Analýza a vyhodnocení schopnosti financování reprodukce majetku Moravskoslezského kraje

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Analýza a vyhodnocení schopnosti financování reprodukce majetku Moravskoslezského kraje

Závěrečná bakalářská práce

Ing. Robert Plaga

Věra Štefková

vedoucí práce

autorka práce

Brno 2008

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Analýza a vyhodnocení schopnosti financování reprodukce majetku Moravskoslezského kraje“ vypracovala samostatně podle pokynů vedoucího bakalářské práce a s použitím literatury, kterou uvádím na konci této práce.

Ve Frýdku-Místku dne

…………………………………….

Touto cestou děkuji vedoucímu bakalářské práce, Ing. Robertu Plagovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při vypracování této bakalářské práce.

Abstrakt Moje práce se zabývá problematikou nemovitého majetku ve vlastnictví krajů (vyšších územních samosprávných celků) a zaměřuje se na oblast jeho reprodukce. V teoretické části je popsána historie vzniku krajů a přiblížena metodika přechodu nemovitého majetku z vlastnictví České republiky do vlastnictví krajů. Dále je specifikována platná legislativa, upravující podmínky dalšího užívání nemovitostí, sloužících k zabezpečení hlavní činnosti krajem zřizovaných organizací. V praktické

části

je

provedena

konkrétní

kvantifikace

nemovitého

majetku

ve vlastnictví Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě a finančních prostředků, vyčleňovaných v rozpočtu kraje na zabezpečení reprodukce majetku. Cílem vlastní práce je ověřit, zda prostředky, vyčleňované v rámci rozpočtu Moravskoslezského kraje na oblast reprodukce majetku, postačují k plnění podmínek, které pro další užívání budov a staveb krajem zřízenými příspěvkovými organizacemi stanovuje platná legislativa.

Abstract This thesis describes the problematics of fixed property owned by Czech regional authorities with a view to it's reproduction. Theoretical part of this thesis describes the history of foundation of the regional authorities with a close look to methodics of transfer of fixed property from the possession of the Czech Republic state to ownership of the Regional authorities. Furthermore there is specified current legislature covering the fixed property reproduction, purely speaking about fixed property owend by regional authorities. Practical part of this thesis provides a current status of fixed property owned by Moravian-Silesian Region Authority Office in Ostrava and also status of financial funds inside a budget of this authority, earmarked for securing fixed property reproduction. The target of this thesis is to verify whether such earmarked funds are sufficient to ensure proper fulfillment of all legislature conditions related to fixed property owned by Moravian-Silesian Regional Authority Office.

OBSAH 1

Úvod a cíl práce .......................................................................................................3 1.1

Úvod..................................................................................................................3

1.2

Cíl práce ............................................................................................................5

2

Metodika ..................................................................................................................6

3

Vyšší územní samosprávné celky jako vlastníci majetku....................................8 3.1

Vznik krajů........................................................................................................8

3.2

Přechod některých práv, věcí a závazků-I. etapa reformy ................................9

3.3

Přechod některých dalších věcí, práv a závazků-II. etapa reformy.................11

3.4

Nakládání s nemovitým majetkem..................................................................12

3.5

Legislativa upravující podmínky provozu budov a staveb .............................13

4

Praktická část ........................................................................................................16

5

Nemovitý majetek ve vlastnictví Moravskoslezského kraje..............................16 5.1

Nemovitý majetek v roce 2001 .......................................................................16

5.2

Nemovitý majetek v roce 2003 .......................................................................17

5.3

Přechod Letiště Ostrava-Mošnov do majetku kraje ........................................18

5.4

Nakládání s majetkem v Moravskoslezském kraji..........................................19

6

Péče o nemovitý majetek v Moravskoslezském kraji ........................................19

7

Program rozvoje kraje..........................................................................................21

8

9

7.1

Územní energetická koncepce.........................................................................22

7.2

Krajský plán příležitostí pro občany se zdravotním postižením .....................22

7.3

Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK.......................................23

7.4

Dlouhodobý záměr školství v MSK................................................................23

7.5

Koncepce dopravní infrastruktury MSK.........................................................24

7.6

Shrnutí .............................................................................................................25

Reprodukce nemovitého majetku MSK..............................................................25 8.1

Sumarizace požadavků....................................................................................26

8.2

Problémové oblasti reprodukce majetku.........................................................27

8.3

Shrnutí .............................................................................................................29

Zdroje financování reprodukce majetku v MSK...............................................30 9.1

Výdaje na reprodukci majetku MSK v jednotlivých letech ............................31

10

Řešení oblastí reprodukce nemovitého majetku v odvětvích............................36 10.1 Odvětví školství ..............................................................................................36 10.2 Odvětví kultury ...............................................................................................41 10.3 Odvětví sociálních věcí ...................................................................................43 10.4 Odvětví zdravotnictví......................................................................................44 10.5 Odvětví doprava ..............................................................................................46

11

Závěr ......................................................................................................................47

12

Seznamy .................................................................................................................51 12.1 Seznam tabulek a grafů ...................................................................................51 12.2 Seznam literatury a pramenů...........................................................................51 12.3 Seznam zkratek ...............................................................................................53

2

1 Úvod a cíl práce 1.1 Úvod Veřejná správa v České republice není tvořena pouze ústředními orgány státní správy (ústředními správními úřady) a jejich složkami, ale i orgány samosprávy. Základním dokumentem, ve kterém je právo na samosprávu zaručeno je Ústava1 České republiky ze dne 16. prosince 1992 (dále jen Ústava), kde je článkem 8 zaručena samospráva územních samosprávných celků. Dle hlavy sedmé, článku 99 Ústavy se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Další, pro moji práci podstatné ustanovení, je obsaženo v článku 101, odstavci 3, Ústavy: „Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu“. Aby kraje skutečně vznikly a mohly plnit svoji funkci – přijímat rozhodnutí a být zodpovědné za rozvoj regionu, tedy co nejblíže k občanům (princip subsidiarity), musela vzniknout politická vůle k přijetí legislativy, v rámci které bylo 14 vyšších územně správních celků nejdříve formálně vytvořeno2 a dále legislativy, která umožnila skutečné ustavení a fungování krajů3. „Vlastnictví majetku je jedním z nejdůležitějších předpokladů existence územní samosprávy. O způsobu využívání majetku ve vlastnictví obce, regionu rozhodují volené orgány. Za svá rozhodnutí o hospodaření s majetkem odpovídají svým občanům – voličům“.4 Mimo jiné muselo tedy dojít i k vymezení majetku a konkrétního postupu jeho přechodu (delimitace) na kraje. Jako prioritní byla stanovena podmínka, že majetek, který krajům přecházel, musí být využíván k plnění hlavních úkolů jimi zřizovaných organizačních 1

ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb.,

395/2001 Sb. a 515/2002 Sb. 2

ústavní zákon č. 347/1997 Sb. ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných

celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb. 3

zákon č. 129/2000 Sb., ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení)

