Analýza koaliční smlouvy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných ze 12. července 2010
Petr Lebeda s přispěním Petra Patočky Ondřeje Kopečného
Praha, červenec 2010
Pražský institut pro globální politiku – Glopolis, o. p. s., je nestranickým, nevládním thinktankem, který se zaměřuje na politickou analýzu a veřejnou obhajobu na poli ekonomické globalizace a udržitelného rozvoje.
OBSAH 1. STRUČNÉ SHRNUJÍCÍ HODNOCENÍ: 14 VIZITEK NOVÉ KOALICE...........................................................3 2. VYBRANÉ PASÁŽE S KOMENTÁŘEM....................................................................................................4 2.1 Zahraniční politika........................................................................................................................4 2.2 Klima a energetická bezpečnost ..................................................................................................5 2.3 Zemědělství a SZP.........................................................................................................................8 2.4 Přístup k EU a tvorba unijních pozic..............................................................................................9 2.5 Rozhodování koalice, vlády a poslanců.........................................................................................9 2.6 Lobbing a financování politických stran......................................................................................10 2.7 Částečné úvazky, práce na dohodu a zaměstnávání žen.............................................................11
VYSVĚTLIVKY Text psaný normálním písmem představuje doslovné pasáže z koaliční smlouvy. Tučně jsou zvýrazněny nejdůležitější myšlenky v pasážích koaliční smlouvy z pohledu Glopolisu. Text psaný kurzívou vyjadřuje hodnocení Glopolisu.
1. STRUČNÉ SHRNUJÍCÍ HODNOCENÍ: 14 VIZITEK NOVÉ KOALICE 4 Plusy: 1. Boj s korupcí a za efektivnější, zodpovědnější stát, zejména vyšší průhlednost a legitimita rozhodování (zajímavé by mohlo být například zapojení parlamentu do tvorby pozic ČR pro EU) 2. Kultura lepší komunikace s opozicí a veřejností (lze jen doufat, že včetně NNO) 3. Odhodlání i potenciál (mandát) uskutečnit závažnější, relativně promyšlené systémové reformy (časem jich bude potřeba více, a tak je dobře, když si na ně společnost trochu zvykne a získá s nimi nějakou zkušenost) 4. Relativně citlivý sociální přístup a snaha o (genderovou) reformu pracovního trhu ve prospěch částečných úvazků a zohledňující mimotržní přínosy, jako je péče o děti, seniory či postižené (dobrá ilustrace užitečnosti „rights-based approach“ i v našich podmínkách) 6 Minusů: 5. Slabá zahraniční politika: formální důraz na lidská práva v zahraniční (nikoliv však obchodní) politice nemůže vykompenzovat omezený rozhled nové koalice, usilující pouze o bezprostřední, zejména ekonomické a bezpečnostní zájmy (příp. „dobré jméno”), chybí sebemenší přesah do mezinárodní spolupráce a vědomí širších globálních problémů 6. Nulový, resp. scestný rozvojový rozměr (chudobu vyřeší volnější mezinárodní obchod) 7. Nekritické zajetí globální ekonomickou konkurencí (pokračování bezhlavé liberalizace, slabé, proprůmyslové MŽP, růst ekonomiky jako univerzální recept na štěstí) 8. Přetrvávající podkopávání EU (populistické referendum o případné další nové evropské smlouvě, žádný termín pro euro a posílení dohledu premiéra (a ODS) nad stanovisky ČR pro EU, nulová reflexe připravovaných reforem finanční politiky a potenciální pozice ČR. 9. Nevyvážená opatření při stabilizování veřejných financí. Na jedné straně řada (sociálních) škrtů, a to i v oblastech, kde nelze jejich snížení považovat „za sociální citlivé“ (např. u zdravotně postižených), na druhé straně slabá vůle ke zvýšení příjmů či dokonce jejich snížení (např. snížení stropů na sociální pojištění, které bude kompenzováno zvýšením sazby DPH, což více zatíží sociálně slabé skupiny). 10. V porovnání s koaličními smlouvami předešlých vlád nabízí tato koaliční smlouva poměrně málo konkrétních návrhů. Často chybí jasná čísla nebo termíny. Některé závazky (zejména v oblasti ŽP či energetiky) nejsou příliš
