Analýza kvality života na území města. Žďár nad Sázavou

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií Ústav environmentalistiky a přírodních zdrojů

Analýza kvality života na území města Žďár nad Sázavou Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce:

Vypracovala:

Ing. Alice Kozumplíková, PhD.

Bc. Kristýna Pavlíková

BRNO 2014 1

2

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem práci: vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Brně, dne: 25. 5. 2014

………………………………… podpis autora 3

Poděkování Na tomto místě chci poděkovat zejména vedoucí práce Ing. Alici Kozumplíkové, PhD., za její odborné vedení při zpracování práce, cenné rady a připomínky. Dále patří poděkování Mgr. Jaromíru Brychtovi, 1. místostarostovi Žďáru nad Sázavou a také Ing. Iloně Vráblové, z odboru rozvoje a územního plánování, za jejich čas a ochotu při konzultacích. Velké díky patří také rodičům, kteří mě po celou dobu mého studia podporovali. Děkuji také všem respondentům, kteří se zúčastnili dotazníkového šetření.

4

Anotace: PAVLÍKOVÁ, K. Analýza kvality života na území města Žďár nad Sázavou. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. Diplomová práce se věnuje problematice kvality života zejména z pohledu spokojenosti obyvatel města Žďár nad Sázavou. Kvalita života je zde zkoumána z hlediska ekonomického, sociálního a environmentálního. V přehledu literatury jsou vymezeny základní pojmy kvality života, její historie, přístupy, modely, metody měření a indikátory. Dále se literární rešerše zabývá pojmem udržitelný rozvoj, který s kvalitou života úzce souvisí. Hlavním cílem práce je vyhodnocení kvality života ve sledovaném území a následné návrhy opatření ke zlepšení kvality života. Vlastní práce také analyzuje současnou situaci města Žďár nad Sázavou a vyhodnocuje dotazníkové šetření.

Klíčová slova: dotazníkové šetření, Mastercard, česká centra rozvoje, kvalita života, udržitelný rozvoj, Žďár nad Sázavou

Annotation: PAVLÍKOVÁ, K. Analyse of Life Quality in town Žďár nad Sázavou. Diploma thesis. Brno: Mendel university in Brno, 2014. This diploma thesis deals with the issue of quality of life, especially in terms of the satisfaction of the city's population Zdar nad Sazavou. Quality of life is examined in terms of economic, social and environmental. In the literature review are defined thebasic concepts of quality of life, its history, approaches, models, methods of measurement and indicators . It also deals with the concept of sustainable development, quality of life is closely related. The main goal of this work is to evaluate the quality of life in the study area and subsequent proposals for measures to improve the quality of life.It also analyzes the current situation of the town of Zdar nad Sazavou and evaluates survey of citizens of the city.

Keywords: survey, Mastercard, czech center development, quality of life, sustainable development, Zdar nad Sazavou

5

OBSAH: 1 ÚVOD ................................................................................................................................ 10 2 CÍL PRÁCE...................................................................................................................... 12 3 PŘEHLED PROBLEMATIKY ...................................................................................... 13 3.1 Udržitelný rozvoj a kvalita života ............................................................................... 13 3.2 Vztah kvality života a udržitelného rozvoje ............................................................... 13 3.3 Historie udržitelného rozvoje...................................................................................... 15 3.4 Udržitelný rozvoj území v rámci EU .......................................................................... 17 3.5 Strategie udržitelného rozvoje v ČR ........................................................................... 19 3.6 Indikátory udržitelného rozvoje .................................................................................. 19 3.7 Pojem „kvalita života“ ................................................................................................ 20 3.8 Historický vývoj kvality života................................................................................... 21 3.9 Hlediska kvality života ............................................................................................... 22 3.10 Přístupy ke kvalitě života .......................................................................................... 23 3.11 Rozsah pojetí kvality života ...................................................................................... 25 3.12 Modely kvality života ............................................................................................... 25 3.12.1 Model kvality života centra pro podporu zdraví ................................................ 26 3.12.2. Model kvality života podle Veenhovena .......................................................... 27 3.12.3 Teoretický model kvality života, životních sfér a jejich dimenzí ...................... 28 3.12.4 Model kvality života kanadských ozbrojených sil ............................................. 29 3.12.5 Model kvality života o stavu životního prostředí .............................................. 30 3.13 Metody měření kvality života ................................................................................... 30 3.13.1 Objektivní metody pro určení kvality života ..................................................... 30 6

3.13.2 Subjektivní metody pro určení kvality života .................................................... 30 3.13.3 Smíšené metody zjišťování kvality života ......................................................... 31 3.14 Indikátory kvality života ........................................................................................... 32 3.15 Hodnocení kvality života v zahraničí ....................................................................... 33 3.15.1 Mercer - průzkum kvality života ....................................................................... 33 3.15.2 Index lidského rozvoje ....................................................................................... 34 3.15.3 Index kvality života ........................................................................................... 36 3.15.4 Index šťastné planety ......................................................................................... 37 3.16 Měření kvality života v České republice .................................................................. 40 3.16.1 Regionální index kvality života ......................................................................... 40 3.16.2 Regionální index kvality života v krajích ČR .................................................... 41 3.16.3 Studie „Místo pro život“ .................................................................................... 41 3.16.4 Mastercard česká centra rozvoje ........................................................................ 42 4 METODIKA ..................................................................................................................... 44 5 VLASTNÍ PRÁCE ........................................................................................................... 48 5.1 Historie města Žďár nad Sázavou ............................................................................... 49 5. 2 Situační analýza ......................................................................................................... 51 5.2.1 MAS Mikroregion................................................................................................ 51 5.2.2 Demografický vývoj populace města .................................................................. 51 5.2.3 Hospodářství ........................................................................................................ 52 5.2.4 Rozvoj podnikání ................................................................................................. 52 5.2.5 Vzdělávání ve městě ............................................................................................ 52 5.2.6 Zdravotnictví a sociální služby ............................................................................ 53 5.2.7 Sociální péče a zařízení ve městě ........................................................................ 53 7

5.2.8 Prevence kriminality ............................................................................................ 54 5.2.9 Volný čas – Kultura a sport ................................................................................. 54 5.2.10 Sport a sportovní zařízení .................................................................................. 55 5.2.11 Kulturní a sportovní společenské akce .............................................................. 56 5.2.12 Cestovní ruch ..................................................................................................... 57 5.2.13 Památky ............................................................................................................. 57 5.2.14 Ubytování........................................................................................................... 58 5.2.15 Propagace a propagační materiály města ........................................................... 58 5.2.16 Dopravní infrastruktura...................................................................................... 58 5.2.17 Dopravní obslužnost .......................................................................................... 59 5.2.18 Životní prostředí ............................................................................................... 60 6 SWOT ANALÝZA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU ............................................................. 61 7 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ ............................................................. 64 7.1 Cíl dotazníkového šetření ........................................................................................... 64 8 POROVNÁNÍ MĚST DLE DANÉ ................................................................................. 74 METODIKY ........................................................................................................................ 74 8.1 Jednotlivé ukazatele v navržené metodice pro město Žďár n. S................................. 75 9 PROJEKTY A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ KVALITY ŽIVOTA ............................... 77 9.1 Realizované projekty .................................................................................................. 77 9.1.1 Volnočasové aktivity ........................................................................................... 78 9.1.2 Životní prostředí .................................................................................................. 79 9.1.3 Dopravní a technická infrastruktura .................................................................... 80 9.1.4 Sociální oblast ...................................................................................................... 81 9.2 Probíhající projekty..................................................................................................... 81 8

9.2.1 Rekonstrukce náměstí Republiky ........................................................................ 81 9.2.2 Webové stránky města ......................................................................................... 81 9.2.3 Oprava silnic ....................................................................................................... 82 9.2.4 Volnočasový areál u Pilské nádrže ...................................................................... 82 9.3 Navrhnutí konkrétních projektů a řešení ................................................................... 83 9.3.1 Nové parcely ........................................................................................................ 85 9.3.2 Zbourání „brownfield“ – Bílý lev ........................................................................ 85 9.3.3 Naučná stezka ...................................................................................................... 85 9.3.4 Odbahnění Pilské nádrže ..................................................................................... 86 9.3.5 Výstavba obchodního domu na ulici Novoměstská ............................................. 86 9.3.6 Obchvat města...................................................................................................... 86 9.3.7 Dětská hřiště ........................................................................................................ 87 9.4 Akční plán města Žďár nad Sázavou .......................................................................... 87 10 DISKUZE VÝSLEDKŮ ................................................................................................ 88 11 ZÁVĚR .......................................................................................................................... 90 12 SUMARRY ..................................................................................................................... 92 13 SEZNAM LITERATURY ............................................................................................. 94 14 SEZNAM OBRÁZKŮ ................................................................................................... 98 15 SEZNAM GRAFŮ ......................................................................................................... 98 16 SEZNAM TABULEK .................................................................................................... 99 17 PŘÍLOHY ..................................................................................................................... 100

9

1 ÚVOD Diplomová práce se zabývá kvalitou života a udržitelným rozvojem města Žďár nad Sázavou. Tyto pojmy nemají příliš bohatou historii. Kvalita života je neustálený a široký pojem, je těžké ho přesně definovat. Naproti tomu udržitelný rozvoj je definován jasně. Řada dokumentů se zabývá jeho prosazováním. Odborníci tvrdí, že kvalita života a udržitelný rozvoj jdou spolu ruku v ruce. Pokud je na daném území trvale udržitelný rozvoj, kvalita života v této oblasti bude také dobrá. Kvalita života je dána úrovní tělesné a duševní činnosti a pracovní výkonnosti a úrovní tělesné, duševní a sociální pohody. Svým způsobem je ukazatel kvalita života chápán jako jakýsi protipól kvantitativních – ekonomických – ukazatelů, jak ostatně napovídá již sám název. Zkoumání kvality života je zaměřeno i na nemateriální stránku života – životní podmínky a situace. V posledních dvaceti letech se kvalita života stala nedílnou součástí všech vědních oborů. Původně politologický a ekonomický koncept získal místo také ve sféře společenských věd, jako je sociologie, psychologie, lékařství nebo pedagogika. Při pohledu na množství vědních oborů, které kvalitu života studují, je zřejmé, že definiční vymezení bude velmi obtížné. Pozornost byla v minulosti věnována především odstraňování a zmírňování útrap nemocných, chudých. V pozdější době byla zkoumána spokojenost s prací a životem a nyní je v zájmu měření a analýza pohody, kvalita života (štěstí). Lidé v dnešní době hodnotí kvalitu života spíše z ekonomického pohledu v podobě hrubého domácího produktu na obyvatele, cenou spotřebního koše apod. Některé nástroje kvality života jsou založeny na subjektivním prožívání vlastní situace člověka, existují i pokusy o měření a určitou objektivizaci vnějších charakteristik soch-ekonomického, ekologického či politického prostředí. Existuje mnoho přístupů, jak kvalitu života změřit. Měří se za pomocí různých modelů či ukazatelů. Měření na základě soustav ukazatelů mají určitě větší význam. Dokážou vyjádřit kvalitu života jedince, ale i například města či státu. K nejznámějšímu měření patří Index kvality života, který vznikl na základě Rozvojového programu Organizace spojených 10

národů (OSN). Hodnocení aspektů kvality života v souvislosti s otázkami regionálního rozvoje představuje v současnosti velice aktuální téma. Koncept kvality života zajímá veřejnou i politickou správu. Zájem je ze strany „laické“ i odborné veřejnosti. Česká republika je podle OSN velmi dobrým místem pro život. V roce 2010 se Česká republika umístila na 28. místě ze 169 zemí světa.

11

2 CÍL PRÁCE Diplomová práce bude zpracována na téma: „Analýza kvality života na území města Žďár nad Sázavou“. Hlavním cílem práce je vyhodnocení kvality života ve sledovaném území a následné návrhy opatření ke zlepšení kvality života. V literární rešerši budou vymezeny základní pojmy kvality života, jako je její historie, přístupy, metody měření a indikátory. Dále se práce bude zabývat pojmem udržitelný rozvoj, který s kvalitou života úzce souvisí a nastíní jejich společné vazby a souvislosti. Práce se bude zmiňovat také o prioritách udržitelného rozvoje a jeho indikátorech. Ve vlastní práci je nutné nejdříve charakterizovat město Žďár nad Sázavou a poté vytvořit jeho socioekonomickou a environmentální analýzu a následně navrhnout SWOT analýzu pro jednotlivé složky kvality života. Hlavní částí práce je na základě metodiky Mastercard, česká centra rozvoje zjistit postavení kvality života ve Žďáru nad Sázavou a následně porovnat s jiným městem v Kraji Vysočina, a to konkrétně s Jihlavou. V poslední řadě budou zpracovány dotazníky pro obyvatele města Žďár nad Sázavou a na základě jejich odpovědí a názorů na kvalitu životu ve městě doporučující návrhy řešení, které budou nejpřínosnějším cílem této práce. Hlavním motivem autora při výběru tématiky kvality života v daném městě je skutečnost, že autorka ve městě sama žije. Tento fakt přispívá k lepší analýze problematiky ve městě a zejména k návrhům opatření.

12

3 PŘEHLED PROBLEMATIKY 3.1 Udržitelný rozvoj a kvalita života Udržitelný rozvoj má hodně společného s kvalitou života. V nejjednodušším pojetí znamená udržitelný rozvoj jen ochranu životního prostředí. Součástí kvality života je jednoznačně životní prostředí a jeho ochrana. Návodů, jak pomoci životnímu prostředí, je mnoho. Jedním z nejznámějších je pravidlo 3R :  R – Reduce – omezuj  R – Reuse – používej znovu  R – Recykle – dávej znovu do cyklu (recykluj) Ekologové tvrdí, že dodržování tohoto pravidla je výhodné pro životní prostředí člověka i pro jeho finanční prostředky. (Kopřiva, 2011)

3.2 Vztah kvality života a udržitelného rozvoje Mezi koncepty kvality života a (trvale) udržitelného rozvoje můžeme sledovat podobnost, autoři Toušek a kol (2008) používají označení „kvalita a udržitelnost života“ namísto „kvalita života". Stala se jedním ze čtyř pilířů trvalé udržitelnosti. (Murgaš, 2012) Kvalita života s udržitelným rozvojem se dostala do popředí na přelomu milénia v souvislosti s nízkým oceněním sociálně-ekonomických aspektů trvale udržitelného rozvoje. „Kvalita života i udržitelný rozvoj mají společné odmítání ztotožnění kvality života s blahobytem a odmítání spotřeby jako smyslu lidského bytí.“ (Murgaš, 2012.) Podobu můžeme najít i v komplexnosti zájmu o nemateriální hodnoty. Podle Van Kamp a kol. (2003) je odlišnost kvality života a udržitelného života v tom, že kvalita života je orientovaná primárně na současnost a udržitelný rozvoj více na budoucnost. 13

Jiné práce uvádějí kvalitu života jako součást udržitelného rozvoje, jako jeden z jeho pilířů. Na místní úrovni se pracuje s termínem udržitelný rozvoj města či udržitelný rozvoj obce. V této dimenzi se oba názvy doplňují. Pokud chceme vyjádřit udržitelnost města či obce, musíme použít obdobné nástroje a faktory jako u hodnocení kvality života. Na místní úrovni je vztah udržitelného rozvoje a kvality života mnohem užší. Je zde jasnější spojitost mezi faktory jako bezpečí, zdraví, životní prostředí a kvalitou života obyvatel či udržitelným rozvojem komunity. (Pomališová, 2010) Podle Brundtlandové (1989) je to rozvoj, který zajistí potřeby současných generací, aniž by byly ohroženy potřeby generací budoucích a aniž by se to dělo na úkor jiných národů. Udržitelný rozvoj můžeme vymezit ve dvou rovinách a to v rovině časové, která vyjadřuje zodpovědnost a solidaritu mezi různými generacemi téhož společenství. Dále udržitelný rozvoj prostorový, charakterizující zodpovědnost a solidaritu mezi společenstvími sdílejícími prostor Země, kontinentů a regionů. Evropský parlament definuje udržitelný rozvoj jako „zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace“. (Stavební zákon, 2006) Udržitelný rozvoj území je podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu ve „ vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území, a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích“ (paragraf18, odstavec 1 Stavebního zákona). Tato vymezení udržitelného rozvoje jsou postavena na principu třech pilířů. A to na ekologickém, sociálním a ekonomickém. Někdy se uvádí i čtvrtý pilíř – kultura a další pilíř, kterým je správa veřejných věcí.

14

Tab. 1 :Vztah mezi kvalitou a udržitelností života KVALITA ŽIVOTA

UDRŽITELNOST ŽIVOTA

Multidimenzionální koncept

3-4 pilíře udržitelnosti

Vázána na jednotlivce

Vázána na celou společnost

Objektivní podmínky

Objektivní trendy

Subjektivní vnímání

Vztažena na budoucí generace

Vztažen na současné generace

Možno rozšířit na všechny živé organismy

Zdroj: Vlastní zpracování podle Duška, (2008)

3.3 Historie udržitelného rozvoje Pojem udržitelný rozvoj má kořeny v lesním hospodářství, kde se prapůvodní utilitární koncept („těžba musí být v rovnováze s rychlostí obnovy porostů“) neoklasické

ekologické

ekonomiky

a

pro

nové

transformoval do

celospolečenské

potřeby.

