Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie
Analýza hrubého domácího produktu České republiky Bakalářská práce
Autor:
Tomáš Novák Makléř
Vedoucí práce:
Praha
PhDr. František Jirásek, CSc.
Duben 2014
Prohlášeni: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a v seznamu uvedl veškerou použitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámen se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 26. 4. 2014
___________________________ Tomáš Novák
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu mé bakalářské práce, panu PhDr. Františkovi Jiráskovi, CSc. za jeho velmi cenné rady a podněty, které mi v průběhu psaní této práce poskytl.
Anotace Cílem bakalářské práce je studie zaměřená na vývoj hrubého domácího produktu v České republice v letech 2007 - 2013. V prvních kapitolách jsou vysvětleny základní pojmy, hlavní faktory ovlivňující výši a strukturu hrubého domácího produktu, jeho význam, funkce a metody výpočtu. Praktická část se věnuje analýze hrubého domácího produktu v České republice. Každý rok je podrobně popsán samostatně a s komentářem autora. Na závěr práce autor zhodnocuje a komparuje vývoj hrubého domácího produktu České republiky, Slovenské republiky a Spolkové republiky Německo. Klíčová slova: Hrubý domácí produkt, investice, spotřeba, výdajová metoda, zahraniční obchod.
Annotation The aim of the thesis is the study focused on the development of gross domestic product in the Czech Republic in 2007 - 2013. During the first charter the basic concepts are explained, the main factors influencing the size and structure of gross domestic product, its importance, functions and methods of calculation. The practical part is dedicated to analysis of gross domestic product in the Czech Republic. Each year is described separately and commented by the author. The development of the gross domestic product of the Czech Republic is evaluated and compared with the Slovak Republic and the Federal Republic of Germany at the conclusion of the work. Key words: Gross domestic product, investment, consumption, expenditure method, international trade.
OBSAH ÚVOD ........................................................................................................................................ 7 ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ ................................................................................. 7 1.
HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT ....................................................................................... 9
1.1. Nominální a reálný domácí produkt ............................................................................. 10 1.2. Hrubý národní produkt ................................................................................................. 10 2.
METODY MĚŘENÍ HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU .................................. 11
2.1. Výdajová metoda .......................................................................................................... 11 2.2. Spotřební výdaje ........................................................................................................... 11 2.2.1. Investiční výdaje ...................................................................................................... 12 2.2.2. Vládní výdaje na nákup statků a služeb ................................................................... 13 2.2.3. Čistý export .............................................................................................................. 13 2.3. Výrobková metoda........................................................................................................ 13 2.4. Důchodová metoda ....................................................................................................... 14 3.
ANALÝZA HDP VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ ........................................................ 15
3.1. Vývoj HDP v roce 2007 ............................................................................................... 15 3.1.1. Komentář k vývoji v roce 2007................................................................................ 16 3.2. Vývoj HDP v roce 2008 ............................................................................................... 17 3.2.1. Komentář k vývoji v roce 2008................................................................................ 19 3.3. Vývoj HDP v roce 2009 ............................................................................................... 20 3.3.1. Komentář k vývoji v roce 2009................................................................................ 21 3.4. Vývoj HDP v roce 2010 ............................................................................................... 23 3.4.1. Komentář k vývoji v roce 2010................................................................................ 25 3.5. Vývoj HDP v roce 2011 ............................................................................................... 26 3.5.1. Komentář k vývoji v roce 2011................................................................................ 28 3.6. Vývoj HDP v roce 2012 ............................................................................................... 29 3.6.1. Komentář k vývoji v roce 2012................................................................................ 30 5
3.7. Vývoj HDP v roce 2013 ............................................................................................... 31 3.7.1. Komentář k vývoji v roce 2013................................................................................ 33 4.
SROVNÁNÍ ČESKÉHO HDP S VYBRANÝMI ZÁSTUPCI EU .............................. 35
4.1. Porovnání vývoje HDP ČR a SR .................................................................................. 35 4.2. Porovnání vývoje HDP ČR a SRN ............................................................................... 39 5.
SHRNUTÍ......................................................................................................................... 43
ZÁVĚR .................................................................................................................................... 47 SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ ...................................................................................... 49 SEZNAM GRAFŮ A TABULEK ......................................................................................... 54 SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................................................ 55
6
ÚVOD Požadavkem jakékoliv ekonomiky je dosahování nepřerušovaného růstu, a to hlavně ve spotřebě a investicích. Současně je však potřeba udržet nízkou hladinu nezaměstnanosti, vyrovnanou bilanci zahraničního obchodu a stabilní cenovou hladinu. Všechny tyto cíle v sobě
obsahuje
souhrnný
makroekonomický
ukazatel
-
hrubý
domácí
produkt,
jenž představuje jeden z klíčových indikátorů vývoje hospodářství, hodnotí jeho úroveň či slouží pro komparaci výkonnosti dané ekonomiky s jinými státy. Přes veškeré toto nesporné využití se však najde nemálo odpůrců, kteří mu vyčítají nepřesnosti a možné manipulace. V současné době ale neexistuje žádný jiný ukazatel, který by byl schopen vystihnout výkonnost hospodářství lépe. Všechny ostatní ukazatele dokážou pouze jeho výsledek zpřesnit, popřípadě doplnit. HDP ovlivňuje přímo či nepřímo všechny ekonomické subjekty na celém světě. Dnes je již nepředstavitelné, aby jakékoliv rozhodnutí vlád, centrálních bank, firem či nadnárodních korporací nebylo zkoumáno z pohledu makroekonomické predikce a vývoje hrubého domácího produktu. Všichni dobří manažeři, bankéři či státní úředníci by měli být schopni se v této oblasti zorientovat. Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza vývoje hrubého domácího produktu v České republice v letech 2007 až 2013 a jeho následná komparace s vývojem ve dvou vybraných státech Evropské unie – Slovenské republiky a Spolkové republiky Německo. Analýza je zaměřena na hlavní faktory působící na produkt z pohledu výdajové metody doplněné některými makroekonomickými ukazateli. Bakalářskou práci jsem rozdělil na dvě části, teoretickou a analytickou. V teoretické části vysvětluji základní pojmy nutné pro analýzu hrubého domácího produktu, jeho význam, funkci či metody výpočtu. Naopak v analytické části práce aplikuji nabyté znalosti z teoretické části a postupně analyzuji HDP mezi lety 2007-2013. Každý rok zkoumám HDP pomocí výdajové metody a to v jednotlivých podkapitolách podle čtvrtletí, následně připojuji komentář za celý rok. V druhé polovině analytické části se věnuji porovnání vývoje hrubého domácího produktu České republiky a dvou evropských států – Slovenské republiky a Spolkové republiky Německa. Součástí je i identifikace a zdůvodnění rozdílného vývoje HDP. Srovnání provádím pomocí sezóně očištěného HDP přepočteného na jednoho obyvatele v paritě kupní
7
síly, ve stálých cenách roku 2005, neboť právě tento ukazatel se dá nejlépe uplatnit pro komparaci ekonomik dvou či více států.
ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ V této
bakalářské
práci
používám
kombinaci
několika
metod
zpracování.
Nejdůležitější pro dosažení cíle jsou statistická data o ekonomice. Pro potřeby analýzy hrubého domácího produktu České republiky využívám zejména údaje od Českého statistického úřadu, které jsou případně doplněny o data z Eurostatu, ČNB, Ministerstva financí nebo jiných zdrojů. Při komparaci hrubého domácího produktu České republiky, Slovenské republiky a Spolkové republiky Německo, čerpám především data ze Světové banky, Eurostatu a statistických úřadů jednotlivých zemí. Při zpracování statistik používám nejvíce metody analýzy a srovnání. V práci se zabývám pozorováním vývoje daných ukazatelů v průběhu sledovaného období 2007 – 2013. Zde vždy používám informace o hrubém domácím produktu získané výdajovou metodou. Kvůli eliminaci zkreslení údajů využívám stále ceny roku 2005. Při uvádění celoročních časových řad pak používám zrevidovaná data po počištění o sezonní vlivy a nestejný počet dní. V některých případech nejsou dostupná data za rok 2013 finálně zrevidována.
8
1. HRUBÝ DOMÁCÍ PRODUKT Hrubý domácí produkt, nejpoužívanější ekonomický agregát, je důležitým ekonomickým ukazatelem, podle něhož můžeme posoudit výkonnost dané ekonomiky. Rovněž hodně vypovídá o průměrné životní úrovni v zemi. Jedná se o celkový objem finálních statků a služeb vyjádřených v peněžních jednotkách, jež jsou v dané zemi za určité časové období (obvykle jeden rok) nově vyprodukovány, a to bez ohledu na vlastnictví či původ kapitálu. Do výpočtu jsou tedy zahrnuty statky i služby vyrobené na daném území jak rezidentem (své sídlo má v dané zemi, ale svou činnost může provádět doma či v zahraničí) tak i nerezidentem (sídlo má v cizině, svou činnost opět může provádět doma i v zahraničí). Finální statky mohou být mnohdy hůře statisticky zachytitelné a to z mnoha příčin. Jednou z nich může být snaha vyhnout se placení daní či některé činnosti, které jsou na hraně zákona či ho přímo porušují – např. prodej drog, prostituce, padělání peněz, hazardní hry apod. V posledních letech v sobě však HDP zahrnuje odhady takových činností. Finální statky a služby jsou vyjádřeny v cenách, které platí kupující, tzn. v tržních cenách, jež obsahují i nepřímé daně jako je DPH či spotřební daň. Do výpočtu hrubého domácího produktu se nezahrnují meziprodukty ani statky a služby, které byly vytvořeny v minulých letech. Růst domácího produktu tedy znamená nejen zvyšování množství vyráběných statků, ale také zlepšovány jejich kvality, neboť tím zvyšujeme jejich užitek pro spotřebitele. 1, 2 Kromě hrubého domácího produktu, existuje také tzv. čistý domácí produkt. Rozdíl mezi HDP a čistým domácím produktem představuje opotřebení (např. strojů, automobilů, domů apod.), jež je na rozdíl od odhadu hrubých investic, jen těžce odhadnutelné, a proto je toto měřítko národního výstupu méně přesné. Výpočet tohoto opotřebení je však poměrně komplikovaný, protože výrobci neustále své výrobky a služby zlepšují. Význam čistého domácího produktu také spočívá v tom, že v případě měření spotřební metodou do vzorce nezapočítáváme hrubé, nýbrž čisté investice (hrubé investice minus odpisy).3
1
HOLMAN, R. Základy Ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-890-3. PAVELKA, T. Makroekonomie: Základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 80-86175-58-4. 3 SAMUELSON P. A., W. D. NORDHAUS. Ekonomie. 19. vyd. Praha: Svoboda, 2013. ISBN 978-80-205-0629-0. 2
9
1.1.
Nominální a reálný domácí produkt
Domácí produkt je složen z velkého množství různých statků a služeb. Proto je nutné jeho velikost měřit v peněžních jednotkách. Ceny jsou však faktorem, jež mohou vlivem inflace ukazatel HDP zkreslovat. V důsledku toho je třeba rozlišit dvě kategorie hrubého domácího produktu a to dle způsobu jeho ocenění. Nominální domácí produkt je vypočítáván v běžných cenách (tj. v cenách, jež převládají na trhu v době, za kterou je hrubý domácí produkt počítán). Nominální růst domácího produktu odráží jak růst produkce tak i cen. HDP, který zachycuje pouze změnu fyzického objemu produkce, nikoli změny cenové hladiny, nazýváme reálný HDP. Pro jeho výpočet se používají stálé ceny, tzn. ceny očištěné o inflaci. Stálými cenami rozumíme ceny toho období, které si stanovíme jako výchozí (základní). Z velikosti reálných produktů vytvořených v jednotlivých obdobích tak můžeme usuzovat o skutečném ekonomickém poklesu nebo růstu. Reálný produkt můžeme vypočítat jednat tak, že jeho složky (výrobky a služby) oceníme stálými cenami, nebo nominální produkt očistíme od inflace. 4, 5, 6
1.2.
Hrubý národní produkt
Zatímco HDP je definován bez ohledu na vlastnictví výrobních faktorů (jak domácí, tak i zahraniční firmy), HNP vyjadřuje celkovou produkci země s přihlédnutím k vlastnictví výrobních faktorů. Představuje tedy celkovou produkci vyrobenou v průběhu jednoho roku národními firmami a pracovními silami příslušné země, ať již v zemi samotné či v zahraničí. Pokud bychom chtěli z ukazatele HDP dané země získat ukazatel HNP, museli bychom od HDP odečíst tu část produkce, která je výsledkem činnosti zahraničních firem a pracovníků. Naopak přičíst bychom museli produkci vytvořenou v zahraničí firmami a pracovníky země, jejíž HNP chceme vypočíst. Rozdíl mezi domácím a národním produktem je představován rozdílem mezi sumou důchodů převáděných ze zahraničí a naopak. 7
4
HOLMAN, R. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-764-2. FINANCE. CZ, Hrubý domácí produkt. [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.finance.cz/ makrodata-eu/hdp/informace/ 6 HRONOVÁ, S., FISCHER, J., HINDLS, R., SIXTA, J. Národní účetnictví. Nástroj popisu globální ekonomiky. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-153-6. 7 JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3258-9. 5
10
2. METODY MĚŘENÍ HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU K měření hrubého domácího produktu používáme tři základní metody - výdajovou, výrobkovou a důchodovou.
2.1.
Výdajová metoda
Tato metoda spočívá v tom, že sečteme všechny výdaje domácností, podniků, vlády a zahraničních subjektů na nákup výrobků a služeb, které byly vyprodukované v dané zemi za určité období. Opět platí, že musíme započítat pouze výdaje na finální produkty, nikoli na meziprodukty. Tím získáme údaj o hodnotě celkového produktu ekonomiky. Metoda vychází z předpokladu, že peněžní výdaj na zboží je roven jeho hodnotě. Tudíž v agregátním vyjádření platí, že domácí produkt je roven agregátním výdajům. 8 Hrubý domácí produkt = C + I + G + NX Rozeznáváme tedy čtyři druhy výdajů: -
spotřební výdaje
-
investiční výdaje
-
vládní výdaje
-
čistý export (rozdíl mezi exportem X a importem M, tzn. X – M)
2.2.
Spotřební výdaje
Spotřební výdaje představují celkové výdaje na spotřebu jednotlivců či národa během určitého období. Tvoří největší složku HDP, jež běžně dosahuje více než 70 % jeho úrovně. Celkový důchod domácností je rozdělen na spotřebu a úspory, přičemž velikost spotřeby závisí na důchodu a úrokové míře. Spotřební výdaje zahrnují tyto statky a služby: -
statky krátkodobé spotřeby (oblečení, potraviny, benzín apod.) Tyto výdaje jsou úzce svázány s růstem důchodu a většinou rostou i klesají zároveň.
