ANALÝZA ENVIRONMENTÁLNÍCH VÝDAJŮ OBECNÍCH ROZPOČTŮ ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ. se zaměřením na oblast ochrany biodiverzity a krajiny

Jana Soukopová, Jarmila Neshybová

ANALÝZA ENVIRONMENTÁLNÍCH VÝDAJŮ OBECNÍCH ROZPOČTŮ ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ se zaměřením na oblast ochrany biodiverzity a krajiny

Publikace byla vydána v rámci projektu: SP/4i1/54/08: Analýza výdajů místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vztahu k ochraně životního prostředí resortního výzkumu Ministerstva životního prostředí České republiky

AUTOŘI: Mgr. Ing. Jana Soukopová, Ph.D., Ekonomicko-správní fakulta MU Ing. Jarmila Neshybová, Ekonomicko-správní fakulta MU

Editoři Bc. Michal Struk, Ekonomicko-správní fakulta MU Slavomír Haladěj, Ekonomicko-správní fakulta MU

© Jana Soukopová, Jarmila Neshybová, 2009 © nakladatelství Litera, 2009

2

OBSAH SEZNAM GRAFŮ ................................................................................................................. 5 SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................................................ 7 SEZNAM TABULEK............................................................................................................. 9 1 ÚVOD .......................................................................................................................... 11 1.1

PŘEDSTAVENÍ VÝZKUMNÉHO PROJEKTU .............................................................................................. 12

2 ANALÝZA VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ........................................... 13 2.1 KLASIFIKACE VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ .............................................................. 13 2.1.1 Klasifikace environmentálních výdajů podle CEPA 2000............................................................. 13 2.1.2 Klasifikace výdajů podle zdrojů financování................................................................................. 14 2.1.3 Klasifikace podle druhů výdajů ..................................................................................................... 15 2.2 CELKOVÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ..................................................................... 16 2.2.1 Investiční výdaje na ochranu životního prostředí .......................................................................... 16 2.2.2 Běžné výdaje na ochranu životního prostředí ................................................................................ 18 2.3 VEŘEJNÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ ...................................................................... 19 2.3.1 Státní rozpočet ............................................................................................................................... 21 2.3.2 Státní fondy.................................................................................................................................... 22 2.3.3 Místní rozpočty .............................................................................................................................. 23 2.3.4 Národní veřejné podpory ............................................................................................................... 23 2.4 ZAHRANIČNÍ ZDROJE ............................................................................................................................. 24 2.4.1 Evropské fondy a programy........................................................................................................... 24

3 ANALÝZA VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZHPOČTŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PODLE ÚSC..................................................................................................................... 28 3.1

METODOLOGIE....................................................................................................................................... 28

3.2

CELÁ ČR ................................................................................................................................................ 29

3.3 VÝDAJE PODLE KRAJŮ ........................................................................................................................... 31 3.3.1 Jihočeský kraj ................................................................................................................................ 32 3.3.2 Jihomoravský kraj.......................................................................................................................... 33 3.3.3 Karlovarský kraj............................................................................................................................. 33 3.3.4 Královéhradecký kraj..................................................................................................................... 34 3.3.5 Liberecký kraj ................................................................................................................................ 35 3.3.6 Moravskoslezský kraj .................................................................................................................... 35 3.3.7 Olomoucký kraj ............................................................................................................................. 36 3.3.8 Pardubický kraj .............................................................................................................................. 37 3.3.9 Plzeňský kraj.................................................................................................................................. 37 3.3.10 Hlavní město Praha ........................................................................................................................ 38 3.3.11 Středočeský kraj............................................................................................................................. 38 3.3.12 Ústecký kraj ................................................................................................................................... 39 3.3.13 Kraj Vysočina ................................................................................................................................ 39 3.3.14 Zlínský kraj .................................................................................................................................... 40

3

4 OCHRANA BIODIVERZITY A KRAJINY .......................................................................... 41 4.1 OCHRANA BIODIVERZITY A KRAJINY V ČR........................................................................................... 41 4.1.1 Krajina v ČR .................................................................................................................................. 41 4.1.2 Biodiverzita.................................................................................................................................... 46 4.1.3 Ochrana krajiny a biodiverzity....................................................................................................... 51 4.2

INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY KRAJINY A PŘÍRODY .............................................................. 57

4.3

FINAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ OBLASTI OCHRANY KRAJINY A BIODIVERZITY ..................................................... 64

4.4

ANALÝZA VÝDAJŮ OBCÍ NA OCHRANY BIODIVERZITY A KRAJINY........................................................ 66

4.5

CELKOVÉ VÝDAJE ZA KRAJE ................................................................................................................. 69

4.6 VÝDAJE ZA OKRESY ............................................................................................................................... 70 4.6.1 Jihočeský kraj ................................................................................................................................ 70 4.6.2 Jihomoravský kraj.......................................................................................................................... 74 4.6.3 Karlovarský kraj............................................................................................................................. 78 4.6.4 Královehradecký kraj..................................................................................................................... 82 4.6.5 Liberecký kraj ................................................................................................................................ 86 4.6.6 Moravskoslezský kraj .................................................................................................................... 89 4.6.7 Olomoucký kraj ............................................................................................................................. 94 4.6.8 Pardubický kraj .............................................................................................................................. 97 4.6.9 Plzeňský kraj................................................................................................................................ 102 4.6.10 Středočeský kraj........................................................................................................................... 107 4.6.11 Ústecký kraj ................................................................................................................................. 111 4.6.12 Kraj Vysočina .............................................................................................................................. 116 4.6.13 Zlínský kraj .................................................................................................................................. 120

5 POUŽITÁ LITERATURA .............................................................................................. 126

4

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Celkové investice na ochranu životního prostředí v ČR podle CEPA 2000 (v mil. Kč) ............... 17 Graf 2: Investice na ochranu ŽP podle sektorů (ziskový a neziskový, veřejný a soukromý) v mil. Kč..... 18 Graf 3: Neinvestiční výdaje na ochranu životního prostředí podle CEPA (v mil. Kč) ............................. 18 Graf 4: Vývoj objemu výdajů z jednotlivých úrovní veřejných rozpočtů do oblasti ochrany ŽP (v mil. Kč) .......................................................................................................................................................... 20 Graf 5: Vývoj objemu výdajů státního rozpočtu do jednotlivých oblastí ochrany ŽP (v mil. Kč) ............ 21 Graf 6: Vývoj objemu výdajů Státního fondu ŽP do jednotlivých oblastí ochrany ŽP (v mil. Kč)........... 22 Graf 7: Úhrady FNM za likvidace ekologických zátěží (v mil. Kč) .......................................................... 23 Graf 8: Výdaje na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů za období 2005 - 2008 (v tis. Kč).... 29 Graf 9: Výdaje na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů podle oblastí ochrany ŽP (v tis. Kč) 30 Graf 10: Běžné výdaje obcí podle krajů (tis. Kč)....................................................................................... 31 Graf 11: Kapitálové výdaje za kraje (tis. Kč) ............................................................................................ 32 Graf 12: Celkové skutečné výdaje obcí, DSO a krajů do oblasti Ochrany krajiny a biodiverzity (v mil. Kč) .......................................................................................................................................................... 64 Graf 13: Struktura výdajů obcí, DSO a krajů vyčleňovaných do oblasti Ochrany krajiny a biodiverzity (v mil. Kč) ............................................................................................................................................ 66 Graf 14: Počet oceněných i neoceněných účastníků soutěže Vesnice roku za roky 2005 a 2006.............. 68 Graf 15: Běžné výdaje za kraje – Biodiverzita (v tis. Kč) ......................................................................... 70 Graf 16: Kapitálové výdaje za kraje – Biodiverzita (v tis. Kč).................................................................. 70 Graf 17: Struktura nezemědělské půdy okresů Jihočeského kraje (za rok 2008)....................................... 71 Graf 18: Běžné výdaje za okresy – JČK, Biodiverzita (v tis. Kč).............................................................. 73 Graf 19: Kapitálové výdaje za okresy – JČK, Biodiverzita (v tis. Kč) ...................................................... 73 Graf 20: Běžné výdaje za okresy – JMK, Biodiverzita (v tis. Kč)............................................................. 77 Graf 21: Kapitálové výdaje za okresy – JMK, Biodiverzita (v tis. Kč) ..................................................... 78 Graf 22: Běžné výdaje za okresy – KVK, Biodiverzita (v tis. Kč) ............................................................ 81 Graf 23: Kapitálové výdaje za okresy – KVK, Biodiverzita (v tis. Kč)..................................................... 81 Graf 24: Běžné výdaje za okresy – KHK, Biodiverzita (v tis. Kč) ............................................................ 85 Graf 25: Kapitálové výdaje za okresy – KHK, Biodiverzita (v tis. Kč)..................................................... 85 Graf 26: Běžné výdaje za okresy – LibK, Biodiverzita (v tis. Kč) ............................................................ 89 Graf 27: Kapitálové výdaje za okresy – LibK, Biodiverzita (v tis. Kč) ..................................................... 89 Graf 28: Běžné výdaje za okresy – MSK, Biodiverzita (v tis. Kč) ............................................................ 93 Graf 29: Kapitálové výdaje za okresy – MSK, Biodiverzita (v tis. Kč)..................................................... 93 Graf 30: Běžné výdaje za okresy – OloK, Biodiverzita (v tis. Kč) ............................................................ 97 Graf 31: Kapitálové výdaje za okresy – OloK, Biodiverzita (v tis. Kč) .................................................... 97 Graf 32: Běžné výdaje za okresy – ParK, Biodiverzita (v tis. Kč)........................................................... 101 Graf 33: Kapitálové výdaje za okresy – ParK, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................... 101 Graf 34: Běžné výdaje za okresy – PlzK, Biodiverzita (v tis. Kč)........................................................... 106 Graf 35: Kapitálové výdaje za okresy – PlzK, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................... 106 Graf 36: Běžné výdaje za okresy – SČK, Biodiverzita (v tis. Kč) ........................................................... 110

5

Graf 37: Kapitálové výdaje za okresy – SČK, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................... 111 Graf 38: Běžné výdaje za okresy – ÚstK, Biodiverzita (v tis. Kč) .......................................................... 115 Graf 39: Kapitálové výdaje za okresy – ÚstK, Biodiverzita (v tis. Kč)................................................... 115 Graf 40: Běžné výdaje za okresy – KVys, Biodiverzita (v tis. Kč) ......................................................... 119 Graf 41: Kapitálové výdaje za okresy – KVys, Biodiverzita (v tis. Kč) .................................................. 119 Graf 42: Běžné výdaje za okresy – ZlíK, Biodiverzita (v tis. Kč) ........................................................... 124 Graf 43: Kapitálové výdaje za okresy – ZlíK, Biodiverzita (v tis. Kč).................................................... 124

6

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1: Výdaje veřejného sektoru do oblasti ochrany ŽP jako % HDP za rok 2007 ........................... 19 Obrázek 2: Podíl jednotlivých prioritních os v OP ŽP .............................................................................. 26 Obrázek 3: Prioritní osy OPŽP včetně podoblastí ..................................................................................... 27 Obrázek 4: Stav druhů ČR dle červených seznamů. .................................................................................. 50 Obrázek 5: Mapa evropsky významných lokat v ČR................................................................................. 53 Obrázek 6: Mapa ptačích oblastí ČR ......................................................................................................... 54 Obrázek 7: Natura 2000 ve členských státech EU (stav 07/2008) ............................................................. 55 Obrázek 8: růst národně chráněných oblastí ve 39 zemích Evropy ........................................................... 56 Obrázek 9: Struktura a počet chráněných oblastí v Jihočeském kraji........................................................ 72 Obrázek 10: Těžební činnost v Jihočeském kraji....................................................................................... 72 Obrázek 11: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Jihočeského kraje ................................... 72 Obrázek 12: Struktura nezemědělské půdy okresů Jihomoravského kraje (za rok 2008).......................... 75 Obrázek 13: Struktura a počet chráněných oblastí v Jihomoravském kraji ............................................... 76 Obrázek 14: Těžební činnost v Jihomoravském kraji ................................................................................ 76 Obrázek 15: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Jihomoravského kraje............................. 76 Obrázek 16: Struktura nezemědělské půdy okresů Karlovarského kraje (za rok 2008) ............................ 79 Obrázek 17: Struktura a počet chráněných území v Karlovarském kraji................................................... 80 Obrázek 18: Těžební činnost v Karlovarském kraji................................................................................... 80 Obrázek 19: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Karlovarského kraje ............................... 80 Obrázek 20: Struktura nezemědělské půdy okresů Královehradeckého kraje (za rok 2008)..................... 82 Obrázek 21: Struktura a počet chráněných území v Královéhradeckém kraji ........................................... 84 Obrázek 22: Těžební činnost v Královéhradeckém kraji........................................................................... 84 Obrázek 23: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Královéhradeckého kraje........................ 84 Obrázek 24: Struktura nezemědělské půdy okresů Libereckého kraje (za rok 2008) ................................ 86 Obrázek 25: Struktura a počet chráněných území v Libereckém kraji ...................................................... 88 Obrázek 26: Těžební činnost v Libereckém kraji ...................................................................................... 88 Obrázek 27: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Libereckého kraje................................... 88 Obrázek 28: Struktura nezemědělské půdy okresů Moravskoslezského kraje (za rok 2008) .................... 90 Obrázek 29: Struktura a počet chráněných území v Moravskoslezském kraji........................................... 92 Obrázek 30: Těžební činnost v Moravskoslezském kraji........................................................................... 92 Obrázek 31: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Moravskoslezského kraje ....................... 92 Obrázek 32: Struktura nezemědělské půdy okresů Olomouckého kraje (za rok 2008) ............................. 94 Obrázek 33: Struktura a počet chráněných území v Olomouckém kraji.................................................... 96 Obrázek 34: Těžební činnost v Olomouckém kraji.................................................................................... 96 Obrázek 35: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Olomouckého kraje ................................ 96 Obrázek 36: Struktura nezemědělské půdy okresů Pardubického kraje (za rok 2008) .............................. 98 Obrázek 37: Struktura a počet chráněných území v Pardubickém kraji .................................................. 100 Obrázek 38: Těžební činnost v Pardubickém kraji .................................................................................. 100

7

Obrázek 39: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Pardubického kraje............................... 100 Obrázek 40: Struktura nezemědělské půdy okresů Plzeňského kraje (za rok 2008)................................ 102 Obrázek 41: Struktura a počet chráněných území v Plzeňském kraji ...................................................... 105 Obrázek 42: Těžební činnost v Plzeňském kraji ...................................................................................... 105 Obrázek 43: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Plzeňského kraje................................... 105 Obrázek 44: Struktura nezemědělské půdy okresů Středočeského kraje (za rok 2008)........................... 107 Obrázek 45: Struktura a počet chráněných území ve Středočeském kraji ............................................... 109 Obrázek 46: Těžební činnost ve Středočeském kraji ............................................................................... 109 Obrázek 47: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Středočeského kraje.............................. 110 Obrázek 48: Struktura nezemědělské půdy okresů Ústeckého kraje (za rok 2008) ................................. 112 Obrázek 49: Struktura a počet chráněných území v Ústeckém kraji ....................................................... 114 Obrázek 50: Těžební činnost v Ústeckém kraji ....................................................................................... 114 Obrázek 51: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Ústeckého kraje .................................... 114 Obrázek 52: Struktura nezemědělské půdy okresů kraje Vysočina (za rok 2008)................................... 116 Obrázek 53: Struktura a počet chráněných území v kraji Vysočina ........................................................ 117 Obrázek 54: Těžební činnost v kraji Vysočina ........................................................................................ 117 Obrázek 55: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech kraje Vysočina...................................... 118 Obrázek 56: Struktura nezemědělské půdy okresů Zlínského kraje (za rok 2008) .................................. 121 Obrázek 57: Struktura a počet chráněných území ve Zlínském kraji....................................................... 123 Obrázek 58Těžební činnost ve Zlínském kraji......................................................................................... 123 Obrázek 59: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Zlínského kraje..................................... 123

8

SEZNAM TABULEK Tabulka 1: Oblasti mezinárodní klasifikace CEPA 2000........................................................................... 14 Tabulka 2: Oblasti vykazovaných výdajů z materiálů MF ........................................................................ 28 Tabulka 3: Celkové výdaje ČR podle krajů (tis. Kč) ................................................................................. 31 Tabulka 4: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – JČK (v tis. Kč) ................................................................. 32 Tabulka 5: Celkové výdaje KÚ – JČK (v tis. Kč)...................................................................................... 32 Tabulka 6: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – JMK (v tis. Kč) ................................................................ 33 Tabulka 7: Celkové výdaje za KÚ – JMK (v tis. Kč) ................................................................................ 33 Tabulka 8: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – Karlovarský kraj (v tis. Kč) ............................................. 33 Tabulka 9: Celkové výdaje za KÚ – KARLOVARSKÝ KRAJ (v tis. Kč) ............................................... 34 Tabulka 10: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – KHK (v tis. Kč).............................................................. 34 Tabulka 11: Celkové výdaje za KÚ – KHK (v tis. Kč) ............................................................................. 34 Tabulka 12: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – LibK (v tis. Kč).............................................................. 35 Tabulka 13: Celkové výdaje za KÚ – LibK (v tis. Kč).............................................................................. 35 Tabulka 14: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – MSK (v tis. Kč).............................................................. 35 Tabulka 15: Celkové výdaje za KÚ – MSK (v tis. Kč) ............................................................................. 36 Tabulka 16: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – OloK (v tis. Kč) ............................................................. 36 Tabulka 17: Celkové výdaje za KÚ – OloK (v tis. Kč) ............................................................................. 36 Tabulka 18: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – ParK (v tis. Kč) .............................................................. 37 Tabulka 19: Celkové výdaje za KÚ – ParK (v tis. Kč) .............................................................................. 37 Tabulka 20: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – PlzK (v tis. Kč) .............................................................. 37 Tabulka 21: Celkové výdaje za KÚ – PlzK (v tis. Kč) .............................................................................. 38 Tabulka 22: Celkové výdaje – Praha (v tis. Kč) ........................................................................................ 38 Tabulka 23: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – SČK (v tis. Kč) .............................................................. 38 Tabulka 24: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – ÚstK (v tis. Kč).............................................................. 39 Tabulka 25: Celkové výdaje za KÚ – ÚstK (v tis. Kč).............................................................................. 39 Tabulka 26: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – KVys (v tis. Kč) ............................................................. 39 Tabulka 27: Celkové výdaje za KÚ – KVys (v tis. Kč)............................................................................. 40 Tabulka 28: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – ZlíK (v tis. Kč)............................................................... 40 Tabulka 29: Celkové výdaje za KÚ – ZlíK (v tis. Kč)............................................................................... 40 Tabulka 30: Rozdělení krajiny podle Demka (2009) ................................................................................. 42 Tabulka 31: Dělení krajiny zohledňující biodiverzitu ............................................................................... 42 Tabulka 32: Příčiny a mechanismy ztráty biodiverzity.............................................................................. 49 Tabulka 33: Druhová bohatost základních taxonů a skupin organismů v ČR, 2008.................................. 50 Tabulka 34: Cíle SPŽP pro oblast ochrany krajiny, biologické rozmanitosti ............................................ 56 Tabulka 35: Organizace ochrany ŽP dle oblastí CEPA ............................................................................. 59 Tabulka 36: Přehled zákonů v ochraně ŽP platné pro samostatnou a přenesnou působnosti obcí I. typu . 60 Tabulka 37: Přehled zákonů v ochraně ŽP platné pro samostatnou a přenesnou působnosti krajů ........... 61 Tabulka 38: Celkové výdaje za kraje – Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................................ 69

9

Tabulka 39: Počet obcí v okresech Jihočeského kraje ............................................................................... 71 Tabulka 40: Celkové výdaje za okresy – JČK, Biodiverzita (v tis. Kč)..................................................... 73 Tabulka 41: Celkové výdaje za okresy – JMK, Biodiverzita (v tis. Kč).................................................... 77 Tabulka 42: Celkové výdaje za okresy – KVK, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................... 81 Tabulka 43: Celkové výdaje za okresy – KHK, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................... 84 Tabulka 44: Celkové výdaje za okresy – LibK, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................... 88 Tabulka 45: Celkové výdaje za okresy – MSK, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................... 92 Tabulka 46: Celkové výdaje za okresy – OloK, Biodiverzita (v tis. Kč)................................................... 96 Tabulka 47: Celkové výdaje za okresy – ParK, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................. 100 Tabulka 48: Celkové výdaje za okresy – PlzK, Biodiverzita (v tis. Kč).................................................. 105 Tabulka 49: Celkové výdaje za okresy – SČK, Biodiverzita (v tis. Kč) .................................................. 110 Tabulka 50: Celkové výdaje za okresy – ÚstK, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................. 114 Tabulka 51: Celkové výdaje za okresy – KVys, Biodiverzita (v tis. Kč) ................................................ 118 Tabulka 52: Celkové výdaje za okresy – ZlíK, Biodiverzita (v tis. Kč) .................................................. 123

10

1 ÚVOD Je zřejmé, že životní prostředí představuje jednu z nutných existenčních jistot člověka. Změny přírodních životadárných systémů, jako je globální klima, světový vodní cyklus, stratosférický ozonový štít a bohatství biologické rozmanitosti, jsou spolu s ekonomickými otázkami hlavními problémy a diskutovanými otázkami současnosti. Kvalitativní stránka rozvoje a trvale udržitelný rozvoj společnosti a jeho součásti jako je ochrana životního prostředí a politika ochrany životního prostředí jsou nedílnou součástí veřejné politiky většiny vyspělých ekonomik. Ochrana životního prostředí a právo na příznivé životní prostředí jsou zakotveny v Chartě základních práv EU i v Listině základních práv a svobod ČR. V posledních desetiletích 20. století se ukázalo, že životní prostředí a jeho zdroje jsou důležité nejen pro ekonomický prospěch, ale mnohem důležitější jsou funkce přírody jako prostředí pro uchovávání života lidí a života všech dalších živočišných i rostlinných druhů. Příroda Země je nejen zdrojem materiálních statků, ale je také prostředím, které umožnilo vznik a rozvoj člověka, milionů rostlinných i živočišných druhů a obecněji života vůbec. V posledních letech navíc stále aktuálněji vyznívá otázka vztahu ekonomického růstu a ochrany životního prostředí. Předmětem diskusí jsou také dopady politiky životního prostředí a environmentálních veřejných výdajů jako ekonomického nástroje politiky životního prostředí na hospodářský růst a další základní ekonomické ukazatele jako je nezaměstnanost, inflace, obchod apod.. Měření dopadů veřejných výdajů a jejich efektivnosti je obtížné u všech veřejných výdajů, avšak v oblasti ochrany životního prostředí je zvláště problematické. Je to dáno tím, že měření zvýšení kvality životního prostředí v jednotlivých oblastech má svá specifika a navíc nelze říci, že mezi výší výdajů do jednotlivých oblastí životního prostředí a zvýšením kvality životního prostředí v této oblasti by existovala jednoznačná přímá úměra. Kvalitu životního prostředí ovlivňuje řada faktorů a finanční výdaje jsou pouze jedním z nástrojů, jak kvalitu životního prostředí ovlivňovat. V této publikaci jsou shrnuty výsledky řešení vědecko-výzkumného úkolu SP/4i1/54/08: „Analýza výdajů místních rozpočtů a jejich efektivnosti ve vtahu k ochraně životnho prostředí“ Resortního výzkumu Ministerstva životního prostředí (MŽP) České republiky (ČR), zabývajícího se výzkumem efektivnosti výdajů místních rozpočtů na ochranu životnho prostředí. Publikace obsahuje dílčí výsledky provedené analýzy výdajů místních rozpočtů – krajských úřadů, obcí a dobrovolných svazků obcí (DSO) do oblasti ochrany životního prostředí (ŽP) v členění za jednotlivé kraje a okresy ČR za období 2005 – 2008 a dále analýzu výdajů do oblasti ochrany biodiverzity a krajiny v členění za jednotlivé kraje a okresy ČR za období 2005 – 2008.

11

1.1

PŘEDSTAVENÍ VÝZKUMNÉHO PROJEKTU

Projekt „Analýza místních rozpočtů a jejich efektivnost ve vztahu k ochraně ŽP“, podpořen MŽP v rámci resortního programu výzkumu v působnosti MŽP – podprogram „SP4 Pozorování Země a nástroje pro posuzování“, má za cíl zhodnotit efektivnost veřejných výdajů a dalších finančních nástrojů v oblasti ochrany ŽP, se zaměřením i na jednotlivé regiony, optimalizovat dopady veřejných podpor v oblasti ochrany ŽP na makroekonomické a mikroekonomické úrovni, včetně identifikace klíčových faktorů ovlivňujících absorpční kapacitu jednotlivých regionů v ČR. Projekt je realizován ve třech etapách od 1. 5. 2008 do 31. 12. 2010. Hlavním cílem projektu je navrhnout, na základě analýzy současného objemu a struktury výdajů místních rozpočtů na ochranu životního prostředí, možné varianty optimalizace veřejných výdajových programů směřovaných k diverzifikované struktuře jejich příjemců dle stanovených kategorií obcí. Přispět tím ke zvýšení jejich efektivnosti ve smyslu udržitelného rozvoje včetně generace metodiky sledování jejich efektivnosti při využití báze účetnictví udržitelného rozvoje. Projekt vychází z dat informačního systému ARIS, který obsaje informace o výdajích jednotlivých úrovní české veřejné správy Výzkumný projekt je koncipován na 3 etapy, aby při realizaci prací bylo v jednotlivých etapách projektu zabezpečeno plnění dílčích cílů z nichž vybíráme ty nejdůležitější: 1. Provést analýzu objemu a struktury výdajů na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů a zaměřit se na strukturu jejich příjemců, 2. vyhodnotit jejich efektivnost a to diverzifikovaně, s přihlédnutím k velikostí obcí v rámci jednotlivých krajů ČR, 3. Na základě vyhodnocení výsledků výše uvedené analýzy, navrhnout přístupy a nástroje pro sledování, vyhodnocování a optimalizaci výdajů, resp. výdajových programů na ochranu životního prostředí z rozpočtu jednotlivých kategorií obcí. 4. Ve spolupráci se zadavatelem vytvořit metodickou příručku MŽP pro sledování efektivnosti těchto výdajů, která by umožňovala hodnocení místních rozpočtů z pohledu jejich efektivnosti a usnadnila proces jejich optimalizace z pohledu udržitelného rozvoje. Tato publikace je zaměřena prezentaci vybraných výsledků výzkumu z řešení prvních dvou cílů projektu, který byl ukončen v roce 2009.

12

2 ANALÝZA

VÝDAJŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ Výše výdajů na životní prostředí je jedním z indikátorů pro posuzování úrovně péče o životní prostředí a to nejen na úrovni obcí a vlády, ale i na úrovni podniků i v rámci srovnávání péče o životní prostředí v EU. Obecně je lze charakterizovat jako výdaje na akce a činnosti směřující k prevenci nebo následnému odstranění škod na životním prostředí.

2.1

KLASIFIKACE

VÝDAJŮ

NA

OCHRANU

ŽIVOTNÍHO

PROSTŘEDÍ Výdaje na životní prostředí odráží zejména úroveň ekonomického rozvoje dané země a zároveň i účinnost legislativních předpisů související s ochranou životního prostředí. Tyto výdaje jsou dnes nejběžnější makroekonomickým ukazatelem péče o životním prostředí a pro komplexnější posouzení se tento ukazatel vztahuje k úrovni ekonomické výkonnosti země, vyjádřené hrubým domácím produktem. V současné době je sledování výdajů na ochranu životního prostředí obtížné a zakládá se často na odhadech, a to proto, že při sledování je nutné vycházet z různých zdrojů informací vykazovaných na různých úrovních řízení. Uváděné údaje proto mají spíše orientační charakter. Při prezentaci údajů o environmentálních výdajích je potřeba uvádět celou řadu podmínek, za kterých byly uváděné údaje vykazovány. Zejména je třeba vymezit (Hájek, Ritschelová, 2004)





2.1.1

pojem "výdaje na ochranu životního prostředí" po technické stránce, charakterizovat zdroje financování, specifikovat druhy výdajů (např. investiční a neinvestiční), stanovit časové období vykazovaných výdajů aj.

Klasifikace environmentálních výdajů podle CEPA 2000

Z pohledu akcí do jednotlivých oblastí ochrany životního prostředí (po technické stránce) je pro dělení výdajů na ochranu životního prostředí využívána klasifikace CEPA 2000 (Classification of Environmental Protection Activities) vypracovaná Statistickým úřadem Evropského společenství (Eurostat). Tato klasifikace je využívána k vymezení aktivit, produktů, výdajů a ostatních transakcí, jejichž prvotním účelem je ochrana ŽP. Podle ní jsou výdaje dále děleny podle jednotlivých oblastí ochrany ŽP. Samotná struktura klasifikace je rozdělena do tří úrovní. První obecná úroveň určuje celkem devět oblastí, přičemž sedm z nich je nazváno dle složek životního prostředí a zbylé dvě oblasti jsou položky „výzkumu a vývoje“ a „ostatní aktivity ochrany ŽP“. Druhá a třetí úroveň se používá při podrobnějším sběru dat a pro publikační účely.

13

Popis činností jednotlivých kategorií klasifikace CEPA 2000 je uveden následující tabulce. Tabulka 1: Oblasti mezinárodní klasifikace CEPA 2000 Oblast

Popis činností náležejících do dané oblasti

Ochrana ovzduší a klimatu

Prevence znečištění uzpůsobením procesu, nakládání s výfukovými plyny a ventilačním vzduchem, měření, kontrola, zkoušky a ostatní činnosti

Nakládání s odpadními vodami

Prevence znečištění uzpůsobením procesu, kanalizační sítě, úprava odpadních vod, úprava chladících vod, měření, kontrola, zkoušky a ostatní činnosti

Nakládání s odpady

Prevence znečištění uzpůsobením procesu, sběr a doprava, nakládání s nebezpečným odpadem, nakládání s ostatním odpadem, měření, kontrola, zkoušky a ostatní aktivity

Ochrana a péče o půdu, podzemní a povrchové vody

Prevence průsaků znečištění, čištění půdy a vod, ochrana půdy před erozí a ostatním fyzickým poškozením prevence a péče o slanost půdy, měření, kontrola, zkoušky a ostatní činnosti

Redukce hluku a vibrací (nezahrnuje ochranu pracovišť)

Prevence uzpůsobením procesu v oblastech, stavba protihlukových a vibračních zařízení, měření, kontrola, zkoušky a ostatní činnosti

Ochrana biodiverzity a krajiny

Ochrana a obnova druhů a lokalit, ochrana přirozené krajiny, měření, kontrola, zkoušky a ostatní činnosti

Ochrana před radioaktivitou

Ochrana vnějšího prostředí, doprava a nakládání s vysoce radioaktivním odpadem, měření, kontrola, zkoušky a ostatní činnosti

Věda a výzkum

Ochrana ovzduší a klimatu, ochrana vod, odpady, ochrana půdy a podzemních vod, redukce hluku a vibrací, ochrana druhů a lokalit, ochrana před radioaktivitou, ostatní výzkum ŽP

Ostatní aktivity ochrany ŽP

Veřejná správa a řízení ochrany ŽP, vzdělávání, školení a informace, aktivity související s nedílnými výdaji a aktivity jinde nezařazené

Zdroj: Eurostat. Dostupné na: http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NOM_DTL&StrNom=CE PA_2000&StrLanguageCode=EN&IntPcKey=&StrLayoutCode=HIERARCHIC&CFID=12332028&CF TOKEN=344c95f81e92cf39-AD596786-B0DD-5AA56B6EB07E23EB60B0&jsessionid=f90093be44df7a11125a

2.1.2

Klasifikace výdajů podle zdrojů financování

Ochrana ŽP je financována z různých zdrojů, které lze rozdělit na zdroje soukromého sektoru, kdy soukromý sektor je představován zejména podnikatelskými subjekty, nestátními neziskovými organizacemi, domácnostmi a jednotlivými občany a zdroje veřejného sektoru, které tvoří výdaje státního rozpočtu, rozpočtů organizací veřejného sektoru včetně obcí a krajů. Nebo můžeme výdaje dělit na výdaje neziskového sektoru, kdy neziskový sektor zahrnuje veškeré vládní instituce, jak ústřední, tak i místní a také příspěvkové organizace z nefinančních podniků veřejných a NNO a výdaje ziskového sektoru. Do ziskového sektoru v tomto případě budeme řadit soukromé národní podniky, státní podniky a soukromé podniky pod zahraniční kontrolou.

14

Z hlediska původu finančních prostředků lze rozdělit zdroje na zahraniční mezinárodní a vnitrostátní. Ve Státní politice životního prostředí (SPŽP) se rozdělují mezinárodní zdroje následovně:



zdroje z fondů Evropského společenství zdroje z mezinárodních finančních institucí Evropské banky pro obnovu a rozvoj apod.)

(Evropské investiční banky,

Vnitrostátní zdroje je možné rozdělit na:




Státní rozpočet Státní fondy Místní rozpočty (rozpočty obcí, dobrovolných svazků obcí, krajů a Regionálních rad Regionů soudržnosti1). Regionální rady však zatím nevykázaly v letech 2006 – 2008 žádné výdaje do oblasti ochrany ŽP. Dle Evropského systému národních účtů (Ritschelová 2000) se výdaje na ochranu životního prostředí dělí na:






2.1.3

výdaje veřejného sektoru, tedy výdaje státní správy (centrální orgány) státní rozpočet, fondy (SFŽP), FNM a výdaje místní správy (okresní a obecní úřady) výdaje ziskového sektoru, tedy výdaje nefinančních podniků, korporací a finančních institucí, zahraniční zdroje, výdaje soukromých neziskových organizací a výdaje domácností.

