Analýza dopravních map

MASARYKOVA UNIVERZITA PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA FAKULT GEOGRAFICKÝ ÚSTAV

Analýza dopravních map Bakalářská práce

Tereza Kunzová

Vedoucí práce: Mgr. Karel Staněk, Ph.D.

Brno 2013

Bibliografický záznam Autor:

Tereza Kunzová Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita Geografický ústav

Název práce:

Analýza dopravních map

Studijní program:

Geografie a kartografie

Studijní obor:

Geografická kartografie a geoinformatika

Vedoucí práce:

Mgr. Karel Staněk, Ph.D.

Akademický rok:

2012/2013

Počet stran:

43

Klíčová slova:

mapa, schematická mapa, dopravní síť, analýza, mapový znak, značkový klíč

Bibliographic Entry Author

Tereza Kunzová Faculty of Science, Masaryk University Department of Geography

Title of Thesis:

Analysis of Maps of Transportation

Degree programme:

Geography and Cartography

Field of Study:

Geographic carthography and Geoinformatics

Supervisor:

Mgr. Karel Staněk, Ph.D.

Academic Year:

2012/2013

Number of Pages:

43

Keywords:

map, schematic map, transport networks, analysis, map symbol, map key

Abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá analýzou map sítí městské hromadné dopravy. V úvodu se práce jsou zjišťovány možné způsoby kartografického vyjádření na mapách městské hromadné dopravy, zvláštní pozornost je věnována schematické mapě a jejím stylům. Analytická část je zaměřena na zhodnocení vybraných evropských map městské hromadné dopravy, a to na základě vlastních hodnotících kritérií. V závěru práce jsou připomenuty vlastnosti mapového znaku, zásady při tvorbě značkového klíče a je vytvořen vlastní značkový klíč pro použití na mapách městské hromadné dopravy.

Abstract This thesis analyzes maps of public transport systems. At the beginning of the thesis there are identified some possible ways of portraying maps of public transport systems, special attention is paid to schematic maps and their styles. The analytical part is focused on the evaluation of chosen European maps of public transport systems, on the basis of own evaluation criteria. In conclusion, the properties of map symbols and principles of creating map keys are reminded, and own map key for maps of public transport systems is formed.

Místo tohoto listu vložte kopii oficiálního (podepsaného) zadání práce.

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat Mgr. Karlu Staňkovi, Ph.D. za vstřícnost při vedení bakalářské práce. Poděkování patří také mé rodině za podporu během celé doby studia.

Prohlášení Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci vypracovala samostatně s využitím informačních zdrojů, které jsou v práci citovány.

Brno 29. března 2013

……………………………… Tereza Kunzová

OBSAH ÚVOD 1.

REŠERŠE A ÚVOD DO PROBLEMATIKY ...................................................... 11 3. 1. 3. 2. 3. 3.

2.

10

Kartografické vyjádření na mapách městské hromadné dopravy .................. 11 Mapa, schéma, schematická mapa ................................................................. 12 Mapové styly.................................................................................................. 13

ANALÝZA DOSTUPNÝCH EVROPSKÝCH MAP SÍTÍ MHD ....................... 17 2.3.1. Výběr map pro analýzu .......................................................................... 18 2.3.2. Linee Di Navigazione (Waterborne routes) ........................................... 19 2.3.3. TramMetro .............................................................................................. 20 2.3.4. Reteaua de Transport Public ................................................................... 21 2.3.5. HVV MetroBusse/Metro Buses .............................................................. 22 2.3.6. Schnellbahn-/Regionalverkehr (Rapid Transit /Regional Rail) ............. 23 2.3.7. Raitiolinjat ja keskustan bussilinjoja ...................................................... 24 2.3.8. Mappa dei Trasporti Pubblici ................................................................. 25 2.3.9. Plan du réseau ......................................................................................... 26 2.3.10. Standard Tube Map ................................................................................ 27 1.1.1Key bus routes in central London .................................................................. 28 2.3.11. Red de Metro y Metro Ligero (Metro and Light Rail Map) ................... 29 2.3.12. Manchester ............................................................................................. 30 1.1.2Mappa del centro di Milano con i percoi delle linee ATM ........................... 30 2.3.13. Il Sistema Metronapoli (Metronapoli Network) ..................................... 31 2.3.14. Paříž – Bus T .......................................................................................... 32 2.3.15. Paříž – M RER T Paris ........................................................................... 34 2.3.16. Praha – Orientační plán metra (Metro navigation) ................................. 34 2.3.17. Shrnutí .................................................................................................... 35

3. NÁVRH ZNAČKOVÉHO KLÍČE PRO MAPU SÍTĚ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY .......................................................................................................................... 37 3. 4.

Mapový znak.................................................................................................. 37

2.3.18. 3. 5. 4. 5.

Klasifikace mapových znaků................................................................. 37

Grafické prvky na mapách ............................................................................. 40

ZÁVĚR ................................................................................................................. 41 LITERATURA A ZDROJE: ................................................................................. 42

ÚVOD S dopravně-tematickými mapami se během svého života jistě setká každý z nás, ať už cíleně, nebo náhodou. Pomáhají nám orientovat se v běžném životě – vždyť kdo by neznal tematické mapy ve školních atlasech, nevzal do ruky automapu při cestě na dovolenou nebo se ráno před cestou do práce nepodíval na dopravní zpravodajství? Specifikem dopravních map je, že musí neustále reagovat na změnu dopravních sítí, které jsou poslední dobou poměrně rychle modernizovány. Kartografové tak mají jedinečnou možnost neustále inovovat a vylepšovat způsob, kterým mapy sestavují a navrhovat nové, uživateli mapy srozumitelnější mapové klíče.

Cíl práce Podle zadání je cílem této bakalářské práce srovnání obsahu značkových klíčů map s dopravní tematikou. Vedle provedeného srovnání by měl být vytvořen také návrh soustavy značkových klíčů pro obecnou mapu dopravy. Pro srovnání budou použity především aktuální dopravní mapy na území Evropy. Značkový klíč bude imlementován ve formátu SVG. Dopravní mapy však mají obrovský záběr a srovnání značkových klíčů různých typů dopravních map by zřejmě nepřineslo konkrétní výsledky, protože jejich smysluplná analýza by se nutně vymykala rozsahu bakalářské práce. Z výše uvedených důvodů a také na základě článku Visualizing public transport networks: an experiment in Zurich (S. Avelar, 2008) uvedeného v doporučené studijní literatuře proto upravuji cíl této práce následovně: Hlavním cílem této bakalářské práce je analýza map sítí městské hromadné dopravy a srovnání obsahu jejich značkových klíčů. Na základě provedené analýzy pak bude vytvořen vlastní návrh značkového klíče pro mapu sítě městské hromadné dopravy. Pro srovnání budou použity především aktuální mapy sítí městské hromadné dopravy. Značkový klíč bude implementován ve formátu SVG

1. REŠERŠE A ÚVOD DO PROBLEMATIKY 3. 1. Kartografické vyjádření na mapách městské hromadné dopravy Mapy městské hromadné dopravy jsou specifické tím, že téměř výhradně zobrazují síťové uspořádání jednotlivých linek. Sítě jako takové pak velmi lákají ke zjednodušování (mnozí si dělají náčrtky sítí) a jisté schematičnosti. Při zběžném pohledu na mapy MHD pak dojdeme ke zjištění, že nejčastějším, ba téměř výhradním, způsobem vyjádření na mapách dopravy je vyjádření schematické, zjednodušující, nerespektující skutečný tvar sítě. Druhým, mnohem méně používaným způsobem je pak zakreslení linek hromadné dopravy přímo do plánu daného města. Uživateli map MHD jsou lidé napříč populačním spektrem (liší se věkem, dosaženým vzděláním, kartografickou gramotností, estetickým cítěním apod.), přesto musí mapa každému jednotlivci poskytnout požadované informace rychle a srozumitelně. Schematické mapy jsou používány, protože umožňují zobrazit složité dopravní sítě tak, aby se jevily přehledně a mapy byly uživatelsky vstřícné. Zmíněná přehlednost a uživatelská vstřícnost schematických map umožňuje rychlou a zpravidla intuitivní orientaci v dopravní síti. Tato, pravděpodobně nejdůležitější, vlastnost schematických map je podpořena dalšími charakteristikami schematického vyjádření, kterými jsou: •

