TECHNICKÁ UNIVERZITA V LIBERCI Hospodářská fakulta
Studijní program:
6202 - Hospodářská politika a správa
Studijní obor:
Pojišťovnictví
Analýza otevřených podílových fondů jako investičního nástroje Analysis of open-end funds as investment instrument
DP-PO-KPO 2007 14
LENKA JOSEFIOVÁ
Vedoucí práce:
Doc. Ing. Eva Ducháčková, CSc., KPO
Konzultant:
Ing. Jiří Králík, KPO
Počet stran:
84
Datum odevzdání:
11.5.2007
Počet příloh: 10
PROHLÁŠENÍ Byla jsem seznámena s tím, že na mou diplomovou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, zejména § 60 - školní dílo. Beru na vědomí, že Technická univerzita v Liberci (TUL) nezasahuje do mých autorských práv užitím mé diplomové práce pro vnitřní potřebu TUL. Užiji-li diplomovou práci nebo poskytnu-li licenci k jejímu využití, jsem si vědoma povinnosti informovat o této skutečnosti TUL; v tomto případě má TUL právo ode mne požadovat úhradu nákladů, které vynaložila na vytvoření díla, až do jejich skutečné výše. Diplomovou práci jsem vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a na základě konzultací s vedoucím diplomové práce a konzultantem. Datum:
11.5.2007
Podpis:…………………………
4
PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych poděkovat paní Doc. Ing. Evě Ducháčkové, CSc., za lidský přístup a veškerý čas, který mé práci věnovala. Dále bych chtěla poděkovat panu Bc. Michaelu Brožovi z ING a šéfredaktorovi časopisu FP: Finanční poradce PhDr. Petru Fejtkovi, kteří pro mě byli zdrojem cenných informací a poskytli mi potřebný nadhled při zpracování dané problematiky.
5
RESUMÉ Diplomová práce se zabývá problematikou kolektivního investování v České republice se zaměřením na otevřené podílové fondy. Práce je členěna do pěti kapitol. První část definuje základní principy týkající se oblasti investování do podílových fondů a vymezuje jednotlivé subjekty působící na kapitálovém trhu. V části druhé jsou fondy rozděleny do různých investičních tříd podle zaměření. Třetí část je věnována metodám hodnocení fondů z pohledu kvantitatních a kvalitativních ukazatelů. Čtvrtá část mapuje historii, vývoj a současný stav kolektivního investování u nás. Doplňuje ji náhled do nabídky jedné investiční společnosti a komparace vybraného fondu vzhledem ke konkurenci. V páté části jsou fondy porovnány s jinými finančními produkty. Závěr je určen k celkovému zhodnocení investování do otevřených podílových fondů a naznačení oblastí dalšího rozvoje.
6
SUMMARY This diploma work deals with the problem of collective investment focused on open-end funds in the Czech Republic. The work is divided into five chapters. The first part defines the basic principles concerning investment in open-end funds and determines what particular subjects act on capital market. In the second part, funds are divided into different investment classes in accordance to the focus. Third part is dedicated to the methods used in the evaluation of funds from the view of quantitative and qualitative indicators. The fourth part surveys the history, development and current situation relating to collective investment in our country. This section concludes with giving some insight into the range of fund which are offered by particular management company and a comparison of chosen fund with competitors. In the fifth part, funds are compared with other financial products. The conclusion gives a general recapitulation of investment in open-end funds and highlights some perspective areas of future development.
7
KLÍČOVÁ SLOVA: kolektivní investování, investiční společnost, podílový fond, otevřený podílový fond, fondy peněžního trhu, dluhopisové fondy, smíšené fondy, akciové fondy, fondy fondů.
KEY WORDS: collective investment, management company, mutual fund, open-end fund, money market funds, balanced funds, equity funds, funds of funds.
8
OBSAH: SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ................................................................................................................ 10 ABECEDNÍ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ ........................................................... 11 ÚVOD ............................................................................................................................................................. 13 1
2
3
4
CHARAKTERISTIKA OTEVŘENÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ............................................... 14 1.1
INVESTIČNÍ ZÁSADY, RIZIKO A VÝKLAD POJMŮ ............................................................ 15
1.2
ORGANIZACE KAPITÁLOVÉHO TRHU V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA FONDY.................... 19
1.2.1
STÁTNÍ ORGÁNY A PRÁVNÍ RÁMEC V ČR .......................................................................... 19
1.2.2
DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ ...................................................... 21
1.2.3
PROFESNÍ ORGANIZACE ..................................................................................................... 22
1.2.4
INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI ................................................................................................. 23
1.2.5
ORGANIZÁTOŘI TRHU S CENNÝMI PAPÍRY V ČR............................................................. 25
KLASIFIKACE FONDŮ .................................................................................................................... 26 2.1
FONDY PODLE ČESKÉ A EVROPSKÉ LEGISLATIVY ......................................................... 26
2.2
FONDY PODLE INVESTIČNÍHO ZAMĚŘENÍ ........................................................................ 28
METODOLOGIE HODNOCENÍ FONDŮ ....................................................................................... 38 3.1
KVANTITATIVNÍ ANALÝZA .................................................................................................. 38
3.2
KVALITATIVNÍ ANALÝZA ..................................................................................................... 42
OTEVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY .......................................... 44 4.1
HISTORIE, VÝVOJ A SOUČASNOST KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ V ČR .................. 45
4.2
OTEVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY U ING GROUP.................................................................... 52
4.2.1 4.3 5
ANALÝZA ING ČESKÉHO AKCIOVÉHO FONDU................................................................ 55 POHLED NA FONDY V CELOSVĚTOVÉM A EVROPSKÉM MĚŘÍTKU ............................. 58
POSTAVENÍ PODÍLOVÝCH FONDŮ NA FINANČNÍM TRHU................................................. 60 5.1
CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH FINANČNÍCH PRODUKTŮ....................................... 60
5.2
POROVNÁNÍ VYBRANÝCH FINANČNÍCH PRODUKTŮ..................................................... 66
5.3
PROČ INVESTOVAT DO FONDŮ ............................................................................................ 74
ZÁVĚR........................................................................................................................................................... 77 LITERATURA .............................................................................................................................................. 82 SEZNAM PŘÍLOH ....................................................................................................................................... 84
9
SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tabulka 1 Rozdělení majetku v otevřených podílových fondech podle zprostředkovatelů .............................. 24 Tabulka 2 Vývoj počtu tuzemský subjektů kolektivního investování v letech 1994–2006................................ 47 Tabulka 3 Registrované podílové fondy v ČR k 12. 5. 2007 ............................................................................ 47 Tabulka 4 Majetek v otevřených podílových fondech dle typů k 31.12. 2006.................................................. 50 Tabulka 5 Roční změna v objemu aktiv fondů k 31. 12. 2006.......................................................................... 51 Tabulka 6 Nabídka fondů ING Group ............................................................................................................. 54 Tabulka 7 Porovnání vybraných korunových akciových fondů ke konci dubna 2007 ..................................... 56 Tabulka 8 Poplatky akciových fondů............................................................................................................... 57 Tabulka 9 Nejvýnosnější roční vklady k 19. 4. 2007 ....................................................................................... 61 Tabulka 10 Výnosnost penzijního připojištění 2002 - 2006 ............................................................................ 64 Tabulka 11 Vybrané ukazatele u porovnávaných finančních produktů........................................................... 68 Tabulka 12 Porovnání vybraných produktů z pohledu výnosu, rizika a likvidity ............................................ 71 Tabulka 13 Porovnání maximální roční státní podpory u vybraných produktů .............................................. 72
Graf 1 Nejvýnosnější fondy peněžního trhu.................................................................................................... 29 Graf 2 Nejvýnosnější dluhopisové fondy ........................................................................................................ 31 Graf 3 Nejvýnosnější akciové fondy ............................................................................................................... 33 Graf 4 Nejvýnosnější smíšené fondy............................................................................................................... 34 Graf 5 Nejvýnosnější fondy fondů .................................................................................................................. 35 Graf 6 Nejvýnosnější zajištěné fondy.............................................................................................................. 37 Graf 7 Vývoj majetku v podílových fondech v ČR v letech 2002 – 2006 ......................................................... 49 Graf 8 Trh podílových fondů v ČR dle typů k 31. 12. 2006 ............................................................................. 51 Graf 9 Světové rozložení majetku v podílových fondech ke konci roku 2006 .................................................. 59 Graf 10 Rozdělení úspor obyvatelstva pro rok 2006 ....................................................................................... 70
10
ABECEDNÍ SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK A SYMBOLŮ AČSS
Asociace českých stavebních spořitelen
AFAM ČR
Asociace fondů a asset managementu ČR
AKAT
Asociace pro kapitálový trh
APFČR
Asociace penzijních fondů české republiky
apod.
a podobně
BCPP
Burza cenných papírů Praha, a.s.
BRIC
Brazílie, Rusko, Indie a Čína
CFA
Chartered Financial Analyst
ČNB
Česká národní banka
ČPI
ČP Invest
ČR
Česká republika
ČSOB
Československá obchodní banka, a.s.
ČSÚ
Český statistický úřad
ČTK
Česká tisková kancelář
EFAMA
European Fund and Asset Management Association
EHP
Evropský hospodářský prostor
EIB
Evropská investiční banka
EU
Evropská unie
FEFSI
Fédération Européenne des Fonds et Sociétés d'Investissement
FP
časopis FP: Finanční poradce
FO
fyzická osoba
HDP
hrubý domácí produkt
IKS
Investiční kapitálová společnost Komerční banky, a.s.
ING
Internationale Nederlanden Group
ISČS
Investiční společnosti České spořitelny, a.s.
ISIN
International Securities Identification Number
MiFID
Markets in Financial Instruments Directive
mil.
milion
mld.
miliarda
NAV
Net Asset Value (čisté obchodní jmění)
OPF
otevřené podílové fondy
11
OTC
over-the-counter
PO
právnická osoba
REIT
Real Estate Investment Trust
SCP
Středisko cenných papírů
SICAV
Société d´Investissement á Capital Variable
TER
total expense ratio
tzv.
takzvaně
UCITS
Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities
UNIS
Unie investičních společností
USA
United States of America
12
ÚVOD Investovat lze různými způsoby – nákupem nemovitostí, starožitností, cenných kovů, uložením peněz na termínovaný vklad nebo investováním na kapitálovém trhu. Do poslední skupiny spadá také kolektivní investování, kterým vás bude provázet tato práce. Konkrétně se zaměřím na otevřené podílové fondy. Fondové investování u nás získává na popularitě. Dokazují to i čísla, kdy objem majetku ve fondech přesáhl koncem roku 2006 částku 271 miliard korun, což představuje roční nárůst o 17,35 %. Nejprve nastíním základní charakteristiky tohoto produktu, dále se budu věnovat organizacím a společnostem působícím v oblasti kapitálového trhu, v návaznosti na to zmapuji situaci a vývoj kolektivního investování v České republice, pokusím se vymezit místo podílových fondů na finančním trhu a v portfoliu jednotlivých investorů a nakonec shrnout perspektivy budoucího rozvoje otevřených podílových fondů. V praktické části práce se zaměřím na fondy u společnosti ING Investment Management a srovnám ING Český akciový fond s konkurencí. ING Český akciový fond je největší akciový fond denominovaný v českých korunách a plyne do něj téměř třetina z celkového objemu investic do zahraničních akciových fondů v ČR. V závěru práce se pokusím porovnat investici do podílových fondů s termínovanými vklady, stavebním spořením, penzijním připojištěním a životním pojištěním. Analýzu provádím s ohledem na to, že porovnatelnost zmíněných produktů je hned z několika aspektů problematická. Ve srovnání odmýšlím od ostatních investičních instrumentů, jakými jsou přímé investice do cenných papírů, komodit, drahých kovů, derivátů a do dalších aktiv. S ohledem na běžného investora ukládajícího pravidelně menší částky nejsou tyto produkty relevantní. Cílem této práce není poskytnout vyčerpávající přehled otevřených podílových fondů v České republice, ale přehledným způsobem zmapovat tento segment kapitálového trhu a analyzovat možnosti a potenciál kolektivního investování.
13
1
CHARAKTERISTIKA OTEVŘENÝCH PODÍLOVÝCH FONDŮ
Zákon o kolektivním investování rozděluje fondy na: investiční fondy, uzavřené podílové fondy a otevřené podílové fondy. Investiční fond je specifikován jako právnická osoba a je založen na dobu určitou (v ČR max. 10 let). Nejvíce investičních fondů vzniklo během kupónové privatizace. Na rozdíl od podílového fondu nevydává investiční fond podílové listy, ale upisuje akcie. Podílový fond není právnickou osobou. Majetek podílového fondu spravuje investiční společnost, která shromažďuje peníze od klientů oproti vydávaným podílovým listům. Podílový fond může být otevřený nebo uzavřený. Uzavřený podílový fond je založen na dobu určitou a podílové listy neodkupuje. U otevřeného podílového fondu má podílník právo na odkoupení podílového listu investiční společností. V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie a dle zákona o investičních společnostech a investičních fondech (později nahrazen zákonem o kolektivním investování) mělo dojít k přeměně uzavřených podílových fondů a investičních fondů na otevřené podílové fondy do konce roku 2002. V důsledku soudních sporů musela být tato lhůta několikrát prodloužena. Poslední lhůta pro přeměnu na otevřené podílové fondy byla do 31. 12. 2005.1 Ke dni 1. 4. 2007 aktivně nepůsobil na území České republiky žádný uzavřený podílový fond ani investiční fond, a dle seznamu licencovaných subjektů eviduje Česká národní banka 34 investičních fondů v likvidaci. Otevřeným podílovým fondům se budu věnovat v průběhu celé této práce. Podstatou kolektivního investování je společné investování menších investorů prostřednictvím odborného správce – investiční společnosti. Podílníci investují nákupem podílového listu fondu, který odpovídá jejich představám. Tak získá investiční společnost větší objem peněz, které dále investuje do investičních instrumentů, jako jsou: akcie, dluhopisy, nástroje peněžního trhu, burzovní indexy apod. Při nákupu aktiv do fondu se musí investiční společnost řídit statutem fondu, který obsahuje jeho investiční strategii. Prostřednictvím fondů získávají podílníci možnost participovat na výnosech z investic, ke kterým mají jinak přístup jen velcí institucionální investoři. Dále tím, že fond investuje do velkého množství cenných papírů, dokáže riziko rozložit lépe než jednotlivý investor. [24]
1
Dle informací ČNB.
14
Jak jsem naznačila výše, fondové investování je nejběžnější formou kolektivního investování u nás. Jeho zákonnou definici uvádím v následujícím textu. Kolektivním investováním se rozumí podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku.2
1.1 INVESTIČNÍ ZÁSADY, RIZIKO A VÝKLAD POJMŮ Investice jsou běžnou součástí našeho života. V této kapitole nastíním předpoklady efektivního investování, podrobněji se budu věnovat riziku a v závěru definuji některé pojmy týkající se investování do otevřených podílových fondů. Prvním krokem je, ujasnit si, proč vlastně chceme investovat. Zda se potřebujeme zajistit na stáří, zhodnotit volné peněžní prostředky, vyřešit bytovou otázku, ochránit peníze před inflací nebo jen uspořit na nějakou věc. To je velmi důležité, protože od toho se bude odvíjet naše investiční rozhodnutí. V další fázi je nutné zvážit, kolik peněz chci investovat a jaké formě. Budeme investovat jednorázovou částku nebo ukládat pravidelně menší částky v určitém časovém horizontu. Dále je nutné se zamyslet, jak velké investiční riziko jsme ochotni podstoupit. Riziko je určitá nejistota, v našem případě nejistota o vývoji investice (výnos versus ztráta). Je vždy důležité umět charakterizovat svůj vztah k riziku. Většina populace má averzi k riziku (dokládá to existence pojištění, zajištěných investicí, atd.), ale jsou i lidé, kteří jsou k riziku lhostejní, nebo ho dokonce vyhledávají. Před investicí by si měl každý stanovit maximální míru rizika, kterou je ochoten podstoupit. Riziku se lze i vyhnout, například vložením peněz do banky na termínovaný účet, ale za cenu nižšího potenciálního výnosu. Pojem riziko je úzce svázán s výnosem a délkou investičního horizontu. Obecně platí, že čím je větší rizikovost investice, tím máme větší potenciál výnosu. Investiční horizont je doba, po kterou chceme investovat naše peníze. Od délky investice se odvíjí také vhodnost jednotlivých instrumentů. Pokud se jedná o dlouhodobou investici, můžeme zvolit i více riskantní akciové fondy. U krátkodobých a střednědobých investic volíme spíše nástroje peněžního trhu a kvalitní dluhopisy. Poslední
2
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 224/2006 Sb.
15
fází je výběr investiční společnosti. Je nutné komunikovat pouze s profesionálními správci, kteří mají potřebné povolení k činnosti od České národní banky. Seznam licencovaných subjektů najdete na webu ČNB. [25] V následujícím textu bych chtěla rozčlenit některé druhy rizik, které se velmi úzce vážou k oblasti investování. Obecně je riziko vnímáno jako určitá ztráta nebo škoda, jež nás může postihnout. Rizika u jednotlivých typů investic, jako jsou akcie, dluhopisy nebo podílové listy, jsou téměř totožná. Samozřejmě, že můžeme vložit naše peníze na termínovaný vklad do banky, kde je míra rizika minimální. Typy rizik, se kterými se můžeme setkat při investování, jsou: Tržní riziko Jedná se o riziko poklesu tržních cen cenných papírů a z toho plynoucích ztrát. Tomuto riziku se lze jen těžko bránit diversifikací. Většinou pokud dojde k hlubšímu poklesu cen cenných papírů, děje se tak na všech světových burzách. Jedinou radou je dodržet investiční horizont a počkat, až se trhy zotaví. Jako příklad mohu uvést vývoj z počátku letošního roku na pražské burze. Zatímco koncem února byla burza v propadu, na začátku dubna již láme rekordy. Inflační riziko Riziko inflace spočívá v trvalém znehodnocování peněz v důsledku růstu cenové hladiny. Inflace je měřena pomocí indexu růstu spotřebitelských cen, který je pravidelně vyhodnocován Českým statistickým úřadem. Cenový index je založen na vývoji cen zboží, jež je obsaženo v tzv. spotřebních koších. V koších jsou zastoupeny zboží a služby nejčastěji nakupované obyvatelstvem. Podíl na celkové spotřebě u jednotlivých druhů zboží je zastoupen jejich vahami. Průměrná inflace v roce 2006 byla 2,5 % dle ČSÚ. Pro investora je velmi důležité zaměřit se na reálný výnos. Tedy dosažený výnos, který zohledňuje inflaci. Jak se spočítá reálný výnos, si ukážeme na příkladu. Použijeme pro to peněžní fond, z grafu č. 1 v 2. kapitole, investiční společnosti České spořitelny – Sporoinvest, který přinesl roční zhodnocení 1,73 %. Pokud od něj odečteme roční inflaci ve výši 2,5 %, zjistíme, že reálně se naše prostředky ztenčily o 0,77 %. Účinky inflace jsou poté hodně patrné hlavně z dlouhodobého pohledu.
16
Měnové riziko Měnové riziko se vyznačuje rizikem ztrát v důsledku změny směnných kurzů. Pokud investujeme v zahraniční měně, jedná se v podstatě o spekulaci na pohyb směnného kurzu. V průměrných ročních hodnotách koruna posílila v roce 2006 oproti roku 2005 vzhledem k euru o 5 %3 a k dolaru o téměř 6 %4. Ve většině periodik najdete údaj o tom, že koruna posílila k dolaru o 15 % a k euru o 5,2 %. Tyto hodnoty vycházejí z porovnaných denních kurzů na konci roku 2005 a 2006. Vzhledem k tomu, že i výnosnost fondů je uváděna v průměrných ročních hodnotách přijde mi reálnější zohledňovat kurz v této práci prvním naznačeným způsobem. Kromě těchto tří obecných rizik se můžeme setkat i s riziky specifickými, jako například: špatné rozhodnutí managementu fondu, nedostatečná diversifikace v důsledku negativního vývoje v několika sektorech a jiné. Mezi základní dokumenty fondu patří statut fondu. Můžete se setkat i s výrazem prospekt (z anglického prospectus). Dle platné legislativy v ČR musí mít svůj statut každý otevřený podílový fond a klient musí mít možnost se s ním seznámit, ještě než vloží peníze do fondu. Statut obsahuje zejména informace o: •
investičním zaměření fondu (zda je fond růstový nebo výnosový; specifikace investiční strategie a podkladových aktiv),
•
správcovské společnosti (zejména: obchodní jméno, sídlo, právní forma, rozsah služeb),
•
zásadách hospodaření (kontrolní systémy, investiční limity atd.),
•
způsobu použití a rozdělování výnosů,
•
poplatkové struktuře fondu (druhy poplatků: vstupní, výstupní a poplatek za správu; jejich výše),
•
pravidlech nabývání a odkupu podílových listů (údaje o formě podílového listu, zda jsou v zaknihované nebo listinné podobě; práva spojená s vlastnictvím podílového listu; informace o odkupu podílového listu),
3 4
Průměrné roční devizové kurzy ČNB CZK/EUR: 29,784 rok 2005; 28,343 rok 2006. Průměrné roční devizové kurzy ČNB CZK/USD: 23,947 rok 2005; 22,609 rok 2006.
