Bankovní institut vysoká škola Praha
Analýza nakládání s nemovitým majetkem ve vlastnictví Města Kašperské Hory Diplomová práce
Jitka Barossová
Duben, 2010
Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra oceňování majetku
Analýza nakládání s nemovitým majetkem ve vlastnictví Města Kašperské Hory The Analysis Of The Kašperské Hory Municipal Property Administration Diplomová práce
Autor:
Bc. Jitka Barossová Finance, oceňování majetku
Vedoucí práce:
Praha
Ing. Petr Ort, Ph.D.
Duben, 2010
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
V Praze dne 26. 4. 2010
……………...………………………… Bc. Jitka Barossová
2
PODĚKOVÁNÍ Ráda bych poděkovala vedoucímu diplomové práce Ing. Petru Ortovi, Ph.D. za poskytnuté odborné konzultace a ochotu při tvorbě této práce. Dále děkuji paní Ing. Aleně Balounové, starostce města Kašperské Hory a zaměstnancům městského úřadu, zvláště paní Aleně Kolářové a paní Bohuslavě Bernardové za předložené materiály, jejich znalosti a zkušenosti, týkající se široce obsáhlé otázky hospodaření s majetkem územně samosprávných celků, které jsem využila ke své práci. Také děkuji svému zaměstnavateli Mgr. Karlu Schınovi, řediteli příspěvkové organizace ZŠ, ZUŠ a MŠ v Kašperských Horách, za umožnění studia. Velké poděkování patří i celé rodině za podporu po celou dobu studia a za trpělivost při vytváření této práce.
3
ANOTACE Diplomová práce „Analýza nakládání s nemovitým majetkem ve vlastnictví Města Kašperské
Hory“
objasňuje
problematiku
hospodaření
s majetkem
územních
samosprávných celků. Předmětem analýzy je nemovitý majetek Města Kašperské Hory. Vysvětluje význam obecního majetku pro města a obce a přístup k jeho oceňování. Obce neznají tržní ani věcnou hodnotu svého majetku, protože majetek evidují pouze v pořizovacích cenách a majetek neodepisují. Poznání věcné a tržní hodnoty majetku je nutnou podmínkou k jeho efektivnímu a transparentnímu hospodaření. S tímto problémem souvisí reforma v účetnictví a další připravované změny ve snaze přiblížit se platným podmínkám Evropské unie. Všechny navrhované právní úpravy musí být v souladu s mezinárodními
smlouvami,
kterými
je
Česká
republika
vázána.
S kulturním
a ekonomickým rozvojem měst a obcí souvisí využívání podpory ze strukturálních fondů EU. Realizace aktuálního projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ je příkladem, jak získat finanční prostředky z Evropského fondu regionálního rozvoje prostřednictvím vymezeného operačního programu.
ANNOTATION The thesis called „The Analysis Of The Kašperské Hory Municipal Property Administration“ clarifies questions of managing the municipal property. The topic here is the property of Kašperské Hory. The thesis explains the real estate significance for municipalities and their approach to the assessment. Municipalities do not assess the market price or the market value of their properties as they entry the property only according to the purchase price and they do not depreciate it. Identifying the market value of the property is necessary for its efficient and transparent management. The accounting reform and other upcoming changes deal with this problem as there is a need to approach the European Union currently valid conditions. All proposed legal modifications must be in compliance with the international convention to which the Czech Republic is obliged. The EU Structural Funds utilization and efficiency of it is connected with the cultural and
economic
development
of
municipalities.
The
actual
project
realization
(„The Revitalization of the Kašperské Hory Square“) gives an example how to raise financial means from the European Fund of the Regional Development through one specific Operational Programme.
4
OBSAH PROHLÁŠENÍ ………………………………………………………………………… 2 PODĚKOVÁNÍ ……………………………………………………………………….. 3 ANOTACE ……………………………………………………………..……………… 4 OBSAH ………………………………………………………………………………… 5
1. ÚVOD ………………………………………………………………………………… 8
2. MĚSTO KAŠPERSKÉ HORY ……………………………..…………………..…. 9 2.1 Atraktivita současného města Kašperské Hory ……………………..…… 9 2.2 Vznik města Kašperské Hory a jeho historie …………………………… 13
3. ANALÝZA NAKLÁDÁNÍ S NEMOVITÝM MAJETKEM VE VLASTNICTVÍ MĚST A OBCÍ ……………………………………………………………………… 18 3.1 Nabytí obecního majetku a jeho význam pro obce …………………….. 18 3.1.1 Způsoby navracení majetku ……………...……………..……….. 19 3.1.2 Význam majetku .………………………………………………… 23 3.1.3 Investiční akce Města Kašperské Hory během posledních 5 let .… 24 3.1.4 Plánované investiční záměry Města Kašperské Hory v letošním roce, případně v následujících letech ………………………………….. 29 3.2 Analýza evidence obecního majetku Města Kašperské Hory a jeho ocenění ……………………………………………………………………. 30 3.2.1 Správa majetku …………………………………………………... 30 3.2.2 Reforma účetnictví v souvislosti s harmonizací právních předpisů s Evropskou unií ………………………………………………….. 35 3.2.3 Evidence obecního majetku …………………….………………… 37 3.2.3.1 Evidence nemovitého majetku – STAVBY …………...……………...
43
3.2.3.2 Evidence nemovitého majetku – POZEMKY ………………………… 46
3.3 Specifika oceňování nemovitého majetku obcí …………………………. 51 3.3.1 Pasportizace ……………………………………………………… 51 3.3.2 Rozdělení majetku ……………………………………………..… 52 3.3.3 Stanovení metodiky ocenění …………………………………….. 56 3.3.4 Indikace výchozí tržní hodnoty majetku ……………………….... 57
5
3.3.5 Výchozí rozhodnutí o dalším využití majetku …………………... 57 3.6 Závěry …………………………………………………………………..….. 57
4. PROJEKTY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU …………………………………. 59 4.1 Politika hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie …….……. 59 4.1.1 Klíčové strategické programové dokumenty politiky HSS ……... 59 4.2 Fondy Evropské unie ……………………………………………………. 60 4.2.1 Strukturální fondy ……………………………………………..... 61 4.2.1.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ………………….……
61
4.2.1.2 Evropský sociální fond (ESF) ………..…………….…….……..…..
61
4.2.2 Fond soudržnosti………………………………………………….. 62 4.3 Projekty …………………………………………………………….…….. 62 4.4. Alokace zdrojů EU …………………..………………………………….… 64 4.4.1 Cíle regionální politiky ….……………………………….……….. 64 4.4.1.1 Jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) …… 66
4.5 Operační programy – jejich obsah a účel ……………………………….. 67 4.5.1 Operační programy 2007-2013……………….…………….……... 69 4.5.1.1 Tématické operační programy ……………………………….……..… 72 4.5.1.2 Regionální operační programy ……………………………………..… 82 4.5.1.3 Regionální operační programy ……………………………………..… 87
4.6 Projekty Města Kašperské Hory v rámci operačních programů v období 2007 - 2013 ………………………………………………………..………. 91 4.6.1 Společná zemědělská politika EU …………………..…………… 92 4.6.1.1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) ………..… 92
4.7 Závěry …………………………………………………………….………. 93
5. REVITALIZACE NÁMĚSTÍ V KAŠPERSKÝCH HORÁCH …………...…….. 95 5.1 Regionální operační program NUTS II Jihozápad …………………….. 96 5.1.1 ROP NUTS II JZ – 2. výzva …………………………………..… 96 5.1.2 Zaměření oblasti podpory projektu ………………………..……… 97 5.2 Projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ ……………………….. 98
6
5.2.1 Výběrová kritéria pro hodnocení projektu ……………………….. 99 5.2.2 Rozhodnutí o přidělení účelové dotace ……..………………….… 100 5.2.3 Smlouva o poskytnutí finanční podpory ……..…………………... 101 5.2.4 Etapizace projektu …………………………………………...…… 103 5.2.5 Harmonogram projektu ……..…………………………...………. . 105 5.2.6 Účelově vázaná dotace – finanční rámec projektu ………….......... 106 5.3 Podmínky pro realizaci projektu ............................................................... 107 5.3.1 Změny realizace projektu ……………………………...………… 107 5.3.2 Veřejné zakázky ……..……………………………………….…... 109 5.3.2.1 Zhotovitel stavby ………………………………………….………… 110 5.3.2.2 Technický dozor investora …………………………………………… 111 5.3.2.3 Koordinátor BOZP ……………..……………………………….…… 112 5.3.2.4 Archeologický průzkum ……………………………………………… 114 5.3.2.5 Manažer projektu ……………………………..…………………….. 118
5.3.3 Průběh realizace projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ 119 5.3.4 Účetnictví projektu …………………………………………….… 123 5.3.4.1 Způsobilé výdaje ……………………………..……………………..
125
5.3.4.2 Nezpůsobilé výdaje ……………………………..…………………..
126
5.3.4.3 Zdroje financování způsobilých výdajů ………………..…………… 126
5.3.5 Udržitelnost projektu ………………………………..…………… 128 5.3.6 Publicita projektu ……………………..…………….………….… 128 5.3.7 Monitorování výsledků projektu …….….……………….……..… 130 5.3.8 Platební podmínky ………………………………….………….... 130 5.4. Závěry ......................................................................................................... 131
6. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 133
POUŽITÁ LITERATURA A BIBLIOGRAFICKÉ ODKAZY ............................. 137 SEZNAM ZKRATEK A OZNAČENÍ ...................................................................... 141 SEZNAM FOTOGRAFIÍ A OBRÁZKŮ .................................................................. 143 SEZNAM TABULEK ................................................................................................... 145 PŘÍLOHY .................................................................................................................... 147 ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE .............................................................................. 160
7
1. ÚVOD Cílem diplomové práce „Analýza nakládání s nemovitým majetkem ve vlastnictví Města Kašperské Hory“ je objasnit problematiku hospodaření s majetkem města z hlediska struktury řízení a přístup k oceňování nemovitého majetku. Chtěla bych poukázat na význam majetku pro územní samosprávné celky, na zavedené způsoby jeho oceňování a evidence. Dle mého názoru je důležité upozornit na reformu v účetnictví, která je spojena s harmonizací právních předpisů České republiky s legislativou platnou v EU. Předmětem analýzy je dlouhodobý hmotný majetek – hlavně stavby a pozemky, jež představují hlavní potenciál měst a obcí pro jejich rozvoj. S rozvojem měst a obcí souvisí využití finančních prostředků z EU prostřednictvím strukturálních fondů. Pro svou práci jsem si vybrala konkrétní územní samosprávný celek – Město Kašperské Hory.
Snaha zajistit vyšší atraktivitu města s ohledem na jeho historii, zvýšit cestovní ruch, rozšířit služby ve městě, vytvořit nové pracovní příležitosti a tím snížit vysokou nezaměstnanost v daném regionu – to jsou důležité úkoly pro zajištění rozvoje města. V souvislosti s tím je část diplomové práce zaměřena na způsoby nakládání s nemovitým majetkem města a na současnou analýzu způsobu evidence obecního majetku z hlediska potřeby pro účetnictví a z hlediska struktury řízení. Nutné je podotknout reformu účetnictví, platnou od 1. 1. 2010 a s ní připravované změny platné od 1. 1. 2011, které se týkají kromě jiného také územních samosprávných celků. Najdeme odpovědi na otázky, v čem spočívá hlavní význam majetku pro obce a města z hlediska jejich rozvoje, proč je důležité přeceňovat obecní majetek a jakým způsobem. Je zde popsán návrh přístupu k oceňování nemovitého majetku zohledňující specifika obecního majetku i potřeby města. V návaznosti na úkoly k zajištění rozvoje města a hospodaření s obecním majetkem je další část práce zaměřena na využití finančních prostředků ze zdrojů Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů. Poslední část diplomové práce uvádí jako příklad konkrétní aktuální projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“. Na otázku, zda jsou vždy efektivně využity finanční prostředky města, najdeme rychlou odpověď i ve špatném nařízení platné legislativy ČR.
8
2. MĚSTO KAŠPERSKÉ HORY Město Kašperské Hory leží v nadmořské výšce 730 m a rozkládá se přibližně na ploše 4 412,26 ha. Dnes tady žije 1 594 obyvatel. Toto horské středisko je centrem celoroční turistiky. Okolí Kašperských Hor patří svou krajinou a přírodou k nejcennějším částem Šumavy. Město se nachází v těchto třech chráněných územích – přírodní park Kašperská vrchovina, Chráněná krajinná oblast Šumava a Národní park Šumava.
2.1 Atraktivita současného města Kašperské Hory Kašperské Hory jsou díky své poloze branou Šumavy a vyhledávaným cílem vyznavačů letních i zimních sportů. Místní skiareál nabízí sjezdové tratě středně náročné úrovně v celkové délce 1 800 m s několika vleky a umělým osvětlením. Tratě jsou upravovány sněhovými rolbami 2x za den. Velice oblíbený je snowtubing, jízda na nafukovacích člunech ve sněhovém korytu. Snowbordisté zase ocení zřízený snowpark. Přímo v areálu je k dispozici lyžařská škola, půjčovna lyží a snowboardů, servis lyží, sportshop, občerstvení a sociální zařízení. Skiareál Kašperské Hory patří k jednomu z nejmodernějších areálů na Šumavě.
Obr. 1 – Skiareál Kašperské Hory
Obr. 2 – Lyžařská škola
Obr. 3 – Snowpark
Obr. 4 – Skiareál Kašperské Hory – plánek
9
Toto město a jeho okolí nabízí turistům pestrou nabídku dalších aktivit, např. pěší turistiku, cyklostezky, víceúčelové hřiště, prohlídku spousty stavebních a kulturních památek.
Historické jádro je městskou památkovou zónou. Na náměstí stojí renesanční radnice z roku 1597, která byla později opatřena třemi barokními štíty s vížkami a hodinami, a gotický farní kostel sv. Markéty ze 14. století. Ten byl barokně přestavěný po požáru v 18. století. Gotický hřbitovní kostel sv. Mikuláše, jež pochází z doby kolem roku 1330, je navštěvovaným místem i z důvodu pořádání koncertů vzhledem k jeho skvělé akustice. Na jižním okraji města stojí novorománský kostel Panny Marie Sněžné z let 1850-1867. Nejnavštěvovanější historickou památkou je bezesporu hrad Kašperk, který je od města vzdálený asi 3 km.
Obr. 6 – Hrad Kašperk
Obr. 5 – Radnice Kašperské Hory
Obr. 7 – Kostel sv. Markéty
10
V Muzeu Šumavy na náměstí najdou turisté přírodovědné a historické expozice věnované přírodě Šumavy, dolování zlata, sklářství a sirkařství. K návštěvě vybízí také muzeum historických hraček nebo muzeum historických motocyklů společně s expozicí pivních lahví.
Nádhernou přírodu a příjemné prostředí zde vyhledávají i zahraniční turisté. Nadstandartní ubytování jim v Kašperských Horách nabízí a poskytují tři hotely: „Parkhotel Tosch“, „Aparthotel Šumava“ a nově zrekonstruovaný „Hotel Kašperk“, kromě dalších soukromých penzionů.
Obr. 8 – Parkhotel Tosch ****
Obr. 9 – Parkhotel Tosch ****
Obr. 10 – Aparthotel Šumava ****
Obr. 11 – Hotel Kašperk ****
Rodinám s dětmi je k dispozici na náměstí v budově bývalé školky přímo sousedící s hotelem „Centrum volného času“, které nabízí zajímavé programy a možnosti pro aktivní dovolenou na Šumavě. Centrum je určeno nejen hotelovým hostům, ale i široké veřejnosti.
11
Obr. 12 – Centrum volného času
Obr. 13 – Centrum volného času – zahrada
Obr. 14 – Centrum volného času v místnosti
Obr. 15 – Centrum volného času – posezení
Kromě vnitřních prostor využívá Centrum volného času upravenou oplocenou zahradu o velikosti 1 400 m2. Vybavení, programy a služby jsou připraveny pro rodiny s dětmi ve věku od 0 do 10 let. Smyslem je nabídnout dětem více zábavy a rodičům více odpočinku.
Snaha zajistit vyšší atraktivitu města s ohledem na jeho historii, zvýšit cestovní ruch, rozšířit služby ve městě, vytvořit nové pracovní příležitosti a tím snížit vysokou nezaměstnanost v daném regionu – to jsou důležité úkoly pro zajištění rozvoje města.
12
2.2 Vznik města Kašperské Hory a jeho historie1 Kašperské Hory leží v místech, kde se odedávna vyskytovalo zlato. To se již v pravěku nejprve rýžovalo ze zlatonosných náplav v řece Otavě a v přilehlých potocích. Po vytěžení zásob naplaveného zlata se začalo zlato dolovat. S počátkem dolování je spojen na konci 13. století vznik Kašperských Hor. Nejdříve byly rozlehlou osadou nazývanou Rejštejnské Hory a v roce 1345 se staly svobodným horním městem. Dokladem toho je dokument, ve kterém Jan Lucemburský odpouští městu ungelt neboli sklad zboží. V r. 1345 Jan Lucemburský udělil městu pečeť a znak (viz obr.16) a osvobodil je od placení cla a mýta. Současný název Kašperské Hory se ujal až po roce 1617, kdy tehdejší královské horní město Bergreichenstein odkoupilo od císaře Matyáše hrad Kašperk.
Obr. 16 – Znaková pečeť z roku 1345
Obr. 17 – Pečeť Karla IV.
Díky zlatému bohatství se Kašperské Hory staly ve 14. století centrem nejvýznamnějšího a nejrozsáhlejšího zlatonosného revíru předhusitských Čech. Bylo v něm v provozu 40 zlatodolů, řada štol, 300 mlýnů k drcení zlatonosného křemene. Čtrnácté století bylo pro město dobou největšího rozmachu.
Významu Kašperských Hor si byl vědom i Karel IV., a proto byl na jeho rozkaz v letech 1356-1361 postaven hrad, aby chránil zemskou hranici, obchodní stezku, zlaté doly a plnil úlohu správního centra. Hrad byl po svém zakladateli pojmenován Karlsberg (Kašperk). S ohledem na těžbu zlata dal král Karel IV. zřídit obchodní cestu z Čech přes Kašperské Hory a Kvildu do Pasova. Tato silnice (vhodná i pro formanské povozy) byla dokončena v r. 1366. Měla nahradit nejstarší cestu z Bavor do Čech, solnou tzv. Zlatou stezku prachatickou. 1
Bakalářská práce – Specifika oceňování nemovitého majetku obcí – Barossová Jitka
13
Období 15. a 16. století Husitské války byly jedno z mála období ve středověku, během kterého bylo přerušeno dolování. Město nadále bohatlo. Kromě dolů se na bohatnutí města stále více podílel i obchod. Z Bavorska se k nám dováželo hlavně železo, sůl, koření, látky, zbraně a víno. Vyvážel se naopak dobytek, obilí, máslo, ryby, slad, pivo, vosk atd. I nadále byly Kašperské Hory v přízni panovníků, a tak byly postupně potvrzovány výsady získané za vlády Jana Lucemburského a Karla IV. Roku 1572 bylo městu přiděleno Maxmiliánem II. znakové privilegium (polepšený městský znak – viz obr. 18).
Obr. 18 – Polepšený městský znak z roku 1572
V roce 1584 získaly Kašperské Hory od Rudolfa II. titul svobodného královského horního města. Tentýž panovník prodal městu pro finanční potíže některé z okolních vesnic, patřících do této doby do panství hradu Kašperku. Jednalo se o Plavěčín (později zanikl), Řetenice (Jettenitz), Nicov (Nitzau), Mílov, Červenou (Rothsaifen), Velký a Malý Kozí Hřbet, Opolenec (Oppelitz), Tuškov (Duschowitz), Žlíbek (Rindlau) a Dolní Dvorce (Unterhöfen). Roku 1617 získalo město samotný hrad. Městu zároveň patřily rozsáhlé pozemky včetně lesů. Těžba zlata během 16. století klesala.
17. století – období po třicetileté válce Během třicetileté války byly báňské práce silně omezeny, a tak zde žilo pouze 114 obyvatel. Na místo těžby zlata se dostalo sklářství, dřevařství, výroba papíru a chov dobytka. Důsledky třicetileté války se začaly stále více projevovat. Vrchnost zabírala opuštěné selské dvory a začala na nich hospodařit. Neměla však dost čeledi ani peníze, aby si ji najala. Aby se z této situace dostala, začala se zvyšovat robota. Proti robotě se však postavili kašperskohorští poddaní. Centrem rebelie byly vesnice: Nicov, Řetenice, Mílov a Opolenec. Konečné urovnání v květnu 1679 však přineslo poddaným jen malé ústupky. 14
Konec 18. a 19. století Ještě na konci 18. století docházelo k opakovaným pokusům obnovit těžbu zlata, skončily však ztrátou, a tak byly roku 1777 důlní práce zcela zastaveny. Po nálezu bohatých vzorků byla těžba obnovena v roce 1803 a pracovalo se zde až do roku 1846. Náklady na provoz nově ražených štol (Josef, František, Kristina) však převyšovaly výnos, a proto rakouský stát v roce 1868 prodal doly v dražbě. K opětovným pokusům o těžbu došlo až v roce 1916. Význam Kašperských Hor stoupal a klesal s úrovní těžby zlata. Ani bohatství okolních lesů nedokázalo nahradit bývalé výnosy z dolů.
Období během 1. a 2. světové války Během prvních dvou desetiletí bylo soužití Němců a Čechů v této oblasti poznamenané častými konflikty. Veškeré vyučování probíhalo v německém jazyce a až po vzniku samostatného Československa byl český jazyk „povýšen“ z volitelného mezi hlavní předměty. Celé období před druhou světovou válkou bylo poznamenáno neustálými střety mezi českým a německým obyvatelstvem. Češi, kteří zde žili, neměli jednoduchý život vzhledem k tomu, že byli ve výrazné menšině. Dne 24. září 1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace. Koncem září měli Němci celé Kašperské Hory ve své moci a v říjnu téhož roku vpochodovalo německé vojsko do města. Ve městě zůstalo jen 8 českých rodin. Celá válka proběhla v Kašperských Horách velmi klidně, neboť byly součástí Sudet (tzn. Říše), a proto zde nedošlo k žádným bojům. Po celou dobu okupace nesměly české rodiny zbytečně vycházet a děti musely chodit do německých škol. Dne 6. května 1945 vjelo do Kašperských Hor americké vojsko. Na výzvu starosty vyvěsili všichni občané na znamení kapitulace na domech bílé vlajky. Dříve, než stačili Češi obsadit radnici, zničili Němci téměř všechny dokumenty, které se zde nacházely.
Ve městě žilo před 2. světovou válkou něco málo přes 2 300 osob. Po skončení války zde bylo přes 5 200 Němců, několik set amerických vojáků a zvyšující se počet Čechů. S odsunem Němců za hranice bylo započato 15. dubna, poslední odsun byl proveden v srpnu 1946. Nesměly být odváženy šperky, devizy, drahé kameny a zlato. Město mělo k 31. 10. 1947 již jen 1 234 obyvatel, z toho 115 Němců zbylých po odsunu.
15
Poválečný vývoj Nástup a pád KSČ podstatně ovlivnil komplikované majetkoprávní vztahy a objem majetku ve vlastnictví obcí, včetně Města Kašperské Hory. S nástupem KSČ byly zrušeny místní samosprávy a následně byl znárodněn majetek obcí k 31. 12. 1949. Nově zřízené národní výbory znárodněný majetek nevlastnily, ale pouze ho spravovaly. Majetek ve správě národních výborů upadal. Chyběly koncepce a peníze na jeho rozvoj a modernizaci.
Období po roce 1989 Polistopadové změny a pád KSČ se začaly projevovat až s určitým časovým odstupem oproti Praze, která byla v centru dění. Hlavní změnou však bylo obnovení místní samosprávy. Proces postupného navracení majetku zpět do vlastnictví obcí začal od roku 1991.
Mezi podstatné změny patřilo i zrušení vojenských posádek. V Kašperských Horách se jednalo o dva areály vojenských kasáren. První areál o rozloze 19 416 m2 se nacházel v Sušické ulici, druhý areál se 6 objekty, o rozloze 13 925 m2, se nacházel na Žižkově náměstí.
Přítomnost vojska ve městě s sebou přinášela různé problémy: zvýšený hluk při přesunech těžké techniky zvýšená koncentrace lidí v malém městě velké množství přestupků a drobných kriminálních deliktů Na druhou stranu přítomnost vojska znamenala klady: přísun nemalého množství finančních prostředků zvýšení zaměstnanosti vyšší kvalita zásobování vyšší obraty v zařízeních, která byla vojáky navštěvována bohatší kulturní život města (KINO, Sokolovna – kulturní dům, …) Zdánlivě kladná skutečnost – odsun vojska – ovlivnila Kašperské Hory spíš k horšímu.
16
Ve vztahu k majetku města stojí za zmínku i pokus o znovuobnovení těžby zlata. V roce 1989 začala firma UD Příbram s geologickým průzkumem okolí. Bylo vyraženo 689 m chodeb (hlavní štola byla nazvána Naděje). Geologickým průzkumem bylo odhadnuto, že v okolí Kašperských Hor je asi 30 tun zlata (některé odhady hovoří i o 100 tunách). Průzkum probíhal do roku 1992, kdy byl dočasně zastaven.
V průzkumu pokračovala v roce 1993 společnost Bohemia důlní. Tu koupila v roce 1994 společnost TVX Gold z Toronta a přejmenovala ji na TVX Bohemia důlní. V letech 1994-1996 pokračoval průzkum do doby, než se zjistilo, že TVX chce nejen dál pokračovat v průzkumu, ale výhledově i těžit zlato za pomoci kyanidového loužení. Po několika letech soudních sporů o těžbu zlata mezi městem a společností TVX Bohemia důlní město spor vyhrálo a TVX musela roku 1998 ukončit průzkum.
17
3. ANALÝZA NAKLÁDÁNÍ S NEMOVITÝM MAJETKEM VE VLASTNICTVÍ MĚST A OBCÍ 3.1 Nabytí obecního majetku a jeho význam pro obce2 V roce 1991 vešel v účinnost zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Zde je vymezen okruh majetku, který měly obce získat, ale i takový majetek, který získat neměly. Vzhledem k některým sporným vlastnictvím a mnohdy chybějící dokumentaci tento proces není dodnes ukončen. Na obce měly přejít následující kategorie majetku uvedené v zákoně:3 1. Věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni 23. listopadu 1990 příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce, pokud obce s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily. 2. Věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obce hospodařit po 23. 11. 1990 způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona. 3. Historický majetek, který obce vlastnily ke dni 31. 12. 1949, pokud je ve vlastnictví České republiky a nepřechází do vlastnictví obce podle bodu 1. Jedná se o: a) nezastavěné pozemky, b) pozemky zastavěné stavbami ve vlastnictví fyzických osob, c) stavby s pozemky tvořícími se stavbou jeden funkční celek. 4. Obytné domy a pozemky tvořící s nimi jeden funkční celek, jestliže splňují tyto podmínky: jsou v jejich katastrálních územích , jsou ve vlastnictví České republiky, právo hospodaření k nim náleží organizacím, u nichž na obce přešla funkce jejich zakladatele, nebo pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat tyto organizace nepřecházejí do vlastnictví obcí jako historický majetek 5. Kulturní památky, muzea a galerie, včetně jejich sbírkových fondů, pokud na obec přešla funkce zřizovatele nebo zakladatele a obec tyto nezískala jinak podle tohoto
2 3
Bakalářská práce – Specifika oceňování nemovitého majetku obcí – Barossová Jitka Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
18
zákona. Tento majetek obec nezískala automaticky, ale na základě žádosti, o které rozhodlo Ministerstvo kultury České republiky. 6. Objekty škol a školských zařízení, pokud na obec přešla funkce zřizovatele nebo zakladatele a obec tyto nezískala jinak podle tohoto zákona. Tento majetek mohl být získán na základě žádosti, o které rozhodlo Ministerstvo školství ČR.
Město Kašperské Hory získalo svůj majetek několika způsoby: jako historický majetek města jako přídělový majetek města nákupem od soukromých vlastníků nákupem ve veřejných nabídkách bezúplatným převodem
3.1.1 Způsoby navracení majetku4 a) Historický majetek 1. Město jej získalo dle výše uvedeného zákona.5 Na základě vyhotoveného notářského zápisu byl majetek zapsán katastrálním úřadem na list vlastnictví města. 2. Město Kašperské Hory žádalo o navrácení svého majetku tyto organizace: Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (na základě souhlasného prohlášení) Pozemkový fond ČR (na základě souhlasného prohlášení, dříve na základě notářského zápisu – zemědělská půda) Západočeské státní lesy, lesní závod Kašperské Hory (velké množství nemovitostí) Lesy ČR s. p., Hradec Králové (nástupnickou organizací Západočeských státních lesů v r. 1992) Správu Národního parku a CHKO Šumava (4 825 ha lesní půdy)
4 5
Bakalářská práce – Specifika oceňování nemovitého majetku obcí – Barossová Jitka Zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
19
Všem výše uvedeným organizacím muselo Město Kašperské Hory předložit příslušné doklady, které prokazovaly, že město bylo skutečně v minulosti vlastníkem požadovaných nemovitostí. Rozhodujícím datem pro uznání nároku na navrácení historického majetku bylo 31. 12. 1949. Pokud bylo vlastnictví města před tímto datem zapsané v příslušných knihovních vložkách v pozemkových knihách, byl majetek vrácen. Jako historický majetek byla např. městu v roce 1996 bezplatně převedena část kasáren v Sušické ulici, kterou tvořil hlavní ubytovací blok pro vojáky, za účelem vybudování nájemních bytů pro občany. Během následujících let byla původní budova zrekonstruována a v prosinci 1999 byla tato budova s 10 byty zkolaudována, nyní čp. 160. Další budovu kasáren, dříve sloužící jako sklad, pronajalo město jako garáž Kašperskohorským městským lesům, s. r. o. V další části kasáren, které město získalo zpět, byl zřízen sběrný dvůr.
Další přilehlé objekty těchto kasáren získala Správa národního parku a CHKO Šumava. Dnes se na místě velitelství a hospodářských budov nachází detašované pracoviště Státní správy NP a CHKOŠ (Informační středisko a Středisko ekologické výchovy NP a CHKOŠ, provozovna truhlářské dílny).
Obr. 19 – Informační středisko NP a CHKOŠ
Druhý areál vojenských kasáren se 6 objekty, který se nacházel na Žižkově náměstí, byl rovněž v r. 1996 bezúplatně převeden městu s podmínkou, že bude sloužit sociálním a školním účelům. Do jedné z budov byla přestěhována rodinná škola, jež ve školním roce 2000/2001 ukončila svou činnost. Poté byl objekt přestavěn na 8 bytových jednotek pro osoby s vymezenými příjmy (tzv. sociální byty – čp. 402). Další dvě budovy byly prodány. 20
V roce 2001 schválilo zastupitelstvo města investiční záměr, kterým byla zbývající část kasáren odstraněna demolicí a byl zde postaven Dům s pečovatelskou službou (čp. 401). Stavba DPS byla dokončena k 31. 12. 2004. Je zde 64 bytů, z nichž 44 bytů má velikost 1 + KK a 20 bytů je o velikosti 1 + 1 + KK, z toho 10 bytů je bezbariérových. V DPS je možné umístit maximálně 85 osob. Tyto osoby musí být soběstačné, nesmí být závislé na cizí osobě. Dům s pečovatelskou službou je objektem, kde není zajištěna stálá odborná zdravotní služba. Jedná se tedy jen o bytový dům pro seniory. Pečovatelskou službu zajišťuje Oblastní charita Sušice dvěma pečovatelkami. Na činnost a služby vykonávané charitou pro obyvatele domu s pečovatelskou službou i pro potřebné občany Kašperských Hor město každoročně finančně přispívá částkou 200 tisíc korun. b) Přídělový majetek města V roce 2000 byl schválen zákon č. 114/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2000. Pro obce byl důležitý § 2a, podle kterého přecházejí nemovitosti do vlastnictví obcí bez ohledu na to, že příslušná rozhodnutí o přídělu nebo přídělový plán byly vydány po 31. prosinci 1949, nebo k jejich vydání vůbec nedošlo.
Obce prokáží existenci přídělu zejména: vydanou přídělovou listinou schváleným přídělovým plánem schváleným grafickým přídělovým plánem. Nelze-li příděl doložit uvedenými listinami, považuje se za doklad o přídělu listina vyhotovená příslušným státním orgánem s uvedením jednacího čísla přídělového rozhodnutí, je-li z ní zřejmý rozsah přídělu i přídělce. Město Kašperské Hory žádalo o majetek: Lesy ČR, s. p. Pozemkový fond ČR Správu Národního parku a CHKO Šumava Důležitým dokladem byla přídělová listina se státním znakem.