•

•

•

Jednoduchost linií a grafického vyjádření, kterým je záměrně omezen počet sdělovaných informací jen na ty bezprostředně související s tématem. Uživatel mapy tak není rozptylován a soustředí se na její klíčové body. Potenciální uživatel hromadné dopravy na jejích mapách hledá zejména strukturu sítě dané MHD, posloupnost stanic, jejich propojenost jednotlivými spoji, návaznost spojů, přestupní stanice. Z toho vyplývá, že přesné polohové vyjádření dopravní sítě (ve smyslu dodržení všech úhlů a směrů) je zbytečné a je možné jej vypustit. Estetická vstřícnost. Výše bylo zmíněno, že schematické vyjádření umožňuje nedodržet polohovou přesnost, prakticky pak dochází k „narovnání“ a „rozmotání“ i původně složitých dopravních sítí. Výsledná mapa pak působí jednoduchým a upraveným dojmem. Žáková (2008, str. 17) uvádí, že uživatelé v průzkumu, ve kterém měli na výběr mezi „spletí čar“ tematické mapy a upraveným schématem, upřednostnili ze 74 % schéma. Snížení grafické zatíženosti mapy. Mapy MHD, kromě náležitostí dopravní sítě jako takové (linky, zastávky apod.), na poměrně omezeném prostoru poskytují i velké množství dodatečných informací – přepravní pásma, umístění automatů na jízdenky a prodejny jízdních dokladů, názvy zastávek, jejich případnou bezbariérovost – proto je nutné volit úsporné vyjadřovací prostředky, což schematické mapy splňují. Získání prostoru v uzlových bodech dopravní sítě je další vlastností, která vyplývá z možnosti nedodržení polohové přesnosti a tvaru linií. Zejména

•

v místech, kde se setkává více linek a dopravní síť je komplikovanější přináší „rozvolnění“ sítě snadnější orientaci. Přiblížení mentální mapě cestujícího. Uživatel je schopen si snáze zapamatovat jednodušší mapu a jeho následná orientace pak může probíhat podle prostorového modelu uchovaného v jeho paměti – tedy bez nutnosti opětovně nahlížet do skutečné mapy.

3. 2. Mapa, schéma, schematická mapa V předchozí kapitole byly v souvislosti se sítěmi MHD zmíněny pojmy jako schematizace, schematická mapa, mapa apod., u kterých často dochází k terminologické záměně, proto je nutné definovat jejich význam. Z kartografického hlediska představují mapa a schéma dva póly, mezi kterými se pak nachází schematická mapa (podle Žáková, 2008, s. 18). Mapa je záležitostí kartografie, schéma pak zejména grafiky, rozdíl mezi nimi lze rozpoznat na první pohled, ale přesnou hranici mezi těmito pojmy nelze přesně určit. „Pod pojmem mapa rozumíme zobrazení povrchu Země, ostatních nebeských těles nebo nebeské sféry, sestrojené podle matematického zákona na rovině…“ (Hojovec et. al., 1987, s. 43). Schéma je pak zjednodušené grafické znázornění reality. Z daných definic vyplývá, že podstatou odlišení schématu a mapy je účel a postup jejich sestrojení. Mapa je sestrojována pomocí matematických pravidel s primárním úmyslem co nejpřesněji zakreslit jednotlivé jevy. Naopak schéma je tvořeno s úmyslem vyjádřit pouze vztah mezi vybranými prvky, a to bez použití matematických pravidel (místo nich jsou použita pravidla grafická). Můžeme tedy říci, že mapa je primárně (v rámci měřítka) polohově přesné znázornění reality, vztahy mezi objekty na mapě jsou až důsledkem. U schématu je tomu naopak, zachycuje zejména vztahy mezi objekty a jejich hierarchii, prostorové znázornění reality je až druhotné a u některých schémat ho ani nelze nalézt (podle Žáková, 2008, s. 19). Schematické mapy propojují výše uvedené přístupy. Jedná se o snadno čitelné znázornění reality založené na vysoce generalizovaných liniích, neboli o lineární abstrakci funkční sítě. Používají se k vyjádření vnitřní struktury sítě, propojení jednotlivých prvků, informací o proudech a uzlech v síti; typicky k zachycení energetických sítí (voda, plyn, elektřina) a silničních nebo dopravních systémů (Avelar, 2006, s. 218). Z těchto důvodů schematické mapy ve velké míře využívají přístupy schématu a jeho jednoduché vyjadřovací prostředky. Na druhou stranu se ale snaží zmíněné charakteristiky zasadit do prostorového rámce, a i přes podstatné zjednodušení minimalizovat zkreslení. Pro ilustraci lze k výše definovaných pojmům uvést konkrétní příklad aplikovaný na problematiku dopravních sítí: na následujícím obrázku (obr. 1) lze porovnat různé způsoby zakreslení linek pražského metra v pořadí: tematická mapa MHD, schematická mapa MHD a schéma linek metra.

Obr. 1. Různé stupně schematizace aplikované na síti pražského metra (zdroj: www.metroweb.cz, www.dpp.cz, www.metro-praha.iplace.cz)

Problematiku této kapitoly, tedy definici pojmů schéma, schematická mapa a mapa, přehledně znázorňuje následující graf (obr. 2).

Obr. 2. Vymezení pojmů schéma, schematická mapa a mapa (zdroj: Žáková, 2008)

Na ose x je vynesena polohová přesnost, tedy primární zájem při tvorbě mapy, na ose y pak struktura sítě, primární zájem při tvorbě schématu. Vlivem generalizace mapy (například úpravou měřítka nebo tematického obsahu) dochází ke snížení polohové přesnosti, v extrémním případě až k její ztrátě (došlo by k úplnému vyhlazení linií a mapa by se stala schématem). Naopak zasazením schématu do prostorového rámce se schéma přiblíží kartografickým dílům, jak moc by záviselo na konkrétním případě. Je však jisté, že od určitého stadia prostorového „upřesňování“ schématu by došlo k upřednostnění polohové přesnosti nad vyjádřením struktury a schéma by se stalo mapou (pozn. k tomu by bylo nutné vytvořit souřadnicovou síť a dodržet ji při zakreslení objektů – takto však mapy nevznikají, jedná se o hypotetický příklad).

3. 3. Mapové styly „Tvůrci map při své práci, ať už vědomě nebo nevědomě, používají velké množství technik kartografické generalizace (zjednodušení, zkreslení, nahrazení,…) tak, aby zvýšili srozumitelnost mapy a zdůraznili nejdůležitější informace. Tento typ generalizace je běžný jak u rychle načrtnutých map, tak i u profesionálně navrhovaných schematických dopravních map…“ (Agrawala, Stolte, 2001).

1.3.1.

Identifikace stylů

Za první schematickou mapu městské hromadné dopravy je považována mapa londýnského metra z roku 1933, kterou navrhl Harry Back (Avelar, 2009, s. 26). Principy, podle kterých byla tato mapa navržena, se pak poměrně rychle rozšířily do ostatních měst a zemí. Každý tvůrce si je ale přizpůsobil a vznikl nespočet různých různých vyjádření, některé z nich jsou si vizuálně velmi podobné (Avelar, 2002, s. 20). Problematikou stylů schematických map MHD se mezi prvními zabýval Alastair Morisson (1996). Ve své práci srovnal mapy vybraných měst západní Evropy a na základě daného vzorku pak definoval 4 základní styly: klasický, francouzský, skandinávský a nizozemský, které lze stručně charakterizovat následovně: •

•

•

•

Klasický styl: pro všechny linky všech druhů dopravy používá pouze jeden druh linie, linky pak od sebe odlišuje pomocí popisu (téměř výhradně používá číslo linky zapsané podél dané linie). Z pohledu tvůrce mapy se jedná o velmi jednoduchý styl. Je vhodný pro znázornění sítí jednoho druhu dopravy (často se používá pro tramvaje a autobusy), více druhů už může působit nepřehledně. Z grafického hlediska nejméně ze všech stylů zatěžuje prostor mapy, proto se používá také pro zakreslení komplikovaných sítí. Nejčastěji jej nacházíme na mapách britské, italské a portugalské produkce. (pozn.: Morrison původně zamýšlel tento styl nazvat britským, nakonec to ale zavrhl, vzal v úvahu fakt, že v Británii se běžně používají i ostatní mapové styly a klasický styl je v četnosti nepřevyšuje). Francouzský styl: jednotlivé linky jsou znázorněny barevně odlišnou linií, čísla linek jsou zobrazena pouze v konečných stanicích. Styl je velmi přehledný, ale v případě souběžných úseků (tzn. více linek má v určitém úseku stejnou trasu) zatěžuje grafický prostor mapy. Je proto vhodný pro specifické sítě, kdy každá linka má vlastní trasu, typicky pro metro nebo železnici (nadzemku). Jedná se o styl, který používají všechna francouzská města bez výjimky, dále jej často využívají ve Švýcarsku, Belgii nebo v Itálii. Skandinávský styl: rozšířený klasický styl, který omezeně využívá i barevné rozlišení. Stejnou barvou jsou zpravidla značeny linky stejného směru, nebo podobné důležitosti. Skupiny linek jsou vybírány tak, aby se v jedné ulici setkal jen omezený počet barev (většinou 2 nebo 3). Do jisté míry spojuje výhody francouzského a klasického stylu (tedy přehlednost respektive grafickou nenáročnost). Lze jej využít pro odlišení jednotlivých druhů dopravy v jedné mapě (klasicky tramvají a autobusů). Nejčastěji je používán ve Skandinávii, Německu, Rakousku, místy také ve Španělsku. Nizozemský styl: rozšířený klasický styl. Každý druh dopravy je znázorněn rozdílným způsobem (a to nejen barvou, ale i strukturou linie), ale linky daného druhu už jsou odlišeny „pouze“ popisem podél linie, tedy stejně jako v klasickém stylu. Má podobné vlastnosti jako klasický styl, různá struktura linie může pomoci při orientaci v druzích dopravy, ale při jejich velkém počtu

je nepřehledný (záleží však na tom, jaké struktury jsou zvoleny). Používá se zejména v Nizozemsku (kde jsou např. tramvaje často značeny dvojitou linií, která má evokovat koleje).