17
•
způsobu stanovení aktuální hodnoty podílového listu (za tuto cenu se realizuje nákup a prodej podílových listů),
•
depozitáři,
•
způsobu zveřejňování výročních zpráv.
Aktuální hodnotou podílového listu rozumíme podíl vlastního kapitálu připadající na jeden podílový list. Jinak se označuje také jako NAV (Net Asset Value) – hodnota čistého obchodního jmění fondu. Vypočte se jako aktiva fondu minus běžná pasiva a to dělíme počtem vydaných podílových listů. Hodnota podílového listu se denně mění se změnou cen cenných papírů v portfoliu fondu, proto je fondem většinou denně aktualizována a inzerována na webových stránkách fondu nebo jiných informačních serverech. [1] Podílový list je cenný papír, který vyjadřuje podíl držitele listu na majetku fondu a dalších právech vyplývajících ze zákona. ISIN (International Securities Identification Number) je dvanáctimístné mezinárodní označení emise cenných papírů složené z písmen a čísel. Například fond peněžního trhu z grafu č. 1 nese označení CZ0008471653. Růstový (kapitalizační) nebo výnosový (dividendový) fond. Výnosový fond vyplácí v pravidelných intervalech výnosy, například v podobě dividend. Vyplacené dividendy jsou zdaněny 15 % srážkovou daní. Na rozdíl od něj růstový fond veškeré výnosy reinvestuje a zvyšuje tak tržní hodnotu fondu, potažmo podílového listu. Většina fondů v České republice má podobu růstových fondů. Benchmark je referenční index, který slouží k porovnání konkrétní investice s vývojem daného trhu. Abychom mohli porovnávat výkonnost našeho portfolia, musíme zvolit vhodný index. Například české akciové portfolio můžeme porovnávat s oficiální indexem pražské burzy cenných papírů PX. Tento index byl zaveden v březnu roku 2006. Navázal na předchozí index PX 50, který byl založen na bázi padesáti nejvýznamnějších akciových emisí. Výchozí hodnota indexu byla nastavena na 1.000 bodů. Index PX je cenový index, do jehož výpočtu se nezohledňují dividendové výnosy. Významnými světovými indexy
18
jsou americký Dow Jones Industrial Average (DJIA), Standard&Poor’s 500 (S&P 500) a Wilshire 5000. Pro hodnocení akciového portfolia fondů je lepším ukazatelem S&P 500, protože mapuje situaci 500 amerických společností. Naproti tomu DJIA sleduje pouze 30 nejvýznamnějších amerických blue chips5. Nejširším indexem je Wilshire 5000, který sleduje vývoj cen akcií téměř všech společností se sídlem v USA. Eurový investor sleduje celoevropský index DJ Stoxx 600. [25]
1.2 ORGANIZACE KAPITÁLOVÉHO TRHU V ČR SE ZAMĚŘENÍM NA FONDY V této kapitole seznámím čtenáře se subjekty působícími na kapitálovém trhu. Nejprve představím státní orgány činné v legislativní a kontrolní funkci, dále budu pokračovat soukromými subjekty, konkrétně se bude jednat o profesní organizace, depozitáře, investiční společnosti a organizátory veřejného trhu. 1.2.1
STÁTNÍ ORGÁNY A PRÁVNÍ RÁMEC V ČR
Od 1. 4. 2006 provádí dohled nad kapitálovým trhem Česká národní banka. Do té doby vykonávala dozor Komise pro cenné papíry, která v souvislosti s integrací dohledu nad finančními trhy ukončila svou činnost. V rámci dohledu kontroluje ČNB dodržování zákonů a informační povinnosti, komunikuje s cizími dozorovými orgány, vydává a odebírá licence, stanovuje opatření k nápravě, pokuty a provádí další činnost. V ČNB vykonává dohled sekce regulace a dohledu nad kapitálovým trhem. Ředitelem je Ing. Pavel Hollmann. K založení podílového fondu je nutné získat povolení České národní banky. O toto povolení žádá investiční společnost. Kromě dozorové funkce se ČNB také podílí na tvorbě, připomínkování a výkladu zákonů, vydává statistické přehledy a informuje veřejnost. Ministerstvo financí ČR vytváří legislativu pro kapitálový trh. Dále na trhu funguje od roku 1993 Středisko cenných papírů, jehož zřizovatelem je ministerstvo financí. Základní funkcí SCP je vedení evidence zaknihovaných cenných papírů a jejich majitelů. V budoucnu by mělo být nahrazeno centrálním depozitářem. V počátcích kolektivního investování byla činnost investičních společností a fondů regulována částí zákona č. 158/1989 Sb., o bankách a spořitelnách. Pro účely kupónové 5
Termín ze světa pokeru. Ve finančním světě označuje akcie největších a dlouhodobě ziskových firem.
19
privatizace byl v dubnu roku 1991 přijat zákon č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a nařízení vlády ČSFR č. 383/1991 Sb., o vydávání a použití investičních kupónů. Až v polovině roku 1992 nabyl účinnosti zákon č. 248/1992 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, který se stal první skutečnou právní normou vymezující kolektivní investování. Zákon byl v průběhu let několikrát novelizován. Zásadních změn doznal v letech 1996 – 1198. V únoru roku 1998 byl schválen zákon, který umožnil vznik Komise pro cenné papíry jako dozorového orgánu nad kapitálovým trhem. V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie se zákon o investičních společnostech a investičních fondech jevil jako nevhodný a byl nahrazen zákonem novým č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Zákon vstoupil v platnost současně s naším vstupem do EU 1. května 2004. Tato legislativa zavedla novou klasifikaci fondů a podnikání na základě tzv. evropského pasu v zemích evropského hospodářského prostoru. Prakticky ihned po přijetí tohoto zákona se začalo pracovat na další novele, která měla odstranit technické a faktické chyby zákona. V květnu minulého roku vešla v účinnost poslední novela, jejímž úkolem bylo umožnit vznik fondů kvalifikovaných investorů a nemovitostních fondů. Bohužel v posledně zmíněném případě se to z důvodu špatné návaznosti přidružených zákonů nepodařilo. Seznam právních předpisů z oblasti kapitálového trhu najdete v příloze č. I. Zákon o kolektivním investování implementuje legislativu Evropské unie a je kompatibilní s tzv. UCITS směrnicemi. Zkratka UCITS (Undertakings for Collective Investment in Transferable Securities) je ekvivalentem pro soubor norem, které mají za cíl sjednotit požadavky kladené na fondy kolektivního investování v rámci EU a umožnit tak jejich volné nabízení na základě jednotné evropské licence tzv. evropského pasu. Původní normou je směrnice z roku 1985 č. 85/611/EEC o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů. Na začátku devadesátých let byl připraven návrh nové směrnice UCITS II, který byl zamítnut, jelikož Rada Evropské unie nedošla v této věci konsenzu. Nový návrh byl publikován v létě roku 1998 a nové UCITS III byly implementovány konečně v prosinci roku 2001. Jednotlivé členské státy mají různou lhůtu pro přizpůsobení se této směrnici. V praxi to znamená, že některé fondy můžou nabízet své služby na základě starších právních norem až do konce roku 2007. Novinkou je Směrnice Evropského parlamentu č.
20
2004/39/ES, o trzích finančních nástrojů (Markets in Financial Instruments Directive, MiFID). MiFID měl být transponován do národních legislativ členských států do ledna letošního roku a začít platit od listopadu 2007. Subjekty v oboru tak měly mít devět měsíců na přizpůsobení. V současné době je jasné, že České republika tuto lhůtu nedodrží. Situace v jiných státech není o moc lepší. Začátkem května poslalo ministerstvo financí návrhy několika novel, v souvislosti s implementací MiFID, do mezirezortního připomínkového řízení. K rámcové směrnici MiFID se dále vztahuje prováděcí směrnice a nařízení Evropské komise. Co přinese MiFID nového? Nově vymezuje působnost a aktivity, které podléhají režimu evropského pasu, stanovuje výjimky, popisuje organizaci trhu, pravidla jednání se zákazníky (zejména informační povinnost) a problematiku regulace, licencování a dozoru. Z táborů odborné veřejnosti a subjektů působících na kapitálovém trhu přicházejí ohlasy, že se jedná o zbytečnou byrokratickou zátěž a přílišnou ochranu investora, která jeho pozici stejně nezlepší. [23] Garanční fond obchodníků s cennými papíry byl vytvořen na počátku roku 2001 na základě novely zákona o cenných papírech. Fond doplňuje systém ochrany investorů v rámci Evropské unie. Hlavní činností fondu je odškodnění zákazníků zkrachovalých obchodníků s cennými papíry. Garanční fond vyplácí náhradu pouze některým typům zákazníků a ve výši odpovídající 90 % dlužné částky, maximálně však do výše 400 tisíc korun. Příjmy fondu tvoří příspěvky obchodníků s cennými papíry a návratné půjčky od státu. Od počátku svého působení se fond potýká s nedostatkem prostředků v důsledku úpadku několika obchodníků s cennými papíry. Dle současného znění zákona o podnikání na kapitálovém trhu nejsou již podílníci podílových fondů osobami, které nemají nárok na náhradu z fondu – jak tomu bylo v dřívější úpravě zákona. Ovšem na mou otázku, zda jsou tedy podílníci otevřených podílových fondů pojištěni, mi nebyla poskytnuta jasná odpověď. [13] 1.2.2
DEPOZITÁŘ FONDU KOLEKTIVNÍHO INVESTOVÁNÍ
Každý fond kolektivního investování musí mít svého depozitáře. Depozitář provádí úschovu majetku fondu, kontroluje, zda je s ním nakládáno v souladu se zákonem a informuje o tom Českou národní banku. To znamená, že eviduje veškeré toky peněžních prostředků fondu, kontroluje vydávání a odkupování podílových listů, kontroluje stanovení aktuální hodnoty podílového listu, vypořádává obchody s majetkem fondu a další činnosti
21
spojené s obhospodařováním majetku. Za prostředky svěřené depozitáři v rámci kolektivního investování se neodvádí příspěvek do Garančního fondu. Depozitářem může být pouze banka se sídlem na území České republiky nebo zahraniční banka s pobočkou na našem území, které mají potřebnou licenci k činnosti depozitáře. Depozitář a banka mezi sebou uzavírají smlouvu o výkonu činnosti depozitáře („depozitářskou smlouvu“). Banka, která skončí svou činnost depozitáře, může vydat peněžní prostředky a majetek fondu pouze novému depozitáři. [23] Důležitým subjektem kapitálového trhu by se měl v budoucnu stát centrální depozitář. Přestože s jeho existencí zákon o kolektivním investování již několik let počítá, stále ještě nefunguje. Funkci depozitáře by měla převzít dceřiná společnost Burzy cenných papírů Praha UNIVIC, a.s. V současné době funkci centrálního depozitáře provizorně vykonává Středisko pro cenné papíry. Mezi činnosti depozitáře patří: přidělování mezinárodního identifikačního označení ISIN tuzemským cenným papírům, vypořádávání obchodů s cennými papíry a vedení samostatných evidencí cenných papírů. V získání licence UNIVICu zatím brání chybějící odhad aktiv Střediska cenných papírů, který si musí nechat vypracovat ministerstvo financí. [13] 1.2.3
PROFESNÍ ORGANIZACE
Dále bych v souvislosti s otevřenými podílovými fondy ráda představila dvě zájmová sdružení právnických osob: AKAT asociaci pro kapitálový trh a AFAM ČR asociaci fondů a asset managementu České republiky. Do 10. 1. 2006 působil AFAM pod zkratkou UNIS (Unie investičních společností). Název byl změněn v důsledku toho, že sdružení začalo zastřešovat i činnosti spojené s asset managementem. Jedná se o soukromoprávní subjekty, které kladou na své členy požadavky přesahující rámec zákona. Sdružují nejvýznamnější investiční společnosti a správce majetku v ČR. V jejich orgánech najdeme zástupce velkých hráčů našeho kapitálového trhu. Například předseda představenstva AKAT Jan D. Kabelka je zástupcem České spořitelny a předseda AFAM ČR Ing. Josef Beneš působí v ČSOB Asset managementu. Obě organizace úzce spolupracují, zavazují své členy Etickým kodexem a poskytují společné statistiky za odvětví. Předměty jejich činností jsem převzala z webových stránek.
22
Asociace fondů a asset managementu ČR napomáhá ke zvýšení transparentnosti kapitálového trhu, ochraně investorů a podpoře zájmů svých členů. Svými aktivitami a samoregulačními předpisy chce rozvíjet povědomí, znalost a důvěryhodnost oblasti kolektivního investování.6 Předmětem činnosti Asociace pro kapitálový trh je rozvoj, standardizace a popularizace kapitálového trhu v České republice. K dosažení tohoto cíle AKAT zejména pořádá přednášky, semináře, konference, organizuje odborné zkoušky, vydává publikace, právní stanoviska a etické normy, podílí se na připomínkování zákonů a vyhlášek souvisejících s kapitálovým trhem a podporuje vzdělávání a osvětu v oblasti kapitálového trhu.7 AFAM ČR má k 28. 2. 2007 12 řádných členů, 20 přidružených členů a 1 partnera. AKAT sdružuje 23 obchodníků s cennými papíry, 5 dalších licencovaných účastníků kapitálového trhu, 10 advokátních a auditorských společností a 7 přidružených členů. Členové v obou organizacích se vzájemně prolínají, proto neuvádím jejich detailní seznam, který najdete na webových stránkách obou společností, viz. seznam literatury. 1.2.4
INVESTIČNÍ SPOLEČNOSTI
Investiční společnost je právnická osoba, jejímž předmětem činnosti je kolektivní investování. Jinými slovy investiční společnosti shromažďuje peníze od klientů za účelem společného investování. Z těchto peněz vytváří fondy, které následně obhospodařuje. Provádí tak vlastním jménem na účet podílníků. O povolení k činnosti žádá investiční společnost Českou národní banku. ČNB udělí povolení pokud jsou splněny všechny zákonné povinnosti, zejména: •
je splacen základní kapitál (částka odpovídající v korunách hodnotě 125 000 euro)8,
•
osoby ve vedení splňují podmínku právní a odborné způsobilosti a důvěryhodnosti,
•
jsou předloženy potřebné dokumenty (např. statuty fondů, depozitářská smlouva).
6
O asociaci: Základní popis. [online]. [cit. 28. března 2007]. Dostupné z:
Poslání asociace pro kapitálový trh. [online]. [cit. 28. března 2007]. Dostupné z: 8 Má-li investiční společnost majetek ve správě převyšující hodnotu 250.000 eur, musí navýšit vlastní kapitál o 0,02 % z hodnoty obhospodařovaného majetku převyšující tuto částku. Maximálně však do 10.000.000 eur. 7
23
Název investiční společnosti musí obsahovat označení „investiční společnost“. Podílník má právo na odkoupení podílového listu investiční společností, jestliže o to požádá. Investiční společnost odkoupí podílový list za cenu, která se rovná aktuální hodnotě vyhlášené ke dni přijetí žádosti podílníka. Tato cena může být snížena o částku uvedenou ve statutu. Lhůta odkupu je 15 pracovních dnů. U speciálních fondů (nemovitostních a kvalifikovaných investorů) může být lhůta odkupu delší, ale maximálně 6 měsíců. Odkup nebo vydávání podílových listů může být pozastaven, pokud je to v zájmu ochrany práv podílníků. O majetku podílového fondu a majetku akcionářů investiční společnosti se účtuje odděleně. Investiční společnost musí zajistit, aby byla účetní uzávěrka sestavena samostatně za každý podílový fond a ověřena auditorem. Otevřené podílové fondy nemají vlastní právní subjektivitu, a proto je daň z příjmu sražena na úrovni investiční společnosti ve výši 5 % z výnosů fondu. Podle údajů České národní banku u nás koncem roku 2006 aktivně působilo 15 tuzemských investičních společností. Většinou se jedná o dceřiné společnosti velkých nadnárodních bank. Zahraniční investiční společnosti členských zemí EHP u nás mohou podnikat na základě práva zřizovat pobočky nebo volně poskytovat služby. Rozdělení majetku podle zprostředkovatelů najdete v tabulce č. 1. Tabulka 1 Rozdělení majetku v otevřených podílových fondech podle zprostředkovatelů Objem majetku ve správě (CZK) Česká spořitelna Group 88 237 128 559 ČSOB Group 73 800 119 725 Komerční banka Group 44 237 587 014 UniCredit Group (Pioneer, HVB) 18 304 189 106 ING Group 17 555 532 182 CREDIT SUISSE ASSET MANAGEMENT 7 057 617 820 ČP Invest 4 682 206 458 Conseq Investment management 4 380 665 143 Citibank 2 803 345 984 HSBC BANK plc PRAGUE 2 396 029 569 Raiffeisenbank 2 016 626 136 PROSPERITA Investiční společnost 1 646 410 534 J&T ASSET MANAGEMENT 1 643 563 478 Ostatní 2 533 082 192 Zdroj: Tisková konference AKAT a AFAM. [online]. [cit. 21. února 2007]. Dostupné z: Finanční skupina
< http://www.akatcr.cz/data/articles/down_1042.pdf>
24
Z tabulky č. 1 vyplývá, že největší podíl na správě majetku v podílových fondech má Česká spořitelna, a to 33 %. Následuje ji skupina Československé obchodní banky s podílem 27 % na trhu. Nejsilnější trojku uzavírá skupina kolem Komerční banky s 16 %. Dohromady tyto subjekty ovládají více než tři čtvrtiny trhu s otevřenými podílovými fondy. Zpravidla jsou zahraniční fondy obhospodařovány zahraniční dceřinou společností nadnárodní banky. Například pod Komerční bankou Group se skrývá domácí Investiční kapitálová společnost Komerční banky, která obhospodařuje domácí fondy, a Sociáté Générale Asset Management, v jejíž působnosti jsou fondy zahraniční. [23] 1.2.5
ORGANIZÁTOŘI TRHU S CENNÝMI PAPÍRY V ČR
Podílové listy uzavřeného podílového fondu mohou být odkupovány pouze na sekundárním trhu. Na rozdíl od toho u otevřeného podílového fondu závisí pouze na ochotě investiční společnosti registrovat se na veřejném trhu a umožnit tak klientům zpeněžit své podíly ještě před uplynutím investičního horizontu. Organizátorem regulovaného trhu v ČR je Burza cenných papírů Praha, a.s. Vstup na tuto burzu mají pouze licencovaní obchodníci. V roce 2005 se na BCPP nezobchodovaly žádné podílové listy. Jako konkurenci podílovým fondů začala BCPP nabízet investiční certifikáty. Investiční certifikáty umožňují drobným investorům investovat do zlata, ropy, ruských akcií, největších západoevropských akcií, akcií podniků ze střední a východní Evropy, českých akcií, a dokonce spekulovat na pokles pražské burzy. Na trhu je emise 15 investičních certifikátů, z toho všechny vydala Raiffeisenbank, a.s. Od října do prosince 2006 se zobchodovaly certifikáty zhruba v objemu 3,6 miliónů korun. To je v porovnání s akciemi, které se zobchodují denně v miliardách korun, minimum. Přesto zástupci burzy věří, že se certifikáty stanou do dvou let běžnou součástí trhu.9 Organizátorem veřejného trhu v ČR je RM – Systém, a.s. Přístup na RM – Systém má v podstatě každý občan způsobilý k právním úkonům, který se zaregistruje, založí si účet ve Středisku cenných papírů a zaplatí příslušné poplatky. Obchoduje se pouze s registrovanými cennými papíry v zaknihované podobě, a to prostřednictvím pokynů podaných online nebo na prodejních místech RM – Systému. Dle informačního oddělení se k březnu tohoto roku obchodovaly na trhu RM - Systém pouze dvě emise podílových listů otevřených podílových fondů, a to
9
ČTK. Pražský trh obohatilo pět investičních certifikátů. Hospodářské noviny. Praha: 2006, č. 243., s. 24. ISSN 0862-9587.
25
investiční společnosti Akro. Jedná se o Akro OPF Globální (CZ0008471117) a Akro OPF Progresivních společností (CZ0008471091). [25]
2
KLASIFIKACE FONDŮ
V této kapitole nejprve rozčlením podílové fondy podle zákona o kolektivním investování a směrnic Evropské unie. V další podkapitole rozdělíme podílové fondy do sedmi kategorií podle investičního zaměření.
2.1 FONDY PODLE ČESKÉ A EVROPSKÉ LEGISLATIVY Zákon o kolektivním investování dělí fondy na standardní a speciální. Standardní fond splňuje požadavky práva Evropských společenství a může mít podobu pouze otevřeného podílového fondu. Standardní fondy mohou investovat do široké nabídky aktiv, ale musí se řídit limity pro rozložení a omezení rizika stanovenými zákonem.10 Standardní fond může investovat do: •
akcií, dluhopisů a nástrojů peněžního trhu obchodovaných na regulovaných trzích v EU i jiných státech,
•
cenných papírů jiného standardního nebo speciálního fondu, vkladů u tuzemských i zahraničních bank,
•
burzovních i OTC11 finančních derivátů (futures, opce, swapy), nejen za účelem zajištění, ale i k plnění investičních cílů,
•
neregistrovaných investičních cenných papírů a nástrojů peněžního trhu.12
Zahraniční standardní fond může v ČR veřejně nabízet své cenné papíry na základě povolení domovského orgánu dohledu. Je pouze nutné splnit informační povinnost vůči České národní bance a doručit jí potřebné dokumenty (depozitářskou smlouvu, statut, poslední výroční zprávu a některé další).