21
c) Nákup nemovitostí od soukromých vlastníků Město Kašperské Hory tímto způsobem nakupuje hlavně zemědělskou půdu od občanů, kterým byl vrácen majetek v restitučním řízení a kteří vzhledem k historickému odtržení nemají zájem na navrácených pozemcích hospodařit.
d) Veřejné nabídky pozemků Pozemkový fond ČR vyhlašuje v nepravidelných intervalech veřejnou nabídku pozemků podle § 7 odst. 1 písmeno c) zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby. Těchto veřejných nabídek se město pravidelně zúčastňuje.
e) Bezúplatný převod Jedná se o nemovitosti, které jsou v územně plánovací dokumentaci určeny k výstavbě veřejně prospěšných staveb, pro bytovou výstavbu a budování veřejné zeleně. Dále se pak jedná hlavně o zemědělskou půdu, kterou město získává od Pozemkového fondu ČR, a to jen v případě, že se jedná o zemědělské pozemky, určené pro výstavbu podle § 5 zákona 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby.
I Město Kašperské Hory má některé případy, kdy nejsou u nemovitostí vyjasněné majetkoprávní vztahy. To není dobré jak pro město, tak ani pro samotný majetek. Město nemůže takový majetek obhospodařovat, zejména provádět pravidelnou údržbu majetku, který tím chátrá. Pro zahájení každé investiční činnosti (rekonstrukce, modernizace nemovitosti) jsou podmínkou průkazná vlastnická práva.
Většina převáděných či restituovaných nemovitostí byla na obce převáděna ve špatném až havarijním stavu. Takový stav vyžadoval okamžité stavební práce, které by umožnily užitnou funkci nemovitostí. S tím jsou ale spojeny potřebné finanční prostředky, které obce neměly vždy ve svých rozpočtech.
Z tohoto důvodu předalo Město Kašperské Hory bezplatně na základě darovací smlouvy v květnu 2003 Krajskému úřadu Plzeňského kraje budovu Dětského domova v Kašperských Horách s podmínkou, že objekt bude nadále sloužit svému stávajícímu účelu. 22
Krajský úřad Plzeňského kraje je zřizovatelem příspěvkové organizace Dětský domov v Kašperských Horách s odloučenými pracovišti v Sušici a v Chanovicích. Budova má dnes novou fasádu, střechu i okna. V únoru 2007 byla dokončena rekonstrukce kuchyně dětského domova.
Obr. 20 – Dětský domov 2007
Výše hodnoty obecního majetku je spojena se vznikem a historií každé obce. Obyvatelům města a celého spravovaného regionu by nemělo být lhostejné, jak je s majetkem územního samosprávného celku nakládáno.
3.1.2 Význam majetku6 Obecní majetek je předpokladem pro existenci obce, pro naplňování dlouhodobých cílů, které musí být součástí programu rozvoje obce. Tím je myšleno např. zvýšit atraktivitu obce pro cestovní ruch. Velmi důležitá je také podpora podnikání (nabídka vhodných nemovitostí k podnikání, budování průmyslových zón, technické infrastruktury) a vytváření nových pracovních příležitostí, zvláště pro mladé rodiny s dětmi. Základním cílem obcí k vytváření a udržení kvality prostředí, ve kterém žijeme, je zajistit prostřednictvím svého majetku bydlení, dopravu a spoje, výchovu a vzdělávání, ekonomický a kulturní rozvoj, ochranu zdraví, zdroj informací a ochranu veřejného pořádku.
6
Bakalářská práce – Specifika oceňování nemovitého majetku obcí – Jitka Barossová
23
3.1.3 Investiční akce Města Kašperské Hory během posledních 5 let V poslední době obce a města využívají strukturální fondy EU a finanční prostředky ze státních dotačních titulů, které jsou určeny přímo na opravy, rekonstrukce, modernizace staveb, ale i na nové výstavby. Tyto prostředky tvoří 70 – 85 % investičních nákladů, ostatní náklady hradí obce a města ze svých prostředků.
V září 2005 byla dokončena rekonstrukce bývalé rodinné školy (objekt bývalých kasáren na Žižkově náměstí) na 8 bytových jednotek pro osoby s vymezenými příjmy (tzv. sociální byty – čp. 402). Celkové náklady dosáhly 5 113 tis. Kč, z toho dotace ze SFRB činila 4 400 tis. Kč
Smlouva o dílo na zhotovení stavby mezi Městem Kašperské Hory a firmou Stavební podnik, a. s. na provedení díla „Mateřská škola Kašperské Hory – stavební úpravy části objektu ZŠ“ byla schválena Radou města Kašperské Hory 30. 8. 2005. V prosinci 2005 byla stavba dokončena. Celkové náklady na rekonstrukci mateřské školy činily 7 758 tis. Kč, z toho byla poskytnuta dotace z prostředků Plzeňského kraje ve výši 5 000 tis. Kč.
Obr. 21 – Mateřská škola
V květnu 2006 bylo dostavěno víceúčelové hřiště s umělým povrchem u základní školy s celkovými náklady 2 443 tis. Kč, z toho dotace činila 700 tis. Kč. Hřiště slouží nejen školním účelům, ale i ostatním občanům Kašperských Hor.
24
Obr. 22 – Víceúčelové hřiště
Dne 2. května 2005 bylo Zastupitelstvem města Kašperské Hory schváleno projednání a sepsání smlouvy o podpoře ze SFŽP na akci „Ekologické zásobování teplem z centrální výtopny v Kašperských Horách“ a na základě podmínek uvedených ve smlouvě přijetí dotace ve výši 64 788 720,- Kč. Smlouva o podpoře byla uzavřena na základě rozhodnutí Ministerstva životního prostředí ČR č. 05550291 o výjimečném poskytnutí finančních prostředků na pokrytí 80 % podílu nákladů akce. Centrální ekologická výtopna (včetně jeřábu) byla dokončena v listopadu 2006 s celkovými náklady 87 951 tis. Kč.
25
Obr. 23 – Centrální výtopna
Rada města schválila 19. 6. 2005 smlouvu o dílo mezi Městem Kašperské Hory a firmou Jiří Trefanec na provedení klempířských a pokrývačských prací včetně výměny krytiny na objektu kina. Celkové náklady činily 1 377 tis. Kč, z toho dotaci 200 tis. Kč poskytl Plzeňský kraj v rámci Programu stabilizace a obnovy venkova.
Obr. 24 – Kino
26
7. ledna 2004 byla uzavřena smlouva o dílo na zhotovení stavby Domu s pečovatelskou službou v Kašperských Horách se zhotovitelem STAVOPLAST KL spol. s r. o., který byl vybrán v obchodní veřejné soutěži. Cena díla byla stanovena jako nejvýše přípustná v částce 57 335 942,- Kč včetně DPH. Dotaci ve výši 44 800 tis. Kč získalo město na stavbu DPS od Státního fondu rozvoje bydlení.
Obr. 25 – Dům s pečovatelskou službou
Dne 10. 7. 2007 rada města na základě doporučení komise pro hodnocení nabídek na akci „Základní škola Kašperské Hory blok kuchyně, stavební úpravy části objektu ZŠ“ schválila zhotovitele firmu INGBAU CZ s. r. o. Stavba byla předána firmě k 1. 8. 2007 a v listopadu 2007 byla rekonstrukce školní jídelny ZŠ dokončena s celkovými náklady včetně vybavení celkem 14 217 tis. Kč, z toho mimořádná dotace od Plzeňského kraje činila 5 000 tis. Kč.
Obr. 26 – Kuchyň
27
Obr. 27 – Školní jídelna
Rekonstrukce kanalizace města Kašperské Hory byla provedena v roce 2006 s celkovými náklady ve výši 12 684 tis. Kč, z toho byla poskytnuta dotace z programu CBC Phare 2003 ve výši 8 397 tis. Kč.
V dubnu 2008 byla usnesením rady města schválena smlouva o dílo na akci „Výroba, dodávka a instalace prvků dětského hřiště Kašperské Hory v ulici Česká“ v ceně 706 831,- Kč včetně DPH.
Obr. 28 – Dětské hřiště v České ulici v Kašperských Horách
Investiční akce hrazené z vlastních zdrojů města: technické zhodnocení budov čp. 28 na Filipově Huti a čp. 95 v Kašperských Horách ve výši 455 tis. Kč. v ubytovně a požární zbrojnici instalováno ústřední vytápění v celkové hodnotě 416 tis. Kč instalace bezdrátového místního rozhlasu v Kašperských Horách v částce 506 tis. Kč 28
podíl města na opravě fasády farní budovy v Kašperských Horách výměna oken v bytových jednotkách v ulici Besední čp. 384, 385, 386, 387 přístavba přístřešku – pila Kašperskohorských městských lesů, s. r. o. stavební úpravy pro rozmítačku na pile výměna oken v Horní ulici v bytových jednotkách čp. 381 a 382 rekonstrukce kanalizačního a vodovodního řádu v ulici Bohdana Týbla a ulici Petra Chelčického, včetně opravy povrchu místní komunikace žulovou dlažbou oprava silnice a chodníků v Dlouhé ulici oprava mostu v Červené oprava ČOV na hradě Kašperk zprovoznění ČOV v Červené investiční opravy lesních cest
3.1.4 Plánované investiční záměry Města Kašperské Hory v letošním roce, případně v následujících letech dokončení I. a II. etapy revitalizace náměstí oprava fasády ZŠ oprava střechy ZŠ výstavba nové tělocvičny ZŠ rekonstrukce víceúčelového sálu v Kašperských Horách rekonstrukce spolkového domu dostavba kanalizace rozšíření teplofikace připojením nových odběrných míst k síti CZT O hospodaření s majetkem obce rozhodují v konečném důsledku zastupitelé. Jejich povinností je ze zákona chránit, účelně a hospodárně využívat, ale také zachovávat a zajišťovat rozvoj majetku obce.
29
3.2 Analýza evidence obecního majetku Města Kašperské Hory a jeho ocenění Kašperské Hory jsou městem s bohatou historií, která měla do jisté míry vliv na značně velký získaný majetek.
Město Kašperské Hory je územní samosprávný celek. Je veřejnoprávní korporací disponující vlastním majetkem. V právních vztazích vystupuje svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Hospodaření s majetkem obce je určeno legislativou7, která říká, že „majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede evidenci svého majetku.“
3.2.1 Správa majetku Na základě legislativy8 může městský úřad, respektive rada města, zřídit podle potřeby odbor, kterému svěří jisté kompetence. Tyto odbory mají za úkol komplexní správu většinou nemovitého majetku, jenž je ve vlastnictví města, včetně veškerých úkonů spojených s nakládáním s tímto majetkem (kromě pronájmu a prodeje majetku). Pronájem majetku obce je v pravomoci rady města a prodej obecního majetku je v pravomoci zastupitelstva města.
Hlavními úkoly jsou vedení evidence veškerého majetku města a vytváření vnitřních předpisů souvisejících s jeho evidencí. Evidence majetku po účetní a finanční stránce je v kompetenci finančního odboru městského úřadu. Správou nemovitého majetku (např. opravy a údržba, nájmy, bytové hospodářství) a provozem majetku (např. správa vodovodního a kanalizačního systému včetně provozu čistírny odpadních vod) se zabývají technické služby. Správu pozemků včetně jejich evidence zajišťuje pracovnice pozemkové držby.
7 8
Zákon o obcích, § 38 odst. 1 Zákon o obcích § 102 odst. 2 písmeno f)
30
Stavební odbor byl 31. 12. 2000 zrušen, a proto nahradila část jeho činnosti stavební komise. Od 1. 7. 2007 byla na základě usnesení č. 18 (ze dne 28. 5. 2007) Rady města Kašperské Hory a na základě usnesení č. 371 (ze dne 11. 6. 2007) Rady města Sušice uzavřena veřejnoprávní smlouva v souladu s ustanovením § 63 odst. 1 zák. 128/2000 Sb., o obcích a s ustanovením § 190 odst. 2 zák. č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Smlouvou bylo ujednáno, že orgány Města Sušice budou vykonávat pro správní úřad Města Kašperské Hory přenesenou
působnost
svěřenou
orgánům
každé
obce
v rozsahu
stanoveném
zák. č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů. Stavební úřad byl v Kašperských Horách opět zřízen k 1. 7. 2008 a provádí veškerou činnost, která se týká výkonu státní správy v přenesené působnosti dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyřizuje všechny potřebné náležitosti ohledně územního rozhodnutí, ohlášení staveb, stavebního povolení, užívání staveb nebo odstraňování staveb.
Majetková komise (5členná) podává návrhy na prodej konkrétního nemovitého majetku radě města, rada města pak předkládá návrh zastupitelstvu města (15členné) ke schválení. Finanční výbor provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky města. Kontrolní výbor kontroluje plnění usnesení zastupitelstva města a rady města, kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a městským úřadem.
Město Kašperské Hory spravuje 8 katastrálních území: Červená, Dolní Dvorce, Kašperské Hory, Kavrlík, Lídlovy Dvory, Opolenec, Tuškov a Žlíbek.
Majetek města tvoří z velké většiny budovy a jiné stavby, lesy a pozemky. Město Kašperské Hory vlastní tyto nemovitosti nejen v katastrálních územích, která spravuje, ale i v dalších katastrálních územích: Červená, Dolní Dvorce, Filipova Huť, Horská Kvilda, Kašperské Hory, Kavrlík, Lídlovy Dvory, Mílov, Nicov, Opolenec, Radešov, Rejštejn, Řetenice u Stach, Studenec u Stach, Svojše, Tuškov, Vchynice-Tetov I, Zhůří u Rejštejna, Žlíbek.
31
Město Kašperské Hory je zakladatelem 2 společností s ručením omezeným, kterými jsou: Kašperskohorské městské lesy, s. r. o., – za pronajatý obecní nemovitý majetek (lesní pozemky, kanceláře, garáž – bývalý sklad kasáren) odpovídá jednatel společnosti STATEK Kašperské Hory, s. r. o., – za pronajatý nemovitý majetek města (pozemky, kanceláře, dílna) odpovídá jednatel společnosti
Územní samosprávný celek zřizuje příspěvkové organizace pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejichž rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu.
Město Kašperské Hory je zřizovatelem Základní školy, Základní umělecké školy a Mateřské školy Kašperské Hory, příspěvkové organizace. Příspěvková organizace vznikla 1. 1. 2003 na základě zřizovací listiny9, kdy byly zrušeny školské a okresní úřady. Ve zřizovací listině je vymezen hlavní účel a předmět činnosti. Škola sdružuje: Základní školu, která poskytuje základní vzdělání Mateřskou školu, která zabezpečuje předškolní výchovu Základní uměleckou školu, která poskytuje základy vzdělání v jednotlivých uměleckých oborech a připravuje pro studium oborů ve středních školách uměleckého zaměření a v konzervatoři Školní družinu a školní klub, které slouží výchově, vzdělávání, zájmové činnosti a rekreaci žáků mimo vyučování Školní jídelnu, která zabezpečuje stravování dětí, žáků a pracovníků Právní postavení organizace – příspěvková organizace vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů plynoucích. Statutárním orgánem je ředitel, který řídí školu a jedná jménem organizace samostatně. U škol zřízených obcí jmenuje a odvolává ředitele – v našem případě rada města.
9
Zřizovací listina Základní školy, Základní umělecké školy a Mateřské školy v Kašperských Horách
32
Doplňková činnost organizace – organizace může vykonávat doplňkovou činnost, pokud není vykonávaná na úkor jejího hlavního účelu a předmětu činnosti. S účinností od 1. listopadu 2009 se mění okruhy doplňkové činnosti organizace uvedené dodatkem ke zřizovací listině následovně:
Předmět podnikání: Hostinská činnost Vedení účetnictví, vedení daňové evidence Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obory činnosti: o Ubytovací služby o Poskytování software, poradenství v oblasti informačních technologií, zpracování dat, hostingové a související činnosti a webové služby o Realitní činnost, správa a údržba nemovitostí o Pronájem a půjčování věcí movitých o Mimoškolní výchova a vzdělávání, pořádání kurzů, školení, včetně lektorské činnosti o Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a organizování sportovní činnosti
Podmínkou realizace doplňkové činnosti je oddělené sledování nákladů a výnosů doplňkové činnosti a použití zisku v souladu se zněním § 28 odst. 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
Vymezení doby, na kterou je příspěvková organizace zřízena – na dobu neurčitou. Zřizovací listina je vždy schvalována usnesením zastupitelstva.
Nedílnou součástí této zřizovací listiny je příloha včetně dodatku, kde je vymezen movitý a nemovitý majetek ve vlastnictví zřizovatele, který byl příspěvkové organizaci předaný k hospodaření v souladu se zákonem.10 Jsou zde vymezena majetková práva, jež organizaci umožňují, aby svěřený majetek, včetně majetku získaného její vlastní
10
§ 27 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.
33
činností, spravovala a využívala pro hlavní účel, k němuž byla organizace zřízena. Příspěvková organizace tak nesmí svěřený nemovitý majetek bez souhlasu zřizovatele prodat,
směnit,
darovat,
zatěžovat
zástavním
právem
nebo
věcnými
břemeny.
Se svěřeným majetkem může nakládat pouze v případech a v rozsahu stanoveném předpisy zřizovatele. Za svěřený movitý i nemovitý majetek a jeho řádné využívání odpovídá ředitel organizace. Budovu základní školy (čp. 230) a mateřské školy (čp. 231) využívá příspěvková organizace na základě smlouvy o výpůjčce. Jedná se o nemovitý majetek zapsaný do katastru nemovitosti ve vlastnictví zřizovatele. Uplatnění ustanovení zákona11 vyvolalo v praxi značné nejasnosti v problematice možnosti vlastnit a nabývat majetek příspěvkovými organizacemi zřízenými územními samosprávnými celky. Tuto problematiku totiž zákon neřeší úplně a zcela jednoznačně. Ministerstvo financí proto provedlo důkladný rozbor současného právního stavu, ze kterého vyplynulo, že příspěvkové organizace zřízené obcí nebo krajem mohou být vlastníky majetku získaného: darem děděním na základě zákona (např. § 2 zákona č. 157/2000 Sb.12) na základě smluvních vztahů (např. z tržeb od zdravotních pojišťoven) vlastní činností z vlastních zdrojů (např. z doplňkové činnosti) Příspěvkové organizace zřízené obcí nebo krajem tedy používají majetek: zřizovatele svěřený k hospodaření získaný na základě výpůjčky či jiného bezúplatného užívání získaný na základě nájemní nebo podnájemní smlouvy vlastní darovaný, se souhlasem zřizovatele
11
Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů Zákon č.157/2000 Sb. o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetků krajů 12
34
Ve vlastnictví zřizovatele zůstává majetek, který předal její příspěvkové organizaci k hospodaření a k užívání na jím povolené aktivity. Jeho majetkem je rovněž ten, který pořídila sice příspěvková organizace, ale z účelových prostředků územního samosprávného celku.
Vlastním majetkem příspěvkové organizace se staly práva, pohledávky a závazky, které jí byly do vlastnictví převedeny přímo zákonem; v jejím vlastnictví zůstane i majetek z těchto zdrojů pořízený, dále majetek získaný od cizích subjektů darem, dědictvím a majetek pořízený z vlastních zdrojů – např. z doplňkové činnosti. Příspěvková organizace ZŠ, ZUŠ a MŠ Kašperské Hory, která hospodaří s majetkem územního samosprávného celku, o něm účtuje a odepisuje jej v souladu s účetními metodami, je povinna sestavovat odpisový plán, na jehož podkladě provádí odepisování majetku v průběhu jeho používání prostřednictvím účetních odpisů. Uvedený majetek odepisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví. Odpisy jsou hlavním zdrojem Fondu reprodukce majetku (FRM). Prostředky FRM pak příspěvková organizace může použít na financování pořízení a technického zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.
Majetek předaný do výpůjčky příspěvková organizace nevlastní, nevede jej na majetkových účtech a ani jej neodepisuje. Forma výpůjčky je právním vztahem, který vzniká na základě smlouvy, podle které obec přenechá majetek příspěvkové organizaci do bezplatného a dočasného užívání v souladu s občanským zákoníkem (§ 659-662).
3.2.2 Reforma účetnictví v souvislosti s harmonizací právních předpisů s Evropskou unií Základním cílem této reformy je vytvoření podmínek pro efektivní zajištění správných, úplných a včasných informací o hospodářské situaci státu a o příslušných účetních jednotkách. Vznik účetnictví státu na akruálním principu účtování je nezbytnou podmínkou zvýšení důvěryhodnosti účetních výkazů za Českou republiku, a to jak vůči Evropské unii, tak i vůči mezinárodním subjektům, včetně zahraničních investorů.
35
Nové závazné legislativní změny, platné od 1. 1. 2010, zasáhly do účetnictví vybraných účetních jednotek, jimiž jsou také územní samosprávné celky a příspěvkové organizace. Zásadní změnou účetní legislativy je snaha přiblížit se podmínkám platným v Evropské unii tak, aby navrhované právní úpravy byly v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Při přípravě účetnictví státu byly akcentovány systémy mezinárodních pravidel, mezi které patří zejména: Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor (IPSAS) – pro veřejný sektor Mezinárodní účetní standardy (IAS/IFRS) – pro podnikatelské subjekty Evropský systém národních regionálních účtů (ESA 95) – evropský statistický systém – přijatý nařízením rady č. 22223/96 ze dne 25. 6. 1996 o Evropském systému národních a regionálních účtů ve společenství.
V rámci kontroly rozpočtové kázně členských států Evropské unie a dalších postupů plynoucích z procedury tzv. nadměrného schodku veřejných financí je Evropská komise pověřena sledovat vývoj rozpočtové situace a stav veřejného zadlužení v jednotlivých členských státech.
V souvislosti s vytvořením účetnictví státu došlo k řadě legislativních úprav: 1) Novela zákona 563/1991 Sb., o účetnictví – účinná od 1. ledna 2010 2) Vyhláška č. 383/2009 Sb., o účetních záznamech v technické formě vybraných účetních jednotek a jejich předávání do centrálního systému účetních informací státu 3) Vyhláška 410/2009 Sb., kterou provádějí některá ustanovení zákona 563/1991 Sb., o účetnictví
Zákon č. 563/1991 Sb. (zákon o účetnictví) stanoví rozsah a způsob vedení účetnictví, včetně požadavků na jeho průkaznost, v souladu s právem Evropského společenství. V zákoně je vymezen rozsah vedení účetnictví a účetních dokladů, sestavování účetních jednotek tvořících účetní závěrku i to, jak tyto jednotky oceňují majetek a závazky. Další části zákona se věnují inventarizaci majetku a závazků a úschově účetních písemností. Připravuje se: 1) Vypracování Českých účetních standardů 2) Vyhláška o inventarizaci majetku a závazků 36
3) Vyhláška o jednotném zařazování dlouhodobého majetku 4) Vyhláška o podmínkách způsobu sestavení účetních výkazů za ČR
Výsledkem reformy účetnictví by měly být agregované údaje za veřejný sektor. Účetní
údaje
státních
i
obecních
příspěvkových
organizací
budou
vstupovat
do konsolidačních celků, kterými budou zřizovatelé a všechny jimi zřizované organizace. Cílem je podat uživatelům (zastupitelům, občanům, bankám, státu a dalším) kvalifikovanou informaci o hospodaření a finanční situaci určeného celku.
3.2.3 Evidence obecního majetku Obce a města jsou ze zákona povinny vést evidenci svého majetku. Město vede obecní majetek pro potřeby účetnictví na majetkových účtech dle účtového rozvrhu. Skutečný stav majetku zjišťuje fyzickou a dokladovou kontrolou na základě prováděné inventarizace 1x ročně. Jednou z povinných příloh účetní závěrky, kde můžeme zjistit souhrnný stav majetku, je ROZVAHA13 – Tabulka č. 1. – (uvedena pouze část rozvahy).
13
Vyhláška MF ČR č. 410/2009 Sb. – příloha 1
37
Rozvaha ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVNÉ CELKY, SVAZKY OBCÍ, REGIONÁLNÍ RADY REGIONŮ SOUDRŽNOSTI Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k …. (v tis. Kč)
Číslo položky
. Název položky
1
AKTIVA CELKEM A. Stálá aktiva I.
Dlouhodobý nehmotný majetek 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.
8.
9.
II.
1. 2. 3. 4.
Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Povolenky na emise a preferenční limity Drobný dlouhodobý nehmotný majetek Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Uspořádací účet technického zhodnocení dlouhodobého nehmotného majetku Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Pozemky Kulturní předměty Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí
2
BRUTTO součet A. a B. součet A.I. až A.IV. součet A.I.1. až A.I.9.
3 OBDOBÍ BĚŽNÉ KOREKCE NETTO součet A. a součet A. a B. B. součet A.I. součet A.I. až A.IV. až A.IV. součet součet A.I.1. až A.I.1. až A.I.9. A.I.9.
součet A.II.1. až A.II.10.
součet A.II.1. až A.II.10.
Syntetiký účet
4 MINULÉ součet A. a B. součet A.I. až A.IV. součet A.I.1. až A.I.9.
012 013 014 015 018 019 041
044
051
součet A.II.1. až A.II.10.
031 032 021 022
Tabulka č. 1 – Rozvaha (pouze část) platná od 1.1.2010
38
součet A.II.1. až A.II.10.
S účinností od 1. ledna 2010 je povinným výkazem závěrky rozsáhlá Příloha, jejíž součástí jsou mimo jiné doplňující informace k položce „Stavby“ (Tabulka č. 2) a doplňující informace k položce „Pozemky“ (Tabulka č. 3).
Příloha č. 5 - Příloha Stavby ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k …. (v tis. Kč) Číslo Název položky položky G.
Stavby
G.1. G.2.
Bytové domy a bytové jednotky Budovy pro služby obyvatelstvu Jiné nebytové domy a nebytové jednotky Komunikace a veřejné osvětlení Jiné inženýrské sítě Ostatní stavby
G.3. G.4. G.5. G.6.
OBDOBÍ BĚŽNÉ BRUTTO
KOREKCE
NETTO
MINULÉ
Tabulka č. 2 – Doplňující údaje „Stavby“ (v platnosti od 1. 1. 2010)
Příloha č. 5 vyhlášky - Příloha Pozemky ZÁKLADNÍ Název, sídlo, právní forma a předmět činnosti účetní jednotky, IČ sestavená k …. (v tis. Kč) Číslo Název položky položky H. H.1. H.2. H.3. H.4. H.5.
OBDOBÍ BĚŽNÉ BRUTTO
KOREKCE
NETTO
Pozemky Stavební pozemky Lesní pozemky Zahrady, pastviny, louky, rybníky Zastavěná plocha Ostatní pozemky Tabulka č. 3 – Doplňující údaje „Pozemky“ (v platnosti od 1. 1. 2010)
39
MINULÉ
Dlouhodobý hmotný majetek – NEMOVITOSTI Nemovitostmi jsou pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. Součástí nemovitosti je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím nemovitost znehodnotila. Stavba není součástí pozemku.14 Příslušenstvím bytu jsou vedlejší místnosti a prostory určené k tomu, aby byly s bytem užívány. Pozemky – účet 031 Pozemky15 se evidují na účtu 031 - Pozemky bez ohledu na výši jejich ocenění, pokud nejsou zbožím. (Pozn. zbožím jsou např. pozemky nakupované spekulativně za účelem prodeje). Pozemky se neodepisují.
Na základě nové vyhlášky 410/2009 Sb., kterou provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů se s platností od 1. 1. 2010 provádí podrobnější analytická evidence pozemků na účtu 031, podle jejich využití. Rozdělení účtu 031 Pozemky na AU:
000 – 199 Stavební pozemky
200 – 299 Lesní pozemky
300 – 399 Zahrady, pastviny, louky, rybníky
400 – 499 Zastavěná plocha
500 – 999 Ostatní pozemky
Stavby – účet 021 Na účet 021 – Stavby se evidují bez ohledu na výši ocenění a dobu použitelnosti16: a) stavby17 včetně budov, důlní díla a důlní stavby pod povrchem, vodní díla a další stavební díla podle jiných právních předpisů18 b) otvírky nových lomů, pískoven a hlinišť c) technické rekultivace d) byty a nebytové prostory vymezené jako jednotky podle jiného právního předpisu19
14
Občanský zákoník 40/1964 Sb., § 119-121 Vyhláška MF ČR č. 410/2009 Sb., § 14 odst. 1 16 Vyhláška MF ČR č. 410/2009 Sb., § 14 odst. 3 17 Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 18 Zákon č. 274//2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů 15
40
e) nemovité kulturní památky oceněné pořizovací nebo reprodukční pořizovací cenou f) technické zhodnocení majetku uvedeného v § 28 odst. 5 zákona, jehož ocenění jedné položky převyšuje částku 40 000 Kč g) technické zhodnocení nemovité kulturní památky a církevní stavby oceněné podle § 25 odst. 1 písm. k) zákona.
S platností od 1. 1. 2010 se provádí podrobnější analytická evidence staveb na účtu 021, podle jejich využití, stejně jako u pozemků. Rozdělení účtu 021 Stavby na AU:
000 – 199 Bytové domy a bytové jednotky
200 – 299 Budovy pro služby obyvatelstvu
300 – 399 Jiné nebytové domy a nebytové jednotky
400 – 499 Komunikace a veřejné osvětlení
500 – 599 Jiné inženýrské sítě
600 – 999 Ostatní stavby
Rozdělení nemovitého majetku na analytických účtech je předmětem výstupů doplňujících údajů „Pozemky“ – H a „Stavby“ – G v povinném výkazu stanovené závěrky Příloha č.5. Účet 032 – Kulturní předměty Na tomto účtu se evidují kulturní památky, sbírky muzejní povahy, předměty kulturní hodnoty a církevní stavby. Pokud není známa jejich pořizovací cena, pak se oceňují podle § 25 odst. 1 písm. k) ve výši 1 Kč. Toto ocenění má proběhnout do konce r. 2011 včetně zařazení do účetnictví. Již neplatí, že se jedná jen o věci v interiérech – tedy i obdobné předměty v exteriérech – např. sochy. Případné technické zhodnocení těchto staveb a nemovitostí bude však po dokončení vedeno na účtu 021– Stavby. Na rozdíl od příspěvkových organizací organizační složky státu a územní samosprávné celky svůj dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek (stavby) neodepisují. Obce a města se tím připravují o možnost určit roční náklady na reprodukci budov (rezervy
19
Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňující některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů
41
na renovaci) a stanovit míru opotřebení nemovitosti. Bez těchto znalostí však nelze odpovědět na zásadní otázku, a to zda má město dostatek finančních prostředků ve svém rozpočtu na zachování a obnovu stávajícího objemu staveb. Dle vyhlášky 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, mají všechny vybrané účetní jednotky včetně samosprávných územních celků povinnost odepisovat dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek (stavby), a to od 1. 1. 2011. Dlouhodobý hmotný majetek oceněný podle § 25 odst.1 písm. k) zákona (1 Kč) a dlouhodobý majetek, který se podle § 27 oceňuje reálnou hodnotou, se neodepisuje. Obce a města budou účetně odepisovat svůj majetek, ale zřejmě nebudou vytvářet fond reprodukce majetku, který je tvořen výší odpisů.20 Samosprávné územní celky nemají ve svých rozpočtech dostatek financí na pokrytí veškerých odpisů obecního majetku. Nejpozději do konce letošního roku bude vydán prováděcí předpis, který bude určovat pravidla a postupy odepisování majetku pro vybrané účetní jednotky.
Způsoby oceňování nemovitého majetku: a) pořizovací cena – cena, za kterou byl majetek pořízen + náklady s jeho pořízením související b) reprodukční pořizovací cena – cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje c) reálná hodnota – (povinnost vybraných účetních jednotek ocenit reálnou hodnotou majetek určený k prodeji, oceňuje se jí majetek určený k prodeji – § 27 odst. 1 písm. h) k 31. 12. 2010)
Reálná hodnota je vymezena jako: tržní hodnota, ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, není-li tržní hodnota k dispozici nebo tato nedostatečně představuje reálnou hodnotu, ocenění podle zákona o oceňování majetku, nelze-li použít jiné metody
20
Seminář: Lektor – Svobodová Jaroslava (metodička účetnictví Ministerstva financí ČR, Praha) – Zásadní změny v účetnictví územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, státních fondů a organizačních složek státu od 1. 1. 2010
42
3.2.3.1 Evidence nemovitého majetku – STAVBY Účetní hodnota nemovitého majetku města Kašperské Hory (021 – Stavby) dle inventury k 31. 12. 2009 je 417 443 997 Kč – Tabulka č. 4.