(Procházková, 2012) První zmínka o udržitelnosti hospodářského růstu byla v roce 1960 v zákládající listině Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Přibližně od této doby začali vědci diskutovat především o ekonomických aspektech problematiky rozvoje. Později začali zohledňovat dopady hospodářského růstu na životní prostředí. Významní v roli problematiky životního prostředí byli členové tzv. Římského klubu založeného v roce 1968. Římský klub zveřejnil zprávu „Meze růstu“ v roce 1978, která varovala před populačním pádem v důsledku znečištění životního prostředí, vyčerpání úrodnosti obdělávatelných půd a nedostupnosti energetických zdrojů. Myšlenku ekologicky přijatelného rozvoje podpořila i konference Organizace spojených národů. Tím se upřesňoval přístup k pozici, která je dnes označována za udržitelný rozvoj. (Baldwin, 1994)

15

Osmdesátá léta představovala zlom v přístupech Evropského společenství jako celku k problematice tvorby a ochrany životního prostředí. V té době se projevovaly dopady spalování fosilních paliv na stav životního prostředí, včetně kontaminace velkých evropských řek. Vznikl významný dokument tzv. primárního práva Evropských společenství – v Aktu o jednotné Evropě schváleném v roce 1986. Zde byla pozornost soustředěna ke společenství jako celku k odvrácení varující hrozby. Jako první začaly provádět opatření severské země jako je Norsko, Švédsko a Dánsko. Uvědomily si nutnost zavedení nezbytných opatření. V prostředí střední Evropy před rokem 1989 byla situace složitá. Až devadesátá a dvacátá léta přispěla k omezení znečištění ovzduší i vody. V roce 1991 byl v České republice zaveden zákon o životním prostředí (17/1992Sb.). (Zákon o životním prostředí, 1992) Roku 1992 se konala konference Organizace spojených národů o životním prostředí v brazilském městě Rio de Janeiro. Byly zde vyhlášeny zásady udržitelného rozvoje, a to 27 zásad, které jsou dodnes aktuální. Roku 1993 byl vyhlášen akční plán nazvaný „Směrem k udržitelnosti“. Představoval strategický program péče o životní prostředí pro devadesátá léta. Prioritou se stala opatření v sektorech průmyslu, dopravy, energetiky, zemědělství a cestovního ruchu. Velký význam měly také „Konvence o změně klimatu“ či „Konvence o biologické rozmanitosti“ (Agenda 21). Agenda 21 je rozčleněna do čtyřiceti kapitol a v jednotlivých sekcích je kladen důraz na boj s chudobou ve světě, posuzování dynamiky demografického růstu a podpora udržitelného rozvoje zemědělství a lidských sídel. (Mederly, 2004)

16

3.4 Udržitelný rozvoj území v rámci EU Otázky udržitelného rozvoje jsou stálou agendou EU. Východiskem udržitelného rozvoje je dokument Komise Evropských společenství. Dokument stanovuje cíle EU pro udržitelná sídla a systémy osídlení a pro zlepšení prostředí měst. V roce 2004 vstoupila Česká republika do Evropské unie a podílí se na dalších dokumentech souvisejících s udržitelným rozvojem. Patří sem například územní agenda EU, která reaguje na lisabonskou a gőteborskou strategii a vyjadřuje jejich územní rozměr. Dále Lisabonská smlouva ratifikovaná roku 2009, v níž se prosazují priority Územní agendy Evropské unie. V neposlední řadě také Strategie Evropa 2020, která si klade za cíl oživit hospodářský význam EU. Hlavní cíl je udržitelný a všeobecný růst s výraznější koordinací národních rozvojových politik s politikou EU. Hlavní priority jsou:  zvýšit zaměstnanost v ekonomicky aktivním věku na alespoň 75 % ze současných 69 %,  dosáhnout 3% podílu investic do výzkumu a vývoje zlepšením podmínek pro soukromé investory,  snížit emise skleníkových plynů alespoň o 20 % ve srovnání s rokem 1990; zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie na konečné energetické spotřebě na 20 % a dosáhnout 20% snížení energetické náročnosti,  snížit podíl žáků, kteří předčasně ukončují školní docházku na 10 % ze současných 15 % a zvýšit počet absolventů terciárního vzdělávání ve věku 30-34 roků ze současných 31 % na alespoň 40 %,  snížit podíl Evropanů žijících pod hranicí chudoby o 25 %, což znamená vyvést 20 miliónů lidí z chudoby. (Nováček, 2011)

17

První strategie udržitelného rozvoje byla EU přijata v roce 2001. Navazuje na ni strategie EU z roku 2006. Vymezuje sedm klíčových oblastí. První z nich je „změna klimatu a čistá energie“.

Cílem

je

minimalizovat

změnu

klimatu,

náklady,

které

vyvolává,

a její negativní efekty na společnost a životní prostředí. Druhou oblastí strategie je „udržitelná doprava“. Za cíl má oddělit ekonomický růst od růstu dopravy, snížit nepříznivé dopady na životní prostřední a omezit emise skleníkových plynů při dopravě na úroveň, která minimalizuje škody pro zdraví obyvatel. Dále „udržitelná spotřeba a výroba“, kde jde především o podporu udržitelných spotřebních zvyklostí výrobních metod. Patří sem i „podpora ekologického zemědělství a mezinárodního obchodu založeného na spravedlivém přístupu“, resp. na nediskriminaci výrobců. Pátá oblast je „veřejné zdraví“, kde smyslem je podporovat veřejné zdravotnictví, které je založené na rovných podmínkách pro všechny. S tím souvisí i prevence zdraví, boj proti výskytu chronických onemocnění v důsledku špatného životního stylu, zvláště u sociálně slabých skupin obyvatelstva. Předposlední oblast tvoří „sociální začlenění“, demografie a migrace, tato opatření se zaměřují na sociální začlenění jedinců do společnosti. Nástrojem je podpora solidarity mezi generacemi. Řadí se sem i modernizace sociální ochrany vzhledem k demografickým změnám, zvyšování zaměstnanosti žen a pracovníků vyšších věkových kategorií, integrace imigrantů a jejich rodin do společnosti a snižování negativních dopadů globalizace na pracovníky a jejich rodiny. Poslední oblastí je „globální chudoba a výzvy udržitelného rozvoje“. Cílem je podporovat udržitelný rozvoj v celosvětovém měřítku a zajistit vnitřní a vnější politiku EU v souladu s globálním udržitelným rozvojem.

18

3.5 Strategie udržitelného rozvoje v ČR V České republice je trvale udržitelný rozvoj zakotven od roku 1992 v zákonu číslo 17/1992 Sb., o životním prostředí. Strategie udržitelného rozvoje České republiky byla přijata roku 2004 a vycházela ze zahraničních strategických dokumentů. V současné době se řídíme strategií z roku 2010, která vychází ze strategie roku 2004. Strategický rámec se zaměřuje na hlavní cíle tzv. prioritní osy, které se člení do dílčích cílů (priorit), ze kterých vystupují jednotlivé podcíle. Dokument obsahuje samostatnou prioritní osu Rozvoj území. Česká republika obdobně jako Strategie EU má také strategii, vymezené prioritní oblasti, hlavní cíle a nástroje k jejich dosažení. Základním bodem je minimalizovat prostor pro vznik nerovnováhy mezi ekonomickým, sociálním a environmentálním pilířem. Další z úkolů je upozorňovat na překážky udržitelného rozvoje a navrhovat opatření ke zmírnění negativních dopadů. Strategie se řídí řadou principů, z nichž je nejdůležitější úcta k lidskému životu a k přírodě, k civilizačním a kulturním hodnotám. Dalšími principy jsou soudržnost a solidarita, rovné příležitosti, pozitivní ekonomická stimulace a subsidiarita. Koncepce udržitelného rozvoje je založena na zásadách tzv. mezigenerační solidarity zdůrazňujících, že se environmentální politika neuskutečňuje pouze v zájmu stávajících, nýbrž i budoucích generací. (Maier, 2012)

3.6 Indikátory udržitelného rozvoje Častým přístupem pro hodnocení udržitelného rozvoje jsou indikátory. Jsou to měřitelné ukazatele, které jednoduchým způsobem přibližují často složité a komplexní jevy. Existují sady indikátorů udržitelného rozvoje na mezinárodní úrovni (např. Indikátory udržitelného rozvoje OECD), národní úrovni (Indikátory strategie udržitelného rozvoje ČR), úrovni regionální či místní.

19

3.7 Pojem „kvalita života“ Je velice těžké přesně definovat pojem „kvalita života“. Je multidimenzionální, z hlediska jednotlivce těžko uchopitelný. Jeho součástí je hledání klíčových faktorů bytí. Ke zkoumání slouží materiální, psychologické, sociální a duchovní podmínky pro spokojený a šťastný život člověka. (Kopřiva, 2011) Podle Rapleyho (2003) kvalita života směřuje k sociálnímu charakteru, kam můžeme řadit zejména spokojenost se životem, štěstí, blahobyt, prosperitu, nízkou nezaměstnanost, vysoký hrubý domácí produkt (HDP) a další. Potůček (2002) kvalitu života chápe „jako široký koncept popisující objektivní životní situaci

lidí

a

současně

jejich

subjektivní

vnímání

této

situace.

Jde

o multidimenzionální kategorii zahrnující všechny podstatné charakteristiky individuálního lidského života, vztahující se k celkové úrovni osobní pohody jednotlivců, žijících ve společnosti. Prudký a kolektiv (2009) považují kvalitu života za „kritérium úspěšnosti vývoje společnosti“. Kvalita života je vždy myšlena jako kvalita života lidí. Život je chápán nejen jako biologická kvalita, ale také jako kvalita života v oblasti sociální, emotivní atd. O kvalitě života lze mluvit tam, kde má člověk naplněné základní potřeby ve smyslu pyramidy potřeb Abrahama Maslowa. Má tedy zajištěné jídlo, bydlení, osobní bezpečnost. Pod textem je uvedeno schéma Maslowovy pyramidy potřeb s jednotlivými kategoriemi.

20

Obr. 1: Maslowova pyramida potřeb (Zdroj: Vlastní zpracování podle Maslowa)

3.8 Historický vývoj kvality života Pojem kvalita života zmínil poprvé ve své práci Pigou v roce 1920. Zabýval se ekonomií a sociálním zabezpečením. Předmětem výzkumu byl dopad státní podpory pro sociálně slabé na jejich život. V 60. letech 20. století byl pojem kvality života uveden do politiky americkými prezidenty J. F. Kennedym a L. B. Johnsonem, ve druhém případě v programech „The Great Society“ a „ The Beautiful America“. Programy měly za cíl oprostit se od tvrdého „boje o život“ a všeobecné nejistoty. (Vaďurová, 2005)

21

V Evropě se pojem o kvalitě života objevil v programu Římského klubu. Jednou z významných aktivit Římského klubu bylo programové zvyšování životní úrovně lidí a jejich kvality života. (Halečka, 2001) Hlavním problémem bylo sestavení indikátorů skutečné kvality života. Časopis „Zkoumání sociálních indikátorů“ (Social Indicators Research), který od roku 1974 vycházel v USA a Nizozemí vypracoval přehled základních pohledů na kvalitu života. Problematika kvality života se dostala do popředí ze dvou příčin:  ekonomický růst vytváří pro občany možnost bez obav uspokojovat materiální potřeby,  zároveň se objevuje dopad tohoto ekonomického růstu, který sebou přináší ohrožení zdraví a lidské existence. První faktory ovlivňující kvalitu života uvedl W. Forrester – zabezpečení potravin; finance zabezpečující životní standard; stav znečištění životního prostředí a další. Vymezení roku 1961 upřesnila OSN, kdy přijala 12 faktorů jako „ podmínky života“. Mezi faktory patří: stav ochrany zdraví, životní prostředky, vzdělání, pracovní podmínky, stav zaměstnanosti, uspokojování potřeb a zásoby, doprava a komunikace, byty a jejich výstavba, odpočinek a zábava, oblékání, sociální jistoty, osobní svoboda. Od 70. let 20. století do současnosti se vedou diskuze o nejednotnosti znaků ve stanovení indikátorů pro měření QOL (kvality života). (Vaďurová, 2005)

3.9 Hlediska kvality života Podle Džuky (2005) je možné ke kvalitě života přistupovat ze dvou hledisek, subjektivního a objektivního. Objektivní kvalita života sleduje materiální zabezpečení, sociální podmínky života, sociální status a fyzické zdraví. Objektivní hledisko se tedy zaměřuje na vnější podmínky prostředí, které jsou součástí a přispívají ke kvalitě života. Získání dat se nejčastěji provádí pomocí kvantitativních sociologických a statistických šetření, kde 22

výstupem je řada ukazatelů a faktů. Naopak subjektivní kvalita života řeší jedincovo vnímání svého postavení ve společnosti v kontextu kultury. Data pro analýzu se v tomto případě získají prostřednictvím rozhovorů, pozorování, analýzou dokumentů nebo audio či videozáznamy. Kvalita života se netýká jen jednotlivce. Průzkumy řeší, zda je lepší život v Americe, Evropě nebo Asii. S kvalitou života je spojen různý rozsah pojmu „člověk“. Jak již bylo řečeno, kvalitu života můžeme zkoumat z pohledu jednotlivce, ale také dvojice lidí – např. v manželství, ve vztahu nadřízený – podřízený. Můžeme mluvit o kvalitě života v souvislosti se skupinou lidí např. jako rodiny, třídy, sportovního družstva nebo o lidech na určitém území, ve státě nebo kontinentu. (Křivohlavý, 2004) Mezi

nejpřednější

zájemce

o

tuto

disciplínu

patří

zejména

psychologové

a sociologové. Dříve se kvalita života spojovala hlavně se zdravím člověka, s čímž souviselo zmírňování chorob nemocných. Postupem času přecházela kvalita života od zdraví ke štěstí, tzn. spokojenost s životem. V současnosti se hodnotí kvalita života z pohledu ekonomického, kde je sledován ukazatel jako např. hrubý domácí produkt. Hodnota peněz hraje významnou roli a v mnoha kulturách je právě kvalita života přepočítávána na množství materiálních statků. (Pomališová a kol., 2010)

3.10 Přístupy ke kvalitě života Můžeme rozlišit hned několik přístupů ke kvalitě života:  Psychologický přístup - psychologickým přístupem se rozumí prožívání, myšlení a hodnocení člověka, jeho potřeby a přání, sebehodnocení, seberealizace a další. Přístup používá termín „well-being“ neboli spokojenost, pohoda. (Vavroušek, 1994)  Sociologický přístup - v tomto pojetí se musíme zaměřit na způsob života a životní styl, které přímo s kvalitou života souvisí. Životní úroveň je tedy určena příjmy lidí a vyjadřuje především ekonomické a materiální podmínky. Pojem způsob života charakterizuje způsob života člověka jako celek a zachycuje jeho charakter, obsah 23

a strukturu. Dále životní styl představuje souhrn životních zvyků, obyčejů, celkovou stylizaci. (Jandourek, 2001)  Ekologický a environmentální přístup - život v příznivém životním prostředí je jedním ze základních práv. Ekologicko-environmentální podmínky přímo ovlivňují život člověka. V současné době narůstá jejich aktuálnost vlivem ekologických problémů a hrozící ekologické krize. Pro lepší kvalitu života je nutno změn technologických i sociálních. Ekologové mají ten názor, že globální katastrofě lze zabránit jen tehdy, pokud se obyvatelé vyspělých zemí postaví proti konzumní společnosti a vrátí se ke skromnějšímu způsobu života podle trvale udržitelného rozvoje.(Giddens, 1999)  Zdravotní přístup - zdraví patří mezi nejdůležitější věci v životě každého člověka. Světová zdravotnická organizace (WHO) definuje zdraví jako „stav kompletní fyzické, mentální a sociální pohody, a nesestává se jen z absence nemoci nebo vady“. Nejčastějším ukazatelem zdraví pro kvalitu života je střední délka života neboli naděje dožití, tzn. předpokládaný věk, jehož dosahuje daná populace. Tento demografický ukazatel vystihuje všechny vlivy, které zdraví ovlivňují. V zemích, kde se lidé dožívají vysokého věku, je kvalita života na vysoké úrovni. (Rapley, 2003)  Náboženský přístup - pro většinu věřících je smyslem jejich života náboženství. Odvíjí se tím jejich pohled na kvalitu života. Tvrdí, že kvalita života je rozporuplná, málo akceptovatelná či dokonce nepřijatelná. Myslí si, že představy o kvalitě života založené na finančním zajištění zatemňují posvátnost života. (Křivohlavý, 2001)  Filozofický přístup - filozofové se snaží hledat odpověď na otázky dobra a zla. Zabývají se myšlenkami o smysluplnosti života. Každý jedinec si stanoví nějaký nadřazený cíl, a pak jsou tyto cíle ukazateli smysluplnosti života a dávají odpověď na otázku, co smysl má a co naopak ne. (Křivohlavý, 2001)

24

3.11 Rozsah pojetí kvality života Vedle přístupů ke kvalitě života lze podle Engela a Bergsmana (2005) zkoumat kvalitu života ve 3 oblastech:  Makro-rovina – na této úrovni se jedná o kvalitu života velkých společenských celků, např. dané země, kontinentu. Problematika kvality života se v tomto pojetí stává součástí politických úvah, např. boj s terorismem, hladomor, epidemie apod.  Mezo-rovina – jedná se o měření v malých sociálních skupinách, např. podniku, škole, nemocnici. Do popředí vystupuje vedle morální hodnoty života také vzájemné vztahy mezi lidmi, sdílení hodnot, uspokojování základních potřeb.  Personální rovina – v popředí zájmu stojí jednotlivec. Při hodnocení kvality života zde zvažujeme subjektivní hodnocení zdravotního stavu, bolesti, spokojenosti apod.

3.12 Modely kvality života Odborníci se shodují, že pojem kvalita života nemá ucelenou definici, ale podstata vychází z tzv. Maslowovy hierarchie potřeb, ve které je naplnění základních fyziologických potřeb člověka (spánek) podmínkou pro splnění méně základních potřeb (bezpečí). Kvalita života je vnímána jako uspokojování potřeb člověka a jeho cílů. V momentě, kdy uspokojíme základní potřeby, pozornost se zaměří na potřeby vyšší. Existuje mnoho teoretických konceptů, které mají za úkol komplexně popsat a vystihnout kvalitu života. (Engel a Bergsman, 2005)

25

3.12.1 Model kvality života centra pro podporu zdraví Jeden z nejznámějších modelů kvality života je model vyvinutý Centrem pro podporu zdraví, která je součástí torontské univerzity v Kanadě. Je to vícerozměrný model, který vychází z toho, že zkoumání celku má větší význam než zkoumání jednotlivých částí. Tvoří ji tři základní domény a devět dílčích domén. Skutečná kvalita života je pak otázka pro jednotlivce, záleží jaký význam pro něj doména má a v jakém rozsahu dochází naplnění v životě. Schéma kvality života centra pro podporu zdraví je zobrazeno níže. (Payne, 2005)

Obr. 2: Model kvality života Centra pro podporu zdraví (Zdroj: The quality of life model, University Toronto, Canada, 2009)

26

3.12.2. Model kvality života podle Veenhovena Dalším známým modelem je model kvality života podle sociologa Veenhovena, který rozdělil kvalitu života na čtyři typy (viz schéma).

Obr 3: Model kvality života podle Veenhovena (Zdroj: Vennhoven, R . The four qualities of life : Ordering concepts and measures of the good life.) 1. kvadrant vyjadřuje ekologické, sociální, ekonomické a kulturní podmínky, které studuje ekologie, architektura, sociologie a sociálně-politické vědy,

2. kvadrant představuje fyzické a duševní zdraví, znalosti, schopnosti a umění života a je předmětem zájmu lékařství, psychologie a pedagogiky,

3. kvadrant zahrnuje vnější užitečnost člověka pro jeho blízké okolí, pro společnost a jeho vnitřní cenu v morálním vývoji, dokonalosti a je předmětem zájmu filosofie,

4. kvadrant představuje pojetí kvality života, které je aplikováno ve vědách o člověku, v medicíně a vytváří vlastní metodologické postupy, zahrnuje hodnocení spokojenosti s jednotlivými životními oblastmi a celkové spokojenosti se životem. 27

3.12.3 Teoretický model kvality života, životních sfér a jejich dimenzí ŽIVOTNÍ SFÉRY

Globální

Vnější

Interpersonální

DIMENZE

KONKRÉTNÍ PŘÍKLADY

Makroprostředí

Čisté životní prostředí

Lidská práva

Demokratická práva

Sociální politika

Kultura

Práce

Zaměstnání

Ekonomika

Příjmy

Bydlení

Způsob bydlení

Rodina

Struktura a fungování

Přátelé

sociálních vztahů

Širší okolí

Osobní

Somatická

Vývoj, zrání, sebepojetí,

Psychologická

sebeúcta, smysl bytí

Spirituální

Obr. 4: Teoretický model kvality života, životních sfér a jejich dimenzí (Zdroj:Mareš, 2006)

28

3.12.4 Model kvality života kanadských ozbrojených sil V praxi jsou často využívány modely, které jsou nejjednodušší. Mezi jednoduché modely patří model, který využívají kanadské ozbrojené síly v práci s lidskými zdroji. Model tvoří pět základních domén, které jsou systematicky monitorovány. Model je zobrazen níže.