-
statky dlouhodobé spotřeby (auta, nábytek, elektronika apod.) jsou vysoce citlivé na změnu hospodářského cyklu – rychle vzrůstají v době expanze, v období recese
8
HOLMAN, R. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-764-2.
11
pak dramaticky klesají. Citlivě reagují na změny úrokových sazeb. Tyto statky tvoří nejmenší část celkových výdajů na spotřebu. -
služby, tvořící více než jednu polovinu celkových výdajů na spotřebu (vzdělávání, doprava, zdravotnictví apod.) 9, 10
2.2.1.
Investiční výdaje
Tyto výdaje, tvořící méně než jednu šestinu HDP, představují přírůstek zásoby kapitálu během určitého časového období a vyjadřují celkové fyzické množství kapitálu v ekonomice. Jedná se o investice reálné, nikoli o ty, které jsou v podobě finančních investic (např. nákup akcií, dluhopisů apod.), neboť ty nám pouze mění strukturu našeho portfolia, avšak reálně tím nezvyšujeme zásobu kapitálu. Do výdajů na investice zahrnujeme výdaje na investice financované podniky, příp. domácnostmi. Ty můžeme rozdělit na investice firem do fixního kapitálu, investice firem do zásob a investice domácností do bytové výstavby. a) Investice do fixního kapitálu: jedná se o výdaje firem na nové stroje, budovy, počítače či další vybavení. Jsou charakteristické tím, že v průběhu výrobního procesu dochází k jejich postupnému opotřebení. Náklady na podnikové fixní investice jsou však vysoce závislé na hospodářském cyklu – v období expanze se zvyšují zisky společnosti, výrobci tedy rozšiřují svou výrobní kapacitu investicemi do nových zařízení a budov, v období zpomalení ekonomického růstu se pak výrobci potýkají s nadbytečnou výrobní kapacitou a nižšími zisky, což vede ke snižování investičních výdajů. Společnosti na rozdíl od domácností, pro něž je velká část spotřebních výdajů nutná i bez ohledu na aktuální ekonomickou situaci, mají podstatně větší prostor pro snižování nákladů v období recese. b) Investice do zásob: jsou to změny v zásobách finálních statků určené na prodej a zásoby materiálu, jež jsou dále využity do dalšího výrobního procesu. Zásoby dále mohou být plánované či neplánované. Firmy drží zásoby z různých důvodů – může se jednat např. o uspokojení budoucí poptávky nebo plynulost výroby (může být narušena např. poškozením stroje apod.) apod.
9
PAVELKA, T. Makroekonomie: Základní kurz. 3. vyd. Melandrium, 2007. ISBN 80-86175-58-4. MIRASLEBL. Slovník ekonomických ukazatelů: GDP – Hrubý domácí produkt. [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/slovnik-ekonomicky-02.php 10
12
c) Investice domácností do bytové výstavby: zahrnují investice domácností do domů a bytů včetně jejich úprav. Poptávku domácností může ovlivnit řada faktorů jako např.: zámožnosti kupujících (čím více mají peněz, tím roste poptávka), výnos z jiných aktiv (možnost investovat peníze jinak), čistý výnos, množství domů na trhu, úroková míra apod.11, 12
2.2.2.
Vládní výdaje na nákup statků a služeb
Vládní výdaje si můžeme rozdělit na vládní nákupy statků a služeb a na vládní transfery. V souvislosti s některými službami vzniká problém jejich oceňování. a) Vládní nákupy statků a služeb: od transferů se odlišují tím, že vláda za své výdaje získává určitou protihodnotu. Jedná se např. o výdaje vlády na školství, zdravotnictví, obranu, platy státních zaměstnanců, výdaje na stavbu železnic či dálnic apod. b) Transfery: za jejich poskytnutí nedostává vláda žádný výrobek či službu. Do transferů patří např. podpora v nezaměstnanosti, různé sociální dávky, důchody, apod. Tyto výdaje se nezapočítávají do celkových výdajů pro výpočet HDP.13
2.2.3.
Čistý export
Poslední položkou, kterou zohledňujeme při výpočtu HDP výdajovou metodou, je čistý export, tedy rozdíl mezi hodnotou vyvážených a dovážených statků a služeb. Pokud je hodnota exportu vyšší než hodnota importu, dochází ke zvýšení HDP. Naopak je-li hodnota vývozu nižší než hodnota dovozu, HDP se snižuje. Export představuje statky a služby, které jsou prodávány do zahraničí, naopak import je nákup zboží a služeb vyprodukovaných v zahraničí. Takto dovážené statky a služby tvoří část spotřeby domácností, investic i výdajů státu na jejich nákup.
2.3.
Výrobková metoda
Při výpočtu HDP pomocí výrobkové metody sčítáme hodnotu finálních výrobků a služeb vyrobených v daném roce, přičemž musíme respektovat dvě základní pravidla.
11
RUSMICHOVÁ L., J. SOUKUP a kolektiv. Makroekonomie: Základní kurs. 5. vyd. Slaný: Melandirum, 2002. ISBN 8086175-24-3. 12 MIRASLEBL. Slovník ekonomických ukazatelů: GDP – Hrubý domácí produkt. [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/slovnik-ekonomicky-02.php 13 PAVELKA, T. Makroekonomie: Základní kurz. 3. vyd. Melandrium, 2007. ISBN 80-86175-58-4.
13
a) započítáváme výrobky vyrobené pouze v daném roce: do domácího produktu letošního roku nelze započítat již dříve postavené domy, vyrobené auta atd. b) každý výrobek se do domácího produktu započte jen jednou: z důvodů dvojího (či několikanásobného) započítání některých produktů se počítá s přidanou hodnotou v jednotlivých fázích výroby. Jedná se tedy o součet přidaných hodnot každé výrobní etapy ze všech odvětví. 14
2.4.
Důchodová metoda
Pokud budeme měřit HDP pomocí důchodové metody, musíme sečíst důchody (příjmy) plynoucí z vlastnictví výrobních faktorů, jež byly použity na tvorbu HDP. Jedná se o tyto příjmy: -
hrubé mzdy (tj. mzdy před zdaněním)
-
renty (důchody plynoucí domácnostem z vlastnictví půdy či nemovitostí)
-
hrubé zisky korporací (patří sem dividendy akcionářů, nerozdělený zisk apod.)
-
čisté úroky (rozdíl mezi úroky, které domácnosti a vláda získají, a úroky, které oba tyto subjekty zaplatí jiným subjektům)
-
příjmy ze samozaměstnání (všechny formy příjmů samostatně podnikajících osob – lékař, právník apod.) Čistý domácí důchod = mzdy + úroky + zisky + renty + příjmy ze samozaměstnání Součet všech výše uvedených důchodů nazýváme čistý domácí důchod (ČDD).
ČDD je menší než HDP, neboť podoby příjmů vlastníků výrobních faktorů nenabývá ta část HDP, která je odčerpána v podobě nepřímých daní do státního rozpočtu a do amortizačních fondů. Při výpočtu HDP pomocí důchodové metody tedy musíme k ČDD přičíst 15: a) nepřímé daně (spotřební daň, daň z přidané hodnoty apod.) b) amortizaci Hrubý domácí produkt = čistý domácí důchod + nepřímé daně + amortizace
14 15
HOLMAN, R. Základy Ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-890-3. JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3258-9.
14
3. ANALÝZA HDP VE SLEDOVANÉM OBDOBÍ Pro analýzu HDP byly zvoleny data od Českého statistického úřadu, získané pomocí výdajové metody se stálými cenami roku 2005, jež jsou zároveň očištěny od všech sezónních a kalendářních vlivů.
3.1.
Vývoj HDP v roce 2007
Vstup českého hospodářství do roku 2007 se nesl ve znamení pozitivního ekonomického růstu, jenž trval již dva po sobě jdoucí roky. V prvním kvartále byl meziroční nárůst HDP 7,0 %. Nemalý podíl na tomto příznivém výsledku měla neustále se zvyšující tvorba hrubého kapitálu, jež se zvětšila o 25,2 %. Rovněž výdaje na konečnou spotřebu si udržely svůj růstový trend, když stouply o 3,9 %. Nejvýznamnější složku tvořily domácnosti, jejichž spotřeba vzrostla o 5,5 %. Vládní výdaje se oproti tomu zvýšily jen nepatrně a to o 0,1 %. Zahraniční obchod však v meziročním srovnání přispěl do celkového HDP horšími výsledky – export zaznamenal nárůst o 10,8 %, import pak o 15,1 %. Přesto ale čistý export zůstal v kladných hodnotách. Graf 1 - Složky HDP ČR v roce 2007 (v mil. Kč) 450,000 400,000 350,000 300,000
C
250,000
I
200,000
G
150,000
NX
100,000 50,000 0 I. Q
II. Q
III. Q
IV. Q
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Od druhého čtvrtletí ekonomický růst začal zpomalovat, když HDP ve srovnání s rokem 2006 stoupl o 5,3 % a mezičtvrtletně se dokonce nepatrně snížil o 0,1 %. Hlavním důvodem bylo zpomalení nárůstu tvorby hrubého kapitálu, která sice meziročně vzrostla o 12,5 %, avšak v porovnání s předchozím kvartálem klesla o 1,9 %. Výdaje na konečnou spotřebu dále stouply o 2,8 %, zejména díky domácnostem, které zaznamenaly růst o 4,3 %. 15
Naopak vládní výdaje klesly o 1 %. Zahraniční obchod zaznamenal podobné výsledky jako v první čtvrtině roku. Vývoz se zvýšil o 10,8 %, dovoz si připsal dalších 11,6 %. Na přelomu roku 2007 se rychlost růstu HDP dále nepatrně snížila, ačkoli meziroční srovnání vykázalo zlepšení výkonu ekonomiky o 5,2 %. Nejsilnějším faktorem byly opět výdaje na konečnou spotřebu domácností, jež vzrostly o 3,7 %. Naopak vládní výdaje nadále pokračovaly v poklesu a to o 1,4 %. Tvorba hrubého kapitálu se zvýšila oproti předcházejícímu kvartálu o 5,6 %, což vzhledem k předchozímu roku znamenalo nárůst dokonce o 18 %. Vývoj zahraničního obchodu byl stále neutrální vzhledem k ostatním složkám výdajové metody. Růst importu a exportu o 14,6 % respektive o 11,8 % zmenšoval celkový výsledek obchodní bilance, avšak v absolutních číslech je toto zanedbatelná změna vůči ostatním položkám. Růst HDP o 5,4 % v posledních třech měsících roku 2007 potvrdil snižující se dynamiku zlepšování hospodářství ČR.
Největší změnu zaznamenala tvorba hrubého
kapitálu, která si sice v meziročním srovnání udržela nárůst o 7,6 %, ale v komparaci s předchozím kvartálem poklesla o 2,9 %. Naopak vládní výdaje na konečnou spotřebu přestaly klesat, když vzrostly o 3,9 %. Tento výsledek společně s nadále rostoucí spotřebou domácností (o 2,9 %) si udržel pozitivní vývoj celkových výdajů, jež se zvětšily o 3,3 %. Bilance zahraničního obchodu byla velmi podobná jako v předchozím kvartále, neboť obě složky zaznamenaly přírůstek o 10,5 %. Dokonce celkové saldo obchodu bylo ve srovnání s minulým čtvrtletím vyšší o 10 mld. Kč.
3.1.1.
Komentář k vývoji v roce 2007
V Roce 2007 byly pro celkový vývoj národního hospodářství ČR charakteristické značné strukturální změny, jak na straně nabídky a poptávky, tak i z hlediska časového rozložení podle čtvrtletí v průběhu roku. Největší vliv na tyto strukturální změny měly vnějšími ekonomickými vztahy, avšak významně působily i cenové pohyby jednotlivých složek zdrojů k dispozici pro celkové konečné výdaje. Vstupu české ekonomiky do tohoto roku rovněž předcházela velká ekonomická konjunktura trvající od roku 2002. V období od roku 2002 do roku 2007 vzrostl objem HDP o významných 31,29 %. Velká rychlost růstu ekonomiky ČR v roce 2007 byla způsobena posílením celkového ekonomického postavení země. V komparaci s průměrným nárůstem eurozóny byl nárůst HDP vyšší o plných 7 procentních bodů (počítáno na bázi stálých cen z roku 2005).
16
Na základě hodnocení Českým statistickým úřadem, dosáhlo HDP České republiky v roce 2007 na jednoho obyvatele 82 % úrovně EU 27 v paritě kupní síly. 16 Graf 2 - Vývoj HDP ČR v roce 2007 (v %) 7.5 6.5 5.5 4.5 3.5 2.5 1.5 0.5 -0.5 I. Q
II. Q
III. Q
Mezikravtální index
IV. Q
Meziroční index
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Zvýšení ekonomického výkonu bylo úzce spjato s růstem zaměstnanosti. Ve srovnání s rokem 2006 se celková zaměstnanost v roce 2007 zvedla o 1,8 %, přičemž nejvyšší úroveň produktivity byla dosažena ve třetím sektoru. Při pohledu na jednotlivá odvětví lze zjistit, že na růstu HDP se polovinou podílel i zpracovatelský průmysl. 17
3.2.
Vývoj HDP v roce 2008
Počátek roku 2008 se nadále nesl v duchu snižujícího se tempa růstu celkového HDP, jež se meziročně zvýšil jen o 3,5 %. Hlavní příčinou byl pokles výdajů na konečnou spotřebu o 0,5 % v mezikvartálním hodnocení. Spotřeba domácností sice vzrostla o 0,8 %, ale vládní výdaje se zmenšily o 3,6%. I přes tento úbytek se celkové výdaje v meziročním srovnání zvýšily o 1,2 %. Tvorba hrubého kapitálu dále postupovala v nastoleném trendu, když vzrostla o 7 %. Zvyšování zahraniční obchodu pokračovalo s podobnou dynamikou – export si připsal 10,8 % import pak 10,3 %.
