Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií
Analýza dotazníkového šetření pro širokou veřejnost Analýza byla uskutečněna pro potřeby Komunitního plánu sociálních služeb ve městě Kladně
Zpracovatel: Centrum pro komunitní práci střední Čechy Na Václavce 46 150 00 Praha 5–Smíchov
OBSAH 1. Cíl dotazníkového šetření ..........................................................................................................3 2. Metoda dotazníkového šetření .................................................................................................4 2.1. Cílová skupina ........................................................................................................................4 2.2. Metoda výzkumu a technika sběru dat..................................................................................4 3. Vyhodnocení dotazníků ............................................................................................................6 3.1. Základní informace o respondentech ....................................................................................6 3.2. Informovanost veřejnosti v oblasti sociálních služeb ...........................................................7 3.3. Využívání sociálních služeb ...................................................................................................8 3.4. Návrhy na zlepšení sociálních služeb ....................................................................................9 4. Závěr .........................................................................................................................................11
2
1. Cíl dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo získat od široké veřejnosti Statutárního města Kladna informace o tom, jaký přehled mají o poskytovaných sociálních službách v jejich městě. Současně toto šetření zjišťovalo, co veřejnost v oblasti sociálních služeb ve městě postrádá a co vnímá jako největší sociální problém. Dotazníkové šetření se snažilo nejenom vzbudit zájem široké veřejnosti o sociální služby ve městě, ale dát jí i možnost dozvědět se o právě probíhajícím procesu komunitního plánování sociálních služeb a v případě zájmu se zapojit do jedné ze čtyř pracovních skupin, které se na tvorbě komunitního plánu sociálních služeb podílejí.
3
2. Metoda dotazníkového šetření 2.1. Cílová skupina Cílovou skupinou je široká veřejnost Statutárního města Kladna. Cílem průzkumu bylo získat data od široké veřejnosti pro potřeby komunitního plánování sociálních služeb. Tomuto cíli odpovídala i zvolená metoda získávání dat. 2.2. Metoda výzkumu a technika sběru dat Metoda, která byla pro tento výzkum použita, je kvantitativní analýza, která hodnotí rozložení názorů v celkovém počtu odpovědí. Nejedná se tedy o hloubkový průzkum, ale o statistické vyjádření odpovědí respondentů. Jako technika sběru dat byly zvoleny semistandardizované dotazníky. Dotazník je rozdělen na čtyři části: základní informace o respondentech informovanost veřejnosti v oblasti sociálních služeb využívání sociálních služeb návrhy na zlepšení sociálních služeb Otevřené otázky výzkumu jsou pak interpretovány a podle obsahu přiřazeny k jedné ze čtyř cílových skupin, na které se komunitní plánování sociálních služeb zaměřuje: senioři zdravotně handicapovaní občané, duševně nemocní a mentálně postižení občané děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí Technika sběru dat se dělí do tří kategorií: Rozmístění dotazníků a schránek na veřejně přístupná místa ve městě. Schránky byly umístěny na následujících místech: Městská knihovna Kladno Městská knihovna Kladno - Ústřední půjčovna beletrie Zámek Městská knihovna Kladno - Kročehlavy Středočeská vědecká knihovna v Kladně Labyrint – Středisko volného času, vzdělávání a služeb, Kladno Klub Spirála, Kladno Informační centrum Kladno KOKOS Kladno Nemocnice Kladno P-P Klinika, Kladno Všeobecná Poliklinika Kladno, s.r.o Lékárna Centrum Kladno Okresní správa sociálního zabezpečení Kladno Lego Kladno 1. PP, s.r.o. – Zdravotní středisko čtyřobvod Magistrát města Kladna, Odbor sociální péče
4
Přímý kontakt tazatelů s respondenty na pěší zóně. Tato část výzkumu probíhala ve dvou fázích, jednou v dopoledních hodinách, podruhé v hodinách odpoledních, abychom postihli co možná největší škálu respondentů. Distribuce prostřednictvím členů pracovních skupin. Nedílnou součástí sběru dotazníků se stali členové pracovních skupin, kteří se velmi aktivně na distribuci dotazníků podíleli. Do distribuce bylo dáno 1300 dotazníků. Vrácených dotazníků bylo 205, analyzováno bylo 198 a 7 dotazníků bylo vyřazeno z důvodu nesprávného vyplnění, které by celé dotazníkové šetření mohlo zkreslit. Šetření bylo realizováno v měsících červnu a červenci 2006.