Zdraví

Rodina a

Volný čas a

sociální život

osobní rozvoj Kvalita života (QOL)

Bydliště,

Práce a profesní

komunita, okolí

rozvoj

Obr. 5: Model kvality života kanadských ozbrojených sil (Zdroj: Vlastní zpracování podle Review of Quality of Life Project Management. Chief Review Services, Canada 2004)

29

3.12.5 Model kvality života o stavu životního prostředí Dalším možným nástrojem pro hodnocení kvality života na místní úrovni či jen jednu její část (životní prostředí), jež je pro kvalitní život obyvatel rozhodující, jsou zprávy o stavu životního prostředí daného území. Nejčastěji to jsou zprávy na národní úrovni. Je to především z toho důvodu, že zde nejlépe funguje sběr, shromažďování a prezentování dat o složkách životního prostředí. (Pomališová, 2010)

3.13 Metody měření kvality života Podle Křivohlavého, J. (2001) se měření kvality života dělí na tři skupiny:  objektivní metody – rozhodují externí kritéria v hodnocení kvality života,  subjektivní metody – rozhodují interní kritéria v hodnocení kvality života,  smíšené metody – kombinace metody objektivní a subjektivní. 3.13.1 Objektivní metody pro určení kvality života Do této oblasti patří metody spojené se zdravotním stavem pacienta. Je to nejběžnější hodnocení kvality života druhou osobou. K nejznámějším metodám řadíme APACHE II. Tato metoda zkoumá celkový stav pacienta ryze fyziologickými a patofyziologickými kritérii. 3.13.2 Subjektivní metody pro určení kvality života V těchto metodách hodnotí kvalitu života sama daná osoba. Nejrozšířenějším metodologickým východiskem k diagnostikování kvality života je SEIQol – Schedule for the Evaluation of Individual Quality of Life (Program hodnocení individuálně chápané kvality života). U této metody se využívá strukturovaný rozhovor. Určená osoba je požádána, aby uvedla pět životních cílů, které jsou po ni v tu chvíli nejdůležitější. U každého cíle se pak uvádí míra uspokojení dané osoby. 30

3.13.3 Smíšené metody zjišťování kvality života Mezi tyto metody můžeme zahrnout MANSA (Manchester Short Assessement of Quality of Life – krátký způsob hodnocení kvality života vypracovaný univerzitou v Manchesteru). V tomto rámci je zpracována metodika LSS (Life Satisfaction Scale – škála spokojenosti). Je to měření kvality života, kdy se nehodnotí pouze spokojenost se životem, ale i spokojenost s řadou stanovených dimenzí života. U metody MANSA jde především o:  vlastní zdravotní stav, 

sebepojetí,



sociální vztahy,



rodinné vztahy,



bezpečnostní situace,



právní stav,



životní prostředí,



finanční situaci,



náboženství (víru),



účast na aktivitách volného času,



zaměstnání - práci (školu).

31

3.14 Indikátory kvality života Pro účely měření kvality života se hodí termín indikátory, který se snaží tento fenomén zachytit, avšak nestanovuje příčiny. Indikátor je ukazatel, který vyjadřuje stav k určitému datu nebo průměrný údaj za časové období. Souhrnným vyjádřením kvality života je Index kvality života. (Murgaš, 2012). Tradiční

přístupy

měřící

kvalitu

života

se

zaměřují

na

zdroje,

které

jsou

k dispozici, tzn. jejich příjem a majetek. Tyto údaje jsou kvantitativními indikátory, které odrážejí životní úroveň. Co ale chybí, jsou nepeněžní položky, které využívají kvalitu života jako ukazatel udržitelného rozvoje. Některé země se snaží sociální, kulturní a environmentální aspekty kvality života zařadit do svých měření.(Hák, T. a kol.; 2010) Indikátory, které se nejčastěji vyskytují v oblasti měření kvality života, jsou na mezinárodní, národní i lokální úrovni. Indikátory jsou následující:  vzdělání – náklady na žáka, možnost uplatnění absolventů škol na trhu práce,  osobní aktivity – rovné příležitosti v zaměstnání, dostupnost dopravy a její cena,  osobní vliv na politiku a vládnutí – existence nezávislého soudnictví,  sociální vazby – míra zapojení na pracovišti, míra podpory přátel,  environmentální podmínky – míra hluku, přístup k informacím o životním prostředí,  absence jistoty / nejistoty – míra přistoupení na krácení platu.

32

3.15 Hodnocení kvality života v zahraničí 3.15.1 Mercer - průzkum kvality života Tato metoda se zaměřuje na kvalitu života v jednotlivých městech po celém světě. Každoroční průzkum provádí společnost Mercer Human Resource Consulting. Cílem metody je snaha odpoutat se od subjektivních prožitků člověka a spíše objektivizovat vnější socio-ekonomické, ekologické či politické prostředí. V následující tabulce je pořadí měst podle Mercer. Česká republika se v roce 2012 umístila na 71. místě. Hodnocení je založeno na 39 kritériích kvality života, která jsou seskupena v následujících kategoriích:  politické a sociální prostředí (politická stabilita, kriminalita aj.),  ekonomické prostředí (měnové regulace, bankovní služby aj.),  socio-kulturní prostředí (cenzura, omezování osobní svobody aj.),  zdraví (lékařské služby, infekční nemoci, znečištění ovzduší aj.),  školství a vzdělávání (úroveň a dostupnost škol aj.),  veřejné služby a doprava (elektřina, voda, veřejná doprava aj.),  rekreace (restaurace, divadla, kina, sport aj.),  konzumní zboží (dostupnost jídla a zboží denní spotřeby aj.),  přírodní prostředí (klima, výsledky přírodních katastrof aj.). (Pomališová, 2010)

33

Tab. 2 : Mercer index kvality života vybraných měst (2012) POŘADÍ

MĚSTO

STÁT

1.

Vídeň

Rakousko

2.

Curych

Švýcarsko

3.

Ženeva

Švýcarsko

4.

Vancouver

Kanada

4.

Auckland

Nový Zéland

49.

New York

USA

71.

Praha

ČR

183.

Minsk

Bělorusko

221.

Bagdád

Irák

Zdroj: Vlastní zpracování podle MERCER, Quality of living report, 2012 3.15.2 Index lidského rozvoje OSN každoročně zpracovává Index lidského rozvoje - HDI, který je zaměřen na kvalitu života v jednotlivých státech. Index HDI vznikl v roce 1990 za velké pomoci pákistánského ekonoma Mahbuba ul Haqa a Amartya Seny, pozdějšího nositele Nobelovy ceny za ekonomii, a byl vytvořen Rozvojovým programem OSN. (Hajdová, 2008) Patří k nejznámějším a je počítán z řady kategorií. Základní jsou tři kategorie faktorů: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. Faktor lidského zdraví je vyjádřen jako průměrná očekávaná délka života při narození. Úroveň vzdělanosti se stanoví jako podíl gramotného obyvatelstva z příslušné věkové skupiny navštěvující školy prvního, druhého a třetího stupně. Hmotná životní úroveň je vyjádřena pomocí hrubého domácího produktu na osobu v USD, který je přepočítán na paritu kupní síly. Index lidského rozvoje se každoročně zveřejňuje ve statistické publikaci „Zpráva o lidském rozvoji“ V tabulce č. 2 jsou příklady umístění států s ČR na 28. místě. Pod tabulkou je znázorněna mapa s indexem lidského rozvoje pro rok 2012. (Pomališová, 2010)

34

Tab. 3.: Index lidského rozvoje (HDI) vybraných států (2012) POŘADÍ

MĚSTO

HDI

1.

Norsko

0,955

2.

Austrálie

0,938

3.

USA

0,937

12.

Korea

0,909

28.

ČR

0,873

47.

Chorvatsko

0,805

101.

Čína

0,699

121.

Jižní Afrika

0,629

Zdroj: Vlastní zpracování podle Human development report, 2012

Obr. 6: Index lidského rozvoje (2012) (Zdroj: Human development reports 2012)

35

3.15.3 Index kvality života Je zkoumán celkem ve 194 zemích světa. Index vychází z 9 kategorií a každá kategorie tvoří určitou procentuální část celkového skóre, které nabývá hodnot od 0 (nejhorší) do 100 (nejlepší):  náklady na život (15 %),  volný čas a kultura (10 %),  ekonomika (15 %),  životní prostředí (15 %),  svoboda (10 %),  zdraví (10 %),  infrastruktura (10 %),  bezpečnost (10 %),  klima.

Žebříček kvality života vydává organizace International Living s cílem zhodnotit místa na Zemi a zjistit, jaké místo je dobré pro život. V roce 2010 České republice náleželo 24. místo se skóre 73. (Pomališová, 2010)

36

Obr. 7: Index kvality života vybraných států (2010) (Zdroj: Kopřiva, 2011) 3.15.4 Index šťastné planety Nový indikátor, který se pokouší měřit kvalitu života ve vztahu k životnímu prostředí, je index šťastné planety (HPI, Happy Planet Index). Je to index, který kombinuje kvalitu lidského života a efektivitu využití životního prostředí. Státy, které se umístily na špičce seznamu, jsou země, které pro zajištění spokojeného života obyvatel spotřebovávají nejméně přírodních zdrojů. Vysoká spotřeba přírodních zdrojů nemusí nutně přinést štěstí obyvatelům. Index navrhla britská nadace New Economic Foundation (NEF). Nadace byla založena roku 1986. HPI byl poprvé publikován roku 2006 s cílem představit indikátor lidského blahobytu, který by byl vztažený k využitým zdrojům a k zatížení přírody. HPI vybraných států je v tabulce č. 3 pod textem. Česká republika se v roce 2012 umístila na 92. místě. Index šťastné planety se počítá podle následující rovnice: HPI = očekávaná délka života x životní spokojenost / ekologická stopa 37

Tab. 4: Happy Planet Index (HPI) vybraných států z roku 2012

Pořadí

Země

1.

Kostarika

2.

Očekávaná délka života

HPI

Životní spokojenost

Ekologická stopa

64

79,3

7,3

2,5

Vietnam

60,4

5,8

75,2

1,4

3.

Kolumbie

59,8

6,4

73,7

1,8

41.

Velká Británie

47,9

7

80,2

4,7

50.

Francie

46,5

6,8

81,5

4,9

60.

Čína

44,7

4,7

73,5

2,1

71.

Polsko

42,6

5,8

76,1

3,9

92.

Česká republika

39,4

6,2

77,7

5,3

105.

USA

37,3

7,2

78,5

7,2

151.

Botswana

22,6

3,6

53,2

2,8

Zdroj: Vlastní zpracování podle The happy planet index, 2012

38

Na následujícím obrázku jsou dobře vidět regiony s dobrým a špatným HPI. Nejlépe si vede Latinská Amerika a Jižní Amerika. Naopak nejhůře na tom je Afrika a také USA, které mají jednu z nejhorších ekologických stop. Mezi země, které ve velkém zatěžují životní prostředí, patří ještě Kuvajt nebo Spojené arabské emiráty.

Obr 8: Index šťastné planety ve světě v roce 2012 (Zdroj: Happy Planet Index 2012, New Economics Foundation)

nejlepší hodnocení, všechny složky dobré 2 složky dobré, 1 středně dobrá 1 složka dobrá, 2 středně dobré 3 složky středně dobré 1 složka špatná 2 složky špatné 39

3.16 Měření kvality života v České republice Měření kvality života v České republice na regionální úrovni se provádí dvojím způsobem: vypracováním Regionálního indexu kvality a Regionálního indexu kvality života v krajích. (Murgaš, 2007) 3.16.1 Regionální index kvality života Regionální index kvality a udržitelnosti života byl zpracován v rámci publikace „Průvodce krajinou priorit pro Českou republiku“. (Potůček et.al.,2002) Je tvořen čtyřmi doménami a dvanácti indikátory:  společensko-politická oblast. Indikátory domény: a) mezinárodní postavení ČR, b) vnitřní bezpečností a politicko-společenská situace,  sociální oblast. Indikátory domény: a) demografický vývoj, b) životní úroveň obyvatel, c) zdravotní stav obyvatel a zdravotní péče, d) vzdělání, věda a výzkum e) přístup k informacím, informatizace,  ekonomická oblast. Indikátory domény: a) výkonnost ekonomiky a ekonomický rozvoj, b) zadluženost a saldo ekonomiky, c) vybrané ekonomické indikátory,  environmentální oblast. Indikátory domény: d) spotřeba přírodních zdrojů, ekoefektivita, e) kvalita životního prostředí. (Murgaš, 2012)

40

3.16.2 Regionální index kvality života v krajích ČR Index je určen třemi doménami a osmi indikátory, které jsou dále tvořeny třiceti devíti proměnnými.  (A) Předpoklady pro dlouhý a zdravý život. Indikátory domény: a) demografické předpoklady, b) zdraví a bezpečnost obyvatelstva, c) kvalita životního prostředí,  (B) Předpoklady pro tvořivý život s dostatečným vzděláním. Indikátory domény a) úroveň školství a vzdělanost obyvatel, b) rodina a sociální soudržnost, c) práce a možnosti společenského uplatnění,  (C) Předpoklady pro přiměřenou životní úroveň. Indikátory domény: a) ekonomická výkonnost regionu, b) sociální status obyvatel. (Murgaš, 2012)

3.16.3 Studie „Místo pro život“ Dalším projektem pro určení kvality života je studie „Místo pro život“. Je to srovnávací výzkum, který mapuje kvalitu života obyvatel v regionech České republiky. Vyhodnocuje úroveň životních podmínek v jednotlivých krajích, sleduje je v dlouhodobém horizontu a iniciuje společenskou diskusi o hodnotách, které obyvatelé České republiky vyznávají. Princip hodnocení se opírá o tři hlavní pilíře. Objektivní kritéria získaná z nezávislých zdrojů, názory kolegia a průzkum prováděný mezi 1400 obyvateli všech regionů. Kraje se hodnotí z pohledu 54 kritérií, která jsou rozdělena do následujících osmi oblastí: péče o děti a vzdělávání, zdravotnictví a sociální sféra, pracovní podmínky a kupní síla, volnočasové aktivity a turismus, rozvoj infrastruktury, bezpečnost, občanská společnost a tolerantnost, ekologie a příroda. Na základě dotazníkového šetření se sestaví hodnotový žebříček (průměrná procentní váha pro každou oblast), který pomáhá najít studie Místo pro život. (Místo pro život, 2013)

41

3.16.4 Mastercard česká centra rozvoje Měřením kvality života v největších českých městech (podle počtu obyvatel) se od roku 2008 zabývá společnost MasterCard Europe. Studii s názvem „MasterCard, česká centra rozvoje“ vypracovává tým odborníků z Vysoké školy ekonomické v Praze. Projekt MasterCard, česká centra rozvoje se od roku 2008 zabývá ekonomickou situací v České republice a přináší veřejnosti odborně vyhodnocené informace o stavu české ekonomiky. V roce 2010 byla studie zaměřena na analýzu a srovnání sociální, ekonomické a environmentální situace v padesáti největších městech republiky dle počtu obyvatel. Metodika z tohoto roku bude ve vlastní práci aplikována na město Žďár nad Sázavou a dále bude srovnáno s městem Jihlava, jakožto krajským městem v Kraji Vysočina. Pro hodnocení bude využito 10 ukazatelů rozdělených do 3 oblastí. Mezi sledované faktory byla zahrnuta aktuálně diskutovaná témata, například míra nezaměstnanosti, kvalita zdravotní péče či kriminalita v daných městech. Níže je znázorněna tabulka, která zaznamenává sociální situaci ve městech České republiky s přirazenými indexními body. (Mastercard, 2010)

42

Obr. 9: Kvalita života vybraných měst ČR 2010 (Zdroj: Kopřiva, 2011) Z tabulky výše vidíme pořadí a hodnocení jednotlivých měst České republiky. Městem s nejlepší sociální situací je Hradec Králové. Mezi nejhůře umístěná města můžeme zařadit Litvínov nebo Most. Kvalita života v dotčeném území má vliv na spokojenost občanů a ovlivňuje růst a rozvoj regionu. Mění se v čase, stejně jako se mění velikost rozdílů mezi regiony. (Nováček, 2011)

43

4 METODIKA Při tvoření diplomové práce je využito několika metod. Prvním krokem při zpracování práce byl výběr vhodné literatury zejména českých autorů i některých autorů zahraničních. Také je nezbytná práce s odbornými články na internetu. Dále bylo využito sekundárních dat zejména z Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Na základě podkladů byla vypracována první část práce – tedy literární rešerše. V literárním přehledu jsou vymezeny základní pojmy týkající se kvality života jako například historický vývoj, přístupy ke kvalitě života, modely, metody měření, indikátory. Kvalita života také úzce souvisí s udržitelným rozvojem, v práci jsou uvedeny podobnosti a rozdílnosti těchto dvou pojmů, dále také popsán udržitelný rozvoj území v rámci Evropské unie a v rámci České republiky a v neposlední řadě i historický vývoj udržitelného rozvoje. Při popisování historie a uvádění historických a statistických dat je využito metody přímé, která spočívá v získávání faktů z pramene, ve kterém jsou přímo uvedeny údaje o nich. Metodou nepřímou se pak označuje vyvozování důsledků z faktu získaných jak z odborné literatury, tak z vlastního zkoumání. Tato metoda byla použita při zpracování dotazníkového šetření, které je součástí vlastní práce. Ve vlastní práci je využita SWOT analýza. Podle Dědiny a Cejnara (2005) je SWOT analýza

standardní

metoda

používaná

k

prezentaci

analytických

poznatků

o nejrůznějších objektech zkoumání. Cílem analýzy je zjistit současný stav daného objektu, jeho zdroje a možnosti do budoucna. Metoda spočívá v ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou rozděleny do čtyř skupin. Zahrnuje silné (strenght) a slabé (weaknesses) stránky, které jsou vnitřní stránky organizace, dále příležitosti (opportunities) a hrozby (threats) jako vlastnosti vnějšího prostředí, kterým bude objekt vystaven. Při sestavování SWOT analýzy se vychází především z výsledku průzkumu mezi obyvateli, mládeží, podnikateli a dalšími subjekty působícími ve městě.

44

SWOT analýza je využita při doporučených opatřeních týkajících se zlepšení kvality života ve městě. Na základě dotazníkového šetření a strategického plánu rozvoje města se vytvořily 3 SWOT analýzy, které se zaměřují na složky kvality života, zejména na její sociální, ekonomickou a environmentální část. Ve vlastní práci je dále podrobně popsána socioekonomická a environmentální situace města nebo také profil města. Situační analýza popisuje ekonomickou, sociální a demografickou situaci, dále také stav přírody a krajiny i dalších faktorů, které ovlivňují život ve městě Žďár nad Sázavou. Tato analýza nemá zcela pevnou strukturu a body analýzy jsou vybrány s ohledem na rozvinutost ve městě. Jedním z důležitých cílů práce bylo na základě studie Mastercard, česká centra rozvoje porovnat města v Kraji Vysočina, a to ve Žďáru nad Sázavou, který je předmětem diplomové práce a krajského města Jihlavy. Ukazatele pro metodiku porovnání měst byly vybrány studie z roku 2010 a metodika sloužící pro výpočet je navrhnuta autorem vlastní. Města Žďár nad Sázavou a Jihlava jsou porovnána podle města s nejlepším výsledkem dle studie Mastercard, česká centra rozvoje z roku 2010, což je Hradec Králové. Vychází se z toho, že Hradec Králové byl ohodnocen 100 %. Následně každý ukazatel má jinou váhu, pomocí váženého průměru se získá konečný výsledek. Vzorec váženého průměru je uveden pod textem. Rovněž je pod textem uvedena tabulka ukazatelů s přidělenými váhami. Výstupem z této navrhnuté metodiky je procentuální vyjádření Žďáru nad Sázavou a Jihlavy v porovnání s Hradcem Králové. Dílčím cílem práce byl výstup z dotazníkového šetření. Metoda dotazníkového šetření se zaměřuje na zjištění veřejného mínění. V případě této práce se jedná o občany žijící ve městě Žďár nad Sázavou ve věku od 15 let. Na počátku byl proveden tzv. předvýzkum pro 20 respondentů. Úkolem bylo zjistit, zda respondenti všem otázkám plně rozumí a není potřeba nějakou otázku položit jinak. (Kubátová, 2006) Dotazník se skládá z 16 otázek, z nichž první čtyři otázky mají obecný charakter a slouží ke zjištění základních informací o respondentovi. Jsou to otázky na pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání a zaměstnání. Jedna otázka je otevřená. Zde mohou občané vyjádřit svůj názor a přání, co by podle jejich mínění mělo město zlepšit. 45

Výsledky jednotlivých otázek jsou vyjádřeny v tabulce nebo graficky sloupcovým grafem. Metoda dotazníkového šetření byla využita proto, že jeden z cílů této práce je navrhnutí možných opatření pro zvýšení kvality života ve městě Žďár nad Sázavou. K návrhu opatření významnou měrou přispěly výsledky dotazníkového průzkumu. Na základě situační analýzy, SWOT analýzy, dotazníkového šetření, analýzy projektů a návrhu opatření na zvýšení kvality života je provedeno porovnání se strategickým plánem. Nakonec jsou navrhnuta řešení, která by měla přinést zlepšení kvality života.