10
Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování § 28 - § 35. OTC trhy neboli obchodování přes přepážku, slouží k uzavírání dvoustranných smluvních obchodů licencovanými obchodníky s cennými papíry dle přání jejich klientů. Výhodou oproti organizovaným trhům je větší volnost při stanovování podmínek obchodu. 12 Příručka pro investora. Praha: Odbor vnějších vztahů Komise pro cenné papíry. 2004. S. 3. 11
26
Speciální fondy můžou mít jakoukoli podobu (investiční fond, uzavřený nebo otevřený podílový fond). Vztahují se na ně nižší limity pro diversifikaci rizika a mohou investovat do ještě širšího okruhu aktiv. Podmínky investování speciální podílových fondů se řídí výhradně českým právním řádem. Zákon speciální fondy dále dělí na fondy, které shromažďují prostředky od veřejnosti, a fondy pro institucionální klientelu, které se nazývají speciální fondy kvalifikovaných investorů. Minimální investice do fondu kvalifikovaných investorů je 1.000.000 Kč a cenné papíry těchto fondů nesmí být veřejně nabízeny ani propagovány. Mezi speciální fondy pro veřejnost patří: speciální fondy cenných papírů, fondy nemovitostí, a fondy fondů. Aby mohl zahraniční speciální fond nabízet své služby v ČR, nebo jiném členské země EHP, musí získat povolení od orgánu dohledu země, kde bude cenné papíry prodávat. Při rozhodování o povolení k činnosti zahraničního speciálního fondu v ČR zkoumá Česká národní banka především, zda investice do daného fondu zaručuje srovnatelnou ochranu investora jako ostatní speciální fondy u nás. V rámci Evropské unie jsou fondy klasifikovány jako UCITS a non-UCITS. První zmíněné fondy investují pouze do převoditelných cenných papírů a splňují podmínky ohledně limitů diversifikace, přípustnosti podkladových aktiv a stupně ochrany investora. Cenné papíry těchto fondů mohou být veřejně nabízeny, vydávány, prodávány a zpětně odkupovány jiném státě EHP13 bez povolení tamního regulátora. Například všechny ING fondy jsou zahraniční fondy založené v Lucembursku a většina z nich u nás podniká na základě evropského pasu (jedná se o standardní fondy mající tzv. UCITS passport). Non-UCITS fondy mohou také nabízet a vydávat cenné papíry v EHP, ale musí získat povolení dozorového orgánu dané země. Mezi speciálními fondy se mohou objevit i fondy standardního typu, které nestačily splnit všechny podmínky kladené směrnicí nebo nesplňují limity diversifikace. Některé státy mají pozdější lhůty pro přizpůsobení se evropským směrnicím, a proto se můžeme setkat s fondy, které fungují ještě na základě starších právních úprav. [24]
13
Belgie, Česká republika, Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Kypr, Lichtenštejnsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Maďarsko, Malta, Německo, Nizozemí, Norsko, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko, Švédsko, Velká Británie.
27
2.2 FONDY PODLE INVESTIČNÍHO ZAMĚŘENÍ V této podkapitole si rozdělíme fondy podle investičního zaměření na fondy peněžního trhu, dluhopisové, akciové, smíšené, fondy fondů, nemovitostní a zajištěné fondy. Pro ilustraci je ke každému bloku připojen graf s pěti nejvýnosnějšími domácími a zahraničními fondy. Grafy byly koncipovány na základě údajů z databáze serveru www.finance.cz. Finance.CZ striktně rozdělují fondy na domácí a zahraniční podle domicilu fondu. Proto se v grafech nikde neobjeví ani jinak velmi dobře vydělávající ING korunové fondy, jelikož jejich výnos v korunách nestačí na konkurenty měřené v eurech a dolarech. A naopak české korunové fondy, které investují i do zahraničních cenných papírů, mají značně nadhodnocené výsledky oproti rivalům investujícím striktně do českých aktiv. Z tohoto důvodu nelze z následujících grafů dělat žádné zásadní závěry. Grafy jsem do práce začlenila spíše proto, aby se čtenář obeznámil s některými domácími a světovými fondy. Na tuto myšlenku mě přivedla obdobná statistika, kterou publikují Hospodářské noviny v rámci sekce Finanční noviny. Důvod je stejný, přiblížit lidem fondy a zpopularizovat fondové investování. Fondy jsou v grafech určeny pouze marketingovým názvem. Detailněji se problematice hodnocení fondů budu věnovat v kapitole 3. Fondy peněžního trhu Jedná se o nejkonzervativnější investici v rámci fondů. V portfoliu těchto fondů jsou velmi stabilní aktiva, mezi nimi hlavně kvalitní krátkodobé dluhopisy (emitované státem, nadnárodními institucemi, EIB) a pokladniční poukázky. V důsledku toho je rizikovost neboli kolísavost ceny jejich podílového listu velmi nízká. Vysoká stabilita je ovšem zaplacena relativně nízkým výnosem. V současné době se výnosnost peněžních fondů pohybuje v průměru mezi 1 až 2 procenty za rok, což se odvíjí od nízké úrovně úrokových sazeb. Některé fondy se snaží přilákat klienty a investují i do rizikovějších firemní dluhopisů. Výkonnost fondu se tak sice zvýší, ale ve chvíli kdy dojde k nějaké nestabilitě na finančních trzích, začne hodnota peněžního fondu klesat a to by se u těchto fondů stávat nemělo. Peněžní fondy jsou určeny ke krátkodobému uložení peněžních prostředků v horizontu od půl do jednoho roku. V grafu č. 1 najdete nejvýnosnější fondy peněžního trhu ke konci března letošního roku.
28
ZAHRANIČNÍ
DOMÁCÍ
Graf 1 Nejvýnosnější fondy peněžního trhu IKS Peněžní trh PLUS
2,02
ISČS - Sporoinvest
1,73
Pioneer - Sporokonto
1,71
ČPI - OPF Peněžního trhu
1,67
ABN AMRO FUNDSINT.GROWTH F.USD
5,16
PIA DOLLAR CASH (A)
4,96
PIA DOLLAR CASH (VT)
4,95
Raiffeisen - Dolarový likvidní fond
4,93
KBC Multi Cash USD
4,83
0,00
1,00
2,00
3,00
4,00
5,00
6,00
(roční výnos v procentech, stav k 22. 3. 2007)
Zdroj: www.finance.cz Velmi důležitá je u fondů peněžního trhu volba měny, ve které fond investuje. Tato investice patří k nejkonzervativnějším, a proto by měla být provedena ve měně, za kterou chceme své prostředky později utratit (tzv. referenční měna investora). Ilustrujme si to na příkladu. Zahraniční fond společnosti ABN AMRO z grafu č. 1 vydělal za poslední rok 5,16 %, ale koruna k euru posílila o 4,84 %. Investor tudíž zhodnotil své peníze pouze o 0,32 %, což nestačilo ani na pokrytí inflace (2,5 % v roce 2006). Ani domácím korunovým peněžním fondů se nepodařilo převýšit inflaci. Server Finance.CZ vychází z databáze AFAM ČR, která eviduje pouze čtyři domácí fondy peněžního trhu. Dluhopisové fondy Co se týče míry rizikovosti, řadíme dluhopisové fondy hned za fondy peněžního trhu. Jejich potenciál výnosu je vyšší, ale s tím jde ruku v ruce vyšší míra rizikovosti a současně delší investiční horizont (minimálně 3 roky). Během tohoto horizontu může cena podílového listu kolísat. To znamená, že výkonnost dluhopisových fondů může být i záporná. Jak už vyplývá z názvu, podkladovým aktivem dluhopisových fondů jsou dluhopisy. Dluhopisů existuje celá škála, a proto mezi nimi musíme velice pečlivě
29
rozlišovat. Hlavní aspekty ovlivňující rizikovost dluhopisu jsou: doba splatnosti dluhopisu a bonita (kvalita) emitenta, který dluhopis vydal. Nejbezpečnější jsou dluhopisy státních institucí, dále následují dluhopisy kvalitních společností a poté dluhopisy ostatní, které již tvoří značně rizikovou skupinu. Z posledně jmenovaných zmíním dluhopisy rozvíjejících se zemí (tzv. Emerging Markets) a dluhopisy s vysokým výnosem (tzv. High Yield). Do rozvíjejících se trhů patří země z regionu Latinské Ameriky, jižní Asie a východní Evropy. Často se také setkáte se zkratkou BRIC. Termín označuje čtyři velmi rychle rostoucí ekonomiky: Brazílii, Rusko, Indii a Čínu (včetně Hongkongu). Pod termínem High Yield se skrývají neznámé firmy s potenciálem vysokého růstu v budoucnosti (např. firmy zabývající se novými technologiemi). Zakoupením dluhopisu se klient fakticky stává věřitelem emitenta, a proto platí, čím delší doba splatnosti a nižší důvěryhodnost emitenta, tím vyšší rizikovost je spojena s nákupem tohoto cenného papíru. To bývá zpravidla ohodnoceno vyšší rizikovou prémií při splatnosti. Investováním do otevřených podílových fondů se klient stává účastníkem dluhopisového trhu nepřímo, ale i tak je dobré si vždy prostudovat strategii fondu a mít na paměti vše výše uvedené. Graf č. 2 uvádí nejvýnosnější domácí a zahraniční dluhopisové fondy ke konci března 2007.
30
ZAHRANIČNÍ
DOMÁCÍ
Graf 2 Nejvýnosnější dluhopisové fondy IKS - Dluhopisový PLUS
3,53
ISČS - TRENDBOND
2,18
ISČS - ČS korporátní dluhopisový OPF
1,90
ČSOB dluhopisových příležitostí
1,90
ISČS - Sporobond
1,89
FORTIS LF.B.D WORLD > 94
31,79
EUROPEAN HIGH YIELD BOND FUND-CL A1USD
18,88
EUROPEAN HIGH YIELD BOND FUND-CL B1USD
17,90
EUROPEAN HIGH YIELD BOND FUND-CL C1USD
17,81
AAF-GLOBAL EMERGING MARKET
17,58
0,00
5,00
10,00
15,00
20,00
25,00
30,00
35,00
(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)
Zdroj: www.finance.cz Současný vývoj úrokových sazeb v ČR dluhopisům nepřeje, a to se odráží v jejich nízké výnosnosti. Na tomto místě bych chtěla přiblížit zákonitosti fungování dluhopisů. Dluhopisy reagují primárně na inflaci a tím i na změnu úrokových sazeb. Roste-li inflační očekávání, má to vliv na růst úrokových sazeb, potažmo na výnos z dluhopisu, ale zároveň klesá cena dluhopisu. Celou věc si lépe osvětlíme na příkladu. Mějme perpetuitu, tedy obligaci, jejíž jistina nebude nikdy splacena, ale přináší svému majiteli fixní kuponovou platbu po nekonečný počet let. Tržní cenu dluhopisu, v našem případě, vypočteme podle vzorce (2.1).
P=
V i
(2.1)
Kde: P … je tržní cena obligace, V … je roční výnos (pevná kuponová platba), i … je tržní úroková sazba. Nechť je dluhopis investorem koupen za tržní cenu 1 000 Kč a přináší roční výnos ve výši 100 Kč při tržní úrokové sazbě 10 %. Vzroste-li tržní úroková míra na 12,5 %, cena
31
obligace klesne na 800 Kč (tj. 100/0,125 = 800). V důsledku růstu úrokových sazeb vznikla investorovi kapitálová ztráta ve výši 200 Kč a ta zároveň převýšila roční úrokový výnos z držby obligace ve výši 100 Kč. Celkově tak investor prodělal 100 Kč.14 Akciové fondy Jak vyplývá z názvu fondu podkladovým aktivem jsou akcie. Jedná se o nejrizikovější a zároveň nejziskovější investici v rámci fondů. Portfolio manažer nakupuje akcie různých firem, o kterých si myslí, že mají potenciál růst. Na rozdíl od drobného investora, který nakupuje akcie přímo na burze, jsou náklady na diverzifikaci mnohem nižší. Klient otevřeného podílového fondu zaplatí poplatek za zprostředkování pouze jednou. Co se týče strategie fondu a rizik, platí stejná pravidla jako u předchozích fondů. Investice do akcií vyžaduje dlouhodobý investiční horizont (5 a více let). Klient musí počítat také s tím, že během doby může hodnota investice silně kolísat. Je nutné neztrácet nervy, pokud jsou burzy dlouhodobě v propadu. Většinou se klesající trend obrátí a předchozí ztráty nejen vyrovná. V grafu č. 3 najdete nevýnosnější domácí a zahraniční akciové fondy ke konci března 2007.
14
MACH, M. Makroekonomie pro magisterské (inženýrské) studium. Část 1 a 2. Praha: Melandrium, 2001. S. 57. ISBN 80-86157-18-9.
32
Graf 3 Nejvýnosnější akciové fondy
ZAHRANÍČNÍ
DOMÁCÍ
AKRO akciový fond nových ekonomik
20,41
ČSOB akciový mix
4,93
Pioneer - akciový fond
4,44
ČPI - OPF Globálních značek
4,09
ISČS - SPOROTREND
3,39
Parvest China
84,63
AAF - Energy Fund
46,87
AAF - China Equity
45,71
Parvest Latin Amerika
45,40
SGAM Equities China
44,57
0,00
10,00
20,00
30,00
40,00
50,00
60,00
70,00
80,00
90,00
(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)
Zdroj: www.finance.cz Smíšené fondy Smíšené nebo tzv. profilové, či balancované fondy, kombinují ve svém portfoliu předchozí typy fondů. Smíšené fondy jsou vhodné pro klienty, kteří se nechtějí zabývat diverzifikací vlastního portfolia a můžou tak využít velmi profesionálního řešení. Před výběrem fondu by si měl klient zjisti v jakém poměru jsou jednotlivé fondy namixovány. Zda je akciová složka namíchána s dluhopisovou v poměru 70:30 nebo 30:70 je zásadní rozdíl. Smíšené fondy jsou vhodné pro méně zkušené investory. Dle statistik jsou momentálně investice do smíšených fondů na ústupu. Zřejmě lidé preferují možnost sestavit si vlastní portfolio sami. I tak smíšené fondy hrají mezi ostatními typy fondů nezastupitelnou roli pro určitou část klientů. V grafu č. 4 najdete pět nejvýnosnějších českých a zahraničních smíšených fondů.
33
ZAHRANIČNÍ
DOMÁCÍ
Graf 4 Nejvýnosnější smíšené fondy J&T OPORTUNITY CZK
13,78
ČSOB středoevropský
7,20
IKS Balancovaný - dynamický
6,96
ČPI - OPF Smíšený
4,13
J&T AM PERSPEKTIVA
3,72
F INCOME I ACC
15,54
PARVEST ASIAN CONVERTIBLE BOND
14,23
F INCOME N ACC
13,99
F INCOME C ACC
13,89
T GLOBAL BALANCED A ACC
13,24
0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
10,00
12,00
14,00
16,00
18,00
(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)
Zdroj: www.finance.cz Pokud zohledníme měnové riziko, přinesl nejvýnosnější zahraniční fond společnosti Franclin Templeton investorovi výnos ve výši okolo 10 %.15 V porovnání s tím byla pro českého investora jasně lepší volbou investice do českých smíšených korunových fondů. Fond společnosti J&T OPORTUNITY přinesl velmi pěkné zhodnocení ve výši 13,78 %. Fondy fondů Fondy fondů nakupují do svého portfolia podílové listy nebo akcie jiných podílových fondů. Dochází tak k větší diversifikaci rizika. Nevýhodou těchto fondů je zdvojení poplatků. Poplatky se platí jak na úrovni fondů v portfoliu, tak i samotnému fondu. Některé společnosti využívají do portfolia fondů fondů jen své fondy a klient tak může být ušetřen dvojnásobnému poplatku. Otázku ale je, zda jsou potom v portfoliu opravdu jen cenné papíry těch nejkvalitnějších fondů. Optimální investiční horizont u fondů fondů se pohybuje kolem 3 let. Graf č. 5 uvádí nejvýnosnější zahraniční a domácí fondy fondů.
15
Vypočteno: roční výnos mínus průměrné roční zhodnocení koruny k dolaru tj. 15,54 – 5,59 = 9,95 %.
34
ZAHRANIČNÍ
DOMÁCÍ
Graf 5 Nejvýnosnější fondy fondů IKS Fénix smíšený
2,75
ISČS - OPATRNÝ MIX FF
1,78
ISČS - KONZERVATIVNÍ MIX FF
1,71
IKS - MAX 1
1,44
IKS Fénix konzervativní
1,27
CS MF (LUX) EQUITY EUROPE B
9,48
KOMFORT PORTFOLIO DYNAMIC
7,37
WORLDSELECT ONE FIRST SELECTION
5,08
KOMFORT PORTFOLIO BALANCED
4,59
WORLDSELECT ONE ASSET ALLOCATION
4,24
0,00
1,00
2,00
3,00
4,00
5,00
6,00
7,00
8,00
9,00
10,00
(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)
Zdroj: www.finance.cz Realitní fondy Poslední novela zákona o kolektivním investování z května roku 2006 měla umožnit vznik nemovitostních fondů. Bohužel vzhledem ke špatné návaznosti ostatní právních předpisů nemohou nemovitostní fondy defacto fungovat. Problém spočívá v tom, že zákon o bankách zakazuje dceřiným společnostem bank nabývat podíly v nemovitostních firmách. Tato novela zákona se již projednává v parlamentu. V únoru letošního roku udělila Česká národní banka licenci prvnímu nemovitostnímu fondu dceřiné společnosti České spořitelny REICO. Za první měsíce fungování sice do fondu přiteklo kolem 200 milionů, ale v důsledku výše zmíněných skutečností jsou zatím tyto prostředky drženy v likvidních dluhopisech. Realitní trh v ČR je velmi lákavý a s dalšími nemovitostními fondy zamýšlí přijít na trh i ostatní finanční zprostředkovatelé, jako například Komerční banka, ČSOB a ING. Prostředky vložené do fondu jsou použity přímo na nákup nemovitostí nebo podílu v nemovitostních společnostech. Investor se tak může podílet na příjmech z pronájmu a na růstu tržní hodnoty nemovitosti. Západoevropské statistiky za poslední roky uvádějí výnos realitních fondů mezi 4 a 5 procenty. Podle analytiků by měl dobře řízený fond v ČR
35
vydělat až 7 procent ročně. Opět by se mělo jednat o dlouhodobější investici v horizontu 5 až 7 let. Zajištěné fondy Klienti s velkým odporem k riziku mohou využít zajištěných fondů. Garance se u jednotlivých zajištěných fondů vyskytuje v různých variacích. Jedná se buď o garanci návratnosti investované částky, nebo o záruku minimálního zhodnocení. Konstrukce zajištěných fondů je velmi zajímavá. Většina portfolia je alokována do stabilních aktiv (peněžního trhu a dluhopisů) tak, aby bylo možné poskytnout garanci a část např. 10 % je navázána na růst burzovních indexů. Při investování do zajištěných fondů je nutné dodržet investiční horizont, který se pohybuje mezi 4 až 5 lety, jinak klient ztratí nárok na garanci. Konstrukce zajištěných fondů se většinou vyskytuje ve dvou obdobách. Výnos klienta může být omezen na určité procento za celé investiční období. To znamená, že pokud akciové trhy rostou, klient se podílí na zisku například pouze ze 70%, ale výměnou za to, ho případná ztráta neovlivní. Dalším druhem jsou tzv. click fondy, u kterých je investiční horizont rozdělen do více období. Výnos za dané období je „zakliknut“ a investor o něj již nepřijde. Je jasné, že za poskytnutou garanci klient zaplatí a to nižším výnosem. Proto je dobré zajištěné fondy brát jako alternativu k termínovaným vkladům s tím, že v případě dobrého vývoje mu mohou přinést i něco navíc. V grafu č. 6 najdete pouze pět nejvýnosnějších zahraničních zajištěných fondů. Z metodiky vykazování AFAM ČR jsou české zajištěné fondy a click fondy zařazeny mezi fondy smíšené nebo fondy fondů, proto v grafu naleznete pouze zahraniční zajištěné fondy.