čitelné, respektive, lze je interpretovat různými způsoby. Programové prohlášení vlády by proto mělo být mnohem konkrétnější a věcnější. 4 Smíšené dojmy: 11. Podpora obnovitelných zdrojů, energetické efektivnosti a úspor, neprolamování limitů a podpora společně energetické politiky EU, ale silná podpora jádra (bez řešení jaderného odpadu) a ČEZ obecně (2 z ministrů jsou z dozorčí rady), problematický přístup k dopravě a malý mezinárodní rozměr boje proti změnám klimatu 12. Zemědělské návrhy, které podporují protichůdné kroky: další ekonomizace a obchodní charakter zemědělství vs. podpora místní, drobné a ekologické produkce a rozvoj venkova 13. Veřejné vyjasnění rozhodovacích mechanismů v koalici, ochrana zájmů menších stran, ale zároveň silné právo veta každé strany de facto u jakékoliv otázky a podvazování svobody koaličních poslanců hlasovat v rozporu s přáním vedení strany 14. Reformu školství se snahou zvýšit orientaci na vědu, výzkum a inovace nedoprovází ochota koalice výrazně přeorientovat ekonomickou strukturu ČR v dalších oblastech politiky
2. VYBRANÉ PASÁŽE S KOMENTÁŘEM
2.1 Zahraniční politika Koalice při realizaci české zahraniční politiky a při řešení dlouhodobých společenských, ekonomických a sociálních problémů naší země bude usilovat o shodu s demokratickou opozicí v Parlamentu České republiky. V zásadních otázkách bude dbát rad a doporučení odborné veřejnosti. Vzhledem k tomu, že se toto předsevzetí objevuje již v preambuli, je možné považovat jej za jeden ze základních principů, na nichž chce vláda stavět spolupráci napříč sektory veřejné politiky. To je zcela jistě chvályhodné. Zásadní pro tuto chvíli je, kdo vymezí definici odborné veřejnosti a také způsob, jakým od ní budou získávány rady. Liberalizaci světového obchodu jako nástroje zvýšení růstu světové ekonomiky. Odstraňování celních bariér a dalších omezení mezinárodního obchodu také považujeme za nejefektivnější způsob rozvojové spolupráce. Otevírání trhů však musí probíhat oboustranně. Fatální redukce problematiky rozvojové spolupráce. Dovětek navíc ukazuje, že koalice si naivně myslí, že dnes někdo v bohatých zemích dělá liberalizaci jednostranně a ignoruje, že v minulosti byla liberalizace mnohým zemím vnucena, přičemž v mnohých z nich nadělala víc škody než užitku.
Reformu a racionalizaci institucionálního uspořádání zahraničních agentur České republiky s cílem omezit zdvojování procesů, zvýšit účinnosti vynakládaných veřejných prostředků. Tyto agentury musí sledovat základní směry zahraniční politiky státu. Konečná podoba vzejde z široké diskuze jak mezi politickými představiteli, tak s odbornou veřejností. Je otázka, zda to může něco znamenat pro Rozvojovou agenturu, ale spíš ne. Chceme provádět důslednou a efektivní proexportní politiku státu se zaměřením na dynamicky se rozvíjející státy a trhy... Otázkou je, co bude tento přístup znamenat ve vztahu k lidským právům, k jejichž ochraně se na jedné straně koalice důrazně hlásí,ale na druhou stranu bývají vis a vis obchodním zájmům velmi často odsunuty do pozadí. Budeme usilovat o plnění závazků vyplývajících z členství ČR v mezinárodních organizacích. Jakékoli eventuální krácení rozpočtu na rozvojovou spolupráci znamená nenaplňování závazků, proto by jej bylo možno považovat za rozporné vzhledem k textu koaliční smlouvy. Bude zajímavé, zda formulace zůstane beze změny i v Programovém prohlášení vlády.