16
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2007. [online]. © 2008 [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/publ/1109-07-v_roce_2007 17 HOLAS, Petr. Česká ekonomika loni rostla rekordním tempem. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-15]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/ c1-23138270-ceska-ekonomika-loni-rostla-rekordnim-tempem
17
Graf 3 - Složky HDP ČR v roce 2008 (v mil. Kč) 450,000 400,000 350,000 300,000
C
250,000
I
200,000
G
150,000
NX
100,000 50,000 0 I. Q
II. Q
III. Q
IV. Q
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Ve druhém čtvrtletí se ekonomice podařilo změnit trend, poté co se HDP zvedl o 4,8 %. Tento obrat lze přičíst hlavně výdajům na konečnou spotřebu, jež v případě domácností vzrostly o 3,5 % a vládní výdaje zaznamenaly nárůst 2,3 %. Tvorba hrubého kapitálu pokračovala v nastolené tendenci, jelikož v meziročním srovnání se zvýšila o 4,2 %, ačkoli v porovnání s předchozím obdobím výrazně klesla o 4,5 %. Stále pokračující dynamika růstu vývozu a dovozu pozitivně ovlivňovala celkový vývoj HDP, když výsledek zahraničního obchodu převýšil první kvartál o více jak 14 mld. Kč. Na přelomu roku 2008 se tempo růstu opět snížilo, jelikož HDP se meziročně zvýšil o 3,3 %. Tento výsledek byl zejména zapříčiněn klesající tvorbou hrubého kapitálu o 1 %, a to přestože v mezikvartálním porovnání vzrostla o 0,4 %. Dalším faktorem byl nižší růst výdajů na konečnou spotřebu, při srovnání s předchozím rokem to bylo 2,6 %. Vládní výdaje se sice zvětšily o 3,1 %, ale v absolutních číslech nebyl tento rozdíl rozhodující. Bilance zahraničního obchodu zpomalila svou růstovou tendenci, neboť export vzrostl o 2,1 % a import pouze o 0,1 %. V posledním čtvrtletí ekonomika pokračovala v započatém trendu snižování růstu, protože změna vhledem k předešlému roku byla kladná nula (+ 0,04 %). Zhoršující se výsledky HDP lze vidět hlavně na zahraničním obchodě, neboť vývoz i dovoz zaznamenaly pokles o 10,4 %. Vyjádřeno v absolutní hodnotě, byla mezikvartální změna minus skoro 7 mld. Kč. Tvorba hrubého kapitálu se také snížila a to o 3,9 %. Pouze výdeje na konečnou spotřebu zamezily propadu ekonomiky, jelikož se zvýšily o 2,2 %. Tento nárůst 18
lze přičíst zejména domácnostem, které měly svou spotřebu vyšší o 2,2 %, zatímco vládní výdaje vrostly o zanedbatelných 0,1 %.
3.2.1.
Komentář k vývoji v roce 2008
Česká ekonomika se dostala na přelomu roku 2007 a 2008 na vrchol hospodářského cyklu, růst HDP tak za celý rok 2008 dosáhl hodnoty pouze 3,1 %. Přesto byla tato hodnota vyšší než v západoevropských státech, které postihlo podstatné ekonomické oslabení. Ve srovnání se seskupením států EU 27, byl český nárůst vyšší o 2,7 procentního bodu. HDP ČR v přepočtu na jednoho obyvatele vyjádřeno v paritě kupní síly dosáhl 82% úrovně států EU 27. 18 Graf 4 - Vývoj HDP ČR v roce 2008 (v %) 5.5 4.5 3.5 2.5 1.5 0.5 -0.5 -1.5 -2.5 I. Q
II. Q
III. Q
Mezikravtální index
IV. Q
Meziroční index
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Výrazné meziroční zpomalení růstu HDP bylo ovlivněno několika okolnostmi. Česká ekonomika se již zhruba od poloviny roku 2007 nacházela v sestupné fázi hospodářského cyklu, což se projevilo relativně nepatrným, přesto však nepřestávajícím zpomalováním růstu HDP. Situace okolo globální finanční krize také napomohla ke zpomalení české ekonomiky, byť v zásadě Českou republiku nezasáhla, avšak vyvolala v celosvětovém měřítku
18
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2008. [online]. © 2009 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/1109-08-v_roce_2008
19
nezanedbatelné snížení poptávky po zboží a službách. Česká ekonomika, jež je výrazně exportně orientovaná, byla kvůli tomu zasažena odbytovými potížemi. 19 Změny vyvolané finanční krizí vyústily v posledním čtvrtletí roku 2008 ve výrazně odlišný vývoj domácí ekonomiky ve srovnání s ukazateli za předchozí část roku. Navíc byly ukazatele tvorby a užití HDP v meziročním a mezičtvrtletním srovnání ovlivněny vysokou srovnávací základnou a také značně odlišným vývojem fondu pracovní doby ve 2. pololetí roku 2008 v porovnání se stejným obdobím roku 2007 (o 4 pracovní dny více ve třetím a o 2 pracovní dny méně ve čtvrtém čtvrtletí). 20
3.3.
Vývoj HDP v roce 2009
Výkon české ekonomiky se značně zhoršuje. V prvních třech měsících roku 2009 se hrubý domácí produkt propadl o 3,7 %. Jediným tahounem vývoje HDP byly výdaje na konečnou spotřebu, které zaznamenaly 3% nárůt. Výdaje vlády i domácností se zvýšily o 4,7 % respektive o 2,5 %. Tvorba hrubého kapitálu nezastavila předchozí propady a snížila se o dalších 16,1 %. Rovněž zahraniční obchod pokračoval dalším poklesem, když export klesl o 18,5 % a import odepsal 17,7 %. V absolutních číslech byl záporný rozdíl oproti předcházejícímu čtvrtletí více než 18 mld. Kč. Ve druhém kvartálu se česká ekonomika ještě více propadla, potom co vykázala pokles ve výši 5,5 %. Tento vývoj byl zapříčiněn hlavně dále se snižující tvorbou hrubého kapitálu, čímž se dostala na nejnižší úroveň od konce roku 2005. Výsledek 207 mld. Kč tak znamenal meziroční úbytek o 22,5 %. Taktéž výsledek zahraničního obchod nadále klesal. Vývoz se snížil o 17,1 % a dovoz se zmenšil o 18,1 %. Pouze výdeje na konečnou spotřebu dosáhly kladného výsledku 1,4 %. Domácnosti sice rostly nepatrně o 0,6 %, zatímco vládní spotřeba se zvýšila o 3,3 %.
19
URBÁNEK, Vladimír. ČR - HDP ve 4. čtvrtletí vzrostl o 1,0 %. v roce 2008 o 3,5 %. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-02-22]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/ 161636-cr-hdp-ve-4-ctvrtleti-vzrostl-o-1-0--v-roce-2008-o-3-5 20 AKRMAN, Libor. Přesné údaje o ekonomice: Loňský růst byl menší než původní odhad. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-22]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/ c1-35624360-presne-udaje-o-ekonomice-lonsky-rust-byl-mensi-nez-puvodni-odhad
20
Graf 5 - Složky HDP ČR v roce 2009 (v mil. Kč) 450,000 400,000 350,000 300,000
C
250,000
I
200,000
G
150,000
NX
100,000 50,000 0 I. Q
II. Q
III. Q
IV. Q
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Na začátku druhé poloviny roku byl náznak zlepšení. HDP sice meziročně klesl o 5,3 %, avšak ve srovnání s předchozím čtvrtletím dosáhlo nevelkého 0,4% růstu. Největší měrou se na tomto výsledku podílela bilance zahraniční obchodu. Obě dvě položky obchodu sice vykázaly meziroční pokles, ale celkové saldo se zvýšilo o více jak 6 mld. Kč. Výdaje na konečnou spotřebu se držely v kladných hodnotách. Domácnosti snížily svoji spotřebu a jejich výdaje tak klesly o 1 %. Na druhou stranu vládní výdaje stouply o 4,6 % a udržely celkové výdaje v růstu alespoň 0,6 %. Tvorba hrubého kapitálu se nadále propadala a to o dalších 23 %. Závěr roku 2009 byl nejlepší pro ekonomiku za celý rok, poté co HDP vykázal nejmenší propad 2,8 %. Toho výsledku bylo dosaženo hlavně zásluhou zahraničního obchodu, když export vzrostl o 3,2 % a import se zvedl o 0,5 %. Celkově kladný přebytek se tak nadále zvyšoval. Výdaje na konečnou spotřebu vykázaly velmi podobné hodnoty, protože rostly o 0,5 % a to znovu zejména díky vládním výdajům, které se zvětšily o 3,5 %. Naopak domácnosti dále snižovaly spotřebu o 0,9 %. Nejvíce negativně ovlivnila vývoj HDP tvorba hrubého kapitálu, jelikož zaznamenala 18,3% pokles.
3.3.1.
Komentář k vývoji v roce 2009
V roce 2009 již do České republiky dorazila hospodářská recese v plném rozsahu. Ekonomika zaznamenala mimořádně velké strukturální pohyby, ale současně došlo ke značně rozdílným změnám na poptávkové i nabídkové straně. Projevil se výrazný zvrat v poměru mezi domácím a vnějším sektorem. Zároveň došlo k nápadné změně vlivu odvětví na zdroje 21
HDP i výdajové složky v užití HDP. Rok 2009 z hlediska hospodářského vývoje byl tak nejhorší od roku 1991. Zároveň to bylo také poprvé od roku 1998, kdy ekonomika ČR poklesla. Graf 6 - Vývoj HDP ČR v roce 2009 (v %) 1.0 0.0 -1.0 -2.0 -3.0 -4.0 -5.0 -6.0 I. Q
II. Q
III. Q
Mezikravtální index
IV. Q
Meziroční index
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Vstup české ekonomiky do roku 2009 byl silně poznamenán vývojem v předchozím období, včetně celosvětového hospodářského útlumu a naplno se v jeho průběhu projevovaly známky hospodářského poklesu. Celosvětová hospodářská krize znamenala výrazný pokles na poptávkové straně. V prvních čtvrtletí byl objem HDP meziročně nižší. Meziroční pokles o 4,5 % HDP České republiky za rok 2009 byl dle srovnání Eurostatu stejný jako v celé EU27. To zařadilo ČR zhruba do průměru Evropské unie, kde pouze Polsko udrželo růst své ekonomiky (+ 1,6%). HDP České republiky na 1 obyvatele v PPS za rok 2009 dosáhl tak zhruba 83 % úrovně států EU 27, což představovalo i přes pokles ekonomiky přiblížení k úrovni EU o 2 procentní body. 21 Zaměstnanost v pojetí národních účtů se po odstranění sezónních vlivů se ve 4. kvartále roku 2009 mezičtvrtletně zvýšila napatrně o 0,2 procenta, naopak meziročně o 1,9 procenta poklesla. V průměru bylo v roce 2009 v domácí ekonomice zaměstnáno
21
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2009. [online]. © 2011 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1109-09-za_1__az_4__ctvrtleti_2009
22
5,23 miliónu osob, to znamenalo o 62 tisíc méně než v roce 2008, což představovalo pokles o 1,2 %. 22 Rok 2009 byl nejhorší rok v historii české ekonomiky. HDP bude trvat několik let, než se dostane zpět na úroveň, z níž během roku 2009 spadlo. Jestliže se výkon ekonomiky převede na časovou osu, vrátilo se Česko v čase o zhruba tři roky. Průmyslové firmy poslala recese dokonce až do první poloviny roku 2005. 23 „Loňský výkon české ekonomiky tak nakonec částečně potěšil analytiky. "Nový výsledek HDP za poslední čtvrtletí loňského roku (-3,1 %) hodnotím jako pozitivní vzhledem k tomu, jak pesimistický byl první odhad statistického úřadu," uvedl Petr Dufek z ČSOB. Údaje potvrzují, že česká ekonomika pokračovala ve čtvrtém čtvrtletí v oživení. "Spotřeba domácností mezičtvrtletně klesla o 0,6 %, což je slabé ale nikoliv překvapující. Pozitivní je naopak mírné zvýšení fixních investic," doplnil Michal Brožka z Raiffeisenbank, podle nějž ale ve výhledu letošního roku nelze čekat příliš zlepšení. "Pro letošek se dá čekat pokles investic a negativní bude i spotřeba domácností.“ 24
3.4.
Vývoj HDP v roce 2010
První kvartál roku 2010 vykazoval pokračující zlepšování ekonomiky a HDP se přehoupl do kladných čísel, meziroční nárůst tak činil 0,9 %. Největší zásluhu na tomto vývoji měl opětovně zahraniční obchod, neboť vývoz výrazně vzrostl o 13,8 %, což byl více než import, který se zvětšil „pouze“ o 8,6 %. V absolutních číslech se díky tomu celkové saldo zvedlo o necelých 31 mld. Kč. Výdaje na konečnou spotřebu pokračovaly v nárůstu o 1,2 %, poté co domácnosti a vláda zvýšily svoji spotřebu o 1,1 % respektive o 1,4 %. Nadále jediná složka HDP zůstávající v poklesu byla tvorba hrubého kapitálu, která se snížila o 11,2 %.
22
AKRMAN, Libor. Česká ekonomika začala oživovat dříve, než se myslelo. Růst na konci roku 2009 zrychlil. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-23]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/ zpravodajstvi-cesko/c1-41230160-ceska-ekonomika-zacala-ozivovat-drive-nez-se-myslelo-rust-na-konci-roku-2009-zrychlil 23 STUCHLÍK, Jan. Podívejte se: Česko se za rok vrátilo v čase o tři roky. Peníze.CZ [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-02-25]. ISSN 1213 – 2217. Dostupné z: http://www.penize.cz/hdp/ 64987-podivejte-se-cesko-se-za-rok-vratilo-v-case-o-tri-roky 24 AKRMAN, Libor. Česká ekonomika začala oživovat dříve, než se myslelo. Růst na konci roku 2009 zrychlil. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-23]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/ zpravodajstvi-cesko/c1-41230160-ceska-ekonomika-zacala-ozivovat-drive-nez-se-myslelo-rust-na-konci-roku-2009-zrychlil
23
Graf 7 - Složky HDP ČR v roce 2010 (v mil. Kč) 450,000 400,000 350,000 300,000
C
250,000
I
200,000
G
150,000
NX
100,000 50,000 0 I. Q
II. Q
III. Q
IV. Q
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Ve druhém čtvrtletí se podařilo ekonomice udržet nastolený trend, jelikož HDP vzrostl o 2,6 %. Velký podíl na tomto dobrém výsledku představoval opětovně zahraniční obchod, poté co obě dvě složky obchodu vzrostly o 16,4 %. Tvorba hrubého kapitálu významně zlepšila své předchozí výsledky a připsala si meziroční 6% nárůst. Pouze výdajům na konečnou spotřebu se nepodařilo podstatněji růst.
