ANALÝZA FINANCÍ OBCE

Zpracováno dne 29. 9. 2013

ANALÝZA FINANCÍ OBCE

Obsahuje: Analýzu finančního zdraví  Analýzu vývoje a stavu financí města a stavu finančního řízení a plánování financí  SWOT analýzu financí (uvedení silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení financí)

IMPLEMENTACE METOD, POSTUPŮ A DOBRÉ PRAXE V OBLASTI FINANČNÍHO ŘÍZENÍ OBCE

Zpracovali: TÝM ŠTĚTÍ a Ing. Luděk Tesař, M.C.TRITON, spol. s r.o.

Číslovaná stránka 1 z 26

OBSAH ÚVOD....................................................................................................... 3 ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ .............................................................. 5 ÚVOD K ANALÝZE VÝVOJE, STAVU, ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ FINANCÍ ................................ 5 ANALÝZA VÝVOJE, STAVU, ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ FINANCÍ .......................................... 8 SWOT ANALÝZA FINANCÍ - ZÁVĚR .................................................................. 24 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ ................................................................... 26 OBRÁZKY ................................................................................................ 26 TABULKY ................................................................................................ 26 GRAFY ................................................................................................... 26


ÚVOD Tento dokument vznikl za podpory Evropského sociálního fondu a je spolufinancován z dotace Operačního programu lidské zdroje a zaměstnanost (www.esfcr.cz). Město Štětí (dále jen město nebo Štětí) tímto dokumentem naplňuje povinnosti dané mu zákonem č. 250/2000 Sb., o Rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Obsahem jde dokument vysoce nad rámec zákonem daných náležitostí rozpočtového výhledu uváděných v § 3 zmiňovaného zákona. Zejména analyzuje vývoj financí, trendy a stanovuje strop bezpečného úvěrového zatížení města. Dále uvádí finanční potenciál k financování cílů a možné hrozby s vlivem na finance, včetně opatření a zabývá se SWOT financí, tedy silnými stránkami, slabými stránkami, příležitostmi a hrozbami v oblasti financí a hledá doporučení. Navrhuje pravidla sestavování rozpočtů města s ohledem na rizika, příležitosti a dlouhodobou udržitelnost financí, definuje ukazatele řízení finančního zdraví a nastavuje finanční politiku - finanční plán. Rozpočtový výhled je důležitým pomocným nástrojem financování. Smyslem rozpočtového výhledu je nastavit dlouhodobou udržitelnost financí, vymezit finanční možnosti města, podpořit zdravý vývoj financí a schopnost města dostát svým závazkům. Pro správnou funkci výhledu je třeba, aby byl plněn a ročně aktualizován. Nutné je průběžně reagovat na aktuální ekonomickou situaci, hrozby a rekapitulovat pravidelně hospodaření samosprávy, právě zejména s ohledem na rizika a příležitosti financí. Výhodou rozpočtového výhledu je velká možnost manévrování do středně blízké budoucnosti1. Na základě výhledu je možné připravit včas strategii hospodaření a financí. Výhled se využívá zejména při sestavování rozpočtů a jako příloha k případným žádostem o úvěry a některé dotace. Rozpočtový výhled se vytváří na období dvou až pěti let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích a o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovatelných záměrů. Ke zpracování dokumentu bylo použito zejména těchto zdrojů:    

1

skutečnost roku 2012 rozpočet města na rok 2013 přehled výsledků hospodaření města Štětí v letech 2006 - 2013 (v tis. Kč) přehled hospodaření Města Štětí v letech 2000 - 2011

2 až 5 let


    



výkazy plnění rozpočtu FIN 2-12M systém ARIS Web MF ČR (zejména ARIS 60M) systém ÚFIS – prezentace údajů ÚSC Web MF ČR (zejména ÚFIS 01M) upravená predikce výnosů daní www.cityfinance.cz na roky 2014 až 2018 vyhláška MF ČR č. 264 ze dne 23. srpna 2013, o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů aktuální makroekonomické prognózy MF ČR, ČNB a data ČSÚ.

Město může díky plánování lépe zvládnout hrozby financí a využít příležitosti. Aby plnil svou roli, měl by být rozpočtový výhled každý rok aktualizován.


ANALÝZA FINANČNÍHO ZDRAVÍ Předpokladem pro řízení financí města s citem2 je znalost vývoje, trendu a stavu financí. Stanovit správně finanční koncepci a výhled znamená především znát trendy a stav financí, příležitosti a ohrožení. Samospráva může získat ucelený pohled na finance města pouze tehdy, má li souhrnné informace v časové řadě a v souvislostech. Bez těchto svodných údajů se může stát, že se finance snadno vymknou kontrole. Zhodnotíme nyní celkový vývoj financí města. Poté vyvodíme srozumitelné a stručné závěry. Následně ve výhledu navrhneme doporučení, která může samospráva města využít dle svého uvážení. ÚVOD K ANALÝZE VÝVOJE, STAVU, ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ FINANCÍ Při posuzování finanční kondice obce, městyse nebo města je nutné si uvědomit, že rozpočet je složen z příjmů a výdajů. Příjmy se dělí na ty, které se každoročně opakují (tzv. běžné příjmy), to jsou veškeré příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku) a investičních dotací. Výdaje je možné dělit podobně. Výdaje, které obec/městys/město musí každý rok vynaložit na provoz (běžné nebo též provozní výdaje, paralela ke státnímu rozpočtu, kde se nazývají mandatorními a quasimandatorními výdaji). Tyto výdaje musí samospráva vydat ze zákona nebo jimi financuje své provozní aktivity (údržba města nebo obce, příspěvkové organizace, organizační složky, úřad apod.). Rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji nazýváme provozní saldo (to jsou prostředky, které zbývají samosprávě po úhradě provozu z běžných příjmů k „volnému“ rozhodování). Vedle běžných výdajů existují také investice (kapitálové výdaje). Kapitálové výdaje jsou výdaje většinou na rozvoj. Rozdíl mezi veškerými příjmy a veškerými výdaji uskutečněnými od 1. ledna do 31. prosince daného roku (tzv. rozpočtového roku) se nazývá saldo rozpočtu. Provozní saldo rozpočtu je ale jiný a mnohem důležitější údaj než samotné saldo rozpočtu. Když totiž existuje deficitní rozpočet, znamená to, že obec/městys/město realizovalo daný rok více výdajů než příjmů, ale deficit může být pokryt z úspor z předchozích let, z dotací které dorazí až následující rok, úvěrem apod. Avšak záporné provozní saldo může znamenat vážnou situaci, kdy obec/městys/město již nemá dostatek pravidelných příjmů na úhradu samotného provozu (běžných výdajů). To je obdobné, jako kdyby lidem doma nezbývalo daný rok dost peněz z výplaty na nájem a jiné výdaje chodu domácnosti.

