Analýza implementace strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky
Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutí licence.
V Jihlavě dne 22. 4. 2015 ………………………………. podpis
Poděkování Tímto bych ráda poděkovala mému vedoucímu Mgr. Michalu Munduchovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky při zpracovávání mé bakalářské práce. Dále bych ráda poděkovala panu starostovi městyse Okříšky Zdeňku Ryšavému za poskytnuté materiály a informace.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Analýza implementace strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky Bakalářská práce
Autor: Veronika Valíková Vedoucí práce: Mgr. Michal Munduch Jihlava 2015
Copyright © 2015 Veronika Valíková
Abstrakt VALÍKOVÁ, Veronika: Analýza implementace strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Michal Munduch. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 51 stran. Bakalářská práce analyzuje implementaci strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky. První část bakalářské práce je zaměřena na udržitelný rozvoj, Agendu 21 a místní Agendu 21 v České republice i ve světě. Druhá část se zabývá implementací strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky a kraji Vysočina, komparací a vyhodnocením vybraných indikátorů udržitelného rozvoje.
Klíčová slova Udržitelný rozvoj, Agenda 21, místní Agenda 21, městys Okříšky, kraj Vysočina, Indikátor.
Abstract VALÍKOVÁ, Veronika: Analysis of implementation of
sustainable development
strategy in the small town Okříšky. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor: Mgr. Michal Munduch. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 51 pages. The bachelor thesis analyzes the implementation of sustainable development strategies in the small town Okříšky. The first part of the thesis is focuses on sustainable development, Agenda 21 and Local Agenda 21 in the Czech Republic and in the world. The second part applys to the implementation of sustainable development strategy in the small town Okříšky and Vysočina region, comparison and evaluation to chosen indicators of sustainable development.
Key words Sustainable development, Agenda 21, Local Agenda 21, small town Okříšky, Vysočina region, Indicator.
7
Obsah Prohlášení............................................................................................................................... 3 Poděkování............................................................................................................................. 4 Abstrakt .................................................................................................................................. 7 Abstract .................................................................................................................................. 7 Úvod..................................................................................................................................... 10 1 1.1
TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................. 12 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ ........................................................................ 12 1.1.1
Definice udržitelného rozvoje ........................................................................ 14
1.1.2
Priority a cíle udržitelného rozvoje pro ČR ................................................... 15
1.1.3
Indikátory udržitelného rozvoje ..................................................................... 16
1.2
AGENDA 21............................................................................................................. 19
1.3
MÍSTNÍ AGENDA 21 .............................................................................................. 20 1.3.1
Úskalí místní Agendy 21 ............................................................................... 20
1.4
MÍSTNÍ AGENDA 21 V EVROPĚ ......................................................................... 21
1.5
ZAPOJENÍ MUNICIPALIT V ČESKÉ REPUBLICE DO MA21 ......................... 22
1.6
NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR ................................................................ 27
1.7
BENCHMARKING .................................................................................................. 28
2
METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE ........................................................................... 28
3
PRAKTICKÁ ČÁST .................................................................................................... 29
3.1
KRAJ VYSOČINA ................................................................................................... 29 3.1.1
3.2
OKŘÍŠKY ................................................................................................................. 31 3.2.1
3.3
IMPLEMENTACE MÍSTNÍ AGENDY 21 V KRAJI VYSOČINA............. 30
IMPLEMENTACE MÍSTNÍ AGENDY 21 V OKŘÍŠKÁCH ...................... 31
ANALÝZA INDIKÁTORŮ ..................................................................................... 36 3.3.1
Intenzita podnikatelské aktivity ..................................................................... 36
3.3.2
Míra investic obce .......................................................................................... 37
8
3.4
3.3.3
Přijaté dotace.................................................................................................. 38
3.3.4
Index stáří ...................................................................................................... 39
3.3.5
Veřejné výdaje na životní prostředí ............................................................... 39
3.3.6
Ekologická stabilita........................................................................................ 40
3.3.7
Účast v komunálních volbách ........................................................................ 41
3.3.8
Podpora nestátních neziskových organizací .................................................. 42
DISKUSE.................................................................................................................. 43
ZÁVĚR ................................................................................................................................ 46
Seznam tabulek a grafů Seznam tabulek Tabulka č. 1: Hlavní úkoly strategie Tabulka č. 2: Počet municipalit v jednotlivých typech MA 21 Tabulka č. 3: Počet municipalit v jednotlivých kategoriích k 23. 3. 2015 Tabulka č. 4: Index stáří Tabulka č. 5: Veřejné výdaje na životní prostředí Tabulka č. 6: Ekologická stabilita Tabulka č. 7: Podpora nestátních neziskových organizací
Seznam grafů Graf č. 1: Intenzita podnikatelské aktivity Graf č. 2: Míra investic obce Graf č. 3: Přijaté dotace Graf č. 4: Účast v komunálních volbách
9
Úvod Od 80. let se společnost zabývá udržitelným rozvojem společnosti. S neustálým rozvojem a proměnami lidské společnosti se rozvíjí a mění definice, strategie a principy udržitelného rozvoje. Udržitelný rozvoj se stal součástí plánů a strategií nadnárodních organizací, jednotlivých států, krajů, ale i malých obcí, kde si lidé uvědomují, že mohou zlepšit kvalitu života a zároveň připravit dobré podmínky pro kvalitní život svých potomkům. Jedním prostředků, jak tohoto cíle dosáhnout, je i místní Agenda 21. Téma práce Analýza implementace strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky je zaměřeno na zapojení Okříšek do procesu místní Agendy 21 a plnění strategie udržitelného rozvoje, která je benchmarkingem porovnána s krajem Vysočina. Kraj Vysočina jsem zvolila jako nadřazený samosprávný celek, který je již deset let úspěšně zapojen do místní Agendy 21. Cílem této práce je analýza vývoje implementace strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky od jeho zařazení do kategorie "zájemci" v rámci MA21 a komparovat jej s vývojem v Kraji Vysočina na základě relevantních indikátorů. Řešené téma zapadá do studovaného oboru. Dle charakteristiky studijního oboru Cestovní ruch „je základním cílem studia poskytnout studentům prakticky zaměřené bakalářské vzdělání v ekonomické oblasti, použitelné v různých oblastech cestovního ruchu i v dalších činnostech. Hlavní důraz je přitom kladen na praktickou použitelnost získaných poznatků“ [1]. Téma je probíráno i v předmětech doporučeného studijního plánu, např. Trvale udržitelný cestovní ruch nebo Šetrné formy cestovního ruchu. Udržitelný rozvoj je multioborový fenomén a budoucnost odvětví jako cestovní ruch je a bude stále více závislé na ochraně primárních zdrojů a tedy udržitelném rozvoji společnosti obecně. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce se nejprve věnuji vývoji, charakteristice a strategiím udržitelného rozvoje, udržitelnému rozvoji v České republice a jeho indikátorům. Další část je věnována deklaraci Agenda 21, samotné místní Agendě 21, jejím úskalím, vývojem implementace v Evropě i v České republice, je zde stručně představena Národní síť Zdravých měst a v poslední řadě krátce vysvětlena metoda benchmarkingu.
10
V praktické části stručně charakterizuji kraj Vysočina. Zmíněny jsou nejdůležitější kroky implementace místní Agendy 21 v kraji. Následuje stručný popis městyse Okříšky a popis procesu zavedení místní Agendy 21 v Okříškách a aktivity realizované v rámci programu. Pomocí vybraných indikátorů sleduji, jak si Okříšky vedou v sociálním, ekonomickém a environmentálním pilíři udržitelného rozvoje a výsledky porovnávám s hodnotami kraje Vysočina. Cílem mé práce je analyzovat vývoj implementace strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky od jeho zařazení do kategorie "zájemci" v rámci MA21 a komparovat jej s vývojem v Kraji Vysočina na základě relevantních indikátorů. Tato práce je vypracována na vyžádání Rady městyse Okříšky, jako reakce na propad Okříšek v hodnocení místní Agendy 21.
11
1
TEORETICKÁ ČÁST
1.1 TRVALE UDRŽITELNÝ ROZVOJ Na základě studie vědců z Massachusettského technologického institutu, kterou si nechal na počátku sedmdesátých let zpracovat Římský klub, byla právě Římským klubem vydána zpráva s názvem Meze růstu, kde je poukazováno na problémy související s globalizací a nadměrným využíváním přírodních zdrojů. Právě v této zprávě poprvé figuruje pojem udržitelný rozvoj [2]. Poprvé se na světové úrovni věnuje trvale udržitelnému rozvoji Světová komise pro životní prostředí, která se v letech 1983 – 1987 v čele s tehdejší norskou premiérkou Gro Harlem Brundtlandovou zabývá kroky, jež vedou k udržitelnému rozvoji a zlepšení životního prostředí. Právě Brundtlandová v roce 1987 vydává publikaci Naše společná budoucnost o činnosti komise, kde vymezuje první principy udržitelného rozvoje:
oživení hospodářského růstu
změna kvality růstu
zajištění udržitelné úrovně populace
uspokojení základních lidských potřeb
ochrana a obohacování základny přírodních zdrojů
nová orientace techniky a odstraňování rizika
integrace ekonomických a ekologických aspektů při rozhodování
reforma mezinárodních ekonomických vztahů a posilování mezinárodní spolupráce (Třebický, Kolská, Trezner, 2010)
V návaznosti na práci Světové komise proběhla v roce 1992 Konference OSN o životním prostředí a rozvoji, tzv. Summit Země, která schválila navržený strategický plán udržitelného rozvoje. Signatáři úmluv se zavázali k zodpovědnému využívání biologických zdrojů a podpoře biologické rozmanitosti, k přijmutí opatření vedoucí ke snižování hrozby globálního oteplování, k uplatňování zásady hospodaření v lesích a k podílení se na výsadbě nových. Součástí výsledků Summitu byla Deklarace o životním prostředí a rozvoji, jejíž hlavní myšlenkou je rovnováha ekonomického pokroku s ochranou životního prostředí, a rovněž byla schválena Agenda 21, strategický plán o prosazení udržitelného rozvoje v praxi. Na konci roku 1992 byla ustanovena Komise udržitelného rozvoje, která kontroluje a hodnotí plnění ustanovených principů 12
na všech úrovních územního členění a na konci roku 1993 jmenovalo OSN Výbor pro trvale udržitelný rozvoj. V roce 1994 byla v dánském Aalborgu uspořádána Mezinárodní radou místních iniciativ v oblasti životního prostřední (ICLEI) první evropská konference o udržitelnosti měst a obcí. Byl vytvořen závazek pro evropská města k výkonu Agendy 21 (GarciaSanchez, Prado‐Lorenzo, 2008). I činnost Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj směřovala na přelomu tisíciletí k řešení problematiky udržitelného rozvoje. V roce 2001 vydává po třech letech publikaci Trvale udržitelný rozvoj – kritické otázky. Ve stejném roce proběhla i Evropská konference v Göteborgu, kde vznikla Strategie udržitelného rozvoje EU, která byla obnovena a rozšířena v roce 2006. Jako hlavní úkoly strategie stanovuje: Tabulka č. 1: Hlavní úkoly strategie Hlavní úkoly
Obecný cíl
Změna klimatu a čistá energie
Zmírnit změnu klimatu, související náklady a nepříznivé důsledky pro společnost a životní prostředí
Udržitelná doprava
Zajistit, aby naše dopravní systémy byly v souladu s hospodářskými, sociálními a environmentálními potřebami společnosti a současně měly co nejmenší nežádoucí dopady na hospodářství, společnost a životní prostředí.