Ve srovnání s předchozím rokem
vzrostly celkové výdaje jen nepatrně o 0,7 % a mezikvartálně dokonce poklesly o 0,4 %. Byl to důsledek zejména nízkého růstu výdajů domácností o 0,4 % a vládní spotřeby, která se zvýšila o 1,4 %. Na přelomu roku 2010 HDP potvrdil rostoucí tendenci a připsal si dalších 2,8 % růstu. Hlavní zásluhu na tomto výkonu měla tvorba hrubého kapitálu, poněvadž se zvětšila o 18,9 %. To představovalo přírůstek o necelých 39 mld. Kč. Výdaje na konečnou spotřebu opět nevýznamně vzrostly o 0,5, když podobně nepatrných výsledku dosáhly shodně jak spotřeba domácností tak vlády. Obě složky zahraničního obchodu se výrazně zvýšily. Vývoz si připsal 15,4 % a dovoz se zvedl o 20,1 %, což mělo za následek snížení celkového salda. V absolutních číslech se přebytek zahraniční obchodu snížil o více než 17 mld. Kč. V posledním čtvrtletí roku 2010 si ekonomika udržovala konstantní růst 2,8 %. Tvorba hrubého kapitálu nadále pomáhala vývoji HDP, jelikož vzrostla o 8,9 %. Tentokrát k růstu HDP dopomohl dobrým výsledkem i zahraniční obchod, neboť export se zvýšil o 14,2 % a import narostl o 14,6 %. Důsledkem bylo celkové zvýšení bilance zahraničního obchodu o necelých 14 mld. Kč. Naopak výdaje na konečnou spotřebu pokračovaly nevýrazným 24
růstem 0,3 %. Toto číslo bylo způsobeno zejména nižšími výdaji ze strany vlády, které se snížily o 1,9 %, naproti tomu domácnosti zvýšily svoji spotřebu o 1,4 %.
3.4.1.
Komentář k vývoji v roce 2010
Výstup české ekonomiky z krize sice začal ve 3. čtvrtletí 2009, v němž HDP oproti předchozímu čtvrtletí reálně mírně vzrostl. K meziročnímu růstu však došlo poprvé až v 1. kvartále 2010, kdy se výkon ekonomiky zvýšil o 0,9 %. V dalších dvou čtvrtletích HDP zrychloval, přesto tento trend již v posledních třech měsících roku 2010 nepokračoval a připsal si stejný růst ve výši 2,8 %. Za celý rok 2010 se HDP reálně v očištění o sezónní a kalendářní vlivy zvýšil meziročně o 2,5 % oproti poklesu o 4,5 % v krizovém roce 2009. 25 Graf 8 - Vývoj HDP ČR v roce 2010 (v %) 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 I. Q
II. Q
III. Q
Mezikravtální index
IV. Q
Meziroční index
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Rok 2010 byl tak typickým rokem, kdy se ekonomika zotavuje z krize. Výroba sice rostla, přesto výběr spotřebních daní a daní z přidané hodnoty tomu neodpovídal, ba naopak klesl téměř o pět procent. Růst ekonomiky zajistila zejména odvětví zpracovatelského průmyslu. Dále postupné obnovování zahraniční konjunktury a s tím související poptávky, poskytlo prostor exportně orientovaným odvětvím a ta jej dokázala využít. Na druhé straně klesá výkon českého stavebnictví a v druhé polovině roku pak i zemědělství. Koncem roku
25
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2010. [online]. © 2011 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/1109-10-4__ctvrtleti_2010
25
se již v číslech projevila taktéž tak zvaná rozpočtová zodpovědnost nové vlády, čímž vláda napomohla zpomalování růst ekonomiky. 26 O zlepšování ekonomických vyhlídek v druhé polovině roku naopak svědčila celková zaměstnanost, která v pojetí národních účtů a po očištění o vliv sezónnosti vzrostla v posledním čtvrtletí roku 2010 v meziročním srovnání o nepatrných 0,1 %, avšak v porovnání s předchozím čtvrtletím si připsala 0,3 %. Dílčí přírůstky zaměstnanost přitom zaznamenala některá odvětví tržních služeb a také stavebnictví, obchod a peněžnictví, zatímco ve zpracovatelském průmyslu se meziročně ani mezikvartálně téměř nezměnila. 27
3.5.
Vývoj HDP v roce 2011
Na počátku roku 2011 HDP pokračoval ve vykazování rostoucích hodnot a zvýšil se o 3 %. Tvorba hrubého kapitálu znovu pozitivně přispěla k výsledkům ekonomiky, jelikož vzrostla o 8,3 %. Taktéž zahraničnímu obchodu se dařilo podobně jako v posledním čtvrtletí roku 2010, poněvadž vývoz si v meziročním srovnání připsal 16,5 % a dovoz se zvýšil o 15,9 %. Naopak výdaje na konečnou spotřebu stagnovaly a poklesly neznatelně o 0,0005 %. Důvodem byl zejména pokračující pokles vládních výdajů o dalších 0,9 %, v porovnání s nevýrazným nárůstem spotřeby domácností jen o 0,4 %. Ve druhém kvartále se tempo růstu ekonomiky mírně zpomalilo, když HDP vzrostl o 2,1 %. Hlavní příčinou byly dále se snižující výdaje na konečnou spotřebu, které meziročně odepsaly 0,5 %, a to zejména kvůli vládním výdajům, které poklesly o 2,5 %. Výdaje domácnosti pak s růstem 0,3 % už celkovou spotřebu nedokázaly udržet v kladných číslech. Naopak bilance zahraničního obchodu významně pomohla HDP, poté co se v absolutních číslech zvýšila o necelých 21 mld. Kč a to zejména díky zvyšujícímu se exportu. Tvorba hrubého kapitálu snížila svůj růst, jelikož narostla o 2,3 %.
26
STROUHAL, Jan. Statistici podtrhli a sečetli: Ekonomika loni rostla pomaleji, než se soudilo. Růst na konci roku 2009 zrychlil. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-03-02]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/ c1-51088710-statistici-podtrhli-a-secetli-ekonomika-loni-rostla-pomaleji-nez-se-soudilo 27 URBÁNEK, Vladimír. ČR - finální revize HDP - ve 4Q +2,6%, za rok 2010 + 2,2%. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-03-02]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/ 263399-cr-finalni-revize-hdp-ve-4q-2-6-za-rok-2010--2-2/
26
Graf 9 - Složky HDP ČR v roce 2011 (v mil. Kč) 450,000 400,000 350,000 300,000 C
250,000
I
200,000
G
150,000
NX
100,000 50,000 0 I. Q
II. Q
III. Q
IV. Q
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Na začátku druhého pololetí roku HDP nadále snižoval svůj růst a zvětšil se jen o 1,5 %. Tohoto výsledku bylo dosaženo zejména kvůli tvorbě hrubého kapitálu, která klesla o 3,9 %. D8le výdaje na konečnou spotřebu se také zmenšily a to o 0,6 %. Domácnosti sice svoji spotřebu zvýšily o 1 %, avšak vládní výdaje se snížily o 4,1 %. Na druhou stranu zahraniční obchod dosáhl vynikajících výsledku, jelikož se meziročně zvýšil o více než 31 mld. Kč. Zásluhu na tom měl vývoz, který si připsal 7% nárůst, zatímco vývoz vzrostl pouze o 2,6 %. Závěr roku 2011 byl ve znamení stagnace, poté co ekonomika pokračovala v započatém trendu a vzrostla jen o 0,8 %. Zhoršující výsledky lze přičíst zejména tvorbě hrubého kapitálu, která se snížila o 2,2 %. Taktéž výdaje na konečnou spotřebu poklesly a to o 0,6 %, a to hlavně kvůli vládním výdajům, které klesly o 3,2 %. Spotřeba domácností pak nedokázala tento pokles vyrovnat, ačkoli narostla o 0,5 %. Na druhou stranu zahraniční obchod byl hlavní příčinou růstu HDP, protože export vzrostl o 4,3 % a import se zvedl o 1,9 %. Přebytek byl tedy vyšší o necelých 19 mld. Kč.
27
3.5.1.
Komentář k vývoji v roce 2011
Dynamiku vývoje ekonomiky ČR charakterizovala v roce 2011 sestupná tendence. Přestože tento vývoj opticky korespondoval s vývojem v Evropě, struktura růstu podle složek HDP ukázala, že významný vliv na útlum hospodářství ČR měly domácí podmínky. 28 Graf 10 - Vývoj HDP ČR v roce 2011(v %) 3.5 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0 -0.5 I. Q
II. Q
III. Q
Mezikravtální index
IV. Q
Meziroční index
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
I přes celkově kladný výsledek ekonomky, HDP v každém čtvrtletí snižoval meziroční tempo svého růstu. Zatímco v 1. a 2. čtvrtletí (+3 %, resp. +2,1 %) rostla česká ekonomika rychleji než ekonomika EU (+2,4 %, resp. 1,6 %), druhá polovina roku již přinesla zpomalení jak české tak evropského hospodářství. Ve 3. čtvrtletí stoupl český HDP meziročně o 1,5 %, ve 4. čtvrtletí dále zpomalil na 0,8 %. Přitom ve 3. i 4. čtvrtletí rostla evropská ekonomika rychleji (+1,6 % a 0,9 %). 29 Hospodářství České republiky dosahovalo na konci roku 2011 výše vyspělých států světa. HDP v přepočtu na jednoho obyvatele vyjádřeno v paritě kupní síly dosahoval 24 104 amerických dolarů (dle údajů Světové banky), což představovalo přibližně 80%
28
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky České republiky 1. až 4. čtvrtletí 2011. [online]. © 2012 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1109-11-q4_2011 29 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky 1. až 4. čtvrtletí 2011. [online]. © 2012 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2011edicniplan.nsf/publ/1109-11-q4_2011
28
průměru EU a zařadilo tak Českou republiku na 52. místo ve světě. Na tvorbě HDP Česka se podílely převážně služby (60%), dále pak průmysl (38%) a zemědělství (2%). 30
3.6.
Vývoj HDP v roce 2012
První tři měsíce roku 2012 se výkon ekonomiky zhoršuje, jelikož HDP odepsal 0,3 %. Zejména kvůli snižující se tvorbě hrubého kapitálo o 5,5 %, se nepodařilo dosáhnout lepšího výsledku. Taktéž výdaje na konečnou spotřebu pokračovaly v poklesu a celkově klesly o 1,8 %. Na druhé straně stála bilance zahraničního obchodu, které si meziročně polepšila o více než 25 mld. Kč a uchránila tak ekonomiku od ještě horšího výsledku. Tohoto kladného salda bylo dosaženo hlavně díky zvýšení vývozu o 6,9 % ve srovnání s nižším nárůstem dovozu pouze o 3,9 %. Graf 11 - Složky HDP ČR v roce 2012 (v mil. Kč) 450,000 400,000 350,000 300,000
C
250,000
I
200,000
G
150,000
NX
100,000 50,000 0 I. Q
II. Q
III. Q
IV. Q
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Ve druhém čtvrtletí se ekonomika nadále nacházela ve stavu zhoršujících se výsledků, když HDP meziročně ztratil dalších 0,9 %. Nejhorší účinek měly výdaje na konečnou spotřebu, které se v tomto kvartále snížily o 2,1 %, kvůli výdajům domácností které ztratily 1,9 % a vládní spotřeba která klesla o 2,5 %. Tvorba hrubého kapitála sice meziročně poklesla o 2,2 %, ale ve srovnání s prvním čtvrtletím vzrostla o 3 %. Zahraniční obchod opětovně pozitivně ovlivňoval celkové výsledky, poněvadž přebytek se meziročně zvýšil o necelých
30
Hrubý domácí produkt – HDP. Aktualne.cz [online]. © 1999 - 2014 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/ekonomika/hruby-domaci-produkt-hdp/r~i:wiki:3100/
29
13 mld. Kč. Toho bylo dosaženo zvětšením exportu o 4,4 % a nižším jen 3% nárůstem vývozu. Přelom roku nijak nevybočoval z nastoleného trendu, jelikož ekonomika vykázala pokles o 1,2 %. Nejhůře se na tomto vývoji projevila tvorba hrubého kapitálu, neboť se v tomto kvartále snížila o 11,1 %. Také výsledek výdajů na konečnou spotřebu (pokles o 1,9%) měl negativní účinek. Výdaje domácností poklesly o 2,1 % a vládní spotřeba se zhoršila o 1,5 %. Alespoň saldo zahraničního obchodu si udrželo růst a dosáhlo tak nejlepšího výsledku v historii. Přebytek se vyšplhal k hodnotě více než 101,5 mld. Kč, což představovalo nárůst o necelých 31 mld. Kč. Opět to bylo důsledkem rostoucího vývozu o 4,6% na úkor nižšího růstu dovozu o pouhých 0,5 %. No konci roku 2012 lze již konstatovat, že ekonomika je opět v recesi, neboť meziročně HDP klesl o 1,6 %. Hlavní příčinou byl pokles výdajů na konečnou spotřebu o 2,4 %. Domácnosti v tomto kvartále snížily svoji spotřebu o 3,1 % a vládní výdaje klesly o 0,9 %. Tvorba hrubého kapitálu meziročně zůstala na podobných hodnotách, jelikož se snížila o zanedbatelných 0,1 %. Zahraniční obchod nadále zůstal jedinou rostoucí složkou HDP, avšak již nedosahoval výše předchozího čtvrtletí. Export se zvýšil o 2,9 % a import si připsal přírůstek 2,6 %.
3.6.1.
Komentář k vývoji v roce 2012
HDP se v roce 2012 snižoval ve všech čtvrtletích, a to jak v meziročním, tak i mezičtvrtletním srovnání. Ekonomická recese se v průběhu roku postupně mírně prohlubovala. Za první tři měsíce dosáhl HDP mírného meziročního snížení o 0,3 %. V dalších čtvrtletích se pokles postupně prohluboval, přes - 0,9 % a - 1,2 % ve 2. a 3. čtvrtletí, až po -1,4 % v posledním čtvrtletí roku 2012. Kvůli tomu se české hospodářství ocitlo v nejdelší recesi od roku 1997, kdy pokles trval rovněž čtyři po sobě jdoucí kvartály. HDP celkově dosáhl hodnoty 3 584 924 mil. Kč, což ve srovnání s rokem 2011 představovalo pokles ekonomiky o 1,02 %. Zatímco ekonomika EU se do červených čísel dostala od 2. čtvrtletí 2012 a to o 0,3 %, a dále v posledních třech měsících vykázala meziroční snížení výkonu o 0,6 %, tak poklesy českého hospodářství byly v každém čtvrtletí násobně hlubší. Hlavní příčinu lze dohledat u propadu spotřeby českých domácností v prvních třech čtvrtletích a také spotřeby vládního sektoru v průběhu celého roku. Celkové výdaje na konečnou spotřebu se snížily o 2,18 % oproti roku 2011. EU jako celek naopak vykazovala v každém čtvrtletí 2012 mírné přírůstky 30
vládních výdajů. To naznačuje, že země EU27 (zejména Německo) se snažily i v době hospodářského útlumu dále neoslabovat ekonomiku snižováním vládních výdajů. Na druhou je potřeba podotknout, že díky snižování spotřeby vlády se podařilo snížil deficit státního rozpočtu na 2,6 % nominálu HDP ze 3,7 % v roce 2011. 31 Graf 12 - Vývoj HDP ČR v roce 2012 (v %) 0.0 -0.2 -0.4 -0.6 -0.8 -1.0 -1.2 -1.4 -1.6 I. Q
II. Q Mezikravtální index
III. Q Meziroční index
IV. Q
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-02-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Pokles spotřeby domácností bylo možné vysledovat zejména u poklesu poptávky o předměty dlouhodobé spotřeby, jako jsou osobní automobily nebo nábytek. Snížily se však i výdaje za potraviny, nealkoholické a alkoholické nápoje, prostředky na údržbu a opravu bytů, pojištění a další zboží a služby. Na druhou stranu jedinou složkou HDP, která si udržela po celý rok 2012 růstovou tendenci, byl zahraniční obchod. Celkové saldo zabránilo ještě většímu poklesu ekonomiky a to zejména zásluhou růstu exportu o 4,4 %. I přesto že v posledním čtvrtletí se i tento prorůstový zdroj v důsledku poklesu zahraniční poptávky již téměř vyčerpal. 32
3.7.