4

Veřejná správa a finance, Peková, Pilný 2002, str. 89

3

složek či příspěvkových organizací. V prvním znění zákona o krajích měl stát vyhrazeno právo stanovit si podmínky pro další hospodaření a nakládání s majetkem, který přešel do vlastnictví krajů. Novelou zákona o krajích bylo toto ustanovení zrušeno. Povinností krajů v oblasti hospodaření s majetkem je vést evidenci svého majetku. Jde zejména o účetní evidenci majetku na příslušných účtech5 a jeho každoroční inventarizaci. V případě nemovitého majetku je však zřejmé, že účetní evidence vypovídá jen velmi málo o skutečném fyzickém stavu tohoto majetku. Pořizovací ceny, ve kterých je evidence vedena, jsou poplatné době výstavby budov a staveb, která byla u delimitovaného nemovitého majetku skutečně velmi různorodá. Krajům přešly budovy staré i několik století (hrady, zámky), které byly a jsou ve většině případů rovněž nemovitými kulturními památkami a sloužily (či dodnes slouží) nejen kulturním účelům, ale provozu některých ústavů sociální péče či dětských domovů. Budovy starší 100 let (historické budovy škol, nemocnic), budovy vystavěné v 30. letech minulého století

(opět

některé

vedeny

v seznamu

nemovitých

kulturních

památek,

funkcionalismus). Budovy vystavěné v poválečném období až do let 90 minulého století a konečně budovy nové, vystavěné před delimitací. Se skutečným stavebně technickým stavem delimitovaného nemovitého majetku se musel nový vlastník kraj teprve seznámit. Nakládání s nemovitým majetkem kraje patří do samostatné působnosti samospráv a rozhodování v majetkoprávních úkonech včetně nabytí a převodu nemovitých věcí je vyhrazeno zastupitelstvu kraje. Majetek kraje musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jeho zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Kraj je povinen pečovat o zachování a rozvoj svého majetku.6 Ve své práci se budu zabývat konkrétně péčí o nemovitý majetek ve vlastnictví krajů, podrobně pak oblastí jeho reprodukce. Vyčleňovat prostředky na reprodukci majetku, stanovení jejich výše a účelu použití přísluší zastupitelstvu kraje v rámci procesu sestavování, projednávání

5

zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví

6

zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů

4

a schvalování rozpočtu kraje. V závěrečném účtu za každý konkrétní rok pak opět zastupitelstvo kraje schvaluje jejich skutečné čerpání. 7 S přijetím legislativy, potřebné k provedení delimitace nemovitého majetku krajům byla zároveň přijata legislativa, upravující podmínky dalšího provozu budov a staveb. Jednalo se zvláště o stanovení hygienických požadavků na prostory a provoz škol, stravovacích provozů8, zpřístupnění veřejných budov osobám se sníženou schopností pohybu a orientace9 a zajištění opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií10. Kraje tak byly bezprostředně po svém vzniku vystaveny povinnosti vyrovnat se nejen se zjištěným stavebně technickým stavem nabytých nemovitostí, způsobeným užíváním a opotřebením stavebních konstrukcí, ale i s dopadem legislativy, kterou Parlament České republiky a ústřední orgány státní správy přijaly v termínech téměř shodných s termínem účinností legislativy, umožňující krajům vzniknout (rok 2000, včetně legislativní úpravy přechodu nemovitého majetku do vlastnictví krajů) a zavázaly tak nového vlastníka povinností k plnění opatření v problémových oblastech.

1.2 Cíl práce Cílem práce je analýza problematiky financování reprodukce majetku v prostředí krajské samosprávy. Konkrétně bude v práci vyhodnoceno, zda výdaje, vyčleňované v rozpočtu kraje na reprodukci majetku, postačují k realizaci reprodukce majetku v rozsahu, který umožní plnit opatření ve stanovených problémových oblastech. Předpokladem pro splnění tohoto cíle je zjistit, zda se problémové oblasti u majetku ve vlastnictví Moravskoslezského kraje vyskytují a pokud ano, tak v jakém rozsahu. Dále je nezbytné mít k dispozici výši výdajů, které kraj na reprodukci majetku vynakládá a pokud to bude možné, pak jejich strukturu. 7

zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

8

zákon č. 258/2000 Sb. ze dne 14. července 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých

souvisejících zákonů 9

zákona č. 183/2006 Sb, o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), vyhláška č. 369/2001

Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace 10

Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií ve znění zákona č. 359/2003 Sb.

5

Obecně se předpokládá, že prostředků na reprodukci majetku je vyčleňováno málo, takže nepostačují k tomu, aby závady v problémových oblastech byly v dohledné době uspokojivě vyřešeny. Ve své práci se pokusím tuto hypotézu vyvrátit. Za dostatečné budu považovat, pokud prostředky vyčleňované ročně na reprodukci majetku (v období dalších pěti let) postačí k odstranění

závad,

specifikovaných

v problémových

oblastech.

Budu

nejen

vyhodnocovat výši výdajů z rozpočtu kraje, ale i zkoumat možnost získání dalších zdrojů (státní rozpočet, fondy Evropské unie apod.).

2 Metodika Před zpracováním závěrečné bakalářské práce bylo nutné seznámit se s legislativou, která se k dané problematice vztahuje. Jedná se o legislativu, upravující vznik a podmínky fungování krajů, delimitaci majetku, nakládání s majetkem (péči a rozvoj majetku) a legislativu, upravující podmínky dalšího provozu budova a staveb. Bylo potřeba prostudovat odbornou literaturu, která se zabývá financováním veřejného sektoru, hospodařením územních rozpočtů, a literaturu, ve které je pojednáno o majetku ve vlastnictví územních celků. Údaje jsem čerpala ze schválených rozpočtů kraje, výročních zpráv, závěrečných účtů a koncepčních a strategických materiálů Moravskoslezského kraje. Rovněž jsem využila služeb internetu. Veškeré podklady a materiály, které byly při psaní práce použity, jsou uvedeny v seznamu zdrojů a literatury. Pro účely práce jsem použila pojmy, které mají tento význam: •

Reprodukce majetku – tím se rozumí pořízení, technické zhodnocení, opravy a údržba majetku.

•

Prostá reprodukce – (prostá obnova), pravidelná péče o majetek za účelem zpomalení

či

odstranění

fyzického

opotřebení,

předcházení

poruchám

a odstraňování drobnějších závad. Zde se jedná o plnění povinnosti kraje pečovat o zachování svého majetku. •

Rozvojové investice - pod tímto termínem se rozumí pořizování nových kapacit výstavbou, nástavbami či přístavbami. Dále zde mohou být zahrnuty celkové

