Analýza aktivit cestovního ruchu. na středních školách v Havlíčkově Brodě

Analýza aktivit cestovního ruchu na středních školách v Havlíčkově Brodě

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval/a jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil/a autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byl/a jsem seznámen/a s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědom/a toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 14. prosince 2015

...................................................... Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala Mgr. Michalu Munduchovi za cenné rady, připomínky a především trpělivost při vedení mé bakalářské práce. Velké díky patří příteli, rodině a všem blízkým, kteří mě během studia a vypracovávání této bakalářské práce podporovali. Také děkuji všem zástupcům středních škol, kteří mi poskytli potřebné informace k mému výzkumu.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Analýza aktivit cestovního ruchu na středních školách v Havlíčkově Brodě

bakalářská práce

Autor: Pavlína Radová Vedoucí práce: Mgr. Michal Munduch Jihlava 2015

Copyright © 2015 Pavlína Radová

Abstrakt RADOVÁ, Pavlína: Analýza aktivit cestovního ruchu na středních školách v Havlíčkově Brodě. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: Mgr. Michal Munduch. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2015. 75 stran. Bakalářská práce „Analýza aktivit cestovního ruchu na středních školách v Havlíčkově Brodě“ zkoumá využití cestovního ruchu jako nástroje ve vzdělávání na středních školách. Teoretická část se zaobírá školstvím a především dokumenty, které jej ovlivňují. Dále pak udržitelným cestovním ruchem, ekopedagogikou, ekovýchovou a jako poslední jsou uvedeny pojmy související s cestovním ruchem, především se zaměřením na druhy a formy. Praktická část zjišťuje, které formy a druhy cestovního ruchu se skutečně aplikují při výuce učiteli na středních školách a zda jsou využívány ke vzdělávání.

Klíčová slova vzdělávání, střední škola, formy a druhy cestovního ruchu

Abstrakt RADOVÁ, Pavlína: Analysis of tourism activities at secondary schools in Havlíčkův Brod. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Thesis Supervisor: Mgr. Michal Munduch. Degree of qualification: Bachelor. Jihlava 2015. 75 pages. The Bachelor´s thesis „The Analysis of tourism activities at secondary schools in Havlíčkův Brod“ researches the application of tourism as the object of the secondary schools´ education. Theoretic section applies to the school system and first of all to the documents, which affect that. Afterwards sustainable tourism, environmental pedagogy and education and at last there are presented the terms related to the tourism, mainly focused on its types and forms. Practical section finds out, which types and forms of

tourism actually are applied by teachers in their lessons at the secondary schools and if they are being used for the education.

Key words education, secondary school, types and forms of tourism

Obsah Úvod................................................................................................................................ 11 1 Teoretická část ............................................................................................................. 13 1.1

Školství a systém vzdělávacích programů ....................................................... 13

1.1.1 Strategie vzdělávací politiky 2020 ................................................................. 14 1.1.2 Národní vzdělávací program .......................................................................... 15 1.1.3 Rámcové vzdělávací programy ...................................................................... 16 1.1.4 Školní vzdělávací programy .......................................................................... 18 1.2

Trvale udržitelný rozvoj ve školství ................................................................. 18

1.2.1 Definice základních pojmů ............................................................................ 19 1.2.2 Státní program Environmentální výchova, vzdělání a osvěta ........................ 21 1.2.3 Zodpovědný účastník cestovního ruchu ........................................................ 22 1.3 Obecné vymezení a definování cestovního ruchu ................................................ 23 1.3.1

Systém cestovního ruchu .......................................................................... 24

1.3.2

Typologie cestovního ruchu...................................................................... 25

2. Praktická část .............................................................................................................. 30 2.1 Charakteristika zkoumaných středních škol v Havlíčkově Brodě ........................ 30 2.1.1 Gymnázium Havlíčkův Brod ......................................................................... 30 2.1.2 Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod ................................. 31 2.1.3 Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod ........................................................................................................................ 32 2.1.4 Střední

zdravotnická škola a Vyšší

odborná škola zdravotnická

Havlíčkův Brod ....................................................................................................... 33 2.2 Metody šetření ...................................................................................................... 34 2.3 Výzkumné otázky a indikátory ............................................................................. 35

2.4 Výsledky výzkumu ............................................................................................... 36 2.4.1 Gymnázium Havlíčkův Brod ......................................................................... 36 2.4.2 Obchodní akademie ....................................................................................... 40 2.4.3 Hotelová škola Havlíčkův Brod ..................................................................... 44 2.4.4 Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod, Jihlavská 628................................................................................................. 48 2.2.6 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod ........................................................................................................................ 52 Shrnutí ............................................................................................................................. 57 Závěr ............................................................................................................................... 62 Seznam použité literatury ............................................................................................... 64 Seznam obrázků .............................................................................................................. 69 Seznam grafů .................................................................................................................. 69 Seznam tabulek ............................................................................................................... 70 Seznam příloh ................................................................................................................. 70

Úvod Tato bakalářská práce se zaobírá problematikou cestovního ruchu a jeho využití na středních školách v Havlíčkově Brodě. Z vlastního pozorování víme, že školy realizují různé výlety a exkurze pro studenty nejen za účelem vzdělávání, ale i sportovní, poznávací, výměnné pobyty a mnoho dalších aktivit, které doplňují a rozšiřují dosavadní zkušenosti a znalosti. Ne všechny školy však nabízí srovnatelné možnosti pro své studenty. S literaturou zabývající se problematikou využití cestovního ruchu na středních školách jsem se setkala jen v několika málo případech. V životě každého člověka škola zaujímala nebo stále zaujímá důležité místo. Někomu se může zdát spojení cestovního ruchu a vzdělávání na středních školách bezvýznamné. Možná i z tohoto důvodu se prozatím tyto aktivity samostatně nevykazují v rámci centrálních statistik v ČR. Vzdělávání v rámci produktů cestovního ruchu ale může být pro pedagogy zajímavým a účinným nástrojem vzdělávání. Škola jako vzdělávací instituce formuje a ovlivňuje jedince a jeho chování ve společnosti. Už od mateřské školy jsou děti ovlivňovány nejen celkovým školním prostředím, ale především učiteli a spolužáky. Z hlediska cestovního ruchu jsou děti a mladí lidé bráni jako segment s obrovským potenciálem a měli by být v této oblasti kvalitně vzděláváni. Zároveň je výchova k odpovědnému chování jedince ve společnosti i v cestovním ruchu nezbytným krokem pro udržitelný rozvoj společnosti. Teoretická část je věnována především dokumentům, které ovlivňují vzdělávání a výchovu, jedná se především o národní, rámcový a školní vzdělávací program. Další část se zaobírá v dnešní době velmi probíraným a beze sporu důležitým tématem udržitelného cestovního ruchu a pojmu zodpovědného účastníka, ekopedagogikou a ekopsychologií. Poslední část se věnuje především formám a druhům cestovního ruchu v obecné rovině. Z nich jsou podrobněji popsány formy a druhy, které mohou být využívány středními školami.

11

Praktická část je zaměřena na výzkum ve středních školách v Havlíčkově Brodě a znázornění konkrétních případů využití cestovního ruchu, tzn., které formy a druhy cestovního ruchu jsou v praxi využívány a zda jsou využívány za účelem vzdělávání.

12

1 Teoretická část 1.1 Školství a systém vzdělávacích programů První kapitola teoretické části se věnuje školství a zejména vzdělávacím programům, které ve větší či menší míře určují směr vzdělávání v České republice. Hlavní úlohu při výchově a vzdělání mají v největší míře rodiče. Škola jako taková hraje také velice významnou roli v životě dětí, a proto význam pedagogů není zanedbatelný. Vždyť děti tráví zhruba třetinu svého času ve škole. Všichni rodiče chtějí, aby jejich děti měly co nejvíce znalostí a získaly mnoho dovedností. Učitelé by proto měli volit vhodné metody, kterými zaujmou žáky a tím jim tyto znalosti a dovednosti předají. Čím více jsou žáci zaujati vyučovacím procesem, tím více informací a dovedností si zapamatují. Množství informací a dovedností, které jsou děti schopny se naučit a získat, závisí zejména na věku dítěte. U dětí v mladším školním věku je důležité působit na všechny smysly, spojovat vzdělání s radostí, zvědavostí a prožitkem. Se zvyšováním věku dítěte klesá zájem o učivo jako takové a stoupá vliv přátel a kamarádů. Přesto jsou školní instituce stále významnými institucemi, které ovlivňují chování dospívajících jedinců. Pedagogové jsou téměř každý den ve styku s žáky a předávají jim svoje znalosti a zkušenosti, jsou však omezeni rozvrhem, vyučovacím plánem ale i mnoha dalšími faktory. České školství jako takové u nás bylo a stále je ovlivňováno nejrůznějšími faktory. Od zavedení povinné školní docházky Marií Terezií, přes jednu z nejvýznamnějších osob našeho školství - zakladatele moderní pedagogiky Jana Amose Komenského a jeho „školu hrou“ až po vliv komunismu či rozpadu ČSSR. Historií školství a jeho významnými osobnostmi se tato práce nezabývá a věnuje se pouze současné struktuře vzdělávání a dokumenty. V systému vzdělávání vystupuje několik institucí a orgánů, které v různé míře ovlivňují vzdělávání u nás. Do vzdělávacího systému České republiky byl s účinností od 1. 1. 2005 na základě zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání zaveden systém víceúrovňové tvorby vzdělávacích

13

programů [1]. Zákon stanovuje zásady a cíle vzdělání, jakož i dokumenty, pomocí nichž se má daných cílů dosahovat. Dále určuje výchovně-vzdělávací soustavu pro realizaci těchto cílů. Touto soustavou se rozumí školy, které vzdělávají žáky na základě rámcových vzdělávacích programů, které jsou zpracovány na státní úrovni a jsou vytvářeny pro jednotlivé obory vzdělání, a dále pak pomocí školou vytvářených školních vzdělávacích programů [2]. Následující podkapitola je věnována dokumentu, který je v současné době brán za klíčovou strategickou základnu české vzdělávací politiky.

1.1.1 Strategie vzdělávací politiky 2020 Dokument s názvem Strategie vzdělávací politiky 2020 stanovuje základní směr a rámec rozvoje vzdělávání u nás. Jejím schválením pozbyl platnost Národní program rozvoje vzdělávací soustavy, tzv. Bílá kniha, z roku 2001. Bílá kniha byla vytvořena jako projekt, který formuloval obecné záměry a rozvojové programy, které byly směrodatné pro vývoj vzdělávací soustavy u nás ve střednědobém horizontu [3]. Objevila se řada významných podnětů k důkladnému prověření východisek, podle kterých se vzdělávací systém v České republice rozvíjí. Jedním z argumentů pro přípravu nového dokumentu, který

by

zastřešoval

rámec

vzdělávací

politiky

je

např.

významná

proměna

technologického, ekologického a politického kontextu z pohledu dnešního vzdělávání [4].

Podle autorů je dokument chápán jako obecný základ pro tvorbu vzdělávací politiky, který vymezuje priority dalšího rozvoje vzdělávací soustavy. Jeho obsah zůstává na vysokém stupni obecnosti, nenajdeme v něm tedy konkrétní opatření. Strategie vzdělávací politiky je klíčovým dokumentem, který po důkladném zhodnocení stavu vzdělávací soustavy stanovuje tři priority. Jde o: 

snižovat nerovnosti ve vzdělávání,



podporovat kvalitní výuku a učitele jako její klíčový předpoklad,



odpovědně a efektivně řídit vzdělávací systém [4].

14

1.1.2 Národní vzdělávací program Národní vzdělávací program je soustavou dokumentů, týkajících se uspořádaných a na sebe navazujících výchovných a vzdělávacích prvků. Jsou vytvářeny na dvou úrovních – státní a školní. Státní úroveň v systému těchto dokumentů představují Národní program vzdělávání a rámcové vzdělávací programy. Zatímco národní program formuluje požadavky na vzdělávání, které jsou platné v počátečním vzdělávání jako celku, rámcové vzdělávací programy vymezují závazné rámce vzdělávání pro jeho jednotlivé etapy (předškolní, základní a střední vzdělávání). Školní úroveň představují školní vzdělávací programy, podle nichž se uskutečňuje vzdělávání na jednotlivých školách. Školní vzdělávací program si vytváří každá škola podle zásad stanovených v příslušném rámcovém vzdělávacím programu [5].