Vývoj HDP v roce 2013
Začátkem roku 2013 nadále ekonomika vykazovala klesající tendenci a v porovnání s předchozím rokem odepsala 2,3 %. Původ tohoto stavu lze vysledovat u tvorby hrubého 31
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2012. [online]. © 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/1109-12-q4_2012 32 URBÁNEK, Vladimír. ČR - revize HDP za r.2012 zvýšila pokles na 1,2%. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-03-15]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/ 348211-cr-revize-hdp-za-r-2012-zvysila-pokles-na-1-2/
31
kapitálu, jež se snížila o 5,2 %. Ani zahraniční obchod v tomto kvartále nevykázal růst, poté co dovoz odepsal 3,8 % a vývoz se zmenšil o 3,1 %. Výdaje na konečnou spotřebu sice poklesly, ale jen o nepatrných 0,6 %, což představovalo 1,3 % zlepšení vzhledem k předchozímu čtvrtletí. Výdaje domácností meziročně klesly o 2,3 %, na druhé straně vládní spotřeba vzrostla o 1,3 %. Graf 13 - Složky HDP ČR v roce 2013 (v mil. Kč) 450,000 400,000 350,000 300,000
C
250,000
I
200,000
G
150,000
NX
100,000 50,000 0 I. Q
II. Q
III. Q
IV. Q
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Druhý kvartál se nesl ve znamení obratu, jelikož ekonomika zastavila tempo zvyšování ztrát. HDP meziročně poklesl o 2,7 %, avšak ve srovnání v prvním kvartálem roku narostl o 0,3 %. Tohoto pozitivního výsledku bylo dosaženo zejména díky dobrým výsledkům zahraničního obchodu. Export si připsal 0,5 % růstu, zatímco import se snížil 0,9 %, a to představovalo celkový meziroční nárůst obchodu o více než 10 mld. Kč. Naopak tvorba hrubého kapitálu si výrazně pohoršila o 12,3 %. Výdaje na konečnou spotřebu měly skoro neutrální přínos, poté co vzrostly o nepatrných 0,2 %. Spotřeba vlády se zvětšila o 1,4 % a výdaje domácností klesly o 0,3 %. Na počátku druhé poloviny roku ekonomika potvrdila zlepšující vyhlídky, když zaznamenala pokles 1,2 %. Jediným tahounem vývoje HDP v tomto kvartále byly výdaje na konečnou spotřebu, které si meziročně připsaly zisk 0,7 %. Přestože se spotřeba domácností snížila o 0,1 %, vládní výdaje dokázaly tento výpadek eliminovat, potom co se zvýšily o 2,5 %. Naproti tomu tvorba hrubého kapitálu se snížila o 1,2 % a ani celkový výsledek zahraničního obchod nevykázal růst. Důvodem byl nižší nárůst vývozu o 0,3 %, vzhledem k vyššímu vzrůstu dovozu o 2,3 %. 32
Poslední tři měsíce roku 2013 představovaly zvrat ve vývoji HDP, jelikož ekonomika poprvé po 7 po sobě jdoucích kvartálech vykázala meziroční růst a to rovnou o 1,2 %. Bylo to také poprvé po 11 čtvrtletích, kdy všechny složky HDP dokázaly nárůst. Výdaje na konečnou spotřebu se zvýšily o 1,2 %, zejména díky vládní spotřebě, která se zvedla o 2,1 %. Avšak i spotřeba domácností rostla a to o 0,7 %. Tvorba hrubého kapitálu se zvýšila jen nepatrně o 0,3 %. Výsledek zahraničního obchodu se vhledem k předchozímu roku zvýšil o skoro 5 mld. Kč. Toho bylo dosaženo růstem exportu o 3,5 % a import zvětšil o 3,2 %.
3.7.1.
Komentář k vývoji v roce 2013
Rok 2013 poznamenal českou ekonomiku pokračující recesí. Hrubý domácí produkt očištěn o sezónní a kalendářní vlivy celkově klesl o 0,93 %, což byl nepatrně lepší výsledek oproti předchozímu roku. Na snížení výkonnosti se stejně jako v roce 2012 silně projevila slabá poptávka po tvorbě hrubého fixního kapitálu a ke snížení HDP tak přispěla poklesem ve výši 4 %. V roce 2013 se na poklesu HDP podílel i výsledek zahraničního obchodu, když se saldo meziročně snížilo o 2,7 %. Naposledy se meziročně zahraniční obchod snížil v roce 2007, tedy na vrcholu ekonomické konjunktury vlivem silné domácí poptávky a z ní plynoucích vysokých dovozů. Naopak v roce 2013 k zápornému příspěvku ze strany bilance zahraničního obchodu došlo v důsledku významného poklesu vývozu v 1. čtvrtletí v meziročním srovnání, v kombinaci s poměrně silným nárůstem dovozu ve 3. a 4. kvartále. K vývoji českého hospodářství dále negativně přispívala spotřeba domácností, která se nepatrně snížila o 0,2 %. Jedinou složkou poptávky, která v roce 2013 bránila ještě hlubšímu poklesu HDP, byly výdaje na konečnou spotřebu vládních institucí, které se zvýšily o 1,9 %. Zejména díky tomu, že v úhrnu dva roky trvající fiskální restrikce omezující spotřebu vládních institucí již v roce 2013 nepokračovaly. Projevila se tak změna vlády, kdy v červnu vláda vedená Petrem Nečasem podala demisi a místo ní nastoupil úřednický kabinet premiéra Jiřího Rusnoka. Během roku 2013 se výkonnost české ekonomiky postupně zlepšovala. Meziroční poklesy se postupně snižovaly, když v prvním kvartále se HDP snížilo o - 2,3 % a přes pokles - 1,6 % a - 1,0 % ve 2. a 3. čtvrtletí až po výkon v posledním čtvrtletí, kdy se hospodářství velice dařilo a proti stejnému období v roce 2012 stouplo o 1,2 %. V mezičtvrtletním porovnání HDP ve 4. kvartále dokonce narostl o 1,8 %. Růst ekonomiky v ČR posledních
33
měsících roku 2013 byl podle dat Eurostatu nejvyšší mezi zeměmi EU28, když průměrný nárůst ekonomiky všech zemí byl pouze 0,4 %. 33 Graf 14 - Vývoj HDP ČR v roce 2013 (v %) 3.0 2.0 1.0 0.0 -1.0 -2.0 -3.0 I. Q
II. Q
III. Q
Mezikravtální index
IV. Q
Meziroční index
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
Příčinou výrazně lepších statistik byly celkově vyšší investice, a to hlavně v posledních dvou čtvrtletích. Tento fakt se projevil například vyšším prodej aut či oživením ve zpracovatelském průmyslu, energetice nebo peněžnictví. Na druhou stranu české ekonomice stále chyběly investice do budov a staveb nebo investice do obydlí, které nenarůstaly již dvanáct čtvrtletí v řadě, což mělo za následek dlouhodobě se snižující výkonnost tuzemského stavebnictví. 34 Za optimističtější výkon ekonomiky mohly podle všeho i jednorázové vlivy. Lidé a firmy například více nakupovali elektroniku či auta v obavě, že je prodraží měnová intervence ČNB ze dne 7. 11. 2013. Intervence nakonec skutečně způsobila téměř okamžitý nárůst cen zboží obchodovaného na tuzemském trhu v eurech. Dalším zásahem státu, který ekonomiku rozhýbal, bylo očekávané zvýšení spotřební daně na tabákové výrobky. Lidé je kvůli tomu nakupovali ve velkém.35
33
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1109-13-q4_2013 34 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/1109-13-q4_2013 35 HOSPODÁŘSKÉ NOVINY IHNED.CZ. Českou ekonomiku rozhýbal prodej aut i tabáku. Vyletěla o 1,9 procenta. [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-03-23]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/ c1-61802400-hdp-cesko-rust
34
4. SROVNÁNÍ ČESKÉHO HDP S VYBRANÝMI ZÁSTUPCI EU Evropská unie v současné době sdružuje 28 evropských států. Které se do unie zařazovaly postupně v 7 vlnách. Od 1. ledna 2007 jsou nově součástí EU Rumunsko a Bulharsko. Na začátku sledovaného období bylo v Evropské unii celkem 27 členských států. Posledním přistupujícím členem bylo Chorvatsko a to dne 1. července 2013. Pro srovnání výkonnosti české ekonomiky byly pro účely této práce vybrány dva státy. První, který byl součástí EU již před vstupem ČR do unie a druhý který vstoupil do EU ve stejné vlně jako ČR. Konkrétně se bude jednat o Slovensko, a to zejména díky podobnostem obou ekonomik a společné historii obou států. Druhou zemí, kterou tato práce srovnává s Českou republikou je Spolková republika Německo, jako největší ekonomiku EU a stát do kterého podle údajů Ministerstva průmyslu a obchodu, směřuje největší část českého vývozu. Aktuálně podle nejnovějších statistických údajů Eurostatu, které jsou dostupné za rok 2012, HDP České republiky na 1 obyvatele v paritě kupní síly dosahuje 81 % úrovně států EU 27. To zařadilo české hospodářství na 17. místo v rámci celé EU a na 4. místo ve srovnání se státy, které přistoupily také v roce 2004. Jediné dva státy z původních EU 15, jenž dosáhly horších výsledků než ČR, byly krizí zmítané Portugalsko a Řecko. V roce 2012 se Česká republika podílela 1,024 % na souhrnném HDP celé EU 27, což pro naši ekonomiku znamenalo 16. místo dle velikosti ekonomiky. Pro komparaci hospodářství ČR, SR a SRN byly použity zejména údaje z databáze Světové banky v amerických dolarech. Hlavním důvodem pro použití těchto údajů byl fakt, že Eurostat neposkytuje dílčí složky HDP, ale pouze celkový výkon ekonomiky daného státu a jelikož Český statistický úřad vydává statistiky pouze v Kč. Potřebné chybějící hodnoty byly doplněny z národních statistických úřadů jednotlivých zemí, nebo v případě některých procentuálních srovnání z databáze Eurostatu. Ze všech zdrojů byly vždy použity výsledky HDP počítaného výdajovou metodou při použití stálých cen roku 2005 a očištěných o sezonní výkyvy.
4.1.
Porovnání vývoje HDP ČR a SR
Na počátku roku 1993 došlo k rozpadu federativní republiky Československo na dva samostatné státy, České republiky a Slovenské republiky. Za tento rok jsou 35
dostupné první hospodářské výsledky dvou samostatných zemí. Je dobré podívat se na tyto počáteční výsledky a zjistit komu se od rozdělení vedlo lépe. HDP za rok 1993 ČR a SR na 1 obyvatele v paritě kupní síly ve stálých cenách roku 2005 podle údajů Světové banky dosáhl hodnoty 14 401 USD respektive 9 692 USD, což představovalo rozdíl skoro 34 %. Avšak do začátku sledovaného období, kterým se zabývá tato práce, se tento rozdíl výrazně změnil. Konečné výsledky ekonomik obou zemí za rok 2006 byly následující: HDP ČR na 1 obyvatele vzrostl na hodnotu 22 683 USD a HDP SR na 1 obyvatele dosáhl hodnoty 17 510. To znamenalo snížení rozdílu na necelých 23 %. Oba dva státy již v tu dobu byly součástí Evropské unii a podle údajů Eurostatu za rok 2006 ekonomiky ČR a SR dosahovaly 80% respektive 63% úrovně HDP EU27 v přepočtu na jednoho obyvatele. Tabulka 1 - HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v USD) 1993
2000
2007
Česká republika
14 401
17 341
23 833
Slovenská republika
9 692
12 726
19 327
2008
2009
2010
2011
2012
24 359 23 122 23 620
24 104
23 815
20 403 19 354 20 121
20 846
21 175
Zdroj: THE WORLD BANK. Czech Republic. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/ country/czech-republic (upraveno autorem práce) THE WORLD BANK. Slovak Republic. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/ slovak-republic (upraveno autorem práce)
Přesto jsou si oba státy pořád velmi blízké a dobře to dokumentují čísla českého importu a exportu. Podle údajů Českého statistického úřadu za rok 2013, 8,9 % českého vývozu směřovalo na Slovensko, což řadí SR na druhé místo (za Německo) a slovenský dovoz do ČR v roce 2013 představoval 5,8 % všech dovezených statků a služeb. To znamenalo 4. největší dovozce po Německu, Číně a Polsku. U slovenského zahraničního obchodu je situace podobná. Podle dat Slovenského statistického úřadu za rok 2012 (hodnoty pro rok 2013 ještě nebyly k dispozici) import z ČR tvořil 9,77 % ze všech dovezených statků a služeb a zařadil se na třetí místo za Německo a Rusko. Export do ČR pak představoval 14,86 % z celého vývozu SR a byl tak druhý největší po Německu. Objem HDP v roce 2013 dle statistik Eurostatu byl ve srovnání s rokem 2006 větší v ČR o 6,56 % a v SR o 22,75 %, což představovalo průměrné zvýšení ekonomik o 0,94 %, respektive o 3,25 %. Roční míry růstu HDP se přitom v obou státech pohybovaly okolo průměrného ročního přírůstku dosti rozdílně. Roční maximální růst a maximální pokles byly od sebe vzdáleny 10,2 procentního bodu v ČR a 15,4 p. b. v SR.