6

rekonstrukce a modernizace majetku. Zde se jedná o plnění povinnosti kraje pečovat o rozvoj svého majetku. V úvodu práce jsou popsány podmínky, které byly předpokladem pro provedení reformy veřejné správy (vznik krajů). Důraz je kladen na úlohu krajů jako vlastníků majetku. Ve třetí kapitole je popsán praktický postup přechodu některých práv, věcí a závazků z majetku České republiky do vlastnictví krajů v průběhu obou etap reformy veřejné správy v jednotlivých odvětvích (delimitace majetku). Rovněž se tato kapitola zabývá možnostmi, které kraje mají při nakládáním s majetkem a legislativou, upravující podmínky dalšího provozu budov a staveb. Praktická část je rozdělena do několika tématických celků. Nejdříve je v části čtvrté uvedena krátká charakteristika Moravskoslezského kraje (dále jen MSK). V části pět je kvantifikován nemovitý majetek, který přešel do vlastnictví MSK kraje v jednotlivých etapách reformy a jsou zmíněny aktivity, v důsledku kterých může docházet ke změnám v evidované hodnotě majetku. V části šest zmiňuji péči, kterou musel MSK věnovat nemovitému majetku neprodleně po jeho nabytí. Nezbytná je samozřejmě oblast účetní evidence majetku. Neméně důležité (zvláště u nemovitého majetku) je seznámit se v terénu s jeho skutečným stavebně technický stavem. Je to jeden ze základních předpokladů k plánování a uskutečňování účinné reprodukce nemovitého majetku. Část sedmá je věnována strategickým a programovým dokumentům MSK. V části osmé jsou vyspecifikovány problémové oblasti reprodukce majetku, které vyplývají z povinnosti kraje zajišťovat péči a rozvoj svého majetku a z legislativy, upravující podmínky pro další užívání a provoz majetku. Je zde rovněž provedena kvantifikace

potřeb

finančních

prostředků,

potřebných

k realizaci

opatření

v problémových oblastech v odvětvích. V části deváté je pojednáno o zdrojích financování reprodukce majetku a o skutečných výdajích na reprodukci majetku MSK v letech 2001-2007. V tabulkách jsou soustředěny údaje o výdajích na reprodukci majetku celkem a podíl výdajů z rozpočtu kraje a ze státního rozpočtu. Ve shodném členění jsou vypočteny podíly výdajů na reprodukci

7

majetku v jednotlivých odvětvích. Pro názornost uvádím i celkové výdaje rozpočtu MSK po konsolidaci. Z údajů v tabulkách se dozvíme, kolik procent z celkových výdajů je ročně na reprodukci majetku vynakládáno. Je zde rovněž tabulka indexu růstu výdajů na reprodukci majetku ve sledovaném období. Výdaje na reprodukci majetku dle odvětví a struktura celkových výdajů podle zdrojů jsou znázorněny rovněž graficky. V části 10 se zabývám řešením problémových oblastí reprodukce majetku v jednotlivých odvětvích. V každém odvětví je zmínka o každé problémové oblasti. Nejpodrobněji je rozbor proveden u odvětví školství, které se potýká se všemi problémovými oblastmi. Zároveň je u tohoto od větví sestavena tabulka struktury skutečných výdajů na reprodukci majetku v letech 2005-2007. Údaje jsou znázorněny rovněž graficky. V části 10 je porovnána finanční potřeba v odvětvích, se zdroji, které jsou k jejímu řešení k dispozici ve výdajích kraje. Je navrženo dílčí řešení rozporu mezi potřebou a zdroji, dostupnými v rozpočtu MSK. V závěru práce je provedeno zhodnocení oblasti reprodukce nemovitého majetku v prostředí krajské samosprávy a schopnost kraje vypořádat se s potřebou financování realizace reprodukce tohoto majetku.

3 Vyšší územní samosprávné celky jako vlastníci majetku 3.1 Vznik krajů Ačkoliv byly vyšší územní samosprávné celky zakotveny v Ústavě již od 1. 1. 1993, až přijetím ústavního zákona č. 347/1997 Sb., ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky byly vytvořeny podmínky pro jejich skutečný vznik. Dle prvního článku tohoto ústavního zákona bylo na území republiky vytvořeno 14 územně správních celků. Dále právě v tomto ústavním zákoně bylo určeno (změnou čl. 99 Ústavy), že vznikající vyšší územní samosprávné celky se budou nazývat kraje (původní znění článku 99 Ústavy uvádělo, že vyššími územními samosprávnými celky jsou země nebo kraje). Dle článku 5 pak nabyl ústavní zákon č. 347/1997 Sb., účinnost od 1. ledna. 2000. Do skutečného zahájení fungování samosprávných krajů (od 1. 1. 2001) tak zbývaly 3 roky na to, aby byla přijata další

8

potřebná legislativní ustanovení a splněny veškeré procedurální záležitosti s ustavením krajské samosprávy spojené. Vzhledem k rozsahu a složitosti celého procesu se reforma veřejné správy (včetně „delimitace“ majetku) uskutečnila v zásadě ve dvou etapách.

3.2 Přechod některých práv, věcí a závazků-I. etapa reformy Moje práce je zaměřena na reprodukci nemovitého majetku ve vlastnictví krajů, a proto se více zabývám legislativou, řešící právě tuto problematiku. Jedná se o nabytí nemovitého majetku krajem v rámci delimitace majetku, jejíž provedení bylo umožněno v prvé řadě přijetím zákona č. 157/2000 Sb., ze dne 18. května 2000 o přechodu některých věcí práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů. Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. ledna 2001. Do vlastnictví krajů přecházely některé věci, práva a závazky dnem nabytí účinnosti rozhodnutí příslušného ústředního správního úřadu, které muselo být vydáno do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona. Rozsah věcí v rozhodnutí byl určen jejich celkovou hodnotou, zjištěnou na základě mimořádné inventarizace; nemovité věci musely být dále označeny údaji nezbytnými pro zápis do katastru nemovitostí11. Příloha č. 1 k zákonu č. 157/2000 Sb., obsahuje seznam organizací, kterých se ustanovení zákona (přechod některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky do majetku krajů) dotýká. V rámci věcí, se kterými byly tyto státní příspěvkové

organizace

a

organizační

složky

státu

oprávněny

hospodařit

a zřizovatelských práv k nim, přešel do vlastnictví krajů ve většině případů rovněž nemovitý majetek, který dosud používaly. Jednalo se zvláště o budovy, stavby a pozemky, ve kterých „delimitované“ organizace zabezpečovaly svoji hlavní činnost. V praxi pak musela být u vlastníka (potažmo u příslušných správních úřadů a jejich organizačních složek či zřízených příspěvkových organizací) provedena fyzická inventura budov, staveb a pozemků. Zjištěné fyzické výsledky byly zaznamenány do inventurního soupisu, který obsahoval tyto údaje: název a sídlo účetní jednotky, obec, okres, IČO, katastrální území, list vlastnictví, pořadové číslo, číslo inventární karty, název budovy, stavby, pozemku, číslo popisné/číslo evidenční, na parcele číslo,

11

Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon)

9

výměra v m2 zastavěné plochy, pořizovací cena, ( u pozemků cena evidenční) oprávky (odpisy), zůstatková cena, jména a podpisy osob, které inventuru provedly a jména a podpisy odpovědných osob. K inventárním soupisům nemovitého majetku byly dokládány výpisy z katastrů nemovitostí a snímky katastrálních map. Inventurní soupisy včetně sumářů byly předány příslušným ústředním správním úřadům (ministerstvům), kde prošly kontrolou úplnosti a správnosti a staly se přílohou rozhodnutí podle § 1 odst. 1 a 2 zákona č. 157/2000 Sb., Na základě rozhodnutí a příloh pak provedly katastrální úřady záznam12 do katastrů nemovitostí o změně vlastníka a kraje zavedly delimitovaný nemovitý majetek do své účetní evidence. Vymezení některých věcí, práv a závazků přecházejících do vlastnictví krajů, uvedených v příloze č. 1 k zákonu č. 157/2000 Sb., dle ústředních správních úřadů bylo členěno následovně: •