Obr. 10:Vzorec pro výpočet váženého průměru (Zdroj: Vážený průměr, 2013)

46

Tab. 5: Přehled indikátorů kvality života studie Mastercard, česká centra rozvoje, 2010

UKAZATEL

VÁHA (%)

Míra nezaměstnanosti (v %) Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel

20

Dostupnost k nejbližší dálnici nebo rychlostní silnici v minutách Podíl uchazečů evidovaných nad 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů Cena nájemného bytu 3 + 1, stav velmi dobrý, nezařízený

5 12 10 10

Naděje na dožití - muži

6

Naděje na dožití - ženy

6

Počet zjištěných trestných činů obecné kriminality na 10 000 obyvatel za rok Dostupnost a rozloha zelených ploch ( 1 nejhorší - 5 nejlepší) Emise tuhé t/km2

10 12 3

Zdroj: Vlastní zpracování dle Mastercard, česká centra rozvoje, 2010

47

5 VLASTNÍ PRÁCE Žďár nad Sázavou leží na pomezí Čech a Moravy na Českomoravské vrchovině. Celková rozloha města je 3 706 hektarů. Klimatické podmínky města jsou mírně nepříznivé, patří k nejvlhčím a nejstudenějším částem Českomoravské vrchoviny. Z geomorfologického hlediska leží město v severním výběžku Bítešské vrchoviny. Žďár nad Sázavou leží v regionu soudržnosti Jihovýchod a Kraji Vysočina. Z územně správního členění existoval od roku 1960 do roku 2002 okres Žďár nad Sázavou. Roku 2003 byly zřízeny obce s rozšířenou působností (ORP), které vznikly z výše uvedeného okresu. Samostatné správní obvody jsou 4 a to: Žďár nad Sázavou, Nové Město na Moravě, Bystřice nad Pernštejnem a Velké Meziříčí. Do ORP Žďár nad Sázavou spadá 48 obcí a rozkládá se na 464 km2 plochy. Počet obyvatel správního obvodu je 44 035 osob. Samotné město Žďár nad Sázavou zaujímá rozlohu 3 706 ha a počet obyvatel dosahuje 22 328 (k 26. 3. 2011). Součástí Žďáru nad Sázavou (1-7) jsou integrované 4 bývalé obce – Mělkovice, Radonín, Stržanov, Veselíčko. Na území Žďárska se nachází několik chráněných území. Mezi nejvýznamnější patří CHKO Žďárské vrchy. Žďár nad Sázavou je atraktivním místem pro turistiku, a to díky okolní přírodě a historickým památkám. Každý rok se ve městě pořádají Slavnosti jeřabin, dále folkový festival Horácký džbánek a další kulturní, hudební, dramatické i výtvarné akce. V zámku patřící dr. Kinskému se nachází muzeum knihy, které je svojí rozlohou největší na světě. Město je dopravně dobře dostupné, je napojeno na silniční síť prostřednictvím I. třídy. Žďár nad Sázavou je napojen na železniční síť elektrifikovanou dvoukolejní tratí 250 Havlíčkův Brod – Brno – Břeclav. Největší rozvoj města Žďár nad Sázavou můžeme zaznamenat v 50. letech 20. století. Byl zahájen program industrializace hospodářsky slabých regionů a došlo k výstavbě dvou nových podniků. Prvním byl TOKOZ, a.s. – výroba visacích a nábytkových zámků. Roku 1989 zde pracovalo přibližně 500 zaměstnanců. Druhý podnik, který vznikl na území Žďáru nad Sázavou byl hutnicko – strojírenský podnik – Žďárské strojírny a slévárny (nyní Žďas, a.s.) V souvislosti s tímto podnikem bylo nutné rozšířit občanskou i bytovou výstavbu ve městě. Ve městě několikanásobně 48

vzrostl počet obyvatel. Od roku 1948 vznikala nová sídliště. Žďárské strojírny a slévárny zaměstnávaly v roce 1989 asi 5 000 lidí (nyní 2 500 osob). Současná podoba města je významně ovlivněna procesem socialistické industrializace.

Obr. 11: Umístění Žďáru nad Sázavou na mapě (Zdroj: Portál Žďár nad Sázavou, 2008)

5.1 Historie města Žďár nad Sázavou Osada Žďár vznikla při cisterciáckém klášteře založeném Bočkem z Obřan roku 1252. O Žďáře, jako městu, se poprvé zmiňuje listina z roku 1293. Roku 1638 odkoupil cisterciácký řád žďárské panství z pozůstalosti kardinála Ditrichštejna a do Žďáru se navrátili cisterciáci. Na konci třicetileté války, roku 1642, byl napaden klášter Švédy, ale ozbrojení měšťané jej ubránili. Roku 1647 Švédové město vydrancovali. Roku 1704 potvrdil císař Leopold I. městu Žďár jeho výsady a rozmnožil jeho znak. Po zrušení kláštera císařem Josefem II. přešlo jeho panství do správy Moravského náboženského fondu a po jeho prodeji mělo postupně několik majitelů. Ve druhé polovině 19. století se začal ve městě rozvíjet národní život. Vznikla řada kulturních spolků a v letech 1884 - 1901 zde působil první český odborný lesnický 49

spisovatel a redaktor Jan Doležal (1847 - 1901). Pro žďárské kulturní spolky postavilo město Národní dům (Městské divadlo), slavnostně otevřený roku 1901. Na přelomu 19. a 20. století vznikly první větší podniky, hlavně obuvnické. Město získalo ve dvou etapách (1898 -1905) železniční spojení (Havlíčkův Brod - Žďár - Nové Město Tišnov). Došlo též k prvním větším zásahům do staré zástavby města. V souvislosti s tím se ve městě roku 1911 ustavilo prvé Družstvo pro stavbu rodinných domků. V roce desátého výročí vzniku Československé republiky roku 1928 navštívil město prezident T. G. Masaryk. Snímek z této návštěvy se stal velmi populárním v tisku a byl vzorem pro československou známku, vydanou roku 1938. Druhá světová válka postihla město nejvíce ve svých posledních dnech. V květnu 1945 byla zničena nebo poškozena řada domů. V roce 1949 se stal Žďár sídlem politického okresu (tehdy ONV - Okresní národní výbor). Téhož roku došlo ke sloučení s obcí Zámek Žďár a místo původního úředního názvu Žďár byl zvolen nový název města - Žďár nad Sázavou. Po

válce

došlo

k

několikanásobnému

vzrůstu

počtu

obyvatel.

Bylo

to

v souvislosti s výstavbou strojíren a sléváren - Žďas. Vznikly nové části města a v sedmdesátých letech bylo přestavěno celé historické jádro. (Filka, Švoma, 1998)

50

5. 2 Situační analýza Situační analýza popisuje ekonomickou, sociální a demografickou situaci, dále také stav přírody a krajiny i dalších faktorů, které ovlivňují život ve městě Žďár nad Sázavou. Tato analýza nemá zcela pevnou strukturu a body analýzy jsou vybrány s ohledem na rozvinutost ve městě. 5.2.1 MAS Mikroregion Město Žďár nad Sázavou není v současné době členem žádného funkčního mikroregionu. Nepůsobí v žádných místních akčních skupinách (MAS), jež se řídí aktivitami podle principů Leader. 5.2.2 Demografický vývoj populace města Vývoj populace města byl výrazně ovlivněn vnějšími zásahy. Tím největším zásahem byl proces socialistické industrializace. Díky tomu se z malého města stalo město střední velikosti. Ve vývoji počtu obyvatel se odehrála dvě vývojová období. První z nich proběhlo mezi roky 1869 až 1950, kdy se město rozvíjelo přirozenou cestou. Počet obyvatel se pohyboval mezi 4 až 5 tis. obyvateli. Druhé vývojové období se událo v padesátých letech dvacátého století. Vývoj města byl ovlivněn budováním průmyslových center. Počet obyvatel se zdvojnásobil a to díky rozvoji strojírenského průmyslu ve městě. Od roku 2009 dochází ve městě k úbytku obyvatel a to hlavně z důvodu menší porodnosti, suburbanizace a migrace mladých lidí do větších měst.

51

5.2.3 Hospodářství Ve struktuře hospodářství města má nejvýznamnější postavení sektor služeb, a to jak z pohledu počtu pracovních míst, tak vzhledem k počtu ekonomických subjektů. Druhým nejvýznamnějším sektorem je průmyslová výroba. Oproti jiným městům hraje sektor služeb ve městě Žďár nad Sázavou menší roli, především to ovlivňuje přítomnost velkých průmyslových firem. 5.2.4 Rozvoj podnikání Aby se podnikání rozvíjelo, město Žďár nad Sázavou vybudovalo v roce 2002 průmyslovou zónu. Další možnost pro nové investory představují nevyužité hospodářské budovy, avšak problém může nastat při jednání se soukromými vlastníky. 5.2.5 Vzdělávání ve městě Město Žďár nad Sázavou nabízí občanům široké spektrum škol a zařízení. Působí zde 6 mateřských škol a 4 školy základní. Ve městě se dále nachází velký výběr středních škol s maturitou i bez maturity. Jsou to:  Gymnázium Žďár nad Sázavou,  Biskupské gymnázium,  Střední škola gastronomická,  Střední a vyšší odborná průmyslová škola Žďár nad Sázavou,  Střední zdravotnická škola Žďár nad Sázavou,  Škola ekonomiky a cestovního ruchu Žďár nad Sázavou,  Střední škola obchodní a služeb Žďár nad Sázavou,  Střední škola technická Žďár nad Sázavou. Dále zde působí Základní umělecká škola Františka Drdly a také Dům dětí a mládeže, který působí v oblasti realizace volného času pro děti, mládež i širokou veřejnost. Mimo jiné jsou ve městě další zařízení pro vzdělávání a rekvalifikaci.

52

5.2.6 Zdravotnictví a sociální služby Zdravotní a sociální služby odpovídají velikosti a významu města Žďár nad Sázavou. Město je od roku 1993 zřizovatelem zdravotnického zařízení – polikliniky, která je příspěvkovou organizací města. Dále jsou zdravotnické služby poskytovány v dalších třech zařízeních. Ve městě se nenachází žádné nemocniční zařízení, občané využívají zdravotnických služeb Nemocnice Nové Město na Moravě (příspěvková organizace kraje Vysočina). Nemocnice je od Žďáru nad Sázavou vzdálena 11 km. Od roku 2012 působí ve Žďáru nad Sázavou výjezdová služba první pomoci. Ve městě také sídlí Krajská hygienická stanice Kraje Vysočina. Mezi problémy se zajištěním zdravotní péče pro občany patří zejména nedostatek ordinací pro občany s psychiatrickým onemocněním, špatná dostupnost záchytky pro občany pod vlivem alkoholu (nejbližší Jihlava), dlouhé čekací lhůty na stomatologické nebo neurologické vyšetření a v neposlední řadě problém s registrací pacientů u stomatologů. 5.2.7 Sociální péče a zařízení ve městě V této oblasti je významná činnost organice Sociální služby Žďár nad Sázavou, zřizovatelem je od roku 1992 město Žďár nad Sázavou. Organizace zajišťuje mnoho služeb, jako jsou: domov důchodců, pečovatelská služba, domácí ošetřovatelská péče, klub důchodců, denní centrum pro děti, denní stacionář pro mentálně postižené osoby, ubytovna pro bezdomovce, půjčovna zdravotnických pomůcek a další. Ve městě má své místo také oblastní charita. Charita se věnuje ošetřovatelské a pečovatelské službě v rodinách, dále vznikl Klub v 9 – centrum služeb pro podporu duševního zdraví, nízkoprahové kontaktní centrum PONORKA – centrum prevence a také dobrovolnické centrum. Nachází se tu i domov pro matky (otce) s dětmi. Domov poskytuje pomoc matkám (otcům) překlenout krizové období, do kterého se dostávají různým způsobem (násilí v rodině, těhotenství, ztráta ubytování, trestná činnost).

53

5.2.8 Prevence kriminality Městská policie uvedla nový projekt a to asistenty prevence kriminality. Asistenti dohlíží na pořádek a dodržování vyhlášek na sídlišti Stalingrad, které bylo zařazeno mezi sociálně vyloučené lokality. Prevence zde funguje od podzimu roku 2013. Je to projekt Kraje Vysočina. Romští asistenti se do zajištění bezpečnosti ve městě zapojili v

rámci

projektu

ministerstva

vnitra.

Placeni

jsou

z

dotace

a

částečně

i z rozpočtu Žďáru. Pokud se osvědčí, radnice požádají o dotaci i pro příští rok. Městská policie i Policie ČR využívají kamerový systém, nainstalovaný v pěti bodech ve městě. Slouží zejména pro monitorování veřejného pořádku ve městě. Také přispěl k odhalení několika trestních činů a přestupků proti veřejnému pořádku. 5.2.9 Volný čas – Kultura a sport Ve městě má své významné zastoupení Knihovna Matěje Josefa Sychry, která je příspěvkovou organizací města. Vytváří zázemí k rozvoji kultury, vzdělanosti a volnočasového zázemí. Dále je pro kulturu určen Dům Kultury, který na podzim roku 2013 prošel rozsáhlou rekonstrukcí, což obyvatelé Žďáru nad Sázavou hodnotí velice pozitivně. Ke kulturnímu životu patří také divadlo, jehož provozovatelem je Dům kultury. V divadle se pořádají různá představení, ale i hudební koncerty, či besedy. Občané města tyto akce hojně využívají. Neodmyslitelnou část kultury ve městě tvoří muzea. Působí zde stálá expozice čtyř muzeí a jedné galerie. Za zmínku určitě stojí Muzeum knihy v areálu zámku Kinských. Je tu stálá expozice „Dějiny knihy a knihtisku“ od počátku až do současnosti. V prostorách zámku probíhá i stálá expozice o historii klavíru a jeho vývoje až do současnosti. Nejvýznamnější expozicí je Santiniho, představuje návštěvníkům nejslavnější dobu z dějin žďárského kláštera – baroko a její osobnosti (opat Václav Vejmluva, Jan Blažel Santini Aichl). Kinoagentura AJL Vlašim provozuje ve městě Kino Vysočina. V létě roku 2013 proběhlo zateplení této budovy, avšak byla by nutná i rekonstrukce. Občané kino využívají stále méně díky nedostatečnému komfortu a vysokým cenám.

54

5.2.10 Sport a sportovní zařízení Město Žďár nad Sázavou nabízí svým občanům řadu příležitostí ke sportovnímu vyžití: fitness, aerobic, bojové sporty, vodní sporty, jezdectví, fotbal, hokej, tenis atd. Významným sportovním zázemím města je sportovní hala (provozuje TJ ŽĎAS) a krytý plavecký bazén v areálu ZŠ Švermova 4, kde proběhla roku 2012 rozsáhlá rekonstrukce. Město při výstavbě navázalo na původní bazén a oslovilo místní stavební firmu. Tím se snadněji dosáhlo řešení i značných úspor. Stručný přehled sportovišť ve městě: • Relaxační centrum • venkovní brouzdaliště s vodním hříbkem (ZŠ Švermova 4) • bazén v Hotelu FIT (Horní 30) • Nonstop klub Laguna (Nádražní 46) – bowling centrum, 2 dráhy • bowling Žďár (Jungmanova 2278/16) – 8 drah • bowling Club Max (nám. Republiky 146) – 2 dráhy • krytý zimní stadión (Jungmannova 10) – hokej, rychlobruslení, veřejné bruslení, • rychlobruslařská dráha (Jungmannova) • fotbalový stadion (Jungmanova 10) – využívá především OFS Žďár nad Sázavou; • jízdy na koních (Hotel Grunt, Vysocká 62) • Fitness (Libušínská 183) – spinning, bio solárium, služby kvalifikovaného trenéra • Fit club Ida (Hotel FIT, Horní 30) – posilovna, spinning, cvičební sál • Active club (Dolní 3) – squash, fitness, spinning, sport bar • Sportovní hala (Jungmannova 2) – 50 x 50 m, TJ Žďas; • Školní hřiště (ZŠ Komenského 2) – umělá tráva, tenis, volejbal • Volejbalové kurty (Brněnská) - TJ Žďas • Tenisové kurty (Jungmannova) – TJ Žďas • Skateboard park (Jungmannova) 55

• Fotbalová hřiště při ZŠ, SŠ • Loděnice Velké Dářko – TJ Žďas • Sokolovna (Doležalovo náměstí) - TJ Sokol • Sokolovna (Dvorská ul) - TJ Sokol • Orlovna (U Klafárku) - Orel

5.2.11 Kulturní a sportovní společenské akce Ve Žďáře nad Sázavou se každoročně koná řada kulturních, sportovních a jiných společenských akcí. Většinu akcí zajišťuje Dům kultury či sportovní organizace. Ve městě se koná také řada nejrůznějších výstav a divadelních představení, jejichž výčet je pravidelně zveřejňován na webových stránkách městského úřadu a jiných organizací. Mezi pravidelné a veřejností oblíbené akce můžeme zařadit: • Concentus Moraviae – mezinárodní hudební festival 13 moravských měst • Trek horem dolem Vysočinou – pořádá SK AXIOM ORBIT • Novoroční ohňostroj • Český zimní sraz turistů – Klub českých turistů • Pašijová hra – Římskokatolická farnost sv. Prokopa • Čarodějnická show • Pouť ke svátku sv. Jana Nepomuckého • Žďárský triatlon • Horácký džbánek • Vysočina – mezinárodní cyklistický etapový závod mužů • Slavnosti jeřabin • PILMAN triatlon • Diecézní pouť rodin • Živý betlém 56

• Pohádkový mlejnek – postupová regionální přehlídka divadelních souborů • Festival dechových hudeb Město Žďár nad Sázavou každý měsíc zveřejňuje na internetových stránkách města kulturní informační servis pro občany a návštěvníky města. 5.2.12 Cestovní ruch Město a jeho okolí patří k nejvýznamnějším destinacím cestovního ruchu v kraji Vysočina. Návštěvníci zde naleznou významné kulturní památky světového významu a zároveň se v blízkosti města nalézá chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy. Tyto dobré kulturní a přírodní podmínky spolu s polohou města v centru České republiky mají velmi dobré možnosti k rozvoji turismu. Ve městě se nachází významná religiózní památka Evropy, zařazena od roku 1994 do seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Jde o Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V blízkosti kostela leží bývalý cisterciácký klášter, který byl v 18. století přeměněn na zámek. Městem prochází několik cykloturistických a pěších tras umožňujících návštěvníkům výlety

do

okolí,

kde

se

nachází

zajímavé

turistické

cíle

historického

a zejména přírodního rázu. V zimních měsících město a okolí nabízí pro běžkaře kvalitní síť udržovaných běžeckých tratí. Ve městě se každoročně pořádá celá řada kulturních, sportovních a jiných společenských akcí. Město nabízí rovněž široké spektrum sportovišť a kulturních zařízení pro aktivní vyžití jak obyvatel, tak i návštěvníků města. 5.2.13 Památky Historické památky ve městě lze rozdělit do dvou lokalit, a to na původní historické centrum města a současné centrum. Nejvýznamnější památkou je již zmiňovaný Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře. Dále je to areál zámku, kde byl dříve založen cisterciácký klášter. V současné době je areál zámku pod vlastnictvím rodu Kinských. V centru města je pak významnou památkou Farní kostel sv. Prokopa ze 14. století, Kaple sv. Barbory, Stará radnice, Tvrz.

