Analýza dlouhodobého majetku statutárního města Zlína. Jana Sekaninová

Analýza dlouhodobého majetku statutárního města Zlína

Jana Sekaninová

Bakalářská práce 2015

ABSTRAKT Cílem této práce je analýza dlouhodobého majetku a stanovení zbytkové hodnoty majetku statutárního města Zlína. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. V teoretické části se zabývám vymezením pojmu obec a obecní majetek, legislativním normám vztahujícím se k majetku a rozpočtu a analýze v municipálních jednotkách. Praktická část je zaměřena na rozbor vnitřních směrnic statutárního města Zlína souvisejících s majetkem, analýzu majetku a navržení postupu pro stanovení zbytkové hodnoty dlouhodobého majetku v souvislosti se změnou legislativy.

Klíčová slova: Dlouhodobý majetek, finanční analýza, obec, rozpočet, zbytková hodnota.

ABSTRACT The aim of this thesis is the analysis of non-current assets and the determination of residual value of non-current assets of Statutory Town of Zlín. The thesis is divided into two parts, theoretical and practical. In the theoretical part I deal with the definition of municipality and municipal property, legislative standards related to property and budget and analysis in municipal units. The practical part is focused on the analysis of internal directives of Statutory Town of Zlín related to assets, assets analysis and suggesting a procedure for determining the residual value of non-current assets in connection with the change in legislation.

Keywords: Non-current Assets, Financial Analysis, Municipality, Budget, Residual Value.

Ráda bych poděkovala vedoucí své bakalářské práce Ing. Elišce Pastuszkové, Ph.D. za věcné připomínky, cenné rady a odborné vedení, které mi při zpracování práce poskytla. Také bych ráda poděkovala zaměstnancům Odboru ekonomiky a majetku Magistrátu města Zlína za jejich ochotnou spolupráci. Děkuji i své rodině a přátelům, kteří mě podporovali nejen při zpracování bakalářské práce, ale také v průběhu celého studia.

OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................... 9 CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE .................................................................. 10 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 11 1 OBEC A OBECNÍ MAJETEK ............................................................................... 12 1.1 STATUTÁRNÍ MĚSTO ............................................................................................. 12 1.2 SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST.................................................................................... 13 1.3 PŘENESENÁ PŮSOBNOST ....................................................................................... 13 1.4 ORGÁNY OBCE ..................................................................................................... 14 1.4.1 Zastupitelstvo obce....................................................................................... 14 1.4.2 Rada obce ..................................................................................................... 15 1.4.3 Starosta/primátor .......................................................................................... 16 1.5 ORGANIZACE ZŘIZOVANÉ OBCÍ ............................................................................ 16 1.5.1 Organizační složky ....................................................................................... 17 1.5.2 Příspěvkové organizace ................................................................................ 17 1.5.3 Obchodní společnosti ................................................................................... 17 1.5.4 Další právnické osoby .................................................................................. 18 2 LEGISLATIVNÍ NORMY PRO DLOUHODOBÝ MAJETEK OBCE ............. 19 2.1 ZÁKON Č. 563/1991SB., O ÚČETNICTVÍ ................................................................ 20 2.2 VYHLÁŠKA Č. 410/2009 SB. K ÚČETNICTVÍ .......................................................... 21 2.3 VYHLÁŠKA Č. 270/2010 SB. O INVENTARIZACI MAJETKU A ZÁVAZKŮ .................. 21 2.4 ČESKÉ ÚČETNÍ STANDARDY PRO NĚKTERÉ VYBRANÉ ÚČETNÍ JEDNOTKY.............. 22 2.4.1 ČÚS 708 Odpisování dlouhodobého majetku .............................................. 22 2.4.2 ČÚS 709 Vlastní zdroje ............................................................................... 24 2.4.3 ČÚS 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek ......................................................................................................... 24 3 ROZPOČET A FINANČNÍ ANALÝZA V MUNICIPÁLNÍCH JEDNOTKÁCH ........................................................................................................ 25 3.1 ROZPOČET OBCE ................................................................................................... 25 3.2 FINANČNÍ ANALÝZA ............................................................................................. 29 3.3 METODY FINANČNÍ ANALÝZY............................................................................... 30 3.3.1 Elementární metody ..................................................................................... 30 3.3.2 Vyšší metody finanční analýzy .................................................................... 33 3.3.3 Ukazatel Soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) ...... 33 II PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 35 4 CHARAKTERISTIKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA .............................. 36 4.1 ORGÁNY STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA ............................................................... 37 4.1.1 Zastupitelstvo města Zlína ........................................................................... 37 4.1.2 Rada města Zlína .......................................................................................... 38 4.1.3 Primátor ........................................................................................................ 38 4.1.4 Magistrát města Zlína ................................................................................... 38 4.1.5 Městská policie Zlín ..................................................................................... 38

4.2 SPOLEČNOSTI ZŘÍZENÉ STATUTÁRNÍM MĚSTEM ZLÍN ........................................... 39 5 DLOUHODOBÝ MAJETEK STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA.................... 40 5.1 DEFINICE DLOUHODOBÉHO MAJETKU ................................................................... 40 5.1.1 Zařazení majetku a nakládání s majetkem ................................................... 41 5.1.2 Vyřazení majetku ......................................................................................... 42 5.2 OCEŇOVÁNÍ DLOUHODOBÉHO MAJETKU............................................................... 42 5.3 DOTACE NA POŘÍZENÍ MAJETKU ........................................................................... 42 5.4 ODEPISOVÁNÍ MAJETKU ....................................................................................... 43 5.5 REÁLNÁ HODNOTA ............................................................................................... 43 5.6 INVENTARIZACE DLOUHODOBÉHO MAJETKU ........................................................ 43 6 ANALÝZA DLOUHODOBÉHO MAJETKU V KONTEXTU HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA ............ 45 6.1 ANALÝZA PŘÍJMŮ A VÝDAJŮ ................................................................................ 45 6.2 ANALÝZA MAJETKOVÉ A FINANČNÍ STRUKTURY .................................................. 48 6.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ .................................................................. 51 6.4 UKAZATELE SIMU ............................................................................................... 53 7 STANOVENÍ ZBYTKOVÉ HODNOTY DLOUHODOBÉHO MAJETKU STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA ....................................................................... 55 7.1 ČASOVÝ HARMONOGRAM ..................................................................................... 55 7.2 STANOVENÍ ZBYTKOVÉ HODNOTY ........................................................................ 56 7.3 DOPADY ZMĚNY ZBYTKOVÉ HODNOTY DO NÁKLADŮ A ODPISŮ............................ 58 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 62 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY.............................................................................. 64 SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 66 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 67 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 68 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 69

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky

9

ÚVOD Pro samostatnost obce a plnění jejich základních funkcí je nezbytné vlastnictví majetku, s nímž může hospodařit, a který je nezbytnou podmínkou jejího dalšího rozvoje. Majetek je nejen zdrojem příjmů, ale využíváním majetku obec pečuje o potřeby svých občanů a chrání veřejný zájem. Pro svou bakalářskou práci jsem si zvolila téma „Analýza dlouhodobého majetku statutárního města Zlína“. Vybrala jsem si statutární město Zlín, protože na Magistrátu města Zlína již několik let pracuji. Teoretická část práce charakterizuje majetek obce a vymezuje problematiku dlouhodobého majetku a legislativních norem, týkajících se majetku. Popisuje rozpočet obce jako zdroj jeho krytí. Součástí teoretické části je i finanční analýza, zaměřující se na majetek a jednotlivé ukazatele hodnotící majetkovou strukturu obce. Praktická část je rozdělena do více částí, na analýzu vnitřních norem týkajících se majetku, na finanční analýzu majetku a návrh zbytkové hodnoty u dlouhodobého majetku statutárního města Zlína. Analýza bude provedena za období let 2011 až 2014 a zaměří se na strukturu majetku. V účetnictví vybraných účetních jednotek dochází po reformě účetnictví k častým změnám, na které musí účetní jednotka reagovat. Jednu z těchto změn vyvolala aktualizace Českého účetního standardu 708 Odpisování dlouhodobého majetku a nová definice zbytkové hodnoty u dlouhodobého majetku. Po zhodnocení stavu majetku a utřídění získaných poznatků, bude navržena zbytková hodnota dlouhodobého majetku statutárního města Zlína.


10

CÍLE A METODY ZPRACOVÁNÍ PRÁCE Cílem této bakalářské práce je provedení analýzy majetkové a finanční struktury statutárního města Zlína a na základě zjištěných poznatků stanovení zbytkové hodnoty u dlouhodobého majetku v souladu s novými legislativními požadavky. Pro dosažení cíle v teoretické části provedu analýzu dostupné literatury formou kritické literární rešerše zpracované z dostupné české i zahraniční literatury. V praktické části bude provedena obsahová analýza vnitřních směrnic vztahujících se k dlouhodobému majetku. Při analýze porovnám, zda směrnice jsou v souladu se zákonnými normami a jak jsou upravena ustanovení zákona, která si má obec stanovit vnitřními předpisy. Finanční a majetková analýza statutárního města Zlína bude zaměřena především na ukazatele specifické pro veřejný sektor. Na základě zpracované literární rešerše a provedené analýzy bude navržen harmonogram a postup pro stanovení zbytkové hodnoty u dlouhodobého majetku. Podle navrženého postupu bude nastavena zbytková hodnota dlouhodobého majetku u statutárního města Zlína.


I. TEORETICKÁ ČÁST

11


1

12

OBEC A OBECNÍ MAJETEK

Území České republiky se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky. Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu (Česko, 1992. čl. 99-101). V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích, je obec definována jako základní územně samosprávné společenství občanů. Tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů, při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. V právní úpravě je obec vymezena ve dvojím smyslu, jako základní územně správní jednotka státu a jako základní samosprávné společenství občanů, kteří žijí na určitém území. Toto vymezení obsahuje tři hlavní definiční znaky obce – její územní základ, osobní základ a výkon obecní samosprávy. K nim bývá přidávána ještě existence vlastního majetku obce a finančních zdrojů, s nimiž v mezích zákonů sama hospodaří, což zajišťuje její reálnou samostatnost (Žák, 2002, s. 513).

1.1 Statutární město Statutární města jsou vyjmenována v § 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Územně členěná statutární města upravují své vnitřní poměry ve statutu, který je vydáván obecně závaznou vyhláškou. Ve statutu se upraví zejména výčet jednotlivých městských obvodů a městských částí a vymezení jejich území, pravomoc orgánů města a orgánů městských obvodů a městských částí v rámci samostatné a přenesené působnosti, vzájemnou součinnost mezi orgány města a orgány městských obvodů a městských částí, zdroje peněžních příjmů a druhy výdajů (Česko, 2000a, § 130). Ve statutu se stanoví také majetkové vymezení, tzn., který majetek se svěřuje městským obvodům, rozsah oprávnění při nakládání s tímto majetkem, rozsah oprávnění zakládat, zřizovat a rušit právnické osoby a organizační složky (Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 237).


13

1.2 Samostatná působnost Samospráva územních celků je zaručena čl. 8 Ústavy České republiky. Obec spravuje své záležitosti samostatně. Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, jaký zákon stanoví (Česko, 2000a, § 7). Do samostatné působnosti patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce. „Obec v samostatné působnosti ve svém územním obvodu dále pečuje v souladu s místními předpoklady a s místními zvyklostmi o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče a pro uspokojování potřeb svých občanů. Jde především o uspokojování potřeby bydlení, ochrany a rozvoje zdraví, dopravy a spojů, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.“ (Česko, 2000a, § 10) V rámci samostatné působnosti může obec vydávat obecně závazné vyhlášky, které ukládají povinnosti občanům, zejména k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, pro pořádání, průběh a ukončení veřejně přístupných kulturních a společenských akcí, k zajištění udržování čistoty ulic a veřejného prostranství (Česko, 2000a, § 10). Obec spravuje samostatné záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům, a záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon. Pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost. Toto rozlišení je nutné z procesních a finančních důvodů. Záležitosti spravované v rámci samostatné působnosti financují obce z vlastního rozpočtu, na výkon státní správy v přenesené působnosti dostává od státu příspěvek. Samostatná působnost představuje decentralizaci veřejné správy, přenesená působnost dekoncentraci veřejné správy (Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 28-30).

1.3 Přenesená působnost V zákoně o obcích je přenesená působnost definována takto „Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost. Obec může v přenesené působnosti vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení obce, je-li k tomu zákonem zmocněna.“ (Česko, 2000a, § 8 a 11)


14

Obce se od sebe liší rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. Rozsah přenesené působnosti stanoví zvláštní zákony. Podle rozsahu výkonu státní správy rozlišujeme: I. stupeň přenesené správy – obce. Je to základní rozsah přenesené působnosti, který vykonávají všechny obce. V rámci výkonu přenesené působnosti se jedná zejména o vydávání nařízení obce, rozhodování o místních a účelových komunikacích a projednávání přestupků. Obce jsou povodňovým orgánem. II. stupeň přenesené správy – obce s pověřeným obecním úřadem. Při výkonu státní správy v přenesené působnosti jsou oprávněny rozhodovat v prvním stupni ve správním řízení o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech osob, pokud zvláštní zákon nestanoví jinou příslušnost, zajišťují volby do Parlamentu České republiky, do zastupitelstev krajů, do zastupitelstev obcí a do Evropského parlamentu, jsou orgánem ochrany přírody, vodoprávním úřadem a povolují odběr a nakládání s vodami. III. stupeň přenesené správy – obce s rozšířenou působností. To je největší rozsah přenesené státní správy. Jedná se např. o evidenci obyvatel, vedení registru obyvatel, vydávání občanských a řidičských průkazů a cestovních dokladů, živnostenský úřad, vykonávání státní správy lesů, doprav a silniční hospodářství pro silnice II. a III. třídy, sociálně právní ochrana dětí, péče o staré a zdravotně postižené, péče o nepřizpůsobivé občany (Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 30-31). Podle rozsahu plnění úkolů v přenesené působnosti dostávají obce příspěvek ze státního rozpočtu a správní poplatky a pokuty představují příjmy rozpočtu obce.

1.4 Orgány obce Obec je samostatně spravována zastupitelstvem města. Dalšími orgány obce jsou rada města, starosta, obecní úřad a další zvláštní orgány obce. V případě statutárního města stojí v čele primátor a obecní úřad se nazývá magistrát (Česko, 2000a, § 5). 1.4.1

Zastupitelstvo obce

Obec je samostatně spravována zastupitelstvem. Zastupitelstvo se skládá podle počtu obyvatel obce a velikosti územního obvodu z 5 až 55 členů, kteří jsou voleni tajným hlasováním na základě přímého volebního práva. Zastupitelstvu obce je vyhrazeno: a) „schvalovat program rozvoje obce,


15

b) schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni, c) zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce, d) zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny, e) rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách, f) vydávat obecně závazné vyhlášky obce“ (Česko, 2000a, § 84). Zastupitelstvu obce je dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních: „nabytí a převod nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce, poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50 000 Kč v jednotlivém případě fyzickým a právnickým osobám, vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20 000 Kč“ (Česko, 2000a, § 85). Zastupitelstvo obce je nejvyšším orgánem obce, kterému je vyhrazeno rozhodování o nejdůležitějších záležitostech v oblasti výkonu samostatné působnosti obce. Schází se k zasedání nejméně jednou za tři měsíce, zasedání zastupitelstva je veřejné (Česko, 2000a, § 92) 1.4.2

Rada obce

Rada obce je výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti. Je volena z členů zastupitelstva a ze své činnosti je zodpovědná zastupitelstvu obce. Rada je 5 až 11členná, tvoří ji starosta/primátor, náměstek starosty/primátora a další členové. Radě obce je vyhrazeno: a) „zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce, b) plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou-li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2),


16

c) rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti, d) vydávat nařízení obce“ (Česko, 2000a, § 102). 1.4.3

Starosta/primátor

Starost (primátor) zastupuje obec navenek. Je volen zastupitelstvem a za výkon své funkce mu odpovídá. Starosta: a) odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za minulý rok, b) odpovídá za informování veřejnosti, c) rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce, d) svolává a řídí zastupitelstvo obce (Česko, 2000a, § 103).

