MASARYKOVA UNIVERZITA Fakulta sociálních studií Katedra politologie
Analýza komunálních voleb ve městě Zlín Bakalářská práce
Pavla Kolaříková (učo: 386077) Obor: politologie – mezinárodní vztahy Imatrikulační ročník: 2010 Vedoucí práce: Mgr. Jakub Šedo, Ph.D.
Brno, 2013
Anotace Předkládaná práce se zabývá problematikou komunálních voleb v krajském městě Zlín. První část se zabývá teoretickým vymezením a přiblíţením fungování komunální politiky a komunálních voleb. V následující části jsou rozebrány výsledky voleb v letech 1994 – 2010 a následná povolební vyjednávání a tvorba radničních koalic. V rámci voleb 2010 je dále
rozebrán
celorepublikový
kontext,
následuje
krátké
představení
úspěšných
kandidujících subjektů včetně jejich předvolebních programů. Výsledky ve městě Zlín jsou pak srovnány s celorepublikovými výsledky.
Abstract The aim of this bachelor thesis is to present municipal elections in the city of Zlin. The thesis is divided into theoretical part and practical part. In the theoretical part the thesis deals with the theory of local politics and municipal elections. The attention is paid especially to the practical part, in which this thesis deals with municipal elections in Zlin during 1994 – 2010.
Klíčová slova Komunální volby, komunální politika, teorie radničních koalic, Zlín
Key words Municipal elections, local politics, executive coalitions, Zlin.
2
Prohlášení o autorství: Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Analýza komunálních voleb ve městě Zlín vypracovala samostatně a pouţila jen zdroje uvedené v seznamu zdrojů.
V Brně 1. května 2013
Podpis:.......................................
3
Poděkování: Ráda bych poděkovala především vedoucímu mé práce Mgr. Jakubu Šedovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky, které napomohly realizaci této práce. Děkuji panu Tomáši Langovi za jeho vstřícnost při poskytování informací. Velký dík patří taktéţ mé rodině, která mě podporovala během celého mého studia.
4
Obsah 1
ÚVOD .......................................................................................................................................................... 7 1.1 1.2 1.3
CÍL PRÁCE A VÝZKUMNÉ OTÁZKY ........................................................................................................ 7 METODOLOGIE ..................................................................................................................................... 8 STRUKTURA PRÁCE ............................................................................................................................ 10
2
ZLÍN – PŘIBLÍŢENÍ PROSTOROVÉHO VYMEZENÍ DANÉ PROBLEMATIKY ...................... 11
3
KOMUNÁLNÍ POLITIKA ..................................................................................................................... 11 3.1 3.2 3.3 3.4 3.5
VYMEZENÍ OBCE ................................................................................................................................ 11 ORGÁNY MÍSTNÍ SAMOSPRÁVY .......................................................................................................... 12 FINANCOVÁNÍ OBCE ........................................................................................................................... 13 VOLBY DO ZASTUPITELSTVA .............................................................................................................. 14 TEORIE RADNIČNÍCH KOALIC ............................................................................................................. 15
4
VOLBY V ROCE 1994 ............................................................................................................................ 17
5
VOLBY V ROCE 1998 ............................................................................................................................ 19
6
VOLBY V ROCE 2002 ............................................................................................................................ 21
7
VOLBY V ROCE 2006 ............................................................................................................................ 23
8
VOLBY V ROCE 2010 ............................................................................................................................ 25 8.1 CELOREPUBLIKOVÝ KONTEXT ............................................................................................................ 26 8.2 VOLBY VE ZLÍNĚ ................................................................................................................................ 28 8.2.1 Volební aktéři ................................................................................................................................ 28 8.2.2 Předvolební programy .................................................................................................................. 31 8.2.3 Předvolební situace....................................................................................................................... 33 8.2.4 Průběh a výsledky voleb................................................................................................................ 33 8.2.5 Povolební vyjednávání a tvorba Rady města Zlína ....................................................................... 35
9
ZÁVĚRY PRÁCE – ZODPOVĚZENÍ VÝZKUMNÝCH OTÁZEK .................................................. 36 9.1 9.2 9.3 9.4 9.5 9.6
OTÁZKA 1. NEJČASTĚJŠÍ TYP RADNIČNÍ KOALICE............................................................................... 36 OTÁZKY 2, 3 A 4. ÚSPĚŠNOST STRAN V JEDNOTLIVÝCH VOLBÁCH A ZVOLENÍ PRIMÁTOŘI ................. 37 OTÁZKA 5. POZICE STRAN ODS, ČSSD A KSČM A KDU-ČSL ......................................................... 38 OTÁZKA 6. VÝVOJ VOLEBNÍ ÚČASTI................................................................................................... 39 OTÁZKA 7. PRŮMĚRNÝ VĚK KANDIDÁTNÍCH LISTIN VE VOLBÁCH 2010 ............................................ 40 OTÁZKA 8. POROVNÁNÍ VÝSLEDKŮ KOMUNÁLNÍCH VOLEB VE ZLÍNĚ V ROCE 2010 S CELOREPUBLIKOVÝMI VÝSLEDKY................................................................................................................. 42 9.7 OTÁZKA 9. VÝVOJ FRAGMENTACE STRANICKÉ SOUTĚŢE A POLITICKÉ STRANY V ZASTUPITELSTVU ... 43 10
ZÁVĚR...................................................................................................................................................... 46
11
POUŢITÉ ZDROJE ................................................................................................................................ 48 11.1 11.2 11.3 11.4
TIŠTĚNÉ PUBLIKACE ........................................................................................................................... 48 DENNÍ TISK ........................................................................................................................................ 49 INTERNETOVÉ ZDROJE ........................................................................................................................ 50 OSTATNÍ ZDROJE ................................................................................................................................ 53
12
SEZNAM TABULEK .............................................................................................................................. 55
13
SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................................... 56 5
14
SEZNAM POUŢITÝCH ZKRATEK..................................................................................................... 57
15
PŘÍLOHY ................................................................................................................................................. 59
Počet znaků (včetně mezer): 81 248
6
1
Úvod Výzkum komunální politiky patřil ještě donedávna k oblastem, jeţ byly v rámci
politologického bádání víceméně opomíjeny. Naznačme si stručně důvody, proč tomu tak bylo. Jednak nebylo na co navazovat, neboť dvoukolejnost veřejné správy, a tedy i obecní samospráva, byla v roce 1990 obnovena po více jak šedesáti letech její faktické neexistence, během nichţ byly obce reprezentovány pouze místními národními výbory. Dále nesmíme opomenout skutečnost, ţe během komunistického reţimu byl politologický výzkum prakticky zakázán, coţ také mohlo během devadesátých let způsobit zpoţdění bádání v oblasti komunální politiky, neboť se primární zájem prvotně obracel na vyšší úroveň politiky. Svou roli sehrála také skutečnost, ţe názor na komunální politiku štěpí politologickou obec na více částí. První skupina chápe komunální politiku jako součást celonárodního celku, bez zohlednění místních specifik. Tento výzkumný přístup se nazývá holistický a mezi jeho představitele patří například Pavel Šaradín. Druhá část politologů se dívá na komunální politiku v rámci místních specifik. Liší se jak regionálně, tak velikostně – v malé obci funguje jinak neţ v krajské metropoli, coţ v krajním případě můţe znamenat, ţe místních politik je tolik, kolik je obcí. Mezi zastánce tohoto přístupu patří například Petr Fiala nebo Stanislav Balík (Balík 2005: 167; Krutílek 2003: 10). Tento přístup také zastává autorka předkládané práce. V posledních letech se komunální politika těší větší přízni ze strany politologických vědců, nicméně stále na tomto poli existují značné mezery. Nezbývá neţ doufat, ţe tato skutečnost se brzy změní k lepšímu, čemuţ by mohla pomoci i tato práce, jejíţ ambicí je analyzovat komunální volby ve městě Zlín. Vzhledem k omezenému rozsahu práce však není prostor na detailní rozbor všech voleb uskutečněných v tomto statutárním městě, proto se práce blíţe věnuje pouze volbám konaným v roce 2010.
1.1 Cíl práce a výzkumné otázky Cílem předkládané bakalářské práce je analyzovat komunální volby ve městě Zlín a přiblíţit čtenáři fungování komunální politiky a především komunálních voleb v tomto městě. Analyzovány budou nejen volby konané v roce 2010, na něţ bude kladen největší důraz, ale také všechny volby, jeţ se zde konaly od roku 1994. Volbám konaným v roce 2010 je věnována větší pozornost zejména z důvodu jejich aktuálnosti, neboť stále plyne funkční období vítězů těchto voleb. Autorka této práce se stejně jako Stanislav Balík 7
domnívá, ţe porevoluční volby konané v roce 1990 nemá význam zkoumat z několika důvodů: stranické spektrum se de facto skládalo pouze z jednoho aktéra zastupujícího demokratické strany – Občanského fóra1, dále se jednalo o volby znamenající završení tranzice od nedemokratického reţimu směrem k demokracii, s čímţ úzce souviselo znovuobnovení
dvoukolejné
veřejné
správy.
Dalším
problémem
spojeným
s polistopadovými volbami je nedostatek vhodných dat (Balík 2008: 8). Bakalářská práce má následující výzkumné otázky, jeţ by měly být zpracováním této práce uspokojivě zodpovězeny: 1. Jaký je nejčastější typ radniční koalice ve Zlíně pro období 1994 – 2010? 2. Existuje strana, jeţ měla ve zkoumaném období trvale nejvyšší podporu, tj. pravidelně získávala procentuálně nejvyšší počet hlasů, respektive mandátů? 3. V případě negativní odpovědi na otázku dvě si formuluji následující výzkumnou otázku: Které strany se umisťují na první příčce z hlediska procentuálního zisku hlasů, respektive mandátů? 4. Pocházeli jednotliví primátoři z vítězných stran? 5. Jak si v jednotlivých volbách vedly celorepublikové subjekty na české politické scéně – ODS, ČSSD, KSČM A KDU-ČSL? Odpovídá tento trend celorepublikové situaci? 6. Jak se ve sledovaném období vyvíjela volební účast? 7. Jaký byl průměrný věk kandidátních listin v roce 2010? Jak se změnila věková struktura od roku 2006 u těch subjektů, jeţ se v obou letech dostaly do zastupitelstva? 8. Jaké byly výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 2010 v porovnání s celorepublikovými výsledky? 9. Jaký je vývoj fragmentace stranické soutěţe a jak daný volební systém ovlivňuje politické strany ve zlínském zastupitelstvu?
1.2 Metodologie Předkládaná práce se opírá o empiricko-analytický přístup. Výzkumnou strategií je případová studie s vyuţitím metod diachronní analýzy. Výzkumnou jednotkou jsou komunální volby ve městě Zlín v časové řadě 1994 – 2010. V prvé řadě je nutno prostudovat relevantní literaturu k tématu. V případě této práce se jedná o literaturu z pera českých politologů vztahující se k problematice teorie komunálních voleb a komunální politiky 1
I přes to, ţe Občanské fórum bylo s dalšími demokratickými stranami v koalicích. 8
v prostředí České republiky. Opomenuto není ani prozkoumání dokumentů, jeţ tuto problematiku právně ukotvují. Na základě studia relevantní literatury je zpracována teoretická část této práce. Místní vymezení dané problematiky je pak provedeno převáţně na základě sběru dat o městě Zlíně ze stránek Českého statistického úřadu. Praktická část se opírá především o sběr dat, která jsou dále kvantitativně analyzována. Pro potřeby této práce poslouţil jako hlavní zdroj dat volební server Českého statistického úřadu. U kaţdých voleb je sledován počet kandidujících subjektů a jejich volebních výsledků. To je provedeno na základě zkoumání číselných údajů, které nám podají informace o tom, které strany byly jak úspěšné. Také se stejným způsobem dozvíme vývoj volební účasti. Rozbor povolebního vyjednávání a tvorba radničních koalic je proveden na základě rozboru novinových článků a výročních zpráv městského magistrátu ve Zlíně. Pro zkoumání voleb v roce 2010 je uţito stejných strategií, které jsou rozšířeny o studium celonárodního kontextu opět skrze novinové články a volební server českého statistické úřadu. Dále je v rámci těchto voleb provedena kvalitativní analýza oficiálních stránek vybraných subjektů2 pro zlínské volby a jejich dostupných předvolebních programů. Porovnání výsledků zlínských voleb 2010 s celorepublikovými výsledky pak probíhá za pomoci analýzy novinových, ale také internetových článků,3 a samozřejmě volebního serveru ČSÚ. Celorepublikovými výsledky se myslí celorepublikový průměrný zisk jednotlivých stran. Vývojové trendy celorepublikových stran jsou zkoumány opět pomocí dat získaných na volebním serveru ČSÚ. Při porovnávání těchto trendů s celorepublikovým vývojem bylo jako filtrační kritérium zvoleno porovnání s ostatními statutárními městy ČR. Jako zdroj dat zde opět slouţí volební server ČSÚ. Na závěr se práce snaţí přiblíţit mechanické fungování zlínského zastupitelstva. K tomuto účelu byly vybrány dva indexy – index efektivního počtu stran a index reprezentace politických stran. První index je pouţit ke změření vývojových trendů fragmentace stranické soutěţe v komunálních volbách. Pro výpočet je pouţit Laakso-Taageperův vzorec, který dělí číslo jedna součtem druhých mocnin zisku hlasů jednotlivých stran zastoupených v zastupitelstvu. Skrze výpočty se lze dozvědět trendy
týkající se počtu a síly aktérů pohybujících se v soutěţi a následně v zastupitelstvu. Index reprezentace politických stran se vypočte jako podíl získaných mandátů a získaných hlasů (vše v procentech). Jeho hodnota můţe nabývat různých hodnot teoreticky aţ donekonečna. Optimálním, avšak reálně těţko dosaţitelným, výsledkem je pak číslo jedna, jeţ značí
2 3
Konkrétní filtrační kritéria jsou uvedena v rámci jednotlivých kapitol. Převáţně MF Dnes a její internetový portál. 9
dokonalou proporcionalitu. Index je vyuţit ke zjištění, zdali a jak moc4 jsou jednotlivé politické strany zvýhodněny či nezvýhodněny daným volebním systémem. Zdrojem dat pro výpočet indexů se opět stal volební server ČSÚ. Na konci práce jsou veškeré výsledky případové studie shrnuty.
1.3 Struktura práce Práce je logicky členěna na teoretickou a praktickou část. Dále se v rámci těchto dvou částí člení na jednotlivé kapitoly. Teoretická část se zabývá přiblíţením výzkumné oblasti, kterou jsou komunální volby ve Zlíně. Je tedy zpracována problematika komunální politiky a voleb na komunální úrovni, dále je popsána teorie komunálních voleb a radničních koalic. Opomenuta není ani charakteristika statutárního města Zlín. Ambicí praktické části je převedení teoretických poznatků do praktické roviny, proto se tedy zabývá jednotlivými volbami v letech 1994, 1998, 2002, 2006 a 2010. Největší pozornost je věnována volbám konaných v letech 2010. V rámci těchto voleb jsou popsáni aktéři a jejich předvolební kampaně. Také je popisovaná problematika voleb zasazena do celostátního kontextu, kdy je čtenáři přiblíţena nejen situace před volbami, ale také po nich. Pro větší přehlednost jsou veškeré závěry práce a odpovědi na výzkumné otázky shrnuty v poslední části této bakalářské práce. Práce je doplněna o mnoţství tabulek a grafů, jeţ ve zkoumané problematice umoţňují snadnější orientaci. Seznam veškeré pouţité literatury a ostatních zdrojů se nachází v kapitole jedenáct. Zajímavé, avšak pro účely této práce ne příliš důleţité, poznatky jsou uvedeny v přílohách, jeţ se nacházejí na úplném konci předkládané práce. V přílohách se také nachází grafické vyjádření jednotlivých voleb, které ilustruje úspěšnost jednotlivých stran.