Doprava

Ministerstvo dopravy a spojů České republiky: organizace správy a údržby silnic ve všech krajích se sídlem převážně v okresních městech, celkově v počtu 71 organizací. •

Kultura

Ministerstvo kultury České republiky: jednalo se zejména o státní vědecké knihovny, některá muzea, galerie, ústavy archeologické památkové péče, celkem 40 organizací. •

Zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví České republiky: některé nemocnice a dále ústav léčebné rehabilitace, závodní ústav národního zdraví uranového průmyslu, odborný léčebný ústav onkologie a pneumologie, celkem 6 zařízení. •

Sociální věci

Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky: 6 zařízení typu sociálních a diagnostických ústavů a Jedličkův ústav pro tělesně postiženou mládež. •

Školství

Rozsah organizací, které vydalo krajům Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy byl stanoven tak, že přecházely všechny organizace, zařazené v síti škol, předškolních

12

Dle zákona o katastru nemovitostí, § 5, odst. 3 b - záznam údajů o právních vztazích do katastru do 30

dnů po doručení rozhodnutí státního orgánu nebo jiné listiny potvrzující nebo osvědčující právní vztahy

10

zařízení a školských zařízení, ke dni 1. září 2000, vyjma zařízení, která byla jmenovitě uvedena v příloze č. 2 k zákonu, a která obsahovala seznam organizací, které Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky na kraje nepřevádí. Šlo zvláště o základní a mateřské školy, které byly a jsou zřizovány obcemi. Rovněž nepřešlo 71 organizací typu výchovných ústavů, diagnostických ústavů, středisek výchovné péče a dále speciálních škol pro různá postižení s celorepublikovou působností, z nichž nejznámější je bezesporu Škola Jaroslava Ježka, Speciální školy a školská zařízení pro zrakově postižené Jaroslava Ježka v Praze a Konzervatoř a Ladičská škola Jana Deyla v Praze. Ministerstvo zemědělství České republiky vydalo převážně střední odborná učiliště zemědělská, lesnická, zahradnická, potravinářská a učiliště rybářské, celkem 112 organizací.

3.3 Přechod některých dalších věcí, práv a závazků-II. etapa reformy Majetek krajů se podruhé významným způsobem navýšil k 1. 1. 2003, kdy podle zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, přešly z vlastnictví České republiky do vlastnictví krajů věci, ke kterým k rozhodnému dni byly příslušné hospodařit organizační složky státu a státní příspěvkové organizace, u nichž funkci zřizovatele vykonávaly k rozhodnému dni okresní úřady13. Jednalo se o organizace v odvětví zdravotnictví (nemocnice, ústavy národního zdraví, odborné léčebné ústavy), sociálních věcí (domovy důchodců, ústavy sociální péče, kojenecké ústavy ), odvětví kultury (muzea včetně některých hradů a zámků, divadla apod.). V § 3 zákona č. 290/2002 Sb., je omezeno nakládání s takto přešlým nemovitým majetkem. V případě, že se nemovitosti stanou nepotřebnými k využití pro účely sociálních věcí a školským či zdravotnickým účelům, musí být nabídnuty k bezúplatnému převodu do vlastnictví státu a v případě jeho nezájmu pak částku získanou prodejem takového majetku odvede kraj do státního rozpočtu.

13

Jednalo se o ukončení činnosti okresních úřadů a výkon zřizovatelské funkce k příspěvkovým

organizacím v odvětví kultury, sociálních věcí a zdravotnictví. Činnost okresních úřadů byla ukončena zákonem č. 320/2002 Sb.,

11

Změnou zákona č. 157/2000 Sb., pak dále na kraje přešly územní střediska záchranné služby, dosud zřizovaná Ministerstvem zdravotnictví ČR. V příloze zákona č. 290/2002 Sb., je pak uveden seznam organizačních složek státu a příspěvkových organizací, které se stávají organizačními složkami a příspěvkovými organizacemi vyjmenovaných obcí a seznam, u nichž přechází funkce zřizovatele na některá ministerstva, tedy těch organizací, které na kraje nepřešly.

3.4 Nakládání s nemovitým majetkem „Kraje mají dosti rozsáhlé pravomoci v nakládání se svým majetkem, a to jak pro zabezpečování veřejných statků, tak i pro případné doplňkové podnikání či jiné účely. Mohou majetek pronajímat,a to i dlouhodobě, i prodávat. Mohou zastavovat majetek. Mají však také odpovědnost chránit a pečovat o majetek, zajišťovat opravy a údržbu majetku“.14 V dalších krocích kraje postupovaly při první i druhé „delimitaci“ podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů, kde dle § 27 odst. 2 písm. e) předává územní samosprávný celek své příspěvkové organizaci svůj majetek do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití. Současně ve zřizovací listině podle § 27 odst. 2 písm. f) kraj vymezí majetková práva, která organizaci umožní, aby svěřený majetek spravovala pro hlavní účel, k němuž byla zřízena. Podle těchto ustanovení pak příspěvková organizace zřízena krajem hospodaří s majetkem územního samosprávného celku, který jí byl krajem předán do správy. Majetková práva vymezená ve zřizovacích listinách pro hospodářské využití nemovitého majetku řeší zejména podmínky, za kterých může příspěvková organizace pořizovat tento majetek, provádět jeho údržbu, opravy a technické zhodnocení a v neposlední řadě i podmínky, za kterých může pronajmout prostory, které dočasně nepotřebuje k plnění své hlavní činnost. Dle zákona o účetnictví č. 563/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, § 28 odstavec 1 účetní jednotky, které hospodaří s majetkem územně samosprávných celků, o něm účtují a odepisují v souladu s účetními metodami. V tomto případě to znamená, 14

Hospodaření a finance územní samosprávy, Peková 2004, str. 358

12

že pokud kraj, jako zřizovatel předal svůj majetek své příspěvkové organizaci do správy k jejímu vlastnímu hospodářskému využití, pak tato příspěvková organizace s ním hospodaří, eviduje tento majetek na svých majetkových účtech, účtuje o něm a účetně jej odepisuje. Odpisy jsou podle odpisového plánu určeného zřizovatelem zdrojem investičního

fondu

příspěvkové

organizace,

který

může

mimo

jiné

použít

i k financování reprodukce majetku.