1.5 Organizace zřizované obcí V rámci samostatné působnosti může obec pro zajištění svých úkolů zřizovat právnické osoby a organizační složky obce a také obecní policii (Česko, 2000a, § 35a). Vybrané služby pro občany, podnikatele i návštěvníky, mohou obce zajišťovat prostřednictvím samostatných právnických subjektů. Jedná se zejména o služby v oblasti školství, sociálních služeb, zdravotnictví, kultury, komunálních služeb, odpadového hospodářství, veřejného osvětlení, údržby veřejného prostranství, dopravy, sportu a bydlení (Pavlík a kol., 2014, s. 61). V § 23 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů je stanoveno, že „územní samosprávný celek může ve své pravomoci k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností a) zřizovat vlastní organizační složky jako svá zařízení bez právní subjektivity, b) zřizovat příspěvkové organizace jako právnické osoby, které zpravidla ve své činnosti nevytvářejí zisk, c) zakládat obchodní společnosti, a to akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, d) zakládat ústavy, e) zřizovat školské právnické osoby, f) zřizovat veřejné výzkumné instituce.“

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 1.5.1

17

Organizační složky

Obec zřizuje organizační složky pro takové činnosti, které nevyžadují velký počet zaměstnanců, nepotřebují složité a rozsáhlé strojní nebo jiné technické vybavení, nejsou vnitřně odvětvově či jinak organizačně členěné nebo nevstupují do složitých ekonomických nebo právních vztahů. O vzniku organizační složky vydá zřizovatel zřizovací listinu. Organizační složka nemá právní subjektivitu, pracovníci organizační složky jsou zaměstnanci zřizovatele, tedy obce. Nemá vlastní majetek, obec svěří majetek organizační složce k jejímu vlastnímu využití a vymezí jí taková práva, aby mohla tento majetek řádně využívat pro účely, pro něž byla zřízena a v rámci vymezené pravomoci o něj pečovat (Havlan a Janeček, 2014, s. 30-37). 1.5.2

Příspěvkové organizace

Příspěvkové organizace zřizuje obec pro takové činnosti, které jsou zpravidla neziskové a jejich rozsah, struktura a složitost vyžadují samostatnou právní subjektivitu. Protože své služby poskytují bezplatně nebo za ceny nižší než jsou skutečné náklady, dostávají od svého zřizovatele příspěvek na provoz. Zřizovatel založí příspěvkovou organizaci zřizovací listinou. Příspěvkové organizace mají právní subjektivitu. Charakteristickým rysem příspěvkové organizace je její právní nezpůsobilost. To znamená, že majetek nemá ve vlastnictví, je jí jen předán k hospodaření a příspěvková organizace tento majetek spravuje pro hlavní účel, k němuž byla zřízena. Může ho také využívat v doplňkové činnosti, za předpokladu, že přitom zajišťuje svoji hlavní funkci a získané prostředky z doplňkové činnosti použije ke zlepšení své hlavní činnosti. Příspěvková organizace nabývá majetek především pro svého zřizovatele, po jeho písemném předchozím souhlasu. Příspěvková organizace majetek, který ji byl svěřen, eviduje na svých majetkových účtech, obec tento majetek vede pouze v operativní evidenci (Havlan a Janeček, 2014, s. 40-47). 1.5.3

Obchodní společnosti

Obchodní společnosti, které obce mohou zakládat, jsou společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Jsou právnickými osobami. Často se řadí mezi subjekty, které jsou zakládány za účelem dosahování zisku, bez ohledu na předmět podnikání nebo činnosti. Díky svému vkladu do společnosti obce mají právo účastnit se jednání valné hromady, podílet se na zisku společnosti, prodat podíl, získat likvidační zůstatek. Tedy cílem držení


18

podílu ve společnosti je zhodnocení vložených prostředků (Schneiderová a Nejezchleb, 2012, s. 444-445). Havlan a Janeček (2014) tvrdí: „Fakt, že územní samosprávný celek může založit obchodní společnost, má v sobě určitý vnitřní rozpor. Jednoduše vyjádřeno, veřejnoprávní korporace – obec vkládá svůj „veřejný majetek“ do typicky soukromoprávního subjektu.“ Obec může společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost sama založit, může se ale také stát společníkem nebo akcionářem společnosti, kterou nezaložila nebo jejíhož založení se nezúčastnila. Kromě společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti obec nemůže jinou obchodní společnost založit, ani se jejího založení zúčastnit. Většina obcí nedisponuje dostatečnými finančními prostředky, aby mohla založit akciovou společnost. Nejčastější formou v České republice je zakládání společností s ručením omezeným, které je výhodné z důvodu nižšího vkladu, menší administrativní zátěže a menšího rizika podnikání (Havlan a Janeček, 2014, s. 275-278, Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 247). 1.5.4

Další právnické osoby

Obec může založit k plnění svých úkolů, zejména k hospodářskému využití svého majetku a k zabezpečení veřejně prospěšných činností také ústav, školskou právnickou osobu a veřejnou výzkumnou instituce (Česko, 2000b, § 23). „Ústav je právnická osoba ustavená za účelem provozování činnosti užitečné společensky nebo hospodářsky s využitím své osobní a majetkové složky. Ústav provozuje činnost, jejíž výsledky jsou každému rovnocenně dostupné za podmínek předem stanovených“ (Česko, 2012, § 402 a 403) O založení ústavu rozhoduje zastupitelstvo. Obec s majetkem vloženým do ústavu nemá možnost dále nakládat a mít z něho výtěžky. Zisk může ústav použít jen k podpoře činnosti, pro niž byl založen a k úhradě nákladů na vlastní správu. Ústav jako nový typ právnické osoby nahradil od účinnosti nového občanského zákoníku obecně prospěšnou společnost (Havlan a Janeček, 2014. s. 279). Podobně i u školské právnické osoby a veřejné výzkumné instituce o jejich založení rozhoduje zastupitelstvo. Zisk může být použit také pouze k podpoře činnosti, pro niž byly založeny. Školská právnická osoba užívá ke své činnosti vlastní majetek a majetek půjčený nebo pronajatý od zřizovatele. Veřejná výzkumná instituce nemá hmotný majetek ve správě, ale přímo jej vlastní (Havlan a Janeček, 2014, s. 280).


2

19

LEGISLATIVNÍ NORMY PRO DLOUHODOBÝ MAJETEK OBCE

1. 1. 1950 nabyl účinnosti zákon č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů. Tímto zákonem přišly obce o svůj samosprávný majetek a veškerý majetek obcí byl znárodněn. Teprve až ústavní zákon č. 294/1990 Sb., kterým se mění a doplňuje ústavní zákon č. 100/1960 Sb., Ústava Československé socialistické republiky a ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé federaci, a kterým se zkracuje volební období národních výborů, znovu zakotvil místní samosprávu. Zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení) se obec opět stala právnickou osobou, má vlastní majetek a finanční zdroje a hospodaří s nimi. Obcím také umožnil samostatně podnikat (Havlan a Janeček, 2013, s. 14-16). Na základě zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí, se obcím částečně vrátil majetek, který vlastnily před znárodněním, zejména historický majetek obcí, majetek převedený do vlastnictví obcí na základě původního práva hospodaření, bytový fond (byty a bytové domy s pozemky) a rozestavěné objekty komplexní bytové výstavby. V současné době zákon nevymezuje druhy majetku ve vlastnictví obce, obce tak jako právnické osoby mohou vlastnit jakýkoliv majetek. Předpokládá se, že obec musí vlastnit tolik majetku a v takové struktuře, aby mohla plnit povinnosti, které jí ukládá zákon. Majetek obce slouží k veřejně prospěšným účelům, pro municipální nebo regionální podnikání a pro výkon samosprávy (Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 230233; Macháček, Toth a Wokoun, 2011, s. 106). Skutečnost, že obec má vlastní majetek a může s ním samostatně nakládat, je významným předpokladem reálnosti územní samosprávy. Majetek je základem pro ekonomický a sociální rozvoj území obce, je předpokladem pro podnikatelské činnosti a zdrojem příjmů. Podle funkcí slouží majetek k veřejně prospěšným účelům, pro municipální podnikání a pro výkon samosprávy. Racionálním nakládáním s majetkem může obec dosáhnout uspokojování potřeb veřejnosti a zvyšování jejich životní úrovně, rozšířit majetek obce, zvyšovat rozpočtové zdroje, zvýšit atraktivitu obce pro vlastní obyvatele i návštěvníky obce, může přilákat nové investory a dosáhnout zvýšení počtu pracovních míst a zlepšit sociální poměry (Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 228-229; Macháček, Toth a Wokoun, 2011, s. 107-108). Macháček, Toth a Wokoun (2011, s. 108) tvrdí, že nevýhoda vlastního hospodaření je v tom, že obec musí zajistit kapacity pro řízení a provoz majetku, s čímž jsou spojeny


20

náklady. Je proto důležité stanovit optimální objem a druh poskytovaných statků a rozhodnout, které statky a služby budou poskytovány veřejným sektorem a které zajistí soukromý sektor, jemuž obec prodá majetek, respektive pronajme. Povinnosti obce při nakládání s majetkem jsou stanoveny v zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích. „Majetek obce musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejími zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obec je povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Obec vede účetnictví podle zákona o účetnictví. Majetek obce musí být chráněn před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím“ (Česko, 2000a, § 38). Nakládání s majetkem obce je postaveno na soukromoprávních jednáních. Neznamená to, že by neexistovalo veřejnoprávní omezení tohoto nakládání. Jde o veřejnoprávní úpravu podmínek uzavírání smluv, zejména určení orgánu obce, který je oprávněn o jednotlivém typu smlouvy, respektive typu majetkoprávního jednání obce rozhodnout, viz kapitola 1.4. Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout nebo poskytnout výpůjčku musí být nejméně 15 dnů před rozhodnutím orgánu vyvěšen, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit návrhy. Účelem je především informovat občany o dispozicích s obecním majetkem, aby příslušné úkony probíhaly transparentně. Pokud by obec záměr předepsaným způsobem nezveřejnila, byla by následně uzavřená smlouva od počátku absolutně neplatná (Havlan a Janeček, 2014, s. 213-224).

2.1 Zákon č. 563/1991Sb., o účetnictví Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví je základní právní normou pro vedení účetnictví, jsou v něm obsažena základní ustanovení týkající se účetních metod. Obec je povinna vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku. Účetním období je kalendářní rok. Stanovuje také podmínky pro zjišťování účetních záznamů pro potřeby státu a shromažďování účetních záznamů od vybraných účetních jednotek v centrálním systému účetních informací státu. Vybranými účetními jednotkami jsou mimo územních samosprávných celků také organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, dobrovolné svazky obcí, Regionální rady regionů soudržnosti, příspěvkové organizace a zdravotní pojišťovny. V § 4 je stanovena povinnost účetní jednotky dodržovat směrnou účtovou osnovu, uspořádání položek účetní závěrky, obsahové vymezení těchto závěrek a ostatní podmínky


21

stanovené prováděcími právními předpisy a také v § 36 povinnost vybraných účetních jednotek postupovat vždy podle standardů a v § 27 ocenění majetku určeného k prodeji, s výjimkou zásob, reálnou hodnotou (Česko, 1991). Účetní jednotky jsou povinny vést účetnictví správné, úplné, průkazné, srozumitelné, přehledné. Účetnictví je průkazné, jestliže všechny účetní záznamy tohoto účetnictví jsou průkazné a účetní jednotka provedla inventarizaci. Požadavky na inventarizaci u vybraných účetních jednotek stanoví prováděcí právní předpis, vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků (Česko, 1991, § 8 a 29).

2.2 Vyhláška č. 410/2009 Sb. k účetnictví Základním cílem vyhlášky č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky (mimo zdravotní pojišťovny), je definovat uspořádání, označování a obsahové vymezení položek účetní závěrky a dále stanovit aplikace jednotlivých účetních metod. Vyhláška je každoročně novelizována (Schneiderová a Nejezchleb, 2012, s. 20). Ve vyhlášce je mimo jiné definován dlouhodobý majetek, co jsou odpisy dlouhodobého majetku, vymezení nákladů souvisejících s pořízením dlouhodobého majetku, oceňovací rozdíly při uplatnění reálné hodnoty u majetku určeného k prodeji, odepisování majetku, metoda oceňování souboru majetku, členění směrné účtové osnovy na účtové třídy, účtové skupiny a syntetické účty, včetně podrozvahových účtů. Členění směrné účtové osnovy je závazné pro všechny vybrané účetní jednotky (Česko, 2009).

2.3 Vyhláška č. 270/2010 Sb. o inventarizaci majetku a závazků Povinnost zjišťovat inventarizací skutečný stav veškerého majetku a závazků a ověřit, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví je dána v § 29 a 30 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků stanovuje požadavky na organizační zajištění a způsob provedení inventarizace u vybraných účetních jednotek, a to jednak z pohledu formálních požadavků, které jsou podstatně rozsáhlejší než u podnikatelských subjektů, tak věcných. Schneiderová (2012) říká: „Bohužel vzhledem ke zdůrazňování formální stránky věci k zásadnímu zlepšení průběhu inventarizace spíše nepřispěla“ (Schneiderová a Nejezchleb, 2012, s. 21).