Klasifikace podle druhů výdajů

Výdaje na ochranu ŽP lze dále dělit dle toho, zda jsou určeny na investiční výstavbu a jde tedy o investiční výdaje nebo na financování běžných – neinvestičních akcí, kdy jde o neinvestiční běžné výdaje. Přičemž investiční výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují všechny výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného majetku (DHM), které vykazující jednotky vynaložily na pořízení DHM (koupí nebo vlastní činností), spolu s celkovou hodnotou DHM získaného formou bezúplatného nabytí, nebo převodu podle příslušných legislativních předpisů, nebo přeřazením z osobního užívání do podnikání. Do výdajů na pořízení dlouhodobého hmotného majetku na ochranu životního prostředí se zahrnují samostatné movité věci a soubory movitých věcí se samostatným technicko ekonomickým určením s dobou použitelnosti delší než jeden rok a v ocenění stanoveném účetní jednotkou, povinně však od částky stanovené zákonem o daních z příjmů pro tento majetek (od roku 2001 je stanovena částka 40 000 Kč). Neinvestiční náklady na ochranu životního prostředí nebo také běžné či provozní výdaje zahrnují mzdové náklady, platby za spotřebu materiálu a energií, za opravy a 1

Regionální rady Regionů soudržnosti vznikly na základě zákona č. 137/2006 Sb., kterým se mění mimo jiné z. č. 248/2006 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Rady fungují jako řídící orgán Regionálního operačního programu pro období 2007 – 2013, zároveň kontinuálně zabezpečují implementaci Společného regionálního operačního programu.

15

udržování atd. a platby za služby, u kterých je hlavním účelem prevence, snížení, úpravy nebo likvidace znečištění a znečišťujících látek nebo další degradace životního prostředí, které vycházejí z výrobního procesu podniku. Neinvestiční náklady se dělí na vnitřní a vnější, což je chápáno z pohledu podniku. Zjišťování těchto neinvestičních nákladů ČSÚ začalo až zpravodajským rokem 2003 pro podnikový sektor a teprve ve zpravodajském roce 2006 byly tyto údaje získány i od veřejného sektoru.

2.2

CELKOVÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Jak již bylo zmíněno výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují výdaje ziskového i neziskového sektoru. V České republice sledují výdaje na ochranu životního prostředí dvě instituce – Český statistický úřad (ČSÚ) prostřednictvím výběrového šetření a Ministerstvo financí prostřednictvím informačního systému ARIS2. Získané údaje však nejsou úplně totožné. Zatímco MF ČR sleduje údaje pouze za veřejné rozpočty, ČSÚ3 do svého šetření zahrnuje i soukromé subjekty, nesleduje však výdaje malých obcí (méně než 500 obyvatel). ČSÚ zjišťuje souhrnné údaje o ochraně životního prostředí zjišťuje od roku 1986, přičemž zveřejňuje hned několik publikací, ve kterých jsou investiční a neinvestiční výdaje na ŽP uvedeny. Jako první dokument lze uvést Statistickou ročenku, ve které jsou publikovány investiční i neinvestiční náklady mimo jiné i v členění podle krajů. Dále existují další dvě publikace, které uvádějí data z obou zdrojů. Jedná se o Statistickou ročenku životního prostředí a Zprávu o stavu životního prostředí ČR, které vydává každoročně Ministerstvo životního prostředí. Výdaje na ochranu životního prostředí jsou vykazovány také prostřednictvím České informační agentury životního prostředí (CENIA), státní příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí ČR. V současné době tato agentura všechna data (za ČSÚ i MF ČR) sumarizuje a zveřejňuje na svých webových stránkách www.cenia.cz.

2.2.1

Investiční výdaje na ochranu životního prostředí

Jak již bylo zmíněno výdaje na ochranu životního prostředí zahrnují investiční výdaje a neinvestiční výdaje na ochranu životního prostředí, které se vztahují k aktivitám na ochranu životního prostředí. V této kapitole budeme na investice na ochranu životního prostředí pohlížet z několika hledisek, která se nejčastěji používají pro různá porovnání a hodnocení. Je to především dělení investic do programových zaměření ochrany životního prostředí podle klasifikace CEPA 2000 (viz výše) a podle sektorů (veřejný, soukromý, ziskový a neziskový). Následující graf názorně ilustruje investiční výdaje na ochranu životního prostředí od doby jejich sledování ČSÚ. Je z něj zřejmý jejich rychlý růst od roku 1990 až do jejich 2 3

www.arisweb.cz, http://wwwinfo.mfcr.cz/aris/ Od roku 2006 došlo k sjednocení statistických výkazů pro podnikatelský a veřejný sektor a oba sektory jsou obesílány stejným výkazem ŽP 1-01. Tento výkaz je rozesílán vybraným ekonomickým subjektům (OKEČ 01, 02, 10-40, 41, 60 a 62 s počtem zaměstnanců 20 a více, a OKEČ 37 a 90 bez ohledu na počet zaměstnanců), obcím nad 500 obyvatel, rozpočtovým organizacím, organizačním složkám státu a státním fondům.

16

vrcholu v roce 1997. Následná sestupná tendence se zastavila v roce 2003 a od té doby se stále udržuje na hodnotách kolem 20 miliard Kč, což je několikanásobně více než tomu bylo v dobách totality, přičemž za posledních 20 let investovala ČR do ochrany životního prostředí více než 400 mld. Kč Ze struktury zaměření investic podle CEPA 2000 je vidět nejvýraznější dynamiku u oblasti ochrany ovzduší a klimatu a nakládání s odpadními vodami. Je to dáno tím, že tyto oblasti byly v předchozích letech nejvíce zanedbané. V poslední době se také zvyšují investice do oblasti ochrany a sanace půdy a podzemních a povrchových vod a do oblasti nakládání s odpady, i když stále největší podíl má oblast nakládání s odpadními vodami4. Graf 1: Celkové investice na ochranu životního prostředí v ČR podle CEPA 2000 (v mil. Kč)

45 000 40 000 35 000 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000 2008

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

1995

1994

1993

1992

1991

1990

1989

1988

1987

1986

0

ochrana ovzduší a klimatu

nakládání s odpadními vodami

nakládání s odpady

ochrana a sanace půdy, podzem. a povrch. vod

omezování hluku a vibrací

ochrana biodiverzity a krajiny

Zdroj: ČSÚ

Z pohledu zastoupení ziskového a neziskového sektoru na celkových investicích do životního prostředí jsou data o investicích dostupná až od roku 1994. Podíl těchto dvou sektorů na objemu prostředků, které byly investovány do ochrany životního prostředí je znázorněn v grafu 2, ze kterého je patrné, že s výjimkou roku 2001 vždy převládaly investice ziskového sektoru nad investicemi sektoru neziskového. Pokud ovšem rozdělíme sektory na veřejný a soukromý, podle typu vlastnictví, budou tyto podíly odlišné.

4

Je to dáno především tím, že se ČR podle směrnice Rady 91/271/EEC, o čištění městských odpadních vod, zavázala do konce roku 2010 zajistit výstavbu a rekonstrukci čistíren odpadních vod a kanalizací pro aglomerace kategorie 2 000 až 10 000 ekvivalentních obyvatel (EO) a požadovaný vyšší stupeň čištění (eliminace emisí dusíku a fosforu) pro čistírny odpadních vod nad 10 000 EO v citlivých oblastech (což je celé území ČR).

17

veřejný sektor

ziskový sektor

soukromý sektor

neziskový sektor

Zdroj: ČSÚ, upraveno

2.2.2

Běžné výdaje na ochranu životního prostředí

Srovnání investičních a neinvestičních výdajů na ochranu životního prostředí je obtížné, protože sledování neinvestičních environmentálních výdajů u podnikatelských subjektů začalo až v roce 2003, jak je zřejmé z grafu 3. V případě běžných výdajů je situace oproti investičním výdajům jiná. Největší podíl neinvestičních výdajů je v oblasti nakládání s odpady, která tvoří více než 2/3 celkových neinvestičních výdajů. Graf 3: Neinvestiční výdaje na ochranu životního prostředí podle CEPA (v mil. Kč) 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 0 2004

2005

2006

2007

2008

ochrana ovzduší a klimatu

nakládání s odpadními vodami

nakládání s odpady

ochrana a sanace půdy, podzem.a povrch. vod

omezování hluku a vibrací

ochrana biodiverzity

ochrana proti záření

výzkum a vývoj na ochranu ŽP

ostatní aktivity na ochranu ŽP

Zdroj: ČSÚ

Pro úplnost je také důležité zmínit národní účet výdajů na ochranu životního prostředí EPEA (Environmental Protection Expenditures Account), který je jedním ze satelitních účtů národních účtů. EPEA je konstruován stejným způsobem jako jsou konstruovány národní účty pro ekonomiku jako celek. Agregát – celkové výdaje na ochranu životního 18

2007

2006

2005

2004

2003

2002

2001

2000

1999

1997

1996

1994

2007

2006

2005

0

2004

5 000 000

0 2003

10 000 000

5 000 000 2002

15 000 000

10 000 000

2001

20 000 000

15 000 000

2000

25 000 000

20 000 000

1999

30 000 000

25 000 000

1997

35 000 000

30 000 000

1996

40 000 000

35 000 000

1995

45 000 000

40 000 000

1994

45 000 000

1995

Graf 2: Investice na ochranu ŽP podle sektorů (ziskový a neziskový, veřejný a soukromý) v mil. Kč

prostředí je tedy konsistentní s agregátem, jakým je hrubý domácí produkt (HDP). Zdrojem základních údajů pro EPEA jsou výrobní podniky, státní správa, producenti služeb určených na ochranu životního prostředí a domácnosti. V následujícím textu se zaměříme již pouze na veřejné výdaje na ochranu životního prostředí a na zahraniční dotace.

2.3

VEŘEJNÉ VÝDAJE NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

Mezi hlavní zdroje, z nichž se financují výdaje v resortu Ministerstva životního prostředí (MŽP) České republiky patří:





rozpočtové příjmy resortu v rámci státního rozpočtu, prostředky Státního fondu životního prostředí, příjmy Fondu národního majetku, ostatní příjmy: např. tzv. příspěvky mezinárodních organizací aj.

Obrázek 1: Výdaje veřejného sektoru do oblasti ochrany ŽP jako % HDP za rok 2007

Zdroj: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/mapToolClosed.do?tab=map&init=1&plugin=0&language=en&pc ode=ten00049&toolbox=types

19

Z pohledu poměru veřejných výdajů na ochranu životnho prostředí tvoří výdaje veřejného sektoru v České republice cca 0,3 až 0,44 procenta, viz obrázek Finanční prostředky získané z těchto zdrojů přerozdělují ve prospěch ochrany životního prostředí v ČR tyto instituce: MŽP, územní odbory MŽP, Státní fond životního prostředí, Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP), referáty životního prostředí krajů, odbory životního prostředí měst a obcí a ostatní organizace( jako např. nevládní ekologické iniciativy aj.) Z prostředků MŽP jsou financovány různé odborné organizace, které přímo pečují o životní prostředí (např. Český ekologický ústav, Správa chráněných krajinných oblastí ČR včetně celkem 24 CHKO, Agentura ochrany přírody a krajiny, Národní parky, Český hydrometeorologický ústav, Český geologický ústav, Geofond ČR, Výzkumný ústav okrasného zahradnictví nebo Povodí Labe, Vltavy, Ohře, Odry, Moravy (působí jako akciové společnosti, v nichž je majoritním vlastníkem MŽP). Struktura výdajů MŽP (z kapitoly SR) je následující:






výdaje na činnost organizačních složek státu a obcí, příspěvky na činnost příspěvkových organizací, dotace občanským sdružením, dotace a návratné finanční výpomoci podnikatelským subjektům, ostatní příspěvky a dotace.

Jak je zřejmé z grafu 4, objem prostředků za sledované období 1997 – 2007 ze státního rozpočtu a místních rozpočtů má rostoucí trend, naopak klesá podpora zkoumané oblasti z rozpočtů státních fondů. Podpora státních fondů je víceméně doplňková, ne však zanedbatelná, neboť každý druh rozpočtu vynakládá své prostředky do jiných oblastí ochrany ŽP a je určen různým příjemcům finančních prostředků. Graf 4: Vývoj objemu výdajů z jednotlivých úrovní veřejných rozpočtů do oblasti ochrany ŽP (v mil. Kč) 50000 40000 30000 20000 10000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 místní rozpočty 1295 1238 1448 1489 1564 1733 2234 2320 2493 2744 2632 státní fondy

3269 2278 2610 2884 3711 4132 4723 4203 3448 2406 1700

státní rozpočet 4401 4732 5540 5038 4314 4955 5988 6614 7547 1625 1816

Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno

20

V následujícím textu bude představen vývoj struktury veřejných výdajů na ochranu ŽP. Tato struktura odpovídá rozpočtové skladbě vydané MF počínaje rokem 1997. Stejnou metodiku pro sledování výdajů na ochranu ŽP používá ČSÚ a odpovídá statistickému vykazování používanému ve státech EU.

2.3.1

Státní rozpočet

Nejvýznamnějším veřejným zdrojem financování z hlediska objemu finančních prostředků akcí k ochraně životního prostředí je státní rozpočet. Financování ze státního rozpočtu prostřednictvím jeho kapitol vytváří základní předpoklad pro přípravu projektů, které mohou být realizovány z veřejných prostředků a fondů EU a jejichž cílem je zlepšit stav jednotlivých složek ŽP a podpořit tak UR. Ze státního rozpočtu se poskytují dotace, návratné finanční výpomoci (bezúročné půjčky) a garance na komerční úvěry. Ze státního rozpočtu plynou prostředky do oblasti ochrany ŽP zejména prostřednictvím kapitoly 315 státního rozpočtu „Ministerstvo ŽP“ (MŽP). Kromě této kapitoly jsou vyčleňovány prostředky též z rozpočtových prostředků Ministerstva dopravy ČR, Ministerstva zemědělství ČR, Ministerstva pro místní rozvoj ČR, Ministerstva průmyslu a obchodu ČR, Ministerstva obrany ČR a Ministerstva financí ČR. Dlouhodobě jsou prostředky státního rozpočtu alokovány zejména do oblasti ochrany biodiverzity a krajiny, v posledních letech pak také na ochranu vody a do oblasti ostatní činnosti v ekologii, do které patří zejména různé ekologické programy a spolupráce se zahraničím. Do budoucna lze očekávat růst této spolupráce a to i díky Operačnímu programu Životní prostředí 2007 – 2013, který nabízí z evropských fondů (konkrétně z Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) více než 5 mld. Euro. Graf 5: Vývoj objemu výdajů státního rozpočtu do jednotlivých oblastí ochrany ŽP (v mil. Kč) 20000 15000 10000 5000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ochrana vody ochrana ovzduší nakládání s odpady

ochrana půdy a podzemní vody

ochrana biodiverzity a krajiny

redukce působení fyzikálních faktorů

správa v ochraně ŽP

ostatní činnosti v ekologii

Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno

21

2.3.2

Státní fondy

Druhým zásadním veřejným zdrojem prostředků pro financování výdajů do oblasti životního prostředí jsou státní fondy, zejména pak Státní fond životního prostředí ČR. Do konce roku 2005 to byl v oblasti životního prostředí také Fond národního majetku. Do roku 2003 se objem finančních prostředků z rozpočtů státních fondů zvyšoval, zejména podpora oblastí ochrana vody, nakládání s odpady a ochrana ovzduší (viz graf 4.7). Po roce 2003 je možné sledovat útlum a postupné snižování objemu alokovaných financí do oblasti ochrany ŽP ze strany státních fondů. Tento útlum byl zřejmě způsobem tím, že SFŽP zajišťuje poskytování finančních prostředků na opatření v rámci národních programů a programů EU – Fondu soudržnosti, Operačního programu Infrastruktura a nově i Operačního programu ŽP, kdy výdaje závisí na počtu a kvalitě podaných žádostí o dotaci či půjčku směřující do oblasti ochrany ŽP5. Z grafu 6 je zřejmé, že z rozpočtu SFŽP je dlouhodobě podporována oblast ochrany vody a dříve také ochrana ovzduší, přičemž SFŽP nejčastěji poskytuje dotace a půjčky na investiční akce a to obcím a městským a krajským úřadům. Kromě dotací a půjček poskytuje příspěvky na částečnou úhradu úroků. Oblast ochrany ŽP byla do konce roku 2005 financována také Fondem národního majetku (FNM), který byl ustanoven dle zákona o privatizaci. FNM v podstatě není státním fondem, přesto je však mezi veřejné rozpočty zahrnován. V oblasti ochrany životního prostředí byl zaměřen mj. na financování sanačních prací souvisejících se starými zátěžemi v privatizovaných podnicích (viz graf 78). FNM byl k 1. 1. 2006 zrušen zákonem č. 178/2005 Sb., a jeho působnost přešla na Ministerstvo financí ČR. Graf 6: Vývoj objemu výdajů Státního fondu ŽP do jednotlivých oblastí ochrany ŽP (v mil. Kč) 5000 4000 3000 2000 1000 0 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 ochrava vody ochrana ovzduší nakládání s odpady ochrana půdy a podzemní vody ochrana biodiverzity a krajiny redukce působení fyzikálních faktorů správa v ochraně Žp ostatní činnosti v ekologii

Zdroj: Informace z MF ČR, upraveno

5

Další možné důvody poklesu výdajů lze spatřovat např. i v tom, že v roce 2004 a následujících došlo k neplnění zdrojové části rozpočtu SFŽP v oblasti příjmů (zejména došlo ke snížení příjmů z poplatků). V neposlední řadě může být tento pokles zapříčiněn také tím, že od roku 2005 SFŽP hospodaří deficitně a již musí financovat záporné saldo dluhovými nástroji.

22

Graf 7: Úhrady FNM za likvidace ekologických zátěží (v mil. Kč)

Zdroj: informace MF ČR

2.3.3

Místní rozpočty

Z rámci financování z veřejných rozpočtů zaujímají nejsilnější pozici rozpočty místní (v roce 2008 se místní rozpočty podílely na výdajích do oblastí ochrany ŽP více než 57%), kterým bude věnována analýza v kapitole 3. Zdroje financování ochrany ŽP z místní úrovně se postupem času měnily tak, jak postupovala reforma územní veřejné správy. První fáze této reformy byla završena právním zakotvením organizací krajské samosprávy a jejích kompetencí v zákoně č. 129/2000 Sb., o krajích. Již v průběhu této první fáze reformy se uvažovalo o změně uspořádání státní správy i na okresním stupni. Mezi obecní a krajskou úrovní územní státní správy existovaly do roku 2002 v rámci území okresní úřady jakožto decentralizované orgány státní správy se všeobecnou působností. Činnost okresních úřadů byla v rámci druhé fáze reformy územní veřejné správy ukončena ke dni 31. 12. 2002 a jejich působnosti byly přeneseny převážně na obce s rozšířenou působností a na kraje, popřípadě jiné orgány státní správy.(Provazníková 2009) Jak již bylo zmíněno výše v roce 2006 byly schváleny zákony č. 137/2006 a č. 248/2006, na jejichž základě přibyly další subjekty, jež jsou součástí územní veřejné správy, a to Regionální rady Regionů soudržnosti. Shrneme-li tedy všechny současně i dříve existující rozpočty, z nichž byla či je ochrana ŽP na místní úrovni financována, získáme výčet následujících subjektů: obce, města, kraje, dobrovolné svazky obcí, zrušené okresní úřady a nově vzniklé Regionální rady Regionů soudržnosti.

2.3.4

Národní veřejné podpory

Nejdůležitějšími národními finančními zdroji, ze kterých jsou poskytovány dotace na opatření v oblasti ochrany životního prostředí, jsou Státní fond životního prostředí ČR a státní rozpočet. Dotace jsou poskytovány v rámci vyhlášených národních programů. Mezi programy Ministerstva životního prostředí financované ze státního rozpočtu patří Program péče o 23

krajinu, Program podpora obnovy přirozených funkcí krajiny, Program stabilizace lesa Jizerských hor, Program odstraňování škod po Sovětské armádě a dotace nestátním neziskovým organizacím. Nejvíce programů přirozeně spadá pod Ministerstvo životního prostředí, které rovněž řídí Státní fond životního prostředí. Některé environmentální programy spravují také Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo pro místní rozvoj (Program rozvoje venkova), ale nalézt je můžeme rovněž v resortu Ministerstva dopravy, Ministerstva průmyslu a obchodu a dalších. Kromě ministerstev vyhlašují programy k ochraně životního prostředí i některé další instituce např. Státní ústav jaderné bezpečnosti nebo Českomoravská záruční a rozvojová banka. Podstatnou roli v podpoře ochrany životního prostředí hrají zahraniční zdroje, s jejichž pomocí mohou být naplňovány závazky plynoucí z členství ČR v Evropské unii. Ze Státního fondu životního prostředí ČR jsou poskytovány podpory na opatření v oblasti ochrany a zlepšování stavu životního prostředí. Podpory jsou poskytovány formou dotace, půjčky nebo případně formou příspěvku na úhradu úroků6. Státní fond životního prostředí v současné době poskytuje podstatnou část svých prostředků na kofinancování projektů podporovaných z fondů Evropské unie, přitom však i nadále poskytuje podpory v rámci vyhlášených národních programů, kterými jsou např. národním programy SFŽP ČR na podporu environmentálního vzdělávání, osvěty a poradenství, Programy podpory obnovitelných zdrojů a úspor energie pro rodinné a bytové domy, Zelená úsporám aj.

2.4

ZAHRANIČNÍ ZDROJE

Zahraniční zdroje mají také významný podíl při financování životního prostředí v ČR. Mezi zahraniční zdroje financování ochrany životního prostředí patří jednak zdroje ziskového sektoru, viz kapitola 4.1 a také zahraniční veřejné podpory, mezi kterými zaujímají dominantní postavení fondy a programy EU, které nabízejí jeden z největších a zatím v ČR stále nedostatečně využitý potenciál.

2.4.1

Evropské fondy a programy

Mezi fondy a programy ze kterých je v ČR možné čerpat podporu patří: Finanční mechanismy EHP a Norska Vstupem do EU v roce 2004 získala Česká republika přístup k čerpání prostředků Finančního mechanismu Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Norského finančního mechanismu pro v současné době končící období 2004-2009. Na základě obou uvedených finančních mechanismů se státy EHP/Norsko zavazují přispívat ekonomicky slabším zemím v Evropském hospodářském prostoru, a to poskytováním grantů na investiční a rozvojové projekty v prioritních oblastech, jako např. ochrana 6

Podmínky pro poskytování podpory v příslušném období jsou stanoveny Směrnicí Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí a jejími Přílohami (Přílohy I, Přílohy II, Přílohy III) Další informace o Státním fondu životního prostředí jsou k dispozici na www.sfzp.cz

24

a obnova kulturního dědictví, ochrana životního prostředí, podpora soudnictví, zdravotnictví či péče o dítě aj. Ochrana životního prostředí je tedy pouze jednou z oblastí na které bylo možné žádat dotaci. Komunitární program LIFE/LIFE+ Tento program je finančním nástrojem úzce zaměřeným na životní prostředí. Pro finanční perspektivu 2007-2013 bylo rozhodnuto o integrovaném přístupu k financování životního prostředí jehož součástí se stal právě tento finanční nástroj úzce zaměřený na životní prostředí – program LIFE+. Program LIFE+ se skládá ze tří části (pilířů) nazvaných „LIFE+ Příroda a biologická rozmanitost“, „LIFE+ Politika a správa v oblasti životního prostředí“ a „LIFE+ Informace a komunikace“. Financování projektů v rámci programu LIFE+ je realizováno na základě 2 víceletých centrálních programů, které určují zásadní cíle, priority, oblasti a typy činností, ale také očekávané výsledky i případnou maximální míru dofinancování. Žádosti se předkládají na národní kontaktní místo, kterým je Ministerstvo životního prostředí, jsou však posuzovány na evropské úrovni, kde probíhá také výběr projektů. Pro ČR byla v roce 2007 vyčleněna indikativní alokace ve výši cca. 4,9 mil. EUR, která se každým rokem navyšuje Cíl 3 Evropská územní spolupráce 2007-2013 (a Interreg III) V rámci Cíle 3 Evropská územní spolupráce bude v programovém období 2007-2013 realizováno 5 bilaterálních operačních programů „Přeshraniční spolupráce“: českosaský, česko-bavorský, česko-rakouský, česko-slovenský, česko-polský. Program švýcarsko-české spolupráce – Program má přispět ke snížení hospodářských a sociálních rozdílů mezi Českou republikou a vyspělejšími zeměmi rozšířené Evropské unie, a dále přispět ke snížení hospodářských a sociálních rozdílů mezi dynamickými městskými centry a strukturálně slabými okrajovými regiony v rámci České republiky, kdy vždy jednou z priorit je i životní prostředí. Programy přeshraniční spolupráce, jak sám název napovídá, jsou programy podporující spolupráci subjektů (neziskových) z území NUTS III přiléhajících ke státní hranici s obdobnými subjekty z druhé strany hranice. Programy se netýkají Středočeského kraje a Prahy. Operační program životní prostředí (OP ŽP) OP ŽP je druhým největším českým operačním programem pro období 2007-2010, kdy z evropských fondů (konkrétně Fondu soudržnosti a Evropského fondu pro regionální rozvoj) nabízí přes 5 miliard euro ( 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR). Operační program Životní prostředí, který připravil Státní fond životního prostředí a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Evropskou komisí, přináší ČR prostředky na podporu konkrétních projektů v sedmi oblastech (viz obrázek 2). OP ŽP je sektorovým (tématickým) operačním programem, který navazuje na rozvojovou strategii a cíle politiky soudržnosti definované v Národním rozvojovém plánu ČR (NRP) pro programové období 2007-2013 a převádí tak jednotlivé priority NRP do konkrétních oblastí podpor, které jsou přesně věcně vymezeny a navzájem oddělenyPodíl jednotlivých Prioritních os v OP ŽP je ukázán na obrázku 1. 25

Žadatelem o přidělení příspěvku na ekologické projekty se může stát téměř každý. Program je otevřen obcím a městům, organizacím státní správy a samosprávy, výzkumným a vědeckým ústavům, právnickým a fyzickým osobám i neziskovým organizacím. Přesný výčet subjektů, podmínky pro podání žádostí o dotace a podrobnější informace najdete v Implementačním dokumentu OPŽP a v příručce žadatele. Dotace může dosahovat až 90 % z celkových způsobilých výdajů na projekt. U všech projektů je podmínkou veřejné spolufinancování. Příjemci mohou čerpat finanční podporu již v průběhu realizace projektu na vystavené a dodavatelům neuhrazené faktury. Podpora je poskytována rovněž na přípravu projektu i žádosti. Projekty mohou být omezeny minimální hranicí nákladů, která se liší podle druhu projektu. Obrázek 2: Podíl jednotlivých prioritních os v OP ŽP 0,90% 1,20%

12,20% 2,90%

15,80%

40,40%

13,70% 12,90%

Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní Zlepšení kvality ovzduší a snižování emisí Udržitelné využívání zdrojů energie Zvalitnění nakládní s odpady a odstranění starých zátěží Omezování průmyslového znečištění Zlepšování stavu přírody a krajiny Rozvoj infrastruktury pro EVVO Technická pomoc

Zdroj: www.opzp.cz, upraveno

Fond soudržnosti, Fond soudržnosti poskytoval prostředky na velké investiční projekty v sektorech životního prostředí a dopravy (transevropské dopravní sítě) v členských státech Evropské unie, jejichž HDP (HNP) v přepočtu na obyvatele je nižší než 90% průměru EU a které realizují program „hospodářské konvergence“ v programovém období 20042006. Příjem žádostí o dotaci v plánovacím období 2004 až 2006 byl ukončen. V současné době je možné o podporu z Fondu soudržnosti pro projekty zlepšující kvalitu životního prostředí žádat v rámci Operačního programu životní prostředí

26

Obrázek 3: Prioritní osy OPŽP včetně podoblastí Snížení znečištění vod

PRIORITNÍ OSA 1 / FS Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní

Zlepšení jakosti pitné vody Omezování rizika povodní

PRIORITNÍ OSA 2 / FS Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí

Zlepšení kvality ovzduší Omezování emisí Výstavba nových zařízení a rekonstrukce stávajících zařízení s cílem zvýšení využívání OZE pro výrobu tepla, elektřiny a kombinované výroby tepla a elektřiny

O P E R

PRIORITNÍ OSA 3 / FS Udržitelné využívání zdrojů energie

Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry

A Č N Í

PRIORITNÍ OSA 4 / FS Zkvalitnění nakládání s odpady a odstraňování starých ekologických zátěží

O

Zkvalitnění nakládaní s odpady Odstraňování starých ekologických zátěží

P R

Environmentálně šetrné systémy vytápění a přípravy teplé vody pro fyzické osoby

PRIORITNÍ OSA 5 / ERDF Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik

Omezování průmyslového znečištění Péče o území soustavy Natura 2000

G R A

Podpora biodiverzity

PRIORITNÍ OSA 6 / ERDF Zlepšování stavu přírody a krajiny

Obnova krajinných struktur

M Optimalizace vodního režimu krajiny

Ž

Podpora regenerace urbanizované krajiny

I

Prevence sesuvů, monitorování geofaktorů a následků hornické činnosti a hodnocení neobnovitelných přírodních zdrojů

V O T N

PRIORITNÍ OSA 7/ ERDF Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu

Rozvoj infrastruktury pro realizaci environmentálních vzdělávacích programů, poskytování environmentálního poradenství a environmentálních informací

Í Technická asistence při přípravě, realizaci, monitorování a kontrole operací OP ŽP

PRIORITNÍ OSA 8 / FS Technická pomoc

Ostatní výdaje technické asistence OP ŽP

27

3 ANALÝZA

VÝDAJŮ MÍSTNÍCH ROZHPOČTŮ NA OCHRANU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PODLE ÚSC

3.1

METODOLOGIE

Následující analýza obsahuje graficky a tabulkově zpracované údaje o výši skutečných výdajů obcí, měst a krajských úřadů (dále jen KÚ), které byly alokovány v letech 2005 – 2008 do oblasti ochrany životního prostředí (ŽP) dle jednotlivých oblastí ŽP. Těmito oblastmi jsou oblasti dle klasifikace CEPA 2000 (Classification of Environmental Protection Activities, Eurostat; Klasifikace aktivit na ochranu ŽP Evropské unie) viz tabulka 1. Klasifikace CEPA je využívána k vymezení aktivit, produktů, výdajů a ostatních transakcí. Jedná se o aktivity, jejichž prvotním účelem je ochrana ŽP; produkty ochrany ŽP jsou služby ochrany ŽP vytvořené pomocí aktivit ochrany ŽP včetně upravených (čistších) a souvisejících produktů. Investiční výdaje na ochranu životního prostředí jsou podle klasifikace CEPA 2000 členěny od roku 1997, neinvestiční náklady na ochranu ŽP or roku 2003. Pro zmapování výdajů české územní veřejné správy do oblasti ochrany ŽP byly využity především informace z Ministerstva financí ČR (dále jen MF). Kromě MF ČR, které shromažďuje informace o výdajích na ochranu ŽP z veřejných rozpočtů, zajišťuje sledování výdajů plynoucích do této oblasti též Český statistický úřad (ČSÚ), který eviduje pořízené investice na ochranu ŽP, neinvestiční náklady a ekonomické přínosy z aktivit na ochranu ŽP. MF sleduje výdaje na ochranu ŽP dle oblastí zmíněných v tabulce 2, patrná je velice úzká propojenost na klasifikaci CEPA 2000 (viz tabulka 1). Všechny prezentované výdaje jsou uváděny v tis. Kč. Výdaje jsou rozděleny dle oblastí, do nichž jsou rozděleny výdaje podle materiálů MF:


Ochrana vody




Ochrana ovzduší a klimatu




Nakládání s odpady




Ochrana půdy a podzemní vody




Ochrana biodiverzity a krajiny




Redukce působení fyzikálních faktorů




Správa v ochraně ŽP




Výzkum ŽP




Ostatní činnosti v ekologii

Dále jsou tyto údaje členěny na výdaje běžné a kapitálové Tabulka 2: Oblasti vykazovaných výdajů z materiálů MF Oblast

Popis činností náležejících do dané oblasti

Ochrana vody

Odvádění a čištění odpadních vod, kalů; prevence znečišťování vody; odvádění

28

a čištění odpadních vod; úprava drobných vodních toků Ochrana ovzduší a klimatu

Programy zateplování a úspor energie; odstraňování tuhých a plynných emisí; změna technologií vytápění; opatření ke snižování produkce skleníkových plynů; změny výrobních technologií za účelem odstranění emisí; monitoring ochrany ovzduší, ostatní činnosti k ochraně ovzduší

Nakládání s odpady

Sběr a zpracování druhotných surovin; sběr a svoz nebezpečných, komunálních a ostatních odpadů; využívání a zneškodňování nebezpečných, komunálních a ostatních odpadů; prevence vzniku odpadů; monitoring nakládání s odpady; ostatní nakládání s odpady

Ochrana půdy a podzemní vody

Protiporézní ochrana; ochrana půdy a podzemí vody proti znečištění infiltrací; dekontaminace půd a čištění spodní vody; monitoring půdy a podzemní vody; předcházení a sanace zasolení půd; ostatní ochrana půdy a spodní vody

Ochrana biodiverzity a krajiny

Celospolečenské funkce lesů; revitalizace říčních systémů; ochrana druhů a stanovišť; chráněné části přírody; rekultivace půdy v důsledku těžební a důlní činnosti; protierozní, protilavinová a protipožární ochrana; péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň; ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny

Redukce působení fyzikálních faktorů

Konstrukce a uplatnění protihlukových zařízení; protiradonová opatření; monitoring k zajišťování úrovně fyzikálních faktorů; ostatní činnosti k redukci fyzikálních vlivů

Správa v ochraně ŽP

Ústřední státní správa v ochraně ŽP, ostatní orgány státní správy v ochraně ŽP, ostatní správa v ekologii

Výzkum ŽP Ostatní činnosti v ekologii

Mezinárodní spolupráce v ŽP; ekologická výchova a osvěta; ekologické programy v dopravě; ekologické záležitosti a programy

Zdroj: materiály MF (Výdaje státního rozpočtu a státních fondů za roky 1997 – 2007) ve formátu MS Excel

V každé oblasti jsou uvedeny výdaje po jednotlivých krajích ČR a následně i okresech tak, aby bylo možné provést komparaci výdajů jednotlivých krajů a také jednotlivých okresů ČR. Výdaje okresů jsou výdaji jednotlivých obcí, měst a dobrovolných svazků obcí (dále jen DSO), jež leží v území daného okresu. Výdaje kraje jsou součtem výdajů krajského úřadu a města, obcí a DSO ležící v území daného kraje. V jednotlivých oblastech jsou prezentovány:
Skutečné výdaje (skutečně vynaložené, nejedná se o výdaje schválené)
Porovnání skutečných výdajů a schválených výdajů
Skutečné výdaje na jednoho obyvatele kraje, okresu

3.2

CELÁ ČR

Za sledované období 2005 – 2008 je z místních rozpočtů (obcí, DSO, krajů) každoročně vydáváno koelm 24 – 26 mld. Kč. Konkrétní výše vyčleněných finančních prostředků je zobrazena v následujícím grafu. Graf 8: Výdaje na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů za období 2005 - 2008 (v tis. Kč)

29

Zdroj: sestaveno na základě údajů MF ČR a databáze ARIS

Největší část finančních prostředků na této nejnižší úrovni je vyčleňována do tři oblastí – ochrana vody, nakládání s odpady a ochrana biodiverzity a krajiny, viz následující graf. Graf 9: Výdaje na ochranu životního prostředí z místních rozpočtů podle oblastí ochrany ŽP (v tis. Kč)

Zdroj: sestaveno na základě údajů MF ČR a databáze ARIS

Z pohledu běžných výdajů jsou nejvýznmější výdaje do oblasti nakládání s odpady, biodiverzity a krajiny a do oblasti vody. Z pohledu kapitálových výdajů pak do oblasti ochrany vody, biodiverzity a krajiny, nakládání s odpady. Proto bude následující publikace věnována především těmto třem oblastem.