36
ZAHRANIČNÍ
Graf 6 Nejvýnosnější zajištěné fondy ČSOB SVĚTOVÉHO RŮSTU 1
12,03
ČSOB SVĚTOVÉHO RŮSTU 2
11,90
ČSOB ASIJSKÉHO RŮSTU 1
11,15
KBC CLICK ČSOB SVĚTOVÉ AKCIE 2
9,92
ČSOB SVĚTOVÉHO RŮSTU+2
9,71
0,00
2,00
4,00
6,00
8,00
10,00
12,00
14,00
(roční výnos v procentech, stav k 23. 3. 2007)
Zdroj: www.finance.cz Do květnové novely zákona o kolektivním investování se zástupcům oborových organizací působících na trhu kolektivního investování nepodařilo prosadit možnost obchodovat s podíly v nemovitostních fondech na burze. Jednalo by se o obdobu zahraničních REITů (Real Estate Investment Trust). Aby český kapitálový trh mohl konkurovat ostatním velkým evropským hráčům (Lucembursko, Irsko), je nutné začlenit do naší legislativy nové investiční produkty a celkově odstranit prvky přeregulovanosti z našich zákonů. V této kapitole jsme si postupně rozčlenily jednotlivé kategorie podílových fondů, které se od sebe liší mírou rizika, délkou investičního horizontu, strategiemi a samozřejmě potenciální výnosností. Skladba portfolia závisí pouze na individuálních preferencích investora a vztahu k riziku. V souvislosti s vývojem směnných kurzů bych českému investorovi doporučila, aby se orientoval na korunové podílové fondy s převahou českých aktiv v portfoliu a to hlavně u konzervativních investic typu peněžní fondy. S plánovaným přijetím eura v České republice by mělo dojít k značnému rozšíření investičních možností českých investorů a v řadě případů odpadne problém s rizikem změny směnných kurzů. [9][6]
37
3
METODOLOGIE HODNOCENÍ FONDŮ
V této kapitole bude naznačena složitost a celková provázanost hodnocení fondů. Jednotlivé fondy nelze posuzovat pouze na základě výnosnosti za poslední rok. Při zkoumání výnosu je nutné zohlednit podstupované riziko, kvalitu řízení portfolia fondu a mnoho dalších aspektů. Vysoký výnos z předchozích letech nám nevypovídá nic o našem zisku v budoucnosti. V detailní analýze fondů je nutné oddělit jednorázové náhodné úspěchy od kvalitního dlouhodobě úspěšného portfolia. Taková analýza vyžaduje opravdu kvalitní znalosti zákonitostí kapitálového trhu, hlubší pohled na jednotlivé cenné papíry v portfoliu fondu a na osobu manažera. Ambicí této práce nebylo provést takovou analýzu, to přenechám nezávislým profesionálů, ale nastínit některé používané přístupy a ukazatele. Kapitola je rozdělena do dvou částí. Interpretace některých ukazatelů bude provedena na příkladu ING Českého akciového fondu, který bude dále analyzován v podkapitole 4.2.1
3.1 KVANTITATIVNÍ ANALÝZA Kvantitativní analýza slouží k první selekci fondů dle jasně definovaných číselných charakteristik. Například se zkoumá výkonnost fondu za poslední rok, podstupované riziko, nákladový poměr a další charakteristiky. Výkonnost fondu Výkonnost fondu nám dává přehled o tom, jak fond zhodnotil naši investici. Většinou je uváděna dosažená výkonnost v určitém období, například za kalendářní rok, nebo kumulovaný výnos za určitou periodu. To má smysl zvláště u fondů s delším investičním horizontem (akciových a dluhopisových). U fondů peněžního trhu nám postačí výkonnost za poslední rok. Výnos můžeme rozdělit do dvou skupin: kapitálový a příjmový. Kapitálový výnos je spojen s růstem nebo poklesem ceny podílového listu. V případě růstu realizuje investor kapitálový zisk. Vývoj ceny podílového listu se odvíjí od cen podkladových aktiv. Příjmový výnos plyne z úročených cenných papírů (např. dluhopisů) a dividend z akcií. Většina fondů nevyplácí příjmové výnosy, ale reinvestuje je (viz růstový versus výnosový fond z 1. kapitoly). Výkonnost fondu je potom vyjádřena změnou hodnoty podílového listu a čistého obchodního jmění fondu (NAV). Průměrný roční výnos za poslední 3 roky ING Českého akciového fondu činil 33 %. Abychom mohli výnos fondu interpretovat, je nutné ho s něčím porovnat. Jako srovnávací základna se většinou
38
používají burzovní indexy tzv. benchmarky, které se svou skladbou nejvíce podobají portfoliu fondu. Většina fondů má takový index uveden ve statutu fondu a jejich cílem je dosahovat hodnot nad index. Vzhledem k investičnímu zaměření ING Českého akciového fondu je benchmark fondu tvořen: českým indexem PX (52 %), maďarským BUX (20 %), polským WIG (26 %) a slovenským SAX (2 %). Za posledních pět let se průměrná kumulativní výnosnost ING Českého akciového fondu pohybovala nad indexem. V posledních třech letech, ale za benchmarkem již mírně pokulhává. Volatilita - Riziko Na výkonnost fondu volně navazuje volatilita. Při hodnocení fondu musíme vzít v úvahu nejen velikost výnosu, který jsme získali, ale také úroveň podstoupeného rizika. Jen těžko můžeme mezi sebou porovnávat výnos peněžních a akciových fondů jako takový. K zohlednění rizika a volatility existuje široká škála ukazatelů, které se značně liší složitostí výpočtu a způsobem interpretace. Jedním z nich je směrodatná odchylka. S pomocí tohoto ukazatele můžeme měřit, jak tržní hodnota podílového listu fluktuuje v čase. Směrodatná odchylka nám říká, o kolik se v průměru měřená hodnota odchyluje od svého průměru (střední hodnoty). Směrodatnou odchylku vypočteme podle vzorce (3.1).16
1 n σ= ∗ ∑ ( rt − r ) 2 n t =1
(3.1)
Kde: rt … je výnos za období t, r … je střední (průměrná) hodnota výnosu, n … je počet různých výnosů. Pomocí směrodatné odchylky můžeme odhadnout, zhruba v jakých intervalech se bude pohybovat výnos fondu v budoucnosti. Podle definice platí: skutečné výnosy fondu budou kolísat od průměrné roční hodnoty výnosu v pásmu plus/minus směrodatná odchylka v průběhu přibližně dvou třetin časového období a v pásmu 2krát směrodatná odchylka se
16
STEIGAUF, S. Investiční matematika. Praha: Grada, 1999. S. 137. ISBN 80-7169-429-0.
39
budou pohybovat v průběhu 95 % času.17 Například byla-li roční výkonnost ING Českého akciového fondu v roce 2006 12 % a volatilita 16 %, můžeme z 95 % pravděpodobností očekávat, že další rok se výnos bude pohybovat v rozmezí – 20 % až + 44 %. Dalšími ukazateli jsou Jensen alfa, Beta a R-squared. Jensen alfa měří výkonnost fondu nad benchmark při zohlednění rizika. Ukazuje na to, jak je manažer fondu schopen aktivní správou portfolia překonat trh a ne ho pouze kopírovat. Kladná hodnota indukuje, že se mu to daří a naopak záporná neúspěch. Čím vyšší kladná hodnota, tím lépe. Jensen alfa se vypočte takto: výnos fondu - (bezrizikový výnos + (výnos benchmarku – bezrizikový výnos) * beta). Alfa za rok 2006 u sledovaného fondu byla záporná ve výši - 2,33 %, ale v průměru za poslední 3 roky byla 0,18 %. Beta měří systematické riziko spojené s investicí, tedy fluktuaci investice vůči trhu. Jako ukazatel trhu se použije příslušný index (tj. benchmark). Vypočítá se jako podíl kovariance investice a trhu ku rozptylu investice. Dobře diversifikované portfolio, které se pohybuje v souladu s trhem, má hodnotu beta rovnu 1,0. Vyšší hodnoty naznačují nadměrné riziko kolísání ceny cenného papíru. Beta ING Českého akciového fondu byla v roce 2006 0,89. To znamená, vzrostl-li trh o 10 %, vzrostla cena podílového listu o zhruba 9 %. Sílu vypovídací schopnosti bety determinuje ukazatel r-squared. R-spuared měří stupeň vzájemné závislosti mezi fondem a benchmarkem. Hodnoty vyšší než 0,8 indikují vhodnost benchmarku k danému fondu. Rsquared u ING akciového fondu byl v roce 2006 roven 0,98. Výše uvedené ukazatele jsou značně sofistikované. Danou problematiku můžeme běžnému investorovi naznačit i poměrně jednoduše na údaji o nejvyšší a nejnižší ceně podílového listu za periodu. Nejvyšší cena za uplynulý rok u ING Českého akciového fondu byla 2.690 Kč a nejnižší 3.621 Kč. Tudíž v závislosti na tom, kdy klient podílový list během roku prodal nebo koupil mohl tratit či vydělat až 1.000 Kč. Další poměrové ukazatele Poměrové ukazatele měří výkonnost fondu ve vztahu k jeho rizikovosti. Nejznámější poměrové ukazatele jsou Sharpe Ratio a Treynor Ratio. V praxi nám tyto charakteristiky umožňují srovnávání různých fondů, tedy i peněžních s akciovým. Sharpeho poměr ukazuje velikost dodatečného výnosu, který jsme získali při podstoupení určitého rizika. 17
STEIGAUF, S. Fondy: Jak vydělávat pomocí fondů. Praha: Grada, 2003. S. 28. ISBN 80-247-0247-9.
40
Matematicky
můžeme
ukazatel
vyjádřit
takto:
(průměrný
výnos-bezrizikový
výnos)/směrodatná odchylka výnosů. Sharpeho poměr můžeme interpretovat jako poměr hodnoty, o kterou naše investice převýšila úrokové sazby bezrizikových investic (např. státních pokladničních poukázek). Čím vyšší je ukazatel, tím lepší je výkonnost fondu vzhledem ke své rizikovosti. Standardní akciové fondy dosahují hodnoty ukazatele okolo 0,5. Při interpretaci Sharpeho poměru vyvstávají určité problémy, které vycházejí z konstrukce tohoto ukazatele. Sharpeho poměry je třeba porovnávat v druhé mocnině, což vyplývá z použití směrodatné odchylky ve vzorci. Roční Sharpe Ratio ING Českého akciového fondu v roce 2006 bylo 0,51. Treynorův poměr také měří míru výnosu investice dosaženou nad úrokovou míru bezrizikového aktiva na jednotku rizika. Čím vyšší hodnota ukazatele, tím lépe pro investora. Treynorův poměr se vypočte podle vzorce: (očekávaný výnos-bezrizikový výnos)/beta. Poplatková struktura fondu Velmi důležitým faktorem jsou poplatky fondu, které pro nás znamenají náklad a tím snižují výnosnost naší investice. Nejčastěji se setkáme se vstupním poplatkem, výstupním poplatkem a poplatkem za správu. Výše, druh a způsob výpočtu poplatků musí být uveden ve statutu fondu. Vstupní poplatek se účtuje jednorázově při nákupu podílových listů. Bývá stanoven jako procento z investované částky. Běžně se pohybuje v rozmezí od 0 do 5 procent. Obecně platí, že u rizikovějších investic je vstupní poplatek vyšší. Některé investiční společnosti vstupní poplatek neúčtují, ale mají jiný druh poplatku. Tento poplatek
většinou
slouží
na
pokrytí
získávacích
nákladů,
jako
je
provize
zprostředkovatelům a reklama. Poplatek za správu je odměnou investiční společnosti za obhospodařování portfolia fondu. Může činit maximálně dvě procenta z vlastního jmění ročně nebo dvacet procent ze zisku fondu. Poplatek za správu je strháván většinou na denní bázi a je tedy již zahrnut ve výnosu fondu. Výstupní poplatek si může účtovat investiční společnost při zpětném odkupu podílových listů. Většina fondů výstupní poplatek neúčtuje. Případné další náklady musí být uvedeny ve statutu fondu. Většinou se jedná o poplatky za vedení investičního účtu, poplatky depozitáři a za právní služby. Ke sledování nákladové efektivnosti fondu můžeme použít nákladový poměr tzv. TER (total expense ratio). Tento ukazatel se vypočte jako podíl celkových nákladů k čistým aktivům. Samozřejmě, že čím nižší je hodnota TER, tím méně zaplatí klient fondu na nákladech.
41
Obrat fondu Míra obratu portfolia fondu (portfolio-turnover rate) nám říká, jak často mění manažer portfolio fondu. Tedy jak dlouho má cenné papíry v držbě. Pokud je hodnota ukazatele 100 procent, management fondu drží cenné papíry v průměru 1 rok. Průměrná rychlost obratu se pohybuje někde mezi 40 až 100 %. To, jak často manažer mění portfolio, závisí na strategii fondu a druhu podkladových aktiv. Například u derivátů, jako jsou swapy, forwardy, futures a opce, je rychlost obratu poměrně vysoká. Vysoký obrat nám neříká nic o úspěšnosti fondu. Pokud jsou výnosy fondu malé, je lepší přiklonit se k fondu s průměrným obratem. Vysoký obrat může znamenat vysoké náklady. Korelační analýza Při diversifikaci portfolia si můžeme pomoci korelační analýzou. Diversifikací portfolia snižujeme jeho rizikovost, aby se tak opravdu stalo, nesmí být fondy ve výběru vzájemně závislé. Tedy nesmí být všechny navázány na stejný index. Jinak by v případě propadu tohoto trhu klesala hodnota celého portfolia. Vzájemné vazby mezi fondy můžeme měřit pomocí korelačního koeficientu. Korelační koeficient vypočteme pomocí kovariance σx,y a směrodatných odchylek. Korelační koeficient nabývá hodnot z intervalu <-1,1>. Hodnota ukazatele 1 znamená, že fondy jsou pozitivně korelované, a tedy zisky a ztráty u nich budou podobné. Investor se snaží přiblížit k hodnotě 0, kdy budou fondy lineárně nezávislé.
3.2 KVALITATIVNÍ ANALÝZA Na základě výsledků kvantitativní analýzy vybereme fondy, které mají nejlepší hodnoty. U těchto fondů dále zkoumáme kvalitativní ukazatele, které jsou již více subjektivní. Kvalitativní ukazatele posuzují například renomé správce nebo osobnost manažera. Velikost fondu (objem majetku) Velikost fondu se posuzuje podle objemu majetku pod správou. Velké fondy mají zpravidla nižší náklady, jsou lépe diverzifikované a mají lepší přístup k některým investicím. Naopak malé fondy mohou být akceschopnější při výměně portfolia v případě, že je nějaká investice nevýhodná.
42
Management fondu Osoba manažera fondu hraje klíčovou roli ve fondu. Pro budoucího investora je ale velmi těžké zhodnotit jeho kvality. Minimálně se můžeme zaměřit na to, jak dlouho spravuje daný fond a jaké jsou jeho zkušenosti nebo vzdělání. Samozřejmě pokud jsou tyto informace k dispozici. Další výhodou může být, pokud je fond veden týmem manažerů, což může eliminovat chybu jednotlivce. Manažerem ING Českého akciového fondu je Jaroslav Krabec, Ph.D., CFA. Vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na finančních trzích se pohybuje již od roku 1994. Nejprve působil v Komerční bance a v roce 2001 rozšířil tým portfolio manažerů ING Investment management. Investiční strategie Investiční strategie je přímo determinována strukturou portfolia, neboli rozložením různých druhů podkladových aktiv v něm. Musí být jasně specifikována ve statutu fondu. Od investiční strategie se odvíjí profil investora, který do fondu investuje. Konzervativní investor bude vyhledávat fondy s převahou bezrizikových aktiv. Takový investor vloží 90% vkladu do peněžního trhu a kvalitních dluhopisů. Umírněný investor je ochoten podstoupit určité vyšší riziko pod vidinou budoucích zisků, ale vyhledává spíše kvalitní cenné papíry kótované na světových burzách. Vyvážené portfolio umírněného investora může vypadat následovně: 75 % dluhopisy, 20 % akcie a 5 % instrumenty peněžního trhu. Agresivní investor směřuje většinu své investice do akcií. Je ochoten investovat i do akcií menších firem a do firem z tzv. rozvíjejících se trhů. Délka trvání existence fondu Z hlediska důvěryhodnosti je pro nás lepší, pokud fond již nějakou dobu existuje. Je potřeba si dát pozor na různé marketingové tahy managementu fondu. Například načasování založení fondu na dobu, kdy trhy globálně klesají, nám může nadhodnotit výkonnost i na několik let dopředu.
43
Dalšími ukazateli při rozhodování o výběru fondu můžou být: měna, ve které fond investuje, daňový domicil, objemy čistých prodejů, kvalita poskytovaných informací a některé další.18 [1] [11] Zcela specifickou kategorii hodnocení fondů tvoří různé přidělování hvězdiček. V poslední době se můžete s těmito metodami setkat na řadě českých finančních serverů. Toto hodnocení je zaměřeno spíše na méně zkušené investory z řad běžných občanů. Vypovídací schopnost známkování fondů se často velmi různí. U nás nabízí tzv. scoring fondů například server www.penize.cz, který provádí hodnocení českých podílových fondů na základě metodiky CRA Fond Scoringu agentury Moody’s. Hodnocení se provádí podle tří ukazatelů: výkonnost, stabilita a riziko za období jednoho, tří a pěti let. Fondy jsou rozděleny do skupin podle investiční strategie na fondy: peněžní, obligační, balancované a akciové. Na základě vypočtených ukazatelů jsou fondům ve skupině přiděleny známky. Výsledná známka se vypočte aritmetickým průměrem ze známek dílčích. Na základě těchto výsledků jsou fondům prostřednictvím stanoveného algoritmu přidělovány hvězdičky. Nejlepší fondy získají pět hvězdiček.19 Scoring fondů neposkytuje žádné závazné investiční doporučení ani potvrzení budoucího vývoje, ale spíše napomáhá v orientaci mezi fondy. Interpretace výsledků závisí také na kvalitě fondů ve skupině. V zahraniční se k hodnocení fondů používá rating a ranking. Rating je širší ukazatel, jelikož používá prvky kvantitativní i kvalitativní analýzy. Rating fondů provádí například agentura Morningstar. Naproti tomu ranking se zabývá pouze historickou výkonností fondů při zohlednění rizika. Můžete využít například Standard & Poor's Micropal Ranking. [16]
4
OTEVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY V RÁMCI ČESKÉ REPUBLIKY
Dříve než se zaměřím na vývoj kolektivního investování v České republice, podívám se na počátky fondů ve světě. Za první náznaky kolektivního investování můžeme považovat různé spolky, které vznikaly koncem 17. století v Holandsku. Nejednalo se o fondy, jako je
18
ŠIMČÁK, P. Jak hodnotit fondy. Fond Shop: Nezávislý časopis o investování a majetkovém plánování. Brno: 1999, č. 12 a 13. ISSN 1213-7693. 19 Rozpětí mezi nejlepším a nejhorším fondem se rozdělí do pěti pásem. Pět hvězdiček získá fond, jehož výsledná známka se pohybuje v prvních 15 % intervalu mezi nejlepší a nejhorší známkou. Velikost pásem je různá a blíží se normálnímu rozdělení.
44
známe dnes, ale tyto spolky již aplikovaly některé podobné přístupy. Jednalo se o společný nákup podílů na společnostech nebo financování zemědělských půjček, za což náležela jednotlivým členům dividenda. Po určité době byl zisk z prodeje rozdělen mezi zbylé žijící členy. První fond vznikl také v Holandsku pod názvem Eendragt Maakt Magt a byl založen jistým Abrahamem van Ketwichem. Název se dá volně přeložit jako: „V jednotě je síla“. Vznik fondů byl v průběhu let podnícen i v dalších zemích: Francii, Skotsku, Velké Británii. Prostřednictvím fondů byl financován ekonomický rozmach Spojených států. Investovalo se především do železnic, silnic a hypoték. Roku 1868 vzniká The Foreign and Colonial Government Trust, který později slouží právě k těmto účelům. První otevřený podílový fond vznikl v USA v roce 1924 pod názvem Massachusetts Investors Trust. Kolektivní investování bylo negativně ovlivněno velkým burzovním krachem v 30. letech 20. století. V návaznosti na to se začala tvořit legislativa Spojených států regulující oblast fondového investování. Vzniklé právní předpisy se staly kvalitní právní normou a bez velkých změn přetrvaly až do současnosti. Kromě akciových fondů byly v 70. letech zakládány první fondy peněžního trhu, vysoce rizikové dluhopisové fondy (tzv. High Yield), fondy státních dluhopisů a indexové fondy. V 80. letech byly fondy začleněny do individuálního penzijního spoření. V porovnání s ČR mají fondy v USA dlouhou tradici, což se samozřejmě odráží na rozložení aktiv ve fondech a popularitě fond byznysu. V této kapitole se podívám na historii, vývoj a současnost kolektivního investování v ČR. V části 4.2. budu analyzovat nabídku fondů u ING Investment Management a porovnám ING Český akciový fond se sedmi významnými korunovými akciovými fondy. V závěru kapitoly se podívám na objem majetku fondů ve světě a v Evropě. [16]
4.1 HISTORIE,
VÝVOJ
A
SOUČASNOST
KOLEKTIVNÍHO
INVESTOVÁNÍ V ČR Počátky kolektivního investování u nás se datují od začátku devadesátých let minulého století. V těchto letech prošlo kolektivní investování velmi bouřlivých vývojem, který byl spojen s privatizací státního majetku a tvorbou právního rámce samostatné České republiky. V roce 1990 začaly vznikat první investiční společnosti (např. První investiční,
45
a.s., Spořitelní investiční společnost, CF INVEST, spol. s r.o.).20 Kupónová privatizace byla poznamenána nedostatečnou právní úpravou a s ní související malou ochranou investorů. V obou vlnách kupónové privatizace využila většina obyvatel možnosti vložit své investiční kupóny do některého z investičních fondů. V roce 1996 začala přeměna velké části investičních fondů na holdingy, které podléhaly nižší státní regulaci. V průběhu této éry se z majetku fondů odčerpala aktiva ve výši zhruba 50 miliard korun. Krize systému vyvrcholila „vytunelováním“ řady společností a vedla ke ztrátě důvěry běžných občanů v kolektivní investování. Reakcí na výše zmíněnou situaci byla novela zákona o investičních společnostech a investičních fondech z roku 1998, vznik Unie investičních společností UNIS ČR21 a založení Komise pro cenné papíry. V souvislosti s novou legislativou a zbudováním dozoru nad kapitálovým trhem došlo k zásadnímu poklesu počtu investičních společností. Dále byl odstartován proces přeměny investičních a uzavřených podílových fondů na otevřené podílové fondy. Lhůta pro přeměnu byla stanovena na konec roku 2002. Vzhledem k soudním sporům musela být tato lhůta několikrát prodloužena. Konečné datum pro přeměnu bylo stanoveno na konec roku 2005. V souvislosti s naším vstupem do Evropské unie se stávající právní úprava jevila jako nevhodná a zákon o investičních společnostech a investičních fondech byl nahrazen zákonem o kolektivním investování s účinností od 1. 5. 2004. V řadě poslední novela zákona o kolektivním investování proběhla v květnu minulého roku a v současné době se již pracuje na další. Z pohledu ochrany investora a implementace standardů Evropské unie můžeme považovat naši právní úpravu kolektivního investování za poměrně kvalitní. Ovšem vzhledem k některým ostatní zemím Evropy, jako Lucembursko nebo Irsko, obsahuje naše legislativa prvky přeregulovanosti a málo podporuje rozvoj kapitálového trhu. Abychom se mohli zařadit mezi velké hráče kapitálového trhu musíme začlenit některé nové investiční produkty do našich zákonů a v rámci evropských směrnic zvolit liberálnější přístup k celému fond byznysu. Necháme se překvapit jakým směrem se bude ubírat další novela. Tabulka č. 2 dává přehled o vývoji počtu tuzemský subjektů kolektivního investování od roku 1994 až do současnosti. [26]
20
Později Investiční a poštovní banka, Investiční společnost České spořitelny, a.s., ČSOB investiční společnost, a.s.). 21 Dnešní AFAM ČR.
