šikanováni? ( Pokud zvolíte odpověďano, prosím o zodpovězení následujících otázek, pokud ne, přejděte k otázce č.13) a. ano b. ne 10. Žáci se setkali s šikanou: a) na této škole, v tomto školním roce b) na této škole dříve c) na jiné škole d) někde jinde, kde… 11. Koho žáci uvedli jako nejčastějšího agresora? a) student z jejich třídy b) student z jiné třídy c) někdo jiný (kde, kdo, stačí obecně): 12. Uveďte na koho by se při řešení tohoto problému žáci nejčastěji obrátili? a) na rodiče b) na sourozence c) na učitele d) na kamaráda e) na někoho jiného: 13. Zajímají se podle žáků rodiče o to, jak se jim daří ve škole? a) pravidelně b) někdy c) ne

14. O co se zajímají rodiče nejvíce? a) o prospěch b) o chování c) o celkové dění d) jiné (uveďte):

15. Myslíte, že podle žáků je boj proti šikaně dostatečný? a) ano b) ne

16. Co by se mělo podle názoru žáků v boji proti šikaně zlepšit? a) mělo by se o ní více mluvit b) mělo by se konat více přednášek c) vlastní nápad (jaký?):

17. Jak by žáci nejčastěji potrestali člověka, který šikanuje? a) pokáráním b) důtkou c) jiné:

Vlastní poznámka:

Děkuji za Vaši trpělivost a upřímnost s vyplňováním tohoto dotazníku.