Udržitelná spotřeba a výroba
Podporovat udržitelné modely spotřeby a výroby
Ochrana a řízení přírodních zdrojů
Zlepšení řízení přírodních zdrojů a zabránění jejich nadměrnému využívání s oceněním hodnoty schopností ekosystémů
Veřejné zdraví
Podpora dobrého veřejného zdraví s rovnými podmínkami a zlepšení ochrany před zdravotními hrozbami
Zohledněním mezigenerační solidarity a solidarity uvnitř Sociální začlenění, generací vytvořit společnost podporující sociální začlenění demografie a migrace a zajistit a zlepšit kvalitu života občanů jako předpoklad trvalého individuálního blahobytu Aktivně podporovat udržitelný rozvoj na celém světě Celosvětová chudoba a zajistit, aby vnitřní a vnější politiky Evropské unie byly a problémy udržitelného v souladu s globálním udržitelným rozvojem a jejími rozvoje mezinárodními závazky. zdroj: CENIA, upraveno 13
Jako akce pro kontrolu vytyčených cílů zadaných na Summitu Země, byl uspořádán Světový summit udržitelného rozvoje v Johannesburgu v roce 2002. V reakci na vzniklý „Implementační plán“ schvaluje vláda ČR v roce 2004 Strategii udržitelného rozvoje České republiky. Ve strategii jsou za pomoci SWOT analýzy formulovány výzvy pro ekonomický, sociální a environmentální pilíř. Na úrovni Evropské unie je důležitým dokumentem Lisabonská strategie vydaná v roce 2000, která se mimo ekonomické problémy a zaměstnanost věnuje také péči o kvalitu života a udržitelný rozvoj. Následně byly v roce 2005 odstraněny nedostatky a došlo k vytyčení dvou cílů, a sice dovést trvalý růst na vyšší úroveň a vytvořit nové a zlepšit stávající pracovní příležitosti. Platnost Lisabonské strategie vypršela v roce 2010 a byla nahrazena strategií Evropa 2020, základní koncepce se však příliš nezměnila [3]. V roce 2012 se uskutečnil Summit s názvem Rio +20, pořádaný znovu v Riu de Janeiru, kde hlavy států a předsedové vlád potvrdili své závazky ze Summitu Země. Zároveň byly dohodnuty tzv. Nové cíle tisíciletí, které by měly být splněny do roku 2015. Mezi tyto cíle patří:
odstranit extrémní chudobu a hlad
zpřístupnit základní vzdělání pro všechny
prosazovat rovnost pohlaví a posílit postavení žen
omezit dětskou úmrtnost
zlepšit zdraví matek
bojovat proti HIV/AIDS, malárii a jiným nemocem
zajistit trvalou udržitelnost životního prostředí
vytvořit globální partnerství pro rozvoj [4]
1.1.1 Definice udržitelného rozvoje Od počátku řešení problematiky udržitelného rozvoje vzniklo mnoho názorů a definic. Asi nejznámější definice trvale udržitelného rozvoje je definice Brundtlandové: „Udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat všechny jejich vlastní potřeby.“ (Rynda, 2000, s. 2)
14
Také často používána definice Evropského parlamentu ve svém znění zohledňuje především životní prostředí: „Udržitelný rozvoj znamená zlepšování životní úrovně a blahobytu lidí v mezích kapacity ekosystémů při zachování přírodních hodnot a biologické rozmanitosti pro současné a příští generace.“ (Maier, 2012, s. 12) V legislativě České republiky, konkrétně v zákoně č. 17/1992 Sb. o životním prostředí je udržitelný rozvoj definován jako „takový rozvoj společnosti, který současným a budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ (Václav Hála, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí) Místní Agenda 21, která je na udržitelném rozvoji založená jej vykládá takto: „Udržitelný rozvoj znamená především rovnováhu - rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím), také rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod.“ [5]
1.1.2 Priority a cíle udržitelného rozvoje pro ČR Česká republika v současné době plní cíle udržitelného rozvoje podle strategické vize zavedené v roce 2010. Strategický rámec udržitelného rozvoje ČR sestavila Rada vlády pro udržitelný rozvoj ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a jeho naplnění je naplánováno na rok 2030. Je sestaven v kontextu se všemi úmluvami organizací, kterých je Česká republika členem (OSN, OECD, EU). Cíle jsou rozděleny do pěti oblastí, tzv. Prioritních os. V každé ose jsou pak stanoveny jednotlivé priority a následně cíle, pomocí kterých bude priorit dosaženo. Prioritní osa 1: Společnost, člověk a zdraví Priorita 1.1: Zlepšování podmínek pro zdravý život Priorita 1.2: Zlepšování životního stylu a zdravotního stavu populace Priorita 1.3: Přizpůsobit politiky a služby demografickému vývoji a podpořit mezigenerační a rodinnou soudržnost Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace Priorita 2.1: Podpora dynamiky národní ekonomiky a posilování konkurenceschopnosti (průmyslu a podnikání, zemědělství, služeb) Priorita 2.2: Zajištění energetické bezpečnosti státu a zvyšování energetické surovinové 15
efektivity hospodářství Priorita 2.3: Rozvoj lidských zdrojů, podpora vzdělávání, výzkumu a vývoje Prioritní osa 3: Rozvoj území Priorita 3.1: Upevňování územní soudržnosti Priorita 3.2: Zvyšování kvality života obyvatel území Priorita 3.3: Účinněji prosazovat strategické a územní plánování Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita Priorita 4.1: Ochrana krajiny jako předpoklad pro ochranu druhové diverzity Priorita 4.2: Odpovědné hospodaření v zemědělství a lesnictví Priorita 4.3: Adaptace na změny klimatu Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost Priorita 5.1: Posilování sociální stability a soudržnosti Priorita 5.2: Efektivní stát, kvalitní veřejná správa a rozvoj občanského sektoru Priorita 5.3: Zvyšování připravenosti ke zvládání dopadů globálních a jiných bezpečnostních hrozeb a rizik a posilování mezinárodních vazeb
Principy udržitelného rozvoje Pro dosažení stanovených cílů je nutné, aby byly dodržovány následující principy:
princip rovnováhy tří pilířů udržitelného rozvoje
princip soudržnosti a integrace politik a řízení
princip předběžné opatrnosti
princip generační a mezigenerační odpovědnosti
princip rovných příležitostí
princip partnerství
princip mezinárodní odpovědnosti
princip rozmanitosti
1.1.3 Indikátory udržitelného rozvoje K sledování dosahovaných cílů musely být stanoveny indikátory, pomocí kterých budeme sledovat úspěšnost plnění cílů. Indikátory byly určeny pro každou jednotlivou Prioritní osu.
16
Prioritní osa 1: Populace, člověk a zdraví I. A
Standardizovaná míra úmrtnosti podle skupin nemocí
I. B
Expozice obyvatel prašnému aerosolu
I. C
Očekávaná délka života a očekávaná délka života prožitého ve zdraví
I. D
Emise, těžba surovin a produkce biomasy spojené se spotřebou domácností
I. E
Zadlužení domácností
I. F
Míra zaměstnanosti starších pracovníků
I. G
Index stáří a index závislosti
Prioritní osa 2: Ekonomika a inovace II. A
HDP na osobu
II. B
Produktivita práce
II. C
Obecná míra nezaměstnanosti
II. D
Přepravní náročnost v dopravě
II. E
Energetická náročnost HDP
II. F
Spotřeba primárních energetických zdrojů
II. G
Podíl energie z obnovitelných zdrojů
II. H
Materiálová spotřeba
II. I
Odběry povrchových a podzemních vod podle sektorů
II. J
Nakládání s odpady podle hlavních způsobů nakládání
II. K
Struktura vzdělanosti
II. L
Výdaje na výzkum a vývoj
II. M Přístup k internetu Prioritní osa 3: Rozvoj území III. A HDP na osobu III. B Obecná míra nezaměstnanosti III. C Výdaje na výzkum a vývoj a počty zaměstnanců ve výzkumu a vývoji III. D Municipality zapojené do realizace metody místní Agenda 21 III. E Migrační saldo venkovských obcí III. F Celková výše příjmů na jednoho obyvatele a dluhová služba III. G Přeprava cestujících veřejnou silniční a železniční dopravou III. H Přístup k internetu III. I
Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních 17
III. J
Výdaje na kulturu z veřejných rozpočtů
III. K Pokrytí území ČR schválenou územně plánovací dokumentací obcí III. L Podíl zastavěného území na celkové rozloze Prioritní osa 4: Krajina, ekosystémy a biodiverzita IV. A Indikátor změn území a ekosystémů IV. B Index běžných druhů volně žijících ptáků IV. C Výdaje na ochranu životního prostředí a veřejné výdaje na ochranu životního prostředí IV. D Spotřeba základních živin v minerálních hnojivech IV. E Podíl ekologického zemědělství IV. F Defoliace IV. G Intenzita těžby dřeva Prioritní osa 5: Stabilní a bezpečná společnost V. A
Index vnímání korupce
V. B
Účast ve volbách
V. C
Populace žijící pod hranicí chudoby před a po sociálních transferech
V. D
Saldo a dluh vládního sektoru
V. E
Průměrná délka soudního řízení
V. F
Celková zahraniční rozvojová spolupráce
V. G
Emise skleníkových plynů na obyvatele a na jednotku HDP
V. H
Přímé zahraniční investice
(Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky, 2010) Navrhnout vhodnou sadu dalších indikátorů, tedy ukazatelů, bylo iniciativou mnoha organizací,
mimo
jiné
třeba
i
Světové
zdravotnické
organizace,
Evropské
environmentální agentury nebo Světového svazu ochrany přírody. Ne všechny indikátory je však možné použít ve všech regionech, a tak vznikají nové sady, určené pro konkrétní regiony a pro konkrétní municipality. Indikátory „na míru“ mají mnohem větší vypovídací hodnotu, než indikátory obecné (Šilhánková, 2012).