46
Tabulka 2 Vývoj počtu tuzemský subjektů kolektivního investování v letech 1994–200622 1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
IS
158
159
153
117
99
79 (27) 105 (55)
71 (35) 85 (52)
65 (41) 74 (54)
60 (41) 63 (55)
54 (39) 52 (48)
47 (38) 46 (44)
26 (17) 46 (46)
30 (15) 46 (35)
IF
280
258
173
117
84
PF
275
272
296
233
184
124
94
92
92
66
62
65
75
UPF
n.a.
164
174
92
47
19
7
4
0
0
0
0
0
OPF
n.a.
108
122
141
139
105
87
88
92
66
62
65
75
Vysvětlivky: IS – investiční společnost, IF – investiční fond, PF – podílový fond, UPF – uzavřený podílový fond.
Zdroj: FRÜHAUF, L. Minulost, současnost a budoucnost kolektivního investování v ČR. [Diplomová práce] Praha: Univerzita Karlova v Praze – Fakulta sociálních věd. S. 42. 2005.; www.cnb.cz, www.efama.org.cz. Z tabulky vyplývá, že počet subjektů kolektivního investování v průběhu posledních 13 let rapidně klesal. Všechny uzavřené podílové fondy se stihly přeměnit na otevřené do konce roku 2002. U investičních fondů trvala transformace déle, ale ke konci roku 2005 klesl počet aktivně působících investičních fondů na nulu. Koncem roku 2006 u nás působilo aktivně 15 investičních společností, které obhospodařovaly 75 domácích otevřených podílových fondů. Počet investičních společností v likvidaci klesl na 15. Tabulka č. 3 udává počet registrovaných podílových fondů Českou národní bankou k 12. 5. 2007. Tabulka 3 Registrované podílové fondy v ČR k 12. 5. 2007 REGISTROVANÉ FONDY ČNB Standardní otevřené podílové fondy
31
Speciální otevřené podílové fondy
70
Zahraniční fondy v režimu evropského pasu 1278 Zahraniční speciální fondy Celkem
13 1392
Zdroj: www.cnb.cz
22
Poznámka: čísla v závorkách udávají počet subjektů v likvidaci nebo v nucené správě.
47
Začátkem května 2007 evidovala ČNB 29 investičních společností oprávněných poskytovat v ČR služby s 1291 fondy, přičemž 1278 jich podnikalo na základě jednotné evropské licence. Celkově můžou investoři využít nabídky téměř 1.400 fondů. Podle informací AFAM ČR byla nabídka fondů v ČR za rok 2006 rozšířena o 299 nových podílových fondů. Koncem února AFAM ČR evidoval 74 domácích otevřených fondů, z toho 67 jich bylo z řad členských společností.23 Přehled 67 domácích otevřených fondů členů AFAM ČR najdete v příloze č. II. [27] V roce 1999 objem majetku pod správou členů AFAM ČR činil více než 100,6 miliard korun. V průběhu let 2000 a 2001 došlo k poklesu majetku ve fondech v řádu dvou desítek miliard korun. Tento trend byl způsoben v důsledku transformace a zrušení řady uzavřených a investičních fondů. Od roku 2002 vidíme konstantní nárůst prostředků ve fondech (viz graf č. 7). Majetek v podílových fondech dosáhl koncem roku 2006 271 mld. Kč, což znamená více než dvojnásobný nárůst oproti roku 2002. Objem majetku v zahraničních fondech rostl rychlejším tempem než u fondů domácích a v roce 2006 se zahraniční fondy podílely již 42 % na celkovém majetku fondů. Graf č. 7 podává přehled o vývoji majetku v podílových fondech v ČR v letech 2002 – 2006.
23
Sedm fondů společností Prosperita investiční společnost a.s. a CRADIT SUISSE ASSET MANAGEMENT Investiční společnost a.s. nejsou členy AFAM ČR.
48
Graf 7 Vývoj majetku v podílových fondech v ČR v letech 2002 – 2006 300
Domácí
Zahraniční
271 250
246
246
96
97
143
150
149
152
156
2005
I.Q 06
II. Q 06
III. Q 06
IV. Q 06
231
200 (mld. Kč)
173 150
255
88
103
115
151 60
131 46 31
100
50
100
105
113
2002
2003
2004
0
Zdroj: Tisková konference AKAT a AFAM. [online]. [cit. 21. února 2007]. Dostupné z: < http://www.akatcr.cz/data/articles/down_1042.pdf> K 31.12.2006 dosáhla hodnota investovaného majetku do podílových fondů v České republice hodnoty 271 294 171 735 korun českých. Oproti minulému roku se jedná o nárůst ve výši 40 mld. Kč, což znamená 17,35 % tempo růstu. Sice se tak nepodařilo zopakovat rekordní nárůst o 58 mld. Kč z předchozího roku, ale i tak se jedná o slušný výsledek. Po silné letní korekci akciových trhů začali investoři přeskupovat své prostředky do zajištěných fondů. Ty, zaznamenaly rekordní nárůst ve čtvrtém čtvrtletí roku 2006. Investoři stále drží nejvíce majetku v nejkonzervativnějším typu investice a to v peněžních fondech 105 mld. Kč. Markantní je tento podíl hlavně u domácích fondů, kde fondy peněžního trhu tvoří téměř polovinu celkového majetku v domácích fondech. Při srovnání s ostatními evropskými zeměmi máme nadprůměrné množství majetku v těchto fondech. Z dat EFAMA vyplývá, že máme čtvrtý nejvyšší podíl majetku v domácích peněžních fondech hned za Tureckem, Maďarskem a Slovenskem (viz. příloha III). Oproti tomu máme velmi málo peněz v akciových fondech. V domácích fondech činí podíl akciových fondů pouze něco okolo 8 %, u zahraničních fondů je situace o něco lepší 22 %. Celkový
49
majetek v ostatních fondech se s výjimkou fondů fondů pohybuje okolo 40 mld. Kč. Detailní rozdělení majetku do jednotlivých kategorií fondů přináší tabulka č. 4. Tabulka 4 Majetek v otevřených podílových fondech dle typů k 31.12. 2006 Typ fondu
Objem majetku (mld. Kč) domácí
zahraniční
celkem
Fondy peněžního trhu
77
28
105
Dluhopisové fondy
25
16
41
Akciové fondy
12
25
37
Fondy smíšené
27
7
34
10,4
0,6
11
5
38
43
156
115
271
Fondy fondů Zajištěné fondy Celkem
Zdroj: Tisková konference AKAT a AFAM. [online]. [cit. 21. února 2007]. Dostupné z: < http://www.akatcr.cz/data/articles/down_1042.pdf> Zatímco v předchozí tabulce jsme se dívali na rozdělení majetku ve fondech jako na statickou veličinu, následující tabulka nám nastíní změnu objemu majetku v jednotlivých investičních kategoriích v roce 2006. Největší nárůst téměř 19 miliard korun zaznamenaly zajištěné fondy. Přestože v peněžních fondech klienti drží většinu majetku, zaznamenaly za poslední rok odliv ve výši téměř 2,4 miliard korun. Současné nízké úrokové sazby příliš nepřejí výnosnosti dluhopisových fondů, což se zřejmě projevilo ve snížení majetku o zhruba 2,4 miliard korun. Akciím se v posledních letech daří, o tom také svědčí druhý nejvyšší nárůst majetku o téměř 13 mld. Kč. Fondy fondů vzrostly pouze o 7 mld. Kč, ale vzhledem k malému množství majetku v těchto fondech se jednalo o nárůst ve výši téměř 160 %. Fondy smíšené zaznamenali nárůst okolo 6 mld. Kč, což signalizuje mírný odklon od těchto typů aktiv. Tabulka č. 5 zachycuje změnu majetku v jednotlivých fondech za poslední rok.
50
Tabulka 5 Roční změna v objemu aktiv fondů k 31. 12. 2006 Roční změna
Typ fondu
v%
v mld. CZK
Fondy peněžního trhu
- 2,23
- 2,397
Dluhopisové fondy
- 5,36
- 2,354
Akciové fondy
53,98
12,842
Fondy smíšené
22,57
6,227
158,98
6,884
Zajištěné fondy
79,38
18,924
Celkem
17,35
40,125
Fondy fondů
Zdroj: Tisková konference AKAT a AFAM. [online]. [cit. 21. února 2007]. Dostupné z: < http://www.akatcr.cz/data/articles/down_1042.pdf> Na závěr ještě nabízím graf č. 8, který přehledným způsobem mapuje rozložení majetku zahraničních a tuzemských fondů působících v ČR do jednotlivých investičních tříd. Graf 8 Trh podílových fondů v ČR dle typů k 31. 12. 2006
Fondy fondů 4,1%
Zajištěné 15,8% Peněžního trhu 38,8%
Akciové 13,5%
Smíšené 12,5%
Dluhopisové 15,3%
Zdroj: Tisková konference AKAT a AFAM. [online]. [cit. 21. února 2007]. Dostupné z: < http://www.akatcr.cz/data/articles/down_1042.pdf>
51
Za posledních 16 let ušlo kolektivní investování v České republice značný kus cesty. Po překotném vývoji v průběhu kupónové privatizaci se mu, ale podařilo zvonu stabilizovat a opět získat důvěru investorů. Většina investorů je stále velmi konzervativní, což může být odrazem právě doby minulé. V posledním roce směřovalo nejvíce majetku do strukturovaných typů fondů (zajištěných). Je otázkou zákonodárců, zda umožní rozšířit nabídku fondů o další sofistikované produkty a podpoří tak rozvoj fondového investování v ČR. [20] [21]
4.2 OTEVŘENÉ PODÍLOVÉ FONDY U ING GROUP Mezi pětici nejvýznamnější investičních společností v České republice patří skupina České spořitelny, skupina ČSOB, skupina Komerční banky, UniCredit Group a ING Group. Nabídka všech těchto investičních společností je velmi pestrá a široká. V práci se zaměřím na nabídku posledně zmíněné společnosti. ING Group je s obhospodařovaným majetkem ve výši 17,6 mld. Kč pátým největším zprostředkovatelem působícím na trhu otevřených podílových fondů v ČR. Jedná se o mezinárodní finanční skupinu holandského původu, jejíž činnost v oblasti kapitálového trhu v ČR zastřešuje dceřiná společnost ING Investment Management. ING nabízí 23 růstových (kapitalizačních) fondů, které reinvestují zisk a 3 výnosové (dividendové) fondy, které pravidelně vyplácejí výnos. Dividendové fondy jsou z pohledu konstrukce koncipovány spíše pro větší investory (PO, firmy, pojišťovny, obce). Velikost počátečního vkladu je u nich omezena na minimálně 500.000 Kč. Zajímavostí u ING fondů je, že to jsou všechno zahraniční fondy založené v Lucembursku jako pod-fondy tzv. SICAVů. SICAV (Société d´Investissement á Capital Variable) neboli společnost s proměnlivým kapitálem, jsou standardní správcovské společnosti zakládané v zahraničí, které splňují normy Evropské unie. ING fondy spravuje celkem pět SICAVů, jejich přehled najdete níže.
52
Investiční společnosti SICAV emitenti cenných papírů ING Fondů: •
ING International SICAV,
•
ING International (II) SICAV
•
ING (L) Invest SICAV,
•
ING (L) Renta SICAV,
•
ING Index Linked Funds SICAV,
•
ING Index Linked Funds II SICAV.
Majetek jednotlivých fondů je na úrovni SICAVů zdaňován sazbou ve výši od 0,01 % až 0,06 % ročně z celkového objemu aktiv fondů. V současné době se již nedá jasně říct, zda je tento daňový režim výhodnější oproti ČR (5 % sazba daně ze zisku). Dříve, kdy u nás fondy podléhaly 25 % sazbě daně z příjmů, tomu tak jistě bylo. Ovšem Lucemburské fondy se vyznačují velmi kvalitní a profesionální správou aktiv a příznivým právním prostředím pro fondový byznys. Většina ING fondů u nás působí na základě jednotného evropského pasu, celkem 20 z 23 fondů. Tyto fondy splňují požadavky práva Evropského společenství a mohou nabízet své služby v rámci kterékoli země EHP na základě autorizace příslušného lucemburského orgánu dohledu. Kromě fondů s pasem ING nabízí ještě tyto 3 zahraniční speciální fondy v ČR: •
ING International (II) Český fond peněžního trhu,
•
ING International (II) Slovenský dluhopisový fond,
•
ING International (II) Slovenský fond peněžního trhu.
Přehled nabízených fondů u ING naleznete v tabulce č. 6.
53
Tabulka 6 Nabídka fondů ING Group ING FONDY
MĚNA
Fondy peněžního trhu ING INTL. II Český fond peněžního trhu ING INTL. II Slovenský fond peněžního trhu
CZK SKK
Dluhopisové fondy ING INTL. Český fond obligací ING INTL. II Slovenský dluhopisový fond ING (L) Renta Fund Dollar ING (L) Renta Fund Euro ING (L) Renta Fund Euromix Bond ING (L) Renta Fund Global High Yield ING (L) Renta Fund World
CZK SKK USD EUR EUR EUR EUR
Akciové fondy ING INTL. Český akciový fond ING (L) INVEST US (ECC) ING (L) INVEST Global High Dividend ING (L) INVEST Biotechnology ING (L) INVEST Computer Technologies ING (L) INVEST Emerging Markets ING (L) INVEST Emu Equity ING (L) INVEST European Equity ING (L) INVEST World ING (L) INVEST European Small Caps ING (L) INVEST Materials ING (L) INVEST Japan
CZK USD EUR USD USD USD EUR EUR EUR EUR USD JPY
Click fondy ING INDEX LINKED FUND II CZECH CONTINUOUS CLICK FUND EURO ING INDEX LINKED FUND CONTINUOUS CLICK FUND EUROTOP 100
CZK EUR
Zdroj: www.ingfondy.cz Základní nabídku ING fondů tvoří 2 fondy peněžního trhu, 7 fondů dluhopisových a 12 akciových. Dále nabídku doplňují dva click fondy s ochranou kapitálu. Klient může využít investování v českých a slovenských korunách, eurech, dolarech a japonských jenech. ING nenabízí žádné smíšené fondy, ale klient může využít 4 strategií, kde jsou pro něj fondy již v určitém poměru namíchány (konzervativní, vyvážená a světová dynamická strategie).24 Historickou kumulativní výnosnost jednotlivých fondů najdete v příloze IV. 24
Konzervativní strategie: 50 % ING Český fond peněžního trhu, 50 % ING Český fond obligací. Vyvážená strategie: 40 % ING Český fond obligací, 30 % ING Český fond peněžního trhu, 30 % ING Český akciový fond. Světová dynamická strategie: 50 % ING Invest European Equity, 30 % ING Invest US (ECC),20 % ING Invest Global High Divident.
54
4.2.1
ANALÝZA ING ČESKÉHO AKCIOVÉHO FONDU
V této části nejprve představím ING Český akciový fond a poté provedu porovnání se sedmi významnými korunovými akciovými fondy. Oficiální název fondu je ING International – Czech Equity a má přidělen ISIN LU0082087353. Fond je denominován v českých korunách. Investiční strategie fondu se zaměřuje na středoevropské akcie. Kvalifikovaná většina aktiv (51 %) je investována do cenných papírů obchodovaných na regulovaném trhu v ČR. Dále se zaměřuje fond na tyto země: Polsko, Maďarsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko, Chorvatsko a Slovinsko. Z hlediska
odvětví
se
portfolio
fondu
zaměřuje
především
na
bankovnictví,
telekomunikace, farmacii a energetiku. Záměrem fondu je těžit z rychlého růstu jednotlivých ekonomik, z privatizací státních podniků a z výhod vyplývajících z členství v Evropské unii. Krátkodobé poklesy hodnoty portfolia fondu by měly být vyváženy vyšším celkovým očekávaným výnosem v delším období. Z analyzovaných ukazatelů v kapitole 3. vyplynulo, že fond netrpí přílišnou fluktuací a vyvíjí se v souladu s trhem (Beta, R-squared). Ukazatel pro hodnocení kvality aktivního řízení portfolia se v posledním roce dostal do záporných čísel, ale v předchozích třech letech se v průměru ročně pohyboval mírně nad nulou. Zprávu o hodnocení ING Českého akciového fondu ke konci roku 2006 naleznete v příloze V. ING fond českých akcií porovnám se 7 konkurenčními fondy. Bude se jednat o fondy s převahou akcií v portfoliu, které jsou denominované v české měně. Výnos ING Českého akciového fondu za rok 2006 činil 11,83 %, což je značný pokles oproti minulému roku (39,52 %), ale i tak se zařadil mezi nejlépe hodnocené korunové akciové fondy v ČR. Tabulka č. 7 porovnává vybrané akciové korunové fondy z hlediska velikosti majetku ve správě, dlouhodobého a krátkodobého výnosu a scoringu.
55
Tabulka 7 Porovnání vybraných korunových akciových fondů ke konci dubna 2007 Fond ING Český akciový fond ISČS Sporotrend ČSOB akciový mix Conseq akciový ČPI Globálních značek Pioneer akciový fond IKS Světových indexů AKRO nových ekonom. Zdroj: www.penize.cz
ČOJ ČOJ na PL (mil.CZK) (CZK) 7.527 5.635 1.637 1.053 1.004 882 742 298
3.985 2,1550 1,0997 264 1,2087 0,9958 0,6236 3,0110
Výnos za rok (%) 17,66 6,55 12,05 16,87 8,44 10,30 6,98 20,10
Výnos za 5 let25 (%) 279 185 42 188 31 25 -11 58
Scoring n.a. **** ***** n.a. **** **** ** ***
Mezi tři největší korunové akciové fondy patří ING Český akciový fond, Sporotrend Investiční společnosti České spořitelny a Akciový mix Československé banky. ING fond je se 7,5 mld. Kč pod správou vůbec největším korunovým akciovým fondem u nás. Nejlépe se podle roční výkonnosti dařilo fondu společnosti AKRO, který dosáhl zhodnocení ve výši 20 %. Následuje ho fond Conseq akciový s téměř 17 % a nejlepší trojici uzavírá ING Český akciový fond 17,66 % (za první 4 měsíce roku 2007 posílil o téměř 6 %). Slušného zhodnocení dosáhl i Pioneer akciový. AKRO sice zhodnotil prostředky klientů za poslední rok nejvíce, ale jeho výkonnost vzhledem ke konkurenci a z dlouhodobého hlediska není nijak slavná (58 % za pět let). Naproti tomu ING Český akciový fond vložené prostředky za pět let téměř ztrojnásobil (279 %). Podle scoringu serveru Penize.CZ má nejlepší hodnocení pěti hvězdiček ČSOB akciový mix. Po čtyřech hvězdičkách získal Sporotrend ISČS, Fond globálních značek společnosti ČP Invest, a Pioneer akciový. Fond ING a společnosti Conseq nebyly zařazeny do hodnocené skupiny. ING Český akciový fond je hodnocen prestižním ratingem společnosti Morningstar. V rámci Overall Morningstar Rating získal ING Český akciový fond pět hvězdiček a zařadil se tak mezi desetinu nejlepších fondů dle dlouholeté výkonnosti v kategorii Emerging Europe vyjádřené v eurech. Zpravidla platí, že poplatky akciových fondů jsou vyšší než u méně rizikových podílových fondů, a to z důvodu vyšších nároků na správu portfolia. Výše poplatků bývají často 25
Jedná se o kumulovaný výnos za pět let.