3.5 Legislativa upravující podmínky provozu budov a staveb •

Hygienické požadavky na prostory a provoz

Tuto problematiku upravuje zejména zákon č. 258/2000 Sb., ze dne 14. července 2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, ke kterému byly v roce 2001 vydány prováděcí přepisy. Mimo některých vyjmenovaných částí nabyl tento zákon účinnosti dnem 1. ledna 2001. V dílu 2 tohoto zákona jsou stanoveny hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních a školských zařízení a zotavovacích akcí, podmínky pro výchovu, vzdělávání a zotavení dětí a mladistvých a podmínky vnitřního prostředí stavby, rozvedené dále v § 7, odst. 1 jako povinnost škol, předškolních a školských zařízení zajistit, aby byly splněny hygienické požadavky upravené prováděcím právním předpisem

na

prostorové

podmínky,

vybavení,

provoz,

osvětlení,

vytápění

a mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid. Prováděcím předpisem byla vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 108/2001 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na prostory a provoz škol, předškolních zařízení a některých školských zařízení, ze dne 9. března 2001. Tato vyhláška byla zrušena a nahrazena vyhláškou č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (účinná od 16. 11. 2005). Vyhláška č. 410/2005 Sb., stanoví hygienické požadavky, které je nutno respektovat zejména při stavebně-projekční činnosti (prostorové podmínky, vybavení, provoz, osvětlení, vytápění, mikroklimatické podmínky, zásobování vodou a úklid mateřských škol, základních a středních škol, konzervatoří, vyšších odborných škol, základních uměleckých škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky a školských zařízení zařazených do rejstříku škol

13

a školských zařízení, zařízení sociálně výchovné činnosti a zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc). V § 23 zákona č. 258/2000 Sb., pak byly stanoveny podmínky pro provozování stravovacích služeb, a to pouze v provozovně, která vyhovuje hygienickým požadavkům na umístění, stavební konstrukci, prostorové a dispoziční uspořádání, zásobování vodou, vytápění, osvětlení, odstraňování odpadních vod, větrání a vybavení upraveným prováděcím právním předpisem. Tímto prováděcím předpisem byla vyhláška

Mnisterstva

zdravotnictví

č.

107/2001

Sb.,

ze

dne

9. března 2001o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných, která byla nahrazena vyhláškou 137/2004 Sb., Tato vyhláška již v zásadě neřeší požadavky na stavebně technickou stránku prostor k provozování veřejného stravování. Tuto funkci převzalo po vstupu ČR do Evropské unie Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, ze dne 29. 4. 2007 o hygieně potravin. •

Přístupnost staveb

Užívat stavby a volně se v nich pohybovat je základní podmínkou aktivního zapojení člověka do života společnosti. Jde o naplnění práva na svobodu pohybu v nejširším slova smyslu Toto právo je u občanů se zdravotním postižením omezováno architektonickými, komunikačními a informačními bariérami, jejichž existence je v řadě případů neopodstatněna. Jejich odstranění vede rovněž k celkové humanizaci životního prostředí pro všechny občany, nejedná se totiž pouze o často zdůrazňované osoby na vozíku, neslyšící a nevidomé, ale také o lidi s ostatními vážnými pohybovými postiženími a omezeními, malé děti, matky s kočárky, cestující se zavazadly, starší osoby se sníženou pohyblivostí a schopností rychlé reakce a odhadu situace. Vzniku nových bariér brání v současné době ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a prováděcí vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace. Vyhláška č. 369/2001 Sb., stanovuje řešení přístupů do staveb, přístupnost komunikací a veřejných ploch, řešení staveb bytových domů, staveb pro sociální péči, staveb, u nichž

se

předpokládá

zaměstnávání

více

jak

20

osob,

staveb

určených

14

pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením a staveb škol, předškolních a školských zařízení a staveb občanského vybavení. Uvedené normy jsou v souladu s mezinárodním standardem v této oblasti. Neméně důležitým programem je odstraňování bariér stávajících, k němuž by mělo docházet zejména u veřejných budov (úřady, školy, zdravotnická či kulturní zařízení), z nichž řada je nyní v majetku krajů15. •

Energetická náročnost budov

Problematika energetické náročnosti budov je řešena zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií ve znění zákona č. 359/2003 Sb. Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství16 a stanoví mimo jiné i některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií. Mimo jiné je zákonem stanoveno, že stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů dle prováděcího předpisu, musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům a konečně musí do 4 let od nabytí účinnosti zákona zajistit zpracování energetického auditu. Energetický audit musí být zpracován ve smyslu prováděcího předpisu, kterým je nyní vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, která zapracovává příslušný předpis Evropských společenství17 a stanoví mimo jiné požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, výpočtovou metodu stanovení energetické náročnosti budov a obsah průkazu energetické náročnosti budov. Vzhledem k tomu, že v roce 2002 došlo k navýšení normových hodnot, potřebných pro zajištění tepelné ochrany budov (ČSN 73 0540, tepelná ochrana budov), je zřejmé, že veškeré budovy a stavby s dobou výstavby do tohoto termínu energetickou náročnost budov nesplňují. Rovněž je zřejmé, že takových budov a staveb je ve vlastnictví krajů

15

Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením

16

Směrnice rady č. 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti. 17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov

15

drtivá většina. V energetických auditech jsou pak nedostatky stavebních konstrukcí specifikovány a jsou zde stanovena i opatření k nápravě tohoto stavu.

4 Praktická část V praktické části své práce se zabývám problematikou péče o nemovitý majetek ve vlastnictví Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě. Blíže se zaměřím na zabezpečování procesu reprodukce nemovitého majetku. Provedu analýzu potřeb finančních prostředků na reprodukci nemovitého majetku v jednotlivých problémových oblastech a pokusím se vyhodnotit schopnost zabezpečení financování této reprodukce Moravskoslezským krajem v časovém horizontu nejbližších pěti let. Moravskoslezský Frýdek-Místek,

kraj

(dále

Karviná,

MSK)

Nový

byl Jičín,

vymezen Opava

územím

okresů

a Ostrava-město.

Bruntál, Rozloha

Moravskoslezského kraje představuje 5 427 km2, počet obyvatel 1 249 522 (k datu 30. 6. 2007), správní centrum - město Ostrava (309 098 obyvatel k 31. 12. 2006)18. Hustota osídlení, která v průměru činí 230 osob/km2, je ve skutečnosti velmi různorodá a pohybuje se od 1.466 osob/km2 na Ostravsku, až po 63 osob/km2 na Bruntálsku.

5 Nemovitý majetek ve vlastnictví Moravskoslezského kraje 5.1 Nemovitý majetek v roce 2001 Moravskoslezskému kraji přešla roce 2001 zřizovatelská práva včetně nemovitého majetku k organizaci Státní vědecká knihovna v Ostravě (nyní Moravskoslezská knihovna v Ostravě, k 1. 7. 2001), Galerie výtvarného umění v Ostravě (k 1. 10. 2001) a dále v průběhu roku 290 škol a školských zařízení z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR (z toho 70 k 1. 4. 2001, 106 k 1. 7. 2001, 114 k 1. 10. 2001), k 1. 10. 2001 7 škol z Ministerstva zemědělství ČR a k 1. 1. 2002 Správy silnic v jednotlivých okresech (nyní Správa silnic Moravskoslezského kraje v Ostravě).

18

Údaje jsou platné od 1. 1. 2005, kdy dle zákona č. 387/2004 o změnách hranic krajů se mění vymezení území Moravskoslezského kraje a Olomouckého kraje takto: území obcí Huzová, Norberčany a Moravský Beroun přecházejí k 1. 1. 2005 z území Moravskoslezského kraje do území Olomouckého kraje.