4
Můţe se stát, ţe některá politická strana nebude zvýhodněna ani znevýhodněna. V takovém případě otázka jak moc ztrácí význam. 10
2
Zlín – přiblíţení prostorového vymezení dané problematiky Zlín je statutárním městem, a také jedním z krajských měst České republiky. Pro
komunální volby je celé město jedním volebním obvodem. Město je průmyslovým, podnikatelským a kulturním centrem východní Moravy. Leţí na řece Dřevnici uprostřed Zlínského kraje (Okresní města Zlínského kraje 2007: 1). Během zkoumaného období se trvale sniţoval počet obyvatel. V roce 1994 ţilo ve Zlíně 83 794 obyvatel. Na přelomu tisíciletí5 měl Zlín 81 400 obyvatel a v roce 2010 ţilo na území města 75 714 obyvatel. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých letech ilustruje Příloha 1 (Databáze demografických údajů za obce ČR). Počet ekonomicky aktivního obyvatelstva také trvale klesal a to nejen absolutně, ale také procentuálně. Před rokem 1994 byl procentuální poměr ekonomicky aktivních obyvatel vůči ekonomicky neaktivním 53%, do roku 2011 proběhl pokles o tři procentuální body, to znamená na 50% (rozhovor s paní Stryjovou 11. 3. 2013).
3
Komunální politika
3.1 Vymezení obce Vymezením obce se zabývá hlava sedmá ústavy České republiky, která definuje obce jako základní územní samosprávní celky, jeţ jsou společenstvími občanů, která mají právo na samosprávu. Kořeny samosprávy v Českých zemích spadají aţ do roku 1848, nicméně ve druhé polovině dvacátého století byla de facto nefunkční (Balík 2009: 17-18). Podrobnější vymezení obcí předkládá Zákon číslo 128/2000 Sb. o obcích (obecních zřízení). Obec je dle něj veřejnoprávní korporace s vlastním majetkem. Obec můţe být aktérem právních, ale také mezinárodních vztahů. Obec s více jak 3 000 obyvateli je, pokud tak stanoví předseda Poslanecké sněmovny, městem. Zřizovatelem obce je stát, který stanoví její pravomoci. Ty mohou být buď přenesené, nebo samostatné. Mezi samostatné pravomoci obce patří následující: sociální (například školství, kultura, zdravotnictví), ekonomické (hospodaření obce), politické (místní referendum), ekologické (likvidace odpadu), bezpečnostní (obecní policie), infrastrukturní (údrţba chodníků, cyklostezek), prognostické (plnění dalších funkcí). Samostatná působnost obcí byla posílena v roce 2003 v rámci reformy veřejné správy. Vedle 5
Údaj za rok 2000. 11
obcí bylo zřízeno čtrnáct krajů, okresy byly de iure zrušeny, nicméně de facto stále existují. Jejich pravomoci byly přeneseny buď na kraje, nebo na větší obce (srov. Balík 2008: 16-20; Balík 2009: 30-31).
3.2 Orgány místní samosprávy Hlavním orgánem obce je zastupitelstvo, jeţ je jako jediné ústavně zakotveno a disponuje přímou demokratickou legitimitou, neboť je voleno občany na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním6 (Vilímek 2003: 26). V podstatě lze o zastupitelstvu hovořit jako o obecním parlamentu. Mandát člena zastupitelstva je reprezentativní a vzniká jeho zvolením, respektive sloţením slibu zastupitele. Zvolením zastupiteli vznikají práva, ale i povinnosti. Mezi práva zastupitele patří právo iniciativy, interpelace a informace. Mezi jeho povinnosti spadá aktivní účast na zasedáních zastupitelstva a vyvarování se střetu zájmů. Mezi pravomoci zastupitelstva patří rozhodování o věcech náleţících do samostatné působnosti obce. Patří mezi ně: schvalování programu rozvoje obce, schvalování rozpočtu a závěrečného účtu obce, zřizování fondů obce, zřizování a rušení příspěvkových organizací, vydávání obecně závazných vyhlášek obce, rozhodovat o vyhlášení místních referend, zřizovat a rušit obecní policii, podávat ústavní stíţnost.7 Zastupitelstvo ze svých řad také volí a odvolává z funkce členy rady, starostu (respektive primátora), místostarosty. Mezi další zajímavé kompetence zastupitelstva patří moţnost rozhodnutí o zrušení usnesení rady obce, pravomoci v oblasti majetkoprávní, a také moţnost vydávání nařízení obce v případě, ţe rada obce nebyla zřízena. Frekvence schůzí zastupitelstva není dána, avšak zákon říká, ţe se zastupitelstvo musí sejít minimálně jednou za čtvrt roku. Zasedání jsou veřejná, svolává a řídí je starosta. Zastupitelstvo je usnášeníschopné za přítomnosti nadpoloviční většiny všech členů, stejně tak k přijetí usnesení je také poţadována nadpoloviční většina všech členů. Výkonným orgánem obce je rada8, která jednak ze zastupitelstva personálně vychází, a také se mu za svou činnost odpovídá. Počet členů rady je vţdy lichý, v rozmezí 5-11 členů, přičemţ nesmí překročit jednu třetinu členů zastupitelstva. Rada se usnáší nadpoloviční většinou všech členů, avšak na rozdíl od zastupitelstva jsou zasedání rady neveřejná (Balík 6
Více o volbách v následující kapitole. Úplný soupis pravomocí zastupitelstva viz Zákon o obcích (obecní zřízení). 8 Pokud jsme o zastupitelstvu řekli, ţe jej lze chápat jako obecní parlament, radu obce lze v tomto smyslu chápat jako obecní vládu. 7
12
2009: 72). V určitých případech mohou být pravomoci rady přenesené na zastupitelstvo9 nebo na starostu obce.10 Mezi hlavní kompetence rady patří následující: plnění rozpočtu obce, příprava návrhů pro jednání zastupitelstva, funkce zakladatele/zřizovatele právnických osob a organizačních sloţek obce, vydávání nařízení obce, ukládání pokuty v rámci samostatné působnosti.11 Obec je navenek zastupována starostou12, který je součástí rady. Volí jej ze svých řad zastupitelstvo13 a jemu se také odpovídá (Vilímek 2003: 30). Mezi hlavní pravomoci starosty patří následující: jmenuje a odvolává tajemníka obecního úřadu, v obcích bez tajemníka zabezpečuje výkon přenesené působnosti. Dále odpovídá za včasné objednání přezkumu hospodaření obce, plní funkci zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce, svolává a řídí zasedání zastupitelstva i rady. V případě neschopnosti plnění svých úkolů je starosta zastupován místostarostou, jeţ je opět volen zastupitelstvem.14 Dalšími orgány obce jsou obecní úřad a tajemník. Jejich bliţší rozbor však není pro potřeby této práce nutný.15
3.3 Financování obce Obce nejsou finančně nezávislé na státu, nemohou ani zavádět místní daně. Současná podoba financování pochází z roku 2000, kdy došlo ke změně určování obecních příjmů – bylo zavedeno určování jejich podstatné výše dle počtu obyvatel obce (Balík 2009: 33). Příjmy obce lze rozdělit na čtyři kategorie: daňové, nedaňové, kapitálové a dotace. Daňové příjmy tvoří nejvýznamnější část rozpočtu. Jedná se o část celostátního výnosu DPH, a také místní poplatky. Mezi nedaňové příjmy obce patří výnosy z podnikání obce, pokuty, dary a další. Charakter kapitálových příjmů je jednorázový a nepravidelný. Tvoří jej příjmy z prodeje dlouhodobého majetku, akcií, majetkových podílů. Dotace mohou mít podobu evropských fondů, krajských nebo státních dotací.
9
Pokud počet členů rady klesne pod zákonem stanovenou hranici. V obcích se zastupitelstvem do 15 členů se rada obce nevolí. 11 Úplný soupis pravomocí rady viz Zákon o obcích (obecní zřízení). 12 Ve statutárních městech plní funkci starosty primátor. 13 Absolutní většinou všech zastupitelů. 14 Místostarostů můţe zastupitelstvo zvolit i více. 15 V případě zájmu si čtenář můţe najít bliţší informace o těchto orgánech například zde: Balík 2009: 77-78; Vilímek 2003: 30-31. 10
13
3.4 Volby do zastupitelstva Od listopadu 1989 se na území České (respektive Československé) republiky konalo celkem šest komunálních voleb. Za tu dobu se také vyvíjel volební zákon, upravující tyto volby. Aktuálně se volby konají podle Zákona č. 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, který volby vymezuje následně: volby do zastupitelstev obcí se konají na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva tajným hlasováním podle zásad poměrného zastoupení (§ 2 Zákona č. 491/2001). Aktivní i pasivní volební právo náleţí občanům starším 18 let, kteří mají trvalý pobyt na území obce. Oprávnění volit v komunálních volbách však náleţí také občanům Evropské unie – za předpokladu, ţe na území dané obce mají trvalé bydliště. Kandidatura je umoţněna i nezávislým kandidátům a jejich sdruţením, jeţ musí předloţit petici s podpisy občanů obce, kteří jejich kandidaturu podporují. Počet podpisů je, stejně jako velikost voleného zastupitelstva, závislý na počtu obyvatel obce (Chytilek et al. 2009: 315; Outlý 2003: 22-23). Vymezení minimálního počtu podpisů občanů dané obce pro podporu kandidatury nezávislých kandidátů a sdruţení nezávislých kandidátů ukazuje Tabulka 1.16 Tabulka 1. Minimální podpora nutná pro kandidaturu NK a SNK. Počet obyvatel v obvodě
Minimální počet z obyvatel obce u NK
Minimální počet z obyvatel obce u SNK
do 500
5%
7%
501 - 3000
4 %, nejméně 25
7%
3001 - 10 000
3 %, nejméně 120
7%
10 001 - 50 000
2 %, nejméně 600
7%
50 001 -150 000
1 %, nejméně 1000
7%
nad 150 000
0,5 %, nejméně 1 500
7%
Zdroj: data Balík 2009:91; tabulka autorka Volič disponuje tolika hlasy, kolik se uděluje mandátů. Podoba kandidátní listiny je volná, coţ znamená, ţe volič můţe vybírat své kandidáty z různých stran napříč politickým spektrem. Tomuto procesu volby se říká panašování. Pokud daný kandidát získá více jak 10% průměru počtu hlasů dané kandidátní listiny, posouvá se automaticky na první místo kandidátky. 16
Z tabulky je patrné, ţe Zlín náleţí do páté kategorie, tzn. minimální podpora pro kandidaturu NK nebo SNK je 1% respektive 7%. 14
Za proměnné komunálního volebního systému lze povaţovat velikost volebního obvodu, uzavírací klauzuli a volebního dělitele17. Velikost volebních obvodů se značně liší18, přičemţ platí, ţe čím menší volební obvod, tím jsou výsledky více disproporční. Většina obcí včetně Zlína je jedním volebním obvodem, nicméně zastupitelstvo obce můţe v souladu se zákonem rozhodnout o vytvoření více volebních obvodů (Antoš 2012: 102). Do roku 2002 se nevyuţívala ţádná umělá hranice pro zisk mandátu, dle současné podoby zákona19 je uzavírací klauzule stanovena na pět procent. Volebním dělitelem je D´Hondt (číselná řada 1;2;3;4; ...), který od voleb v roce 2002 vystřídal dělitele Sainte-Laguëho (1;3;5;7; …). D´Hondtův dělitel přispěl k tomu, ţe spíše neţ menší strany, upřednostňuje ty větší.20
3.5 Teorie radničních koalic Teorie koalic postuluje zejména dva cíle koaličního jednání – snahu o zisk exekutivních postů (americká verze teorie koalic) a snahu o prosazení politického programu (evropská verze) (Jüptner 2004: 81). Pokud by strana získala nadpoloviční počet mandátů, disponovala by tak politickou silou, neboť by v případných střetech nemohla být ostatními stranami přehlasována. Tato situace však není příliš obvyklá, a proto většina stran přistupuje k uzavírání spojenectví s dalšími stranami. Pro potřeby této práce je převzata typologie Stanislava Balíka z roku 2009 (viz Balík 2009: 187-196). Tato typologie rozeznává dva základní typy koalic, jeţ lze dále typologicky rozčlenit – minimální vítězné koalice a koalice nadměrné. Minimální koalice se dále člení na ideově propojené a ideově nepropojené, v rámci nadměrných koalic lze hovořit o koalici nadměrné ideově propojené a nepropojené, koalici široké a všestranické. Velkou koalici pak lze zařadit jak k minimální vítězné, tak k nadměrné koalici. a) Minimální vítězná koalice: je tvořena minimálně dvěma politickými aktéry, kdy součet jejich hlasů musí tvořit nadpoloviční většinu. Současně neobsahuje ţádného nadbytečného člena. To znamená, ţe ztráta jediného subjektu koalice vede ke ztrátě koaliční většiny, a tím i k zániku koalice. Ideově propojená koalice je nejlogičtějším řešením povolebního vyjednávání, protoţe podporuje soutěţivost stranického systému. Ideově nepropojenou koalici tvoří subjekty z opačných pólů politického spektra, přičemţ alespoň
17
Další proměnná poměrných volebních systémů – podoba kandidátních listin – byla jiţ popsána výše. 18 Stanislav Balík rozlišuje volební obvody malé, střední a velké (Balík 2009: 92). 19 Zákon č. 491/2001 Sb. 20 Srov.: Krejčí 2006: 331-333. 15
jeden subjekt umístěný ve spektru mezi koaličními partnery je vyloučen. Velká koalice představuje situaci, kdy spolupracují dva dominantní, avšak ideově protikladní aktéři. Na koalici mohou, ale nemusí, participovat i další aktéři (Balík 2009: 188-192). b) Nadměrná koalice: na koalici participuje minimálně jeden člen, který není nezbytný pro dosaţení nadpoloviční většiny. V rámci nadměrné ideově propojené koalice je nutnost ideové příbuznosti zúčastněných subjektů, respektive nepřítomnosti protikladných ideových pólů. Ideově nepropojenou koalici pak tvoří ideově vzdálení členové, přičemţ alespoň jeden člen opozice se v rámci politického spektra nachází mezi dvěma členy koalice. Motivem vzniku široké koalice je snaha o zapojení co největšího počtu subjektů. Jeden subjekt zůstává záměrně vyloučen, přičemţ důvody vyloučení lze chápat buď jako spojenectví bez něj nebo proti němu. Na formování všestranické koalice participují všechny relevantní politické síly, ţádná z nich veřejně nedeklaruje svou distanci (Balík 2009: 192196).