56
odstupňované od velikosti investované částky. Pro naše potřeby uvažujeme vstupní investici ve výši 50.000 Kč, což spadá do nejvyšší sazby u všech sledovaných fondů. S rostoucí částkou dochází k poklesu poplatku. Vstupní poplatek se platí jednorázově na začátku investování. Z údajů v tabulce vyplývá, že ING akciový fond se řadí spíše mezi dražší produkty se vstupním poplatkem ve výši 3,8 %. Situace u poplatku za správu je poměrně vyrovnaná, v průměru se pohybuje okolo 2 %, což je jeho maximální výše. Poplatek za správu je jediným zdrojem finančních prostředků investiční společnosti a informace o jeho výši a způsobu stanovení najde klient ve statutu fondu. Správní poplatek je účtován průběžně a odráží se v nižší výnosnosti fondu. Většina společností neúčtuje žádný poplatek při odkupu podílových listů. Výjimkou je investiční společnost Komerční banky (IKS) a AKRO. U IKS se jedná o jiný druh poplatkové politiky, kdy účtují nulový vstupní poplatek. U společnosti AKRO je výstupní poplatek stanoven paušálem 60 Kč. Tabulka č. 8 podává přehled o výši tří základních poplatků u sledovaných akciových fondů. Tabulka 8 Poplatky akciových fondů Fond ING Český akciový fond ISČS Sporotrend ČSOB akciový mix Conseq akciový ČPI Globálních značek Pioneer akciový fond IKS Světových indexů AKRO nových ekonom. Zdroj: www.penize.cz
Vstupní poplatek (%) 3,8 1,75 2,5 5 4 3,5 0 5
Poplatek za správu (%) 2 1,80 2 2 2 2 1,5 2
Výstupní poplatek (%) 0 0 0 0 0 0 3 (60 Kč)
Ve třetí kapitole jsme si naznačili komplexnost a složitost hodnocení fondů, proto nemůžeme z výše uvedených statistik dělat reprezentativní závěry. Zvláště co se týče nákladové efektivity, zdaleka nemusí platit, že levný produkt je kvalitnější. Pokud jsou vyšší poplatky odrazem kvalitní správy fondu, tak se takto utracené peníze klientovi mnohonásobně vrátí v budoucnosti. To může být případ ING akciového fondu, který za pět let téměř ztrojnásobil peníze klientů. Dále je sporná otázka porovnatelnosti jednotlivých
57
fondů. Z geografického hlediska investují jednotlivé fondy do různých akcií. Například ING fond je zaměřen pouze na středoevropské akcie, a ochuzuje se tak o možnost participovat na výnosnosti východoevropských akcií, což samozřejmě také souvisí s různou úrovní rizika. Takto získaná data nemůžou být v žádné případě použita jako investiční doporučení. Pro hlubší analýzu je potřeba se obrátit na odborníky. Při zpracování dat jsem vycházela z předchozí analýzy pana Bc. Michaela Brože z ING.
4.3 POHLED
NA
FONDY
V CELOSVĚTOVÉM
A
EVROPSKÉM
MĚŘÍTKU AFAM ČR je aktivním členem Evropské federace investičních společností a fondů a asset managementu EFAMA. Zástupcem AFAM ČR ve sdružení je Ing. Martin Hanzlík, který působí v Radě ředitelů EFAMA. Dříve EFAMA vystupovala pod zkratkou FEFSI, ale poté, co začlenila do svých aktivit i správu majetku, se přejmenovala na EFAMA. EFAMA poskytuje celosvětová souhrnná data za sektor fondů a asset managementu. Trh byl v roce 2006 negativně ovlivněn silným poklesem cen světových akcií v období od poloviny května do konce července. V druhé polovině roku došlo k ozdravení trhů a celkově můžeme rok 2006 hodnotit z pohledu fondů jako úspěšný. Z dat EFAMA vyplývá, že objem majetku ve fondech se celosvětově zvýšil za rok 2006 o 3,5 % na 16,5 trilionů euro. Největší nárůst zaznamenaly akciové fondy (5,8 %), následované fondy smíšenými (3,7 %). Celosvětově počet nabízených fondů ke konci prosince 2006 dosáhl 61.506. V porovnání se světem působilo ke konci stejného období u nás pouze 75 fondů s domicilem v ČR. Celkově u nás koncem února letošního roku nabízelo své služby téměř 1.400 fondů. Graf č. 9 mapuje rozložení majetku ve fondech v rámci celého světa.
58
Graf 9 Světové rozložení majetku v podílových fondech ke konci roku 2006
Balanced-Mixed 10%
Other/Unclasified 7%
Bond 18%
Equity 47%
Money Market 18%
Zdroj: DELBECQUE, B. Trends in the European Investment Fund Industry in the Fourth Quarter of 2006 and Results for the Full-Year 2006. [Statistical Release] Brussels: European Fund and Asset Management Association, 2007. Page 4. Nejvíce peněz směřuje do akciových fondů 47 %. Dluhopisové a fondy peněžního trhu mají svorně po 18 % a smíšené fondy zaujímají 10 %. Zbylých 7 % tvoří fondy specifické, jako: fondy fondů, zajištěné a hedgové fondy. Trend v ČR je jiný. Nejvíce majetku máme uloženo ve fondech peněžního trhu 38,8 %. Akciové fondy s 13,5 % zaujímají až třetí místo za fondy dluhopisovými 15,3 %. Co se týče evropských podílových fondů, objem majetku pod správou vzrostl v porovnání s předchozím rokem o 14,9 % na celkových 7.574 bilion euro. Z toho 8 % činil čistý příliv kapitálu a 8 % bylo na vrub zhodnocení. Evropská legislativa rozděluje fondy na tzv. UCITS a non-UCITS. UCITS fondy zaujímají téměř 80 % evropského trhu s fondy. Koncem roku 2006 v nich bylo investováno 5.974 bilionu euro z celkových 7.574 bilionů euro. Graf rozdělení majetku do UCITS a non-UCITS fondů v letech 2002 až 2006 najdete v příloze č. VI. Největší podíl na aktivech ve fondech má Lucembursko 24,4 %, Francie 19,7 % a Německo 13,4 %. Největší pětku uzavírá Velká Británie s 10,3 % a Irsko s 9,5 %
59
podílem na trhu. V porovnání s 23 sledovanými zeměmi se Česká republika (0,08 %) s objemem majetku v domácích fondech 5.693 euro umístila na předposledním místě před Slovenskem (0,04 %). Úplnou tabulku s rozdělením majetku ve fondech podle zemí najdete v příloze č. VII. [22]
5
POSTAVENÍ PODÍLOVÝCH FONDŮ NA FINANČNÍM TRHU
V této kapitole nejprve představíme jednotlivé finanční produkty, konkrétně se bude jednat o termínované vklady, stavební spoření, penzijní připojištění, životní pojištění, a poté je porovnám s investováním do podílových fondů. Ve srovnání budu odmýšlet od individuálních investorů, kteří investují na veřejných trzích, jelikož vzhledem k výše zmíněným produktům využívá těchto služeb minoritní počet běžných občanů.26
5.1 CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH FINANČNÍCH PRODUKTŮ Za posledních pět let zhodnotily nejlepší akciové fondy vložené prostředky až na trojnásobek. V této podkapitole se podívám jaká je situace u ostatních investičních nástrojů. Zaměřím se především na jejich specifika a výnosnost. Bankovní vklady Různé obdoby spořících a termínovaných vkladů patří mezi základní bankovní služby. Spořící vklady se většinou uzavírají jako doplněk běžného účtu, kam můžeme posílat přebytečné peníze. Jsou uzavírány na dobu neurčitou. V případě výběru peněz musíme počítat s výpovědní lhůtou, která může činit i několik týdnů nebo sankčním poplatkem. Výnosy z vkladů jsou zdaněny 15 % srážkovou daní. V případě úpadku banky jsou naše vklady ze zákona pojištěny do výše 90 % vkladu, maximálně však do částky odpovídající 25.000 euro. Zcela ojedinělým produktem mezi bankovními vklady je spořící konto společnosti ING, které nabízí 2 % roční úrok bez ohledu na výši ukládané částky a standardní služby spojené se zřízením a vedením účtu jsou zcela zdarma. Peníze je možné v případě potřeby vybrat ihned bez jakékoli výpovědní lhůty. Na rozdíl od spořících vkladů jsou termínované vklady zakládány na dobu určitou. Výše úroku bývá odstupňována podle velikosti vkladu a doby, na kterou jsou prostředky ukládány. Podstata produktu 26
Dle ČNB banky měli obchodníci s cennými papíry 115 tis. aktivních zákaznických smluv k 31. 12. 2005.
60
spočívá v tom, že bance svěříme naše peníze na určitou dobu za předem stanovený úrok. Nevýhodou je nízká likvidita takto uložených prostředků. V případě předčasného výběru peněz musíme počítat s vysokými sankcemi ze strany banky. Stejně jako u spořících vkladů jsou naše peníze ze zákona pojištěny a výnosy zdaněny 15 % srážkovou daní u zdroje (tedy banky). Přehled nejlépe úročených ročních vkladů dle výše vložené částky nabízí tabulka č. 9. Tabulka 9 Nejvýnosnější roční vklady k 19. 4. 2007 Vklady do 30.000 Kč IC Banka WSPK (Waldviertler Sparkasse) Česká spořitelna ČSOB Raiffeisenbank
Úroková sazba v % 1,49 1,36 1,28 1,28 1,06
Vklady do 50.000 Kč IC Banka WSPK (Waldviertler Sparkasse) Česká spořitelna ČSOB GE Money Bank
1,49 1,36 1,28 1,28 1,28
Vklady do 100.000 Kč IC Banka WSPK (Waldviertler Sparkasse) Komerční banka Česká spořitelna ČSOB
1,49 1,36 1,30 1,28 1,28
Vklady do 500.000 Kč IC Banka WSPK Komerční banka Česká spořitelna ČSOB
2,00 1,70 1,56 1,53 1,53
Zdroj: BANKY. Nejvýnosnější vklady (k 19. 4. 2007). Hospodářské noviny. Praha: 2007, č. 78., s. 31. ISSN 0862-9587. Pokud porovnáme průměrnou míru inflace za rok 2006 ve výši + 2,5 % s jednotlivými úrokovými sazbami v tabulce, dojdeme k názoru, že ani roční termínový vklad neuchová kupní sílu našich peněz. Nejvyšší úrokovou míru nabízí IC banka pro vklady do 500.000 Kč, v tomto případě by došlo v porovnání s loňskou inflací k znehodnocení ve výši 0,5 %. Úrokové sazby jsou uvedeny v hrubé výši, tedy bez ohledu na 15 % daň z výnosů.
61
Stavební spoření Stavební spoření může fungovat také jako velmi výhodná investice, která je prakticky bez rizika. Pro získání maximálního výnosu je nutné získat celou státní podporu, která činí 15 % z roční naspořené částky, maximálně však do 20.000 Kč. U smluv do konce roku 2003 stačí vložit během roku 18.000, z čehož se počítá příspěvek ve výši 25 %. Z pohledu stavební spořitelny je jedno, zda ukládáte prostředky průběžně nebo jednorázově ke konci roku. Maximální státní příspěvek tedy činí 3.000 Kč ročně, u starších smluv až 4.500 Kč ročně. Takto z nově vložených peněz získáme 15 % nebo až 25 % výnos, ovšem předchozí úspory jsou dále úročeny jen sazbou okolo 2 % ročně. Výnosy ze stavebního spoření jsou osvobozeny od daně z příjmu. Jen těžko budeme na trhu hledat obdobný produkt. Použití peněz není nijak účelově omezeno s výjimkou čerpání úvěru. Likvidita peněžních prostředků ve stavebním spoření je omezena potřebou minimální doby existence, která u starších smluv činí pět let a u mladších smluv ještě dokonce o rok déle. V případě nedodržení této podmínky klient přijde o veškerou státní podporu a zaplatí poplatek stavební spořitelně ve výši 0,5 % z cílové částky. V případě dodržení tohoto časového horizontu může naše skutečná roční míra zhodnocení dosáhnout až 7 %. U starších smluv, které běží 5 let, může náš čistý roční výnos dosáhnout až 13 %. Ve stavebním spoření můžeme pokračovat i nadále, ale nesmíme přespořit stanovenou cílovou částku. Otázkou je výhodnost takového chování, jelikož stále větší objem úspor bude úročen pouze cca 2 %, což se odrazí na snižujícím se efektivním zhodnocení. Dále můžeme stavební spoření využít jako prostředek k financování koupě nemovitosti prostřednictvím řádného nebo překlenovacího úvěru. Při pohledu na růst cen nemovitostí za poslední roky je taková investice bezesporu výhodná. Pro získání nároku na řádný úvěr ze stavebního spoření musí klient splnit 3 základní podmínky: ukládat po dobu alespoň 2 let, naspořit minimálně 40 % cílové částky a dosáhnout určité bonity, měřené časovým kumulativním číslem. Výše tohoto ukazatele se odvíjí od velikosti úložky a doby spoření. Klienti, kteří nesplňují výše uvedené, mohou požádat o překlenovací úvěr. V době překlenovacího úvěru se umořují pouze úroky, a to ve výši celé cílové částky bez ohledu na výši již naspořených prostředků. Po splnění parametrů se překlenovací úvěr přemění na řádný. Výhodou oproti hypotečnímu úvěru je, že ho může klient kdykoli bez penalizace splatit. Také vyřízení a vedení úvěru je výrazněji levnější. Další předností je nižší pevná úroková sazba z úvěru.
62
Penzijní připojištění Dalším možným investičním nástrojem je penzijní připojištění. Z konstrukce tohoto produktu vyplývá, že se v podstatě jedná o spoření na stáří. I penzijní připojištění se řadí mezi produkty podporované státem. Státní podpora je dvojího druhu: daňové odpočty a státní příspěvek. Pro získání nároku na státní podporu musí být splněny určité podmínky. Penzijní připojištění musí být placeno alespoň 5 let a lze ho vybrat až po dovršení 60 let. Státní příspěvek je diferencován podle výše příspěvku účastníka a maximálně dosahuje 150 Kč (při příspěvku 500 Kč a více). Příspěvky nad 500 Kč měsíčně, tedy 6000 Kč ročně, jsou daňově uznatelným nákladem až do výše 18.000 Kč. Dále stát motivuje zaměstnavatele, aby svým zaměstnancům přispíval na penzijní připojištění. Příspěvky zaměstnavatele na účet zaměstnance jsou do 3 % vyměřovacího základu pro pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení zaměstnance daňově uznatelné a do 5 % stejného vyměřovacího základu nepodléhají pojistnému na zdravotní a sociální zabezpečení. Penzijní připojištění se státním příspěvkem můžou občané využít od roku 1994. Z původních 46 penzijních fondů u nás v současné době aktivně působí 9. Přehled o výnosnosti jednotlivých fondů najdete v tabulce č. 10. V tabulce již nenajdete Hornický penzijní fond a ani Zemský penzijní fond, které jsou postupně začleňovány do struktur skupiny ČSOB. Tabulka uvádí historickou výkonnost fondů, které jsou v současnosti aktivní, a nebere v úvahu slučování mezi jednotlivými fondy.
63
Tabulka 10 Výnosnost penzijního připojištění 2002 - 2006 Penzijní fond
2002
2003
2004
2005
200627
Allianz PF 3,71 % 3,00 % 3,00 % 3,00 % 3,00 % AXA PF 3,41 % 3,36 % 3,10 % 3,70 % 2,40 % ČSOB PF Progres 4,26 % 4,30 % 5,30 % 5,00 % 2,00 % ČSOB PF Stabilita 3,00 % 2,30 % 4,30 % 4,00 % 2,60 % Generali PF 4,10 % 3,00 % 3,00 % 3,81 % 3,70 % ING PF 4,00 % 4,00 % 2,50 % 4,20 % 3,60 % PF České pojišťovny 3,20 % 3,10 % 3,50 % 3,80 % 3,20 % PF České spořitelny 3,50 % 2,64 % 3,74 % 4,03 % 2,60 % PF Komerční banky 4,63 % 3,40 % 3,50 % 4,00 % 2,70 % Průměr 3,76 % 3,23 % 3,55 % 3,95 % 2,87 % Zdroj: NÁHLÍK, A. Penzijní fondy 2006. FP: Finanční poradce. Praha: 2007, č. 4., s. 32 – 33. ISSN 1214-410X. Výnos penzijního připojištění se v roce 2005 pohyboval v rozmezí 3 až 5 % za rok. Ve výnosu za rok 2006 se odrazil horší vývoj na finančních trzích. Odhadovaný průměrný výnos za všechny fondy dosáhl pouze 2,87 %. To znamená, že v průměru výnos fondů překročil alespoň loňskou inflaci (+ 2,5 %). Systém penzijního připojištění v současné době řeší dva hlavní problémy. Fondy nejvíce svazuje podmínka dosahovat každoročně kladného zisku, díky které ani nemohou využít limity pro diversifikaci uvedené v zákoně.28 V průměru fondy investují asi 80 % svěřených prostředků do nákupu kvalitních dluhopisů, pouze 12 % směřují na nákup akcií a podílových listů (dle zákona povoleno až 25 %) a zbylou část uchovávají v peněžních hodnotách. Dalším problémem je, že doposud není oddělen majetek účastníků a akcionářů fondu. To má negativní vliv na transparentnost celého systému. V souvislosti s tím nejsou jasně definovány maximální náklady pro účastníky. Za dobu fungování penzijních fondů se nakumuloval dluh odhadovaný až na 4 mld. korun. Jedná se především o náklady na získatelské provize. Tuto situaci mám vyřešít návrh novely zákona od Asociace penzijních fondů, který se momentálně projednává na vládní úrovni. Novela počítá s tím, že dluh zaplatí klienti penzijních fondů, nejspíše ve formě postupného snižování výnosu fondu po dobu několika let.29 Po oddělení majetku
27
Jedná se o odhad vypočtený z průměrné hodnoty fondu za rok 2006, dle zákonných pravidel o rozdělování zisku fondu (max. 10 % akcionářům, min. 5 % rezervní fond, 85 % účastníci). Byly použity hraniční hodnoty. 28 Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem ve znění zákona č. 342/2006 Sb. 29 Dle informací od Asociace penzijních fondů v ČR.
64
akcionářů fondu od peněz samotných klientů bude možné provést hlubší transformaci celého systému. V budoucnu se počítá s případným začleněním penzijních fondů do druhého pilíře státního sociálního důchodového systému. V průměru si Češi spoří u penzijních fondů částku nižší než 500 Kč, což je podle odborníků naprosto nedostačující pro zajištění na stáří. Experti doporučují spořit 1.000 a 1.500 korun měsíčně po dobu minimálně 20 let. Životní pojištění Z oblasti životního pojištění se zaměřím na kapitálové životní pojištění a investiční životní pojištění. Kapitálové životní pojištění v sobě spojuje rizikové pojištění pro případ smrti a pojištění pro případ dožití. V případě smrti nebo dožití je vyplacena sjednaná pojistná částka. Velikost pojistné částky stanoví klient. Na jejím základě pojišťovna kalkuluje výši pojistného prostřednictvím technické úrokové míry a pojistně matematických výpočtů. V tom spočívá zásadní rozdíl od klasického spoření, kde ukládáme určitou částku, ale kolik budeme mít na konci, závisí pouze na výši úložek a zhodnocení. Přirovnávat kapitálové životní pojištění k výhodné formě spoření se stalo určitým nešvarem posledních let. Přitom bychom neměli zapomínat, že jeho prvotní funkcí je ochrana před nahodilými událostmi v podobě úmrtí živitele rodiny apod. Při dožití se konce pojistné doby může být klientovi vyplaceno i méně, než zaplatil na pojistném. Klient tak akceptuje nižší výnosnost produktu za přenos rizika na pojišťovnu. Pokud pojišťovna zhodnotí peníze klientů nad rámec použité technické úrokové míry, tak takto získané prostředky rozdělí určitým způsobem mezi klienty (např. růst pojistné částky, zkrácení pojistné doby, doplňkové pojištění). Pravidla pro rozdělování zisku jsou uvedena v pojistných podmínkách. Často se, ale jedná o velmi neprůhlednou definici. Na rozdíl od toho penzijní fondy musí rozdělovat zisk podle přesně stanoveného klíče, který je uveden v zákoně. Minimálně 85 % musí být rozděleno mezi klienty, minimálně 5 % jde do rezervního fondu a maximálně 10 % přísluší akcionářům. V současnosti je horní hranice technické úrokové míry stanovena na maximálně 2,4 %. V posledních dvou letech se celkové zhodnocení kapitálových pojistek včetně technické úrokové míry pohybovalo okolo 4 %. Rentabilitu životního pojištění zvyšuje státní podpora ve formě daňových odpočtů. Ze základu daně si lze odečíst zaplacené pojistné až do výše 12.000 Kč. Opět platí podmínka pro nárok na státní podporu 60 + 60. Výplata pojistného je sjednána až po 5 letech trvání pojistné smlouvy a nejdříve
65
po dosažení 60 let věku. Investiční životní pojišťění zažívá v posledních dvou letech výrazný vzestup. Otázkou je, zda je to způsobeno kvalitou produktu, nebo masivní reklamní kampaní. Podle údajů za členy ČAP rostlo předepsané pojistné na investiční životní pojištění v letech 2004 a 2005 ročně zhruba o 24 %. Naopak u pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití došlo v roce 2005 k poklesu oproti roku předcházejícímu o téměř 3 %. Investiční životní pojištění v sobě kombinuje pojištění a investování do fondů. V porovnání s kapitálovým životním pojištěním se jedná o značně transparentní produkt. Klient přesně vidí, jaká část peněz jde na spoření, krytí rizika a náklady. Při investování prostředků ze spořící složky může klient využít mnohem agresivnější strategii, než by použila pojišťovna, a tak dosahovat lepšího zhodnocení. Investiční životní pojištění poskytuje klientovi větší variabilitu ve formě mimořádných výběrů, přerušení placení pojistného apod. Klient, ale musí počítat s tím, že přichází o garanci pojistné částky a celé investiční riziko nese sám. Problémem životního pojištění je nakolik jsou pojišťovny schopny poskytnout kvalitní a širokou nabídku fondů a jak se poperou s poplatky. Poplatky jsou u investičního životního pojištění placeny v podstatě dvakrát, jednou na úrovni pojišťovny a podruhé samotnému fondu. Investiční životní pojištění nabízí možnost využití stejné státní podpory jako kapitálové životního pojištění. [16]
5.2 POROVNÁNÍ VYBRANÝCH FINANČNÍCH PRODUKTŮ V mezinárodním kontextu byly české domácnosti dlouhou dobu považovány za nadprůměrně spořivé. Od druhé poloviny 90. let 20. století se tento trend začal rapidně měnit. Zatímco v roce 1995 byla míra úspor 14,4 %, v roce 2004 to bylo již jen 7,6 %. V tomto období byly v podstatě veškeré přírůstky disponibilního důchodu využity na růst spotřeby. V dnešní době je již míra úspor pod evropským průměrem.30 V souvislosti s vývojem úrokových sazeb byla od roku 1999 pozorována změna v alokaci vkladů u bank. Lidé se začali odklánět od termínovaných a spořících vkladů ve prospěch vkladů netermínovaných. Situaci si můžeme ilustrovat na stavu z konce září 2001, kdy bylo na termínovaných vkladech uloženo okolo 475,8 mld. Koncem roku 2004 už to bylo jen 295,1 mld. Kč. Můžeme říci, že i stavební spořitelny se ve značné míře podílely na odlivu peněz
30
Průměrná míra úspor 16 evropských zemí v roce 2004 byla 9,1 %.