Inv. č. 1221 1223 1225 1235 1242 1243 1244 1248 1249 1256 1257 1258 1259 1260 1261 1262 1266 1267 1268 1269 1270 1271 1272 1273 1274 1275 1282 1318 1346 2802 2803 2804 2805 2806 2807 2808 4473 4535 4536 4537 4540
Zařazeno Počet
Pořizovací cena za položku
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
31.12.2000 25.8.1992 25.8.1992 25.8.1992 25.8.1992 25.8.1992 31.3.1992 25.8.1992 25.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
21 323 252,39 249 810,00 20 000,00 4 779 666,90 262 446,00 16 023,00 1 055 307,30 35 054 679,30 8 819 836,40 4 431654,50 4 431654,50 2 885 952,00 2 885 953,00 143 795,00 178 612,00 2 009 252,60 323 335,00
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992
1 1 1 1 2 1 1
1 303 381,00 83 707,00 23 533,00 14 468,00 98 056,00 642 135,00 9 491,00
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 27.8.1992 10.9.1993 10.9.1993 9.9.1993 10.9.1993 10.9.1993 10.9.1993 10.9.1993 16.6.1994 30.12.1994 30.12.1994 30.12.1994
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
653 039,00 7 132,00 33 080,00 5 520,00 1 123 084,00 3 988 272,00 3 988 273,00 3 573 610,00 1 686 062,00 648 535,00 68 752,00 1 023 708,00 1 262 419,00 6 433 933,00 6 165,00 16 218 872,11
021- Stavby
30.12.1994
1
384 511,00
Druh stavby
Název Radnice čp. 1 Požární zbrojnice Dílna – Dlouhá ul. bez čp., st. p. č. 119 Baarova 149 (KINO) Klub, Sušická 168 RD, Smetanova 175 – u hřbitova Sokolovna, Sušická 183 Budova Vimperská čp. 230 – ZŠ Budova MŠ, Vimperská čp. 231 Bytový dům, Horní 381 Bytový dům, Horní 382 Bytový dům, Besední 384 Bytový dům, Besední 385 Hájenka, Vysoká Mýť 20 Hájenka, Bílý potok 26 Hájenka, Filipova Huť 28 Komunikace v Kašperských Horách Komunikace – Nová ul. Komunikace – Červená Most Na rybníčku Most v obci Červená Mosty u Winterova mlýna Most na Losenici Studna v Sušické ul. u čp. 168 Veřejné osvětlení – K. Hory Veřejné osvětlení – Červená Komunikace v Tuškově Box beton na popelnice Bohdana Týbla 15 Bytový dům (12 b. j.), Besední 386 Bytový dům (12 b. j.), Besední 387 Kotelna pro 48 b. j. – Besední ul. ČOV pro 48 b. j. – Besední ul. Kanalizace pro 48 b. j. Besední ul. Veřejné osvětlení pro 48 b. j. – Besední ul. Komunikace + chodníky – Besední ul. Bytový dům, Smetanova 165 (naproti pile) Vodovodní řád – Kašperské Hory Vodárna Žďánov – oplocení Vodovodní řád – kanalizace K. Hory Veřejné osvětlení – Karlova ulice
43
4541 Čistírna odpadních vod – K. Hory (Amál. údolí) 5302 Zlatá stezka 360 – zdravot. středisko 5555 Bytový dům, Sušická čp. 160 5556 Bytový dům čp. 402 – Žižkovo nám. (soc. byty) 5713 Požární nádrž v obci Červená 5733 ČOV v obci Červená 6264 Špýchar – Baywa (stodola) 6309 Bytový dům čp. 99 s přísl. na st. p. č. 148 6310 Sklad – kasárna, Sušická ul. – garáže MěL 6311 Stodola – kasárna, Sušická ul. – sběrný dvůr 6356 Oblouková hala na Prádle 6817 Kanalizace – Karlova ulice 6818 Kanalizace – Prádlo 6819 KBV Prádlo – trafostanice 6829 Kaple Červená cena nezjištěná 6830 Budova čp. 244 se st. p. č. 295 – Prachárna 7621 Bytový dům čp. 301, Česká ulice 7715 Bytový dům Jelenov čp. 14 7875 Chata Šumavanka na Pískovně 7929 Nemovitost s pilařskou výrobou čp. 156 7989 Parkoviště u hradu Kašperk 7999 Budova střediska služeb čp. 49 (dílna – Statky) 8000 Objekt hradu Kašperku 8002 Nebytový dům Dlouhá čp. 95 8181 Budova úpravny vody Řetenice 8185 Dům s pečovatelskou službou čp. 401 8186 Víceúčelové hřiště u ZŠ 8233 Ekologická výtopna vč. rozvodů tepla 8317 Kaple u Rejštejna st. p. č. 281 8318 Kaple u sokolovny st. p. č. 429 8319 Kaplička na návsi v Červené st. p. č. 21 8320 Kaplička na Kavrlíku st. p. č. 1/2 8321 Kaplička – Opolenec náves na st. p. č. 14 8322 Kaplička v Opolenci na st.p.č. 29 8323 Kaplička na Žlíbku na st.p.č. 22 8324 Trafo Kašperské Hory, ul. Husova st. p. č. 415 8325 Trafo K.Hory u P. M. Sněžné st. p. č. 430 8326 Trafo Opolenec 8327 Odkyselovací stanice Řemenice st. p. č. 49 8336 Vodojem K. Hory nad ZŠ st. p. č. 444 8239 Studna – k. ú. Tuškov 8470 Autobusová zastávka 8471 Přístřešek pro zkrac. pilu – čp. 156 Městské lesy 8328 Garáž – pila čp. 156 8329 Dílna – pila čp. 156 8330 Sušárna – pila čp. 156 8331 Pilinice – pila čp. 156 8332 Přístřešek u dílny – pila čp. 156
44
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
30.12.1994 29.11.1996 31.12.1996
1 1 1
20 965 439,10 8 824 854,50 11 626 980,60
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
31.12.1996 10.12.1996 10.12.1996 31.12.1996 31.12.1997
1 1 1 1 1
6 303 224,00 378 236,00 915 419,00 523 142,00 5 989 491,00
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
31.12.1997 31.12.1997 22.7.1998 12.1.1999
1 1 1 1
387 720,00 177 673,00 891 171,00 1 606 149,00
021- Stavby
12.1.1999
1
870 428,00
021- Stavby 021- Stavby
12.1.1999 31.12.1999
1 1
70 143,00 1,00
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
24.5.1999 21.12.2001 23.9.2002 28.11.2002 24.9.2003 2.1.2003 31.12.2003 31.12.2003 31.12.2003 31.12.2005 15.4.2005 30.9.2005 31.12.2006 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 31.7.2008 31.12.2009 31.12.2009
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
40 361,00 14 114 338,40 231 050,70 50 768,00 3 538 893,00 5 179 626,00 2 204 033,60 879 579,00 2 129 479,60 217 029,00 72 399 656,95 2 443 072,00 86 033 825,42 238 298,54 130 621,86 1 439 853,36 251 500,60 544 940,46 234 366,78 263 159,02 225755,34 261485,84 703 378,40 1 727 902,79 1 548 391,57 9 370,00 123 027,00 4 231 131,27
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008
1 1 1 1 1
1 219 014,72 3 152479,33 954 035,58 3 620 015,28 499 165,16
8333 Přístřešek u sušárny – pila čp. 156 8334 Přístřešek sámování řeziva – pila čp. 156 8335 Přístřešek pro boční oprac. řeziva – pila čp. 156 4692 4687 4688 4689 4694 4745 4746 4777 4778 4779 4796
Statek K.Hory Stáj Kavrlík Ocelová kůlna – Kavrlík Ovčín – Kavrlík Stáj – Kavrlík Vodovod Seník Kavrlík Komunikace Kavrlík Silážní žlab Kavrlík Jímka Kavrlík Komunikace Kavrlík Přístřešek Kavrlík
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
30.6.2008 30.6.2008 30.6.2008
1 1 1
2 247 460,05 742 082,36 2 239 256,35
021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby 021- Stavby
3.1.1996 3.1.1996 3.1.1996 3.1.1996 3.1.1996 4.1.1996 4.1.1996 4.1.1996 4.1.1996
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
5 298 967,30 146 109,00 135 722,00 150 653,00 46 053,00 1 536 689,00 339 900,00 1 116 721,00 324 559,00 222 403,00 376 777,00
4.1.1996 4.1.1996
104
417 443 996,83
Tabulka č. 4 – Inventurní soupis k 31. 12. 2009
Město Kašperské Hory eviduje obecní majetek pouze v pořizovacích cenách. Tato evidence je pro oceňování majetku nedostatečná, nemá vypovídající schopnost pro jeho efektivní a transparentní hospodaření. Pokud samosprávné územní celky neznají skutečnou tržní hodnotu majetku, nejsou schopny určit množství finančních prostředků potřebných na jeho reprodukci.
V posledních letech prošly rekonstrukcí objekty radnice, základní školy, mateřské školy, kina a některých bytových domů. O jisté vypovídající schopnosti pořizovací ceny by se mohlo hovořit u novostavby – Domu s pečovatelskou službou. U této stavby se může pořizovací cena blížit tržní hodnotě za předpokladu efektivního vynaložení prostředků. U investic financovaných z veřejných zdrojů bývá velmi častým jevem nehospodárnost, a proto je nutné každou stavbu posuzovat individuálně.
Obr. 29 – Kino
Obr. 30 – ZŠ, ZUŠ a MŠ Kašperské Hory
45
Obr. 31 – Dům s pečovatelskou službou
3.2.3.2 Evidence nemovitého majetku – POZEMKY Město Kašperské Hory spravuje 8 již zmíněných katastrálních území. Majetek města se však nachází i v dalších 11 katastrálních územích. Majetek je evidován jednak podle katastrálního území, jednak podle druhu pozemku a samozřejmě podle parcelních čísel. Dle následujícího přehledu tabulky č. 14 Kašperské Hory vlastní celkem 2 849 pozemků v celkové hodnotě 174 009 308 Kč. Obrovskou část tvoří lesní pozemky a trvalé travní porosty.
Stavební pozemek Katastrální území m2 Červená 1 552,00 Dolní Dvorce 108,00 Horská Kvilda 2 856,00 Kašperské Hory 31 938,50 Kavrlík 12 729,00 Lídlovy Dvory 1 344,00 Mílov 299,00 Opolenec 1 046,00 Radešov 62,00 Řetenice u Stach 59,00 Studenec u Stach 255,00 Svojše 4 384,00 Tuškov 364,00 Zhůří u Rejštejna 1 903,00 Žlíbek 3 507,00 Celkem 62 406,50
Kč 77 600,00 5 400,00 142 800,00 1 579 650,90 585 979,00 67 200,00 14 950,00 52 300,00 3 100,00 113,00 12 750,00 219 200,00 18 200,00 95 150,00 175 350,00 3 049 742,90
Tabulka č. 5 – Stavební pozemky rozdělené dle k. ú.
46
Ostatní plocha m2 111 572,00 20 266,00 130 562,00 433 871,00 19 980,00 100 276,00 472,00 8 930,00 69 247,00 1 238,00 1 933,00 2 671,00 27 555,00 93 004,00 25 983,00 40 749,00 12 365,00 52 867,00 1 153 541,00
Katastrální území Červená Dolní Dvorce Horská Kvilda Kašperské Hory Kavrlík Lídlovy Dvory Mílov Nicov Opolenec Radešov Rejštejn Řetenice u Stach Studenec u Stach Svojše Tuškov Vchynice-Tetov Zhůří Žlíbek Celkem
Kč 949 872,70 144 868,00 913 934,00 4 613 645,00 144 236,00 532 234,00 3 304,00 62 510,00 386 101,10 8 666,00 13 531,00 5 142,00 213 912,00 651 028,00 178 456,00 285 243,00 86 555,00 261 245,00 9 454 482,80
Tabulka č. 6 – Pozemky – ostatní plocha – rozdělené dle k. ú.
Trvalý travní porost Katastrální území m2 Červená 228 116,00 Dolní Dvorce 6 075,00 Horská Kvilda 144 488,00 Kašperské Hory 391 699,00 Kavrlík 115 753,00 Lídlovy Dvory 325 481,00 Nicov 723,00 Opolenec 202 112,40 Radešov u Rejštejna 6 123,00 Rejštejn 107 405,00 Řetenice u Stach 169,00 Studenec u Stach 106 079,00 Svojše 364 274,00 Tuškov 9 290,00 Zhůří 246 977,00 Žlíbek 145 016,00 Celkem 2 399 780,40
Kč 460 919,90 11 542,50 274 527,20 765 376,70 238 220,40 575 063,80 1 374,00 350 048,30 11 633,70 204 069,50 321,10 189 039,00 692 120,60 47 113,60 469 256,30 239 984,60 4 530 611,20
Tabulka č. 7 – Pozemky – trvalý travní porost – rozdělené dle k. ú.
47
Lesní pozemek m2 8 861 108,00 816 752,00 33 793,00 25 395 290,00 4 266 075,00 735 976,00 1 380 154,00 47 529,00 287 494,00 313 408,00 211 835,00 2 407 178,00 7 422 668,00 426 567,00 1 966 714,00 1 771 718,00 2 340 729,00 58 684 988,00
Katastrální území Červená Dolní Dvorce Filipova Huť Horská Kvilda Kašperské Hory Kavrlík Lídlovy Dvory Mílov Nicov Opolenec Radešov u Rejštejna Studenec u Stach Svojše Tuškov Vchynice-Tetov Zhůří Žlíbek Celkem
Kč 22 146 084,40 2 041 880,00 84 482,50 63 483 521,00 10 650 831,90 1 839 940,00 3 475 808,50 118 822,50 718 735,00 809 300,50 529 587,80 6 017 945,00 18 565 803,80 1 066 417,50 4 916 785,00 4 428 528,80 5 851 822,50 146 746 296,70
Tabulka č. 8 – Lesní pozemky rozdělené dle k. ú.
Vodní plocha m2 208,00 962 604,00 2 770,00 9 125,00 974 707,00
Katastrální území Červená Horská Kvilda Kašperské Hory Svojše Celkem
Kč 624,00 1 925 208,00 5 540,00 18 250,00 1 949 622,00
Tabulka č. 9 – Pozemky – vodní plocha – rozdělené dle k. ú.
Zahrada m2 746,00 28 291,00 6 930,00 1 641,00 1 012,00 77,00 30,00 38 727,00
Katastrální území Červená Kašperské Hory Kavrlík Opolenec Radešov u Rejštejna Tuškov Žlíbek Celkem
Kč 1 417,40 53 758,00 14 767,80 3 117,90 1 922,80 146,30 57,00 75 187,20
Tabulka č. 10 – Pozemky – zahrada – rozdělené dle k. ú.
48
Zjednodušená evidence Katastrální území m2 Červená 497 856,00 Dolní Dvorce 128 538,00 Horská Kvilda 661 778,00 Kašperské Hory 919 391,70 Kavrlík 156 806,00 Lídlovy Dvory 256 003,00 Opolenec 168 919,00 Rejštejn 2 540,00 Svojše 58,00 Tuškov 168 446,00 Vchynice-Tetov 2 548,00 Zhůří 4 782,00 Žlíbek 203 066,00 Celkem 3 170 731,70
Kč 1 243 807,80 244 222,20 1 257 378,20 1 798 553,30 303 074,10 480 451,30 363 057,10 4 826,00 110,20 302 621,00 4 841,20 9 085,80 392 311,50 6 404 339,70
Tabulka č. 11 – Pozemky – zjednodušená evidence – rozdělené dle k.ú.
Orná půda m2 120 275,00 140 169,00 447 413,00 24 469,00 16 121,00 5 081,00 35 734,00 150 800,00 940 062,00
Katastrální území Červená Kašperské Hory Lídlovy Dvory Opolenec Studenec u Stach Svojše Tuškov Žlíbek Celkem
Kč 227 636,50 266 321,10 848 923,60 46 183,20 11 446,00 9 653,90 142 936,00 236 844,60 1 789 944,90
Tabulka č. 12 – Pozemky – orná půda – rozdělené dle k.ú.
Ovocný sad m2 4 779,00 4 779,00
Katastrální území Kašperské Hory Celkem
Kč 9 080,10 9 080,10
Tabulka č. 13 – Pozemky – ovocný sad – rozdělené dle k.ú.
49
Pozemky dle kultur Stavební pozemek – Tabulka č. 5 Ostatní plocha – Tabulka č. 6 Trvalý travní porost – Tabulka č. 7 Lesní pozemek – Tabulka č. 8 Vodní plocha – Tabulka č. 9 Zahrada – Tabulka č. 10 Zjednodušená evidence – Tabulka č. 11 Orná půda – Tabulka č. 12 Ovocný sad – Tabulka č. 13 Celkem
Počet parcel 120 712 270 1 070 22 44 575 35 1 2 849
Kč 3 049 742,90 9 454 482,80 4 530 611,20 146 746 296,70 1 949 622,00 75 187,20 6 404 339,70 1 789 944,90 9 080,10 174 009 307,50
Tabulka č. 14 – Pozemky rozdělené dle kultur
K evidovaným pozemkům je ověřena existence vlastnictví dle výpisů z katastru nemovitostí. V části výpisu E jsou uvedeny nabývací tituly k nemovitému majetku. Pozemky nabyté na základě kupních smluv jsou oceněné pořizovacími cenami, tj. kupní cenou. Pozemky darované se oceňují dle směrnice města. Přehled cen pozemků (dle směrnice města) uvádím v tabulce č. 15. Kč/m2
pozemek stavební pozemky ostatní plochy trvalé travní porosty lesní pozemky
pozemek
50,00 10,00 1,90 2,50
vodní plochy zahrady orná půda zjednodušená evidence
Kč/m2 2,00 1,90 1,90 1,90
Tabulka č. 15 – Účetní cena pozemků (Kč/m2)
Hodnota pozemku se nesnižuje ani nezvyšuje o technické zhodnocení, pozemky se technicky nezhodnocují (ani o porosty ne). Hodnota pozemků se nezvyšuje ani z důvodu změny cenové mapy pozemků.
Kašperské Hory nemají vypracovanou cenovou mapu pozemků, a tak v případě prodeje pozemku majetková komise podává návrh ceny za konkrétní pozemek radě města, rada města pak předkládá návrh zastupitelstvu města ke schválení, 15 dní musí být nabídka pozemku vyvěšena, dle zákona 128/2000 Sb., o obcích, poté ji může zastupitelstvo schválit. Cena např. stavebního nezasíťovaného pozemku se pohybuje od 300 Kč/m2, cena ostatních pozemků je stanovena okolo 100 Kč/m2 (cena je stanovena vždy s ohledem na konkrétní pozemek)
50
Město
nakupuje
pozemky
většinou
na
základě
veřejných
nabídek,
kterých se pravidelně účastní. Nabytí nebo převod pozemků musí být předem zveřejněny a schváleny zastupitelstvem města. Zatížení pozemků ve vlastnictví města věcnými břemeny schvaluje rovněž zastupitelstvo. Zástava pozemků v případě zajištění úvěru musí být schválena také zastupitelstvem, účetně se určuje zvláštní analytikou. Pozemky představují pro město obrovský rozvojový potenciál, a proto by měla být věnována přehledné a účelné evidenci tohoto nemovitého majetku velká pozornost.
3.3 Specifika oceňování nemovitého majetku obcí21 Podle informací Ministerstva financí ČR z roku 2004 je majetek obcí vedený v účetnictví vyčíslen v celkové výši více než jeden bilión korun. Ze studie, kterou zpracovala katedra oceňování majetku Bankovního institutu vysoké školy, a. s., v Praze, musí být skutečná (tržní) hodnota majetku mnohem vyšší. Z finanční a majetkové analýzy vyplynulo, že obce evidují a člení majetek pouze pro potřeby účetnictví. Nemovitý majetek rozdělí podle účtového rozvrhu do příslušných tříd a skupin podle vyhlášky 505/2002 Sb. platné do 31. 12. 2009. Počátkem letošního roku byla nahrazena vyhláškou 410/2009, kterou provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Hlavním a základním problémem hospodaření s nemovitým majetkem obcí je v současné době to, že samosprávné územní celky evidují a oceňují svůj majetek pouze v pořizovací ceně, která nemůže mít potřebnou vypovídající schopnost o jeho skutečné tržní hodnotě. Podle zpracované analýzy nemovitého majetku Město Kašperské Hory vlastní a spravuje necelé 3 tisíce nemovitostí.
3.3.1 Pasportizace Prvním a zcela nutným krokem k ocenění majetku obce jako celku je řádné provedení jeho pasportizace. Pasportizace, která je základem technicky doloženého poznání
stavebně
technického
stavu,
sleduje
zajištění
maximální
efektivnosti
a hospodárnosti při vynakládání prostředků na údržbu a opravy nemovitého
21
Moderní obec – Specifika oceňování nemovitého majetku obcí, Ing. Petr Ort, Ph.D.
51
majetku. Pasport majetku je jakýsi širší pohled na nemovitost, je podkladem pro operativní řízení.
3.3.2 Rozdělení majetku Na základě identifikovaného a popsaného majetku v pasportech musí být následně rozdělen podle typu a podle své skutečné komerční využitelnosti.
Rozdělení může vypadat např.: A. Pozemky: a) Pozemky určené k zástavbě b) Pozemky jinak komerčně využitelné (tržiště, parkoviště) c) Pozemky využitelné jako zemědělská půda (orná půda, pastviny, apod.) d) Pozemky komerčně přímo nevyužitelné (veřejná zeleň)
B. Stavby a) Komerčně využitelné stavby (garáže, sklady, dílny, ubytovny, haly, kanceláře) Inv.č.
Název
Počet
1225 1242 1346 6310 6311 6356 6830 7875 7989 7999 8002
Dílna – Dlouhá ul. bez čp. st. p. č. 119 Klub, Sušická 168 Ubytovna města, Bohdana Týbla čp. 15 Sklad – kasárna, Sušická ul. – garáže MěL Stodola – kasárna, Sušická ul. – sběrný dvůr Oblouková hala na Prádle Budova čp. 244 se st. p. č. 295 - Prachárna Chata Šumavanka na Pískovně Parkoviště u hradu Kašperk Budova střediska služeb čp. 49 (dílna – Statky) Nebytový dům, Dlouhá čp. 95 (Lesy, Statky – kanceláře)
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
20 000,00 262 446,00 1 123 084,00 387 720,00 177 673,00 891 171,00 40 361,00 50 768,00 5 179 626,00 2 204 033,60 2 129 479,60
Celkem
11
12 466 362,20
PC za položku
Tabulka č. 16 – Komerčně využitelné stavby
b) Stavby s multifunkčním využitím (kulturní dům) – částečně komerčně využitelné Inv.č. 1244
Název
Počet
PC za položku
Sokolovna, Sušická 183
1
1 055 307,30
Celkem
1
1 055 307,30
Tabulka č. 17 – Stavby s multifunkčním využitím
52
c) Stavby občanské vybavenosti (školství, zdravotnictví, soc. služby, sport, kultura, sakrální stavby..) nekomerčně využitelné (MŠ, požární zbrojnice, radnice, zdravotní středisko, ..) částečně komerčně využitelné (ZŠ, kino, DPS, víceúčelové hřiště, …)
Inv.č. 1221 1223 1235 1248 1249 5302 8185 8186
Název
Počet
PC za položku
Radnice čp. 1 Požární zbrojnice KINO, Baarova 149 Základní škola, Vimperská čp. 230 Mateřská škola, Vimperská čp. 231 Zdravotní středisko, Zlatá stezka čp. 360 Dům s pečovatelskou službou čp. 401 Víceúčelové hřiště u ZŠ
1 1 1 1 1 1 1 1
21 323 252,39 249 810,00 4 779 666,90 35 054 679,30 8 819 836,40 8 824 854,50 72 399 656,95 2 443 072,00
Celkem
8
153 894 828,44
Tabulka č. 18 – Nekomerční stavby občanské vybavenosti
d) Bytové domy s volnými byty
e) Bytové domy obsazené nájemníky Inv.č. 1243 1256 1257 1258 1259 1260 1261 1262 2802 2803 4473 5555 5556 6309 7621 7715
Název
Počet
PC za položku
RD, Smetanova 175 – u hřbitova Bytový dům, Horní čp. 381 Bytový dům, Horní čp. 382 Bytový dům, Besední čp. 384 Bytový dům, Besední čp. 385 Hájenka, Vysoká Mýť čp. 20 Hájenka, Bílý potok čp. 26 Hájenka, Filipova Huť čp. 28 Bytový dům (12 b. j.), Besední čp. 386 Bytový dům (12 b. j.), Besední čp. 387 Bytový dům, Smetanova čp. 165 (naproti pile) Bytový dům, Sušická čp. 160 Bytový dům čp. 402 – Žižkovo náměstí (soc. byty) Bytový dům čp. 99 s přísl. na st. p. č. 148 Bytový dům čp. 301 Česká ulice Bytový dům Jelenov čp. 14
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
16 023,00 4 431 654,50 4 431 654,50 2 885 952,00 2 885 953,00 143 795,00 178 612,00 2 009 252,60 3 988 272,00 3 988 273,00 1 262 419,00 11 626 980,60 6 303 224,00 5 989 491,00 14 114 338,40 231 050,70
Celkem
16
64 486 945,30
Tabulka č. 19 – Bytové domy obsazené nájemníky
53
f) Výrobní objekty Inv.č. 2805 4541 5733 7929 8181 8233 8329 8330 8331 8332 8333 8334 8335 8471
Název
Počet
PC za položku
ČOV pro 48 b. j., Besední ul. ČOV Kašperské Hory (Amál. údolí) ČOV Červená Nemovitost s pilařskou výrobou čp. 156 Budova úpravny vody Řetenice Ekologická výtopna včetně rozvodů tepla Dílna – pila čp. 156 Sušárna – pila čp. 156 Pilinice – pila čp. 156 Přístřešek u dílny – pila čp. 156 Přístřešek u sušárny – pila čp. 156 Přístřešek sámování řeziva – pila čp. 156 Přístřešek pro boční oprac. řeziva – pila čp. 156 Přístřešek pro zkrac. pilu – čp. 156
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
1 686 062,00 20 965 439,10 915 419,00 3 538 893,00 217 029,00 86033825,42 3 152 479,33 954 035,58 3620015,28 499165,16 2 247 460,05 742082,36 2239256,35 4231131,27
Celkem
14
131 042 292,90
Tabulka č. 20 – Výrobní objekty
g) Zemědělské objekty Inv.č. 4692 4687 4688 4689 4745 4777 4796
Název
Počet
PC za položku
Stáj Kavrlík Ocelová kůlna Ovčín – Kavrlík Stáj – Kavrlík Seník Silážní žlab Přístřešek Kavrlík
1 1 1 1 1 1 1
5 298 967,30 146 109,00 135 722,00 150 653,00 1 536 689,00 1 116 721,00 376 777,00
Celkem
7
8 761 638,30
Tabulka č. 21 – Zemědělské objekty
h) Historické budovy a kulturní památky Inv.č. 8000
Název
Počet
PC za položku
Objekt hradu Kašperku
1
879 579,00
Celkem
1
879 579,00
Tabulka č. 22 – Historické a kulturní památky
54
i) Dopravní stavby Inv.č. 1266 1267 1268 1269 1270 1271 1272 1282 2808 4746 4779
Název
Počet
PC za položku
Komunikace v Kašperských Horách Komunikace – Nová ul. Komunikace – Červená Most Na rybníčku Most v obci Červená Mosty u Winterova mlýna Most na Losenici Komunikace v Tuškově Komunikace + chodníky – Besední ul. Komunikace – Kavrlík Komunikace – Kavrlík
1 1 1 1 1 2 1 1 1 1 1
323 335,00 1 303 381,00 83 707,00 23 533,00 14 468,00 98 056,00 642 135,00 33 080,00 1 023 708,00 339 900,00 222 403,00
Celkem
12
4 107 706,00
Tabulka č. 23 – Dopravní stavby
j) Stavby technického vybavení Inv.č. 1273 1274 1275 2804 2806 2807 4535 4537 4540 4694 4778 5713 6817 6818 6819 8239 8324 8325 8326 8327 8336
Název
Počet
PC za položku
Studna v Sušické ul. u čp. 168 Veřejné osvětlení – K. Hory Veřejné osvětlení – Červená Kotelna pro 48 b. j. – Besední ul. Kanalizace pro 48 b. j. – Besední ul. Veřejné osvětlení pro 48 b. j. – Besední ul. Vodovodní řád – Kašperské Hory Vodovodní řád – kanalizace Kašperské Hory Veřejné osvětlení – Karlova ulice Vodovod Jímka Kavrlík Požární nádrž v obci Červená Kanalizace – Karlova ulice Kanalizace – Prádlo KBV Prádlo – trafostanice Studna – k. ú. Tuškov Trafo Kašperské Hory, ul. Husova st. p. 415 Trafo Kašperské Hory, u P. M. Sněžné st. p. č. 430 Trafo Opolenec Odkyselovací stanice Řetenice st. p. č. 49 Vodojem Kašp. Hory nad ZŠ st. p. č. 4444
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1
9 491,00 653 039,00 7 132,00 3 573 610,00 648 535,00 68 752,00 6 433 933,00 16 218 872,11 384 511,00 46 053,00 324 559,00 378 236,00 1 606 149,00 870 428,00 70 143,00 9 370,00 225 755,34 261 485,84 703 378,40 1 727 902,79 1 548 391,57
Celkem
21
35 769 727,05
Tabulka č. 24 – Stavby technického vybavení
55
k) Ostatní stavby jinde neuvedené (kaple, pomníky, oplocení, atd.) Inv.č. 1318 4536 8470 6264 6829 8317 8318 8319 8320 8321 8322 8323 8328
Název
Počet
Box beton na popelnice Vodárna Žďánov – oplocení Autobusová zastávka Špýchar – Baywa Kaple Červená – cena nezjištěná Kaple u Rejštejna st. p. č. 281 Kaple u sokolovny st. p. č. 429 Kaplička na návsi v Červené st. p. č. 21 Kaplička na Kavrlíku st. p. č. 1/2 Kaplička v Opolenci na návsi st. p. č. 14 Kaplička v Opolenci na st. p. č. 29 Kaplička na Žlíbku na st. p. č. 22 Garáž – pila čp. 156 Celkem
PC za položku
1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 13
5 520,00 6 165,00 123 027,00 523 142,00 1,00 238 298,54 130 621,86 1 439 853,36 251 500,60 544 940,46 234 366,78 263 159,02 1 219 014,72 4 979 610,34
Tabulka č. 25 – Ostatní stavby
Pro vlastní příklad rozdělení nemovitého majetku (STAVBY) jsem použila inventurní soupis města a rozčlenila do výše uvedených tabulek č. 16-25.
3.3.3 Stanovení metodiky ocenění Každý z výše uvedených typů nemovitosti bude pravděpodobně vyžadovat jinou metodiku ocenění. Dalším třídícím kriteriem výběru metodiky je účel, pro jaký bude ocenění zpracováno. Jiná metodika bude použita tehdy, pokud bude účelem ocenění cenová argumentace při prodeji obecního majetku soukromému subjektu, jiná pro stanovení pojistné hodnoty a opět jiná, pokud bude účelem ocenění zajištění úvěru nemovitostí.
Vzhledem ke složitosti problematiky je prakticky nemožné, aby obce oceňovaly svůj majetek na tržních principech vlastními silami nebo soudními znalci v příslušném oboru, kteří sice dokáží správně aplikovat požadavky příslušné vyhlášky k zákonu č. 151/1997 Sb. o oceňování majetku, ve znění pozdějších předpisů, ale nedokáží oceňovat nemovitosti na tržních principech.
56
3.3.4 Indikace výchozí tržní hodnoty majetku Poté, co byl majetek rozdělen na jednotlivé typy a byla navržena a odsouhlasena metodika ocenění, je obvyklé uskutečnit výchozí indikaci tržní hodnoty obecního majetku. Zvláštní skupinu při tom budou tvořit nemovitosti, jejichž tržní hodnota bude nulová, dále ty, jejichž tržní hodnota bude záporná, a nakonec ty, u nichž nelze tržní hodnotu objektivně stanovit.
3.3.5 Výchozí rozhodnutí o dalším využití majetku Na základě výchozí indikace tržní hodnoty získají orgány obecní správy představu, jaká je aktuální tržní hodnota jejich majetku, a tím i výchozí cenovou argumentaci pro další rozhodování, jak s obecním majetkem naložit.
Obvykle se zjistí, že část majetku (např. autonomně nevyužitelné pozemky o minimálním rozsahu), je pro život a hospodaření obce objektivně zcela nevyužitelná a obec rozhodne o jejím prodeji. Další část majetku, obvykle ta, která zajišťuje veřejné služby a je částečně nebo alternativně komerčně nevyužitelná, bude muset v obecním majetku zůstat, ale bude z jistého úhlu pohledu „břemenem“, které bude zatěžovat rozpočet obce. Specifickým typem majetku jsou obecní byty obsazené nájemníky. Obvyklým řešením je, že jistou část bytů si obec ponechá jako rezervu pro sociální potřeby a část nabídne stávajícím nájemníkům ke koupi za určený zlomek jejich tržní hodnoty. Zbylá část majetku obce jsou nemovitosti, které jsou nějakým způsobem komerčně využitelné, ať již pro prodej, či pronájem.