22

2.4 České účetní standardy pro některé vybrané účetní jednotky České účetní standardy (dále také ČÚS) pro některé vybrané účetní jednotky, které vedou účetnictví podle vyhlášky č. 410/2009 Sb., jsou dalším legislativním zdrojem týkajícím se účetnictví. Jejich cílem je rozpracovat účetní metody do větších podrobností a upravit postupy účtování a zajistit soulad při používání účetních metod u jednotlivých účetních jednotek. Z toho vyplývá vyšší míra srovnatelnosti účetních informací mezi jednotlivými účetními jednotkami. V § 36 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví je stanoveno, že vybrané účetní jednotky postupují podle standardů vždy (Havlan a Janeček, 2014, s. 142-143). Tabulka 1 Přehled ČÚS pro vybrané účetní jednotky Číslo ČÚS 701 702 703 704 705 706 707 708 709 710

2.4.1

Název Účty a zásady účtování na účtech Otevírání a uzavírání účetních knih Transfery Fondy účetní jednotky Rezervy Opravné položky a vyřazení pohledávek Zásoby Odpisování dlouhodobého majetku Vlastní zdroje Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek (Zdroj: Ministerstvo financí, 2015)

ČÚS 708 Odpisování dlouhodobého majetku

ČÚS 708 určuje postupy pro stanovení výše odpisů dlouhodobého majetku, účtování odpisů a oprávek a postupy pro změnu metody u vybraných účetních jednotek. K 31. 12. 2011 došlo k dooprávkování dlouhodobého majetku, stanovení způsobu odepisování, nastavení zbývající doby odepisování, zbytkové hodnoty a od roku 2012 začaly obce dlouhodobý majetek odepisovat (Schneiderová a Nejezchleb, 2012, s. 154-186). Novelou ČÚS 708, která vyšla 23. 1. 2014, byla nově stanovena zbytková hodnota majetku. Původní stanovení hranice významnosti pro zaúčtování zůstatkové ceny dlouhodobého majetku při vyřazení: „Účetní jednotka může při sestavení odpisového plánu zohlednit též skutečnosti týkající se okamžiku vyřazení dlouhodobého majetku z užívání, například stanovení hranice významnosti. Nestanoví-li účetní jednotka jinak, má se pro tyto účely za to, že významná je částka ve výši 5 % ocenění dlouhodobého majetku.“ (Finanční zpravodaj, 2011, s. 68), bylo změněno na zbytkovou hodnotu. Ta je definována jako „účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla


23

získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku, například prodejem, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících“. V přechodných ustanoveních je dána účetní jednotce možnost změnit hranici významnosti za zbytkovou hodnotu nejpozději k 1. 1. 2015 (Finanční zpravodaj, 2014, s. 6). V Mezinárodním účetním standardu pro veřejný sektor (IPSAS) IPSAS 17 – Pozemky, budovy a zařízení je zbytková hodnota „odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka získala pozbytím aktiva po odpočtu odhadnutých nákladů na pozbytí, jestliže je aktivum na konci předpokládané doby jeho použitelnosti. Doba použitelnosti je období, po které bude aktivum dle očekávání jednotkou užíváno“ (IPSAS, 2008, s. 498). Účetní jednotky sestavují a aktualizují odpisový plán podle § 28 odst. 6 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, s ohledem na předpokládaný průběh používání majetku a se zohledněním změn, k nimž došlo v průběhu používání majetku účetní jednotkou. Při sestavení nebo aktualizaci odpisového plánu může zohlednit jeho zbytkovou hodnotu, zvláště pokud se jedná o významnou informaci k dosažení věrného a poctivého zobrazení předmětu účetnictví. „Použití slova může, je třeba chápat jako poskytnutí metody, jak tohoto věrného a poctivého obrazu dosáhnout“, říká Lanc (2014, s. 14). U vybraných účetních jednotek je jedním z kroků harmonizačního procesu a vzájemného sbližování mezinárodně uznávaných účetních norem zavedení tzv. zbytkové hodnoty. Galušková (2014, s. 16-20) tvrdí, že ze znění bodu 4.11. ČÚS 708 vyplývá možnost, nikoli však povinnost, stanovit si zbytkovou hodnotu. Nemůže ale dojít k zastavení odpisování, pokud je majetek účetní jednotkou užíván a není-li určen k prodeji a oceněn reálnou hodnotou. Zbytkovou hodnotu lze chápat jako potencionální hodnotu, kterou účetní jednotka může získat tím, že až majetek pro její potřeby doslouží, tak jej zpeněží. Pokud se nastavuje odpisový plán, musí se nastavení výše zbytkové hodnoty zdůvodnit, proč bude ekonomický přínos, aby nedošlo k porušení principu opatrnosti. Ve výše uvedeném smyslu bude mít kladnou zbytkovou hodnotu naprostá menšina aktiv. Ekonomicky lze interpretovat nulovou zůstatkovou hodnotu tím, že majetek přináší užitky v prvních letech používání, kdy také jsou náklady na údržbu minimální. V této době by majetek měl vydělat na svou reprodukci. Postupně se snižuje jeho využitelnost, narůstají náklady na opravy, které převyšují odpisy. Majetek se stává neprodejným a jeho využitelnost je velice malá. Problém s nulovou zůstatkovou cenou se řeší jen u vybraných účetních jednotek. Obchodní společnosti včetně


24

těch, které jsou začleněny do nadnárodních korporací, s nulovou zůstatkovou cenou neměly problémy. Nejezchleb (© 2008-2015) tvrdí: „I nula na zůstatkové hodnotě používaného dlouhodobého majetku může být hodně dobré a vypovídající číslo“. 2.4.2

ČÚS 709 Vlastní zdroje

ČÚS 709 je věnován vlastním zdrojům, zejména transferům na pořízení dlouhodobého majetku a přiřazení přijatého investičního transferu k příslušnému pořizovanému majetku. Dále určuje oceňovací rozdíly z přecenění majetku určeného k prodeji na reálnou hodnotu (Ministerstvo financí, © 2005-2013). 2.4.3

ČÚS 710 Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek

Cílem tohoto standardu je stanovit základní postupy účtování o dlouhodobém nehmotném a dlouhodobém hmotném majetku za účelem docílení souladu při používání účetních metod některými vybranými účetními jednotkami. Standard upravuje obecná pravidla a postupy k účtování dlouhodobého majetku, jeho oceňování a stanovuje další povinnosti, které je účetní jednotka povinna upravit vnitřním předpisem (Ministerstvo financí, © 20052013).


3

25

ROZPOČET A FINANČNÍ ANALÝZA V MUNICIPÁLNÍCH JEDNOTKÁCH

Rozpočet je právně vymahatelný plán hospodaření jednotky za rozpočtové období, vyjádřený v peněžních jednotkách. Je klíčovým nástrojem vlády, ať už centrální nebo místní. Měl by být komplexní a obsahovat veškeré příjmy a výdaje. Zároveň by měl zahrnovat nezbytné kompromisy mezi různými politickými názory a představami na rozvoj území. Rozpočet je nejdůležitější politický dokument místní vlády, ve kterém jsou vyjádřeny složité rozvojové výzvy v reálném hledisku rozpočtu. Nastiňuje názory místní vlády na socio-ekonomický stav území. Je prohlášením jejích finančních a ekonomických cílů a odráží její sociální a ekonomické priority (Shah, 2007, s. 179-180, vlastní překlad).

3.1 Rozpočet obce Obecní rozpočet je politický dokument, který shrnuje činnosti a priority obce. Navíc obsahuje zákonné a etické principy, jako je otevřenost, transparentnost a veřejná odpovědnost, které musí být zajištěny nejen v přípravě, realizaci a monitorování, ale také v následné kontrole rozpočtu. Je vytvářen, rozdělován a používán s využitím nenávratného, neekvivalentního a nedobrovolného způsobu financování, který je typický pro všechny veřejné rozpočty (Shah, 2007, s. 180, vlastní překlad; Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 57). Finanční hospodaření obcí se řídí jejich ročním rozpočtem a rozpočtovým výhledem, který se sestavuje na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků na 2 – 5 let následujících po roce, na který se sestavuje rozpočet. Rozpočtový výhled obsahuje souhrnné údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů (Česko, 2000b, § 3). Rozpočet poskytuje odpovědi na otázky důležité pro orgány obce, ať už jde o starostu, radu či zastupitelstvo, obecní úřad, který rozhodnutí orgánů obce realizuje, nebo pro zainteresované strany, tj. obyvatele, daňové poplatníky, místní spolky a kontrolní orgány. Otázky v tabulce č. 2 cíleně pomáhají orgánům obce v sestavování rozpočtu. Rozpočet musí odpovídat alespoň na šest základních otázek níže uvedených, což ukazuje, že je napojen na hospodářské, sociální a politické faktory. Rozsah, v jakém rozpočet na tyto otázky odpovídá komplexním a srozumitelným způsobem, je mírou jeho kvality a efektivnosti (Shah, 2007, s. 180-181, vlastní překlad).


26

Tabulka 2 Otázky pro sestavení rozpočtu Hodnota

Oblast

Hospodárnost

vstupy a dodržování ekonomický právních norem a tržní

Kolik musíme získat a kolik můžeme utratit?

výstupy a výkony

Co získáme /dostaneme?

(Economy) Efektivnost

Faktor

ekonomický a tržní

(Efficiency) Účelnost (Effectiveness) Spravedlnost ve vztahu k okolí

výsledek a problémů

řešení sociální

(Accountability)

Vstřícnost (Responsiveness)

Jaký je rozdíl? Jsou zúčastněné strany uspokojeny?

spravedlnost, řádný politický postup, požadavky

Je postup dodržený? Je zákonný? Jsou procesy a výstupy spravedlivé?

zveřejňování, transparentnost

politický

Jsou záznamy pravdivé, kompletní, otevřené a přístupné? Jsou rozhodnutí dohledatelná a srozumitelná?

spoluúčast veřejnosti, politický veřejné mínění a veřejné potřeby

Je proces rozhodování otevřený a je možné zapojit přímou a nepřímou spoluúčast veřejnosti?

(Equity/fairness) Zodpovědnost

Otázka

(Zdroj: Shah, 2007, s. 181, vlastní překlad) Rozpočet obce je finančním plánem, jímž se řídí financování činnosti dané obce. Vyvážení nabídky veřejných služeb s poptávkou občanů umožňuje zvýšit efektivní alokaci rozpočtových výdajů samosprávy. Efektivnost závisí také na způsobu sestavování rozpočtu a jeho kontrole. Tradiční způsob sestavení rozpočtu je přírůstkový, kdy se minulý rozpočet upraví o některé položky (např. inflaci, snížení počtu zaměstnanců). Alternativou je tvorba nového rozpočtu na základě současné poptávky a výkonu (nulová základna). Oba přístupy je možné kombinovat (Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 281). Rozlišují se dva hlavní typy rozpočtů – běžný (provozní) a kapitálový (investiční) rozpočet. Běžný rozpočet zahrnuje běžné výdaje na služby a výrobky, např. opravy, spotřebu energií nebo platy zaměstnanců úřadu. Kdežto kapitálový rozpočet zahrnuje tvorbu dlouhodobého majetku často velmi nákladného, např. výstavbu domů, rekonstrukce silnic (Shah, 2007, s. 187, vlastní překlad).


27

Rozpočet se zpracovává v třídění podle rozpočtové skladby, kterou vyhláškou stanoví Ministerstvo financí, které také zachovává třídění rozpočtu na běžné a kapitálové příjmy a výdaje Sestavuje se zpravidla jako vyrovnaný. Schválit rozpočet jako schodkový lze jen v případě, že schodek bude možné uhradit finančními prostředky z minulých let nebo bude uhrazen tzv. návratnými zdroji (půjčkou, úvěrem návratnou finanční výpomocí, výnosem z prodeje vlastních dluhopisů). Přebytkový rozpočet může být schválen, pokud některé příjmy rozpočtového roku budou využity až v následujících letech nebo jsou určeny na splátky jistin úvěrů (Havlan a Janeček, 2014, s. 198-199). Aby byla zajištěna srovnatelnost příjmů a výdajů u jednotlivých rozpočtů územních jednotek v rámci celé České republiky, jsou jednotně členěny dle rozpočtové klasifikace závazné pro všechny rozpočty. Rozpočtové klasifikace používané jednotlivými zeměmi zpravidla vyhovují

mezinárodním

standardům

a

umožňují

porovnávat

příjmy

a

výdaje

veřejných rozpočtů i mezi státy navzájem (Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 109). Naproti tomu Toth (Macháček, Toth a Wokoun, 2011, s. 145) nepovažuje třídění podle rozpočtové skladby za vyhovující, zejména při plánování sociálně ekonomického rozvoje územní samosprávy a analýzách pro vytvoření plánu rozvoje obce. „Neodpovídá filozofii rozpočtových skladeb ve většině států Evropské unie. Systém nevede k účelovosti a účelnosti využívání prostředků. Například kapitálové příjmy mohou, ale nemusí být použity na kapitálové výdaje“. Základní třídění je druhové. Týká se všech peněžních operací, člení se na příjmy, výdaje a konsolidaci: Třída 1. Daňové příjmy Třída 2. Nedaňové příjmy Třída 3. Kapitálové příjmy Třída 4. Přijaté dotace Třída 5. Provozní výdaje Třída 6. Investiční výdaje Třída 8. Financování (Česko, 2002a). Běžné příjmy jsou tvořeny příjmy třídy 1 a třídy 2, kapitálové příjmy jsou ve třídě 3. Přijaté dotace (třída 4) se rozlišují podle toho, zda jsou přijaty na určitý investiční titul


28

nebo neinvestiční, a dále podle poskytovatele dotace. Provozní výdaje třída 5 obsahuje neinvestiční nákupy (materiál, energie, služby), mzdové výdaje a také výdaje na provozní příspěvky zřizovaným příspěvkovým organizacím a transfery poskytované jiným subjektům. Investiční výdaje v třídě 6 jsou výdaje na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a transfery na investiční účely poskytované jiným subjektům (Macháček, Toth a Wokoun, 2011, s. 148-149). Z hlediska odvětvového se třídí příjmy a výdaje podle odvětví, které vychází z účelu, na nějž jsou vynakládány prostředky rozpočtu. Odvětvové a druhové třídění není vždy kompatibilní, daňové příjmy se podle odvětví netřídí. Proto může docházet k neúčelnému využívání prostředků, kdy některé odvětví je dotováno více na základě požadavků pracovníků útvaru při sestavování rozpočtu, než je v souladu s plánem rozvoje obce (Macháček, Toth a Wokoun, 2011, s. 147-148). Konsolidační třídění umožňuje vyloučit duplicity při převodu prostředků mezi různými účty a fondy uvnitř obce, i mezi převody prostředků mezi rozpočty organizačních složek státu, kraji, obcemi a příspěvkovými organizacemi (Provazníková a Sedláčková, 2009, s. 111). Používání rozpočtové skladby vedle postupů účtování a účtové osnovy je specifické pro veřejný sektor. Výstupem o čerpání rozpočtu je Finanční výkaz o příjmech a výdajích, výstupem z účetnictví je Rozvaha, Výkaz zisku a ztráty, Výkaz o peněžních tocích. Vazba obou systémů je oboustranná (viz tabulka č. 3), a to umožňuje porovnávat oba výstupy, a tím spolehlivěji odhadovat finanční pozici obce průběžně i do budoucna (Prokůpková a Svoboda, 2014, s. 110-111).


29

Tabulka 3 Vazba mezi rozvahou a položkami rozpočtové skladby PŘÍRŮSTKY

ZDROJE

STÁLÁ AKTIVA Dlouhodobý majetek

ROZPOČTOVÉ POLOŽKY Třída 6

Drobný dlouhodobý majetek OBĚŽNÁ AKTIVA Krátkodobý majetek

ROZPOČTOVÉ POLOŽKY Třída 5

(Zdroj: Prokůpková a Svoboda, 2009, vlastní zpracování)

3.2 Finanční analýza Finanční analýza je specifickou složkou finančního řízení, která poskytuje důležité informace o finanční situaci obce, je nástrojem a zároveň vrcholnou fází účetního procesu. Účetní výkazy neposkytují komplexní obraz o finanční situaci obce. Nedávají uživatelům informace o silných a slabých stránkách, rizicích, trendech a výhledech. Toto je úkolem finanční analýzy. Na rozdíl od finančního účetnictví není upravována žádnými obecně závaznými právními předpisy nebo standardy. Nejde jen o posouzení hospodaření v minulém období, ale také o odhalení pozitivních i negativních faktorů, které hospodaření ovlivnily. V oblasti municipální sféry, je však nutné zohlednit specifika, která jsou s procesy municipálních jednotek spojena. Aplikace finančního řízení za účelem udržení finanční stability je povinnou součástí finančního řízení odpovědných činitelů a pracovníků (Otrusinová, 2011, s. 85; Prokůpková a Svoboda, 2014, s. 92-97). Některé metody finanční analýzy používané v podnikatelském sektoru lze aplikovat beze zbytku, pro nepodnikatelské prostředí se nabízí některé specifické metody a ukazatele. Obec lze považovat za finančně zdravou, jestliže: •

je rentabilní - zhodnocuje vložený kapitál – ve veřejném sektoru efektivně využívá zdroje pro plnění všech svých funkcí,

•

je likvidní - schopna uhradit včas své závazky – platí shodně i ve veřejném sektoru,

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky •

30

je finančně nezávislá - ve veřejném sektoru lze vyjádřit jako poměr celkových příjmů k dotacím a úvěrům, resp. jako poměr úspor k vlastním rozpočtovaným příjmům (Otrusinová, 2011, s. 86; Prokůpková a Svoboda, 2014, s. 102-104).

Finanční analýza municipální jednotky se podrobněji zaměřuje na analýzu hospodaření v běžném rozpočtu, analýzu druhů příjmů a výdajů, analýzu salda běžného rozpočtu a dosahovaných úspor proti rozpočtované výši, analýzu investičních příjmů a výdajů, analýzu nákladů na údržbu a správu majetku, analýzu závazků, majetku, celkových provozních nákladů (Otrusinová, 2011, s. 87).