Obr. 3. Srovnání mapových stylů podle Morrisona (1996) – klasický, francouzský, skandinávský, nizozemský (směrem z levého horního rohu; zdroj: Žáková, 2008)

Podle Allarda (2009, s. 115) jsou nejtypičtějšími z těchto stylů klasický a francouzský styl, skandinávský a nizozemský jsou pak jen konkrétními variantami na široké škále možností mezi prve zmíněnými „extrémními variantami“. V množství schematických map lze samozřejmě nalézt mnoho dalších stylů, které „jen“ nikdo nedefinoval. Nejčastěji se liší v tom, jak zachází s barvou: některé ji používají pro rozlišení druhů dopravy, jiné tak odlišují linky. Barva také může naznačovat směr nebo cíl linky (například červené - směřující do centra, žluté - okružní, zelené - periferní, modré - noční apod.). Barva je také s úspěchem používána pro odlišení linek soukromých a veřejných dopravců (Avelar 2002, s.21). Varianty síťových map

1.3.2.

Styly návrhu schematických map hromadné dopravy mohou být různé – kromě obvyklého zakreslení celých dopravních sítí pomocí generalizovaných linií se lze poměrně často setkat s tzv. teploměrovým nebo pavoukovým diagramem (Avelar, 2002, s. 30) •

Pavoukový diagram („spider map“) se používá pro znázornění dopravních uzlů, respektive návaznosti linek v dopravním uzlu a upřesnění pozice jednotlivých zastávek. Daný uzel je zakreslen obvykle ve středu diagramu a z něj „vybíhají“ jednotlivé linie představující dopravní linky, které se mohou dále dělit. Podél linií jsou pak zobrazeny dodatečné informace (např. číslo linky, jméno zastávky). Nevýhodou pavoukového diagramu je zobrazení rozšiřujících podkladových dat (cest, chodníků) pouze v těsné blízkosti přestupního uzlu, což cestujícím znesnadňuje orientaci v širším okolí (viz obr. 4)

Obr. 4: Pavoukový diagram na stanici Victoria Station v Londýně (zdroj: http://blog.citymart.com)

•

V teploměrovém diagramu („thermometer diagram“, „string of pearls“) jsou linky zakresleny jako zcela rovné nebo jinak stylizované linie bez vazby na skutečnou polohu. Používají se například pro zakreslení posloupnosti zastávek dané linky uvnitř dopravního prostředku. Tyto diagramy však jsou spíše schématy. Příkladem teploměrového diagramu je již zmíněné schéma pražského metra (viz obr. 1).

Morrison (1996) hledal souvislosti v produkci schematických map podle země původu, při porovnávání současných map je však jasné, že tato kategorizace je víceméně zastaralá. Styl dané mapy je volen spíše podle druhu a komplikovanosti sítě. Nejpatrnější je to na srovnání map metra náhodných evropských měst – na první pohled je vidět volba stejných kartografických prostředků (viz obr. 5).

Obr. 5. Srovnání výřezu schematické mapy metra v Hamburgu a Londýně

2. ANALÝZA DOSTUPNÝCH EVROPSKÝCH MAP SÍTÍ MHD „Analýza a hodnocení mapových děl se provádí vždy s ohledem na konkrétní způsob jejich využívání s cílem zjistit jejich vlastnosti, kvalitu a vhodnost pro určitý účel. Hlediska a způsob hodnocení se liší a je třeba je vyvozovat z důkladné znalosti oblasti jeho využití.“ (Voženílek, 1999, s. 142) Podle Miklošíka (2002, s. 5) je smyslem hodnocení map a mapových děl zabezpečit co nejlepší splnění uživatelských potřeb. Podle Voženílka (1999, s. 142 - 144) jsou základními hodnotícími kriterii: • • • • • • • • • •

2.1.

Obecné údaje Kompozice mapy Matematické prvky Úplnost a náplň obsahu Obsahová správnost a aktuálnost obsahu Čitelnost mapy Věrnost znázornění reality a geometrická přesnost Kvalita technického provedení kartografické interpretace Estetika mapy Vědecká hodnota

Analýzy map provedené v minulosti

Před vlastním srovnáním map městské hromadné dopravy je vhodné se nejdříve seznámit s podobnými analýzami, které byly provedeny v minulosti. Rešerší dostupné literatury bylo zjištěno, že v relativně nedávné době proběhly následující studie: •

Morrisonova (1996)

Pravděpodobně nejznámější analýzu schematických map MHD provedl Morrison (1996), jak již bylo zmíněno v předcházející kapitole (viz pro podrobnější informace). Ve vzpomínané studii se zaměřil zejména na způsob znázornění druhů a linek dopravy ve spojitosti s komplikovaností dopravní sítě a počtem druhů dopravy. •

Allardova (2009)

Jednu z nejnovějších analýz (možná úplně nejnovější) pak provedl Allard (2009) v rámci své disertační práce. Jedná se o velmi rozsáhlý rozbor map městské hromadné dopravy ve světě. Celkem zhodnotil 134 map v 86 městech světa, z nich se 80 nacházelo v Evropě. Studie byla zaměřena zejména na kvantitativní hodnocení jednotlivých prvků obsahu mapy, na způsob jejich kartografického vyjádření a také na technické vlastnosti map. Z celkového počtu 30 hodnotících kritérií, které Allard použil, můžeme namátkou jmenovat počet druhů dopravy, styl mapy podle Morrisona, kartografickou přesnost mapy, počet bodových/liniových symbolů na mapě, zvolený mapový podklad, použitý font písma

či způsob zakreslení zastávek. Poměrně zajímavým kritériem byl také software, pomocí kterého byla mapa vytvořena.

2.2.

Vytvoření vlastních hodnotících kritérií

Hodnotící kritéria byla přizpůsobena hlavnímu účelu map městské hromadně dopravy, a to orientaci uživatele mapy v dopravní síti. V úvahu byly brány také specifické vlastnosti schematických map, které neumožňují využít některá z výše zmíněných hodnotících kritérií. Volba jednotlivých hodnotících kritérií a jejich uspořádání bylo vypracováno s ohledem na práce Hojovce (1987, 243-245), Miklošíka (2005, 171-179) a Voženílka (1999, 142-144). •

•

•

•

2.3.1.

. Obecné údaje. Shrnují všechny důležité informace k určení mapového díla název mapy, téma, měřítko, formát, vydavatele, místo, rok, pořadí vydání, cenu a ISBN. V případě schematických map pak v úvahu připadají pouze: název mapy, území, ke kterému se mapa vztahuje, instituce, která mapu vydala, autor, rok vydání, zdroj mapy (všechny hodnocené mapy byly staženy v digitální podobě z Internetu) a formát. Obsah a náplň mapy. Uvažuje se struktura a počet zobrazených objektů a jevů na mapě a objem všech podávaných informací. Hodnotí se také kvalita legendy (úplnost, srozumitelnost, zapamatovatelnost, uspořádanost). Čitelnost mapy, přehlednost a intuitivnost jsou hlavními kritérii pro úspěšné využití mapy. Závisí na vhodném použití kartografické symboliky. Posuzují se jednotlivé vyjadřovací prostředky jednotlivě, ale také v celé soustavě značkového klíče; čitelnost a umístění popisu. Estetika mapy. Hodnotí se provedení kartografických znaků a mapy celkem (rozměry mapy, kvalita papíru, skládání mapy). Estetika představuje souhrnný optický vzhled mapy - barevný soulad všech kompozičních prvků i jednotlivých vyjadřovacích prostředků zahrnující také nadstavbové prvky (vedlejší mapy, grafy, reklamy, obrázky). Hodnocení je velmi subjektivní, vždy záleží na vkusu hodnotitele. Výběr map pro analýzu

Snahou bylo vybrat co nejrozmanitější mapy sítí městské hromadné dopravy, protože jen různorodost souboru map určeného k analýze může zaručit větší variabilitu použitých kartografických prostředků a zajistit tak lepší přehled o stavu a možnostech tvorby map městské hromadné dopravy. Mapy byly vybírány na oficiálních stránkách evropských městských dopravců, a to proto, aby byla zaručena jejich aktuálnost. Výběr byl zaměřen na neinteraktivní mapy, a to i přesto, že poslední dobou zaznamenávají rozmach wifi internetové připojení, internet v mobilních telefonech a nejrůznější mobilní aplikace, takže interaktivní mapy jsou čím dál tím víc dostupnější. Stále ale existuje podstatná skupina obyvatel, která k těmto technologiím přístup nemá, a je odkázána na „analogové“ informace přímo v terénu.