18
1.2 AGENDA 21 Deklarace ze summitu v Riu de Janeiru, Agenda 21, byla přijata členskými státy OSN v roce 1992. Účelem Agendy 21 je zapojení subjektů na místní a regionální úrovni do spolupráce při plnění cílů, identifikaci a řešení problémů vztahujících se k rozvoji na místní úrovni (Květoň a kol., 2014). Dokument obsahuje plán opatření, který by měl být proveden k omezení lidských dopadů na životní prostředí. Agenda 21 je rozdělena do čtyř částí. První část se věnuje sociálnímu a ekonomickému rozměru. Sociální rozměr zahrnuje jak problematiku udržitelného rozvoje v rozvojových zemích, boj proti chudobě, tak i lidské zdraví, kde řeší mimo jiné zajištění základní zdravotní péče ve venkovských oblastech nebo zdravotní rizika, které sebou nese život ve znečištěném životním prostředí. Ekonomický rozměr řeší především zapojení environmentálních faktorů do řízení a plánování. Ukotvením politiky životního prostředí do legislativy se dosáhne její podpory a rozšíření do širšího povědomí. Ve druhé části jsou obsaženy postupy o nakládání s přírodními zdroji, toxickými látkami a odpady. V rámci této části je věnována pozornost i ochraně biologické rozmanitosti, ochraně sladkých a slaných vod, a také péči o tzv. křehké ekosystémy, do kterých patří horské oblasti, pouště a mokřady. Do třetí části s názvem „Posilování úlohy důležitých skupin“ patří i článek č. 28, jenž je věnovaný místním úřadům, které jsou základní jednotkou při plnění třech pilířů udržitelného rozvoje, a sice ekonomického, sociálního a environmentálního. Právě zde je zmíněna myšlenka plnění Agendy 21 na lokálních úrovních, proto místní Agenda 21. Kromě místní Agendy 21 je zde zmíněna úloha žen, dětí a mládeže v zapojení do udržitelného rozvoje, zapojení formálních i neformálních organizací jako partnerů při implementaci Agendy 21, a také role podnikání, průmyslu a obchodu v rozvoji států. Poslední, tedy čtvrtá část, navrhuje způsob plnění Agendy 21. Zahrnuje samotné financování, uplatnění vědeckých poznatků v udržitelném rozvoji a následném vzdělávání, institucionální uspořádání na mezinárodní úrovni, sběr a využívání dat o Agendě 21.
19
1.3 MÍSTNÍ AGENDA 21 Místní Agenda 21 (dále jen MA 21) vznikla ze schváleného dokumentu na světovém summitu v Riu de Janeiru konaném v roce 1992 Agenda 21. Jedná se o strategický a akční plán směřující k udržitelnému rozvoji, avšak na lokální úrovni regionů, měst a obcí. MA 21 klade důraz na zkvalitnění veřejné správy, zapojování široké veřejnosti do řízení a rozhodování (Květoň a kol., 2014). Podle Selmana (1998) je důležité MA 21 oddělit od politických programů, které jsou jinak pro běžné občany nudné a nedůležité natolik, aby se pokusili ovlivnit jejich tvorbu.
1.3.1 Úskalí místní Agendy 21 Vedle výhod kvalitně vedené MA 21 jako jsou např. zlepšení kvality životního prostředí a života obyvatel, aktivní zapojení občanů do řešení problémů a zachování místních hodnot (Hrabalová, Nunvářová, Opluštilová, 2006), má místní Agenda samozřejmě své nedostatky, na které poukazují některé výzkumy. Za nejslabší článek MA 21 je často označováno zapojování občanů, které je jedním z pilířů celého programu. Právě efektivní účast občanů na rozhodování často v obcích, které plní MA 21, chybí (Barrutia, Echebarria, 2013). Výzkum Brandta a Svendsena (2013) také ukazuje, že náklady na rozhodování na místních úrovních v případě menších obcí převažují nad možným přínosem. Ve Španělsku vznikají kooperující sítě obcí, které společně rozhodují o jednotlivých krocích, a právě jejich výzkumy dokazují, že mnohem lepších výsledků v plnění strategií udržitelného rozvoje dosahují municipality, které spolu spolupracují. Výzkum Barrutie a Echebarria (2013) říká, že čím více municipalit se zapojí do sítě, která společně plní místní Agendu 21, tím budou úspěšnější a naplňování cílů bude kvalitnější. Univerzita v Salamance se zaměřila na vymezení faktorů, které ovlivňují implementaci MA 21, a studie prokázala, že demografické a socioekonomické faktory nemají vliv na plnění MA 21. Naopak ovlivňujícím faktorem se ukázala pravicově orientovaná politika obce, protože je větší pozornost věnována ekonomickým faktorům, než environmentálním a sociologickým (Garcia-Sanchez, Prado‐Lorenzo, 2008).
20
1.4 MÍSTNÍ AGENDA 21 V EVROPĚ Na konci druhého tisíciletí provedla Univerzita Oslo v rámci programu ProSus, neboli Program výzkumu a dokumentace pro udržitelnou společnost, výzkum využívání MA 21 v evropských zemích. První země, které začaly MA 21 úspěšně používat, jsou Velká Británie, Nizozemí a Švédsko. Zatímco Nizozemí a Švédsko podporuje proces MA 21 zakládáním fondů, snaha Velké Británie mírně poklesla. Ve Velké Británii a Nizozemí jsou do udržitelného rozvoje ve velké míře zapojovány nevládní organizace a soukromé instituce. Ve Švédsku je problematika pevně v rukou vlády, a možná právě proto se zde již od začátku zapojuje největší počet iniciativ. Dánsko, Norsko a Finsko se připojilo až o několik let později a rozvoj MA 21 byl pomalejší, avšak díky již rozvinuté environmentální politice se v plnění dostávají na vysokou úroveň. Německo i Rakousko se několik let před samotným vznikem Agendy 21 snažily věnovat udržitelnému rozvoji a environmentální politice. Například v Rakousku byl zaveden projekt Ekologické město. Navzdory této vyspělosti obou států se zde místní Agenda začala aplikovat až v polovině 90. let. Díky správnímu členění v Německu i Rakousku je činnost řízena na úrovni Spolkových zemí. V zemích, jako je Irsko, Itálie, Francie a Španělsko, se problematikou životního prostředí začínají zabývat až díky požadavkům Evropské unie. Není divu, že ani se zapojením do MA 21 nikam nespěchají. I když jednotlivé země schvalují své plány pro trvale udržitelný rozvoj, principy MA 21 se v nich objevují až na konci 90. let minulého století [6]. Ve Španělsku je MA 21 širokou veřejností chápána jako proces, který neřeší dlouhodobě problémy udržitelného rozvoje, tak jak je jejím záměrem, ale řeší právě aktuální, bezprostřední problémy (Peris a kol., 2013). Na Slovensku jsou principy MA 21 podporovány již od roku 1992, kdy tehdejší Česká a Slovenská Federativní Republika schválila deklaraci ze summitu v Riu. V roce 1997 už samostatná Slovenská republika přijala Koncepci uplatňování MA 21. I přes slabou finanční podporu slovenské vlády se jednotlivé subjekty pomalu začleňují. Významnou
21
roli hraje Slovenská agentura životního prostředí, která je obdobou české agentury CENIA (Kozová, Kršáková, Mečiarová, Mederly, 2003). Místní Agenda 21 je v České republice realizována Radou vlády pro udržitelný rozvoj, která sestavila Pracovní skupinu pro místní Agendu 21. Pracovní skupina pro místní Agendu 21 je složena ze zástupců ministerstev a Národní sítě Zdravých měst, koordinátorů MA 21 v regionech a obcích. Předsedou Pracovní skupiny je ministr životního prostředí. Důležitou roli hraje také CENIA, česká informační agentura životního prostředí, která provozuje portál o realizaci MA 21 v ČR, Databázi MA21. Kontroluje informace doplňované do systému a poskytuje municipalitám pomoc při plnění požadavků, podporuje šíření zkušeností a osvědčených postupů.
1.5 ZAPOJENÍ MUNICIPALIT V ČESKÉ REPUBLICE DO MA21 Nejvíce municipalit se do MA 21 zapojilo v roce 2010 a 2011. Motivací pro obce k zapojení se do MA 21 mohly být dotace vypsané Ministerstvem životního prostředí v roce 2007. Dotace byly zaměřené na zapojení se a rozvoj místní agendy 21 v obcích [7]. Mnohem větší finanční injekcí byl revolvingový fond PHARE Ministerstva životního prostředí realizovaný v letech 2007 - 2010, jehož hlavním účelem bylo podpořit zavádění MA 21 a další aktivity směřující k udržitelnému rozvoji. Z revolvingového fondu v roce 2010 čerpalo finance 33 úspěšných žadatelů v celkové hodnotě více než 26 milionů korun [8]. V současné době je fond PHARE pozastavený. Subjekty, které se mohou zapojit do procesu MA 21, jsou rozděleny do pěti typů: Malá obec: obec venkovského typu do 2.000 obyvate Obec: územní samosprávný celek s více než 2.000 obyvateli, městské obvody, statutární města Mikroregion: dobrovolné sdružení obcí Kraj: vyšší územní samosprávný celek
22
Místní akční skupina: právnická osoba, nezávislé společenství občanů, podnikatelské sféry, veřejné správy a neziskových organizací, které pracuje za účelem podpory a rozvoje venkovského regionu Zvláštní skupinou jsou Ostatní, kteří se chtějí zařadit do databáze, trvale však zůstávají pouze v kategorii Zájemci. Do této kategorie se řadí nevládní a neziskové organizace a podnikatelské subjekty. Tabulka č. 2: Počet municipalit v jednotlivých typech MA 21 typ žadatele
počet municipalit 6 35 7 12 78
kraj malá obec mikroregion místní akční skupina obec zdroj: CENIA
Jednotlivé municipality se pak zařazují do čtyř základních kategorií, kde jsou seřazeny podle plnění stanovených kritérií od nejnižší kategorie D po nejvyšší kategorii A. Doplňující kategorií je kategorie Zájemci, do kterých se kromě celků řadících se do Ostatních (viz výše) začleňují i municipality, které mají zájem zařadit se do procesu MA 21. Tabulka č. 3: Počet municipalit v jednotlivých kategoriích k 23. 3. 2015 počet 1 5 39 28 69 34
kategorie Kategorie A Kategorie B Kategorie C Kategorie D Zájemci Ostatní zdroj: CENIA Kategorie Zájemci
Kategorie Zájemci, je nejpočetnější kategorií. Řadí se do ní nově registrovaní, kteří mohou dále začít naplňovat jednotlivá kritéria dalších kategorií, ale mohou 23
do ní spadnout i členové, kteří za uplynulý rok neobnovili příslušné dokumenty v kategorii D.