2

www.cityfinance.cz


Vážnější úvaha se však týká delší budoucnosti fungování samosprávy a správy veřejného majetku. Města a obce v běžných výdajích většinou nemají zahrnuty výdaje na odpisy3 a nevytváří na ně ani rezervy, a to je opravdu velmi vážný problém4. Města, městyse a obce financují opravy a havárie, ale nevytváří většinou odpovídající finanční zdroje (rezervy) na obnovu svého majetku, včetně technologických celků. Přesto často budují nový majetek, který opět vyvolá potřebu vytvářet zdroje na další odpisy. Výsledkem je zanedbaný obecní majetek. Ideální stav by byl, kdyby byly v rozpočtu samosprávy pokryty z běžných příjmů základní provozní výdaje5 a obnova majetku byla řešena tvorbou finančních zdrojů na odpisy majetku, obdobně jako je tomu v podnikatelském sektoru. Obrázek 1. Na čem závisí příjmy a výdaje samosprávy PŘÍJMY

VÝDAJE

Počet obyvatel Počet žáků

Provoz Objem a (ODPISY)

Podnikatelé (fyzické osoby) Výše daně z příjmů z podnikatelů v katastru obce

stav

majetku

–

údržba

Majetek udržitelný = odpisy alokovány do výdajů či fondu na obnovu majetku Ceny nakupovaných a kvalita

služeb,

zboží

Velikost katastru

Efektivita organizací a společností

Daň z nemovitostí

Smlouvy – ceny vs. dodávky

Vlastní činnost

Zaměstnanci – kvalita a produktivita

Podniky, pronájmy majetku atd. Dotace

Správa dluhu - vše a ceny dluhů Úřad a samospráva – lidé a efektivita jejich práce, efektivita procesů

Na výkon státní správy Na provoz zařízení samosprávy Investiční dotace Počet zaměstnanců pracujících v katastru

Investice Politika rozvoje a řízení projektů Obnova majetku Rozložení portfolia kapitálu

Prodeje majetku Zhodnocení finančních rezerv Zdroj: www.cityfinance.cz

3

Odpisy = zjednodušeně finance potřebné na obnovu dosavadního majetku.

4

Stejný problém by měl řešit stát ve svých financích.

5

Tzn. tzv. kladné provozní saldo.


Zřejmé je, že samospráva může řídit finance především skrze výdaje. Proto stav a vývoj financí bude vždy záviset především na stavu příjmů daného vnější ekonomikou, počtu obyvatel a podnikatelů a hlavně na politice samosprávy na straně výdajů.


ANALÝZA VÝVOJE, STAVU, ŘÍZENÍ A PLÁNOVÁNÍ FINANCÍ Finanční řízení a plánování městem, jak bylo zjištěno, vychází z využití okamžitých příjmů s ohledem na plnění rozpočtu. Při plánování financí na straně výdajů město postupuje standardním způsobem s ohledem na požadavky jednotlivých správců rozpočtových kapitol a na město finančně napojených organizací. Tato požadavky jsou postupně korigovány s finančními možnostmi města a záměry samosprávy. Na straně příjmů města vedoucí finančního odboru6 a zodpovědný člen vedení města zjišťuje stav aktuálních prognóz ekonomiky, změn zákonů a stav v oblasti dotací a mimořádných příjmů. Ve vazbě na to je sestaven návrh rozpočtu, který je dále projednáván v orgánech města. Město má definované procesy řízení financí ve vazbě na zákon o obcích, zákon o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a zákon o finanční kontrole. Stejně tak má město nastaven systém řídící kontroly a podléhá řadě externích kontrol včetně přezkumu hospodaření. Stav finančního řízení má rezervy především v:   

oblasti zpětných vazeb grantového systému města, dále s ohledem na financování obnovy a oprav majetku a finanční krytí strategických cílů.

Počet obyvatel města, na kterém závisí daňové příjmy, byl klesající. Počet obyvatel byl v roce 2012 celkem 8 8877. Od roku 1997 ubylo ve městě 374 obyvatel. To znamená aktuálně na daňových příjmech ročně o cca 4,7 mil. Kč méně, než kdyby mělo město původní počet obyvatel. Co obyvatel, to řádově téměř 13 tis. Kč daňových příjmů za rok. Město průměrně přicházelo dlouhodobě za 14 let o 25 obyvatel, ale poslední dobou (za poslední 3 roky) byl úbytek obyvatel mnohem rychlejší a dosahoval cca 160 ročně, čímž město přichází cca o 2 mil. Kč ročně na daňových příjmech.

6

Město řešilo v nedávné době personální obsazení vedoucího finančního odboru.

7

Podle údajů ČSÚ. Při stanovení počtu obyvatel obce se vychází ze stavu k 1. lednu běžného roku uvedeného v bilanci obyvatel České republiky zpracované Českým statistickým úřadem k 1. lednu běžného roku.


Počet zaměstnanců, kteří mají na katastru Štětí místo výkonu práce je 3,5 tis. a vyvíjel se od roku 2009 poměrně dobře. V roce 2012 mělo místo výkonu práce na katastru města 3 517 zaměstnanců. Tento údaj má na příjmy města minimální vliv a je významný ze sociálního hlediska. Po novele RUD od 1. 1. 2013 záleží část daňových příjmů města též na počtu žáků8, kterých bylo v roce 2012 celkem 1194 a městu bylo z roku 2012 na rok 2013 převedeno z dotací do daňových příjmů podle tohoto nového kritéria cca 8,3 mil. Kč.