16
4
Volby v roce 1994 V roce 1994 proběhly volby ve dnech 18. – 19. listopadu podle Zákona č. 152/1994
Sb. (Volby do zastupitelstev obcí v letech 1990 – 2006 2007: 5). Zastupitelstvo města Zlína schválilo na svém zasedání dne 12. 7. 1994 pro volební období 1994 – 1998 třiceti devíti členné zastupitelstvo města. Rada města Zlína následně schválila zřízení sedmdesáti pěti volebních okrsků a stejného počtu volebních místností (Výroční zpráva ÚMZ 1994: 10). Volební účast dosáhla 57,57 %. Z celkového počtu jedenácti kandidujících subjektů si zastupitelské mandáty rozdělilo deset stran. Radniční koalice pak byla utvořena ze tří subjektů, zbývající strany šly do opozice. Nejúspěšnější stranou se stala Občanská demokratická strana, která se ziskem 33,98 % hlasů a 13 mandátů drtivě předběhla ostatní kandidující strany. Na druhém místě se umístila Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová se ziskem 14,35 % hlasů, coţ jí vyneslo 6 mandátů. Na pomyslné bronzové příčce stanula Komunistická strana Čech a Moravy. Tato strana získala 13,61 % hlasů a 5 mandátů. Zbývající mandáty si rozdělily: sdruţení České strany sociálně demokratické, Strany demokratické levice, Zemědělské strany a Nezávislých kandidátů; sdruţení Občané pro Zlín21 Sdruţení Českomoravská strana středu, Svobodní demokraté (OH) a Nezávislí kandidáti; koalice Moravskoskoslezského hnutí, Moravské národní strany, Důchodců za ţivotní jistoty, Hnutí za sociální spravedlnost, Křesťanskosociální unie. Po jednom mandátu získaly Demokratická evropská unie a koalice Sdruţení pro republikuRepublikánská strana Československá a Sdruţení důchodců České republiky. Další kandidující stranou, která však nezískala ani jeden mandát, byla Strana Zelených. (Volební server Českého statistického úřadu(a)). Výsledky voleb přehledně shrnuje následující Tabulka. Tabulka 2. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 1994. Volební strana
Hlasy
ODS
% 33,98
abs. 452 087
KDU-ČSL
14,35
190 916
13
Počet radních 4
6
3
Mandáty
21
Sdruţení občané pro Zlín bylo vytvořeno jako koalice těchto stran: Klub angaţovaných nestraníků, Křesťanskodemokratická strana, Občanská demokratická unie, Liberální strana národně sociální a Nezávislí kandidáti. 17
KSČM
13,61
181 052
5
0
SDRUŢENÍ ČSSD, SDL, ZS, NK
9,98
132 747
4
0
SDRUŢENÍ OBČANÉ PRO ZLÍN
9,79
130 326
4
2
SDRUŢENÍ ČMSS, SD (OH), NK KOALICE MSH-MNS, DŢJ, HSS, KSU KOALICE SPR-RSČ, SDČR
6,21
82 575
2
0
4,81
64 038
2
0
3,54
47 167
1
0
SNDJ DEMOKRATICKÁ EVROPSKÁ UNIE STRANA ZELENÝCH
1,77
23 593
1
0
1,28
17 095
1
0
0,68
8 994
0
0
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu, Zlínské noviny 1994a: č. 142, tabulka autorka Ustanovující schůze zastupitelstva, na němţ byla zvolena i rada města, proběhla 6. 12. 1994. Jiţ předem byla podepsána koaliční dohoda mezi třemi zlínskými pravicovými subjekty – ODS, KDU-ČSL a SOZ – ustanovující schůze byla tedy pouze formalitou. Primátorem se, dle očekávání, stal lídr ODS Vladimír Daťka.22 Vznikla pravicová koalice tvořená ODS (čtyři radní), KDU-ČSL (tři radní) a Sdruţení občané pro Zlín (dva radní). I přes dříve podepsanou dohodu o pravicové koalici, se však ustanovující schůze neobešla bez komplikací. Zástupci opozičních stran v čele s komunistickou stranou se snaţili prosadit alespoň částečně vlastní vůli a chtěli zvrátit předem dohodnuté personální obsazení výkonných orgánů města. Vzhledem k jejich neúspěchu pak označili postup koalice za nedemokratický. Tímto gestem opozice chtěla dát patrně najevo následující: „jsme tady a je třeba s námi počítat“ (Zlínské noviny 1994b: č. 142). Na svém prvním pracovním jednání23 rada rozhodla, ţe jedním ze základních rozdílných rysů její práce proti minulé radě města Zlína bude kvalitnější práce se sdělovacími prostředky a veřejností z pohledu jak mnoţství a kvality předávaných informací, tak i čitelnosti vlastní práce rady. Proto rada ke dni vydání svého volebního prohlášení (20. 3. 1995) na celé volební období dala prostor sdělovacím prostředkům i veřejnosti k jakékoli diskuzi či kritice práce rady. Kromě odborných a specifických cílů své činnosti v probíhajícím volebním období si rada stanovila tyto úkoly: zlepšit informovanost občanů o vlastní činnosti a činnosti zastupitelstva, zvýšit efektivitu a kvalitu práce všech 22 23
V roce 1997 se Vladimír Daťka stal členem Unie Svobody. Jednání se uskutečnilo téhoţ dne jako ustanovující schůze, tzn. 6. prosince 1994. 18
úředníků radnice, zavést účinné kontrolní mechanismy v procesu rozhodovacím i výkonném a prezentovat odpovídajícím způsobem město Zlín nejen v České republice, ale také v zahraničí. Dalším důleţitým bodem z programového prohlášení se stal závazek na vytvoření a schválení nového územního plánu města24 25(Výroční zpráva ÚMZ 1995: 3).
5
Volby v roce 1998 Příprava voleb byla zajišťována v souladu se zákonem č. 152/1994 Sb., zastupitelstvo
města Zlína na svém zasedání ze dne 2. 7. 1998 schválilo sníţení počtu svých členů na příští volební období. Velikost zastupitelstva tak byla pro tyto volby ustanovena na 37 členů. Město Zlín tvořilo jeden volební obvod, přičemţ hlasování proběhlo v 75 stálých volebních okrscích (Výroční zpráva ÚMZ 1998: 21). Volební účast klesla zhruba o jednu třetinu, neboť k urnám se dostavilo 38,25 % oprávněných voličů. Počet kandidujících subjektů se sníţil na deset, přičemţ minimálně jeden zastupitelský mandát připadl osmi stranám. Přesně polovina stran z tohoto počtu pak utvořila radniční koalici. Na prvním místě se oproti volbám před čtyřmi lety nic nezměnilo. Vítězem se opět stala Občanská demokratická strana se ziskem 25,50 % hlasů a 10 mandátů. Nicméně na rozdíl od předchozích voleb si neudrţela přílišný odstup od dalších stran a celkově ztratila téměř deset procentních bodů. Druhá skončila Česká sociálně demokratická strana, která na rozdíl od předchozích voleb jiţ kandidovala samostatně a získala o pouhá 4 % méně hlasů neţ ODS, coţ jí vyneslo 8 mandátů. Třetí Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová ztratila oproti roku 1994 nejen procento hlasů, ale také jeden mandát. Po čtyřech mandátech si rozdělily strany Zlínské hnutí nezávislých, jeţ bylo pro komunální volby 1998 novým subjektem, Komunistická strana Čech a Moravy a Unie Svobody-Demokratická unie. Zisk těchto tří stran se pohyboval kolem 10 % hlasů. Zbývající dva mandáty pak po jednom připadly Sdruţení NEZ, NK a Sdruţení ČSNS, ODA, NK. Zisk hlasů pro Stranu za ţivotní jistoty, a také Koalici SPR-RSČ, SDČR byl tak malý, ţe to ani jedné ze stran nestačilo k zisku mandátu (Volební server Českého statistického úřadu(b)). Celkové výsledky voleb jsou shrnuty v Tabulce 3. 24
Díky záměru a také rozsahu této práce autorka nepovaţuje za důleţité detailně se věnovat celému programovému prohlášení rady. Případným zájemcům je k dispozici např. ve výroční zprávě města Zlína za rok 1995. 25 Územní plán byl schválen v roce 1998, coţ je povaţováno za nejdůleţitější výsledek práce rady v tomto funkčním období (Výroční zpráva ÚMZ 1998). 19
Tabulka 3. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 1998. Volební strana
Hlasy
Mandáty
Počet radních
%
abs.
ODS
25,5
220 993
10
5
ČSSD
21,46
186 012
8
0
KDU-ČSL
13,23
114 645
5
2
ZLÍNSKÉ HNUTÍ NEZÁVISLÝCH
11,62
100 686
4
2
KSČM
11,04
95 714
4
0
US-DEU
9,48
82 126
4
2
SDRUŢENÍ NEZ, NK
3,91
33 893
1
0
SDRUŢENÍ ČSNS, ODA, NK
1,78
15 420
1
0
STRANA ZA ŢIVOTNÍ JISTOTY
1,32
11 465
0
0
KOALICE SPR-RSČ, SDČR
0,66
5 722
0
0
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu, Zlínské noviny 1998: č. 126; tabulka autorka Jiţ před volbami favorit voleb – Občanská demokratická strana – deklaroval, ţe po volbách nepřistoupí na podobnou „opoziční smlouvu“ s ČSSD, která byla jen o pár měsíců dříve podepsána na celonárodní úrovni.26 Proto není divu, ţe se jiţ v tomto období uskutečňovaly schůzky členů ODS, KDU-ČSL a Zlínského hnutí nezávislých o případné povolební spolupráci. Cílem ODS nebylo nic jiného, neţ si na další funkční období udrţet pravicovou radnici. Nicméně povolební jednání se nevyvíjela dle plánu, a tak byla krátkodobě zvaţována i koalice s ČSSD. Z této varianty ale nakonec sešlo. Dohoda o povolební spolupráci mezi ODS, US, KDU-ČSL a Zlínským hnutím nezávislých byla podepsána v posledním listopadovém týdnu. Není nezajímavé poznamenat, ţe počet členů zastupitelstva byl sice sníţen, počet členů rady ale naopak vzrostl. Téměř polovinu křesel obsadila ODS, která však přišla o primátorský post. Zbývající křesla si po dvou rozdělily zbývající strany. Primátorem se stal člen ZHN Zdeněk Dostál (Zlínské noviny 1998, č. 126). Přestoţe ČSSD se ve volbách umístila na druhém místě, na radě se nepodílela. Ostatní strany s ní, jak jiţ bylo řečeno, odmítly spolupracovat, a tak se stala nejsilnějším hráčem opozice. Tato radniční koalice však nevydrţela celé funkční období. V polovině období členové 26
Tzv. opoziční smlouva byla po předčasných volbách v roce 1998 podepsána mezi menšinovou vládou ČSSD a opoziční ODS. Smlouva levicové menšinové vládě v čele s Milošem Zemanem zajišťovala stabilitu a fungování po celé funkční období. Smlouva se stala terčem vlny kritiky, mířené hlavně proti tomu, ţe smlouva de facto znamenala zánik opozice. 20
Zlínského Hnutí nezávislých z koalice vystoupili a vyvolali na radnici krizi, jejímţ důsledkem byla výměna dvou radních ODS zastupiteli ČSSD (Zlínské noviny 2001: č. 256). Do konce funkčního období tak vládla koalice tvořená ze tří členů Občanské demokratické strany, dvou členů Zlínského hnutí nezávislých a dvou zástupců České strany sociálně demokratické. Při sestavování programového prohlášení Rady města Zlína se koaliční subjekty dohodly, ţe se zásadně změní fungování rady s cílem dosaţení dynamického způsobu řízení města a jeho úřadu. Prioritou pro nové funkční období se pro radu stal rozvoj města Zlína takovým způsobem, aby kaţdý jeho občan pocítil pozitiva v těchto základních oblastech: doprava, podpora podnikatelských aktivit a tvorba nových pracovních míst, bezpečnost a prevence, ţivotní prostředí a zdravý způsob ţivota, komunikace s veřejností apod. Rada se téţ zavázala podporovat ustanovení Zlína jako regionálního centra jihovýchodní Moravy a aktivně se zapojit do tvorby legislativy při reformě veřejné správy27 (Výroční zpráva ÚMZ 1999: 14).
6
Volby v roce 2002 První volby v novém tisíciletí připadly na první dva listopadové dny roku 2002.28
V 74 okrscích se volilo 39 zastupitelů (Výroční zpráva MMZ 2002: 21-24). Volební účast dosáhla 34,90 %, coţ opět znamenalo mírný pokles. Nově byla zavedena 5% uzavírací klausule a D´Hondtův volební dělitel. Tyto volby byly oproti předcházejícím rozdílné také tím, ţe se zvýšil počet kandidujících stran, které neobdrţely ţádný mandát.29 Z celkového počtu dvanácti kandidujících subjektů se jich do zastupitelstva probojovalo celkem šest. Čtyři nejsilnější strany si pak rozdělily posty v městské radě. Na prvních dvou pozicích se fakticky nic nezměnilo. První skončila opět ODS, která získala čtvrtinu hlasů a 11 mandátů. Zisk ČSSD, jeţ se umístila na druhém místě, činil necelých 21 % a 9 mandátů. Pozice na třetím a čtvrtém místě se oproti předcházejícím volbám vystřídaly, třetí se umístilo Zlínské hnutí nezávislých s 14,52 % hlasy a 6 mandáty, čtvrtá byla KDU-ČSL se ziskem 11,56 % hlasů, coţ jí vyneslo 5 mandátů. Dalších
27
Celé programové prohlášení rady lze nalézt například zde: Výroční zpráva ÚMZ 1999: 14-15. Volby do zastupitelstva města Zlína proběhly současně s II. kolem voleb do Senátu České republiky (senátní obvod 78 – Zlín). 29 Oproti roku 1998 lze v této souvislosti pozorovat nárůst o 200 %. 28
21
5 zastupitelských křesel připadlo KSČM s 11,53 % hlasů a poslední tři volná křesla obsadili Nezávislí, jejichţ volební zisk činil 8,00 % hlasů. Další kandidující strany nezískaly ani jeden mandát, neboť jejich zisky nepřekročily pětiprocentní uzavírací klauzuli. Nejblíţe se k této hranici přiblíţila US-DEU, která získala 4,57 hlasů. Zisk ostatních stran se pohyboval v rozmezí pod jedním procentem, pouze Pravý blok získal 1,57 % hlasů (Volební server Českého statistického úřadu(c)). Celkové výsledky opět shrnuje následující přehledná Tabulka. Tabulka 4. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 2002.
11
Počet radních 4
170 681
9
4
14,52
119 274
6
2
KDU-ČSL
11,56
94 952
5
1
KSČM
11,53
94 739
5
0
8
65 692
3
0
US-DEU
4,57
37 522
0
0
PRAVÝ BLOK
1,57
12 910
0
0
STRANA ZA ŢIVOTNÍ JISTOTY MORAVSKÁ DEMOKRATICKÁ STRANA ČESKÁ STRANA NÁRODNĚ SOCIÁLNÍ ČESKÁ PRAVICE
0,73
5 988
0
0
0,57
4 710
0
0
0,23
1 898
0
0
0,03
277
0
0
Volební strana
Hlasy
ODS
% 25,92
abs. 212 930
ČSSD
20,77
ZLÍNSKÉ HNUTÍ NEZÁVISLÝCH
NEZÁVISLÍ
Mandáty
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu, Zlínské noviny 2002: č. 266; tabulka autorka Po volbách, stejně jako před nimi, nic nenasvědčovalo tomu, ţe by se nějak výrazněji změnila radniční koalice. Hlavním aktérem jednání se opět stala vítězná ODS, která krátce po volbách deklarovala, ţe v rámci povolebního jednání osloví všechny demokratické strany kromě Komunistické strany Čech a Moravy. S touto stranou nicméně ţádná další strana neměla v plánu jednat. ODS tak započala jednání se zástupci ČSSD, ZHN a KDU-ČSL. ČSSD navíc prohlásila, ţe nebude navrhovat vlastního kandidáta na primátorský post, ale podpoří kandidáta ODS (Zlínské noviny 2002: č. 257). Ustanovující schůze zastupitelstva se konala 14. listopadu. Jedenáct radničních postů si mezi sebou rozdělili představitelé ODS a ČSSD (po čtyřech členech), ZHN obsadila dva posty a KDU-ČSL jeden. Primátorem 22
se stal lídr ODS Tomáš Úlehla (Zlínské noviny 2002: č. 266). Po těchto volbách byla utvořena velmi slabá opozice, neboť její dosavadní nejsilnější článek, kterým byli sociální demokraté, se stal koaliční stranou.30 Současná opozice se skládala ze zástupců KSČM a Nezávislých. V březnu 2003 zveřejnila Rada města Zlína své programové prohlášení na následující volební období. Koaličními subjekty bylo dohodnuto, ţe i tato rada přistoupí na systém, jeţ zvolila předchozí rada, tedy zodpovědnost jednotlivých radních za konkrétní projekty, které jsou předmětem programového prohlášení. Jedou z hlavních priorit volebního období 2002 – 2006 se stala reforma městských financí se zaměřením na sníţení výdajů (Výroční zpráva MMZ 2003: 19).