16

Tabulka č. 1 Hodnota budov a staveb ve vlastnictví MSK po I. etapě reformy – k 31. 12. 2001 Odvětví

Počet

Počet budov

Pořizovací cena v Kč

organizací Školství

295

811

4 656 924 300

Kultura

2

6

20 108 630

Doprava

1

x

5 834 440 950

298

x

10 511 473 880

Celkem

Zdroj: závěrečný účet MSK za rok 2001, vlastní zpracování

5.2 Nemovitý majetek v roce 2003 Po provedení další části „delimitace“ v rámci II. etapy reformy Moravskoslezský kraj zřizoval k 31. 12. 2003 příspěvkové organizace v tomto členění a počtu: Odvětví školství:

31 gymnázií 32 středních odborných škol 50 zařízení se součástmi (střední odborné školy, střední odborná učiliště, odborná učiliště, integrované střední školy, centra odborné přípravy, praktické školy) 1 středisko praktického vyučování 28 speciálních škol 27 zvláštních škol 4 stanice mladých vědců a přírodovědců 6 škol v přírodě 2 státní jazykové školy 3 školní statky, zahradnictví 2 domovy mládeže a 1 školní jídelna 6 pedagogicko-psychologických poraden 6 služeb školám

Odvětví kultura:

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě 1 Galerie výtvarného umění v Ostravě 4 muzea (Muzeum Beskyd Frýdek- Místek, Muzeum Bruntál, Muzeum Těšínska Český Těšín, Muzeum Novojičínska) 1 Těšínské divadlo Český Těšín 17

Odvětví sociální věci:1 centrum psychologické pomoci-Rodinná a manželská poradna 17 domovů důchodců 2 centra pro mentálně postižené 9 ústavů sociální péče 1 dětský domov pro děti do 3 let 1 kojenecký ústav s dětským domovem pro děti do 3 let Odvětví zdravotnictví: 9 nemocnic 2 odborné léčebné ústavy 1 územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje Přírůstek pořizovací ceny nemovitostí, které přešly v II. etapě reformy do majetku Moravskoslezského kraje, měl hodnotu 4.592 tis. Kč. Tabulka č. 2 Hodnota budov a staveb ve vlastnictví MSK po II etapě reformy – k 31. 12. 2003 Odvětví

Počet subjektů

Pořizovací cena budov a staveb v Kč

Školství

295

4 904 797 715

Kultura

7

162 553 603

52

4 808 012 009

1

6 179 457 265

Sociální věci a zdravotnictví Doprava Celkem

16 054 820 592

Zdroj: závěrečný účet MSK za rok 2003, vlastní zpracování

5.3 Přechod Letiště Ostrava-Mošnov do majetku kraje Na základě rozhodnutí ministra dopravy ze dne 31. 5. 2004 a v souladu se zákonem č. 166/2004 Sb., o přechodu některého majetku, se kterým je příslušný hospodařit Česká správa letišť, státní podnik z vlastnictví České republiky do vlastnictví některých krajů, přešla dnem 1. 7. 2004 do vlastnictví Moravskoslezského kraje část podniku Letiště Ostrava – Mošnov (nyní Letiště Leoše Janáčka). Zastupitelstvo kraje svým usnesením č. 18/605/1 ze dne 25. 9. 2003 rozhodlo o založení společnosti Letiště Ostrava, a.s., se sídlem Mošnov, č. p. 401, PSČ 742 51. MSK je jediným zakladatelem společnosti, podíl kraje na základním kapitálu je ve výši 100%.

18

5.4 Nakládání s majetkem v Moravskoslezském kraji Moravskoslezský kraj v době od svého ustavení (v souladu s platnou legislativou) zvětšuje či zmenšuje nemovitý majetek takto: •

Investováním do nemovitého majetku, to je realizací nové výstavby, přístaveb a nástaveb a technickým zhodnocením (rekonstrukce a modernizace).

•

Nákupem, prodejem, darováním či směnou nemovitého majetku.19

Všechny tyto aktivity mají za následek každoroční větší či menší změnu hodnoty budov a staveb ve vlastnictví MSK, která se projeví při každoroční inventarizaci. Ve své práci se dále budu věnovat oblasti investování do nemovitého majetku ve vlastnictví MSK-jeho reprodukcí. Tabulka č. 3 Hodnota budov a staveb ve vlastnictví MSK k 31. 12. 2007 Odvětví

Počet subjektů

Pořizovací cena budov a staveb v Kč

Školství

247

5 463 379 676

Kultura

7

540 386 835

Sociální věci

28

1 377 270 585

Zdravotnictví

12

4 636 351 097

1

7 477 444 938

295

19 794 833 131

Doprava Celkem

Zdroj: závěrečný účet MSK za rok 2007, vlastní zpracování

Jen minimum příspěvkových organizací zřízených MSK je v současné době umístěno v prostorách budov pronajatých či vypůjčených – většinou obcemi, ve kterých se nachází. Jsou to především základní umělecké školy a některé další školy a školská zařízení. Vlastní budovou pak nedisponuje Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě.

6 Péče o nemovitý majetek v Moravskoslezském kraji Majetek kraje byl po provedené delimitaci zaevidován na příslušných majetkových účtech. Budovy jsou vedeny v cenách pořizovacích, pozemky pak v cenách evidenčních.

19

Hodnota

budov

a

staveb

po

jednotlivých

etapách

delimitace

Hospodaření a finance územní samosprávy, Peková 2004

19

(k 31. 12. 2001 a k 31. 12. 2003) a poslední stav tohoto majetku k 31. 12. 2007 je patrný ze sestavení, uvedeného v tabulkách 1 - 3. Vedením evidence majetku je pověřeno oddělení majetkové odboru financí Krajského úřadu MSK, které rovněž zajišťuje pasportizaci nemovitého majetku ve vlastnictví kraje. Naprosto nezbytné však bylo ihned po zahájení fungování kraje seznámit se se skutečným

fyzickým

stavem

delimitovaného

nemovitého

majetku

tak,

aby v návaznosti na tyto poznatky, v souladu s platnou legislativou a zároveň v návaznosti na přijatou strategii kraje v jednotlivých odvětvích, mohla být účelně a hospodárně plánovaná a realizovaná jeho reprodukce. Budovy ve vlastnictví kraje představují celou škálu historie stavebnictví vůbec. Jsou zde nemovité kulturní památky staré mnoho století - hrady (Sovinec, Hukvaldy), zámky, z nichž mnohé sloužily jako ústavy sociální péče a dětské domovy, budovy škol vystavěné před více než 100 lety (tzv. „matiční školy“ z doby národního obrození), budovy škol, nemocnic a léčebných ústavů z 30. let 20. století - po vzniku samostatné Československé republiky. Rovněž některé z těchto staveb jsou nemovitými kulturními památkami. Dále budovy poválečné - z prvních pětiletek, obrovské areály učilišť, vystavěné účelově v 50. letech min. století pro výchovu zaměstnanců hornictví, hutnictví a dalších průmyslových podniků tak četných v tomto regionu. Nechybí rozsáhlá panelová výstavba z let 60. – 80. minulého století a několik málo staveb z přelomu století, dokončených těsně před delimitací. Některé budovy prošly již několikerými velkými opravami, rekonstrukcemi, byl změněn účel jejich využití, některé zase fungují bez podstatnějších zásahů někdy již více než 40 let20. V oblasti reprodukce nemovitého majetku je zřejmé, že souhrnný právní předpis, který by řešil problematiku procesu potřeby, přípravy a realizace reprodukce nemovitého majetku jako celku neexistuje. Stavebník (kraj) tak musí být seznámen s množstvím zákonných norem, předpisů a metodických pomůcek, z nichž některé se dané problematiky dotýkají v celém svém obsahu, některé jen v dílčích (menších či větších) částech. V rámci těchto norem by pak měla být plánovaná a realizována reprodukce majetku v takovém rozsahu a struktuře, aby byl zajištěn standardní stavebně technický stav a staveb a ty tak mohly bezproblémově sloužit danému účelu. 20