3.3 Metody finanční analýzy Všechny používané analytické postupy znamenají ohodnocení finančních informací provedených pomocí rozboru vztahů mezi finančními a nefinančními údaji, zahrnují zkoumání identifikovaných výkyvů a vztahů. Podle náročnosti matematických a dalších operací, se metody finanční analýzy člení na: •

elementární (základní) metody,

•

vyšší metody (Otrusinová, 2011, s. 87; Prokůpková a Svoboda, 2014, s. 95).

3.3.1

Elementární metody

V běžné praxi jsou nejčastěji používány elementární (základní) metody. V těchto metodách jsou zapracovány zjištěné údaje – ukazatele a údaje z nich odvozené. Tyto metody jsou nejsrozumitelnější a nejpřístupnější, jsou založeny na základních matematických operacích (součet, rozdíl, podíl, procenta). Jejich výhodou je jednoduchost zpracování a interpretace, nevýhodou je, že nejsou využitelné pro všechny charakteristiky finanční situace a nemusí vždy podávat pravdivý obraz o skutečnosti (Otrusinová, 2011, s. 87-88; Prokůpková a Svoboda, 2014, s. 95). Ukazatele elementárních metod se rozlišují na: •

analýzu absolutních ukazatelů (horizontální, vertikální analýza) – zkoumání stavu a obsahu stavových ukazatelů, údaje jsou převzaty z účetních výkazů,

•

analýzu rozdílových a tokových ukazatelů (analýza fondů finančních prostředků) – srovnání údajů z běžného období s obdobnými údaji z předchozích období,

•

analýzu poměrových ukazatelů (ukazatele rentability, likvidity, zadluženosti, aktivity) – charakterizují vzájemný vztah mezi dvěma položkami, nelze je volit


31

libovolně, příslušné položky musí být co do obsahu v určité souvislosti, poměry vypočítané pro dostatečný počet let umožňují rozpoznat a vyhodnotit trendy (Otrusinová, 2011, s. 87-88; Prokůpková a Svoboda, 2014, s. 96-100). Horizontální (trendová) analýza umožňuje popsat změny hodnot jednotlivých položek ve srovnání s předcházejícími obdobími. Změny mohou být vyjádřeny absolutně (jako rozdíl mezi hodnotami ve dvou po sobě následujících obdobích), v procentech (jako podíl absolutní změny na zvolené základně) nebo indexací ke společnému základu (převedení hodnot v absolutním vyjádření na relativní, procentní vyjádření). Posouzením změn absolutních ukazatelů v čase se zabývá analýza vývojových trendů. Z ukazatelů vývojových trendů se dá modelovat budoucí finanční pozice. Při prognóze se musí vyloučit všechny náhodné vlivy, které nějakým způsobem působily na vývoj položky (např. náklady na opravy po živelné pohromě), naopak je třeba zahrnout všechny objektivně předpokládané změny (inflace, změny cen energií, změna sazby daní) (Otrusinová, 2011, s. 92; Prokůpková a Svoboda, 2014, s. 98-99). Vertikální (strukturální) analýza slouží pro kvantifikaci podílu jedné položky na celku, např. jedné položky aktiv na celkových aktivech. Zkoumá strukturu jevů v jediném období. Horizontální a vertikální analýzu lze uplatnit pro účely kontroly plnění rozpočtu (Otrusinová, 2011, s. 93). Ukazatel autarkie (soběstačnosti) je typický pro municipální sféru. Vyjadřuje míru, v níž je municipální jednotka soběstačná z hlediska pokrytí nákladů hlavní činnosti z dosažených výnosů. Vyjadřuje se zpravidla v procentech, měl by dosahovat hodnot vyšších než 1 (Otrusinová, 2011, s. 112). Výnosy z hlavní činnosti

Autarkie= Náklady na hlavní činnost x 100

(3.1)

K výpočtu ukazatele míry soběstačnosti (autonomie, samofinancování), lze využít také příjmy, a to podíl vlastních příjmů na celkových příjmech. Ukazatel nevypovídá pouze o finanční autonomii, ale také o míře fiskální decentralizace státu. Vyjadřuje se v procentech, pohybuje se od 30 - 80 %, v posledních letech klesá u obcí v České republice pod 60 %. Pokud se z vlastních příjmů vyloučí sdílené daně, je míra soběstačnosti až pod 30 % (Macháček, Toth a Wokoun, s. 146-147). K porovnání míry soběstačnosti lze použít tyto veličiny:

a)

vlastní municipální daně (výlučné daně, místní poplatky a daně, bez sdílených daní) celkové daňové příjmy municipálního rozpočtu

x 100 (3.2)


b)

c)

d)

32

celkové daňové příjmy (vlastní municipální daně + sdílené daně) celkové příjmy daňové příjmy + neinvestiční dotace celkové příjmy

x 100

x 100

(3.3)

(3.4)

vlastní příjmy (výlučné daně+sdílené daně+ostatní daňové příjmy+ostatní vlastní příjmy) celkové příjmy

x100

(3.5) V České republice je využíván k měření míry soběstačnosti obcí posledně jmenovaný ukazatel. „Ukazatel rentability představuje u municipálních jednotek jeden z nejdiskutovanějších ukazatelů“, míní Otrusinová (2011, s. 111-113). Na rozdíl od podnikatelských subjektů ztrácí své výsadní postavení, protože dosahování zisku a jeho maximalizace není cílem municipálních jednotek. Zisk v podobě úspory rozpočtovaných výdajů je žádoucí v nulové hodnotě, případně mírně plusový, ne však jeho maximální hodnota. Ukazatel obratu kapitálu vyjadřuje schopnost obce využívat vložené prostředky, jak velká část celkových zdrojů (pasiv) se obrátí v ročních výnosech (Otrusinová, 2011, s. 114). Obrat kapitálu =

-ý./01 (234536,7489.í č:../0;) <80:98 (9480;.í 58=:;á4 8 2:>í >?@/A3)

(3.6)

Ukazatel míry vázanosti stálých aktiv ve výnosech určuje, jak velká část stálých aktiv se obrátí v ročních výnosech, resp. jak rychle se stálá aktiva obnoví z dosažených ročních výnosů. Výsledná hodnota vyjadřuje počet let, za která by se stávající objem stálých aktiv obrátil v objemu výnosů daného roku (Otrusinová, 2011, s. 114). C;á4á 85;:98

Míra vázanosti stálých aktiv ve výnosech = -ý./01 (234536,> 7489.í č:../0;:)

(3.7)

Čistý pracovní kapitál (dále také ČPK) vyjadřuje přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy, jsou to oběžná aktiva krytá dlouhodobými zdroji. Vztah oběžných aktiv a krátkodobých závazků má vliv na finanční stabilitu posuzovanou v dlouhodobém horizontu, měl by dosahovat kladných hodnot. S tím souvisí také zlaté bilanční pravidlo, které požaduje, aby byl dlouhodobě vázaný majetek financován kapitálem, který je dlouhodobě k dispozici (Prokůpková a Svoboda, 2014, s. 103). ČPK = Celková oběžná aktiva – Celkové krátkodobé dluhy

(3.8)


33

Ukazatele investičního rozvoje/útlumu jsou ukazatele, které se zaměřují na stav a hospodaření s dlouhodobým majetkem, především na míru opotřebení dlouhodobého majetku a podíl odpisů na financování investičních aktivit (Otrusinová, 2011, s. 116). G=@á951

KoeEicient opotřebení DM = H4/I7/?/Já 85;:98 (9 =/ř:>/982í 23.ě) Míra investičního rozvoje = 3.3.2

K.930;:23 234536 (J@I;;/) G?=:01 (=/=ř./=@á951)

(3.9) (3.10)

Vyšší metody finanční analýzy

Mezi vyšší metody finanční analýzy patří např. soustavy ukazatelů, pyramidové rozklady, statistické testy odlehlých dat, korelační koeficienty, regresní a autoregresní modelování, analýza rozptylu. V praxi vybraných organizací veřejných rozpočtů prozatím nenalezly uplatnění, proto se jimi ve své bakalářské práci nebudu dále zabývat. Tyto metody jsou náročné nejen z hlediska samotných matematických postupů a vypovídací schopnosti zjištěných hodnot, ale i na technické vybavení a softwarovou podporu, která není zatím pro municipální organizace vytvořena (Otrusinová, 2011, s. 88; Prokůpková a Svoboda, 2014, s. 101). 3.3.3

Ukazatel Soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU)

Ministerstvo financí, na základě usnesení vlády ČR ze dne 12. listopadu 2008 č. 1395 o monitoringu hospodaření obcí a o zrušení usnesení vlády ze dne 14. dubna 2004 č. 346, o Regulaci zadluženosti obcí a krajů pomocí ukazatele dluhové služby, ve znění usnesení vlády ČR ze dne 29. září 2010 č. 695 a ze dne 3. října 2012 č. 722, každoročně provádí výpočet soustavy informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) za všechny obce a jimi zřízené příspěvkové organizace a vyhodnotí výsledky výpočtu, vždy z údajů k 31. 12. příslušného roku. Vychází se z účetních i finančních výkazů, mimo míry zadlužení je významným ukazatele běžná likvidita, tedy schopnost obce dostát svým krátkodobým závazkům. Obce, jejichž ukazatel celkové likvidity je v intervalu <0;1> a zároveň podíl jejich cizích zdrojů a přijatých návratných finančních výpomocí k celkovým aktivům je vyšší než 25%, jsou osloveny dopisem ministra financí a požádány o zdůvodnění neuspokojivého stavu a o stanovisko zastupitelstva obce. Ministerstvo financí následně informuje vládu České republiky (Magistrát města Zlína, ©2015; Provazníková, 2009, s. 209). Soustava informativních a monitorujících ukazatelů (SIMU) A) Informativní ukazatele

UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky 1) Počet obyvatel obce 2) Příjem celkem (po konsolidaci) 3) Úroky 4) Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků 5) Dluhová služba celkem 6) Ukazatel dluhové služby (v %) 7) Aktiva celkem 8) Cizí zdroje 9) Stav na bankovních účtech celkem 10) Úvěry a komunální dluhopisy 11) Přijaté návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy 12) Zadluženost celkem 14) Podíl zadluženosti na cizích zdrojích (v %) 15) 8-leté saldo 16) Oběžná aktiva 17) Krátkodobé závazky B) Monitorující ukazatele 13) Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům (v %) 18) Celková (běžná) likvidita (Magistrát města Zlína, ©2015)

34


II. PRAKTICKÁ ČÁST

35


4

36

CHARAKTERISTIKA STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA

První písemné zmínky o Zlínu pocházejí z roku 1322, kdy byl Zlín řemeslnicko-cechovním střediskem pro okolní valašské osídlení, živící se především pastevectvím. Byl sídelním městem majitelů panství a žil postupným rozvojem městské samosprávy. Důležitým okamžikem pro další vývoj Zlína byl rok 1894, kdy byla založena obuvnická živnost „A. Baťa“. Rozvoj firmy Baťa vedl i k rozvoji Zlína a v meziválečném období se Zlín stal moderním městským centrem (Magistrát města Zlína, ©2015). Statutárním městem se Zlín stal na základě zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a od 1. ledna 2000 je také krajským městem Zlínského kraje nově vzniklého ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Počet obyvatel Zlína k 31. 12. 2014 je 75 728 a jeho katastrální výměra činí 10 283 ha (Magistrát města Zlína, ©2015). Statutární město Zlín (dále také „SMZ“) není územně členěno na městské části. Území statutárního města Zlína tvoří místní části, které nejsou samostatné. Člení se na tzv. vnitřní město a 15 příměstských částí, které nemají vlastní samosprávné orgány. Pro příměstské části pracují komise místních částí, které jsou dobrovolnými iniciativními seskupeními občanů místních částí a poradními orgány Rady města Zlína a Zastupitelstva města Zlína (Magistrát města Zlína, ©2015).


37

Obrázek 1 Místní části statutárního města Zlína (Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015)

4.1 Orgány statutárního města Zlína Orgány statutárního města Zlína jsou Zastupitelstvo města Zlína, Rada města Zlína, primátor, Magistrát města Zlína, Městská policie Zlín a zvláštní orgány města. 4.1.1

Zastupitelstvo města Zlína

Zastupitelstvo města Zlína (dále také „ZMZ“) je nejvyšším orgánem samosprávy města. Skládá se ze 41 členů. Je mu vyhrazeno schvalovat program rozvoje města a rozpočet města, vydávat obecně závazné vyhlášky ve věcech samostatné působnosti (např. obecně závazná vyhláška č. 9/2013, kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, obecně závazná vyhláška č. 5/2013, kterou se vydává cenová mapa stavebních pozemků statutárního města Zlína č. 11, obecně závazná vyhláška č. 10/2012 o školských obvodech, obecně závazná vyhláška č. 9/2012 o místním poplatku ze psů) (Magistrát města Zlína, ©2015).


38

Rada města Zlína

Rada města Zlína (dále také „RMZ“) je výkonným orgánem statutárního města Zlína v oblasti samostatné působnosti. Má 11 členů. Ze své činnosti je odpovědná Zastupitelstvu města Zlína. Zabezpečuje hospodaření statutárního města Zlína podle schváleného rozpočtu, schvaluje organizační řád Magistrátu města Zlína, je oprávněna vydávat nařízení města ve věcech přenesené působnosti (např. nařízení statutárního města Zlína č. 4/2013 o stání vozidel ve městě, nařízení č. 4/2012 o vyhlášení záměru zadat zpracování lesních hospodářských osnov) (Magistrát města Zlína, ©2015). 4.1.3

Primátor

Primátora volí Zastupitelstvo města Zlína, kterému je zároveň z výkonu své funkce odpovědný. Zastupuje město navenek a koordinuje činnost v zásadních otázkách samosprávy. Zajišťuje společenskou, politickou a oficiální reprezentaci města, jedná se zahraničními návštěvami. Svolává a řídí zasedání zastupitelstva a schůze rady. Je v čele magistrátu a odpovídá za jeho činnost. Primátorem města Zlína je MUDr. Miroslav Adámek (Magistrát města Zlína, ©2015). 4.1.4

Magistrát města Zlína

Magistrát města Zlína (dále také „MMZ“) vykonává působnost jak v oblasti samostatné (samosprávy), tak i přenesené působnosti obce (státní správy). V rámci samostatné působnosti plní úkoly, které mu uloží ZMZ a RMZ, pomáhá výborům ZMZ a komisím RMZ v jejich činnosti. V rámci přenesené působnosti je MMZ obecním úřadem obce s rozšířenou působností a vykonává státní správu pro SMZ a pro další obce ve stanoveném správním obvodu. MMZ se skládá z 24 odborů a samostatných oddělení, které jsou rozděleny podle činností, které vykonávají (Magistrát města Zlína, ©2015). 4.1.5

Městská policie Zlín

Městská policie Zlín působí na území statutárního města Zlína a některých dalších obcích od 1. 6. 1992. Byla zřízena obecně závaznou vyhláškou č. 10/1992, vydanou na základě zákona č. 367/1990 Sb., o obcích a zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii. Jako samostatný bezpečnostní orgán obce řeší místní záležitosti veřejného pořádku, přispívá k ochraně života, zdraví a majetku osob. Další úkoly plní v dopravě, přispívá k bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Hlavní zaměření je na prevenci, aktivní

UTB ve Zlíně,, Fakulta managementu a ekonomiky

39

vyhledávání a řešení ešení protiprávního jednání a okamžitá okamžitá reakce na tísňová tísň volání (Magistrát města Zlína, ©2015).