36
V hospodářských výsledcích obou států byly odchylky ročních temp nárůstů a poklesů od průměrné míry přírůstku značně větší u všech výdajových složek i vývozu a dovozu než u HDP. Mohlo by se zdát, že tyto odchylky byly důsledkem jen změn velikosti objemů, ale naopak se projevily i vzájemné kompenzace složek a změny ve věcné struktuře HDP. Výrazně rozkolísané byly zejména výsledky výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu, když rozdíl mezi maximální roční mírou růstu a poklesu v období 2007 - 2012 dosáhl v ČR 35,76 procentního bodu a v SR 52,29 p. b. podle údajů Světové banky a Statistického úřadu Slovenské republiky. Podstatně menší byly extrémy v mírách ročních růstů a poklesů výdajů na konečnou spotřebu domácností, kdy v případě ČR to bylo 6,33 p. b. a v SR rozdíl dosáhl hodnoty 7,49 p. b. Na druhou stranu větší diference je možno najít u exportu (26,30 p. b. v ČR a 32,49 p. b. v SR) a u importu (27,43 p. b. v ČR a 34,49 p. b. v SR), což se odrazilo ve výrazném střídání a proměnlivosti ročních změn bilance zahraničního obchodu. 36 Z údajů Světové banky dále vyplívá, že vývoj obou ekonomik v období 2007 - 2013 byl do značné míry podobný. Přičemž až na krizový rok 2009 vždy HDP Slovenské republiky dosáhl lepších hodnot než ČR. Celkové výsledky jen potvrzovaly nastartovaný trend ve druhé polovině 90. let dvacátého století, kdy se SR dařilo snižovat rozdíl v hospodářské vyspělosti mezi oběma státy, výjimkou byly pouze roky 1999 a 2000. V roce 2007 hospodářský růst vrcholil, když se HDP SR zvýšilo o 10,49 %, což představovalo nejvyšší růst v celé EU27, a v případě ČR narostl o 5,74 %. V obou státech se o to zasloužily svým růstem všechny složky HDP, výjimku tvořilo pouze saldo zahraničního obchodu ČR, které se mírně snížilo. V dalším roce už růst ekonomiky obou zemí zpomaloval (ČR + 3,1 % a SR + 5,75 %). To zejména v důsledku výrazně nižšího růst tvorby hrubého kapitálu, který v případě ČR dosáhl hodnoty 1,94 % a v SR vzrostl o 4,69 %. Následoval první krizový rok pro celou EU27 a ani hospodářství ČR a SR se tomu nevymykaly, když se jejich HDP propadl o 4,51 % respektive o 4,93 %. To bylo také poprvé od roku 2000, kdy Česká republika vykázala lepší výsledky než jeho východní soused Slovensko. V roce 2010 se vývoj ekonomik otočil a oba státy si připisovaly růst HDP (ČR o 2,47 % a SR o 4,18 %), byl to důsledek zejména výrazného skoku na straně tvorby hrubého kapitálu (ČR + 5,43 % a SR 22,06 %). Zároveň výsledná obchodní bilance byla také procentuálním nárůstem nepřehlédnutelná, avšak v absolutních číslech zanedbatelná.
36
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Mezinárodní srovnání základních ekonomických ukazatelů ČR a SR za roky 1995 až 2005. [online]. © 2008 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/1136-06
37
Rok 2011 se ukázal jako zatím posledním rokem, kdy ekonomiky obou zemí zaznamenaly růst. HDP ČR se zvýšilo o 1,82 % a v případě SR činil nárůst 3 %. Graf 15 - Přírůstek HDP k roku 2006 a vývoj HDP států ČR a SR (v %) 125.00
11.0
122.50
9.5
120.00
8.0
117.50
6.5
SR - přírůstek HDP
5.0
115.00
3.5
112.50
ČR - přírůstek HDP
2.0
110.00
0.5
107.50
-1.0
105.00
-2.5
102.50
-4.0
100.00
SR - index změny ČR - index změny
-5.5 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: EUROSTAT. GDP and main components - volumes. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_k&lang=en (upraveno autorem práce)
Od roku 2012 byly již směry hospodářského vývoje obou států rozdílné, zatímco HDP ČR klesl o 1 %, tak HDP SR se nadále zvyšoval a připsal si růst ve výši 1,8 %, což představovalo pátý nejlepší výsledek celé EU27, lepší už byly pouze Polsko, Litva, Estonsko a Lotyšsko. Výkon České ekonomiky byl poznamenán poklesem všech výdajových položek, pouze bilance zahraničního obchodu zůstala v růstu, avšak přírůstek salda byl v absolutních číslech tak nízký, že nemohl vyrovnat pokles dalších složek HDP. Slovensko vykázalo podobné výsledky, přesto poklesy jednotlivých položek byly nižší a saldo zahraničního obchodu, které se zvýšilo výrazně více, tak dokázalo udržet ekonomiku v růstu. V roce 2013 se opakoval rozdílný vývoj obou ekonomik, protože HDP ČR se snížil o 0,9 %, zatímco HDP SR se zvýšil o 0,9%. Hlavní příčina dalšího poklesu české ekonomiky, byla na straně tvorby hrubého kapitálu, která se snížila o 4,4%. Další položka HDP, která zaznamenala pokles, byl výsledek zahraničního obchodu, což bylo první zhoršení výsledné zahraniční obchodní bilance ČR od roku 2007. Na druhou stranu výdaje na konečnou spotřebu vzrostly, nicméně růst o 0,56 % nedokázal vyrovnat pokles ostatních složek. Spotřeba se zvýšila především zásluhou odklonu od vládních fiskálních restrikcí. Na Slovensku se podle předběžných a neočištěných dat struktura vývoje HDP podobala českému, také se snížila tvorba hrubého kapitálu o 5,1 %. Výdaje na konečnou spotřebu taktéž 38
mírně rostly, avšak rozdílný byl výsledek zahraničního obchodu, který se zvýšil. Díky tomu se podařilo slovenskému hospodářství zůstat v růstu. Díky lepším výsledkům hlavně v letech 2007, 2008 a 2012 dokázala slovenská ekonomika výrazně postoupit směrem k české úrovni. HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly za rok 2012 (výsledky za rok 2013 nejsou zatím dostupné) ČR dosahovalo hodnoty 81 % úrovně EU27 podle údajů Eurostatu, což znamená ztrátu 3 procentních bodů od roku 2007. Naopak HDP SR se vyšplhal na 76 % úroveň všech států EU27 a výrazně se tak přiblížil ČR. Rozdíl vůči roku 2007 byl plus 8 p. b.
4.2.
Porovnání vývoje HDP ČR a SRN
Komparace České republiky a Spolkové republiky Německa je velmi obtížná z jakéhokoliv pohledu. Velikostně jsou to rozdílné státy jak po stránce ekonomické tak i geografické. Německo má rozlohu více než 357 tisíc km2 a 82,4 milionů obyvatel, zatímco ČR je malý stát s rozlohou necelých 79 tisíc km2 a pouze 10,5 miliony obyvatel. V ekonomickém srovnání je rozdíl ještě násobně větší, dobře to ilustruje výsledek HDP za rok 2013. Podle údajů Eurostatu a Německého spolkového statistického úřad byl celkový HDP ČR (119 321 mil. EUR) nižší než výsledná bilance zahraničního obchodu Německa (173 670 mil. EUR). Z hospodářského pohledu je relevantní srovnání vývoje a změny celkového HDP, popřípadě důvody jeho vývoje. Zároveň postavení obou zemí v rámci Evropské unie je velmi rozdílné. Spolková republika Německo, které patří do skupiny nejvyspělejších států světa G7, představuje největší ekonomiku celé EU28 a za rok 2013 tvořila 21,11% HDP celé Evropské unie. Naopak malá česká ekonomika vytvořila pouze 1,01% HDP EU28. České HDP je životně závislé na výkonnosti německého hospodářství. Platí zde přímá úměra, pokud se daří ekonomice Německa, poté s sebou táhne nahoru i HDP ČR. Je to způsobeno hlavně dvěma faktory. Ve struktuře vývozu ČR za rok 2013 reprezentovat Německo největší část, dle údajů Českého statistického úřadu to bylo celých 31,28 %. To představuje zhruba stejný objem jako dalších 5 největších příjemců českého vývozu (Slovensko, Polsko, Francie, Spojené království a Rakousko). Druhý významný faktor je množství investic německých podniků v ČR. Česká národní banka uvádí, že v přímých zahraničních investicích za rok 2011 (poslední revidované údaje), zabírá Německo 14,9 % a je tak po Nizozemí druhý největší zahraniční investor v ČR.
39
V prvním roce samostatné existence ČR byl rozdíl v ekonomické situaci v porovnání s Německem propastný. Statistiky světové banky v kolonce HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly za rok 1993 u ČR ukazovaly údaj 14 401 USD a u Německa to bylo 26 863 USD, což představovalo rozdíl skoro 87 %. Následný vývoj sliboval brzké dohnání německé ekonomiky, když se diference téměř trvale snižovala (výjimkou byly krizové roky 1997 a 1998) až do roku 2008. V tu dobu byl rozdíl v přepočteném HDP na 1 obyvatele „pouze“ necelých 38 %. Bohužel od té doby německá ekonomika vykazuje lepší výsledky než česká a kvůli tomu se rozdíl začal ještě zvětšovat. Tabulka 2 - HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v USD) 1993
2000
2007
Česká republika
14 401
17 341
23 833
Spolková republika Německo
26 863
30 298
33 403
2008
2009
2010
2011
2012
24 359 23 122 23 620
24 104
23 815
33 829 32 170 33 512
34 620
34 819
Zdroj: THE WORLD BANK. Czech Republic. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/ country/czech-republic (upraveno autorem práce) THE WORLD BANK. Germany. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/germany (upraveno autorem práce)
V roce 2007 byly hospodářství ČR a Německa na vrcholu ekonomické konjunktury. Ekonomiky obou států rostly nadprůměrně vysokým tempem, ČR si připsalo 5,74 % a Německo 3,27 %, když celá EU27 vzrostla o 3,2 %. V případě ČR byl tento výsledek způsobem zejména díky vysokému růstu tvorby hrubého kapitálu (+15,52 %) a také růstem spotřeby domácností o 4,19%. Naopak Německé HDP rostlo hlavně zásluhou zahraničního obchodu, který se zvýšil o 24,3 %. V následujícím roce 2008 růst HDP obou ekonomik zpomalil, když si HDP ČR připsal 3,1 % a Německo 1,08 %. Důvody zvýšení byly tentokrát obrácené, jelikož ČR silně pomohl výsledek zahraničního obchodu (+25,94 %). Na druhou stranu Německá bilance zahraničního obchodu se nepatrně snížila, ale výdaje na konečnou spotřebu se zvýšily o 1,35 % a pomohly udržet růst HDP. V tomto roce se také české hospodářství nejvíce přiblížilo tomu německému, protože HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly ČR bylo 24 359 USD a Německa 33 829, rozdíl byl tedy necelých 40 %. V dalších letech se již vývoj otočil a německá ekonomika začala zvyšovat svůj náskok. Rok 2009 znamenal pro všechny státy Evropské unie pokles HDP a jak česká i německá ekonomika se nacházely kolem průměru EU27, když poklesly o 4,5 % respektive o 5,1 %. Důvod byl v obou případech stejný, výrazný propad tvorby hrubého kapitálu. V případě Německa se zároveň velmi znatelně snížil výkon zahraničního obchodu. 40
V letech 2010 a 2011 české hospodářství více méně kopírovalo růstový vývoj HDP v Německu s tím rozdílem, že výsledky německé ekonomiky byly vždy lepší zhruba o 1,6 procentního bodu. I příčiny byly v obou případech stejné, ekonomiku táhly zejména dobré výsledky zahraničního obchodu a tvorba hrubého kapitálu. Rozdíl byl pouze ve výdajích na konečnou spotřebu, které v ČR v roce 2011 mírně klesly. Celkové hodnoty byly následující, HDP ČR rostlo o 2,47 % a 1,82% a HDP Německo se zvýšilo o 4,01 % a 3,33 %. Graf 16 - Přírůstek HDP k roku 2006 a vývoj HDP států ČR a SRN (v %) 110.00
7.5 6.0
108.00 4.5 106.00
3.0 1.5
104.00 0.0 102.00
-1.5 -3.0
100.00 -4.5 98.00
ČR - přírůstek HDP SRN - přírůstek HDP ČR - index změny SRN - index změny
-6.0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: EUROSTAT. GDP and main components - volumes. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_k&lang=en (upraveno autorem práce)
Od roku 2012 se směr vývoje obou ekonomik rozdělil, Německé HDP zůstával sice ve snižující se konjunktuře, ale jelikož HDP ČR si stále zachoval odstup zhruba 1,6 procentního bodu, tak se dostalo znovu do recese. Německá ekonomika si v roce 2012 připsala 0,69 %, naopak česká ekonomika poklesla o 1,02 %. Příčina byla jednoduchá, zatímco Německu se podařilo udržet v růstu, až na tvorbu hrubého kapitálu, všechny ostatní složky HDP. V případě ČR byla situace opačná, přestože bilance zahraničního obchodu vzrostla o více než 24 %, nepodařilo se jí vyrovnat pokles všech ostatních položek HDP. Srovnání hospodářství obou státu v roce 2013 je opět podobné. HDP Německa pokračuje v nepatrném růstu 0,4 %, zatímco česká ekonomika zůstala v recesi s poklesem o 0,9 %. Česko se tak zařadilo po bok dalších 9 států Evropské unie, kterým se nepodařilo vymanit se z poklesu ekonomiky. Důvod takového výsledku byl prostý, vyjma výdajů na konečnou spotřebu, které velmi nepatrně rostly (o 0,56 %), všechny ostatní složky HDP 41
se snížily – tvorba hrubého kapitálu se snížila o 4,6 %. Dokonce i zahraniční obchod, který byl dlouho dobu oporou pro výsledky českého hospodářství, klesl o zhruba 10 mld. Kč. Bylo to tak podruhé od roku 2000 (poprvé to bylo v roce 2007), kdy se snížil čistý vývoz vůči předchozímu roku. Podle Německého spolkového statistického úřadu německému hospodářství, kterému se dařilo o poznání lépe, dopomohly ke kladným výsledkům svým růstem všechny složky HDP. Pokud se podíváme do databáze Eurostatu na sledované období 2007 – 2013 zjistíme, že se celkově HDP celé EU27 zvýšilo o 2,27 % vůči roku 2007. Ekonomiky Česka i Německa dokázaly tento výsledek překonat, když vzrostly o 6,56 % respektive o 7,62 %. Německému hospodářství se celkově dařilo lépe a ještě zvýšilo rozdíl mezi oběma ekonomikami. Dokazuje to srovnání výsledků úrovně HDP přepočteného na jednoho obyvatele celé EU27 za rok 2012, kde Německo dosahuje výše 123 %, zatímco Česká republika pouze 81 %.