2.2 Klima a energetická bezpečnost Koaliční vláda bude pokračovat ve zvyšování vnější energetické bezpečnosti České republiky především diverzifikací zdrojových zemí energetických zdrojů a přepravních tras s cílem snížení české závislosti na jedné zemi. Nosným projektem v této oblasti bude podpora výstavby plynovodu Nabucco a další projekty propojování energetických sítí v severojižním směru. Energetická politika bude mít stále jasně protiruský základ. Nenabízí příliš optimismu, co se týče sofistikovanější debaty o dalších faktorech a přístupech dobré energetické politiky. Zdá se, že koalice příliš nesází na snižování české energetické závislosti, které lze zajistit především snižováním naší spotřeby a využitím potenciálu lokálních (pokud možno obnovitelných) energetických zdrojů (zejména při produkci tepla). Koaliční strany se zasadí o jednotnou evropskou energetickou politiku. Lze jen doufat, že by zároveň mohla z EU přijít komplexnější a inteligentnější debata o energetice. Na druhou stranu v této diskusi bude ČR těžko považována za partnera, pokud bude jednotu EU podkopávat na řadě jiných front (např. rozpočtový screening či finanční regulace). Největším současným problémem stavu životního prostředí v ČR je kvalita ovzduší, zejména znečištění ovzduší drobnými prachovými částicemi, které představuje riziko pro lidské zdraví. Prioritou koalice je snížení této zátěže. Bude proto prosazovat energetické úspory a efektivní hospodaření s energií ve výrobě, distribuci i spotřebě, ať už jde o
moderní účinné technologie výroby, účinně zateplené budovy, výstavbu nízkoenergetických budov nebo úsporné spotřebiče. Zvyšování energetické účinnosti výroby a efektivní využití energie na straně spotřebitelů snižuje spotřebu energetických zdrojů, emise znečišťujících látek a skleníkových plynů a zároveň je ekonomicky efektivní. Důležité jsou a podporovány budou také efektivní způsoby využití tepla. Koalice bude podporovat ekologicky čisté výroby energie, tedy jadernou energetiku a efektivní obnovitelné zdroje, které mohou významně přispět k energetické bezpečnosti ČR, tedy snížení energetické závislosti ČR na cizích zdrojích. Výraz „efektivní“ je chytrý, ale zrádný. Při současné definici efektivnosti to může znamenat kádrování obnovitelných zdrojů pomocí současné tržní ceny a v určitém bodě třeba i dovoz biopaliv na úkor záborů půdy, vody a dalších zdrojů v chudých zemích. Dále je poměrně zajímavé, že výraz efektivní se v textu koaliční smlouvy objevuje pouze u obnovitelných zdrojů energie (OZE), ale u jaderné energie již nikoli. Z praxe je však známo, že výstavba řady jaderných elektráren vysokou efektivitou neoplývá. Zmínka o zvyšování energetické účinnosti a efektivity využití energie patří rozhodně k silnějším pasážím této kapitoly. Ve městech a obcích bude koalice podporovat zavádění nízkoemisních zón, využití všech nástrojů na podporu ekologické hromadné, příměstské a městské dopravy, budování záchytných parkovišť, cyklostezek a zachování městské zeleně. Jedná se o pěkný soubor pozitivních pobídek, ale bude důležité, jak se vláda vyrovná s pobídkami k nadměrnému užívání a nárůstu neekologické soukromé automobilové dopravy … V této souvislosti je škoda, že koaliční smlouva nechává bez povšimnutí možnost zavedení mýtného pro vjezd do městských center. Výše uvedenou podporu úspor energie, využití jaderné energie a efektivních obnovitelných zdrojů koalice považuje za významná opatření proti změně klimatu. Za základní přístup k problematice změny klimatu považuje koalice adaptaci na tuto změnu. Další opatření se budou týkat technických a přírodě blízkých opatření v krajině tak, aby ČR a její obyvatelstvo bylo připraveno na náhlé přírodní jevy, zejména povodně, období sucha, nedostatek podzemní vody, obecně jiný koloběh vody v krajině, erozi půdy, případně další environmentální rizika. K mitigaci se tedy vláda explicitně vůbec nehlásí, i když k ní koaliční smlouva obsahuje praktické kroky. Vzhledem k tomu, že ČR nebude důsledky klimatických změn tolik postižena (např. při porovnání s řadou rozvojových zemí), je důraz na příčiny (tedy na mitigaci) mnohem důležitější. Koalice je připravena ekonomicky zvýhodnit zavádění technologií šetrných k životnímu prostředí a technologií s nízkými energetickými a materiálovými nároky. Chce vytvořit proexportní opatření pro podporu uplatnění těchto technologií na zahraničních trzích. Dlouhodobým cílem úsilí ČR v mezinárodním obchodu bude odstranění celních bariér pouze u takových výrobků, které jsou ekologicky šetrné, resp. koalice bude na mezinárodní úrovni podporovat snahu Francie o znevýhodnění obchodu s výrobky, které nejsou vyrobeny za ekologicky srovnatelných podmínek.
