Výchova dětí v oblasti požární v Moravskoslezském kraji
ochrany
a
ochrany
obyvatelstva
Ing. Libor Folwarczny, Ph.D., Ing. Jiří Pokorný, Ph.D. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, Výškovická 40, 700 30 Ostrava-Zábřeh E-mail:
[email protected],
[email protected] Homepage: www.jiripokorny.net
Klíčová slova Preventivně výchovná činnosti, děti, základní školy, prevence, ochrany obyvatelstva
Abstrakt Příspěvek prezentuje svým obsahem ojedinělý projekt v rámci České republiky, který je zaměřen na děti školního věku. Na základě zahraničních zkušeností, jejich zdokonalení a implementaci na podmínky České republiky byly vzájemnou spolupráci Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje a sdružení Citadela, o.s. Bruntál vytvořeny podmínky pro předávání informací z oblasti požární prevence a ochrany obyvatelstva dětem základních škol a jejich prostřednictvím také rodičům dětí. Cílené působení nestandardní hravou formou, která je dětem blízká, se má v konečném důsledku rozprostřít nejméně na 60 % základních škol v rámci Moravskoslezského kraje. Cílem programového preventivního působení je nejen snížení počtu požárů založených dětmi, ale především zvýšení pravděpodobnosti záchrany jejich životů v případě požáru nebo jiné mimořádné události. Ojedinělost projektu je podtržena bezprostřední spolupráci profesionálních a dobrovolných hasičů, případně jakýchkoli dalších zájemců.
Úvod Jednou z činností Hasičského záchranného sboru ČR a tedy také hasičských záchranných sborů krajů je zabezpečovat preventivně výchovnou, propagační a ediční činnost na úseku požární ochrany. Dílčí, ovšem nikoli nevýznamnou, část preventivního působení představuje preventivně výchovná činnost zaměřená na děti. S vědomím priority výchovy dětí a v očekávání prolínání jimi zažitých návyků z dětství do dospělosti vyvíjí Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje ve spolupráci se sdružením Citadela, o.s. Bruntál již několik let intenzivní snahu o rozvoj programu Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva [1], [2].
Legislativní základ Zákonem č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, byl zřízen Hasičský záchranný sbor České republiky, jehož části je také Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje. Současný právní řád České republiky obsahuje nezbytné právní normy, které stanoví ministerstvům a ostatním ústředním správním úřadům, orgánům krajů, obcím a vybraným právnickým a fyzickým osobám konkrétní úkoly v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva, kdy preventivně výchovná činnost je jednou z jejich důležitých součástí [3], [4], [5], [6]. 1
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (zákon o požární ochraně) stanoví Hasičskému záchrannému sboru ČR povinnost určit zaměření preventivně výchovné, propagační a ediční činnosti na úseku požární ochrany a podílet se na jejím zabezpečování. Hasičské záchranné sbory krajů potom podle stanoveného zaměření preventivně výchovnou činnost zabezpečují. Z pozice generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR je preventivně výchovná činnost koordinována pouze rámcově, což má pochopitelně řadu pozitivních (např. rozvíjení činnosti podle vlastní úvahy) i negativních (např. opakovaná příprava obdobných materiálů v různých krajích) vlivů. Ze zákona o požární ochraně rovněž vyplývá, že se na činnostech směřujících k předcházení požárům, zejména pak na preventivně výchovné činnosti mezi občany a mládeží podílejí také občanská sdružení, veřejně prospěšné organizace a jiné orgány a organizace působící na úseku požární ochrany. Spolupráce s dalšími organizacemi je pro perspektivní naplnění celého úsilí téměř nezbytná. Důvodem jsou nejen jiné často bohaté zkušenosti v práci s dětmi, ale především možnost využití dalších zdrojů financování (využití vyhlášených grantů na různých úrovních). Dalším zcela zásadním předpisem z hlediska preventivního působení je zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. Zákon vytvořil prostor pro tvorbu vzdělávacích programů, na základě kterých jednotlivé školy tvoří osnovy. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy vydalo dne 29. srpna 2000 pod č.j. 14514/2000-51 Metodický pokyn ministra školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci sociálně patologických jevů u dětí a mládeže, který představuje aktivity ve všech oblastech prevence. Dále vydalo dne 4. března 2003 pod č.j. 12050/2003-22 Pokyn k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, z kterého vyplývá povinnost zabezpečit minimální preventivní program v rozsahu nejméně 6 hodin ročně v každém ročníku. Tento předmět je zaměřen zejména na rozpoznání varovného signálu a činnost po jeho vyhlášení, používání telefonních linek tísňového volání, přípravu evakuačního zavazadla, zásady pro opuštění bytu a ohroženého prostoru, činnost integrovaného záchranného systému a poskytování první pomoci. Další podrobnosti zabývající se legislativní základnou, která má vztah k preventivně výchovné činnosti rozvádí lit. [7].