3.4 Závěry Jak jsem již uvedla v úvodu, rozhodla jsem se v této diplomové práci objasnit problematiku hospodaření s majetkem obcí z hlediska struktury řízení a přístupu k oceňování nemovitého majetku. Obecní majetek je předpokladem pro existenci obcí, pro naplňování jejich dlouhodobých cílů, které musí být součástí programu rozvoje obcí. Základním cílem obcí k vytváření a udržení kvality prostředí, ve kterém žijeme, je zajistit prostřednictvím svého majetku bydlení, dopravu a spoje, výchovu a vzdělávání, ekonomický a kulturní rozvoj, ochranu zdraví, zdroj informací a ochranu veřejného
57
pořádku. Nemovitý majetek musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím. Výše hodnoty obecního majetku je spojena s historií obce. Obyvatelům obce a celého spravovaného regionu by nemělo být lhostejné, jak je s obecním majetkem nakládáno. O jeho hospodaření rozhodují v konečném důsledku zastupitelé obce.
V diplomové práci je provedena analýza současné evidence a oceňování majetku, je poukázáno na nedostatečný způsob této evidence. Obce neznají tržní hodnotu svého majetku. Tržní hodnota majetku se mění se změnou tržních podmínek. Uvedla jsem navržené možné řešení týkající se širšího pohledu na nemovitý majetek (pasportizace) rozdělení majetku a přístup k oceňování majetku. Stanovení tržní hodnoty nemovitosti obsahuje analýzu výnosového potenciálu postavení nemovitosti na trhu, možnosti nejvyššího nejlepšího využití a jiné ekonomické ukazatele, které mohou být využity k efektivnímu a transparentnímu hospodaření s obecním majetkem. Obce by měly ve svém vlastním zájmu tento stav posoudit a přijmout opatření, která výše uvedené problémy odstraní.
58
4. PROJEKTY A STRUKTURÁLNÍ FONDY EU 4.1 Politika hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie22 Evropská unie prostřednictvím politiky soudržnosti usiluje o rovnoměrný hospodářský a společenský rozvoj všech svých členských států a jejich regionů. Cílem je, aby se zmírnily rozdíly v životní a ekonomické úrovni mezi chudšími a bohatšími zeměmi Evropské unie. Ve středu zájmu spolu s důrazem na udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost stojí vytváření otevřené, flexibilní a soudržné společnosti s vysokou mírou zaměstnanosti. Evropská politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám. Evropská unie na ni vynakládá více než třetinu svého společného rozpočtu.
V makroekonomických hlavních směrech by měly členské státy Evropské unie zajistit ekonomickou stabilitu, zabezpečit ekonomickou udržitelnost, podporovat efektivní přidělování
prostředků,
podporovat
větší
soudržnost
mezi
makroekonomickými
a strukturálními politikami.
V mikroekonomické sféře je navrženo rozšířit a prohloubit vnitřní trh, zajistit otevřené a konkurenceschopné trhy, vytvořit příznivější podnikatelské prostředí, propagovat podnikatelskou kulturu a vytvořit prostředí podporující malé a střední podniky, zvýšit a zlepšit investice do výzkumu a vývoje, usnadnit inovace a zavádění informačních a komunikačních technologií.
4.1.1 Klíčové strategické programové dokumenty politiky HSS 23 Nejvyšším strategickým dokumentem pro realizaci politiky HSS jsou na evropské úrovni Strategické obecné zásady Společenství (SOZS), kde jsou definovány hlavní priority politiky HSS v období 2007-2013.
Každý členský stát vytvoří svůj Národní rozvojový plán (NRP) popisující hlavní
22 23
http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU
59
rozvojové problémy země. Jelikož nemusí vždy platit, že priority rozvoje státu odpovídají i prioritám politiky HSS dohodnutým všemi členskými státy EU na nadnárodní úrovni, musí se najít společný průnik NRP a SOZS. Dokumentem představující soulad Národního rozvojového plánu a Strategických obecných zásad Společenství, který tak vymezuje podobu realizace politiky HSS na území členského státu je Národní strategický referenční rámec (NSRR). Český NSRR popisuje strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS v České republice, představuje systém finančních toků fondů EU v ČR a představuje operační programy pro realizaci politiky HSS.
4.2 Fondy Evropské unie24 Hlavním nástrojem realizace evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti jsou fondy EU. Jejich prostřednictvím se rozdělují finanční prostředky určené ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a jejich regiony.
Hlavním centrálním koordinátorem fondů EU v České republice je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které zřídilo pro výkon této funkce Národní orgán pro koordinaci.
Na současné programové období 2007-2013 má Česká republika z evropských fondů k dispozici 26,69 miliard € (přibližně 3/4 ročního státního rozpočtu ČR), které může získat na základě kvalitně a včasně vypracovaných projektů. Pro úspěšné čerpání musí náš stát přidat ještě navíc přibližně čtyři miliardy eur, jelikož Evropská unie financuje maximálně 85 % výdajů z aktivit uskutečněných v rámci regionální politiky.
Evropská unie disponuje třemi hlavními fondy: Strukturální fondy: o Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) o Evropský sociální fond (ESF) Fond soudržnosti (FS)
24
http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU
60
4.2.1 Strukturální fondy Strukturální fondy jsou určeny pro chudší nebo jinak znevýhodněné regiony (např. venkovské a problémové městské oblasti, upadající průmyslové oblasti, oblasti s geografickým nebo přírodním znevýhodněním – ostrovy, hornaté oblasti, řídce osídlené oblasti a pohraniční regiony).25
4.2.1.1 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)26 Evropský fond pro regionální rozvoj podporuje investiční (infrastrukturní) projekty jako např.: výstavba silnic a železnic, odstraňování ekologických zátěží, budování stokových systémů, výstavby poldrů a úpravy koryt řek, podpora podnikatelských záměrů pro začínající podnikatele, podpora inovačního potencionálu podnikatelů, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných pro cestovní ruch, rekonstrukce kulturních památek, využívání obnovitelných zdrojů energie, výsadba regenerační zeleně, ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů, výstavba či oprava infrastruktury pro poskytování zdravotní péče, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón, zavádění služeb elektronické veřejné správy, posilování spolupráce podnikatelů v příhraničních regionech, modernizace systému krizového managementu apod.
4.2.1.2 Evropský sociální fond (ESF)27 Evropský sociální fond podporuje neinvestiční (neinfrastrukturní) projekty jako např.: rekvalifikace nezaměstnaných, speciální programy pro osoby se zdravotním postižením, děti, mládež etnické menšiny a další znevýhodněné skupiny obyvatel, tvorba inovativních vzdělávacích programů pro zaměstnance, podpora začínajícím OSVČ, rozvoj institucí služeb zaměstnanosti, rozvoj vzdělávacích programů včetně distančních forem vzdělávání, zlepšování podmínek pro využívání ICT pro žáky i učitele, zvyšování kompetencí řídících pracovníků škol a školských zařízení v oblasti řízení a personální
25
http://www.euractiv.cz/strukturalni-fondy http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU 27 http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU 26
61
politiky, zavádění a modernizace kombinované a distanční formy studia, stáže studentů, pedagogů a vědeckých pracovníků v soukromém a veřejném sektoru apod.
4.2.2 Fond soudržnosti28 Fond soudržnosti (FS) je na rozdíl od strukturálních fondů určený na podporu rozvoje chudších států, nikoli regionů. Podobně jako u ERDF jsou z něj podporovány investiční projekty, avšak jen se zaměřením na dopravní infrastrukturu většího rozsahu (dálnice a silnice I. třídy, železnice, vodní doprava, řízení silniční, železniční, říční, námořní a letecké dopravy) a ochranu životního prostředí.
4.3 Projekty29 Prostředky z fondů Evropské unie je možné získat pouze na základě kvalitně a včasně vypracovaných projektů. Tyto dokumenty dokládají, jak aktivity žadatelů přispějí ke stanoveným cílům v operačním programu, a tím i k uskutečňování evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Žadatel proto musí znát prováděcí dokumenty operačního programu a řídit se jeho prioritními osami. Projekty mohou předkládat ministerstva, kraje, obce, neziskové organizace, školy, vlastníci dopravní infrastruktury, výzkumná centra, podnikatelé a další.
Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit konkrétní projekt řídícímu orgánu operačního programu. Řídícími orgány jsou u tématicky zaměřených operačních programů resortní ministerstva; u územně vymezených operačních programů regionální rady jednotlivých regionů soudržnosti. Řídící orgány operačních programů pravidelně vyhlašují časově vymezené výzvy k předkládání projektů v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory. Aktuální výzvy je nejsnazší vyhledat na internetových stránkách operačních programů.
28 29
http://www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti/ http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU
62
Z fondů EU mohou být financovány např. tyto projekty: Rozvoj dopravy a dopravní infrastruktury o výstavba a opravy silnic, železnic, dálnic, obchvatů, říční infrastruktury, budování přestupních terminálů integrované veřejné dopravy, nákupu dopravních prostředků městské hromadné dopravy apod. Ochrana životního prostředí o budování čistíren odpadních vod, rozvodných sítí pitné vody, výsadba regenerační zeleně, instalace větrných elektráren, budování systémů odděleného sběru odpadů, investiční podpora vzdělávacích, poradenských a informačních center environmentálního vzdělávání apod. Rozvoj měst a obcí, přeshraniční spolupráce o úpravy
veřejných
prostranství,
včetně
výsadby
okrasné
zeleně,
infrastruktura pro poskytování sociálních, vzdělávacích a zdravotnických služeb, infrastruktura pro poskytování zájmových a aktivit volného času, přeshraniční
spolupráce
v
oblasti
rozvoje
mezilidských
vztahů,
společenských a kulturních aktivit, regenerace bytových domů apod. Rozvoj cestovního ruchu o rozvoj kapacit ubytovacích zařízení, vybudování, rekonstrukce a obnova muzeí, budování cyklostezek a cyklotras s využitím pro cestovní ruch, prezentace turistických destinací apod. Rozvoj lidských zdrojů o rekvalifikační kurzy pro nezaměstnané, poskytování sociálních služeb, zvyšování kvality výuky cizích jazyků, vytvoření systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, inovace vzdělávacích programů, podpora dalšího vzdělávání apod. Zlepšování kvality služeb poskytovaných veřejnou správou a samosprávou o výstavba datových sítí pro potřeby služeb veřejné správy, zavádění moderních metod zvyšování výkonnosti, kvality a transparentnosti veřejné správy apod. Podpora podnikání, vědy a výzkumu o podpora při zakládání podniků, nákupu výrobních technologií, podpora patentové
aktivity podniků,
výstavba
a
další
rozvoj
existujících
průmyslových parků, podpora rozvoje poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení, podpora marketingových služeb apod.
63
Program rozvoje venkova o oproti období 2000-2006 již pod strukturální fondy nespadá podpora konkurenceschopnosti zemědělství, lesnictví a rozvoje venkova. Tyto oblasti jsou financovány prostřednictvím Programu rozvoje venkova financovaného z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
4.4 Alokace zdrojů EU30 Prostředky Evropské unie jsou pro nynější stanovené období rozděleny dle stanovených cílů regionální politiky. Dalším kritériem alokace evropských finančních prostředků jsou jednotlivé operační programy.
4.4.1 Cíle regionální politiky V období 2007-2013 sleduje regionální politika tyto tři cíle: 1) Konvergence 2) Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost 3) Evropská územní spolupráce
1) Cíl Konvergence podpora hospodářského a sociálního rozvoje regionů na úrovni NUTS II s hrubým domácím produktem (HDP) na obyvatele nižším než 75 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Dále jsou k čerpání z tohoto cíle způsobilé státy, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele je nižší než 90 % průměru tohoto ukazatele pro celou Evropskou unii. Tento cíl je financovaný z ERDF, ESF a FS. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou Hlavního města Prahy.
2) Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost podpora regionů na úrovni NUTS II nebo NUTS I, které přesahují limitní ukazatele pro zařazení do cíle Konvergence. 30
http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU
64
Tento cíl je financovaný z ERDF a ESF. V České republice pod něj spadá Hlavní město Praha.
3) Cíl Evropská územní spolupráce podpora přeshraniční spolupráce regionů na úrovni NUTS III nacházejících se podél všech vnitřních a některých vnějších pozemních hranic a všech regionů úrovně NUTS III podél námořních hranic, které jsou od sebe obecně vzdáleny nejvýše 150 kilometrů. Dále je podporována meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. Tento cíl je financovaný z ERDF a v České republice pod něj spadají všechny regiony.
Mezi tři uvedené cíle bylo alokováno z rozpočtu Evropské unie v dlouhodobém rámci (tzv. finanční perspektiva) prostřednictvím strukturálních fondů a Fondu soudržnosti přibližně 347 miliard € pro všechny členské státy. Česká republika může čerpat finanční prostředky až do výše 26,69 miliard € (viz. Tabulka č. 26). Cíl
Fondy pro ČR
Fondy pro EU27
Konvergence
25,8 mld. €
96,98 %
283,00 mld. €
96,98 %
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
419,09 mil. €
1,56 %
54,96 mld. €
1,56 %
389,05 mil. €
1,46 %
8,72 mld. €
1,46 %
26,69 mld. €
100,00 %
347,00 mld. €
100,00 %
Evropská územní spolupráce Celkem
Tabulka č. 26 – Alokace finančních prostředků EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013
Obr. 32 – Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS v období 2007-2013
65
4.4.1.1 Jednotná nomenklatura územních statistických jednotek (NUTS) NUTS (Nomenclature of Units for Territorial Statistics), nebo-li Nomenklatura územních statistických jednotek, jsou územní celky vytvořené pro účely statistického úřadu a Eurostatu (statistický úřad Evropské unie). Toto členění je důležité pro porovnání a analýzu ekonomických ukazatelů a statistické monitorování. Slouží k přípravě, realizaci a hodnocení regionální politiky členských zemí EU. Klasifikaci NUTS zavedl Eurostat v roce 1988. Normalizovaná klasifikace územních celků v České republice nese název CZ-NUTS.
Česká republika byla dříve dělena na kraje odpovídající úrovni NUTS III. Kvůli vstupu do Evropské unie musel být zaveden mezi stát a kraje ještě jeden stupeň členění odpovídající úrovni NUTS II, kterým jsou regiony soudržnosti. Právě na úroveň NUTS II je směřována podpora z fondů EU v cíli Konvergence a částečně též Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Podle počtu obyvatel jsou definovány tři hlavní úrovně regionálního členění území: NUTS I, NUTS II, NUTS III (viz. Tabulka č. 27)
Úroveň
Doporučený minimální počet obyvatel
Doporučený maximální počet obyvatel
NUTS I
3 000 000
7 000 000
NUTS II
800 000
3 000 000
NUTS III
150 000
800 000
Tabulka č. 27 – Členěné území podle počtu obyvatel – NUTS
Kromě soustavy NUTS existuje od roku 1990 i soustava LAU (Local Administrative Units) – místní samosprávné jednotky,
které zahrnují obce a okresy.
Ty však nejsou určující pro rozdělení prostředků z fondů EU.
Úroveň
Název jednotky
Počet jednotek
NUTS I
Stát
1
NUTS II
Regiony soudržnosti
8
NUTS III
Kraje
14
LAU I
Okresy
76 + 15 pražských obvodů
LAU II
Obce
6 249
Tabulka č. 28 – Členění území České republiky
66
Evropská kohezní politika je směřována především do územních celků, jejichž počet obyvatel se pohybuje mezi 800 tisíci a třemi miliony. České kraje tohoto počtu obyvatelstva většinou nedosahují, a proto vznikly regiony soudržnosti (NUTS II) – Jihozápad, Jihovýchod, Střední Čechy, Severozápad, Severovýchod, Moravskoslezsko a Střední Morava.
Obr. 33 – Mapa – skladba 14 krajů (NUTS III) do 8 regionů soudržnosti (NUTS II)
Praha výrazně převyšuje ekonomickými ukazateli ostatní části naší republiky, a proto nesplňuje kritéria pro příjem prostředků z finančně nejobjemnějšího cíle politiky soudržnosti. Finanční prostředky jsou určeny na přeměnu ekonomiky méně vyspělých regionů.
4.5 Operační programy – jejich obsah a účel31 Každá členská země si dojednává s Evropskou komisí operační programy (OP), které jsou zprostředkujícím mezistupněm mezi třemi hlavními evropskými fondy (ERDF, ESF, FS) a konkrétními příjemci finanční podpory v členských státech a regionech.
Operační programy jsou oficiální dokumenty schválené Evropskou komisí. Definují, které problémy chce Česká republika za prostředky získané z evropského rozpočtu řešit a čeho chce v programovém období 2007-2013 dosáhnout. Tyto programy 31
http://www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU
67
zajišťují, aby projekty nebyly k financování vybírány nahodile, nýbrž podle toho, zda pomáhají odstraňovat problémy identifikované ve strategických dokumentech, a tím uskutečňují záměry kohezní politiky. Operační programy jsou rozděleny prioritními osami na logické celky. Ty ještě podrobněji konkretizují tzv. oblasti podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny (viz. schéma).
Obr. 34 – Schéma prioritních os operačního programu
Česká republika si pro nynější období 2007-2013 vyjednala 26 operačních programů. Osm z nich je zaměřeno tematicky a sedm je vymezeno regionálně. Ostatní operační programy umožňují přeshraniční, meziregionání a nadregionální spolupráci.
Každý subjekt, jenž chce požádat o finanční podporu z fondů EU, musí předložit konkrétní projekt řídícímu orgánu operačního programu. Řídícími orgány tématicky zaměřených programů jsou resortní ministerstva; u územně vymezených operačních programů regionální rady regionů soudržnosti. Řídící orgány operačních programů vyhlašují pravidelně časově vymezené výzvy k předkládání projektů v rámci jednotlivých prioritních os a oblastí podpory.
Struktura operačních programů:
Úvod
Zdůvodnění potřebnosti programu (analýza současné sociální a ekonomické situace v dané oblasti)
Popis strategie zvolené k odstranění identifikovaných problémů, definice cílů
68
operačního
programu,
vazba
na
ostatní
operační
programy,
vztah
k horizontálním tématům
Konkretizace zaměření operačního programu (prioritní osy, oblasti podpory, vymezení příjemců podpory, monitorovací indikátory apod.)
Finanční zajištění programu, rozdělení prostředků mezi jednotlivé prioritní osy
Popis řízení operačního programu (role institucí zapojených do řízení programu, způsob monitorování, hodnocení, kontrola, publicita)
Přílohy
4.5.1 Operační programy 2007-201332 V současné době je v České republice využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské a sociální soudržnosti. 1) Cíl Konvergence Tematické operační programy o Integrovaný operační program o OP Podnikání a inovace o OP Životní prostředí o OP Doprava o OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost o OP Výzkum a vývoj pro inovace o OP Lidské zdroje a zaměstnanost o OP Technická pomoc Regionální operační programy (ROP) pro regiony soudržnosti (NUTS II) o ROP NUTS II Severozápad o ROP NUTS II Severovýchod o ROP NUTS II Střední Čechy o ROP NUTS II Jihozápad o ROP NUTS II Jihovýchod o ROP NUTS II Moravskoslezsko o ROP NUTS II Střední Morava 32
http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013
69
2) Cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost Operační programy Praha o OP Praha Konkurenceschopnost o OP Praha Adaptabilita
3) Cíl Evropské územní spolupráce Evropská územní spolupráce o OP Přeshraniční spolupráce ČR – Bavorsko o OP Přeshraniční spolupráce ČR – Polsko o OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko o OP Přeshraniční spolupráce ČR – Sasko o OP Přeshraniční spolupráce ČR – Slovensko o OP Meziregionální spolupráce o OP Nadnárodní spolupráce o Síťový operační program INTERACT II o Síťový operační program ESPON 2013
Na základě podkladů Evropské komise k finančním alokacím ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti bude mít Česká republika možnost v období 2007-2013 hospodařit s přibližně 26, 69 mld. € (bez domácího spolufinancování). Podrobné vyčíslení zdrojů pro jednotlivé cíle uvádím v tabulce č. 29.
Cíle politiky HSS pro období 2007-2013
€, běžné ceny
Konvergence
25 883 511 035
Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost
419 093 449
Evropské územní spolupráce
389 051 107
Celkem
26 691 655 591 Tabulka č. 29 – Alokace ČR na období 2007-2013 podle cílů
70
Přehled z hlediska operačních programů podle alokace zdrojů jednotlivých fondů EU uvádím v tabulce č. 30.
Operační program
Fond
Tematické operační programy
€, běžné ceny 31 962 199 552
Integrovaný operační program
ERDF
1 582 390 162
Podnikání a inovace
ERDF
3 041 312 546
ERDF + FS
4 917 867 098
Životní prostředí
ERDF
702 482 212
FS
4 215 384 886
ERDF + FS
5 759 081 203
ERDF
1 155 443 650
FS
4 603 637 553
ESF
1 828 714 781
Výzkum a vývoj pro inovace
ERDF
2 070 680 884
Lidské zdroje a zaměstnanost
ESF
1 837 421 405
Doprava
Vzdělávání pro konkurenchopnost
Technická pomoc
ERDF
247 783 172
ERDF
4 659 031 986
Střední Čechy
ERDF
559 083 839
Jihozápad
ERDF
619 651 254
Severozápad
ERDF
745 911 021
Jihovýchod
ERDF
704 445 636
Severovýchod
ERDF
656 457 606
Moravskoslezsko
ERDF
716 093 217
Střední Morava
ERDF
657 389 413
Regionální operační programy
Operační programy Praha
343 321 247
Praha - Konkurenceschopnost Praha - Adaptabilita
ERDF
234 936 005
ESF
108 385 242
Tabulka č. 30 – Alokace pro ČR na roky 2007-2013 podle operačních programů
71
4.5.1.1 Tematické operační programy33 1) Integrovaný operační program (IOP) Řídícím IOP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – odbor řízení operačních programů.
Je zaměřený na řešení společných regionálních problémů v oblastech infrastruktury pro veřejnou správu, veřejné služby a územní rozvoj – rozvoj informačních technologií ve veřejné správě, zlepšování infrastruktury pro oblast sociálních služeb, veřejného zdraví, služeb zaměstnanosti a služeb v oblasti bezpečnosti, prevence a řešení rizik, podporu cestovního ruchu, kulturního dědictví, zlepšování prostředí na sídlištích a rozvoj systémů tvorby územních politik.
V rámci IOP se integruje několik tematických oblastí podpory, které musí být z hlediska vymezených kompetencí a subsidiarity (tj. respektování pravomocí organizačně nižších úrovní) zajišťovány z centrální úrovně orgány státní správy nebo orgány územní veřejné správy: modernizace veřejné správy zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb podpora územního rozvoje Celková alokace IOP činí 1 582,4 mil. €, z toho pro cíl Konvergence je vyčleněna rozhodující část, pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost pak nižší částka z důvodu výrazně lepších situací v rámci regionu NUTS II Praha. Podpora pro tento region se týká pouze vybraných úseků, které řeší IOP.
IOP obsahuje 6 prioritních os: Prioritní osa 1 – Modernizace veřejné správy (21,1 % IOP) Prioritní osa 2 – Zavádění ICT v územní veřejné správě (10,8 % IOP) Prioritní osa 3 – Zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb (34,5 % IOP) o investiční podpora procesu a zavádění jednotného přístupu v transformaci pobytových zařízení sociálních služeb v jiné typy sociálních služeb 33
http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/cbbd7af9-afef-448c-8030-1da7e87b4aa7/Tematicke-operacniprogramy
72
o modernizace přístrojového vybavení a zvýšení úrovně technického zázemí zdravotnických zařízení o rozvoj koordinovaného národního systému motivace obyvatel ke zdravému životnímu stylu o vybudování školících středisek služeb zaměstnanosti a spolupracujících organizací o výstavba a modernizace operačních středisek Policie ČR apod. Prioritní osa 4 – Národní podpora cestovního ruchu ( 4,1 % IOP) o zavedení národního informačního a rezervačního systému o zavádění a informační podpora národních a mezinárodních standardů ve službách cestovního ruchu (certifikace, metodika apod.) o prezentace a propagace kulturního a přírodního dědictví, kulturního průmyslu a služeb s využitím pro cestovní ruch na národní úrovni o podpora prezentace ČR jako destinace cestovního ruchu apod. Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje ( 26,6 % IOP) o budování a zefektivnění celostátně působících center identifikace, dokumentace, uchování, prezentace a využití nemovitého kulturního dědictví ČR o revitalizace veřejných prostranství v rámci problémových sídlišť o ekologické a energeticky efektivní sanace bytových domů o odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu o opravy, rekonstrukce technického vybavení domů o podpora tvorby a aktualizace územních plánů obcí apod. Prioritní osa 6 – Technická pomoc ( 2,91 % IOP) o financování aktivit spojených s řízením programu o výběr projektů, monitoring projektů a programu o publicita programu o podpora schopnosti potenciálních příjemců čerpat finanční prostředky z programu
73
2) Operační program Podnikání a inovace (OPPI) Řídícím orgánem OPPI je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. OPPI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Operační program Podnikání a inovace je zaměřený na podporu rozvoje podnikatelského prostředí a podporu přenosu výsledků výzkumu a vývoje do podnikatelské praxe. Podporuje vznik nových a rozvoj stávajících firem, jejich inovační potenciál a využívání moderních technologií i obnovitelných zdrojů energie.
O podporu z tohoto OP mohou podnikatelé, sdružení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce, neziskové organizace, fyzické osoby, územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace, CzechInvest, CzechTrade.
Z pohledu finančních prostředků je třetím největším českým operačním programem, z fondů EU je pro OPPI vyčleněno 3,04 mld. €, což činí přibližně 11,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro ČR.
OP Podnikání a inovace obsahuje 7 prioritních os: Prioritní osa. 1 – Vznik firem (2,6 % OPPI) o pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hmotného majetku a pozemků o pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku Prioritní osa 2 – Rozvoj firem (8 % OPPI) o pořízení a rekonstrukce dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a pozemků o pořízení zásob, včetně drobného hmotného majetku o rozvoj informačních a komunikačních technologií Prioritní osa 3 – Efektivní energie (4,0 % OPPI) o výstavba a rekonstrukce zařízení na výrobu a rozvod elektrické a tepelné energie vyrobené z obnovitelných zdrojů o zavádění a modernizace systémů měření a regulace o modernizace, rekonstrukce a snižování ztrát v rozvodech elektřiny a tepla
74
Prioritní osa 4 – Inovace (22,4 % OPPI) o ochrana práv průmyslového vlastnictví o zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb o zavedení nových metod organizace firemních procesů a spolupráce s firmami a veřejnými institucemi Prioritní osa 5 – Prostředí pro podnikání a inovace (35,4 % OPPI) o podpora vytváření a rozvoje územně koncentrovaných odvětvových nebo oborových seskupení podnikatelských subjektů o infrastruktura pro vzdělávání a rozvoj lidských zdrojů podnikatelských subjektů o příprava podnikatelské zóny, přeměna brownfieldu na podnikatelskou zónu Prioritní osa 6 – Služby pro rozvoj podnikání (6,9 % OPPI) o rozvoj poradenství v oblasti eko-technologií a environmentálních systémů řízení o
individuální projekty MSP (malých a středních podniků) a projekty seskupení MSP podporující vstup MSP na zahraniční trhy
o společná účast na specializovaných výstavách a veletrzích v zahraničí apod. Prioritní osa 7 – Technická pomoc (2,9 % OPPI) 3) Operační program Životní prostředí (OPŽP) OPŽP je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS). Řídícím orgánem OPŽP je Ministerstvo životního prostředí ČR. Státní fond životního prostředí je zprostředkujícím orgánem.
Operační program Životní prostředí je zaměřený na zlepšování kvality životního prostředí, a tím i zdraví obyvatelstva. Přispívá ke zlepšování stavu ovzduší, vody i půdy, řeší problematiku odpadů a průmyslového znečištění, podporuje péči o krajinu a využívání obnovitelných zdrojů energie a budování infrastruktury pro environmentální osvětu.
O podporu mohou žádat obce, kraje, státní organizace a podniky, příspěvkové organizace a organizační složky obcí, krajů a státu, nestátní neziskové organizace, fyzické osoby, podnikatelé, veřejné výzkumné instituce a další.
75
Z pohledu finančních prostředků je OPŽP druhým největším českým operačním programem. Z fondů EU je pro OPŽP vyčleněno 4,92 mld. €, což činí přibližně 18,4 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,87 mld. €.
OP Životní prostředí obsahuje 8 prioritních os: Prioritní osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní (40,4 % OPŽP) o výstavba, rekonstrukce či intenzifikace čistíren odpadních vod a stokových systémů, úpraven vody, rozvodných sítí pitné vody o budování systémů komplexního sledování, zjišťování a hodnocení stavu jakosti a množství povrchových a podzemních vod o výstavba poldrů a úprava koryt řek apod. Prioritní osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí (12,9 % OPŽP) o rekonstrukce a pořízení spalovacích zdrojů pro snížení spotřeby a omezení emisí o pořízení spalovacích zařízení se značkou ekologicky šetrný výrobek o výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od průmyslových staveb či komerčních areálů snižování tepelných ztrát rodinných a bytových domů Prioritní osa 3 – Udržitelné využívání zdrojů energie (13,7 % OPŽP) o instalace větrných elektráren o aplikace technologií na využití odpadního tepla o zateplovací systémy budov o výstavba a rekonstrukce centrálních a blokových kotelen o instalace obnovitelných zdrojů energie zejména pro vytápění a přípravu teplé vody typu solární systémy o kotle na biomasu o tepelná čerpadla Prioritní osa 4 – Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží (15,8 % OPŽP) o budování systémů odděleného sběru odpadů o budování zařízení na využívání odpadů, zejména na třídění, úpravu a recyklaci odpadů
76
o rekultivace starých skládek, sanace vážně kontaminovaných lokalit Prioritní
osa
5
–
Omezování
průmyslového
znečištění
a
snižování
environmentálních rizik (1,2 % OPŽP) o zpřístupňování informací o životním prostředí uživatelům internetu o infrastruktura pro program REACH apod. Prioritní osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny (12,2 % OPŽP) o opatření k uchování a zvyšování početnosti druhů o obnova a výstavba návštěvnické infrastruktury ve zvláště chráněných územích, ptačích oblastech, evropsky významných lokalitách, přírodních parcích o opatření spojená s implementací soustavy Natura 2000 o výsadba a obnova remízů, alejí, soliterních stromů, větrolamů o zakládání a revitalizace významné sídelní zeleně apod. Prioritní osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu (0,9 % OPŽP) o nákup, rekonstrukce, výstavba a technické vybavení objektů za účelem vzniku nových center a poraden o tvorba environmentálních osvětových, informačních a odborných materiálů a vzdělávacích a metodických pomůcek Prioritní osa 8 – Technická pomoc (2,9 % OPŽP) 4) OP Doprava (OPD) Řídícím orgánem OPD je Ministerstvo dopravy ČR. OPD je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) a Fondu soudržnosti (FS).
Operační program Doprava je zaměřený na zkvalitnění infrastruktury a vzájemné propojenosti železniční, silniční a říční dopravy v rámci tzv. transevropských dopravních sítí (TEN-T). Jedná se o infrastrukturu celostátního významu, v případě silniční infrastruktury jde o dálnice, rychlostní komunikace a silnice I. třídy. Z programu je také podporován rozvoj a modernizace pražského metra. O podporu mohou žádat vlastníci a správci dotčené infrastruktury, vlastníci drážních vozidel a provozovatelé drážní dopravy a další. Z pohledu finančních prostředků je OPD největším českým operačním programem, z fondů EU je pro OPD vyčleněno 5,77 mld. €, což činí přibližně 21,6 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku.
77
OP Doprava obsahuje 8 prioritních os: Prioritní osa 1 – Modernizace železniční sítě TEN-T (37,9 % OPD) Prioritní osa 2 – Výstavba a modernizace dálniční sítě TEN-T (27,8 % OPD) Prioritní osa 3 – Modernizace železniční sítě mimo síť TEN-T (6,8 % OPD) Prioritní osa 4 – Modernizace silnic I. třídy mimo TEN-T (18,2 % OPD) Prioritní osa 5 – Modernizace a rozvoj pražského metra a systémů řízení silniční dopravy v Hl. m. Praze (5,7 % OPD) Prioritní osa 6 – Podpora multimodální nákladní přepravy a rozvoj vnitrozemské vodní dopravy (2,1 % OPD) Prioritní osa 7 a 8 – Technická pomoc (1,4 % OPD) 5) Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) Řídícím orgánem OP VK je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR – sekce řízení operačních programů. OPVK je financován z Evropského sociálního fondu (ESF).
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je zaměřený na zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji.
O podporu mohou žádat školy a školská zařízení, organizace působící ve vzdělávání a kariérovém poradenství, instituce vědy a výzkumu, ústřední orgány státní správy a jimi řízené organizace, obce, města, kraje, nestátní neziskové organizace a další.
Operační
program
Vzdělávání
pro
konkurenceschopnost
(OPVK)
spadá
mezi vícecílové tématické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v případě projektů vytvářejících systémový rámec celoživotního učení též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Způsobilým územím je v této oblasti proto také Hlavní město Praha. Pro OPVK je vyčleněno 1,83 mld. €, což činí přibližně 6,8 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €.