www stránky příspěvkových organizací zřizovaných MSK

20

Mimo povinnosti zabezpečit odpovídající „stavebně technický“ stav stávajících budov a staveb, má kraj rovněž zájem usměrňovat rozvoj svěřených oblastí právě prostřednictvím budování či utlumování materiálně technické základny, ve které zřízené příspěvkové organizace zabezpečují svoji hlavní činnost. V praxi jde tedy zvláště o pořizování nových (chybějících) kapacit, které vhodně doplňují stávající areály, celkové rekonstrukce objektů, s cílem změnit původně určený účel užívání, či modernizace stávajících prostor za účelem instalace moderních přístrojů, zařízení a technologií. Plánování a realizace těchto rozvojových investic by vždy mělo mít oporu ve strategických a programových dokumentech kraje.

7 Program rozvoje kraje Program rozvoje územního obvodu Moravskoslezského kraje je střednědobý programový dokument k podpoře regionálního rozvoje na úrovni kraje, který specifikuje strategické cíle, opatření a rozvojové aktivity MSK, které bude ve své samostatné působnosti podporovat21. Program byl v roce 2005 aktualizován na období 2005-2008. Program je zpracován na základě zákona 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. V § 3 zákona jsou specifikovány oblasti, na které je zaměřena podpora regionálního rozvoje a v § 10 je specifikována finanční podpora rozvoje územního obvodu kraje. Pomocí strategických cílů a opatření jsou v tomto programovém dokumentu zmíněny všechny oblasti života v regionu včetně těch, které (spolu s dalšími subjekty) zabezpečuje právě MSK. Jedná se např. o cílenou přípravu lidských zdrojů pro strategická odvětví s vysokým růstovým potenciálem a pozitivním dopadem na tvorbu HDP, opatření 2.1 –Rozvoj vzdělávací kapacity institucí k přípravě lidí pro strategická odvětví. Dále využití lidského potenciálu a rozšíření nabídky pracovních sil pro tradiční klíčová odvětví a profese poptávané na trhu práce, opatření 3.1 – Rozvoj kapacit školících zařízení se špičkovým technologickým vybavením a školícími programy pro praktickou přípravu budoucích i stávajících zaměstnanců.

21

Program rozvoje kraje na roky 2005-2008

21

Podobně je řešeno vytváření podmínek pro aktivní a kvalitní využití volného času, jako důležité součásti podporující zdravý životní styl a prevenci sociálně negativních jevů a podpora rozvoje sportovních aktivit (sportovní, zájmová činnost), rozvoj kulturního života v kraji včetně uchování a využití kulturního dědictví, dostupnosti veřejných služeb poskytovaných knihovnami, dále dostupnost veřejných služeb v oblasti zdravotnictví a sociálních věcí. V neposlední řadě je pak rozpracována strategie zajištění dobudování dopravní infrastruktury, která je součástí transevropské dopravní sítě: dálnice D47, rychlostní silnice R48, silnice I/11 a železniční koridor. Mimo těchto konkrétních akcí je pak řešena výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III třídy. Jmenovitě jsou v programu rozvoje kraje vyjmenovány aktivity, které MSK zamýšlí realizovat pro rozvoj Letiště Leoše Janáčka v Ostravě-Mošnově a příprava pro spuštění průmyslové zóny Nošovice. V návaznosti na Program rozvoje kraje jsou zpracovány některé strategie (dlouhodobé záměry) odvětví:

7.1 Územní energetická koncepce Ve své vizi konkretizuje územní energetická koncepce (zpracovaná v roce 2003) krajské priority a stanovuje cíle, kterých chce kraj dosáhnout při ovlivňování vývoje energetického hospodářství ve výhledu příštích 20 let. V opatření 7.1.3, přijatého k realizaci zvýšení hospodárnosti užití energie v občanské vybavenosti, je uvažováno s realizací modernizace, respektive zvýšení efektivnosti systémů vytápění, zvýšení tepelné ochrany budov, zvýšené efektivnosti systémů ventilace a klimatizace a jejich modernizace a modernizace osvětlovacích soustav22.

7.2 Krajský plán příležitostí pro občany se zdravotním postižením Cílem tohoto programového dokumentu je vytvořit podmínky pro zlepšení života obyvatel kraje, kteří mají zdravotní postižení. Dílčím cílem v řešení bodu 2. Krajského plánu příležitostí pro občany se sníženou schopností pohybu a orientace - Přístupnost staveb, je zlepšení přístupnosti staveb zabráněním vzniku bariér nových a postupným

22

Územní energetická koncepce MSK

22

odstraňováním bariér stávajících. V rámci opatření 2.3. Krajského plánu bylo uloženo odboru investic krajského úřadu provést analýzu přístupnosti u staveb, které jsou ve vlastnictví Moravskoslezského kraje a u těch, jež nesplňují podmínky užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, vypracovat plán jejich postupného zpřístupnění dle ustanovení zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů a vyhlášky č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace23.

7.3 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK Tento dokument byl zpracován v červnu 2007 na základě ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách na období let 2008-2009. Zákon, který je účinný od 1. 1. 2007, zásadním způsobem mění systém v oblasti sociálních služeb a to tak, aby poskytované služby vycházely ze zjištěných potřeb regionu. Trendem je, že zajištění sociálních služeb zaměřených na seniory by mělo být záležitostí obcí, podpora kraje bude směřovat zvláště k zajištění sociálních služeb poskytovaných cílovým skupinám se specifikovanými problémy. Budou upřednostněny terénní a intervenční typy služeb před rezidenčními. V oblasti rezidenčních služeb má být prosazována podpora koedukovaných zařízení komunitního typu. Cílem je zajistit klientům služby sociální péče v typech zařízení, která budou svými stavebně technickými parametry odpovídat standardům kvality sociálních služeb. Při rozvolňování ústavů má být respektován současný trend preference koedukovaných zařízení, kdy jsou zároveň opouštěny dispozičně nevyhovující objekty24.