Kritérium č. I: Zájem o zápis do evidence MA 21 o Ukazatel: Vyplnění registračního formuláře do Databáze MA 21
Kritérium č. II: Kontaktní osoba MA 21 o Ukazatel: Stanovení kontaktní osoby - zástupce právnické osoby
Kritérium č. III: Zpětná vazba o stavu MA 21 o Ukazatel: Pravidelné potvrzení zájmu o evidenci v Databázi MA 21
Kategorie D
Kritérium č. 1: Organizační struktura MA 21 o Ukazatel č. 1.1: Ustanovení odpovědného politika pro MA 21 o Ukazatel č. 1.2: Ustanovení koordinátora MA 21 o Ukazatel č. 1.3: Existence neformální skupiny pro MA 21
Kritérium č. 2: Aktivní zapojování veřejnosti do oblastí plánování a rozhodování (kulaté stoly, fórum UR/MA 21 aj.) o Ukazatel č. 2.1: Plánování s veřejností (akční nebo komunitní plánování)
Kritérium č. 3: Prezentace činností a výstupů MA 21 o Ukazatel č. 3.1: Aktualizace webové stránky s informacemi o MA 21 o Ukazatel č. 3.2: Uveřejňování zpráv o MA 21 v místních, regionálních nebo celostátních médiích
Kritérium č. 4: Spolupráce/partnerství sektoru veřejné správy, občanského sektoru a podnikatelského sektoru o Ukazatel č. 4.1: Společné zapojení zástupců občanského sektoru a podnikatelského sektoru do aktivit v rámci MA 21
Kategorie C Do této kategorie spadají i dva v MA 21 nejúspěšnější kraje. Kraj Vysočina a Moravskoslezský kraj, který jako úspěšný žadatel čerpal grant z Revolvingového fondu téměř 1 milion korun na implementaci principů místní Agendy [8].
24
Kritérium č. 5: Oficiální orgán samosprávy pro MA 21 o Ukazatel č. 5.1: Ustanovení/existence orgánu rady/zastupitelstva pro sledování postupu MA 21 složeného ze zástupů veřejné správy, neziskového sektoru a komerčního sektoru
Kritérium č. 6: Oficiálně schválený dokument k MA 21 (deklarace, charta apod.) o Ukazatel č. 6.1: Schválení dokumentu k MA 21 zastupitelstvem města/obce
Kritérium č. 7: Informace, vzdělávání a osvěta k UR a MA 21 o Ukazatel č. 7.1: Pořádání osvětových kampaní k udržitelnému rozvoji (Den Země, Evropský týden mobility apod.) o Ukazatel č. 7.2: Realizace osvětových akcí k udržitelnému rozvoji, MA 21 a souvisejícím tématům pro úřad nebo veřejnost
Kritérium č. 8: Sledování a hodnocení procesu MA 21 o Ukazatel č. 8.1: Projednání roční pravidelné zprávy o MA 21 nebo akčního plánu zlepšování MA 21 radou nebo zastupitelstvem města/obce
Kritérium č. 9: Finanční podpora aktivit MA 21 ze strany samosprávy o Ukazatel č. 9.1: Schválení finanční podpory aktivit MA 21 vyplývajících z komunitního plánování radou nebo zastupitelstvem města/obce
Kritérium č. 10: Pravidelné veřejné fórum UR/MA 21 k celkovému rozvoji města/obce o Ukazatel č. 10.1: Pořádání veřejného fóra UR/MA 21 k celkovému rozvoji města/obce
Kritérium č. 11: Certifikované proškolení koordinátora MA 21 o Ukazatel č. 11.1: Absolvování případně aktuální účast koordinátora MA 21 na akreditovaném školení pro koordinátory MA 21
Kategorie B Na kategorii B dosáhlo zatím jen 5 municipalit, a sice mikroregion Drahanská vrchovina, obec Křižánky a města Kopřivnice, Litoměřice a Vsetín.
Kritérium č. 12: Strategie UR města/obce nebo strategický plán rozvoje města/obce respektující principy udržitelného rozvoje
25
o Ukazatel č. 12.1: Strategie UR města/obce nebo strategický plán k udržitelnému rozvoji schválené zastupitelstvem města/obce
Kritérium č. 13: Dílčí koncepce, která je v souladu se Strategií udržitelného rozvoje města/obce nebo strategickým plánem rozvoje města/obce respektujícím principy udržitelného rozvoje o Ukazatel č. 13.1: Dílčí koncepce, která naplňuje principy udržitelného rozvoje, schválená zastupitelstvem města/obce
Kritérium č. 14: Systém finanční podpory města/obce pro realizaci opatření MA 21 o Ukazatel č. 14.1: Schválení systému finanční podpory (nebo alespoň jeho dílčí části) zahrnujícího podporu MA 21 radou nebo zastupitelstvem města/obce
Kritérium č. 15: Získávání externích zdrojů pro realizaci MA 21 o Ukazatel č. 15.1: Získávání externích zdrojů pro realizaci aktivit MA 21 (externí dotace, granty aj.)
Kritérium č. 16: Stanovení a sledování vlastních indikátorů ke Strategii udržitelného rozvoje o Ukazatel č. 16.1: Stanovení a sledování vlastních indikátorů ke Strategii udržitelného rozvoje
Kritérium č. 17: Sledování mezinárodně standardizovaných indikátorů udržitelného rozvoje o Ukazatel č. 17.1: Sledování mezinárodně standardizovaných indikátorů udržitelného rozvoje
Kritérium č. 18: Výměna zkušeností a přenos příkladů dobré praxe v oblasti MA 21 o Ukazatel č. 18.1: Aktivní zveřejňování vlastních příkladů dobré praxe v rámci akce min. regionálního významu, příp. veřejně přístupné databáze
Kritérium č. 19: Oficiální orgán samosprávy pro sledování stavu udržitelného rozvoje o Ukazatel č. 19.1: Ustanovení orgánu rady nebo zastupitelstva města/obce
Kritérium č. 20: Management kvality v rámci veřejné správy
26
o Ukazatel č. 20.1: Zavedení systému řízení kvality v rámci činnosti úřadu města/obce Kategorie A Zatím jediný subjekt, který dosáhl v České republice na kategorii A, je město Chrudim, které je zároveň nejlepší v plnění MA 21 za rok 2014.
Kritérium č. 21: Principy udržitelného rozvoje jsou ve městě/obci prakticky uplatňovány o Ukazatel č. 21.1: Udržení/zlepšování stávajícího stavu a vlivu na udržitelný rozvoj o Ukazatel č. 21.2: Spokojenost obyvatel s kvalitou života v obci/městě a s procesem MA 21
1.6 NÁRODNÍ SÍŤ ZDRAVÝCH MĚST ČR Zdravé město je název pro obce, které jsou zapojeny do místní Agendy 21 a jsou součástí Evropské kampaně udržitelných měst a obcí. Zdravá města jsou členy asociace Národní síť Zdravých měst České republiky (dále jen NSZM), která podporuje realizaci principů udržitelného rozvoje ve všech zapojených obcích. Zároveň vytváří Metodiku NSZM, kde uvádí doporučení, praktické příklady a nástroje k úspěšnému plnění programu místní Agendy 21 a Zdravého města, které jsou založeny na zkušenostech pokročilých členů. Na Metodice s asociací spolupracují odborníci z vysokých škol a univerzit, Rada vlády pro udržitelný rozvoj i odborné regionální instituce. V rámci NSZM byl založena i databáze dobrapraxe.cz, kde jednotlivé municipality mohou čerpat inspiraci a nápady od úspěšnějších členů. Obce zde sdílí své zkušenosti a publikují články o uplynulých akcích v rámci Zdravého města a MA 21. Pro lepší orientaci uživatele jsou příspěvky rozděleny do jednotlivých témat. Další databází NSZM je Databáze Strategií, která propojuje strategické cíle na všech úrovních od nadnárodních organizací, přes národní dokumenty ČR, regionální dokumenty krajů, až po jednotlivé obce a mikroregiony.
27
NSZM je také akreditovanou vzdělávací institucí, která každý rok zajišťuje školení pro politiky a koordinátory MA 21, ale i pro zájemce z řad veřejnosti. K roku 2015 má Národní síť Zdravých měst 123 členů, z toho 6 krajů, 94 obcí, 19 mikroregionů a od roku 2013 jsou zapojeny i čtyři Místní akční skupiny. Ne všichni zapojení do MA 21 jsou zároveň členy NSZM.
1.7 BENCHMARKING Benchmarking je nástroj, pomocí kterého soukromý i veřejný sektor mapuje a na základě analýz zvyšuje kvalitu služeb, procesů a dosahuje stanovených cílů (Kolektiv autorů, 2006). Tato metoda je postavena na základě srovnávání dvou subjektů v ukazatelích, které si pozorovatel stanovil. Z porovnání ukazatelů se pak snažíme nalézt nejlepší praxe, tzv. best practices. Jsou to v podstatě zkušenosti instituce, se kterou se srovnáváme, a které můžeme použít jako inspiraci pro dosažení cílů naší instituce (Hrabalová, Klímová, Nunvářová, 2005). S benchmarkingem se setkáváme i v případě MA 21, např. v provádění benchmarkingu mezí jednotlivými městy, které pomocí MA 21 plní strategii udržitelného rozvoje. Na tomto principu je založen i portál Dobrá Praxe, který spravuje NSZM ČR.
2
METODIKA VÝZKUMNÉ PRÁCE
Pro splnění cíle této bakalářské práce, kterým je zanalyzovat vývoj implementace strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky od jeho zařazení do kategorie "zájemci" v rámci MA21 a komparovat jej s vývojem v kraji Vysočina na základě relevantních indikátorů, jsem použila metodu obsahové analýzy. Podle Reichla (2009, s. 127) „je obsahová analýza postup kvantitativně-kvalitativní. Prostřednictvím primárně kvalitativní aplikace jsou hledány, identifikovány a formulovány prvky a fenomény, které až teprve po tom je možné kvantifikovat.“ Hlavní použité zdroje byly rozpočty městyse Okříšky a kraje Vysočina, výkazy pro hodnocení plnění rozpočtu, deklarace projektu Zdravý městys Okříšky a Zdravý kraj Vysočina, články a zprávy o uplynulých aktivitách MA 21, územní plán Okříšek a data Českého statistického úřadu. Na základě údajů nalezených ve zdrojích byly vyhodnoceny indikátory.