Obrázek 1: Struktura dokumentů (zdroj: Výzkumný ústav pedagogický v Praze, [5])

Legenda: RVP PV – Rámcový vzdělávací program pro předškolní vzdělávání; RVP ZV – Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání; RVP G – Rámcový vzdělávací program

15

pro gymnázia; RVP GSP – Rámcový vzdělávací program pro gymnázia se sportovní přípravou; RVP SOV – Rámcový vzdělávací program (programy) pro střední odborné vzdělávání. * Ostatní RVP – rámcové vzdělávací programy, které kromě výše uvedených vymezuje školský zákon.

1.1.3 Rámcové vzdělávací programy Podle školského zákona č. 561/2004 Sb. představují rámcové vzdělávací programy spolu s Národním programem vzdělávání státní úroveň v systému výchovných a vzdělávacích dokumentů. Cílem rámcových vzdělávacích programů je stanovit formy, délku, povinný obsah a konkrétní cíle vzdělávání v závislosti na oboru vzdělávání. Jsou vydávány Ministerstvem po projednání s odborníky z různých oblastí a s příslušnými ministerstvy. Jsou závazné pro tvorbu školních vzdělávacích programů, dále pro hodnocení výsledku vzdělávání dětí nebo pro tvorbu učebnic a učebních textů [6]. Tyto programy vychází z nové strategie vzdělávání, která zdůrazňuje některé klíčové kompetence, jejich provázanost s obsahem vzdělávání a v neposlední řadě také uplatnění získaných znalostí a dovedností v praktickém životě. Vycházejí z koncepce celoživotního vzdělávání a charakterizují úroveň vzdělání, která je očekávána v jednotlivých etapách vzdělání u absolventů [5]. Rámcové vzdělávací programy pro gymnaziální obory připravuje Výzkumný ústav pedagogický v Praze, pro odborné obory je připravuje Národní ústav odborného vzdělávání. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Tento vzdělávací program je určen pro tvorbu školních vzdělávacích programů na čtyřletých gymnáziích a vyšším stupni víceletých gymnázií. Vzdělání na nižším stupni víceletých gymnázií se řídí rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělání [5]. Cílem je stanovit základní vzdělávací úroveň pro všechny absolventy gymnázií, kterou musí škola respektovat ve svém školním vzdělávacím programu. Specifikuje úroveň klíčových kompetencí, jíž by měli žáci na konci vzdělávání na gymnáziu dosáhnout, a vymezuje závazný vzdělávací obsah, tj. očekávané výstupy a učivo [5].

16

Dále podporuje komplexní přístup k realizaci vzdělávacího obsahu, včetně možnosti jeho vhodného propojování, a předpokládá volbu různých vzdělávacích postupů, různých metod a forem výuky ve shodě s individuálními potřebami žáků. Umožňuje změnu vzdělávacího obsahu pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a žáků mimořádně nadaných [5]. Podle tohoto programu vzdělávání na čtyřletých gymnáziích a vyšším stupni víceletých gymnázií usiluje o naplnění následujících cílů: 

vybavit žáky klíčovými kompetencemi, jejichž úroveň předpokládá rámcový vzdělávací program pro gymnázia,



vybavit žáky širokým vzdělanostním základem na úroveň, kterou popisuje rámcový vzdělávací program pro gymnázia,



připravit žáky k celoživotnímu vzdělávání, profesnímu, občanskému i osobnímu uplatnění [5].

Rámcový vzdělávací program pro odborné školy RVP pro střední odborné vzdělávání je dokumentem, který je závazný pro všechny školy poskytující střední odborné vzdělání. Pro každý obor vzdělání je vypracován jeden RVP. Tyto školy jej musí respektovat a rozpracovat do svých školních vzdělávacích programů. Program vymezuje požadavky na vzdělávání v jednotlivých stupních a oborech vzdělání. Konkrétněji jde pak o samotnou realizaci a obsah vzdělávání nebo výsledky vzdělání, kterých má žák na konci studia dosáhnout. Jedním z cílů je pak lepší uplatnění absolventů středního odborného vzdělání na trhu práce a jejich schopnost dále se vzdělávat nebo rekvalifikovat. Program také například stanovuje především výsledky vzdělání, tzn. co má žák umět a být schopen na určité úrovni odpovídající jeho předpokladům prokázat. Učivo není cílem vzdělávání, ale prostředkem k dosažení požadovaných výstupů [7].

17

1.1.4 Školní vzdělávací programy Vzdělávání v jednotlivé škole a školském zařízení se uskutečňuje podle školních vzdělávacích programů. Školní vzdělávací programy jsou vydávány řediteli škol a měly by být umístěny ve škole a být veřejně přístupné [6]. I když jsou školní vzdělávací programy vypracovány podle rámcových, slouží rámcové vzdělávací programy pouze jako podklad k jejich tvorbě a nejsou jediným metodickým návodem ani dokumentem, který ovlivňuje tvorbu školních vzdělávacích programů a realizaci středního odborného vzdělávání. Při jejich tvorbě by mělo být nahlíženo na potřeby žáků, podmínky školy i požadavky rodičů [2]. Školní vzdělávací program si škola vytváří sama pro každý obor vzdělávání. Jsou ale dány určité části, které musí obsahovat: úvodní identifikační údaje, profil absolventa, charakteristiku vzdělávacího programu, učební plán, přehled rozpracování obsahu vzdělávání v rámcových vzdělávacích programech do těch školních, učební osnovy nebo vzdělávací moduly, popis materiálního a personálního zajištění výuky v daném školním programu a oboru vzdělání a charakteristiku spolupráce se sociálními partnery při realizaci daného školního vzdělávacího programu [8]. Podle metodiky pro tvorbu ŠVP jsou důležité sebehodnocení a analýza školy a analýza požadavků trhu práce na absolventy. Program by měl být vytvářen tak, aby umožňoval rychlou a snadnou orientaci při získávání informací všem učitelů, ale také zájemcům ze školy i mimo ni [8].

1.2 Trvale udržitelný rozvoj ve školství První kapitola je věnována školství, druhá pak navazuje aktuálním globálním tématem posledních několika desetiletí, a tím je ochrana přírody, trvale udržitelný rozvoj a jeho aplikace při výchově a vzdělání. Toto téma jsem zařadila nejen z důvodu aktuálnosti ale především díky jeho nezpochybnitelné důležitosti. Podle výzkumu, který zkoumal vztah významných životních zkušeností na pro-environmentální chování člověka je vzdělání na pátém místě jako jeden z mnoha zdrojů motivace k ochraně životního prostředí [9].

18

V následujících řádcích jsou nejprve popsány základní pojmy s tímto tématem související a dále nástroje používané ve školství ve vztahu k trvale udržitelnému rozvoji. Z pohledu účastníků cestovního ruchu, tzn. subjektů (žáků středních škol) a objektů (navštívených míst) je důležité, aby aktivity konající se v navštívených místech byly v rámci principů trvale udržitelného rozvoje, respektive cestovního ruchu.

1.2.1 Definice základních pojmů V oblasti udržitelného rozvoje a udržitelného cestovního ruchu, ekologického vzdělávání a výchovy se setkáváme s mnoha definicemi a terminologií. Je proto na místě některé tyto základní pojmy ozřejmit. Podle zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, § 6 je „trvale udržitelný rozvoj společnosti takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů“ [10]. Stejný zákon také určuje výchovu, osvětu a vzdělávání v této oblasti. Myšlení a jednání jedinců by mělo být v souladu s principem trvale udržitelného rozvoje. Důležité je vědomí odpovědnosti a úcta ke všem formám života. Definice ukotvená v našem zákoně se příliš neliší od té, kterou poprvé uvedla ministerská předsedkyně Norska G. H. Brundtlandová v roce 1987. Podle ní je důležité uspokojování potřeb takovým způsobem, který neohrožuje možnosti budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby. Dále ale poukazuje na to, že tento rozvoj je procesem změn, které jsou zaměřeny na harmonické zvyšování současného i budoucího potenciálu uspokojování lidských potřeb [11]. Cestovní ruch znamená pro každou lokalitu příležitost. Pokud se ale provádí v neúnosném měřítku, poškozuje okolní prostředí a přírodu, znamená zároveň i ohrožení. Ve výkladovém slovníku cestovního ruchu podle Páskové a Zelenky je uvedena charakteristika podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO), kde je trvale udržitelný cestovní ruch definován jako „schopnost destinace udržet si potenciál konkurence v soutěži s novými, historicky méně využívanými destinacemi, přitáhnout první i opakované návštěvy, podržet si kulturní jedinečnost, být v rovnováze s životním prostředím“ (Pásková, Zelenka, 2002).

19

Do českých škol se výchova k ochraně přírody a poté šířeji pojatá výchova k péči o životní prostředí prosazovala od sedmdesátých let. V současné době jsou požadavky na environmentální vzdělávání zahrnuty v obecné rovině do většiny základních pedagogických dokumentů a ovlivnily i tvorbu učebnic některých předmětů, zejména přírodovědy, vlastivědy, přírodopisu, zeměpisu a občanské výchovy [11]. Pojem “udržitelný rozvoj” pronikl do pedagogických dokumentů a učebnic jen částečně. Problémem environmentálního vzdělávání a výchovy je podle Ministerstva životního prostředí nedostatečná připravenost většiny pedagogických pracovníků [11]. Podle Horké je podstatou ekologické výchovy tvorba odpovědného vztahu k životnímu prostředí, ekologicky šetrného životního stylu a jednání. Ekologická výchova je dále směřována k ekologické kultuře osobnosti, jenž můžeme chápat jako určitý souhrn poznatků, přesvědčení a hodnot. Ty umožňují člověku chovat se a jednat v souladu s požadavky šetrného vztahu k přírodě. Pro osvojení si ekologické kultury je třeba poznávat obecné zákonitosti vývoje přírody a společnosti, chápat jejich vzájemnou souvislost, uvědomit si hodnotu přírody a především být přesvědčen o nutnosti harmonie ve vztazích člověka k člověku a člověka k přírodě (Horká, 1996). Ekologická výchova by měla působit na všechny věkové kategorie, na všechny profesní a zájmové skupiny tak, aby v současné době často nezodpovědné přístupy k životnímu prostředí byly postupně změněny na aktivní vztahy, které jsou založeny na potřebné míře poznání a projevují se v celkovém životním stylu občanů (Kvasničková, 1998) V roce 2005 proběhl výzkum, který analyzoval postoje a názory patnáctiletých žáků na oblast environmentálních problémů, jejich tvorbu a ochranu. Výzkumu se zúčastnilo 2 000 respondentů a z jeho závěrů vyplývá, že dnešní žáci vnímají ohrožování životního prostředí jako věc, která se jich bezprostředně týká. Podle odpovědí na daný výzkum žáci usuzují, že k vyřešení environmentálních problémů je potřeba změnit svůj životní styl. Polovina z nich také věří, že jako jedinec může ovlivnit a přispět k ochraně životního prostředí [12].