30

3.3

VÝDAJE PODLE KRAJŮ

Z pohledu krajů nejvyšší výdaje do oblasti ochrany životního prostředí měly v letech 2005 až 2008, Praha, Středočeský, Jihomoravský a Moravskoslezský kraj. Následující text obsahuje graficky a tabulkově zpracované údaje o výši skutečných výdajů obcí, měst a krajských úřadů (dále jen KÚ), které byly alokovány v letech 2005 – 2008 do oblasti ochrany životního prostředí (ŽP) dle jednotlivých oblastí ŽP podle jednotlivých krajů. Tabulka 3: Celkové výdaje ČR podle krajů (tis. Kč) 2005

Rok Kraj

běžné

Jihočeský Jihomoravský

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

689 213

712 936

778 986

558 768

850 663

614 595

945 233

630 658

1 483 148

2 713 766

1 940 197

2 665 328

1 714 779

1 860 711

1 677 812

1 752 662

Karlovarský

340 222

219 008

390 998

206 443

372 247

174 825

426 925

107 284

Královéhradecký

599 439

417 296

679 917

494 680

688 443

451 419

766 815

356 340

Liberecký

509 026

222 228

515 449

315 801

565 571

159 226

586 041

192 558

Moravskoslezský

1 265 160

1 064 868

1 352 304

918 472

1 478 062

562 351

1 586 195

1 391 102

Olomoucký

784 585

942 792

849 691

1 107 604

842 849

1 264 551

919 825

1 012 829

Pardubický

462 766

380 803

498 804

466 751

571 690

561 379

592 763

570 504

Plzeňský

611 713

576 844

648 539

582 579

644 371

1 741 498

752 618

1 447 027

Praha

2 110 941

1 460 413

2 186 913

1 364 136

2 396 862

1 045 896

2 500 982

904 623

Středočeský

1 353 889

1 841 734

1 454 229

2 380 431

1 561 732

1 983 454

1 827 456

1 930 766

Ústecký

999 396

515 628

1 060 731

531 121

996 230

480 335

1 070 940

450 302

Vysočina

531 439

601 565

552 406

1 097 851

593 958

799 506

633 614

596 098

Zlínský

636 785

888 288

672 465

1 177 789

744 673

606 438

754 193

599 781

Celkem

12 377 722

12 558 169

13 581 629

13 867 754

14 022 129

12 306 184

15 041 413

11 942 532

Graf 10: Běžné výdaje obcí podle krajů (tis. Kč) 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2005 J ihoč es ký L iberec ký P lz eňs ký V ys oč ina

2006

2007

J ihomoravs ký Moravs kos lez s ký P raha Zlíns ký

K arlovars ký O lomouc ký S tředoč es ký

31

2008 K rálovéhradec ký P ardubic ký Ús tec ký

Graf 11: Kapitálové výdaje za kraje (tis. Kč) 3 000 000 2 500 000 2 000 000 1 500 000 1 000 000 500 000 0 2005 J ihoč es ký L iberec ký P lz eňs ký V ys oč ina

3.3.1

2006

2007

J ihomoravs ký Moravs kos lez s ký P raha Zlíns ký

K arlovars ký Olomouc ký S tředoč es ký

2008 K rálovéhradec ký P ardubic ký Ús tec ký

Jihočeský kraj

Tabulka 4: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – JČK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

běžné

2006

kapitálové

55 350

553 866

2 374 373 035

Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

kapitálové

97 023

425 377

42 722

5 183

22 598

394 981

93 719

249 961

294

kapitálové 476 357

23 468

3 249

32 392

438 259

77 531

287 467

běžné

kapitálové

112 986

458 913

11 062

5 031

18 211

33 195

483 013

61 395

93 981

316 435

52

62

32

2 288

243

46

16 922

22 112

31

4 887

3 792

5 351

712 936

778 986

74 2 513

běžné

2008

98 634

130

235 829

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP

běžné

2007

19 744

91 890

250

26 743

689 213

558 768

850 663

614 595

945 233

630 658

Tabulka 5: Celkové výdaje KÚ – JČK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

Voda Ovzduší a klima

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

92 340

785

Nakládaní s odpady

3 576

16 521

2 193

10

1 785

527

248

1 810

8 876

39 050

637

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

20 868

18 201

30 678

23 867

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti

906

2 030

Nezařazené v 37xx

19 613

22 103

Celkem

41 727

18 986

58 489

32

40 388

29 856 251

234

16 746

22 102

635

1 888

49 681

10 909

65 611

15 837

250

16 724

3.3.2

Jihomoravský kraj

Tabulka 6: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – JMK (v tis. Kč) 2005

Rok

2006

2007

2008

Oblast CEP

běžné

Voda

204 351

2 332 875

612 315

2 073 516

334 763

1 466 220

182 058

1 490 873

4 527

912

5 484

30

4 795

1 575

3 958

260

798 010

283 709

809 883

453 006

850 953

228 107

903 014

118 375

1 822

1 020

1 434

6 667

5 412

15 843

3 822

3 729

470 566

88 599

505 788

130 858

514 459

144 272

579 560

139 318

6 179

304

1 187

147

4 695

155

28

Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

kapitálové

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti

214

Celkem

472

109 1 483 148

kapitálové

131

3 549

Nezařazené v 37xx

běžné

2 713 766

4 711

24

147

40

1 940 197

2 665 328

běžné

kapitálové

běžné

kapitálové

315

346

3 935

4 900

79

1 677 812

1 752 662

1 714 779

1 860 711

Tabulka 7: Celkové výdaje za KÚ – JMK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

Voda

2006

kapitálové

8 823

50

běžné

2007

kapitálové

200 1 840

794

1 730

Nakládaní s odpady

695

851

Půda a podz. vody 18 872

2 537

26 393

1 505

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti

Celkem

3.3.3

150

149

běžné

kapitálové

194 896

985

1 165

3 458

1 914

26 779

30

70

2 164

Nezařazené v 37xx

kapitálové

5 283

Ovzduší a klima

Biodiverzita a krajina

běžné

2008

28 277

122

192

232

145

1 537

1 520

1 597

2 732

36 004

68

5 506

74

88

31 565

1 505

35 043

180

34 349

5 506

Karlovarský kraj

Tabulka 8: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – Karlovarský kraj (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

18 599

126 829

14 615

138 765

17 040

146 570

21 338

85 717

1 412

922

1 925

1 405

965

44

669

2

171 155

17 202

181 817

7 249

188 585

2 099

230 561

5 303

90 147 334

4 74 055

Redukce působení FF

190 592

5 59 024

13

163 782

35 26 113

180

172 186

15 541

297

357

Správa v ochraně ŽP

528

742

791

821

300

Ostatní činnosti

727

959

900

1 017

63

Nezařazené v 37xx

377

331 426 925

107 284

Celkem

340 222

219 008

390 998

33

206 443

372 247

174 825

Tabulka 9: Celkové výdaje za KÚ – KARLOVARSKÝ KRAJ (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

Voda

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

195

Ovzduší a klima

288

Nakládaní s odpady

100

120

9 532

768

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

1 524

3 634

1 399

260

Redukce působení FF

3 120

371

4 086

31

180

297

Správa v ochraně ŽP

265

421

321

129

Ostatní činnosti

715

760

900

837

63

Nezařazené v 37xx

334

331 6 127

94

Celkem

3.3.4

2 938

3 634

3 031

743

5 053

371

Královéhradecký kraj

Tabulka 10: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – KHK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

běžné

2006

kapitálové

34 394

352 494

Celkem

398 577

běžné

kapitálové

62 768

321 338

běžné

kapitálové

94 257

266 008

351

1 227

298

107

79

301

482

3 254

19 750

292 152

42 222

298 996

69 785

320 761

26 182

51 932

317 621

59 075

343 758

187

271

5 476

309 460

42 369

319 722

200

Správa v ochraně ŽP

Nezařazené v 37xx

kapitálové

58 702

2008

250 978

Redukce působení FF

Ostatní činnosti

běžné

2007

3 689

34

45

11

37

985

3 512

417 296

679 917

380

838

284 60 026

168 691

1 842

8 059

920

6 413

870

494 680

688 443

451 419

766 815

356 340

10

599 439

Tabulka 11: Celkové výdaje za KÚ – KHK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

Voda

112

Ovzduší a klima

143

200

Nakládaní s odpady

294

22 281

200

635

45 841

10 167

50 220

běžné

kapitálové

494

8 209

1 088

49 259

1 065

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

55 047

19 063

Redukce působení FF

7 583

5

153

Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

3 632

985

2 968

20 048

71 300

380 59 608

1 842

5 961

800

4 546

870

12 209

56 820

8 877

62 168

3 023

10

34

3.3.5

Liberecký kraj

Tabulka 12: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – LibK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody

2006

kapitálové

běžné

běžné

kapitálové

197 112

14 497

263 310

16 338

119 736

21 476

140 398

1 524

786

2 046

1 116

381

1 629

3 867

292 680

6 446

300 099

25 468

327 797

9 129

335 240

467

14 028

245

201 066

38 437

45 327

34 334

147 565

14 736

415

27

Správa v ochraně ŽP

354

72

435

6 383

2 311

16 581

Celkem

2008

kapitálové

2 065

Redukce působení FF

Nezařazené v 37xx

běžné

14 069

Biodiverzita a krajina

Ostatní činnosti

2007

kapitálové

17 846

148 160

18 452

176 496

28 079

424

168

47

250

68

314

509

6 525

25 303

1 833

12 242

8 636

315 801

565 571

159 226

586 041

192 558

557

509 026

222 228

515 449

Tabulka 13: Celkové výdaje za KÚ – LibK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

kapitálové

Voda

běžné

kapitálové

100

Ovzduší a klima Nakládaní s odpady

716

1 196

1

1 956

3

35

212

5 018

1 250

4 156

842

382

1 809

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

169 143

20 1 923

5 109

245

3 128

2 080

Redukce působení FF

3.3.6

2008

2 787

8 077

6 569

3 670

417 354

72

432

4 972

2 311

16 102

13 706

21 488

117

246

68

299

509

6 525

24 580

1 833

11 418

8 636

14 717

28 876

10 494

20 306

13 372

555

8 082

Moravskoslezský kraj

Tabulka 14: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – MSK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

běžné

2006

kapitálové

Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

67 414

889 087

77 806

725 803

90 456

415 167

110 872

1 177 988

5 016

30 958

5 830

32 893

4 175

6 588

5 513

3 299

713 967

12 736

761 319

19 475

834 788

17 789

878 230

41 370

1 427

22 240

2 166

5 392

1 480

1 567

4 277

210

466 852

108 187

492 703

132 018

532 514

116 732

570 774

164 001

8

1 904

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP

běžné

7

10

459

1 446

868

9 963

214

11 239

2 741

366

150

1 352 304

918 472

62 1 265 160

1 064 868

35

1 468

324

2 025

173

13 171

4 185

14 496

2 157

1 478 062

562 351

1 586 195

1 391 102

Tabulka 15: Celkové výdaje za KÚ – MSK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

Voda

běžné

kapitálové

40

Ovzduší a klima

600

749

495

710

155

3 223

1 514

Nakládaní s odpady

274

208

2 687

742

92

784

14 850

4 298

12 207

11 310

18 125

10 918

1 417

324

1 495

173

2 473

7 708

4 155

8 335

1 799

10 572

22 794

16 036

32 003

31 348

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

1 122

619

3 561

294

6 303

430

1 424

808

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

3.3.7

190

10

5 447

6 443

21

11

10 333

2 840

14 522

1 904

Olomoucký kraj

Tabulka 16: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – OloK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

Voda

149 188

Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina Redukce působení FF

2006

kapitálové 816 465

běžné

2007

kapitálové

126 292

939 083

běžné

2008

kapitálové

84 206

1 187 050

běžné

kapitálové

89 560

1 207

3 007

1 474

640

1 001

1 513

882

2 454

375 933

41 581

399 452

18 674

430 788

4 809

462 055

33 179

428

680

1 512

1 081

409

2 038

815

17 335

250 086

57 033

306 890

98 924

308 440

61 233

349 529

65 383

444

444

570

557

Správa v ochraně ŽP

3 275

3 812

3 432

5 561

Ostatní činnosti

2 983

Nezařazené v 37xx Celkem

894 477

22 942

8 648

47 414

1 041

1 084

1 167

1 788

784 585

942 792

849 691

1 107 604

14 003

7 908

10 866

842 849

1 264 551

919 825

1 012 829

Tabulka 17: Celkové výdaje za KÚ – OloK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady

97

495

197

265

1 321

1 669

2 190

2 320

22 118

16 175

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

211

780 9 599

5 494

12 074

5 212

350

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

3 275

3 812

3 432

385

274

1 948

120

5 547 344

29 884

120

24 651

100 14 777

5 494

19 104

36

5 212

561

3.3.8

Pardubický kraj

Tabulka 18: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – ParK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

Ostatní činnosti

Celkem

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

329 549

41 656

407 415

58 499

365 582

47 520

443 824

1 726

296

2 789

29

3 849

5 880

10 477

9 806

255 685

13 073

272 402

20 193

314 231

87 720

323 352

84 092

16 238

5 268

12 915

54 411

12 840

6 442

161 170

30 846

175 486

45 336

193 706

24 196

22 804 141 774

35 870 15

70

177

4 045

Nezařazené v 37xx

běžné

36 058

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP

2006

kapitálové

2 000

4 364

604

1 700

6

443

267

3 000

4 565

2 450

4 595

2 145

466 751

571 690

561 379

592 763

570 504

8

462 766

380 803

498 804

Tabulka 19: Celkové výdaje za KÚ – ParK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

Voda

běžné

kapitálové

200

Ovzduší a klima

275

Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

2007

2 936 1 050

3 332

3 600

22 292 3 199

390

běžné

Ostatní činnosti

Celkem

3.3.9

2 330

1 787

běžné

kapitálové

149

3 817

8 707

8 340

1 353

7 000

15 064

15 581

5 205

12 449

54 403

12 387

1 971 6 442

3 731

200

4 198

4 657

4 480

1 000

3 70

138

2 444

Nezařazené v 37xx

kapitálové

570

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP

2008

2 000

2 671

6 190

24 532

604

333

22

3 000

2 810

2 450

2 843

2 100

18 341

37 215

63 840

30 559

21 699

8

32 216

Plzeňský kraj

Tabulka 20: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – PlzK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

běžné

Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

89 189

490 983

99 075

429 597

76 805

1 631 534

120 386

1 327 189

3 985

17 298

3 246

49 478

127

5 334

194

1 677

274 729

35 250

278 412

39 660

292 186

60 374

312 533

49 014

1 359

16

188

473

106

1 752

239 106

30 842

265 826

271 697

44 149

308 472

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP

2006

kapitálové

63 539

2 301 3 3 104

3 154

238 611 713

93

576 844

1 587

280

202

25

648 539

582 579

37

297

382

2 693

7 360

644 371

69 147

1 537

1 741 498

752 618

1 447 027

Tabulka 21: Celkové výdaje za KÚ – PlzK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

Voda

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

1 000

Ovzduší a klima

242

399

Nakládaní s odpady

362

1 151

869

90

10

20

1 003

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

8 375

3 100

6 080

505

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti

3

2 821

Nezařazené v 37xx Celkem

3.3.10

1 119

225 12 026

4 219

1 023

280

199

25

8 855

810

6 604

7 890

45

189

188

88

1 338

1 866

9 044

110

775

11 046

775

Hlavní město Praha

Tabulka 22: Celkové výdaje – Praha (v tis. Kč) 2005

Rok

2006

Oblast CEP

běžné

Voda

109 245

277 078

Ovzduší a klima Nakládaní s odpady

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

87 339

348 562

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti

Celkem

3.3.11

263 824

běžné

kapitálové

225 381

161 596

10 605

15 293

10 909

21 270

12 871

19 310

18 809

11 482

11 370

1 121 464

22 966

1 209 499

6 955

1 219 103

44 985

14

920

22

843 479

1 142 679

949 790

964 996

1 008 724

750 472

1 004 813

624 231

477

4 647

4 749

236

15

23

1 603

2 618

9 475

15 901

Nezařazené v 37xx

kapitálové

129 329

1 129 683

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

běžné

2008

10 147

14 774

6 072

189

3 846

4

270

2 110 941

1 460 413

2 186 913

1 364 136

3 239

26 926

3 938

24 967

57 581

2 396 862

1 045 896

2 500 982

904 623

Středočeský kraj

Tabulka 23: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – SČK (v tis. Kč) 2005

Rok

2006

Oblast CEP

běžné

Voda

158 733

1 704 791

Ovzduší a klima

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

192 752

2 069 074

běžné

2008

kapitálové

196 938

1 847 776

běžné

kapitálové

238 916

1 802 467

11 928

20 937

7 462

148 694

6 104

24 493

7 519

20 035

726 819

24 047

771 175

29 440

843 080

15 385

977 459

49 109

3 227

201

2 092

1 668

39

Biodiverzita a krajina

443 784

90 758

469 175

592 916

58 066

Redukce působení FF

77

1 000

111

Nakládaní s odpady Půda a podz. vody

777 133 223

500 862

95 800

230

310

Správa v ochraně ŽP

2 221

393

410

838

Ostatní činnosti

6 853

10 975

13 332

7 830

Nezařazené v 37xx Celkem

247 1 353 889

1 050

94 1 841 734

1 454 229

38

2 380 431

1 561 732

1 983 454

1 827 456

1 930 766

3.3.12

Ústecký kraj

Tabulka 24: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – ÚstK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

332 476

33 264

257 410

29 694

308 081

53 270

318 524

3 584

6 499

3 172

3 040

19 281

2 806

22 863

491 619

23 307

493 770

53 903

530 057

12 432

563 792

15 249

1 729

185

115

50

538

1 753

342

201

467 518

155 784

524 804

208 586

429 323

138 788

446 819

93 464

60 3 567

Celkem

kapitálové

4 836

Správa v ochraně ŽP

Nezařazené v 37xx

běžné

30 019

Redukce působení FF

Ostatní činnosti

2008

kapitálové

109 2 151

108

232

19

8 000

999 396

515 628

1 060 731

531 121

5

71

87

5

3 487

3 835

996 230

480 335

1 070 940

450 302

Tabulka 25: Celkové výdaje za KÚ – ÚstK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

Voda

1 303

Ovzduší a klima

běžné

kapitálové

817

650

Nakládaní s odpady

1 096

Půda a podz. vody

1 489

Biodiverzita a krajina

4 945

120

2007

1 918

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

2 498

1 343

854

869

1 223

1 544

792

1 939

440

3 405

888 7 957

4 343

19 238

5 083

26 239

Redukce působení FF

5 822

33 150

28

Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti

2 759

1 394

Nezařazené v 37xx Celkem

3.3.13

2 774

3 057

19 10 289

10 030

8 491

23 397

9 796

30 133

12 313

35 548

Kraj Vysočina

Tabulka 26: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – KVys (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

72 000

479 212

53 999

996 413

58 799

635 675

67 593

429 952

193

3 920

636

3 910

5 353

9 714

913

52 111

295 293

25 858

311 184

42 806

339 042

95 006

358 068

54 770

637

1 296

790

140

912

751

5

161 529

88 973

184 316

54 405

186 051

204 502

59 260

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP

běžné

59 019

2 241 1

14

1 399

26

603

387

2 280

864

531 439

601 565

552 406

39

573

106

6

177

1 453

92

1 209

1 097 851

593 958

799 506

633 614

596 098

Tabulka 27: Celkové výdaje za KÚ – KVys (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady

6

215

578

619

99

2 785

84

1 150

3 165

372

3 362

98

3 317

100

2 851

223

5 969

3 521

7 429

4 670

7 072

4 091

7 250

498

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina Redukce působení FF

338

573

77

879

690

5 464

11 704

Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti

762

Nezařazené v 37xx

361

Celkem

3.3.14

26

400 839

10 263

4 134

12 608

6 976

11 447

1 871

Zlínský kraj

Tabulka 28: Celkové výdaje obcí, DSO a KÚ – ZlíK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP Voda Ovzduší a klima Nakládaní s odpady Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

kapitálové

46 377

734 884

40 973

843 482

60 204

433 866

71 726

335 651

3 646

37 011

6 455

54 726

4 852

7 042

6 229

19 779

350 324

68 790

377 004

133 101

406 552

89 775

412 025

172 269

563

30

951

1 621

863

809

608

1 112

230 505

47 573

237 690

144 764

262 078

74 947

260 977

69 570

33

1 401

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP

běžné

81

3

5 270

8 995

19

394

636 785

888 288

40

672 465

95

10 123

1 177 789

744 673

2 555

606 438

754 193

599 781

Tabulka 29: Celkové výdaje za KÚ – ZlíK (v tis. Kč) 2005

Rok Oblast CEP

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

Voda Ovzduší a klima

1 736

Nakládaní s odpady

2 631

3 074 120

44 889

2 537

2 106

3 684

3 000

2 594

2 797

6 832

6 673

9 300

Půda a podz. vody Biodiverzita a krajina

5 914

Redukce působení FF Správa v ochraně ŽP Ostatní činnosti Nezařazené v 37xx Celkem

9 410

3 81 1 405

674

19 11 786

704

1 120

4 120

13 584

40

44 889

12 508

2 106

16 904

9 410

4 OCHRANA BIODIVERZITY A KRAJINY Dnešní bohatství života na Zemi je produktem evoluční historie probíhající stovky milionů let. V posledních tisíciletích byl jejich vývoj poznamenán činností lidských kultur a v mnoha oblastech, které na první pohled mají charakter přírodních ekosystémů, existují staleté tradice lidské činnosti a využívání přírodních zdrojů. Podle Jůzy (1997: 29) je vliv člověka na přírodu běžně spojován biodiverzity (úbytek a zánik jednotlivých druhů) a změnou krajiny. Tento však svůj vývoj. V minulosti člověk jako pastevec a zejména jako zemědělec zvýšení biodiverzity přeměnou lesů na pastviny jako společenstva stepí pěstovanými kulturními rostlinami a šířila společenstva plevelů.

s úbytkem vztah má přispěl ke a spolu s

Výrazný úbytek biodiverzity je spojen s průmyslovou revolucí na sklonku 18. a 19. století. K dalšímu rychlému poklesu druhové diverzity došlo po druhé světové válce zejména díky chemizaci zemědělství, zavádění velkovýrobních technologií, zcelování pozemků v nepřirozeně velké celky, zhoršování jednotlivých složek ŽP jako znečišťování vody, kontaminace půdy, vliv kyselých srážek a řada dalších. Krajinu lidé také ovlivňují a to nejrůznějším způsobem (Kol. autorů, 2007, str. 95 a dále). Zpočátku to bylo důležité především odlesňování, aby člověk získal zemědělskou půdu; později byla krajina přeměňována i z dalších důvodů – např. těžební činnost, budování nejrůznějších druhů komunikací apod.

4.1 4.1.1

OCHRANA BIODIVERZITY A KRAJINY V ČR Krajina v ČR

Krajina je obrazem lidí, kteří ji obývají Krajina je odborný geografický a ekologický pojem, který vědeckým způsobem popisuje vybranou část zemského povrchu s typickou kombinací přírodních a kulturních prvků a charakteristickou cenérií. Jak uvádí Cílek, pojem „krajina“ se stal fenoménem na počátku 90. let 20. stol, jako jedno z klíčových slov této doby; „v přírodních vědách částečně nahradil pojem ekosystém v humanitních disciplínách se stal částečně nostalgickým povzdechem nad světem,který ztrácíme“. Dle Petříkové (2007, lze krajinu definovat takto: „Krajina je ekologicky nestejnorodé území, složené ze specifické sestavy ekosystémů, které jsou ve vzájemné interakci. Krajina jako systém má svou prostorovou strukturu danou zastoupením složek a prvků, šířkovým a výškovým uspořádáním a vzájemnými vazbami.“ Jak dále uvádí, krajina je charakteristická svou:


Dynamikou: tj. proměnlivostí, která je podmíněn avlviy vnějších a vnitřních činitelů a člověkem




Stabilitou: odolností krajiny proti faktorům vyvolávajícím změny dosavadního stavu; podstata stability však nespočívá v neměnném stavu, ale ve schopnosti udržovat vlastní dynamickou rovnováhu (tj. udržovat se v určitém stavu pomocí autoregulačních procesů)

41




Diverzitou: tj. rozmanitostí, která je důležitá pro udržování dynamické rovnováhy.

Krajina se týká tří základních aspektů: neživé přírody, živé přírody a historie. Za krajinu lze označit soubor biotických a abiotických faktorů vázaných na určitý krajinný celek, které se delší dobu vyvíjejí společně (kol. autorů, 2007, str.11). Krajinu lze rozdělit dle různých kritérií. Základní je rozdělení na přírodní a kulturní, viz tabulka 30. Tabulka 30: Rozdělení krajiny podle Demka (2009) Zonální přírodní krajina

Azonální přírodní krajina

Lesohospodářské krajiny Sídelní krajiny Těžební krajiny Dopravní krajiny Funerální krajiny

Přírodní krajina Horizontální: krajiny mrazových pustin, tunder, lesní krajiny, stepní krajiny mírného pásu, savanní krajiny teplého pásu, pouštní krajiny, krajiny tropického deštného lesa Vertikální: odpovídá horizontálním krajinám, nejsou však zcela totožné, liší se vyšší mírou sklonitosti, jinou rytmikou krajiny a jinou expozicí Mokřady, krasové krajiny, pískovcové krajiny, žulové krajiny, nivní krajiny KULTURNÍ KRAJINA Zemědělské krajiny Průmyslové krajiny Vodohospodářské krajiny Rekreační krajiny Vojenské krajiny

Na tomto místě je vhodné blíže představit alespoň jedno další dělení, např. dělení krajiny zohledňující diverzitu (Klapka, 2009), viz následující tabulka: Tabulka 31: Dělení krajiny zohledňující biodiverzitu Typ krajiny

Charakteristika krajny ve vztahu k biodiverzitě

Přírodní krajina

bez významnějších lidských vlivů, druhová rozmanitost je velmi vysoká, produkce biomasy je vysoká

Obhospodařovaná krajina

vyskytují se původní druhy, které jsou však záměrně obhospodařovány s cílem sklízet produkci, vyskytují se v ní lidská obydlí, druhová rozmanitost může klesat i vzrůstat, vždy však počet původních druhů bude vyšší než počet druhů introdukovaných

Obdělávaná krajina

jednotlivé vesnice, nejvýznamnější charakteristikou je její geometrizace, vyskytují se pouze zbytky přirozené vegetace, biodiverzita prudce klesá, některé druhy jsou chemicky či mechanicky záměrně odstraňovány

Příměstská krajina

na přechodu mezi městem a volnou krajinou, tvořena heterogenní směsí sídel, druhové bohatství je poměrně vysoké (díky druhům pěstovaných v zahradách), vyskytuje se mnoho nepůvodních druhů

Městská krajina

krajina se zbytky parkových ploch roztroušených v husté zástavbě, ekosystém městské krajiny je vystaven na importu rostlinné a živočišné potravy z okolí, druhová diverzita je obecně nízká, významným výstupem tohoto typu krajiny jsou odpady, splašky, teplo apod.

Dalším možných dělením je dělění dle stupně vlivu lidské činnosti na krajinu (Petříková, 2007) či dělení dle typů krajiny (kol. autorů, 2007, str. 56 -70). 42

Krajina je zatěžována vlivy lidské společnosti. Informace o tom, jakým způsobem se měnila krajina ČR od nejstaršího osídlení je možné získat z publikace Krajina v České republice, ze které jsou čerpány informace následujících odstavců. Následující text tedy podává stručný prřehled o vývoji krajiny ČR, bez jehož znalosti nelze hodnotit současný stav krajiny. Hlavním zdrojem obživy ve střední Evropvě v období neolitu se stalo zemědělství, již v té době si lidé začali uvědomovat výhody plynoucí z usedlého způsobu života, kdy měli kontrolu nad obstaráváním obživy, za obživou tedy neputovali, obklopili se jejími zdroji tam, kde trvale žili. Např. zavedení orného zemědělství ve 4. a 3. tisíciletí př. n. l. bylo revoluční změnou (zavedení orby do zemědělského obhospodařování). Sklizená úroda vyžadovala další technologické kroky, značné zdokonalení zemědělství je zaznamenáno v době bronzové.7 Stejný význam začíná mít též chov dobytka – zejména pak ovcí a koz. Ve středověku se začíná používat tzv. trojpolní hospodaření.8 Pro krajinu 18. a 19. stol. byla typická „vyklizenost“, neboť rozptýlené zeleně bylo díky pastvě dobytka velice málo. Pastva vyvolává v přírodní lesní krajině výrazné změny – dochází k prosvětlování lesů, ve spásaných společenstvech se šíří rostlinné druhy, které jsou jako potrava pro dobytek nevhodné. Pastva však na druhou stranu obohatila krajinu o některé typy biotopů, které jsou vysoce ceněné – např. lužní „pralesy“, stepní a lesostepní lada, vřesoviště, jalovcové pastviny a horské smilkové patviny a hole. Po 2. světové válce přestala být půda soukromým majetkem, vznikla jednotná zemědělská družstva založená na společném hospodaření. Docházelo ke zhoršení půdních poměrů, začaly se nadměrně používat chemikálie. Za zlepšení lze považovat zvýšení rozptýlené zeleně, došlo k opětnému nástupu lesa. V 60. letech 20. stol. převádala snaha ochranářů přírody zabránitpastvě dobytka, neboť dobytek ničil okusem a sešlapem vzácné a chráněné druhy rostlin. V současné době je půda opět v soukromém vlastnictví, chemikálie se nepoužívají v takovém měřítku, zemědělství postupně získává krajinotvorný význam. Složité se jeví obnovení regulované pastvy v pastvinných biotopech, které by bylo současnými ochránci přírody vítáno. Člověk jako primitivní sběrač a lovec původně jen nepatrně ovlivňoval lesy ohněm, zůstával součástí přírodních biocenóz. Pastevectví a posléze zemědělství začalo snižovat rozsah lesů, lesy byly pastvou poškozovány. Od 11. stol. narůstala v českých zemích kolonizace, která znamenala další odlesňování, dřevo bylo základním stavebním materiálem. Neregulovaná spotřeba dříví jako energetické suroviny se stala hlavní přičinou zániku rozsáhlých lesů. Dokud neexistovalo lesní hospodářství jakožto samostatné odvětví lidské činnosti, měl každý projev hospodářské prosperity za následek ubývání lesů. Až do konce 18. stol. neexistovaly „nežádoucí“ dřeviny9, které by bylo nutné z lesů odstraňovat, ovšem již v následujícím století došlo k převratným zásahům společenosti do skladby lesů.10 Jehličnaté monokultury silně trpěly a trpí

7 8 9 10

Např. zavedení používání kovového srpu, rozšířil se rejstřík pěstovaných plodin. Střídání ozimu, jaře a úhoru. Každá dřevina se v tehdejší široké škále řemesel uplatnila díky svým specifickým vlastnostem Vysazováním nejprve borovice a pak i smrku v nesmíšených porostech s následnými holosečemi; současně se omezovaly škody neregulovanou lesní pastvou a těžbou.