42
5. SHRNUTÍ Výsledky této práce potvrdily predikce mnohých ekonomů (například nositele Nobelovy ceny Paula Krugmana, profesora Newyorské univerzity Nouriela Roubini) z roku 2009 a 2010, že krize bude mít dvě dna. Jinými slovy řečeno, grafy časových řad HDP budou připomínat písmeno W. Tento typ krize lze vidět u vývoje České republiky a Evropské unie, naopak vývoj na Slovensku a v Německu připomíná pouze typ V. Na druhou stranu je potřeba dodat, že všechny zkoumané ekonomiky se po hlubokém propadu v roce 2009 přehouply do konjunktury, ale jejich růst se neustále snižuje. Pokud se tento trend nezastaví, mohl by do krize znovu spadnout i HDP Německa a Slovenska. Graf 17 - Srovnání vývoje HDP (v %) 10.5 9.0 7.5 EU
6.0 4.5
ČR
3.0 1.5 0.0
SRN
-1.5 -3.0
SR
-4.5 -6.0
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
EU
3.2
0.4
-4.5
2.0
1.7
-0.4
0.1
ČR
5.7
3.1
-4.5
2.5
1.8
-1.0
-0.9
SRN
3.3
1.1
-5.1
4.0
3.3
0.7
0.4
SR
10.5
5.8
-4.9
4.4
3.0
1.8
0.9
Zdroj: EUROSTAT. GDP and main components - volumes. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_k&lang=en (upraveno autorem práce)
Proti těmto negativním signálům však stojí fakt, že čtvrtletní výkony všech sledovaných ekonomik v průběhu roku 2013 měly růstovou tendenci. Při zachování tohoto tempa by mohla hospodářství Slovenské republiky, Spolkové republiky Německo i České republiky v roce 2014 růst. Tuto tezi podporuje i Makroekonomická predikce České republiky 43
z ledna 2014, vydávaná Ministerstvem financí ČR, která předpovídá nárůst HDP v roce 2014 o 1,4 %. Jedním dechem je však nutné dodat, že valná většina těchto predikcí vydávaných MF ČR předpovídala lepší výsledky HDP, než pak bylo ve skutečnosti. Tyto rozdíly lze najít v tabulce 3, kde je porovnání skutečných výsledků a predikcí vztahujících se k aktuálnímu roku. Tabulka 3 - Porovnání predikcí a skutečného vývoje HDP ČR 2007
2008
Skutečnost
5,7%
Predikce z ledna
2009
2010
2011
2012
2013
3,1% -4,5% 2,5%
1,8% -1,0%
-0,9%
5,0%
6,1%
1,9%
1,3%
2,2%
0,2%
0,1%
Predikce z dubna
5,3%
5,9%
-2,3%
1,5%
1,9%
0,2%
0,0%
Predikce z července
5,8%
4,6%
-4,3%
1,6%
2,5%
-0,5%
-1,5%
Predikce z října
5,9%
4,4%
-5,0%
2,2%
2,1%
-1,0%
-1,0%
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Roční národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu (upraveno autorem práce) MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Makroekonomické predikce České republiky leden 2007 – říjen 2013. [online]. © 2005 - 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/ makroekonomicka-predikce (upraveno autorem práce.)
Sledováním výsledků HDP jednotlivých států lze dospět k jednoduchému srovnání úrovně HDP, jak ukazuje graf na následující stránce. Při komparaci ekonomik ČR a SR můžeme vidět, jak výrazně se Slovensko přiblížilo úrovni HDP ČR na 1 obyvatele. V roce 1993 slovenské hospodářství dosahovalo 67,3 % úrovně ČR a do roku 2012 se úroveň zvýšila na 88,91 %. V období 2007 – 2012 se slovenský HDP každý rok přibližoval úrovni ČR o průměrných 1,95 procentního bodu. Z toho vyplívá, že při stejném tempu se ekonomiky obou zemí dostanou na stejnou úroveň asi v roce 2019. Stejná zkoumání úrovní HDP ČR a SRN ukazuje, že až do roku 2008 česká ekonomika doháněla tu německou. Avšak poté se trend otočil a německá úroveň se nám začala vzdalovat. V období 2007 – 2012 se český HDP na 1 obyvatele vzdaloval německé úrovni průměrně o 0,63 p. b. ročně. Tím pádem je nyní téměř nemožné predikovat, kdy se český HDP dostane na úroveň Německa. Naopak při komparaci s Evropskou unií vidíme, že na konci stejného období se podařilo ČR dostat na 85,61% úroveň EU, což představovalo průměrné přiblížení o 1,77 p. b. každý rok.
44
Graf 18 - Srovnání úrovně HDP ČR s SR, SRN a EU (ČR = 100%) 190% 180% 170% 160% 150% 140% 130% 120% 110% 100% 90% 80% 70% 60%
ČR/SR
ČR/SRN
ČR/EU
Zdroj: THE WORLD BANK. Czech Republic. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/ country/czech-republic (upraveno autorem práce) THE WORLD BANK. Slovak Republic. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/ slovak-republic (upraveno autorem práce) THE WORLD BANK. Germany. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/germany (upraveno autorem práce) THE WORLD BANK. European Union. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/ country/EUU (upraveno autorem práce)
Je nepopiratelné, že česká ekonomika je více zaměřená na export. Během prvních pokrizových let jsme byli svědky toho, jak kladná bilance zahraničního obchodu velmi pomáhala opět nastartovat růst HDP. Stojí však za zvážení zda, by nebylo lepší český vývoz více diverzifikovat. Více než 30% vývoz jen do Německa znamená velkou závislost českého hospodářství na situaci u našeho západního souseda. Pokud by se podařilo najít více odbytišť pro české statky a služby mimo Německo, potažmo mimo celou Evropskou unii, představovalo by to menší závislost ČR na vývoji HDP v EU. Dále by českému hospodářství prospěla větší vládní spotřeba, jak názorně ukázala druhá půlka roku 2013. Mohlo by tak dojít k rozhýbání celkových výdajů uvnitř českých hranic. Například stavebnictví, které před krizí v roce 2009 nepopiratelně pomáhalo k růstu HDP, je od krize ve stagnaci a skoro trvale klesá. Přesto v posledních letech můžeme vidět například v Praze a okolí opět rostoucí výstavbu bytů a kancelářských prostor. Na druhou stranu by vládní výdaje měly co nejméně zvyšovat deficit státních financí. V mnoha zdrojích a ve výrocích uznávaných ekonomů lze vystopovat, že nynější ustupující 45
krize je označována za tzv. dluhovou krizi. Pokud se český deficit nepodaří zkrotit, můžeme se dostat do situace, kdy by zahraniční investoři ztratili zájem o Českou republiku. To by mělo naprosto fatální následky pro budoucí vývoj HDP. Již v letech 2012 a 2013 je vidět jak se snižovala tvorba hrubého kapitálu, přestože žádoucí je opak. Před krizí rostly investice i o dvojciferná čísla a významně tak pomáhaly růst HDP.
46
ZÁVĚR Ekonomika České republiky je považována za prosperující a stabilní s úzkým napojením na ostatní státy Evropské unie, hlavně pak na Německo. Celková otevřenost hospodářství a orientace na zahraniční obchod se ukázaly ve sledovaném období jako silná i slabá stránka České republiky zároveň. Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza HDP České republiky v letech 2007 – 2013 a jeho srovnání s vývojem ve Spolkové republice Německo a Slovenské republice. HDP je zkoumáno pomocí procentuálních a absolutních změn jednotlivých složek s důrazem na to, jak se obě podílí na celkovém výsledku hrubého domácího produktu. Analýza je soustředěna na čtyři nejdůležitější složky HDP – výdaje na konečnou spotřebu domácností a vlády, tvorbu hrubého kapitálu a bilanci zahraničního obchodu. Nejprve jsou hodnoceny změny těchto složek po čtvrtletí a následně pak za celý rok, včetně zohlednění dalších událostí, které ovlivnily jeho vývoj v konkrétním roce. Každý rok sledovaného období je poznamenán řadou faktorů ovlivňujících ekonomický výkon České republiky. Celá perioda se dá rozdělit na období před krizí (2007 – 2008), vyvrcholení krize (2009) a roky následující po krizi (2010 – 2013). Rok 2007 představoval pro českou ekonomiku vrchol konjunktury, neboť pokračoval v nastoleném růstovém trendu. Zlom přišel v roce 2008, v jehož průběhu začalo tempo růstu zpomalovat a následně v roce 2009 došlo k propadu českého HDP, který tak zpožděně reagoval na světovou ekonomickou krizi. Ta byla vyvolána zejména hypoteční bublinou v USA. Přestože v ní nebyly subjekty českého hospodářství přímo zainteresovány, byl trend ekonomického růstu v České republice touto celosvětovou krizí zasažen. V důsledku krize mimo jiné došlo na celém světě k výraznému snížení poptávky či ke zmenšení odbytiště pro český export. Hypoteční krize se následně přetransformovala v krizi důvěry a všechny ekonomické subjekty se tak obávaly investovat finanční prostředky a zadržovaly likviditu. To se zejména v roce 2009 snažila kompenzovat česká vláda výrazným růstem své spotřeby. Přesto firmám celkově klesaly zakázky, zejména ty zahraniční, což vedlo k omezování výroby. Následoval růst nezaměstnanosti, čímž klesly důchody domácností a výsledkem byly nižší výdaje domácností. Krize důvěry také snížila ochotu bank půjčovat peníze, firmy tak byly donuceny ještě více omezovat svoje investice. Následné pokrizové období znamenalo rychlou změnu vývoje HDP, který se v roce 2010 opět vrátil k růstu. Avšak postupně se růst snižoval, až se ekonomika ČR dostala znovu 47
do recese v roce 2012. Jako příčinu lze označit dluhovou krizi Evropské unie potažmo celosvětovou. Kvůli tomu české vlády přistoupily k tzv. fiskálně odpovědné politice a začaly razantně omezovat své výdaje. V kombinaci se stále nízkou ekonomickou důvěrou a nechutí bank více poskytovat úvěry, klesaly nebo pouze nepatrně rostly výdaje domácnosti a firem. České hospodářství se tak pomalu začalo stále více přibližovat celkovému stavu v roce 2009. Celková nezaměstnanost v České republice od počátku finanční krize více méně neustále stagnovala okolo hodnoty 7 %. I další makroekonomické ukazatele se zastavily, například inflace se skoro celou dobu pohybovala pouze kolem 1 %. Celkově se česká ekonomika vyznačovala jistou mírou nerovnováhy. Na jedné straně rostl export zejména do zemí EU, ale na druhé straně se snižovaly skoro všechny výdajové položky českého HDP. Závislost české ekonomiky na zemích EU zejména pak Německu v kombinaci s vysokými výdaji všech složek uvnitř hranic České republiky, znamenaly výrazný růst HDP před krizí. Avšak stejná závislost během krize táhla českou ekonomiky více ke dnu, pouze stabilní bankovní sektor bez rizikových aktiv a určité časové zpoždění uchránily český HDP od ještě hlubšího propadu. Následně hospodářství Německa a dalších zemí EU začaly znovu růst a vytáhly sebou i české hospodářství. Přesto tento stav nemusí být trvalý, pokud roste ekonomika Německa, neznamená to automaticky i nárůst českého HDP. Ten by měl být podpořen zejména výdaji na konečnou spotřebu uvnitř hranic České republiky.
48
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ Seznam použitých literárních zdrojů HOLMAN, R. Základy Ekonomie. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2008. ISBN 978-80-7179-8903. PAVELKA, T. Makroekonomie: Základní kurz. 3. vyd. Slaný: Melandrium, 2007. ISBN 8086175-58-4. SAMUELSON P. A., W. D. NORDHAUS. Ekonomie. 19. vyd. Praha: Svoboda, 2013. ISBN 978-80-205-0629-0. HOLMAN, R. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. ISBN 80-7179-764-2. HRONOVÁ, S., FISCHER, J., HINDLS, R., SIXTA, J. Národní účetnictví. Nástroj popisu globální ekonomiky. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-153-6. JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-2473258-9. RUSMICHOVÁ L., J. SOUKUP a kolektiv. Makroekonomie: Základní kurs. 5. vyd. Slaný: Melandirum, 2002. ISBN 80-86175-24-3.