20

1.2.2 Státní program Environmentální výchova, vzdělání a osvěta Základním dokumentem týkajícím se oblasti ekologického vzdělávání a výchovy je Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice. Jde o základní strategický dokument zajišťující dlouhodobý rozvoj environmentální výchovu, vzdělání a osvětu u nás a je platný pro všechny skupiny obyvatel. Tento dokument vychází z platných norem, vládních usnesení, mezinárodních závazků a předpisů Evropské Unie. Jde například o Agendu 21, Agendu 2000, Souhrnnou koncepci resortu pro osvětu, vzdělávání, výchovu a informování veřejnosti v záležitostech životního prostředí, meziresortní dohodu o spolupráci mezi Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a další [11]. Podle tohoto programu je environmentální vzdělávání a výchova nedílnou součástí vzdělávání jako celku. Požadavky na environmentální vzdělávání jsou dnes v obecné rovině součástí většiny základních pedagogických dokumentů. Rozhodující význam v implementaci vzdělání mají samozřejmě učitelé a další pedagogičtí pracovníci. Problémem podle EVVO je nedostatečná připravenost některých těchto pedagogických pracovníků [11]. Cílem environmentálního vzdělávání a výchovy další generace je naučit ji žít podle principů (trvale) udržitelného rozvoje. To znamená vytvořit základní podmínky pro zisk znalostí a dovedností o vztazích člověka k přírodě, poukazovat na možné důsledky nevhodného chování a jednání a s tím spojenou osobní odpovědnost za toto chování, rozvíjet úctu k živé a neživé přírodě a mnoho dalších principů [11]. Jak ale uvádí ve své publikaci Máchal, při aplikaci ekologické výchovy není důležitý objem předaných informací jako spíše jejich odborná správnost, aktuálnost a začlenění do souvislostí. Pedagogové by se také měli zaměřit na to, aby žáci vyjadřovali v této oblasti vlastní názory a postoje [13].

21

1.2.3 Zodpovědný účastník cestovního ruchu Cestovní ruch ve své podstatě může přinášet pozitivní dopad na cílové místo. Pokud se provádí v masovém měřítku a je neřízený, můžeme hovořit o tom, že je trvale neudržitelný, „požírá“ a ničí sám sebe. Podoba cestovního ruchu v těchto dnech více než kdy dřív přispívá k ekologické devastaci spotřebou neobnovitelných zdrojů, produkcí skleníkových plynů, zabíráním půdy pro stavbu infrastruktury [14]. Pokud lidé nechtějí přijít o vše, na čem závisí cestovní ruch, tzn. o přírodní a kulturní památky a další objekty, které jsou cílem návštěvníků a pokud se tedy chtějí chovat odpovědně a šetrně, je potřeba dodržovat alespoň základní ekologická pravidla, chovat se nenápadně a nenarušovat přírodu. První pravidlo, které by si návštěvníci měli uvědomit je, že v navštívené lokalitě působí jako cizinci a hosté. Pokud si tuto skutečnost uvědomí, lépe tak budou chápat další zásady, které by měli jako odpovědní účastníci dodržovat. Dokument Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO) s názvem „The responsible tourist and traveller“ uvádí například tyto zásady: 

buď vnímavý vůči ostatním kulturám a tradicím, buď tolerantní, važ si a respektuj rozmanitost,



respektuj lidská práva,



pomáhej chránit přírodní prostředí, nekupuj zboží, vyrobené z ohrožených rostlin nebo zvířat,



získej co nejvíce informací o destinaci, kterou navštěvuješ, najdi si čas pro poznání místních zvyků, pravidel a tradic,



před odjezdem se informuj o zdravotní situaci v daném místě a ujisti se, že tvé vlastní zdraví a bezpečí nebude ohroženo [15].

Mezi další často uváděné zásady patří: 

cestovat individuálně, s rodinou, přáteli či známými,



zaměření na kvalitu zážitku,



získání základních vyjádření v místním jazyce v cílovém místě,

22



zaměstnání místních obyvatel a využití místních zdrojů,



z cest si odnášet jen vzpomínky nebo fotografie (Kučerová, 2010)

Aby se účastníci cestovního ruchu mohli chovat v souladu s těmito pravidly, je třeba věnovat pozornost výchově a informovat je. Informovaný účastník cestovního ruchu dokáže myslet na budoucnost. Snaží se o zachování přírody a kulturních památek pro budoucí účastníky. Je také nutno dodat, že vztah účastníka cestovního ruchu a cílového místa není pouze jednostranný. Místní obyvatelé si díky zvýšenému zájmu návštěvníků mohou uvědomovat hodnotu přírody nebo kulturních památek, jejich jedinečnost či unikátnost.

1.3 Obecné vymezení a definování cestovního ruchu Cestovní ruch se stal významným společenským, kulturním a ekonomickým fenoménem současnosti. Jeho chápání se vyvíjelo postupně, z počátku byl cestovní ruch chápán především jako pobyt mimo místo trvalého bydliště, postupně se pak definice doplňovala o hlediska cestování a motivace. Jelikož je cestovní ruch jevem s rozsáhlým mnoho oborovým charakterem, je velice těžké najít vhodnou definici, která by jej charakterizovala. Mezi nejvíce užívané patří definice podle Světové organizace cestovního ruchu (UNWTO). Tato definice vznikla v roce 1991 pro potřeby statistického vykazování cestovního ruchu a definuje jej jako „činnost osob cestujících do míst a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok, za účelem trávení volného času a služebních cest (osoba nesmí být odměňována ze zdrojů navštíveného místa).“ (In Palatková, 2006) Problematičnost vymezení cestovního ruchu uvádí ve své publikaci Pásková a Zelenka. Podle těchto autorů cestovní ruch vždy zahrnuje cestování, opačně to ale neplatí. Cestovní ruch zahrnuje také rekreaci, ale ne každá rekreace je cestovním ruchem. To samé tvrdí i o uskutečňování cestovního ruchu ve volném čase (Pásková, Zelenka, 2002)

23

Shrnutí podstatné stránky cestovního ruchu uvádí ve své publikaci Indrová, kde poukazuje na základní rysy, kterými jsou: 

změna místa stálého bydliště,



nevýdělečný charakter cesty a pobytu,



vztahy mezi lidmi, které cestovní ruch bezesporu vyvolává. (Indrová, 2009)

Lze ovšem narazit i na méně obsáhlé definice cestovního ruchu, jako krátkodobý přesun na jiná místa, než místa jejich obvyklého prostředí. Jako účel jsou pak uvedeny příjemné činnosti. Tuto definici uvádí ve svém díle Horner a Swarbrooke (1996) a dodávají, že není plně výstižná a nezahrnuje všechny faktory. Podle mého názoru problém se správným a úplným vystižením podstaty cestovního ruchu nejlépe vystihl Ritter, který shrnul a konstatoval, že cestovní ruch se řadí mezi pojmy, k jejichž vymezením se přistupovalo již z mnohých pozic, ale stále se tento pojem nepodařil uspokojivě definovat (in Gúčik, 2010).

1.3.1 Systém cestovního ruchu Cestovní ruch je často pokládán za ucelený systém. Pod pojmem systém si pak můžeme představit jednotu několika různých prvků, mezi nimiž existují určité vztahy nebo mezi kterými je možno tyto vztahy vytvořit (Hesková, 2006). Jde bezesporu o složitý jev, který je založený na působení mnohých předpokladů (Gúčik, 2010). Stejně jako při definování samotného pojmu cestovní ruch, lze na sestavování a znázorňování systému cestovního ruchu nahlížet z velkého množství vědních disciplín. Jako objekt zkoumání se cestovního ruchu ujímá ekonomie, sociologie, geografie, psychologie a další (Gúčik, 2010). Systém je tvořen dvěma podsystémy. Prvním z nich je subjekt cestovního ruchu, druhým pak objekt. Oba dva prvky jsou ve vzájemné vazbě, stejně jako existují vazby mezi cestovním ruchem jako celkem a jinými systémy, jež tvoří jeho vnější prostředí. Okolí pak tvoří ekonomické, politické, sociální, technicko-technologické a ekologické prostředí. (Hesková, 2006). Gúčik pak ještě dodává vliv kulturního prostředí na okolí cestovního ruchu (Gúčik, 2010).

24

Pokud mluvíme o subjektu v prostředí cestovního ruchu, z ekonomického hlediska je na mysli účastník cestovního ruchu, který uspokojuje své potřeby spotřebou statků cestovního ruchu v průběhu cestování a pobytu mimo své obvyklé prostředí. Za objekt pak považujeme cíl změny místa pobytu účastníka cestovního ruchu. Objekt tak stojí na straně nabídky, zatímco subjekt je nositelem poptávky a je spotřebitelem produktů cestovního ruchu. (Hesková, 2006)

1.3.2 Typologie cestovního ruchu Členění cestovního ruchu není stejně jako jeho přesné definování jednoduché. V odborné literatuře se setkáváme s nejrůznějším rozdělením. Nejčastější členění cestovního ruchu je podle formy a druhu. Zde je nutno podotknout, že často jsou tato členění v různých publikacích vysvětlovány rozdílně nebo zcela zaměňovány. To, co jedna skupina autorů pokládá za formu cestovního ruchu, druhá ji naopak považuje za druh. Rozhodla jsem se uvést členění podle Vystoupila a Šauera. Formy cestovního ruchu Formy cestovního ruchu určujeme na základě motivace účasti na cestovním ruchu. Podle výkladového slovníku Páskové a Zelenky (2002) je forma typ cestovního ruchu a k jeho určení je klíčovým kritériem motivace účastníka. Jako základní motivace pak uvádí poznávání prostředí v mnoha podobách (kultura, příroda, nová země, neobvyklé zážitky), odpočinek, změnu životního rytmu, relaxaci, kontakty s lidmi atd. Z těchto potřeb dále rozdělují základní formy CR: 

rekreační,



pobytový,



poznávací,



socio-profesní,



společenský.

Vystoupil a Šauer uvádí členění forem cestovního ruchu podle motivace návštěvníků. Mezi základní motivy pak řadí rekreační, kulturní, společenské, sportovní, ekonomické a specifické. (Vystoupil, Šauer, 2006) V praxi se většinou nesetkáme pouze s jednou

25

formou ale spíše s kombinacemi dvou či více z nich. Členění podle těchto autorů je využíváno v praktické části při stanovení formy cestovního ruchu, a proto následuje jeho krátká charakteristika. 1. Rekreační Z hlediska vývoje cestovního ruchu se jedná o jednu z nejstarších a nejvíce rozšířených forem. Mezi typické znaky této formy je fyzická a psychická regenerace. Tato forma zahrnuje příměstskou rekreaci, pobyt na dovolené a dále lázeňský cestovní ruch. (Vystoupil, Šauer, 2006). K základním aktivitám patří procházky, sportovní aktivity, poznávání přírody a návštěva památek (Gúčik a kol., 2004). 2. Kulturní Znakem kulturního cestovního ruchu je poznávání jiných kultur, zvyků, tradic, způsobu života, náboženství atd. Součástí této formy je také vzdělávací cestovní ruch, jehož cílem je získávání znalostí a dovedností v navštíveném místě. Náklady hradí buď návštěvník sám, nebo organizace (instituce) v zemi bydliště návštěvníka, jde například o jazykové kurzy. Nejsou zde však zahrnuty studijní pobyty, které jsou hrazené, i částečně z prostředků navštívené země (Vystoupil, Šauer, 2006). 3. Společenský Charakteristickým rysem této formy je především společenské setkání, např. návštěva příbuzných a známých, při které se návštěvníci zajdou podívat na výstavu či nějakou kulturní památku apod. Mezi společensky orientované řadíme i klubový cestovní ruch, který charakterizuje bohatý program s vysokou mírou animace (Vystoupil, Šauer, 2006). 4. Sportovní Sportovní forma cestovního ruchu zahrnuje krátkodobé či dlouhodobější pobyty se sportovní náplní, zaměřené především na udržování a prohlubování morálních a volních vlastností, jež v praxi nabývá konkrétních forem, např. horská a vysokohorská turistika, pěší turistika, cykloturistika (Malá, V. a kol., 2002). Pro sportovní cestovní ruch je typický pobyt ve vhodném přírodním prostředí. Jde např. o pěší, horskou nebo vodní