5
3. Vyhodnocení dotazníků 3.1. Základní informace o respondentech Vzhledem ke zvolené technice sběru dat nebylo možné dopředu určit složení vzorku respondentů. Na demografickou otázku odpovědělo 124 žen a 68 mužů. Z celkového počtu 198 vyplněných dotazníků, neodpovědělo na otázku 6 respondentů. Graf č. 1: Pohlaví respondentů
3,03 % 34,34 %
žena muž neodpov ědělo
62,63 %
Vzhledem k tématu, na které bylo dotazníkové šetření zaměřeno, je přirozené, že se do šetření zapojily více ženy než muži. Nejpočetnější věkovou skupinu zastupují respondenti ve věku od 19 do 30 let, naopak nejméně respondenti do 18 let. Vzhledem k věku se osoby mladší 18 let zapojovaly do šetření velmi málo a nebyly hlavní cílovou skupinou, které se tato problematika přímo týká. Věková skupina nad 60 let je v počtu dotazovaných na druhém místě, což také odpovídá většímu zájmu této věkové skupiny o sociální problematiku. Celkově se v dotazníkovém šetření podařilo zajistit věkovou strukturu obyvatelstva odpovídající věkové struktuře obyvatelstva města Kladna. Graf č. 2: Věková struktura respondentů
4,55 %
8,59 % do 1 8 let
22,7 3 % 27 ,27 %
1 9-30 let 31 -45 let 46-60 let 61 let a v íce
1 6,1 6 % 20,7 1 %
neodpov ědělo
6
Šetření proběhlo ve všech částech města Kladna. Na otázku bydliště odpovědělo 178 respondentů, 20 neodpovědělo. Tab. č. 1: Geografická struktura respondentů Bydliště
Počet
%
Dubí
5
2,53
Kladno
96
48,48
Kročehlavy
48
24,24
Rozdělov
19
9,60
Hnidousy
3
1,52
Motyčín
5
2,53
Vrapíce
2
1,01
Celkem odpovědí
178
89,90
Neodpovědělo
20
10,10
Celkem
198
100
3.2. Informovanost veřejnosti v oblasti sociálních služeb V oblasti informovanosti široké veřejnosti o sociálních službách je zjevné, že respondenti se cítí neinformováni. Z celkového počtu odpovědí se negativně na otázku „Máte dostatek informacích o sociálních službách v Kladně?“ vyjádřilo 59 % respondentů, kladně 41 % respondentů. Graf č. 3: Máte dostatek informací o sociálních službách v Kladně?
41 ,40 % ano ne 58,60 %
Kde hledat informace o sociálních službách ví 53 % respondentů. 37 % respondentů uvedlo, že neví, kde by takovéto informace hledali. Ostatní na otázku neodpověděli. Z odpovědí na otázku „Jaký zdroj informací upřednostňujete?“ vyplývá, že nejpoužívanějším zdrojem informací je internet. Dalším důležitým zdrojem je místní tisk, informační letáky a úřady. Závislost věku respondenta na zvoleném médiu nelze statisticky potvrdit, nicméně lze usuzovat, že tato závislost existuje.
7
Každý z respondentů měl možnost uvést více zdrojů informací, proto se konečný součet odpovědí nerovná počtu dotazníků. Graf č. 4: Jaký zdroj informací upřednostňujete?
úřady 3% 3%
místní tisk
15 %
informační letáky 38 %
23 % 18 %
internet neziskov é organizace městské informační centrum
3.3. Využívání sociálních služeb Potřebnost sociálních služeb u široké veřejnosti vyplývá i z otázek, které se týkají využívání služeb v minulosti a zároveň důvodu, proč tuto službu již nevyužívají. V minulosti využívalo sociální službu 46 respondentů. Jednalo se především o tyto služby: dávky státní sociální podpory podporu v nezaměstnanosti pečovatelské služby nebo domácí péče služeb protidrogové nebo protialkoholní léčebny dále pak služeb domova důchodců Sedm respondentů uvedlo mateřské školy, v tomto případě se nejedná o sociální službu, ale sociální problematiky se úzce dotýká. Žádnou sociální službu nevyužívalo 139 respondentů, 13 respondentů na tuto otázku neodpovědělo. V případě otázky „Proč již nevyužíváte službu, kterou jste v minulosti využívali?“, je početní zastoupení odpovědí uvádějící nespokojenost se službou tak nízké, že z něho nelze učinit relevantní závěr, který by odpovídal mínění v Kladně. Obecně lze konstatovat, že důvodem k ukončení využívání služby je její nepotřebnost.