Graf 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících na katastru Štětí

Vývoj počtu obyvatel a počtu zaměstnanců pracujících v místě Počet obyvatel

Počet žáků

Počet zaměstnanců

12 000 10 000 8 000 6 000

4 000 2 000

1 182 1 194

0

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 rok

www.cityfinance.cz

Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz

8

Podle dokumentace škol vedené dle školského zákona. Přesněji se při stanovení počtu dětí a žáků vychází z dokumentace škol vedené podle školského zákona, a to ze stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.


Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatel a zaměstnanců pracujících v katastru Štětí Počet obyvatel

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

9 261

9 272

9 283

9 338

9 338

9 202

9 165

9 193

9 144

8 961

9 614

9 543

9 225

9 109

9 020

8 887

4 197

3 518

4 034

4 021

4 200

4 038

3 733

3 492

3 261

3 029

3 311

3 517

Počet zaměstnanců Počet žáků

1 182

INDEXY

INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY průměr za 10 let

1998

1999

2000

2001

2002

99,7

100,1

100,1

100,6

100,0

Počet obyvatel Počet zaměstnanců

100,3

1 194

INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY INDEXY 2003

2004

98,5

99,6

83,8

114,7

2011

INDEXY 2012

průměr od 2009

2005

2006

2007

2008

2009

2010

100,3

99,5

98,0

107,3

99,3

96,7

98,7

99,0

98,5

98,2

99,7

104,5

96,1

92,4

93,5

93,4

92,9

109,3

106,2

100,5

DOPAD ZMĚNY POČTU OBYVATEL NA DAŇOVÉ PŘÍJMY V tis. Kč roční průměr

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

za 14 let

-24,9

11

11

55

0

-136

-37

28

-49

-183

653

-71

-318

-116

-89

-133

-374

-308,7

66

66

341

0 -1 005

-283

243

-450 -1 694

6 105

-782 -3 327 -1 350 -1 019 -1 543

-4 631

Změna počtu obyvatel Změna daňových příjmů v tis. Kč změnou počtu obyvatel

tis.Kč

1998

Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz

Z výše uvedeného vyplývá poměrně značná vnější finanční hrozba daná úbytkem počtu obyvatel města vyjádřená finančně 2 mil. Kč ročně. Vývoj celkové bilance ukazuje, že město ročně hospodařilo s příjmy nebo výdaji v objemu řádově od 100 do 257 mil. Kč. Za posledních 5 let se příjmy vyvíjely trochu lépe než výdaje, avšak s poměrně velkým vlivem dotací. Tabulka 2. Vývoj vybraných ukazatelů příjmů a výdajů Štětí tis. Kč 1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1. Daňové příjmy

43 989

55 905

55 984

57 969

64 623

67 976

70 159

79 623

83 974

82 928

89 883

105 090

96 505

106 031

103 241

103 134

2. Nedaňové příjmy

41 448

47 049

14 812

13 431

13 736

42 871

16 124

9 455

8 309

9 789

8 493

10 282

23 841

23 667

21 962

22 806

3. Kapitálové příjmy

3 456

4 921

43 613

0

1 453

362

1 034

17

4 053

1 746

1 918

14 493

17 887

11 266

7 674

14 727

11 589

18 267

32 997

40 006

72 456

103 565

95 922

92 503

39 083

41 920

38 717

29 546

119 221

41 234

41 118

22 849

Příjmy celkem

100 482

126 142

147 406

111 405

152 268

214 773

183 239

181 598

135 419

136 383

139 011

159 411

257 454

182 198

173 996

163 515

5. Běžné výdaje

87 457

106 627

92 160

94 368

135 470

168 327

205 066

159 117

128 493

129 801

119 512

129 665

151 128

160 970

156 494

133 022

6. Kapitálové výdaje

17 203

20 844

14 001

20 249

13 733

38 079

29 070

5 244

13 473

6 110

30 955

33 299

51 233

39 844

47 890

65 660

104 660

127 470

106 162

114 617

149 203

206 406

234 136

164 361

141 965

135 911

150 467

162 964

202 361

200 814

204 384

198 682

8 367

-30 388

4. Přijaté dotace

Výdaje celkem Saldo příjmů a výdajů

-4 178

-1 328

41 244

-3 212

3 065

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

průměr za 10 let

1998

1999

2000

2001

2002


104,6

127,1

100,1

103,5

111,5


122,7

113,5

31,5

90,7

102,3

142,4

886,2

0,0

INDEXY


-50 897

17 237

-6 547

472

-11 456

-3 553

55 093

-18 616

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

INDEXY

-35 166

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

průměr za 2012 posledních 5 let

105,2

103,2

113,5

105,5

98,8

108,4

116,9

91,8

109,9

97,4

99,9

103,2

312,1

37,6

58,6

87,9

117,8

86,8

121,1

231,9

99,3

92,8

103,8

129,8

24,9

285,7

1,6

23838,8

43,1

109,8

755,7

123,4

63,0

68,1

191,9

240,4

4. Přijaté dotace

113,1

157,6

180,6

121,2

181,1

142,9

92,6

96,4

42,3

107,3

92,4

76,3

403,5

34,6

99,7

55,6

133,9

Příjmy celkem

103,6

125,5

116,9

75,6

136,7

141,0

85,3

99,1

74,6

100,7

101,9

114,7

161,5

70,8

95,5

94,0

107,3

5. Běžné výdaje

101,0

121,9

86,4

102,4

143,6

124,3

121,8

77,6

80,8

101,0

92,1

108,5

116,6

106,5

97,2

85,0

102,8

6. Kapitálové výdaje

161,6

121,2

67,2

144,6

67,8

277,3

76,3

18,0

256,9

45,4

506,6

107,6

153,9

77,8

120,2

137,1

119,3

Výdaje celkem

104,1

121,8

83,3

108,0

130,2

138,3

113,4

70,2

86,4

95,7

110,7

108,3

124,2

99,2

101,8

97,2

106,1

POZ: 2005 změna financování školství, 2003 vznik ORP (obcí s rozšířenou působností) podle zákona č. 314/2002 Sb.; 2012 změna v oblasti sociálních transferů Zdroj: ČSÚ, MFČR ARIS WEB, www.cityfinance.cz