43

přírodními vlivy (sníh, vítr, hmyz, průmyslové znečištění). Zbytky přirozených lesů se zachovaly převážně jen v nepřístupných polohách. Po roce 1950 byly zaváděny v lesním hospodářství různé metody, jež měly obnovit přirozené poměry v lesích11. Významný je rok 1989, který znamenal změny v pohledu na hospodaření ale též na změny ve vlastnictví lesů12. V současnosti se trvale zvyšují celkové přírůsty, pokračuje nárůst celkových zásob dříví, těžitelnost dřeva v ochanných lesích a lesích zvláštního určení je výrazně limitována, pro jednodušší udržení biodiverzity je na účelné výši udržováno i množství odumřelého dřeva v lesích, roste zalesňování. Na druhé straně jsou lesy oslabeny např. v důsledku rozvoje automobilismu a některými abiotickými i biotickými činiteli (vítr, kůrovec). Dalším nepůvodním prvkem v krajině jsou cesty a doprava. Nejstarší a v malých úsecích dosud funkční stavby na území ČR jsou staré zrhuba jako egyptské pyramidy.13 Pravěké dálkové trasy byly pojmenovány dle surovin, které se po ní přepravovaly (jantar, hedvábí, sůl). Většina těchto tras se vyhýbala pohraničním horám a také močálům, lužním lesům a vodě. Významné období v budování cest je spojeno s Přemyslovci, kteří budovali zemské stezky mezi významnými hradišti ve středu země a strážními osadami a celnicemi v pohraničí. Karel IV. pak zakládal silné cesty (tj. silnice)14, od nichž byly odstraňovány stromy, aby se tehdejší lapkové neměli, kde skrývat. Až v 18. stol. se vrací vysazování ovocných alejí, aby poskytovaly „cestujícím“ stín a občerstvení. Roste význam cest zejména díky důležitosti pošty. V polovině 19. stol. měla silniční síť v české a moravské monarchii téměř 8 v tis. km; v následujícím období dochází k zahušťování a rozšiřování sítě, které zatím končí budováním dálnic. K nejstarším činnostem člověka patří též těžba nerostných surovin. V době loveckosběračské člověk sbíral různě ostré úlomky kamenů, pazourky apod., které mu sloužily jako primitivní nástroje; postupně se jednalo o složitější činnosti a dobývání a zpracování nerostných surovin se stalo základním předpokladem dalšího rozvoje společnosti. V době železné se těžily železné rudy; tato těžba příliš krajinu neovlivnila. Co však již mělo výrazný vliv na ráz krajiny15 byla těžba stříbra a dalších kovů v době středověku. Důležitým mezníkem je průmyslová revoluce, vynález parního stroje a zvyšování počtu obyvatel znamenaly rozkvět a rozvoj těžební činnosti. Rozvoj těžkého průmyslu pokračoval i ve 20. stol. V posledních 20 až 25 lety však dochází k restrukturalizaci průmyslu a útlumu těžby. Člověk působí jakožto geologický činitel svou těžební činností – těžba mění ráz krajiny, vznikají poklesové kotliny, na mnoha

11 12

13

14 15

Např. odklon od holosečí a snaha o pěstování smíšených lesů. Část státního majetku přešla do vlastnictví obcí a soukromých vlastníků, v současnosti disponují právem hospodaření s lesy ve státním vlastnictví Lesy ČR, s. p., vojenské lesy a statky ČR, s. p., Kancelář prezidenta republiky, Správa národních parků a Školní lesní podniky. V nestátních vlastníků lesa jsou to pak soukromí vlastníci a obce. Tyto vycházejí z bran výšinných sídlišť a hradišť, točí se pod jejich valy a pak se rozptylují do husté sítě různě starých cest kulturní krajiny. Které byly široké zhruba 5 metrů a unesly dva vozy jedoucí proti sobě. Vliv zejména na stav lesních porostů.

44

místech jsou přemísťovány či zatrubněny vodní toky. Těžba však také může zvyšovat diverzitu krajiny, jak bylo dokázáno např. v Polabí16. Ještě v 18. stol. měly české země převážně agrární ráz. Ovšem už v této době existují manufaktury. V průběhu 19. stol. vlivem průmyslové revoluce přibývá počet továren a průmyslových podniků. Nejprve se rozvíjela zemědělská technická výrobní odvětví, později textilnictví, výroba porcelánu, sklářství. Mnoho podniků vzniklo na kraji sídel, která se přílivem zaměstnanců těchto podniků, rozrůstala. Krajina tímto ztratila a ztrácí část své hodnoty, na druhé straně získává hodnoty nové. Je to do značné míry otázka priorit, chceme-li žít pohodlně, musí někde a za nějakých podmínek dané produkty, statky a služby uspokojující naše potřeby a přání, vznikat. Osídlení se v českých zemích rozvíjelo od pravěkého období, ve svých počátcích nebylo kontinuální a pokrývalo jen úrodné části území. První hradiště se objevují již v pravěku; ve 12. stol. jsou pak nahrazována prvními kamennými hrady. Osídlení se začíná diferencovat – sídla ve výhodných komunikačních polohách se formovala v celky městského charakteru, vesnické osídlení se zahušťovalo a z nejúrodnějších oblastí se začalo rozšiřovat do oblastí podhorských. Středobodem byl nejčastěji kostel. Revoluce ve struktuře osídlení přichází ve 13. a 14. stol. – objevují se gotické hrady a lokační města s pravidelnou urbanistickou kompozicí17. Řada dalších měst vznikla postupným vývojem ze starších vesnic či předlokačních aglomerací, byla vytvořena soustava královských měst. V průběhu středověku bylo prakticky celé území pokryto novými vesnickými sídly. Vesnické a městské osídlení se stalo pevnou a nejvýraznější charakteristikou krajiny. Řada sídel zanikla, či zaznamenala úpadek vlivem válek. Největší rozsah nového osídlení byl spojen s podnikatelským pronikáním šlechty do horských oblastí v 16. stol., vrchnost zakládala také jednotlivé nové vesnice, které sloužily např. jako obydlí nevolníků pracujících na jejich panství. V 17. a 18. stol. města změnila tvář krajiny, zejména novými barokními dominantami kostelů, baroko ovlivnilo i proměnu interiéru měst, budování alejí apod. v období baroka došlo k záměrnému komponování krajiny; v tomto období též začíná rychlý růst předměstí. Zásadní význam mělo zrušení nevolnictví (1781) – došlo k rozdělení vrchnostenských pozemků poddaným, lidé zakládali nová sídla, která se vyznačují geometrickou schamtičností a pravidelností. Vesnice se rozrůstaly, zastavovaly se všechny existující rezervy – zejména plochy návsí a obvody vsí. Od druhé poloviny 19. stol do 2. světové války se podoba osídlení a jeho vztahu ke krajině začala proměňovat, zejména díky výstavbě železniční sítě a zrušení feudálního uspořádání společnosti. Nové vesnice vznikaly výjimečně, v existujících sídlech docházelo k rozsáhlým přestavbám a k rozšiřování zastavěné plochy. Po 2. světové válce opět dochází k zásadním zásahům do struktury osídlení. Došlo k odsunu německého obyvatelstva, vylidnění určitých oblastí, v pohraničí došlo k likvidaci některých sídel. V této době nastává extenzifikace těžby a těžkého průmyslu, což znamenalo zničení desítek měst a obcí; stejný důsledek mělo i napuštění přehrad. Začala však vyrůstat nová města či jejich satelity. Od 60. let se prosazuje typizovaná panelová výstavba. Socialismus téměř zničil tradiční společenské 16 17

Vytěžená štěrkopískovna v Polabí představuje nový biotop, který zvyšuje diverzitu krajiny. Např. České Budějovice, Uherský Brod, Plzeň.

45

a hospodářské vazby na venkově, došlo k masové výstavbě vepřínů, kravínů, drůbežáren apod. Po roce 1989 nastal další rozvoj měst, vyrůstají příznivěji řešené obytné čtvrtě i masové výstavbě čtvrtí katalogových rodinných domků ve volné krajině. Pro krajinu je negativní výstavba komerčních a skladovacích areálů na okrajích měst či podél dálnic. Specifickým fenoménem vývoje společnosti je rekreace, respektive chatová zástavba. Její první projevy se objevují po 1. světové válce. V době socialismu, kdy byla omezena možnost cestovat, se však začaly budovat rozlehlejší chatové osady, které změnily vzhled blízkého okolí. Po roce 1989 došlo k přestavbě těchto osad a dočasných staveb na domy pro trvalé bydlení. Krajina v ČR se neustále mění; tyto změny jsou dány též rozdílným socioekonomickým rozvojem. Hlavními procesy, na úrovni krajiny a ekosystémů podle Zprávy o stavu přírody krajny ČR (2009), jsou:
urbanizace provázená záborem a vyžazením půdy z plnění jejich ekologických a produkčních funkcí a
intenzifikace především zorněním a intenzivním zemědělstvím. Oblasti neúrodné a odlehlé jsou postiženy extenzifikací, nejčastěji zatravňováním a zalesňováním, popřípadě opuštěním, kdy jsou velké plochy půdy ponechány ladem. V důsledku těchto trendů některé typy území nenávratně mizí. Jak je dále uvedeno ve Zprávě o stavu v roce 200918, každý den z naší krajiny zaniká téměř 11 hektarů zemědělské půdy vlivem urbanizace území; s urbanizací souvisí nárůst zpevněných ploch, což zhoršuje schopnost krajny plnit některé ekologické funkce (např. zadržovat srážkové vody). Díky těmto změnám je snížena přírodní hodnota vegetačního pokryvu a tím také schopnost krajiny odovlávat vnějším vlivům a klimaickým výkyvům. Díky výstavbě dopravní infrastruktury dochází k fragmentaci krajiny, která není schopna plnit funkci přirozeného spojovacího článku mezi jednotlivými populacemi organismů a dochází tak k ohrožení existence významného počtu druhů. Zemědělské plochy jsou vysoce ohroženy erozí, zejména vodní, dochází ke ztrátě zásob organického uhlíku v půdě a tedy ke zhoršování kvality půd. Vody jsou znehodnoceny např. zbytky léčiv, čistících a kosmetických přípravků. Nadále zůstává problémem také vysoká fragmentace říční sítě díky necitlivým technickým úpravám toků; příčné stavby, opevnění a napřímení koryt omezují přirozený vývoj původních společenstev ryb a dalších vodních organismů. Nejkvalitnější ochranu přírodního bohatství v jeho nezměněné podobě poskytují národní parky.

4.1.2

Biodiverzita

Biodiverzita je „bohatost, abundance a variabilita druhů rostlin a živočichů a společenstev a ekologických procesů, které je spojují navzájem jakož i s půdou, ovduším a vodou“19. Jednodušeji lze biodiverzitu nadefinovat jako „úplný soubor genů, druhů a 18 19

Miko, L. Hošek, M. Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009, online. Str. 2 - 33 The Wildlife Society (1993): Conserving biological diversity. The Wildlifer 256: 3.

46

ekosystémů v určité geografické oblasti“20, přičemž je možné rozdělit ji do čtyř hierarchických rovin (Kostkan, 1996, str. 31):
Genetická diverzita (geny): zahrnuje škálu od genetické variability v rámci populace až po odlišné populace téhož druhu
Druhová diverzita (druhy): vztahuje se k rozmanitosti taxonů v rámci určitého regionu.
Ekosystémová diverzita (ekosystém21): vztahuje se k rozmanitosti typů společenstev a ekosystémů jako funkčně a neoddělitelně spojených skupin organismů včetně jejich prostředí a jeho složek ve vzájemných vztazích.
Kulturní diverzita: vztahuje se k tomu, co má prvky činnosti člověka a jeho vlivů na všechny výše uvedené úrovně. Jedná se např. o procesy domestikace, formy využívání různých druhů, regionální formy využití společenstev a ekosystémů. Jak připomíná Härtel a Křenová (2009)22, biodiverzita není pouze diverzita forem (struktur) a jejich úrovní (genetická, druhová, ekosystémová), ale též diverzitou vazeb mezi těmito strukturami. Biologická rozmanitost končí na úrovni ekosystémů, nedotýká se bezprostředně krajiny a krajinného rázu. Proto se v současné době začíná hovořit též o geologické a geomorfologická diverzita (tj. godiverzita), která přesahuje rámec pojmu biologická rozmanitost.23 V přirozeném prostředí druhy v soutěži s jinými druhy hynou neustále. Vymírání druhů se stalo nedílnou součástí evoluce na Zemi a to od jejího počátku. Tempo vymírání jednotlivých druhů je v různých obdobích kolísavé, přesto lze některá období označit za ty, v nichž se vyhynutí druhů koncentrovalo. Příkladem takovéhoto období může být období, v němž vyhynula většina dinosaurů (před 65 miliony lety), nebo období, kdy vymřela zhruba polovina všech možských živočichů a čtyřnohých obratlovců a dvě třetiny všeho hmyzu.24 Zkoumání rozsahu vyhynutí druhů jsou pouze v rovině odhadů, s jistou mírou nepřesností.25 Na čem se však odborníci shodují je skutečnost, že

20

21

22

23

24 25

Lze porovnat s definicí Glowka, L. et. al. A Guide to the Convention on Biological Diversity. IUCN, Gland & Cambridce, 1994. Ekosystém = funkční soustava živých a neživých složek ŽP, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Zdroj: odborný slovník Příroda.cz. On-line. Dostupné na: http://www.priroda.cz/slovnik.php?detail=92 Härtel, H., Křenová, Z. Dilema priorit: Chráníme biodiverzitu, nebo procesy? In. Ochrana přírody 5/2009. On-line. Dostupné na: http://www.casopis.ochranaprirody.cz/Vyzkum-adokumentace/dilema-priorit-chranime-biodiverzitu-nebo-procesy.html Zdroj: http://www.enviwiki.cz/wiki/Biodiverzita ; s pojmem „geodiverzita“ se lze setkat např.u Ložek, V. dostupné na: http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=16 U NEP. Global Biodiversity Assessment. 1995. Str. 208 Více viz Myers, N. The Singing Ark: A New Look at the Problem of Disappearing Species. Oxford, Pergamon Press. 1979, str. 4 -5;May, R. et. al. Assessing extinction rates. In: Lawton, May, 1995. Str. 1 – 24; Ehrlich, P. R., Wilson E. O. Biodiversity studies: science and policy. Science, 253, 1991, str. 758 -762; Botkin, D. B., Keller, E. A. Envrionmental Science. Earth is a Living Planet. Nex York, John Wiley and Sons, 1998. (Vše in Lomborg, 2006)

47

současný rozsah vymírání druhů je v celosvětovém několiksetkrát vyšší, než by byl bez působení člověka.26

měřítku

přinejmenším

Dle dokladů, jak uvádí Storch (2001)27, vyhynulo od roku 1600 zhruba celkem 486 druhů živočichů a asi 600 druhů rostlin, což představuje 0,04 % resp. 0,25 % popsaných druhů. Předpokládá se však, že alarmující rychlostí vymírají nepoznané druhy. Strorch dále poznamenává, že nikdo zatím např. nepoznal dynamiku vymírání pralesních druhů, jen se přepdokládá, že zmenšení plochy vede k zmenšení jejich populací, které pak snadněji zaniknou. Tedy zřejmě platí, že zásadní zmenšení plochy vede po určité době ke snížení biodiverzity. Jeden z odhadů hovoří o tom, že již vyhynulo více než 95 % všech druhů, které kdy existovaly.28 Tyto odhady (kolik druhů vyhyne každým rokem, každou hodinou) považuje Storch za nesmyslné, neboť dle něj záleží na charakteru plochy, která ubývá, stabilitě prostředí, vlastnostech příslušného druhu a mnoha dalších faktorech.29 Co však lze považovat za obecně platnou domněnku, je hypotéza, že vyšší diverzita jde ruku v ruce s lepším fungováním ekosystémů, vzešla z pozorování různých ekosystémů v přírodě. Na této domněnce je postaveno např. pěstování rozmanitých kultur v zemědělství30. Lomborg (2006, str. 287)31 uvádí důvody, proč se ztrátou druhů znepokojovat je celá řada, počínaje tím, že lidstvo je fascinováno planetou plné života, až po vnímání rostlin jakožto přirozených léčivých látek či fakt, že genetická diverzita je klíčem k přežití lidstva a jím využívaných plodin. Pimentel32 a další vědci se snažili určit celkovou hodnotu biodiverzity. Po sečtení všech možných způsobů využití přírody člověkem (ekoturistika, hospodaření s odpady, opylování, pěstování plodin atd.) jim vyšly pozoruhodně vysoké roční hodnoty mezi 3 až 33 biliony dolary neboli 11 až 127 procenty roční světové ekonomické produkce. Tyto odhady byly podrobeny kritice, neboť mnohé složky ekosystému nemají žádný trh, je tedy složité je ocenit.33

26 27

28

29 30

31

32

33

CENIA. Biodiverzita. Životní prostředí ČR. 2008. On-line. Storch, D. Jak rychle vymírají druhy. Potíže s odahdy globální biodiverzity a jejích změn. Publikováno v: Versmír 80, 573, 2001/10. Obor: evoluční biologie. On-line. Dostupné na: http://www.vesmir.cz/clanky/clanek/id/4763 UNEP. Global Biodiversity Assessment. Heywood V. H. (ed.). United Nations Environment Programme. Cambridge, Cambridge niversity Press. 1995. Str. 202. In Lomborg B. 2006 Více viz. např. Vesmír 79, 97, 2000/2 nebo Vesmír 79, 143, 2000/3 Rozmanitější společenstva lépe odolávají nepříznivým podmínkám nebo invazím nepůvodních druhů; zemědělské monokultury bývají náchylnější n apoškození a druhově poměrně chudá tajga podléhá častěji přemnožení některých ekonomicky nebo epidemiologicky závažných druhů, než druhově bohatý tropický prales. Zdroj: P Plesník, J., Vačkář, D., 2005. On-line. Lomborg, B. Skeptický ekolog. Jaký je skutečný stav světa? Dokořán a Liberální institut, Vimperk, 2006. 587 s. ISBN 80-7363-059-1 (Dokořán), ISBN 80-86389-42-4 (Liberální institut) Pimental, D. et. al. The value of eferything, Nature, 387, s. 231-32, nebo Costanza, R. et. al. The Value of the world´s ecosystem services and natural caiptal. Nature 387 (6630), s. 253 – 60. Costanza považuje 1á0 % světového HDP za nesprávný. In Lomborg, B. 2006 Viz. např. Pearce, D. Auditing the Earth. Environment, 40, 1998. Str. 23-29; Pimm, S., L. The value of everything, Nature, 387. 1997. Str. 231-32; Sagoff, M. Can we put a price on nature´s services? Report from the Institute for Philosophy and Public Policy, 17. 1997 str. 3, dostupné na: http://www.puaf.umd.edu/ippp/nature.htm

48

V následující tabulce jsou vytyčeny možné příčiny ztráty biodiverzity a také mechanismy této ztráty tak, jak je zmiňuje Kostkan (1996). Tabulka 32: Příčiny a mechanismy ztráty biodiverzity Příčiny ztrát biodiverzity

Mechanismy ztráty biodiverzity

Trvale neudržitelná vysoká míra růstu lidské populace a spotřeby přírodních zdrojů.

-

Zánik a fragmentace stanovišť.

-

Introdukované druhy.

-

Neustále zužované spektrum komerčně využívaných produktů zemědělství, lesnictví a rybářství.

-

Nadměrnou exploataci živočišných druhů.

-

Znečišťování půd, vody a ozvuší.

-

Nedostatky řízení a aplikacích.

-

Globální klimaické změny.

-

Ekonomické soustavy koncepce, neuznávají hodnoty ŽP a jeho zdrojů.

-

Průmyslové zemědělství a lesnictví.

-

Nespravedlnost ve vlastnictví, řízení a toku užitku z využívání a ochrany biologických zdrojů.

-

které

rostlinných

a

- Nedostatky ve vědění a jeho aplikace. Zdroj: Kostkan, V. Územní ochrana přírody a krajiny v ČR, 1996, str. 32 - 33

Plesník a Vačkář (2005)34 poznamenávají to, co obecně platilo: čím rozmanitější ekosystém, tím vyšší je pravděpodobnost jeho obnovy např. v době velké katastrofy; do jisté míry tedy může biodiverzita působit jako pojistka proti krizi ŽP35. V posledních letech byly tyto představy částečně zpochybněny36, neboť je nutné vnímat biodiverzitu nejen jako důsledek, ale i jako příčinu změn v přírodě. Zpočátku se odborníci domnívali, že každý ekosystém směřuje ke stabilnímu stavu; dnes je příroda vnímána jako neustále se měnící prostředí. Jádrem ekosystémů jsou sítě organizmů, které modulují přeměnu sluneční energie v organickou hmotu či rozklad odumřelé biomasy. Každá změna může spustit kaskádu nových reakcí, které povedou k odlišnému uspořádání celého ekosystému. V současné době probíhají výzkumy a rozsáhlé pokusy, jež mají doložit, jakou změnu skladby ekosystému přinese přidání či odebrání některého druhu.37 CENIA ve svých materiálech38 uvádí, že druhová biodirvezita a počet typů prostředí je v ČR zatím ještě vyšší, než je celoevropský průměr. Na území ČR je dle nejnovějších údajů 73 v tis. až 102 v tis. druhů (bez virů, bakterií a jednobuněčných organismů). Druhová biodiverzita v ČR je uvedena v následující tabulce.

34

35 36

37 38

Plesník, J., Vačkář, D. Biodiverzita a fungování ekosystémů. Jak hlouběji pochopit, co se v ekosystému dějě? In: Vesmír 84, 32, 2005/1, obor: ekologie. Online. Dostupné na: http://www.vesmir.cz/clanek/biodiverzita-a-fungovani-ekosystemu Myšlenka, že rozmanitější ekosystémy fungují lépe než ochuzné, byla blízká již Charlesu Darwinovi. Např. Robert May, který působí na Oxfordské univerzitě ve Velké Británii. Zdroj: Plesník, J., Vačkář, D. 2005, on-line Plesník, J., Vačkář, D. 2005, on-line. CENIA. Biodiverzita. Životní prostředí České republiky. Studio Press s. r. o., Praha, 2008. On-line. Dostupné na: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/CENMSFVZ8VR3/$FILE/biodiverzita.pdf

49

Tabulka 33: Druhová bohatost základních taxonů a skupin organismů v ČR, 2008 TAXON/ Skupina

Počet druhů

TAXON/Skupina

Počet druhů

Sinice a řady

6180 – 15000

Houby

30000

Mechorosty

886

Lišejníky

1497

Vyšší rostliny

2700

Hmyz

24800 – 43000

Obratlovci

577

Ostatní mnohobuněční 5800 – 8000 bezobratlí Zdroj: CENIA, 2008 - dle AOPK ČR. On-line.

Z informací, které pro území ČR máme a můžeme je pokládat za hodnověrné, je podíl původních druhů, vymřelých od počátku novověku, nejvyšší u mihulí a ryb a denních motýlů. Nejvíce druhů ohrožených v současnosti vyhynutím nebo vyhubením jsou u vážek, obojživelníků a plazů. Viz následující obrázek. Obrázek 4: Stav druhů ČR dle červených seznamů.

Zdroj: Miko, L., Hošek, M. Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 200939, str. 61, upraveno autorkou

Shromažďování a analýza údajů o stavu druhů rostlin a živočichů v ČR je jedním ze stěženích úkolů Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která se zabývá též mapováním druhů a sledováním dlouhodobého vývoje společenstev a populací druhů na vybraných lokalitách.40 Území ČR je díky své poloze a přírodním podmínkám 39

Miko, L. Hošek, M. Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, 2009. 102 s. ISBN 978-80-87051-70-2. On-line. Dostupné na: http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/news_091130_zpravaostavu/$FILE/zprava%20o%20sta vu2009.pdf 40 Získaná dta se vyhodnocují a následně slouží jako podkald pro přípravu červených seznamů, červených knih, plánů péče o zvláště chráněná území, chráněných území EU (NATURA 2000 a soustavy SMARAGD Bernské úmluvy), vymezení botanicky významných území a nových právních norem včetně novelizací stávajících. Zdroj: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=947

50

relativně druhově bohaté. 41 Přesto je třetina druhů hodnocena jako ohrožená, přičemž stovky druhů již vymřely, jednalo se především o druhy, které byly náročné na prostředí. Jak uvádí autoři42, „Základní příčinou současného stavu je změna přístupu společnosti k tvorbě a využívání krajiny, v níž rychle dochází k její celkové degradaci. Původní druhy jsou stále více ohrožovány nebo hubeny novými invazními druhy, jejichž aktivní likvidace je velmi náročn, je to však jediný možný způsob, jak zabránit jejich dalšímu šíření.“ Zásadním strategickým dokumentem ochrany biodiverzity je Strategie ochrany biologické rozmanitosti České republiky z roku 200543. Aktuálně je rok 2010 vyhlášen jako Mezinárodní rok biodiverzity. Cílem informačních kampaní vedených na toto téma je upozornit na ubývání rozmanitosti živých organismů, neboť to je jedním z nejvážnějších globálních problémů současnosti. Příčinou je zejména narušování a destrukce přirozeného prostředí, klimaická změna a také šíření invazních druhů. Mezinárodní rok biodiverzity, vyhlášený pro rok 2010 OSN.44 Základní zásady ochrany biodiverzity lze nalézt v práci např. Kostkana (1996)45.

4.1.3

Ochrana krajiny a biodiverzity

Jak uvádí kolektiv autorů (Kol. autorů, 2007, str. 145) „V současné době je nutné a správné reagovat na negativní důsledky vývoje krajiny. Náprava mnohých chyb byla již nastartována. Její tempo je závislé na finančních možnostech společnosti. Zároveń je však potřeba efektivně propojit systémy řízení, rozhodování, plánování a realizace. Rozhodujícím prvkem bylo, je a bude nadšení velkého množství odborníků a laiků, jejichž společným cílem je ochrana české krajiny.“ Vlastní ochrana přírody vznikla jako společenské hnutí s cílem zachránit původní přírodu s jejími estetickými hodnotami pro „potěšení lidí“. V čele tohoto hnutí byl například osvícenec Jean Jacques Rousseau (1712 – 1778), nebo přírodovědec Alexander von Humboldt (1769 – 1859)46. V tomto období (v roce 1938) vznikly v ČR pralesní rezervace Žofínský prales a Hojná voda z iniciativy vlastníka hraběte Jiřího Augustina Langueval-Buquoye a v roce 1958 vyhlásil hrabě Schwarzenberg pralesní rezervaci Boubín.47 Ochrana přírody a krajiny je multidisciplinární vědní obor, který využívá poznatků z biologie, environmentalistiky. V současné době je ochrana přírody snahou o společenský konsenzus. Ochrana přírody odpovídá na otázky, co chránit, jak chránit a proč chránit.

41

42 43 44

45

46 47

Biodiverzita v ČR je určena zejména: zeměpisnou polohou státu, specifickým reliéfem, pestrým geologickým podložím, klimaickými podmínkami a celkovým vývojem evropského kontinentu. Zdroj: CENIA. Biodiverzita. Životní prostředí ČR. On-line. Miko, L. Hošek, M. Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. On-line. Str. 60 – 92. Dostupná na: http://www.bioinstitut.cz/documents/Strategie-CR_biodiverzita.pdf Více viz: http://www.cenia.cz/__C1257266004E7F6B.nsf/$pid/MZPMSFYFQO6P ; http://www.enviweb.cz/clanek/priroda/80264/mezinarodni-rok-biodiverzity-pro-pestrou-prirodu-probudoucnost Kostkan uvádí deset zásad ochrany biodiverzity, kterými se řídili ti, kdož připravovali globální strategii biodiverzity. In. Kostkan, V., 1996, str. 34. Jůza, J. 1997, str. 31 Bližší informace o historii ochrany přírody a krajiny možno nalézt: Jůza, J. 1997; Kostkan, 1996.

51

V ČR je ochrana přírody a krajiny upravena zákonem č. 114/199248 Sb., o ochraně přírody a krajiny, účelem zákona (§ 1) je „ .. přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitosti forem života, přírodních hodnot a krás a šetrnému hospodaření s přírodními zdroji“., přičemž „ochranou přírody se rozumí“ (§ 2) „Vymezená péče státu a fyzických a právnických osob o volně žijící živočichy, planě rostoucí rostliny a jejich společenstva, nerosty, horniny, paleontologické nálezy a geologické celky, péče o ekologické systémy a krajinné celky, jakož i péče o vzhled a přístupnost krajiny.“ Čeřovský (1988, str. 3)49 definuje ochranu přírody jako „obor lidské činnosti, který pečuje o zachování i aktivní vytváření produktivního, zdravého a krásného přírodního prostředí jako základní složky životního prostředí“. Objektem ochrany jsou příroda jako celek, její vybrané části, volně žijící živočichové a živočichové domestikovaní, planě rostoucí rostliny a rostliny pěstované (Hadrabová, 2008, str.49). Vztahuje se tedy jak na krajinu tak na druhovou rozmanitost. Ochrana přírody a krajiny je zajišťuna zejména:


Ochranou a vytvářením územního systému ekologické stability krajiny,




Obecnou ochranou druhů planě rostoucích erostlin, volně žijících živočichů azvláštní ochranou těch druhů, které jsou vzácné či ohrožené, pozitivním ovlivňováním jejich vývoje v přírodě a zabezpečováním předpokladů pro jejich zachování, popř. i za použití zvláštních pěstebních a odchovných zařízení.




Ochranou vybraných nalezišť nerostů, paleontologických nálezů a geomorfologických a geologických jevů i zvláštní ochranou vybraných nerostů,




Ochranou dřevin rostoucích mimo les,




Vytvářením sítě zvláště chráněných území a péčí o ně,




Účastí na tvorbě a schvalování lesních hospodářských plánů s cílem zajistit ekologicky vhodné lesní hospodaření,




Spoluúčastí v procesu územního plánování a stavebního řízení scílem prosazovat vytváření ekologicky vyvážené a esteticky hodnotné krajiny,




Účastí na ochraně půdního fondu, zejména při pozemkových úpravách,




Ovlivňováním vodního hospodaření v krjaině, s cílem udržovat přirozené podmínky pro život vodních a mokřadních ekosystémů, při zachování přirozeného charakteru a přírodě blízkého vzhledu vodních toků, ploch a mokřadů,




Obnovou a vytvářením nových přírodně hodnotných ekosystémů, např. při rekultivacích a jiných velkých změnách ve struktuře a využívání krajiny,


Ochranou krajiny pro ekologicky vhodné formy hospodářského využívání turistiky a rekreace. 48

Právní úprava ochrany krajiny a přírody je však značně roztříštěna; tato oblast je upravena řadou právních norem, které na sebe navazují, prolínají se a částečně i překrývají. Zákon č. 114/1992 ve znění novely tj. zákona č. 218/2004 Sb. je z celé řady právních norem tou stěžejní úpravou. 49 Čeřovský, J. a kol. Rukověť ochránce přírody. Praha : SZN, 1988

52

Zákon č. 114/1992 Sb. upravuje tzv. obecnou ochranu a tzv. zvláštní ochranu přírody. Obecná ochrana přírody je zajištěna státem, fyzickými a právnickými osobami. Jedná se o ochranu volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, nerostů, hornin, paleontologických nálezů, ekosystémů, krajinných celků, včetně péče o vzhled krajiny a přístup do ní.50 Zvláštní ochrana je rozdělena na ochranu územní a druhovou. Územní zvláštní ochranu přírody představuje ochrana zvlášť chráněných velkoplošných a maloplošných území51. Druhová zvláštní ochrana se vztahuje na vybrané druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené, silně ohrožené či kriticky ohrožené. Součástí zákona č. 114/1992 Sb. jsou také směrnice 79/409/EHS52 O ochraně volně žijících ptáků a 92/43/EHS53 O ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Tyto směrnice jsou důležitou právní úpravou pro soustavu chráněných území evropského významu tzv. Naturu 2000.V následujícím obrázku jsou zelenou barvou vyznačeny lokality evropsky významné na území ČR. Obrázek 5: Mapa evropsky významných lokat v ČR

Zdroj: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=1805

Cílem této soustavy je zabezpečit ochranu těch druhů živočichů, rostlin a typů přírodních stanovišť, které jsou z evropského pohledu nejcennější, nejvíce ohrožené, vzácné či omezené svým výskytem jen na určitou oblast; respektive zachovat 50

Jedná se tedy o ochranu živé i neživé přírody, respektive prvků přírody. Velkoplošná území = národní parky, chráněné krajinné oblasti; maloplošná území = národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky. 52 Seznam ptačích lokalit v ČR dostupný na: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1804&akce=seznam&quickfilter=11&show_all=0 53 Seznam Evropsky významných lokalit v ČR dostupný na: http://www.nature.cz/natura2000design3/web_lokality.php?cast=1805&akce=seznam&quickfilter=3&show_all=0 51

53

biologickou rozmanitost prostřednictvím ochrany vybraných druhů rostlin, živočichů a přírodních stanovišť, jež jsou nejvíc ohroženy lidskou činností.54 Výběr ptačích území je ponechán na členském státu a Evropské komisi je jen nahlásí; výběr významných území členský stát navrhuje a předkládá Evropské komisi, která může počet významných území snížit či zvýšit. V obrázku níže jsou zakresleny ptačí oblasti v ČR. Obrázek 6: Mapa ptačích oblastí ČR

Zdroj: http://www.nature.cz/natura2000-design3/sub-text.php?id=1804

V následujícím obrázku jsou vyznačeny lokality Natura 2000 ve státech EU dle stavu k červenci 2008. V obrázku jsou barevně odlišeny různé biogeografické oblasti (alpské, severské, atlanské, vnitrozemské apod.).

54

Více viz. Natura 2000, AOPK ČR. On-line. Dostupné na: http://www.nature.cz/natura2000design3/hp.php

54

Obrázek 7: Natura 2000 ve členských státech EU (stav 07/2008)

Zdroj: http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/figures/the-natura-2000-network-acrossbiogeographical-regions-status-july-2008

V podstatě v celé Evropě se zvyšuje počet oblastí – lokalit, které jsou nějakým způsobem na národní úrovni chráněny. S růstem počtu lokalit pochopitelně roste i plocha území, která je takto chráněna. Jak je patrné z následujícího obrázku, národní ochrana lokalit byla započata ve 40. letech minulého stolení a od počátku nového tisíciletí tempo počtu chrněných lokalit výrazně roste.