2.3.

Analýza map sítí městské hromadné dopravy Mapy byly zařazeny podle abecedy dle města, jehož síť zobrazují.

2.3.2.

Linee Di Navigazione (Waterborne routes)

Název: Linee Di Navigazione Město, stát: Benátky, Itálie Autor: Actv Rok vydání: 2012 Formát: 19,68x13,78‘‘ Zdroj: www.tfl.gov.uk Počet druhů dopravy: 1 Druhy dopravy: loď Styl dle Morrisona: francouzský

Obr. 6: Výřez z mapy Linee Di Navigazione

Obsah a náplň mapy Mapa Benátek je v celém souboru hodnocených map jedinečná tím, že znázorňuje vedení linek lodní dopravy. Topografický podklad je poměrně strohý, pouze umožňuje rozeznat pevninu od vodních kanálů a lagun. Mapa obsahuje také několik doplňujících mapových znaků, které informují o umístění zastávek navazující městské hromadné dopravy a také o poloze parkovišť. V mapovém poli se poněkud vyjímá jediný piktogram, který znázorňuje Baziliku svatého Marka. Legenda je přehledná, ale neobsahuje všechny znaky, které jsou zakresleny na mapě (chybí zmíněné znaky pro parkoviště a hromadnou dopravu). Linky číslo 3, 14 a 15 jsou navíc znázorněny barvami, které jsou od sebe špatně odlišitelné. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Přes zmíněné nedostatky je mapa velmi snadno čitelná a lze se v ní orientovat i bez použití legendy. Vhodně jsou použity symboly, které označují (ne)průjezdnost dané zastávky jednotlivými linkami (viz obr. )

Obr. 7: Mapový znak pro průjezdnou, respektive neprůjezdnou zastávku lodní dopravy

Orientaci v mapě také velmi usnadňuje použití piktogramu Baziliky sv. Marka. Vzhledem k tomu, že oblast Benátek je hojně navštěvována turisty, je nutné ocenit dvojjazyčné zpracování legendy a popisu. Ten je v mapě použit pouze pro názvy zastávek a některých benátských ostrovů, je ale naprosto dostačující.

Estetický dojem Mapa působí atraktivním, veselým dojmem (hlavně díky výběru barev použitých u spodního okraje mapy). Nadstavbové prvky jsou použity jen střídmě, nutno říci, že ku prospěchu mapy. Celkové hodnocení Mapa benátské lodní dopravy je přehledná, dodává informace, které se od schematické mapy očekávají. 2.3.3.

TramMetro

Název: MTram Netz Město, stát: Berlín, Německo Instituce: Berliner Verkehrsbetriebe Autor: BVG VUK-21 Kartographie Rok vydání: 2012 Formát: 16,54x11,69 ‘‘ Zdroj: www.bvg.de Počet druhů dopravy: 2 Druhy dopravy: metro, tramvaj Styl dle Morrisona: francouzský Obr. 8: Výřez z mapy TramMetro

Obsah a náplň mapy Mapa zobrazuje dopravní sítě berlínského metra a tramvajových linek. Trasy metra jsou na první pohled upozaděny, jejich znázornění šedou barvou by odpovídalo kritériím klasického stylu (podle Morrisona). Naopak tramvajová síť odpovídá francouzskému stylu. Obě sítě jsou pak propojeny snadno rozeznatelnými přestupními uzly. Legenda je úplná, srozumitelná a dobře strukturovaná, drobnou nevýhodou je její rozdělení na dvě části, které jsou umístěny v opačných rozích mapového pole. Formou tematického podkladu jsou znázorněna tarifní pásma. Užitečným symbolem je piktogram pro „práce na trati“. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Práce s mapou je poměrně jednoduchá, pro člověka neznalého místního prostředí ale není úplně intuitivní, nejprve je s pomocí legendy nutné rozlišit jednotlivé sítě. Pak je orientace v mapě snadná, „upozadění“ sítě metra celou mapu zpřehlednilo. U sítě metra jsou popsány pouze přestupní stanice, zastávky tramvají jsou popsány všechny.

Estetický dojem Mapa působí velmi přehledně, s ohledem na poměrně složitou síť až jednoduše. I přesto, že velký grafický prostor zabírá popis tramvajové sítě, není mapové pole přeplněné. Kromě drobných log jednotlivých přepravců mapa neobsahuje žádné nadstavbové prvky. Celkové hodnocení Mapa přesně splňuje to, k čemu je určena – informuje o struktuře dané dopravní sítě. Pro uživatele, který je seznámen s reálným umístěním zastávek ve městě (typicky obyvatel města) je zřejmě naprosto dostačující, turista by pravděpodobně ocenil doplňující informace. 2.3.4.

Reteaua de Transport Public

Název: Reteaua de Transport Public Město, stát: Bukurešť, Rumunsko Instituce: Autor: E_Dumitrescu Rok vydání: 2012 Zdroj: www.ratb.ro Formát: 13,54x11,69‘‘ Počet druhů dopravy: 3 Druhy dopravy: tramvaj, autobus, trolejbus Styl dle Morrisona: klasický

Obr. 9: Výřez z mapy Reteaua de Transport Public

Obsah a náplň mapy Mapa informuje o tramvajových, autobusových a trolejbusových linek městem. Každá ze sítí je znázorněna linií jedné barvy s odpovídajícím popisem. Topografický podklad obsahuje vrstvy zeleně, vodních ploch, zastavěného území a silnic, které jsou od sebe odlišeny jen barvami. Legenda pro dopravní sítě je úplná, podkladová data v ní zobrazena nejsou. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa je snadno čitelná a přehledná. Orientaci v terénu usnadní vhodně zvolený popis (popsány jsou hlavní ulice a některé významné objekty), který mapu příliš nezatěžuje. Vzhledem ke gra Estetický dojem Mapa na první pohled působí poněkud neuspořádaným a „studeným“ dojmem, orientovat se v ní ale dá dobře. Poněkud nešťastná je volba barvy pro autobusovou síť,

která je téměř totožná s barvou vodních ploch z podkladu mapy. Pro popis by navíc bylo vhodnější bezpatkové písmo. V mapě je umístěn jediný nadstavbový prvek, kterým je logo dopravce. Celkové hodnocení Mapa zcela jistě splňuje svůj účel, ale působí „nedotaženým dojmem“, trochu jako by ji vytvářel student kartografie a ne profesionál. 2.3.5.

HVV MetroBusse/Metro Buses

Název: HVV MetroBusse/Metro Buses Město, stát: Hamburk, Německo Instituce: BVG Autor: PLOTKARTOPS Rok vydání: 2012 Zdroj: http://www.bvg.de Formát: 10,83x7,49‘‘ Počet druhů dopravy: 1 Druhy dopravy: autobus Styl dle Morrisona: klasický Obr. 10: Výřez z mapy HVV MetroBusse/Metro Buses

Obsah a náplň mapy Jedná se o mapu klasického stylu, je ale netypická tím, že není schematizovaná. Síť autobusové dopravy je znázorněna jednou barvou a je zakreslena na poměrně detailním topografickém podkladu (který obsahuje i názvy okolních obcí). Přítomnost měřítka indikuje geografickou přesnost mapy. Do legendy jsou zaneseny pouze náležitosti dopravní sítě, chybí v ní doplňující kartografické znaky, které se objevují v mapě (např. symboly S-Bahn, U-Bahn a další). Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost V mapě se díky přítomnosti topografického podkladu dobře orientuje, na druhou stranu v něm zaniká síť autobusových linek, která by měla vynikat. Jsou popsány některé zastávky, popis ale není proveden důkladně, protože velikost písma jednotlivých popisků se liší. Zároveň není jasné, jaký typ zastávek je popisem opatřen - pravděpodobně půjde o přestupní uzly na metro, ty ale taky nejsou popsány všechny. Estetický dojem Mapa působí nevýrazně, při zběžném pohledu není zřejmé, která informace je v mapě považována za klíčovou. Symboly pro nádraží a pro letiště (které rovněž nejsou zaneseny

v legendě) působí jako pěst na oko a není jasné, zda se jedná o záměr autora mapy, nebo o špatně zvolený kartografický znak. Celkové hodnocení Jedna z mála neschematizovaných map dopravních sítí, objevuje se v ní ale až příliš mnoho chyb. 2.3.6.