Termín „ekonomické zvýhodnění“ je poměrně široký. Vládní koalice tím zřejmě zamýšlí dotace na podporu čistých technologií. Je škoda, že ve smlouvě nereflektuje mnohem účinnější opatření, které ekonomicky znevýhodňuje špinavé technologie. V praxi se jedná např. o ekologickou / uhlíkovou daň, která již existuje ve skandinávských zemích. Znevýhodnění výrobků s větší ekologickou stopou na trhu vypadá na první pohled rozumně, ale jde o velmi problematický návrh VV. Je to podobné dilema, jako kritizovat Čínu za porušování lidských práv a jedním dechem ji žádat o investice či přístup na její miliardový trh. Na evropské úrovni je tento návrh neprůchodný. Evropská komise i řada členských států odporuje jakémukoli zavádění protekcionistických opatření, kterým by v tomto případě bylo uhlíkové clo. Navíc vládní koalice si z francouzského návrhu bere jen část. Sarkozyho vláda navrhovala zavést uhlíkové clo (jako ochranné opatření) a uhlíkovou daň zároveň. Jelikož uhlíková daň ve Francii neprošla, odložen byl i návrh o uhlíkovém clu. V rámci klimatického vyjednávaní je uhlíkové clo považováno spíše za velkou překážku, nežli za vstřícný krok ze strany EU. Lze proto konstatovat, že v praxi je toto opatření neprosaditelné. Nikdo nebude riskovat odvetná opatření, která by následovala, protože velké rozvojové země takové požadavky naprosto odmítají. Koalice bude podporovat efektivní využití nerostných i druhotných surovin. Tento krok je třeba silně podporovat, protože omezuje tlak na transfer zdrojů z chudých zemí. Přehodnotíme podporu obnovitelných zdrojů energie ve prospěch ekologicky i ekonomicky udržitelných forem. Tato formulace je dosti nejasná a vyvolává obavy, že se za ní dají schovat opatření, která budou rozvoji OZE spíše bránit, než aby jej podporovaly. Na druhou stranu narovnání výkupních cen z OZE (zejména z fotovoltaiky) je důležité. Podpoříme tržní prostředí v energetice tak, aby konkurence skutečně existovala a každý si mohl vybrat svého optimálního dodavatele cestou co nejmenší administrativní zátěže při změně poskytovatele. Toto opatření působí pozitivně, ovšem pouze za předpokladu, že povede k decentralizaci energetických zdrojů, což by zvýšilo energetickou bezpečnost, snížilo ceny energií a v neposlední řadě omezilo sílu ČEZu a dalších. V oblasti snižování energetické náročnosti půjde stát příkladem, zavedeme standardy energetické náročnosti budov ve vlastnictví státu, krajů, měst a obcí. Tento návrh lze také považovat za velmi dobrý. Vláda tím dává najevo, že bere snižování energetické náročnosti opravdu vážně. Koalice bude podporovat zavádění inteligentních elektroenergetických sítí a spotřebičů a zdrojů s ní operativně komunikujících. Bude předložen návrh na zavádění inteligentních sítí. Podpora rozvoje inteligentních sítí je zásadním krokem pro rozvoj OZE a decentralizace energetických zdrojů.