78
OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost obsahuje 5 prioritních os: Prioritní osa 1 – Počáteční vzdělávání (34,0 % OPVK) Prioritní osa 2 – Terciární vzdělávání, výzkum a vývoj (35,0 % OPVK) Prioritní osa 3 – Další vzdělávání (16,0 % OPVK) Prioritní osa 4 – Systémový rámec celoživotního učení (12,0 % OPVK) Prioritní osa 5 – Technická pomoc (4,0 % OPVK) 6) OP Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) Řídícím orgánem OP VaVpI je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. OP VaVpI je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace je zaměřený na posilování výzkumného, vývojového a proinovačního potenciálu ČR, a to především prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a jejich spolupráce se soukromým sektorem. Podporuje vybavení výzkumných pracovišť moderní technikou, budování nových výzkumných pracovišť a zvyšování kapacity terciárního vzdělávání.
O podporu mohou žádat veřejné a státní vysoké školy provádějící výzkum a vývoj, veřejné výzkumné instituce, výzkumné ústavy, právnické osoby.
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI) je čtvrtým největším českým operačním programem. Z fondů EU je pro OP VaVpI vyčleněno 2 070,68 mil. €.
OP Výzkum a vývoj pro inovace obsahuje 5 prioritních os: Prioritní osa 1 – Evropská centra excelence (33,1 % OP VaVpI) Prioritní osa 2 – Regionální VaV centra (33,1 % OP VaVpI) Prioritní osa 3 – Komercializace a popularizace VaV (10,3 % OP VaVpI) Prioritní osa 4 – Infrastruktura pro výuku na vysokých školách spojenou s výzkumem a s přímým dopadem na nárůst lidských zdrojů pro výzkumné a vývojové aktivity (20,0 % OP VaVpI) Prioritní osa 5 – Technická pomoc (3,5 % OP VaVpI)
79
7) Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) Řídícím orgánem OP LZZ je Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je financován z Evropského sociálního fondu (ESF).
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost je zaměřený na snižování nezaměstnanosti prostřednictvím aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, dále na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti, zvyšování kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráci v uvedených oblastech.
O podporu mohou žádat poskytovatelé sociálních služeb, vzdělávací a poradenské organizace, zaměstnavatelé, orgány státní správy, kraje, obce, svazky obcí a jejich asociace, orgány služeb zaměstnanosti a další.
Spadá mezi vícecílové tematické operační programy. Je financován především z prostředků cíle Konvergence, ale v oblastech aktivní politiky trhu práce, modernizace veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráce též z prostředků pro cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Z fondů EU je pro OP LZZ vyčleněno celkem 1,84 mld. €, což činí přibližně 6,80 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 0,32 mld. €.
OP Lidské zdroje a zaměstnanost obsahuje 6 prioritních os. Prioritní osa 1 – Adaptabilita (28,6 % OP LZZ) Prioritní osa 2 – Aktivní politika trhu práce (33,0 % OP LZZ) Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti (21,7 % OP LZZ) Prioritní osa 4 – Veřejná správa a veřejné služby (10,6 % OP LZZ) Prioritní osa 5 – Mezinárodní spolupráce (2,1 % OP LZZ) Prioritní osa 6 – Technická pomoc (4,0 % OP LZZ) 8) Operační program technická pomoc (OPTP) Řídícím orgánem OPTP je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR – odbor Řídícího orgánu OP Technická pomoc. OPTP je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF)
80
Operační program Technická pomoc je určen k podpoře jednotného přístupu na národní úrovni pro zajištění aktivit efektivního řízení, kontroly, sledování a vyhodnocování realizace Národního strategického referenčního rámce (NSRR), který
zastřešuje
aktivity
politiky
hospodářské
a
sociální
soudržnosti
v
ČR
v letech 2007-2013.
O podporu v tomto OP může požádat Ministerstvo pro místní rozvoj (odbor řízení a koordinace NSRR, odbor publicity a administrativní kapacity NSRR, odbor správy monitorovacího systému, ŘO OPTP, odbor rozpočtu a odbor účetnictví a finančních služeb), Ministerstvo financí (Platební a certifikační orgán, Auditní orgán, PAS) a Centrum pro regionální rozvoj ČR.
OPTP spadá mezi vícecílové tématické operační programy. Větší část programu je financována z prostředků cíle Konvergence, menší část z prostředků cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. Pro oba cíle je z fondů EU a ze státního rozpočtu vyčleněno celkem 0,29 mld. €.
OPTP doplňuje ostatní operační programy, které mají pro své efektivní řízení také prostředky na technickou pomoc. OPTP jim poskytuje technickou podporu a zajišťuje koordinovaný přístup při řízení operačních programů a zajišťuje realizaci aktivit souvisejících s řízením operačních programů s přesahem napříč všemi operačními programy, například zajištění publicity fondů EU na národní úrovni a u horizontálních témat.
OPTP tvoří 8 prioritních os: Prioritní osa 1 – Podpora řízení a koordinace Cíl: Zabezpečit metodickou a koordinační roli politiky HSS programového období
2007-2013
na
základě
jednotného
implementačního
prostředí,
transparentního a efektivního finančního řízení. Specifickým úkolem bude koordinace ROP a příprava nového programového období 2014+. Prioritní osa 2 – Monitorování Cíl: Zabezpečit fungující monitorovací systém pro řízení, monitorování a hodnocení programů a projektů a elektronický přenos dat na základě jednotného, centrálního informačního systému, okamžitého přístupu dat a kvalitního
81
operativního prostředí pro monitorování. Prioritní osa 3 – Administrativní a absorpční kapacita Cíl:
Dosáhnout
zlepšení
kvality,
zvýšení
relevance,
efektivnosti,
konsistence, posílení strategického využívání pomoci poskytované z fondů a zlepšení implementace OP na základě podpory a budování administrativní a absorpční kapacity Prioritní osa 4 – Publicita Cíl: Dosáhnout zvyšování úrovně povědomí veřejnosti o existenci, účelu a cílech politiky evropské HSS v ČR i obecné rovině a podněcování dalšího zájmu o příležitosti a reálné přínosy realizace jednotlivých programů SF a FS v ČR.
4.5.1.2 Regionální operační programy34 Regionální operační programy jsou financovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).
Všechny regionální operační programy NUTS II se zaměřují na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, odstraňování ekologických zátěží.
1) ROP NUTS II Severozápad Regionální operační program NUTS II Severozápad je určen pro region soudržnosti Severozápad, sestávající z Karlovarského a Ústeckého kraje. Je pro něj vyčleněno 745,91 mil. €, což činí přibližně 2,79 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 131,63 mil. €.
34
http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/810a501c-e85f-4e99-92f3d1824296f1d4/Regionalni-operacniprogramy http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013
82
Celkem 5 prioritních os: a) Prioritní osa 1 – Regenerace a rozvoj měst (38,7 % ROP SZ) b) Prioritní osa 2 – Integrovaná podpora místního rozvoje (4,4 % ROP SZ) c) Prioritní osa 3 – Dostupnost a dopravní obslužnost (35,1 % ROP SZ) d) Prioritní osa 4 – Udržitelný rozvoj cestovního ruchu (19,1 % ROP SZ) e) Prioritní osa 5 – Technická asistence (2,7 % ROP SZ)
2) ROP NUTS II Severovýchod Regionální operační program NUTS II Severovýchod je určen pro region soudržnosti Severovýchod sestávající z Libereckého, Královéhradeckého a Pardubického kraje. V cíli Konvergence je pro něj vyčleněno 656,46 mil. €, což činí přibližně 2,46 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 115,85 mil. €.
Celkem 5 prioritních os: a) Prioritní osa 1 – Rozvoj dopravní infrastruktury (37,0 % ROP SV) b) Prioritní osa 2 – Rozvoj městských a venkovských oblastí (34,0 % ROP SV) c) Prioritní osa 3 – Cestovní ruch (22,0 % ROP SV) d) Prioritní osa 4 – Rozvoj podnikatelského prostředí (4% ROP SV) e) Prioritní osa 5 – Technická pomoc (3,0 % ROP SV)
3) ROP NUTS II Střední Čechy Operační program NUTS II Střední Čechy je určen pro region soudržnosti Střední Čechy, který je totožný se Středočeským krajem. Pro tento OP bylo alokováno 559,08 mil. €, což činí přibližně 2,09 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 98,66 mil. €.
Celkem 4 prioritní osy: a) Prioritní osa 1 – Doprava (41,6 % ROP SČ) b) Prioritní osa 2 – Cestovní ruch (18,0 % ROP SČ) c) Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území (37,0 % ROP SČ) d) Prioritní osa 4 – Technická pomoc (3,4 % ROP SČ)
83
4) ROP NUTS II Jihozápad Regionální operační program NUTS II Jihozápad je určen pro region soudržnosti Jihozápad sestávající z Jihočeského a Plzeňského kraje. Na tento program bylo vyčleněno 619,65 mil. €, což činí přibližně 2,32 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 109,35 mil. €.
Celkem 4 prioritní osy: a) Prioritní osa 1 – Dostupnost center (44,5 % ROP JZ) b) Prioritní osa 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí (32,5 % ROP JZ) c) Prioritní osa 3 – Rozvoj cestovního ruchu (20,0 % ROP JZ) d) Prioritní osa 4 – Technická pomoc (3,0 % ROP JZ)
Oblasti podpory jednotlivých prioritních os ROP NUTS II Jihozápad: a)
Dostupnost center výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích – křižovatky, přejezdy, mosty příprava koncepcí, programů a projektů na rozvoj dopravní obslužnosti výstavba a modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu podpora pořízení vozidel veřejné dopravy podpora přeměny autobusů na ekologický pohon dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť
b)
Stabilizace a rozvoj měst a obcí příprava rozvojových území pro podnikání a služby revitalizace centra města, památkových zón, zanedbaných areálů a ploch výstavba a rekonstrukce místních komunikací výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů sociální a vzdělávací infrastruktury, objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti
84
rekonstrukce, modernizace a vybavení zdravotnických zařízení, využití moderních léčebných technologií výstavba, rekonstrukce, modernizace a vybavení zařízení péče o seniory c)
Rozvoj cestovního ruchu výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty) včetně doprovodné infrastruktury a značení infrastruktura sportovně-rekreační a kulturní vybavenosti rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit oprava a rekonstrukce památek včetně aktivit pro nové využití v oblasti cestovního ruchu a kultury zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu budování doprovodných informačních systémů apod.
d)
Technická pomoc financování aktivit spojených s řízením programu o platy pracovníků zapojených do řízení ROP NUTS II JZ o výběr a monitoring projektů o zpracování studií a analýz o propagace programu o poskytování informací, asistence a metodické pomoci potenciálním předkladatelům projektů o příprava a realizace projektů vzdělávacích programů apod.
5) ROP NUTS II Jihovýchod Regionální operační program NUTS II Jihovýchod je určen pro region soudržnosti Jihovýchod sestávající z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. Na tento program bylo vyčleněno 704,45 mil. €, což činí přibližně 2,64 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 124,31 mil. €.
85
Celkem 4 prioritní osy: a) Prioritní osa 1 – Dostupnost dopravy (49,0 % ROP JV) b) Prioritní osa 2 – Rozvoj udržitelného cestovního ruchu (19,0 % ROP JV) c) Prioritní osa 3 – Udržitelný rozvoj měst a venkovských sídel (28,6 % ROP JV) d) Prioritní osa 4 – Technická pomoc (3,4 % ROP JV)
6) ROP NUTS II Moravskoslezsko Regionální operační program NUTS II Moravskoslezsko je určen pro region soudržnosti Moravskoslezsko, který je totožný s Moravskoslezským krajem. V cíli Konvergence je pro něj vyčleněno 716,09 mil. €, což činí přibližně 2,68 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 126,37 mil. €.
Celkem 5 prioritních os: a) Prioritní osa 1 – Regionální infrastruktura a dostupnost (40,4 % ROP MS) b) Prioritní osa 2 – Podpora prosperity regionu ( 25,45 ROP MS) c) Prioritní osa 3 – Rozvoj měst (23,75 % ROP MS) d) Prioritní osa 4 – Rozvoj venkova (7 % ROP MS) e) Prioritní osa 5 – Technická pomoc (3,4 % ROP MS)
7) ROP NUTS II Střední Morava Regionální operační program NUTS II Střední Morava je určen pro region soudržnosti Střední Morava sestávající z Olomouckého a Zlínského kraje. V cíli Konvergence je pro něj vyčleněno 657,39 mil. €, což činí přibližně 2,46 % veškerých prostředků určených z fondů EU pro Českou republiku. Z českých veřejných zdrojů má být navíc financování programu navýšeno o dalších 116,01 mil. €.
Celkem 4 prioritní osy: a) Prioritní osa 1 – Doprava (38,8 % ROP SM) b) Prioritní osa 2 – Integrovaný rozvoj a obnova regionu (39,4 % ROP SM) c) Prioritní osa 3 – Cestovní ruch (18,5 % ROP SM) d) Prioritní osa 4 – Technická pomoc (3,3 % ROP SM)
86
4.5.1.3 Operační programy Evropské územní spolupráce35 V rámci cíle Evropská územní spolupráce realizováno 5 bilaterálních operačních programů přeshraniční spolupráce. Jejich cílem je podpora hospodářské a sociální integrace příhraničních území prostřednictvím odstraňování přetrvávajících bariér a posilování jejich rozvojového potenciálu. Budou posilovány vzájemné hospodářské, společenské a kulturní vztahy, společná péče o přírodní bohatství, rozvoj cestovního ruchu a budování flexibilního trhu práce.36
Pro operační programy přeshraniční a Nadnárodní spolupráce je pro Českou republiku z fondů EU vyčleněno 389 miliónů €. V případě ostatních programů cíle Evropské územní spolupráce tvoří rozpočet programu příspěvky z fondů EU a zúčastněných států. Rozpočet programů je pro všechny členské země společný a nejsou zde určeny alokace fondů EU pro jednotlivé státy. Z fondů EU je pro OP Meziregionální spolupráce vyčleněno 321,3 mil. €, pro OP ESPON 2013 činí alokace z fondů 34 mil. € a pro OP INTERACT II 34 mil. €.
1) Operační programy přeshraniční spolupráce OP přeshraniční spolupráce se týkají vždy hraničních regionů NUTS III sousedících s regiony v jiném členském státu.
Dokumenty
spravované
samostatnými
řídícími
orgány
se
zaměřují
např. na následující témata: společný rozvoj a zlepšení přístupu k informačním a komunikačním technologiím, výstavba a rozvoj hraniční infrastruktury a napojení pohraničí na důležité přeshraniční dopravní osy, spolupráce v oblasti výzkumu a vývoje, vzdělávání, inovací, kooperace při integraci postižených osob do společnosti, podpora efektivního systému přeshraniční protipožární a protipovodňové ochrany a ochrany před katastrofami, budování čistíren odpadních vod, posílení environmentálního vzdělávání, ochrana a obnova památek, rozvoj cyklistických tras a stezek, turistických a lyžařských stezek a tras, zřizování a činnost turistických informačních center, podpora přeshraniční spolupráce v oblasti rozvoje mezilidských vztahů, společenských, kulturních a volnočasových aktivit apod.
35
http://www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/59152886-c941-40c6-b290-ba1a36cd1733/Evropska-uzemnispoluprace 36 http://www.mzp.cz/cz/cil_evropska_uzemni_spoluprace
87
Pro Českou republiku tak existuje: OP přeshraniční spolupráce s Polskem OP přeshraniční spolupráce se Saskem OP přeshraniční spolupráce s Bavorskem o Hospodářský rozvoj, lidské zdroje a sítě o Rozvoj území a životního prostředí OP přeshraniční spolupráce s Rakouskem o Socioekonomický rozvoj, cestovní ruch o Regionální dostupnost a udržitelný rozvoj o Technická pomoc OP přeshraniční spolupráce se Slovenskem Všechny aktivity podporované v rámci OP přeshraniční spolupráce jsou spolufinancovány z Evropského fondu pro regionální rozvoj a jedná se o investiční (infrastrukturní) projekty.
2) Operační program Meziregionální spolupráce (OPMS) OP Meziregionální spolupráce je společný pro všechny členské státy EU a také Norsko a Švýcarsko mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů na regionální a místní úrovni.
Cílem je výměna a přenos zkušeností a zajištění společného rozvoje přístupů a nástrojů, které zlepší účinnost politiky regionálního rozvoje. Hlavními prioritními osami spolupráce jsou inovace a znalostní ekonomika, životní prostředí a ochrana před riziky.
Prostřednictvím OPMS mohou být podpořeny projekty jako např.: podpora používání informačních a komunikačních technologií, spolupráce v oblasti finanční pomoci malým a středním podnikům, zlepšení regionální politiky zaměstnanosti, profesního rozvoje, zaškolování a vzdělávání, výměna zkušeností s krizovým plánováním, rozvoj návodů pro integrované místní hospodaření s odpady, výměna a přenos znalostí ke zlepšování energetické účinnosti v dopravním sektoru, rozvoj a výměna společných strategií pro propagaci kulturního majetku apod.
88
Z fondů EU je na OPMS vyčleněno 321,32 mil. €, které mají být z národních veřejných zdrojů zúčastněných států doplněny o 83,77 mil. €. České veřejné zdroje se budou na financování programu podílet 0,17 mil. €. V rámci programu neexistuje specifická finanční alokace pro jednotlivé země.
3) Operační program Nadnárodní spolupráce (OPNS) Pro Operační program Nadnárodní spolupráce je Evropská unie rozdělena do několika zón, přičemž Česká republika patří do zóny Střední Evropa. OP Nadnárodní spolupráce tak sdílíme s Rakouskem, Polskem, částí Německa, Maďarskem, Slovinskem, Slovenskem, částí Itálie a z nečlenských zemí s částí Ukrajiny.
OPNS je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Pro Českou republiku je v něm vyčleněno 37,46 mil. €.
Zaměřuje se na spolupráci mezi veřejnými orgány a institucemi s charakterem veřejných orgánů s cílem výměny a přenosu zkušeností především v oblastech inovací, dopravní dostupnosti, životního prostředí a zvyšování atraktivity měst a regionů. Účelem spolupráce je zajištění dostupnosti znalostí a nástrojů pro vytváření partnerství, aby se předešlo zbytečnému opakování činností a objevování již objeveného. Podporováno bude vytváření partnerství a sítí podporujících dosahování konkrétních výstupů a výsledků, které přímo vedou ke konkrétním budoucím iniciativám a investicím.
Programy podporované OP Nadnárodní spolupráce jsou takto zaměřené: studie nákladů a dopadů u vysokorychlostních koridorů ve Střední Evropě, zhodnocení systému veřejné dopravy v malých a středně velkých městech, společná nadnárodní strategie pro odpadové hospodářství, příprava investic pro energeticky úsporná opatření na velkých sídlištích, projekt sociálních center na přípravu investicí v oblasti mobilních regionálních služeb (zdravotní péče, služby pro starší občany, atd.), správa a řízení kulturního dědictví, propagace kulturních hodnot větších oblastí apod.
89
4) Síťové programy ESPON 2013 a INTERACT II Síťové programy jsou také určeny pro všechny členy EU.
INTERACT II Program INTERACT II je zaměřen zejména na přeshraniční spolupráci, neboť je na ni určeno nejvíce finančních prostředků z Cíle 3 (77 %). Program se zaměřuje na šíření znalostí, zkušeností a dalších výstupů programů přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce. Program poskytuje i prostor pro diskuzi o strategiích přeshraničního a nadnárodního regionálního rozvoje a zajištění přenosu inovací. Cílovými skupinami jsou evropské instituce a orgány zajišťující programy evropské územní spolupráce, tj. orgány programů přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce.
Program INTERACT II má dvě priority: o
rozvoj a dodání služeb
o
technická asistence
ESPON 2013 Program slouží k získávání a aktualizování informací o rozvoji regionů, o dopadech realizace politik EU na regiony, poskytuje technickou, metodickou a analytickou podporu procesu územního plánování, zpřístupňování databází a indikátorů územního rozvoje. Formou seminářů, publikací a workshopů poskytuje zpětnou vazbu o výsledcích programu ESPON v praxi apod.
Projektovým partnerem = vhodným žadatelem (z členského státu ESPON) může být veřejná organizace (např. ministerstvo, kraj, obce), veřejnoprávní instituce i soukromé subjekty. Soukromé subjekty jsou v OP zapojeny od poloviny roku 2009. Projektovým partnerům z vybrané nadnárodní projektové skupiny je hrazeno 100 % uznatelných nákladů na projekt. Přidělené dotace zahrnují příspěvky z ERDF, členských států EU a partnerských států EU.
90
4.6 Projekty Města Kašperské Hory v rámci operačních programů v období 2007-2013 Město Kašperské Hory se aktivně zapojilo a podalo několik žádostí o podporu finančních prostředků z evropských fondů, aby tak naplnilo některé ze svých dlouhodobých cílů, které jsou součástí programu rozvoje obce. Základním cílem měst a obcí je zajistit prostřednictvím svého majetku bydlení, dopravu a spoje, výchovu a vzdělávání, ekonomický a kulturní rozvoj, ochranu zdraví, zdroj informací a ochranu veřejného pořádku.
Od konce roku 2007 byly zpracované žádosti o podporu ze strukturálních fondů EU, ale také ze zemědělského fondu pro rozvoj venkova, který již období 2007-2013 do strukturálních fondů nepatří. Je součástí Společné zemědělské politiky EU.
Podané žádosti: žádost o dotaci včetně příloh pro projekt „Zlepšení kvality ovzduší a zvýšení energetické
soběstačnosti
rozšířením
stávajících
rozvodů
centrálního
zásobování teplem v Kašperských Horách“ do Operačního programu Životní prostředí pro období 2007 – 2013 (11/2007) žádost o dotaci v rámci prioritní osy I.1.2. Investice do lesů, kterou přesněji konkretizuje oblast
I.1.2.3. „Lesnická infrastruktura“ z Programu rozvoje
venkova účast města na projektu mikroregionu Šumava-západ „Marketingová strategie a propagace Šumavy“ spolufinancovaného z ROP NUTS II Jihozápad (1/2008) žádost o dotaci na projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ do ROP NUTS II Jihozápad (3/2008) žádosti ve spolupráci s Kašperskohorskými městskými lesy s. r. o. do Dispozičního fondu definovaného územím pro přeshraniční spolupráci v Česko-bavorském příhraničí. žádosti na projekty „Obnova části turistické cesty na hrad Kašperk“, „Nové místní značení“ a „Rekonstrukce okolí památníků“ do Dispozičního fondu definovaného
územím
pro
přeshraniční
příhraničí. (11/2008)
91
spolupráci
v Česko-bavorském
žádost o podporu z OP Životní prostředí pro projekt „Kašperské Hory – dostavba kanalizace“ zpracování projektu do dotačního programu rozvoje venkova v rámci výzvy Integrovaného operačního programu „E-Goverment v obcích – Czech POINT“ (31. 3. 2009)
Neúspěšně podané žádosti o dotaci z ROP: „Stavební úpravy Základní školy Kašperské Hory – fasáda a střešní krytina“ „Stavební úpravy objektu č. p. 168 na spolkový dům“ „Rekonstrukce barokní sýpky“
4.6.1 Společná zemědělská politika EU37 Podle nařízení Rady (ES) 1290/2005 ze dne 21. června 2005 o financování společné zemědělské politiky proběhlo rozdělení dosavadního Zemědělského orientačního a záručního fondu, a to na:
Evropský zemědělský záruční fond – financování tržních a dalších opatření Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) – financování programů rozvoje venkova
Národní strategický plán rozvoje venkova 2007-2013 vychází z hlavních strategických priorit EU pro léta 2007-2013 s důrazem na zvyšování ekonomického růstu, vytváření nových pracovních příležitostí a trvale udržitelný rozvoj.
4.6.1.1 Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD) EAFRD je finanční nástroj na podporu rozvoje venkova, který již nespadá do strukturálních fondů, ale do společné zemědělské politiky EU. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení životního prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. 37
http://www.euroskop.cz/8632/sekce/zemedelstvi---eafrd/
92
V ČR jsou z něj hrazeny projekty předložené do tzv. Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR, zprostředkujícím subjektem Státní zemědělský intervenční fond. Program rozvoje venkova ČR zahrnuje 4 prioritní osy: Prioritní osa 1 – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví Prioritní osa 2 – Zlepšování životního prostředí a krajiny Prioritní osa 3 – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova Prioritní osa 4 – LEADER
4.7 Závěry Vysvětlila jsem hlavní podstatu možnosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, které jsou nástrojem realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti nebo společné zemědělské politiky EU. Prostřednictvím strukturálních fondů mohou územní samosprávné celky získat nemalou sumu peněz na opravy, rekonstrukce nebo modernizace svého nemovitého majetku, ale také na nové výstavby. Pomocí nástroje na podporu rozvoje venkova mohou zvýšit konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví nebo zlepšit životní prostředí ve venkovských oblastech. Dotace z fondů EU jsou účelově vázané a mohou být použity jen na úhradu nákladů uvedených v souladu s danými podmínkami ve smlouvě. Podpora je stanovena procentním podílem z fondu EU a zároveň procentním podílem z národního fondu na základě zpracovaného rozpočtu projektu. Ostatní náklady jsou hrazeny z rozpočtu měst a obcí.
Jakékoliv dotace, ať již z rozpočtu EU nebo ze státního rozpočtu ČR, mohou mít i negativní vliv na rozpočet územních samosprávných celků. Příprava žádosti a získání úvěrového příslibu značně zatěžuje rozpočty zejména malých obcí. Úvěrový příslib představuje závazný doklad, jenž prokazuje, že žadatelé o podporu mají zabezpečeny finanční zdroje na profinancování projektu v plné výši. Banka se tím zavazuje, že klientovi poskytne úvěr v průběhu určitého období ve stanovené výši, která se odvozuje z konkrétních podmínek operačního programu a potřeby žadatele o dotaci. Často však bývá téměř mizivá pravděpodobnost úspěšnosti projektu, neboť objem finančních prostředků uvedených v žádostech značně převyšuje částku alokovaných zdrojů
93
jednotlivých operačních programů. Zpracování žádosti o podporu z evropských fondů je proto potřeba věnovat maximální pozornost, aby nebyl opomenut žádný z důležitých ukazatelů projektu. Jedním z těchto ukazatelů může být např. udržitelnost projektu, na který se někdy zapomíná. V jiných případech může nastat problém při finanční spoluúčasti předkladatele projektu. Zastupitelé města musí při hledání prostředků vzít v úvahu, že musí být zajištěn odpovídající objem prostředků na profinancování celého projektu, po dobu realizace až do závěrečného vyhodnocení a konečného přiznání dotace.
94
5. REVITALIZACE NÁMĚSTÍ V KAŠPERSKÝCH HORÁCH Rekonstrukce náměstí není otázkou jednoho měsíce ani jednoho roku. Realizaci tak náročné akce předchází důkladná příprava všech podkladů – studie náměstí, návrh projektové architektonické dokumentace ke stavebnímu povolení, územní rozhodnutí o umístění stavby „Náměstí Kašperské Hory“, přijetí mnoha opatření a hlavně zajištění dostatečného množství finančních prostředků.
Obr. 35 – Stav náměstí před revitalizací
Již od roku 2002 se za podpory Plzeňského kraje zpracovávaly jednotlivé stupně projektové dokumentace. V souladu s platnými předpisy byla tato dokumentace připomínkována všemi dotčenými orgány státní správy a jinými institucemi. Po vleklých a opakovaných jednáních s dopravním inspektorátem a s památkáři, kteří ve vztahu k úpravě historického náměstí Kašperské Hory dlouho nemohli najít společnou řeč, získal územní samosprávný celek na podzim roku 2007 tři nutná stavební povolení – vydaná Odborem výstavby a územního plánování Městského úřadu Sušice (veřejné osvětlení), Odborem dopravy a silničního hospodářství Městského úřadu Sušice (komunikační povolení) a Odborem životního prostředí Městského úřadu Sušice (vodohospodářské stavební povolení – kanalizace, voda). Celkové rozpočtované náklady na celou opravu náměstí byly původně vyčísleny ve výši 44,18 mil. Kč včetně DPH. Podstatným úkolem bylo zajistit dostatek finančních prostředků, aby mohla být akce spuštěna. Po několika jednáních přislíbilo také vedení Plzeňského kraje přispět na opravu náměstí částkou 12 mil. Kč.
95
5.1 Regionální operační program NUTS II Jihozápad Poměrně ve stejnou dobu, 21. 9. 2007, byl spuštěn Regionální operační program NUTS II Jihozápad (ROP NUTS II JZ) – jeden z nejdůležitějších operačních programů umožňující v následujících letech 2007-2013 čerpat peníze ze strukturálních fondů EU pro uvedený region soudržnosti Jihozápad tvořený Jihočeským a Plzeňským krajem. ROP NUTS II JZ je prostřednictvím vybraných prioritních os a oblastí podpory zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel.38
5.1.1 ROP NUTS II JZ – 2. výzva Dne 17. prosince 2007 byla Regionální radou regionu soudržnosti Jihozápad vyhlášena 2. výzva pro předkládání žádostí a projektů do ROP NUTS II Jihozápad. Tato výzva byla vypsána do následujících oblastí podpory:
1. 1 – Modernizace regionální silniční sítě 1. 2 – Rozvoj infrastruktury pro veřejnou dopravu 1. 5 – Rozvoj místních komunikací 2. 2 – Rozvojové projekty spádových center 2. 3 – Revitalizace částí měst a obcí 2. 4 – Rozvoj infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství 2. 5 – Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci 2. 6 – Rozvoj zdravotnické péče 3. 1 – Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu 3. 2 – Revitalizace památek a využití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu 3. 3 – Rozvoj služeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu
V každé zveřejněné aktuální výzvě k předkládání žádostí je uvedena celková dostupná alokace pro danou výzvu včetně procentního rozdělení dle jednotlivých zdrojů financování (RR/žadatel) a aktuální platný kurz CZK/EUR. Pro oblast podpory „2.3 – Revitalizace částí měst a obcí“ byly na programovací období 2007–2013 vyčleněny finanční prostředky z fondu ERDF v celkové výši 23 109 119 € (viz. Tabulka č. 31). 38
Příručka pro žadatele ROP NUTS II Jihozpád
96
Období 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 Celkem 2007-2013
Celkem v € 2 867 221 3 008 256 3 149 907 3 298 182 3 446 525 3 594 329 3 744 699 23 109 119
Tabulka č. 31 – Předpoklad vývoje ročních alokací ROP NUTS II JZ pro oblast podpory 2.3
Žádosti o finanční podporu v rámci druhé výzvy operačního programu bylo možné předkládat v době od 1. ledna do 14. března 2008.
5.1.2 Zaměření oblasti podpory projektu Město této možnosti využilo a podalo ve 2. výzvě žádost prostřednictvím projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ do ROP NUTS II Jihozápad ve stanoveném termínu. Projekt Města Kašperské Hory byl vymezen oblastí podpory 2.3 – „Revitalizace částí měst a obcí“, která konkrétněji rozděluje prioritní osu 2 – „Stabilizace a rozvoj měst a obcí“. V rámci oblasti 2.3 jsou podporovány projekty zaměřené mimo jiné právě na revitalizace památkově chráněných objektů a území jako jsou návsi, náměstí, nábřeží, centrální ulice a přilehlé památkové objekty.
Stabilizace měst a obcí z územního i populačního hlediska závisí především na zkvalitňování životních podmínek obyvatel a na zvyšování atraktivity venkovských a městských sídel. Jedním ze způsobů je eliminace hlavních funkčních a estetických závad, kterými jsou zejména zanedbané areály, objekty a prostranství uvnitř zastavěných území měst a obcí. Revitalizace takových území a ploch je vzhledem k možnostem veřejných rozpočtů územních samosprávných celků velmi náročná, a proto stále více měst a obcí žádá o finanční prostředky ze strukturálních fondů EU.
Stav veřejného prostranství jako je náměstí, zasluhuje zvláštní pozornost. Kolem něho se vlastně soustřeďuje život ve městě. Nachází se zde objekty občanské vybavenosti, objekty pro kulturu, volný čas, komunitní (společenský) život a veřejný sektor.
97
5.2 Projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ Hlavním cílem aktuálního projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ je nejen zlepšit stav veřejného prostranství – náměstí, které je jádrem městské památkové zóny – a uvedené infrastruktury, ale také současně vytvořit podmínky pro rozvoj turistického ruchu v regionu, který je poznamenán vysokou nezaměstnaností. Následná podpora místních podnikatelů, rozšíření služeb a zvýšení počtu pracovních příležitostí ze strany územního samosprávného celku – to vše výrazně přispěje ke stabilizaci a k ekonomickému i kulturnímu rozvoji města.
Obr. 36 – Architektonický návrh „Náměstí Kašperské Hory“
Projektový záměr dokládá, jak uvedené aktivity přispějí ke stanoveným cílům v operačním programu. Kromě žádosti předkládalo Město Kašperské Hory soubor povinných a nepovinných příloh, které tvoří nedílnou součást projektu.