Schnellbahn-/Regionalverkehr (Rapid Transit /Regional Rail)

Název: Schnellbahn-/Regionalverkehr Město, stát: Hamburk, Německo Instituce: HVV Autor: neznámý Rok vydání: 2012 Zdroj: www.hvv.de Formát: 8,26x5,84‘‘ Počet druhů dopravy: 1 Druhy dopravy: metro Styl dle Morrisona: francouzský Obr. 11: Výřez z mapy Schnellbahn

Obsah a náplň mapy Typický zástupce map metra francouzského stylu – zakresleny jsou pouze jednotlivé linky metra, stanice a přestupní uzly, u některých stanic jsou zobrazeny piktogramy poskytovaných služeb, součástí jinak prázdného topografického podkladu je hranice tarifního pásma. Legenda je úplná a přehledná. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa je velmi přehledná a intuitivní, pro orientaci není potřeba legenda. Popisem jsou opatřeny všechny stanice dopravní sítě. Estetický dojem Velmi pěkná schematická mapa s minimem nadstavbových částí (kontaktní údaje dopravce). I přes důkladný popis nezaniká schéma linek, přesto není nejvhodnější zakreslení linky U3 žlutou barvou na bílém podkladě. Celkové hodnocení Opět jedna povedená mapa založená na schématu londýnského metra.

2.3.7.

Raitiolinjat ja keskustan bussilinjoja

Název: Raitiolinjat ja keskustan bussilinjoja Město, stát: Helsinky, Finsko Instituce: HKL Autor: neznámý Rok vydání: 2012 Zdroj: www.hel.fi Formát: 13,78x17,72‘‘ Počet druhů dopravy: 4 Druhy dopravy: tramvaj, autobus, metro, trajekt Styl dle Morrisona: francouzský Obr. 12: Výřez z mapy Raitiolinjat ja keskustan bussilinjoja

Obsah a náplň mapy Mapa na první pohled působí schematickým dojmem, ale není tomu tak. Dopravní sítě jsou zakresleny do velmi podrobného topografického podkladu ulic, navíc s plným popisem. Součástí podkladu mapy je i souřadnicová síť, u tohoto typu map se jedná o velmi zřídka vídaný prvek. Přítomnost měřítka tedy nepřekvapí. Na mapě lze nalézt čtyři druhy dopravy, při důkladnějším pohledu se ale zdá, že linky trajektu a metra jsou součástí podkladu mapy. I pokud je to pravda, legendu nemůžeme prohlásit za úplnou, chybí v ní některé piktogramy použité v mapě. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa je i přes velkou grafickou náročnost topografického podkladu dobře čitelná a přehledná. Trasy linek jsou popsány ve svých uzlových bodech, navíc jsou jejich čísla přiřazena linkám v legendě, což usnadňuje orientaci v mapě. Estetický dojem Nejprve působí přeplněně, ale pokud se mapa zvětší do originálního měřítka, tento dojem zmizí. Znázornění několika dvojic linek téměř totožným odstínem jedné barvy vypadá záměrně, přesto je tímto faktem estetický dojem trochu snížen. Nepříliš vhodné je také použití modré barvy jak pro trasy autobusu, tak pro dvě z tras tramvají, navíc když dochází k jejich křížení. Celkové hodnocení I přes určité výhrady se jedná o nejpovedenější geograficky přesnou mapu sítě MHD ze všech hodnocených.

2.3.8.

Mappa dei Trasporti Pubblici

Název: Mappa dei Trasporti Pubblici Město, stát: Janov, Itálie Instituce: AMT Autor: neznámý Rok vydání: 2007 Zdroj: www.amt.genova.it Formát: 37,17x26,78‘‘ Počet druhů dopravy: 1 Druhy dopravy: autobus Styl dle Morrisona: kombinovaný

Obr. 13: výřez z mapy Mappa dei Trasporti Pubblici Obsah a náplň mapy Mapa se skládá ze třech mapových polí různé velikosti. Topografickým podkladem jsou pravděpodobně územní jednotky nižšího stupně, ty ale nejsou specifikovány ani popsány. Tematickou částí mapy je síť autobusů hromadné dopravy. Legenda je úplná a logicky řazená, na prostředním mapovém listu ale není umístěna. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Všechny tři mapové listy jsou nepřehledně už jen tím, že mapu nelze prohlížet v celku. Navíc jejich grafická kvalita není nejlepší a zejména popisy linek jsou špatně čitelné. Estetický dojem Mapa působí zastaralým dojmem. Pro plochy topografického podkladu není vhodné využít tak syté barvy, protože odvádějí pozornost od tematického obsahu. Jednotlivé autobusové linky tak docela zanikají. Celkové hodnocení Mapa byla z internetových stránek společnosti AMT stažena na začátku března 2013, proto je fakt, že byla vytvořena už v roce 2007 a nebyla od té doby aktualizována, poněkud překvapivý. Je stará, uživatelsky nepřívětivá, a s největší pravděpodobností už ani neposkytuje aktuální informace, je velmi nepravděpodobné, že by město velikosti Janova za tak dlouhou dobu nezměnilo organizaci dopravy.

2.3.9.

Plan du réseau

Název: Plan du réseau Město, stát: Lille, Francie Instituce: Transpole Autor: neznámý Rok vydání: 2011 Zdroj: www.transpole.fr Formát: 30,49x24,43‘‘ Počet druhů dopravy: 3 Druhy dopravy: metro, autobus, tramvaj Styl dle Morrisona: kombinovaný

Obr. 14: výřez z mapy londýnského metra

Obsah a náplň mapy Komplexní mapa dopravní sítě města Lille obsahuje velké množství informací. Topografickým podkladem jsou městské části, které jsou doplněny o vodní plochy a pravděpodobně lesy nebo parky, některé z nich jsou popsány. Součástí je také souřadnicová síť a měřítko. Legenda je úplná a logicky seřazená. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Kvůli své velikosti je mapa jako celek špatně čitelná, ale pokud se na ni podíváme zblízka, je jasné, že zmíněné množství informací, které v sobě má, dokáže předat. Není ale moc přehledná a snadno čitelná, vyžaduje soustředění a rychlá orientace je prakticky vyloučená. Všechny zastávky jsou opatřeny popisem, důležité dopravní uzly jsou patřičně zvýrazněny. Estetický dojem Kromě hodně zaplněného mapového pole je mapa opatřena několika nadstavbovými prvky. Ve vedlejším mapovém poli je zakreslena organizace noční hromadné dopravy, v tabulkách nalezneme seznam obcí, které se nacházejí na území zachyceném na plánu, a výchozí a konečné stanice jednotlivých spojů. Celkové hodnocení Mapa se pravděpodobně nejvíce hodí do vývěsního štítu ve významném přestupním uzlu, a to jako přehledová mapa. Dopravní síť, kterou která je na mapě zakreslena, je příliš složitá. Je možné, že by větší přehlednosti pomohla schematizace sítě nebo alespoň rozdělení mapy na několik částí (podle přirozených shluků, které jsou na mapě patrné).

2.3.10.

Standard Tube Map

Název: Standard Tube Map Město, stát: Londýn, Spojené království Instituce: Transport for London Autor: Rok vydání: 2012 Zdroj: www.tfl.gov.uk Formát: ‘‘ Počet druhů dopravy: 2 Druhy dopravy: metro, železnice Styl dle Morrisona: francouzský

Obr. 15: Standard Tube Map

Obsah a náplň mapy Topografickým podkladem londýnské mapy metra je typicky schematizovaná řeka Temže, která významně pomáhá v orientaci, a tarifní písma londýnského dopravního systému. Mapa obsahuje pouze linky metra, dále pak dbá na zvýraznění přestupních stanic, v posledních variantách schématu se také objevují piktogramy, které označují bezbariérově přístupné stanice, stanice s možností přestupu na železnici a ostatní prostředky hromadné dopravy. Tato konkrétní verze mapy (Standard) neobsahuje žádnou legendu (pouze seznam s názvy linek), naopak mapa ve verzi „Large print“ je kromě legendy opatřena i doplňujícími informacemi přes celou zadní stranu. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Schematická mapa londýnského metra je proslulá svou přehledností a snadnou čitelností, kterou nelze popírat, a to už od doby vzniku prvního plánu (1933), na kterém je ten současný stále založen. Samozřejmostí je popis každé ze stanic. Estetický dojem Mapa působí velmi jednoduše, málokdo by za ní hledal složitý systém londýnského metra. Jedním z důvodů je právě to, že se striktně drží znázorňování jen a pouze systému metra a mapového pole nejdou vkládány dodatečné informace. Kromě mapového pole mapa obsahuje úzký pruh s kontaktními informacemi a „radami před cestou“. Celkové hodnocení Nejznámější a také nejstarší zástupce francouzského stylu mezi schematickými mapami. Je právem považován za jednu z nejdokonalejších schematických map.