Zdroj: MFČR, ČSÚ a www.cityfinance.cz *POZ. Rok 2009 zde ještě neočištěný o převod hospodářské činnosti


Město přišlo v důsledku světové finanční krize v roce 2009 řádově o 18 mil. Kč na daňových příjmech. To velmi výrazně negativně ovlivnilo hospodaření roku 2009. Rok 2009 je však specifický a zkreslený zrušením hospodářské činnosti a jejím převedením v roce 2009 do rozpočtu města na straně příjmů jako konečný zůstatek výsledku hospodářské činnosti (v oblasti transferů). Též bylo převedeno cca 77 mil. Kč peněžních prostředků do fondů města. Na finance města působil velmi výrazně prodej bytů, který ovlivnil finance města od roku 2005. Vliv zrušení hospodářské činnosti v roce 2009 je patrný v tabulce níže. Převod do rozpočtu města je metodickým opatřením v souladu se zákonem o rozpočtových pravidlech. Hospodářská činnost totiž probíhá mimo rozpočet města.

Tabulka 3. Přehled hospodaření Štětí v letech 2000 - 2012 HOSPODAŘENÍ MĚSTA (v tis. Kč) ROK

Příjmy

Výdaje

Financování

HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST (v tis. Kč) Hospodářský výsledek Prodej bytů Ost. činnosti Celkem nebyla dostupná relevantní data

2000

111 405

114 617

3 212

2001

152 268

149 203

-3 065

-193

4 189

2002

214 773

206 406

-8 367

5 300

2003

183 239

234 136

50 897

2004

181 598

164 361

-17 237

2005

135 419

141 965

2006

136 383

2007 2008

BANKOVNÍ ÚČTY (v tis. Kč) Stavy peněz v bance na konci roku Základní Fondy Podnikání Celkem 43 286

880

21 764

65 930

3 996

43 819

2 211

12 274

58 305

2 692

7 992

47 137

8 760

18 093

73 990

6 210

9 042

15 252

9 591

5 409

30 820

45 821

8 969

21 164

30 134

16 707

10 430

45 550

72 687

6 547

14 171

3 704

17 875

19 942

11 094

48 502

79 538

135 911

-472

25 822

4 035

29 857

21 119

10 907

72 848

104 874

139 011

150 467

11 455

20 045

4 149

24 194

26 163

11 397

70 816

108 377

159 411

162 961

3 550

29 879

5 383

35 262

48 049

12 190

77 528

137 767

2009

192 090

202 361

10 271

36 824

81 885

2010

182 196

200 814

18 617

50 964

49 310

2011

173 996

204 384

30 388

27 282

42 164

69 445

2012

163 515

198 682

35 166

18 500

16 420

34 920

hospodářská činnost již zrušena

118 709 již zrušeno

100 273

Zdroj: Město Štětí

Pokud není uvedeno jinak, jsou další údaje očištěny o převod výsledku hospodářské činnosti do rozpočtu města.


Graf 2. Vývoj salda rozpočtu Štětí Vývoj salda příjmů a výdajů v tis. Kč 60 000 40 000 20 000 0 -20 000 -40 000 -60 000

1997 1998 1999 2000 2001 Saldo příjmů a -4 178 -1 328 41 244 -3 212 3 065 výdajů

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

8 367 -50 89 17 237 -6 547

472

-11 45 -3 553 -10 27 -18 61 -30 38 -35 16 www.cityfinance.cz

Zdroj: MFČR, www.cityfinance.cz

Rozpočty města byly z dlouhodobého hlediska s tendencí deficitů od roku 2005, avšak po zahrnutí výsledků hospodářské činnosti vyrovnané. Největší deficity vznikly v období let 2003 a od 2010. Deficitní tlaky byly umocňovány poměrně vysokými provozními výdaji a také kofinancováním větších investičních akcí z dotací. Graf 3. Vývoj příjmů a výdajů Štětí Vývoj příjmů a výdajů v tis. Kč 260 000 240 000 220 000 200 000 180 000 160 000

140 000 120 000 100 000

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Výdaje celkem 104 66 127 47 106 16 114 61 149 20 206 40 234 13 164 36 141 96 135 91 150 46 162 96 202 36 200 81 204 38 198 68 Příjmy celkem 100 48 126 14 147 40 111 40 152 26 214 77 183 23 181 59 135 41 136 38 139 01 159 41 192 09 182 19 173 99 163 51 www.cityfinance.cz



Od změny financování školství v roce 2005 byly celkové příjmy a výdaje progresivní se znatelným výkyvem příjmů v roce 2009 daným již zmiňovaným vlivem zrušení hospodářské činnosti v roce 2009. V roce 2003 vznikly obce s rozšířenou přenesenou působností a v roce 2005 se změnilo financování školství. Pokles příjmů i výdajů v roce 2012 byl dál odlivem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Graf 4. Vývoj a struktura příjmů Štětí Vývoj a struktura příjmů v tis. Kč

Vývoj struktury příjmů v % 100%

250 000

4. Přijaté dotace

90% 80%

200 000

70%


60%

150 000

50% 100 000


40% 30%

50 000

20%


10%

rok

rok

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

0% 1997

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0

www.cityfinance.cz


Struktura příjmů města se stabilizovala především přesunem agendy vyplácení sociálních dávek na úřady práce. Vzrostl podíl daňových příjmů města a na struktuře příjmů mají nadále význam nedaňové příjmy. Nedaňové příjmy města ve výši cca 20 mil. Kč pocházely především z oblasti navázané na skládku (cca 10 mil. Kč) a bytový fond a nebytové prostory, především z pronájmů a další vlastní činnosti. Každý, kdo by posuzoval příjmy, nesmí opomenout, že tyto příjmy váží též nároky výdajové. Opomíjí se často uplatnění a vliv odpisů a zohledňuje se pouhý tok příjmů a výdajů. Stejně tak je tomu i ve Štětí, kde např. dotace města do městské ubytovny se počítá částkou 1 mil. Kč, po uplatnění odpisů by to bylo mnohem více. Ve většině oblastí, zejména bytového a nebytového hospodářství musíme zohledňovat také značné požadavky na výdaje města, většinou však nerovnoměrně rozprostřené do dalších agend města. Daňové příjmy sice představovaly dosud cca 60 % příjmů a jejich váha kolísala ve vazbě na dotace. Podle novely RUD závisí daňové příjmy města na ukazatelích a dle poměrů vyjádřených následujícím grafem. Vedle počtu obyvatel je tu také nový a značný vliv počtu dětí a žáků. V roce 2013 bylo převedeno z dotací do daňových příjmů v této souvislosti v úvodu analýzy již zmiňovaných cca 8,3 mil. Kč.