Přílohy předkládané městem spolu se žádostí o podporu: Doklad o právní subjektivitě (doklady osvědčující založení zařízení či vytvoření subjektu, doklad o přidělení IČ – výpis z registru ekonomických subjektů ČSÚ) Podklady pro posouzení finančního zdraví žadatele (finanční zdraví je posuzováno především za účelem zjištění, zda je žadatel schopen dostát svým závazkům a z finančního hlediska udržet realizaci projektu). Doklad o prokázání vlastnických vztahů (výpis z katastru nemovitostí ne starší než 90 dnů a snímek z katastrální mapy s označenými dotčenými pozemky). Posouzení vlivu projektu na životní prostředí vydané CHKO Šumava Územní rozhodnutí (s jednoznačným vyznačením nabytí právní moci)
98
Projektová dokumentace nutná dle stavebního zákona k územnímu rozhodnutí včetně rozpočtu Podklady pro finanční a ekonomické hodnocení projektu – Finanční a ekonomické hodnocení projektu (úvěrové zatížení) Čestné prohlášení žadatele Přílohy předkládané nejdéle před podpisem Smlouvy o poskytnutí dotace: Stavební povolení s nabytím právní moci a projektová dokumentace ke stavebnímu povolení včetně položkového rozpočtu stavby Doklad o finančním krytí projektu Smlouva o vedení zvláštního účtu žadatele
5.2.1 Výběrová kritéria pro hodnocení projektu Projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ prošel celým procesem hodnocení dle těchto stanovených kritérií:
I. stupeň hodnocení (týká se formálních náležitostí přijatelnosti) a) Hodnocení formálních náležitostí projektů – zda projekt splnil technické a formální požadavky dané příslušnou výzvou. Kritéria jsou dána formálními požadavky na předložené žádosti a jejich přílohy. b) Hodnocení přijatelnosti projektů – zda je projekt v souladu se základními podmínkami podpory z ROP NUTS II JZ v rámci dané výzvy (uznatelnost žadatele, základní zaměření projektů)
II. stupeň hodnocení (technické a ekonomické hodnocení projektů – obsahové stránky projektů). Hlavními aspekty hodnocení jsou: a) Předkladatel (finanční zdraví žadatele, kompetence a zkušenosti, formální zpracování projektu) b) Kvalita
projektu
(realizovatelnost
projektu,
kvalita
zpracování
projektu,
udržitelnost, analýza citlivosti a řízení rizik) c) Význam projektu (naplňování závazných indikátorů programu, soulad projektu s rozvojovými dokumenty, výsledky projektu)
99
d) Horizontální kritéria (životní prostředí, rovné příležitosti, informační společnost)
Váha základních skupin kritérií: 1. Předkladatel 10% 2. Kvalita projektu 40 % 3. Význam projektu 40% 4. Horizontální kritéria 10%
Projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ úspěšně prošel všemi koly hodnocení a byl doporučen k financování.
5.2.2 Rozhodnutí o přidělení účelové dotace39 Všechny doporučené projekty k financování schvaluje Výbor regionální rady na svém zasedání, jehož výstupem je Usnesení o výběru projektů. Přílohou Usnesení je seznam projektů doporučených k financování včetně alokovaných částek a základních údajů o žadateli.
Dotace na projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ byla schválena na základě Usnesení Výboru Regionální rady číslo 134/2008, ze dne 27. 6. 2008, dle § 16e odst. 1 písm. c) zákona o podpoře regionálního rozvoje a v souladu se zákonem o územních rozpočtech. Z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad byla přidělena částka ve výši 59,4 % z celkových způsobilých rozpočtovaných výdajů projektu, které se týkají pouze I. etapy revitalizace náměstí, maximálně však v celkové výši 11 941 299,44 Kč. Podpora je poskytována ze zdrojů Evropského fondu regionálního rozvoje, část příspěvku z národních zdrojů (na základě principu adicionality).
Před finálním podpisem „Smlouvy o podmínkách poskytnutí dotace“ byla provedena analýza rizik a následně pak kontrola ex-ante na místě realizace projektu.
39
Smlouva o podmínkách poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTSII Jihozápad
100
5.2.3 Smlouva o poskytnutí finanční podpory Vzhledem k tomu, že byla přiznána podstatně nižší finanční podpora z prostředků Evropské unie, než činily původní rozpočtované způsobilé výdaje na celý projekt, bylo na rozhodnutí zastupitelstva města, zda schválí návrh smlouvy a podpoří tím realizaci uvedeného projektu nebo dotaci odmítne a vrátí tak i příspěvek Plzeňskému kraji. Zastupitelstvo města Kašperské Hory schválilo návrh smlouvy svým usnesením dne 26. 8. 2008, a to i za cenu vysokého podílu vlastních zdrojů finančních prostředků. Smlouva o podmínkách poskytnutí dotace z Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad na projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ byla podepsána dne 4. 9. 2008 oběma stranami, tj. starostou města Kašperské Hory a předsedou Regionální rady.
Předmětem Smlouvy je poskytnutí finanční podpory ve formě účelové dotace v rámci ROP NUTS II JZ z rozpočtu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad na realizaci výše uvedeného projektu. Finanční prostředky jsou poskytovány pouze na způsobilé výdaje I. etapy revitalizace náměstí. Podrobný rozpis hlavních a vedlejších způsobilých výdajů projektu včetně odhadu výdajů a příjmů je uveden v rozpočtu projektu (viz. Tabulka č. 32), který je přílohou ke smlouvě.
Projektová
Náklady 1
Hlavní způsobilé výdaje
1.1.
Pořízení pozemků (do výše 10% CZV)
1.2 1.3
žádost
Pořízení staveb formou výstavby; rekonstrukce včetně nezbytné veřejné infrastruktury Pořízení staveb formou nákupu (do výše 15% CZV)
Smlouva
Dodatek
19 636 000,00
19 636 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
19 636 000,00
19 636 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
1.4
Odstranění staveb
0,00
0,00
0,00
1.5
Technická zařízení a zařizovací předměty staveb
0,00
0,00
0,00
1.6
Pořízení samostatných movitých věcí
0,00
0,00
0,00
1.7
Výdaje na úpravu veřejných prostranství
0,00
0,00
0,00
1.8
Služby
0,00
0,00
0,00
1.8.1
Výdaje na publicitu dle podmínek ROP NUTS II JZ
0,00
0,00
0,00
1.8.2
Výdaje na audit projektu (je-li vyžadován ŘO)
0,00
0,00
0,00
101
1.8.3
Výdaje na projektovou dokumentaci (do výše 5% CZV)
2
Vedlejší způsobilé výdaje
2.1
Výkup budov určených k demolici
2.2 2.2.1
Služby ( Z toho: TDI koordinátor BOZP) Výdaje na právní, technické, finanční a ekonomické poradenství
0,00
0,00
0,00
450 000,00
450 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
450 000,00 300 000,00 150 000,00
450 000,00 300 000,00 150 000,00
0,00
450 000,00
450 000,00
0,00
2.2.2
Výdaje na účetnictví vztahující se k projektu
0,00
0,00
0,00
2.2.3
Výdaje spojené s řízením projektu
0,00
0,00
0,00
2.3
Osobní náklady spojené výhradně s řízením projektu
0,00
0,00
0,00
3
Nezpůsobilé výdaje
100 000,00
100 000,00
0,00
3.1
Odpisy
0,00
0,00
0,00
3.2
Úroky
0,00
0,00
0,00
3.3
Opravy budov a komunikací
0,00
0,00
0,00
3.4
Leasing
0,00
0,00
0,00
3.5
Režijní náklady
100 000,00
100 000,00
0,00
3.6
Věcné příspěvky
0,00
0,00
0,00
3.7
Nákup použitého zařízení
0,00
0,00
0,00
4
Očekávané příjmy etapy / projektu
0,00
0,00
0,00
5
Způsobilé výdaje etapy / projektu
20 086 000,00
20 086 000,00
0,00
6
Způsobilé výdaje etapy / projektu investiční
20 086 000,00
20 086 000,00
0,00
0,00
0,00
0,00
21 086 000,00
21 086 000,00
0,00
21 086 000,00
21 086 000,00
0,00
21 086 000,00
21 086 000,00
0,00
7 8 9
Způsobilé výdaje etapy / projektu neinvestiční Celkové výdaje etapy / projektu nezahrnující příjmy Celkové výdaje etapy / projektu po odečtení příjmu Náklady celkem
Tabulka č. 32 – Rozpočet výdajů projektu (suma za I. etapu) – včetně DPH
Součástí Smlouvy jsou monitorovací ukazatele projektu (viz. Tabulka č. 33), které příjemce zavazují k jejich naplnění. Indikátory jsou monitorovány po celou dobu realizace a po dobu 5 let ode dne ukončení fyzické realizace (udržitelnosti) projektu. Nedodržení monitorovacích indikátorů by mohlo vést k částečnému nebo dokonce k úplnému odebrání poskytnuté dotace.
102
Ukazatel
Měrná jednotka
Počáteční hodnota
Plánovaná hodnota
m2
0
7337
ha
0
0,01
Hlavní indikátor: Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS Vedlejší indikátor: Plocha nově založené nebo rekonstruované zeleně Tabulka č. 33. – Kvantifikace monitorovacích ukazatelů “Revitalizace náměstí Kašperské Hory“
Dotace byla po posouzení vyhodnocena jako nezakládající veřejnou podporu. Stav, kdy jde o zakázanou veřejnou podporu, nastává při splnění podmínek, jež musí být naplněny současně:
podpora je poskytnuta z veřejných prostředků udělení podpory zvýhodňuje podnikání či odvětví výroby podpora narušuje nebo hrozí narušením hospodářské soutěže podpora ovlivňuje obchod mezi členskými státy V případě, že by se v průběhu realizace projektu ukázalo, že projekt zakládá veřejnou podporu, je povinen příjemce dotaci vrátit včetně úroků.
5.2.4 Etapizace projektu Projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ je koncipován jako víceetapový, je rozdělen na dílčí části. Územní samosprávný celek stanovil celkem dvě etapy projektu s ohledem na své finanční možnosti a strukturu aktivit projektu uvedené již v rámci žádosti o podporu v souladu s podmínkami ROP NUTS II JZ. Etapou se rozumí logický kontrolovatelný celek. V tomto případě revitalizace náměstí se jedná o agregované celky.
103
Obr. 37 – Vymezené stavební objekty (SO) I. a II. etapy revitalizace náměstí
I. etapa – vymezena stavebními objekty (SO) o SO 001 (70%) – ÚPRAVA PLOCH ZS o SO 102 – DOLNÍ NÁMĚSTÍ o SO 103 – OPRAVA FÜGNEROVY ULICE o SO 104 – REKONSTRUKCE BAAROVY ULICE o SO 105 – ZÓNA JIH o SO 106 – ZÓNA VÝCHOD o SO 107 – ZÓNA ZÁPAD o SO 109 JV – ZÓNA STŘED – JIHOVÝCHOD o SO 110 (70%) – DOPRAVNĚINŽENÝRSKÁ OPATŘENÍ o SO 301 – KANALIZACE – 1. ETAPA o SO 302 – KANALIZACE – 2. ETAPA o SO 304 – REKONSTRUKCE HYDRANTŮ o SO 401 – VEŘEJNÉ OSVĚTLENÍ o SO 402 – ÚPRAVY NA ZAŘÍZENÍ ČEZ o SO 451 – SDĚLOVACÍ KABELY o SO 701 – OPATŘENÍ PRO ZAJIŠTĚNÍ STATIKY KOSTELA
104
II. etapa – vymezena stavebními objekty (SO): o SO 001 (30%) – ÚPRAVA PLOCH ZS o SO 101 – REKONSTRUKCE SILNICE II/145 o SO 108 – ZÓNA SEVER o SO 109 SZ – ZÓNA STŘED – SEVEROZÁPAD o SO 110 (30%) – DOPRAVNĚINŽENÝRSKÁ OPATŘENÍ o SO 303 – KANALIZACE – 3. ETAPA o SO 801 – OZELENĚNÍ
5.2.5 Harmonogram projektu Příjemce účelové dotace je povinen dodržet závazné termíny uvedené ve smlouvě. Jakákoliv změna oproti tomuto harmonogramu se musí neprodleně písemně oznámit poskytovateli dotace. Manažerem projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ a zpracovatelem monitorovacích zpráv zachycujících průběh prací a plnění smluvních podmínek je Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje. Datum zahájení projektu
1. 7. 2008
Datum zahájení fyzické realizace projektu (rozhodné datum pro určení způsobilosti výdajů Mezní datum ukončení fyzické realizace projektu
30. 3. 2010
(rozhodné datum pro určení způsobilosti výdajů Mezní datum ukončení projektu /Termín předložení závěrečné monitorovací zprávy a žádosti o platbu
16. 2. 2009
30. 4. 2010
Tabulka č. 34 – Harmonogram projektu dle prvotní Smlouvy o poskytnutí finanční podpory
Název etapy projektu
Revitalizace náměstí Kašperské Hory
Číslo etapy projektu
001
Datum zahájení etapy
1. 7. 2008
Mezní datum ukončení etapy / Termín předložení etapové monitorovací zprávy s žádostí o platbu 40
30. 4. 2010
Tabulka č. 35 – Harmonogram etap dle prvotní Smlouvy o poskytnutí finanční podpory 40
V případě poslední etapy projektu termín předložení závěrečné monitorovací zprávy
105
5.2.6 Účelově vázaná dotace – finanční rámec projektu Dotace byla stanovena ve výši 59,4 % z celkových plánovaných způsobilých výdajů projektu (viz. Tabulka č. 36 ), maximálně však v celkové výši 11 941 299,44 Kč, a to pouze na I. etapu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“. Tato nevratná přímá pomoc je poskytovaná ze zdrojů Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF). K finančním prostředkům přistupuje také příspěvek z národních zdrojů. Konkrétní procentní podíly jsou uvedeny v tabulce č. 37.
Finanční rámec projektu
Kč
Celkové výdaje projektu
20 186 000,00
Celkové způsobilé výdaje projektu
20 086 000,00
Celkové nezpůsobilé výdaje projektu
100 000,00
Předpokládané příjmy projektu
0,00
Tabulka č. 36 – Finanční rámec projektu – I. etapa
Přehled financování způsobilých výdajů projektu Dotace z Regionální rady celkem z toho: příspěvek Společenství Národní financování
Podíl Investiční
Neinvestiční
Dotace
na celkových
dotace v Kč
dotace v Kč
celkem v Kč
způsobilých výdajích v %
11 941 299,44
0,00
11 941 299,44
59,4
10 973 085,97
0,00
10 973 085,97
54,6
968 213,47
0,00
968 213,47
4,8
8 144 700,56
0,00
8 144 700,56
40,6
0,00
0,00
0,00
0,00
Národní spolufinancování příjemce Soukromé spolufinancování příjemce Tabulka č. 37 – Přehled financování rozpočtovaných způsobilých výdajů projektu – I. Etapa
106
5.3 Podmínky pro realizaci projektu Pro úspěšnou realizaci projektu musí být dodržována pravidla, která jsou v souladu s podmínkami ROP NUTS II JZ.
5.3.1 Změny realizace projektu Jakékoli změny v projektu, ke kterým v průběhu realizace dojde oproti původnímu plánu, musí Město Kašperské Hory neprodleně oznámit příslušnému pracovníkovi Oddělení kontroly realizace projektů Plzeň (OKP). Změny se oznamují na formuláři „Oznámení příjemce o změně projektu“ (jako přílohy oznámení se předloží ty doklady, které se změnou projektu souvisejí). Rozlišovány jsou změny nepodstatné, změny podstatné menšího rozsahu, a změny podstatné většího rozsahu.
1. Změna nepodstatná – nezapříčiní změnu výstupu ani změnu termínu ukončení projektu (změna harmonogramu a změna doby realizace jsou možné), zároveň v jejím rámci dochází k přesunu způsobilých výdajů projektu v rámci schváleného rozpočtu projektu mezi jednotlivými položkami do 15 % včetně. Je schvalována v rámci Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad.
2. Změna podstatná menšího rozsahu – nezapříčiní změnu výstupů projektu, zároveň v jejím rámci dochází ke změně termínu ukončení projektu nebo k přesunu způsobilých výdajů projektu v rámci schválného rozpočtu projektu mezi jednotlivými položkami nad 15 %. Je schvalována ředitelem Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad (ÚRR JZ).
3. Změna podstatná většího rozsahu – zapříčiní změnu výstupů nebo indikátorů projektu. Je schvalována Výborem Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad (VRR).
Předmětem „Dodatku č. 1 ke Smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace z ROP NUTS II JZ“ je změna projektu spočívající v posunu termínu ve stanoveném harmonogramu (viz. Tabulka č. 38 a č. 39). Současně bylo v dodatku doplněno ustanovení související s přijetím zákona č. 302/2008 Sb., který s účinností od 1. 1. 2009 novelizuje
107
zákon č. 235/2004 Sb. o DPH. Celkový rozpočet projektu ve Smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace z ROP NUTS II JZ se tímto dodatkem nemění, jedná se o nepodstatnou změnu. Nedílnou součástí tohoto dodatku je Oznámení příjemce o změně projektu, jak jsem již výše uvedla.
Datum zahájení projektu
1. 7. 2008
Datum zahájení fyzické realizace projektu (rozhodné datum pro určení způsobilosti výdajů) Mezní datum ukončení fyzické realizace projektu (rozhodné datum pro určení způsobilosti výdajů)
16. 2. 2009
10. 6. 2010
Mezní datum ukončení projektu /Termín předložení závěrečné monitorovací zprávy
30. 6. 2010
a žádosti o platbu Tabulka č. 38 – Změna harmonogramu projektu v posunu termínu ukončení termínu
Název etapy projektu
Revitalizace náměstí
Číslo etapy projektu
001
Datum zahájení etapy
1. 7. 2008
Mezní datum ukončení etapy /Termín předložení etapové monitorovací zprávy s žádostí
30. 6. 2010
o platbu 41 Tabulka č. 39 – Změna harmonogramu etap v posunu termínu ukončení
Ke změně původního harmonogramu posunem termínu ukončení I. etapy revitalizace
náměstí
došlo
nejen
v souvislosti
s archeologickým
průzkumem,
ale i v důsledku nutnosti provádět před konečnou úpravou povrchů výměnu starého vodovodního řadu včetně přípojek za nové vedení. Vliv na průběh prací měly i nepříznivé klimatické podmínky na počátku léta, které zpomalily provádění zemních prací.
Město Kašperské Hory se zavázalo dodržet harmonogram realizace podpisem Smlouvy, včetně harmonogramu předkládání průběžných monitorovacích zpráv. Monitorovací zprávy předkládá v půlročních intervalech. 41
V případě poslední etapy projektu termín předložení závěrečné monitorovací zprávy
108
5.3.2 Veřejné zakázky Město Kašperské Hory je veřejným zadavatelem podle zákona42 o veřejných zakázkách a zodpovídá za řádné provedení zadávacího řízení, jehož průběh náležitě dokladuje. Dokumentace k realizovaným veřejným zakázkám se předkládá s nejbližší monitorovací zprávou.
Z důvodu
naplnění
zásad
transparentnosti,
rovného
zacházení
a
zákazu
diskriminace, které je třeba v souladu s komunitárním právem dodržovat, je nezbytné, aby i v případech, kdy příjemce podpory postupuje při zadávání zakázek mimo režim zákona, byla stanovena a dodržována určitá pravidla43.
Pro tyto případy stanovil ŘO ROP NUTSII JZ následující postup: Pokud
předpokládaná
hodnota
zakázky
nepřesáhne
200 000,-
Kč
na dodávky a služby; 600 000,- Kč na stavební práce (bez DPH), nemusí příjemce dotace uskutečňovat výběr z více dodavatelů, ale může zadat zakázku a uzavřít písemnou smlouvu nebo vystavit objednávku přímo s jedním dodavatelem. Pokud předpokládaná hodnota zakázky spadá do rozmezí od 200 000,- Kč do 600 000 na dodávky a služby; v případě zakázky na stavební práce do rozmezí od 600 000,- Kč do 3 000 000 (bez DPH), je příjemce dotace povinen vybrat dodavatele, jemuž může zadat zakázku a uzavřít písemnou smlouvu nebo vystavit objednávku na základě oslovení alespoň tří dodavatelů při dodržení transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Pokud předpokládaná hodnota zakázky přesáhne 600 000 na dodávky a služby; v případě zakázky na stavební práce 3 000 000 (bez DPH), je příjemce dotace povinen vybrat dodavatele, jemuž může zadat zakázku a uzavřít písemnou smlouvu na základě oslovení alespoň tří dodavatelů při dodržení transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Nezbytné je v tomto případě stanovení minimálně desetidenní lhůty k předkládání
nabídek
a
ustanovení
minimálně
pro hodnocení a posouzení nabídek. 42 43
Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů Příručka pro žadatele ROP NUTS II Jihozápad
109
tříčlenné
komise
Příjemce je povinen zajistit průběh zadávacího řízení, které musí náležitě dokladovat v souladu s pravidly stanovenými ŘO ROP NUTS II JZ.
Výběrová řízení V roce 2009 proběhla následující výběrová řízení s tímto výsledkem: 1) zhotovitel stavby: SWIETESKY stavební s. r. o., České Budějovice SILNICE Klatovy a. s., Klatovy 2) technický dozor stavby: GPL Invest s. r. o., České Budějovice 3) koordinátor bezpečnosti práce: Manifold Group s. r. o., Plzeň 4) archeologický průzkum: ARCHAIA Jih o. p. s., Český Krumlov 5) manažer projektu: Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o. p. s.
5.3.2.1 Zhotovitel stavby Město Kašperské Hory není jediným vlastníkem pozemků v ploše určené k revitalizaci. Dalším vlastníkem je Plzeňský kraj zastoupený Správou a údržbou silnic Klatovy. Pro účely výběrových řízení na základě dohody vystupovalo jako zadavatel Město Kašperské Hory. Z výběrového řízení na zhotovitele stavby vzešli ve sdružení dva zhotovitelé (zakázky). Na počátku března 2009 s nimi byla podepsána smlouva o dílo na dodávku veškerých stavebních prací realizace I. a II. etapy projektu v celkové výši nákladů 44 179 800 Kč včetně DPH.
Předmětem smlouvy o dílo se rozumí realizace stavby náměstí Kašperské Hory v rozsahu a způsobem určeným v zadávací dokumentaci. Součástí předmětu plnění je veškerá dodavatelská činnost potřebná k řádné realizaci předmětné stavby včetně zpracování projektu pro realizaci stavby, spolupráce zhotovitele s objednatelem při zabezpečení průběhu závěrečné kontrolní prohlídky stavby, vyhotovení dokumentace skutečného provedení stavby ve dvou listinných vyhotoveních a jednom digitálním vyhotovení včetně geometrického zaměření stavby a dále i předání všech předepsaných revizních zpráv.
110
Stavba byla rozdělena na dvě etapy, které budou samostatně dokončeny a budou převzaty oběma objednateli, tj. Městem Kašperské Hory a Správou a údržbou silnic Klatovy.
Zhotovitel se zavázal provést zakázku s využitím vlastních kapacit a subdodavatelů v souladu s časovým harmonogramem postupu provedení jednotlivých prací dle smlouvy o dílo (viz. Tabulka č. 40).
Termín zahájení díla:
13. 2. 2009
Termín předání díla – I. etapa
30. 6. 2010 (změna dodatkem – původní termín 30. 4. 2010)
Termín předání díla – II. etapa
30. 11. 2010
Termín odstranění zařízení staveniště do 5 pracovních dnů
7. 12. 2010
Tabulka č. 40 – Harmonogram provedení díla zhotovitele stavby
5.3.2.2 Technický dozor investora Technický dozor investora zahrnuje na základě uzavřené mandátní smlouvy kontrolu prováděné stavby tak, aby stavební firma dodržovala technické podmínky realizace, platné zákony, stavbu prováděla kvalitně, dodržovala rozpočet a termíny stavby. Technický dozor investora též komunikuje na základě plné moci s příslušnými úřady.
Příklad úkonů technického dozoru investora: seznámení se s podklady, podle kterých se připravuje realizace stavby, zejména s projektem, s obsahem smluv a s obsahem stavebního povolení spolupráce při vyhodnocení nabídek jednotlivých dodavatelů stavby spolupráce při přípravě jednotlivých smluv o dílo, koordinace jednotlivých profesí a dodavatelů při provádění stavby zajištění a řízení týdenních kontrolních dnů stavby odevzdání staveniště zhotovitelům a zabezpečení zápisu do stavebního deníku účast na kontrolním zaměření terénu dodavatelem před zahájením prací dodržení podmínek stavebního povolení a ostatních účastníků stavebního řízení
111
péče o systematické doplňování dokumentace, podle které se stavba realizuje, a evidence dokumentace dokončených částí stavby projednání dodatků a změn projektu s objednatelem a následně s projektantem kontrola věcné a cenové správnosti a úplnosti oceňovacích podkladů a jejich soulad s podmínkami uvedenými ve smlouvách a jejich předání k úhradě investorovi spolupráce s projektantem a s dodavateli při provádění navrhování opatření na odstranění případných závad projektu dohled, zda zhotovitelé provádějí předepsané a dohodnuté zkoušky konstrukcí a prací, kontrolu jejich výsledků a dodání dokladů, které prokazují kvalitu prováděných prací a dodávek (certifikáty, atesty, protokoly a pod.) kontrola vedení stavebních a montážních deníků v souladu s podmínkami uvedenými v příslušných smlouvách hlášení archeologických nálezů ve spolupráci se zhotovitelem spolupráce s pracovníky zhotovitelů při provádění opatření na odvrácení, nebo na omezení škod při ohrožení stavby živelnými událostmi kontrola postupu prací podle časového plánu stavby, ustanoveními smluv a upozorňuje dodavatele na nedodržení termínů příprava podkladů pro odevzdání a převzetí stavby, nebo jejích částí a účast na jednání o odevzdání a převzetí kontrola dokladů, které doloží zhotovitel k odevzdání a převzetí dokončené stavby kontrola odstraňování vad a nedodělků zjištěných při přebírání v dohodnutých termínech a účast na kolaudačním řízení dohled nad odstraněním vad a nedodělků vyplývajícím z kolaudačního řízení a protokolu o odevzdání a převzetí stavby kontrolu vyklizení staveniště dodavatele
5.3.2.3 Koordinátor BOZP V souladu se zákonem 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů proběhlo další výběrové řízení na koordinátora BOZP, s nímž byla uzavřena a podepsána mandátní smlouva.
112
Koordinátor BOZP je při přípravě stavby povinen44: v dostatečném časovém předstihu před zadáním díla zhotoviteli stavby předat zadavateli stavby přehled právních předpisů vztahujících se ke stavbě, informace o rizicích, která se mohou při realizaci stavby vyskytnout se zřetelem na práce a činnosti vystavující fyzickou osobu zvýšenému ohrožení života nebo poškození zdraví a další podklady nutné pro zajištění bezpečného a zdraví neohrožujícího pracovního prostředí a podmínek výkonu práce, na které je třeba vzít zřetel s ohledem na charakter stavby a její realizaci, bez zbytečného odkladu předat projektantovi a zhotoviteli stavby, popřípadě jiné osobě, veškeré další informace o bezpečnostních a zdravotních rizicích, které jsou mu známy a které se dotýkají jejich činnosti, provádět další činnosti stanovené výše uvedeným prováděcím právním předpisem Koordinátor je při realizaci stavby povinen: bez zbytečného odkladu o informovat
všechny
dotčené
zhotovitele
stavby o
bezpečnostních
a zdravotních rizicích, která vznikla na staveništi během postupu prací o upozornit zhotovitele stavby na nedostatky v uplatňování požadavků na bezpečnost a ochranu zdraví při práci zjištěné na pracovišti převzatém zhotovitelem stavby a vyžadovat zjednání nápravy; k tomu je oprávněn navrhovat přiměřená opatření o oznámit zadavateli stavby případy podle bodu 2, nebyla-li zhotovitelem stavby neprodleně přijata přiměřená opatření ke zjednání nápravy provádět další činnosti stanovené prováděcím právním předpisem Dle mandátní smlouvy vypracovává měsíční zprávy o činnosti koordinátora BOZP na stavbě – náměstí Kašperské Hory45. V měsíci únoru 2010 byly provedeny dvě kontroly, které byly zaměřeny na zabezpečení stavby (dopravní značení ohrazení pracovišť, pořádek na staveništi a značení cest pro civilní osoby). Pod kostelem, kde probíhala pokládka dlažby, byla provedena kontrola OOPP (práce s PB). Závada, kterou bylo obrácené dopravní značení „zetko“, byla odstraněna na místě. 44
Zákon 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy 45 Měsíční zpráva o činnosti koordinátora BOZP na stavbě „Náměstí Kašperské Hory“ z 5.3.2010
113
5.3.2.4 Archeologický průzkum Průběh hodnocení žádostí projektu o dotace bedlivě sledovali novináři a s nimi také archeologové, neboť Kašperské Hory jsou městem s bohatou historií, jak jsem již uvedla na začátku diplomové práce, a v takovém se dá předpokládat výskyt archeologických nálezů. Archeologové, aniž by měli dostatečné informace o rozsahu plánovaných prací, chopili se příležitosti a jednoduchým porovnáním plochy náměstí a jeho historického významu s již provedenými celoplošnými průzkumy ve městech jako jsou Ústí nad Labem, Jihlava nebo dokonce náměstí Republiky v Plzni a Praze, stanovili předběžně cenu za archeologický průzkum v rozmezí 7 až 15 mil. Kč. Po jednání širší skupiny nezávislých archeologů (bez přítomnosti zástupců města) byla cena za průzkum odhadnuta dokonce až na 50 mil. Kč. Bylo doporučeno dotaci vrátit, do opravy náměstí se vůbec nepouštět, neboť by tím byly zničeny archeologické situace nacházející se pod povrchem.
Pro archeology pojem informace nezahrnuje jen věci movité či nemovité (např. střepy z nádob, zbytky oděvů, látek, mince nebo zdiva starých domů), ale také okolnosti, za kterých byly tyto nálezy učiněny. Nálezových okolností je celá řada a archeologové k jejich odhalení či rozeznání postupně používají čím dál více nových vědních disciplín. Pomalu se tak odborníci dozvídají nejen o tom, jaké nádoby lidé dříve používali, jak se oblékali, čím platili a v jakých přebývali obydlích, ale také jaké životní prostředí je obklopovalo, čím se živili atd. Záchranný výzkum v Kašperských Horách by tak měl přispět právě k rozšíření informací o lidech žijících v minulosti na tomto území. Nutnost archeologického výzkumu je dána zákonem o státní památkové péči a dokonce i tzv. Maltskou konvencí, jejímž dodržováním se zavázala většina zemí Evropy.
S pomocí krajského radního pro dopravu Ing. Jaroše, vedoucí odboru kultury krajského úřadu a zástupců dalších institucí bylo nakonec s archeology dohodnuto provedení předběžného průzkumu formou sond se záměrem určit rozsah a intenzitu zkoumání v jednotlivých částech náměstí a s tím i upřesnit cenu za průzkum. Výsledkem týdenního zkoumání byla nálezová zpráva o zjišťovacím průzkumu (za cca 80 tis. Kč), která navrhuje, jak průzkum provádět.
Archeologický průzkum provádí společnost ARCHAIA Jih o. p. s. z Českého Krumlova na základě smlouvy o dílo, uzavřené 25. 8. 2009. Tato společnost má oprávnění realizovat archeologické výzkumy na území Jihočeského a Plzeňského kraje. 114
Předmětem smlouvy o dílo je provedení archeologických prací na ploše náměstí Kašperské Hory o výměře cca 1,2 ha maximálně do hloubky 0,7-0,9 m. Pokud by stavba z technických důvodů zasahovala do větší hloubky, posuzovala by se každá taková situace individuálně. Archeologický průzkum je tvořen výzkumnými pracemi v terénu, jejich dokumentací, vyzdvižením movitých archeologických nálezů a také vyhodnocením nalezených památek, situací a vzorků do nálezové zprávy. Způsob provádění archeologických prací navazuje na výsledky a doporučení zjišťovacího průzkumu provedeného touto společností již v roce 2008. Rozsah archeologické činnosti je v zásadě ovlivněn rozsahem stavebních prací. Archeologové musejí své výzkumné práce koordinovat se stavebníky a zohledňovat jejich stavební zájem.
Obr. 38 – Archeologický průzkum
Archeologický průzkum probíhá dle harmonogramu uvedeného ve smlouvě (viz. Tabulka 41).
115
Datum zahájení předstihových archeologických prací
1. 6. 2009
Ukončení archeologických prací – I. etapa
31. 5. 2010
Ukončení archeologických prací – II. etapa
30. 10. 2010
Tabulka č. 41 – Harmonogram prováděných archeologických prací dle smlouvy
S ukončením archeologického průzkumu společnost vypracuje a předá městu závěrečnou zprávu, ve které shrne celý průběh a hodnocení provedených archeologických prací.