1.1.1

Key bus routes in central London

Název: Key bus routes in central London Město, stát: Londýn, Spojené království Instituce: Transport for London Autor: neznámý Rok vydání: 2012 Zdroj: www.tfl.gov.uk Formát: 11,69x8,27‘‘ Počet druhů dopravy: 1 Druhy dopravy: autobus Styl dle Morrisona: francouzský Obr. 16: výřez za mapy londýnského metra

Obsah a náplň mapy Mapa je klasickým představitelem francouzského stylu, je však zajímavá neobvykle zvolenými podkladovými daty. Kromě řeky Temže se v mapě objevují piktogramy známých londýnských budov a parků, a významně tak usnadňují orientaci v mapě a volbu vhodné trasy. Je zakreslena i úplná legenda symbolů v mapě Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa je velmi čitelná a intuitivní. Jednak je to dáno vhodným zvolením kartografických prostředků, je ale také třeba vzít v úvahu, že se nejedná o mapu celé sítě londýnských autobusů, ale pouze o její část – k přehlednosti tak významně přispívá i relativní jednoduchost sítě. Estetický dojem Stylisticky je mapa velmi hezky řešená a je zábavné si ji prohlížet jen tak (bez hledání trasy). Působí vesele a hravě (pokud to lze o mapě říci). Celkové hodnocení Jedná se o velmi povedenou mapu, která byla publikována teprve nedávno, nejspíše jako součást širšího plánu modernizace map londýnské autobusové sítě (v minulosti byly mapy vytvářeny podle pravidel klasického stylu). Při její tvorbě byli pravděpodobně vzati v úvahu turisté, kteří se právě v oblasti centrálního Londýna často pohybují a piktogramy jim velmi usnadňují práci s mapou.

2.3.11.

Red de Metro y Metro Ligero (Metro and Light Rail Map)

Název: Red de Metro y Metro Ligero Město, stát: Madrid, Španělsko Instituce: CTM Autor: Nacho Rok vydání: 2012 Zdroj: www.ctm-madrid.es Formát: 10,92x11,81‘‘ Počet druhů dopravy: 2 Druhy dopravy: metro, pozemka Styl dle Morrisona: francouzský

Obr. 17: výřez za mapy londýnského metra

Obsah a náplň mapy Jedná se o dalšího zástupce map založených na londýnském metru. Kromě linek metra lze v mapovém poli nalézt několik piktogramů (bezbariérový přístup, přestup na pozemku, parkoviště apod.). Topografický podklad přestavuje nejspíše tarifní pásma. Legenda je zpracována neobvykle obšírně, je úplná a srozumtelná. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa je opět čitelná, velmi přehledná a lze se v ní orientovat intuitivně. Obsáhlý popis mapy usnadňuje orientaci jak v mapě, tak ve skutečnosti. Estetický dojem Přestože je mapa z hlediska kartografických prostředků zpracována podobně jako mapa londýnského metra, nepůsobí tak odlehčeným dojmem, ale trochu ospale, možná je to jen vlivem šedého podkladu mapy. Nadstavbové prvky téměř nejsou přítomny, ale podstatnou část mapového pole zabírá legenda. Celkové hodnocení Mapa je povedená, přehledně zpracovaná

2.3.12.

Manchester

Název: Manchester North Město, stát: Manchester, Spojené království Instituce: Transport for Greater Manchester Autor: ridget Rok vydání: 2013 Zdroj: www.tfgm.com Formát: 33,07x23,39‘‘ Počet druhů dopravy: 3 Druhy dopravy: autobus, metro, železnice Styl dle Morrisona: kombinovaný

Obr. 18: Manchester North

Obsah a náplň mapy Topografický podklad mapy tvoří zjednodušená síť ulic a dalších geografických prvků. V mapovém poli je znázorněna souřadnicová síť, ale měřítko není přítomno. Legenda je u této mapy přiložena na druhém mapovém listě, je velmi rozsáhlá a je společná s mapou Manchester South. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa si i přesto, že zpracovává velkou oblast, ponechává jistou přehlednost a poměrně dobře se v ní orientuje – je to pravděpodobně způsobeno vhodným výběrem topografického podkladu. Estetický dojem Mapa působí sladěným dojmem, nic nepřebývá, nic nepřekáží Celkové hodnocení Mapa je velmi dobře zpracovaná jak po estetické tak po obsahové stránce. 1.1.2

Mappa del centro di Milano con i percoi delle linee ATM

Název: Mappa del centro di Milano con i percoi delle linee ATM (Milan City ceter map to move using public transport) Město, stát: Milán, Itálie Instituce: ATM Autor: neznámý Rok vydání: 2011 Zdroj: www.atm-mi.it

Formát: 13,78x14,57‘‘ Počet druhů dopravy: 5 Druhy dopravy: metro, autobus, trolejbus, tramvaj, železnice Styl dle Morrisona: kombinovaný

Obr. 19: Mappa del centro di Milano con i percoi delle linee ATM

Obsah a náplň mapy Jedná se o další případ geograficky přesné mapy dopravní sítě, mapa je napzžena pro měřítko 1:14500. Topografickým podkladem je opět soustava ulic spolu s přírodními prvky vyskytujícími se na území města (vodní plochy, parky…) legenda je zpracována velmi jednoduše, nejsou v ní obsaženy piktogramy, které se nachází v mapě. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa je opět velmi čitelná a intuitivní, je přehledně zpracovaná a dobře se podle ní orientuje. Jedinou nevýhodou dané mapy je horší čitelnost popisu topografického podkladu). Estetický dojem soulad kompozičních prvků, použitých vyjadřovacích prostředků, kvality popisu a celkového provedení mapy včetně nadstandardních kompozičních prvků Celkové hodnocení Mapa kromě loga dopravce vedle nadpisu neobsahuje žádné nadstavbové prvky, celá plocha mapy je bezezbytku podřízena mapovému poli.

2.3.13.

Il Sistema Metronapoli (Metronapoli Network)

Název: Il Sistema Metronapoli Město, stát: Neapol, Itálie Instituce: Metronapoli S. p. A.

Autor: b.radano Rok vydání: 2011 Zdroj: www.metro.na.it

Formát: 8,27x11,69‘‘ Počet druhů dopravy: 1 Druhy dopravy: metro Styl dle Morrisona: francouzský

Obr. 20: výřez za mapy londýnského metra

Obsah a náplň mapy Další zástupce neobvyklých map. Přestože se jedná o standardní mapu metra ve francouzském stylu, nezvykle zvolené barvy nám nedovolí si mapy nevšimnout. Mapa neobsahuje žádné matematické prvky. Mapa je bohatě opatřena piktogramy – všechny jsou zakresleny do legendy, která tak je úplná, navíc působí přehledně. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa znázorňuje pouze jednoduchou dopravní síť, proto by bylo nezvyklé, kdyby mapa byla špatně čitelná a nesrozumitelná.Popisem jsou opatřeny všechny zastávky. Estetický dojem Modré pozadí má velký podíl na tom, že mapa působí zvláštním dojmem, ale rozhodně ne špatně. Jako nevhodné se zdá umístění modrých piktogramů na modré pozadí, protože splývají dohromady. Celkové hodnocení Mapa je poměrně slušně zpracovaná a pro orientaci v dopravní síti je jistě dostatečná 2.3.14.

Paříž – Bus T

Název: Bus T Paris Město, stát: Paříž, Francie Instituce: RATP Autor: BO84148 Rok vydání: 2012 Zdroj: www.ratp.fr Formát: 50,39x38,98‘‘ Počet druhů dopravy: 2 Druhy dopravy: autobus, tramvaj

Styl dle Morrisona: francouzský

Obr. 21: výřez za mapy londýnského metra Obsah a náplň mapy Topografickým podkladem je plán města včetně popisu. Mapa je velmi podrobně zpracována a obsahuje velké množství dodatečných informací – mezi ty nejnápadnější patří jistě umístění miniatur známých pařížských staveb do mapového pole. Legenda je vzhledem k velikosti poněkud úsporná, ale opět je úplná – navíc se hned pod legendou nachází měřítko, což znamená, že mapa je poměrně geometricky přesná. Bude hodnocen především obsah tematické nadstavby turistické mapy. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa je opět nečekaně dobře čitelná, v množství zobrazovaných informací se uživatel neztrácí a orientace v mapovém poli je intuitivní, navíc je zjednodušená zmíněnými miniaturami. Estetický dojem Množství informací zobrazené v hlavním mapovém poli zhotoviteli pravděpodobně bylo ještě málo: mapa obsahuje ještě tři pole vedlejš (schematické mapy autobusové sítě a sítě metra, ve třetím poli jsou zakresleny noční linky). Celkové hodnocení Jedná se o precizně zpracovanou mapu jak z hlediska použití vhodného hodnotícího kritéria, tak z hlediska snahy přiblížit se uživateli.

2.3.15.