Graf 5: Váha ukazatelů v %, podle kterých se Štětí po novele RUD účinné od 1. 1. 2013 podílí na hlavních sdílených daňových příjmech 72%

13%

12%

Prostého počtu obyvatel

Počtu obyvatel přepočteného koeficientem

3%

Počtu dětí a žáků Započtené výměře navštěvujících katastrálního školy území

Zdroj: www.cityfinance.cz

Daňové příjmy města měly do roku 2009 opět rostoucí trend, ale v roce 2009 zaznamenaly újmu světovou finanční krizí a do roku 2012 nedosáhly původní výše roku 2008. Novela RUD situaci v roce 2013 vylepší, ale je nutné připravit město spíše na stagnaci daňových příjmů od roku 2014 danou dosud nepříznivým vývojem ekonomiky ČR a v případě Štětí velmi výrazně posílenou úbytkem počtu obyvatel (cca -2 mil. Kč ročně). Graf 6: Vývoj celkových daňových příjmů Štětí

Dlouhodobý vývoj celkových daňových příjmů v tis. Kč 110 000 100 000 90 000

80 000 70 000 60 000 50 000 40 000 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zdroj:MF ČR, www.cityfinance.cz


Město bude více než dosud podléhat makroekonomickému vývoji v ČR a změně počtu svých obyvatel, a to proto, že poklesl a nejspíše poklesne význam dotací a vzrostl význam daňových příjmů. Mezi daňovými příjmy převažují ty sdílené se státním rozpočtem, tedy závislé na změnách daných Parlamentem a ekonomickými trendy. Lze proto uvést riziko poklesu výnosů daňových příjmů po roce 2013. Stabilní a téměř jistá základna příjmů města je někde na úrovni 140 mil. Kč ročně (vycházíme z daňových příjmů, snížených nedaňových příjmů a stagnujících běžných dotací), což je za normálních okolností naprostá většina příjmů města. Graf 7: Vývoj mimořádných příjmů Štětí MIMOŘÁDNÉ PŘÍJMY V tis. Kč 20 000

18 000 16 000 14 000 12 000 10 000

8 000 6 000 4 000 2 000 0

3. Kapitálové příjmy: 42 Investiční přijaté dotace (transfery):

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

1 034 320

17 0

4 053 1 522

1 746

1 918 5 863

14 493

17 887 16 245

11 266 5 391

7 674 2 139

14 727 9 018

www.cityfinance.cz


Město získalo mimořádné příjmy především od roku 2008. Město od roku 2008 prokazuje značnou schopnost získávat dotace. Celkem od roku 2003 do roku 2012 získalo město 40 mil. Kč investičních dotací a 74 mil. Kč kapitálových příjmů. Město tedy získalo od roku 2003 do roku 2012 celkem 114 mil. Kč mimořádných příjmů, což je 12,8 tis. Kč na obyvatele. Město bylo investičně aktivní. Zvýšená investiční aktivita města je patrná zejména od roku 2007, jinak ve výdajích města převažovaly provozní výdaje. Výrazné snížení běžných výdajů v roce 2012 způsobil však bez vlivu města již zmiňovaný odliv sociálních dávek.


Graf 8. Vývoj struktury výdajů Štětí Vývoj a struktura výdajů v tis. Kč 250 000

Vývoj struktury výdajů v % 100% 90%

200 000

80% 6. Kapitálové výdaje

70%

150 000

60% 50%

100 000

40%

5. Běžné výdaje

30% 50 000

20% 10%

rok

rok

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

0%

1997

1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012

0

www.cityfinance.cz


Město za posledních 10 let investovalo 323 mil. Kč, tedy celkem 36 tis. Kč na každého obyvatele, z toho 238 mil. Kč proběhlo v posledních 5 letech. Štětí realizovalo investice rozvážně. Pro finance mnohých měst a obcí je však obecně riskantní strategie budování nového majetku, který vyvolává tlak na výdaje9 a zejména potřebu financí na jeho obnovu (odpisy). Zvýšená investiční aktivita se může někdy projevit zhoršením ekonomiky provozu, tedy zejména neúměrným růstem běžných výdajů a odpisů. Mnohá města i obce si neuvědomují, nebo nechtějí připustit, kolik prostředků je třeba vytvářet na údržbu a obnovu svého dosavadního majetku. Platí přitom, že čím více majetku město nebo obec má, tím více prostředků je třeba na jeho údržbu a obnovu (týká se infrastruktury, nemovitostí a netýká se pozemků, cenných papírů apod.). Zapomíná se často na obnovu technologických celků a místo toho, aby obce a města vytvářela odpovídající zdroje na odpisy, spravují pouze fondy na nezbytné opravy a řešení havárií. Modernizace a obnova velkých investičních celků je často v pozadí. Nejen malé obce a města však musí investovat do infrastruktury a jsou svým způsobem ve finanční pasti a často závisí na dotacích a dluzích.

9

Výjimku tvoří infrastruktura typu vodovody a kanalizace, která je nezbytná.