2.3 Zemědělství a SZP Během projednávání nové fiskální periody EU na období 2014–2020 budeme prosazovat zachování unijního rozpočtu na úrovni 1,0 % HNP EU. Důležitým cílem bude také narovnání podmínek pro zemědělce ze starých a nových členských států a současně podpora rozvoje konkurenceschopnosti a efektivity zemědělského sektoru. Jsme proti skrytým zemědělským podporám některých států EU, jejichž podpůrné a proexportní politiky poškozují české producenty. Pro tuto fiskální periodu budeme prosazovat snižování výdajů EU na společnou zemědělskou politiku. Pro efektivnější čerpání unijních dotací prosadíme radikální snížení počtu operačních programů. Zaměří se na podporu konkurenceschopnosti zemědělství podporou modernizace, mimoprodukčních funkcí zemědělství, investicemi do inovací nebo vědy a výzkumu. Tato pasáž rozkrývá hlubokou kontroverzi v přístupu k zemědělství, v níž evidentně bude pokračovat i nová koalice. Snaha chránit české producenty (před cizí konkurencí) se tu snoubí se základním imperativem podporovat konkurenceschopnost a efektivitu českého zemědělství. Podpora mimoprodukčních funkcí je právě o tom, jak zajistit, aby zemědělství vytvářelo hodnoty, za které mu trh neplatí. Ba naopak odvádí zdroje farmářů do zvyšování konkurenceschopnosti. Prohlašovat podporu mimoprodukčních schopností za podporu konkurenceschopnosti (na kterém trhu se soutěží o tom, kdo bude mít pestřejší ekosystém, zachovalejší krajinu či živější venkov?) je tedy buď scestné, anebo je to chytrá zástěrka, jak využít nepřímé zemědělské dotace coby skryté produkční, či dokonce exportní dotace. Je to současně silně protržní a silně netržní přístup (viz dále). Další podpora velkých agrobyznysů a zároveň snaha podpořit na tomtéž trhu drobné farmáře, větší specializace a navyšování produkce na vývoz, a tedy větší potřeba dovozů, více masový industriální způsob produkce a zároveň snaha odstínit od něj maloplošné udržitelné zemědělství.
Nepřipustíme zvyšování rozdílu mezi kvalitou života na venkově a ve velkých městech. Budeme vytvářet podmínky pro tvorbu nových pracovních příležitostí a pro setrvání mladých a také vzdělaných lidí ve venkovském prostoru. Budeme podporovat místní výrobu potravin a zřizování malých potravinářských provozů lokálního charakteru. Podpoříme výrobu typických regionálních potravinářských specialit a jejich prodej přímo ze statku. Podpoříme rozvoj služeb s vysokou přidanou hodnotou lidské práce, oživíme turismus a ekoturistiku. Je třeba zracionalizovat stávající systém marketingu a zaměřit se více na propagaci místní produkce, prodejů z místní produkce a na místních trzích. Bude připraven nový Program rozvoje venkova na období po roce 2013 tak, aby reflektoval tyto cíle. Dojde k rozšíření okruhu podpor ze strany Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) na tuto oblast. Koalice podpoří rozvoj ekologického zemědělství ve vztahu k jeho roli v uchování rázu krajiny, zvýšené retenční schopnosti půdy i ve výrobě biopotravin. Zesílí opatření na dodržování ekologických standardů a standardů ohleduplného zacházení se zvířaty. Koalice bude vytvářet podmínky pro tvorbu nových pracovních příležitostí a pro setrvání mladých a vzdělaných lidí na venkově.
Celá kapitola o zemědělství evidentně neprošla závěrečnou kontrolou ani korekturou, protože se v ní opakují stejné body na různých místech.