66
z termínovaných vkladů. Mezi roky 2001 až 2004 se objem prostředků u stavebních spořitelen více než zdvojnásobil ze 120,5 mld. Kč na konci roku 2001 až na 261,1 mld. Kč v polovině roku 2004. Růst obliby stavebního spoření byl do značné míry způsoben zpřísněním podmínek státní podpory od roku 2004. Jednalo se o snížení státního příspěvku a prodloužení doby spoření. Tyto změny a masivní marketingová kampaň způsobily vysoký meziroční růst prostředků stavebních spořitelen, který za rok 2003 činil 31,4 %. Penzijní připojištění se začalo významnou měrou podílet na úsporách domácností až po roce 2000. Do té doby trpělo značnou fluktuací účastníků a předčasnými výběry prostředků. V červnu roku 2004 dosáhl objem majetku v penzijních fondech 98,1 mld. Kč (včetně státních příspěvků), což představovalo nárůst o 58,5 % oproti konci roku 2001. Průměrná roční míra přírůstku počtu připojištěných se pohybuje okolo 10 %. Počet připojištěných v roce 2005 vzrostl na 3,2 milionu občanů. Připojištěn je tak téměř každý třetí občan ČR. Počet lidí, kterým přispívá zaměstnavatel, dosáhl 780 tisíc. Průměrná výše měsíčního účastnického příspěvku tvořila 408 Kč, s příspěvkem zaměstnavatele 465 Kč. Výše těchto příspěvků je neadekvátní k potřebě doplnění výpadku příjmů v důchodu a značně zaostává za růstem hrubé mzdy. Objem peněz uložených na životním pojištění se odhaduje z vybraných technických rezerv pojišťoven. Dle ČSÚ rostl objem peněz na technických rezervách životního pojištění v období 2001 až 2004 přibližně 9 % tempem. Koncem roku 2004 se úspory na životním pojištění pohybovaly kolem 146 mld. Kč, z toho 7,7 mld. Kč tvořilo investiční životní pojištění.31 Pojištěnost v rámci životního pojištění vypočtená jako podíl ročního předepsaného pojistného na HDP se v roce 2004 pohybovala na úrovni 1,6 %. To je výrazně méně nežli v jiných zemích západní Evropy. U penzijního připojištění byl tento poměr ještě výrazněji nižší, a to 0,58 %. V roce 2005 došlo k nečekanému poklesu tempa růstu předepsaného pojistného na 1,7 %, které bylo způsobeno snížením obliby jednorázových vkladů. Nyní se pojďme opět podívat na podílové fondy. Majetek ve fondech se začíná postupně zvyšovat od roku 1998, z nám již dobře známých historických souvislostí. V důsledku procesu otevírání investičních a uzavřených podílových fondů sice ještě docházelo k mírnému kolísání objemu majetku, ale trh se již stabilizoval a začínal lákat nové podílníky. Od konce roku 2001 do poloviny roku 2005 narůstal objem majetku ve fondech v průměru ročně o 24,5 mld. Kč. Ve stejném období majetek tuzemských fondů vzrostl ze 64,2 mld. Kč na 122,5 mld. Kč. Od roku 1999 31
Technická rezerva životního pojištění, je-li nositelem investičního rizika pojistník.
67
se uvolnily podmínky pro investování do zahraničních fondů. Tempo růstu investic v zahraničních fondech roste stále rychlejším tempem. Přesto je zatím převážná část peněz uložena v domácích fondech. Čeští investoři jsou značně konzervativní a celou polovinu peněz směřují do fondů peněžního trhu. V průběhu roku 2005 zaznamenaly fondy rekordní nárůst prostředků o 58 mld. Kč, z toho 30 mld. šlo do domácích fondů a 28 mld. přiteklo do fondů zahraničních. Výjimečně nebyl potvrzen trend posledních let, kdy většina prostředků byla směřována do zahraničních fondů. Meziroční tempo růstu za rok 2005 dosáhlo 33,5 %. Tabulka č. 11 mapuje vývoj z posledního ukončeného roku u sledovaných produktů. [28] Tabulka 11 Vybrané ukazatele u porovnávaných finančních produktů Objem majetku Meziroční změna Počet smluv 2005 2006 (mil. ks.) (mld. Kč) (%) (mld. Kč) (mld. Kč) Termínované vklady 265,0 259,96 -5,04 -1,9 n.a. Stavební spoření 328,1 358,65 30,55 9,3 5,3 Penzijní připojištění 112,6 136,14 23,54 20,9 3,6 Životní pojištění 162,9 (180)32 (17,1) (10,5) 10 Podílové fondy 231 271,29 40,29 17,4 cca 1 Zdroj: ČSÚ, ČNB, AČSS, APFČR, FP Produkt
Aktuální tendence v alokaci úspor českých domácností zachytili experti z časopisu FP: Finanční poradce přibližně takto. Úspory našich téměř čtyř milionů domácností za rok 2006 vzrostly o 40.000 Kč na 460.000 Kč na domácnost. Celkově se úspory domácností odhadují na těžko představitelných 1.860,5 bilionu korun. Z této sumy tvoří 260 mld. Kč úspory na termínovaných vkladech. Ty zaznamenaly meziroční pokles o více než 5 mld. Kč, což potvrzuje tendenci k odlivu peněz z termínovaných vkladů ve prospěch spotřeby, jiných finančních produktů a netermínovaných vkladů. Tento trend je bezpochyby způsoben nízkou úrovní úrokových měr. Jak vyplývá z tabulky č. 11, významnou položku úspor domácností tvoří stavební spoření, na kterém je bezmála 360 mld. Kč. Údaj 5,3 milionu vypovídá o počtu smluv o stavebním spoření ve fázi spoření. Vidíme, že tempo růstu stavebního spoření zvolnilo na 9,1 % za poslední rok (s ohledem na roky 32
Jedná se o hrubý odhad objemu majetku na technické rezervě životního pojištění (včetně rezervy, kde nositelem investičního rizika je pojistník) ke konci roku 2006. Autorem odhadu je šéfredaktor časopisu FP Finanční poradce PhDr. Petr Fejtek.
68
předcházející, kdy se tempo růstu pohybovalo v rozmezí od 14 do 37 %). Objem prostředků evidovaných ve prospěch účastníků penzijního připojištění činil koncem roku 2006 více než 136 mld. Kč. Při porovnání s předchozím rokem se jednalo o meziroční nárůst o téměř 24 %. Počet účastníků penzijního připojištění dosáhl v roce 2003 počtu 3,6 milionů a předpokládá se, že příští rok přesáhne hranici 4 milionů. Po stagnaci životního pojištění v roce 2005 došlo v následujícím roce k opětovnému oživení a růstu předepsaného pojistného o 4,8 %. Celkový objem úspor domácností na životním pojištění se odhaduje na 180 mld. Kč koncem roku 2006. Předběžné ani auditované údaje o stavu technických rezerv pojišťoven za rok 2006 nejsou zatím k dispozici. Ze statistik ČSÚ vyplývá, že ke konci třetího čtvrtletí 2006 byl objem peněz na rezervě životního pojištění 176,5 mld. Kč, z toho 16,5 tvořilo investiční životní pojištění. Proto se číslo 180 mld. Kč nikterak nejeví jako přehnaná částka. Oproti předchozímu roku by se tak jednalo o nárůst o 17,1 mld. Kč a životní pojištění si tak zachovává stabilní tempo růstu rezerv ve výši 10 %. Potvrzuje se také stále vysoká dynamika pojištění spojeného s investičním fondem. Počet smluv ve kmeni životního pojištění se vyšplhal koncem roku 2006 na 10 milionů. Co se týče investic do podílových fondů, nepodařilo se zopakovat rekordní nárůst prostředků z předchozího roku (o 58 mld. Kč), ale i tak fondy rostly tempem 17,4 % a celkový objem majetku se vyšplhal na 271 mld. Kč. Pokles dynamiky penzijních fondů oproti roku předcházejícímu mohl být způsoben letní korekcí na akciových trzích, kdy se řada klientů vyděsila a stáhla své prostředky. Od té doby jsme zaznamenali silný nárůst obliby zajištěných fondů. Přesný údaj o počtu lidí v otevřených podílových fondech není nikde k dispozici. Počet účtů prý přesahuje milion. Tento údaj je nutné očistit od duplicity, tedy eliminovat investory v několika fondech a od neaktivních účtů, tzv. mrtvol. Jedná se o mrtvoly jak faktické, tak i o pozůstatky z kupónové privatizace, na které lidé zapomněli. [29] [30] V roce 2001 bylo rozdělení úspor domácností u sledovaných produktů podle ČSÚ následující: termínované vklady 18,9 %, stavební spoření 20,6 %, penzijní připojištění 7,9%, životní pojištění 8,7 % a podílové fondy 11,3 %. Ve srovnání s rokem 2001 u sledovaných produktů došlo k výraznému nárůstu pouze u podílových fondů o 2,7 %. Podíl úspor ve stavebním spoření a penzijním připojištění dokonce poklesl. Významnou měrou se na úsporách domácností podílejí netermínované vklady, viz graf č. 10. Leží na nich
69
zhruba 408 mld. Kč. Lidé zřejmě potřebují likviditu ke splácení hypoték a financování spotřebních nákupů, zároveň se není co divit při současných úrocích. Vklady v cizích měnách se ztenčují nejen vývojem směnných kurzů, ale v souvislosti s tím i poklesem obliby. Trochu problematické je určení objemu peněz držených doma tzv. tezaurované peníze. Jejich objem je odhadován na 100 mld. Kč.33 Rozdělení úspor domácností pro rok 2006 ukazuje graf č. 10. [30] Graf 10 Rozdělení úspor obyvatelstva pro rok 2006
Přímé investice v CP 5%
Slamník 5%
Podílové fondy 14%
Netermínované vklady 23%
Životní pojištění 10%
Penzijní připojištění 7%
Termínované vklady 14% Cizoměnové vklady 3%
Stavební spoření 19%
Zdroj: FEJTEK, P. Co dělají naše úspory. FP: Finanční poradce. Praha: 2007, č. 2., s. 17. ISIN 1214-410X. S výjimkou podílových fondů je likvidita u všech ostatních produktů poměrně omezená. V případě podílových fondů stačí pouze podat žádost o odkup cenných papírů a investiční společnost ji ve většině případů do dvou dnů vypořádá. Jak vypadá taková žádost o odkup u ING fondů, se můžete podívat v příloze č. VIII. V případě, že budete opravdu spěchat na své peníze, je dobré znát časový limit v rámci dne pro příjem pokynů. U ING je to do 13.00 hodin. Pokud doručíte svou žádost do této hodiny, bude váš podíl vypořádán za cenu
33
FEJTEK, P. Co dělají naše úspory. FP: Finanční poradce. Praha: 2007, č. 2., s. 16-17. ISIN 1214-410X.
70
platnou v tomto dni a značně tak můžete urychlit celou proceduru. Ovšem i v rámci podílových fondů bychom měli dodržet doporučený investiční horizont, který se pohybuje od jednoho roku u peněžních fondů až po pět a více let u fondů akciových. U investičního životního pojištění likviditu mírně zvyšuje možnost částečných výběrů z kapitálové hodnoty pojištění. Výnosnost termínovaných vkladů, stavebního spoření, penzijního připojištění a kapitálového životního pojištění hodnotím v jako průměrnou a odhlížím tak od státní podpory, kterou budu analyzovat v dalším odstavci. Mírně nadprůměrný výnos bych očekávala u investičního životního pojištění. Nicméně otázkou zůstává, na kolik kvalitní a širokou nabídku fondů jsou pojišťovny schopny nabídnout. Další sporným bodem je nákladová efektivnost investička. Negativem podílových fondů je vysoká míra nejistoty o budoucím stavu naší investice, která navíc může v čase silně fluktuovat. Tabulka č. 12 porovnává termínované vklady, stavební spoření, penzijní připojištění, kapitálové životní pojištění, investiční životní pojištění a podílové fondy z pohledu výnosu, rizika a likvidity. Tabulka 12 Porovnání vybraných produktů z pohledu výnosu, rizika a likvidity Produkt Potenciální výnos Riziko Likvidita Termínované vklady průměrný nízké nízká Stavební spoření průměrný nízké nízká Penzijní připojištění průměrný nízké nízká Kapitálové životní pojištění průměrný nízké nízká Investiční životní pojištění nadprůměrný průměrné průměrná Podílové fondy vysoký nadprůměrné vysoká Škála je stanovena takto: nízká hodnota, průměrná hodnota, nadprůměrná hodnota, vysoká hodnota.
Zdroj: vlastní hodnocení Výnosnost stavebního spoření, penzijního připojištění a životního pojištění do značné míry ovlivňuje podpora ze strany státu. Podpora státu může být realizována formou přímých příspěvků, daňových úlev a v neposlední řadě sazbou pro zdanění výnosů. Co se týče zdanění výnosů, jistá specifika nastávají u různých plnění z penzijního připojištění a životního pojištění. V případě odbytného při předčasném ukončení penzijního připojištění jsou vráceny státní příspěvky, výnosy a příspěvky zaměstnavatele jsou zdaněny 25 % sazbou. Vlastní příspěvky účastníka se nedaní. Po splnění zákonem daných podmínek můžeme zažádat o jednorázové vyrovnání nebo penzi. Při výplatě jednorázového
71
vyrovnání podléhají výnosy i příspěvky zaměstnavatele 15 % dani. Výplata penze je zvýhodněna tím, že příspěvky zaměstnavatele se nedaní. Odbytné ze soukromého životního pojištění se zdaňuje 25 % sazbou. Pro zjištění základu daně se odbytné nesnižuje o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance. Plnění z titulu dožití se zdaňuje srážkovou daní ve výši 15 %. Jako základ daně se použije poskytnuté plnění snížené o zaplacené pojistné. Veškeré výnosy ze stavebního spoření jsou od daní osvobozeny. Tabulka č. 13 nám poskytuje přehled o státní podpoře u jednotlivých produktů. Tabulka je koncipována pro horní hranici státního příspěvku, či daňových úlev. Tabulka 13 Porovnání maximální roční státní podpory u vybraných produktů Produkt Státní příspěvky Daňová úspora34 Zdanění výnosů Termínované vklady 15 % Stavební spoření až 3.000/4.500 Kč 0% Penzijní připojištění až 1.800 Kč 3.840 Kč 15 % Životní pojištění 3.840 Kč 15 % Podílové fondy osvobozeny35 Zdroj: vlastní zpracování Efektivní úroková sazba stavebního spoření (při zohlednění státní podpory) se pohybuje u starších smluv mezi 12 až 13 % a u smluv založených od začátku roku 2004 se snížila na stále pěkných 6 až 8 %. Co se týče zdanění výnosů, nemá stavební spoření mezi produkty konkurenci. V časopise FP: Finanční poradce č. 4/2007 byl zveřejněn výpočet vnitřní míry výnosnosti penzijního připojištění, který započítává efekt státního příspěvku, i daňových odpočtů. Výpočet byl proveden pro racionálně uvažujícího klienta, který využívá maximálních daňových odpočtů a celé státní podpory. Průměrné zhodnocení za všechny fondy v letech 1995 až 2006 činilo 3,79 %. Pokud přičteme efekt státního příspěvku a efekt daňových odpočtů, výnosnost penzijního připojištění dosáhne 8,5 %. Tabulku s vypočtenou vnitřní mírou výnosnosti za jednotlivé penzijní fondy naleznete v příloze č. IX. Vnitřní míru výnosnosti konkrétního kapitálové nebo investiční životní pojistky si můžete vypočítat na stránkách www.finq.cz pojistného matematika Martina Podávky. I zde
34
Pro sazbu daně z příjmu 32 % a maximální odečet 12.000 Kč. PO daní výnosy vždy (od roku 2006 sazba daně 24 %). U FO osvobozeny v případě držby cenných papírů déle než 6 měsíců. Při prodeji do 6 měsíců se daní sazbou daně podle příjmové skupiny poplatníka (od roku 2006 sazby 12%, 19%, 25%, 32% dle výše základu daně) . Dividendy (pokud jsou součástí výnosu) se daní srážkovou daní 15 % u FO i PO. 35
72
platí, že daňové odpočty zvyšují efektivní úrok. Na rozdíl od předchozích produktů nejsou termínované vklady a podílové fondy nijak daňově zvýhodněny. Pouze zatím pokud podílník drží cenné papíry déle než 6 měsíců, jsou výnosy z nich od daně osvobozeny. Tempo růstu 17,4 % je nejrychlejší růst ze všech typů finančních produktů hned po penzijním připojištění. Tam dosáhla tempa růstu okolo 20 %, ale celkový objem majetku je někde na poloviční úrovní 136 miliard korun. Ještě koncem roku 2001 se podílely investice do fondů na celkových úsporách domácností 5,8 % dnes už to je 14 %. Majetek lidí ve fondech v porovnání s ostatními druhy investic českých domácnosti z roku 2001 vzrostl nejvíce. V porovnání s ostatními produkty byl meziroční přírůstek nejmenší u životního pojištění, odhaduje se na 17,1 mld. Kč. Jak jsme si ukázali výše, běžný občan by měl určitě využít produktů se státní podporou a zapojit se do programu, kde mu přispívá zaměstnavatel. V dlouhodobém horizontu sice efekt státního příspěvku a daňových úlev klesá, ale i tak je dobré těchto produktů využít. Nesmíme zapomenout, že prvotní funkcí pojištění je přenos rizik. U výše zmiňovaných produktů se jedná hlavně o riziko nenadálého úmrtí živitele rodiny nebo velice aktuální problém současnosti, kterým je riziko dlouhověkosti. Použití dalších produktů závisí na individuálních preferencích každého z nás. Mezi jinými bych chtěla vyzdvihnout investici do vlastního bydlení, ale i investice do nemovitostí jako takových. Za poslední roky tržní ceny nemovitostí rostly velmi rychlým tempem a zdá se, že prozatím bude tento trend pokračovat. Co se týče podílových fondů, jedná se podle mě o velice kvalitní produkt, který v současnosti disponuje velice širokou nabídkou a poměrně stabilním právním rámcem. Chtěla bych připomenout, že domácnosti drží více než 400 mld. Kč ze svých úspor na netermínovaných účtech a dalších zhruba 100 mld. Kč nechávají ležet ladem doma. Část z těchto peněz by jistě našla lepší uplatnění v podílových fondech, a to i pokud zvážíme tradiční konzervativizmus českých investorů. Lidé mohou využít peněžních, kvalitních dluhopisových nebo zajištěných fondů. Jejich výnos se pohybuje nad úročením termínovaných vkladů a na rozdíl od nich jsou v případě potřeby peněz velmi rychle k dispozici (u většiny investičních společností do dvou dnů). Pokud by se investor rozhodl část peněz vložit do rizikovější akciových fondů, může svůj výnos ještě zajímavě zvýšit. Například ING Český akciový fond zhodnocoval vložené prostředky za poslední tři roky
73
v průměru ročně o 33 %. Nevýhodnou oproti sledovaným produktům je fakt, že výnos ani návratnost vložené investice nejsou u podílových fondů nijak garantovány. Na rozdíl od přímé investice do cenných papírů je ale riziko značně rozloženo. Některých produktů se v budoucnosti zřejmě dotknou změny, které se nyní projednávají na vládní úrovni. U penzijních fondů by mělo dojít k oddělení majetku účastníků a akcionářů (což je u podílových fondů standardní záležitost). Před tím bude muset být vyřešena otázka dluhů penzijních fondů, které se odhadují na 4 miliardy korun. Jedná se především o provize, které penzijní fondy dluží společnostem za získané klienty. Tyto peníze stejně nějakým způsobem dopadnou na bedra klientů penzijních fondů. Z pohledu nákladů jsou podílové fondy transparentnější a efektivnější produkt než penzijní připojištění a kapitálové nebo investiční životní pojištění. Bohužel zřejmě do budoucna přijdou o osvobození výnosů od daně. Ministerstvo financí hodlá zavést daňovou povinnost i pro podílové listy, které jsou vlastněny déle než půl roku. [17]