55

Obrázek 8: růst národně chráněných oblastí ve 39 zemích Evropy

Zdroj: http://www.eea.europa.eu/data-and-maps/figures/growth-of-nationally-designated-protectedareas-in-39-european-countries

Ochrany krajiny a biodiverzity se týkají cíle stanovené ve Státní politice životního prostředí na roky 2004 -201055 (dále jen SPŽP). Tato aktualizovaná strategie vymezuje konsensuální rámec pro dlouhodobé a střednědobé směřování rozvoje environmentálního rozměru udržitelného rozvoje ČR. Cíle Politiky jsou rozděleny do prioritních oblastí, u nichž jsou vytyčeny dílčí cíle a opatření, pro segment ochrany krajiny a biologické rozmanitosti jsou to následující: Tabulka 34: Cíle SPŽP pro oblast ochrany krajiny, biologické rozmanitosti Prioritní oblast

Prioritní cíle

Zastavení poklesu biodiverzity

Ochrana biologické rozmanitosti na úrovni stanovišť Ochrana zvláště chráněných druhů rosltin a živočichů Posílení ekologické stability krajiny

Péče o vodní a mokřadní ekosystémy, revitalizace vodních biotopů

Důsledná ochrana všech typů mokřadů Zabezpečování obnovy a revitalizace vodních b iotopů a mokřadů Vyrovnání vláhové bilance

Zdroj: Státní politika ŽP 2004 – 2010. Str. 13 – 14

V roce 1973 byla ve Washingtonu sjednána Úmluva o mezinárném obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES)56; ČR je smluvní stranou od 1. 1. 1993.57 V současnosti má Úmluva 175 smluvních stran, které se zavázaly ochraňovat ohrožené druhy živočichů a rostlin před hrozbou vyhubení přírodě z důvodů nadměrného využívání pro komerční účely. Úmluva mimo jiné reguluje obchod s exempláři ohrožených druhů získaných z volné přírody, kontroluje 55

Státní politika životního prostředí 2004 – 2010. Ministerstvo životního prostředí, Praha, 2004. ISBN 80-7212-283-5 56 Více informací viz: http://mzp.cz/cz/umluva_o_mezinarodnim_obchodu 57 Úmluva podepsána 28. 5. 1992 za tehdejší ČSFR

56

obchod s živočichy odchovanými v zajetí nebo člověkem vypěstovanými rostlinami druhů, které jsou v přírodě ohroženy. Kromě výše zmíněných lze využít pro ochranu biodiverzity také nejrůznější záchranné programy58. Základním předpokladem úspěšného záchranného programu musí být zajištění dostatečně velkého a kvalitního prostředí, které druh obývá, tedy biotopu, kde nalezne místo pro své rozmnožování, sběr potravy a dostatečnou možnost úkrytu. Smyslem záchranných programů je nakombinovat různé typy opatření, pomocí nichž by bylo možné dosáhnout zvýšení populace dotčeného druhu nad úroveň ohrožení vyhynutím. Další důležité nástroje k ochraně biodiverzity a krajiny (obecně též k ochraně ŽP jako takového) jsou ekonomické nástroje, informační nástroje, právní nástroje, dobrovolné nástroje, nástroje strategického plánování, nástroje zapojování veřejnosti, výzkum a vývoj, mezinárodní spolupráce a institucionální nástroje. Všechny tyto jsou popsány v SPŽP.59 Politika na ochranu ŽP ČR musí být v souladu s politikou EU, jejíž je ČR členem od roku 2004. Do 70. Let minulého stolení neměla EU ucelenou koncpci týkající se ochrany ŽP. V současné době platí v ekologické politice EU tzv. 6. Akční program (na léta 2002 – 2012), který upravuje60:
boj se změnami klimau a s globálním oteplováním,
ochranu přírodního prostředí, volně žijících zvířat a plně rostoucích rostlin,
řešení ekologických a zdravotních otázek,
ochranu přírodních zdrojů a nakládání s odpady.

4.2

INSTITUCIONÁLNÍ ZAJIŠTĚNÍ OCHRANY KRAJINY A PŘÍRODY

Orgány veřejné správy jsou jedním z nejvýznamnějších při zabezpečení ochrany ŽP v ČR. Veřejnou správou se rozumí (Kadečka, Průcha, 2004)61 „správa veřejných záležitostí realizovaná jako projev výkonné moci ve státě. Pro tuto výkonnou moc je charakteristické, že se jedná především o veřejnou moc, jíž je nadán stát (státní moc) a

58

59 60

61

Zdroj AOPK ČR: http://www.ochranaprirody.cz/index.php?cmd=page&id=947 . Seznam aktuálních schválených záchranných programů je uveden na: http://www.zachranneprogramy.cz/index.php?docId=2223 SPŽP str.33 - 42 The Sixth Environment Action Programme of the European Community 2002 – 2012. Introduction to the 6th Environment Action Programme. On-line. Dostupné na: http://ec.europa.eu/environment/newprg/intro.htm . Český překlad Programu EU dostupný na: http://www.czp.cuni.cz/knihovna/6EAP/Default.htm Kadečka, S., Průcha, P. Správní právo – obecná část. Brno : Masarykova univerzita, Právnická fakulta, Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva, 2004.

57

aprobované subjekty povolané ke správě veřejných záležitostí (zbývající veřejná moc)“. Veřejná správa je součástí moci výkonné a zahrnuje ( Hadrabová, 2008, str. 11-12)62:
Státní správu: státní správa je tradičně rozdělována na ústřední (centrální) státní správu a místní státní správu. Ústřední je vykonávána ministerstvy, dalšími ústředními správními úřady63 a správními úřady s celostátní působností, které jsou podřízené konkrétnímu ministerstvu64. Místní státní správu vykonávají jednak státní orgány65 a dále pak v přenesené působnosti orgány územní samosprávy (územně-samosprávné celky, tj. obce a kraje). Obce vykonávají státní správu v rozdíleném rozsahu: nejširší státní správu vykonávají obce s rozšířenou působností (obce III. typu), užší obce s pověřeným obecním úřadem (obce II. typu)66 a nejužší míru přenesené působnosti obce I. typu.
Samosprávu: je uskutečňována tzv. veřejnoprávními korporacemi, kterýms tát předává část veřejné správy. Samospráva je rozdělována na zájmovou (profesní komory) a veřejnoprávní (nejtypičtěji územní samosprávu – obce, kraje).
Jinou veřejnou správu67: vykonávanou např. neziskovými organizacemi. Jednotlivé činnosti CEPA klasifikace jsou vykonávány na centrální i územní úrovni veřejné správy s různou intenzitou, některé činnosti jsou typické pro centrální či státní úroveň, jiné spíše pro územní veřejnou správu. Viz následující tabulka (vysvětlivka: o = je typickou menší částí činností a výdajů dané úrovně, oo = je typickou větší částí činností a výdajů dané úrovně)

62

63

64 65 66

67

Hadrabová, a. Veřejná správa životního prostředí. VŠE v Praze, Nakladatesltví Oeconomica, Praha, 2008. ISBN 978-80-245-1407-9 Např. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro jadernou bezpečnost, Český statistický úřad apod. Např. Česká inspekce životního prostředí, Česká školní inspekce, Česká obchodní inspekce apod. Např. úřady práce, krajské hygienické stanice, finanční úřady apod. Obce II. a III. typu jsou stanoveny zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností. Zevrubnější charakteristiky státní správy, samosprávy a jiné veřejné správy uvedeny např. v: Valeš, L. et. al. Politologické aspekty veřejné správy. Obecná část. 2. Vyd. Brno : MU – Právnická fakulta, 1996. ISBN 80-210-0886-5; Svoboda, I., Schelle, K. základy organizace veřejné správy. Key Publishing, Ostrava, 2006. ISBN 80-239-8011-4; Exner, J. Obce, města, městské části: o místní veřejné srpávě a její dekoncentraci statutárními vyhláškami v územně členěných městech. Vyd. 1. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-289-9 nebo Průcha, P. Správní právo: obecná část. Vyd. 6. Brno : Doplněk, 2004. ISBN 80-7239-157-7

58

Tabulka 35: Organizace ochrany ŽP dle oblastí CEPA CEPA 9 ostatní

CEPA 8 věda a výzkum

CEPA 7 radiace

CEPA 6 krajina a biodiverzita

CEPA 5 hluk a vibrace

CEPA 4 půda, podzemní a povrchová voda

CEPA 3 odpad

CEPA 2 odpadní voda

CEPA 1 Ovzduší a klima

Centrální úroveň veřejné správy Ministerstva ŽP a další ministerstva:

o

o

o

o

o

o

o

o

oo

Ostatní ústřední státní úřady:

o

o

o

o

oo

oo

oo

oo

oo

o

o

o

o

o

o

oo

oo

oo

o

o

o

o

oo

oo

Územní veřejná správa Obce: Kontrola Dodání služeb pro ŽP Další orgány místní implementace, kontrola apod.

správy:

Zdroj: European Communities68, 2007, str. 35, upraveno autorkou

Orgány ochrany přírody a krajiny jsou uvedeny v následujícím výčtu. V dalším textu bude věnován prostor zejména orgánům veřejné správy na místní úrovni (tučně zvýrazněny):
Obecní úřady I. typu, II. typu a III. typu
Krajské úřady
Správy národních parků a chráněnýách krajinných oblastí
Česká inspekce životního prostředí
Ministerstvo životního prostředí
Újezdní úřady (Ministerstvo obrany). Dle principu subsidiarity jsou na místní úrovni soustředěny takové činnosti, které může tento stupeň zajistit co nejlépe vzhledem k pociťovaným místním potřebám. Tato skutečnost platí i pro činnosti týkající se ochrany životního prostředí obecně tak i konkrétně pro oblast ochrany krajiny a přírody. Zákony vymezující kompetence v obou působnostech obcí I. typu jsou uvedeny v následující tabulce. V následujícím textu budou vymezeny kompetence vyplývající pro obce ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a dalších tučně zvýrazněných zákonů, které se vztahují k ochraně krajiny a přírody. 68

European Communities. Envrionmental expenditure statistics. General Government and Specialised Producers data collection handbook. 2007. 100 s., ISBN 978-92-79-04732-9. On – line. Dostupné na: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/portal/page/portal/product_details/publication?p_product_code=KSRA-07-012

59

Tabulka 36: Přehled zákonů v ochraně ŽP platné pro samostatnou a přenesnou působnosti obcí I. typu SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST Zákon o ovzduší

Zákon o odpadech

Zákon na ochranu zvířat proti týrání PŘENESENÁ PŮSOBNOST

Zákon o ochraně přírody a krajiny

Zákon o vodách

Zákon o ovzduší

Zákon o odpadech

Zdroj: Hadrabová, A. 2008, str. 17 – 18

Obecní úřady I. typu v přenesené působnosti: povolují kácení dřevin rostoucích mimo les a vedou přehled o veřejně přístupných účelových komunikacích, stezkách pěšinách ve svém správním obvodu. Zákony nijak nespecifikují činnosti v oblasti ochrany krajiny a přírody, které by měl úřad obce I. typu vykonávat v samostatné působnosti. K realizaci svýh kompetencí mohou obce vydávat obecně závazné vyhlášky obce a nařízení obce (stejně jako KÚ; platí pro všechny typy obcí). Dle zákona na ochranu zvířat proti týrání mohou obce konat prostřednictvím obecně závazných vyhlášek, jež jsou vydávány zpravidla pro úpravu pohybu psů na veřejném prostranství a vymezují prostory pro volné pobíhání psů. Kromě toho mohou obce zřizovat a provozovat útulky pro opuštěná zvířata. Obce II. typu vykonávají ve svém správním obvodu pouze kompetence v přenesené působnosti. V ochraně ŽP se jedná o kompetence plynoucí ze zákona o ochraně přírody a krajiny, z vodního zákona a ze zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Obecní úřady II. typu dle zákona o ochraně přírody a krajiny ve svém správním obvodu mimo území zvlášť chráněných: vydávají souhlas ke zřizování nebo rušení stezek, pěšin a účlových komunikací, registrují významné krajinné prvky a vydávají závazná stanoviska k zásahům do nich, vyhlašují památné stromy včetně jejich ochranných pásem a podílí se na tvorbě ústředního seznamu ochrany přírody. Obce III. typu vykonávají kompetence v oblasti ŽP pro správní obvod obce s rozšířenou působností stejně jako obce II. typu také pouze v přenesené působnosti a to dle zákona o ochraně přírody a krajiny, vodního zákona, zákona o ovzduší, zákona o odpadech, zákona o lesích, zákona o ochraně zemědělského půdního fond a zákona na ochranu zvířat proti týrání. Dle zákona o ochraně přírody a krajiny vykonává obecní úřad obce III. typu ve svém správním obvodu, mimo území národních parků nebo chráněných krajinných oblastí či jejich ochranných pásem, následující:

69




omezují činnost69

rušivou




vymezují a hodnotí místní systém ekologické stability




vedou výpisy z ústředního seznamu




mohou vyzvat k prokázání povoleného

nebo

zakazují

Činnost, která by mohla být v rozporu s obecnou ochranou rostlin a živočichů: mohla by způsobit jejich zničení, poškození degeneraci, zánik jejich druhu apod.

60

ochrany přírody

způsobu nabytí zvlášť rostliny či živočicha

chráněné




stanoví fyzickým i právnickým osobám podmínky pro výkon činnosti, která by mohla způsobit nedovolenou změnu přírody, případně tuto činnost mohou zakázat




rozhodují o možnosti a podmínkách tzv. uvedení věcí do původního stavu a ukládají povinnost provést tyto činnosti




vykonávají státní dozor v ochraně přírody a krajiny




ukládají pokuty za přestupky a za protiprávní jednání

Dle zákona o ochraně zvířat proti týrání obecní úřady obcí III. typu projednávají přestupky a správní delikty na úseku ochrany zvířat a provádějí ve spolupráci s orgány Policie ČR zvlátní opatření (např. vydání nařízení a zjištění umístění týraného zvířete do náhradní péčet, nařízení chovateli zajistit opatření ke snížení počtu chovaných zvířat apod.). Dle zákona o rybářství obecní úřady obcí III. typu v rámci přenesené působnosti vydávají a odebírají rybářské lístky, ustanovují, odvolávají či zrušují rybářskou stráž a vedou evidenci všech těchto stráží ve své působnosti. Další kompetence drobného rozsahu jsou uvedeny v zákoně o myslivosti. Hl. m. Praha vykonávají některé činnosti úřady městských částí, některé pak magistrát hl. m. Prahy. Podrobnou specifikaci kompetencí je uvedena ve Statutu hl. m. Prahy. Pro oblast ochrany ŽP se kraje a krajské úřady se řídí zákonem o krajích a dále zákony v ochraně ŽP. Legislativa, kterou se KÚ řídí při výkonu činností v ochraně ŽP, je uvedena v následující tabulce. K realizaci svých kompetencí mohou kraské úřady přijmout obecně závaznou vyhlášku (v samostatné působnosti) či nařízení kraje (v přenesené působnosti). Tabulka 37: Přehled zákonů v ochraně ŽP platné pro samostatnou a přenesnou působnosti krajů SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST Zákon o ovzduší

Zákon o odpadech PŘENESENÁ PŮSOBNOST

Zákon o vodách

Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu

Zákon o ochraně ovzduší

Zákon o nakládání s chemickými látkami

Zákon o ochpadech

Zákon o nakládání s GMO

Zákon o obalech

Zákon o hodnocení vlivů ŽP

Zákon o ochraně přírody a krajiny

Zákon o integrované prevenci

Lesní zákon

Zákon o prevenci závažných havárií Právní normy upravující nakládání s horninovým prostředím

Zdroj: Hadrabová, A. 2008, str. 16

Dále bude věnována pozornost pouze kompetencím plynoucím ze zákona o ochraně přírody a krajiny, ze kterého vyplývá, že KÚ (některé níže uvedené kompetence se

61

nezvztahují na území národních parků, chráněných krajinných oblasí, národní přírodní památky a národní přírodně rezervace:


Zpracovávají koncepce a strategie ochrany přírody ve spolupráci s MŽP




Vedou výpisy z ústředního seznamu ochrany přírody pro svůj správní obvod




Vydávají nařízení o zřízení přírodního parku




Vydávají stanoviska a vyjádření jako orgán ochrany krajiny – dle zákonů




Vymezují a hodnotí regionální systémy ekologické stability




Zajišťují záchranné programy ohrožených zvlášť chráněných druhů




Zřizují přírodní rezervace a přírodní památky včetně podmínek jejich ochrany




Povolují výjimky z ochranných podmínek ohrožených zvlášť chráněných druhů




Udělují výjimky ze zákazů stanovených pro jeskyně a vydávají povolení nutná k některým činnostem v jeskyních




Jsou odvolacím orgánem proti rozhodnutím vydaným dle tohoto zákona ve všech obcích bez ohledu na jejich úroveň




Vydávají závazné stanovisko ke schválení lesních plánů a lesních hospodářských osnov




Mohou vyzvat k prokázání povoleného nabytí zvlášť chráněných rostlin a živočichů




Spolupracují s ostatními orgány veřejné správy při zajišťování ekologické výchovy a vzdělávání




Zajišťují péči o ptačí oblasti a vydávají souhlasy nutné dle zákona k činnostem v těchto oblastech




Vykonávají státní dozor a kontrolu v ochraně přírody a ukládají nápravná opatření či pokuty v případě zjištění nedostatků

Další kompetence mají krajské úřady dle zákona o obchodu s ohroženými druhy (udělují výjimky ze zákazu obchodních činností s exempláři, zajišťují registraci exemplářů a zjišťují skutečnosti týkající se regulace obchodních činností dle práva ES), dále také dle zákona o rybářství, zákona o myslivosti. Jak uvádí Hadrabová (2008, str. 31 a další) mezi základní činnosti, které jsou orgány veřejné správy v ochraně ŽP vykonávány, lze shrnout do následujících okruhů:

70




Rozhodování ve věcech týkajících se ŽP (jedná se o rozhodnutí o povolení, o udělení souhlasu, o schválení, o udělení výjimky, o odvolání, rozhodnutí v nejasnostech, o poplatcích, o pokutě o udělení oprávnění k činnosti či další rozhodnutí); většina rozhodnutí se činí ve správním řízení nejčastěji dle správního řádu; všechna rozhodnutí musí být evidována a archivována předepsaným způsobem.




Vyjádření a stanoviska: jedná se o situace, kdy rozhodovací pravomoc má jiný úřad a tento úřad ke svémurozhodnutí vyžaduje podklady od dalších institucí.70 Vydaná stanoviska či vyjádření se musí dle předpisů průběžně evidovat a archivovat.

Např. stavební úřad při rozhodování o vydání stavebního povolení může vyžadovat určitá stanoviska či vyjádření např. orgánů ochrany ŽP.

62

71




Dozorová a kontrolní činnost71: jedná se zejména o dozor nad činností znečišťovatelů, zda je z jejich strany dodržováno ustanovení dle zákonů; a dále pak o dozor nad činností správních orgánů na nižších úrovních státní správy, zda při výkonu svých kompetencí posupují dle právních norem.




Legislativní činnost: na centrální úrovni se jedná o návrhy zákonů, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, nařízení vlády; v případě regionální úrovni je tato činnost představována vydáváním obecně závazných vyhlášek kraje a nařízením kraje; na místní úrovni jsou vydávány, stejné jako na úrovni krajů, obecně závazné vyhlášky obce a nařízení obce. Právní normy krajů jsou zveřejňovány ve Věstníku kraje, právní nařízení obce pak na úřední desce obce.




Evidence: zákony upravují, co který orgán veřejné správy má evidovat a jakým způsobem. Pro oblast ochrany Žp jsou vedeny různé seznamy, registry apod. V seznamech se evidují např. oprávněné osoby, které získaly rozhodnutím úřadu právo provádět určité činnosti; v registrech pak evidence např. povolených chemických látek a přípravků, zvlášť chráněných přírodních objektů, vypouštěného znečištění a další.




Informační činnost: orgány veřejné správy poskytují informace o ŽP; snahou je zajistit větší otevřenost, tím i vyšší možnost kontroly ze strany veřejnosti a také spoluúčasti veřejnosti na rozhodování o záležitostech týkajících se ŽP.




Koncepční činnost: jedná se o přípravu, tvorbu a realizaci strategických dokumentů, koncepcí, programů a plánů, které vytyčují cíle pro dlouhodobější období.




Věda, výzkum, výchova a vzdělávání: orgány veřejné správy zajišťují či koordinují provádění vědy a výzkumu dle některých právních norem, které tuto povinnost přímo ukládají. Orgány veřejné správy mohou podporovat východvu a vzdělávání finančně či zajišťovat přednáškovou činnost vlastními pracovníky.




Mezinárodní spolupráce: kooperace v mezinárodním měřítku je v oblasti ochrany ŽP prováděna především na centrální úrovni, na regionální a místní se většinou realizují drobnější příhraniční projekty a programy na ochranu ŽP v daném území.

Dle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole

63

4.3

FINAČNÍ ZAJIŠTĚNÍ OBLASTI OCHRANY KRAJINY A BIODIVERZITY

V ochraně této oblasti v ČR se na centrální úrovni uplatňují zejména tyto nástroje (Statistiká ročenka ŽP ČR 2008, str. 360)72:
Pozitivně stimulující: finanční příspěvky, dotace, půjčky.
Negativně stimulující: poplatky např. za vjezd do národních parků a odvody za kácení dřevin.
Kompenzační nástroje: finanční náhrada újmy vzniklé vyhlášením přechodně chráněné plochy, náhradu za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření a náhrada některých škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. Tato publikace poskytuje přehled o pozitivně stimulujících finančních nástrojích, tedy o finančních příspěvcích a dotací do jednotlivých oblastí ochrany ŽP. Finanční prostředky73 na ochranu ŽP a tedy do všech jejích jednotlivých podoblastí jsou vyčleňovány jak na státní úrovni, tak na regionální a místní; pochopitelně se zapojují také fyzické osoby (občané) a právnické osoby (podnikatelské subjekty), jejichž pomoc je též velice důležitá. V rámci této publikace se budeme dále zabývat pouze prostředky územní veřejné správy v ČR. V souhrnu obce, DSO a kraje podporují oblast ochrany krajiny a biodiverzity v průměru 6,9 mld. Kč ročně, z toho více než 96 % pochází z rozpočtů obcí a DSO, viz následující obrázek. Graf 12: Celkové skutečné výdaje obcí, DSO a krajů do oblasti Ochrany krajiny a biodiverzity (v mil. Kč)

Zdroj: sestaveno na základě údajů z MF ČR a databáze ARIS 72

73

Statistiká ročenka životního prostředí České republiky 2008. MŽP, Praha, 2009. S. 628. On-line. Dostupné na: http://www.mzp.cz/osv/edice.nsf/e26dd68a7c931e61c1256fbe0033a4ee/a0bb08161c9d623fc125757 5003e06d0?OpenDocument Konkrétní aktuální finanční nástroje péče o přírodu a krajinu dostupné na: http://www.dotace.nature.cz/

64

Dle klasifikace CEPA74 je oblast ochrany krajiny a biodiverzity rozdělena do osmi paragrafů: ČÍSLO PARAGRAFU

NÁZEV PARAGRAFU

1037

Celospolečenská funkce lesů

2334

Revitalizace říčních systémů

3741

Ochrana druhů a stanovišť

3742

Chráněné části přírody

3743

Rekultivace půdy v důsledku těžební a důlní činnosti

3744

Protierozní, protilavinová a protipožární ochrana

3745

Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň

3749

Ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny j.n.

Jak je zřejmé ochrana krajiny a biodiverzity je cílevědomá činnost člověka směřující k zachování přírodního bohatství, to je jednotlivých druhů organismů, jejich společenstev a životního prostředí i útvarů neživé přírody. Zahrnuje takové atributy jako optimální obhospodařování a využívání krajiny s cílem zachovat ekologickou rovnováhu a zachovat místa, která ještě mají alespoň částečně přirozenou ekologickou rovnováhu. Integrovaná ochrana krajiny se zabývá ochranou všech složek přírodního bohatství a přírodou jako celkem. Tato ochrana se dělí na dvě složky: zvláštní ochrana přírody a obecnáná ochrana přírody, neboli ochrana přírodních zdrojů. Zvláštní ochrana přírody z historického vývoje, v němž převládala péče o přírodní památky a jednotlivé části přírody, se dnes stala nezbytnou a rovnocenou složkou ochrany krajiny. Všeobecná chrana krajiny se zabývá otázkami záchrany, obnovy, zvýšení a rozumného využívání přírodní krajiny.

Největší objem financí je z rozpočtů krajů, obcí a DSO vyčleňován do podoblasti Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň, Ochranu druhů a stanovišť a Protiporezní, protilavinovou a protipožární ochranu (výdaje do těchto oblastí jsou zobrazeny sloupcovým grafem, jejichž osa Y je v grafu vpravo). Do ostatních podoblastí je alokováno o řád nižší finanční prostředky (zobrazeny spojnicovým grafem pro levou osu Y). Rostoucí trend lze zaznamenat ve výdajích do oblasti Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň a Celospolečenské funkce lesů. Stabilní výše financí je vyčleňováno do oblasti ochrany druhů a stanovišť a Chráněných částí přírody. U ostaních podoblastí (tj. Protierozní, protilavinová protipožární ochrana; revitalizace říčních systémů; Rekultivace půdy 74

Blíže viz: http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NOM_DTL&StrNom= CEPA_2000&StrLanguageCode=EN&IntPcKey=&StrLayoutCode=HIERARCHIC&CFID=248685 29&CFTOKEN=4f8a71ff10176244-04E45530-A2E6-F0E02DE257B6A10ACFF0&jsessionid=f900fc546da2da405b2f

65

v důsledku těžební a důlní činnosti a ostatní činnosti k ochraně přírody a krajiny) je trend klesající – tj. snižuje se objem finančních prostředků. Graf 13: Struktura výdajů obcí, DSO a krajů vyčleňovaných do oblasti Ochrany krajiny a biodiverzity (v mil. Kč)

Zdroj: sestaveno na základě údajů z MF ČR a databáze ARIS

Bližší údaje o finanční podpoře oblasti ochrany krajiny a biodiverzity jsou obsaženy v kapitole věnující se výdajům obcí jednotlivých okresů respektive krajů ČR

4.4

ANALÝZA VÝDAJŮ OBCÍ NA OCHRANY BIODIVERZITY A KRAJINY

Pro hodnocení výdajů do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity obcí a DSO dle územní příslušnosti k danému okresu a kraji byly vzaty v potaz následující kritéria:





Počet obcí v daném okrese Počet chráněných oblastí v daném kraji Těžební činnost Účast v soutěži „Vesnice roku“

Počet obcí hraje výraznou roli, lze do značné míry předpokládat, že čím více obcí (tj. obecních rozpočtů) se bude v daném okrese daného kraje vyskytovat, tím vyšší prostředky za okres, respektive kraj, bude vyčleněno do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity. Jedná se kritérium s přímou vazbou na velikost výdajů.

66

Stejně lze vysvětlit začlenění kritérií: počet chráněných oblastí v daném kraji a těžební činnost. Počet a rozloha chráněných území bude mít vliv na rozpočet kraje (pokud je KÚ orgánem ochrany krajiny) i na rozpočty obcí, které se vdaném území nalézají. Lze se domnívat, že obce, které budou ležet v chráněné oblasti, budou mít zájem na tom, aby ochrana byla také dostatečně finančně zajištěna. I přesto, že u řady chráněných území není ze zákona orgánem ochrany krajiny KÚ, ale např. Ministerstvo ŽP či Správy CHKO nebo Správy NP, je zde hypotetická pravděpodobnost, že obce budou přizpůsobovat své aktivity tomu, že se nalézají v chráněné oblasti a že tedy do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity budou část svých disponibilních prostředků investovat. Konkrétně lze očekávat nárůst položky 3741 Ochrana druhů a stanovišť a 3742 Chráněné části přírody. Těžební činnost je organizována jak subjekty soukromého sektoru tak i veřejného. U řady těžebních ložisek je uvedena jakožto organizace, která dané ložisko spravuje a těží obec či Lesy ČR, s. p., nebo Lesy ČR dané obce. Opět, dle názoru autorky, lze předpokládat, že pokud na území obce probíhá těžební činnost, bude obec alespoň částečně tuto skutečnost zohledňovat, nejen ve svých aktivitách, ale i v rozpočtu. Většinou je těžba vnímána negativně z pohledu estetického či z pohledu ochrany ŽP, proto se lze domnívat, že obce budou vynakládat více prostředků do položky 3743 Rekultivace půdy v důsledku těžební a důlní činnosti. Kritérium účasti v soutěži Vesnice roku je zařazeno proto, že se jedná o explicitně vyjádřenou a také oceňenou aktivní činnost úřadu a občanů obce, která směřuje ke zvelebení jejich domova včetně péče o krajinu a veřejnou zeleň, rozvíjení místních tradic, zapojování občanů do společenského života v obci apod. Vyhlašovatelem soutěže je Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí ČR a Ministerstvo pro místní rozvoj.75 Obce, které se účastní této soutěže, musí kromě jiného dbát na čistotu, upravenost zelených ploch, ošetření stromového porostu v obci apod. Tyto činnosti a tedy i výdaje bezprostředně souvisí s výdaji do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity – položka 3745 Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň. Počet obcí v daném okrese, počet chráněných oblastí v daném kraji stejně jako těžební oblasti jsou zmíněny u analýzy obcí konkrétního kraje. Účast obcí v soutěži Vesnice roku byla sledována za roky 2005 a 2006, pro které jsou dostupná data a jsou relevantní pro naše sledované období. V následujícím obrázku jsou zobrazeny všechny obce za jednotlivé kraje, jež byly pouze účastníky nebo jež byly oceněny v průběhu let 2005 a 2006.76

75 76

Více informací viz: http://vesniceroku.obce.cz/ JHČ = Jihočeský kraj, JHM = Jihomoravský kraj, KAR = Karlovarský kraj, KRH = Královéhradecký kraj, LIB = Liberecký kraj, MRSL = Moravskoslezský kraj, OLO = Olomoucký kraj, PAR = Pardubický kraj, PLZ = Plzeňský kraj, STŘDČ = Středočeský kraj, ÚST = Ústecký kraj, VYS = kraj Vysočina, ZLN = Zlínský kraj

67

Graf 14: Počet oceněných i neoceněných účastníků soutěže Vesnice roku za roky 2005 a 2006

Zdroj: sestaveno autorkou na základě informací z http://vesniceroku.obce.cz/ Pro možnost sofistikovanějšího zhodnocení, je u každého kraje, respektive pro všechny jeho okresy, zmíněna také bližší charakteristika krajiny. Vždy jsou uvedeny výměry jednotlivých složek nezemědělské půdy za rok 200877, tedy: lesní plochy, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Mezi ostatní plochy v rámci nezemědělské půdy patří všechny ostatní pozemky, určené jako skladištní a dílenské prostory, stavební místa, pozemky určené k dopravě nebo k telekomunikaci, určené pro zdravotnictví, tělesnou výchovu a rekreaci pracujících, rekreační plochy u chat (nikoli soukromých) a hotelů, pozemky určené jako státní přírodní rezervace nebo jiná chráněná území, areály kulturních památek, parky, veřejné nebo soukromé okrasné zahrady, pozemky určené k dobývání nerostů a jiných surovin a k ukládání vedlejších produktů při těžbě nerostů a jiných surovin a jako stálé manipulační prostory apod. Dále jsou to hřbitovy a pozemky, které nejde zemědělsky obdělávat (rokle, výmoly, ochranné hráze atd.) a pozemky, které neposkytují trvalý užitek z jiných důvodů, zejména plochy zarostlé křovinami nebo zanesené štěrkem a kamením nebo slatiny, tj.půdy zamokřené. Pro porovnání je pak oranžovým bodovým typem grafu78 pro každý okres uvedena celková výměra území daného okresu (tedy základní zeměměřičský podklad evidence pozemků, který je dán součtem katastrálních území obcí okresu).

77

78

Dle zjištění jsou údaje za sledované roky 2005 – 2008 bez zásadních změn, proto jsou v publikaci použity nejnovětší údaje, tedy údaje za rok 2008. Bodový graf je však pro lepší orientaci v obrázku s vyhlazenými spojnicemi, pozor nejedná se o spojnicový graf, který by v tomto případě nedával smysl

68

4.5

CELKOVÉ VÝDAJE ZA KRAJE

Ve všech obcích výrazně převažují výdaje běžné nad kapitálovými, výjimkou je hl. m. Praha, která v roce 2005 a 2006 vyčlenila více finančních prostředků na kapitálové projekty v oblasti ochrany krajiny a biodiverzity. Hl. m. Praha vydává v porovnání s ostatními obcemi ze svého rozpočtu objemově nejvíce prostředků na podporu této oblasti. Dalšími velice „štědrými“ obcemi jsou obce krajů Jihomoravského, Moravskoslezského a Středočeského. Tyto vydávají každoročně 600 – 700 mil. Kč. Nejméně finančních prostředků je vynakládáno v relativně malých krajích, konkrétně Karlovarském, Libereckém a Pardubickém. Viz tabulka č. 82 a graf č. 20 a 21). Tabulka 38: Celkové výdaje za kraje – Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Kraj

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

Jihočeský

235 829

93 719

249 961

77 531

287 467

93 981

316 435

91 890

Jihomoravský

470 566

88 599

505 788

130 858

514 459

144 272

579 560

139 318

Karlovarský

147 334

74 055

190 592

59 024

163 782

26 113

172 186

15 541

Královéhradecký

309 460

42 369

319 722

51 932

317 621

59 075

343 758

60 026

Liberecký

147 565

14 736

148 160

18 452

176 496

28 079

201 066

38 437

Moravskoslezský

466 852

108 187

492 703

132 018

532 514

116 732

570 774

164 001

Olomoucký

250 086

57 033

306 890

98 924

308 440

61 233

349 529

65 383

Pardubický

141 774

35 870

161 170

30 846

175 486

45 336

193 706

24 196

Plzeňský

239 106

30 842

265 826

63 539

271 697

44 149

308 472

69 147

Praha

843 479

1 142 679

949 790

964 996

1 008 724

750 472

1 004 813

624 231

Středočeský

443 784

90 758

469 175

133 223

500 862

95 800

592 916

58 066

Ústecký

467 518

155 784

524 804

208 586

429 323

138 788

446 819

93 464

Vysočina

161 529

88 973

184 316

54 405

186 051

59 019

204 502

59 260

Zlínský

230 505

47 573

237 690

144 764

262 078

74 947

260 977

69 570

Dle autorky, stanovená kritéria v úvodu jsou zásadnější pro hodnocení výdajů běžných, tj. opakujících se, které jsou vynakládány s jistou pravidelností, což je zřejmé právě z obrázku 20. Jak je zřejmé výdaje obcí za jednotlivé kraje jsou na relativně stejné úrovni (tzn. jsou vynakládány stabilně, je s nimi v rozpočtu obcí počítáno), u řady lze zaznamenat jejich rostoucí trend. Pokud se týká kapitálových výdajů – výdajů investičních, ty jsou do značné míry závislé na schválených dotacích, v současné době pak transferů z fondů EU. Výraznou roli zde hraje kvalita připravených a předkládaných projektů, která přímo souvisí s lidmi, jež na úřadech ÚSC tyto projekty připravují. Pochopitelně je řada obcí, které si nechávají tyto projekty a žádosti o dotace připravit třetí osobou (tj. outsourcing). Předpokladem pro úspěch žádostí je také zajištění spolufinancování: žádost o dotaci není proplácena vždy v plném rozsahu z fondů EU, je zde nužná spoluúčast žadatele a případně státního rozpočtu.