7
Volby v roce 2006 Prezident republiky vyhlásil volby na dny 20. října 2006 a 21. října 2006
rozhodnutím č. 369/2006 Sb. ze dne 13. července 2006 (Výroční zpráva MMZ 2006: 31). Jednalo se v pořadí jiţ o páté volby do městských zastupitelstev a současně o třetí komunální volby, jeţ následovaly po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Lze je tedy chápat jako test, jaký vliv měly kroky nové vlády u veřejnosti. Tuto skutečnost jsme v roce 2006 mohli pozorovat mnohem intenzivněji neţ v letech předcházejících. Tehdejší lídři ODS Mirek Topolánek a ČSSD Jiří Paroubek povaţovali komunální volby za „obecní rozstřel“, za reparát červnových voleb, jeţ skončily remízou (MF Dnes 2010: č. 237). Velikost zastupitelstva města Zlín byla stanovena na 41 členů, opět se volilo v rámci 74 volebních okrsků. Volební účast dosáhla 38,79 % oprávněných voličů. Z hlediska volebního zákona nenastala, stejně jako pro následující volby, ţádná změna. Pro zisk mandátu bylo nutné, aby strana překročila pětiprocentní uzavírací klausuli, přepočet hlasů na mandáty probíhal opět dle D´Hondtova dělitele. Celkem kandidovalo 15 subjektů, ze kterých však pouhá třetina získala zastupitelské mandáty. Posty v radniční koalici pak připadly třem stranám.
30
V porovnání s předchozími volbami, neboť ČSSD byla součástí radniční koalice jiţ od půlky předcházejícího volebního období (viz předcházející kapitola). 23
Jasným vítězem voleb se opět nestal nikdo jiný neţ Občanská demokratická strana, která získala rekordní počet jak hlasů – 37,18 %, tak mandátů – 19. S odstupem téměř osmnácti procentních bodů se na druhém místě umístila Česká strana sociálně demokratická, která si tak vydobyla 10 mandátů. Počet hlasů pro KSČM dle dlouhodobého trendu mírně klesal, v těchto volbách strana získala 10,09 % hlasů, coţ, stejně jako v minulých volbách, znamenalo 5 mandátů. Na pomyslné bramborové příčce se umístila koalice KDU-ČSL s Nestraníky pod názvem Volba pro Zlín. Celkem pro ni hlasovalo 9,36 % voličů a připadly jí 4 mandáty. Zbývající tři zastupitelské posty získalo Zlínské hnutí nezávislých. Tato strana zaznamenala největší mezivolební propad, kdy oproti předcházejícím volbám získala pouhou polovinu hlasů. Zbývajících deset stran nepřekročilo uzavírací klausuli, přičemţ pět stran získalo méně neţ jedno procento hlasů (Volební server Českého statistického úřadu
(d)).
Výsledky voleb ilustruje Tabulka 5. Tabulka 5. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 2006. Volební strana
Hlasy %
abs.
Mandáty
Počet radních
ODS
37,18
353 055
19
6
ČSSD
20,06
190 536
10
3
KSČM
10,09
95 833
5
0
VOLBA PRO ZLÍN
9,36
88 897
4
2
ZHN
7,23
68 640
3
0
SPOLEČNĚ PRO ZLÍN - ED
4,9
46 593
0
0
STRANA ZELENÝCH
3,28
31 193
0
0
NEZÁVISLÍ OBČANSKODEMKRATICKÉ SDRUŢENÍ ZLÍN ZLÍNSKÉ SDRUŢENÍ ŢIVNOSTNÍKŮ A PODNIKATELŮ KORUNA ČESKÁ
2,94
27 957
0
0
2,1
19 951
0
0
1,84
17 465
0
0
0,46
4 351
0
0
ČESKÁ PRAVICE
0,27
2 594
0
0
MORAVANÉ
0,14
1 285
0
0
STRANA ROVNOST ŠANCÍ
0,09
822
0
0
PRAVÝ BLOK
0,05
480
0
0
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu, Zlínský deník 2006: č. 255; tabulka autorka 24
Při sestavování koalice se pro vítěznou ODS stala jasnou volbou pravostředová koalice se Zlínským hnutím nezávislých a Volbou pro Zlín. ZHN se spolupráci s Občanskými demokraty nebránilo, nicméně Volba pro Zlín se jiţ dříve dohodla na spolupráci s ČSSD. Následně zkrachovala i moţnost, ţe by ODS sestavila koalici jen se ZHN. Vedoucí představitelé hnutí to totiţ odmítli a následně oznámili, ţe se nezúčastní ţádné koalice. Prakticky jedinou moţností tak zůstala koalice ODS, ČSSD a Volby pro Zlín (Zlínský deník 2006: č. 255). Dohoda o spolupráci a obsazení radničních postů byla podepsána 1. listopadu 2006, primátorské křeslo poprvé v historii Zlína připadlo ţeně – Ireně Ondrové z ODS. Zbývající strany, které překonaly uzavírací klauzuli, vytvořily opozici. Pro nikoho jiţ určitě není velkým překvapením, ţe hlavní opoziční stranou se opět stala Komunistická strana Čech a Moravy, s níţ ostatní strany pravidelně odmítají jít do radniční koalice. Opoziční stranou se stalo také ZHN. Tato strana byla po celá dvě uplynulá funkční období stranou koaliční, nicméně kvůli zkrachovalým koaličním jednáním se po těchto volbách musela přesunout do opozice. Programové prohlášení zveřejnila Rada města Zlína 19. března 2007. Základními prioritami rady pro následující volební období se staly následující body: dodrţování zásady efektivity, kvality a průhlednosti práce, zajištění kompletních a včasných podkladů nutných pro čerpání finančních prostředků. Dále pak posílení informovanosti občanů o významných skutečnostech a rozhodnutích státní správy i samosprávy, zlepšení dostupnosti státní i veřejné správy všem občanům města (Programové prohlášení RMZ na volební období 2006 – 2010).
8
Volby v roce 2010 Následující kapitola se věnuje komunálním volbám konaným v roce 2010. Zkoumaná
problematika je zasazena do širšího celorepublikového rámce, je přiblíţena politická situace před volbami, a také celorepublikové výsledky voleb. Dále se kapitola zabývá volebními aktéry pro zlínské volby a jejich předvolebními programy. Na konci jsou shrnuty výsledky a tvorba radniční koalice. Zlínské komunální volby 2010 byly charakteristické tím, ţe kandidovaly hned tři nové subjekty, které všechny získaly radniční mandáty. Dále se po dvou volebních obdobích podařilo rozbít velkou koalici ODS a ČSSD a v neposlední řadě to byly první volby, ve kterých zvítězil jiný subjekt neţ Občanská demokratická strana.
25
8.1 Celorepublikový kontext Komunální volby v roce 2010 opět následovaly necelých pět měsíců po volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, které se konaly na konci května. V těchto poslaneckých volbách vyhrála dle očekávání ČSSD se ziskem 22,1% hlasů. Strana však nebyla schopna sestavit vládu, a proto vládu nakonec sestavila ODS, která se se ziskem 20,2 % umístila na druhém místě. Koaličními partnery ODS se v této pravostředové vládě staly strany TOP 09 a Věci veřejné (internetový portál iDnes.cz: 2010). Výsledky voleb do Poslanecké sněmovny za město Zlín byly následující. Na prvních dvou příčkách si strany, oproti celorepublikovým výsledkům, vyměnily pozice. První tedy skončila ODS se ziskem 24 % hlasů a druhá ČSSD, která získala 20 % hlasů. Těsně pod dvacet procent hlasů získala TOP 09. Nad pět procent hlasů dále získaly tyto strany: Věci veřejné, KSČM a Strana práv občanů – Zemanovci a KDU-ČSL. Celkové porovnání celorepublikových výsledků s výsledky za město Zlín udává graf v Příloze 4 (Volební server Českého statistického úřadu (h)). Přestoţe se můţe zdát, ţe komunální volby a jejich výsledky mají vliv pouze na lokální politiku, není to pravda. V roce 2010 toto tvrzení platilo dvojnásob a výsledky komunálních voleb tak měly velký dopad i na politiku té nejvyšší, celorepublikové, úrovně. Po květnových poslaneckých volbách byla situace pro celorepublikové strany následující: ODS hrála o záchranu pozic, Věci veřejné a TOP 09 zase o to, aby se jako nové strany, úspěšně etablovaly také na komunální úrovni. Pro ČSSD byly tyto volby příleţitostí, jak se vzpamatovat z odchodu z vlády. Zelení a Lidovci bojovali o existenci, neboť po několika letech přišly obě tyto strany o parlamentní zastoupení (MF Dnes 2010: č. 236). Z celorepublikového pohledu lze zmapovat několik hlavních momentů podzimních voleb 2010 následovně. Prvním momentem byl nárůst nestraníků oproti dřívějším volbám. Tito nestraníci kandidovali jako nezávislí. Druhým momentem byla otázka nových stran, které uspěly v květnových volbách – Věcí veřejných a TOP 09. Kaţdá velká politická strana, pokud nechce být jen projektem na jedno pouţití, musí mít stabilní základnu hlavně na úrovni komunální politiky. Strany se tak měly v podzimních komunálních volbách dozvědět, zda květnový úspěch byl jen krátkodobou záleţitostí nebo zda se mohou spolehnout na dlouhodobější podporu. Obě strany tak usilovaly o tzv. protestní hlasy, to znamená, ţe chtěly být jakousi alternativou současných politických stran, kterým chtěly odebrat hlasy voličů. Pozice Věcí veřejných byla navíc ztíţena faktem, ţe její preference 26
z celostátní politiky spíše klesaly.31 Třetím momentem byla otázka budoucnosti ODS. Tato strana měla doposud v české komunální politice výrazné postavení,32 v čemţ Zlín nebyl výjimkou, jak naznačily předchozí kapitoly. Otázkou však nyní bylo, zda si strana své dominantní postavení v komunální politice udrţí. Na pravici se objevili noví konkurenti, ODS se také v uplynulém funkčním období mnohdy nevyhnula korupčním skandálům (MF Dnes 2010: č. 237). Čtvrtým momentem byla otázka kříţkování na kandidátní listině. Po zkušenosti z květnových poslaneckých voleb, kdy voliči zamíchali pořadím kandidátů, se strany obávaly, ţe lidé zvolí stejnou taktiku i pro komunální volby. Udělování preferenčních hlasů však není ţádným problémem, otázkou spíše bylo, zdali si voliči uvědomí rozdílný princip udělování preferenčních hlasů v komunálních volbách oproti volbám poslaneckým.33 Pokud by voliči pouţili „taktiku“ z květnových voleb, mohly by strany přijít o část svých hlasů (MF Dnes 2010: č. 235). Jaké byly celorepublikové výsledky voleb?34 Potvrdily se negativní prognózy pro ODS, jeţ ve volbách neuspěla. Občanští demokraté prodělali debakl ve velkých městech, kde lidé tradičně volí spíše pravici. Ze dvaceti čtyř největších měst v Česku strana vyhrála jen v Plzni, Teplicích, Mladé Boleslavi a v Kladně. Ve všech krajských městech získala méně hlasů neţ ve volbách v roce 200635 (MF Dnes 2010a: č. 242. Propadákem skončily komunální volby také pro Věci veřejné. Celorepublikově příliš neuspěla ani strana TOP 09, jeţ krom předpokládaného úspěchu v Praze vyhrála jen ve Zlíně a Mělníku. Naopak pro ČSSD volby znamenaly úspěch, jelikoţ zvítězila hned ve třinácti velkých městech. Nicméně ne ve všech se stala součástí radničních koalic. Opakovala se totiţ situace z květnových voleb, kdy ostatní strany obešly vítěze voleb a vládu sestavily bez něj (MF Dnes 2010: č. 243). Úspěch celorepublikově slavili také nezávislí kandidáti, jejichţ zisk byl tento rok mnohem výraznější neţ v letech předešlých (Zlínský deník 2010: č. 242). Porovnání
31
Bylo to z důvodu přílišné pravicovosti strany, kdy občanům vadily například přílišné škrty pod vlivem TOP 09 a ODS, dále se rozbíhala aféra Víta Bárty a jeho bývalé firmy apod. V této chvíli jsme jiţ mohli stejný trend pozorovat i u vládní koalice, nicméně pokles preferencí u VV byl oproti jejím koaličním partnerům markantnější. 32 V porovnání s ostatními celostátními stranami, samozřejmě nesmíme zapomínat na tradičně silné zastoupení různých nezávislých zejména v malých obcích. 33 Princip udělování preferenčních hlasů byl jiţ vysvětlen v teoretické části této práce, pro úplnost informací je dobré uvést, ţe preferenční hlasování pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR funguje následovně: volič můţe rozdat maximálně čtyři preferenční hlasy. Všechny hlasy však musí udělit v rámci jedné kandidátní listiny, tzn. jedné kandidující politické strany. 34 Z rozsahových důvodů není moţné v této části popisovat výsledky ve všech městech, proto se zde celorepublikovými výsledky myslí primárně výsledky v krajských městech. 35 Konkrétní čísla udává tabulka v Příloze 6. 27
volebních výsledků komunálních voleb v roce 2010 s výsledky v roce 2006 je přiblíţen v následující volební mapě České republiky.