Paříž – M RER T Paris

Název: M RER T Paris Město, stát: Paříž, Francie Instituce: RATP Autor: CC83855 Rok vydání: 2013 Zdroj: www.ratp.fr Formát: 15,75x15,75‘‘ Počet druhů dopravy: 3 Druhy dopravy: metro, tramvaj, autobus (?) Styl dle Morrisona: francouzský Obr. 22: výřez za mapy londýnského metra

Obsah a náplň mapy Mapa francouzského metra je zpracována na stejných principech jako mapa londýnská. Má dokonce podobný topografický podklad (tarifní pásma a Seina). Má ale naprosto nedostatečnou legendu – jsou v ní zaznačeny pouze zakončení linek a místa přestupních uzlů mezi jednotlivými druhy dopravy. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost I přes podstatné pochybení s chybějící legendou je mapa přehledná, lze se orientovat intuitivně a legenda uživateli naštěstí moc nechybí. Popsány jsou opět všechny stanice. Estetický dojem Mapa je esteticky na velmi dobré úrovni, kromě oficiálního loga přepravy nemá žádné nadstavbové prvky. Celkové hodnocení Opět další precizně vypracovaná mapa, která ale sebe sama „poškozuje“nevypracovanou legendou.

2.3.16.

Praha – Orientační plán metra (Metro navigation)

Název: Orientační plán metra Město, stát: Praha, Česká Republika Instituce: Dopravní podnik hlavního města Prahy Autor: amos

Rok vydání: 2012 Zdroj:www.dpp.cz Formát: 19,87x19,87‘‘ Počet druhů dopravy: 3

Druhy dopravy: metro, tramvaj, lanová dráha Styl dle Morrisona: kombinovaný

Obr. 23: výřez za mapy londýnského metra

Obsah a náplň mapy Mapa pražského metra kombinuje francouzský styl zobrazení linek metra apolu s klasickým vyobrazením linek tramvajových – ty ale oproti zásadám klasického stylu nejsou znázorněny čísla linek. Na volbě podkladu je opět vidět inspirace Londýnem. V mapovém poli jsou zakresleny také piktogramy známých pražských budov. Legenda je úplná. Čitelnost mapy, přehlednost, intuitivnost Mapa je velmi přehledná, což vzhledem k relativní jednoduchosti zobrazované sítě není překvapující. Popsána je opět každá stanice metra, navíc také konečné stanice tramvají. Estetický dojem Již na první pohled mapa působí dobře, piktogramy vhodně doplňují jinak docela prázdné mapové pole. Zajímavým detailem je vyobrazení „jedoucích“ tramvají na okraji mapového pole. Za povšimnutí také stojí způsob, kterým dopravní podnik vyřešil dočasné uzavření stanice Národní třída. Celkové hodnocení Mapa srozumitelně vyobrazuje síť pražského metra a jeho provázanost s tramvajovými linkami 2.3.17.

Shrnutí

Provedení analýzy vybraných map dopravních sítí potvrdilo domněnku, že Morrisonovo rozdělení mapových stylů podle země původu zastarává. Morrisonem identifikované styly jsou přesto při návrhu schematických map nadále hojně využívány, jen o jejich použití rozhodují jiná kritéria:

•

• •

Charakteristika dopravní sítě (počet druhů dopravy v daném městě (tramvaj, autobus, vlak, metro, lanovka atd.), počet jednotlivých linek každého druhu dopravy, (ne)existence dominujícího druhu dopravy, vzájemný překryv tras linek nebo případné odchylky ve vedení tras). Preference uživatele Kartografické aspekty (struktura a množství topografického podkladu, nutnost zobrazení nadstavbových částí mapy

3. NÁVRH ZNAČKOVÉHO KLÍČE PRO MAPU SÍTĚ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY Před návrhem značkového klíče je vhodné připomenout základní vlastnosti mapového znaku

3. 4. Mapový znak Mapové znaky jsou základním stavebním kamenem každé mapy. Proces vzniku mapového znaku můžeme popsat jako přeměnu grafické jednotky na znak přiřazením významu ke grafické jednotce a následnou přeměnou znaku na mapový znak přiřazením polohy k znaku. Za znak považujeme grafickou jednotku s jednoznačným významem. Umístěním znaku do mapy, tedy přiřazením polohy, vznikne mapový znak. Podle Pravdy (2004) je mapový znak základní jednotkou mapového jazyka. Všechny mapové znaky musíme vnímat jako složeniny, protože jak z výše uvedeného vyplývá, každý mapový znak má svůj vzhled, význam a polohu. Z grafické stránky pohledu můžeme každý znak složit z grafických útvarů nižšího řádu (tzv. komponentů a elementů). Význam mapových znaků je ve většině případů popisován dvěma a více slovy, je tedy slovní složeninou. Také polohu je nutné považovat za složeninu, proto je vždy potřeba uvést minimálně dvě proměnné, ať uvažujeme její absolutní či relativní určení. 2.3.18.

Klasifikace mapových znaků

Mapové znaky můžeme dělit dvěma základními způsoby, buď na základě topologie jevu-objektu, nebo na základě topologie mapového znaku. Více rozšířené je rozdělení na základě topologie mapového znaku, a proto se jím budeme nadále věnovat podrobněji. Podle tohoto rozdělení se vymezují bodové, liniové a plošné mapové znaky. Dále se obvykle mapové znaky dělí podle charakteru zobrazovaných jevů-objektů na kvalitativní a kvantitativní. Bodové (figurální) mapové znaky se uplatňují při zobrazování bodových jevů a plošných jevů, jejichž znázornění půdorysu není možné zobrazit v použitém měřítku mapy, což dle L. Lauremanna (1974) odpovídá rozměrům menším než 0,5 mm x 0,5 mm. „Pokud je nutné takový jev zobrazit v mapě, musí se použít tzv. mimoměřítkový bodový znak, který charakterizuje vlastní jev.“(Kaňok 1999) Figurální mapové znaky můžeme dále rozdělit podle jejich motivovanosti tvarem jevu na motivované a nemotivované. Čárové (liniové) mapové znaky používáme pro znázornění liniových jevů (jevy s pouze jedním rozměrem – délkou) plošných jevů, jejichž příčný rozměr v mapě zaniká, a pro existenci vztahů mezi místy. Osa liniových mapových znaků ve většině případů odpovídá průběhu osy skutečného jevu. Základní rozdělení linií je na symbolické, hraniční a izolinie. „Symbolické linie slouží k zobrazení objektů a jevů, jejichž geometrický tvar je na mapě vyjádřen délkovým rozměrem a šířkový rozměr už v daném měřítku nelze vyjádřit, tudíž musíme brát v úvahu nutnost tzv. kresby nad míru a případného odsunu znaků. Hraniční linie vymezují území oblasti zahrnující stejnou kvalitativní charakteristiku jevu, a proto

úzce souvisí s metodami znázorňování plošných prvků. Izolinie jsou v terénu neidentifikovatelné linie spojující místa stejné intenzity zobrazovaného jevu.“(Lauermann 1974) Plošné (areálové) mapové znaky slouží k vyjádření plošných jevů, které lze zobrazit v daném měřítku mapy tak, aby byly dobře čitelné. 1.3.3.

Vizuální proměnné

Mapové znaky ve smyslu grafických jednotek mají variabilní charakteristiky nazývané jako vizuální proměnné. Vizuální proměnné dosahují různé důležitosti pro figurální, liniové a areálové mapové znaky. U bodových mapových znaků je pořadí důležitosti následující: tvar, velikost, vnitřní struktura, barva a orientace. Liniové mapové znaky mají daný tvar a orientaci svou topologií, a proto u nich rozlišujeme vizuální proměnné dle důležitosti následovně: velikost (šířka), vnitřní struktura a barva. V případě areálových mapových znaků je topologií určen tvar, velikost a orientace, za vizuální proměnné tedy lze považovat pouze barvu a vnitřní strukturu. Na pořadí vnitřní struktury a barvy dle důležitosti se v odborné kartografické literatuře vyskytují různé názory. Tvar je důležitou proměnnou u bodových mapových znaků a chápeme jej jako tvar obrysové čáry mapového znaku a jeho grafických komponent. Velikost má podstatný význam u figurálních mapových znaků, kde má velký vliv na grafické zvýraznění znaku v mapě. Důležitou roli hraje také u liniových mapových znaků, kde je velikost chápána jako menší rozměr liniového znaku, tedy jeho šířka. Barva je vizuální proměnná uplatňující se u všech druhů mapových znaků, ovšem největší význam má pro areálové mapové znaky. V rámci této proměnné rozlišujeme tři dílčí vlastnosti – tón, sytost a jas. Vnitřní struktura vyjadřuje specifické uspořádání grafických elementů, které mají různý tvar, velikost, barvu a orientaci. Strukturu mohou mít všechny druhy mapových znaků, ale nejdůležitější je pro areálové mapové znaky. Vnitřní struktura může být tečková, liniová a figurální. S vnitřní strukturou je spojen termín textura, což znamená rozlišování technických parametrů hustoty, způsobu a orientace uspořádaných grafických elementů. Orientace je způsob umístění figurálního mapového znaku v určitém směru, nebo také umístění textury v určitém směru. Pokud vyjadřujeme orientací textury vlastnost určitého jevu, musíme dbát na dostatečné odlišení použitých směrů.

2.4.