8
3.4. Návrhy na zlepšení sociálních služeb Závěrečná část dotazníku se zabývá možností, že respondent by v budoucnu mohl nějakou službu potřebovat nebo situací, že službu potřebuje nyní, ale z nějakého důvodu mu není dostupná. V případě, že respondenti odpověděli na otázku „Napadá Vás nějaká sociální služba, která by Vám mohla být užitečná?“ ano, odpovídali na otázku, o jakou sociální službu se jedná a proč jí nevyužívají takto: mateřské školy, předškolní péče – malá kapacita, prodloužená otevírací doba mateřských škol – uvádíme přesto, že se nejedná o sociální službu jesle – neexistují nevyužívám službu z nedostatku informací o ní – informovanost ze strany úřadů osobní asistence – z odpovědí vyplývá, že je žádaná osobní asistence jak pro staré lidi, tak pro občany se zdravotním postižením. Rozsah služeb je zmiňován v celé škále od jednorázové pomoci po několikadenní stacionář pro seniory, kteří jsou v domácí péči. Mezi další chybějící služby v Kladně patří možnost využít hlídání dětí v době jejich nemoci. Jeden z respondentů má potřebu bezbariérového bytu. Z odpovědí dále vyplývá, že chybí centrum pro maminky s dětmi a poradna pro nezaměstnané. Jeden z respondentů též žádá větší propagaci protidrogové prevence. Zaznívá i připomínka, že zde chybí prádelna. Připomínka však není blíže specifikována, není proto možné jasně říci, schází-li prádelna pro sociální potřebu (popřípadě zda je jen dotazovaný špatně informován) nebo jde-li o prádelnu komerčního charakteru, v takovém případě je připomínka irelevantní. Jako podnět pro další plánování sociálních služeb jsou k dispozici návrhy a připomínky, které respondenti zmínili v otázce „Co je podle Vás největším sociálním problémem v Kladně?“ a v otázce „Chtěl(a) byste ještě něco sdělit k sociálním službám v Kladně?“. Vzhledem ke specifičnosti odpovědí a nízkému nebo žádnému počtu opakování nelze odpovědi zobecnit. Nejprve několik obecných problémů, které rozřadit do jednotlivých okruhů nelze. Veřejnost, tedy ti, kteří v současné době žádnou sociální službu nevyužívají se domnívají, že problém sociálních záležitostí a řešení problémů v této oblasti by mělo být více transparentní, což vychází z poptávky po veřejných zasedáních na toto téma. Zaznívá názor, že by se problémy, které se týkají sociální oblasti, neměly nechávat na zdravotnících. Služby by měly být cílené a konkrétní. Jako zásadní problém se tu objevuje nezaměstnanost, a z ní vyplývající problémy (nízký sociální status rodin, nízká vzdělanost populace atd.)
9
Rozdělíme-li tedy odpovědi podle cílových skupin, které se problémem budou zaobírat, je klasifikace následující: Senioři: zlepšení služeb v domovech důchodců - jednolůžkové pokoje - zlepšení stravování, rozšíření nabídky dia stravy kapacita domovů důchodců zlepšení péče o seniory byty pro seniory, penziony pro důchodce dostupné městskou dopravou využití chátrajících budov pro klub důchodců přispívat na aktivity důchodců lepší spolupráce neziskových organizací se seniory obecně poskytovat lepší služby a více pomáhat seniorům Zdravotně handicapovaní občané: zdravotně postiženým je věnována malá pozornost více přizpůsobit městskou hromadnou dopravu zdravotně postiženým zvýšit počet bezbariérových autobusů špatný stav zastávek městské hromadné dopravy lepší informování o službách poskytovaných sluchově postiženým málo pracovních příležitostí pro zdravotně postižené Občané a skupiny občanů ohrožené sociální exkluzí: chybí azylové domy řešit problém romského etnika – vytvoření komunitního centra pro Romy problematika bezdomovectví Děti, mládež a dospělí v psychosociální krizi: nedostatek informací v oblasti nabídky mateřských škol informace zveřejňované na internetových stránkách malá kapacita míst v mateřských školách – prodloužení otevírací doby nedostatek prostoru, kde děti mohou trávit volný čas mimoškolní aktivity pro děti
10
4. Závěr Lze shrnout, že jako jeden z problémů se jeví malá informovanost široké veřejnosti o poskytovaných sociálních službách na území Statutárního města Kladna. Nejčastějším zdrojem informací je pro respondenty internet a tištěná média. Závislost věku respondenta na zvoleném médiu nelze statisticky potvrdit, nicméně lze usuzovat, že tato závislost existuje. Z dotazníkového šetření je zřejmé, že přestal-li respondent službu využívat, nebylo to z důvodu nespokojenosti s poskytovanou službou, ale její nepotřebnosti. V oblasti sociálních služeb je poptávka po místech v domově důchodců, po domech s pečovatelskou službou a zejména po zlepšení stávajících služeb pro seniory obecně. Široká veřejnost se zmiňuje o problematice bezbariérových přístupů a bezbariérové dopravy. Je žádaná asistenční služba pro seniory a zdravotně postižené. Z názorů veřejnosti lze vyčíst, že v Kladně je aktuální problém s romským etnikem. Komplexní řešení romské otázky by bylo vítáno. K nejvýraznějším problémům Kladna patří nezaměstnanost, nelze ji opomíjet ani ve vztahu k sociálním službám. S tím souvisí i žádaná poradna pro nezaměstnané. Z veřejnosti zaznívá i hlas po větší kapacitě mateřských škol. Maminky by dále uvítaly centrum pro maminky s dětmi, hlídání dětí v době nemoci a větší nabídku volnočasových aktivit pro děti. Zájem zapojit se do činnosti pracovních skupin projevilo 36 respondentů.
11