Graf 9. Vývoj krytí běžných výdajů běžnými příjmy Štětí BĚŽNÉ PŘÍJMY A BĚŽNÉ VÝDAJE V tis. Kč 220 000 200 000

180 000 160 000

140 000 120 000 100 000

2003

Běžné příjmy (včetně 181 885 neinvestičních dotací) Běžné výdaje (provozní) 205 066

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

181 581

129 844

134 637

131 230

144 918

157 958

165 541

164 183

139 770

159 117

128 493

129 801

119 512

129 665

151 128

160 970

156 494

133 022

www.cityfinance.cz


Kladně hodnotíme to, že město hospodařilo od roku 2005 vždy provozně rozumně s ohledem na běžné příjmy. Provozní výdaje města (běžné) vždy kryly běžné příjmy, ale nebylo tomu tak vždy, např. v roce 2003. Město zvládlo v roce 2005 také výpadek příjmů způsobený světovou finanční krizí. Běžné výdaje do jisté míry zkreslovaly opravy. Město dlouhodobě realizovalo ročně přes 10 mil. Kč oprav. Graf 10. Roční změny běžných výdajů a běžných příjmů Štětí ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ A BĚŽNÝCH VÝDAJŮ v tis.Kč 30 000 20 000 10 000 0 -10 000 -20 000 -30 000 -40 000 -50 000 -60 000

2004

ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -305 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -45 948

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-51 737 -30 625

4 792 1 309

-3 406 -10 289

13 687 10 153

13 040 21 464

7 583 9 842

-1 358 -4 476

-24 413 -23 472



Pro finance města je oslabující každá situace, při které se běžné příjmy vyvíjely hůře než běžné výdaje za předpokladu, že tato situace přetrvala. Štětí je spíše postiženo trendem poklesu běžných příjmů, a bude to tak vyjma roku 2013 (vliv novely RUD) nejspíše i do budoucna. Graf 11. Výdaje na větší opravy města Štětí v mil. Kč

Výdaje na větší opravy v mil. Kč 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013 rozp.

Zdroj: Město Štětí

Graf 12. Podrobnější vývoj běžných výdajů Štětí

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2003

20 000

2012

30 000

2011

25 000 2010

30 000

40 000

2009

35 000

50 000

2008

60 000

2007

40 000

2006

70 000

2005

45 000

2004

80 000

2003

90 000

50 000

2004

PLATY, POJISTNÉ A VÝDAJE ZA PRÁCI v tis. Kč

NEINVESTIČNÍ NÁKUPY v tis. Kč

rok

rok

NEINVESTIČNÍ TRANSFERY VEŘEJNOPRÁVNÍM SUBJEKTŮM v tis. Kč

NEINVESTIČNÍ TRANSFERY OBYVATELSTVU v tis. Kč 30 000

70 000 60 000

25 000

50 000

20 000

40 000

15 000

30 000

www.cityfinance.cz

rok

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

2005

2004

2012

2011

2010

2009

2008

2007

2006

0 2005

0

2004

5 000

2003

10 000

2003

10 000

20 000

rok



V roce 2005 stát změnil financování školství, proto zde klesly transfery veřejnoprávním subjektům a v roce 2012 se přesunuly sociální transfery na úřady práce. Riziko růstu běžných výdajů je u Štětí především na straně platů a neinvestičních nákupů. Klíčovým údajem pro sledování finančního zdraví obce nebo města je za normálních okolností ukazatel provozního salda hospodaření, který znamená rozdíl mezi běžnými příjmy (včetně neinvestičních dotací) a běžnými výdaji. Za běžné příjmy obce označujeme všechny příjmy, vyjma kapitálových příjmů (prodejů majetku obce) a investičních dotací. Běžné výdaje jsou výdaje na běžný provoz a údržbu obce, včetně obnovy majetku (neinvestiční). Jsou to tedy všechny výdaje vyjma investic. Provozní saldo hospodaření znamená fakticky vlastní finance (bez úvěrů), které obci ročně zbývají na „volnou útratu“, tedy na investice, ale také na budoucí obnovu majetku obce, na splátky dluhů či na úspory a tvorbu rezerv. Proto banky při žádostech o úvěr stav a vývoj ukazatele provozního salda velmi bedlivě posuzují a sledují ho také v průběhu čerpání a splácení úvěru. Ovšem banky zajímá hlavně to, zda bude mít obec na splátky, ale už se nezajímají o stav majetku obce, pokud jím obec neručí za úvěr. Provozní saldo vyjadřuje jakousi „roční finanční sílu“ obce a tedy ročně generovaný potenciál pro investice, ale také pro obnovu majetku obce (města), splácení dluhů na tvorbu finančních rezerv apod. Graf 13. Vývoj provozního salda Štětí FINANČNÍ PROSTOR SAMOSPRÁVY (Provozní saldo a stav na bankovních účtech v tis. Kč) 30 000 22 463 20 000

15 253 11 719

10 000

4 835

6 830

4 571

7 689

6 749

1 351 0

-10 000 -20 000 -23 180 -30 000 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč)

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

-23 180

22 463

1 351

4 835

11 719

15 253

6 830

4 571

7 689

6 749


Provozní saldo města je sice poměrně nízké a dosahuje sotva 5% běžných příjmů (průměr v ČR je cca 20%), tedy cca 6 mil. Kč, ale město realizuje opravy od roku


2009 průměrně za 14 mil. Kč ročně. Po zohlednění těchto výdajů by bylo 14% z běžných příjmů, přesto je třeba provozní saldo zlepšit města zlepšit. Provozní saldo slouží k tvorbě rezerv, splácí se z něho dluhy (Štětí ale dluhy nemá) a vytváří zdroje na investice a budoucí opravy. Štětí potřebuje ročně minimálně 10 mil. Kč10 na obnovu svého majetku, tedy na opravy a investice. Tabulka 4. Vývoj provozního salda hospodaření Štětí Údaje (čísla značí druhové členění rozp. skladby) 2003 2004 1+2+4 Běžné příjmy (včetně neinvestičních 181 885 181 581 1 dotací) 5 Běžné výdaje (provozní) 205 066 159 117 Uhrazené splátky půjček -1 000 -5 100 PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) -23 180 22 463 Zbývá po uhrazení splátek úvěrů (tis. Kč) -24 180 17 363 % Podíl provozního salda na běžných příjmech -13% 12% REPUBLIKOVÝ PRŮMĚR % podílu provozního salda na běžných příjmech 16% 17% Stav na bankovních účtech (tis. Kč) 15 000 6 806 Provozní saldo po úhradě splátek úvěrů -9 180 24 169 + stav na bankovních účtech (tis. Kč) ZMĚNY BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ (tis. Kč) -305 ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ (tis. Kč) -45 948