57

5.2.14 Ubytování Kvalitní nabídka ubytovacích a stravovacích kapacit je součástí a základním předpokladem pro rozvoj cestovního ruchu. Celková kapacita ubytovacích zařízení je cca 530 lůžek. Další větší počet ubytovacích kapacit se vzhledem k turistickému potenciálu území nachází v okolí města. Největším ubytovacím zařízením ve městě je tříhvězdičkový Hotel Jehla, který slouží i jako konferenční centrum. 5.2.15 Propagace a propagační materiály města Významnou úlohu v oblasti propagace města pro zajištění informačního servisu návštěvníkům má Informační turistické centrum Žďár nad Sázavou (ITC). Zde obdrží návštěvníci

zdarma

informace

o

městě,

památkách,

možnostech

ubytování

a stravování, kulturních akcích, výletech po okolí a další. Dále ve městě působí Informační a turistické centrum Zámek Žďár. Zajišťuje zejména prohlídky historického areálu zámku, služby průvodců, prodej vstupenek. Propagace města je nejvíce zajištěna webovými stránkami „www.zdarns.cz“. Tyto internetové stránky poskytují informace v oblasti cestovního ruchu. Vlastní internetová propagace poskytovatelů služeb je na nižší úrovni, někteří z nich nemají vlastní internetové stránky. V roce 2006 získalo město dotaci z fondu EU, grantového programu „Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu v kraji Vysočina“ ve výši 624.450 Kč na vydání propagačních materiálů města pod názvem „Vítejte na Žďársku“. Tento informační balíček získal v roce 2007 první místo Euroregion propag 2007 jako nejlepší propagační materiál roku. 5.2.16 Dopravní infrastruktura Silniční síť na území města je tvořena dvěma silničními komunikacemi I. třídy (I/19 a I/37), tvořícími kostru města, jednou silniční komunikací II. třídy (II/353), několika komunikacemi III. třídy a řadou místních komunikací. Nejbližšími sjezdy/nájezdy z dálnice D1 je exit ve Velkém Meziříčí (27 km) a exit Velký Beranov (28 km).

58

Na parkování ve městě se nachází řada funkčních ploch, kde byly vystavěny garáže. Parkování je dále realizováno na parkovištích a umožněno na některých úsecích vozovek komunikací. V některých částech města parkovací místa chybí. V územním plánu jsou navrženy hromadné garáže u sídliště Pod Vodojemem. V roce 2005 bylo vybudováno 230 parkovacích míst na sídlišti Stalingrad. Placené parkování je realizováno na Náměstí Republiky. Do budoucna město počítá s rozšířením parkovacích míst v centru města. Cyklistická doprava je ve městě tvořena třemi cyklostezkami, avšak počet cyklostezek není dostačující k potřebám občanů. Vzhledem k velkému počtu cyklistů by bylo vhodné povolit vjezd cyklistům na chodník přes náměstí a pěší zónu, kde cyklostezka chybí. Železniční doprava hraje ve městě Žďár nad Sázavou významnou úlohu. Městem prochází dvojkolejná elektrifikovaná železniční trať národního významu č. 250 Havlíčkův Brod – Žďár nad Sázavou – Křižanov – Brno a jednokolejná neelektrifikovaná železniční trať místního významu č. 251 Žďár nad Sázavou – Nové Město na Moravě – Tišnov. 5.2.17 Dopravní obslužnost Železniční spojení bylo již výše uvedeno. Veřejnou autobusovou dopravu zajišťuje firma ZDAR, a.s. a ICOM Transport, a.s. Autobusové nádraží se nachází v těsné blízkosti nádraží vlakového. Tvoří tak spolu významný přestupní bod veřejné dopravy. Ve městě také působí městská hromadná doprava (MHD). Na území města je 37 zastávek MHD a jezdí zde 13 autobusových linek.

59

5.2.18 Životní prostředí Žďár nad Sázavou má příznivé životní prostředí. Co se týče ovzduší, řadí se mezi nejčistší z celé České republiky. Nejsou zde žádná regulační opatření ani varování před smogovou situací. Ve městě se nachází měřící stanice kvality ovzduší. Velké zdroje znečištění jsou na okraji města, tudíž dochází k působení škodlivin na město jen při nepříznivém směru větru a špatných rozptylových podmínkách. K největším znečišťovatelům ovzduší patří ŽĎAS, a.s. a Tokoz, a.s.. Velký vliv má také soukromá bytová zástavba díky spalování nekvalitního topného materiálu. Významný podíl na znečišťování ovzduší má samozřejmě i automobilová doprava. Představuje 50 – 70 % imisí oxidu dusíku na území města. (Profil města, 2007)

60

6 SWOT ANALÝZA ŽĎÁRU NAD SÁZAVOU Následující SWOT analýzy mají za úkol zachytit silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby z pohledu kvality života ve městě Žďár nad Sázavou. Tabulky jsou rozdělené na tři oblasti. První z nich se týká sociální oblasti, další je ekonomika a cestovní ruch a poslední tabulka se zabývá SWOT analýzou zaměřenou na technickou a dopravní infrastrukturu a životní prostředí. Tab. 6: SWOT analýza sociální oblasti města SILNÉ STRÁNKY Vyšší naděje dožití obyvatel města. Kvalitní nabídka učňovského a středoškolského vzdělání. Dostatek mateřských a základních škol. Fungování Praktické školy a Speciálně pedagogického centra pro mentálně postižené. Lékařská služba první pomoci. Realizování programů na předcházení kriminality. Kamerový systém ve městě. Veliká nabídka spolků a organizací zaměřující se na volný čas.

SLABÉ STRÁNKY Migračně neatraktivní oblast. Odcházení mladých lidí z města. Věkově regresivní struktura obyvatel. Dlouhé čekací lhůty u odborných lékařů. Problém s registrací u odborných lékařů.

PŘÍLEŽITOSTI Využití středoškolského potenciálu k nabídce dalšího vzdělávání. Zlepšení technického stavu kulturních zařízení. Rozšíření nabídky kulturních a sportovních akcí Zapojení mládeže a občanů do projektů města. Vybudování bezbariérových přístupů

HROZBY Snižování počtu obyvatel. Odcházení mladých občanů z města.

Nedostatek veřejných parků. Nedostatek míst s veřejným internetem. Chybí větší nákupní centrum. Nedostatek dětských hřišť.

Stárnutí populace. Snižující se zájem o sport a kulturu.

Zdroj: Vlastní zpracování podle Strategického plánu rozvoje města, 2007

61

Tab. 7.: SWOT analýza ekonomiky a cestovního ruchu města SILNÉ STRÁNKY Přítomnost velkých a středních firem. Rozšiřující se průmyslová zóna. Nízká zadluženost města. Uspokojivé provozní náklady. Stabilní rating. Přírodní a kulturní potenciál pro rozvoj cestovního ruchu. Stabilita velkých firem. Památka UNESCO. V blízkosti CHKO Žďárské vrchy. Naučné stezky. Síť lyžařských tras. PŘÍLEŽITOSTI Příchod nových investorů. Podpora rekvalifikací. Nevyužité objekty využít pro podnikání. Zkvalitnění dopravní infrastruktury.

SLABÉ STRÁNKY Nezaměstnanost. Chátrající průmyslové objekty. Chybějící podpora začínajícím podnikatelům. Síť cyklotras. Špatný technický stav některých kulturních a historických objektů. Absence venkovního rekreačního areálu s rybníkem či bazénem

HROZBY Odchod lidí s vysokoškolským vzděláním. Neochota obyvatel vzdělávat se. Devastování přírodního prostředí. Nedostatek ubytovacích zařízení. Nesouhlas vlastníků pozemků s vybudováním cyklostezek

Zdroj: Vlastní zpracování podle Strategického plánu rozvoje města, 2007

62

Tab. 8: SWOT analýza technické a dopravní infrastruktury, životního prostředí SILNÉ STRÁNKY Dobré spojení místních částí s městem.

SLABÉ STRÁNKY Poloha města v rámci dálniční sítě.

Rekonstrukce kanalizačnní sítě ve městě. Nedostatek parkovacích míst Zachovalé životní prostředí. Velký počet rybníků s retenční schopností. Kvalitní třídící systém sběru a komunálního odpadu.

Komunikace I. třídy přes centrum města. Chybějící obchvat. Špatný technický stav některých komunikací. Nedostatečná síť cyklostezek ve městě.

PŘÍLEŽITOSTI

HROZBY

Omezení dopravy v centru města.

Neřešení dopravní infrastruktury.

Vybudování kruhových objezdů. Instalace bezpečnostních prvků na komunikacích.

Živelná katastrofa. Znečištění životního prostředí.

Zdroj: Vlastní zpracování podle Strategického plánu rozvoje města, 2007

63

7 VÝSLEDKY DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ 7.1 Cíl dotazníkového šetření Předmětem výzkumu dotazníku „ Kvalita života na území města Žďár nad Sázavou“ je zjištění spokojenosti a názorů občanů s kvalitou života ve městě Žďár nad Sázavou a porovnání, zda se názory občanů budou shodovat s opatřeními ve strategickém plánu města a s vypracovanou metodikou Mastercard, česká centra rozvoje. Kraj Vysočina je ve studii Mastercard, česká centra rozvoje na základě objektivních ukazatelů řazen do první poloviny všech krajů, v průměru jako šestý kraj. Stěžejní otázky dotazníku se týkají toho, co občané vnímají ve městě jako pozitivní, a co naopak jako negativní jev, které oblasti kvality života mají nejnižší či nejvyšší kvalitu a jaký mají pro občany význam jednotlivé složky kvality života. Výsledky dotazníkového šetření budou předány městu, aby mohlo učinit kroky k případným opatřením dle veřejného mínění nebo se alespoň nad situací ve městě zamyslet a pozměnit či přidat některá opatření do strategického plánu města ke spokojenosti občanů. Dotazníky byly distribuovány přes dotazníkový systém Survio, odkazem na dotazník přímo do e-mailu respondenta nebo prostřednictvím sociální sítě Facebook. Zejména pro seniory byla zvolena forma papírového dotazníku, a následně data vložena do dotazníkového systému a vyhodnocena. Dotazníkové šetření probíhalo celý měsíc březen, správně a úplně ho vyplnilo 201 respondentů ze Žďáru nad Sázavou. 201 respondentů činí 0,91 % v celkovém počtu obyvatel města 21 822 (k 1. 1. 2014). Z celkového počtu respondentů je 102 mužů a 99 žen (otázka č. 1). Věk respondentů (otázka č. 2) je rozdělen do čtyř kategorií a to: 15 – 25 let odpovědělo 24,88 %, v kategorii 26 – 45 let je to 25,37 %, v další skupině 46 – 62 let je stav 25,87 %, a věk 62 a více připadlo 23,88 %.

Odpovědi podle věku respondentů jsou zcela

rovnoměrně rozloženy.

64

Vzdělanost respondentů (otázka č. 3) se jeví jako nadprůměrná. Vyšší odborné nebo vysokoškolské vzdělání má celých 40 % dotazovaných. Největším zástupcem je zde středoškolské vzdělání se 44 % respondentů. Střední školu bez maturity má 12 % a základní vzdělání 3,48 % z celkového počtu. Co se týče zaměstnanosti, (otázka č. 4) nejvíce zastoupenou skupinou jsou zaměstnanci, a to přesně polovina dotazovaných. Druhou největší skupinou jsou zastoupeni občané v důchodu, a to 26 %. Studenti tvoří 12,5 %. Kategorie podnikatel, nezaměstnaný a osoby na mateřské dovolené nepřesáhly 5 %. Otázka č. 5: Chtěli byste bydlet v jiném městě či obci? Celkem 61 % dotázaných osob je spokojeno s místem, kde bydlí, 18,5 % respondentů by chtělo bydlet v jiném městě či obci a 20,5 % respondentů na tuto otázku nezná odpověď. Je velice pozitivní, že

více

jak

polovina

dotazovaných

má

kladný

vztah

k místu,

kde

žije

a nemá potřebu se stěhovat jinam. Otázka č. 6: Dojíždíte za prací či studiem? 80 % občanů na tuto otázku odpovědělo, že nedojíždí, což je velice pozitivní ukazatel. I přes vyšší nezaměstnanost, která Kraj Vysočinu i celou ČR sužuje, práci nebo školu v místě bydliště najde většina dotazovaných respondentů. Zbývajících 20 % za prací či školou dojíždí.

65

Otázka č. 7: Kterou z následujících položek vidíte jako pozitivní ve Vašem městě? U této otázky bylo možné vybrat více možných odpovědí. Jako nejvíce pozitivní položku vidí respondenti ve městě okolní přírodu. Tuto možnost označilo 190 respondentů z celkového počtu 201, v procentuálním vyjádření je to 95 %. Jako druhou pozitivní položku ve městě hodnotí památku UNESCO (75 %) a také základní veřejné služby, které dosáhly 41,5 %. Naopak nejméně respondentů označilo možnost jiné. To znamená, že si občané z výčtu položek nevybrali a považují jinou možnost za tu nejvhodnější. Z nabízených položek jako nejméně pozitivní vidí občané vztahy mezi lidmi (10 %) a činnost místní samosprávy (8 %). Tab. 9: Výsledky otázky č. 7 POČET RESPONDENTŮ

VYJÁDŘENO V %

okolní příroda

140

70

památka UNESCO

34

17

základní veřejné služby

83

42

sportovní vyžití

67

34

množství zeleně ve městě

53

26,5

kulturní a společenský život

36

18

bezpečnost ve městě

34

17

obchody a služby

30

15

vzhled města

28

14

vztahy mezi lidmi

20

10

činnost místní samosprávy

16

8

jiné

6

3

POLOŽKY

Zdroj: Vlastní zpracování

66

Otázka č. 8: Kterou z následujících položek vidíte jako negativní ve Vašem městě? V této otázce figurují stejné položky jako v otázce č. 7. Respondenti mohli vybrat také více možných odpovědí. Za nejvíce negativní považují nedostatečné pracovní příležitosti. Tuto možnost označilo 139 respondentů, což je 69 % dotazovaných. Dále za velké negativum považují problém s nepřizpůsobivými obyvateli, kteří bydlí na sídlišti Stalingrad v tzv. „svobodárnách“, k této otázce se vyjádřilo 42 % občanů. Nejlépe hodnocená položka je u této otázky životní prostředí, které vyšlo jako nejvíce pozitivní v předchozí otázce. Nejlepší hodnocení se dostalo položce obchody a služby a také sportovní vyžití ve městě. Tab. 10: Výsledky otázky č. 8 POČET RESPONDENTŮ

VYJÁDŘENO V %

pracovní příležitosti

139

69

nepřizpůsobiví obyvatelé

84

42

nadměrná doprava

63

32

možnosti parkování v místě bydliště

57

28

čistota ulic a veřejných prostranství

55

27

kulturní vyžití

53

26

obchody a služby

48

24

vztahy mezi lidmi

43

21

podmínky pro podnikání

38

19

bezpečnost ve městě

21

10

nedostačující bytová zástavba základní veřejné služby (lékař, MHD, pošta)

21

10

20

9

bezpečnost ve městě

21

10

množství zeleně

19

9

jiné

9

4

životní prostředí

3

1

POLOŽKY

Zdroj: Vlastní zpracování

67

Otázka č. 9: Co je pro Vás ve městě nejdůležitější? Otázka měla na výběr více možných odpovědí. Pro 58 % respondentů je nejdůležitější položkou možnost zaměstnání. Velký význam občané přikládají také kvalitě životního prostředí a to 54 %. Naopak k nejméně důležitým položkám můžeme podle výsledků zařadit činnost zastupitelstva s 19 % nebo položku jiné se 3 %.

Graf 1: Výsledky k otázce č. 9 (Zdroj: Vlastní zpracování dle dotazníkového programu Survio, 2012)

68

Otázka č. 10: Jak jste SPOKOJEN(A) s následujícími položkami? 1 = velmi spokojen, 5 = velmi nespokojen. Nejlepšímu hodnocení se dostalo sportovnímu vyžití. Známku 1, která znamená nejvyšší hodnocení, označilo 37 respondentů. Druhé místo náleží první položce v tabulce, hodnotu 1 mu přiřadilo 35 respondentů. Zde se potvrzuje názor občanů, že Žďár nad Sázavou má kvalitu života na dobré úrovni. Nejhůře respondenti hodnotili a jsou tedy nejméně spokojeni s možnostmi parkování, kde známkou 5 hodnotilo 18 občanů a dále s čistotou ulic a veřejných prostranství, u které 17 respondentů dalo známku 5, tedy velmi nespokojen. Občané si v hodnocení nejvíce vybírali mezi známkami 2 a 3. Tab. 11: Výsledky k otázce č. 10 POLOŽKY

1

POČET RESPONDENTŮ 2 3 4

5

s Vaším městem, jako místem, kde žijete?

35

102

57

5

2

s mezilidskými vztahy ve městě?

9

91

75

23

3

s možnostmi kulturního vyžití?

18

65

85

28

5

s možnostmi sportovního vyžití?

37

86

56

16

6

s možnostmi nakupování?

23

65

69

29

15

se zdravotní péčí?

23

92

62

16

9

s čistotou ulic a veřejného prostranství?

16

73

68

27

17

s možnostmi parkování s bezpečnostní Vašeho osobního majetku? s možnostmi vzdělání (základní, střední)? s množstvím zeleně, stromů, veřejných parků)?

14

53

76

40

18

18

97

74

9

3

25

99

64

8

5

33

91

54

17

6

s čistotou ovzduší?

54

100

39

2

6

s činností místní samosprávy?

11

64

81

31

14

Zdroj: Vlastní zpracování

69

Otázka č. 11: Jaký pro Vás mají význam jednotlivé položky ve Vašem městě? (známka 1 = velký význam; 5 = malý význam). V hodnocení se nejlépe umístila položka čistota ovzduší, která má pro respondenty největší význam v životě z uvedeného výběru. Nejmenší význam pro občany má činnost místní samosprávy nebo možnosti parkování. Tab. 12: Výsledky k otázce č. 11 POLOŽKY

1

POČET RESPONDENTŮ 2 3 4

5

Vaše město, jako místo, kde žijete?

35

102

57

5

2

mezilidské vztahy ve městě?

9

91

75

23

3

možnosti kulturního vyžití?

18

65

85

28

5

možnosti sportovního vyžití?

37

86

56

16

6

možnosti nakupování?

23

65

69

29

15

zdravotní péče?

23

92

62

16

9

čistota ulic a veřejných prostranství?

16

73

68

27

17

možnosti parkování?

14

53

76

40

18

bezpečnost Vašeho osobního majetku?