4.2 Společnosti zřízené řízené statutárním m městem Zlín Rozhodnutím Zastupitelstva města m Zlína byly zřízeny organizační ční složky, které nemají právní subjektivitu, hospodaří hospoda jménem SMZ a nejsou účetními etními jednotkami. Jsou to Jídelna pro důchodce, chodce, 3 organizační organiza složky jeslí, Rehabilitační stacionář, ř, Středisko Stř volného času, Linka SOS, ALTERNATIVA a 14 jednotek jednotek sboru dobrovolných hasičů statutárního města Zlína (Magistrát města sta Zlína, ©2015). Statutární město sto Zlín je zřizovatelem z 38 příspěvkových vkových organizací, z toho je 36 organizací v oblasti školství (mateřské školy, základní školy, dům d dětí tí a mládeže), dále Městské M divadlo Zlín a ZOO a zámek Zlín - Lešná (Magistrát města Zlína, ©2015)). Statutární město sto Zlín je zakladatelem společností s ručením ením omezeným, které založilo k hospodářskému skému využívání svého majetku a k zabezpečení veřejněě prospěšných prosp činností, a to k zejména k zajištění zajiště sběru ru a likvidace komunálního odpadu, zajištění zajišt dopravní obslužnosti a správy nemovitostí. Obchodní Obc společnosti nosti založené nebo s podílem statutárního města sta Zlína jsou Technické služby Zlín, Technické služby Zlínsko, Pohřebnictví Poh Zlín, Teplo Zlín, Dopravní společnost spole Zlín-Otrokovice, Správa domůů Zlín, STEZA Zlín, Lesy města sta Zlína, Nemovitosti města m Zlína, Vodovody ody a kanalizace Zlín, PSG ZLÍN. ZLÍN Společně se Zlínským krajem založilo SMZ obecně prospěšnou společnost nost Filharmonie Filharmo Bohuslava Martinů (Magistrát města ěsta Zlína, ©2015).

Společnosti zřízené statutárním městem Zlín 11

1

organizační složky 22 příspěvkové organizace

38

obchodní společnosti obecně prospěšné společnosti

Obrázek 2 Graf zastoupení jednotlivých společností spole zřízených ízených statutárním městem stem Zlín (Zdroj: Magistrát města m Zlína, ©2015,, vlastní zpracování) zpracování


5

40

DLOUHODOBÝ MAJETEK STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA

Dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, je obec povinna pečovat o zachování a rozvoj svého majetku, využívat svůj majetek účelně a hospodárně a chránit jej před zničením, poškozením, odcizením nebo zneužitím a vést jeho evidenci. Pro nakládání s majetkem vydalo SMZ Směrnici č. 13/2011 o dlouhodobém majetku statutárního města Zlína (dále také „Směrnice o dlouhodobém majetku“). Majetkové účetní doklady, zařazení, převody a vyřazení jsou popsány ve Směrnici č. 10/2011 o oběhu účetních dokladů. Inventarizaci majetku a závazků upravuje Směrnice č. 7/2011 o inventarizaci majetku a závazků statutárního města Zlína. Směrnice tajemníka č. 09/95/2001 o likvidaci dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku statutárního města Zlína a způsob odprodeje a postup stanovení ceny movitého majetku určuje zásady pro likvidaci dlouhodobého majetku.

5.1 Definice dlouhodobého majetku Ve Směrnici o dlouhodobém majetku jsou specifikovány jednotlivé druhy majetku: a) dlouhodobý nehmotný majetek (dále také „DNM“) – nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva, drobný DNM, ostatní DNM, nedokončený DNM, uspořádací účet technického zhodnocení DNM, zálohy a oprávky DNM; b) dlouhodobý hmotný majetek (dále také „DHM“) – pozemky, kulturní předměty, stavby, samostatné movité věci a soubory movitých věcí, drobný DHM, ostatní DHM, nedokončený DHM, uspořádací účet technického zhodnocení DHM, zálohy a oprávky DHM; c) dlouhodobý finanční majetek (dále také „DFM“) – majetkové účasti v osobách s rozhodujícím vlivem, majetkové účasti v osobách s podstatným vlivem, jiné dlouhodobé půjčky a ostatní DFM; d) dlouhodobý majetek evidovaný v podrozvahové evidenci, což je především dlouhodobý majetek svěřený k hospodaření zřízeným příspěvkovým organizacím. Je zde také specifikován majetek, o kterém může účetní jednotka na základě Vyhlášky č. 410/2009 Sb., rozhodnout, zda o něm bude účtovat jako o dlouhodobém majetku či nikoliv. SMZ účtuje o dlouhodobém majetku v případě technických a energetických auditů, lesních hospodářských plánů, plánů povodí a povodňových plánů. Jako dlouhodobý majetek je také evidován software od částky 1 Kč a vyšší z důvodu prokázání oprávněnosti užívat tento majetek dle Zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském. Bez ohledu na výši


41

pořizovací hodnoty je veden jako ostatní DHM územní plán SMZ, cenová mapa území města Zlína a lesní hospodářské osnovy. O pořízení majetku rozhoduje příslušný orgán SMZ, ZMZ nebo RMZ. Po schválení rozpočtu na pořizovanou investici a přidělení čísla investiční akce, jsou veškeré výdaje/ náklady vzniklé v souvislosti s pořízením majetku, součástí ocenění pořizovaného majetku. Výdaje/náklady před rozhodnutím o realizaci investice v orgánech SMZ jsou běžnými provozními výdaji/náklady. 5.1.1

Zařazení majetku a nakládání s majetkem

Zařazení majetku do účetní a majetkové evidence, po zabezpečení všech funkcí a povinností potřebných k řádnému a bezpečnému užívání, je prováděno na základě protokolu o zařazení dlouhodobého majetku. Nedílnou součástí protokolu o zařazení je prokázání způsobu nabytí, tzn. nabývací titul – kopie kupní, darovací nebo směnné smlouvy, objednávky, dodací list. V případě investičních akcí (nových budov, staveb, technického zhodnocení stávajících staveb) se mimo výše uvedených dokladů dokládají evidenční listy investiční akce, kopie smluv o dílo a dodavatelské faktury se soupisy provedených prací a rozdělení pořizovací ceny investiční akce na jednotlivý zařazovaný majetek. Pokud je majetek pořizován z dotace, do zařazovacího protokolu se uvede poskytovatel dotace a výše dotace připadající na jednotlivý zařazovaný majetek. Každý majetek má svého správce. Správcem a případným provozovatelem DNM je odbor, který příslušný majetek užívá k zabezpečení svých činností stanovených organizačním řádem. Výjimkou je software, jehož generálním správcem je Odbor informatiky. Nákup nového softwaru nebo jeho technické zhodnocení se provádí výhradně prostřednictvím tohoto odboru. Pro nakládání a správu DHM je vždy určena konkrétní osoba, která je také hmotně odpovědná za případné poškození a vzniklé škody. Uživatel je povinen užívat majetek s péčí řádného hospodáře, zejména dodržovat stavební, bezpečnostní, požární a hygienické předpisy a zajišťovat údržbu a opravy majetku. U nemovitého majetku (budov, staveb a pozemků) zabezpečuje uživatel, který má majetek ve správě, také smluvní vztahy týkající se spravovaného majetku, tzn. uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce a kontrolu dodržování podmínek ze smlouvy vyplývajících.


42

Vyřazení majetku

Vyřazení majetku z evidence vždy předchází rozhodnutí příslušného orgánu SMZ. Na dokladu k vyřazení je doplněno číslo usnesení a datum projednání v ZMZ nebo RMZ. Při prodeji, směně nebo darování nemovitého majetku předchází usnesení povinnost vyvěsit příslušný záměr po stanovenou dobu na úřední desce SMZ. Rozhodnutí o vyřazení nemovitého majetku schvaluje vždy ZMZ, prodej movitého majetku na základě kupní smlouvy schvaluje RMZ. Vyřazení nepotřebného nebo nefunkčního dlouhodobého majetku je projednáno vždy v likvidační komisi, jejíž členy jmenuje tajemnice MMZ. Teprve po souhlasu likvidační komise může být nepotřebný nebo nefunkční dlouhodobý majetek fyzicky zlikvidován.

5.2 Oceňování dlouhodobého majetku Po rozhodnutí o pořízení dlouhodobého majetku v ZMZ nebo RMZ jsou veškeré výdaje vzniklé v souvislosti s realizací investice součástí vstupní ceny pořizované investice. Součástí ocenění majetku jsou i náklady na žádosti a administrace dotací na pořízení dlouhodobého majetku. Součástí ocenění DHM nejsou úroky z úvěrů a půjček poskytnutých na pořízení dlouhodobého majetku, ty jsou provozním výdajem. Přijaté dotace na pořízení majetku nesnižují jeho ocenění. Specifické je ocenění u majetku, který je přebírán od vybraných účetních jednotek (organizačních složek státu, příspěvkových organizací organizačních složek státu, obcí a krajů). Při převodu majetku od těchto vybraných účetních jednotek se navazuje na ocenění u původní účetní jednotky, tzn., že se převezme výše pořizovací ceny i oprávek a případný zůstatek transferového podílu dotace, jaký je v evidenci předávající organizace.

5.3 Dotace na pořízení majetku Dotace na pořízení majetku tvoří součást pořizovací ceny majetku, o její výši se nesnižuje hodnota majetku uváděného v rozvaze. Před zařazením majetku do užívání se poskytnutá výše dotace rozdělí na jednotlivý majetek. Na kartě majetku je doplněn poskytovatel dotace a výše dotace. Při měsíčním odpisu majetku se poměrná část dotace, tzv. transferový podíl, proúčtuje do výnosů.


43

5.4 Odepisování majetku Odepisování majetku bylo SMZ poprvé provedeno v účetní závěrce k 31. prosinci 2011. Před tímto datem vybrané účetní jednotky dlouhodobý majetek neodepisovaly. Pro každý odepisovaný majetek určí vedoucí odboru, který je správcem majetku, jeho předpokládanou dobu použitelnosti, na základě níž se potom stanoví odpisový plán pro daný majetek. Zbytková hodnota majetku je stanovena u veškerého majetku ve výši 5 % z pořizovací ceny. Majetek se odepisuje rovnoměrně, a to takto: odpis =

=/ř:>/982í 23.8 – >J1;5/9á 7/?./;8 ?/J8 =/Iž:;34./0;:

(5.1)

Odepisování majetku se zastaví, pokud zůstatková cena majetku je rovna zbytkové hodnotě. Pouze u skládky odpadů Suchý důl je použit výkonový odpis bez zbytkové hodnoty, který se vypočítá: odpis =

=/ř:>/982í 23.8 054á?51 58=82:;8 054á?51 9 6N

x uložený odpad v mO

(5.2)

5.5 Reálná hodnota Majetek určený k prodeji, s výjimkou zásob, se oceňuje reálnou hodnotou. K okamžiku rozhodnutí RMZ nebo ZMZ o záměru prodat, nebo o prodeji majetku, se provede přecenění majetku na reálnou hodnotu. Pro přecenění je důležité nejen schválení prodeje orgány obce, ale také jasné vymezení předmětu prodeje. Např. u pozemku se přecenění provede až je známá výměra a parcelní číslo prodávaného majetku. Musí být také určena reálná cena. Jako reálná cena může být použita cena podle znaleckého posudku, podle cenové mapy, případně cena stanovená odborným odhadem. Po přecenění majetku na reálnou hodnotu se pozastaví odepisování tohoto majetku.

5.6 Inventarizace dlouhodobého majetku Inventarizace majetku je významnou součástí ochrany majetku SMZ. SMZ vydalo Směrnici č. 7/2011 o inventarizaci majetku a závazků statutárního města Zlína, ve které je popsáno organizační zajištění a způsob provedení inventarizace, postupy a odpovědnost při inventarizaci. Směrnice je doplňována každý rok Příkazem tajemnice k inventarizaci,


44

kterým je jmenována inventarizační komise a dílčí inventarizační komise, stanoveny termíny fyzických a dokladových inventur. Dílčí inventarizační komise vyhotoví o provedené inventuře Inventarizační zápis, který obsahuje rozsah inventarizovaného majetku, zjištěné inventarizační nebo zúčtovatelné rozdíly, návrhy na řešení rozdílů a návrhy na preventivní opatření, jak předcházet vzniku inventarizačních rozdílů. Inventarizační zápis je součástí podkladů pro schválení roční účetní závěrky Zastupitelstvem města Zlína.


6

45

ANALÝZA DLOUHODOBÉHO MAJETKU V KONTEXTU HOSPODAŘENÍ S MAJETKEM STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA

Rozpočet statutárního města Zlína je významným dokumentem, který vypovídá o celkové finanční situaci města a jeho změnách. Vychází ze Strategie rozvoje statutárního města Zlína do roku 2020 – ZLÍN 2020, Programového prohlášení RMZ, predikce vývoje opakovaných příjmů a výdajů a z uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků, které jsou zpracovány v rozpočtovém výhledu. Při zpracování ročního rozpočtu se z tohoto rozpočtového výhledu vychází. Jednotlivé útvary SMZ vyčíslí finanční nároky na příští rozpočtový rok, odůvodní jejich výši, účel a potřebnost a projednají je s příslušnými odpovědnými radními. Jedná se zejména o požadavky na provozní a investiční výdaje, včetně návrhů výše provozních a investičních příspěvků pro příspěvkové organizace a vztahů k obchodním společnostem a obecně prospěšným společnostem. Do návrhu příjmů útvary zahrnou příjmy, které jsou podloženy smlouvami nebo kvalifikovaným odhadem dle vývoje předchozích let a dále dotace, u kterých jsou již podepsány dotační smlouvy. Daňové příjmy zpracovává do rozpočtu Odbor ekonomiky a majetku kvalifikovaným odhadem dle propočtů podle dat Ministerstva financí ČR, snížené o hrozbu stagnace ekonomiky ČR. Rozpočet je sestavován jako vyrovnaný. Je předkládán ZMZ ke schválení v běžném rozpočtovém roce tak, aby nebylo nutno v následujícím roce hospodařit podle rozpočtového provizoria.

6.1 Analýza příjmů a výdajů Ve sledovaných letech bylo, jak vyplývá z následujícího grafu, rozpočtové hospodaření SMZ přebytkové, pouze v roce 2013 skončilo deficitem ve výši 63,48 mil. Kč. Schodek rozpočtu byl ovlivněn čerpáním investičního úvěru na zpětný odkup pozemků od společnosti GRASLON v souvislosti s nerealizovaným investičním záměrem obchodního centra na ulici Březnická. Vyšší příjmy z prodeje pozemků a bytů občanům a nižší čerpání investičních výdajů na dopravu, bydlení, komunální služby a územní rozvoj byly důvodem vyššího kladného salda rozpočtu v roce 2012.


46

1 500 000 1 300 000 1 100 000 900 000

příjmy

700 000

výdaje saldo

500 000 300 000 100 000 -100 000

48 392

141 036 -63 480

2011

2012

2013

9 892 2014

Obrázek 3 Vývoj rozpočtu (v tis. Kč) (Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015, vlastní zpracování) Při porovnání kapitálových příjmů a kapitálových výdajů statutárního města Zlína, je zřejmé, že kapitálové výdaje značně převyšují kapitálové příjmy. Výdaje se proti roku 2011 a 2012 v dalších letech téměř zdvojnásobily. V roce 2011 byla nejvýznamnější investiční akcí stavba koupaliště Panorama za 48,4 mil. Kč a křižovatka Antonínova/Třída T. Bati za 26,9 mil. Kč, v roce 2012 výkupy pozemků za 22,9 mil. Kč, preference a plošná koordinace MHD ve Zlíně za 22,4 mil. Kč. V roce 2013 to byly výkupy pozemků za 82,7 mil. Kč (v této částce je zahrnut zpětný odkup pozemků od společnosti GRASLON za 80 mil. Kč), rekonstrukce podchodu nám. Práce a revitalizace Gahurova prospektu za 43,8 mil. Kč, rekonstrukce budovy mateřské školy Slínová za 22 mil. Kč a investiční dotace pro ZOO a Zámek Zlín-Lešná na vybudování Zátoky rejnoků ve výši 21 mil. Kč. V roce 2014 proběhla revitalizace parku Komenského za 47,6 mil. Kč, pokračovaly stavební práce na podchodu nám. Práce za 26,1 mil. Kč. Byla provedena rekonstrukce objektu bývalé knihovny za 24,9 mil. Kč, která nyní poskytuje zázemí pro zájmové kroužky. Probíhala výstavba cyklostezek Malenovice - Otrokovice a Lešná – Lukov za 32,2 mil. Kč, rekonstrukce a zateplení budov základních škol Komenského, M. Alše a Štípa v celkové výši 30 mil. Kč.