26

turistiku, cykloturistiku apod. Pohyb také působí na rozvíjení morálních vlastností člověka, kterými jsou například vytrvalost, odvaha a kolektivnost. (Hesková, 2006). 5. Ekonomický Tato forma probíhá převážně v pracovním čase účastníka. Může v sobě ale obsahovat prvky cestovního ruchu realizované ve volném čase. Jde např. o obchodní cestovní ruch, který zahrnuje služební cesty, dále pak účast na různých kongresech, konferencích a seminářích, veletrzích a výstavách. Řadíme sem také incentivní cestovní ruch (Vystoupil, Šauer, 2006). Gúčik ve svém slovníku takto charakterizovaný cestovní ruch označuje za obchodní. Typickým rysem je to, že jej nemůžeme propagovat jako jiné formy cestovního ruchu (Gúčik, 2004). 6. Specifický Mezi specificky orientovaný cestovní ruch Vystoupil a Šauer řadí nákupní, politický nebo vojenský cestovní ruch. Tato kategorie je vymezena na základě specifických motivů účastníka (Vystoupil, Šauer, 2006). V praktické části je tato forma uvedena u všech akcí, kde převládajícím motivem účasti nebyla jedna z výše uvedených forem cestovního ruchu. Druhy cestovního ruchu Druhy cestovního ruchu jsou stanoveny na základě způsobu realizace v závislosti na různých podmínkách, např. geografických, ekonomických, společenských a jiných (Indrová a kol., 2009). Umožňují tak blíže určit podstatu cestovního ruchu. V praxi se nesetkáme s jednotlivými oddělenými druhy cestovního ruchu, naopak se vzájemně kombinují. Většinou je jeden z druhů dominantní (Gúčik, 2010). Při typologii druhů cestovního ruchu můžeme využívat více klasifikačních kritérií: 1. Dle původu účastníků Podle původu účastníků rozlišujeme mezi domácím a zahraničním cestovním ruchem. Definice Světové organizace cestovního ruchu charakterizuje domácí cestovní ruch jako pobyt občanů mimo místo jejich trvalého pobytu, přičemž účelem je využití volného času, realizace obchodu nebo profesní aktivity, které trvají déle než jeden rok (in

27

Vystoupil, Šauer, 2006). U zahraničního cestovního ruchu dochází k překročení státních hranic. Jde o cestování a pobyt obyvatel určitého státu v zahraničí, ve volném čase na dobu kratší než jeden rok (Gúčik, 2010). 2. Dle počtu účastníků Druh cestovního ruchu podle počtu dělíme na individuální, kolektivní a masový. Individuální představuje cesty jednotlivců nebo rodin (malé skupiny), kteří cestují samostatně. Typickým příkladem individuálního cestovního ruchu je chataření nebo chalupaření. Kolektivní představuje cestování a pobyt větší skupiny a je organizovaný. (Vystoupil, Šauer, 2006) Jako zvláštní typ kolektivního cestovního ruchu lze uvést klubový cestovní ruch. (Ryglová, 2011). Masový cestovní ruch je již podle názvu charakteristický masovou účastí. Je opakem individuálního cestovního ruchu a může s sebou přinášet negativní dopady na prostředí (Vystoupil, Šauer, 2006). 3. Dle věku účastníků Podle věku účastníků hovoříme o cestovním ruchu dětí, mládežnickém cestovním ruchu, rodinném a seniorském. Cestovní ruch dětí je organizovaný druh a týká se školou povinných dětí do 15 let, které cestují většinou bez rodičů, ale vždy jsou pod dohledem dospělé osoby. Jako příklad lze uvést školní výlety a exkurze, prázdninové tábory, vzdělávací a jazykové kurzy apod. (Gúčik, 2010). Mládežnický cestovní ruch je vymezen věkovou hranicí 15 – 24 let a jeho účastníky můžeme charakterizovat jako ty, kteří již necestují se svými rodiči a ještě nemají svoji rodinu. Další charakteristikou je preference mládeže nezávislosti, individuální organizace, přáním střetávat se a cestovat s vrstevníky a poznávat společnost a kulturu navštíveného místa (Gúčik, 2010). Seniorský cestovní ruch charakterizuje ukončení pracovní aktivity. Tento druh odpovídá svým obsahem potřebám, zájmům, fyzickým a ekonomickým možnostem starší generace (Vystoupil Šauer, 2006). 4. Dle délky účasti Podle délky účasti na cestovním ruchu lze rozlišit výletní, krátkodobý a dlouhodobý cestovní ruch. Výletní je ten, jehož pobyt mimo místo trvalého bydliště je kratší než jeden den a nezahrnuje v sobě přenocování. Může se jednat o individuální nebo naopak

28

organizovaný výlet. Krátkodobý je spojený s pobytem na daném místě po dobu nepřekračující určitý počet dní (Gúčik, 2004). Hranice pro určení, zda se jedná o krátkodobý nebo dlouhodobý cestovní ruch v praktické části této bakalářské práce, je 3 dny, tzn. 2 přenocování (Linderová, 2013). Jakmile délka přenocování přesáhne určený počet, jedná se již o dlouhodobý cestovní ruch. 5. Dle způsobu organizování Členění podle způsobu organizování nabízí dvě možnosti, a to organizovaný a neorganizovaný cestovní ruch. Organizovaný cestovní ruch zajišťují cestovní kanceláře, případně jiné podnikatelské subjekty (Vystoupil, Šauer, 2006). Individuálně organizovaný cestovní ruch je charakteristický samostatností při tvorbě programu a organizování (Gúčik, 2004). 6. Dle ročního období Základní rozdělení cestovního ruchu podle délky je na sezónní a mimosezónní. Jak už název napovídá, sezónní cestovní ruch je realizován v měsících s vysokou koncentrací návštěvníků v cílovém místě. Nabídka služeb je v maximální možné míře, současně jsou ceny vysoké (Ryglová, 2011). Vystoupil a Šauer (2006) uvádí členění na letní, zimní, cestovní ruch v hlavní sezóně a mimosezónní. V praktické části se vyskytují pojmy jako výlet a exkurze ve spojení s akcemi, které pořádají havlíčkobrodské střední školy. Výlet má odpočinkově-rekreační charakter a plní většinou výchovné cíle. Uskutečňuje se většinou na konci školního roku a na jeho přípravě se kromě učitelů mohou podílet v jisté míře i samotní žáci (Švec, 1995). Exkurzi můžeme chápat jako návštěvu cílového místa osobou (nebo skupinou osob) na dobu jednoho i více dní. Tato osoba nebo skupina může, ale také nemusí, být již před konáním exkurze účastníkem cestovního ruchu. (Beaver, 2005). Pro potřeby této práce lze uvést vhodnější definici exkurze, a to jako skupinovou návštěvu jednoho nebo více objektů, která je spojena s odborným výkladem (Gúčik, 2004).

29

2. Praktická část 2.1 Charakteristika zkoumaných středních škol v Havlíčkově Brodě Praktická část se zabývá výzkumem a analýzou středních škol v Havlíčkově Brodě. Havlíčkův Brod je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Podle informací k 1. 1. 2015 zde žije 23 306 obyvatel a nachází se zde 4 střední školy [16]. První kapitola se zabývá charakteristikou zkoumaných středních škol a uvádí základní informaci o počtu tříd a žáků na dané škole.

2.1.1 Gymnázium Havlíčkův Brod Gymnázium Havlíčkův Brod je všeobecná vzdělávací škola, která nabízí studium ve čtyřletém a osmiletém cyklu. Škola funguje již 280 let a je jednou z nejlepších škol v regionu. Připravuje žáky především pro budoucí studium na vysokých školách všech typů, na vyšších odborných školách či k nástavbovému studiu na ostatních středních školách. Žákům je nabízeno čtyřleté a osmileté studium ve formě denního studia [17]. Ve školním roce 2014/2015 bylo na gymnáziu 16 kmenových tříd, z toho 10 tříd osmiletého studia a 6 tříd čtyřletého. V dalších částech této práce jsou uváděny informace o třídách čtyřletého studia a třídách na vyšším stupni osmiletého studia. Nižší třídy osmiletého studia jsou vyučovány podle rámcového vzdělávacího programu pro základní školy. V následující tabulce č. 1 je uveden počet tříd s počty žáků na vyšším stupni osmiletého studia a celkový počet tříd na čtyřletém studiu viz tabulka č. 2 [18]. Tabulka 1: Počet tříd a počet žáků na Gymnáziu Havlíčkův Brod – osmileté gymnázium

Ročník

Počet tříd

Počet žáků k 30. 9. 2014

kvinta

1

32

sexta

1

30

septima

2

52

oktáva

2

48

Celkem osmileté gymnázium

6

162

(zdroj: vlastní zpracování podle výroční zprávy Gymnázia Havlíčkův Brod)


30

Tabulka 2: Počet tříd a počet žáků na Gymnáziu Havlíčkův Brod – čtyřleté gymnázium

Ročník

Počet tříd


první ročník

2

63

druhý ročník

2

63

třetí ročník

1

34

čtvrtý ročník

1

30

Celkem čtyřleté gymnázium

6

190


2.1.2 Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod poskytuje vzdělání v maturitních, učebních a nástavbových oborech, které jsou zaměřeny na ekonomiku, gastronomii a služby. Jedná se o veřejnou školu s dlouholetou tradicí, která se v těchto letech řadí mezi moderní a kvalitně vybavené školy v Kraji Vysočina [19]. Tato střední škola nabízí čtyři obory vzdělání s maturitní zkouškou (Obchodní akademie, Obchodní akademie se sportovním zaměřením, Hotelnictví, Ekonomické lyceum), jeden obor nástavbového studia (Gastronomie) a 3 obory vzdělání s výučním listem (cukrář, kuchař – číšník, stravovací a ubytovací služby). Následují tabulky s počtem žáků podle výše zmíněných oborů vzdělávání. Tabulky č. 3 a č. 4 jsou rozděleny podle zaměření oborů na ty, které spadají pod Obchodní akademii, další tabulka je s obory na Hotelové škole [20]. V oborech vztahujících se na Obchodní akademii studovalo v daném školním roce celkem 208 žáků v osmi třídách.

31

Tabulka 3: Obory vzdělávání na Obchodní akademii

Název oboru

Počet tříd


Obchodní akademie

4

111

Ekonomické lyceum

4

97

Celkem

8

208

(zdroj: vlastní zpracování podle výroční zprávy Obchodní akademie a Hotelové školy)

Na Hotelové škole v oborech s maturitní zkouškou (obor Hotelnictví) studovalo 121 žáků ve čtyřech třídách, v oborech s výučním listem (obor Kuchař – číšník, Stravovací a ubytovací služby, Cukrář) 179 žáků v deseti třídách a v nástavbovém studiu (obor Gastronomie) pak ve dvou třídách 37 žáků [24].

Tabulka 4: Obory vzdělávání na Hotelové škole

Název oboru

Počet tříd


Hotelnictví

4

121

Kuchař - číšník

4

115

Stravovací a ubytovací služby

3

27

Cukrář

3

37

Gastronomie

2

37

Celkem

16

337

(zdroj: vlastní zpracování podle výroční zprávy Obchodní akademie a Hotelové školy)

2.1.3 Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod Střední průmyslová škola stavební je veřejnou školou s více než šedesátiletou tradicí, která nabízí dva čtyřleté studijní obory s maturitou: Stavebnictví a Technické lyceum,

32

obor Stavebnictví pak nabízí zaměření na pozemní stavitelství nebo stavební obnovu. Škola se řadí mezi nejprestižnější střední školy ve svém oboru, zhruba čtyři pětiny jejích absolventů pokračuje ve studiu na vysoké škole [21].

V tabulce č. 5 jsou

uvedeny počty žáků podle výše zmíněných oborů vzdělávání [22].

Tabulka 5: Obory vzdělávání zakončené maturitní zkouškou na SPŠ Stavební

Název oboru

Počet tříd


Stavebnictví

6

156

Technické lyceum

4

86

Celkem

10

242

(zdroj: vlastní zpracování podle výroční zprávy Střední průmyslové školy stavební)

2.1.4 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod Tato střední škola byla založena v roce 1946 a nabízí studium ve dvou oborech ukončených maturitní zkouškou. Jedná se o obor zdravotnický asistent a zdravotnické lyceum. Celkové počty tříd a žáků jsou zobrazeny v tabulce č. 6. Téměř všichni její absolventi pokračují ve studiu na vysoké škole [23]. Součástí Střední zdravotnické školy je i Vyšší odborná škola zdravotnická, která nabízí studium v oboru Diplomovaná všeobecná sestra jak v denní, tak i v kombinované formě studia. Pro absolventy sesterských vzdělávacích programů je realizována výuka dvouletého specializačního programu Ošetřovatelské péče o duševní zdraví [24].