Zdroj: MF Dnes 2010b: č. 242
8.2 Volby ve Zlíně 8.2.1
Volební aktéři Do voleb se zaregistrovalo celkem patnáct politických subjektů. Většina z nich
sestavila kandidátní listinu z jednačtyřiceti kandidátů.36 Voleb se účastnily tyto subjekty: ODS, ČSSD, KSČM, ZHN, Věci veřejné (VV), TOP 09 a Starostové a nezávislí (TOP 09/STAN), KDU-ČSL, Hnutí Za Morální Očistu Radnice (M.O.R.), SUVERENITA – Blok
36
Celkový počet kandidátů jednotlivých kandidujících stran ilustruje Tabulka 6 v podkapitole 8.2.4. 28
Jany Bobošíkové, Strana práv občanů – ZEMANOVCI, Nezávislí, Občané.cz, Demokracie, Volte Pravý Blok, Strana Zelených.37 Hnutí za Morální Očistu Radnice bylo novým subjektem, který vznikl pouhé tři měsíce před volbami. Jednalo se o kandidátku sloţenou výhradně z nezávislých kandidátů, kteří nebyli spokojeni s tehdejším zlínským vedením. Svou kampaň hnutí postavilo na kritice tehdejší velké koalice a jejího hospodaření (oficiální webové stránky hnutí M.O.R.). TOP 09 je konzervativní a demokratická strana vycházející z tradic křesťanskoţidovské evropské kultury. Vznikla v roce 2009 a jejími hlavními hesly se staly: Tradice, Odpovědnost, Prosperita. Strana prosazuje principy svobodného trhu, rovných příleţitostí a odmítá jakékoli formy diskriminace. Působí na celostátní úrovni (oficiální stránky TOP 09). TOP 09 a hnutí Starostové a nezávislí sestavili pro komunální volby 2010 jednotnou kandidátku a do voleb vyrazili společně. Spolupráce se opírala o Smlouvu o dlouhodobé spolupráci a společném postupu ve volbách, jeţ tyto politické subjekty podepsaly v červenci 2009. Smlouva byla podepsána nejen za účelem společného postupu v komunálních volbách 2010, ale také ve volbách do Parlamentu ČR v období 2009-2012 a ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2012. Podpisem této smlouvy se smluvní strany zavázaly k prosazování transparentní politiky, k boji proti korupci a klientelismu, k posilování významu obecní samosprávy, k reformě financování obcí a měst apod. (Smlouva o dlouhodobé spolupráci). Přestoţe je Zlínské hutí nezávislých významným subjektem voleb jiţ od roku 1998, zatím nebylo blíţe představeno. ZHN vzniklo na jaře 1998 z přesvědčení, ţe vedle zavedených politických stran by mělo veřejně působit také společenství nezávislých osobností, které by měly mít moţnost ovlivňovat veřejné záleţitosti. Strana byla a je jako alternativa těm voličům, kteří nedůvěřují existujícím stranickým principům, ale nechtějí být jen pasivními komentátory dění kolem nás. Hlavním cílem hnutí při zaloţení byl především čistý, bezpečný a prosperující Zlín38 (Oficiální stránky hnutí). Věci veřejné jsou celorepublikovou politickou stranou, jeţ vznikla v roce 2002. Nejdříve se v rámci Prahy 1 a Prahy 5 věnovala pouze komunální politice, v roce 2010 poprvé pronikla do celorepublikové politiky. Strana hlásá boj proti korupci a na posílení 37
Z rozsahových důvodů není moţné detailně popisovat všechny aktéry. Následující čtyři odstavce se proto věnují pouze stranám, které po volbách získaly posty v Radě města Zlína. 38 Volební program pro volby 2010 viz následující podkapitola. 29
přímé demokracie a aktivnější participaci všech občanů na politickém ţivotě, nachází se na pravém středu politického spektra. Hlavními pilíři VV jsou: Odbornost, iniciativa a slušnost (oficiální stránky VV). KDU-ČSL je Křesťanskodemokratická, konzervativní strana s dlouhou tradicí.39 Jedná se o nekonfesní stranu, jeţ se politicky vymezuje proti liberalismu i sociální demokracii. Důraz je kladen na rodinu, právní stát a svobodný trh. V ekonomických otázkách je strana pruţná, fakticky však preferuje sociálně trţní hospodářství (oficiální stránky strany; Strmiska 2005: 449). Další řádky budou věnovány věkovému sloţení kandidujících subjektů40. Věkový průměr všech kandidátních listin se pohyboval v rozmezí třicet osm aţ šedesát sedm let. Nejstarší kandidátní listinu představila KSČM. Věkový průměr jejích kandidátů byl padesát pět let. Nejstaršímu kandidátovi bylo 76 let a naopak nejmladšímu bylo 25 let. Druhou nejstarší kandidátku sestavilo ZHN. Věkový průměr byl rovných padesát let, přičemţ nejstaršímu kandidátovi bylo 79 let, nejmladšímu pak o šedesát let méně. Věkový průměr kandidátní listiny ČSSD byl čtyřicet devět let. Nejmladšímu kandidátovi bylo 22 let, nejstaršímu pak bylo 74 roků. Věkový průměr kandidujících křesťanských demokratů byl o pouhý jeden rok niţší neţ u kandidátů ČSSD. Nejmladšímu kandidátovi bylo 19 let, nejstaršímu pak bylo 74 let. Kandidátům ODS bylo v průměru čtyřicet sedm let, přičemţ nejmladšímu bylo 19 let a nejstaršímu bylo 68 let. Kandidátka nově sloţeného hnutí M.O.R. patřila mezi ty „mladší“. Průměrný věk kandidátů byl 45 let, nejmladší kandidát měl 21 let, přičemţ dva nejstarší kandidáti měli shodně 69 let. Věkový průměr kandidujících osob za TOP 09/STAN byl sice čtyřicet čtyři let, nicméně za tuto stranu se o zastupitelský post ucházel vůbec nejstarší kandidát zlínských komunálních voleb v roce 2010, kterému bylo úctyhodných 83 let. Nejmladšímu kandidátovi pak bylo o šedesát dva let méně. Nejmladší kandidátní listinu41 představily VV, jejíţ věkový průměr byl čtyřicet let. Nejmladší kandidát měl opět 19 let, nejstaršímu bylo 64 roků (Volební server Českého statistického úřadu
(f)).
Věkový průměr kandidujících subjektů je znázorněn v následujícím Grafu.
39
Zaloţení strany proběhlo v roce 1919. Jako filtrační kritérium bylo zvoleno povolební zastoupení subjektu v Zastupitelstvu města Zlína. Věkovému sloţení zbytku kandidujících subjektů se věnuje podkapitola 9.5. 41 Ze stran, které se dostaly do zastupitelstva. 40
30
Graf 1. Věkový průměr kandidujících subjektů.
Věkový průměr kandidujících subjektů
průměrný věk
60 40 20 0 Věkový průměr kandidujících subjektů
TOP0 KDUM.O.R. ČSSD ODS KSČM 9/STA ČSL 44
45
49
47
55
48
VV
ZHN
40
50
subjekt Věkový průměr kandidujících subjektů
Zdroj: Volební server Českého statistického úřadu (f); graf autorka.
8.2.2
Předvolební programy Cílem této kapitoly je podat čtenáři základní popis předvolebních programů
nejdůleţitějších aktérů42 voleb a představit hlavní prvky předvolební kampaně.43 V předvolebních programech téměř všech kandidujících subjektů se objevovaly plány na řešení obtíţné dopravní situace ve městě a na podporu podnikatelů. Podpora podnikatelů byla u většiny stran spojena s revitalizací areálu bývalých obuvnických závodů Svitu. Velkým tématem byly také veřejné zakázky, neboť tehdejší koalice se stala terčem kritiky za
údajnou
netransparentnost.
V tomto
smyslu
se
pak
kampaň
nesla
v duchu
ospravedlňování současného systému veřejných zakázek ze strany koaličních subjektů a napadání tohoto systému za netransparentnost a neefektivnost ze strany ostatních aktérů. (Zlínský deník 2010: č. 239) Důleţitým bodem předvolební kampaně byla také stavba Kongresového centra, otevřeného těsně před volbami. Primátorce Ondrové bylo vyčítáno, ţe v této souvislosti neproběhlo řádné výběrové řízení, a ţe stavba je pro město zbytečná
42
Nejdůleţitějšími aktéry zde rozumíme ty subjekty, jeţ ve volbách překročily uzavírací klauzuli. Detailní popis předvolebních programů všech kandidujících stran z hlediska rozsahu této práce není moţný. 43
31
a finančně drahá.44 Nekoaliční strany také vedly velmi výraznou negativní kampaň proti současné radniční koalici. Nejvýrazněji se tato skutečnost projevovala v programech Hnutí M.O.R. a TOP 09/STAN. Hnutí M.O.R. také zvolilo zajímavý politický marketing. Například se v centru města jeho členové procházeli v pracovním oblečení se smetáky a kbelíky, rozdávali lidem vlhčené ubrousky a povolávali hesla typu „vyperme špínu z radnice“. (Zlínský deník 2010: č. 243) Politické strany vsadily na tato předvolební hesla: ČSSD se sloganem „Stop drahotě!“ proklamovala niţší účty za daň z nemovitosti, svoz odpadu a ceny vody. Dále se strana chtěla zaměřit na zvyšování efektivity sociálních sluţeb ve městě. KDU-ČSL hlásala novou formu rozpočtu, spravedlivou ke všem městským částím, dále transparentní systém přidělování veřejných zakázek a rekonstrukci městských bytů. Za klíčovou problematiku strana povaţovala téţ revitalizaci areálu Svitu a především zpracování koncepce dalšího rozvoje tohoto území. Dále strana vsázela na opravy chodníků, zkvalitnění zdravotní péče a sociálních sluţeb. ODS by ráda zrevitalizovala centrum města. Dalším předvolebním heslem byla revitalizace areálu Svitu a podpora podnikatelů. TOP 09/STAN vyrazili do předvolebního boje s ideou Zlína, který by přilákal co nejvíce turistů. Dále se zasazovali o prověření hospodaření radnice a zvětšení investic do sportu a kultury. Jejich volebním heslem se stala věta „Kdo chce změnit Zlín, jde volit!“ Věci veřejné vsázely na navýšení počtu mateřských škol a na podporu podnikatelů. KSČM na rozdíl od většiny ostatních stran nepředpokládala vyuţití Svitu pro potřeby podnikatelů, ale spíše pro zřízení nových parkovacích míst, sociálních bytů nebo multifunkčního zařízení nabízející sportovní a kulturní vyuţití. Dále strana proklamovala změnu v systému přerozdělování sociálních dávek, jeţ byl dle ní chaotický a navýšení počtu mateřských škol dle demografického vývoje v jednotlivých částech města. Osou kampaně Hnutí M.O.R. byla, jak vyplývá z jejího názvu, negativní kampaň proti současné koalici. Dále hlásalo vytvoření mezigeneračních projektů v mateřských školách, tedy spojení aktivit dětí a seniorů. Strana také nesouhlasila s podporou podnikatelů ze strany radnice v souvislosti s areálem Svit, neboť areál se nachází převáţně v soukromých rukou podnikatelů. Stejný názor na Svit zastávali také TOP 09/STAN. (Zlínský deník 2010: č. 239) Předvolebním heslem ZHN se stal slogan „Volte nezávislou politickou tradici, volte ZHN.“ Hlavními body programu strany se staly: poţadavek kvalitní odborné práce úředníků magistrátu, vyrovnaný rozpočet města, 44
Bliţší informace o tomto problému jsou případným zájemcům dostupné například na webu České televize: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/104289-volby-2010-zlin-maza-sebou-jednu-z-nejvypjatejsich-predvolebnich-kampani/. 32
zvýhodnění a posílení rozhodovacích pravomocí místních částí města, navýšení finančních prostředků do kultury a budování sportovní infrastruktury. (oficiální webové stránky ZHN)
8.2.3
Předvolební situace Předvolební období se neslo v duchu negativní kampaně vůči ODS a ČSSD a jejich
koalici, která Zlínu vládla uţ od roku 2000. V červnu byla v tomto smyslu podepsána Zlínská výzva, jeţ útočila právě na velkou koalici. Vyčítala jí, ţe město nerozvíjí, ale spíše mu škodí. Navíc se dle výzvy na radnici vyskytovaly podivné vztahy některých radních a soukromých subjektů. Výzvu podepsalo celkem sedm politických stran: TOP 09/STAN, Strana zelených, Unie městských částí, Zemanovci, ZHN a Věci veřejné. Strany se tímto dokumentem také dohodly, ţe po volbách budou přednostně vyjednávat spolu. Koalice TOP 09/STAN současně uzavřela s VV uţší dohodu, ve které se dohodly na povolební spolupráci buď v radě, nebo v opozici. (Zlínský deník 2010: č. 235) Volební kampani se nevyhnulo řádění vandalů. Nejvíce se útočníci zaměřovali na Věci veřejné, jejichţ plakáty a billboardy byly ničeny po celém městě. Naproti tomu ODS, ČSSD, M.O.R. ani TOP 09/STAN zaznamenali minimum útoků. (Zlínský deník 2010: č. 230) ČSSD sice neměla problém s vandaly, stala se nicméně terčem recesistů. Dva vysokoškolští studenti parodovali předvolební hesla strany a natočili klip s názvem Stop populismu.45 Chtěli tak poukázat na „neskutečný populismus před zlínskými komunálními volbami“. (Zlínský deník 2010: č. 234)
8.2.4
Průběh a výsledky voleb Volby do Zastupitelstva města Zlína se konaly ve dnech 15. a 16. října 2010. Celkem
bylo pro voliče otevřeno 74 volebních místností, které kopírovaly rozdělení Zlína na stejný počet volebních okrsků. O hladký průběh voleb a zajištění jejich legitimity se staralo 759 členů okrskových volebních komisí. Celkem se volilo jednačtyřiceti členné zastupitelstvo. Volební účast byla nejvyšší od roku 1994, k urnám se dostavilo 46,92 % oprávněných voličů. Z celkem patnácti kandidujících subjektů se jich do Zastupitelstva města Zlína probojovalo osm.
45
Klip je dostupný na internetovém portále Youtube.com http://www.youtube.com/watch?v=YN2UhoOZatg. 33
Historicky poprvé od roku 1994 volby vyhrál jiný subjekt neţ Občanská demokratická strana. Vítězem se stala koalice TOP 09 se Starosty a Nezávislými. Získali 23,26 % hlasů, coţ znamenalo 11 zastupitelských křesel. Na druhém místě se umístilo Hnutí M.O.R. Hlasovalo pro něj 15,69 % voličů, coţ pro M.O.R. znamenalo 7 mandátů. Na třetím místě se, pouze s nepatrným odstupem, umístila ČSSD, která získala 14,7 % hlasů a 7 mandátů. Volební zisk této strany poprvé od roku 1998 klesl pod 20 %. Na čtvrtém místě se umístila ODS, jejíţ volební zisk byl nejhorší za celé sledované období. Strana získala pouhých 12,97 % hlasů, coţ oproti volbám konaným v roce 2006 znamenalo ztrátu dvaceti čtyř procentních bodů. Pro ODS znamenal tento výsledek zisk 6 mandátů. Na dalším místě se umístila KSČM. Také ona zaznamenala pokles počtu hlasů, i kdyţ ten nebyl tak markantní jako v případě dvou posledně zmiňovaných stran. Komunistickou stranu volilo 7,29 % voličů, coţ odpovídalo třem zastupitelským postům. V naprosto těsném závěsu za KSČM se umístili Lidovci, jejichţ zisk byl 7,08 % hlasů a také tři mandáty. Poslední dvě strany, které překročily uzavírací klausuli pro vstup do zastupitelstva, byly Věci veřejné a Zlínské hnutí nezávislých. Tyto dva politické subjekty získaly procentuálně shodný počet hlasů – 5,28 %. Pro Věci veřejné pak hlasovalo o čtyřicet voličů více neţ pro ZHN. Strany tak vybojovaly kaţdá po dvou zastupitelských mandátech. Zisky zbývajících stran se pohybovaly v rozmezí nula aţ čtyři procenta, přičemţ tři strany nepřesáhly hranici ani jednoho procenta hlasů. Zajímavým poznatkem můţe být, ţe dvě strany, jejichţ volební výsledek byl pod jedno procento hlasů, nasadily do voleb pouze jediného kandidáta (Volební server Českého statistického úřadu
(e,f)).
Celkové výsledky voleb jsou přehledně znázorněny
v následující Tabulce. Tabulka 6. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 2010. Volební strana
Hlasy Počet Počet Počet % abs. kandidátů mandátů radních
TOP 09/Starostové a Nezávislí
23,26
266 724
41
11
5
M.O.R.