Analýza školských zařízení v Moravskoslezském kraji Před zahájením prací na systémové koncepci preventivně výchovné činnosti zaměřené na děti byla provedena analýza školských zařízení v Moravskoslezském kraji. Výchovně vzdělávací soustava v Moravskoslezském kraji zahrnovala ve školním roce 2003/2004 celkem 1 071 ředitelství škol, předškolních a školských zařízení [8]. Ve výchovně vzdělávací soustavě Moravskoslezského kraje se vzdělávalo a vychovávalo přibližně 240 000 dětí, žáků a studentů (zpravidla ve věku od 3 do 21 let). Na území Moravskoslezského kraje bylo dle statistických výkazů odboru školství Krajského úřadu Moravskoslezského kraje platných k září 2004 registrováno 449 základních škol, 59 zvláštních a speciálních škol a 25 víceletých gymnázií. Prezentované údaje lze považovat za relevantní také v současné době.
Koncepce preventivně výchovné činnosti zaměřené na děti Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje v průběhu roku 2005 zpracoval koncepční materiál zaměřený na preventivně výchovnou činnost dětí na základních školách [7]. Materiál, 2
který byl společným dílem odborů prevence a ochrany obyvatelstva a plánování Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, byl dokončen v říjnu 2005. Historie programu Základy programu Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva byly v roce 1996 vytvořeny příslušníky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Bohdanem a Štěpánem Mikulkovými. Od roku 1996 byl program ve spolupráci se sdružením Citadela, o.s. Bruntál rozvíjen na základních školách v okrese Bruntál. Počátečním impulsem pro vznik celého programu se stala stáž výše uvedených příslušníků v kanadských městech Ancasteru a Kanadě (provincie Ontario) v roce 1994. Následně se příslušníci seznámili s obdobným evropským modelem, preventivním programem v Anglii. Vývoj programu poukázal na nezbytnost spolupráce s dětským psychologem. Do projektu se zapojil Mgr. Miroslav Piňos. Popis programu Preventivní program je aplikován na základních školách a sestává ze dvou hlavních částí (první a druhý stupeň školní docházky). Dětem jsou předneseny základní informace a poznatky z oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva postupně ve dvou vyučovacích hodinách, které jsou dále děleny do jednotlivých tematických bloků. První část je zaměřena na děti ve věku 7-10 let, což je první stupeň školní docházky (zpravidla 2. třída). Cílem první části je získání důvěry dětí, vytvoření respektu z ohně a postulátu, že oheň dětem opravdu do ruky nepatří. Děti se naučí, jak přivolat pomoc, prohlédnou a obléknou si zásahový oblek, čímž dojde ke snížení strachu z vybavení a výstroje hasiče. Dále se v první části děti dozvědí, co znamená zvuk sirény, co dělat při zvuku sirény, co si vzít s sebou při opuštění bytu. Na závěr první části jsou dětem rozdány propagační materiály s preventivní tématikou. Druhá část je určena dětem ve věku 11-14 let, což je druhý stupeň školní docházky (zpravidla 6. třída). Výuka je doplněna o tématiku náročnější a není již vedena tak hravou formou, jako část první. Cílem druhé části výukového programu je zopakovat si a rozšířit znalosti získané v první části výukového programu, uvědomit si zodpovědnost za své jednání, ale i za své mladší sourozence. Děti se dále naučí základy první pomoci při popáleninách a intoxikaci kouřem, základy požární prevence v přírodě, zásady opuštění bytu v případě evakuace a ochrany při úniku nebezpečných látek a získají představu o prostředcích improvizované ochrany osob. Na závěr hodiny se pomocí propagačních materiálů zopakuje učivo. Program probíhá v jednotlivých třídních kolektivech hravou pro děti poutavou zábavnou formou, která je realizována dvojicemi instruktorů. Schéma výuky pro jednotlivé hodiny je detailně rozpracováno v lit. [7]. Cíl programu Cílem programu je předat dětem ve dvou věkových rovinách školního života důležité informace z oblasti prevence před mimořádnými událostmi. Prostřednictvím výukových besed a propagačních materiálů vzbudit v dětech vztah k dané problematice, naučit je, jak mimořádným událostem předcházet, základním principům ochrany a chování v případě vzniku mimořádné události. V optimálním případě dojde k předání informací pomocí výukových besed a propagačních materiálů přes děti i na rodiče. Program Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva je v současné době zaměřen na děti základních škol. V době vzniku programu a jeho implementaci do praxe nebyl program pro střední a speciální školství dostatečně rozpracován a ověřen. Dalším důvodem byly omezené personální kapacity, které vedly k přesvědčení, že je nutné rozsah 3
programu limitovat. V souladu s koncepcí zabývající se popisovanou problematikou [7] se předpokládá rozprostření programu na nejméně 60 % základních škol v Moravskoslezském kraji (269 škol).