18

97

74

9

3

možnosti vzdělání (základní, střední)? množství zeleně, stromů, veřejných parků?

25

99

64

8

5

33

91

54

17

6

čistota ovzduší?

54

100

39

2

6

činnost místní samosprávy?

11

64

81

31

14

Zdroj: Vlastní zpracování

70

Otázka č. 12: Jak hodnotíte dostupnost? V této otázce respondenti nejlépe ohodnotili dostupnost nejbližší zastávky. 111 občanů dalo této položce známku 1. Jako další položka se známkou jedna, kde odpovědělo 91 respondentů, se umístila dostupnost centra a hned za tím dostupnost nejbližšího obchodu s potravinami. Z hodnocení vyplývá, že většina občanů má uvedené položky blízko ke svému bydlení, což je velice pozitivní. Nejhůře respondenti hodnotili dostupnost do nejbližšího zdravotnického zařízení a do nejbližšího veřejného parku či lesa. Tab. 13: Výsledky k otázce č. 12 POČET RESPONDENTŮ

POLOŽKY 1

2

3

4

5

do zaměstnání

82

70

32

10

7

do centra města

98

72

22

6

3

nejbližší zastávky MHD

111

69

11

7

3

základních služeb (pošta, banka)

72

89

33

4

3

nejbližšího obchodu s potravinami

91

66

33

7

4

mateřské a základní školy

70

92

31

4

4

restaurací a hospod

79

86

29

4

3

veřejného parku, lesa

81

66

31

15

8

nejbližšího zdravotnického zařízení ostatních vzdělávachích zařízení (střední, umělecké, jazykové školy) Zdroj: Vlastní zpracování

68

88

32

11

2

39

100

50

9

3

71

Otázka č. 13: Do čeho by podle Vás mělo město investovat především? Z grafu vyplývá, že občané by si největší investici přáli do dopravní infrastruktury, která je ve městě nedostačující. Na tuto položku reagovalo 101 občanů. Opravy zde v posledních dvou letech sice intenzivně probíhají, ale úroveň místních komunikací není stále dostatečná. Podle 85 respondentů by se dále mělo investovat do podpory podnikatelským subjektům Zejména by bylo vhodné rozšířit průmyslovou zónu, kde jsou pozemky stále k dispozici, nalákat tak investory a zvýšit zaměstnanost ve městě. Když se podíváme na graf, vidíme, že hodnocení u jednotlivých položek je velmi vyrovnané. Je tedy patrné, že občané vnímají jejich kvalitu života jako dobrou, což znázorňují vyrovnané položky. Žádná z položek nemá výrazné upřednostnění ze strany občanů.

Graf. 2: Výsledky k otázce č. 13 (Zdroj: Vlastní zpracování podle dotazníkového systému Survio, 2012)

72

Otázka

č.

14:

Jak

vnímáte

kvalitu

Vašeho

života?

V této

otázce

145 respondentů odpovědělo, že kvalita jejich života je na dobré úrovni, v procentním vyjádření je to 72 %. Jako velmi dobrou kvalitu života shledalo 18,4 % občanů. Pouhých 18 respondentů na tuto otázku odpovědělo záporně a to sice, že jejich kvalita života je špatná či velmi špatná. Z výsledků této otázky lze usoudit, že i přes nedostatky ve městě jsou lidé s kvalitou jejich života spokojeni. Otázka č. 15: Budete-li hodnotit Vaše město jako místo pro život, jste s ním: velmi spokojen, spokojen, nespokojen, velmi nespokojen, nevím? Tato otázka je výsledky velice podobná otázce číslo 14. Je vidět, že kvalita života občanů úzce souvisí s místem, kde bydlí. 78 % respondentů uvedlo, že jsou spokojeni s městem Žďár nad Sázavou, jako místem pro život. 11 % občanů je velmi spokojeno. Pouhých 9 % občanů je nespokojeno s životem ve městě, a velmi nespokojeno je zanedbatelné 1 % obyvatel. Poslední možná odpověď byla pro občany, kteří se nechtějí vyjadřovat k této otázce, a tudíž neví nebo nechtějí posoudit hodnocení města. V tomto případě je to pouze 1,5 % obyvatel. Otázka č. 16: Co byste navrhli pro zlepšení kvality života ve Vašem městě? Tato otázka byla jako jediná o vyjádření vlastního názoru na kvalitu života a navrhnutí opatření na zlepšení situace. Nejvíce měli respondenti potřebu se vyjádřit k vytvoření pracovních míst a ke stávajícímu stavu silničních komunikací. Občané by si přáli vybudovat obchvat města, který by ulehčil dopravě v centru města. Veliká část respondentů by uvítala posílení kulturních akcí ve městě. Podrobnější názory obyvatel k této otázce budou zahrnuty v kapitole – Projekty a návrhy opatření pro zlepšení kvality života ve městě Žďár nad Sázavou.

73

8 POROVNÁNÍ MĚST DLE DANÉ METODIKY Jak již bylo v literárním přehledu zmíněno, měřením kvality života se od roku 2008 zabývá studie s názvem „Mastercard, česká centra rozvoje“. Organizátorem této studie je právě Mastercard a samotná studie je vypracována týmem Vysoké školy ekonomické v Praze. Pro vyhodnocení studie byly v této práci využity ukazatele z roku 2010. V testu 50 největších měst se nejlépe umístilo město Hradec Králové. Soubor ukazatelů z tohoto roku byl zvolen hlavně v návaznosti na kvalitu životu a udržitelný rozvoj. Zaměřuje se na sociální, ekonomickou i environmentální stránku. Ve vlastní navržené metodice bylo úkolem porovnat nejlépe umístěné město Hradec Králové s Jihlavou, což je krajské město Kraje Vysočina a se Žďárem nad Sázavou, který je předmětem této diplomové práce. Hradec Králové, jako město s nejlepším výsledkem, dostal hodnocení nejvyšší, a to 100 %. Jihlava v tomto měření vyšla o něco lépe s hodnotou 91,49 %, Žďár nad Sázavou s 85,56 %. Město Žďár nad Sázavou má v porovnání s Jihlavou, jakožto s krajským městem, velice dobrý výsledek a je pouze o 6 % horší. Protože má Jihlava dvojnásobný počet obyvatel, není úplně správné ji porovnávat s kvalitou života ve Žďáře nad Sázavou. Avšak na druhou stranu to není nesmyslné v případě, kdy jsou k dispozici dobře měřitelné ukazatele. Podíváme-li se na jednotlivé ukazatele v Jihlavě a ve Žďáře nad Sázavou, lze porovnat kvalitu života ve velkém a menším městě. V tomto případě neplatí pravidlo čím větší, tím lepší - myšleno z hlediska velikosti města podle počtu obyvatel. Naopak je patrné, že i v menším městě může být kvalita života podle studie Mastercard, česká centra rozvoje poměrně na vysoké úrovni.

74

8.1 Jednotlivé ukazatele v navržené metodice pro město Žďár nad Sázavou 

Možnost pracovního uplatnění, kterou vyjadřuje míra nezaměstnanosti, je jedním z klíčových faktorů kvality života, a právě proto je mu přidělena vůbec největší váha. Ve Žďáře nad Sázavou činila v březnu 2014 míra nezaměstnanosti 8,3 %.



Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel je ve Žďáře nad Sázavou 235,88 k 31. 12. 2013.



Dostupnost k nejbližší dálnici v minutách je ze Žďáru nad Sázavou 40 minut na dálnici D1.



Celkový počet uchazečů o práci evidovaných déle než 12 měsíců v měsíci březnu roku 2014 ve Žďáře nad Sázavou je 35. (Ministerstvo práce a soc. věcí, 2014)



Cena nezařízeného nájemního bytu 3 + 1 (80 až 100 m2) ve velmi dobrém stavu činí na základě vlastního šetření průměrně 7000 Kč.



Naděje na dožití mužů i žen se bere jako hodnota celého okresu. Muži v okrese v roce 2012 mají naději na dožití 75 let a ženy 81 let.



Také další ukazatel je pouze na okresní hodnotu. Jedná se o počet zjištěných trestných činů obecné kriminality na 10 tis. obyvatel za rok (2013). V okrese Žďár nad Sázavou bylo za zkoumané období zjištěno 15,5 trestných činů na 10 000 obyvatel. (Český statistický úřad, 2013)



Žďár nad Sázavou leží na Vysočině v lesnaté a rybničnaté krajině. V blízkosti se nachází CHKO Žďárské vrchy. Dostupnost a rozloha zelených ploch je tak na vynikající úrovni. Proto tomuto ukazateli patří hodnocení 5 bodů (na stupnici od 1 do 5, přičemž 5 je nejlepší).

75

Tab. 14: Ukazatele dle metodiky Mastercard, česká centra rozvoje UKAZATEL

VÁHA (%) ŽĎÁR NAD JIHLAVA HRADEC SÁZAVOU KRÁLOVÉ

Míra nezaměstnanosti (v %) Počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel Dostupnost k nejbližší dálnici nebo rychlostní silnici v minutách Podíl uchazečů o práci evidovaných nad 12 měsíců na celkovém počtu uchazečů Cena nájemného bytu 3 + 1, stav velmi dobrý, nezařízený

20

8,3

7,5

7,8

5

235,88

243,6

287

12

40

5

5

10

35

37

24

10

7 000

9 000

8000

Naděje na dožití - muži

6

75

74

76

Naděje na dožití - ženy Počet zjištěných trestných činů obecné kriminality na 10 000 obyvatel za rok Dostupnost a rozloha zelených ploch (1 nejhorší - 5 nejlepší)

6

81

81

80

10

15,5

9

6

12

5

3

3

Emise tuhé t/km2

3

0,3

0,2

0,2

86

91

100

VÝSLEDEK (%) Zdroj: Vlastní zpracování

V tabulce vidíme procentuální vyjádření všech tří měst. Pomocí dané váhy v každém ukazateli se vypočítal vážený průměr. Hradec Králové bylo v roce 2010 hodnoceno jako nejlepší místem pro život, podle metodiky Mastercard, česká centra rozvoje. Oba dva výsledky nevyšli o méně než 15 % v porovnání s Hradcem Králové. Kvalita života obou měst je tedy vysoká.

76

9 PROJEKTY A NÁVRHY NA ZLEPŠENÍ KVALITY ŽIVOTA VE MĚSTĚ Cílem této kapitoly je na základě dotazníkového šetření a SWOT analýzy navrhnout návrhy řešení a vyhodnotit aktuální projekty pro zvýšení kvality života ve městě. Dalším úkolem této kapitoly je porovnat opatření ke zvýšení kvality života ve strategickém plánu rozvoje města s názorem občanů.

9.1 Realizované projekty Od roku 2010 pravidelně město realizuje akce zaměřené na zateplování veřejných budov

–

základních

škol,

mateřských

škol,

městských

obytných

domů

a kulturních zařízení. Dotace z Operačního programu Životní prostředí pokrývají zhruba 60 % z celkových nákladů. Revitalizací veřejných budov město zhodnocuje svůj majetek, občanům zkvalitňuje život ve městě a spoří veřejné prostředky na vytápění daných objektů. Město má v akčním plánu města zahrnuty také akce, na které se dotace nepodařilo zajistit, a proto muselo financování být 100 % z rozpočtu města. Jednalo se např. o vybudování dětského dopravního hřiště, které muselo být z důvodu plánované výstavby mostu přemístěno na jiné místo, opravy chodníků na různých místech města, opravy nebo vybudování parkovišť, opravy místních komunikací, opravy kanalizace a podobně.

77

9.1.1 Volnočasové aktivity Relaxační centrum Podle zájmu občanů bylo v letech 2008 a 2010 žádáno o dotaci na letní koupaliště u Pilské nádrže. Akce nebyly podpořeny dotací a z toho důvodu se město rozhodlo akci nerealizovat. Po dalších jednáních se zastupitelstvo města rozhodlo, že situaci s absencí letního koupání ve městě prozatím vyřeší revitalizací stávajícího krytého bazénu. V roce 2011 byla zahájena realizace rozšíření společensko-relaxačního centra. Celkové náklady dosáhly na 178 mil. Kč. Dotace z ministerstva financí činila pouhých 12 mil. Kč. Město nyní může občanům nabídnout moderní relaxační areál s plaveckým bazénem, brouzdalištěm pro děti, tobogánem, odpočinkovým bazénem s teplejší vodou, protiproudem a s wellness vybavením (sauna, solná jeskyně, kneippova lázeň, odpočinková zóna apod.). Revitalizace a rozšíření společensko-relaxačního centra ve Žďáru nad Sázavou začala v lednu 2011 a dokončena byla v listopadu 2012. Dříve byl v objektu k dispozici jen plavecký bazén, který byl provozován při 4. základní škole. Oblibu plaveckého centra, které funguje od prosince 2012, dokazuje počet návštěvníků. Loni šlo o 154 tisíc návštěv a naopak starý bazén jich vykazoval přibližně kolem 85 tisíc. Vzhledem k tomu, že náklady na energii jsou v relaxačním centru vyšší, než s jakými počítala původní energetická studie, od začátku roku 2014 došlo k mírnému navýšení vstupného, ale návštěvníky to neodradilo. Naučná stezka u Velkého Dářka Nová naučná stezka vede rašeliništěm u Velkého Dářka. Původní stezka, která měřila deset kilometrů, byla zrušena a nahradila ji tříkilometrová, jež je pro turisty atraktivnější. Zatímco po původní stezce šli větší část trasy lesem, nyní všechna zajímavá

místa

navštíví

v

kratším

čase.

Stezka

čítá

dvanáct

zastavení

s informačními panely a dvě vyhlídková místa. Dříve v lokalitě dřevěné chodníky byly, ale dnes už jsou ve špatném stavu. Novým nasměrováním turistů na nejzajímavější místa plánují ochranáři snížit živelnost turistiky za účelem větší ochrany lokality. Správa CHKO Žďárské vrchy se stará o tři naučné stezky. Kromě rašeliniště u Velkého Dářka, další dvě vedou lokalitami Babín a Žákova hora. I ty byly v minulých letech

78

obnoveny a rovněž zkráceny, protože turisté mimo jiné upřednostňovali více zajímavostí na kratší trase. Vícegenerační park – odpočinek lidí bez rozdílu věku – Farská humna V roce 2008 město požádalo o dotaci na Aktivní vícegenerační park Farská humna – odpočinek lidí bez rozdílu věku. Celkové náklady na akci dosáhly 12,33 mil. Kč, kdy dotace z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihovýchod činila 7,96 mil. Kč. Realizace akce byla ukončena v listopadu roku 2009 a místním obyvatelům zpřístupnila prostory v centru města do té doby nepřístupné z důvodu neutěšeného stavu dané lokality - náletová zeleň, haldy vyvážené hlíny a odpadu. Realizací projektu vznikla relaxační plocha se spoustou laviček, okrasnými dřevinami a asfaltovou obslužnou komunikací vhodnou např. pro maminky s kočárky, děti na kolech nebo kolečkových bruslích. Skiregion Žďársko V roce 2012 byla ukončena realizace akce Skiregion Žďársko – značení lyžařských tratí. Tato akce byla zaměřena na vybudování a osazení informačních tabulí ve skiregionu, které slouží k lepší orientaci lyžařů na lyžařských tratích. Příspěvek na tuto akci činil 380 tis. Kč z celkových 450 tis. Kč a byl z Regionálního operačního programu Jihovýchod. 9.1.2 Životní prostředí Revitalizace V letech 2008 – 2012 byla realizována akce odbahnění a opravy Honzovských rybníků a obnova mokřadu „Žabák“. Z celkových nákladů 12,71 mil. Kč přispěl Státní fond životního prostředí městu částkou 11,21 mil. Kč. Rybníky se nachází v rekreační oblasti „Grejdy“. Revitalizace přispěla ke zlepšení stavu

krajiny sloužící k rekreaci

a odpočinku obyvatel města Žďáru nad Sázavou.

79

9.1.3 Dopravní a technická infrastruktura Rekonstrukce autobusového nádraží V lednu 2013 byla dokončena rekonstrukce povrchů a přístřešků na autobusovém nádraží ve Žďáře nad Sázavou. Z důvodu úspory finančních prostředků se město rozhodlo rekonstrukci pojmout maximálně účelově a co nejlevněji. Z celkových nákladů na akci, které dosáhly 12 mil. Kč, dotace z ROPu pokryla 9,13 mil. Kč. Realizací projektu nevzniklo žádné velkolepé a mimořádné autobusové nádraží, ale funkční a levné, plnící potřeby dojíždějících občanů. Propojovací komunikace V roce 2005 město požádalo o dotaci z Operačního programu Průmysl a podnikání na vybudování

místní

komunikace propojující ulici

Brněnská

s průmyslovou zónou Jamská ve Žďáře nad Sázavou. Realizace akce byla ukončena v říjnu 2007. Celkové náklady na akci byly 23,49 mil. Kč, kdy dotace činila 10,83 mil. Kč. Další propojovací komunikace, která se v nedávné době realizovala bez jakéhokoliv finančního příspěvku, bylo vybudování propojovací komunikace a mostu spojujícího nové sídliště Klafar s centrem města Žďár. Akce ulevila tíživé dopravní situaci ve městě a zlepšila dostupnost obyvatel sídliště do centra. Celkové náklady na akci se vyšplhaly téměř na 85 mil. Kč. Zateplování veřejných budov V roce 2008 město obdrželo dotaci z Operačního programu Životní prostředí na zateplení 4. základní školy a výměnu oken a dveří. Dotace ve výši 10,39 mil. Kč zvýšila komfort dětí a učitelů ve školních prostorách a podstatně snížila náklady na vytápění budovy. Výstavba jídelny u Střední gastronomické školy A. Kolpinga Ministerstvo financí podpořilo částkou 10 mil. Kč stavbu školní jídelny u Střední gastronomické školy A. Kolpinga a vyřešilo tak problém se stravováním studentů v nevhodných prostorách neodpovídajících hygienickým předpisům.

80

9.1.4 Sociální oblast Asistenti kriminality Asistenti od září 2013 dohlížejí na pořádek především na žďárském sídlišti Stalingrad. Jedná se o projekt se zaměřením na oblast podpory integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce a prevence kriminality ve vybraných lokalitách. Asistenti prevence kriminality budou vedeni pod žďárskou městskou policií, avšak nebudou disponovat pravomocemi strážníků.