15,69
179 930
40
7
3
ČSSD
14,7
168 560
41
7
0
ODS
12,97
148 678
41
6
0
KSČM
7,29
83 612
41
3
0
KDU-ČSL
7,08
81 202
41
3
1
34
VĚCI VEŘEJNÉ
5,28
60 577
41
2
1
ZHN
5,28
60 537
41
2
1
SPOZ
3,8
43 601
41
0
0
NEZÁVISLÍ
1,63
18 737
41
0
0
SUVERENITA - BLOK JANY BOBOŠÍKOVÉ
1,48
16926
41
0
0
STRANA ZELENÝCH
1,32
15148
41
0
0
OBČANÉ.CZ
0,13
1495
12
0
0
VOLTE PRAVÝ BLOK www.cibulka.net
0,04
411
1
0
0
DEMOKRACIE
0,03
343
1
0
0
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu, Zlínský deník 2010: č. 247; tabulka autorka
8.2.5
Povolební vyjednávání a tvorba Rady města Zlína Výsledky voleb byly opravdu revoluční.46 Bylo tomu nejen z důvodu, ţe poprvé
v historii nevyhrála ODS, ale také povolební vyjednávání bylo doslova bleskurychlé. Jiţ první povolební pondělí vítěz voleb TOP 09/STAN oznámil, ţe se dohodl na vytvoření pětikoalice s Hnutím M.O.R., ZHN, Lidovci a Věcmi veřejnými. Ţádná jiná situace se ani díky podepsané Zlínské výzvě očekávat nedala. Dosavadní vládnoucí strany ODS a ČSSD se po několika letech musely přesunout do opozice. Do opozice se dostala také KSČM. Lídr TOP 09/STAN označil výsledek voleb za splnění prvního bodu programu – nejen ţe velká koalice byla rozbita, byla také odstraněna. Bývalá primátorka Irena Ondrová, která byla lídrem kandidátky Občanských demokratů, ihned po ohlášení výsledků voleb rezignovala na post zastupitelky (Zlínský deník 2010a: č. 242). Ustanovující schůze zastupitelstva se měla původně konat začátkem listopadu, nicméně byla podána stíţnost na neplatnost voleb, jeţ ustanovující schůzi odloţila. (Zlínský deník 2010: č. 254) Krajský soud v Brně stíţnost zamítl a označil tak volby za právoplatné. Ustanovující schůze se nakonec konala 19. listopadu. Novým zlínským primátorem se stal lídr TOP 09 a STAN Miroslav Adámek. (Zlínský deník 2010: č. 269)
46
Jmenný seznam zvolených členů Zastupitelstva města Zlína je v Příloze 3. 35
Hlavními body programu nové Rady města Zlína byly následující: vyhotovit strategii rozvoje města do roku 2020, dokončit stavbu silnice I/49 v místní části Malenovice a napojit ji na obchvat R55, rozvíjet sociální oblast, optimalizovat stav bytového fondu, vyváţit podporu kultury a sportu, otevřít a zpřístupnit radnici občanům, změnit systém veřejných zakázek, turisticky zatraktivnit Zlín a zpříjemnit ţivot občanům. (Programové prohlášení Rady města Zlína na volební období 2010 – 2014)
9
Závěry práce – zodpovězení výzkumných otázek Tato kapitola se věnuje zodpovězení výzkumných otázek, jeţ byly poloţeny v úvodu
práce. Některé otázky byly jiţ částečně zodpovězeny v textu, nicméně pro úplnost a větší přehlednost jsou veškeré závěry práce shrnuty na následujících řádcích.
9.1 Otázka 1. Nejčastější typ radniční koalice Tato podkapitola se zabývá zlínskými radničními koalicemi vytvořenými po jednotlivých volbách a jejich přiřazením k jednomu z typů radničních koalic, vymezených v teoretické části této práce. V roce 1994 byla Rada města Zlína devíti členná a skládala se z ODS (4 radní), KDU-ČSL (3) a Sdruţení pro Zlín (2). Typově se jednalo o koalici minimální vítěznou ideově propojenou. Od voleb v roce 1998 se rada skládá z jedenácti členů. V témţe roce se na radě podílela ODS (5 členů), KDU-ČSL (2), ZHN (2) a US (2). Typologicky lze tedy tuto koalici zařadit mezi nadměrné ideově propojené. Následující koalice se nesla v duchu spolupráce ODS (4 radní) s ČSSD (4). Dalšími subjekty, které se na koalici podílely, byly ZHN (2) a KDU-ČSL (1). Jiţ samotná spolupráce ODS a ČSSD značí, ţe šlo o koalici velkou, konkrétně nadměrnou. Situace po volbách 2006 byla obdobná. Koalici sestavila ODS (6) s ČSSD (3) a KDU-ČSL (2). Opět se typologicky jednalo o koalici velkou nadměrnou. Po doposud posledních volbách se situace změnila. Na koalici se podílely de facto úplně jiné subjekty neţ v předešlých letech. Koalici sestavili TOP09/STAN (5), M.O.R. (3), KDU-ČSL (1), VV (1) a ZHN (1). Vzhledem ke skutečnosti, ţe se mezi subjekty koalice nenachází protikladné ideologické tendence, lze tuto koalici zařadit do kategorie nadměrných ideově propojených koalic. Tuto skutečnost lze podepřít také tím, ţe dva největší subjekty koalice – TOP09/STAN a M.O.R. šly do voleb se stejným cílem, kterým bylo rozbití velké koalice ODS a ČSSD. Z této kapitoly je tedy jasné,
36
ţe minimální vítězná koalice není pro Zlín obvyklá. Naopak je pro zlínskou radnici typická koalice nadměrná, konkrétně nadměrná velká nebo nadměrná ideově propojená. Tabulka 7. Koalice na zlínské radnici. Rok Koaliční subjekty 1994 ODS, KDU-ČSL, SDRUŢENÍ PRO ZLÍN 1998 ODS, KDU-ČSL, ZHN, US 2002 ODS, ČSSD, KDU-ČSL, ZHN 2006 ODS, ČSSD, KDU-ČSL TOP09/STAN, M.O.R., KDU-ČSL, VV, 2010 ZHN
Typ koalice Minimální vítězná ideově propojená Nadměrná ideově propojená Nadměrná velká Nadměrná velká Nadměrná ideově propojená
Zdroj: Zlínský deník, Zlínské noviny; tabulka autorka.
9.2 Otázky 2, 3 a 4. Úspěšnost stran v jednotlivých volbách a zvolení primátoři Téměř během celého sledovaného období měla nejvyšší podporu Občanská demokratická strana. To znamená, ţe se pravidelně umisťovala na první příčce jak z hlediska získaných hlasů ve volbách, tak z hlediska dosaţených mandátů. Podpora této strany ve Zlíně byla opravdu vysoká, coţ se změnilo aţ s posledními sledovanými volbami v roce 2010. Během let 1994 – 2006 strana pravidelně volby vyhrávala a její zisky neklesly pod 25 % hlasů. Současně vţdy získala také nejvyšší počet zastupitelských mandátů a vţdy byla součástí radniční koalice. Rok 2010 však znamenal pro ODS naprostou poráţku, strana získala pouhých 13 % hlasů. Poprvé také nevytvořila radniční koalici, ale musela po patnácti letech odejít do opozice. V tomto roce ve Zlíně vyhrála strana TOP09/STAN, která získala 23 % hlasů a 11 mandátů. Co se týče primátorského postu, tak aţ na jednu výjimku pocházeli primátoři z vítězných stran. Výjimkou byly volby v roce 1998, kdy se primátorem nestal člen vítězné ODS, ale člen Zlínského hnutí nezávislých Zdeněk Dostál. Přestoţe se tato strana umístila aţ na čtvrtém místě se ziskem 11,6 % hlasů, díky povolebnímu vyjednávání s ostatními koaličními partnery získala primátorský post. Nejvíce primátorů města Zlína během sledovaného období tedy pocházelo z Občanské demokratické strany, jedenkrát byl zlínským primátorem člen ZHN a od posledních voleb je v čele města lídr vítězné TOP 09/STAN.
37
9.3 Otázka 5. Pozice stran ODS, ČSSD a KSČM a KDU-ČSL Všechny strany se ve všech zkoumaných volbách dostaly do Zastupitelstva města Zlína. Nejúspěšněji si pak vedla ODS, která byla hlavní zlínskou stranou aţ do voleb v roce 2010. Celkově tyto volby znamenaly pro většinu těchto stran nejhorší výsledek během zkoumaného období. Výjimku tvoří ČSSD, jejíţ nejhorší výsledek byl hned v prvních volbách v roce 1994. KSČM dosáhla nejlepšího výsledku v roce 1994, kdy zisk strany byl 14 %. V následujících třech volbách se její zisky pohybovaly kolem 11 % hlasů. Rok 2010 znamenal pro stranu nejhorší volební výsledek. Zisky Křesťanských demokratů během let 1994 – 2010 neustále klesaly. Aţ do roku 2002 (včetně) získávala strana nad 10 % hlasů, poté zisky klesly na 9 %, respektive 7 % v roce 2010. Zajímavé je porovnat zastoupení těchto stran v Radě města Zlína. KSČM nikdy nebyla součástí rady, neboť s ní ostatní strany vţdy odmítly jít do koalice. Naproti tomu, KDU-ČSL se na radě podílela vţdy. ODS pak byla radní stranou během let 1994 – 2010, přičemţ od voleb v roce 2002 aţ do roku 2010 tvořila koalici, mimo jiné strany, s ČSSD. V současné zlínské radě není zastoupena ODS ani ČSSD. Zlín svými výsledky pro tyto strany odpovídá celorepublikovému trendu, kdy v posledních zkoumaných volbách většina stran celorepublikově dosáhla nejhoršího výsledku. Současně lze také říci, ţe z výše uvedených stran ODS aţ doposud dominovala české komunální politice. (volební server ČSÚ m,n,o,p,q,) Celou situaci ilustruje Graf 2.
38
Graf 2. Velké subjekty na české politické scéně – ODS, ČSSD a KSČM a KDU-ČSL – ve zlínských komunálních volbách.
Celorepublikové strany ve zlínských komunálních volbách 40 35 30 25 Procentní zisk 20 hlasů 15 10 5 0
ODS ČSSD KSČM KDU-ČSL 1994
1998
2002
2006
2010
Rok
Zdroj: data server Českého statistického úřadu; graf autorka
9.4 Otázka 6. Vývoj volební účasti Nejvyšší volební účast lze u zlínských komunálních voleb pozorovat v roce 1994 a nejniţší naopak v roce 2002. Pro vývoj volební účasti byl právě tento rok 2002 zlomový. Do té doby volební účast klesala, konkrétně to bylo z 57,57 % oprávněných voličů v roce 1994 aţ na 34,9 % v roce 2002. Pro poslední dvoje volby však byl trend opačný, coţ znamená, ţe účast se postupně zvyšovala aţ na 46,92 % voličů v roce 2010. Volební účast ve Zlíně byla v kaţdých volbách niţší neţ celorepubliková účast, přičemţ lze říci, ţe rozdíl během posledních voleb byl nejmenší za sledované období (volební server ČSÚh,i,j,k,l). Celkový vývoj volební účasti i s celorepublikovým porovnáním ilustruje následující Graf.
39
Graf 3. Vývoj volební účasti.
Vývoj volební účasti 80,00%
Účast v %
60,00% 40,00% 20,00% 0,00%
1994
1998
2002
2006
2010
Zlín
57,57%
38,25%
34,90%
38,79%
46,92%
Česká republika
62,26%
46,72%
45,51%
46,38%
48,50%
Rok Zlín
Česká republika
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; graf autorka
9.5 Otázka 7. Průměrný věk kandidátních listin ve volbách 2010 Tato otázka jiţ byla částečně zodpovězena v podkapitole 8.2.1, kde bylo popsáno věkové sloţení politických subjektů, jeţ ve volbách překonaly uzavírací klauzuli. Pro úplnost je na následujících řádcích popsáno věkové sloţení zbývajících kandidujících stran. Kapitola je pak zakončena přehlednou tabulkou, která celou problematiku názorně ilustruje. Nejmladší kandidátky sestavily Strana Zelených, jejíţ věkový průměr byl 38 let, a SPOZ, jejíţ věkový průměr byl o jeden rok více. Věkový průměr Nezávislých kandidátů a kandidátů Suverenity byl 45 a 47 let. Občané.cz sestavili kandidátku s průměrným věkem 51 let. Zbývající dvě strany – Volte Pravý Blok a Demokracie do voleb vyslaly pouze po jednom kandidátovi, kterým bylo padesát šest a šedesát sedm let. Grafické znázornění se nachází v Příloze.
40
Tabulka 8. Věkové sloţení kandidátních listin pro komunální volby v roce 2010. Strana
Průměrný věk
Nejmladší kandidát
Nejstarší kandidát
SZ
38
19
65
SPOZ
39
19
70
VV
40
19
64
TOP09/STAN
44
21
83
M.O.R.
45
21
69
Nezávislí
45
19
62
ODS
47
19
68
Suverenita
47
19
70
KDU-ČSL
48
19
74
ČSSD
49
22
74
ZHN
50
19
79
Občané.cz
51
23
74
KSČM
55
25
76
Volte Pravý Blok
56
56
56
Demokracie
67
67
67
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; tabulka a výpočty autorka Co se týče věkové struktury subjektů, které se dostaly do zastupitelstva v letech 2006 a 2010, lze konstatovat, ţe situace se u stran, jeţ se do zastupitelstva dostaly v obou volbách, změnila následovně: věkový průměr kandidátky občanských demokratů se drţel na věku 47 let. Průměrný věk kandidátů KDU-ČSL47 a ZHN se zvýšil, a to konkrétně o tři roky pro křesťanské demokraty a o jeden rok pro Zlínské hnutí nezávislých. Naopak věková struktura kandidátek ČSSD a KSČM se sníţila – u sociálních demokratů o pět let a u komunistů o tři roky. Průměrný věk nových subjektů pro volby 2010 – TOP09/STAN, VV, M.O.R. byl niţší neţ u zbývajících stran a pohyboval se v rozmezí 40 – 45 let. Lze tedy říci, ţe nějaký razantní posun z hlediska věkového sloţení hlavních kandidujících subjektů mezi lety 2006 aţ 2010 neproběhl (Volební server ČSÚr). Celou situaci ilustruje následující Graf.
47
V roce 2006 KDU-ČSL kandidovala v koalici Volba pro Zlín. 41
Graf 4. Porovnání průměrného věku subjektů, jeţ se v letech 2006 a 2010 dostaly do Zastupitelstva města Zlína.
Zdroj: volební server ČSÚ; graf autorka.
9.6
Otázka 8. Porovnání výsledků komunálních voleb ve Zlíně v roce 2010 s celorepublikovými výsledky Touto otázku se jiţ částečně zabývala poslední pasáţ podkapitoly 8.1 pojednávající o
celostátním kontextu voleb. Pro úplnost informací je na místě si situaci číselně přiblíţit. Z pochopitelných důvodů není moţné na tomto místě rozebírat výsledky všech stran, které se voleb zúčastnily. Proto zde jako filtrační kritérium byly zvoleny strany zastoupené v Parlamentu České republiky. Jejich celorepublikové výsledky jsou porovnány s výsledky ve Zlíně. Nejvýraznější rozdíl nastal u TOP09, která celorepublikově nezískala méně neţ deset procent hlasů, nicméně ve Zlíně se ziskem 23,26% vyhrála. U Věcí veřejných a KDU-ČSL lze říci, ţe jejich zisk ve Zlíně byl lepší neţ celorepublikový průměr. Naproti tomu zisk ODS, ČSSD a KSČM byl ve Zlíně menší neţ celorepublikový zisk těchto stran. Situace je znázorněna v následující Tabulce.
42
Tabulka 9. Úspěšnost stran ve volbách 2010 – zlínské výsledky a celorepublikový průměr. (v %)
CELOREPUBLIKOVĚ
ZLÍN
ČSSD
19,68
14,7
KDU-ČSL
5,47
7,08
KSČM
9,56
7,29
ODS
18,78
12,97
TOP09
9,46
23,26
VV
2,93
5,28
Zdroj: volební server ČSÚ; tabulka autorka.