5.3 PROČ INVESTOVAT DO FONDŮ Investice do fondů s sebou přinášejí několik výhod. S většinou z nich jsem vás již seznámila a v této podkapitole bych je chtěla shrnout. Výhodou investování do fondů je diversifikace. V rámci portfolia fondu je zastoupeno široké spektrum cenných papírů, čímž se snižuje riziko ztráty v důsledku nepříznivého vývoje jednoho titulu. Další výhodou je dostupnost. Fondy spravují velké objemy prostředků a mají tak přístup k investicím, na které by drobný investor jinak jen těžko dosáhl. Od roku 2005 přišla řada investičních společností s programy pro pravidelné investování. Mezi ně patří i ING Investment management. Minimální výše investované částky se liší podle měny fondu (500 CZK, 500 SKK, 50 EUR, 50 USD a 5.000 JPY). Pravidelné investování menší částky je pro řadu drobných klientů přijatelnější než jednorázová investice. Také se tím snižuje riziko špatného načasování, kdybychom podíly nakoupily za vysokou cenu. Jedná se vlastně o jistý druh diverzifikace v čase. V čele každého fondu je profesionální portfolio manažer, jehož úkolem je provádět odbornou správu majetku. Jen málokterý běžný investor má čas, prostředky, zázemí a znalosti k tomu, aby ve volném čase prováděl odborné analýzy trhu a rozhodoval se o tom, které jednotlivé cenné papíry má koupit nebo odprodat. Další výhodou je vysoká likvidita peněz. V případě potřeby může investor své podíly kdykoli prodat zpět investiční společnosti za aktuální kurz platný v době podání žádosti o odkup. U
74
standardních fondů je celá operace vypořádána v řádu dnů. Bližší informace o odkupu najdete ve statutu fondu. Pokud zvážíme, že prostřednictvím fondů můžeme participovat na velkém množství cenných papírů, jsou poplatky relativně nízké. Na závěr bych zmínila jednoduchost tohoto produktu a širokou nabídku fondů. Do fondů se dá investovat prostřednictvím telefonu, internetu nebo osobního poradce. Ani proces registrace nebývá nijak složitý. U ING fondů stačí vyplnit komisionářskou smlouvu a nákup podílů vyřídíte odesláním peněz na účet příslušného fondu. Na vzor komisionářské smlouvy se můžete podívat v příloze č. X. Pro případ zpětného odkupu opět stačí vyplnit patřičný formulář a odeslat do společnosti. Všechny informace a formuláře jsou na webových stánkách společnosti, včetně různých reportů a analýz. ING také pro své klienty vydává magazín ING Fondy, kde jsou vkusně a přehledně zpracovány informace o vývoji fondů a finančních trhů za poslední čtvrtletí. Nabídka fondů je u většiny společností široká. Jsou nabízeny standardní zaměření fondů na peněžní, obligační a akciové. Tato nabídka bývá doplněna smíšenými fondy, fondy fondů a zajištěnými fondy. Například u ING nenajdete klasické smíšené fondy, ale můžete využít nabídky tří investičních strategií. Chloubou ING jsou zajištěné click fondy. [1] V poslední době musí podílové fondy čelit stále větší konkurenci ze strany nových sofistikovaných investičních produktů, které podléhají menší regulaci a mohou tak dosahovat nižších nákladů pro investora. Jedná se o různé strukturované produkty jako investiční certifikáty, ETF fondy (Exchange traded funds), které se obchodují na burzách. Investiční certifikáty jsou obdobou dlužního úpisu. Nákupem certifikátu dáváme emitentovi právo na určitou dobu disponovat s našimi prostředky. Podkladovým aktivem jsou nejčastěji burzovní indexy, ale i akcie, měny, komodity a mnohé další. Od jejich vývoje se odvíjí hodnota certifikátu. Emitenty certifikátů bývají velké finanční instituce. Nedávno se na pražské burze objevilo několik emisí investičních certifikátů. Všechny emitovala Raiffeisenbank. ETF fondy jsou obdobou indexových podílových fondů. Na rozdíl od investičních certifikátů nejde o dlužní úpis, ale o uložení zvláštního majetku. V Evropě se jedná o novinku. S prvními ETF fondy přišla Deutsche Börse v roce 2000. V USA mají ETF podstatně delší tradici, někdy od roku 1993 a tvoří tam značný objem celkových denních obchodů. Zastánci těchto produktů argumentují nižší nákladovostí
75
oproti podílovým fondům. Vyvrátit nebo potvrdit toto tvrzení by vyžadovalo hlubší analýzu struktury zmiňovaných produktů. [16]
76
ZÁVĚR Princip podílových fondů spočívá v tom, že fond nakupuje jednotlivé cenné papíry (např. akcie, dluhopisy) a tvoří z nich portfolio fondu v souladu s jeho investiční strategií. Nákupem podílového listu otevřeného podílového fondu tedy klient diversifikuje lépe než nákupem jednoho konkrétního titulu na burze. To znamená, že pokud se jednomu titulu nedaří, může být tento propad vyrovnán úspěchem ostatních. Další výhodou otevřených podílových fondů jsou nižší náklady. Pokud nakupuji více titulů na burze, musím pokaždé zaplatit zprostředkovatelský poplatek, na rozdíl od toho u fondů platím tento poplatek pouze jednou. Nevýhodou může být nižší transparentnost vlastního portfolia, protože si klient nemůže vybrat jednotlivé cenné papíry, ale pouze fond, který svou skladbou odpovídá jeho investičnímu záměru. Prostřednictvím podílových fondů může i malý investor participovat na investicích, které by mu byly jinak jen těžko přístupné. Kolektivní investování u nás prošlo zcela specifickým vývojem. Bouřlivé období kupónové privatizace bylo poznamenáno nedostatečnou legislativou a nestandardním chováním některých správců. V současné době můžeme říct, že se fondy staly standardním nástrojem finančního trhu a oplývají právní úpravou, která je do značné míry kompatibilní s právem Evropské unie. V poslední novele zákona o kolektivním investování z května 2006 byla provedena rozsáhlá úprava v klasifikaci fondů. Zákonodárce rozdělil fondy nabízené veřejnosti a fondy pro institucionální investory (banky, pojišťovny, stát, mezinárodní organizace). Byl tak umožněn vznik speciálních fondů pro kvalifikované investory. Bohužel se nepodařilo umožnit faktický vznik nemovitostních fondů. Česká národní banka sice v únoru vydala první licenci nemovitostnímu fondu dceřiné společnosti České spořitelny, ale z důvodu špatné návaznosti ostatních právních předpisů, není zatím jeho praktické fungování možné a čeká se na další novelu. Také se zástupcům kapitálového trhu nepodařilo prosadit obchodovatelnost cenných papírů těchto fondů na veřejném trhu a vznik tzv. REITů, které by do značné míry oživily náš kapitálový trh. Začátek listopadu letošního roku je stanoven jako lhůta pro zavedení směrnice MiFID do právních řádů členských států EU. Doposud není úplně jasné, jaký bude její dopad na subjekty českého finančního trhu.
77
Základní nabídku fondů tvoří fondy peněžního trhu, dluhopisové a akciové fondy. Tyto fondy bývají v nabídce investičních společností doplněny o fondy smíšené nebo tzv. profilové, fondy fondů, zajištěné fondy a nově nemovitostní fondy. U fondů peněžního trhu se jedná o nejkonzervativnější formu investice. Z pohledu rizika a výnosu by měly být někde na úrovni bankovních vkladů. Již z názvu lze lehce odvodit, co jsou podkladová aktiva jednotlivých fondů. Na celém světě existuje celá řadu druhů obligací a akcií, které se zásadně liší v oblasti rizika, a je tedy nutné při výběru fondu velmi pečlivě prostudovat jeho statut, abychom jednou nebyli nemile překvapeni. Pro investory, kteří se nechtějí zabývat výběrem jednotlivých fondů, existují smíšené fondy, jež obsahují mix výše zmíněných fondů. Fondy fondů investují do cenných papírů ostatních fondů, jedná se v podstatě o takovou diversifikaci na třetí, která je ovšem zaplacena vyššími náklady. Zajištěné fondy garantují návratnost vložené investice nebo určité minimální zhodnocení. Nemovitostní fondy umožňují participaci na růstu realitního trhu, aniž by podílníci museli podstupovat rizika spojená s klasickou držbou nemovitosti (riziko neplacení nájemného a další právní rizika). V rámci Evropy dělíme fondy na tzv. UCITS, které splňují standardizované podmínky a můžou poskytovat své služby na základě zjednodušené procedury tzv. evropského pasu, a non-UCITS, které musí získat povolení orgánu dohledu země, kde chce fond nabízet, vydávat a odkupovat své cenné papíry. V případě ČR se jedná o Českou národní banku, která kontroluje zejména shodné podmínky v oblasti přípustnosti podkladových aktiv, limitů diversifikace a ochrany investora. UCITS fondy tvoří převážnou většinu fondů v rámci Evropy, asi 80 %. Do zbylých 20 % patří především speciální fondy institucionálních investorů, nemovitostní fondy a fondy, které investují do vysoce rizikových nepřevoditelných cenných papírů nebo nesplňují limity diversifikace. Do roku 2002 se trh kolektivního investování v ČR plně stabilizoval. Došlo k přeměně všech uzavřených podílových a většiny investičních fondů na otevřené podílové fondy. V současné době je nabídka podílových fondů v ČR poměrně široká. Investoři mohou vybírat z nabídky okolo 1.400 českých a zahraničních fondů. Od roku 2002 se objem majetku ve fondech více než zdvojnásobil ze 131 mld. Kč na 271 mld. Kč koncem roku 2006. Vzrůstajícím tempem se na této částce podílejí právě zahraniční podílové fondy.
78
V porovnání se světem jsou čeští investoři velmi konzervativní a stále drží největší objem aktiv ve fondech peněžního trhu, celkem ve výši 105 mld. Kč, což znamená téměř 40 % tržní podíl (svět 47 % akcie, 18 % peněžní trh). Tento trend se začíná pomalu obracet ve prospěch akciových a zajištěných fondů. Právě posledně zmíněné fondy zaznamenaly nebývalý nárůst obliby po silné korekci světových akciových trhů v létě minulého roku. Objem majetku v dluhopisových, akciových a smíšených fondech se svorně pohybuje okolo 40 mld. Kč, s výjimkou fondů fondů (11 mld. Kč). Tradiční averze českých investorů k riziku může být způsobena negativními zkušenostmi z devadesátých let minulého století, ale dá se předpokládat, že nová generace, nezatížená tímto stigmatem, začne objevovat potenciál podílových fondů a nastartuje tak další růst tohoto odvětví. Nabídka podílových fondů je z pohledu rozmanitosti velmi široká u všech investičních společností působících v ČR. Blíže jsem se zaměřila pouze na dceřinou společnost ING bank, která nabízí 23 kapitalizačních fondů a 3 dividendové, které jsou svých charakterem koncipovány spíše pro právnické osoby (min. vklad 500.000 Kč). Zajímavostí je, že všechny ING fondy jsou zahraniční a jsou zakládány jako podfondy tzv. SICAVů v Lucembursku. Klienti tak mohou profitovat z kvalitního právního rámce a investičního prostředí, které v Lucembursku bezpochyby je. V závěru této kapitoly jsem porovnala ING Český akciový fond s konkurenčními korunovými fondy. V oblasti výše aktiv pod správou se ING Český akciový fond řadí mezi velikány trhu. V předchozích pěti letech zhodnocoval peníze svých klientů nejvyšším tempem. V poslední roce došlo k lehkému útlumu oproti konkurenci, z důvodu jiné geografické orientace. ING Český akciový se zaměřuje na středoevropské trhy a statut fondu mu tak nedovoluje investovat do rizikovějších, například ruských akcií. V oblasti poplatků se fond ING řadí spíše mezi dražší produkty. S ohledem na kapitolu o metodách hodnocení fondů, kde byla nastíněna komplexnost a složitost hodnocení podílových fondů, je nutné podotknout, že z těchto výsledků nelze činit žádné zásadní závěry. S hloubkovou analýzou je nutné se obrátit na nezávislé odborníky. Z kapitoly metod hodnocení fondů bych chtěla vyzdvihnout hlavně potřebu hodnocení nejen podle klasických ukazatelů, jako je výnosnost a velikost majetku pod správou, ale nutnost také zohlednit velikost podstupovaného rizika a provést analýzu managementu fondu a kvality řízení portfolia. V takovém světle nám potom fond sice
79
s vyššími poplatky, ale kvalitní správou a stabilními výnosy v budoucnosti vyjde lépe, nežli fond levný, ale s průměrnými výsledky. Při
porovnání
fondů
s termínovanými
vklady,
stavebním
spořením,
penzijním
připojištěním a životním pojištěním jsem se nejprve snažila zaměřit na výnosnost těchto produktů jako takovou, poté jsem je srovnala z pohledu potenciálního výnosu, rizika a likvidity a nakonec jsem zohlednila státní podporu. Právě státní podpora výraznou měrou zvyšuje výnosnost a oblíbenost vybraných produktů (stavební spoření, penzijní připojištění a životní pojištění). Proto bych běžným občanům doporučila využít produktů podporovaných státem a příspěvků zaměstnavatelů, a pokud jim stále ještě nějaké peněžní prostředky zbývají, určitě využít podílových fondů. Výhodou podílových fondů je značná likvidita, takže v případě nenadále potřeby peněžních prostředků může klient požádat investiční společnost o zpětný odkup. Taková procedura je vypořádána u standardních fondů v řádu dnů. Jsem si plně vědoma problémů vyplývajících z odlišných specifik jednotlivých produktů a tím oslabení jejich vzájemné porovnatelnosti, vždyť i přes silnou reklamu některých velkých pojišťovací domů pojištění není takové lepší spoření, ale především nástroj přenosu rizik z klienta na pojišťovnu. Přesto bych viděla určitý potenciál podílových fondů i v této oblasti, a to především v jejich začlenění do případné důchodové reformy. Bohužel se v této souvislost mluví spíše o penzijním připojištění, které by mělo v blízké době projít transformací
v oblasti
oddělení
majetku
akcionářů
a
účastníků
a
vypořádání
nahromaděného dluhu v odhadované výši až 4 mld. Kč. Takovými neduhy podílové fondy netrpí a stejně jako někde v zahraničí by mohly hrát významnou roli v třípilířovém důchodovém systému. Nevýhodou podílových fondů je vyšší podstupované riziko a nízká podpora ze strany státu. Pravdou ale zůstává, že v kvalitně sestaveném portfoliu a při dodržení investičního horizontu by měly být krátkodobé výkyvy, převážně akciové složky, eliminovány a z dlouhodobého hlediska poskytován kladný výnos. Z tohoto pohledu se fondy jeví jako lepší alternativa ke spoření na stáří než převážně dluhopisové portfolio používané pojišťovnami a fondy penzijního připojištění. Samozřejmě zavedení takového systému by
80
vyžadovalo stanovení jasných pravidel a dodatečných mechanizmů především vzhledem k osobám ve vyšším věku. S ohledem na fakt, že české domácnosti drží stále ještě velké množství aktiv na netermínovaných vkladech nebo doma, vidím možnost jejich lepšího využití právě v podílových fondech. Ovšem v souvislosti se stále nízkým povědomím o investičních zásadách a vysokou citlivostí investorů obliba investování do fondů je přímo úměrná fluktuacím na kapitálových trzích. To možná způsobilo, že fondy nezopakovaly v uplynulém roce rekordní nárůst prostředků o 50 mld. Kč, ale i tak vzrostly o krásných 17 procent. Což bylo druhé nejvyšší tempo růstu u sledovaných produktů hned za penzijním připojištěním, tam se ale celkový objem aktiv pohyboval na poloviční úrovni. Myslím si, že fondy jsou velice kvalitním a průhledným produktem, který umožňuje jednotlivcům podílet se na výhodách investování velkých částek. S politováním byla na trhu přijata informace o tom, že stát chce fondům vzít zvýhodnění ve formě osvobození výnosů fyzických osob od daně z příjmu, v případě držby cenných papírů po dobu delší než 6 měsíců. Ve světě, ale už i u nás začíná fondům růst konkurence ve formě strukturovaných produktů, jakými jsou investiční certifikáty nebo ETF fondy obchodované na burze. Jedná se o u nás zatím poměrně nové a složité produkty, proto by jejich porovnání vyžadovala hlubší samostatnou analýzu.
81
LITERATURA A. Odborné publikace [1] STEIGAUF, S. Fondy: Jak vydělávat pomocí fondů. 1.vyd. Praha: Grada, 2003. ISBN 80-247-0247-9. [2] STEIGAUF, S. Investiční matematika. 1. vyd. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-429-0. [3] MACH, M. Makroekonomie pro magisterské (inženýrské) studium. Část 1 a 2. Praha: Melandrium, 2001. ISBN 80-86157-18-9. [4] BÖHM, A. Ekonomika a řízení pojišťoven v podmínkách po vstupu České republiky do Evropské unie. Vybrané aspekty. Praha: Aspi Publishing, 2004. ISBN 80-7357-020-3. [5] ELTON, E. J. a GRUBER, M. J. Modern Portfolio Tudory and Investment Analysis. 5. vyd. New York: Willey and Sons, 1998. ISBN 047-1315826. B. Seriálové publikace [6] Hospodářské noviny. 2006-2007. Praha: Economia. ISSN 0862-9587. [7] FP: Finanční poradce. 2006-2007. Praha: Economia. ISSN 1214-410X. [8] Fond shop: Nezávislý časopis o investování a majetkovém plánování. 1997-2007. Brno: Moneco. ISSN 1213-7693. [9] FPguide: Fondy. Katalog odborného měsíčníku FP-Finanční poradce. Č. 4. Praha: Economia, 2006. ISSN 1214-410X. C. Interní materiály ING Group [10] Výroční zpráva ING Investment management 2005. Praha: ENTRE. 2006. [11] ING Fondy: Magazín pro klienty. 4. čtvrtletí 2006. Praha: b. n. 2007. [12] Brož, M. Analýza konkurence ING Fondů: ČR 2005/2006. Praha: b. n. 2006. D. Internetové adresy [13] www.cnb.cz [14] www.finance.cz [15] www.finance-management.cz [16] www.penize.cz [17] www.ingfondy.cz
82
[18] www.acss.cz [19] www.finq.cz [20] www.akatcr.cz [21] www.afamcr.cz [22] www.efama.org E. Ostatní [23] Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění zákona č. 224/2006 Sb. [24] Příručka pro investora. Praha: Odbor vnějších vztahů Komise pro cenné papíry, 2004. [25] Umění investovat. Praha: Komise pro cenné papíry, cca 2004. [26] FRÜHAUF, L. Minulost, současnost a budoucnost kolektivního investování v ČR. [Diplomová práce] Praha: Univerzita Karlova v Praze – Fakulta sociálních věd, 2005. [27] Zpráva ČNB o situaci na českém kapitálovém trhu: 2005. [Případová studie] Praha: Studio Press, 2006. [28] Změny v sektoru domácností ČR: Úspory a zadluženost v období 1995 – 2006. [Případová studie] Praha: Český statistický úřad, 2005. [29] Žít odpovědně s pojištěním. [Výroční zpráva 2005] Praha: Česká asociace pojišťoven, 2006. [30] Penzijní připojištění se státním příspěvkem 1995 – 2005. [Publikace] Praha: Asociace penzijních fondů ČR, 2006. [31] Worldwide Investment Fund Assets and Flows 2006. [Statistical Release] Brussels: European Fund and Asset Management Association, 2007. [32] DELBECQUE, B. Trends in the European Investment Fund Industry in the Fourth Quarter of 2006 and Results for the Full-Year 2006. [Statistical Release] Brussels: European Fund and Asset Management Association, 2007.
83
SEZNAM PŘÍLOH I. Seznam právních předpisů z oblasti kapitálového trhu II. Seznam 67 fondů členů AFAM ČR III. Podíl majetku v peněžních fondech podle zemí IV. Přehled ING fondů včetně kumulativní výkonnosti k 29. 12. 2006 V. Zpráva o hodnocení ING Českého akciového fondu konec roku 2006 VI. Rozdělení majetku v evropských fondech do UCITS a non-UCITS fondů VII. Rozdělení majetku v evropských fondech podle zemí VIII. ING formulář pro odkup podílových listů IX. Výnosnost penzijního připojištění X. ING komisionářská smlouva
84