69

Graf 15: Běžné výdaje za kraje – Biodiverzita (v tis. Kč) 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 2005 J ihoč es ký L iberec ký P lz eňs ký V ys oč ina

2006

2007

J ihomoravs ký Moravs kos lez s ký P raha Zlíns ký

K arlovars ký O lomouc ký S tředoč es ký

2008 K rálovéhradec ký P ardubic ký Ús tec ký

Graf 16: Kapitálové výdaje za kraje – Biodiverzita (v tis. Kč) 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 2005 J ihoč es ký L iberec ký P lz eňs ký V ys oč ina

4.6 4.6.1

2006

2007

J ihomoravs ký Moravs kos lez s ký P raha Zlíns ký

K arlovars ký Olomouc ký S tředoč es ký

2008 K rálovéhradec ký P ardubic ký Ús tec ký

VÝDAJE ZA OKRESY Jihočeský kraj

Jihočeský kraj je rozlohou, tj. 10057 km2, druhým největším krajem ČR a má nejnižší hustotu obyvatel. Z celkové plochy území kraje zaujímají více než třetinu lesy, převážná část území leží v nadmořské výšce 400 – 600 m, s tím souvisejí poněkud drsnější klimatické podmínky. Území kraje náleží do povodí horní a střední Vltavys přítoky Malší, Lužnicí, Otavou a mnohými dalšími. I když lze životní prostředí kraje v rámci ČR charakterizovat jako méně poškozené a zatížené emisemi se postupně snižuje, je zde řada zdrojů znečištění, hlavně v zemědělství a průmyslu. Přesto jsou lesní porosty ze čtyř pětin hodnoceny jako bez poškození, zbývající část jako mírně poškozené. Příznivým jevem je poměrně čisté ovzduší, jedno z nejčistších v celé republice.79

79

Český statistický úřad: Charakteristika Jihočeského http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

70

kraje.

On-line.

Dostupné

na:

Nejznámější část přírody Jihočeského kraje je Šumava, Blanský les či Třeboňsko. Vztah Jihočechů k přírodě lze ilustrovat například dílem rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan, který v 16. století zformoval charakter zdejší krajiny výstavbou rybniční soustavy.80 Právě vodní plochy zaujímají výrzně vyšší podíl území v okrese Jindřichův Hradec, Český Krumlov a České Budějovice, než je tomu v ostatních okresech zbylých krajů, viz obrázek č. Jak je zřejmé z tohoto obrázku, v okrese Prachatice a Český Krumlov výrazně převažují lesní pozemky nad zemědělskými i nezemědělsními ostatními plochymi. Graf 17: Struktura nezemědělské půdy okresů Jihočeského kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/druhy_nezemedelske_pudy_v_okresech_jihoceskeho_kraje_jihocesky_kraj

Nejvíce ostatních nezemědělských ploch vzhledem k celkové výměře území je možné nalézt v okrese Český Krumlov, který patří k turistiky nejnavštěvovanějším.81 Počet obcí za jednotlivé okresy je uveden v následující tabulce. Tabulka 39: Počet obcí v okresech Jihočeského kraje Okres

Počet obcí

Z toho Okres měst České Budějovice 109 10 Český Krumlov Jindřichův Hradec 106 13 Písek Prachatice 65 6 Strakonice Tábor 110 8 Celkem Zdroj: http://www.risy.cz/okresy_jihoceskeho_kraje_jihocesky_kraj

Počet obcí 46 75 112 623

Z toho měst 6 5 6 54

Mezi okresy s nejvyšším počtem obcí patří Strakonicko, Táborsko Českobudějovicko. Dalo by se tedy předpokládat, že objem prostředků vyčleněných do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity obcí za tyto okresy budou nejvyšší. Jak je zřejmé z grafu 17, respektive z tabulky č. 39, tato domněnka platí, čím více obcí tím vyšší objem 80

Charakteristika Jihočeského kraje, dostupné na: http://www.eu2009.cz/cz/czech-republic/regions/southbohemia-region/jihocesky-kraj-331/ 81 Návštěvnost památek v krajích ČR v roce 2007. NIPOS. Praha, 2007. On-line. Dostupné na: http://new.nipos-mk.cz/wp-content/uploads/2009/03/p976_200865_navstevnost_pamatek_2007.pdf

71

finančních prostředků je do sledované oblasti alokováno. Nejnižší počet obcí se nalézá na Českokrumlovku, ovšem nejméně finančních prostředků je dlouhodobě vyčleňováno obcemi na Prachaticku. V Jihočeském kraji se celkem nachází 315 chráněných území, přičemž u 58,7 % těchto oblastí je orgánem ochrany ŽP KÚ Jihočeského kraje. Nejvyšší počet chráněných oblastí se nalézá na území Prachaticka, nejméně pak na Strakonicku a Písecku. Obce na Prachaticku však vydávaly do sledované oblasti nejnižší objem finančních prostředků, jistě to souvisí s malým počtem obcí. Ložiska těžby se nalézají zejména na Jindřichohradecku a Českobudějovicku. Mimo jiné i s tímto souvisí skutečnost, že absolutně je nejvyšší objem finančních prostředků vyčleňován práve obcemi na Českobudějovicku. Obrázek 9: Struktura a počet chráněných oblastí v Jihočeském kraji

Obrázek 10: Těžební činnost v Jihočeském kraji

Obrázek 11: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Jihočeského kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx

72

Tabulka 40: Celkové výdaje za okresy – JČK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok běžné

Okres

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

České Budějovice

56 132

28 055

57 355

14 583

60 242

7 920

69 895

12 971

Český Krumlov

22 170

5 428

24 991

6 907

29 549

48 572

30 585

13 102

Jindřichův Hradec

36 861

7 658

26 814

7 383

33 269

4 140

34 749

9 594

Písek

30 996

859

32 845

3 320

38 357

7 311

34 192

4 480

Prachatice

16 139

5 451

18 575

842

22 648

2 917

25 891

5 849

Strakonice

20 759

18 427

21 781

13 265

25 345

8 693

38 374

17 462

Tábor

31 907

9 640

36 923

7 361

48 202

5 554

43 699

12 596

Téměř 3,2 % respektive 3,7 % obcí se se zúčastnilo soutěže Vesnice roku, tedy u nich lze předpokládat, že vydaly pro zvelebení prostředí, udržení místních tradic a zapojení obyvatel do společenského života též nemalé prostředky. Graf 18: Běžné výdaje za okresy – JČK, Biodiverzita (v tis. Kč) 75 000 60 000 45 000 30 000 15 000

2005

2006

2007

2008

Č es ké B udějovic e

Č es ký K rumlov

J indřic hův Hradec

P ís ek Tábor

P rac hatic e P růměr Č R 2005-08

S trakonic e

Jihočeské obce byly též aktivní v investiční činnosti do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity. Zejména pak obce na Českokrumlovsku, jež v roce 2007 výrazně v souhrnu několikanásobně překročily celorepublikový průměr těchto výdajů. Graf 19: Kapitálové výdaje za okresy – JČK, Biodiverzita (v tis. Kč) 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000

2005

2006

2007

2008

Č es ké B udějovic e

Č es ký K rumlov

J indřic hův Hradec

P ís ek Tábor

P rac hatic e P růměr Č R 2005-08

S trakonic e

Výběr investičních projektů, jež byly realizovány v Jihočeském kraji: 73


03/2006 – 03/ 2007 proběhlo v okrese České Budějovice odbahnění a oprava Plástovického rybníka o výměře 100 785 m2 v k.ú. Plástovice. Žadatelem projektu byla Nadace Ardea, celkové náklady činili 13 439 876 Kč s 80 % podporou ERDF.
01/2007 – 12/2007 proběhla v okrese České Budějovice revitalizace rybníků u Trhových Svinů. Žadatelem byla Obnova biotopu rybníků v Čechách a na Moravě, o. p. s., a celkové náklady ve výši 7 107 000 Kč byli z 80 % hrazeny ERDF.
03/2007 – 09/2008 proběhla v okrese Jindřichův Hradec na žádost EKOAGENCY o.p.s. oprava a odbahnění rybníka Žíteč s náklady ve výši 6 712 983 Kč, z nichž 80 % bylo hrazeno z ERDF.

4.6.2

Jihomoravský kraj

Rozlohou je jIhomoravský kraj čtvrtý největší. Přírodní podmínky v Jihomoravském kraji jsou různorodé, lze se zde setkat se čtyrmi základními krajinnými typy82:
Rozsáhlé jeskynní komplexy Moravského krasu v severní části kraje, známé především propastí Macochou o hloubce 138,5 metrů, skalními úbočími a množstvím chráněných lokalit. Řada jeskyní této unikátní oblasti, která se řadí k ekologicky nejčistějším v ČR, je zpřístupněna a hojně navštěvována našimi i zahraničními turisty.
Jižní část kraje je převážně rovinatá oblast polí, luk a vinic se zbytky lužních lesů podél řeky Dyje. Národní park Podyjí v jihozápadním cípu kraje je ukázkou výjimečně zachovalého říčního údolí v bohatě zalesněné krajině. Množství vodních ploch při řece Dyji mezi Znojmem a Břeclaví se stalo ideálním hnízdištěm vodního ptactva. Symbolem této části jižní Moravy je Pálava a Lednicko – valtický areál. Milovníci všech vodních sportů a rybaření navštěvují každoročně vodní dílo Nové Mlýny.
Za řekou Moravou ve východní části se krajina postupně zdvihá do kopců Bílých Karpat. Tato biosférická rezervace patří k nejcennějším přírodním oblastem v Evropě.
Krajina v okolí Brna je sice ovlivněna existencí velké městské aglomerace, přesto je okolí města považováno za jedno z nejkrásnějších v republice. Na severu k němu těsně přiléhají lesy Moravského krasu, na jihu jsou otevřené roviny jižní Moravy a přímo k hranicím města přiléhá Brněnská přehrada. Lesy převládají zejména v okresech Blansko a Vyškov, výměra vodních ploch je v porovnání s ostatními druhy nezemědělské plochy ve všech okresech minimální, pouze v okrese Břeclav je výraznější zastoupení tohoto druhu. Viz následující obrázek.

82

Český statistiký úřad: Charakteristika Jihomoravského kraje. On-line. http://www.czso.cz/xb/redakce.nsf/i/charakteristika_jihomoravskeho_kraje

74

Dostupné

na:

Obrázek 12: Struktura nezemědělské půdy okresů Jihomoravského kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=521&kraj=4

Počet obcí za jednotlivé okresy Jihomoravského kraje je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí

Z toho měst

Okres

Počet obcí

Z toho měst

Blansko

116

8

Brno – město

1

1

Brno – venkov

187

13

Břeclav

63

9

Hodonín

82

8

Vyškov

80

5

Znojmo

144

5

Celkem

673

49

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=513&kraj=4 Mezi okresy s nejvyšším počtem obcí patří jednoznačně Brno –venkov a Znojmo, více než 100 obcí má také okres Blansko. Součet výdajů do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity však nejsou nejvyšší, absolutně nejvíce vyčleňuje ze svého rozpočtu Brno – město a to jak v běžných tak v kapitálových výdajích. Výrazné finanční prostředky z běžných vydávají obce okresu Hodonín (viz tabulka 84 a obrázek 24). Orgánem ochrany krajiny většiny z 293 (tj. téměř 77 %) chráněných oblastí v Jihomoravském kraji je KÚ tohoto kraje, lze tedy počítat s tím, že obce ležící v oblasti ochrany ŽP budou do tohoto území investovat. Nejvíce chráněných území se nachází v okrese Brno – venkov, nejméně pak v okrese Vyškovy, čemuž odpovídají i vynaložené finanční prostředky. Ložiska těžby jsou zastoupena zejména v okrese Břeclav a dále pak v okrese Brno – venkov. I tato skutečnost má vliv na vyčlenění finančních prostředků do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity.

75

Obrázek 13: Struktura a počet chráněných oblastí v Jihomoravském kraji

Obrázek 14: Těžební činnost v Jihomoravském kraji

Obrázek 15: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Jihomoravského kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx

76

Tabulka 41: Celkové výdaje za okresy – JMK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres

běžné

Blansko

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

35 119

3 820

39 512

3 362

34 765

3 652

41 465

6 478

Brno - město

176 706

25 708

182 956

64 058

197 127

57 511

213 414

50 437

Brno - venkov

41 575

20 251

48 441

11 036

54 807

24 784

66 098

23 473

Břeclav

39 832

5 766

48 359

6 006

49 530

8 444

57 493

8 523

Hodonín

62 091

10 229

71 369

10 131

72 903

31 529

78 792

13 782

Vyškov

29 503

9 381

32 381

11 280

31 179

7 932

35 606

16 848

Znojmo

66 869

10 905

56 377

23 481

47 370

10 391

58 414

14 269

Soutěže Vesnice roku se zatím účastnilo 2,5 % respektive 3,1 % z celkového počtu obcí Jihomoravského kraje. Přestože účast jihomoravských obcí není tak vysoká jako v jiných krajích (např. Vysočiny, Olomouckého kraje), jistě tyto obce (a to nejen zúčastněné či oceněné v rámci této soutěže) vydávají finanční prostředky na údržbu veřejné zeleně, veřejného prostranství, čistotu ulic apod. Graf 20: Běžné výdaje za okresy – JMK, Biodiverzita (v tis. Kč) 250 000 200 000 150 000 100 000 50 000

2005

2006

2007

2008

B lans ko

B rno - měs to

B rno - venkov

B řec lav Znojmo

Hodonín P růměr Č R 2005-08

V yš kov

Kapitálové výdaje obce Brna – města jsou jedny z nejvyšších v porovnání se všemi ostatními obcemi (viz. obrázek č. 25). Vybrané investiční projekty, které se vztahují k ochraně krajiny a biodiverzity jsou uvedeny pod tímto obrázkem.

77

Graf 21: Kapitálové výdaje za okresy – JMK, Biodiverzita (v tis. Kč) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 2005

2006

2007

2008

B lans ko

B rno - měs to

B rno - venkov

B řec lav Znojmo

Hodonín P růměr Č R 2005-08

V yš kov

5/2006 - 2/2007 bylo v okrese Brno-venkov investováno 7 964 v tis. Kč do projektu Moravany - komplexní protipovodňová opatření, 78,72% tvořil příspěvek z ERDF. 07/2006 – 10/2007 proběhla v okrese Břeclav likvidace ekologických zátěží po těžbě ropy a zemního plynu v biosferické rezervaci Dolní Morava. Žadatelem byla Biosferická rezervace Dolní Morava a na projekt bylo investováno 49 911 000 Kč, z nichž 63 % tvořil příspěvek ERDF. 11/2006 – 10/2007 proběhla v okrese Hodonín revitalizace rozsáhlého území slepého ramene řeky Moravy v délce 820 m a o celkové výměře 41 607 m2 v k.ú. Veselí Předměstí. Žadatelem bylo Povodí Moravy, s.p. a na celkové náklady 11 865 220 Kč přispěl ERDF podílem 67 %. 12/2005 – 09/2006 byla v okrese Vyškov provedena revitalizace a odbahnění rybníka Bučovice s celkovými náklady 2 216 574 Kč, na které přispěl ERDF podílem 80 %. 09/2005 – 08/2006 proběhla v okrese Vyškov obnova vodní nádrže na Habrůvce s celkovými náklady 2 125 000 Kč, z nichž bylo 80 % podpořeno ERDF. 01/2006 – 12/2006 proběhla v okrese Znojmo obnova a odbahnění rybníka Dobřínsko s celkovými náklady 3 307 760 Kč z 80 % pokryty příspěvkem ERDF, a obnova a odbahnění rybníka Kravsko s celkovými náklady 3 426 085 Kč, kteá byla ERDF podpřena rovněž podílem 80 %.

4.6.3

Karlovarský kraj

Karlovarský kraj je svou rozlohou 3314 km2 nejmenší. Osou kraje je tok Ohře, který protéká od Jihozápadu k severovýchodu širokou sníženinou podkrušnohorského prolomu. Na sever od Ohře se táhnou Smrčiny a Krušné hory, které tvoří přírodní hranici s Německem; jižně od Ohře leží Český les a směrem do vnitrozemí Slavkovský les a vulkanický komplex Doupovských hor. Jih území zaujímá Tepelská vrchovina. Ráz krajiny je převážně pahorkatinný. Území krjae je po stránce geologické, geomorfologické, hydrologické a biologické velmi pestré. Největší zvláště chráněným územím je Chráněná krajinná oblast Slavkovský les. Oblast je unikátním krajinným 78

celkem, velmi málo zalidněným, s množstvím přírodně hodnotných lokalit (lesy, louky, rašeliniště, skalní útvary, vývěry minerálních vod a plynů).83 Z přírodních zdrojů je možné pokládat za nejdůležitější zásaoby hněděného uhlí,keramických jílů, menší ložiska kovových rud a zbytků smolince. Pro kraj jsou typické zejména zdroje minerálních a léčivých Zdrojů, z čehož plyne proslulost tohoto kraje především v lázeňství.Na území kraje se nachází nejen nejznámější lázně Karlovy Vary, ale i Mariánské Lázně, Františkovy Lázně, Lázně Kynžvart a Jáchymov. Spolu s léčivými Zdrojy je kraj bohatý i na přírodní minerální vody, z nichž nejznámější je Mattoni.84 S výjimkou okresu Cheb ve všech převládají lesní pozemky. Karlovy Vary je díky zdejším lázním nejvíce navštěvované, čemuž odpovídá i výměra plochy tzv. ostatní nezemědělská. Výrazné zastoupení ostatní nezemědělské plochy má též okres Sokolov. Viz následující obrázek. Obrázek 16: Struktura nezemědělské půdy okresů Karlovarského kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=687&kraj=5 Počet obcí za jednotlivé okresy je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí

Z toho měst

Okres

Počet obcí

Z toho měst

Cheb

40

10

Karlovy Vary

54

14

Sokolov

38

13

Celkem

132

37

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=679&kraj=5 Nejvíce obcí je v okrese Karlovy Vary, ovšem z hlediska finančních prostředků jednoznačně nejvyšší částky vyčleňují pro oblast ochrany krajiny a biodiverzity obce okresu Cheb. V posledním sledovaném roce (tj. rok 2008) se součet výdajů do sledované oblasti za všechny obcí tří okresů Karlovarského kraje v podstatě rovná 83

84

Český statistiký úřad. Charakteristika kraje a jeho postavení v rámci České republiky. On-line. Dostupné na: http://www.czso.cz/xk/edicniplan.nsf/t/2B003D3D11/$File/13-4128071.pdf Český statistiký úřad: Charakteristika Karlovarského kraje. On-line. Dostupné na: http://www.czso.cz/xk/redakce.nsf/i/charakteristika_karlovarskeho_kraje

79

republikovému průměru za rok 2005 – 2008; nad průměrem jsou výdaje obcí na Chebsku (viz tabulka 85, graf 69). Z celkového počtu 72 chráněných oblastí je orgánem ochrany krajiny u 48,6 % těchto území KÚ Karlovarského kraje. Jednoznačně nejvíce chráněných území se nachází v okrese Cheb, jehož obce zřejmě i díky této skutečnosti vydávají do sledované oblasti nejvíce prostředků. Aktivní těžební činnost probíhá zejména v okrese Karlovy Vary; opět lze dovozovat, že tato skutečnost koresponduje s výší výdajů do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity. V posledním roce (tj. v roce 2008) byl zaznamenán výraznější růst výdajů obcí okresu Sokolov, přestože zde neprobíhá tak rozsáhlá aktivní těžební činnost, ani zde není nejčetněji zastoupeno chráněné území. Obrázek 17: Struktura a počet chráněných území v Karlovarském kraji

Obrázek 18: Těžební činnost v Karlovarském kraji

Obrázek 19: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Karlovarského kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx 80

Komentář [JN1]: Nutno aktualizovat čísla

Přesto Karlovarský kraj patří ke krajům s nejmenším počtem obcí, v roce 2005 se soutěže Vesnice roku zúčastnilo 14,4 % a v roce 2006 pak 18,2 % všech karlovarských obcí. Zdá se tedy, že obce tohoto kraje jsou v oblasti péče o „svůj“ vzhled aktivní. Je logické, že se tyto aktivity promítají též do jejich rozpočtů. Tabulka 42: Celkové výdaje za okresy – KVK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

Cheb

66 351

41 957

94 650

27 688

72 256

12 724

67 006

5 460

Karlovy Vary

44 657

23 892

56 944

15 016

54 429

7 141

50 956

6 997

Sokolov

34 801

4 573

37 599

16 059

33 977

5 877

50 138

3 410

Graf 22: Běžné výdaje za okresy – KVK, Biodiverzita (v tis. Kč) 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

2005 C heb

2006 K arlovy V ary

2007 S okolov

2008 P růměr Č R 2005-08

Výdaje investičního rázu mají v Karlovarském kraji značně utlumující charakter, nejvyšší kapitálové výdaje v předchozích letech byly výdaje obcí Chebského okresu, viz obrázek č. 70. Graf 23: Kapitálové výdaje za okresy – KVK, Biodiverzita (v tis. Kč) 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000

2005 C heb

2006 K arlovy V ary

2007 S okolov

81

2008 P růměr Č R 2005-08

4.6.4

Královehradecký kraj

Královéhradecký kraj je rozlohou šestý největší (4758 km2) kraj ČR. Na severu a severovýchodě se rozkládají pohoří Krkonoš a Orlických hor, které na jihu a jihozápadě přecházejí do úrodné Polabské nížiny. Obě pohoří od sebe odděluje Broumovský výběžek, geologicky i horopisně pestrý, který byl kdysi plochou pánví mezi dvěma pohořími a kde příroda vytvořila rozsáhlá skalní města. Jsou to Teplické a Adršpašské skály, Broumovské stěny, Křížový vrch a Ostaš. Tato oblast patří mezi nejvydatnější a nejkvalitnější zásobárny pitné vody v České republice. Významnou část území tvoří krkonošské a orlické podhůří. Hlavními vodními toky jsou Labe a jeho přítoky Orlice a Metuje. Je pátým krajem s nejvyšším podílem zemědělské půdy i lesních pozemků. Ke konci roku 2008 představovala zemědělská půda 58,7 % celkové rozlohy kraje, podíl orné půdy činil 40,6 % a lesy pokrývaly území z 31,0 %. Královéhradecký kraj lze charakterizovat jako zemědělsko-průmyslový s bohatě rozvinutým cestovním ruchem. Průmysl je soustředěn do velkých měst, intenzivní zemědělství do oblasti Polabí.85 Zmíněné skutečnosti korespondují s rozložením jednotlivých druhů nezemědělské půdy v jednotlivých okresech kraje, viz následující obrázek. Obrázek 20: Struktura nezemědělské půdy okresů Královehradeckého kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=853&kraj=6 Počet obcí krajů Královéhradeckého kraje je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí Z toho Okres měst

Počet obcí Z toho měst

Hradec Králové

104

6

Jičín

111

Náchod

78

11

Rychnov Kněžnou

85

nad 80

10 9

Český statistiký úřad: Charakterteristika Královéhradeckého kraje. On-line. Dostupné na: http://www.czso.cz/xh/redakce.nsf/i/strucna_charakteristika_kraje

82

Trutnov

75

12

Celkem

448

48

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=845&kraj=6 Nejvíce obcí je v okrese Jičín a Hradec Králové. Královéhradecké obce vydávají v součtu absolutně nejvíce prostředků na ochranu krajiny a biodiverzity; součet výdajů obcí okresu Jičín však vydávají druhé nejnižší částky na podporu sledované oblasti. V absolutních částkách je dlouhodobě (za sledované období) nejméně vyčleňováno obcemi okresu Rychnov nad Kněžnou. (Viz tabulka č. 86 a graf č. 26). Pro 56,3 % chráněných oblastí z celkového počtu 128 je orgánem ochrany krajiny KÚ Královéhradeckého kraje, nejvíce chráněných oblastí se nalézá v okrese Jičín a Rychnov nad Kněžnou; obce obou těchto okresů však nevydávají v součtu nejvíce finančních prostředků pro podporu sledované oblasti. Nejvýraznější je podpora obcí Trutnova a Hradce Králové, v nichž je nejnižší počet chráněných oblastí. Ovšem obce těchto dvou okresů jsou nejvíce zatíženy těžbou, tudíž lze se domnívat, že jimi vynakládané prostředky mají spojitost s touto skutečností.

83

Komentář [JN2]: Nutno aktualizovat čísla

Obrázek 21: Struktura a počet chráněných území v Královéhradeckém kraji

Obrázek 22: Těžební činnost v Královéhradeckém kraji

Obrázek 23: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Královéhradeckého kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Nejvýraznější nárůst zájmu o účast v soutěži Vesnice roku byl zaznamenán právě u obcí Královéhradeckého kraje, v roce 2005 se zúčastnilo 3,1 % celkového počtu obcí, ovšem v roce 2006 to již bylo 7,3 %. Lze se tedy domnívat, že i s tímto zájmem a ochotou zabývat se více vzhledem obce, její funkčností pro obyvatele ve smyslu naplnění jejich požadavků, potřeb a přání i z oblasti ochrany ŽP, má dopad na rozpočty obcí a jejich činnost. Porovnáme-li výdaje obcí Královéhradeckého kraje za roky 2005 a 2006, pak je tento nárůst patrný u obcí okresu Hradce Králové a Trutnova. Tabulka 43: Celkové výdaje za okresy – KHK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres

běžné

kapitálové

2006 běžné

kapitálové

84

2007 běžné

kapitálové

2008 běžné

kapitálové

Hradec Králové

85 112

5 495

101 215

20 410

106 660

Jičín

49 326

11 183

38 021

7 185

Náchod

36 069

1 943

37 269

5 215

Rychnov nad Kněžnou

15 171

1 173

13 639

Trutnov

68 737

3 511

83 737

15 905

122 271

23 280

32 982

4 168

36 005

4 991

38 327

22 227

40 095

4 475

2 146

14 548

1 053

16 177

6 598

6 808

74 884

8 138

79 949

19 617

Graf 24: Běžné výdaje za okresy – KHK, Biodiverzita (v tis. Kč) 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

2005 Hradec K rálové R yc hnov nad K něž nou

2006

2007

J ič ín Trutnov

2008 Nác hod P růměr Č R 2005-08

Přestože obce okresu Rychnov nad Kněžnou vydávají nejnižší objem finančních prostředků běžných výdajů, v kapitálových výdajích švak toto neplatí – obce okresu Rychnov nad Kněžnou vyčlenily v roce 2008 výrazně víc prostředků než v minulých letech i než obce Jičínska a Náchodska, viz obrázek 27. Pod obrázkem jsou opět zmíněny vybrané investiční projekty, které byly financovány z rozpočtů obcí. Graf 25: Kapitálové výdaje za okresy – KHK, Biodiverzita (v tis. Kč) 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

2005

2006

2007

2008

Hradec K rálové

J ič ín

Nác hod

R yc hnov nad K něž nou

Trutnov

P růměr Č R 2005-08

85

05/2006 – 02/2007 proběhla v okrese Jičín výstavba nového suchého poldru pod rybníkem Šibeňák v k.ú. Jičín o celkové rozloze 24 465 m2. Celkové náklady ve výši 3 891 372 Kč byli podílem 80 % podpořeny ERDF. 03/2007 – 11/2007 byl odbahněn rybník v Prkenném Dole v okrese Trutnov. Celkové náklady na odbahnění a revitalizaci ve výši 5 947 803 Kč byli z 80 % podpořeny ERDF. 03/2007 – 11/2007 proběhla v Prkenném Dole v okrese Trutnov výstavba rybího přechodu na Sněžmém potoce. Celkové náklady 2 784 506 Kč byli z ze 78 % podpořeny ERDF.

4.6.5

Liberecký kraj

Kraj je svou rozlohou 3163 km2 nejmenší, s výjimkou hl. m. Prahy. Liberecký kraj se rozprostírá na sever čR, území zahrnuje sever České kotliny, Jizerské hory, západní Krkonoše s Krkonošským podhůřím a východní část Lužických hor. Zemědělská půda zaujímá 44,4 % rozlohy kraje, podíl orné půdy na celkové rozloze (21,4 %) je výrazně pod celostátním průměrem. Naopak značně vysoký podíl území kraje tvoří lesní půda (44,3%). Struktura nezemědělské půdy je zobrazena v následujícím obrázku. Obrázek 24: Struktura nezemědělské půdy okresů Libereckého kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1019&kraj=7 Území kraje je převážně hornaté, výšková členitost terénů odpovídá charakteristikám pahorkatiny. Klima v severovýchodní části kraje spadá do lehce chladné oblasti, západní a jihozápadní část má podmínky mírně teplé oblasti. Vody jsou z území kraje odváděny do tří řek. Západ kraje tvoří Ploučnice, východ kraje leží v povodí Labe a sever pak v povodí Odry. Liberecký kraj je z hlediska přírodovědeckého významnou svou velkou pestrostí přírodních ekosystémů, vysokou koncentrací chráněncýh území a botanicky a zoologicky významných lokalit. V surovinové základně Libereckého kraje dominují sklářské a slévárenské písky. Již v minulosti byl kraj významný těžbou a zpracováním dekoračních a stavebních kamenů 86

(např. liberecká žula, železnobrodské pokrývačské břidlice, kvalitní čediče a křemence aj.). V současné době je lomová činnost zaměřena na těžbu písků, štěrkopísků a drceného kameniva. Do okresu Semily zasahují zásoby černého uhlí z podkrkonošské pánve.86 Počet obcí krajů Libereckého kraje je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí Z toho Okres měst

Česká Lípa

57

11

Jablonec Nisou

Liberec

59

11

Semily

Celkem

215

39

Počet obcí Z toho měst nad 34

8

65

9

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1011&kraj=7 Přestože nejvyšší počet obcí leží v okrese Semily, součet jejich výdajů do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity jsou za sledované období nejnižší. Nad republikový průměr výdajů do sledované oblasti jsou vynakládány finanční prostředky pouze v obcích okresu Liberec. Nejnižší počet obcí je v okrese Jablonec nad Nisou, čemuž odpovídá nižší suma výdajů obcí tohoto okresu (viz. tabulka č. 87 a graf č. 57). Pro více než pětinu chráněných oblastí je orgánem ochrany krajiny KÚ Libereckého kraje. Nejvíce přírodních chráněných oblastí je v okrese Česká Lípa a v Liberec, nejméně pak v Jablonci nad Nisou. Obce obou okresů – jak České Lípy tak Liberce, vydávají v součtu významně více finančních prostředků než obce zbylých dvou okresů. Tento fakt je podtržen i skutečností, že v obou těchto okresech se nachází nejvíce těžebních oblastí Libereckého kraje (ať již těžených, tak pozastavených).

86

Český statistický úřad: Charakteristika Libereckého http://www.czso.cz/xl/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

87

kraje.

On-line.

Dostupné

na:

Komentář [JN3]: Nutno aktualizovat číslování

Obrázek 25: Struktura a počet chráněných území v Libereckém kraji

Obrázek 26: Těžební činnost v Libereckém kraji

Obrázek 27: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Libereckého kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Přestože počet obcí Libereckého kraje v absolutním vyjádření není příliš vysoký (menší počet obcí, které se této soutěže za roky 2005 a 2006 zúčastnily je menší již jen v Moravskoslezském kraji), v poměru s tím, kolik je v celém Libereckém kraji obcí je jejich účast relativně vysoká, více než 6 % respektive 7,9 % v roce 2006. I tyto obce tedy věnovaly zvýšenou pozornost a pochopitelně i finance svému vzhledu, zeleni, úklidu veřejných prostranství apod. Tabulka 44: Celkové výdaje za okresy – LibK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres Česká Lípa

běžné 36 840

2006

kapitálové 843

běžné

2007

kapitálové

41 446

1 144

88

běžné 42 004

2008

kapitálové 4 583

běžné 46 666

kapitálové 26 437

18 611

1 113

Liberec

74 424

Semily

15 769

Jablonec nad Nisou

18 487

1 548

20 804

860

20 942

3 871

7 038

69 776

633

15 321

12 877

95 702

13 521

108 963

4 265

803

15 199

1 038

17 926

194

Graf 26: Běžné výdaje za okresy – LibK, Biodiverzita (v tis. Kč) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

2005

2006

2007

Č es ká L ípa

J ablonec nad Nis ou

S emily

P růměr Č R 2005-08

2008 L iberec

Kapitálové výdaje obcí Libereckého kraje nepatří v porovnání s ostaními obcemi k vysokým, až v roce 2008 byl výrazně překročen republikový průměr těchto výdajů za roky 2005 až 2008 a to obcemi okresu České Lípy (viz obrázek 58). Do roku 2008 byly významnější investice obcí okresu Liberec. Jeden z jejich kapitálových projektů je uveden pod obrázkem. Graf 27: Kapitálové výdaje za okresy – LibK, Biodiverzita (v tis. Kč) 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

2005

2006

2007

Č es ká L ípa

J ablonec nad Nis ou

S emily

P růměr Č R 2005-08

2008 L iberec

01/2006 – 06/2006 byl v okrese Liberec odbahněn rybník Chrastná. Celkové náklady 8 574 131 Kč byli 80 % podílem podpořeny ERDF.