28
Maříková a kol. (1996) vykládá indikátor, tedy ukazatel, jako „podchytitelný, resp. pozorovatelný jev“. Podle Dismana (2002) „je nalezení spolehlivého ukazatele jednou z nejkritičtějších operací ve výzkumu.“ Pro komparaci Okříšek s krajem Vysočina jsem zvolila osm indikátorů pro malé obce navržené Hřebíkem a Třebickým (2007), sledováné v letech 2011-13, které zastupují všechny tři udržitelného rozvoje:
3
Intenzita podnikatelské aktivity
Míra investic
Přijaté dotace
Index stáří
Veřejné výdaje na životní prostředí
Ekologická stabilita
Účast v komunálních volbách
Podpora nestátních neziskových organizací
PRAKTICKÁ ČÁST
3.1 KRAJ VYSOČINA Kraj Vysočina leží na pomezí Čech a Moravy, ve středu České republiky. Na severu sousedí s krajem Pardubickým, na jihovýchodě s krajem Jihočeským, na západě s krajem Jihomoravským a na severozápadě s krajem Středočeským. Kraj Vysočina se dále dělí na pět nižších územních celků, tzv. okresů, a sice okres Havlíčkův Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou. Hlavním krajským městem a zároveň i městem největším je Jihlava. Podle údajů k 31. 12. 2014 Českého statistického úřadu žije na ploše o rozloze 6 795 km² 509 895 obyvatel. Krajem prochází hlavní dopravní tepna, dálnice D1, která spojuje dvě největší česká města a zároveň zde vede tah spojující hlavní město České republiky, tedy Prahu, a hlavní město Rakouska, Vídeň. Zásadní podíl na průmyslu v kraji mají velké zahraniční společnosti, které jsou zároveň významnými zaměstnavateli. Mezi největší podniky patří Bosch Diesel, s. r. o., Automotive Lighting, s. r. o., Kostelecké uzeniny, a.s., nebo ŽĎAS, a. s.. Na Vysočině
29
se také nachází jedna ze dvou českých jaderných elektráren, Jaderná elektrárna Dukovany. Kraj Vysočina je turisticky atraktivním regionem díky bohatému kulturnímu i sportovnímu vyžití. Nachází se zde tři památky UNESCO – Bazilika sv. Prokopa a židovská čtvrť se hřbitovem v Třebíči, městská památková rezervace Telč a kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře ve Žďáře nad Sázavou. Zřejmě nejvýznamnějším sportovním střediskem je Nové Město na Moravě s lyžařským areálem a arénou pro klasické i sjezdové lyžování. Za zmínku stojí i přírodní zajímavosti jako CHKO Železné hory a CHKO Žďárské vrchy, vodní nádrž Dářko nebo Mohelenská hadcová step.
3.1.1 IMPLEMENTACE MÍSTNÍ AGENDY 21 V KRAJI VYSOČINA Již od roku 2004 je kraj Vysočina přihlášen do procesu MA 21a zároveň byla podepsána deklarace přihlašující kraj do Národní sítě Zdravých měst ČR. Již v roce 2007 prezentoval kraj svoji zkušenost na portálu dobrapraxe.cz. Jednalo se o projekt Ekologicky příznivý krajský úřad, kde bylo pracovníky krajského úřadu zavedeno několik aktivit, vedoucích např. ke zlepšení třídění odpadu, zvýšení využívání recyklovaných papírů nebo zajištění finančních prostředků na ochranu životního prostředí z fondů EU. V roce 2009 vznikl projekt financovaný z Revolvingového fondu s názvem Vysočina 21, jehož cílem je zvýšit povědomí občanů Vysočiny o MA 21 a udržitelném rozvoji vůbec. V rámci projektu bylo spuštěno mnoho aktivit. Velké množství z nich se uchytilo a jsou realizovány každoročně i v současnosti. Mezi tyto aktivity patří např. Čistá Vysočina, úklidová akce organizována ke Dni Země, propagace MA 21 ve školách nebo ocenění Skutek roku, udělované jednotlivcům za nezištnou pomoc regionu v různých oblastech. Kraj také každoročně organizuje konferenci Zdravých měst a realizátorů MA 21 v kraji Vysočina. Kraj také vytvořil dotační systém, ze kterého mohou obce, mikroregiony nebo školy získávat finanční podporu na aktivity spojené s MA 21. Od roku 2008, kdy se kraj Vysočina zařadil do kategorie C, byla tato kategorie v následujících letech vždy obhájena. V současné době plní ukazatele pro přijetí do kategorie B. Společně s krajem Moravskoslezským se řadí mezi nejlepší z šesti krajů 30
přihlášených do MA 21. V kraji Vysočina je nejvíce zapojených obcí ze všech krajů České republiky.
3.2 OKŘÍŠKY Okříšky leží v Českomoravské vrchovině na hlavní trase mezi dvěma největšími krajskými městy, Jihlavou a Třebíčí, do jejíhož okresu také spadají. Jsou důležitým železničním uzlem. Nachází se na železniční trati mezi Jihlavou a Brnem a zároveň je zde přestupní místo na trasu Okříšky – Znojmo. K 1. 1. 2014 měly Okříšky 2073 obyvatel a rozlohu 656,7 ha. V současné době v Okříškách vzniká nová průmyslová zóna, jejíž největší část zaujímá firma Fraenkische CZ s. r. o., která se zabývá výrobou hadic a trubek nejen pro automobilový průmysl a je zároveň největším zaměstnavatelem v Okříškách. Z hlediska cestovního ruchu nejsou Okříšky bohužel nijak zajímavé. Nenabízí žádní přírodní ani kulturně historické atraktivity. Jedinými historickými objekty jsou kostel a zámek, ve kterém sídlí úřad městyse. V roce 2010 se po dvaceti letech v Okříškách změnilo vedení obce a do čela Okříšek se postavil nový starosta Zdeněk Ryšavý, jehož iniciativou bylo zapojení Okříšek do programu MA 21 s cílem podpořit stávající aktivity plnící strategii udržitelného rozvoje, zlepšit kvalitu života v obci a zvýšit zájem veřejnosti o rozhodování samosprávy.
3.2.1 IMPLEMENTACE MÍSTNÍ AGENDY 21 V OKŘÍŠKÁCH V roce 2011 byly iniciativou nového starosty, zvoleného v komunálních volbách v roce 2010, Okříšky zapsány do kategorie Zájemci MA 21. Kromě MA 21 byly Okříšky zapojeny do Národní sítě Zdravých měst a přijaly deklaraci Projektu Zdravá obec, v níž se zavázaly k jejímu plnění a k zařazení Plánu zdraví a kvality života do strategického plánování obce. Oficiálně byly přijaty na výroční Valné hromadě NSZM 22. listopadu v Jihlavě. V rámci NSZM byl spuštěn grantový program pro nestátní neziskové organizace Program rozvoje kultury a sportu. Zodpovědným politikem pro MA 21 byl ustanoven starosta Okříšek Zdeněk Ryšavý, koordinátorkou MA 21 se stala tehdejší členka zastupitelstva, dnes místostarostka Mgr. Vladimíra Jůzová. Oba své funkce vykonávají i v současnosti. Zároveň byla určena pracovní skupina pro Zdravý městys a MA 21. 31
První aktivitou bylo spuštění webové aplikace kraje Vysočina Váš názor, kde se občané mohou vyjadřovat k aktuálním tématům, podávat návrhy a diskutovat. Z hlediska MA 21 je Váš názor praktickým nástrojem pro zapojování veřejnosti do rozhodování. Každoročně pořádá zastupitelstvo městyse setkání jak se zástupci spolků, tak s místními podnikateli, na kterých jsou představeny záměry městyse na příslušný rok a také připravované aktivity spolků a podnikatelské záměry živnostníků. Setkání se spolky se tradičně účastní zástupci zhruba 10 okříšských spolků. Zástupci seznamují zastupitelstvo s činností za uplynulý rok a přiblíží aktivity plánované v roce aktuálním. Některé spolky úzce spolupracují na kulturních událostech v obci s Komisí společenského života. Setkání s podnikateli zastupitelstvo organizuje již mnoho let. V roce 2011 jej hostila firma Fraenkische a zúčastnilo se 21 místních podnikatelů. Hlavním programem bylo informování ze strany podnikatelů
o své činnosti
a plánech, diskutovalo
se i nad aktuálními problémy Okříšek [9]. V letech 2012 a 2013 byla účast na setkání nižší. Zúčastnilo se jej 15 místních podnikatelů, zastupitelé je seznámili se záměry městyse v aktuálních letech, podnikatelé představili své plánované aktivity. V diskuzi byly hlavními tématy především doprava a výstavba nového zázemí pro hasiče. Další setkání při sklence vína, která jsou městysem organizována, jsou setkání s občany jednotlivých částí Okříšek. I zde se mohou občané vyjadřovat k aktuálním problémům, jsou jim představeny připravované kulturní akce, ale také programy rekonstrukcí veřejných prostranství atd. Každý rok probíhají čtyři setkání ve čtyřech různých čtvrtích. V roce 2011 přišlo dohromady téměř 110 občanů. Nejvíce diskutovaným tématem byl obchvat městyse a kruhový objezd v centru Okříšek. Často také občané připomínkovali nedostatek kontejnerů na komunální odpad, chybějící parkovací místa v centru nebo stav chodníků. Ve všech částech Okříšek byla zmíněna nadměrná doprava, ať už kvůli blízkosti frekventované hlavní silnice, nebo sousedící průmyslové zóně.
Mnohé
zmíněné
problémy jsou
již
v současnosti
vyřešeny,
v centru
je vybudované nové parkoviště, rozšířil se počet kontejnerů rozmístěných po obci, od centra se postupně začaly opravovat chodníky.
32
V roce 2012 byla účast na setkání se zastupiteli slabší, zúčastnila se necelá stovka občanů. Hlavním předmětem diskuze byly opět kruhový objezd a obchvat, které trápí většinu obyvatel do současnosti, nicméně se jedná o projekty závislé na kraji Vysočina jako na investorovi a časový horizont jejich uskutečnění je delší. Diskutovalo se také o výstavbě nového koupaliště. Občané připomenuli i špatný stav autobusového nádraží, nutnost vybudování nového a bezpečnějšího přechodu u Domu s pečovatelskou službou. Obě záležitosti jsou dnes již vyřešené, autobusové nádraží je zrekonstruované a přechod byl vybudován. V roce 2013 byla účast občanů ještě o něco nižší, nicméně zúčastnilo se kolem osmdesáti občanů. Kromě tradičních témat kruhového objezdu a obchvatu se projednávala možnost kamerového systému pro zvýšení bezpečnosti v Okříškách, výstavba chodníku do Cihelny, k níž vede jediná přístupová cesta, a to hlavní silnice. Debatovalo se také o opravě hřbitova, která je v současnosti již dokončena. Občané se
zajímali
o
sportovní
víceúčelové
hřiště,
které
by
sloužilo
veřejnosti.