Seznam použitých internetových zdrojů FINANCE. CZ, Hrubý domácí produkt. [online]. [cit. 2014-01-31]. Dostupné z: http://www.finance.cz/makrodata-eu/hdp/informace/ MIRASLEBL. Slovník ekonomických ukazatelů: GDP – Hrubý domácí produkt. [online]. © 2000 - 2014 [cit. 2014-02-01]. Dostupné z: http://www.miras.cz/akcie/slovnikekonomicky-02.php ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Roční národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu EUROSTAT. GDP and main components - volumes. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_k&lang=en
49
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2007. [online]. © 2008 [cit. 2014-02-14]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2007edicniplan.nsf/publ/1109-07v_roce_2007 HOLAS, Petr. Česká ekonomika loni rostla rekordním tempem. Hospodářské noviny IHNED.cz. [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-15]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-23138270-ceska-ekonomika-loni-rostlarekordnim-tempem ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2008. [online]. © 2009 [cit. 2014-02-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/1109-08v_roce_2008 URBÁNEK, Vladimír. ČR - HDP ve 4. čtvrtletí vzrostl o 1,0 %. v roce 2008 o 3,5 %. Kurzy.cz. [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-02-22]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/161636-cr-hdp-ve-4-ctvrtleti-vzrostl-o-1-0--v-roce-2008-o-3-5 AKRMAN, Libor. Přesné údaje o ekonomice: Loňský růst byl menší než původní odhad. Hospodářské noviny IHNED.cz. [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-22]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-35624360-presne-udaje-oekonomice-lonsky-rust-byl-mensi-nez-puvodni-odhad ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2009. [online]. © 2011 [cit. 2014-02-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2009edicniplan.nsf/publ/1109-09za_1__az_4__ctvrtleti_2009 AKRMAN, Libor. Česká ekonomika začala oživovat dříve, než se myslelo. Růst na konci roku 2009 zrychlil. Hospodářské noviny IHNED.cz [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-02-23]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-41230160ceska-ekonomika-zacala-ozivovat-drive-nez-se-myslelo-rust-na-konci-roku-2009-zrychlil STUCHLÍK, Jan. Podívejte se: Česko se za rok vrátilo v čase o tři roky. Peníze.CZ [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-02-25]. ISSN 1213 – 2217. Dostupné z: http://www.penize.cz/hdp/ 64987-podivejte-se-cesko-se-za-rok-vratilo-v-case-o-tri-roky MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. Makroekonomické predikce České republiky leden 2007 – říjen 2013. [online]. © 2005 - 2013 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/prognozy/makroekonomicka-predikce
50
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky v roce 2010. [online]. © 2011 [cit. 2014-03-01]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/publ/1109-104__ctvrtleti_2010 STROUHAL, Jan. Statistici podtrhli a sečetli: Ekonomika loni rostla pomaleji, než se soudilo. Růst na konci roku 2009 zrychlil. Hospodářské noviny IHNED.cz. [online]. © 1996 - 2014 [cit. 2014-03-02]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/ zpravodajstvi-cesko/c1-51088710-statistici-podtrhli-a-secetli-ekonomika-loni-rostla-pomalejinez-se-soudilo URBÁNEK, Vladimír. ČR - finální revize HDP - ve 4Q +2,6%, za rok 2010 + 2,2%. Kurzy.cz. [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-03-02]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/263399-cr-finalni-revize-hdp-ve-4q-2-6-za-rok-2010--2-2/ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj české ekonomiky České republiky 1. až 4. čtvrtletí 2011. [online]. © 2012 [cit. 2014-03-08]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/ 2011edicniplan.nsf/publ/1109-11-q4_2011 URBÁNEK, Vladimír. ČR - revize zvedla HDP ve 4Q11 na 0,6% r/r, za celý rok 2011 pak na 1,7%. Kurzy.cz. [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-03-08]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/312455-cr-revize-zvedla-hdp-ve-4q11-na-0-6-r-r-za-cely-rok-2011pak-na-1-7/ Hrubý domácí produkt – HDP. Aktualne.cz [online]. © 1999 - 2014 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.aktualne.cz/wiki/ekonomika/hruby-domaci-produkthdp/r~i:wiki:3100/ ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2012. [online]. © 2013 [cit. 2014-03-16]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/publ/110912-q4_2012 URBÁNEK, Vladimír. ČR - revize HDP za r.2012 zvýšila pokles na 1,2%. Kurzy.cz [online]. © 2000 – 2014 [cit. 2014-03-15]. ISSN 1801-8688. Dostupné z: http://zpravy.kurzy.cz/ 348211-cr-revize-hdp-za-r-2012-zvysila-pokles-na-1-2/ EUROSTAT. GDP per capita in PPS. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-20]. Dostupné z: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/table.do?tab=table&init=1&plugin=1&language=en&pco de=tec00114
51
ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-23]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/110913-q4_2013 HOSPODÁŘSKÉ NOVINY IHNED.CZ. Českou ekonomiku rozhýbal prodej aut i tabáku. Vyletěla o 1,9 procenta. [online]. © 1996 – 2014 [cit. 2014-03-23]. ISSN 1213 – 7693. Dostupné z: http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-61802400-hdp-cesko-rust MINISTERSTVO PRŮMYSLU A OBCHODU. Zahraniční obchod 1-2/2014. [online]. © 2005 [cit. 2014-03-25]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument144563.html THE WORLD BANK. Czech Republic. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/czech-republic THE WORLD BANK. Slovak Republic. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/slovak-republic THE WORLD BANK. Germany. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/germany THE WORLD BANK. European Union. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://data.worldbank.org/country/EUU STATISTISCHES BUNDESAMT. National Accounts. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: https://www.destatis.de/EN/FactsFigures/NationalEconomyEnvironment/ NationalAccounts/DomesticProduct/Tables/ImportantEconomicIndicators.html ŠTATIŠTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Štvrťročné údaje HDP v roku 2013 v stálych cenách vypočítaných reťazením objemov k referenčnému roku 2005 [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=67070 ŠTATIŠTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Revidované ročné údaje HDP za roky 1997 - 2011 a predbežné údaje za rok 2012 v stálych cenách vypočítaných reťazením objemov k referenčnému roku 2005. [online]. © 2014 [cit. 2014-03-28]. Dostupné z: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=74794 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Mezinárodní srovnání základních ekonomických ukazatelů ČR a SR za roky 1995 až 2005. [online]. © 2008 [cit. 2014-03-30]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/p/1136-06 ZEMĚPIS.COM. Státy podle rozlohy. [online]. © 2002 – 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.zemepis.com/rozloha.php 52
ZEMĚPIS.COM. Státy podle počtu obyvatel. [online]. © 2002 – 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.zemepis.com/obyv.php ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA. Přímé zahraniční investice za rok 2011. [online]. © 2003 – 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/ publikace_pb/pzi/PZI_2011_CZ.pdf ŠTATIŠTICKÝ ÚRAD SLOVENSKEJ REPUBLIKY. Štruktúra zahraničného obchodu podľa krajín v tis. EUR . [online]. © 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://www.statistics.sk/pls/elisw/objekt.send?uic=3325&m_sso=5&m_so=29&ic=78 ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze zahraničního obchodu. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-13]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu KRUGMAN Paul, The Stimulus Trap. The New York Times. [online]. © 2009 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.nytimes.com/2009/07/10/opinion/10krugman.html
53
SEZNAM GRAFŮ A TABULEK Grafy Graf 1 - Složky HDP ČR v roce 2007 (v mil. Kč) ................................................................... 15 Graf 2 - Vývoj HDP ČR v roce 2007 (v %) ............................................................................. 17 Graf 3 - Složky HDP ČR v roce 2008 (v mil. Kč) ................................................................... 18 Graf 4 - Vývoj HDP ČR v roce 2008 (v %) ............................................................................. 19 Graf 5 - Složky HDP ČR v roce 2009 (v mil. Kč) ................................................................... 21 Graf 6 - Vývoj HDP ČR v roce 2009 (v %) ............................................................................. 22 Graf 7 - Složky HDP ČR v roce 2010 (v mil. Kč) ................................................................... 24 Graf 8 - Vývoj HDP ČR v roce 2010 (v %) ............................................................................. 25 Graf 9 - Složky HDP ČR v roce 2011 (v mil. Kč) ................................................................... 27 Graf 10 - Vývoj HDP ČR v roce 2011(v %) ............................................................................ 28 Graf 11 - Složky HDP ČR v roce 2012 (v mil. Kč) ................................................................. 29 Graf 12 - Vývoj HDP ČR v roce 2012 (v %) ........................................................................... 31 Graf 13 - Složky HDP ČR v roce 2013 (v mil. Kč) ................................................................. 32 Graf 14 - Vývoj HDP ČR v roce 2013 (v %) ........................................................................... 34 Graf 15 - Přírůstek HDP k roku 2006 a vývoj HDP států ČR a SR (v %) ............................... 38 Graf 16 - Přírůstek HDP k roku 2006 a vývoj HDP států ČR a SRN (v %) ............................ 41 Graf 17 - Srovnání vývoje HDP (v %) ..................................................................................... 43 Graf 18 - Srovnání úrovně HDP ČR s SR, SRN a EU (ČR = 100%) ....................................... 45 Tabulky Tabulka 1 - HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v USD) .................................................. 36 Tabulka 2 - HDP na 1 obyvatele v paritě kupní síly (v USD) .................................................. 40 Tabulka 3 - Porovnání predikcí a skutečného vývoje HDP ČR ............................................... 44
54
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1 – Vývoj HDP ČR ve sledovaném období (v %) ....................................................... 56 Příloha 2 – Vývoj struktury HDP ČR (v mil. Kč.) ................................................................... 57 Příloha 3 – Čtvrtletní výdaje na HDP ČR (v mil. Kč) .............................................................. 58 Příloha 4 – Vývoj HDP všech členů EU (mil. EUR)................................................................ 60
55
Příloha 1 – Vývoj HDP ČR ve sledovaném období (v %) 7.50 6.00 4.50 3.00 1.50 0.00 -1.50 -3.00 -4.50 -6.00 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 2007
2008
2009
2010 % Q-1
2011
2012
2013
% Q-4
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
56
Příloha 2 – Vývoj struktury HDP ČR (v mil. Kč.) 950,000 900,000 850,000 800,000 750,000 700,000 650,000 600,000 550,000 500,000 450,000 400,000 350,000 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 1. Q 2. Q 3. Q 4. Q 2007
2008
2009
2010 C
I
G
2011
2012
2013
NX
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
57
Příloha 3 – Čtvrtletní výdaje na HDP ČR (v mil. Kč) Výdaje na konečnou spotřebu
rok / čtvrtletí
HDP v kupních cenách celkem
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1
872 262 872 035 885 874 899 221 902 977 914 181 915 398 899 566 869 132 864 176 867 646 872 924 877 280 886 970 892 303 897 496 903 468 905 456 905 804 904 265 900 998 897 570 894 737 891 708 880 154
581 824 581 184 584 490 592 162 589 039 598 954 599 919 604 902 606 684 607 084 603 768 607 839 613 727 611 334 606 485 609 940 613 724 608 055 602 981 606 126 602 626 595 476 591 343 591 568 598 632
domácností 408 627 410 611 413 748 413 854 417 348 425 139 424 943 427 227 427 617 427 527 420 626 423 540 432 159 429 287 423 190 429 445 433 776 430 513 427 298 431 567 427 499 422 270 418 207 418 317 421 501
vládních institucí 166 736 164 046 164 127 171 555 165 410 167 836 169 151 171 764 173 150 173 443 176 890 177 731 175 556 175 939 177 035 174 339 173 985 171 528 169 710 168 689 169 175 167 297 167 147 167 143 170 884
Tvorba hrubého kapitálu
Zahraniční obchod
vývoz
dovoz
celkem celkem 261 723 256 866 271 319 263 372 280 027 267 545 268 488 253 225 234 822 207 433 206 812 206 773 208 576 219 909 245 833 225 195 225 855 224 911 236 339 220 161 213 483 219 896 210 071 219 964 203 109
58
615 662 619 767 640 222 670 547 682 228 689 490 658 150 606 529 555 768 571 321 605 623 625 944 632 362 665 526 698 915 714 621 736 725 740 555 747 629 745 523 787 612 772 867 781 809 766 860 758 072
zboží 529 645 532 009 549 780 576 432 582 743 591 407 560 465 508 253 458 199 479 487 516 638 533 144 538 163 560 838 596 721 606 115 632 378 633 517 641 034 638 349 674 575 663 537 667 736 652 578 650 083
služby 85 994 87 752 90 433 94 095 99 541 98 088 97 773 98 526 97 621 91 905 89 081 92 892 94 524 104 778 102 641 108 781 104 983 107 576 107 208 107 744 113 650 109 991 114 614 114 725 108 603
celkem 586 646 585 306 609 451 625 461 646 932 639 957 609 865 564 956 532 534 524 079 549 097 567 629 578 284 609 746 659 586 650 524 669 964 663 835 676 849 662 564 695 431 683 622 680 148 679 799 674 276
zboží 513 661 512 378 533 464 548 550 566 517 559 378 530 907 486 256 454 652 448 310 478 072 494 709 502 867 529 356 572 614 561 524 582 011 575 277 588 469 571 552 601 738 589 696 583 644 583 287 581 538
služby 72 879 72 827 75 884 76 775 80 296 80 472 78 879 78 683 78 018 75 882 70 951 72 834 75 669 80 601 87 201 89 031 88 183 88 736 88 631 91 096 93 900 94 151 96 764 96 770 92 954
Q2 Q3 Q4
882 935 885 932 902 098
596 076 599 342 600 386
421 252 421 547 423 395
168 657 171 456 170 622
194 930 208 679 217 770
777 120 784 407 795 256
668 525 680 112 685 518
109 295 105 177 110 498
678 170 699 672 703 392
582 326 604 956 611 844
96 109 94 911 91 675
Zdroj: ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. HDP, národní účty. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-03]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/ctvrtletni_ucty (upraveno autorem práce)
59
Příloha 4 – Vývoj HDP všech členů EU (mil. EUR) GEO/TIME European Union (28 countries) European Union (27 countries) Austria Belgium Bulgaria Croatia Cyprus Czech Republic Denmark Estonia Finland France Germany Greece Hungary Ireland Italy Latvia Lithuania Luxembourg Malta Netherlands Poland Portugal Romania Slovakia
2007 11 872 179,3 11 832 438,5 263 665,5 320 508,2 26 367,2 39 721,3 14 881,0 118 396,0 217 801,1 13 233,1 173 142,2 1 800 662,7 2 382 110,0 210 890,8 92 323,6 180 406,6 1 492 671,1 15 781,3 24 821,1 33 856,2 5 264,1 551 645,1 277 258,7 160 204,8 91 524,3 46 077,3
2008 11 917 013,4 11 876 417,8 267 452,4 323 665,7 27 999,4 40 549,3 15 414,6 122 065,1 216 093,8 12 683,8 173 650,5 1 799 210,2 2 407 913,0 210 439,5 93 148,2 176 509,1 1 475 412,4 15 344,0 25 544,0 33 607,5 5 468,5 561 597,0 291 472,5 160 191,2 98 250,3 48 726,9
2009 11 379 661,5 11 341 997,5 257 230,6 314 601,2 26 466,1 37 732,2 15 128,7 116 563,5 203 849,3 10 895,6 158 823,1 1 742 588,1 2 284 013,9 203 840,9 86 844,5 165 240,0 1 394 347,2 12 628,2 21 751,5 31 740,2 5 314,7 541 000,1 296 218,5 155 532,3 91 789,3 46 321,9
60
2010 11 608 522,1 11 571 948,8 261 781,5 321 910,0 26 570,0 36 874,8 15 326,7 119 441,8 206 676,4 11 175,1 164 164,4 1 772 645,2 2 375 659,2 193 764,8 87 759,8 163 483,2 1 418 375,8 12 463,2 22 098,7 32 724,6 5 532,8 549 264,6 307 696,2 158 544,0 90 734,7 48 371,8
2011 11 799 907,2 11 763 518,5 269 201,3 327 604,9 27 059,2 36 788,2 15 394,2 121 614,0 208 890,5 12 243,2 168 801,8 1 808 574,8 2 454 847,8 179 998,3 89 138,4 167 028,6 1 424 751,5 13 124,6 23 435,5 33 348,0 5 620,5 554 453,2 321 606,5 156 561,4 92 847,7 49 814,9
2012
2013
11 753 966,4 11 764 570,7 11 718 326,9 11 729 335,9 271 544,7 : 327 158,6 327 971,3 27 217,8 27 452,3 36 100,4 35 734,8 15 022,8 14 209,9 120 372,2 119 247,7 208 141,1 208 965,8 12 725,4 12 831,1 167 100,2 164 795,1 1 808 825,8 1 812 687,0 2 471 753,3 2 482 430,4 167 436,1 160 981,2 87 654,7 88 630,1 167 290,9 : 1 391 018,0 1 365 226,8 13 809,3 14 376,8 24 293,0 25 082,9 33 289,4 34 000,7 5 656,9 5 790,1 547 538,3 543 033,0 328 018,3 333 111,1 151 503,7 149 434,3 93 364,3 96 655,3 50 712,2 51 189,3
Slovenia Spain Sweden United Kingdom
32 528,2 979 288,7 321 487,1
33 628,8 988 021,0 319 515,1
30 957,6 950 156,4 303 450,7
31 347,2 948 244,1 323 347,5
31 569,4 948 721,1 332 829,9
30 766,6 933 148,3 335 919,2
30 426,1 921 738,7 341 054,3
1 984 322,7
1 969 053,7
1 867 245,6
1 898 237,2
1 919 447,8
1 924 273,8
1 956 773,3
Zdroj: EUROSTAT. GDP and main components - volumes. [online]. © 2014 [cit. 2014-04-10]. Dostupné z: http://appsso.eurostat.ec.europa.eu/nui/show.do?dataset=nama_gdp_k&lang=en (upraveno autorem práce)
61