Tabulka 6: Obory vzdělávání zakončené maturitní zkouškou na Střední zdravotnické škole

Název oboru

Počet tříd


Zdravotnický asistent

4

111

Zdravotnické lyceum

4

103

Celkem

8

214

(zdroj: vlastní zpracování podle výroční zprávy Střední zdravotnické školy)

(zdroj: vlastní zpracování podle výroční zprávy Střední zdravotnické školy)

33

2.2 Metody šetření Pro tuto bakalářskou práci byla použita metoda analýzy dokumentů. Prvním krokem při tvorbě praktické části bylo prozkoumání informací z webových stránek škol, a to především školních vzdělávacích programů a výročních zpráv, které mají školy zveřejněny na svých webových stránkách. Prvním zdrojem informací byly školní vzdělávací programy, které jsou povinně zveřejňovány a jsou tvořeny na základě rámcových vzdělávacích programů a obsahují obecné informace o škole, začlenění průřezových témat do vzdělávání, školní učební plán, učební osnovy a mnoho dalších informací. Konkrétnější informace byly získány z výročních zpráv za daný školní rok, které jsou také zveřejňovány školami. Výroční zprávy obsahují přehled oborů vzdělání, celkovou organizaci školního roku, údaje o výsledcích vzdělávání a mnoho dalších informací. Důležité pro tuto práci byly přehledy aktivit konaných na daných středních školách. Doplňující informace byly zjištěny z článků od učitelů nebo samotných žáků přímo o konkrétních akcích. Z informací získaných z výše zmíněných dokumentů je pro každou střední školu vytvořena tabulka. Jelikož výše zmíněné dokumenty nebyly vytvořeny pro tento výzkum, neobsahovaly všechny potřebné informace. Proto jsem kontaktovala zástupce ředitele všech středních škol a prostřednictvím zaslaného emailu požádala o spolupráci při tvorbě této bakalářské práce a o doplnění zbývajících informaci. Zástupkyně Gymnázia Havlíčkův Brod odmítla i po telefonickém kontaktování poskytnout doplňující informace a to bez konkrétního udání důvodu odmítnutí. Výsledkem je tedy tabulka, která je doplněna pouze z výše zmíněných dokumentů. Zbývající střední školy spolupráci potvrdily. Po úvodním emailu s žádostí o spolupráci následoval telefonický rozhovor, ve kterém byla upřesněna další forma komunikace. Po této dohodě byla zástupcům zaslána tabulka s neúplnými informacemi z výročních zpráv a školních vzdělávacích programů. Tato tabulka byla doplněna o zbývající informace, především o měsíce, ve kterých se dané akce konaly a předměty, kterých se týkaly.

34

2.3 Výzkumné otázky a indikátory Cílem této bakalářské práce je analýza druhů a forem cestovního ruchu, které jsou nejčastěji využívány na středních školách v rámci výchovně-vzdělávacích aktivit. Období, za které byly tyto informace zjišťovány, je školní rok 2014/2015. U každé školy jsou zjišťovány informace o následujících ukazatelích, které blíže charakterizují samotnou realizaci aktivit na středních školách. Prvním ukazatelem je ročník, ve kterém se daná akce konala. Tento ukazatel v konkrétních případech znázorňuje, zda se akce konaly v rámci všech ročníků, nebo byly spíše soustřeďovány např. na začátku studia. Ukazatel délky účasti je rozdělen na jednodenní exkurze v délce trvání do 24 hodin, pro určení zda se jedná o krátkodobý nebo dlouhodobý cestovní ruch, byla stanovena hranice 3 dny (2 noci). Znázornění těchto dvou indikátorů je pomocí kontingenční tabulky. Místem pobytu se rozumí kraj v rámci rozdělení České republiky stanovený podle navštíveného města. Tento indikátor znázorňuje, které kraje byly navštíveny a které nikoli. Z hlediska období jsou sledovány měsíce, ve kterých školy realizují své výlety. Tento ukazatel není přesně v souladu s definicí druhu cestovního ruchu dle období, který je popsán v teoretické části. Je zřejmé, že některé akce konané na středních školách jsou ovlivňovány obdobím (např. návštěva Vídně v období Vánoc, lyžařský zájezd v zimních měsících). Tyto indikátory jsou pro lepší přehlednost znázorněny pomocí sloupcového grafu. Sledované předměty jsou rozděleny na ty, které souvisí s odborným vzděláním a na obecné předměty. V tabulkách uvedených v příloze, je vždy již uvedeno, zda šlo o odborný nebo obecný předmět vyučování. Pokud se akce konala v rámci vykonání praxe, je považována jako odborný předmět. Pro tento indikátor nebylo vytvořeno žádné grafické znázornění, jelikož byly na výběr jen dvě varianty. Posledním sledovaným ukazatelem je forma cestovního ruchu, jejíž možnosti byly zvoleny na základě definice podle Vystoupila a Šauera. Tyto formy jsou také blíže popsány v teoretické části.

35

Seznam indikátorů Indikátor 1: Ročník Indikátor 2: Délka účasti Indikátor 3: Místo pobytu Indikátor 4: Období Indikátor 5: Předmět Indikátor 6: Forma

2.4 Výsledky výzkumu 2.4.1 Gymnázium Havlíčkův Brod Podle školního vzdělávacího programu se v prvním ročníku koná zimní lyžařský výcvikový kurz v délce trvání jednoho týdne. Ve třetím ročníku je pak zařazen letní sportovní kurz v délce trvání 5 dní. V průběhu těchto kurzů jsou realizovány tematické okruhy průřezových témat. Například průřezové téma Osobnostní a sociální výchova a okruh Morálka všedního dne je začleněna v rámci 1. ročníku, ve kterém se koná zimní lyžařský výcvikový kurz v délce trvání jednoho týdne. Ve 3. ročníku je pak zařazen letní sportovní kurz v délce trvání 5 dní [25]. Škola na svých stránkách uvádí, jaké kurzy jsou organizovány v rozsahu stanoveném učebním plánem. Jde o lyžařské výcvikové kurzy, sportovně turistické kurzy ale i další formy, např. přednášky, divadelní a filmová představení, exkurze, kurzy, zájezdy, výměnné pobyty v zahraničí, výlety atd. [17] Další informace jsem získala z webových stránek školy, kde se nachází několik článků od učitelů či žáků o přípravě nebo samotném průběhu exkurzí, výletů a kurzů. Ze všech těchto informací byla sestavena tabulka se všemi konanými akcemi na Gymnáziu Havlíčkův Brod. (Příloha A) Tato tabulka je zdrojem pro následující tabulky a grafická znázornění.

36

Indikátor 1 a 2: Ročník a délka účasti

Tabulka 7: Rozložení akcí Gymnázia podle ročníků a délky trvání Ročník

Délka trvání akce

Celkový součet

1 den

1 - 3 dny

4 -7 dní

První

3

0

1

4

Druhý

2

0

1

3

Třetí

3

0

1

4

Čtvrtý

3

0

0

3

Celkový součet

11

0

3

14

(zdroj: vlastní zpracování)

Celkově se na Gymnáziu Havlíčkův Brod konalo 15 akcí za daný školní rok. V tabulce č. 7 jich bylo zahrnuto 14. Akce, která není v této tabulce započítána, je výměnný pobyt, konaný do partnerského města Brielle v Nizozemí. Koná se pravidelně každé 3 roky, a účastní se jí žáci, kteří o ni mají zájem a přihlásí se. Jedná se o výlet, u kterého nelze stanovit přesný ročník. Z celkového počtu se shodně konaly 4 akce v prvním a třetím ročníku. Ve druhém a maturitním - čtvrtém ročníku se konalo po 3 akcích. Z celkového součtu akcí pro jednotlivé ročníky je patrné, že Gymnázium Havlíčkův Brod organizaci svých akcí rovnoměrně rozložilo v rámci všech ročníků. Z celkového počtu realizovaných kurzů převládají ve všech ročnících jednodenní exkurze. V daném školním roce jich škola organizovala celkem 11. Krátkodobé výlety o délce trvání 1-3 dnů nebyly podle dostupných informací realizovány. V prvním, druhém a třetím ročníku byl organizován vždy jeden dlouhodobý výlet.

37

Indikátor 3: Místo pobytu

Porovnání akcí podle navštívených krajů v ČR a zahraničí 4

3

2

1

0

Graf 1: Porovnání akcí podle navštívených krajů v ČR a zahraničí – Gymnázium HB

Překvapující závěr ohledně organizovaných akcí podle navštívených krajů lze vidět ve výše uvedeném grafu. Z něj je patrné, že nejvíce akcí bylo realizováno do zahraničí (4 z celkem 14 akcí). Druhý nejvíce navštěvovaný je Kraj Vysočina, následuje hlavní město Praha, Jihočeský a Královehradecký kraj. Jedna akce se konala také v Libereckém kraji.

38

Indikátor 4: Měsíce

Porovnání akcí podle období konání 4 3 2 1 0

Graf 2: Porovnání akcí podle období v roce - Gymnázium

Ze zobrazeného grafu je patrné, že největší zastoupení má měsíc prosinec se čtyřmi organizovanými akcemi, dále se tři akce konaly v říjnu, po dvou akcích v září a březnu a vždy po jedné akci v lednu, dubnu a květnu. Indikátor 5: Předmět Gymnázium Havlíčkův Brod je všeobecnou vzdělávací školou, proto všechny předměty, kterých se akce týkaly, byly charakterizovány jako obecné předměty.

39

Indikátor 6: Forma

Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu

29% 50%

Kulturní Sportovní

21%

Specifická

Graf 3: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu – Gymnázium HB Polovina všech konaných akcí (7 akcí z celkových 14) se podle definice cestovního ruchu dle formy zařadila mezi kulturní cestovní ruch viz graf č. 3. Specifická forma byla realizována celkem 4krát, o jedno zastoupení méně má sportovní forma cestovního ruchu.

2.4.2 Obchodní akademie Obecné informace poskytuje škola na svých webových stránkách a uvádí nabídku sportovních a lyžařských kurzů, krátkodobé pobyty v anglicky a německy mluvících zemích, výměnné pobyty v Nizozemí, na Slovensko, do Itálie a dalších zemí. Dále uvádí také odborné stáže a praxe v tuzemsku i v zahraničí [19]. Další informace o aktivitách realizovaných na této střední škole jsou uvedeny ve školním vzdělávacím programu, který je vytvořen pro každý obor jednotlivě a je

40

zveřejněn na webových stránkách školy. Podle těchto informací škola pořádá zahraniční exkurze do anglicky a německy mluvících zemí, výuka školy je doplňována exkurzemi do různých výrobních závodů nejen v kraji Vysočina, ale po celé České republice, např. od České Národní Banky [26]. Konkrétní informace byly získány prostřednictvím výroční zprávy za daný školní rok. Zde byly uvedeny informace v jakém období a kam se skutečně realizovaly školní akce. Kompletní tabulka akcí realizovaných za daný školní rok je součástí příloh této bakalářské práce (Příloha B). Indikátor 1 a 2: Ročník a délka účasti Tabulka 8: Rozložení akcí Obchodní akademie podle ročníků a délky trvání Ročník První Druhý Třetí Čtvrtý Celkový součet

Délka trvání akce 1 den

1 - 3 dny

4 -7 dní

1 3 4 1 9

2 1 0 0 3

1 1 0 0 2

Celkový součet 4 5 4 1 14


V daném školním roce se konalo celkem 15 akcí, z nichž jedna není zohledněna při grafickém znázornění. Jedná se o akci na divadelní představení Lakomec v Jihlavě, která byla realizována pouze pro zájemce. Nelze u ní tedy přesně stanovit ročník. Tato akce se konala v červnu jako jednodenní exkurze v rámci předmětu Český jazyk. Ze zbylých akcí se shodně konaly čtyři v prvním a třetím ročníku, nejvíce akcí se konalo ve druhém ročníku (5 akcí) a jedna akce se konala také ve 4. ročníku. Rozdělení akcí dle délky účasti znázorněné v tabulce č. 8 ukazuje, že z celkového počtu 14 akcí převládají jednodenní exkurze. Celkem škola v daném školním roce realizovala tyto exkurze 9krát, ve čtvrtém ročníku pak tato exkurze byla jedinou organizovanou akcí. Akce, které přesahovaly 24 hodin ale ne více než 3 dny, jsou zastoupeny celkem

41

ve třech případech a pouze v prvním a druhém ročníku. Shodně po jedné akci v prvním a druhém ročníku se konaly čtyř a vícedenní kurzy. Indikátor 3: Místo pobytu

Porovnání akcí podle navštívených krajů v ČR a zahraničí 4

3

2

1

0

Graf 4: Porovnání akcí podle navštívené lokality – Obchodní akademie

Ze všech zahrnutých akcí se nejvíce z nich konalo v rámci kraje Vysočina, následovalo hlavní město Praha, které je zastoupeno ve třech případech. Po dvou akcích je zastoupen Jihočeský, Královehradecký a Jihomoravský kraj a jedna akce byla realizována také do Středočeského kraje. Do ostatních krajů ani do zahraničí se podle všech dostupných zdrojů v tomto školním roce žádná akce neorganizovala.