I to je již v provozu díky dotaci od Nadace ČEZ. V září 2012 bylo v Okříškách poprvé zorganizováno Fórum zdravého městyse, další aktivita potřebná pro plnění kategorie D MA 21. Fórum probíhá ve všech obcích podobně. „Účastníci se rozdělí podle svých zájmů k osmi stolům, kde budou mít připravený seznam problémů v dané oblasti. V diskuzi je zhodnotí, popř. upraví nebo doplní další a nakonec vyberou tři nejdůležitější, které je potřeba řešit nejdříve“ [10]. Následně se sepíší všechna témata vybraná v každé oblasti a v druhém kole účastníci dávají každý třemi samolepkami hlasy svým prioritním problémům. Součet samolepek pak určí deset nejdůležitějších problému, kterým by se měli věnovat zastupitelé při plánování budoucnosti Okříšek. Historicky prvního Fóra se v Okříškách zúčastnilo 19 občanů, kteří vybrali následujících deset největších priorit, kterým by se zastupitelstvo mělo věnovat. 1. Výstavba obchvatu městyse 2. Zajištění reprezentativních prostor na kulturní akce 3. Výstavba chodníku na ulici Tovární 4. Udržení pobočky České pošty 33
5. Udržení stanice Policie ČR 6. Výsadba zeleně a květin 7. Nová dětská hřiště 8. Zajištění podmínek pro koupání rekonstrukcí koupaliště nebo vybudováním zázemí u rybníka Pilný 9. Výstavba chodníku do Cihelny 10. Obnovení místního rozhlasu [11] Další z forem zapojování veřejnosti do rozhodování, která se v Okříškách těší mnohem větší účasti občanů než Fórum zdravého městyse, je šetření pomocí ankety, která se odevzdává ve většině případů při příležitosti konání jakýchkoliv voleb a je tedy občanům doručována zároveň s volebními lístky. Výsledky anket se ve většině případů shodují s výsledky Fóra. Anketu v roce 2012 zodpověděly necelé dvě stovky občanů a určily stejně jako ve Fóru deset priorit Okříšek: 1. Udržení pobočky České pošty 2. Výstavba obchvatu městyse 3. Udržení stanice Policie ČR 4. Udržení ordinací lékařů a obnovení gynekologické ordinace 5. Zajištění podmínek pro koupání rekonstrukcí koupaliště nebo vybudováním zázemí u rybníka Pilný 6. Zajištění reprezentativních prostor na kulturní akce 7. Výstavba chodníku na ulici Tovární 8. Výstavba chodníku do Cihelny 9. Nová dětská hřiště 10. Přechod pro chodce u sokolovny [12] Další Fórum proběhlo i v září 2013, ovšem tak jak je tomu i ve větších městech, i v Okříškách se potýkalo s nízkou účastí. Rozhodovat přišlo pouze deset občanů, kteří zvolili dalších deset priorit Okříšek. 2. Rekonstrukce hasičské zbrojnice na kulturní dům 3. Výstavba obchvatu městyse 4. Nová hasičská zbrojnice 5. Osvětlení přechodu pro chodce před základní školou 6. Rekonstrukce kanalizace Masarykova 34
7. Revitalizace nádrže ve Staré osadě 8. Udržení stanice Policie ČR 9. Výstavba kruhového objezdu v centru 10. Rozšíření a zlepšování stavu hřbitova 11. Nové venkovní herní vybavení pro mateřskou školu [13] Na výsledky Fóra bylo znovu navázáno anketou, odevzdávanou při příležitosti voleb do Poslanecké sněmovny. Výsledky ankety, kterou vyplnilo téměř 350 občanů, jsou opět podobné jako výsledky Fóra. 1. Výstavba obchvatu městyse 2. Udržení pobočky České pošty 3. Udržení ordinací lékařů 4. Rekonstrukce hasičské zbrojnice na kulturní dům 5. Udržení stanice Policie ČR 6. Výstavba kruhového objezdu v centru 7. Udržení pobočky České spořitelny 8. Nová hasičská zbrojnice 9. Napojení průmyslové zóny v Přibyslavicích mimo Okříšky 10. Rekreační zázemí rybníka Pilný [14] Okříšky se také každoročně připojují ke komunitní kampani Den Země, který se koná v dubnu. Zastupitelstvo se společně se základní a mateřskou školou a s dobrovolníky z řad občanů vydává na úklid veřejných prostranství Okříšek. V posledních letech se zapojili i některé spolky, které se postarají o prostředí v okolí svých základen. Členové sportovního klubu se starají o úklid v okolí fotbalového stadionu, Sbor dobrovolných hasičů čistí kašnu v centru městyse a zajištuje úklid v okolí hasičské zbrojnice a přilehlého dětského hřiště. Další kampaně, kterých by se Okříšky mohly do budoucna výrazněji zapojit ve spolupráci se spolky, Policií ČR nebo např. Střední školou zdravotní v Třebíči, jsou Den bez tabáku, Dny bez úrazů, Evropský týden mobility nebo Dny zdraví. V roce 2012 splňovaly Okříšky podmínky pro postup do kategorie D, kterou obhájily i v roce 2013. Ambice dostat se v roce 2014 do kategorie C však zůstala nenaplněna a Okříšky spadly zpět do kategorie Zájemců. Podle starosty Ryšavého šlo pouze o neodevzdání činností a výstupů MA 21, které si kategorie D vyžaduje. 35
Za členství v procesu MA 21 a NSZM a plnění ukazatelů mohou Okříšky každý rok získat finanční podporu od kraje Vysočina na naplňování a propagaci principů MA 21. Za kategorii Zájemci je to podpora čtyřicet tisíc Kč, za kategorii D pak šedesát tisíc Kč.
3.3 ANALÝZA INDIKÁTORŮ 3.3.1 Intenzita podnikatelské aktivity Podíl celkového počtu aktivních podnikatelských subjektů za jednotlivé roky a počtu obyvatel aktuálních let. Hodnoty vypovídají o počtu podnikatelských subjektů na tisíc obyvatel. Graf č. 1: Intenzita podnikatelské aktivity
zdroj: vlastní zpracování Nadpoloviční většinu v Okříškách tvoří malé subjekty, živnostníci, ne všichni však působí přímo v obci. Převážná většina podnikatelských subjektů se zaměřuje na trh obchodu a služeb. Díky tomu jsou v Okříškách prakticky pokryty veškeré důležité služby. Hodnoty se v průběhu let nijak výrazně nemění, což vypovídá o stabilním podnikatelském prostředí a vytváření vhodných podnikatelských podmínek v městysi. I proto si Okříšky udržují nejnižší stav nezaměstnanosti v okrese Třebíč (Strategický plán rozvoje městyse).
36
V porovnání
s hodnotami
kraje
Vysočina,
které
nejvíce
zvyšuje
okres
Žďár nad Sázavou, jsou samozřejmě o něco nižší. Statistika je ovlivněna započtením i větších měst. Podle dat Českého statistického úřadu počet aktivních podnikatelských subjektů od roku 2012 klesá, i přes vypsané dotace z grantového programu fondu Vysočiny pro malé a střední podniky.
3.3.2 Míra investic obce Podíl
investičních
a
celkových
výdajů
vyjádřený
v procentech.
Investice
jsou ovlivňovány hospodářskou politikou státu, která byla v posledních letech pro investice příznivá. Za účelem udržení nízké, ale kladné inflace, klesají úrokové sazby, a tím se zvyšuje zájem o půjčky na investice. Dalším způsobem, jak mohou být investice ovlivněny, je daňová politika, která se ovšem ve sledovaných letech nezměnila. Graf č. 2: Míra investic obce
zdroj: vlastní zpracování Velikost investic v roce 2011 je zapříčiněna především projektem na zateplení základní školy, který činil více než 80 % investičních výdajů městyse. Tento projekt pokračoval i v roce 2012 a investice do vzdělávání dosahovala 60 % investičních výdajů. Další značnou část výdajů důležitých pro udržitelný rozvoj tvořily výdaje na odvádění a čištění odpadních vod. V roce 2013 tvořila téměř polovinu investičních výdajů
37
výstavba nových pozemních komunikací v nově vznikající zástavbě. Velkou část, téměř třetinu, zaujímají také investiční výdaje na životní prostředí. Ačkoli se objem celkových výdajů kraje v jednotlivých letech příliš nemění, investiční výdaje klesají. V roce 2013 se investiční transfery neboli investiční dotace obcím, občanským sdružením, neziskovým organizacím, podnikatelským subjektům atd., zkrátily oproti roku 2011 téměř na polovinu. Největší pokles, téměř o 90 %, zaznamenaly investiční půjčené prostředky. Mírně klesají i investiční nákupy, které tvoří největší část všech investic krajského rozpočtu.
3.3.3 Přijaté dotace Celková výše získaných financí za rok na jednoho obyvatele vyjádřená v tisících Kč. Graf č. 3: Přijaté dotace
zdroj: vlastní zpracování
Méně finančních prostředků získaných z dotací může být zapříčiněno také 50 % nebo i vyšší finanční spoluúčastí na konkrétních projektech, na které by musely plynout prostředky z obecního rozpočtu. Vyšší hodnota v roce 2011 je oproti následujícím rokům zapříčiněna získáním dotací, které byly čerpány i v následujících letech. Konkrétně se jedná o dotaci na rekonstrukci základní a mateřské školy, která činila 10 897 tis. Kč, což je více než polovina objemu všech získaných dotací v roce 2011, což bylo celkem 16 079 tis Kč. V roce 2012 činil celkový objem dotací 7 972 tis. Kč
38
a v roce 2013 se rovnal 7 315 tis. Kč. Okříšky čerpají finanční prostředky ze státního rozpočtu a státních fondů, v menší míře také z rozpočtu kraje. Kraj Vysočina získává dotace ze státního rozpočtu a z evropských fondů na realizaci projektů spolufinancovaných zdroji z EU. Největší část prostředků získává účelově na úhradu mzdových výdajů pracovníků ve školství, které se každý rok zvyšují, naopak prostředků získaných z evropských fondů je každým rokem méně.
3.3.4 Index stáří Podíl počtu obyvatel starších 65 let včetně a počtu obyvatel ve věku 0-14 let. Trend stárnutí populace se projevuje ve všech zemích Evropské Unie a souvisí se stále se zlepšující zdravotní péčí, tudíž i vyšším věkem dožití. Hlavním důsledkem tohoto trendu bude větší zatížení veřejných financí členských států Unie výdaji na důchodové zabezpečení a zdravotní péči. Tabulka č. 4: Index stáří
Index stáří Rok
Okříšky
Kraj Vysočina
2011
1,26
1,13
2012
1,36
1,16
2013
1,44
1,20
zdroj: vlastní zpracování Stárnutí obyvatelstva se na krajské úrovni projevuje pomaleji a je nižší, než je tomu v Okříškách. Na místních úrovních je potřeba zajistit bydlení pro seniory a rozšířit pečovatelskou
službu. V Okříškách je od
roku 2004 otevřen
bezbariérový
Dům s pečovatelskou službou, jehož kapacita zatím vyhovuje, ale do budoucna je jisté, že stačit nebude.
3.3.5 Veřejné výdaje na životní prostředí Podíl finančních prostředků použitých na ochranu životního prostředí a celkových výdajů vyjádřený v procentech. Dostatečné výdaje na životní prostředí jsou jednou z klíčových zásad udržitelného rozvoje.