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

tis. Kč 2012

129 844 134 637 131 230 144 918 157 958 165 541 164 183 139 770 128 493 129 801 119 512 129 665 151 128 160 970 156 494 133 022 -2 200 -2 200 -2 400 0 0 0 0 0 1 351 4 835 11 719 15 253 6 830 4 571 7 689 6 749 -849 2 635 9 319 15 253 6 830 4 571 7 689 6 749 1% 4% 9% 11% 4% 3% 5% 5% 24% 31 036

20% 32 026

23% 37 561

24% 17% 22% 60 239 115 332 100 273

18% 69 445

20% 34 920

30 187

34 661

46 879

75 492 122 162 104 844

77 134

41 669

13 687 10 153

-1 358 -24 413 -4 476 -23 472

-51 737 -30 625

4 792 -3 406 1 309 -10 289

13 040 21 464

7 583 9 842

Zdroj: www.cityfinance.cz

Graf 14: Vývoj běžných příjmů, provozního salda a staveb Štětí 700 000

600 000 500 000 400 000

tis. Kč

300 000 200 000 100 000 0 Běžné příjmy (včetně neinvestičních dotací) PROVOZNÍ SALDO (tis. Kč) Stavby (tis. Kč)

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

134 637

131 230

144 918

157 958

165 541

164 183

139 770

4 835 639 868

11 719 536 492

15 253 540 101

6 830 554 823

4 571 594 270

7 689 478 336

6 749 402 063


10

Města od roku 2012 povinně odpisují a odpisy mají správně sloužit k refinancování oprav a obnovy dosavadního majetku. Tento údaj je zjištěn z výsledovky.


Majetek Štětí, přesněji jen stavby, lze hrubě odhadovat na 400 až 800 mil. Kč (záleží, jak zohledníme data rozvahy versus realitu). Velmi orientačně potřebuje město na odpisy majetku celkem 10 mil. Kč ročně pouze na stavby. Pokud volíme obnovovací interval cca 50 let. Graf 15. Vývoj běžných příjmů, běžných výdajů a investic Štětí Běžné příjmy v tis. Kč 134 637 131 230

144 918

157 958 165 541 164 183

Investice a běžné výdaje v tis. Kč 139 770

150 152

129 801

119 512

Běžné výdaje Investice 160 970 156 494 154 216 151 128 133 022 129 665

51 233

39 844

30 955 33 299

65 660 47 890 28 510

6 110 2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2013 rozpočet k 30.6.


Město finanční rezervy dosud více rozpouštělo, ale nezapomínalo na opravy a kofinance dotací. Ke konci roku 2012 byla na základním běžném účtu a fondech města rezerva cca 35 mil. Kč11 a skutečnost roku 2013 má dopadnout opět s lepším výsledkem rezerv. Někdy je kolísání rezerv dáno cash flow v oblasti dotací a investic. Graf 16: Základní běžný účet a fondy Štětí a provozní saldo Finanční prostor samosprávy (provozní saldo) v tis. Kč

Základní běžný účet a fondy v tis. Kč 115 332

15 253

100 273

11 719 7 689

6 830 4 835

69 445 60 239

6 749

49 691

4 571 32 026

2006

2007

2008

2009

2010

www.cityfinance.cz

2011

2012

-4 065 2013 rozpočet k 30.6.

2006

37 561

2007

34 920

2008

2009

2010

2011

2012



11

ARIS WEB 60M řádek 96, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 87 a 88 rozvahy.


Finančním potenciálem města lze poté vnímat hodnoty zůstatku na účtech, finanční aktiva jako cenné papíry, zůstatky fondů k danému datu spolu s provozním saldem po odpočtu splátek dluhů. Je to zjednodušeně jakási „finanční akceschopnost“ města bez využití případných nových dluhů. Finanční potenciál města roku 2009 zkreslilo zrušení hospodářské činnosti a její převedení včetně finančních prostředků do rozpočtu města. Město rezervy trvale využívalo, především na investice a opravy. Do budoucna je třeba myslet více na rizika financí a lépe oddělit v rozpočtu finance na opravy a investice do dosavadního majetku. Město nemá dluhy. Město mělo k 31. 12. 2012 zůstatek 0 mil. Kč dluhů12. Bezpečná výše dluhů, je někde na úrovni 40 mil. Kč13. Graf 17. Zůstatky dlouhodobých závazků a splátky Štětí Dlouhodobé bankovní úvěry v tis. Kč

Splátky dlouhodobých bankovních úvěrů v tis. Kč

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

2008

2009

2010

2011

2012


2008

2009

2010

2011

2012



Dlouhodobé pohledávky14 představují zanedbatelnou částku a nehrají proto dosud roli ve finančním plánování města, ale je třeba sledovat úroveň placení nájmů, protože pokud se zhorší ekonomická situace obyvatel vlivem politiky státu, mohlo by se zvýšit riziko výskytu neplatičů.

12

ARIS WEB 60M řádek 190 rozvahy, od roku 2010 ÚFIS 01M řádek 113.

13

Jedná se o odborný odhad. Vycházíme z trendu provozního salda, trendu běžných příjmů a výhledu daňových příjmů. Provozní saldo je zdrojem umořování dluhu a předpokládáme, že město by mělo být schopné během pěti let vytvořit finance na úplné umoření dluhu. Při pomalejším splácení v případě potřeby reálně dluh do 10 let bezpečně splatit. 14

ARIS WEB 60M řádek 75, od roku 2010 ÚFIS 01M řádky 53 a 34 rozvahy.