4.6.6

Moravskoslezský kraj

Moravskoslezský kraj je rozlohou šestý největší v ČR (5427 km2). Kraj je geograficky rozmanitým regionem. Ze západu je lemován masívem Hrubého Jeseníku, hornatina 89

Komentář [JN4]: Nutno aktualizovat číslo obrázku

postupně přechází do Nízkého Jeseníku, náhorní plošiny s pozvolnějším terénem, a Oderských vrchů. Střední část kraje je charakteristická hustě osídleným nížinatým terénem Opavské nížiny, Ostravské pánve a Moravské brány. Směrem na jihovýchod krajina opět získává horský charakter a kulminuje hřbety Beskyd – u slovenské hranice Moravskoslezských a Slezských na hranici s Polskou republikou. Strukturu nezemědělské plochy je graficky znázorněna v následujícím obrázku. Obrázek 28: Struktura nezemědělské půdy okresů Moravskoslezského kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1185&kraj=8 Převážná většina území Moravskoslezského kraje náleží do úmoří Baltského moře, pouze z části Nízkého Jeseníku – Rýmařovska a drobných území okresu Nový Jičín odtékají vody do povodí řeky Moravy, tedy do moře Černého. Nejvýznamnějším vodním tokem je Odra Zdrojící v Oderských vrších. Na území Ostravy přijímá Odra své největší přítoky – řeku Opavu, jež odvodňuje Jeseníky a Opavsko, a řeku Ostravici, která odvádí vody z Moravskoslezských Beskyd. Severně od Bohumína se do Odry vlévá řeka Olše tvořící hranici s Polskem a odvodňující Těšínsko. Od počátku 90. let dochází k podstatnému zlepšení stavu životního prostředí vlivem poklesu průmyslové výroby, používání šetrnějších technologií a značným investicím do ekologických opatření. I přes tato uvedená zlepšení patří kraj nadále mezi nejzatíženější oblasti v České republice, neboť v minulosti byly znečištěny všechny složky životního prostředí. Dnes se jako nejzávažnější jeví kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod.87 Počet obcí za jednotlivé okresy Moravskoslezského kraje je uveden v následující tabulce. Okres

87

Počet obcí Z toho Okres měst

Počet obcí Z toho měst

Český statistický úřad: Charakteristika Moravskoslezského kraje. On-line. Dostupné na: http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_moravskoslezskeho_kraje

90

Bruntál

67

9

Frýdek – Místek

72

5

Karviná

17

7

Nový Jičín

53

9

Opava

77

7

Ostrava – město

13

4

Celkem

299

41

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1177&kraj=8 Přestože okres Ostrava – město má nejmenší počet obcí, součet jejich výdajů alokovaných do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity je za sledované období nejvyšší. Podobně jsou na tom obce okresu Karviná (viz. tabulka 88 a graf 68). Nejvíce obcí leží v okrese Frýdek – Místek, ovšem součet jejich běžných výdajů do sledované oblasti je za rok 2008 téměř nejnižší. Krajina a biodiverzity Moravskoslezského kraje je do značné míry ovlivněna těžkým a hutním průmyslem, který je pro tuto oblast v porovnání s ostatními regiony ČR stále ještě charakteristický. Moravskoslezského obce vydávají průměrně (obce okresů Frýdek – Místek a Nový Jičín) či nadprůměrné (obce okresů Bruntál, Opava a Ostrava – město) finanční prostředky do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity. Alokované finanční prostředky by měly napomoci navrátit krajině její původní charakter. U více než poloviny (51,6 %) chráněných oblastí Moravskoslezského kraje je orgánem ochrany krajiny KÚ tohoto kraje. Nejvíce chráněných oblastí stejně tak i ložisek těžební činnosti se nalézá v okrese Frýdek – Místek. Této skutečnosti však neodpovídá výše výdajů v porovnání s ostatními obcemi Moravskoslezského kraje. S vysokou pravděpodobností lze dovodit, že výdaje obcí okresu Ostrava – město jsou jistě významně ovlivněny velikostí výdajů vyčleněných z jediného rozpočtu a to rozpočtu Ostravy. Výdaje obcí okresu Karviná jsou druhé nejvyšší v Moravskoslezském kraji, zajímavé však je, že tento okres má nejnižší počet obcí, nemá na svém území téměř žádné chráněné oblasti (Kromě 3 přírodních památek a 2 přírodních rezervací) a také zde není tak intenzivní těžba jako v okrese Ostrava – město či v okrese Nový Jičín.

91

Komentář [JN5]: Nutno upravit číslování

Obrázek 29: Struktura a počet chráněných území v Moravskoslezském kraji

Obrázek 30: Těžební činnost v Moravskoslezském kraji

Obrázek 31: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Moravskoslezského kraje

Zdroj: : http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Obce Moravskoslezského kraje zatím neprojevily takový zájem o účast v soutěži Vesnice roku, jako obce v ostatních krajích ČR. V roce 2005 se zúčastnilo pouze 1,7 % a v roce následujícím pak 3 %. Hypoteticky lze dovozovat, že se účast moravskoslezských obcí v této soutěži bude zvyšovat, dle trendu za roky 2005 a 2006. Tabulka 45: Celkové výdaje za okresy – MSK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

Bruntál

37 195

4 892

43 594

7 985

40 160

18 872

57 161

6 481

Frýdek - Místek

49 525

13 978

52 278

19 633

47 575

13 435

52 633

25 830

113 909

3 255

119 818

8 282

116 638

21 037

123 443

46 816

Karviná

92

43 034

Nový Jičín Opava Ostrava - město

4 172

46 382

4 647

46 828

6 780

52 595

3 772

78 466

4 741

76 090

3 286

82 117

3 449

86 920

5 624

141 163

76 594

148 240

83 886

186 988

41 849

179 898

64 559

Graf 28: Běžné výdaje za okresy – MSK, Biodiverzita (v tis. Kč) 200 000 150 000 100 000 50 000

2005 B runtál Nový J ič ín P růměr Č R 2005-08

2006

2007

F rýdek - Mís tek Opava

2008 K arviná O s trava - měs to

Kapitálové výdaje obcí okresů Ostrava – město, Frýdek – Místek a Karviné jsou výrazně nad celorepublikovým průměrem těchto výdajů (obrázek č. 69). Vybrané investiční aktivity jsou uvedeny pod následujícím grafem. Graf 29: Kapitálové výdaje za okresy – MSK, Biodiverzita (v tis. Kč) 90 000 75 000 60 000 45 000 30 000 15 000 2005 B runtál Nový J ič ín P růměr Č R 2005-08

2006

2007

F rýdek - Mís tek O pava

2008 K arviná O s trava - měs to

01/2007 – 12/2007 byla provedena obnova slepého ramene Opavy na pozemcích ve vlastnictví města Vrbno pod Pradědem v okrese Bruntál. Celkové náklady 14 163 358 Kč byli 80 % podílem podpořeny ERDF. 05/2007 – 10/2007 byl na území obce Bohušov v okrese Bruntál podpořen rozvoj mokřadů a biodiverzity s celkovými náklady 18 999 106 Kč, z nichž tvořil příspěvek ERDF 78 %.

93

09/2007 – 08/2008 byla v okrese Karviná revitalizována vodní nádrž Hrabinka. Celkové náklady projektu činili 35 332 380 Kč, z nichž 80 % podpořil ERDF.

4.6.7

Olomoucký kraj

Celková výměra Olomouckého kraje je 5266,8 km2. Geograficky je kraj členěn na severní hornatou část s pohořím Jeseníky, jižní část kraje je tvořena rovinatou Hanou. Územím kraje protéká řeka Morava. Olomoucký kraj nabízí velké množství přírodních zajímavostí, např. Chráněná krajinná oblast Jeseníky s nejrozlehlejším moravským rašeliništěm Rejvíz, s pětačtyřicetimetrovým Vysokým vodopádem, vodní nádrží a elektrárnou Dlouhé Stráně na vrcholu kopce, lužní lesy v Chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví s mnohými ohroženými druhy rostlin i živočichů. V Olomouckém kraji leží i řada jeskyní - Javoříčské, Mladečské a Zbrašovské aragonitové jeskyně. Rok od oku klesá podíl orné půdy (39,6 %) a zvyšuje se podíl nezemědělské půdy (46,7 %). Jižní a centrální část kraje patří mezi oblasti s nejúrodnější půdou, průměrné výnosy pěstovaných plodin - ječmene jarního, pšenice ozimé, řepky i technické cukrovky dosahují v celé ČR nejvyšších hodnot.88 Nejvíce lesních ploch je v okrese Šumperk, nejméně pak v okrese Prostějov. Značné tzv. ostatní nezemědělské plochy jsou pak v okrese Olomouc. Viz následující obrázek. Obrázek 32: Struktura nezemědělské půdy okresů Olomouckého kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1351&kraj=9

Počet obcí jednotlivých okresů Olomouckého kraje je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí Z toho Okres měst

Počet obcí Z toho měst

Jeseník

24

5

Olomouc

96

6

Prostějov

97

5

Přerov

104

6

88

Český statistický úřad: Charakteristika Olomouckého http://www.czso.cz/xm/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

94

kraje.

On-line.

Dostupné

na:

Šumperk

77

8

Celkem

398

30

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1343&kraj=9

Počet obcí Olomouckého kraje je v jednotlivých okresech relativně stejný, výjimku tvoří okres Jeseník, ve kterém se nalézá pětina obcí oproti ostatním okresům kraje. Tato skutečnost se promítá do výše vynaložených finančních prostředků těmito obcemi. Součet výdajů do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity je nejnižší v obcích Jesenicka. Počet obcí v jednotlivých okresech přesně kopíruje součet výdajů těchto obcí za jednotlivé okresy (viz tabulka č. 89, graf 79). Výrazné jsou výdaje obcí Olomoucka (jak běžné, tak kapitálové) tak i výdaje obcí Přerovska (zejména kapitálové výdaje). KÚ Olomouckého kraje je orgánem ochrany krajiny u téměř 54 % chráněných území, které se nalézají na území tohoto kraje. Lze se tedy domnívat, že chráněná území budou finančně podporována ze všech stupňů rozpočtové soustavy (státní, regionální a územní rozpočty). Nejvíce chráněných oblastí se nachází v okrese Prostějov a Olomouc. Těžba probíhá zejména v území okresů Přerov a Šumperk, což se jistě promítá do výše výdajů obcí těchto okresů.

95

Komentář [JN6]: Nutno opravit číslování.

Obrázek 33: Struktura a počet chráněných území v Olomouckém kraji

Obrázek 34: Těžební činnost v Olomouckém kraji

Obrázek 35: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Olomouckého kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Obce Olomouckého kraje jsou jedny z nejaktivnějších, pokud se týká účasti v soutěži Vesnice roku. V roce 2005 se zúčastnilo 8 %, o rok později pak více než 9 % obcí. Tento zájem doprovází též zvýšení výdajů, což je pro roky 2005 a 2006 pozorovatelné u všech obcí okresů. Tabulka 46: Celkové výdaje za okresy – OloK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres

Běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

14 842

1 569

20 423

2 173

18 411

921

21 378

2 771

Olomouc

105 275

6 171

122 640

39 074

113 495

18 596

128 038

3 990

Prostějov

51 542

6 002

62 588

16 950

65 159

11 669

74 839

12 152

Jeseník

96

Přerov

36 435

36 517

52 904

30 193

55 443

25 042

68 875

35 960

Šumperk

32 391

1 280

36 263

5 323

33 814

5 004

40 224

10 160

Graf 30: Běžné výdaje za okresy – OloK, Biodiverzita (v tis. Kč) 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 2005 J es eník P řerov

2006

2007

Olomouc Š umperk

2008 P ros tějov P růměr Č R 2005-08

Kapitálové výdaje jsou výrazné zejména u obcí okresu Přerov, ty jsou dlouhodobě nad celorepublikovým průměrem za roky 2005 až 2008. Významné jsou však také investice obcí okreu Přerov. Nejnižší objem kapitálových výdajů je vyčleňováno obcemi na Jesenicku, což je pochopitelně dáno četností obcí v tomto okrese. Graf 31: Kapitálové výdaje za okresy – OloK, Biodiverzita (v tis. Kč) 40 000 30 000 20 000 10 000

2005 J es eník P řerov

4.6.8

2006

2007

Olomouc Š umperk

2008 P ros tějov P růměr Č R 2005-08

Pardubický kraj

Svou rozlohou 4519 km2 je Pardubický krja pátým nejmenším krajem ČR. Z celkové výměry kraje připadá 60,4 % na zemědělskou půdu (za rok 2008 má kraj druhý nejvyšší podíl zemědělské půdy na celkové výměře kraje), přitom orná půda tvoří 44,2 %. Lesní pozemky pokrývají 29,5 % rozlohy kraje. Struktura nezemědělské půdy je uvedena v následujícím obrázku. Jak je zřejmé, lesy dominují zejména okresu Svitavy. Nejvyšším bodem kraje je Králický Sněžník, který je součástí stejnojmenného třetího 97

nejvyššího pohoří České republiky. Centrální a vrcholová část pohoří Králického Sněžníku se zbytky původní vegetace a vrchovištním rašeliništěm byla vyhlášena národní přírodní rezervací.89 Obrázek 36: Struktura nezemědělské půdy okresů Pardubického kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1517&kraj=10 Pardubický kraj se vyznačuje rozmanitostí přírodních podmínek, osídlení i průmyslové a zemědělské výroby, a proto je rozdílná i kvalita životního prostředí. Mezi nejméně postižená území antropogenní činností patří oblast podhůří a vrchovin (bez větších sídel) ve střední a severní části okresu Ústí nad Orlicí a v jižní části okresu Chrudim. Nejintenzivněji je poškozené životní prostředí v územích s koncentrovaným průmyslem, osídlením a dopravními uzly – aglomerace Pardubice, kde stupeň poškození životního prostředí zejména chemickým průmyslem a energetikou má rozměry nejvýznamnějších problémů životního prostředí v rámci ČR (Paramo, Synthesia, elektrárny Opatovice a Chvaletice). Ovšem produkce odpadů na obyvatele je za rok 2008 v porovnání s ostatními kraji nejnižší. Z vodohospodářského hlediska je Pardubický kraj mimořádně významnou oblastí s přebytky vodních zdrojů nadregionálního významu, a to jak vod podzemních, tak odběrů vody povrchové z vodních toků. Je Zdrojnou oblastí toků bez přísunu znečištění z cizích povodí. Na středních a horních tocích je nižší znečištění toků z odpadních vod, s výjimkou Labe a horního toku Svitavy. Ke třem největším vodním plochám kraje patří Sečská přehrada (na Chrudimce), dále Bohdanečský rybník (na Opatovickém kanále) a Pastviny (na Divoké Orlici). Část území je pokryta velkoplošnou ochranou, tj. pásmy ochrany vod, chráněnými oblastmi přirozené akumulace vod.90 Počet obcí jednotlivých okresů Pardubického kraje je uveden v následující tabulce. 89

90

Český statistický úřad: Charakteristika Pardubického kraje. On-line. Dostupné na: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_pardubickeho_kraje_%28udaje_za_rok_2008%2 9 Český statistický úřad: Charakteristika Pardubického kraje. On-line. Dostupné na: http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/charakteristika_pardubickeho_kraje_%28udaje_za_rok_2008%2 9

98

Okres

Počet obcí Z toho Okres měst

Počet obcí Z toho měst

Chrudim

108

11

Pardubice

112

8

Svitavy

116

7

Ústí nad Orlicí

115

10

Celkem

451

36

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1509&kraj=10 Obce Pardubického kraje jsou zcela rovnoměrně rozloženy v jednotlivých okresech tohoto kraje. Tudíž by bylo možné domnívat se, že počet obcí nebude zásadním faktorem, který by měl vliv na objem vynaložených finančních prostředků do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity. Největší objem výdajů je do sledované oblasti alokováno obcemi okresů Pardubického a Ústeckoorlického (viz tabulka č. 90 a graf č. 90). Objem finančních prostředků obcí Pardubického okresu může být ovlivněn skutečností, že v tomto okrese se nachází nejvíce ložisek, které jsou aktivně těžena, i těch, v nichž těžba dočasně neprobíhá. Nejnižší objem běžných a s výjimkou roku 2007 též kapitálových výdajů vynakládají obce Chrudimska. V tomto okrese se však nachází nejvyšší počet chráněných oblastí Pardubického kraje. U téměř 63% chráněných území je orgánem ochrany krajiny KÚ Pardubického kraje.

99

Komentář [JN7]: Nutno opravit číslování

Obrázek 37: Struktura a počet chráněných území v Pardubickém kraji

Obrázek 38: Těžební činnost v Pardubickém kraji

Obrázek 39: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Pardubického kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Nárůst účastníků v soutěži Vesnice roku je zaznamenatelný též u obcí tohoto kraje. Téměř 5,1 % všech obcí Pardubického kraje se soutěže zúčastnilo v roce 2005, v roce 2006 pak 6,4 %. I tyto obce jsou tedy ochotny vynaložit víc úsilí, finančních prostředků než je běžné, aby měly šanci uspět v tomto klání a konkurovat tak ostatním obcím. Tabulka 47: Celkové výdaje za okresy – ParK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

Chrudim

24 965

2 048

27 307

1 532

40 214

17 253

35 126

932

Pardubice

49 534

12 654

54 549

11 858

54 902

10 787

61 335

9 503

Svitavy

26 501

8 714

35 787

4 738

36 689

8 992

41 358

6 120

100

Ústí nad Orlicí

37 577

12 066

39 794

12 516

39 483

3 647

51 407

6 640

Graf 32: Běžné výdaje za okresy – ParK, Biodiverzita (v tis. Kč) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000

2005 C hrudim

P ardubic e

2006

2007

S vitavy

Ús tí nad O rlic í

2008 P růměr Č R 2005-08

Kapitálové výdaje se do roku 2007 pohybovaly u obcí Pardubického a Orlickoústeckého kraje na celorepublikovém průměru za roky 2005 – 2008. V roce 2008 nastal útlum nákladnějších investičních akcí a to ve všech okresech Pardubického kraje, viz obrázek č. 91. Pod obrázkem je uveden výběr investičních projektů, kterými byla podpořena ochrana krajiny a biodiverzity v dané lokalitě. Graf 33: Kapitálové výdaje za okresy – ParK, Biodiverzita (v tis. Kč) 18 000 15 000 12 000 9 000 6 000 3 000

2005 C hrudim

P ardubic e

2006

2007

S vitavy

Ús tí nad O rlic í

2008 P růměr Č R 2005-08

07/2006 – 12/2006 proběhlo v okrese Chrudim odbahnění rybníka vč. vytvoření litorálního pásma, oprava a zpevnění hráze, oprava bepečnostního přelivu, drobná oprava výpustného zařízení - dřevěných konstrukcí a oprava opěrných zdí z lomového kamene (doplnění a vyspárování). Celkové náklady 1 697 107 Kč byli podílem 80 % podpořeny ERDF.

101

Komentář [JN8]: Nutno opravit číslování

07/2007 – 12/2007 proběhla rekonstrukce objektů a odbahnění rybníka Peklo v okrese Svitavy. Žadatelem bylo rybářské sdružení Vysočina a celkové náklady tvořili 8 026 830 Kč, z nichž 75 % bylo hrazeno ERDF. 11/2007 – 08/2008 proběhlo v okrese Svitavy odbahnění rybníků Jakelský a Troubný. Celkové náklady činili 3 965 970 Kč a byli podpořeny ERDF podílem 80 %. 03/2006 – 08/2007 byl odbahněn a opraven rybník Slunečny vk. ú. Lankšroun v okrese Ústí nad Orlicí. Žadatelem byl Český rybářský svaz MO Lankšroun. Celkové náklady činili 14 498 953 Kč a příspěvek ERDF tvořil 77 % celkových nákladů. 03/2005 – 07/2005 probehlo v okrese Ústí nad Orlicí provedeno odbahnění rybníka „Pivovarský“ s celkovými náklady 772 917 Kč, na něž přispěl ERDF podílem 69 %.

4.6.9

Plzeňský kraj

Svou rozlohou 7561 km2 je třetím největším krajem v ČR. Rozmanitost přírodních podmínek je dána především reliéfem kraje. Z hlediska geografického systému lze Plzeňský kraj rozdělit do několika oblastí: Plzeňská pahorkatina, Brdská vrchovina (část), Český les a Šumava. Klimatické, geologické a hydrologické podmínky jsou v jednotlivých územních celcích značně odlišné. V Plzeňském kraji se nachází zásoby černého uhlí, žáruvzdorných a keramických jílů a stavebního kamene. V oblasti podhůří Šumavy se nalézá vápenec. Pro zemědělství v kraji jsou celkem příznivé podmínky. Zemědělská půda pokrývá cca 50,4% celkové rozlohy kraje (z toho podíl orné půdy 68,6%). Podíl zalesněné plochy na celkové rozloze kraje činí 39,6% (zejména vlivem lesnatých ploch Šumavy, Českého lesa a Brdské vrchoviny). Z celkového objemu těžby jehličnatého dřeva v ČR zaujímá Plzeňský kraj třetí místo.91 Lesy jsou významné zejména v okrese Klatovy, Rokycany a Tachov, viz následující obrázek. Obrázek 40: Struktura nezemědělské půdy okresů Plzeňského kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1683&kraj=11 91

Český statistiký úřad: Charakteristika Plzeňského kraje. http://www.czso.cz/xp/redakce.nsf/i/charakteristika_plzenskeho_kraje

102

On-line.

Dostupné

na:

Životní prostředí Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. Hodnoty měrných emisí podle REZZO1-4 v Plzeňském kraji dosahují nižších hodnot než v ČR. V roce 2007 představovaly měrné emise oxidu siřičitého 1,38 t/km2, což je 50,2% úrovně měrných emisí v ČR, měrné emise oxidů dusíku 1,89 t/km2 (tj. 52,6% úrovně ČR), oxidu uhelnatého 3,27 t/km2 (tj. 50,8% úrovně ČR) a tuhých emisí 0,64 t/km2 (tj. 75,3% úrovně ČR). K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin. Ochranu přírody na Šumavě zabezpečuje NP a CHKO Šumava. V roce 2005 byla vyhlášena nová CHKO Český les. Na území se nachází 176 maloplošných chráněných území. Pro zachování rozmanitosti krajiny jsou vyhlášeny přírodní parky. Výjimku tvoří Plzeň a její okolí, kde je životní prostředí extrémně narušeno. Měrné emise zjištěné v okrese Plzeň-město mnohonásobně převyšují hodnoty měrných emisí v ČR. Plzeň se svým okolím je zatížena vysokou koncentrací průmyslových aktivit a silniční dopravou. Přetížená silniční síť výrazně zhoršuje emisemi (oxidy dusíku a uhlovodíky) a hlukem kvalitu životního prostředí. Devastace krajiny po těžbě je nejrozsáhlejší v prostorech Nýřany-Tlučná-Vejprnice, Břasy-Radnice, Stříbrska a Ejpovicka. K nejdůležitějším úkolům v oblasti životního prostředí patří ochrana vod. Na řece Radbuze proběhla intenzifikace ČOV, což představuje asi 1/3 objemu z celkové modernizace ČOV. Zbývající projekty jsou zatím ve stádiu přípravy. V Plzeňském kraji nevzniká větší množství nebezpečných průmyslových problémových odpadů. Komplexní systém nakládání s odpady nebyl realizován, zatím byly řešeny pouze dílčí problémy odpadového hospodářství. Počet obcí jednotlivých okresů Plzeňského kraje je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí Z toho Okres měst

Počet obcí Z toho měst

Domažlice

85

8

Klatovy

94

14

Plzeň – jih

90

7

Plzeň – město

15

2

Plzeň – sever

98

10

Rokycany

68

6

Tachov

51

8

Celkem

501

55

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=2007&kraj=11 Objem výdajů obcí Plzeňského kraje do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity je značně ovlivněn výdaji centra tohoto kraje – Plzně-města. Tento okres má nejnižší počet obcí, ovšem v součtu jsou jeho výdaje v porovnání s ostatními několikanásobně vyšší a to ať již se jedná o výdaje běžné či kapitálové. Viz tabulka 91 a graf 101. Ostatní okresy jsou počtem obcí i výší součtů jejich výdajů, s výjimkou okresu Tachova a Rokycan, srovnatelné. Oba zmíněné okresy mají na svém území méně obcí, přesto je součet

103

Komentář [JN9]: Nutno opravit číslování

výdajů jejich obcí vyšší než součet výdajů obcí ostatních okresů (tj. okresu Domažlice, Klatovy, Plzeň – jih, Plzeň – sever). KÚ Plzeňského kraje je orgánem ochrany krajiny u téměř ¾ (tj. 73,3 %) chráněných území, které se v tomto kraji nachází. Absolutně nejvíc těchto chráněných oblastí se nachází v okrese Klatovy, nejméně pak v okrese Plzeň – město. Vyšší výdaje obcí Rokycanska a Tachovska lze též vysvětlit vyšším počtem chráněných oblastí, které se na jejich území nachází a lze se domnívat, že obce budou zohledňovat tato území ve svých činnostech, záměrech a možná i rozpočtech. Nejaktivnější těžba probíhá v okresech Plzeň – sever a také Tachov. Obce okresu Plzeň – sever však svými vyčleněnými prostředky do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity nijak nevybočují z podobně velkých (počtem obcí) okresů Plzeňského kraje (tj. Plzeň – jih, Domažlice), naopak mají v součtu nižší výdaje než obce okresu Klatovy.

104

Obrázek 41: Struktura a počet chráněných území v Plzeňském kraji

Obrázek 42: Těžební činnost v Plzeňském kraji

Obrázek 43: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Plzeňského kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Zájem obcí o účast v soutěži Vesnice roku se mezi roky 2005 a 2006 snížil /podobně jako u obcí Středočeského kraje). V roce 2005 se klání účastnilo 4,6 % obcí, v roce 2006 3,6 %. Pokles výdajů do oblasti ochrany kajiny a biodiverzity mezi sledovanými roky lze pozorovat pouze u obcí okresu Plzeň – sever. Jistě by stálo za další prošetření, co bylo důvodem snížení zájmu o tuto relativně prestižní soutěž. Tabulka 48: Celkové výdaje za okresy – PlzK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres Domažlice

běžné 17 757

2006

kapitálové 1 357

běžné

2007

kapitálové

22 275

105

1 864

běžné 19 183

2008

kapitálové 1 613

běžné 18 421

kapitálové 1 716

14 178

2 488

16 408

9 029

18 496

696

19 968

3 265

128 898

10 972

145 219

36 376

153 370

31 989

173 374

45 761

14 617

7 078

17 476

8 059

16 036

4 287

21 698

4 160

Klatovy Plzeň - město Plzeň - Jih Plzeň - Sever

17 153

3 655

17 567

1 172

16 580

1 588

18 116

1 313

Rokycany

18 767

1 118

21 180

3 272

21 046

1 110

23 269

7 128

Tachov

19 366

588

19 622

3 261

20 382

2 866

25 816

5 029

Graf 34: Běžné výdaje za okresy – PlzK, Biodiverzita (v tis. Kč) 200 000 150 000 100 000 50 000

2005 Domaž lic e P lz eň - J ih Tac hov

2006

2007

K latovy P lz eň - S ever P růměr Č R 2005-08

2008 P lz eň - měs to R okyc any

Kapitálovým výdajům opět dominují výdaje obcí okresu Plzeň – město, viz obrázek 102. Ostatní jsou několikanásobně nižší, Plzeň – město vykazuje dlouhodobě nejvyšší kapitálové výdaje v porovnání s ostatními obcemi zbývajících okresů i krajů (společně s kapitálovými výdaji obcí Ostravy – města, Ústí nad Labem a Děčína). Výběr investičních projektů, které se vztahují k oblasti ochrany krajiny a biodiverzity, jsou uvedeny pod obrázkem. Graf 35: Kapitálové výdaje za okresy – PlzK, Biodiverzita (v tis. Kč) 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000

2005 Domaž lic e P lz eň - J ih Tac hov

2006

2007

K latovy P lz eň - S ever P růměr Č R 2005-08

2008 P lz eň - měs to R okyc any

02/2006 – 05/2006 proběhla v okrese Plzeň-jih revitalizace rybníka Cecina. Celkové náklady 4 045 999 Kč byli podílem 80 % pokryty příspěvkem ERDF. 106

Komentář [JN10]: Nutno aktualizovat číslování.

Komentář [JN11]: Nutno doplnit další projekty – hlavně za roky 2007 a 8

4.6.10

Středočeský kraj

Velikost Středočeského kraje je 11015 km2. Kraj zcela obklopuje hlavní město Prahu a sousedí téměř se všemi českými kraji kromě Karlovarského a moravských krajů. Územně náleží k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Jeho reliéf je poměrně málo členitý. Sever a východ je rovinatý, na jihu a jihozápadě převládají vrchoviny. Ve středních Čechách nalezneme většinu přírodních hodnot středoevropského prostoru, ale obvykle jen v „malém“ vydání. Přírodovědnou osou středních Čech jsou navzájem se dotýkající celky Českého krasu, Brd a Křivoklátska, ale stovky rezervací leží i v ostatních krajinách tohoto regionu. Ve středních Čechách vedl historický vývoj společnosti s využíváním území k tomu, že Středočeský kraj je nejméně lesnatou oblastí v České republice. Rozmístění lesů na území kraje je značně nerovnoměrné. Minimální lesnatost je v oblastech úrodných zemědělských půd — Polabí, Pojizeří, Slánsko. Naproti nim lze postavit rozsáhlé lesní celky Křivoklátska a Brd i oblasti s krajinou, kde se ve vyvážených poměrech střídají lesy, pole a louky, jak je tomu na Benešovsku, Příbramsku, ve středním Povltaví a Posázaví. Blíže viz následující obrázek. Středočeský kraj má poměrně hustou hydrologickou síť nejen vodních toků, ale i řady rybníků a nádrží. Jejím dominantním tokem je řeka Vltava s přítoky Sázavou na východě a Berounkou na západě. V severní části je naopak hlavním tokem Labe se svým po Vltavě nejmohutnějším přítokem Jizerou.92 Obrázek 44: Struktura nezemědělské půdy okresů Středočeského kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1849&kraj=1 Pro Středočeský kraj je charakteristická rozvinutá zemědělská i průmyslová výroba. Zemědělská výroba těží z vynikajících přírodních podmínek v severovýchodní části

92

Cílek, V. Střední Čechy. Příroda, člověk, krajina. On-line. Dostupné na: http://priroda.krstredocesky.cz/article.asp?id=83

107

kraje, kraj vyniká hlavně rostlinnou výrobou, pěstováním pšenice, ječmene, cukrovky, v příměstských částech pěstováním ovoce, zeleniny a květin. Počet obcí jednotlivých okresů Středočeského kraje je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí Z toho Okres měst

Počet obcí Z toho měst

Benešov

114

9

Beroun

85

6

Kladno

100

8

Kolín

89

6

Kutná Hora

88

4

Mělník

69

7

Mladá Boleslav

120

8

Nymburk

87

7

Praha – východ

110

8

Praha – západ

79

9

Příbram

121

7

Rakovník

83

3

Celkem

1145

82

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=2173&kraj=1 Pět okresů Středočeského kraje má na svém území více než 100 obcí (okres Benešov, Kladno, Mladá Boleslav, Praha – východ, Příbram), v sedmi okresech je pak do 100 obcí (Beroun, Kolín, Mělník, Nymburk, Praha – západ, Kutná Hora, Rakovník). Nejmenší počet obcí má na svém území okres Mělník, nejvíce pak okres Příbram. Nominálně však v součtu nejvíce prostředků vyčleňují pro ochranu krajiny a biodiverzity obce okresu Kladno a Nymburka (v součtu kapitálových a běžných výdajů), viz tabulka č. 92 a obrázek č. 114. Dlouhodobě nejméně finančních prostředků je alokováno obcemi okresů Rakovník, Beroun a Příbram. KÚ Středočeského kraje je orgánem ochrany krajiny u více než 62 % chráněných oblastí ležících na území tohoto kraje. Nejvíce početně chráněných území se nalézá v okrese Rakovník, této skutečnosti však neodpovídá součet výdajů obcí tohoto okresu; patří ke čtyřem nejnižším v kraji. Druhým okresem s nejvyšším počtem chráněných oblastí je Mělnicko, jehož obce v součtu vydávají čtvrtý nejvyšší objem financí do sledované oblasti. Nejméně chráněných oblastí má na svém území okres Kutná Hora a Praha – východ, součet výdajů obcí těchto okresů je více než součet výdajů obcí Rakovníka. Kutná Hora má podobný počet obcí jako okres Rakovník. Na Mělnicku se také nachází nejvíce těžených ložisek; druhým okresem je v tomto smyslu okres Příbram, jehož obce však vydávají ve srovnání s ostatními menší částky na podporu ochrany krajiny a biodiverzity.