39
Tabulka č. 5: Veřejné výdaje na životní prostředí
Veřejné výdaje na životní prostředí Rok
Okříšky
Kraj Vysočina
2011
4,5 %
0,138 %
2012
8,9 %
0,146 %
2013
18,7 %
0,144 %
zdroj: vlastní zpracování V této oblasti si Okříšky vedou mnohem lépe než kraj Vysočina, jehož výdaje na životní prostředí jsou jen zanedbatelným zlomkem z celkových rozpočtových výdajů. V roce 2011 tvořily výdaje na ŽP 1 964 tis. Kč. Každým rokem se financování ochrany životního prostředí vyčleňuje stále větší část rozpočtových výdajů Okříšek. V roce 2012 to byl dvojnásobek roku 2011, a sice 2 913 tis Kč, v roce 2013 byl objem výdajů na ŽP dokonce 5 966 tis. Kč Ve sledovaných letech se nejvíce prostředků věnovalo obnově a údržbě zeleně na veřejných prostranstvích např. Revitalizace Památníku osvobození či Revitalizace sadu v Kolíbce. Další část financí byla zaměřena na nakládání s odpady. Díky tomu patří Okříšky mezi jedny z nejlepších obcí v žebříčcích třídění odpadu. V roce 2013 bylo na třinácti různých místech v Okříškách umístěno celkem 78 kontejnerů na třídění papíru, bílého a barevného skla, plastů a bioodpadu, které jsou jednou týdně sváženy firmou ESKO-T. Od roku 2013 mají Okříšky také svoji komunitní kompostárnu, kde je zpracováván odpad z veřejné zeleně a ze soukromých zahrad. Celkové náklady na její výstavbu byly 3 miliony Kč, 90 % nákladů bylo financováno z dotace Operačního programu Životního prostředí [15]. Krajské výdaje na životní prostředí se téměř nemění, pohybují se kolem 12 mil. Kč za rok. Jde o výdaje na monitoring kvality ovzduší, odpadové hospodářství, posuzování vlivů na životní prostředí a péči o zvláště chráněná území rezervací.
3.3.6 Ekologická stabilita „Koeficient ekologické stability je poměr ploch tzv. stabilních a nestabilních krajinotvorných prvků v katastrálním území obce nebo kraje“ (Hřebík, Třebický, 2007, str. 28). Za stabilní plochy je považována lesní půda, vodní plochy a toky, trvalý travní porost, pastviny, mokřady, sady, vinice a zahrady. Do nestabilních ploch spadá orná půda, zastavěné plochy, chmelnice a ostatní.
40
Tabulka č. 6: Ekologická stabilita
Ekologická stabilita Rok
Okříšky
Kraj Vysočina
2011
0,526
0,848
2012
0,526
0,846
2013
0,525
0,849
zdroj: vlastní zpracování V Okříškách i v kraji převažují ekologicky nestabilní plochy nad těmi stabilními, avšak v rámci celého kraje je situace mnohem příznivější. Nejlépe je na tom oblast Žďárských vrchů, kde se nachází krajina přírodní. Okříšky se nachází na území intenzivně využívaném. Koeficient stále mírně klesá, což je následek rozšiřování zástavby v místech, kde dříve byly zahrady nebo trvalý travní porost. Do budoucna jsou možnosti další zástavby téměř vyčerpány, protože bylo dosaženo limitů správního území. Podle územního plánu je hlavní zásadou do budoucna „plochy nezastavěného území funkčně členit dle místních podmínek, zvýšit ekologickou a estetickou hodnotu krajiny a stanovením podmínek pro činnosti a změny v těchto územích a plochách zajistit ochranu hodnot nezastavěného území“ [16].
3.3.7 Účast v komunálních volbách Podíl zapsaných voličů, kteří v komunálních volbách odevzdali svůj hlas vyjádřený v procentech. Ukazatel účasti v komunálních volbách naznačuje skutečný zájem obyvatel o účast na veřejném rozhodování, které je jedním z hlavních pilířů MA21. Komunální volby překvapivě nepatří v kraji k těm s největší účastí, nejvyšší účast pravidelně zaznamenávají volby do Poslanecké sněmovny.
41
Graf č. 4: Účast v komunálních volbách
zdroj: vlastní zpracování Účast v Okříškách se drží kolem 60 %, i když při komunálních volbách v roce 2014 se předpokládala účast vyšší z důvodu vyostřené situace v obci před volbami. V roce 2006 naposled zvítězila Občanská demokratická strana, se změnou starosty v roce 2010 zvítězila ve stejném roce a v roce 2012 Česká strana sociálně demokratická. Celková účast v komunálních volbách v kraji Vysočina je nižší než v Okříškách. Volby v rámci celého kraje skončili ve všech volebních obdobích nejúspěšněji pro místní sdružení nezávislých kandidátů. Ve volbách do zastupitelstev měst a obcí v roce 2006 byl kraj z hlediska účasti nejúspěšnější z celé ČR. Voleb se zúčastnilo 54,08 % voličů. Nejnižší účast zaznamenal Karlovarský kraj s účastí 39,14 %. Stejná situace nastala i v roce 2010, v kraji Vysočina přišlo volit celých 55 % voličů, v kraji Karlovarském 41,79 %. Kraj Vysočina měl nejvyšší účast i v posledních volbách v roce 2014, a sice 52,11 %, nejhorší účast tentokrát zaznamenala Praha s účastí 37,72 %.
3.3.8 Podpora nestátních neziskových organizací Objem
finančních
prostředků
věnovaných
z rozpočtu
nestátním
neziskovým
organizacím a spolkům sídlícím v obci nebo kraji na obyvatele.
42
Tabulka č. 7: Podpora nestátních neziskových organizací
Podpora nestátních neziskových organizací Rok
Okříšky
Kraj Vysočina
2011
164,51 Kč
162,63 Kč
2012
150,70 Kč
171,08 Kč
2013
157,85 Kč
238,75 Kč
zdroj: vlastní zpracování Okříšky finančně podporují především sportovní spolky a organizace rozvíjející kulturní dění v Okříškách. Jeden z nástrojů je Program podpory kultury a sportu, v rámci kterého dostávají každoročně příspěvky spolky, jako je například TJ Sokol, Pionýrská skupina Kamarádi cest, fotbalový klub SK Huhtamaki Okříšky nebo Sbor dobrovolných hasičů Okříšky. Mimo Programu podpory kultury a sportu vypisuje městys také dotace pro spolky a neziskové organizace na podporu práce s mládeží. Kraj Vysočina každoročně vypisuje velké množství grantů a dotací. Na základě podaných žádostí neziskových organizací a řádného splnění podmínek kraj následně uděluje finanční podporu. Pro tyto účely byl zřízen Fond Vysočiny, prostřednictvím kterého finančně napomáhá mimo jiné rozvoji sportu, kultury, životního prostředí a vzdělávání.
3.4 DISKUSE Hodnoty indikátorů jsou ve většině případů téměř konstantní, v některých případech mají i rostoucí tendenci a v porovnání některých ukazatelů s krajem si Okříšky vedou podstatně lépe. V tomto případě se jedná např. o ukazatele míry investic, výdajů na životní prostředí nebo účasti v komunálních volbách. Podle starosty Okříšek je možné míru investic zvýšit efektivní alokací finančních prostředků do investičních výdajů. V současné době plyne velký objem finančních prostředků do spoluúčasti na dotačních projektech, které nejsou často cílené na aktuální a nezbytné problémy městyse. Rostoucí veřejné výdaje na životní prostředí dokazují uvědomění si vedení městyse o důležitosti financování životního prostředí. Dle mého názoru jsou finanční prostředky používány cíleně a efektivně. 43
Vzhledem k tomu, že kraj Vysočina je z hlediska účasti na komunálních volbách do zastupitelstev měst a obcí nejlepší ze všech krajů a Okříšky mají účast ještě vyšší, než je hodnota kraje, bude důležité si stávající situaci udržet. K ukazatelům, do kterých má městys možnosti výrazněji zasáhnout a vylepšit jejich hodnoty, patří indikátor přijatých dotací a podpory nestátních neziskových organizací. Městys by se mohl snažit více čerpat dotace z evropských, státních i krajských fondů, třeba za pomoci Místní akční skupiny (MAS) Podhorácko, která má v Okříškách sídlo. Schopnost získávat velké množství finančních prostředků z dotačních programů má i evidentní nevýhody. Jak již bylo zmíněno výše, v případech, kde je nutná 50 % a vyšší spoluúčast na dotačních projektech, může pro rozpočty menších obcí plynout velká finanční zátěž. Prostředky plynoucí z rozpočtu na podporu nestátních neziskových organizací jsou důležitou podporou spolkového života v obci. Spolky jsou důležitými činiteli rozvoje obce a podpora ze strany veřejné správy je často nezbytností pro jejich činnost a existenci vůbec. Intenzita podnikatelské aktivity, index stáří a ekologická aktivita jsou ukazatele, které může městys ovlivnit jen částečně a změna hodnot zmíněných indikátorů nebude patrná hned po zavedení příslušných opatření. Intenzita podnikatelské aktivity je v porovnání s krajem nižší, nicméně Okříšky jsou poměrně malý trh a z hlediska služeb nasycený, proto je zde velmi těžké najít nezaplněnou mezeru na trhu podnikání. Zvýšení intenzity podnikatelské aktivity je možné dosáhnout rozšířením průmyslové zóny zejména českými nebo i zahraničními investory, kteří se budou orientovat na trh průmyslu nebo zemědělství. Rozšiřování nabídky na poli obchodu a služeb je v Okříškách téměř bezpředmětné, jelikož všechny důležité služby jsou již zajištěny. Jak již bylo zmíněno v interpretaci indikátoru, index stáří má rostoucí tendenci v rámci celé populace a je těžké najít řešení, jak ho snížit. Případné řešení problému však nebude možné realizovat na nižších samosprávních úrovních, ale na úrovních státu či Evropské Unie.
44
Podle nově schváleného územního plánu Okříšek by se ekologická stabilita i nadále neměla příliš měnit. Nižší koeficient vyplývá ze zemědělského charakteru krajiny. Je velmi těžké dosáhnout zvýšení koeficientu, neboť jsou Okříšky limitovány územními hranicemi. Cílem tedy bude udržet si stávající hodnoty.