Graf 18. Pohledávky za dlužníky Štětí Pohledávky za dlužníky v tis. Kč 2 496 1 923 1 401

2010

2011

2012



SWOT ANALÝZA FINANCÍ - ZÁVĚR Finanční situace města je velmi dobrá, avšak finanční kondice slabší. Silnými stránkami financí je především nezadluženost a finanční rezerva spolu s tím, že město finančně zvládlo generovat finance na opravy svého majetku. Avšak přesto, že finanční situace města je velmi dobrá, existují značné a vážné hrozby. Sice stále náročnější situace financování provozu daná poklesem počtu obyvatel (dopad cca 1 až 2 mil. Kč ročně do daňových příjmů) a poměrně nízkým provozním saldem nízké provozní saldo (za rok 2012 jen 6,6 mil. Kč, 5% běžných příjmů). Bude sílit tlak na to, jak financovat běžné výdaje města bez příjmů ze skládky a bez rezerv. Vnější hrozba stagnace daňových příjmů po roce 2013 může situaci zhoršit. Financování provozu města by ohrozila jakákoliv situace budování nového na poměry města rozsáhlejšího majetku s tlakem na provozní výdaje. Rizikem přitom není sama investice, ale její provoz, opravy a udržování. Níže uvádíme SWOT analýzu financí (řazeno dle významu). Tabulka 5. SWOT analýza financí města (řazeno dle významu) Silné stránky

Slabé stránky

Dosud nezadluženost

Příliš nízké provozní saldo jen cca 5 až 6 mil. Kč (pouze 5% běžných příjmů15)

Velmi dobrá výchozí situace pro plánování opatření s dopadem na finance Finanční rezerva (pozůstatek zrušení hospodářské činnosti v r. 2009) Město má dosud finanční potenciál na obnovu svého dosavadního majetku

15

Průměr v ČR za 2012 byl 20% provozního salda na běžných příjmech.


Příležitosti

Ohrožení (rizika)

Vyřešení státem dotovaných soukromých ubytoven16

Utlumení příjmů ze skládky (cca 10 mil. Kč)

Úbytek obyvatel s průměrným dopadem -2 mil. Kč ročně do daňových příjmů. Stagnace daňových příjmů Růst cen (inflace) Ekonomika ČR, zejména hospodaření státu

Město by mělo přijmout zodpovědná opatření ke stabilizaci a dlouhodobé udržitelnosti svých financí a opatření proti finančním rizikům. Město tím může zvýšit jistotu a zajistí dlouhodobou udržitelnost svých financí.

16

Pracovní tým zjistil, ale jedná se o podezření, že dávky státu sociálním případům jsou vázány na předložení smlouvy s poskytovatelem bydlení na úřad práce. Smlouva může uvádět „virtuální sumu“ a jelikož smlouva není daňovým dokladem, je podezření, že podnikatelé mohou vybírat nájemné následně bez daňového dokladu a vyhýbat se tím odvodu daní adekvátnímu částce ze smlouvy. Sociální případ může získat taktéž tím, že mu část prostředků na bydlení zůstane. Tento postup město činit z principu nemůže. Možností je podat podnět ke kontrole finančním úřadem, aby prověřil smlouvy s vystavenými daňovými doklady podnikatelů poskytujících ubytování sociálně postiženým.


SEZNAM TABULEK A GRAFŮ OBRÁZKY OBRÁZEK 1. NA ČEM ZÁVISÍ PŘÍJMY A VÝDAJE SAMOSPRÁVY ..................................................................................... 6

TABULKY TABULKA 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH V KATASTRU ŠTĚTÍ ............................................. 10 TABULKA 2. VÝVOJ VYBRANÝCH UKAZATELŮ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ŠTĚTÍ ....................................................................... 10 TABULKA 3. PŘEHLED HOSPODAŘENÍ ŠTĚTÍ V LETECH 2000 - 2012 ......................................................................... 11 TABULKA 4. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA HOSPODAŘENÍ ŠTĚTÍ ................................................................................. 20 TABULKA 5. SWOT ANALÝZA FINANCÍ MĚSTA (ŘAZENO DLE VÝZNAMU) ................................................................... 24

GRAFY GRAF 1. VÝVOJ POČTU OBYVATEL A ZAMĚSTNANCŮ PRACUJÍCÍCH NA KATASTRU ŠTĚTÍ .................................................. 9 GRAF 2. VÝVOJ SALDA ROZPOČTU ŠTĚTÍ .............................................................................................................. 12 GRAF 3. VÝVOJ PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ŠTĚTÍ .............................................................................................................. 12 GRAF 4. VÝVOJ A STRUKTURA PŘÍJMŮ ŠTĚTÍ ........................................................................................................ 13 GRAF 5: VÁHA UKAZATELŮ V %, PODLE KTERÝCH SE ŠTĚTÍ PO NOVELE RUD ÚČINNÉ OD 1. 1. 2013 PODÍLÍ NA HLAVNÍCH SDÍLENÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMECH ............................................................................................................... 14 GRAF 6: VÝVOJ CELKOVÝCH DAŇOVÝCH PŘÍJMŮ ŠTĚTÍ ........................................................................................... 14 GRAF 7: VÝVOJ MIMOŘÁDNÝCH PŘÍJMŮ ŠTĚTÍ ..................................................................................................... 15 GRAF 8. VÝVOJ STRUKTURY VÝDAJŮ ŠTĚTÍ ........................................................................................................... 16 GRAF 9. VÝVOJ KRYTÍ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ BĚŽNÝMI PŘÍJMY ŠTĚTÍ ............................................................................... 17 GRAF 10. ROČNÍ ZMĚNY BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ ŠTĚTÍ ....................................................................... 17 GRAF 11. VÝDAJE NA VĚTŠÍ OPRAVY MĚSTA ŠTĚTÍ V MIL. KČ................................................................................... 18 GRAF 12. PODROBNĚJŠÍ VÝVOJ BĚŽNÝCH VÝDAJŮ ŠTĚTÍ ......................................................................................... 18 GRAF 13. VÝVOJ PROVOZNÍHO SALDA ŠTĚTÍ ........................................................................................................ 19 GRAF 14: VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, PROVOZNÍHO SALDA A STAVEB ŠTĚTÍ.................................................................. 20 GRAF 15. VÝVOJ BĚŽNÝCH PŘÍJMŮ, BĚŽNÝCH VÝDAJŮ A INVESTIC ŠTĚTÍ .................................................................... 21 GRAF 16: ZÁKLADNÍ BĚŽNÝ ÚČET A FONDY ŠTĚTÍ A PROVOZNÍ SALDO ....................................................................... 21 GRAF 18. ZŮSTATKY DLOUHODOBÝCH ZÁVAZKŮ A SPLÁTKY ŠTĚTÍ ............................................................................ 22 GRAF 19. POHLEDÁVKY ZA DLUŽNÍKY ŠTĚTÍ ......................................................................................................... 23


ANALÝZA FINANCÍ OBCE

Recommend Documents