47

450 000 400 000 350 000 300 000 250 000 Kapitálové příjmy

200 000

Kapitálové výdaje

150 000 100 000 50 000 0 2011

2012

2013

2014

Obrázek 4 Kapitálové příjmy a výdaje (v tis. Kč) (Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015, vlastní zpracování) Vysoký podíl kapitálových příjmů tvoří přijaté investiční transfery, v letech 2013 a 2014 je to přes 60 %. Tato skutečnost ovlivnila i kapitálové výdaje, zejména v roce 2014, které byly také dvojnásobné proti rokům 2011 a 2012. Jednalo se především o dotaci na zajištění přenosu dat a informací ve výši 24,1 mil. Kč a v roce 2014 ve výši 15,2 mil. Kč, na preferenci a plošnou koordinaci MHD ve Zlíně ve výši 10,9 mil. Kč, v roce 2014 dalších 18,9 mil. Kč. Dále byla v roce 2014 přijata dotace na rekonstrukci podchodu nám. Práce ve výši 31 mil. Kč, na revitalizaci Gahurova prospektu a parku Komenského ve výši 22,1 mil. Kč.


48

Tabulka 4 Kapitálové příjmy a výdaje (v tis. Kč) 2011 68 817

2012 117 291

2013 76 126

2014 216 169

55 962

63 392

30 623

76 493

0

0

11

0

12 855 188 215

53 899 192 911

45 492 369 752

139 676 402 310

Investiční nákupy a souvisejí- 170 219 cí výdaje 0 Nákupy majetkových podílů 16 604 Investiční transfery Investiční půjčené prostředky 1 392 Saldo -119 398

179 907

317 124

351 687

Příjmy celkem Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku Přijaté investiční dotace Výdaje celkem

0 0 200 13 004 52 628 46 423 0 0 4 000 -75 620 -293 626 -186 141

(Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015, vlastní zpracování) Tabulka 5 Horizontální a vertikální analýza kapitálových příjmů 2011 Kapitálové příjmy Příjmy z prodeje dlouhodobého majetku Příjmy z prodeje dlouhodobého finančního majetku Přijaté investiční dotace

2012

2013

Index Index Index 2012/2011 2013/2012 2014/2013 v% v% v% 100,00% 70,44% -35,10% 183,96% 2014

100,00%

100,00%

100,00%

81,32%

54,05%

40,23%

35,39%

13,28%

-51,69%

149,79%

0,00%

0,00%

0,01%

0,00%

0,00%

0,00%

-100,00%

18,68%

45,95%

59,76%

64,61%

319,28%

-15,60%

207,03%

(Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015, vlastní zpracování)

6.2 Analýza majetkové a finanční struktury Z přehledu majetkové struktury statutárního města Zlína (viz Tabulka 6 a 7) vyplývá, že nejvýznamnější položkou aktiv je dlouhodobý majetek, z něhož největší objem tvoří dlouhodobý hmotný majetek, a to 88 %. Téměř 50 % z celkového majetku tvoří budovy a stavby. Významný je také podíl pozemků, 32 %. Z budov jsou to především Kulturní centrum a bytové domy, ze staveb místní komunikace, cyklostezky, chodníky, mosty, podchody a veřejné osvětlení. Finanční majetek tvoří 11 %. Jedná se o vklady do zakládaných obchodních společností. Zcela nevýznamný je objem nehmotného majetek, který není ani 1 % z celkového dlouhodobého majetku. Výše majetku v jednotlivých letech narůstá jen o přibližně 2 %, v peněžním vyjádření je to však více než 200 mil. Kč v každém roce.


49

Oběžná aktiva netvoří ani 10 % z aktiv, z toho je 40 % krátkodobých pohledávek a 60 % krátkodobého finančního majetku. V krátkodobých pohledávkách tvoří významný objem dohadné účty aktivní, na kterých jsou dosud nevyúčtované dotace z veřejných rozpočtů, a to jak provozní, tak investiční. K jejich snížení došlo v roce 2013, kdy byla vypořádána dotace na Kulturní centrum. Krátkodobý finanční majetek jsou prostředky na běžných účtech a také krátkodobé termínované vklady, které statutární město Zlín využívá ke zhodnocení dočasně volných finančních prostředků. Tabulka 6 Majetková struktura (v tis. Kč) 2011 Aktiva

2012

2013

2014

10 113 219 10 252 837 10 095 719

Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobé pohledávky Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

9 240 958 38 005 7 928 332 1 261 063 13 558 872 261 1 934 528 313 342 014

9 273 272 36 461 7 963 023 1 261 824 11 964 979 565 1 771 572 423 405 371

9 389 838 39 807 8 084 238 1 259 553 6 240 705 881 2 161 261 528 442 192

10 309 349 9 546 426 39 243 8 239 844 1 258 294 9 045 762 923 1 818 283 986 477 119

(Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015, vlastní zpracování) Tabulka 7 Horizontální a vertikální analýza majetkové struktury

Aktiva Stálá aktiva Dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek Dlouhodobý finanční majetek Dlouhodobé pohledávky Oběžná aktiva Zásoby Krátkodobé pohledávky Krátkodobý finanční majetek

Index Index Index 2011 2012 2013 2014 2012/2011 2013/2012 2014/2013 v% v% v% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 1,38% -1,53% 2,12% 91,38% 90,45% 93,01% 93,01% 0,35% 1,26% 1,67% 0,38%

0,36%

0,39%

0,39%

-4,06%

9,18%

-1,42%

78,40%

77,67%

80,08%

80,08%

0,44%

1,52%

1,92%

12,47%

12,31%

12,48%

12,48%

0,06%

-0,18%

-0,10%

0,13%

0,12%

0,06%

0,06%

-11,76%

-47,84%

44,95%

8,62% 0,02%

9,55% 0,02%

6,99% 0,02%

6,99% 0,02%

12,30% -8,43%

-27,94% 22,02%

8,08% -15,87%

5,22%

5,58%

2,59%

2,59%

8,35%

-54,31%

8,59%

3,38%

4,0%

4,4%

4,4%

18,5%

9,1%

7,9%



50

Převážnou většinu pasiv tvoří vlastní kapitál, a to zejména jmění účetní jednotky. Při reformě účetnictví v roce 2010 sem byl převeden Fond dlouhodobého majetku a Fond oběžných aktiv. Další fondy účetní jednotky jsou Zastupitelstvem města Zlína účelově zřízené fondy, které je možné čerpat pouze na účely, ke kterým byly zřízeny. Jedná se např. o Kulturní fond, Fond mládeže a tělovýchovy, Sociální fond a Ekofond. Cizí zdroje netvoří ani 10 % pasiv a jejich výše se snižuje. Ve sledovaných letech dochází ke změně ve struktuře závazků, zvyšuje se podíl dlouhodobých závazků, krátkodobé závazky se snižují. K významnému snížení krátkodobých závazků došlo v roce 2013, kdy byla vyúčtována přijatá dotace na výstavbu Kulturního centra ve výši 330,840 mil. Kč. Zvýšení dlouhodobých závazků v témže roce je způsobeno čerpáním investičního úvěru ve výši 80 mil. Kč na zpětný odkup pozemků od společnosti GRASLON v lokalitě ulice Březnická. Čerpání úvěru také bylo důvodem deficitu rozpočtu. Tabulka 8 Finanční struktura (v tis. Kč) 2011 Pasiva Vlastní kapitál Jmění účetní jednotky Fondy účetní jednotky Výsledek hospodaření Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky

2012

2013

2014

10 113 219

10 252 837

10 095 719

10 309 349

9 155 234 8 996 432 10 852 147 950 957 985 0 452 302 505 683

9 281 168 8 994 742 8 647 277 779 971 669 0 370 362 601 307

9 372 287 8 928 616 11 007 432 664 723 432 0 498 619 224 813

9 513 094 9 002 941 10 453 499 700 796 255 0 556 336 239 919



51

Tabulka 9 Horizontální a vertikální analýza finanční struktury

Pasiva Vlastní kapitál Jmění účetní jednotky Fondy účetní jednotky Výsledek hospodaření Cizí zdroje Rezervy Dlouhodobé závazky Krátkodobé závazky

Index Index Index 2011 2012 2013 2014 2012/2011 2013/2012 2014/2013 v% v% v% 100,00% 100,00% 100,00% 100,00% 1,38% -1,53% 2,12% 90,53% 90,52% 92,83% 92,28% 1,38% 0,98% 1,50% 88,96% 87,73% 88,44% 87,33% -0,02% -0,74% 0,83% 0,11%

0,08%

0,11%

0,10%

-20,32%

27,29%

-5,03%

1,46%

2,71%

4,29%

4,85%

87,75%

55,76%

15,49%

9,47% 0,00% 4,47% 5,00%

9,48% 0,00% 3,61% 5,86%

7,17% 0,00% 4,94% 2,23%

7,72% 0,00% 5,40% 2,33%

1,43% 0,00% -18,12% 18,91%

-25,55% 0,00% 34,63% -62,61%

10,07% 0,00% 11,58% 6,72%


6.3 Analýza poměrových ukazatelů Typický ukazatel pro municipální sféru ukazatel autarkie vyjadřuje, zda výnosy z hlavní činnosti pokrývají její náklady. Měl by dosahovat hodnot vyšších než 1. U statutárního města Zlín bylo ve všech sledovaných letech doporučené hodnoty dosaženo. Ukazatel autarkie=

výnosy z hlavní činnosti 1 446 531 x 100 = x 100 = náklady na hlavní činnost 1 379 495 = 104,86%

(6.1)

Nahradíme-li výnosy příjmy, ukazatel soběstačnosti bude vyjadřovat míru finanční samostatnosti obce. Důležité je vymezení příjmů. Při použití pouze výlučných daní je míra soběstačnosti v ČR pod 30 %. Statutární město Zlín je nad hranicí 30 %, lze tedy říci, že jeho finanční samostatnost je vyšší než republikový průměr. Ukazatel soběstačnosti = =

vlastní municipální daně (výlučné daně, místní poplatky a místní daně) x 100 = celkové daňové příjmy municipálního rozpočtu 135 653

= 753 289 x 100 = 34,72 %

(6.2)

V České republice se pro míru samofinancování obcí započítávají do vlastních příjmů i sdílené daně. Statutární město Zlín má se sdílenými daněmi ukazatel soběstačnosti přes 80 %, což je o 20 % více, než je v posledních letech průměr pro ČR.


Ukazatel soběstačnosti =

52

vlastní příjmy 1 334 673 x 100 = x 100 = 84,67 % celkové příjmy 1 576 246 (6.3)

Tabulka 10 Ukazatelé míry soběstačnosti 2011 výnosy z hlavní činnosti/ náklady na hlavní činnosti

2012

2013

2014

105,89% 110,63% 112,83% 104,86%

vlastní municipální daně/ celkový daňový příjem

31,59%

35,45%

36,35%

34,72%

celkové daňové příjmy/ celkové příjmy

56,65%

66,05%

70,68%

64,38%

daňové příjmy + neinvestiční dotace/celkové příjmy vlastní příjmy/celkové příjmy

79,29%

73,98%

76,87%

70,84%

76,52%

88,23%

90,54%

84,67%

(Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015, vlastní zpracování) Dalším poměrovým ukazatelem je obrat kapitálu, který vyjadřuje, jak velká část aktiv se obrátí ve výnosech. U statutárního města Zlín je to přes 10 % a postupně se obrat kapitálu nepatrně zvyšuje. Naopak klesající tendenci má ukazatel míry vázanosti stálých aktiv ve výnosech, představující počet let, za které by se stávající objem stálých aktiv obrátil v objemu výnosů. V roce 2014 činila 6,6. Důležitým ukazatelem likvidity je čistý pracovní kapitál. Jeho kladná hodnota představuje přebytek oběžných aktiv nad krátkodobými dluhy. Znamená to, že obec má dostatečné množství krátkodobého kapitálu ke krytí krátkodobých závazků. U statutárního města Zlín je ve všech sledovaných letech hodnota čistého pracovního kapitálu kladná a má vzrůstající tendenci. Přebytek volného kapitálu město využívá k jeho zhodnocení na krátkodobém termínovaném vkladu. I když se míra opotřebení dlouhodobého majetku postupně zvyšuje, stále není vysoká, koeficient opotřebení je nižší než 0,2. Míra investičního rozvoje vyjadřuje podíl odpisů na financování investic. V roce 2011 ještě vybrané účetní jednotky dlouhodobý majetek neodpisovaly, k 31. 12. 2011 se provedlo jednorázové dooprávkování dlouhodobého majetku. Z tohoto důvodu jsem pro rok 2011 nepočítala míru investičního rozvoje. V následujícím roce činila 1,7, v dalších letech byla přes 3, tzn., že odpisy se podílejí přibližně z jedné třetiny na financování investic. Obrat kapitálu =

C;á4á 85;:98 -ý./01

Z [[\ ]OZ

= Z^ O^_ O[_ = 0,14

(6.4)


Míra vázanosti stálých aktiv ve výnosech =

53

C;á4á 85;:98 -ý./01

=

_ ][\ [`\ Z [[\ ]OZ

= 6,6

(6.5)

Čistý pracovní kapitál = Celková oběžná aktiva – Celkové krátkodobé dluhy = = 762 923 – 239 919 = 523 004 KoeEicient opotřebení dlouhodobého majetku = =

Z a]^ O^_ _ ][\ [`\

Míra investičního rozvoje =

(6.6)

Oprávky Dlouhodobé aktiva "v pořizovací ceně

= 0,194

= (6.7)

K.930;:23 234536 "J@I;;/ G?=:01

[^` OZ^

= Z`\ O[_ = 3,184

(6.8)

Tabulka 11 Další poměrové ukazatele Obrat kapitálu Míra vázanosti stálých aktiv ve výnosech Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč) Koeficient opotřebení dlouhodobého majetku Míra investičního rozvoje

2011 0,122

2012 0,132

2013 0,135

2014 0,140

7,470

6,860

6,892

6,600

366 578

378 258

481 067

523 004

0,168

0,175

0,184

0,194

0

1,675

3,019

3,184


6.4 Ukazatele SIMU Ukazatele SIMU obsahují souhrnné údaje za statutární město Zlín, včetně všech příspěvkových organizací, které jsou SMZ zřízeny. Skládají se ze dvou částí. První část tvoří ukazatele informativní, které podávají přehled na straně jedné o aktivech, na straně druhé především o cizích zdrojích. Druhou část tvoří monitorující ukazatele, a to podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům a celková likvidita. Jejich výše je sledována Ministerstvem financí ČR. Ukazatel celkové likvidity musí být vyšší než 1 a podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům nesmí být vyšší než 25 %. Průměrná výše zadlužení obcí v České republice je 17,7%. Ve všech sledovaných letech dosahovala celková likvidita doporučené hodnoty, SMZ má dostatek krátkodobých prostředků ke krytí krátkodobých závazků. Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům také nepřesáhl doporučenou hranici, je výrazně nižší a ve sledovaných letech má klesající tendenci. Za zmínku stojí ukazatel dluhové služby, který byl v roce 2011 výrazně vyšší než v ostatních letech. Bylo to způsobeno přijetím dlouhodobého investičního úvěru od Komerční banky ve výši 525 mil. Kč se splatností


54

v roce 2023. Z tohoto úvěry bylo čerpáno 300 mil. Kč na refinancování investičního úvěru u České spořitelny. Tabulka 12 Ukazatele SIMU (v tis. Kč) ř.