9.7 Otázka 9. Vývoj fragmentace stranické soutěže a politické strany v zastupitelstvu Efektivní počet stran Abychom se nepohybovali pouze v rovině ideového profilu zlínských zastupitelstev, měli bychom se krátce zmínit i o jejich mechanickém fungování. Pro účely této práce byly vybrány index efektivního počtu stran a Index reprezentace politických stran. Index efektivního počtu stran (N) měří, kolik stran, váţených dle jejich velikosti, je ve stranickém systému skutečně přítomno. Pro výpočet je pouţit Laakso-Taageperův vzorec, který operuje se součtem druhých mocnin zisku hlasů jednotlivých stran zastoupených v zastupitelstvu. Touto sumou je pak děleno číslo jedna.48 (Balík 2012:39). Podíl získaných hlasů lze zaměnit za podíl získaných mandátů. Index efektivního počtu stran udává vztah počtu stran zastoupených v zastupitelstvu a poměru jejich velikosti. Podle Chytilka et al. (2009: 74) „index udává počet potenciálně stejně velkých stran, které by měly stejný účinek na frakcionalizaci stranického systému, jako mají skutečné strany různé velikosti. Index se rovná jedné, pokud existuje jen jedna strana a jeho hodnota roste se zvyšujícím se počtem stran. Jestliţe existuje jakýkoli počet stejně velkých stran, potom je efektivní počet těchto stran roven skutečnému stavu“. Pro výpočet efektivního počtu stran zlínského zastupitelstva byly pouţity oba dva typy vzorců – jak vzorec operující s poměrem získaných hlasů, tak také vzorec operující s podílem získaných mandátů. Výpočty udává následující tabulka.
48
Vzorec tedy vypadá následovně: N = 1/∑pi2 43
Tabulka 10. Efektivní počet stran.
1994
1998
2002
2006
2010
Index (hlasy)
5,51
6,07
6,1
4,99
7,54
Index (mandáty)
5,68
6,96
5,13
3,35
6,09
Realita Počet kandidujících subjektů
10
8
6
5
8
11
10
12
15
15
Zdroj: Volební server ČSÚ, výpočty a tabulka autorka. Z tabulky je zřejmé, ţe zavedení uzavírací klauzule v roce 2002 zastavilo tendence k fragmentaci zastupitelstva. Mezi volbami 2002 a 2006 pak nastala koncentrace, kdy se politická scéna tzv. „čistila od slabých hráčů“. Naopak mezi volbami 2006 a 2010 nastala dekoncentrace a opětovný nárůst frakcionalizace zlínského zastupitelstva, coţ znamená, ţe „strany dříve silné nyní o svou sílu přicházejí“. Index reprezentace politických stran
Reprezentaci jednotlivých stran lze zjistit dle indexu reprezentace politických stran (AR). Ten se pro kaţdou stranu vypočte jako podíl získaných mandátů (v procentech) a získaných hlasů (taktéţ v procentech).49 Index nabývá různých hodnot, přičemţ jeho horní hranice můţe být teoreticky neomezená. Při čtení výsledků je pak třeba dodrţet následující klíč: hodnota 1 značí dokonalou proporcionalitu (které reálně lze těţko dosáhnout), hodnota menší neţ jedna značí podreprezentaci strany, hodnota nad jedna naopak nadreprezentaci dané strany. Tabulka 11. Index reprezentace politických stran
49
1994
1998
2002
2006
2010
ODS
0,97
1,04
1,01
1,24
1,08
ČSSD
1
0,98
1,1
1,2
1,1
KDU-ČSL
1,15
1,04
1,08
0,96
1,03
KSČM
0,93
0,95
1,19
1,2
1
ZHN
-
0,96
1,03
1,01
0,92
M.O.R.
-
-
-
-
1,09
Vzorec tedy vypadá následovně: AR = M/H (vše v %). 44
TOP09/STAN
-
-
-
-
1,17
VV
-
-
-
-
0,92
OBČANÉ PRO ZLÍN
1,02
-
-
-
-
SDRUŢENÍ ČMSS, SD (OH), NK KOALICE MSH-MNS, DŢJ, HSS, KSU
0,81
-
-
-
-
1,04
-
-
-
-
KOALICE SPR-RSČ, SDČR
0,74
-
-
-
-
SNDJ DEMOKRATICKÁ EVROPSKÁ UNIE
1,47
-
-
-
-
2
-
-
-
-
US-DEU
-
1,16
-
-
-
SDRUŢENÍ NEZ, NK
-
0,7
-
-
-
SDRUŢENÍ ČSNS, ODA, NK
-
1,52
-
-
-
NEZÁVISLÍ
-
-
0,96
-
-
Zdroj: volební server ČSÚ, Zlínské noviny, Zlínský deník; výpočty a tabulka autorka Z tabulky lze vyčíst, ţe ve volbách v letech 1994 a 1998 byly nejvíce nadreprezentované nebo podreprezentované strany s nízkým volebním ziskem. Zavedení pětiprocentní uzavírací klauzule od voleb 2002 tak přispělo ke stabilitě zlínských zastupitelstev. Od roku 2002 se hodnoty indexu pohybují kolem čísla jedna, coţ značí dobrou reprezentaci politických stran v zastupitelstvu. Volební systém má tendenci spíše lehce podreprezentovávat strany, jejichţ volební zisk se pohybuje těsně nad uzavírací klauzulí, přičemţ vítězné strany jsou tradičně lehce nadreprezentovány. Tyto nuance jsou však ve velmi malém rozmezí od čísla jedna, a proto lze o zlínském zastupitelstvu hovořit jako o proporcionálním. Lze tedy konstatovat, ţe poměrný volební systém s pětiprocentní klauzulí, vyuţívaný pro komunální volby, napomáhá skutečnosti, ţe strany jsou v zastupitelstvu reprezentovány výrazně poměrně.
45
10 Závěr Tato práce se zabývala problematikou komunálních voleb v jednom z krajských měst České republiky – ve Zlíně. Výběr zkoumaného města nebyl náhodný, neboť se jedná o rodné město autorky. Úvod práce byl věnován zdůvodnění výběru výzkumného tématu, dále byly představeny výzkumné otázky a cíle práce, opomenut nebyl ani popis metodologického postupu, na jehoţ základě předkládaná práce vznikala. Následně byl čtenář seznámen s vymezením výzkumné oblasti – s městem Zlínem a se základními charakteristikami komunální politiky, jeţ samozřejmě zahrnuje také popis komunálního volebního systému a problematiku radničních koalic. V následující části bakalářské práce došlo k rozboru jednotlivých komunálních voleb konaných ve Zlíně od roku 1994. Nejdetailněji se tato studie zabývala doposud posledními konanými volbami v roce 2010. Tyto volby byly podrobeny detailnějšímu rozboru, jak z předvolebního, tak i z povolebního hlediska. Zároveň došlo ke srovnání výsledků s ostatními okresními městy Zlínského kraje, s celorepublikovými výsledky a také s výsledky voleb do PSP ČR za město Zlín, jeţ se konaly pět měsíců před komunálními volbami. Poslední část práce byla věnována zodpovězení výzkumných otázek. Hlavní závěry práce jsou tyto: nejčastějšími radničními koalicemi ve Zlíně jsou koalice nadměrná ideově propojená a koalice velká nadměrná. Primátoři aţ na jedinou výjimku pocházeli vţdy z vítězných stran. Volební účast má od roku 2002 vzrůstající tendenci, přičemţ se po celé sledované období drţela lehce pod celorepublikovým průměrem. Aţ do posledních voleb zlínské komunální politice dominovala ODS, která byla po volbách v roce 2010 vystřídána TOP09/STAN. Všechny zkoumané celorepublikové strany – ODS, ČSSD, KDU-ČSL, KSČM ve všech zkoumaných volbách vţdy získaly zastupitelské mandáty, přičemţ KSČM se ani jednou nepodílela na radniční koalici. Průměrný věk kandidátních listin pro volby 2010 byl 48 let. Dle výpočtů lze konstatovat následující: zavedení uzavírací klauzule v roce 2002 zastavilo tendence k fragmentaci zastupitelstva, po volbách nastala koncentrace stranického systému, která však byla po volbách 2010 vystřídána dekoncentrací a opětovným nárůstem frakcionalizace zastupitelstva. Strany jsou v systému reprezentovány výrazně poměrně, přičemţ této skutečnosti napomohlo zavedení uzavírací klauzule, která se uplatňuje od voleb v roce 2002.
Volby v roce 2010 byly pro Zlín přelomové z několika důvodů. Poprvé volby nevyhrála ODS a ani se nepodílela na radniční koalici. Také byla po dvou a půl volebních obdobích rozbita velká koalice ODS a ČSSD. Do čela města se postavily strany, pro něţ tyto 46
volby ve Zlíně znamenaly premiéru – TOP09/STAN a M.O.R. Zdali se z výše popsaných skutečností stane dlouhodobý trend, nebo zdali se jednalo o přechodnou záleţitost a ODS se opět vrátí do čela zlínské radnice, ukáţe budoucnost. Osobní názor autorky vzešlý z celkové veřejné nálady ve městě Zlín je takový, ţe budoucí vývoj je neodhadnutelný. Lidé nebyli spokojení s působností velké koalice, a proto si v posledních volbách zvolili změnu a zlínskou radnici zcela obměnili. Nicméně v současné době nepanuje přílišná spokojenost ani se současnou radniční koalicí, a proto jakékoli predikování budoucího vývoje by bylo naprosté „střílení od boku“.
47
11 Pouţité zdroje 11.1 Tištěné publikace Antoš, Marek (2012): Volební obvody v ČR – nešikovnost nebo už malování mloka? In: Šimíček, Vojtěch: Volby – svátek demokracie, nebo pletich? IIPS MU, Brno. Balík, Stanislav (2005): Metodologie výzkumu komunální politiky. In: Fiala, P., Strmiska, M. (eds.): Víceúrovňové vládnutí: teorie, přístupy, metody. CDK Brno. Balík, Stanislav (2008): Česká komunální politika v obcích s rozšířenou působností. Koalice, voličské vzorce a politické strany na místní úrovni v letech 1994 - 2006. CDK Brno. Balík, Stanislav (2009). Komunální politika. Obce, aktéři a cíle místní samosprávy. Grada Publishing. Praha. Chytilek, Roman; Šedo, Jakub; Lebeda, Tomáš; Čaloud, Dalibor (2009): Volební systémy. Portál. Praha. Jüptner, Petr (2004). Komunální koalice a politické modely. In: Politická revue. 2004. č. 2, str. 81-101. Krejčí, Oskar (2006). Nová kniha o volbách. Professional Publishing Příbram. Krutílek, Ondřej; Rojčík, Ondřej; Vilímek, Petr (2003): Komunální volby v České republice v roce 2002. Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. Brno. Outlý, Jan (2003): Volby do zastupitelstev – vývoj a souvislosti. In: Politologická revue. 2003, 10, č. 2, s. 17-44. Strmiska, Maxmilián; Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír; Chytilek, Roman (2005). Politické strany moderní Evropy. Portál. Praha. Vilímek, Petr (2003). Struktura a pravomoci orgánů obecní samosprávy. In: Krutílek, Ondřej; Rojčík, Ondřej; Vilímek, Petr (2003): Komunální volby v České republice v roce 2002. Masarykova univerzita, Mezinárodní politologický ústav. Brno. Výroční zpráva úřadu města Zlína za rok 1994. Vydavatel: Odbor školství a kultury Úřadu města Zlína. Zlín 1995. Výroční zpráva úřadu města Zlína za rok 1995. Vydavatel: Odbor školství a kultury Úřadu města Zlína. Zlín 1996.
48
Výroční zpráva úřadu města Zlína za rok 1999. Vydavatel: Odbor školství a kultury Úřadu města Zlína. Zlín 2000. Výroční zpráva magistrátu města Zlína za rok 2002. Vydavatel: Odbor školství a kultury Úřadu města Zlína. Zlín 2003. Výroční zpráva magistrátu města Zlína za rok 2003. Vydavatel: Odbor školství a kultury Úřadu města Zlína. Zlín 2004. Výroční zpráva magistrátu města Zlína za rok 2010. Vydavatel: Odbor školství a kultury Úřadu města Zlína. Zlín 2011.
11.2 Denní tisk MF DNES (2010). Nekřížkujte jména, volte stranu. Prosí politici. Ročník XXI, č.235. 9.10.2010. str. A2. MF DNES (2010). ODS hrozí porážka v Praze, Brně i Ostravě. Ročník XXI, č. 236. 11.10.2010. str. A1. MF DNES (2010). Křížková revoluce. Voliči mohou udělat průvan na radnicích. Ročník XXI, č. 237. 12.10.2010. Speciální příloha Volby, str. 1. MF DNES (2010). Jak dopadly volby. Ročník XXI, č. 242. 18.10.2010. str. B2-B4. MF DNES (2010). Vedení ODS chce hlavy poražených. Ročník XXI, č. 242. 18.10.2010. str. A3. MF DNES (2010). ODS vycouvala z velké koalice, jedná s pravicí. Ročník XXI, č. 243. 19.10.2010. str. A1. Zlínský deník50 (2006). Podepsáno. Zlín má koalici. Č. 255. 2.11.2010. str. 4. Zlínský deník (2010). Vandalové volební plakáty příliš neničí. Číslo 230. 4.10.2010. str. 4. Zlínský deník (2010). Studenti si dělají legraci z kampaně ČSSD. Č. 234. 8.10.2010. str. 6. Zlínský deník (2010). VV jsou proti velké koalici na zlínském magistrátu. Č. 235. 9.10.2010. str. 2. Zlínský deník (2010). S čím jdou strany do voleb? Jaké mají plány? Č. 239. 14.10.2010. str. 1-2. Zlínský deník (2010). ODS a ČSSD vládly. Teď skončí v opozici.. Č. 242. 18.10.2010. str. 3. 50
U tohoto periodika se neuvádí ročník, proto není uveden ani v této práci. 49
Zlínský deník (2010). Volby ukázaly, jak je důležité rozumět si s lidmi. Č. 242. 18.10.2010. str. 14. Zlínský deník (2010). Politolog. Hesla byla chytlavá. Č. 243. 19.10.2010. str. 1. Zlínský deník (2010). Koalice si ve zlínské radě rozdělila mezi sebou mandáty. Pět pro TOP09. č. 247. 23.10.2010. str. 1 Zlínský deník (2010). Město Zlín. Jsou volby platné? Č. 254. 2.11.2010. str. 1 Zlínský deník (2010). Opozice už zkoušela koalici. Č. 269. 20.11.2010. str.3. Zlínské noviny (1994). Primátorem je Vladimír Daťka. Ročník V, č. 142. 9.12.1994. Str. 4. Zlínské noviny (1994). O co šlo zlínské opozici? Ročník V, č. 142. 9.12.1994. Str. 6. Zlínské noviny (1998). Dohoda o pravicové koalici je podepsána, posty na zlínské radnici jsou rozděleny. Ročník IX, č. 126. 25.11.1998. Str. 2. Zlínské noviny (2001). Koalice na zlínské radnici se rozpadla. Ročník XII, č. 256. 2.11.2001. str. 4. Zlínské noviny (2002). ČSSD podpoří na post primátora kandidáta ODS. Ročník XIII, č. 257. 5.11.2002. str. 9. Zlínské noviny (2002). Překvapení se nekonalo, primátorem se stal Úlehla. Ročník XIII, č. 266. 15.11.2002. str. 9.