Implementace programu do praxe Úspěšná realizace programu v praxi byla podmíněna vytvořením nezbytných podmínek pro jeho technické, personální a ekonomické zajištění. Koordinace programu v kraji Pro uvedení programu do praxe byla vypracována nezbytná hierarchie „funkcí“. V programu působí: § § § §
instruktoři (na základě odbornosti se člení do kategorií 1 až 3), instruktoři zvláštní úrovně, koordinátoři programu, lektoři.
Instruktoři se člení do jednotlivých kategorií podle doby od absolvování vzdělávacího kurzu (období praxe) a počtu škol, které navštěvují (intenzita výuky). Obě kritéria vedou ke zvyšování odbornosti instruktorů. Koordinátory jsou příslušníci oddělení prevence na jednotlivých územních odborech Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, kteří mají preventivně výchovnou činnosti v náplni práce. Tito příslušníci koordinují činnost instruktorů a zároveň působí jako supervize tak, aby byly respektovány zásady programu a tím zůstala zachována jeho kvalita. Grafické schéma vazby mezi dvojicemi aktivistů a koordinátorem je znázorněno na Obr. 1.
Obr. 1 Schéma vazby mezi koordinátorem a instruktory Lektoři provádějí školení nových aktivistů programu. Pro zajištění programu v Moravskoslezském kraji je podle současných zkušeností zapotřebí přibližně 270 instruktorů, 10 koordinátorů a 1 lektorský tým. Příprava instruktorů Jak vyplývá z předchozích odstavců, jsou pro realizaci programu připravovány vhodné osoby na všech pozicích. Pozornost je zaměřena především na výcvik instruktorů. Instruktoři musí 4
absolvovat úvodní (jednorázový) a opakovací (periodický) kurz. Systém výcviku instruktorů a doba trvání dílčích částí jsou znázorněny na Obr. 2.
Úvodní kurz
Obr. 2 Schematické znázornění výcviku instruktorů Jak vyplývá z Obr. 2 je výcvik instruktorů jak časově, tak finančně poměrně náročnou záležitostí. Náročnost je však současně zárukou jejich kvality. Zajištění programu Pro realizaci programu bylo nutné vytvořit nezbytné zázemí. Jednalo se především o: § § §
zajištění potřebného počtu instruktorů, materiální zabezpečení, finanční zajištění.
Jak vyplývá z předchozích odstavců, je pro realizaci programu v rámci Moravskoslezského kraje zapotřebí přibližně 270 instruktorů. Je zřejmé, že se jedná o značný počet osob, které je nezbytné o smyslu a kvalitě programu přesvědčit a také vhodným způsobem motivovat.