Zdroj údajů

Ukazatel

ROK 2011

Počet obyvatel obce k 1 ČSÚ 1.1.

ROK 2012

ROK 2013

ROK 2014

77 008

76 931

75 555

75 278

Rozpočtová skladba Finanční výkaz Fin 2 - Třída 1+2+3+4 po - 12 M konsolidaci

1 570 838,51

1 415 048,62

1 390 748,52

1 576 246,22

Finanční výkaz Fin 2 Rozpočtová skladba - 12 M - položka 5141

13 197,73

6 395,14

5 544,97

5 803,24

Uhrazené splátky Rozpočtová skladba Finanční výkaz Fin 2 4 dluhopisů a půjčených - položky 8xx2, - 12 M prostředků 8xx4

353 775,34

79 338,41

45 879,90

45 247,96

366 973,07

85 733,55

51 424,87

51 051,20

23,36

6,06

3,70

3,24

11 398 435,90

11 321 011,13

11 207 256,54

11 549 863,55

1 028 930,92

1 048 161,46

802 054,70

901 232,09

431 829,27

482 322,86

318 971,27

296 925,25

2

Příjem celkem (po konsolidaci)

3 Úroky

5

Dluhová služba celkem

Součet řádků 3 a 4

6

Ukazatel Dluhové služby (v %)

Podíl řádků 5 a 2

7 Aktiva celkem

Účetní výkaz Rozvaha

8 Cizí zdroje


Součet výkazů za vlastní obec a jí zřízené příspěvkové organizace Součet výkazů za vlastní obec a jí zřízené příspěvkové Součet výkazů za vlastní obec a jí zřízené příspěvkové

Stav na bankovních účtech celkem


Úvěry a komunální 10 dluhopisy


Součet výkazů za vlastní obec a jí zřízené příspěvkové organizace

374 621,42

296 831,42

396 856,29

422 843,03

11 PNFV a ostatní dluhy



5 453,90

1 979,49

863,59

375,63

12 Zadluženost celkem

Součet řádků 10 a 11

380 075,32

298 810,91

397 719,88

423 218,66

Podíl cizích zdrojů k 13 celkovým aktivům (v %)


9,03

9,26

7,16

7,80

36,94

28,51

49,59

46,96

117 471,65

-69 227,66

170 715,53

9

14

Podíl zadluženosti na Podíl řádků 12 a 8 cizích zdrojích (v %)

15 8 - leté saldo

Součet výsledků od Finanční výkaz Fin 2 počátku roku za - 12 M posledních 8 let

16 Oběžná aktiva



1 017 563,49

1 121 107,40

865 815,28

945 899,94

17 Krátkodobé závazky



576 629,08

677 799,94

303 435,95

344 896,09

18 Celková likvidita


1,76

1,65

2,85

2,74

-



7

55

STANOVENÍ ZBYTKOVÉ HODNOTY DLOUHODOBÉHO MAJETKU STATUTÁRNÍHO MĚSTA ZLÍNA

Novelou ČÚS 708 Odpisování dlouhodobého majetku, s účinností je od 1. 1. 2014, došlo ke změně definice zbytkové hodnoty u odepisovaného dlouhodobého majetku. Zbytková hodnota do 31. 12. 2013 byla stanovena jako hranice významnosti. Pokud si účetní jednotka nestanovila sama tuto hranici, byla významná částka ve výši 5 % ocenění dlouhodobého majetku. Od 1. 1. 2014 je zbytková hodnota zdůvodnitelná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku prodeje, po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením. Změnu zbytkové hodnoty je možno provést nejpozději k 1. 1. 2015. Postup při změně zbytkové hodnoty musela Rada města Zlína jako výkonný orgán v oblasti samostatné působnosti obce projednat a schválit ještě před koncem roku 2014, aby se podle něj mohlo již od 1. 1. 2015 postupovat. Proto jsem začala připravovat podklady pro stanovení postupu v předstihu již v říjnu 2014, aby se Rada města Zlína mohla s návrhem seznámit a měla dostatek času na rozhodnutí.

7.1 Časový harmonogram K zajištění včasné aplikace změny jsem stanovila časový harmonogram: •

podle stavu k 30. 9. 2014 sestavit přehled dlouhodobého majetku, který je odepisován, zjistit jeho zůstatkovou hodnotu a zbytkovou hodnotu;

•

do 30. 11. 2014 vedoucí útvarů MMZ navrhnou majetek, u kterého předpokládají při vyřazení po odečtení nákladů souvisejících s vyřazením, kladně získatelnou částku;

•

na zasedání RMZ 15. 12. 2014 předložit ke schválení návrh na stanovení zbytkové hodnoty dlouhodobého majetku;

•

po schválení zbytkové hodnoty RMZ provést k 31. 12. 2014 a k 1. 1. 2015 změny na kartách majetku, opravit odpisové plány a změny zaúčtovat.

Podle stavu k 30. 9. 2014 jsem sestavila přehled dlouhodobého majetku. Stanovení zbytkové hodnoty se týká pouze dlouhodobého majetku odepisovaného, proto jsem nebrala v úvahu drobný dlouhodobý hmotný a nehmotný majetek, který se odepíše 100% již při zařazení do majetku a jeho zůstatková cena je nulová, a pozemky a kulturní předměty, které se neodepisují. V následující tabulce je hodnota dlouhodobého majetku, pro který budu zjišťovat novou zbytkovou hodnotu, v členění podle syntetických a analytických účtů.


56

Tabulka 13 Přehled evidovaného majetku k 30. 9. 2014 Číslo účtu 012/0010 013/0010 019/0010 021/0110 021/0210 021/0310 021/0410 021/0510 021/0610 022/0010 022/0020 029/0100

Název účtu

Pořizovací cena

Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek Bytové domy a bytové jednotky Budovy pro služby obyvatelstvu Jiné nebytové domy a nebytové prostory Komunikace a veřejné osvětlení Jiné inženýrské sítě Ostatní stavby Dopravní prostředky Stroje, přístroje, zařízení a inventář Ostatní dlouhodobý hmotný majetek Celkem

Oprávky

Zůstatková cena

153 777,00 48 700,00 105 077,00 54 423 202,95 34 549 503,33 19 873 699,62 27 590 836,40 11 159 156,50 16 431 679,90 885 463 460,52 231 705 410,42 653 758 050,10 1 683 819 492,23 409 596 195,00 1 274 223 297,23 105 593 083,50 21 232 821,40 84 360 262,10 1 904 975 846,00 566 017 518,57 1 338 958 327,43 341 323 488,06 66 963 709,00 274 359 779,06 543 010 217,93 120 867 413,40 422 142 804,53 47 079 892,00 23 531 880,08 23 548 011,92 296 857 153,85 142 080 630,57 154 776 523,28 145 411,00 932,00 144 479,00 5 890 435 861,44 1 627 753 870,27 4 262 681 991,17

Zbytková hodnota 7 689,00 2 443 661,86 1 379 542,57 40 965 409,23 84 190 974,58 5 279 654,28 95 248 792,40 17 066 174,43 25 262 005,02 2 353 995,10 14 824 087,69 7 270,55 289 029 256,71

(Zdroj: Magistrát města Zlína, vlastní zpracování)

7.2 Stanovení zbytkové hodnoty Pro stanovení zbytkové hodnoty jsem brala v úvahu tyto faktory, které ovlivnily další postup: •

majetek přeceněný reálnou hodnotou,

•

majetek nově zařazený v roce 2014,

•

majetek, u kterého se zůstatková cena rovná zbytkové hodnotě,

•

majetek, u kterého je přijatá dlouhodobá záloha na budoucí prodej,

•

majetek, u kterého odpovědný vedoucí stanoví výši zbytkové hodnoty,

•

ostatní majetek.

U majetku přeceněného reálnou hodnotou je zastaveno odepisování a oprávky jsou zrušeny. V tomto případě nebudu řešit zbytkovou hodnotu, majetek zůstává v účetnictví nezměněn. Majetek nově zařazený v roce 2014 se začal odepisovat a byla u něho již stanovena zbytková hodnota. U tohoto majetku navrhuji zrušit zbytkovou hodnotu a aktualizovat odpisový plán. Účetní odpis se nebude počítat podle vzorce: roční odpis = (pořizovací cena – zbytková hodnota)/doba použitelnosti,

(7.1)

Nově se již nebude zohledňovat zbytková hodnota a roční odpis bude: roční odpis = pořizovací cena/doba použitelnosti

(7.2)

Majetek se dooprávkuje podle nově stanoveného odpisu v roce 2015, a to k 1. 1. a od roku 2015 se již bude odepisovat podle aktualizovaného odpisového plánu.


57

Další skupinou majetku je ten, u něhož se zůstatková cena rovná zbytkové hodnotě. Tento majetek se již neodepisuje, zůstává v evidenci ve výši zbytkové hodnoty. Tabulka 14 Majetek se zůstatkovou cenou rovnající se zbytkové hodnotě Název účtu Software Ostatní DNM Ostatní stavby Dopravní prostředky Stroje, přístroje, zařízení a inventář Celkový součet

Pořizovací cena

Oprávky

Zůstatková cena

Zbytková hodnota

17 067 582,45 1 728 830,00 36 367 988,00

16 214 203,33 1 642 388,50 36 365 843,00

853 379,12 86 441,50 2 145,00

853 379,12 86 441,50 2 145,00

4 268 006,40

4 054 606,08

213 400,32

213 400,32

15 285 447,57

14 524 461,89

760 985,68

760 985,68

74 717 854,42

72 801 502,80

1 916 351,62

1 916 351,62

(Zdroj: Magistrát města Zlína, vlastní zpracování) U tohoto majetku navrhuji zrušení zbytkové hodnoty a její jednorázový odpis k 1. 1. 2015. Majetek, který má vysokou zůstatkovou cenu, ještě navrhuji prověřit, zda by nebyla vhodná úprava odpisového plánu a prodloužení doby odepisování v souladu s jeho dalším užíváním. Poslední skupinou majetku je ten, u něhož je přijata dlouhodobá záloha na budoucí koupi. Jedná se o čtyři bytové domy, u nichž nájemníci složili při uzavírání nájemních smluv dlouhodobou zálohu na budoucí koupi bytu. Na výstavbu domů byla statutárnímu městu Zlín poskytnuta dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení a po dobu udržitelnosti projektu je omezeno nakládání s tímto majetkem. V roce 2020 a 2021 končí projekt a současní nájemníci si budou moci odkoupit byty do osobního vlastnictví. Protože budoucí koupě je až v delším časovém horizontu, nepřeceňují se tyto bytové domy na reálnou hodnotu. U těchto bytových domů navrhuji stanovit zbytkovou hodnotu na částku odpovídající přijatým dlouhodobým zálohám na koupi bytu a současně upravit i dobu odepisování, tzn. zkrátit ji na dobu, kdy statutární město Zlín bude domy využívat. U nebytových prostor, které jsou součástí bytových domů, a nepředpokládá se budoucí prodej, navrhuji ponechat dobu odepisování stejnou jako dosud, pouze zrušit zbytkovou hodnotu. Současně se v evidenci majetku rozdělí inventární karty bytových domů na inventární karty jednotlivých bytových jednotek se zbytkovou hodnotou stanovenou ve výši přijaté dlouhodobé


58

zálohy pro každou jednotlivou bytovou jednotku a inventární karty nebytových prostor bez zbytkové hodnoty. Tyto změny navrhuji provést k 1. 1. 2015. Mnou navrhovaný postup stanovení zbytkové hodnoty u dlouhodobého majetku statutárního města Zlína je následující: 1) U dlouhodobého majetku nově zařazeného v roce 2014 se zruší zbytková hodnota k 31. 12. 2014 a provede se aktualizace odpisových plánů. 2) U dlouhodobého majetku, u kterého se zůstatková cena rovná zbytkové hodnotě, se provede zrušení zbytkové hodnoty k 1. 1. 2015. 3) U bytových domů Podlesí IV č. p. 5348, 5349, 5375 a 5376 se zbytková hodnota stanoví ve výši přijatých dlouhodobých záloh na koupi bytových jednotek a provede se aktualizace odpisových plánů k 1. 1. 2015. 4) V případech, kdy odpovědný vedoucí útvaru stanoví výši zbytkové hodnoty u dlouhodobého majetku, bude zbytková hodnota nastavena v této výši a provede se aktualizace odpisových plánů k 1. 1. 2015. 5) V ostatních případech dlouhodobého majetku se stanoví zbytková hodnota ve výši 0 Kč a provede se aktualizace odpisových plánů k 1. 1. 2015. Rada města Zlína stanovení zbytkové hodnoty výše uvedeným způsobem na svém zasedání 15. 12. 2014 schválila.

7.3 Dopady změny zbytkové hodnoty do nákladů a odpisů Po ověření stavu majetku a jeho opotřebení, došlo k prodloužení doby upotřebitelnosti ve třech případech, a to u traktoru Zetor, programového vybavení Office 2003 a setu 4 kamer pro snímání rychlosti vozidel. U těchto majetků odpovědní vedoucí rozhodli o prodloužení doby používání, protože majetek se bude dále využívat a jeho opotřebení je nižší, než bylo nastaveno při zařazení majetku do užívání. Konkrétně se jednalo o prodloužení o 5, respektive 6 let. Nové odpisy a délka dalšího používání jsou v tabulce níže.