2.4 Přístup k EU a tvorba unijních pozic Koaliční strany se budou zasazovat o ratifikaci protokolu č. 30 (tzv. česká výjimka) při ratifikaci nejbližší přístupové dohody. V případě zásadních institucionálních změn Evropské unie vyžadující úpravu primárního práva bude přesun dalších pravomocí z České republiky na EU potvrzován referendem. Ačkoliv takové změny během dalších 4 let nehrozí, je to zásadní časovaná bomba. VV si zjevně neuvědomují zásadní meze přímé demokracie Ale od dalších stran je to jasný a těžko omluvitelný vzkaz do EU a laciné vyvléknutí se ODS a hlavně formálně proevropské TOP 09 z politické zodpovědnosti vůči EU i vůči voličům! Navíc není jasné, co přesně znamená výraz „zásadní institucionální změna“ Lze například za takovou změnu považovat vstup Chorvatska do EU, který si vyžádá úpravu Lisabonské smlouvy a tedy zdroj primárního práva? Zdá se, že toto opatření je značně účelové. S ohledem na změny, které přinesla Lisabonská smlouva, se koaliční vláda zasadí o zrychlení procedur při přijímání pozic České republiky, včetně zapojení evropských výborů obou komor parlamentu, a o zvýšení politické kontroly těchto pozic v každodenním rozhodování. Za přípravu koordinovaných pozic pro jednání Evropské rady a strategické evropské agendy je zodpovědný premiér, který má k dispozici na Úřadu vlády potřebný administrativní aparát spolupracující s ministerstvem zahraničních věcí. Postavení tohoto aparátu bude upraveno v kompetenčním zákoně. Lze jen těžko odhadnout, co tato procedurální reforma přinese. Může to znamenat lepší přístup NNO do mašinérie rozhodování o pozicích ČR v EU přes poslance. Ale také mnohem nepředvídatelnější a ideologičtější vystupování ČR, pokud v tvorbě pozic nad zkušenými a relativně technicky zaměřenými experty z ministerstev (a diplomacie, včetně K. Schwarzenberga s širší zodpovědností) převládne tým ODS s partikulární ideologickou agendou. Od premiéra Nečase lze navíc očekávat skeptičtější přístup k EU než tomu bylo u jeho předchůdce. Je tedy otázkou, zda se za této konstelace ČR stane čitelnějším a aktivnějším partnerem na evropské scéně.
2.5 Rozhodování koalice, vlády a poslanců Za koaličně dohodnutý se má takový vládní návrh a takové usnesení vlády, které podpoří alespoň polovina přítomných ministrů z každé koaliční strany (tzv bod 5). Smluvní strany se zavazují, že ústavní zákony a vládní návrhy zákonů o -
státním rozpočtu, daních a poplatcích, včetně zákonů na podporu jejich správy, s výrazným dopadem do veřejných rozpočtů, týkající se ochrany vlastnictví, zásadních rozhodnutí týkajících se zahraniční a obranné politiky státu a další návrhy, které jakákoliv z koaličních stran označí za zásadní,
budou předloženy výlučně jako koaličně dohodnuté ve smyslu bodu 5 a pokud jde o ústavní zákony, pak navíc i koaličně dohodnuté Koaliční radou. Toto ustanovení z přílohy koaliční smlouvy dává silné páky do rukou menších vládních stran. De facto právo veta každé straně u každého bodu, který prohlásí za zásadní, zvyšuje demokratický charakter koaličního rozhodování, ale zároveň je potenciálním zdrojem nestability a usnadňuje vydírání u partikulárních témat. Smluvní strany se zavazují, že budou na půdě obou komor parlamentu podporovat přijetí koaličních vládních návrhů zákonů. Pozměňovací nebo doplňující návrhy ke koaličním vládním návrhům zákonů podpoří smluvní strany v obou komorách Parlamentu jen po vzájemné dohodě. Současně se zavazují, že případné nevládní návrhy zákonů a pozměňující návrhy předkládané poslanci a senátory koaličních klubů anebo připojení se k iniciativě poslanců z jiných klubů budou předem konzultovány na úrovni předsedů klubů. Podmínkou pro jejich podporu bude dohoda smluvních stran na úrovni K9 nebo K6. Není-li dohodnuto jinak, budou koaliční kluby při hlasování respektovat koaličně dohodnuté stanovisko vlády. Nedodržení tohoto pravidla je považováno za porušení koaliční smlouvy, které může vést až k vypovězení koaliční smlouvy. Toto ustanovení zavání svazováním individuální a ústavní svobody poslanců hlasovat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