42

Indikátor 4: Měsíce V následujícím grafu č. 5 je znázorněn další z indikátorů a tím je konkrétní měsíc v roce.

Porovnání akcí podle období konání 5

4

3

2

1

Prázdniny

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

Červenec

0

Školní rok

Graf 5: Porovnání akcí podle období v roce - Obchodní akademie Nejvíce zastoupeným měsícem v roce byl červen, kdy se organizovalo celkem 5 akcí. Následuje měsíc únor s 3 akcemi a všechny zbývající akce jsou rozloženy téměř během celého školního roku. Pouze v listopadu, dubnu a květnu nebyly realizovány žádné akce. Obchodní akademie jako jediná škola pořádala adaptační kurz, který se konal již v srpnu.

43

Indikátor 5: Předmět V průběhu školního roku byly organizovány pouze 3 akce v rámci odborných předmětů. Zbylých 11 akcí bylo organizováno v rámci obecných předmětů. Indikátor 6: Forma


29% Kulturní Sportovní

57% 14%

Specifická

Graf 6: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu- Obchodní akademie Posledním ze sledovaných indikátorů je forma cestovního ruchu. Z uvedeného grafu č. 6 je patrné, že převládající formou byla specifická forma cestovního ruchu, která je zastoupena v osmi případech. Kulturní forma byla realizována ve čtyřech případech a sportovní ve dvou případech.

2.4.3 Hotelová škola Havlíčkův Brod Obory spadající pod hotelovou školu se liší způsobem ukončení vzdělání. Je zde obor hotelnictví, jehož délka vzdělávání je 4 roky a je ukončen maturitní zkouškou. Stejně jako u předchozích oborů je realizován adaptační kurz a lyžařský kurz v prvním ročníku, dále pak sportovně-turistický kurz v délce trvání jednoho týdne, který je realizován ve druhém ročníku. Obor stravovací a ubytovací služby nabízí volbu účasti

44

na výše zmíněném lyžařském kurzu. U oboru Gastronomie, kde výuka probíhá 2 roky, se koná pouze sportovní výcvikový kurz v prvním ročníku [26]. Kompletní tabulka je uvedena v příloze C. Indikátor 1 a 2: Ročník a délka účasti Tabulka 9: Rozložení akcí Hotelové školy podle ročníků a délky trvání Ročník

Délka trvání akce

Celkový součet

1 den

1 - 3 dny

4 -7 dní

První

1

2

1

4

Druhý

2

1

1

4

Třetí

3

0

1

4

Čtvrtý

1

0

0

1

Celkový součet

7

3

3

13


Celkový počet akcí, které se konaly v daném školním roce, je 16. U tří z nich se jednalo o akce pořádané pro zájemce. Jejich další charakteristika je v příloze. Podle výše uvedené tabulky se v prvních třech ročnících konalo shodně po čtyřech akcích, jedna exkurze pak byla organizována ve čtvrtém ročníku. Z tohoto je patrné, že také Hotelová škola rozložila konání akcí v rámci všech ročníků, kromě posledního – maturitního ročníku. Hotelová škola podle délky trvání akcí nejvyšší počet akcí v rámci jednoho dne. Shodně po třech akcích pak v rámci krátkodobého a dlouhodobého cestovního ruchu.

45


Porovnání akcí podle navštívené lokality 4

3

2

1

0

Graf 7: Porovnání akcí podle navštívené lokality - Hotelová škola Hlavní město Praha, jak lze vidět v předchozím grafu, se umístila na prvním místě, co se týče rozdělení podle navštívených míst. Shodně po dvou návštěvách se umístil Jihočeský, Jihomoravský a Kraj Vysočina. Karlovarský a Královehradecký kraj byl navštíven jedenkrát. Jedna akce byla také organizována do zahraničí.

46

Indikátor 4: Období


2

1

Prázdniny

Červen

Květen

Duben

Březen

Únor

Leden

Prosinec

Listopad

Říjen

Září

Srpen

Červenec

0

Školní rok

Graf 8: Porovnání akcí podle období v roce - Hotelová škola Hotelová škola nejvíce svých akcí organizovala v měsíci září. Shodně po dvou akcích se konalo v říjnu a prosinci. Vždy jedna akce se pak konala v měsících srpen, leden, březen, duben, květen a červen. Z tohoto grafu vyplývá, že Hotelová škola měla své akce rozložené téměř v celém školním roce. V srpnu se pak konal adaptační kurz v prvním ročníku.

Indikátor 5: Předmět Obecných předmětů se v daném školním roce týkalo 6 organizovaných akcí, odborných předmětů pak v sedmi případech. V porovnání s Obchodní akademií, která měla převážně akce v rámci obecných předmětů, Hotelová škola pořádala více jak polovinu akcí s odborným zaměřením.

47

Indikátor 6: Forma


39% 46%

Kulturní Sportovní Specifická

15%

Graf 9: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu - Hotelová škola Z výše zobrazeného grafu můžeme říci, že téměř polovina akcí měla charakter kulturní formy cestovního ruchu. Následovala specifická forma a ve dvou případech se jednalo o sportovní formu cestovního ruchu.

2.4.4 Střední průmyslová škola stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod, Jihlavská 628 Informace o kurzech a exkurzích konaných na této střední škole byly získány převážně z výroční zprávy. Zde se uvádí konání adaptačního kurzu v rámci jednoho týdne v září, jehož cílem je snadnější přechod ze základní na střední školu a zároveň se zaměřuje na rizikové chování mládeže a vytváření kolektivu třídy. V prvním ročníku se dále koná lyžařský výcvikový kurz, který je realizován v březnu v délce jednoho týdne, dále pak sportovní a relaxační kurz v délce trvání 0,5 týdne ve 2. a 3. ročníku. V rámci zahraničních pobytů byly v daném školním roce realizovány čtyři výjezdy, a to do Nizozemska, Polska, Turecka a na Island [22].

48

Největší část informací byla získána díky zástupci ředitele této střední školy, který uvedl akce, které nebyly zveřejněny ve výše zmíněných dokumentech, a doplnil zbývající informace o již uvedených akcích. (Příloha D)

Indikátor 1 a 2: Ročník a délka účasti Tabulka 10: Rozložení akcí SPŠ Stavební podle ročníků a délky trvání Ročník První Druhý Třetí Čtvrtý Celkový součet


1 - 3 dny

4 -7 dní

3 4 3 1 11

1 1 0 0 2

1 0 2 0 3



Celkem se na Střední průmyslové škole stavební organizovalo 20 akcí. V předchozí tabulce je uvedeno pouze 16 z nich. Důvod je ten, že 4 akce byly organizovány v rámci projektu Comenius a vždy se jednalo o výběr žáků ze všech ročníků. Kompletní charakteristika těchto kurzů se nachází v příloze. Střední průmyslová škola stavební své akce rozložila do prvních tří ročníků, po pěti akcích v prvním, druhém a třetím ročníku, a jedna akce se pořádala ve čtvrtém (maturitním) ročníku. Podobně jako u předchozích středních škol převládají jednodenní akce, 2 akce můžeme charakterizovat v rámci krátkodobého cestovního ruchu a 3 akce jako dlouhodobý cestovní ruch.

49



3

2

1

0

Graf 10: Porovnání akcí podle navštívených krajů - Stavební škola Nejvyšší počet akcí podle navštívené lokality se nachází ve Středočeském kraji. Následoval Pardubický kraj, shodně po dvou akcích měli Liberecký, Jihomoravský a Kraj Vysočina. Do zahraničí se organizovaly dvě akce. V tomto grafu (stejně jako u předchozích středních škol) nejsou zahrnuty cesty, které nebyly řádně charakterizovány a které jsou uvedeny pouze v přílohách (v tomto případě právě akce v rámci projektu Comenius).

50


Porovnání akcí podle období konání 5 4 3 2 1 0 Září

Říjen

Listopad Prosinec

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Graf 11: Porovnání akcí podle období v roce - Stavební škola Z uvedeného grafu č. 11 je patrné, že velká část akcí byla organizována v jarních měsících a koncem školního roku. V září a únoru se konala vždy jen jedna akce. V září to byl každoročně konaný adaptační kurz. Indikátor 5: Předmět U Střední průmyslové školy stavební převládaly akce konané v rámci odborných předmětů. Celkem jich bylo 12. Zbylý počet se konal v rámci předmětů odborných. Všechny odborně zaměřené akce byly organizovány v rámci předmětu Pozemní stavitelství. Tři akce byly konány v rámci předmětu Tělesná výchova a poslední akce byl adaptační kurz, který byl zařazen mezi akce v rámci odborných předmětů.

51

Indikátor 6: Forma cestovního ruchu

Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu 13%

6%

19%

Rekreační Sportovní Specifická Ekonomická

62%

Graf 12: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu - Stavební škola Graf č. 12 znázorňuje, že více jak polovinu realizovaných akcí lze charakterizovat jako specifickou formu cestovního ruchu. Střední průmyslová škola stavební má jako jediná škola v jednom případě uvedenou rekreační formu cestovního ruchu. Dále je pak znázorněna ekonomická forma, kde byla akce konána na odborné výstavy a jako poslední je uvedena sportovní forma cestovního ruchu.

2.2.6 Střední zdravotnická škola a Vyšší odborná škola zdravotnická Havlíčkův Brod Teoretická a praktická výuka je doplňována např. týdenním lyžařským kurzem na horách, který se každoročně koná pro žáky prvních ročníků střední školy a pro druhé ročníky je organizován sportovně turistický týdenní kurz. Mezi další doplňující akce patří odborné, historické, literární či přírodovědné exkurze a návštěvy výstav a divadel [23]. Školní vzdělávací program dále doplňuje tyto informace o cíle, které tyto exkurze a kurzy mají naplňovat. Jde především o celkový rozvoj osobnostního a profesionálního postoje žáka. Exkurze se konají v rámci estetického a společenskovědního vzdělávání na společensko-kulturní akce, mezi které patří návštěvy divadel, kin nebo koncertů.