9.2 Probíhající projekty 9.2.1 Rekonstrukce náměstí Republiky V současné době město realizuje dlouho plánovanou akci rekonstrukci povrchů náměstí Republiky. Z ROP NUTS 2 Jihovýchod je městu přislíbena dotace ve výši 22 mil. Kč z celkových 36 mil. Kč. Obyvatelé danou akci pokládají za velmi důležitou. Náměstí bylo spoustu let původní, bez jakýchkoliv úprav nebo modernizace. Občané náměstí chápou jako místo setkávání, kulturních akcí a reprezentativního charakteru. Ukončení akce je plánováno na rok 2015. V rámci rekonstrukce náměstí Republiky podpořené evropskou dotací vznikne například nová kašna, jež se stane jeho dominantou. Dalším výrazným prvkem bude i časová osa, umístěná mezi morovým sloupem a Starou radnicí. Při rekonstrukci veřejného osvětlení dojde i k nasvícení kamenných bloků ve střední části náměstí, morového sloupu a korun některých stromů. Další stavební úpravy zahrnují například přestavění parkovišť či předláždění celé plochy. Na náměstí mimo jiné přibude i více zeleně a laviček. 9.2.2 Webové stránky města Během léta roku 2014 se bude měnit struktura, vzhled i funkce žďárských webových stránek. Po technické stránce by se měly dokázat přizpůsobit zařízení, na kterém si je uživatel prohlíží, tedy z počítače, tabletu či chytrého telefonu. Žďárská radnice zvažuje i doplnění aplikace pro mobilní telefony, která by lidem umožňovala ohlášení závad či třeba

poškození

majetku

města

prostřednictvím

zaslaných

fotografií. 81

I nadále však na webových stránkách bude obyvatelům Žďáru nad Sázavou k dispozici klasická dotazovna, na kterou jsou léta zvyklí. 9.2.3 Oprava silnic V polovině května 2014 zahájí Ředitelství silnic a dálnic ČR rekonstrukci povrchu státní silnice I/37 v úseku náměstí Republiky a křižovatky s ulicí Novoměstskou. Stavební práce se uskuteční za provozu. Úplná uzavírka silnice na náměstí Republiky je předpokládána ve dnech 2. až 5. června, kdy dojde k závěrečné pokládce asfaltového povrchu. Rekonstrukce „sedmatřicítky“ na průtahu městem navazuje na opravy povrchů dalších úseků zmíněné státní komunikace, které už byly provedeny v předchozích letech. 9.2.4 Volnočasový areál u Pilské nádrže Stavební práce byly zahájeny v srpnu roku 2013. Otevření se plánuje na 1. červen letošního roku. V právě budovaných objektech vedle cyklostezky bude umístěno občerstvení a zázemí pro odpočinek, sklad sportovních potřeb, které si budou moci návštěvníci areálu zapůjčit. Vedle přibude i minigolf, stolní tenis, tři dětská hřiště, víceúčelové hřiště s umělým povrchem, hřiště s písčitým a travnatým povrchem či fitpark s relaxačně-posilovacími stroji. Chybět nebude ani amfiteátr pro konání kulturních akcí, cesty, lavičky či půjčovna loděk s molem přímo u rybníka, sprchy a převlékárny. Modernizace okolí Pilské nádrže patří k projektu „Santiniho okruh“ za poznáním a aktivním vyžitím. Ten zahrnuje i stavbu turistické cesty pro pěší ze severozápadní strany Zelené hory či úpravy kolem poutního kostela svatého Jana Nepomuckého. Žďárská radnice na projekt získala evropskou dotaci ve výši téměř 23 mil. Kč. Tímto projektem je možno docílit zatraktivnění a zvýšení návštěvnosti Žďáru nad Sázavou a podpoření cestovního ruchu.

82

9.3 Navrhnutí konkrétních projektů a řešení pro zvýšení kvality života ve městě Město Žďár nad Sázavou se stará o kvalitu života ve městě různými způsoby. Jeden ze způsobů je prostřednictvím dotací zkvalitňovat infrastrukturu ve městě, podporovat rozvoj cestovního ruchu, vytvářet podmínky pro aktivní trávení volného času místních obyvatel a opravovat veřejné budovy. Dále také zkvalitňovat prostředí pro výuku a kulturní akce, a celkově se snažit o realizace akcí za přispění finančních prostředků z národních i evropských dotačních titulů. Následující opatření budou vycházet především z navrhnuté SWOT analýzy a také z názorů občanů, které byly zahrnuty v rámci dotazníkového šetření. Celkově z dotazníkového šetření vyplývá, že občané města jsou s kvalitou života spokojeni a nechtěli by bydlet jinde. Takto se vyjádřilo přibližně 75 % dotazovaných. Jedna otázka v dotazníku byla otevřená. Zde respondenti mohli napsat, zda jsou ve městě spokojeni, či jsou-li nutná nějaká opatření k pozvednutí kvality života. Odpovědi respondentů se ve mnohém opakovaly. Největší problém vidí občané v nedostatku pracovních příležitostí, který by se mohl zmenšit rozšířením průmyslové zóny na ulici Jamská. Díky tomu by se snížila kriminalita a napětí mezi lidmi. Jistě by se tím podařilo zlepšit mezilidské vztahy ve městě. Obyvatelům města vadí také nepřizpůsobiví obyvatelé, kteří bydlí převážně na nejstarším sídlišti ve Žďáru nad Sázavou v tzv. „svobodárnách“. Tyto byty dříve sloužily převážně mladým párům při startu do samostatného života. Hodně odpovědí se také zabývalo absencí venkovního koupaliště. Občané považují za nedostačující, že Žďár nad Sázavou jako okresní město nemá venkovní bazén, či aquapark a nejbližší je vzdálen desítky kilometrů. Jako další opatření by respondenti dotazníkového šetření navrhovali více veřejných parků a úpravu parků stávajících. I zkvalitnění dopravní infrastruktury a vytvoření obchvatu bylo častou odpovědí na možná opatření ke zlepšení situace ve městě. Ostatní odpovědi byly následující:

83

 zbourání bývalého hotelu Bílý lev, který již 20 let kazí vzhled náměstí Republiky,  vybudování nového městského rozhlasu, stávající je zastaralý a nevyhovující, špatná srozumitelnost,  startovací byty pro mladé,  více městské zeleně,  podpora novým podnikatelským subjektům,  více odborných lékařských pracovišť – nutnost dojíždění do jiných měst,  zajištění větší bezpečnosti na sídlišti „Stalingrad“,  více dětských hřišť a pískovišť,  rekonstrukce náměstí,  více kulturních akcí ve městě,  více cyklotras a naučných stezek ve městě,  více dbát na čistotu ulic a veřejných prostranství,  plochy pro výstavbu rodinných domů. Tyto odpovědi byly respondenty několikrát zmíněny, a proto je třeba jim věnovat větší pozornost. V následujících kapitolách budou vyjmenovány návrhy řešení, které by měly být v budoucnu realizovány.

84

9.3.1 Nové parcely Do budoucna by mělo vzniknout souvislé a rozsáhlé území pro novou výstavbu mezi řekou Sázavou a Sázavskou ulicí. V této lokalitě je plánována další výstavba rodinných domků. Podle územního plánu je předpokládáno, že by v místě mohlo vyrůst až sedm desítek rodinných domků. Poté, co budou vykoupené pozemky sceleny, město je nechá vybavit inženýrskými sítěmi a pak na ně zastupitelé schválí prodejní cenu. Tato výstavba by mohla podpořit zvýšení počtu obyvatel ve městě. V současné době dochází ke stěhování převážně mladých lidí do větších měst, jak kvůli nedostatku počtu pracovních míst, tak i díky nedostatečné nabídce bytů a parcel k výstavbě rodinných domů. Odchod mladých občanů z města je jednou z významných slabých stránek města. 9.3.2 Zbourání „brownfield“ – Bílý lev Jak již vyplývá z odpovědí respondentů v dotazníkovém šetření, velká část z nich si přeje zbourání bývalého hotelu. Město není vlastníkem této budovy, proto se čekalo na soukromého vlastníka, až se rozhodne pro demolici objektu. Podle informací z městského úřadu by k tomu mělo dojít nejpozději do 15. září 2014. Na žďárském náměstí Republiky byla v květnu 2014 zahájena kompletní rekonstrukce povrchů, takže by bylo žádoucí s ruinou, která se v posledních letech přes několik pokusů řady majitelů nedočkala opravy, něco zásadního udělat, aby později nenarušovala vzhled zrekonstruovaného náměstí. Co vznikne na místě po dlouhou řadu let opuštěného hotelu v současné době není jasné.

9.3.3 Naučná stezka Tato realizace by se měla uskutečnit do konce roku 2014. Žďárský Santiniho okruh je určen k poznání a aktivnímu vyžití. Jedná se o velmi pěknou přírodní lokalitu s dobrou dopravní dostupností a výhledem na Zelenou horu. Součástí projektu je i návaznost na naučnou stezku kolem Zelené hory a vybudování chodníku s odpočinkovým místem ke kostelu Sv. Jana Nepomuckého. Projekt by se měl snažit propojit historii s odpočinkem – respektive s aktivním trávením volného času. Na informačních tabulích návštěvníci zjistí spoustu zajímavých informací. Náklady na realizaci naučné stezky budou financovány z ROP Jihovýchod a rozpočtu města. 85

Celkové náklady jsou 7,53 mil Kč, z toho dotace 5,85 mil. Kč. Naučná stezka má být velmi hojně využívána jak turisty přijíždějícími do Žďáru za památkou UNESCO, tak i místními obyvateli k procházkám a odpočinku. 9.3.4 Odbahnění Pilské nádrže Vznik volnočasového venkovního areálu je projekt, který podpoří cestovní ruch a zvýší i kvalitu života obyvatel ve městě prostřednictvím zkvalitnění volnočasových aktivit. Tento typ volnočasového využití předtím zcela ve městě chyběl. Výstavba volnočasového centra je umístěna u Pilské nádrže, která je v současnou dobu nevhodná ke koupání díky chybějící kanalizaci v obci Polnička. Odkanalizováním by se sice kvalita vody zvýšila, avšak bylo by vhodné nádrž odbahnit. O odbahnění město jedná s Povodím Vltavy, které v současné době řeší především protipovodňovou bezpečnost. Odbahnění znamená velkou investici, kterou si v současné době nemůže Povodí Vltavy dovolit. 9.3.5 Výstavba obchodního domu na ulici Novoměstská Podle dotazníkového šetření lidé postrádají ve městě obchodní dům. Výstavba již měla nyní probíhat, ale zádrhel nastal při sepsání petice občany, kteří bydlí v blízkosti navrhovaného obchodního domu. Obchodní dům měl vzniknout na ulici Novoměstská, která je na periferii Žďáru v blízkosti průmyslové zóny a sídliště Vodojem. Tato výstavba by přinesla pracovní místa několika desítkám osob a přispěla by tak ke zvýšení zaměstnanosti. 9.3.6 Obchvat města Obchvat ve městě je již dlouhou řadu let v diskusi. Odhaduje se, že k zahájení výstavby by mělo dojít za deset let, tedy v roce 2024. Cena tohoto projektu je odhadována zhruba na 3,5 mld. Kč. Délka výstavby je plánována na čtyři roky. V současné době se čeká na vyjádření ochránců přírody.

86

9.3.7 Dětská hřiště Jednou z dalších slabých stránek města je nedostatek dětských hřišť a nízká kvalita těch stávajících. V roce 2013 proběhla výstavba hřiště na sídlišti Stalingrad, v blízkosti „svobodáren“. Jak již bylo zmíněno, zde přebývají nepřizpůsobiví obyvatelé. Měli za následek poškození hřiště za velmi krátkou dobu, zejména díky nevhodným způsobům využití dětského hřiště. V březnu 2014 pořádal potravinový řetězec Lidl soutěž o výstavbu dětského hřiště ve městech České Republiky. Žďár nad Sázavou tuto soutěž v letošním roce vyhrál a v měsíci červnu začne výstavba. K této výhře přispěli zejména občané, kteří díky hlasování soutěž vyhráli.

9.4 Akční plán města Žďár nad Sázavou Podle akčního plánu město plánuje zejména zateplení Základní umělecké školy, zateplení městského divadla, vybudování cyklistické stezky na Nové Město na Moravě a cyklistické stezky na Nové Veselí. Dále město zamýšlí vybudovat nové dopravní hřiště a zároveň cvičnou plochu pro autoškoly. Tyto akce jsou zaznamenány v Akčním plánu města Žďár nad Sázavou, který je aktuální pro období 2010 – 2014. Tyto akce by se mohly do konce roku uskutečnit či přesunout do roku 2015. Dále diplomová práce měla za úkol porovnat názory občanů, projekty a návrhy opatření se strategickým plánem rozvoje města. Při důkladném pročtení plánu bylo zjištěno, že městu se podařilo všechna navrhnutá opatření splnit. V současné době je na stránkách města vyvěšen „Strategický plán rozvoje města 2007 – 2013“. Plán již bohužel není aktuální a bylo by dobré co nejdříve zpracovat a dodat na stránky města plán nový. Na základě postrádání tohoto dokumentu nelze zhodnotit budoucí strategii s navrženými opatřeními do budoucna.

87

10 DISKUZE VÝSLEDKŮ Metodikou hodnocení kvality života se do současnosti zabývala řada autorů, přesto však neexistuje žádná metodika, která by byla všeobecně akceptovatelná a jednotně aplikována. Základní a nejvýznamnější měření kvality života podle různých metodik jsou uvedena v kapitole 3.15, obsahující měření kvality života v zahraničí a v kapitole 3.16, což je měření kvality života v České republice. Každá z těchto metod se zaměřuje na jiné ukazatele pro měření kvality života a má své výhody i nevýhody. Jedna z nejznámějších metod měření v zahraničí je Index lidského rozvoje – HDI. Je zaměřen na kvalitu života v jednotlivých státech a skládá se ze tří kategorií: lidské zdraví, úroveň vzdělanosti a hmotná životní úroveň. Česká republika je u tohoto indexu rozvoje na 28. místě. Další zahraniční metoda měření úrovně kvality života ve vtahu k životnímu prostředí je index šťastné planety (HPI, Happy Planet Index). Státy, které se umístily nejvýše v hodnocení, spotřebují nejméně přírodních zdrojů. Je to nový indikátor, který vznikl teprve roku 2006. Česká republika se umístila ze všech zemí světa na 92. místě, na 1. místě je Kostarika. Na území České republiky se měří například regionální index kvality života v krajích ČR. Je tvořen třemi doménami a osmi indikátory. Domény jsou následující: 1. předpoklad pro dlouhý a zdravý život, 2. předpoklad pro tvořivý život s dostatečným vzděláním, 3. předpoklad pro přiměřenou životní úroveň. Pro měření úrovně kvality měst bylo v diplomové práci využito metodiky Mastercard, česká centra rozvoje. Dlouhodobým cílem společnosti MasterCard je, aby byla pro banky a obchodníky strategickým partnerem. Při hlubší diskusi s významnými partnery společnosti

MasterCard

řada

z

nich

uvedla,

že

má

nedostatek

informací

o městě a kraji, ve kterém působí a při plánování expanze je pro ni obtížné posoudit vhodnost jednotlivých lokalit. Požadavek klientů se stal impulzem pro vznik celosvětového projektu MasterCard Worldwide Centers of Commerce a následně i pro jeho českou modifikaci s názvem MasterCard, česká centra rozvoje. 88

Studie Mastercard, česká centra rozvoje přináší výsledky kvality života v jednotlivých městech a krajích od roku 2008. Je však poněkud zarážející, že každý rok se mění ukazatele i počet měst, která jsou do této studie zahrnuta. Nejde tedy v rámci let jednotlivá města porovnávat. Studii Místo pro život, která je zaměřená na zkoumání krajů, můžeme porovnat se studií Mastercard, česká centra rozvoje, která se vedle analýzy kvality měst věnuje i kvalitě života krajů České republiky. Kraj Vysočina se ve studii Místo pro život umístil jako 6. v pořadí ze 14 krajů ČR. V analýze Mastercard, česká centra rozvoje se po zprůměrování jednotlivých ukazatelů umístil Kraj Vysočina taktéž na 6. místě. Zde jsou jednotlivé ukazatele, které sloužily k hodnocení kvality života v jednotlivých krajích ČR:  regionální hrubý domácí produkt na obyvatele (v Kč),  míra nezaměstnanosti,  průměrná hrubá měsíční mzda,  počet vydaných stavebních povolení na 1000 obyvatel,  čistý disponibilní důchod domácností na obyvatele,  naděje dožití u mužů,  naděje dožití u žen,  podíl dlouhodobě nezaměstnaných na celkové nezaměstnanosti,  počet uchazečů na jedno volné pracovní místo,  medián hrubých mezd,  podíl osob s VŠ vzděláním v poměru k věkové kategorii 20+,  počet trestných činů na 1000 obyvatel,  emise oxidu siřičitého,  emise oxidu dusíku. (Mastercard, 2010) V metodice Místo pro život je navrhnuto 54 ukazatelů, tedy mnohem více než v metodice Mastercard, česká centra rozvoje se 14 ukazateli. Avšak oblasti hodnocení jsou u obou metod podobné a také přináší obdobné výsledky. U vybraných metod Kraj Vysočina získal vysoké hodnocení a umístil se tak jako 6. kraj z celkového počtu. 89

11 ZÁVĚR Kvalitu života zkoumají odborníci i sociologové po celém světě. Mezi státy s nejvyšší kvalitou života podle výsledků různých průzkumů dlouhodobě patří Norsko, Rakousko, Austrálie, Německo, USA nebo Kanada. Podle studie Mastercard, česká centra rozvoje se v roce 2010 na 1. místě umístilo město Hradec Králové Výsledkem práce je vyhodnocení kvality života ve městě Žďár nad Sázavou a následné návrhy opatření. Tomu předcházelo vytvoření několika dílčích cílů. Nejprve byl sestaven profil města, následně SWOT analýza. Dílčím výsledkem práce pak bylo vyhodnocení dotazníkového šetření, ve kterém se zjišťoval názor občanů na spokojenost s kvalitou života ve městě Žďár nad Sázavou. Názory občanů vycházely obdobně jako u navržené SWOT analýzy. Závěry, které přinesl dotazníkový průzkum, nejsou nijak překvapivé a jsou spíše utvrzením v tom, že město Žďár nad Sázavou je vnímáno ze strany občanů pozitivně. Většina obyvatel by nechtěla bydlet v jiném městě. Spokojenost občanů s jednotlivými aspekty života ve městě je na velmi vysoké úrovni. Nejvíce jsou občané spokojeni s okolní přírodou, se sportovním vyžitím, čistotou ovzduším, dostupností základních veřejných služeb nebo s faktem, že se zde nachází památka UNESCO. Největší slabinu vidí občané v nedostatku pracovních příležitostí, v zajišťování čistoty ulic a veřejných prostranství a také v nepřizpůsobivých občanech ve městě. Podle převážných názorů občanů města by mělo dojít ke snížení nadměrné dopravy z centra města pomocí obchvatu, zajistit více kulturních a společenských akcí nebo vybudovat venkovní koupaliště. Výsledky dotazníkového šetření i celé diplomové práce budou poskytnuty městu. Hlavním výsledkem práce bylo porovnání měst podle dané metodiky. Srovnání došlo mezi městy Žďár nad Sázavou a Jihlava podle města Hradec Králové, který se ve studii Mastercard, česká centra rozvoje umístil za rok 2010 na 1. místě. V hodnocení získal 100 %. Jihlava v hodnocení dosáhla 91 %, městu Žďár nad Sázavou vyšel podobný výsledek, a to 86 %. Znamená to tedy, že kvalita života je v obou městech na srovnatelné úrovni. Ukazuje se, že nezáleží na velikosti města ani na jeho počtu obyvatel, když jsou zvoleny správné ukazatele. Prokázalo se, že Žďár nad Sázavou má 90

vysokou úroveň kvality života, zejména díky kvalitě životního prostředí, nízké kriminalitě, cenám nájemného či nízkým emisním hodnotám. Nejpřínosnější částí této práce bylo zhodnocení minulých, současných projektů města a navržením opatření, která by vedla ke zvýšení kvality života. Jedním z návrhů předkládaných opatření je výstavba obchvatu, čímž by se odklonila doprava z města a zachránila by historický most u zámku, který je nadměrnou dopravou poškozen. Další opatření je v podobě podpoření kulturních a společenských akcí, kde by občané uvítali častější pořádání farmářských trhů na náměstí Republiky. Návrhem opatření v rámci volnočasových aktivit by bylo dobré odbahnit Pilskou nádrž a vytvořit tak koupaliště pro občany města Žďáru nad Sázavou i pro návštěvníky z okolí. Jiný návrh opatření se týká zbourání bývalého hotelu Bílý lev na náměstí Republiky. Demolice je sice naplánována, ale již je opomenuto, co na místě zbouraného hotelu bude nově vybudováno. Jako dalším opatřením mohou být nové pozemky pro výstavbu rodinných domů a tím tak zabránit stěhování lidí z města. Výsledky předkládané diplomové práce, která zkoumala kvalitu života na území města Žďár nad Sázavou, neposkytují pouze shrnutí aspektů kvality života v daném území, ale rovněž poskytují pohled na jeho nedostatky a současně i příležitosti k jeho dalšímu rozvoji. Tyto poznatky mohou být využity jednak jako podklad pro rozhodování veřejné správy při přípravě strategických dokumentů a zároveň mohou sloužit jako soubor informací pro oblast marketingu, propagace nebo podpory rozvoje cestovního ruchu. Závěrem této práce je důležité konstatovat, že hlavní i dílčí cíle, které si tato diplomová práce určila, byly splněny.