108

Komentář [JN12]: Aktualizov at čísla

Obrázek 45: Struktura a počet chráněných území ve Středočeském kraji

Obrázek 46: Těžební činnost ve Středočeském kraji

109

Obrázek 47: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Středočeského kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Přestože Středočeský kraj má na svém území nejvyšší počet obcí, jejich účast v soutěží Vesnice roku patří spíše k těm průměrným a navíc bylo možné zaznamenat klesající zájem o účast v tomto klání. V roce 2005 se zúčastnilo 1,9 % obcí, o rok později pak 1,8 % všech obcí Středočeského kraje. Stejně jako u Plzeňského kraje, bylo by vhodné vyšetřit důvody tohoto poklesu v souvislosti s tím, že ve všech zbývajících krajích je trend opačný. Tabulka 49: Celkové výdaje za okresy – SČK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

Benešov

18 352

15 287

23 496

33 795

27 361

12 875

33 420

5 040

Beroun

23 999

2 127

26 415

619

27 190

1 983

30 880

1 745

Kladno

75 495

13 010

75 138

16 554

80 160

27 060

84 009

7 033

Kolín

27 554

3 881

28 491

2 049

30 218

8 072

43 525

3 634

Kutná Hora

27 514

1 138

32 517

2 128

34 669

1 377

43 006

3 382

Mělník

45 289

880

46 257

1 783

49 830

2 341

54 839

6 812

Mladá Boleslav

57 269

15 157

58 272

13 132

60 979

2 972

75 232

4 800

Nymburk

40 671

24 678

41 086

40 424

46 263

24 448

60 927

1 163

Praha - východ

39 723

2 204

39 872

7 815

48 942

3 849

53 940

13 511

Praha - západ

27 392

7 102

34 749

3 848

37 433

4 159

44 217

6 001

Příbram

31 410

3 349

30 422

3 252

27 136

1 008

32 859

2 452

Rakovník

21 917

1 842

25 259

6 123

22 721

800

26 723

1 142

Graf 36: Běžné výdaje za okresy – SČK, Biodiverzita (v tis. Kč)

110

100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

2005 B eneš ov K olín Mladá B oles lav P raha - z ápad P růměr Č R 2005-08

2006

2007

B eroun K utná Hora Nymburk P říbram

2008 K ladno Mělník P raha - výc hod R akovník

Objem kapitálových výdajů se ve sledovaném období snižuje, v roce 2008 nedosahuje, kromě výdajů obcí okresu Praha – východ, ve většině případů ani polovinu republikového průměru za roky 2005 – 2008. Viz obrázek č. 115. Nejvíce investičních projektů bylo financováno v roce 2006, kdy kapitálové výdaje obcí okresů Benešov a Nymburku byly několikanásobně nad průměrem ČR. Pod obrázkem je uveden výběr investičních činností, které byly ve sledovaném období z obecních rozpočtů Středočeského kraje profinancovány. Graf 37: Kapitálové výdaje za okresy – SČK, Biodiverzita (v tis. Kč) 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000

2005 B eneš ov K olín Mladá B oles lav P raha - z ápad P růměr Č R 2005-08

2006

2007

B eroun K utná Hora Nymburk P říbram

2008 K ladno Mělník P raha - výc hod R akovník

12/2005 – 04/2006 bylo provedeno odbahnění a oprava Štičího rybníka v okrese Prahavýchod. Celkové náklady 6 366 448 Kč byli ze 62 % pokryty příspěvkem ERDF.

4.6.11

Ústecký kraj

Rozloha Ústeckého kraje je 5335 km2. Zemědělská půda zaujímá téměř 52 % území kraje, lesy se rozkládají na 30 % a vodní plochy na 2 % území. Ústecký kraj se vyznačuje značnou rozdílností jak z hlediska přírodních podmínek, tak i z hlediska hospodářské struktury, hustoty osídlení a stavu životního prostředí. Hospodářský význam kraje je historicky dán nerostným bohatstvím, zejména 111

Komentář [JN13]: Nutno aktualizovat

Komentář [JN14]: Nutno doplnit další

rozsáhlými ložisky hnědého uhlí, uloženými nízko pod povrchem. Hnědouhelná pánev se rozkládá pod svahy Krušných hor, táhne se od Ústí nad Labem až po Kadaň. Z dalších důležitých surovin, těžících se v kraji, jsou významná ložiska kvalitních sklářských a slévárenských písků a stavebního kamene. V kraji lze vymezit čtyři oblasti, které se od sebe významně odlišují. Je to oblast s vysoce rozvinutou průmyslovou výrobou, která je soustředěna především v Podkrušnohoří (okresy Chomutov, Most, Teplice a částečně Ústí nad Labem). Z odvětví má významné postavení energetika, těžba uhlí, strojírenství, chemický a sklářský průmysl. Další oblastí je Litoměřicko a Lounsko, které jsou významné svou produkcí chmele a zeleniny. Zvláště Polabí a Poohří jsou proslulé ovocnářské oblasti, nazývané Zahrada Čech. V posledních letech se i oblast Mostecka stává známou vinařskou oblastí, kde se vinná réva pěstuje především na pozemcích zrekultivovaných po těžbě hnědého uhlí. Oblast Krušných hor je velmi řídce osídleným horským pásem s omezenými hospodářskými aktivitami a nakonec oblast Děčínska není ani územím s koncentrací těžkého průmyslu ani oblastí zemědělskou. Jeho severní část Šluknovsko je svou odlehlostí a obtížnou dostupností z centrální části kraje typicky periferním územím.93 Strukturu nezemědělské plochy kraje dle okresů je naznačena v následujícím grafu. Nejvíce lesů se nalézá v okrese Děčín, Chomutov, Teplice, Most. Okres Most má zároveň významnou část své výměry označenou jako tzv. ostatní nezemědělskou plochu. Obrázek 48: Struktura nezemědělské půdy okresů Ústeckého kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=308&kraj=12 Povrch kraje je z geografického hlediska velmi rozdílný, příroda je rozmanitá a pestrá. Podél hranic s Německem je oblast uzavřena pásmem Krušných hor, Labskými pískovci a Lužickými horami. Na jihovýchodě kraje se rozprostírají roviny, které pocházejí z druhohor, tzv. Česká křídová tabule. České Středohoří vzniklo sopečnou činností v období třetihor a má neopakovatelný krajinný ráz, s množstvím kontrastů a malebných zákoutí. Jestliže pomineme dna povrchových dolů, je nejníže položeným bodem kraje hladina řeky Labe u Hřenska (115 m n. m.), což je zároveň nejníže položené místo 93

Český statistiký úřad: Charakteristika Ústeckého http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

112

kraje.

On-line.

Dostupné

na:

v ČR. Největším vodním tokem na území kraje je řeka Labe, zleva se vlévá druhý největší levostranný labský přítok Ohře a řeka Bílina. Z pravé strany se do Labe vlévá na území kraje Ploučnice, posledním pravostranným přítokem na našem území je řeka Kamenice. V kraji jsou rovněž Zdrojy minerálních a termálních vod. Největší vodní plochou je Nechranická nádrž, vybudovaná na řece Ohři v západní části kraje. Na území kraje se rozkládá národní park České Švýcarsko o rozloze 7 900 ha, který byl zřízen v roce 2000, chráněné krajinné oblasti České Středohoří, Labské pískovce, část Kokořínska a Lužických hor. V kraji můžeme najít 140 maloplošných chráněných území, která zaujímají plochu 3 426 ha.94 Počet obcí jednotlivých okresů Olomouckého kraje je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí Z toho Okres měst

Počet obcí Z toho měst

Děčín

52

14

Chomutov

44

8

Litoměřice

105

11

Louny

70

7

Most

26

6

Teplice

34

9

Ústí nad Labem

23

3

Celkem

354

58

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=300&kraj=12 Počet obcí v okresech Ústeckého kraje je relativně rozptýlený. Nejméně obcí se nachází v okrese Ústí nad Labem, nejvíce pak v okrese Litoměřice. Součty běžných výdajů obcí za jednotlivé okresy Ústeckého kraje jsou téměř vyrovnané, pohybují se na úrovni celorepublikového průměru výdajů do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity za roky 2005 – 2008, viz tabulka č. 93 a obrázek č. 125. Kapitálové výdaje však výrazně navyšují celkové výdaje, zejména tedy součty výdajů obcí Děčínska, Mostecka a Ústecka.

Komentář [JN15]: Aktualizov at čísla

U více než 42 % chráněných oblastí, které se nalézají na území Ústeckého kraje, je orgánem ochrany krajiny KÚ. Nejvíce chráněných oblastí má na svém území okres Děčín, nejméně pak Most, což odpovídá součtu běžných a kapitálových výdajů obcí těchto dvou okresů; ovšem pokud by byly porovnány pouze běžné výdaje, pak jsou výdaje obcí Mostecka vyšší než Děčínska. Pro Ústecký kraj, stejně jako pro Moravskoslezský, byla a je charakteristická těžba nerostných surovin a zastoupení těžkého průmyslu. V současné době se zde nalézá 15 ložisek, ve kterých probíhá aktivní těžba95, což je více než v Moravskoslezském kraji (viz obrázek č. 18). Nejvíce těžených ložisek se nachází v okrese Litoměřice, s tím korespondují výdaje obcí tohoto okresu.

94

Český statistiký úřad: Charakteristika Ústeckého http://www.czso.cz/xu/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje 95 Stav k 5. 3. 2010.

113

kraje.

On-line.

Dostupné

na:

Komentář [JN16]: Aktualizov at číslování

Obrázek 49: Struktura a počet chráněných území v Ústeckém kraji

Obrázek 50: Těžební činnost v Ústeckém kraji

Obrázek 51: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Ústeckého kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Obce Ústeckého kraje se v letech 2005 a 2006 zapojily také do soutěže Vesnice roku, ne však v takovém počtu jako v ostatních krajích. Méně účastníků měl v roce 2005 již jen kraj Moravskoslezský. V roce 2005 se za Ústecký kraj zúčastnilo 3,1 % obcí, následující rok pak 5,4 % všech obcí kraje. Zřejmý je nárůst zájmů o účast v této soutěži, lze se domnívat, že obce musely přizpůsobit své výdajové aktivity také tomuto zájmu a tedy, že výdaje směřovaly na zvelebení prostředí obce více než v obvyklé míře. Tabulka 50: Celkové výdaje za okresy – ÚstK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres Děčín

běžné 76 680

2006

kapitálové 49 857

běžné

2007

kapitálové

86 343

114

47 141

běžné 61 665

2008

kapitálové 22 601

běžné 72 422

kapitálové 12 416

Chomutov

54 254

Litoměřice

52 239

Louny

34 985

8 574

59 528

13 367

58 629

13 804

5 578

66 123

2 990

42 558

60 390

11 225

15 936

47 732

4 825

37 463

21 233

57 269

15 074

5 308

39 248

5 924

Most

88 760

1 572

96 895

39 656

73 263

5 170

72 819

1 214

Teplice

75 273

39 680

88 717

5 973

78 679

4 398

87 132

5 214

Ústí nad Labem

80 382

39 575

80 302

62 450

66 808

40 034

51 717

9 247

Graf 38: Běžné výdaje za okresy – ÚstK, Biodiverzita (v tis. Kč) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 2005 Děč ín L ouny Ús tí nad L abem

2006

2007

C homutov Mos t P růměr Č R 2005-08

2008 L itoměřic e Teplic e

Vývoj kapitálových výdajů obcí Litoměřicka, Lounska a Chomutovska za roky 2005 – 2008 je na stabilní výši či mírně rostou, v ostatních okresech naopak klesají (Děčín, Most, Ústí nad Labem, Teplice), viz obrázek č. 126. Výběr investičních akcí, které byly zacíleny na ochranu krajiny a biodiverzity, jsou uvedeny pod obrázkem. Graf 39: Kapitálové výdaje za okresy – ÚstK, Biodiverzita (v tis. Kč) 70 000 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000 2005 Děč ín L ouny Ús tí nad L abem

2006

2007

C homutov Mos t P růměr Č R 2005-08

2008 L itoměřic e Teplic e

01/2006 – 12/2007 proběhla v Ústí nad Labem revitalizace Habrovického rybníka za 33 309 v tis. Kč, z toho 80% představoval příspěvek z ERDF.

115

Komentář [JN17]: Aktualizov at číslování Komentář [JN18]: Nutno doplnit

4.6.12

Kraj Vysočina

Rozlohou je kraj Vysočina pátým největším v ČR (6796 km2). Nejvýše položený bod je vrch Javořice v Javořické vrchovině na jihu okresu Jihlava s výškou 837 m n. m. Nejnižší bod cca 239 m n. m. je na jihovýchodě okresu Třebíč v místě, kde řeka Jihlava opouští jeho území. Na území kraje jsou dvě chráněné krajinné oblasti - Žďárské vrchy a Železné Hory. Vrch Melechov na území okresu Havlíčkův Brod je v některých Zdrojech označován za geografický střed Evropy.96 Území vtiskla nezaměnitelnou podobu Českomoravská vrchovina, která v ČR patří mezi olbasti s nejzachovalejší přírodou. Charakter vrchoviny mají především Žďárské vrchy, které se rozkládají v její severovýchodní části a také Javořická vrchovina v jihozápadní části kraje. Vysočina je Zdrojnou oblastí významných českých a moravských řek, např. Sázavy, Doubravy, Želivky, Nežárky, Jihlavy, Svratky, Oslavy či Moravské Dyje. Pro horní toky řek jsou charakteristická mělká a široká údolí, která s přibývající vodnatostí toku prohlubují a někde získávají až kaňonovitý ráz. Vzhledem k řídkému osídlení krajiny a skutečnosti, že zde není těžký průmysl, patří Vysočina k oblastem s nejzachovalejší přírodou na území ČR. Tomu odpovídá množství lesů, ve kterých převažují jehličnany s ojedinělým výskytem původních bukových, občas bukovojedlových porostů. Strukturu nezemědělské plochy kraje je zachycena v následujícím obrázku. Obrázek 52: Struktura nezemědělské půdy okresů kraje Vysočina (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=2015&kraj=13 Vzhledem k hornatému charakteru krajiny a vyšší nadmořské výšce je běžná flóra a fauna méně druhově pestrá, což je vyváženo výskytem řady endemitů a reliktů z doby ledové. Do severní části Vysočiny zasahuje Chráněná krajinná olbast Žďárské vrchy a Chráněná krajinná olbast Železné hory. Na území kraje existují také čtyři národní

96

Český statistiký úřad: Charakteristika kraje http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

116

Vysočina.

On-line.

Dostupné

na:

přírodní rezervace (NPR RAnsko, NPR Velký Špičák, NPR Zhejral, NPR Mohelenská hadcová step. Kraj Vysočina nadále pokračuje v tradici zemědělské výroby. Přestože zdejší přírodní podmínky jsou podprůměrné (nadmořská výška a sklonitost území snižují produkční schopnost půd), pro některé zemědělské komodity a činnosti je území Vysočiny optimální (produkce brambor, olejnin, pastevní chov skotu). Chybí však ekonomická i technická základna zemědělských producentů.97 Počet obcí jednotlivých okresů kraje Vysočina je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí Z toho Okres měst

Počet obcí Z toho měst

Havlíčkův Brod

120

8

Jihlava

123

5

Pelhřimov

120

9

Třebíč

167

6

Žďár nad Sázavou

174

6

Celkem

704

34

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1343&kraj=9 Počty obcí jednotlivých okresů kraje Vysočina jsou výrazně vyšší než u ostatních krajů. Všechny okresy mají více než 120 obcí, nejvíce se jich nalézá v okrese Žďár nad Sázavou, nejméně pak v okrese Havlíčkův Brod a Pelhřimov. Počtu obcí odpovídá i součet obecních výdajů alokovaných do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity. Nejvíce finančních prostředků v součtu za všechny obce jsou vynakládány do sledované oblasti v okresech Jihlava a Třebíč. Běžné výdaje obcí za jednotlivé okresy však nedosahují celorepublikového průměru za roky 2005 – 2008, viz tabulka 94 a graf 136. U téměř 70 % chráněných oblastí kraje Vysočiny je orgánem ochrany krajiny KÚ kraje. Nejvíce chráněných oblastí se nalézá v okrese Žďár nad Sázavou, stejně jako ložisek těžby, ve kterých těžba nerostů aktivně probíhá. Stejný počet ložisek jako okres Žďár nad Sázavou má také okres Jihlava. Nejnižší počet chráněných oblastí má okres Pelhřimov, který není zatížen těženými ložisky. V součtu běžných a kapitálových výdajů jsou obecní výdaje okresů Žďárska a Jihlavska nejvyšší, což tedy odpovídá předpokladu existence chráněných a těžených lokalit. Obrázek 53: Struktura a počet chráněných Obrázek 54: Těžební činnost v kraji Vysočina území v kraji Vysočina

97

Český statistiký úřad: Charakteristika kraje http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

117

Vysočina.

On-line.

Dostupné

na:

Komentář [JN19]: Aktualizov at číslování

Obrázek 55: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech kraje Vysočina

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Obce kraje Vysočina jsou nejaktivnějšími účastníky soutěže Vesnice roku. Za rok 2005 se zúčastnilo 5,4 % a v roce 2006 pak 6,1 %. Celkově jsou obce Vysočiny výrazně aktivní při řešení otázek udržitelného rozvoje či zapojování občanů do dění v obci a zajišťování zpětné vazby v interakci úřad – občan. Dokladem může být vysoké zastoupení obcí kraje Vysočina v Národní síti Zdravých měst, používání místní Agendy 2198. Vysočinské obce jsou tedy oproti obcím ostatních krajů nadprůměrně aktivní v činnostech týkajících se životního prostředí. Tabulka 51: Celkové výdaje za okresy – KVys, Biodiverzita (v tis. Kč)

98

Viz. internetové stránky České informační agentury životního prostředí CENIA: http://ma21.cenia.cz/ a stránky Národní sítě Zdravých měst: http://www.nszm.cz/index.shtml?apc=r2086521t

118

2005

Rok Okres

běžné

2006

kapitálové

běžné

2007

kapitálové

běžné

2008

kapitálové

běžné

kapitálové

Havlíčkův Brod

17 926

18 369

18 075

20 563

18 370

21 213

20 585

2 986

Jihlava

47 424

22 005

51 190

12 167

52 719

15 539

50 978

24 825

Pelhřimov

21 974

7 387

24 553

4 113

26 170

6 856

31 390

4 278

Třebíč

42 152

10 987

53 913

8 075

46 614

4 783

48 605

3 694

Žďár nad Sázavou

26 083

26 704

29 159

4 817

35 106

6 537

45 694

22 978

Graf 40: Běžné výdaje za okresy – KVys, Biodiverzita (v tis. Kč) 60 000 50 000 40 000 30 000 20 000 10 000

2005

2006

2007

2008

Havlíč kův B rod

J ihlava

P elhřimov

Třebíč

Žďár nad S áz avou

P růměr Č R 2005-08

Kapitálovým výdajům obcí jednotlivých okresů dominují součty obecních výdajů Jihlavska a Žďárska, v minulých letech též Havlíčkobrodska, viz obrázek č. 137. Výběr investičních projektů, které souvisí s ochranou krajiny a biodiverzity, je uveden pod obrázkem. Graf 41: Kapitálové výdaje za okresy – KVys, Biodiverzita (v tis. Kč) 30 000 25 000 20 000 15 000 10 000 5 000

2005

2006

2007

2008

Havlíč kův B rod

J ihlava

P elhřimov

Třebíč

Žďár nad S áz avou

P růměr Č R 2005-08

01/2006 – 11/2006 proběhlo v okrese Havlíčkův Brod odbahnění a oprava Haberského rybníka s celkovými náklady 19 521 311 Kč, z čehož tvořil příspěvek ERDF 80 %.

119

Komentář [JN20]: Nutno aktualizovat číslování

12/2005 – 06/2006 proběhlo v okrese Havlíčkův Brod odbahnění rybníka Podhorák s celkovými náklady 4 975 218 Kč, které byli podílem 86 % podpořeny příspěvkem ERDF. 05/2007 – 08/2007 proběhla v okrese Havlíčkův Brod revitalizační opatření v povodí Olešenského potoka s celkovými náklady 4 853 401 Kč, na které ERDF přispěl podílem 80 %. 12/2005 – 09/2006 proběhlo v okrese Havlíčkův Brod odbahnění a oprava hráze rybníka černák, s celkovými náklady 5 288 572 Kč, které byli z 80 % podpořeny příspěvkem ERDF. 5/2006 – 11/2007 proběhla v okrese Jihlava na žádost nadace Ardea úprava a odbahnění Rychlovského rybníka obce Kněžice v částce 27 028 v tis. Kč, z toho 80% tvořil příspěvek z ERDF. 12/2006 – 07/2007 proběhla obnova rybníka Bor v okrese Jihlava s celkovými náklady 8 575 075 Kč, na něž přispěl ERDF podílem 80 %. 02/2007 – 05/2008 proběhla v okrese Jihlava na žádost Revitalizace rybníků výstavba soustavy 4 nových rybníků s celkovými náklady 6 947 353 Kč z 80 % podpořenými příspěvkem ERDF. 03/2007 – 10/2007 proběhla v okrese Jihlava revitalizace toku a rybníka Nadýmák v Telči s celkovými náklady 6 975 031 Kč, na které ERDF přispěl podílem 80 %. 10/2007 – 05/2008 proběhla v okrese Pelhřimov obnova průtočného rybníka v k.ú. Dobrá Voda u Pelhřimova o celkové výměře 52 730 m2, s celkovými náklady 9 438 049 Kč, které byli z 80 % podpořeny příspěvkem ERDF, a 05/2006 – 09/2007 proběhlo odbahnění a revitalizace Nového rybníka v k.ú. Nová Cerekev, s celkovými náklady , které byli rovněž z 80 % podpořeny příspěvkem ERDF. 02/2007 – 05/2008 proběhla vokrese Pelhřimov na žádost EKO-AGENCY o.p.s. oprava odbahnění rybníka „Černý“ na pozemku parc. č. 437 v k.ú. Nízká Lhota, s celkovými náklady 5 350 320 Kč z 80 % podpořenými příspěvkem ERDF. V okrese Třebíč proběhlo 10/2006 – 09/2007 na žádost MO MRS Hrotovice odbahnění a oprava rybníka Utopenec obce Hrotovice za 18 963 v tis. Kč a 01/2007 – 06/2008 proběhla investice do retenční nádrže Kočičák obce Mohelno ve výši 20 652 v tis. Kč, u obou projektů představoval příspěvek z ERDF 80% celkových nákladů, a 01/2006 – 12/2006 proběhla oprava a odbahnění rybníka Předín s celkovými náklady 7 018 157 Kč, které byli z 89 % podpořeny příspěvkem ERDF. 07/2007 – 02/2008 byla v okrese Žďár nad Sázavou provedena ýstavba nového rybníku o celkové rozloze 6 941 m2 na p.č. 543/2 v k.ú. Strážek. Celkové náklady činili 4 916 098 Kč a byli podílem 80 % podpořeny příspěvkem ERDF.

4.6.13

Zlínský kraj

Zlínský kraj je svou rozlohou 3964 km2 čtvrtým nejmenším krajem. Území má členitý charakter. Z převážné části je kopcovitý, tvořený pahorkatinami a pohořími. V části 120

kraje, v povodí Moravy, se táhne rovinatá úrodná oblast - Haná na Kroměřížsku a Slovácko na Uherskohradišťsku. Severní částí kraje probíhají Moravskoslezské Beskydy, na východě se rozkládají Javorníky a dále směrem k jihu Bílé Karpaty, které také tvoří hranici se Slovenskem. Směrem k jihu od Moravskoslezských Beskyd vybíhá Hostýnsko – Vsetínská hornatina a Vizovická vrchovina. Na jihozápadě kraje se zvedají Chřiby. Mezi Chřiby a výše zmíněnými pahorkatinami probíhá od západu z Olomouckého kraje Hornomoravský úval přes okres Kroměříž až do okresu Zlín. Kolem řeky Moravy, v okrese Uherské Hradiště, probíhá Dolnomoravský úval, který dále pokračuje do Jihomoravského kraje. Od západu k jihu, přes oba úvaly, protéká největší řeka kraje Morava, do které se vlévá většina toků protékajících územím. Jsou to především v severní části řeka Bečva a v jižní části řeka Olšava. Většina půd kraje je minerálně chudá, s výjimkou draslíku a hořčíku, s nedostatkem humusu. Jsou to hnědé půdy vrchovin a podzoly, které směrem k jihu místy přecházejí do hnědých půd nižších poloh. Na rozdíl od kopcovité a hornaté části s chudými štěrkovitými a kamenitými středně těžkými až těžkými půdami je v obou úvalech úrodná hnědozemě i černozemě a v okolí řeky Moravy také kvalitní lužní půdy. Pro svažitost a členitost terénu velké části kraje je obdělávání půdy obtížné. Z celkového půdního fondu kraje je 49,1 % zemědělské a 50,9 % nezemědělské půdy. Nejvíce zemědělské půdy má okres Uherské Hradiště (61,4 % celkové výměry okresu, z toho je 85,3 % půdy orné). Zcela odlišné rozdělení půdy je v okrese Vsetín, ve kterém podíl nezemědělské půdy je výrazně vyšší (64,5 %) a z níž 83,7 % zabírají lesy, převážně smrkové.99 Viz následující obrázek. Obrázek 56: Struktura nezemědělské půdy okresů Zlínského kraje (za rok 2008)

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=2181&kraj=14 Kraj je chudý na nerostné suroviny. Využívána jsou hlavně ložiska cihlářských hlín, štěrkopísků a stavebního kamene, místní význam má těžba pískovce. V omezené míře se zde vyskytují naleziště ropy a zemního plynu. 99

Český statistiký úřad: Charakteristika Zlínského http://www.czso.cz/xz/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje

121

kraje.

On-line.

Dostupné

na:

Zlínský kraj má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Velkoplošná území zahrnují dvě chráněné krajinné oblasti, Beskydy a Bílé Karpaty, která zahrnují zhruba 30 % území. Na území kraje se dále nachází 38 přírodních rezervací, z toho 6 národních a 123 přírodních památek, z toho 2 národní. Počet obcí jednotlivých okresů Zlínského kraje je uveden v následující tabulce. Okres

Počet obcí Z toho Okres měst

Počet obcí Z toho měst

Kroměříž

79

7

Uherské Hradiště

78

7

Vsetín

59

6

Zlín

89

10

Celkem

305

30

Zdroj: http://www.risy.cz/index.php?pid=202&omid=1343&kraj=9 Počet obcí jednotlivých okresů Zlínského kraje je též relativně vyrovnaný, ovšem v porovnání s počtem obcí okresů kraje Vysočiny, jsou na maximálně polovině četnosti obcí okresů Vysočiny. Nejvíc obcí se nalézá v okrese Zlín, nejméně pak v okrese Vsetín. Obce okresu Zlín dlouhodobě vydávají v součtu nejvyšší objem finančních prostředků na podporu ochrany krajiny a biodiverzity (jak kapitálových, tak běžných), viz tabulka č. 95 a obrázek č 147. Lze se jistě oprávněně domnívat, že výdaje jsou vyšší díky vyšším výdajům samotného centra okresu – Zlína. Přestože Vsetín má nejméně obcí, nejnižší výdaje, tj. součet obecních výdajů, lze zaznamenat střídavě ve sledovaných letech u obcí okresu Kroměříž a Uherského Hradiště. KÚ Zlínského kraje je orgánem ochrany krajiny pro 61,7 % chráněných oblastí nacházejících se na území tohoto kraje. Nejvíce chráněných oblastí se nalézá v okrese Uherské Hradiště, nejméně pak na Kroměřížsku. Jak si lze však všimnout, součet běžných obecních výdajů těchto okresů by spíše korespondovaly s opačným rozmístěním chráněných oblastí. Pokud jsou hodnoceny celkové výdaje (kapitálové plus běžné), pak objem vyčleněných výdajů odpovídá rozložení chráněných oblastí v těchto dvou okresech. Nejvíce těžených nalezišť nerostného bohatství se nachází na Vsetínsku.

122

Komentář [JN21]: Aktualizov at číslování

Obrázek 57: Struktura a počet chráněných území ve Zlínském kraji

Obrázek 58Těžební činnost ve Zlínském kraji

Obrázek 59: Struktura a počet chráněných oblastí po okresech Zlínského kraje

Zdroj: http://drusop.nature.cz/index.php a http://www.cbusbs.cz/loziska-s-tezbou.aspx Obce Zlínského kraje se klání o titul Vesnice roku také aktivně účastní, stejně jako u obcí Královéhradeckého kraje, lze i u Zlínských obcí zaznamenat výrazný nárůst účastníků v této soutěži mezi roky 2005 a 2006. V roce 2005 se zúčastnilo 5,9 % obcí, v následujícím roce pak téměř 10,5 %, což je druhý nejvyšší počet zúčastněných obcí vzhledm k počtu obcí v daném kraji (vedou Karlovarské obce). Mezi sledovanými lety stouply součty výdajů obcí ve všech okresech Zlínského kraje, tudíž je možné si spojit tento nárůst také s nárůstem zájmu o účast a úspěch v soutěži Vesnice roku. Tabulka 52: Celkové výdaje za okresy – ZlíK, Biodiverzita (v tis. Kč) 2005

Rok Okres Kroměříž

běžné 53 259

2006

kapitálové 6 439

běžné

2007

kapitálové

52 160

123

11 976

běžné 51 183

2008

kapitálové 12 928

běžné 52 930

kapitálové 18 243

Uherské Hradiště

44 455

3 437

43 666

14 806

48 428

23 357

55 243

9 838

Vsetín

46 537

5 909

45 486

8 217

72 880

11 242

54 085

4 492

Zlín

80 342

31 788

89 548

109 765

82 914

27 421

89 419

27 588

Graf 42: Běžné výdaje za okresy – ZlíK, Biodiverzita (v tis. Kč) 90 000 75 000 60 000 45 000 30 000 15 000

2005 K roměříž

2006 Uhers ké Hradiš tě

2007 V s etín

Zlín

2008 P růměr Č R 2005-08

Nejvyšší kapitálové výdaje byly vynaloženy obcemi Zlínského okresu v roce 2006, kdy byl několikanásobně překročen celorepublikový proměr za roky 2005 – 2008, viz obrázek č. 148. Rostoucí tendenci investičních výdajů lze zaznamenat u obcí okresu Kroměříž, ve zbylých okresech jsou výdaje ve sledovaném období proměnlivé. Pod obrázkem je uveden výběr kapitálových projektů, jejichž náplní byly aktivity spadající do oblasti ochrany krajiny a biodiverzity. Graf 43: Kapitálové výdaje za okresy – ZlíK, Biodiverzita (v tis. Kč) 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000

2005 K roměříž

2006 Uhers ké Hradiš tě

2007 V s etín

Zlín

2008 P růměr Č R 2005-08

10/2006 - 9/2007 bylo v okrese Kroměříž investováno 18 635 v tis. Kč do projektu Revitalizační a protipovodňové rybníky obcí Morkovice-Slížany, 80% z celkových nákladů pokryl příspěvek z ERDF.

124

Komentář [JN22]: Upravit číslování

10/2006 – 09/2007 byla v okrese Kroměříž vybudována soustava 3 rybníků a sedimentační hrázky s mokřadem. Na celkové náklady 18 635 332 Kč přispěl ERDF podílem 80 %. 10/2005 – 07/2006 probělhla v okrese Zlín obnova rybníka Hvozdná s celkovými náklady 7 248 945 Kč, z čeho tvořil příspěvek ERDF 80 %.

125

5 POUŽITÁ LITERATURA [1]

Kostkan, V. Územní ochrana přírody a krajiny v České republiky. Svazek 22. VŠB – TU, Ostrava, 1996. ISBN 80-7078-366-4, str. 31

[2]

Jůza, J. Vybrané kapitoly z ochrany životního prostředí. Fakulta pedagogická, vydavatelství Západočeské univerzity, 1997. ISBN 80-7082-354-2

[3]

Kol. autorů. Krajina v České republice. MŽP, Consult Praha 2007. ISBN 80903482-3-8. S.400. Str. 95

[4]

Cílek, V. O přírodě a paměti středních Čech. Harmonická krajina. On-line. Dostupné na: http://krajina.kr-stredocesky.cz/article.asp?id=9

[5]

Klapka, P. Biodiverzita a krajinná diverzita. Přednáška 17. 2. 2009. Katedra gografie. Přírodovědecká fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci. On-line. Dostupné na: http://geography.upol.cz/soubory/lide/klapka/KRAJ/KE4.ppt

[6]

Demek, J. Úvod do krajinné ekologie. Olomouc: UP v Olomouci, 1999. 102 s. ISBN 80-7067-973-5

[7]

Miko, L. Hošek, M. Příroda a krajina České republiky. Zpráva o stavu 2009. Online. Str. 33

[8]

The Wildlife Society (1993): Conserving biological diversity. The Wildlifer 256: 3.

[9]

Petříková, G. Ekologické aspekty krajiny. 2007. On-line. Dostupné na: http://www.geografie.kvalitne.cz/soubory/Krajina.pdf

[10] Eurostat. Classification of Environmental Protection Activities and Expenditure (CEPA 2000). [On-line]. [Cit. 12. 1. 2009]. Dostupné na: http://ec.europa.eu/eurostat/ramon/nomenclatures/index.cfm?TargetUrl=LST_NO M_DTL&StrNom=CEPA_2000&StrLanguageCode=EN&IntPcKey=&StrLayout Code=HIERARCHIC&CFID=13013822&CFTOKEN=4de8a28c860b1f33E86E8DD1-D4B3-DBB25874FAAE97AB7CA2&jsessionid=f900f70a2b3021128445 [11] Informace Ministerstva financí ČR převážně v tištěné podobě, částečně ve formátu MS EXCEL [12] CENIA a CEMC.II. část – Environmentální účetnictví na makroekonomické úrovni. Metodika SEEA, Satelitní účet výdajů na ochranu ŽP, Environmentální daně a poplatky v systému environmentálního účetnictví, Statistické zjišťování environmentálních daní a poplatků v ČR a doporučení pro úpravy. Praha, listopad 2005. [On-line]. [Cit. 16. 3. 2009]. Dostupné na: http://www.cemc.cz/aspekty/vyzkum/UR/dokumenty/3.pdf

126

[13] MŽP. Zpráva o životním prostředí České republiky v roce 2005. Praha, 2006. [Online]. [Cit. 10. 11. 2008]. Dostupné na: http://www.cenia.cz/web/www/webpub2.nsf/$pid/MZPMSFI6XPKE [14] Atlas úspěšných projektů spolufinancovaných z Operačního programu Infrastruktura. Projekty pro zlepšení životního prostředí v České republice. [Online]. Dostupné na: http://opi.sfzp.cz/projekty/

127