2.6 Lobbing a financování politických stran Předložíme zákon o lobbingu, jehož cílem bude zprůhlednění vztahu mezi politiky a úředníky na jedné straně a subjekty zabývajícími se lobbingem na straně druhé. Zákon bude obsahovat definice lobbingu, lobbistického kontaktu a lobbisty, povinnou registraci lobbistů, registr lobbistů bude přístupný na internetu, sankce za neplnění podmínek stanovených zákonek. Termín: do 30.6.2011 Něco podobného už funguje v Evropském parlamentu i jinde. Pro všechny NNO, které dělají aktivní advocacy, to bude znamenat povinnou registraci. Vyvstávají však pochybnosti o tom, do jaké míry to zprůhlední či omezí masivní firemní lobbing. Je škoda, že se v koaliční smlouvě neobjevuje příslib zavedení transparentních účtů politických stran. Bez nich bude vždy existovat podezření o nezdravém propojení politiky s byznysem. Snížíme od letošního roku příspěvek za mandát pro politické strany o 5 % včetně stávajících příspěvků, které jsou již vypláceny. Od roku 2012 bude příspěvek na mandát snížen celkově o 10 % a od roku 2014 se o stejný podíl sníží příspěvek za hlas. Politické strany budou také ode dne vyhlášení novely zákona pobírat o pětinu nižší příspěvek na provoz. Jedná se určitě o hezké gesto, když jdou politici příkladem při škrtech. Do budoucna to ovšem dále podkopává finanční zázemí malých, zejména mimoparlamentních a nových stran, které mají vždy mnohem těžší přístup k nestátním zdrojům než velké, etablované strany. Zvláště nefér je snižování příspěvku na hlas, který se týká stran nad 3 procenta
volebního zisku! Není to tak závažné jako změna volebního systému, ale těžko to nenazvat politickou diskriminací.
2.7 Částečné úvazky, práce na dohodu a zaměstnávání žen Stát uleví firmám na sociálním pojištění 7200 Kč ročně za každý částečný úvazek pro rodiče s dětmi do 6 let, zdravotně postižené nebo pro pečující o handicapované. Zvýhodníme také práci na dohodu, uvolníme smlouvy na dobu určitou, zpružníme pracovní dobu a budeme podporovat alternativní modely zaměstnávání. Zvýšíme maximální rozsah zaměstnání na základě dohody o provedení práce ze 150 na 300 hodin při současném posílení kontroly, aby nedocházelo ke zneužívání tohoto institutu. Rozšíříme nabídku možností péče o děti výhodnými podmínkami (daňovými odpočty) pro zakládání firemních a jiných nestátních miniškolek, živností péče o děti a jejich hlídaní v rodině. A nakonec nejsvětlejší bod koaliční smlouvy: konečně genderové ohledy v praxi a konkrétní pomoc pro NNO. Zvýhodnění částečných úvazků, více hodin na DPP jsou, doufejme, prvními kroky k lepší zaměstnanosti žen (ale i mužů po/při rodičovské) a snazšímu najímání lidí do neziskových organizací. Zvýhodnění těch, kdo pečují, má ale i hlubší rozměr, protože tím stát jasně deklaruje, že ekonomickou hodnotu má nejen trhem žádaná práce, nýbrž i práce v rámci ekonomiky domácnosti, jako je péče o děti, seniory a postižené. Ve své podstatě je to aplikace Human Rights-Based Approach v našich poměrech – aktivní podpora nejvíce marginalizovaných skupin společnosti.