5
Materiální zabezpečení lze rozdělit do dvou úrovní a to s ohledem na zaměstnání instruktorů. Zabezpečení je v určitém směru odchylné pro instruktory, kteří jsou příslušníky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje a ostatní instruktory. Pro obě skupiny instruktorů je zajištěn bezplatný výcvik, průběžné doplňování informací souvisejících s rozvojem programu a potřebné výukové materiály (např. omalovánky, pexesa). Instruktorům, kteří jsou příslušníky hasičského záchranného sboru kraje, jsou dále poskytována služební vozidla a potřebná výstroj. Příslušníci jsou uvolňování z výkonu služby za účelem realizace výuky na školách a na přípravu výuky. Dalším z motivujících prvků pro činnost všech instruktorů je finanční odměna vyplácená převážně formou smluv o dílo.
Současný stav projektu Rozvoj programu byl až do roku 2005 značně pozvolný. Významnější počet instruktorů působil pouze na územních odborech Bruntál a Opava. V letech 2006 a 2007 dochází k intenzivnímu rozvoji celého programu a za uvedené období se počet instruktorů téměř ztrojnásobil. Nárůst počtu instruktorů v jednotlivých etapách programu je patrný z Obr. 3.
Obr. 3 Grafické znázornění počtu instruktorů v jednotlivých letech Instruktoři programu jsou příslušníky Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje, členové sborů dobrovolných hasičů a další osoby, které mají o účast v programu zájem. Poměrné zastoupení příslušníků hasičského záchranného sboru kraje a ostatních osob je znázorněno na Obr. 4.
6
Obr. 4 Poměrné zastoupení příslušníků HZS MSK a ostatních osob zapojených do programu Počty instruktorů v jednotlivých územních odborech a jejich procentuální zastoupení k celku je patrné z Obr. 5.
Obr. 5 Grafické znázornění počtu instruktorů v jednotlivých územních odborech a jejich procentuální zastoupení k celku Počet škol zařazených do programu v jednotlivých letech (školy, kde působí instruktoři) je znázorněn na Obr. 6. Z obrázku je patrné, že obsazení škol v kraji je nerovnoměrné. Některé z územních odborů se z hlediska obsazení škol blíží požadovaným 60% z celkového počtu (Opava, Nový Jičín a Bruntál), na jiných územních odborech jsou základní školy v současné době obsazeny poměrně zřídka. V těchto oblastech bude dostatečný počet instruktorů pro působení v programu teprve vyškolen.
7
Obr. 6 Počet škol zařazených do programu v jednotlivých letech
Závěr Program Výchova dětí v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva je z hlediska svého rozsahu a způsobu propracovanosti ojedinělou záležitostí v rámci České republiky. Společnou snahou profesionálních a dobrovolných hasičů a dalších zájemců z řad veřejnosti, kteří jsou pro popisovanou činnost speciálně vycvičeni, dochází k předávání základních informací bezpečnostních charakteru dětem a touto cestou také dospělým (jejich rodičům). Žádná z aktivit lidského působení, která má přinést pozitivní výsledek, není možná bez obětavosti, nadšení, přesvědčení a finanční podpory. Dovolujeme si vyslovit přesvědčení, že jen stěží lze nalézt lepší oblast k seberealizaci, než směrem k výchově našich dětí a budoucích generací. Poděkování Autoři příspěvku děkují za přípravu podkladů pro zpracování příspěvku příslušníkům Hasičského záchranného sboru Moravskoslezského kraje Ing. Kamilu Klarovi, Ing. Vaškovi Komárkovi a Ing. Martinu Pliskovi. Seznam zkratek HZS MSK Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje OV územní odbor Ostrava BR územní odbor Bruntál FM územní odbor Frýdek-Místek KA územní odbor Karviná NJ územní odbor Nový Jičín OP územní odbor Opava
8
Literatura [1] Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje [online]. Poslední revize 15.1.2008 [cit. 15.1.2008]<www.hzsmsk.cz> [2]
HASÍK CZ Preventivně výchovná činnost v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva [online]. Poslední revize 13.1.2008 [cit. 15.1.2008]<www.hasik.cz.cz>
[3]
Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
[4]
Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[5]
Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů
[6]
Zákon č. 240/2000 sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (zákon o krizovém řízení)
[7]
Koncepce preventivně výchovné činnosti, Vzdělávání žáků základních škol v oblasti požární ochrany a ochrany obyvatelstva. Hasičský záchranný sbor Moravskoslezského kraje, říjen 2005
[8]
Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2003/2004, Odbor školství, mládeže a sportu, 2004
9