Cena za archeologický průzkumu I. i II. etapy byla nakonec stanovena v maximální výši 6 956 740,- Kč včetně DPH. Dodatkem ke smlouvě o dílo podepsaným dne 8. 9. 2009 byla cena upravena na základě zjištěných archeologických situací a predikce jejich budoucího výskytu na částku 5 802 440,- Kč včetně DPH.
Podle zákona o památkové péči č. 20/1987 je na investorovi stavby (Městu Kašperské Hory), aby strpěl a pak také zaplatil cenu za veškeré práce archeologického průzkumu. Kromě toho musí zaplatit i konzervaci případných nálezů, přitom nic z nalezeného nepřipadne městu ani Muzeu Šumava v Kašperských Horách – nálezy jsou majetkem kraje.
Při realizaci již zmíněného výzkumu našli archeologové „poklad“ – přes 3 500 mincí – v blízkosti bývalé hornické šachty. Mince byly uloženy v keramickém hrnku uzavřeném dřevěnou pokličkou, asi 40 centimetrů pod povrchem. Většina z nich byly tříkrejcary, krejcary a nejdrobnější mince jako haléře nebo feniky. Nejčastěji pocházejí z mincoven z Bavorska, Saska, Rakous, Tyrolska, Štýrska, Čech, Moravy a Slezska, ale také z Polska, Švýcarska nebo Nizozemí. Nejstarší mincí je podle předběžného určení český parvus se jménem Jana Lucemburského (1310-1346), který hodnotou odpovídal jedné dvanáctině pražského groše. Naopak nejmladším platidlem je pražský tříkrejcar Ferdinanda II. s letopočtem 1630. Tyto mince jsou však majetkem kraje a jsou uloženy v prostorách klatovského muzea (obr. 40)
116
Obr. 39 – Zašlé mince po vyjmutí ze země
Obr. 40 – Třpytivé mince po konzervaci
Zákon o památkové péči nabyl platnosti v době, kdy všechno patřilo všem a pokud se něco stavělo, tak za státní peníze. Rozdíl je v tom, že dnes platí územní samosprávné celky všechno ze svých zdrojů nebo z úvěru, který pak musí i s úroky vrátit. Podle mého názoru nelze srovnávat možnosti a ekonomický potenciál malého města (s ročním rozpočtem cca 40 mil. Kč) s městy jako např. Ústí nad Labem, Jihlava, Plzeň, Praha.
Ve zprávě nezávislé archeologické komise bylo uvedeno, že město Kašperské Hory včetně náměstí je plochou archeologicky unikátní, která výrazně převyšuje regionální význam. V tomto případě by i průzkum této plochy měl být finančně podporován z nadregionálních zdrojů a nikoli jen z městské pokladny. Zájem o zachování historických hodnot města je na jednu stranu velice důležitý, ale na druhou stranu by se neměl tento zájem stát břemenem jen pro místní obyvatele. V každém případě by měl být považován za zájem veřejný a tomu by měl odpovídat i způsob finančního zabezpečení archeologického průzkumu tohoto místa.
Příslušný resort – Ministerstvo kultury ČR – sice na akce v zájmu zachování historického dědictví v některých programech přispívá dotací, ale tj. částkami maximálně v řádu statisíců.
Společenské poměry se od roku 1987 výrazně změnily, zákon o památkové péči nikoli. Investorovi zůstala povinnost včetně té finanční. Pokud by se jí chtěl vyhnout a archeologům stavbu neoznámil, hrozí mu trestní stíhání a samozřejmě vysoká pokuta.
117
5.3.2.5 Manažer projektu V rámci zhotovení zakázky uzavřené smlouvou mezi Městem Kašperské Hory a RRA Plzeňského kraje dne 11. 3. 2009 vykonává manažer projektu činnosti v tomto rozsahu46: návrh systému účetní evidence a archivace dokladů projektu vypracování průběžných monitorovacích zpráv a závěrečné zprávy projektu – monitoring postupu prací se zvláštním důrazem na sledování indikátorů, správnost finančních toků a dodržení podmínek programu ROP sledování naplňování cílů a efektů projektu uvedených v projektové žádosti – zajištění souladu realizace akce s údaji a stanovenými ukazateli v žádosti o dotaci ze strukturálních fondů zpracování veškerých žádostí v případě nutných změn v projektu, které jsou předkládány odpovědným orgánům předběžná kontrola předkládaných faktur určených k proplacení průběžné prověřování souladu projektu s podmínkami finančních mechanismů strukturálních fondů a také státního rozpočtu ČR, včetně související legislativy a platných nařízení – dodržování termínů, lhůt pro případné změny v projektu dozor a sledování cash-flow projektu po celou dobu jeho realizace vypracování žádostí o platbu na základě poskytnutých dokumentů od objednatele pravidelná účast na koordinačních jednáních (kontrolních dnech) za účasti všech zainteresovaných subjektů – Město Kašperské Hory, SÚS, technický dozor stavby, autorský dozor, dodavatel stavebních prací, koordinátor BOZP – pořizování zápisů z těchto jednání (řešení procesů změn v projektu) koordinace projektu s odpovědnými pracovníky URR zajištění spolupráce při provádění kontrol ze strany příslušných institucí, včetně povinného účetního auditu vypracování
dokumentace
zásad
pro
zajištění
požadovaných
podmínek
udržitelnosti projektu samostatné kontrolní činnosti v zájmu investora o kontrola činností stavebního dozoru (zejména jeho přítomnost na staveništi) o zpětná kontrola správného využívání mechanismů smlouvy s dodavatelem o kontrola správného plnění dalších subdodávek projektu
46
Příloha Smlouvy o zhotovení zakázky – Manažer projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“
118
dohled na dodržování harmonogramu projektu pořizování fotodokumentace během realizace projektu asistence při přípravě propagace projektu podle požadavků EU a programu ROP zajištění služeb obecné publicity projektu vůči regionálním médiím (tisk, rozhlas, regionální televize)
5.3.3 Průběh realizace projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ Revitalizace náměstí byla zahájena dle termínu uvedeného ve smlouvě a postupovala dle harmonogramu prací stanovených v jednotlivých smlouvách s danými zhotoviteli takto – viz. Tabulka č. 42. 13. 2. 2009
-
stanoviště předáno zhotovitelům
24. 3. 2009
-
kácení zeleně
-
přípravné práce
Duben 2009
-
vytýčení podzemních sítí, předzásobení materiálem apod.
24. 4. 2009
-
zahájeny stavební práce
Červen 2009
provedena kanalizace v Baarově ulici a na dolním náměstí (před dětským domovem)
Červenec 2009
-
provedena pokládka vodovodu v Baarově ulici
-
provedeny dlažby parkovacích stání a pochozích ploch před hotelem Bílá růže
Srpen 2009
-
provedena kanalizace ve Fügnerově ulici
-
provedena kompletní konstrukce vozovky a chodníků včetně dlažby v Baarově ulici
-
provedena dlažba pěší zóny (prostor mezi kostelem a objektem ZKD Jednota)
Září 2009
-
provedeny dlažby parkovacích stání a pochozích ploch mezi Baarovou ul. a objektem ZKD Jednota
Říjen 2009
-
provedena pokládka vodovodu ve Fügnerově ul.
-
provedeny dlažby parkovacích stání a chodníku před muzeem
- provedena dlažba parkovacích stání pod objektem ZKD Jednota
119
-
provedena kompletní konstrukce vozovky na dolním náměstí (komunikace mezi Fügn. a Baar. ul.) včetně dlažby
Listopad 2009
-
provedena kompletní konstrukce vozovky a chodníků včetně dlažby ve Fügnerově ul.
-
provedeny
dlažby
autobusové
zastávky
a
chodníků
před dětským domovem včetně osazení přístřešku autobusové zastávky
Prosinec 2009
-
provedeno vysazení zeleně v jižní části náměstí
-
dokončuje se veřejné osvětlení celé jižní části náměstí (od silnice II. tř. dolů)
- dokončena dlažba parkovacích stání a chodníků v západní části náměstí (před farním úřadem)
- byly zahájeny práce na předláždění plochy kolem jižní a jihozápadní fasády kostela
Leden 2010
X
Únor 2010
X
Březen 2010
X Tabulka č. 42 – Průběh realizace činností revitalizace náměstí
Zima se v loňském roce protáhla až do začátku dubna 2009 a se stavebními pracemi nebylo možné začít také z tohoto důvodu (nejen tedy kvůli archeologickému průzkumu). Březen 2009 byl věnován přípravným pracím. Znalcem v oboru byl odborně posouzen stav stromů rostoucích na náměstí a v Dlouhé ulici. V době, kdy znalec zdravotní stav stromů posuzoval, byly kolem kmenů lip za kostelem a u kašny nahrnuty sněhové bariéry do více než metrové výšky. Teprve po roztátí sněhu byla na kmenech patrná stará poškození, která byla pro jistotu znovu prohlédnuta a posouzena. Po obvodu i na náměstí samotném stojí budovy různého stáří a stavebně technického stavu. Projektem bylo proto předepsáno, aby statik odborně posoudil, zhodnotil a zaznamenal stavební stav všech objektů na náměstí před zahájením stavebních prací. Totéž bude provedeno po skončení stavby, aby bylo patrné, zda nedošlo k poškození budov vlivem stavební činnosti při opravě
120
náměstí. Materiál zpracovaný statikem na každý objekt samostatně byl s majiteli nemovitosti projednán před zahájením prací.
Postup prací v jednotlivých částech náměstí je samozřejmě ovlivněn průběhem archeologického průzkumu, neboť v některých místech se na základě provedených sond předpokládá rozsáhlý průzkum, jinde archeologové provádí pouze dohled.
Obr. 41 – Stavební práce
121
Pro všechny obyvatele domů na náměstí, a nejen pro ně, znamenají stavební i archeologické práce určité komplikace a omezení. To se týká také dopravy. Firma provádějící stavbu musí zajistit po celou dobu bezpečný přístup do všech objektů, kolem kterých práce probíhají. Akce „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ je podmíněna dalšími nutnými stavebními pracemi. Jedná se o výměnu starého vodovodního potrubí, včetně přípojek k jednotlivým domům na celém náměstí a v navazujících ulicích Baarova a Fügnerova. Oprava vodovodního potrubí byla spojena s rekonstrukcí povrchů ulic a náměstí, aby se spojením obou akcí uspořila část nákladů na zemní práce.
Obr. 42 – Výměna starého vodovodního potrubí
Rekonstrukce povrchů náměstí podle připravené projektové dokumentace ve svém výsledku bude znamenat návrat k historické podobě náměstí, jak ji můžeme vidět jen na velmi starých fotografiích snad z počátku minulého století.
Obr. 43 – Staré fotografie města Kašperské Hory
122
5.3.4 Účetnictví projektu Územní samosprávný celek vede samostatnou analytickou účetní evidenci týkající se
projektu
„Revitalizace
náměstí
Kašperské
Hory“
podle
vnitřní
směrnice
(viz. Příloha č. 1) v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Podrobný popis vedení účetnictví projektu je obsažen v Příručce pro příjemce. Pomocí analytické evidence budou jednotlivé položky zaúčtovány v souvislosti s tím, v jaké etapě a z jakých zdrojů budou financovány s ohledem na hlavní a vedlejší způsobilé výdaje, nezpůsobilé výdaje a vícenáklady. V případě dalších nákladů, o které by byla akce navýšena hradí město z vlastních zdrojů.
Zdroje financování celé akce „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ Účelová dotace Celkové náklady
Společenství EU
Národní zdroj
Veřejný rozpočet města
Krajský úřad příspěvek
I. etapa Revitalizace náměstí SDI Koordinátor BOZP Nezpůsobilé výdaje Arch. průzkum Nový vodovod Celkem I.etapa
30 078 885,00 300 000,00
6 435 052,00 10 973 085,97
968 213,47
12 152 533,56
150 000,00
0,00 0,00
100 000,00
0,00
0,00
100 000,00
0,00
5 078 920,00
0,00
0,00
5 078 920,00
0,00
2 000 000,00
0,00
0,00
2 000 000,00
0,00
37 707 805,00
10 973 085,97
968 213,47
19 331 453,56
6 435 052,00
14 100 915,00
0,00
0,00
8 535 686,00
5 565 229,00
199 800,00
0,00
0,00
199 800,00
0,00
102 220,00
0,00
0,00
102 220,00
0,00
723 520,00
0,00
0,00
723 520,00
0,00
883 000,00
0,00
0,00
883 000,00
0,00
16 009 455,00
0,00
0,00
10 444 226,00
5 565 229,00
53 717 260,00
10 973 085,97
968 213,47
29 775 679,56
12 000 281,00
II. etapa Revitalizace náměstí SDI Koordinátor BOZP Arch. průzkum Nový vodovod Celkem II. etapa Celkem za I.+II. etapu
Tabulka č. 43 – Zdroje financování I. a II etapy projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“
123
Náklady (včetně DPH) I. etapa Revitalizace náměstí
II. etapa
Celkem
30 078 885
14 100 915
44 179 800
Nezpůsobilé výdaje
100 000
0
100 000
Stavební dozor investora
300 000
199 800
499 800
Koordinátor BOZP
150 000
102 220
252 220
Archeologický průzkum
5 078 920
723 520
5 802 440
Nový vodovod
2 000 000
883 000
2 883 000
37 707 805
16 009 455
53 717 260
Celkem
Tabulka č. 44 – Přehled výdajů na revitalizaci náměstí (způsobilé, nezpůsobilé, vícenáklady)
Příjemci jsou povinni uchovávat veškeré doklady, které souvisejí s realizací projektu a jeho financováním na jednom místě po dobu minimálně deseti let od ukončení financování projektu.
Částka celkové poskytnuté dotace bude určena na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů. Úhradu veškerých výdajů projektu, které nejsou
kryty výše uvedenou dotací (tzv. nezpůsobilé výdaje
nebo vícenáklady), zajistí územní samosprávný celek z vlastních zdrojů. Dojde-li v průběhu realizace ke snížení způsobilých výdajů prokázaných na straně příjemce, musí být vždy zachovány procentní podíly dotace a zdrojů spolufinancování na celkových způsobilých výdajích, tzn. že bude i úměrně snížena částka dotace.
Všechny výdaje musí být vykazovány bez DPH, pokud je příjemce jejím plátcem a má možnost žádat o její zpětné proplacení příslušného správce daně. Fakturační podmínky musí být dohodnuty tak, aby byl doložen účel fakturovaných částek a byly přesně vymezeny jednotlivé způsobilé a nezpůsobilé výdaje.
V případě realizace projektu s celkovými způsobilými výdaji nad 30 mil. Kč je žadatel povinen provést účetní audit projektu. Tato zpráva musí být předložena nejpozději se závěrečnou monitorovací zprávou.
124
Dotace bude příjemci vyplacena až po ukončení I. etapy „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ (dle harmonogramu po 30. 6. 2010) na základě úplné a bezchybné žádosti o platbu na zvláštní účet, zřízený konkrétně pro tento projekt. Proplaceny budou jen výdaje, které jsou příjemcem prokazatelně uhrazeny a doloženy příslušným účetním dokladem. Výdaje, které byly uhrazeny v hotovosti, budou uznány způsobilými pouze do výše pět tisíc korun českých včetně DPH pro každou jednotlivou platbu. Dosud platí Město Kašperské Hory veškeré náklady z vlastních zdrojů.
5.3.4.1 Způsobilé výdaje Za způsobilé výdaje v rámci ROP NUTS II Jihozápad jsou považovány pouze ty výdaje projektů, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů a odpovídají zaměření dané prioritní osy a oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad.
Způsobilé výdaje musí být: vynaloženy v souladu s legislativou ES a ČR vynaloženy v souladu s podmínkami a cíli ROP NUTS II JZ přiměřené (musí odpovídat obvyklým cenám v místě a čase) vynaloženy v souladu s principy: o hospodárnosti o účelnosti o efektivnosti
Z hlediska časového se jedná o způsobilé výdaje, pokud vznikly během fyzické realizace projektu a budou uhrazeny nejpozději v den ukončení projektu, kdy bude předložena žádost o účelové dotace. Způsobilé výdaje musí být přímo a výhradně spojeny s realizací
projektu
a
jsou
součástí
rozpočtu
předložené
žádosti
o
podporu
(viz. Tabulka č. 32).
1) Hlavní způsobilé výdaje (SWIETELSKY stavební, s. r. o.; Silnice Klatovy, a. s.):
rekonstrukce včetně nezbytné veřejné infrastrukturní vybavenosti
technická zařízení (např. vodovodní, kanalizační a elektrické přípojky) a zařizovací předměty staveb (sanitární technika)
pořízení samostatných movitých věcí
výdaje na úpravu veřejných prostranství 125
služby o výdaje na publicitu dle podmínek ROP NUTS II JZ o výdaje na audit projektu o výdaje na projektovou dokumentaci max. do 5 % celkových způsobilých výdajů
Tyto výdaje musí být prokazatelné a doložitelné účetními doklady. Výdaje, které nejsou řádně doložené, jsou vždy považovány za výdaje nezpůsobilé.
2) Vedlejší způsobilé výdaje – maximálně do 10 % celkových
způsobilých výdajů
projektu (GPL Invest s. r. o.; Manifold Group s. r. o.): služby o stavební dozor investora o koordinátor BOZP
5.3.4.2 Nezpůsobilé výdaje Jedná se o výdaje, které nemohou být spolufinancovány ze zdrojů Společenství a národních zdrojů ČR. Pokud tyto výdaje v projektu existují, musí být vykázány v rozpočtu projektu (viz. Tabulka č. 32) a musí být vždy plně financovány z vlastních zdrojů žadatele.
Nezpůsobilé výdaje: režijní N odpisy úroky věcné příspěvky apod.
5.3.4.3 Zdroje financování způsobilých výdajů Na základě uzavřených cen ve smlouvě o dílo nebo v mandátních smlouvách a závaznému rozpočtu projektu musí být fakturované částky rozpočítány % na jednotlivé zdroje financování – Společenství EU, národní zdroj a zdroje vlastního rozpočtu města
126
(viz. Tabulka č. 45 a č. 46). Stavební práce a související služby firmy fakturují měsíčně za práce provedené v uplynulém období. Výpočet hlavních způsobilých výdajů revitalizace náměstí (I. etapa) Firma SWIETELSKY stavební s. r. o., Silnice Klatovy – cena dle smlouvy o dílo včetně DPH:
23 643 832,00
Hlavní způsobilé výdaje dle smlouvy s RR soudržnosti JZ (rozpočet) :
19 636 000,00
Čerpání z ROP = pouze do výše hlavních způsobilých výdajů uvedených v rozpočtu projektu
19 636 000,00
Výpočet:
z toho
54,6 % EU nástroj 5 4,8 % NF nástroj 1 40,60 % podíl města
Tab. č. 45 – Rozpočítání zdrojů financování hlavních způsobilých výdajů v %
Výpočet vedlejších způsobilých výdajů revitalizace náměstí Firma GPL – technický dozor investora – cena dle smlouvy včetně DPH:
499 800,00
Vedlejší způsobilé výdaje dle smlouvy s RR soudržnosti JZ :
300 000,00
Výpočet procenta čerpání z ROP = 300 000 : 499 800 Výpočet:
z toho
60,02 %
54,6 % EU nástroj 5 4,8 % NF nástroj 1
40,60 % podíl města Firma Manifold Group – koordinátor BOZP – cena dle smlouvy včetně DPH: Vedlejší způsobilé výdaje dle smlouvy s RR soudržnosti JZ: Výpočet procenta čerpání z ROP = 150 000 : 252 220 Výpočet:
z toho
252 220,00
150 000,00 59,47 %
54,6 % EU nástroj 5 4,8 % NF nástroj 1 40,60 % podíl města
Tabulka č. 46 – Rozpočítání zdrojů financování vedlejších způsobilých výdajů v %
127
5.3.5 Udržitelnost projektu Z hlediska způsobilosti výdajů může být dotace ze strukturálních fondů určená pro projekty zachována jen tehdy, jestliže v období pěti let od ukončení projektu nedošlo k závažné změně projektu. Příjemce je povinen v souvislosti s realizací projektu dosáhnout naplnění monitorovacích ukazatelů a zajistit jejich udržení podle smlouvy o poskytnutí dotace.
5.3.6 Publicita projektu Každý příjemce podpory je povinen informovat cílové skupiny a širokou veřejnost o tom, že daný projekt byl spolufinancován z Evropské unie, respektive Evropského regionálního rozvojového fondu (ERDF) v rámci operačního programu ROP NUTS II Jihozápad. Požadavek na zajištění publicity vychází z Nařízení Rady Evropské unie č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a z Nařízení Evropské komise č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES).
Obr. 44 – Billboard k projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“
128
Struktura plánu publicity: Billboard – (instalace jednoho velkoplošného reklamního panelu) – umístění na okraji komunikace označující místo realizace projektu, vždy na viditelném a veřejnosti přístupném místě Pamětní deska – vyhotovena z materiálu trvalé hodnoty (kov, kámen), umístění na místě projektu přístupném široké veřejnosti Tiskové zprávy – v průběhu projektu se počítá s uvedením zprávy o realizaci projektu revitalizace náměstí v regionálních mutacích celostátních deníků Tiskoviny různého druhu – letáky, tištěný propagační materiál, vstupní podklady pro turistické propagační materiály na území regionu Šumavy www stránky – informace o projektu umístěny na webových stránkách města Kašperské Hory s plánem a hodnocením realizace projektu
Výdaje na publicitu jsou způsobilými výdaji projektu, pokud jsou zahrnuty v rozpočtu projektu a jejich výše je přiměřená požadavkům na publicitu. Vzhledem k tomu, že ve smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace na projekt „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ nejsou výdaje na publicitu rozpočtovány (viz. Tabulka č. 32 – Rozpočet projektu), mohou být tyto náklady hrazeny v rámci všeobecných položek dodávek zhotovitele (viz. Tabulka č. 47), případně je příjemce hradí z vlastních zdrojů. Publicitu projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ zajišťuje manažer – RRA Plzeňského kraje.
Předpokládaný náklad:
Poznámka:
1. Billboard
10 000,00 Kč
2. Pamětní deska
10 000,00 Kč
Zajistí zhotovitel stavby a cenu zahrne do fakturace všeobecných položek Zajistí Manažer projektu v rámci smlouvy na zajištění řízení projektu Zajistí Město Kašperské Hory v rámci svého rozpočtu
3. Tiskové zprávy 4. Tiskoviny různého druhu 5. WWW stránky
Tabulka č. 47 – Tabulka finanční náročnosti – publicita
Celková cena publicity projektu činí cca 20 tisíc Kč přímých nákladů + čas manažera.
129
5.3.7 Monitorování výsledků projektu Monitorování je průběžné sledování, sběr dat a informací o projektech financovaných z prostředků ROP NUTS II JZ. Monitorování slouží jak příjemcům podpory, tak i poskytovateli ke sledování průběhu realizace projektů i k případné včasné identifikaci možných rizik a zabránění chybám a nesrovnalostem ve financování projektu. Monitorovací zprávy musí obsahovat popis uskutečněných a plánovaných aktivit, čerpání rozpočtu, uvedení změn v projektu a naplňování předepsaných indikátorů.
Příjemce může předkládat čtyři typy monitorovacích zpráv: průběžná monitorovací zpráva etapová monitorovací zpráva závěrečná monitorovací zpráva monitorovací zpráva o zajištění udržitelnosti projektu Územní samosprávný celek Kašperské Hory předkládá poskytovateli dotace průběžné monitorovací zprávy v půlročních intervalech dle termínů uvedených ve smlouvě. Předkládání po termínu je nepřípustné. Pro názornou představu uvádím druhou monitorovací zprávu v příloze č. 2.
5.3.8 Platební podmínky Realizované projekty budou proplaceny vždy zpětně za celý projekt či jednotlivé etapy projektu. Při předkládání žádostí o platby příjemci odůvodní předkládané výdaje a doloží, že odpovídají podmínkám realizace projektů obsažených ve Smlouvě o poskytnutí dotace. Veškeré platební nároky obsažené v žádosti o platbu musí být podloženy doklady, které prokážou, že se jedná o prostředky vynaložené efektivně, hospodárně a účelně a transparentně v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace a podmínkami a pravidly příruček pro žadatele a příjemce.
130
5.4 Závěry Rekonstrukce náměstí v Kašperských Horách byla plánována již několik let. Vzhledem k veřejnému rozpočtu tak malého města se nejedná zrovna o zanedbatelnou investici.
Město Kašperské Hory využilo možnosti čerpat finanční podporu ze zdrojů EU a předložilo ve 2. výzvě žádost prostřednictvím projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ v rámci operačního programu ROP NUTS II Jihozápad.
Po úspěšném zhodnocení všech kritérií projektu byla z ROP NUTS II Jihozápad schválena dotace na opravu náměstí v maximální výši 11 941 299,44 Kč, což činí 59,4 % z celkových způsobilých rozpočtovaných výdajů projektu, ale jen na I. etapu revitalizace náměstí. Část podpory bude poskytnuta ze strukturálního fondu ERDF a část z národních zdrojů. Dotace je účelově vázaná, a tak může být použita pouze na výdaje uvedené v projektu. Konečná celková částka poskytnuté dotace bude určena až na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů v souladu s platnou legislativou a s podmínkami ROP NUTS II JZ.
S ohledem na své finanční možnosti a strukturu aktivit vymezených stavebními objekty, které byly uvedeny v rámci žádosti o podporu, stanovil územní samosprávný celek dvě etapy projektu. Dle stanoveného harmonogramu by měla být I. etapa revitalizace náměstí ukončena k 30. 6. 2010 a II. etapa k 30. 11. 2010. Vedení Plzeňského kraje přislíbilo na I. i II. etapu projektu příspěvek v celkové výši 12 mil. Kč.
Dosud platí Město Kašperské Hory veškeré náklady z vlastních zdrojů. Dotace bude městu vyplacena až po ukončení I. etapy revitalizace náměstí na základě úplné a bezchybné žádosti o platbu na zvláštní účet zřízený konkrétně pro tento projekt. Proplaceny budou jen efektivně, hospodárně, účelně a transparentně vynaložené výdaje, které jsou uhrazeny a doloženy doklady v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace a s podmínkami ROP NUTS II JZ.
Celá realizace projektu je průběžně monitorována, aby se předešlo případným chybám a nesrovnalostem ve financování projektu. Průběžné monitorovací zprávy,
131
popisující uskutečněné a plánované aktivity, čerpání rozpočtu a naplňování předepsaných indikátorů, podává územní samosprávný celek v půlročních intervalech. O celém průběhu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ i o tom, že byl daný projekt spolufinancován z Evropského
regionálního
rozvojového
fondu
v rámci
operačního
programu
ROP NUTS II JZ, informuje město širokou veřejnost prostřednictvím billboardu nebo svých webových stránek.
Hlavním cílem aktuálního projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ je nejen zlepšit stav veřejného prostranství – náměstí, které je jádrem městské památkové zóny – a uvedené infrastruktury, ale také současně vytvořit podmínky pro rozvoj turistického ruchu v regionu, který je poznamenán vysokou nezaměstnaností. Následná podpora místních podnikatelů, rozšíření služeb a zvýšení počtu pracovních příležitostí ze strany územního samosprávného celku – to vše výrazně přispěje ke stabilizaci a k ekonomickému i kulturnímu rozvoji města.
132
6. ZÁVĚR Cílem této diplomové práce je objasnit problematiku hospodaření s majetkem obcí z hlediska struktury řízení a přístup k oceňování nemovitého majetku. Na základě podkladů byla provedena analýza současného způsobu evidence a oceňování obecního nemovitého majetku Města Kašperské Hory. Město eviduje majetek prozatím jen v pořizovací ceně, která nemá potřebnou vypovídající schopnost o jeho skutečné tržní hodnotě. Územní samosprávné celky nejsou povinny odepisovat svůj majetek a také ho neodepisují, nevytváří rezervy na jeho renovace. S tímto problémem souvisí reforma účetnictví, platná od 1. 1. 2010, a další připravované změny. Podstatná změna, která se dotkne územních samosprávných celků dle vyhlášky 410/2009 Sb.47, spočívá v tom, že města a obce začnou odepisovat svůj dlouhodobý majetek s účinností od 1. 1. 2011. Nejpozději do konce letošního roku by měl být vydán prováděcí předpis, který bude určovat pravidla a postupy odepisování majetku pro všechny vybrané účetní jednotky. Zásadní změnou účetní legislativy je snaha přiblížit se podmínkám platným v Evropské unii tak, aby navrhované právní úpravy byly v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Obec, která by své hospodaření založila na historických pořizovacích cenách, by tak nesplnila jeden ze svých základních úkolů, kterým je spolehlivé zjištění a řízení její hodnotové podstaty. V takové obci by sice mohly vzniknout skryté rezervy, ale také by mohlo dojít k erozi hodnoty majetku (např. prodejem nemovitého majetku za neúměrně nízkou cenu). Právě způsoby oceňování, které se dotýkají v tomto směru územních samosprávných celků, jsou součástí změn a reformy v účetnictví. Při prodeji bude majetek oceňován reálnou hodnotou. Tou se pro účely zákona o účetnictví rozumí tržní hodnota. Tržní hodnota majetku není veličina stavová, ale toková. Tak jak se vytváří tržní podmínky, tak se mění i tržní hodnota majetku měst a obcí. Např. změna územního plánu obce se projeví na výši tržní hodnoty pozemků, novelizací zákona o regulaci nájemného se změní hodnota obecních bytů.
Město vlastní a spravuje necelé tři tisíce nemovitostí (pozemky, bytové domy, centrální výtopnu, DPS, školu, sportovní zařízení, hrad Kašperk, …). Lesní pozemky a trvalé travní porosty, ale také stavby tvoří obrovský potenciál města. Díky tomu plyne 47
Vyhláška 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů
133
do rozpočtu města pravidelný příjem např. z výnosů z hospodaření v lesích v minimálním objemu 6 miliónů korun ročně, z pronájmu lesních pozemků až 13,6 mil. korun ročně, z pronájmu zemědělských nemovitostí 1,66 mil. Kč ročně. Na dani z nemovitostí obdrží Město Kašperské Hory do svého rozpočtu ročně 1,114 mil. korun.
Obecní majetek je předpokladem pro existenci měst a obcí, pro naplňování dlouhodobých cílů, které musí být součástí programu jejich rozvoje. Tím je myšleno např. zvýšit atraktivitu města, velmi důležitá je také podpora podnikání (nabídka vhodných nemovitostí k podnikání, budování průmyslových zón, technické infrastruktury) a vytváření nových pracovních příležitostí, zvláště pro mladé rodiny s dětmi. Základním cílem měst a obcí k vytváření a udržení kvality prostředí, ve kterém žijeme, je zajistit prostřednictvím svého majetku bydlení, dopravu a spoje, výchovu a vzdělávání, ekonomický a kulturní rozvoj, ochranu zdraví, zdroj informací a ochranu veřejného pořádku.
Územní samosprávné celky mají možnost požádat o podporu finančních prostředků z fondů Evropské unie a zajistit si tak realizaci prvořadých úkolů a jistých priorit. Stále častěji se zapojují do vyhlášených operačních programů na základě vypracovaných projektů. Na období 2007-2013 bylo v rámci evropské politiky hospodářské a sociální soudržnosti, která usiluje o rovnoměrný a hospodářský růst a společenský rozvoj všech členských států a regionů, alokováno pro Českou republiku celkem 26,69 mld. € do 26 operačních programů. Kohézní politika patří vedle zemědělské politiky k nejvýznamnějším evropským agendám.
Jakékoliv dotace, ať již z rozpočtu EU nebo ze státního rozpočtu České republiky, mohou mít však i negativní vliv na rozpočet územních samosprávných celků. Příprava žádosti a získání bankovního úvěrového příslibu značně zatěžuje rozpočty zejména malých obcí. Úvěrový příslib představuje závazný doklad, jenž prokazuje, že žadatelé o podporu mají zabezpečeny finanční zdroje na profinancování projektu v plné výši. Banka se příslibem úvěru zavazuje, že klientovi poskytne úvěr v průběhu určitého období ve stanovené výši dle potřeb žadatele. Často však bývá téměř mizivá pravděpodobnost úspěšnosti projektu, neboť objem finančních prostředků uvedených v žádostech značně převyšuje částku alokovaných zdrojů jednotlivých operačních programů.
134
Zpracování žádosti o podporu z evropských fondů je potřeba věnovat maximální pozornost, aby nebyl opomenut žádný z důležitých ukazatelů projektu. Jedním z těchto ukazatelů může být např. udržitelnost projektu, na který se někdy zapomíná. V jiném případě může nastat problém při finanční spoluúčasti předkladatele projektu. Zastupitelé města by měli při hledání prostředků vzít v úvahu, že musí být zajištěn odpovídající objem prostředků na profinancování celého projektu, po dobu realizace až do závěrečného vyhodnocení a konečného přiznání dotace.
Rekonstrukce náměstí v Kašperských Horách byla plánována již několik let. Vzhledem k vlastním zdrojům financí rozpočtu tak malého města se nejedná zrovna o zanedbatelnou investici.