59

Tabulka 15 Majetek s prodlouženou dobou užívání Název Traktor Zetor 7441 Proxima Programové vybavení Office 2003 Set - 4 kamery pro 2 jízdní pruhy Prštné -Zlín do centra

Prodloužení doby odepisování 71 157,95 5 let 39 312,00 5 let

Datum pořízení

Pořizovací cena

Zbytková hodnota

1.12.2004 1.12.2003

786 240,00 1 423 159,00

15.3.2008

2 404 355,30 120 217,77

6 let

Nový měsíční odpis 1 186,00 656,00 1 670,00

(Zdroj: Magistrát města Zlína, vlastní zpracování) U majetku, který byl již odepsán do výše zbytkové hodnoty, a nebylo rozhodnuto o prodloužení doby použitelnosti, se při jejím zrušení zaúčtovalo do nákladů v lednu 2015 1 972 463,69 Kč (viz následující tabulka). Jednalo se především o odpis softwaru, strojů a přístrojů a dopravních prostředků. U budov a staveb nebyl žádný majetek, u kterého by se zbytková hodnota rovnala zůstatkové ceně. Doba životnosti u tohoto majetku je delší a zůstatková cena je vyšší, s výjimkou mobilní buňky (kancelář pro výběrčí na tržišti Pod Kaštany), u níž byl proveden odpis. Největší část odepsaného majetku na účtu 013/0010 Software tvořila mapa digitální technická (pořizovací cena 6 412 tis. Kč, zbytková hodnota 321 tis. Kč) a mapa digitální katastrální (pořizovací cena 5 830 tis. Kč, zbytková hodnota 292 tis. Kč). Servery, počítače a kopírky tvořily převážnou část odepsaného majetku na účtu 022/0020 Stroje, přístroje, zařízení a inventář. Na účtu 022/0010 Dopravní prostředky se jednalo většinou o osobní automobily, které byly nakoupeny před více než 10 lety. Tabulka 16 Odepsaná zbytková hodnota Číslo účtu 012/0010 013/0010 019/0010 021/0110 021/0210 021/0310 021/0410 021/0510 021/0610 022/0010 022/0020 029/0100

Název účtu Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ostatní dlouhodobý nehmotný majetek Bytové domy a bytové jednotky Budovy pro služby obyvatelstvu Jiné nebytové domy a nebytové prostory Komunikace a veřejné osvětlení Jiné inženýrské sítě Ostatní stavby Dopravní prostředky Stroje, přístroje, zařízení a inventář Ostatní dlouhodobý hmotný majetek Celkem

Odepsaná zbytková hodnota 0,00 828 490,17 20 750,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 2 145,00 260 266,67 860 811,85 0,00 1 972 463,69



60

U bytových domů Podlesí IV se nejdříve musela rozdělit celková pořizovací cena domů na jednotlivé bytové jednotky a nebytové prostory. K tomu jsem využila prohlášení vlastníka, ve kterém jsou vyjádřeny podíly připadající na bytové jednotky, a v tomto poměru jsem pořizovací cenu rozdělila. Současně jsem přiřadila každé jednotce novou zbytkovou hodnotu, a to tak, aby odpovídala výši přijaté zálohy na koupi pro tuto bytovou jednotku. U nebytových prostor jsem nastavila zbytkovou hodnotu ve výši 0 Kč. Zároveň jsem upravila i odpisový plán. Doba odepisování se u bytových jednotek zkrátila z původních 80 let na 20 let, což je předpokládaná doba užívání statutárním městem Zlín do doby prodeje. U nebytových prostor jsem ponechala původních 80 let. Důvodem pro zkrácení doby odepisování je promítnutí odpisů do nákladů v době, kdy jej užívá město a má z něho příjmy v podobě nájmů. Za tuto dobu by se měl majetek odepsat. Při vyřazení v době prodeje pak do nákladů již vstoupí jen zbytková cena, která bude kryta příjmem z prodeje bytů. Pokud by se doba odpisování nezkrátila, při prodeji bytů by zůstatková cena bytů byla ještě ve výši ¾ pořizovací ceny a neúměrně by byl zkreslen výsledek hospodaření v roce prodeje. Protože u nebytových jednotek se nepředpokládá prodej, zůstává doba odepisování na původních 80-ti letech. Jak se změnila zbytková hodnota a měsíční odpis je vidět v následující tabulce. Tabulka 17 Dopad zvýšení zbytkové hodnoty Název Podlesí IV. č.p. 5348 Podlesí IV. č.p. 5349 Podlesí IV. č.p. 5375 Podlesí IV. č.p. 5376 Celkem

Pořizovací cena 45 716 527,00 30 029 944,50 47 412 078,50 29 768 389,00 152 926 939,00

Rok 2014 Zbytková Měsíční hodnota odpis 2 285 826,35 45 241,00 1 501 497,23 29 718,00 2 370 603,93 49 919,00 1 488 419,45 29 459,00 7 646 346,95 154 337,00

Rok 2015 Zbytková Měsíční hodnota odpis 15 792 000,00 234 930,00 9 699 000,00 198 942,00 14 875 000,00 236 256,00 9 559 000,00 177 101,00 49 925 000,00 847 229,00

(Zdroj: Magistrát města Zlína, vlastní zpracování) Ostatní majetek už nemá změněnou dobu užívání. Při pravidelné inventarizaci majetku k 31. 12. 2015 mohla dílčí inventarizační komise navrhnout změnu doby užívání, pokud majetek, který inventarizovala, vykazoval výrazně jiné opotřebení, než bylo na inventurních soupisech uvedeno. Žádný takovýto návrh nebyl předložen. U tohoto majetku byla tedy už jen zrušena zbytková hodnota a stanoven nový měsíční odpis, který se promítl do odpisového plánu na rok 2015. Porovnání odpisového plánu za roky 2013-2015 je v následující tabulce.


61

Tabulka 18 Odpisové plány účet 012/0010 013/0010 019/0010 021/0110 021/0210 021/0310 021/0410 021/0510 021/0610 022/0010 022/0020 029 0010

název účtu Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ostatní DNM Bytové domy a bytové jednotky Budovy pro služby obyvatelstvu Jiné budovy, nebytové domy Komunikace a veřejná osvětlení Jiné inženýrské sítě Ostatní stavby Dopravní prostředky Stroje, přístroje, zařízení a inventář ostatní DHM Celkem

plán odpisů na rok 2013 celkem



0,00 Kč

29 218,00 Kč

31 716,00 Kč

2 972 745,55 Kč 2 183 894,50 Kč

3 113 701,88 Kč 2 069 659,00 Kč

4 832 032,77 Kč 2 057 333,00 Kč

10 783 759,00 Kč

11 069 907,00 Kč

20 171 066,00 Kč

20 825 758,00 Kč

20 921 447,00 Kč

23 361 822,00 Kč

1 310 631,00 Kč

1 343 688,00 Kč

1 448 990,00 Kč

38 477 008,00 Kč

43 220 478,00 Kč

50 427 005,00 Kč

5 987 930,00 Kč 8 912 680,00 Kč 3 012 326,08 Kč

8 363 379,00 Kč 9 265 897,00 Kč 3 163 361,20 Kč

9 024 671,00 Kč 10 929 120,00 Kč 3 915 346,27 Kč

18 493 585,02 Kč

20 468 242,96 Kč

25 883 741,35 Kč

0,00 Kč

0,00 Kč

4 210,00 Kč

112 960 317,15 Kč 123 028 979,04 Kč 152 087 053,39 Kč



62

ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývala analýzou majetkové a finanční struktury statutárního města Zlína a souladem vnitřních směrnic pro dlouhodobý majetek s platnou legislativou. Analýza byla provedena za období let 2011 až 2014. V úvodní části této bakalářské práce byl stanoven cíl zanalyzovat dlouhodobý majetek a na základě jeho analýzy stanovit zbytkovou hodnotu u odepisovaného dlouhodobého majetku statutárního města Zlína, a to jak hmotného, tak nehmotného. V teoretické části byla vymezena obec, její orgány a organizace, které může zřizovat a zakládat. Dále byly určeny základní legislativní normy týkající se dlouhodobého majetku se zaměřením na definici zbytkové hodnoty. Závěrem teoretické části byly popsány základní ukazatele finanční analýzy, specifické pro veřejný sektor a majetek obce. Na základě takto získaných teoretických znalostí byla v praktické části vypracována analýza majetkové a finanční struktury statutárního města Zlína. Z této analýzy vycházela návrhová část, v níž byla navržena zbytková hodnota u jednotlivých druhů dlouhodobého majetku statutárního města Zlína. Směrnice pro nakládání s majetkem a jeho inventarizaci jsou v souladu s platnými zákony, jsou v nich specifikovány případy, o nichž může účetní jednotka rozhodnout, jak bude postupovat. S ohledem na stále se měnící legislativu v souvislosti s reformou veřejných financí bych doporučila sledovat tyto změny a zapracovávat je do vnitřních směrnic statutárního města Zlína. Při finanční analýze jsem se zaměřila především na kapitálové příjmy a výdaje a jejich analýzu. Kapitálové výdaje jsou ve všech sledovaných letech více než dvakrát vyšší než kapitálové příjmy. Statutární město Zlín k financování investičních výdajů využívá dlouhodobý úvěr u Komerční banky a. s. Významným zdrojem jsou také příjmy z investičních dotací. Statutární město Zlín dobře využívá finanční páky. Má vysoký čistý pracovní kapitál, dočasně volné finanční prostředky zhodnocuje na termínovaném vkladu a přijaté úroky z těchto vkladů nejen pokryjí úroky z úvěru, ale přinášejí dodatečné příjmy. Podíl cizích zdrojů k celkovým aktivům je 7,8 %, což je méně, než je průměrná výše u obcí v České republice. Zbytkovou hodnotu jsem stanovila pouze u dlouhodobého majetku, u kterého je odůvodnitelná. Jedná se o bytové domy Podlesí IV, jejichž prodej se vzhledem k přijaté dotaci


63

ze Státního fondu rozvoje bydlení plánuje nejdříve v roce 2021. Výše zbytkové hodnoty odpovídá příjmu při prodeji těchto nemovitostí. Se současnou úpravou odpisového plánu a zkrácením doby odepisování, nedojde k neúměrně vysoké ztrátě v roce prodeje. Výsledek hospodaření tak nebude zkreslen, zůstatková cena dlouhodobého majetku při vyřazení bude odpovídat příjmům z prodeje tohoto majetku. U ostatního majetku je předpoklad užívání až do konce jeho životnosti, kdy již bude zcela neprodejný, ať už z důvodu zastaralosti či vysokého stupně opotřebení. Vzhledem k této skutečnosti je u něho stanovena zbytková hodnota nula Kč.


64

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ČESKO, 1992. Zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zákonPar.jsp?idBiblio=40450&nr =1~2F1993&rpp=15#local-content ČESKO, 2000a. Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49296& fulltext=128~2F2000&rpp=15#local-content ČESKO, 2000b. Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů. In: Sbírka

zákonů

České

republiky.

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=49567&nr=250~2F2000&rpp=15#l ocal-content ČESKO, 2002a. Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?page=0&idBiblio=53670&nr=323~2F2002& rpp=15#local-content ČESKO, 2002b. Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení

obcí

s rozšířenou

působností.

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=314~2F2002&rpp=15#localcontent ČESKO, 2009. Vyhláška č. 410/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro některé vybrané účetní jednotky.

In:

Sbírka

zákonů

České

republiky.

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonStruct.jsp?idBiblio=69690&nr=410~2F2009&rpp=1 5#local-content ČESKO, 2010. Vyhláška č. 270/2010 Sb., o inventarizaci majetku a závazků. In: Sbírka zákonů České republiky. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp? idBiblio=71786&nr=270~2F2010&rpp=15#local-content MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, 2011. Finanční zpravodaj. Praha: SEVT, roč. 45, č. 3. ISSN 0322-9653. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, 2014. Finanční zpravodaj. Praha: SEVT, roč. 48, č. 1. ISSN 0322-9653. GALUŠKOVÁ, Lenka, 2014. Zbytková hodnota v účetnictví vybraných účetních jednotek. Účetnictví nevýdělečných organizací a obcí. č. 4, s. 16-20. ISSN 1213-3493.


65

HAVLAN, Petr a Jan JANEČEK. 2013. Majetek územních samosprávných celků v teorii a praxi. 1. vyd.. Praha: Linde Praha, 343 s. ISBN 80-7201-899-4. HAVLAN, Petr a Jan JANEČEK. 2014. Majetek územních samosprávných celků v teorii a praxi. 2. aktualizované a podstatně doplněné vydání. Praha: Nakladatelství Leges, 400 s. ISBN 80-7502-057-4. LANC, Jiří., 2014. Než budou k 31. 12. 2014 uzavřeny účetní knihy vybraných účetních jednotek. Účetnictví nevýdělečných organizací a obcí. č. 4., s. 7-15. ISSN 1213-3493. MINISTERSTVO FINANCÍ ČR a C42 s.r.o. MONITOR [online]. ©2015. [cit. 2015-0401]. Dostupné z: http://monitor.statnipokladna.cz/ MINISTERSTVO FINANCÍ ČR. Veřejný sektor. [online] © 2005-2013. [cit. 2015-03-08]. Dostupné

z:

http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/regulace/ucetni-reforma-verejnych-

financi-ucetnic/pravni-predpisy/platne-ceske-ucetni-standardy/2015/ceske-ucetnistandardy-c-701-az-710-pro-20155#5. NEJEZCHLEB, Zdeněk. Otázka akceptovatelnosti „nulové zůstatkové hodnoty“. [online]. Copyright

©

2008-2015

[cit.

2015-03-08].

Dostupné

z:

http://www.obecuctuje.cz/dokumenty.php Oficiální stránky města Zlína [online]. ©2015 Magistrát města Zlína [cit. 2015-03-22]. Dostupné z: http://www.zlin.eu/ OTRUSINOVÁ, Milana a Dana KUBÍČKOVÁ, 2011. Finanční hospodaření municipálních účetních jednotek: po novele zákona o účetnictví. 1. vyd. Praha: C.H. Beck, 178 s. ISBN 80-7400-342-4. PAVLÍK, Marek, 2014. Jak úspěšně řídit obec a region: cíle, nástroje, trendy, zahraniční zkušenosti. 1. vyd. Praha: Grada, 160 s. Manažer. ISBN 802-4752-563. PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ, 2009. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2., aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 304 s. ISBN 80-2472789-9. Příručka mezinárodních účetních standardů pro veřejný sektor 2008, 2008. Vyd. 2008. New York: Mezinárodní federace účetních, 602 s. ISBN 978-193-4779-217. SHAH, Anwar, 2007. Local budgeting. Washington, D.C.: World Bank, 381 s. ISBN 978082-1369-463. ŽÁK, Milan, 2002. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha: Linde, 887 s. ISBN 80-720-1381-5.


SEZNAM POUŽITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ČPK

Čistý provozní kapitál

ČÚS

České účetní standardy

DHM

Dlouhodobý hmotný majetek

DNM

Dlouhodobý nehmotný majetek

IPSAS

Mezinárodní účetní standardy pro veřejný sektor

MMZ

Magistrát města Zlína

RMZ

Rada města Zlína

SIMU

Soustava informativních a monitorujících ukazatelů

SMZ

Statutární město Zlín

ZMZ

Zastupitelstvo města Zlína

66


67

SEZNAM OBRÁZKŮ Obrázek 1 Místní části statutárního města Zlína (Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015)........................................................................................................................ 37 Obrázek 2 Graf zastoupení jednotlivých společností zřízených statutárním městem Zlín (Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015, vlastní zpracování) ............................... 39 Obrázek 3 Vývoj rozpočtu (v tis. Kč) (Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015, vlastní zpracování) ................................................................................................................. 46 Obrázek 4 Kapitálové příjmy a výdaje (v tis. Kč) (Zdroj: Magistrát města Zlína, ©2015, vlastní zpracování) ........................................................................................ 47


68

SEZNAM TABULEK Tabulka 1 Přehled ČÚS pro vybrané účetní jednotky ......................................................... 22 Tabulka 2 Otázky pro sestavení rozpočtu ............................................................................ 26 Tabulka 3 Vazba mezi rozvahou a položkami rozpočtové skladby..................................... 29 Tabulka 4 Kapitálové příjmy a výdaje (v tis. Kč)................................................................ 48 Tabulka 5 Horizontální a vertikální analýza kapitálových příjmů ...................................... 48 Tabulka 6 Majetková struktura (v tis. Kč) ........................................................................... 49 Tabulka 7 Horizontální a vertikální analýza majetkové struktury....................................... 49 Tabulka 8 Finanční struktura (v tis. Kč) .............................................................................. 50 Tabulka 9 Horizontální a vertikální analýza finanční struktury .......................................... 51 Tabulka 10 Ukazatelé míry soběstačnosti ........................................................................... 52 Tabulka 11 Další poměrové ukazatele ................................................................................. 53 Tabulka 12 Ukazatele SIMU (v tis. Kč) .............................................................................. 54 Tabulka 13 Přehled evidovaného majetku k 30. 9. 2014 ..................................................... 56 Tabulka 14 Majetek se zůstatkovou cenou rovnající se zbytkové hodnotě ......................... 57 Tabulka 15 Majetek s prodlouženou dobou užívání ............................................................ 59 Tabulka 16 Odepsaná zbytková hodnota ............................................................................. 59 Tabulka 17 Dopad zvýšení zbytkové hodnoty ..................................................................... 60 Tabulka 18 Odpisové plány ................................................................................................. 61


SEZNAM PŘÍLOH Příloha PI Výkaz zisku a ztráty Příloha PII Rozvaha

69

PŘÍLOHA P I: VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY

PŘÍLOHA P II: ROZVAHA

Analýza dlouhodobého majetku statutárního města Zlína. Jana Sekaninová

Recommend Documents