45
ZÁVĚR Od doby, kdy se celosvětová společnost začala zabývat problematikou neudržitelnosti lidského chování k životnímu prostředí, uplynulo už téměř třicet let. Ačkoli se v mnoha státech uchytila podpora udržitelného rozvoje velmi dobře, existují země, které jsou na úplném začátků plnění strategií. V České republice je do MA 21 registrováno kolem 140 municipalit, avšak vzhledem k celkovému počtu municipalit v České republice je to poměrně nízké číslo. Cílem práce bylo zanalyzovat vývoj implementace strategie udržitelného rozvoje v městysi Okříšky od jeho zařazení do kategorie "zájemci" v rámci MA21 a komparovat jej s vývojem v Kraji Vysočina na základě relevantních indikátorů. Účelem teoretické části bylo seznámit čtenáře s pojmem Udržitelný rozvoj, jeho vývojem, definicí a strategiemi. Byly popsány priority a cíle udržitelného rozvoje v České republice včetně indikátorů ke sledování úspěšnosti naplňování stanovených cílů. Dále byl čtenář seznámen s deklarací Agenda 21 a jeho dílčí částí nazvanou místní Agenda 21, která byla zmíněna jak v kontextu celé Evropy, tak i v rámci České republiky. Čtenáři byla představena Národní síť Zdravých měst, organizace sdružující municipality praktikující MA 21 a stručně byl obeznámen s metodou benchmarkingu, která byla použita v praktické části práce. V praktické části práce jsou vypracovány a následně interpretovány jednotlivé indikátory jak pro Okříšky, tak pro kraj Vysočina. Z analýzy indikátorů vyplývá, že se Okříškám daří plnit strategii udržitelného rozvoje i přes to, že nepostupují do vyšších kategorií místní Agendy 21. Tato skutečnost upozorňuje na možná až zbytečnou administrativní zátěž, kterou s sebou místní Agenda 21 přináší a která je možným úskalím pro některé municipality ve zlepšování se plnění ukazatelů MA 21. V některých oblastech si Okříšky v porovnání s krajem vedou velmi dobře. Velký objem financí plyne na ochranu životního prostředí, účast v komunálních volbách roste, což dokazuje zájem občanů o rozhodování. Pozornost by ze strany vedení městyse měla být věnována finanční podpoře nestátních neziskových organizací a také možnosti čerpání finančních prostředků prostřednictvím dotací a fondů. Důležitou roli hraje i připravenost na následky plynoucí ze skutečností, které nemůže samotný městys příliš ovlivnit. Jedná se především o zajištění bydlení a péče pro seniory, kterých bude
46
neustále přibývat, udržení stále příznivých podmínek pro rozvoj podnikání v obci, a udržení stávajícího charakteru krajiny a tím i ekologické stability. Pro lepší vyhodnocení indikátorů by si Okříšky mohly do budoucna stanovit hodnoty, kterých by měly v jednotlivých oblastech dosáhnout. Okříšky by se nadále měly snažit plnit ukazatele MA 21 a najít řešení pravděpodobně největšího úskalí, kterým je nízký zájem občanů o MA 21, jehož příčinou může být i špatná informovanost o udržitelném rozvoji. Závěrem bych řekla, že mne problematika udržitelného rozvoje zaujala a ráda bych se jí věnovala při budoucím studiu.
47
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY: BARRUTIA, Jose M., Carmen ECHEBARRIA. Why do municipal authorities participate in-and are loyal to-LA21 networks?. Journal of Cleaner Production, 2013, 41: 42-52 BAYLEY, By Tracey Strange and Anne. Sustainable development linking economy, society, environment. Paris: OECD, 2008. ISBN 9789264055742. Dostupné z: http://www.oecd.org/insights/41774006.pdf BRANDT, Urs Steiner, Gert Tinggaard SVENDSEN. Is local participation always optimal for sustainable action? The costs of consensus-building in Local Agenda 21. Journal of environmental management, 2013, 129: 266-273. DISMAN, Miroslav. Jak se vyrábí sociologická znalost: příručka pro uživatele. 4., nezměn. vyd. Praha: Karolinum, 2011, 372 s. ISBN 978-80-246-1966-8. GARCIA‐SANCHEZ, Isabel M., Jose‐Manuel PRADO‐LORENZO. Determinant factors in the degree of implementation of Local Agenda 21 in the European Union. Sustainable Development, 2008, 16.1: 17-34 HRABALOVÁ, Simona, Viktorie KLÍMOVÁ a Svatava NUNVÁŘOVÁ. Metody a nástroje řízení ve veřejné správě. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005, 130 s. ISBN 80-210-3679-6. HRABALOVÁ, Simona, Svatava NUNVÁŘOVÁ a Irena OPLUŠTILOVÁ. Řízení místních samospráv. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 76 s. ISBN 80-2104158-7 Kolektiv autorů. Benchmarking ve veřejné správě. 2., upr. a dopl. vyd. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, Odbor modernizace veřejné správy, 2006, vi, 112 s. ISBN 80-239-7326-6. KOZOVÁ, Mária, Anna Kršáková, Jana Mečiarová, Peter Mederly. Miestna Agenda 21 na Slovensku. Bratislava, 2003. ISBN 80-968850-7-3 KVĚTOŇ, V., et al. Contribution of Local Agenda 21 to Practical Implementation of Sustainable Development: The Case of the Czech Republic. European Planning Studies, 2014, 22.3: 515-536. 48
MAIER, Karel. Udržitelný rozvoj území. 1. vyd. Praha: Grada, 2012, 253 s. ISBN 97880-247-4198-7 MAŘÍKOVÁ, H., et al. Velký sociologický slovník I. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 8071843113 MINISTERSTVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ. Agenda 21 [online]. 2000 [cit. 2015-0304]. Dostupné z: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/e26dd68a7c931e61c1256fbe0033a4ee/b56f757c1507c 286c12570500034ba62?OpenDocument PERIS, Jordi, et al. Prioritizing Local Agenda 21 Programmes using Analytic Network Process: A Spanish Case Study. Sustainable development, 2013, 21.5: 338-352. REICHEL, Jiří. Kapitoly metodologie sociálních výzkumů. Vyd. 1. Praha: Grada, 2009, 184 s. Sociologie (Grada). ISBN 978-80-247-3006-6. RYNDA, Ivan. Trvale udržitelný rozvoj. Ekologie a média (přednášky na FSV UK), 2000. SELMAN, Paul. Local Agenda 21: substance or spin?. Journal of environmental planning and management, 1998, 41.5: 533-553. „Okříšky 2030 – městys pro lidi“. Strategický plán rozvoje městyse, 2014. Strategický rámec udržitelného rozvoje České republiky. Vyd. 1. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2010, 96, 105 p. ISBN 80-721-2536-2 ŠILHÁNKOVÁ, Vladimíra. Metodika sledování udržitelného rozvoje na místní úrovni. Vyd. 1. Hradec Králové: Civitas per populi, 2012, 28 s. ISBN 978-80-904671-8-7 TŘEBICKÝ, Viktor, Kateřina KOLSKÁ a Jiří TREZNER. Udržitelný rozvoj měst a obcí. Vsetín, 2010, 55 s
Internetové zdroje: [1] KREJČÍ, Kateřina. Katedra cestovního ruchu: Charakteristika studijního oboru Cestovní ruch. In: Vysoká škola polytechnická Jihlava [online]. 2014 [cit. 2015-04-18]. Dostupné z: https://kcr.vspj.cz/o-katedre
49
[2] About the CLUB OF ROME. Club of Rome [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.clubofrome.org/?p=324 [3] Strategie Evropa 2020. Vláda ČR. [online]. 2009-2014 [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/evropske-politiky/strategie-evropa2020/strategie-evropa-2020-78695/ [4] Rozvojové cíle MDGs. In: United nations Information Centre Prague [online]. 2005 [cit. 2015-02-23]. Dostupné z: http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zaber/?i=205 [5] Základní pojetí konceptu udržitelného rozvoje. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [online]. [cit. 2015-02-24]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/cs/Microsites/PSUR/Uvodni-informace-o-udrzitelnemrozvoji/Zakladni-pojeti-konceptu-udrzitelneho-rozvoje [6] Stav místní Agendy 21 ve dvanácti evropských zemích. In: CENIA [online]. 2012 [cit. 2015-03-04]. Dostupné z: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFHW5QFD/$FILE/stav_ma21_ve12ti_zemich_evropy.pdf [7] Finanční podpora místní Agendy 21. Veřejná správa [online]. 2008, roč. 2008, č. 02 [cit. 2015-03-23]. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/docDetail.aspx?docid=21351889&doctype=ART [8] KOŠŤÁLOVÁ, Markéta. Jaká je podpora rozvoje místních agend 21. Priorita. 2010, roč. 3, č. 2. Dostupné z: http://www.opzp.cz/soubor-ke-stazeni/24/7380priorita_02_2010.pdf [9] RYŠAVÝ, Zdeněk. Zasedací místnost firmy Fraenkische se zaplnila podnikateli. In: Okříšky [online]. 2011 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.okrisky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=10977&id=357711&n=zasedaci %2Dmistnost%2Dfirmy%2Dfraenkische%2Dse%2Dzaplnila%2Dpodnikateli&query=s +podnikateli [10] RYŠAVÝ, Zdeněk. Přijďte na Fórum Zdravého městyse - spolurozhodujte o budoucnosti Okříšek!. In: Okříšky [online]. 2012 [cit. 2015-04-09]. Dostupné z: http://www.okrisky.cz/prijdte-na-forum-zdraveho-mestyse-spolurozhodujte-obudoucnosti-okrisek/d-359826/p1=89868
50
[11] RYŠAVÝ, Zdeněk. Aktivní občané vybrali 10 největších priorit Okříšek. In: Okříšky [online]. 2012 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.okrisky.cz/aktivniobcane-vybrali-10-nejvetsich-priorit-okrisek/d-359866 [12] RYŠAVÝ, Zdeněk. Anketa „Okříšky 2012“ potvrdila priority vzešlé z Fóra Zdravého městyse. In: Okříšky [online]. 2012 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.okrisky.cz/anketa-okrisky-2012-potvrdila-priority-vzesle-z-fora-zdravehomestyse/d-360101 [13] RYŠAVÝ, Zdeněk. II. Fórum Zdravého městyse přineslo zklamání z malé účasti. In: Okříšky [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.okrisky.cz/iiforum-zdraveho-mestyse-prineslo-zklamani-z-male-ucasti/d-361479/p1=12846 [14] RYŠAVÝ, Zdeněk. V anketě „Okříšky 2013“ hlasovali občané o prioritách, které určilo Fórum Zdravého městyse. In: Okříšky [online]. 2013 [cit. 2015-04-15]. Dostupné z: http://www.okrisky.cz/v-ankete-okrisky-2013-hlasovali-obcane-o-prioritach-ktereurcilo-forum-zdraveho-mestyse/d-361695/p1=89868 [15] RYŠAVÝ, Zdeněk. Komunitní kompostárna vznikne na jaře. In: Okříšky [online]. 2013 [cit. 2015-04-17]. Dostupné z: http://www.okrisky.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=10977&id=360469&n=komunit ni%2Dkompostarna%2Dvznikne%2Dna%2Djare&query=komunitn%C3%AD+kompos t%C3%A1rna [16] DISPROJEKT S.R.O. Územní plán Okříšky. 2013, 109 s. Dostupné z: http://www.okrisky.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=10977&id_doku menty=361912 ZÁKONY: Václav Hála, zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí
51