52

Další exkurze se konají do muzeí, botanických a zoologických zahrad v rámci přírodovědných předmětů. Dále jsou realizovány exkurze s odborným zaměřením např. na pracoviště sociálních služeb nebo na pracoviště integrovaného záchranného systému. Cílem kurzů je rozvoj fyzického a duševního zdraví a také prevence civilizačních nemocí a upevňování třídního kolektivu. Dále také ukázka možných činností spojených s relaxací a odpočinkem ve volném čase žáků, které je třeba v případě vykonávání budoucího zaměstnání ve zdravotnictví bezpochyby znát [24]. Škola ve své výroční zprávě uvádí realizaci každoročních zahraničních cest, jež jsou určeny studentům, kteří mají o kontakt s cizojazyčným prostředím zájem. Ve zkoumaném školním roce však nebyl ze strany žáků potřebný zájem o zahraniční exkurze a tak pravidelná cesta do italského Caorle nebyla realizována. V tomto školním roce se pro malý počet zájemců nekonal ani lyžařský výcvikový kurz [24]. Indikátor 1 a 2: Ročník a délka účasti Tabulka 11: Rozložení akcí Střední zdravotnické školy podle ročníků a délky trvání Ročník První Druhý Třetí Čtvrtý Celkový součet


1 - 3 dny

4 -7 dní

3 1 5 3 12

0 0 0 0 0

0 1 0 0 1



Střední zdravotnická škola pořádala pro své žáky celkem 13 akcí. Nejvíce z nich se konalo ve třetím ročníku. Shodně po třech akcích pak v prvním a čtvrtém ročníku a nejmenší počet akcí bylo ve druhém ročníku. Podle délky trvání převládaly téměř ve všech případech jednodenní exkurze. Pouze jedna akce v rámci dlouhodobého cestovního ruchu se konala ve druhém ročníku. V tabulce můžeme také vidět, že krátkodobé akce v délce trvání 1 – 3 dny se nekonaly vůbec.

53



4

3

2

1

0

Graf 13: Porovnání akcí podle navštívených krajů – SZŠ A VOŠ Havlíčkův Brod Z grafu č. 13 je patrné, že v pěti případech se akce organizovaly do Prahy, následovaly akce do zahraničí a dále jsou již zastoupeny pouze Středočeský, Královehradecký, Pardubický a Jihomoravský kraj. Grafické znázornění ukazuje, že Střední zdravotnická škola realizovala akce do menšího počtu krajů než ostatní střední školy.

54



3

2

1

0 Září

Říjen

Listopad Prosinec

Leden

Únor

Březen

Duben

Květen

Červen

Graf 14: Porovnání akcí podle období v roce - SZŠ A VOŠ Havlíčkův Brod Shodně po čtyřech akcích byl zastoupen měsíc říjen a červen, dvě akce se konaly v prosinci a shodně po jedné akci v listopadu, lednu a dubnu.

Indikátor 5: Předmět Co se týče akcí realizovaných v rámci obecných předmětů, konalo se jich v daném školním roce 9 z celkových 13. Zbylých 5 akcí se ve většině případů konalo v rámci vykonávané praxe.

55

Indikátor 6: Forma


23% Kulturní

8%

69%

Sportovní Specifická

Graf 15: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu - SZŠ A VOŠ Havlíčkův Brod Převládající formou cestovního ruchu byla kulturní forma, následuje specifická forma cestovního ruchu a jako poslední je uvedena sportovní forma.

56

Shrnutí Tabulka 12: Rozložení akcí na všech středních školách podle ročníků a délky trvání Délka trvání akce

Ročník

1 den

1 - 3 dny

4 -7 dní

11 12 18 9 50

5 3 0 0 8

4 4 4 0 12

První Druhý Třetí Čtvrtý Celkový součet



Celkově se za daný školní rok konalo 70 akcí.

Ve většině případů převažovaly

jednodenní akce. Následovaly akce v rámci dlouhodobého cestovního ruchu. Většinou se jednalo o adaptační a lyžařské kurzy. Pouze 8 akcí mělo charakter krátkodobého cestovního ruchu. Následující

tabulka

č.

13

obsahuje výčet

všech navštívených

míst

podle

havlíčkobrodských středních škol. Následuje obrázek č. 2, ve kterém je mapa České republiky a znázorněná místa také podle konkrétních středních škol. Tyto školy jsou barevně rozlišeny pro lepší přehlednost. V obrázku č. 2 jsou již uvedeny všechny realizované akce včetně těch, které nebyly započítány v předchozích částech u konkrétních škol. Z tohoto obrázku je patrné, že akce byly organizovány v rámci celé republiky. Výjimkou byly čtyři kraje.

57

Tabulka 13: Navštívené lokality Označení

Místo

Stavební škola

1

Dobrá nad Sázavou

1

2

Paseky nad Jizerou

1

3

Brno

2

4

Nehvizdy

2

5

Český Brod

2

6

Havlíčkův Brod

1

7

Jablonec nad Nisou

1

8

Přelouč

2

9

Prachovice

1

10

Olomouc

1

11

Ředkovec

2

2

12

Orlické hory

1

1

13

Český ráj

1

14

České Budějovice

1

15

Jihlava

2

16

Praha

3

17

Hluboká nad Vltavou

1

18

Hradec Králové

1

19

Mikulov

1

20

Jáchymov

1

21

Tábor

1

22

Jánské Lázně

1

23

Vyšší Brod

1

24

Tři studně

1

25

Světlá nad Sázavou

1

26

Liberec

1

27

Chrudim

1

28

Zbraslavice

1

Cesty do zahraničí

2

OA

1

Hotelová Zdravotní Gymnázium škola škola

2

1

1

1

1

4

2

5

1

2

1

4

3


58

Obrázek 2: Rozložení akcí pořádaných havlíčkobrodskými školami v rámci ČR (zdroj:

vlastní zpracování 59

Tabulka 14: Přehled navštívených lokalit všemi středními školami Lokalita

Stavební Obchodní Hotelová Zdravotnická Gymnázium škola akademie škola škola

Hlavní město Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj zahraničí Celkový součet

0 4 0 0 0 0 2 0 3 2 2 1 0 0 2 16

2 0 2 0 0 0 1 2 0 3 0 0 0 0 4 14

3 1 2 0 0 0 0 2 0 4 2 0 0 0 0 14

4 0 2 0 1 0 0 1 0 2 2 0 0 0 1 13

5 1 0 0 0 0 0 2 1 0 1 0 0 0 3 13

Celkový součet 14 6 6 0 1 0 3 7 4 11 7 1 0 0 10 70


Tabulka č. 14 znázorňuje výčet všech krajů v rámci České republiky a také zahraničí. Nejvíce zastoupené je Hlavní město Praha, jako druhý se podle navštívených míst umístil Kraj Vysočina a celkem 10 cest se konalo do zahraničí. Celkem 3 kraje nebyly zastoupeny ani v jediném případě, jednalo se o Ústecký, Zlínský a Moravskoslezský kraj.

60

Tabulka 15: Přehled uskutečněných akcí všech středních škol podle období konání Období

Stavební Obchodní Hotelová Zdravotnická Gymnázium škola akademie škola škola

červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen duben květen červen Celkový součet

0 0 1 0 0 0 0 1 3 4 2 5 16

0 0 2 3 0 4 1 0 2 1 1 0 14

0 1 1 1 0 1 1 3 1 0 0 5 14

0 1 3 2 0 2 1 0 1 1 1 1 13

0 0 0 4 1 2 1 0 0 1 0 4 13

Celkový součet 0 2 7 10 1 9 4 4 7 7 4 15 70


Z tabulky č. 15 vyplývá, že nejvíce akcí bylo realizováno v červnu. Důvodem může být, že v tomto měsíci se realizují školní výlety. Následuje měsíc říjen a prosinec. V prosinci se podle zjištěných informací realizovaly především vánoční zájezdy.

61

Závěr Cílem této bakalářské práce byla analýza druhů a forem cestovního ruchu, které byly nejčastěji využívány na středních školách v Havlíčkově Brodě. Na splnění tohoto cíle bylo třeba prozkoumat dostupné materiály a chybějící informace získat prostřednictvím zástupců ředitele daných škol. Zkoumaným vzorkem byla relativně malá skupina středních škol. Přesto zpracování získaných informací zabralo velké množství času. Internetové zdroje nebyly vytvořeny pro tento výzkum, a proto nebylo lehké ze získaných informací vytvořit přehledné tabulky a grafická znázornění. V případě aplikace tohoto typu výzkumu na celý Kraj Vysočina, případně v rámci celé České republiky, by mělo zajisté zajímavější a reálnější hodnotu. Na středních školách, kterých je v České republice přibližně 1 310, studuje okolo 400 000 žáků. Všichni tito žáci se svými učiteli tak mohou navštěvovat různá místa se zajímavými objekty cestovního ruchu a mohou je využívat ke vzdělání. Nejprve byly stanoveny indikátory, které byly blíže popsány v teoretické části. Indikátor dle původu účastníků, dle počtu účastníků a dle věku účastníků nebyl v praktické části dále rozváděn. Vždy se totiž jednalo o účastníky, kteří se účastnili domácího a v případě cesty do zahraničí výjezdového cestovního ruchu. Dle počtu se vždy jednalo o kolektivní cestovní ruch. Dle věku účastníků jde podle definice zmíněné v teoretické části o mládežnický cestovní ruch. Ze získaných informací vyplývá, že nejvíce akcí pořádala v daném školním roce Střední průmyslová škola stavební. Tato škola realizovala největší počet svých akcí do Středočeského kraje a převládající dobou, kdy nejčastěji realizovala své výlety, byl měsíc červen. Počet a charakteristiku akcí pořádaných Gymnáziem Havlíčkův Brod jsem získala pouze z informací z jejich webových stránek. Proto je možné, že některé akce nebyly zmíněny ani ve výroční zprávě nebo na webových stránkách a proto nejsou v tomto výzkumu zachyceny. Díky tomu a dalším důvodům, např. že každá škola má jiný počet tříd, jsou zde zahrnuty jak maturitní obory, tak obory zakončené výučním listem, liší se

62

také počet žáků na každé škole, nelze jednoduše říci, která z uvedených škol realizuje více akcí než jiná. Podle získaných informací můžeme říci, že většina realizovaných akcí se konala opravdu v rámci vzdělávání, např. i v případě sportovně zaměřených akcí. Svědčí o tom cíle, které jsou stanoveny ve školních vzdělávacích programech a s kterými by i tyto akce měly být v souladu. V dřívějších dobách bylo vzdělávání zaměřeno na předání co nejvíce množství informací. Dnešní děti jsou obklopeny nejmodernější technikou, mohou si během pár sekund vyhledat obrázek téměř kterékoliv věci, přesto návštěva nebo osobní zkušenost podle mého názoru zanechá větší „stopu“ v paměti žáka/člověka. Toho jsou si zajisté vědomi i učitelé, kteří dané výlety plánují a organizují. Beze sporu zajímavým námětem v případě rozšíření tohoto tématu by bylo provézt výzkum se všemi účastníky těchto kurzů a zjistit, jak byly organizované akce jimi vnímány, zda o ně mají vůbec zájem či nikoliv. Zajímavou informací by byla také ekonomická stránka pořádaných akcí – jaké náklady musí vynaložit žáci, jakou výši finančních prostředků utratí průměrně jeden žák na jedné akci apod. Z hlediska rozsahu této bakalářské práce již tato ekonomická stránka nebyla zahrnuta do výzkumu.

63

Seznam použité literatury BEAVER, A. A dictionary of travel and tourism terminology. Cambridge, MA: CABI Publ., 2005. 409 s. ISBN 0-85199-020-7. GÚČIK, M. Cestovný ruch: úvod do štúdia. 1. vyd. Banská Bystrica: Slovak-Swiss Tourism, 2010. 307 s. ISBN 978-80-89090-80-8. GÚČIK, M. Krátky slovník cestovného ruchu. 1. vyd. Banská Bystrica: Slovenskošvajčiarske združenie pre rozvoj cestovného ruchu, 2004. 174 s. ISBN 80-88945-73. HESKOVÁ, M. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vyd. Praha: Fortuna, 2006. 223 s. ISBN 80-7168-948-3. HORKÁ, H. Teorie a metodika ekologické výchovy. Brno: Paido, 1996. 75 s. ISBN 8085931-33-8. HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada, 2003, 486 s. ISBN 80-247-0202-9. INDROVÁ J., a kol. Cestovní ruch (základy). Praha: Oeconomica, 2009. ISBN 978-80254-1569-4. KUČEROVÁ, J. Udržaťelný cestovný ruch: Učebný text pre študentov VŠP Jihlava. 2010. KVASNIČKOVÁ, D. a kol. Environmentální informace a osvěta: manuál k zákonu č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 1998. 83 s. ISBN 80-7212-048-4. LESKOVCOVÁ,

M.,

MATOUŠKOVÁ

PRYLOVÁ,

L.,

PALACKÁ,

A.