Tvorba mapových klíčů

Tvorba mapových klíčů a mapových znaků vyžaduje vhodné skloubení faktorů, které mají zásadní vliv na kvalitu mapy. „Navržený systém mapových znaků musí umožňovat nejen podrobné a exaktní znázornění charakteristik zájmových jevů, ale mapa si musí současně zachovat čitelnost, přehlednost a v neposlední řadě i estetiku.“ (Hojovec 1987) Při tvorbě mapového klíče je nutné brát v potaz možnost jeho využití v tematicky různorodém prostředí. To ovšem může vést k vytvoření nadměrného počtu mapových

znaků za účelem co nejdetailnějšího vyjádření specifických vlastností zobrazovaných jevů, které jsou pro uživatele mapy jen těžce zapamatovatelné a mohou způsobit nadměrné grafické zaplnění mapy. Mapové znaky s podobným významem je tedy nutné zevšeobecnit, čímž nám vznikne mapový znak vhodný pro větší počet jevů. „Rozsah tohoto zjednodušení se netýká jen kresby a rozměrů znaků, ale i toho, zda se při stanovení definitivní podoby i počtu různých znaků podílely všechny oblasti, kde se různé varianty jevu vyskytují, a zda výsledný grafický výraz znaků bude dostatečně charakterizovat i objekty v různých oblastech částečně odlišné.“(Lauermann) Toto zjednodušení se může podle L. Lauermanna nazývat generalizací výrazových prostředků. Před samotnou tvorbou znakového klíče je také nutné přistoupit k analýze jeho potenciálního využití. 1.3.4.

Limitující faktory rozměrů mapových znaků (dle Lauermanna)

Mapové znaky zařazené do mapového klíče musí respektovat fyziologické schopnosti lidského oka a současné možnosti tisku, reprodukce a digitálního zobrazení. Vzhledem k tomu, že možnosti tisku, reprodukce a digitálního zobrazení v současnosti předčily fyziologické schopnosti lidského oka, budeme se nadále věnovat jen schopnostem oka. Minimální tloušťka čáry je klíčovým limitujícím faktorem a jeho hodnoty závisí na barvě linie. Černé linie jsou rozeznatelné již od 0,02 – 0,03 mm, ale pro běžné čtení se tato hranice posunuje až k 0,07 – 0,08 mm. Barevné linie jsou obecně hůře rozeznatelné, protože jsou méně výrazné, a tloušťka by neměla klesnout pod 0,1 mm. Tenké rovnoběžné linie jsou rozeznatelné, pokud je mezera mezi nimi větší než 0,15 – 0,20 mm, u širších linií může být tato vzdálenost poněkud menší. Minimální rozměry ploch závisí především na sytosti barvy, kterou je plocha vyplněna. Pokud je plocha vyplněná sytou barvou, bude lépe pozorovatelná než plocha nevyplněná nebo vyplněná světlou barva. Mezery mezi dvěma vyplněnými plochami a rozměry vnitřních ploch by neměly být menší než 0,2 mm, aby byly dobře rozeznatelné. Pozorovatelnost ploch nevyplněných barvou je ovlivněna velikostí vnitřní plochy a tloušťkou ohraničující čáry. Prázdný čtverec je rozlišitelný s minimální délkou strany 0,4 – 0,5 mm, při menší délce strany se jeví jako kruh. Prázdné kruhové a oválné plochy budou rozpoznatelné od průměru vnitřní plochy 0,4 mm. Minimální rozměry zákrut se dají rozlišit od průměru 0,4 – 0,5 mm pro oblouky a od délky strany 0,6 – 0,7 mm pro neoblé výstupky. „Prohnutí čar se dá rozlišit, bude-li jejich základna delší než 0,7 – 0,8 mm a vzepětí minimálně 0,4 mm. V zájmu lepšího rozlišení se v praxi výše uvedené rozměry zvětšují. To platí zejména, jsou-li linie vyjádřeny jinou barvou než černou.“ Výše uvedené minimální rozměry však neznamenají, že objekty nedosahující v použitém měřítku mapy těchto rozměrů nemohou být v mapě zobrazeny. Tyto objekty mohou být v mapě zobrazeny pomocí tzv. kresby přes míru za předpokladu, že tyto objekty jsou pro dané téma mapy a konkrétní situaci v mapě nepostradatelné. „Jedná se o kresbu, která není půdorysně věrným obrazem, ale kde jsou dodrženy významné a typické ohyby

průběhu osy nebo obrysové čáry příslušného prvku. Jde o upřednostnění geografických aspektů před stroze půdorysnými.“(Veverka, 2004)

3. 5. Grafické prvky na mapách Při analýze map provedené v kapitole č. 3 byly na daných mapách sledovány výskyty jednotlivých grafických prvků, jak uvádí následující tabulka (tab. 2). Ta může sloužit jako vodítko pro návrh mapového klíče. Tab. 1: Grafické prvky mapy Grafické prvky mapy Obecné Liniové Druhy Titul dopravy Legenda Metro Poučení Vlak Měřítko Autobus Mapové Tramvaj pole Severka Taxi Přílohy Hranice Tiráž

Lodní Lanovka Cyklisté

Reklama

Pěší Ostatní

Dopravní práce Pravidelné Expresní Noční Dočasné V rekonstrukci Krajinné Silnice Řeky Směrovky

Bodové Dopravní infrastruktura Dopravní terminály Dopravní uzly Stanice Zastávky Orientační body Důležité budovy Turistické atrakce

Plošné Přírodní oblasti Jezera/Moře Hory Lesy Zásahy v krajině Letiště

Piktogramy Druhy dopravy Informace Přístupnost Výtah Parkoviště

Parky Hranice Správní oblasti

Cyklisté

Toalety

4. ZÁVĚR Předkládaná práce nabízí přehled kartografických postupů u map městské hromadné dopravy. Podrobněji se věnuje vysvětlení pojmů schéma a schematická mapa. Ve třetí kapitole práce je provedena rozsáhlá analýza dostupných map městské hromadné dopravy. Výstupy dané analýzy pak byly pomocným prostředkem při definování vlastního značkového klíče pro mapy městské hromadné dopravy.

5. LITERATURA A ZDROJE: AGRAWALA, M.; STOLTE, C. 2001. Rendering Effective Route Maps: Improving Usability through Generalization [online]. Los Angeles: 2001 [cit. 8. 3. 2013]. 9 s. Dostupné z URL: . ALLARD, J. 2009. The Design of Public Transport Maps [online]. Milano. 2009 [cit. 8. 3. 2013]. 233 s. Disertační práce (Ph.D.). Politecnico di Milano. Dostupné z URL: < http://www.brt.cl/wp-content/uploads/2012/01/Tesis-Jose-Allard-light.pdf>. AVELAR, S. 2002. Schematic Maps on Demand: Design, Modeling and Visualization [online]. Zurich: 2002 [cit. 8. 3. 2013]. 142 s. Disertacní práce (Ph.D.). Swiss Federal Institute of Technology. Dostupné z URL: . AVELAR, S.; HUBER, R. 2001. Modeling a Public Transport Network for Generalization of Schematic Maps and Location Queries [online]. Peking: 2001 [cit. 8. 3. 2013]. Dostupné z URL: . CASAKIN, H. … et al. 2000. Schematic Maps as Wayfinding Aids [online]. Berlin: 2000 [cit. 8. 3. 2013]. 23 s. Dostupné z URL: . DRÁPELA, M. V.: Vybrané kapitoly z kartografie. 1. vyd., Universita J. E. Purkyně v Brně, Brno, 1983, 128 s. HOJOVEC, V. a kol.: Kartografie. 1. vydání. Praha: Geodetický a kartografický podnik, n. p., 1987. 660 s. ISBN 29-621-87 KAŇOK, J.“ Tematická kartografie. 1. vydání. Ostrava: Ostravská univerzita, 1999. 318 s. ISBN 8070427817 LAUERMANN, L.: Technická kartografie I. díl. 1. vydání. Brno: Vojenská akademie Antonína Zápotockého, 1974 MORRISON, A. 1996. Public Transport Maps in Western European Cities. Cartographic Journal. 1996, roc. 33, c. 2, 93 – 110 s. PRAVDA, J.: Mapový jazyk. 2. vyd., Universita Komenského, Bratislava, 2003, 104 s. ŘEZNÍK, T.: Znázornění kvalitativních charakteristik na mapách. [studijní materiály předmětu Tvorba tematických map], 2009. VEVERKA, B.: Topografická a tematická kartografie 10. 1. vydání. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004. 220 s. ISBN 80-01-02381-8 VOŽENÍLEK, V.: Aplikovaná kartografie I. – Tematické mapy. 1. vyd., Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc, 1999, 170 s.

ŽÁKOVÁ, Z. 2008. Kartografické zhodnocení schematického vyjádření městské dopravy ve vybraných sídlech ČR a ve světě [online]. Praha. 2008 [cit. 8. 3. 2013] 68 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova v Praze. Dostupné z URL:< is.cuni.cz/studium/dipl_st/redir.php?redir=detail&did=50963>.