91

12 SUMARRY Study of quality of life deals with experts and sociologists around the world. Among the states with the highest quality of life according to the results of surveys long-term include Norway, Austria, Australia, Germany, USA or Canada. In the Czech Republic finished first of the imaginary scale study by „Mastercard, Czech city center development“ finished Hradec Kralove. The main goal of this work is to evaluate the quality of life in the study area and subsequent proposals for measures to improve the quality of life. This was preceded by the creation of several sub-goals. First, the profiling of the city, followed by SWOT analysis. Another aim was obtained an opinions of citizen of Žďár nad Sázavou on the quality of life in the city. This was achieved by situational and SWOT analysis a particular survey. SWOT analysis clearly showed where are Zdar nad Sázavou´s greatest weaknesses, and where it has to offer. Evaluated questionnaire is then approximately coincided with the SWOT analysis. The conclusions that brought questionnaire survey are not surprising and are rather reinforcing as such that the town of Zdar nad Sázavou is perceived positively by citizens. Most people would not want to live in another city, Citizen´s satisfaction with various aspects of life in the city is at a very high level. Most citizens are satisfied with the surrounding nature with sports, clean air. access to basic public services, or the fact that there is a monument by UNESCO. As the biggest weakness citizens see in the lack of employment opportunities, ensuring clean streets and public spaces as well as in maladjusted citizens in the city. According to the common of the opinion of the citizens of the city would be followed to reduce excess traffic from the city center via the bypass. provide more cultural and social events and build an outdoor swimming pool. The results of the survey and the entire thesis will be provided to the city.

The main goal of the diploma thesis was compared Zdar nad Sazavou and Jihlava to the city of Hradec Kralove, which is in the first place in the study Mastercard, Czech development center in 2010 and was assigned 100 %. Results, the authors proposed 92

methodology assesses a very high percentage expression. Jihlava in the ratings reached 91 %, the town of Zdar nad Sázavou was very similar with 86 %. This means that the quality of life in both cities is comparable, despite Jihlava is the regional city and therefore it would seems that the quality of life will be considerably higher. It turns out that no matter the size of the city and its population. Therefore it has been show Zdar nad Sázavou has a high level of quality of life, especially because of the quality of the environment, low crime, prices, rentals or low emission values. The most beneficial part of this work was to evaluate the past, present and future projects. One possible measure is the construction of a bypass. Start of construction of the project is planned to approximately 10 years, in 2024. Square is flooded with cars and also suffers from the historic bridge to the castle. Other measures in the form of increased promote cultural and social events, particularly by people welcomed the holding of frequent farmers' markets in the Republic Square. In the context of leisure activities would be good clean Pilská reservoir to create a swimming pool for the town of Zdar citizens and visitors of the area. Other draft of measure concerns the demolition of the former White Lion Hotel at the Republic Square, where reconstruction is taking place. Demolition of "brownfield" White Lion is already schedule, but withnout any plan what is going to occur on its place. As further measures may be new lands for construction of houses and thus prevent the migration of people from the city. Currently there is a problem with the lack of land, due to the lack of utilities in areas where the land sales are taking a place. The results of the diploma thesis that examined the quality of life of the local town of Zdar nad Sázavou, not only provide a summary of the aspects of quality of life in a given area, but also provide a glimpse of its shortcomings and also opportunities for its further development. These findings can be either used as a basis for decisions by public authorities in the preparation of strategic documents and also can serve as a set of informations for marketing, promotion and support of tourism development. In conclusion this work is important say, that both the main and sub-objectives that have been determined.

93

13 SEZNAM LITERATURY BALDWIN, Sally; GODFREY, Christine; PROPPER Carol. Quality of life: perspectives and policies. New York: Routledge, 1994. 256 s. ISBN 0-415-09581-6. BRUNDTLAND, Gro Harlem. Population, Environment and Development. New York: United Nations, 1993. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.czso.cz/ DĚDINA, Jiří a Václav CEJNAR. Management a organizační chování. Praha: Grada Publishing, 2005, s. 339. ISBN 978-80-247-3348-7. DUŠEK, Hynek. Udržitelný rozvoj. 1. vyd. Kunovice: Evropský polytechnický institut, 2010, 108 s. ISBN 978-80-7314-195-0. DŽUKA, J. Psychologické dimenzie kvality života. Prešov: Prešovská univerzita, 2005. 87 s. ISBN 80-8068-282-8. ENGEL, G. L.; BERGSMAN, J. Quality of life : Health Policy. 2005, ISBN 80-8105781-5 FILKA, I. ŠVOMA, J. Stručné dějiny města Žďáru nad Sázavou. Žďár nad Sázavou: Městský úřad Žďár nad Sázavou, 1998 GIDDENS, Anthony; JAŘAB, Jan. Sociologie. 1. vyd. Praha: Argo. 1999. 595 s. ISBN 80-7203-124-4 HAJDOVÁ, Marie. Rozvojové země - Human Development Index. PROGRES: Studenti pro globální ekonomický rozvoj [online]. 2008 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z WWW: . HÁK, T., et al. Indikátory blahobytu: všechno, co jste kdy chtěli vědět o štěstí (ale báli jste se zeptat) [online]. Praha: Zelený kruh, 2010 [cit. 2014-05-03]. Dostupné z WWW: .ISBN 978-8087417-02-7. HALEČKA, T., Kvalita života ako pojem a problem socialnej politiky a socialnej práce. Práca a sociálna politika. Bratislava, 2001. ISBN: 1210-5643 Hapy

planet

index

[online].

2012

[cit.

2014-05-18].

Dostupné

z:

http://www.happyplanetindex.org/ Human development reports [online]. 2012 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://hdr.undp.org/en 94

JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001, 285 s. ISBN 807178-535-0. KOPŘIVA, Lukáš. Kvalita života v kontextu udržitelného rozvoje. Pardubice, 2011. Diplomová práce. Univerzita Pardubice. KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologie zdraví. Vyd. 1. Praha: Portál, 2001. 279 s. ISBN 80-7178-551-2. KŘIVOHLAVÝ, Jaro. Kvalita života: Vymezení pojmu a jeho aplikace v různých vědních disciplinách s důrazem na medicínu a zdravotnictví. Kvalita života Sborník příspěvků z konference, konané dne 25. 10. 2004 v Třeboni. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, 2004. s. 120. Dostupné z WWW: . KŘIVOHLAVÝ, J. Psychologická pojetí a způsoby zjišťování kvality života. Psychologické aspekty kvality života: Sborník příspěvků z mezinárodního a celostátního kola ŠVOK. Bratislava: 2001. s. 156. KUBÁTOVÁ, Helena. Sociologický výzkum. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, 77 s. ISBN 80-244-1518-6. MAIER, K. a kol. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012. 253 s. ISBN 978-80-247-4198-7. MAREŠ, Jiří. Kvalita života u dětí a dospívajících. Brno: MSD, 2006-, ISBN 80-8663365-91. MASLOW, Abraham H. Toward a Psychology of Being. LLC: Start Publishing, 2013. MEDERLY, Peter, Ján TOPERCER a Pavel NOVÁČEK. Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje: kvantitativní, vícerozměrný a variantní přístup. Vyd. 1. Praha: Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd CESES, 2004, 117 s. ISBN 80-239-4389-8. ISBN 80-86625-20-6. Místo

pro

život

[online].

2013

[cit.

2014-05-18].

Dostupné

z:

http://www.mistoprozivot.com/cs/home MURGAŠ, František. Prostorová dimenze kvality života. Vyd. 1. Liberec: Technická univerzita v Liberci, 2012, 147 s. ISBN 978-80-7372-931-8. Nezaměstnanost. Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. 2014 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/ NOVÁČEK, P. Udržitelný rozvoj. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2011. 430 s. ISBN 978-80-244-2795-9. 95

PAYNE, J., et al. Kvalita života a zdraví. Vyd. 1. Praha: TRITON, 2005. 629 s. ISBN 80-7254-657-0. POMALIŠOVÁ, Michaela, et al. Hodnocení kvality života ve městech se zapojením veřejnosti. Praha: Timur, 2010. 81 s. Dostupné z WWW: . ISBN 978-80-904490-6-0. POTŮČEK, M. Cesty z krize. 1. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství (Slon), 2002, 135 s. ISBN 9788074190575. Portál Žďár nad Sázavou. Portály měst [online]. 2008 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.portalzdarnadsazavou.cz/ Profil města. Žďár nad Sázavou [online]. 2007 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/strategicky-plan.asp PROCHÁZKOVÁ, Dana. Principy udržitelného rozvoje. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012, 141 s. ISBN 978-80-87472-21-7. PRUDKÝ, L. a kol., Inventura hodnot: Výsledky sociologických výzkumů hodnot ve společnosti České republiky, 2009. Praha: Academia; ISBN: 80-7278-551-2 Quality of life [online]. 2009 [cit. 2014-05-18]. QOL Concepts. Dostupné z WWW: . Quality of living report, 2012. Mercer: Talent - Health - Retirement - Investment [online]. 2012 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.mercer.com/home?siteLanguage=100 RAPLEY, M. Quality of life research : a critical introduction. London: SEGA Publications , 2003. 286 s. ISBN 978-0-7619-5457-6. Review of Quality of Life Project Management. Chief Review Services, Canada 2004[online], [cit. 2014-05-18]. Dostupné z:< http://www.dnd.ca/crs/pdfs/qol_e.pdf> Stavební zákon. Úplné znění [online]. 2013 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.uplnezneni.cz/zakon/183-2006-sb-o-uzemnim-planovani-a-stavebnim-radustavebni-zakon/ Strategický plán rozvoje města Žďár nad Sázavou. Žďár nad Sázavou [online]. 2007 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.zdarns.cz/mestsky-urad/strategicky-plan.asp Survio [online]. 2012 [cit. 2014-05-24]. Dostupné z: http://www.survio.com/en/ VAĎUROVÁ, H.; MÜHLPACHR, P. Kvalita života: Teoretická a metodologická východiska. Brno: MU, 2005. 145 s. ISBN 80-210-3754-7. 96

VAN KAMP, I., LEIDELMEIJER, K., MARSMAN, G., DE HOLLANDER, A. Urban environmental quality and human well-being Landscape and urban planning. London: SEGA Publications, 2003. 65 s. ISBN 81-7325-463-0 VAVROUŠEK, J.; PLOS, J. Lidské hodnoty a společnost v pohybu. Praha: Kruh nezávislé inteligence a Společnost pro trvale udržitelný rozvoj, 1994. 97 s. Vážený průměr. Vypočítej.to [online]. 2013 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.vypocitejto.cz/ VEENHOVEN, R. THE FOUR QUALITIES OF LIFE : Ordering concepts and measures of the good life. Journal Of Happiness Studies [online]. 2000, vol. 1,[cit. 20140518].DostupnýzWWW:. Výsledky 2010. Mastercard, česká centra rozvoje [online]. 2010 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.centrarozvoje.cz/?p=vysledky-2010 Zákon o životním prostředí. Úplné znění zákonů [online]. 2012 [cit. 2014-05-18]. Dostupné z: http://www.uplnezneni.cz/zakon/17-1992-sb-o-zivotnim-prostredi/

97

14 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr 1

Maslowova pyramida potřeb

21

Obr. 2

Model kvality života Centra pro podporu zdraví

26

Obr. 3

Model kvality života podle Veenhovena

27

Obr. 4

Teoretický model kvality života, životních sfér a jejich dimenzí

28

Obr. 5

Model kvality života kanadských ozbrojených sil

29

Obr. 6

Index lidského rozvoje (2012)

35

Obr. 7

Index kvality života vybraných států (2010)

37

Obr. 8

Index šťastné planety ve světě v roce 2012

39

Obr. 9

Kvalita života vybraných měst ČR (2010)

43

Obr. 10

Vzorec pro výpočet váženého průměru

46

Obr. 11

Umístění Žďáru nad Sázavou na mapě

49

15 SEZNAM GRAFŮ Graf 1:

Výsledky k otázce č. 9

68

Graf 2:

Výsledky k otázce č. 13

72

98

16 SEZNAM TABULEK Tab. 1

Vztah mezi kvalitou a udržitelností života

15

Tab. 2

Mercer; index kvality života vybraných měst

34

Tab. 3

Index lidského rozvoje (HDI) vybraných států

35

Tab. 4

HPI vybraných států

39

Tab. 5

Přehled indikátorů studie „Mastercard, česká centra rozvoje“

47

Tab. 6

SWOT analýza sociální oblasti města

61

Tab. 7

SWOT analýza ekonomiky a cestovního ruchu města

62

Tab. 8

SWOT analýza tech. a dopr. infrastruktury, životního prostředí

63

Tab. 9

Výsledky otázky č. 7

66

Tab. 10

Výsledky otázky č. 8

67

Tab. 11

Výsledky k otázce č. 10

69

Tab. 12

Výsledky k otázce č. 11

70

Tab. 13

Výsledky k otázce č. 12

71

Tab. 14

Ukazatele dle metodiky Mastercard, česká centra rozvoje

76

99

17 PŘÍLOHY Příloha č. 1 – Vzorový dotazník

Příloha č. 2 – Fotografie z projektů

100

Příloha č. 1: Vzorový dotazník (papírová podoba) Dotazník - Kvalita života ve městě Žďár nad Sázavou Dobrý den, chtěla bych Vás touto cestou požádat o vyplnění dotazníku, který se týká kvality života ve Vašem městě. Dotazník je součástí diplomové práce a bude použit pouze na studijní účely. Je zcela anonymní, zabere 5 - 7 minut Vašeho času. Předem moc děkuji za spolupráci. Bc. Kristýna Pavlíková - studentka Mendelovy univerzity v Brně (Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií)

1. Pohlaví:  muž 2. Věk:  15 – 25

 žena  26 – 45

 46 – 65  66 a více

3. Nejvyšší dosažené vzdělání:  ZŠ  SŠ bez maturity  SŠ s maturitou  VŠ 4. Zaměstnání:  student  zaměstnanec  podnikatel  nezaměstnaný  na mateřské

v

důchodu

5. Chtěli byste bydlet v jiném městě či obci?  ano

 ne

nevím

6. Dojíždíte za prací či studiem jinam?  ano  ne

7. Do čeho by se podle Vás mělo ve městě investovat především? (Více možných odpovědí)  dopravní infrastruktura

 kulturní a společenské akce

 úprava zeleně

 dětská hřiště, školky

podpora podnikatelským subjektům

 podpora zájmových organizací

 sociální služby

101

8. Co je podle Vás ve městě nejdůležitější  mezilidské vztahy  praktikovat Vaše záliby  základní veřejné služby  kvalita životního prostředí  činnost zastupitelstva  jiné - …………………………….. 9; 10. Jak hodnotíte SPOKOJENOST s jednotlivými položkami kvality života ve Vašem městě a VÝZNAM těchto faktorů pro Vás? (označte do tabulky X) 1 = velmi spokojen; 5 = velmi nespokojen; 1 = největší význam; 5 = nejmenší význam)

Spokojenost 1

2

3

4

Význam pro Vás 5

1

2

3

4

5

s Vaším městem, jako místem, kde žijete s mezilidskými vztahy s možnostmi kulturního vyžití s možnostmi sportovního vyžití s možnostmi nakupování se zdravotní péčí s nabídkou pracovních příležitostí s čistotou ulic a veřejného prostranství s možnostmi parkování s bezpečností Vašeho osobního majetku (dům/byt, auto) s množstvím zeleně, stromů, veřejných parků s čistotou ovzduší s činností místní samosprávy

102

11. Jak hodnotíte dostupnost: (1 – nejvíce spokojen; 5 – nejméně spokojen) Spokojenost o

1

2

3

4

5

Dostupnost do zaměstnání (školy) Dostupnost centra města Dostupnost zastávky MHD Dostupnost základních služeb ( pošta, banka, atd.) Dostupnost nejbližšího obchodu s potravinami Dostupnost mateřské a základní školy Dostupnost zábavních podniků, restaurací, hospod Dostupnost veřejného parku, lesa Dostupnost nejbližšího zdravotnického zařízení Dostupnost ostatních vzdělávacích zařízení (střední škola, jazyková škola, základní umělecká škola)

12. Které z následujících položek vidíte jako POZITIVNÍ ve Vašem městě? (více možných odpovědí)  památka UNESCO  okolní příroda  obchody a služby  základní veřejné služby (lékaři, školy, MHD)  kulturní a společenský život  sportovní vyžití  vzhled města  vztahy mezi lidmi  množství zeleně ve městě  bezpečnost ve městě  činnost místní samosprávy  jiné - uveďte: ………………………………………………………………………….

103

13. Kterou s následujících položek vidíte jako NEGATIVNÍ ve Vašem městě? (více možných odpovědí)  pracovní příležitosti  nadměrná doprava  čistota ulic a veřejných prostranství  nepřizpůsobiví obyvatelé  základní veřejné služby (lékař, školy, MHD)  nedostačující bytová zástavba  životní prostředí  obchody a služby  podmínky pro podnikání  vztahy mezi lidmi  sportovní vyžití  bezpečnost ve městě  množství zeleně  možnosti parkování v místě bydliště  jiné – uveďte: ………………………………………………………………………..

14. Jak vnímáte kvalitu Vašeho života?   velmi dobrá   dobrá   průměrná

  špatná   velmi špatná   nevím

15. Budete-li hodnotit Vaše bydliště a nejbližší okolí jako místo vhodné pro život, jste s ním?

 velmi spokojen(a)  spokojen(a)  nespokojen(a)  velmi nespokojen(a) nevím

104

16. Co byste navrhli pro zlepšení kvality života ve Vašem městě? …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………….. Děkuji za Vaši ochotu a čas.

105

Příloha č. 2: Fotografie z projektů pro zlepšení kvality života ve městě Fotografie č. 1: Rekonstrukce náměstí

Zdroj: Vlastní Fotografie č. 2: Výstavba Sportovního centra

Zdroj: Vlastní 106

Fotografie č. 3: Relaxační centrum

Zdroj: Vlastní Fotografie 4: Zelená hora v rámci Santiniho okruhu

Zdroj: Vlastní 107

Fotografie 5: Vyznačení naučné stezky kolem Zelené hory

Zdroj: Oficiální stránky města Žďár nad Sázavou,2014 Fotografie 6: Vícegenarční park Farská humna

Zdroj: Vlastní 108

Fotografie 7: Úprava bonzovských rybníků

Zdroj: Vlastní Fotografie 8: Honzovský rybník

Zdroj: Vlastní 109

Fotografie 9: Trasa naučné stezky Velkého dářka

Zdroj: Vlastní Fotografie 10: Značení lyžařských tratí v rámci „Skiregion Žďársko“

Zdroj: Vlastní 110