11.3 Internetové zdroje Česká televize. Zlín má za sebou jednu z nejvypjatějších volebních kampaní. [online] [cit. 19.3.2013]. Dostupné zde: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/jihomoravsky-kraj/104289-volby-2010zlin-ma-za-sebou-jednu-z-nejvypjatejsich-predvolebnich-kampani/ Databáze demografických údajů za obce ČR. Územní změny, počty obyvatel, narození, zemřelí, stěhování (1971-2011). ČSÚ. [on-line] [cit. 9.3.2013]. Dostupné zde: http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm iDNES.cz (2010). Milníky 46 dnů, během nichţ se zrodila nová vláda. [on-line] [cit. 29.3.2013]. Dostupné zde: http://zpravy.idnes.cz/obrazem-milniky-46-dnu-behemnichz-se-zrodila-nova-vlada-p14-/domaci.aspx?c=A100713_161029_domaci_taj Křesťanská a demokratická unie - Československá strana lidová. [on-line] [cit. 9.4.2013]. Dostupné zde: http://www.kdu.cz/Dokumenty/Stanovy.aspx
50
Okresní města Zlínského kraje – časová řada. 2007. [on-line] [cit. 9.3.2013]. Dostupné zde: http://www.zlin.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/krajp/13-7236-07-xz Smlouva o dlouhodobé spolupráci mezi TOP 09 a hnutím Starostové a nezávislí. 2009. [on-line] [cit. 29.3.2013]. Dostupné zde: http://www.top09.cz/files/soubory/smlouva-o-dlouhodobe-spolupraci-mezi-top-09-astan.pdf TOP 09. Oficiální stránky strany. [on-line] [cit. 29.3.2013]. Dostupné zde: http://www.top09.cz/dokumenty/stanovy/ Věci veřejné. Oficiální stránky strany. [on-line] [cit. 19.4.2013]. Dostupné zde: http://www.veciverejne.cz/o-nas.html Volby do zastupitelstev obcí v letech 1990-2006. [on-line] [cit. 29.1.2013]. Dostupné zde: http://csugeo.i-server.cz/csu/2007edicniplan.nsf/p/4221-07 Volební server Českého statistického úřadu: Výsledky voleb do obecních zastupitelstev v roce 1994. [on-line] [cit. 29.1.2013]. Dostupné zde: http://www.volby.cz/pls/kv1994/kv1211?xjazyk=CZ&xid=1&xv=1&xdz=3&xnumn uts=3705 Volební server Českého statistického úřadu: Výsledky voleb do obecních zastupitelstev v roce 1998. [on-line] [cit. 29.1.2013]. Dostupné zde: http://www.volby.cz/pls/kv1998/kv1211?xjazyk=CZ&xid=1&xv=1&xdz=3&xnumn uts=7204 Volební server Českého statistického úřadu: Výsledky voleb do obecních zastupitelstev v roce 2002. [on-line] [cit. 31.1.2013]. Dostupné zde: http://www.volby.cz/pls/kv2002/kv1111?xjazyk=CZ&xid=0&xdz=3&xnumnuts=72 04&xobec=585068 Volební server Českého statistického úřadu: Výsledky voleb do obecních zastupitelstev v roce 2006. [on-line] [cit. 4.2.2013]. Dostupné zde: http://www.volby.cz/pls/kv2006/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=3&xnumnuts=72 04&xobec=585068&xobecnaz=zl%EDn&xstat=0&xvyber=0 Volební server Českého statistického úřadu: Výsledky voleb do obecních zastupitelstev v roce 2010. [on-line] [cit. 4.3.2013]. Dostupné zde: http://www.volby.cz/pls/kv2010/kv1111?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=3&xnumnuts=72 04&xobec=585068&xobecnaz=zl%EDn&xstat=0&xvyber=0
51
Volební server Českého statistického úřadu: Jmenný seznam kandidátů do zastupitelstev obcí 2010. [on-line] [cit. 14.3.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv2010/kv21111?xjazyk=CZ&xid=1&xv=11&xdz=3&xnumnuts= 7204&xobec=585068&xstrana=0 Volební server Českého statistického úřadu: Celkové výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010. [on-line] [cit. 14.3.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/ps2010/ps2?xjazyk=CZ Volební server Českého statistického úřadu: Územní přehledy o volební účasti pro komunální volby 1994. [on-line] [cit. 14.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv1994/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=7&xnumnuts=0 Volební server Českého statistického úřadu: Územní přehledy o volební účasti pro komunální volby 1998. [on-line] [cit. 14.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv1998/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=7&xnumnuts=0 Volební server Českého statistického úřadu: Územní přehledy o volební účasti pro komunální volby 2002. [on-line] [cit. 14.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv2002/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=7&xnumnuts=0 Volební server Českého statistického úřadu: Územní přehledy o volební účasti pro komunální volby 2006. [on-line] [cit. 14.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv2006/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=8&xnumnuts=0&xvyber= 1 Volební server Českého statistického úřadu: Územní přehledy o volební účasti pro komunální volby 2010. [on-line] [cit. 14.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv2010/kv51?xjazyk=CZ&xid=1&xdz=8&xnumnuts=0&xvyber= 1 Volební server Českého statistického úřadu: Výsledky voleb za územní celky do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR v roce 2010. [on-line] [cit. 14.3.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/ps2010/ps311?xjazyk=CZ&xkraj=13&xobec=585068&xvyber=72 04 Volební server Českého statistického úřadu. Výsledky hlasování za statutární města ČR v roce 1994. [on-line] [cit. 4.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv1994/kv1211?xjazyk=CZ&xid=1&xv=1&xdz=3&xnumnuts=0
52
Volební server Českého statistického úřadu. Výsledky hlasování za statutární města ČR v roce 1998. [on-line] [cit. 4.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv1998/kv1211?xjazyk=CZ&xid=1&xv=1&xdz=3&xnumnuts=0 Volební server Českého statistického úřadu. Výsledky hlasování za statutární města ČR v roce 2002. [on-line] [cit. 4.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv2002/kv1211?xjazyk=CZ&xid=1&xv=1&xdz=3&xnumnuts=0 Volební server Českého statistického úřadu. Výsledky hlasování za statutární města ČR v roce 2006. [on-line] [cit. 4.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv2006/kv1211?xjazyk=CZ&xid=1&xv=1&xdz=3&xnumnuts=0 &xstat=1&xvyber=1 Volební server Českého statistického úřadu. Komunální volby 2006 - Kandidáti celkem, dle věku a pohlaví. [on-line] [cit. 24.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv2006/kv2211?xjazyk=CZ&xid=1&xv=2&xdz=3&xnumnuts=72 04&xobec=585068 Volební server Českého statistického úřadu. Výsledky voleb za všechna zastupitelstva. [on-line] [cit. 21.4.2013]. Dostupné zde: http://volby.cz/pls/kv2010/kv1211?xjazyk=CZ&xid=1&xv=1&xdz=7&xnumnuts=0 &xstat=0&xvyber=1 Youtube.com. Videoklip Stop populismu! [on-line] [cit. 14.3.2013]. Dostupné zde: http://www.youtube.com/watch?v=YN2UhoOZatg Za Morální Očistu Radnice. Oficiální stránky hnutí. [on-line] [cit. 24.3.2013]. Dostupné zde: http://www.mornaradnici.cz/ Zlínské hnutí nezávislých. Oficiální stránky hnutí. [on-line] [cit. 24.3.2013]. Dostupné zde: http://www.zhn-zlin.cz/program.html
11.4 Ostatní zdroje Osobní rozhovor s paní inţenýrkou Hanou Stryjovou – pracovnice Katastrálního pracoviště ČSÚ ve Zlíně. 11.3.2013. Osobní rozhovor a emailová korespondence s panem Tomášem Langem – pověřený zástupce vedoucí Odboru kanceláře primátora města Zlína. Únor 2013. Osobní archiv autorky. Programové prohlášení RMZ na volební období 2006-2010. Viz. emailová korespondence s panem Tomášem Langem. Únor 2013. Osobní archiv autorky. 53
Programové prohlášení RMZ na volební období 2010-2014. Viz. emailová korespondence s panem Tomášem Langem. Únor 2013. Osobní archiv autorky. Ústava České republiky ze dne 16.12.1992. Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb. a 515/2002 Sb. Hlava sedmá – Územní samospráva. Zákon 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení). Zákon 491/2001 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Všechny internetové zdroje byly ověřeny a funkční ke dni 2.5.2013.
54
12 Seznam tabulek Tabulka 1. Minimální podpora nutná pro kandidaturu NK a SNK.
14
Tabulka 2. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 1994.
17
Tabulka 3. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 1998.
20
Tabulka 4. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 2002.
22
Tabulka 5. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 2006.
24
Tabulka 6. Výsledky komunálních voleb ve Zlíně v roce 2010.
34
Tabulka 7. Koalice na zlínské radnici.
37
Tabulka 8. Věkové sloţení kandidátních listin pro komunální volby 2010.
41
Tabulka 9. Úspěšnost stran ve volbách 2010 – celorepublikově a ve Zlíně.
43
Tabulka 10. Efektivní počet stran
44
Tabulka 11. Index reprezentace politických stran.
44
55
13 Seznam grafů Graf 1. Věkový průměr kandidujících subjektů.
31
Graf 2. Celorepublikové strany ve zlínských komunálních volbách.
39
Graf 3. Vývoj volební účasti.
40
Graf 4. Porovnání průměrného věku subjektů, jeţ se v letech 2006 a 2010 dostaly do Zastupitelstva města Zlína.
42
56
14 Seznam pouţitých zkratek ČMSS
Českomoravská strana středu
ČSNS
Česká strana národně sociální
ČSSD
Česká strana sociálně demokratická
DEU
Demokratická unie
DPH
Daň z přidané hodnoty
DŢJ
Důchodci za ţivotní jistoty
ED
Evropští demokraté
HSS
Hnutí za sociální spravedlnost
KAN
Klub angaţovaných nestraníků
KDU-ČSL
Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová
KSČM
Komunistická strana Čech a Moravy
KSU
Křesťanskosociální unie
MMZ
Magistrát města Zlína
M.O.R
Hnutí Za Morální Očistu radnice
MNS
Moravská národní strana
MSH
Moravskoslezské hnutí
NEZ
Nezávislí
NK
Nezávislí kandidáti
ODA
Občanská demokratická unie
ODS
Občanská demokratická strana
PSP ČR
Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
RMZ
Rada města Zlína
SD
Svobodní demokraté OH
SDČR
Sdruţení důchodců České republiky
SDL
Strana demokratické levice
SNDJ
Strana národně demokratické jednoty
SNK
Sdruţení nezávislých kandidátů
SPOZ
Strana práv občanů – Zemanovci
SOZ
Sdruţení občané pro Zlín
SPR-RSČ
Sdruţení pro republiku-Republikánská strana Československa
TOP09/STAN ÚMZ
TOP09 a Starostové a Nezávislí Úřad města Zlína 57
US
Unie svobody
US-DEU
Unie svobody – Demokratická unie
VV
Věci veřejné
ZHN
Zlínské hnutí nezávislých
ZS
Zemědělská strana
58
15 Přílohy Příloha 1. Vývoj počtu obyvatel města Zlína od roku 1990.
1990
Počet obyvatel 87 140
2001
Počet obyvatel 80 887
1991
84 791
2002
80 581
1992
84 637
2003
79 841
1993
83 824
2004
79 117
1994
83 794
2005
78 599
1995
83 461
2006
78 258
1996
83 026
2007
78 122
1997
82 590
2008
78 066
1998
82 292
2009
75 860
1999
81 851
2010
75 714
2000
81 400
2011
75 875
Rok
Rok
Zdroj: Databáze demografických údajů za obce ČR; tabulka autorka.
59
Příloha 2. Zvolení členové Zastupitelstva města Zlína v roce 2010.
Zdroj: Výroční zpráva magistrátu města Zlína za rok 2010.
60
Příloha 3. Grafické znázornění výsledků komunálních voleb ve Zlíně v roce 2010 s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v témţe roce za město Zlín.
Grafické znázornění výsledků komunálních voleb ve Zlíně s výsledky voleb do PSP ČR za město Zlín 25,00% 20,00% Zisk hlasů
15,00% 10,00%
Volby do PSP ČR
5,00% 0,00%
Komunální volby za Zlín ODS
TOP 09
VV
Strana
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; graf autorka.
61
Příloha 4. Porovnání celorepublikových výsledků voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2010 s výsledky za město Zlín.
VOLBY DO PSP ČR V ROCE 2010 CELOREPUBLIKOVĚ
ZLÍN
25,00% 20,00% 15,00% Zisk hlasů 10,00% 5,00% 0,00%
ODS
ČSSD
TOP09
KSČM
VV
Politická strana
Poznámka: v grafu jsou uvedeny strany, jeţ ve volbách získaly alespoň jeden mandát. Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; graf autorka.
62
Příloha 5. Průměrný věk všech kandidujících subjektů pro zlínské komunální volby 2010. Průměrný věk kandidujících subjektů
70 60 50 Průměrný věk
40 30 20 10 0
Průměrný věk kandidujících subjektů
SZ
SPOZ
VV
38
39
40
TOP0 M.O. Nezá Suve KDUObča KSČ Volte Demo ODS ČSSD ZHN 9/ST R. vislí renita ČSL né.cz M Pravý kraci 44
45
45
47
47
48
49
50
51
55
56
67
Subjekt Průměrný věk kandidujících subjektů
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; graf autorka
63
Příloha 6. Srovnání procentuálního počtu celorepublikově získaných hlasů pro ODS v komunálních volbách 2006 a 2010. Zisk hlasů v %
2006
2010
České Budějovice
46,3
14,8
Praha
54,4
23,1
Hradec Králové
42,9
15,8
Zlín
37,1
12,9
Pardubice
38,2
15,6
Ústí nad Labem
39,7
19
Plzeň
45,2
24,7
Karlovy Vary
33,9
14,1
Ostrava
37,7
18,4
Olomouc
36,4
24,1
Brno
33,1
21,9
Liberec
28,8
17,7
Jihlava
28,5
22,6
Zdroj: MF Dnes 2010: č. 242; tabulka autorka
64
Příloha 7. Procentní zisk hlasů kandidujících subjektů ve volbách 1994.
Procentuální zisk pro jednotlivé subjekty
6%
1% 5% 4% 2%1% 33%
10%
10% 14%
14%
ODS
KDU-ČSL
KSČM
SDRUŽENÍ ČSSD, SDL, ZS, NK
SDRUŽENÍ OBČANÉ PRO ZLÍN KOALICE MSH-MNS, DŽJ, HSS, KSU
SDRUŽENÍ ČMSS, SD (OH), NK KOALICE SPR-RSČ, SDČR
SNDJ
DEMOKRATICKÁ EVROPSKÁ UNIE
STRANA ZELENÝCH
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; graf autorka.
65
Příloha 8. Procentní zisk hlasů kandidujících subjektů ve volbách 1998. 1%
Procentuální zisk pro jednotlivé subjekty 1%
2% 9%
4%
26%
11%
12%
21% 13%
ODS
ČSSD
KDU-ČSL
ZLÍNSKÉ HNUTÍ NEZÁVISLÝCH
KSČM SDRUŽENÍ NEZ, NK
US-DEU SDRUŽENÍ ČSNS, ODA, NK
STRANA ZA ŽIVOTNÍ JISTOTY
KOALICE SPR-RSČ, SDČR
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; graf autorka.
66
Příloha 9. Procentní zisk hlasů kandidujících subjektů ve volbách 2002. Procentuální zisk pro jednotlivé subjekty
8%
8%
25%
12%
12%
20%
15% ODS
ČSSD
ZLÍNSKÉ HNUTÍ NEZÁVISLÝCH
KDU-ČSL
KSČM
NEZÁVISLÍ
ZBYLÉ STRANY
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; graf autorka.
67
Příloha 10. Procentní zisk hlasů kandidujících subjektů ve volbách 2006. Procentuální zisk pro jednotlivé subjekty
16% 38%
7%
9% 10%
ODS
ČSSD
20%
KSČM
VOLBA PRO ZLÍN
ZHN
ZBYLÉ STRANY
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; graf autorka.
68
Příloha 11. Procentní zisk hlasů kandidujících subjektů ve volbách 2010. Procentuální zisk pro jednotlivé subjekty
5%
5%
8%
24%
7%
7%
16% 13%
15%
TOP 09/STAN
M.O.R.
ČSSD
ODS
KSČM
KDU-ČSL
VĚCI VEŘEJNÉ
ZHN
ZBYLÉ STRANY
Zdroj: data volební server Českého statistického úřadu; graf autorka.
69