Z tohoto důvodu Město Kašperské Hory využilo možnosti podpory ze zdrojů EU a ve 2. výzvě podalo žádost prostřednictvím projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ do ROP NUTS II Jihozápad, vymezeného oblastí 2.3 – Revitalizace částí měst a obcí.
Po úspěšném zhodnocení všech kritérií projektu byla z ROP NUTS II Jihozápad schválena dotace na opravu náměstí v maximální výši 11 941 299,44 Kč, což činí 59,4 % z celkových způsobilých rozpočtovaných výdajů projektu, ale jen na I. etapu revitalizace náměstí. Dotace je účelově vázaná, a tak může být použita pouze na výdaje uvedené v projektu. Konečná celková částka poskytnuté dotace bude určena až na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů v souladu s platnou legislativou a s podmínkami ROP NUTS II JZ.
S ohledem na finanční možnosti a strukturu aktivit vymezených stavebními objekty byly územním samosprávným celkem vymezeny dvě etapy projektu.
Dosud platí Město Kašperské Hory veškeré náklady z vlastních zdrojů. Dotace bude městu vyplacena až po ukončení I. etapy revitalizace náměstí (tj. po 30. 6. 2010) na základě úplné a bezchybné žádosti o platbu na zvláštní účet zřízený konkrétně pro tento projekt. Proplaceny budou jen efektivně, hospodárně a účelně vynaložené výdaje, které jsou uhrazeny a doloženy doklady v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace a s podmínkami ROP NUTS II JZ.
135
Celá realizace projektu je průběžně monitorována, aby se předešlo případným chybám a nesrovnalostem ve financování projektu. Průběžné monitorovací zprávy, popisující uskutečněné a plánované aktivity, čerpání rozpočtu a naplňování předepsaných indikátorů, podává Město Kašperské Hory v půlročních intervalech. O celém průběhu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ i o tom, že byl daný projekt spolufinancován z Evropského
regionálního
rozvojového
fondu
v rámci
operačního
programu
ROP NUTS II JZ, informuje město širokou veřejnost prostřednictvím billboardu nebo svých webových stránek.
Na základě provedené analýzy současného stavu realizace projektu a zjištěných informací se celková revitalizace náměstí po vyúčtování všech nákladů vyšplhá na částku 54-55 mil. korun. Projekt je spolufinancován z několika zdrojů. Část I. a II. etapy projektu bude hrazena příspěvkem Plzeňského kraje, a to ve výši 12 mil. korun. Část způsobilých výdajů v maximální výši 11 941 299,44 Kč bude profinancována z Evropského fondu regionálního rozvoje. Ostatní způsobilé výdaje, nezpůsobilé výdaje a vícenáklady (tj. náklady nad plánovaný rozpočet projektu při podání žádosti) jsou hrazeny z rozpočtu města, který je hlavním zdrojem financování tohoto projektu.
Hlavním cílem aktuálního projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ je nejen zlepšit stav veřejného prostranství – náměstí, které je jádrem městské památkové zóny – a uvedené infrastruktury, ale také současně vytvořit podmínky pro rozvoj turistického ruchu v regionu, který je poznamenán vysokou nezaměstnaností. Následná podpora místních podnikatelů, rozšíření služeb a zvýšení počtu pracovních příležitostí ze strany územního samosprávného celku – to vše výrazně přispěje ke stabilizaci a k ekonomickému i kulturnímu rozvoji města.
136
POUŽITÁ LITERATURA A BIBLIOGRAFICKÉ ODKAZY BIBLIOGRAFIE: [1]
NOVÁKOVÁ ŠTĚPÁNKA,
DOC.
ING., CSC., Účetnictví příspěvkových organizací
od 1. 1. 2010, INTES 2010 [2]
PETR ORT, ING., PH.D., Moderní metody oceňování nemovitostí na tržních principech, Bankovní institut vysoká škola, a. s. 2006, ISBN 80-7265-085-8
[3]
PETR ORT, ING., PH.D., Oceňování nemovitostí na tržních principech, Bankovní institut vysoká škola, a.s. 2007, ISBN 978-80-7265-101
[4]
PETR ORT, ING., PH.D., Cvičení z oceňování nemovitostí, Bankovní institut vysoká škola, a.s., Praha, 2008
[5]
SCHNEIDEROVÁ IVANA, ING., Metodika – Majetek v obcích, Nakladatelství ACHA, s. r. o., 2007
PERIODIKA: [6]
Moderní obec – prosinec/2006 (Proč je důležité znát tržní hodnotu obecního majetku – Ing. Petr Ort, Ph.D.)
LEGISLATIVA: [7]
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů
[8]
Zákon č. 172/1991 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí
[9]
Zákon č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů
[10] Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů [11] Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů [12] Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů [13] Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění pozdějších předpisů
137
[14] Zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb. , o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů [15] Zákon č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů [16] Vyhláška
č.
410/2009,
kterou
se
provádějí
některá
ustanovení
zákona
č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky [17] Nařízení vlády 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, ve znění pozdějších předpisů [18] České účetní standardy č. 701, 702, 703, 704
OSTATNÍ ZDROJE: [20] BAROSSOVÁ JITKA, Bakalářská práce „Specifika oceňování nemovitého majetku obcí“, BIVŠ, 2008 [21] MĚSTO K. HORY, Inventární seznam staveb města Kašperské Hory k 31. 12. 2009 [22] MĚSTO K. HORY, Inventární seznam pozemků města Kašperské Hory k 31. 12. 2009 [23] RR JIHOZÁPAD, Příručka pro žadatele ROP NUTS II Jihozápad, listopad 2007 [24] RR JIHOZÁPAD, Výběrová kritéria pro oblast podpory 2.3., listopad 2007 [25] RR JIHOZÁPAD, Příručka pro příjemce ROP NUTS II Jihozápad, listopad 2007 [26] SKLENÁŘOVÁ VERONIKA, ING., Rozpočet projektu "Revitalizace náměstí Kašperské Hory", 28. 8. 2008 [27] RR JIHOZÁPAD, Smlouva o podmínkách poskytnutí dotace z ROP NUTS II JZ – s Městem Kašperské Hory , 4. 9. 2008 [28] RR JIHOZÁPAD, Dodatek č. 1 ke Smlouvě o podmínkách poskytnutí dotace z ROP NUTS II Jihozápad – s Městem Kašperské Hory, 2009 [29] MĚSTO KAŠPERSKÉ HORY, Smlouva o dílo AV 01/2009 – provedení archeologických prací na ploše náměstí Kašperské Hory – s firmou ARCHAIA Jih o. p. s., 25. 8. 2009 [30] MĚSTO KAŠPERSKÉ HORY, SPRÁVA
A ÚDRŽBA SILNIC
KLATOVY, Smlouva o dílo
č. S09 016 0187 – zhotovení stavby náměstí Kašperské Hory – s firmami SWIETELSKY stavební s. r. o., Silnice Klatovy a. s., 26. 1. 2009
138
[31] MĚSTO KAŠPERSKÉ HORY, Smlouva o zhotovení zakázky – manažer projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ – s RRA Plzeňského kraje, o. p. s., 11. 3. 2009 [32] MĚSTO KAŠPERSKÉ HORY, Mandátní smlouva – koordinátor BOZP – s firmou Manifold Group s. r. o [33] MĚSTO KAŠPERSKÉ HORY, Mandátní smlouva – technický dozor investora – s firmou GPL Invest s. r. o. [34] RRA PLZEŇSKÉHO KRAJE, Plán publicity, březen 2009 [35] SWIETELSKY
STAVEBNÍ S. R. O.,
Finanční harmonogram stavby pro I. etapu
realizace projektu [36] SWIETELSKY
STAVEBNÍ S. R. O.,
Rekapitulace nákladů stavby I. a II. etapa náměstí
Kašperské Hory [37] MĚSTO KAŠPERSKÉ HORY, Vnitřní směrnice o způsobu účtování projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ č. 13/2009, 2. 4. 2008 [38] RRA PLZEŇSKÉHO KRAJE, Druhá průběžná monitorovací zpráva projektu [39] Návrh rozpočtu Města Kašperské Hory pro rok 2010 [40] Materiály, odborné znalosti a zkušenosti – Ing. Alena Balounová, Alena Kolářová, Bohuslava Bernardová
[41] INTERNETOVÉ STRÁNKY: •
www.mfcr.cz/cps/rde/xchg/mfcr/xsl/dane_ucetni_reforma_v_oblasti_vf_pravpred_51 058.html [2010-03-20]
•
www.sumavanetcz/khory/,
Informační
server
ŠumavaNet.CZ
ve
spolupráci
s Městským úřadem Kašperské Hory [únor-duben 2010] •
http://www.sumava.net/mukhory/user/deska/revitalizace/REVITALIZACE%20NÁMĚ STÍ1.pdf [únor-duben 2010]
•
http://www.sumavanet.cz/khory/zaklad.asp [2010-02-28]
•
http://www.sumava.net/mukhory/usneseni-rada.asp [2010-02-28]
•
www.euractiv.cz/strukturalni-fondy, provozovatelem EU-Media s. r. o. [2010-03-14]
•
www.euroskop.cz/8631/sekce/fond-soudrznosti, [2010-03-14]
•
www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013 [2010-03-14]
•
www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU [2010-03-14]
139
•
www.strukturalni-fondy.cz/Informace-o-fondech-EU/Regionalni-politika-EU [2010-03-14]
•
www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/cbbd7af9-afef-448c-80301da7e87b4aa7/Tematicke-operacni-programy [2010-03-16]
•
www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/810a501c-e85f-4e99-92f3d1824296f1d4/Regionalni-operacni-programy - [2010-03-16]
•
www.strukturalni-fondy.cz/getdoc/59152886-c941-40c6-b290ba1a36cd1733/Evropska-uzemni-spoluprace [2010-03-16]
•
www.euroskop.cz/8632/sekce/zemedelstvi---eafrd/, [2010-03-16]
[42] DVD: Kašperské Hory a okolí, JP VIDEO STUDIO PRAHA, 2000
[43] SEMINÁŘ: SVOBODOVÁ JAROSLAVA – Lektor (metodička účetnictví Ministerstva financí ČR, Praha) – Zásadní změny v účetnictví územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, státních fondů a organizačních složek státu od 1. 1. 2010
140
SEZNAM ZKRATEK A OZNAČENÍ: CZ-NUTS
Jednotná nomenklatura územních statistických jednotek pro Českou republiku
EAFRD
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova
ERDF
Evropský fond pro regionální rozvoj
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
EUS
Evropská územní spolupráce
FS
Fond soudržnosti
HDP
Hrubý domácí produkt
HNP
Hrubý národní produkt
HSS
Hospodářská a sociální soudržnost
IOP
Integrovaný operační program
IZS
Integrovaný záchranný systém
LAU
Místní samosprávné jednotky
MSP
Malé a střední podniky
NRP
Národní rozvojový plán
NSRR
Národní strategický referenční rámec
NUTS
Jednotná nomenklatura územních statistických jednotek
OP
Operační program
OPD
Operační program Doprava
OPMS
Operační program Meziregionální spolupráce
OPNS
Operační program Nadnárodní spolupráce
OPPI
Operační program Podnikání a inovace
OPTP
Operační program Technická pomoc
OSVČ
Osoba samostatně výdělečně činná
OPVK
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
OPŽP
Operační program Životní prostředí
OP LZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP VaVpI
Operační program Výzkum a vývoj pro inovace
ROP
Regionální operační programy
RR
Regionální rada
ŘO
Řídící orgán
141
SOZS
Strategické obecné zásady Společenství
SF
Strukturální fondy
TEN-T
Ttransevropské dopravních sítě
ÚSC
Územní samosprávný celek
142
SEZNAM FOTOGRAFIÍ A OBRÁZKŮ: Obr. 1
Skiareál Kašperské Hory .............................................................................. 9
Obr. 2
Lyžařská škola ............................................................................................... 9
Obr. 3
Snowpark ....................................................................................................... 9
Obr. 4
Skiareál Kašperské Hory – plánek ................................................................ 9
Obr. 5
Radnice Kašperské Hory ............................................................................... 10
Obr. 6
Hrad Kašperk ................................................................................................ 10
Obr. 7
Kostel sv. Markéty ......................................................................................... 10
Obr. 8
Parkhotel Tosch **** .................................................................................... 11
Obr. 9
Parkhotel Tosch ****..................................................................................... 11
Obr. 10
Aparthotel Šumava **** ............................................................................... 11
Obr. 11
Hotel Kašperk **** ....................................................................................... 11
Obr. 12
Centrum volného času ................................................................................... 12
Obr. 13
Centrum volného času – zahrada .................................................................. 12
Obr. 14
Centrum volného času v místnosti ............................................................... 12
Obr. 15
Centrum volného času – posezení ................................................................
Obr. 16
Znaková pečeť z roku 1345 .......................................................................... 13
Obr. 17
Pečeť Karla IV. ............................................................................................ 13
Obr. 18
Polepšený městský znak z roku 1572 ........................................................... 14
Obr. 19
Informační středisko NP a CHKOŠ .............................................................. 20
Obr. 20
Dětský domov 2007 ....................................................................................... 23
Obr. 21
Mateřská škola ............................................................................................... 24
Obr. 22
Víceúčelové hřiště ......................................................................................... 25
Obr. 23
Centrální výtopna ........................................................................................... 26
Obr. 24
Kino ................................................................................................................ 26
Obr. 25
Dům s pečovatelskou službou ........................................................................ 27
Obr. 26
Kuchyň ........................................................................................................... 27
Obr. 27
Školní jídelna ................................................................................................. 28
Obr. 28
Dětské hřiště v České ulici v Kašperských Horách ....................................... 28
Obr. 29
Kino ................................................................................................................ 45
Obr. 30
ZŠ, ZUŠ a MŠ Kašperské Hory ..................................................................... 45
Obr. 31
Dům s pečovatelskou službou ........................................................................ 46
143
12
Obr. 32
Rozdělení prostředků fondů EU mezi cíle politiky HSS ............................... 65
Obr. 33
Mapa – skladba 14 krajů (NUTS III) do 8 regionů soudržnosti (NUTS II) .. 67
Obr. 34
Schéma prioritních os operačního programu ................................................. 68
Obr. 35
Stav náměstí před revitalizací ........................................................................ 95
Obr. 36
Architektonický návrh „Náměstí Kašperské Hory“ ...................................... 98
Obr.37
Vymezené stavební objekty (SO) I. a II. etapy revitalizace náměstí ........... 104
Obr. 38
Archeologický průzkum ..............................................................................
115
Obr. 39
Zašlé mince po vyjmutí ze země .................................................................
117
Obr. 40
Třpytivé mince po konzervaci ...................................................................... 117
Obr. 41
Stavební práce .............................................................................................. 121
Obr. 42
Výměna starého vodovodního potrubí .......................................................... 122
Obr. 43
Staré fotografie města Kašperské Hory .......................................................
122
Obr. 44
Billboard k projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ ....................
128
144
SEZNAM TABULEK: Tab. 1
Rozvaha (pouze část) platná od 1.1.2010....................................................... 38
Tab. 2
Doplňující údaje „Stavby“ ............................................................................. 39
Tab. 3
Doplňující údaje „Pozemky“......................................................................... 39
Tab. 4
Inventurní soupis k 31.12.2009 ..................................................................... 45
Tab. 5
Stavební pozemky rozdělené dle k. ú. .......................................................... 46
Tab. 6
Pozemky – ostatní plocha – rozdělené dle k. ú. ...........................................
47
Tab. 7
Pozemky – trvalý travní porost – rozdělené dle k. ú. ..................................
47
Tab. 8
Lesní pozemky rozdělené dle k. ú. ..............................................................
48
Tab. 9
Pozemky – vodní plocha – rozdělené dle k. ú. ............................................
48
Tab. 10
Pozemky – zahrada – rozdělené dle k. ú. ....................................................
48
Tab. 11
Pozemky – zjednodušená evidence – rozdělené dle k.ú. ............................
49
Tab. 12
Pozemky – orná půda – rozdělené dle k.ú. ..... ...........................................
49
Tab. 13
Pozemky – ovocný sad – rozdělené dle k.ú. ...............................................
49
Tab. 14
Pozemky rozdělené dle kultur .....................................................................
50
Tab. 15
Účetní cena pozemků (Kč/m2) .....................................................................
50
Tab. 16
Komerčně využitelné stavby .......................................................................
52
Tab. 17
Stavby s multifunkčním využití ..................................................................
52
Tab. 18
Nekomerční stavby občanské vybavenosti .................................................
53
Tab. 19
Bytové domy obsazené nájemníky .............................................................
53
Tab. 20
Výrobní objekty ..........................................................................................
54
Tab. 21
Zemědělské objekty ...................................................................................
54
Tab. 22
Historické a kulturní památky ....................................................................
54
Tab. 23
Dopravní stavby ..........................................................................................
55
Tab. 24
Stavby technického vybavení .....................................................................
55
Tab. 25
Ostatní stavby .............................................................................................
56
Tab. 26
Alokace finančních prostředků EU mezi cíle politiky HSS .......................
65
Tab. 27
Členěné území podle počtu obyvatel – NUTS ............................................
66
Tab. 28
Členění území České republiky ...................................................................
66
Tab. 29
Alokace ČR na období 2007-2013 podle cílů ..............................................
70
Tab. 30
Alokace pro ČR na roky 2007-2013 podle operačních programů ...............
71
Tab. 31
Předpoklad vývoje ročních alokací ROP NUTS II JZ pro obl. podpory 2.3
97
145
Tab. 32
Rozpočet výdajů projektu (suma za I. etapu) – včetně DPH ......................... 102
Tab. 33
Kvantifikace monit. ukazatelů “Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ ...... 103
Tab. 34
Harmonogram projektu dle prvotní Smlouvy o poskytnutí fin. podpory ...... 105
Tab. 35
Harmonogram etap dle prvotní Smlouvy o poskytnutí finanční podpory ... 105
Tab. 36
Finanční rámec projektu – I. etapa ............................................................... 106
Tab. 37
Přehled financování rozpočtovaných způsobilých výdajů projektu – I. et. .. 106
Tab. 38
Změna harmonogramu projektu v posunu termínu ukončení termínu ......... 108
Tab. 39
Změna harmonogramu etap v posunu termínu ukončení ...........................
108
Tab. 40
Harmonogram provedení díla zhotovitele stavby .......................................
111
Tab. 41
Harmonogram prováděných archeologických prací dle smlouvy ............... 116
Tab. 42
Průběh realizace činností revitalizace náměstí ............................................ 120
Tab. 43
Zdroje financ. I. a II et. projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“
Tab. 44
Přehled výdajů na revitalizaci náměstí ........................................................ 124
Tab. 45
Rozpočítání zdrojů financování hlavních způsobilých výdajů % ............. 127
Tab. 46
Rozpočítání zdrojů financování vedlejších způsobilých výdajů % .......... 127
Tab. 47
Tabulka finanční náročnosti – publicita .................................................... 129
146
123
PŘÍLOHY 1. Vnitřní směrnice o způsobu účtování projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ 2. Druhá průběžná monitorovací zpráva projektu
147
Příloha č. 1 – Vnitřní směrnice o způsobu účtování projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“
Firma: Městský úřad Kašperské Hory Směrnice č. 13 Platnost od: 1. 4. 2008
Vnitřní směrnice o způsobu účtování projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ č. 13/2009
(dále jen směrnice)
Směrnice upravuje způsob účtování projektu „Revitalizace náměstí Kašperské Hory“, který je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím operačního programu ROP NUTS II Jihozápad (dále jen „projekt“), jehož realizátorem je Město Kašperské Hory.
Článek I. Způsob účtování projektu
Všechny způsobilé výdaje projektu jsou označeny v období od 1. 4. 2008 do 31. 12. 2008 v tomto členění: Používaný bankovní účet (SU AU): 231 30 (ZBÚ Města Kašperské Hory č. účtu XXXXXXXXXX/XXXX)
Paragraf (Para)
– je užíván závazný paragraf pro revitalizaci – 3639
Organizace (Org)
– je užívána závazná organizace – 0099
Položkové členění (Pol) – je používána univerzální investiční položka – 6121 (budovy, haly, stavby) Takto jsou označeny všechny způsobilé výdaje.
148
Všechny způsobilé výdaje projektu jsou označeny
v období
od
1. 1. 2009
v tomto členění:
Používaný bankovní účet (SU AU): 231 36 (ZBÚ Města Kašperské Hory č. účtu (YYYYYYYYYY/YYYY)
Paragraf (Para)
– je užíván závazný paragraf pro revitalizaci – 3639
Organizace (Org)
– je užívána závazná organizace – 0038
Položkové členění (Pol) – je používána univerzální investiční položka – 6121 (budovy, haly, stavby)
Takto jsou označeny všechny způsobilé výdaje.
Nástroje a financování (Ná, Zd): Jedná se o metodický postup účtování prostředků – EU nebo národních zdrojů
Nástroj (Ná) – 38 Zdroje EU – 5 Zdroje národní – 1
Příklady účtování:
SU
AU
Para
Pol
Org
Ná
Zd
231
36
3639
6121
0038
38
1
(národní) r. 2009
231
36
3639
6121
0038
38
5
(EU)
r. 2009
231
36
3639
6121
0038
(vlastní)
r. 2009
231
30
3639
6121
0099
(vlastní)
r. 2008
149
Článek II. Podpisová práva na účetních dokladech
Všechny účetní doklady (faktury) jsou opatřeny razítkem a správnost faktury je ověřena třemi osobami:
Osobou odpovědnou za provedení prací pro účely projektu je p. Radek Vrhel Osobou odpovědnou za správnost dokladu a způsob zaúčtování je účetní příp. její zástupce Osobou pro schválení dokladu je starostka města, případně místostarosta
Článek III. Závěrečná ustanovení
Směrnice lze měnit pouze písemnými dodatky. Směrnice nabývá platnosti a účinnosti dnem 1. 4. 2008
V Kašperských Horách dne 2. 4. 2008
…………………..…………………. starostka města
150
Příloha č. 2 – Druhá průběžná monitorovací zpráva projektu
„Revitalizace náměstí Kašperské Hory“ projekt je spolufinancován Evropskou unií ROP, číslo projektu CZ.1.14/2.3.00/02.00111
Průběžná monitorovací zpráva Číslo monitorovací zprávy Pořadové číslo monitorovací zprávy předkládané příjemcem
02
Období Monitorovací zpráva za období
od 1. 4. 2009 do 30. 9. 2009
Identifikace projektu Název projektu
Revitalizace náměstí Kašperské Hory
Registrační číslo projektu
CZ.1.14/2.3.00/02.00111
Termín pro předložení této 7. 10. 2009 monitorovací zprávy Skutečné datum předložení této monitorovací zprávy
7. 10. 2009
Identifikace příjemce dotace Příjemce dotace
Město Kašperské Hory
Adresa příjemce dotace
Náměstí 1, 341 92 Kašperské Hory
Adresa místa realizace projektu
Náměstí, Kašperské Hory
Číslo bankovního účtu
xxxxxxxxx/xxxx xxxxxxxxx
Kontaktní osoba: titul, příjmení, jméno
xxxxxxxxxxxxx
Kontaktní osoba: e-mail a telefon
[email protected] TF: xxx xxx xxx
151
Popis realizace projektu – plnění časového harmonogramu Během monitorovacího období od 1. 4. 2009 do 30. 9. 2009 se uskutečnily následující aktivity: Před zahájením stavby proběhla pasportizace skutečného stavu příjezdových komunikací a statické posouzení jednotlivých objektů v bezprostřední blízkosti stavby. V zájmovém území byly vytýčeny sítě distributorů elektrické energie, telekomunikačních vedení, trasy vodovodu a teplovodu. Před severní fasádou kostela byl na samostatné konstrukci zabetonované do země instalován informační billboard o rozměrech 2,5 x 1,5 m. Před umístěním byla konzultována jeho konečná podoba s pracovníky ÚRR. Samotné stavební práce byly zahájeny 24. dubna 2009 v jižní části náměstí. Rozebrání stávající dlažby a skrývka podkladních vrstev se uskutečnila pod archeologickým dozorem. V současné době jsou provedeny, nebo probíhají na jednotlivých stavebních objektech tyto práce: SO 101 SO 102
– V západní části komunikace spojující Baarovu s Fügnerovou ulicí jsou prováděny práce na sanaci a zhutnění podloží. Ve východní části jsou kompletně provedeny konstrukční vrstvy vč. dlažby na nájezdové rampě do prodejny ZKD a části komunikace od autobusové zastávky k Fügnerově ul.
SO 103
Ve Fügnerově ul. je dokončena pokládka vodovodního potrubí. V současnosti se provádí podkladní konstrukční vrstvy komunikace v jižní části a je hotová pokládka dlažby na chodnících ve spodní části Fügnerovy ulice. V severní části Fügnerovy ulice se pracuje na zhutnění a sanaci podložních vrstev.
SO 104
Je dokončena výměna vodovodu, montáž obrubníků a kompletní konstrukce komunikace a chodníků vč. dlažby v Baarově ul. od křižovatky s ul. Dlouhou a před kinem.
SO 105
V západní části prostoru SO 105 před dětským domovem a restaurací jsou prováděny sanační a hutnící práce na podložních vrstvách. Je dokončena pokládka dlažby v jihovýchodním rohu náměstí před budovou galerie a na parkovišti před muzeem.
152
SO 106
Jsou prováděny práce na sanaci a hutnění podložních vrstev. V severní části probíhá skrývka stávajících dlažeb a odkopávky zeminy.
SO 107
Jsou dokončeny kompletní konstrukce komunikací a chodníků v prostorách mezi Baarovou ul. a prodejnou ZKD a mezi Baarovou ulicí a hotelem Bílá růže.
SO 108
–
SO 109
Z objektu SO 109 byly dokončeny kompletní konstrukce komunikace pěší zóny mezi Jednotou a kostelem vč. dlažby.
SO 110
–
SO 301
Byla
dokončena
pokládka
potrubí
kanalizace
včetně
tlakových
a kamerových zkoušek v úseku 301A, 301B a 301C. SO 302
Byla dokončena pokládka potrubí kanalizace včetně kamerových zkoušek.
SO 303
–
SO 304
–
SO 401
Byla provedena kompletace VO v Baarově ul..
SO 402
–
SO 451
–
SO 701
–
SO 801
–
Budoucí model revitalizovaného náměstí v Kašperských Horách.
SO 102 – dlažba na komunikaci a pěší zóně mezi kostelem a prodejnou ZKD
153
SO 102 – pokládka dlažby na parkovišti před muzeem
SO 103 – dokončená pokládka vodovodního potrubí ve Fügnerově ul.
SO 104 – přípravné práce v Baarově ul.
SO 104 – dokončená dlažba v Baarově ul. a mezi kinem a objektem hotelu Bílá růže
SO 105 – archeologický průzkum
SO 107 – práce na dlažbě v prostorách mezi Baarovou ul. a prodejnou ZKD
Plán postupu výstavby na následující monitorovací období: V dalších fázích realizace projektu se předpokládá pokračování 1. etapy stavebních prací dle projektové dokumentace. Budou pokračovat práce na stavebních objektech SO 001, 102 – 107, 109JV, 110, 301, 302, 304, 401, 402, 451 a 701.
154
Cíle a indikátory projektu Monitorovací indikátory dle Smlouvy (u každého indikátoru napište plán dle Smlouvy a skutečný stav k datu podání této zprávy) : Název monitorovacího indikátoru dle Smlouvy
Měrná jednotka monitorovacího indikátoru dle Smlouvy
Plánované naplnění monitorovacího indikátoru dle Smlouvy
Stav naplnění monitorovacího indikátoru k datu podání této zprávy
Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně
ha
0,01
0
Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů pro služby OVS
m2
7 337
0
Plnění cílů projektu probíhá v předpokládaném časovém horizontu v souladu s plánovaným postupem prací.
Horizontální priority Projekt nemá negativní vliv na udržitelný rozvoj, což dokládají stanoviska příslušných orgánů v prostoru zvýšeného sledování ochrany přírody v rámci CHKO Šumava. Projekt nemá negativní vliv na rovné příležitosti. Jedná se o revitalizaci plochy náměstí, které je v majetku samosprávy a bude sloužit jako veřejné prostranství všem bez rozdílu. Úpravou ploch náměstí dojde ke zlepšení podmínek pro dopravu v klidu. Přínosem projektu pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace je možnost bezbariérové prostupnosti centrem města a vytvoření nových míst pro parkování. Zvýší se bezpečnost pěších.
Změny v projektu Dne 29. 5. 2009 bylo ÚRR doručeno oznámení příjemce o změně nezpůsobilých výdajů projektu. V průběhu této etapy podstatné změny projektu nenastaly.
155
Zakázky a veřejné zakázky (dále Z/VZ) – popište zakázky, které jste realizovali nebo realizujete v uvedené etapě a popište zakázky na další monitorovací období V průběhu tohoto monitorovacího období nebyla realizována žádná veřejná zakázka, ani není žádná do budoucna plánovaná. Informace o realizovaných výdajích Vyčíslete realizované výdaje za: Etapu uvedenou v této zprávě – celkové výdaje za uvedenou etapu – způsobilé výdaje za uvedenou etapu
…, Kč kap. 1.2 – pořízení staveb formou výstavby …, Kč kap. 2.2.1 – výdaje na právní, technické, finanční a ekonomické poradenství ..., Kč
– nezpůsobilé výdaje za uvedenou etapu
…, Kč
Celou dosavadní realizaci projektu – celkové výdaje za dosavadní realizaci projektu
..., Kč
– způsobilé výdaje za dosavadní realizaci projektu
…, Kč
– nezpůsobilé výdaje za dosavadní realizaci projektu
…, Kč
Příjmy Projekt nemá v plánu generování příjmů, proto je tento údaj irelevantní.
156
Přehled kontrol Uveďte všechny kontroly, jejichž předmětem byl zrealizovaný projekt (od všech subjektů – např. MMR ČR, MF ČR, Evropská komise atd.), a to za uvedenou etapu. Kontrola provedená v uvedené etapě
Ano
Název subjektu, který provádí/provedl kontrolu
Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad
Datum kontroly
16. 7. 2008
Závěry kontroly Stav skutečný je roven stavu deklarovanému v benefitové žádosti Nápravné opatření nebylo uloženo Poznámky fyzická kontrola ex-ante
Publicita Před zahájením prací byl v severní části náměstí u fasády kostela umístěn billboard dle schváleného návrhu v souladu s pravidly pro publicitu ROP.
Umístění billboardu:
157
Detail billboardu:
Na webových stránkách města Kašperské Hory na adrese: www.sumavanet.cz/khory je zřízena fotogalerie za účelem prezentace projektu za podmínek stanovených metodikou ROP.
158
Tyto stránky jsou průběžně doplňovány o aktuality z průběhu výstavby.
Příjemce dotace Jméno a příjmení
Starosta Města Kašperské Hory
Podpis/razítko Dne
7. 10. 2009
Přílohy etapové monitorovací zprávy (pokud jsou relevantní): Přílohy průběžné monitorovací zprávy (pokud jsou relevantní): 1. doklady k výběrovým řízením byly předloženy na ÚRR dne 18. 3. 2009 2. příloha „Přepočtený stav zaměstnanců příjemce k datu registrace žádosti o podporu projektu za předchozí období 6 kalendářních měsíců“ není relevantní vzhledem k tomu, že zvýšení počtu zaměstnanců není uváděno jako závazný indikátor projektu, a tudíž se s ním nepočítalo.
INVESTOR
PROJEKTANT
ZHOTOVITEL
TDI
MANAGER PROJEKTU
159
KOORDINÁTOR BOZP
Vysoká škola: BANKOVNÍ INSTITUT VYSoKÁ ŠKOLA, a. s. Akademický rok: 2009/2010
Katedra: Ocenování majetku
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE (UMELECKÉHO DÍLA, UMELECKÉHO VÝKONU)
pro
Bc. Barossová Jitka
stud. obor
Finance - Ocenování majetku
Název téma~u: Analýza nakládání s nemovitým majetkem ve vlastnictví Mesta Kašperské Hory
Název tématu v anglictine: An Analysis of the Management Property in Kašperské Hory
of Municipal
Cíl práce: Objasnení problematiky významu a specifika hospodarení s nemovitým majetkem mest a obcí, využívání projektu a strukturálních fondu EU.
Osnova práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Úvod Mesto Kašperské Hory Analýza nakládání s nemovitým majetkem ve vlastnictví mest a obcí Projekty a strukturální fondy EU Revitalizace námestí v Kašperských Horách Záver
Zásada pro vypracování: Zásady pro vypracování diplomové práce jsou dále specifikovány v "Metodických pokynech pro vypracování bakalárské resp. diplomové práce na Bankovním institutu vysoké škole v Praze".
Rozsah pruvodní zprávy:
min. 60 stran
Seznam odborné literatury: viz diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Drt Petr, Ph.D.
Datum zadání diplomové práce: 23. ríjna 2009 Tennín odevzdání diplomové práce: 30. dubna 20 I O
H4Iv... 7?Á:JJL.H edoucí katedry
V Praze dne 15. února 2010
/!j ,~. ................
l~.H Réktorka ~"I ..