Environmentální výchova v České republice a v EU, systém environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty. 1. vyd. České Budějovice: Vysoká škola evropských a regionálních studií, 2012. 108 s. ISBN 978-80-87472-42-2. LINDEROVÁ, I. Cestovní ruch : základy a právní úprava. 1. vyd. Jihlava: Vysoká škola polytechnická Jihlava, 2013. 265 s. ISBN 978-80-87035-82-5.

64

MALÁ, V., a kol. Základy cestovního ruchu. 1. vyd., VŠE, Praha, 2002. 100 s. ISBN 80-245-0439-1. PALATKOVÁ, M. Marketingová strategie destinace cestovního ruchu: jak získat více příjmů z cestovního ruchu. 1. vyd. Praha: Grada, 2006. 341 s. ISBN 80-247-1014-5, 2006. PÁSKOVÁ, M., ZELENKA, Z. Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002, 448 s. ISBN 80-239-0152-4. RYGLOVÁ, K., BURIAN, M., VAJČNEROVÁ, I. Cestovní ruch-podnikatelské principy a příležitosti v praxi. Grada Publishing as, 2011. 213 s. ISBN 978-80-2474039-3. ŠVEC, Š. Základné pojmy v pedagogike a andragogike. Bratislava: IRIS, 1995. VYSTOUPIL, J., ŠAUER, M. Základy cestovního ruchu. Vyd. 1. Brno: Masarykova univerzita, 2006, 163 s. Distanční studijní opora. ISBN 8021042052.

Internetové zdroje [1] Národní ústav pro vzdělávání: Rámcové vzdělávací programy. 2012 [cit. 2015-1029].

Dostupné

z:

http://www.nuv.cz/cinnosti/kurikulum-vseobecne-a-odborne-

vzdelavani-a-evaluace/ramcove-vzdelavaci-programy?lang=1 [2] Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy: Struktury systémů vzdělávání a odborné

přípravy

v

Evropě [online].

2010

[cit.

2015-10-29].

Dostupné

z:

www.msmt.cz/file/10185_1_1/download/ [3] Národní program rozvoje vzdělávání v České republice.: Bílá kniha. [online]. In: MŠMT.

Praha,

2001,

s.

90

[cit.

2015-12-08].

Dostupné

z:

http://www.msmt.cz/dokumenty/bila-kniha-narodni-program-rozvoje-vzdelavani-vceske-republice-formuje-vladni-strategii-v-oblasti-vzdelavani-strategie-odrazicelospolecenske-zajmy-a-dava-konkretni-podnety-k-praci-skol

65

[4] Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 [online]. MŠMT. s. 52 [cit. 2015-11-06]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/ministerstvo/strategie-vzdelavacipolitiky-2020 [5] Výzkumný ústav pedagogický v Praze. Rámcový vzdělávací program pro gymnázia [online].

[cit.

Dostupné

2015-06-28].

z: http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/ramcove-vzdelavaciprogramy [6] Školský zákon 561/2004 Sb. [online]. 2004, s. 169 [cit. 2015-10-03]. Dostupné z: http://www.msmt.cz/dokumenty/novy-skolsky-zakon [7] Rámcový vzdělávací program OA. [online]. [cit. 2015-06-27]. Dostupné z:http://zpd.nuov.cz/RVP/ML/RVP%206341M02%20Obchodni%20akademie.pdf [8] Metodika tvorby školních vzdělávacích programů SOŠ a SOU [online]. In: Národní ústav odborného vzdělávání. Praha, 2007, s. 92 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: http://www.spsemoh.cz/dokumenty/rvp_metodika.pdf [9]

Texty

o

přeměně

vztahů

lidí

k

přírodě,

environmentální

výchově

a

udržitelnosti. [online]. In: Národní ústav odborného vzdělávání. Praha, 2009, s. 104 [cit. 2015-10-01]. Dostupné z: http://www.ekopsychologie.cz/files/75-clovek-prirodaudrzitelnost.pdf [10] Zákon o životním prostředí 17/1992 Sb. [online]. 1991, 6 [cit. 2015-11-08]. Dostupné

z:

http://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/5B17DD457274213EC12572F3002827D E/%24file/Z%2017_1992.pdf [11] Česká republika. Státní program environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v České republice: Součást implementace směrnice č. 90/313/EHS, o svobodě přístupu k informacím

o

životním

prostředí.

2000.

Dostupné

z:

http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/strategicke_dokumenty_evvo_cr/$FILE/O EV-OVO_SP%20EVVO-20081105.pdf

66

[12] Envigogika [online]. In: BÍLEK, Martin a Linda SCHMUTZEROVÁ. Ministerstvo životního

prostředí.

s.

13

[cit.

2015-11-08].

Dostupné

z:

http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/Envigogika/article/view/54/58 [13] Průvodce praktickou ekologickou výchovou [online]. In: MÁCHAL, Aleš. Vzdělávací nadace Jana Husa. 2000, s. 208 [cit. 2015-11-05]. Dostupné z: http://ekovychova.unas.cz/DOWNLOAD/pruvodce%20pev.pdf [14]

Šetrná

turistika [online].

2003,

s.

9

[cit.

2015-11-08].

Dostupné

z:

http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/HK/Turistika.pdf [15] The responsible tourist and traveller [online]. In: . s. 2 [cit. 2015-11-08]. Dostupné z: http://ethics.unwto.org/sites/all/files/docpdf/responsibletouristbrochureen.pdf [16] Regionální informační servis. [online]. [cit. 2015-11-09]. Dostupné z: http://www.risy.cz/cs/vyhledavace/obce/detail?Zuj=568414 [17] Gymnázium Havlíčkův Brod [online]. 2014 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.ghb.cz/view.php?cisloclanku=2006100013 [18] Výroční zpráva o činnosti školy. Gymnázium Havlíčkův Brod [online]. Havlíčkův Brod,

2015

[cit.

Dostupné

2015-11-06].

z:

http://www.ghb.cz/storage/download/vyrocni_zprava_14-15.pdf [19] Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod [online]. [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.oahshb.cz/ [20] Výroční zpráva o činnosti školy. Obchodní akademie a Hotelová škola Havlíčkův Brod

[online].

Havlíčkův

Brod,

2015

[cit.

2015-11-10].

Dostupné

z:

http://www.oahshb.cz/cz/vyrocni-zpravy-skoly-1404043157.html [21] SPŠ Stavební Havlíčkův Brod [online]. Havlíčkův Brod, 2015 [cit. 2015-11-15]. Dostupné z: http://www.stavskola.cz/uchazec/proc-studovat-spss [22] Výroční zpráva o činnosti školy. SPŠ Stavební Havlíčkův Brod [online]. Havlíčkův Brod,

2015

[cit.

2015-11-09].

Dostupné

z:

67

http://www.stavskola.cz/images/stories/dokumenty/ruml/20152016/vron%20zprva%202014_2015.pdf [23] SZŠ a VOŠ Havlíčkův Brod [online]. Havlíčkův Brod, 2015 [cit. 2015-11-15]. Dostupné z: http://www.zdravskolhb.cz/o-skole/ [24] Výroční zpráva o činnosti školy. SZŠ a VOŠ Havlíčkův Brod [online]. Havlíčkův Brod, 2015 [cit. 2015-11-23]. Dostupné z: http://www.zdravskolhb.cz/vyrocni-zpravao-cinnosti-skoly-za-skolni-rok-2013-20141/ [25] Školní vzdělávací program pro Gymnaziální vzdělávání [online]. 2014. [cit. 201511-08]. Dostupné z: http://www.ghb.cz/storage/download/svp/svp_2013_2014_2.pdf [26] Školní vzdělávací program pro Obchodní akademii [online]. 2014, 344 [cit. 201511-08].

Dostupné

z:

http://www.oahshb.cz/cz/skolni-vzdelavaci-programy-svp-

1404043315.html [27] Školní vzdělávací program pro SZŠ a VOŠ Havlíčkův Brod. [online]. 2014 [cit. 2015-11-10]. Dostupné z: http://www.zdravskolhb.cz/skolni-vyukove-plany/

Zákony: Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělání Zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí

68

Seznam obrázků Obrázek 1: Struktura dokumentů................................................................................... 15 Obrázek 2: Rozložení akcí pořádaných havlíčkobrodskými školami v rámci ČR ........ 59

Seznam grafů Graf 1: Porovnání akcí podle navštívených krajů v ČR a zahraničí – Gymnázium HB 38 Graf 2: Porovnání akcí podle období v roce - Gymnázium ........................................... 39 Graf 3: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu – Gymnázium HB.................... 40 Graf 4: Porovnání akcí podle navštívené lokality – Obchodní akademie ..................... 42 Graf 5: Porovnání akcí podle období v roce - Obchodní akademie ............................. 43 Graf 6: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu - Obchodní akademie ............. 44 Graf 7: Porovnání akcí podle navštívené lokality - Hotelová škola .............................. 46 Graf 8: Porovnání akcí podle období v roce - Hotelová škola ...................................... 47 Graf 9: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu - Hotelová škola ...................... 48 Graf 10: Porovnání akcí podle navštívených krajů - Stavební škola ............................. 50 Graf 11: Porovnání akcí podle období v roce - Stavební škola ..................................... 51 Graf 12: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu - Stavební škola ..................... 52 Graf 13: Porovnání akcí podle navštívených krajů – SZŠ A VOŠ Havlíčkův Brod ..... 54 Graf 14: Porovnání akcí podle období v roce - SZŠ A VOŠ Havlíčkův Brod .............. 55 Graf 15: Rozložení akcí podle formy cestovního ruchu - SZŠ A VOŠ HB .................. 56

69

Seznam tabulek Tabulka 1: Počet tříd a počet žáků na Gymnáziu HB – osmileté gymnázium .............. 30 Tabulka 2: Počet tříd a počet žáků na Gymnáziu HB – čtyřleté gymnázium................ 31 Tabulka 3: Obory vzdělávání na Obchodní akademii ................................................... 32 Tabulka 4: Obory vzdělávání na Hotelové škole .......................................................... 32 Tabulka 5: Obory vzdělávání zakončené maturitní zkouškou na SPŠ Stavební ........... 33 Tabulka 6: Obory vzdělávání zakončené maturitní zkouškou na Střední zdravotnické škole ................................................................................................................................ 33 Tabulka 7: Rozložení akcí Gymnázia podle ročníků a délky trvání ............................. 37 Tabulka 8: Rozložení akcí Obchodní akademie podle ročníků a délky trvání.............. 41 Tabulka 9: Rozložení akcí Hotelové školy podle ročníků a délky trvání ..................... 45 Tabulka 10: Rozložení akcí SPŠ Stavební podle ročníků a délky trvání ...................... 49 Tabulka 11: Rozložení akcí Střední zdravotnické školy podle ročníků a délky trvání . 53 Tabulka 12: Rozložení akcí na všech středních školách podle ročníků a délky trvání . 57 Tabulka 13: Navštívené lokality ................................................................................... 58 Tabulka 14: Přehled navštívených lokalit všemi středními školami ............................. 60 Tabulka 15: Přehled uskutečněných akcí všech středních škol podle období konání ... 61

Seznam příloh Příloha A: Přehled indikátorů na Gymnáziu Havlíčkův Brod ………………………...71 Příloha B: Přehled indikátorů na Obchodní akademii ………………………………...72 Příloha C: Přehled indikátorů na Hotelové škole ……………………………………..73 Příloha D: Přehled indikátorů na SPŠ Stavební Havlíčkův Brod …………………….74 Příloha E: Přehled indikátorů na SZŠ a VOŠ Havlíčkův Brod ……………………….75

70

71

72

73

74

75

Analýza aktivit cestovního ruchu. na středních školách v Havlíčkově Brodě

Recommend Documents