7.4 Dlouhodobý záměr školství v MSK Tento dokument z roku 2008 rozpracovává komplexně rozvoj odvětví do roku 2010. Nejpodstatnější problematikou jsou dopady demografického vývoje a potřebu uskutečnění strukturálních změn. Z hlediska demografického vývoje se v nejbližších letech jako nejproblematičtější jeví výrazný pokles počtu 15letých, který znamená

23

24

Moravskoslezský krajský plán příležitostí pro občany se zdravotním postižením

Střednědobý krajský plán rozvoje sociálních služeb v MSK

23

dopady do oblasti středního vzdělávání. Původně jen podpora gymnázií a lyceí a masivní propouštění ve strojírenských podnicích ve 2. polovině 90 let má za následek nedostatek pracovníků v některých profesích nebo i v celých odvětvích (strojírenství, elektrotechnických a IT oborech, hutnictví, stavebnictví apod.). V důsledku poklesu žáků se v MSK nepředpokládá zvyšování kapacity středních škol, naopak v souladu a nastupujícím demografickým poklesem se předpokládá průběžná racionalizace stávající kapacity a oborové nabídky středních škol, Cílem je zajištění materiálně technických podmínek pro zatraktivnění oborů, jejichž uchazeči by se uplatnili na trhu práce. Dalším cílem dlouhodobého záměru je stabilizace kapacit čtyřletých a víceletých gymnázií a lyceí a zachování současné celkové kapacity základních uměleckých škol. Pro zajištění školských ubytovacích služeb má být maximálně využita kapacita stávajících zařízení. Zařízení školního stravování mají být ponechán ve stávajících kapacitách s možností změny prostor provozně nevyhovujících na vyhovující výdejny stravy. Objem prostředků vyčleněných na provoz zrušených organizací má být ponechán pro potřeby školství. Výraznější nárůst je navrhován u prostředků na reprodukci majetku s ohledem na stavebně technický stav budov ve správě jednotlivých škol, nutnost řešení bezbariérovosti těchto objektů, realizaci opatření z energetických auditů i nutnou modernizaci strojů a zařízení zejména odborných škol25.

7.5 Koncepce dopravní infrastruktury MSK V současné době probíhá vyhodnocení programového dokumentu z roku 2004. Součástí koncepce dopravní infrastruktury je i tzv. „Bílá kniha“ – seznam investičních staveb 2007 – 2013 (2020). Tento komplexní materiál MSK systematicky mapuje stav komunikací II. a III. třídy na území kraje a vyhodnocuje potřebnost investic, rekonstrukcí a modernizací této silniční sítě prostřednictvím škály konkrétních transparentních kritérií. „Bílá kniha“ je využita jak k tvorbě krátkodobých investičních

25

Dlouhodobý záměr školství v Moravskoslezském kraji

24

plánů (plánovací období 1-2 roky), tak k tvorbě plánů střednědobých (3-5 let) i koncepčních úvah s horizontem nad 10 let.26

7.6 Shrnutí V každém z těchto programových dokumentů najdeme část, která se zabývá problematikou nemovitého majetku. Plnění většiny strategických cílů se bez zajištění odpovídající materiálně technické základy nemůže neobejít. V opatřeních k plnění cílů jsou tak vždy navrženy aktivity, které směřují k získání kapacit právě cílenou reprodukcí nemovitého majetku a to jak investiční činností, tak i nákupem (či směně) chybějících kapacit. Přímo seznam investičních staveb, které mají být realizovány do roku 2013 (2020) obsahuje koncepce dopravní infrastruktury. Potřebu reprodukce majetku vyvolávají rovněž záměry restrukturalizace provozu některých zařízení (oborů) a paradoxně i záměny jejich útlumu či zrušení. V takových případech může v konečném důsledku docházet i k prodeji majetku jinému vlastníkovi. V výčtu strategických, dlouhodobých a střednědobých materiálů MSK pak zcela schází tyto dokumenty pro odvětví zdravotnictví a kultury.

8 Reprodukce nemovitého majetku MSK Ačkoliv příspěvkové organizace mají zřizovací listinou svěřenu pravomoc provádět stavební úpravy na nemovitém majetku kraje do výše 1 mil. Kč ze svých vlastních prostředků (investičního fondu) samostatně, je zřejmé, že tímto způsobem probíhá pouze malá (nepodstatná) část reprodukce tohoto majetku. Zvláště rozsáhlejší akce nerealizují příspěvkové organizace z vlastních prostředků téměř vůbec. Platí zásada, že příprava a realizace akcí reprodukce o rozpočtových nákladech přesahujících 2 mil.Kč je zabezpečována přímo krajem (resp. zaměstnanci krajského úřadu MSK). Prostředky na financování reprodukce majetku jsou pro tuto potřebu vyčleňovány účelově v každoročním rozpočtu kraje27.

26

Koncepce dopravní infrastruktury MSK, vyhodnocení programového dokumentu

27

Zásady pro tvorbu rozpočtu MSK

25

8.1 Sumarizace požadavků Moravskoslezský kraj patří co do rozlohy, počtu obyvatel i počtu zřizovaných zařízení k největším v České republice. Sám tvoří rovněž statistickou územní jednotku Evropské Unie – NUTS II. Oblastí reprodukce majetku se pak zcela nebo částečně zabývá více zaměstnanců zařazených do různých odborů krajského úřadu MSK, takže bylo zapotřebí stanovit pravidla pro rovný postup při tvorbě návrhů akcí, které by měly být zařazeny do rozpočtu reprodukce majetku. Dle zásad pro realizaci reprodukce majetku z rozpočtu MSK mají zřízené příspěvkové organizace možnost do konce března podat u MSK požadavky na financování akcí reprodukce majetku z rozpočtu kraje v dalším roce. Odbor investic, který byl na krajském úřadu vyčleněn k řešení této problematiky k 1. 1. 2003, tyto požadavky sumarizuje a třídí podle jednotlivých odvětví a podle problémových oblastí. Povinností odboru investic je rovněž požadavek příspěvkové organizace zkontrolovat a ve většině případů ověřit skutečný stav přímo na místě. Výsledky sumarizace požadavků jsou zdrojem informací jak pro odvětvové odbory krajského úřadu, tak i pro volené funkcionáře kraje, komise rady kraje a výbory zastupitelstva kraje. Sumář požadavků ve většině případů přesahuje možnosti ročního rozpočtu kraje na jejich okamžité řešení, a proto je sestavováno pořadí důležitosti. Postupným projednáváním na odvětvových odborech a s příslušnými náměstky hejtmana kraje dochází k sestavení seznamu akcí reprodukce majetku, který je předkládán k projednání

komisi investiční rady kraje, finančnímu výboru

zastupitelstva kraje, následně pak ke schválení radě kraje a konečně (jako součást rozpočtu kraje), zastupitelstvu kraje28. Vzhledem k tomu, že některé akce reprodukce majetku svým rozsahem přesahují délku jednoho ročního rozpočtu (někdy i více než dva rozpočtové roky), je velmi účinným nástrojem územního samosprávného celku rozpočtový výhled, sloužící pro střednědobé plánování, který se sestavuje na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na dobu 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet29.

28

Zásady pro financování akcí reprodukce majetku z rozpočtu MSK

29

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 3, rozpočtový výhled

26

8.2 Problémové oblasti reprodukce majetku Problémové oblasti reprodukce nemovitého majetku je možné věcně specifikovat zhruba takto: •

Prostá reprodukce

Jedná se běžné stavební úpravy vedoucí k odstraňování opotřebení (chátrání) stavebních konstrukcí (střechy, nátěry, podlahy, schodiště, veškeré vnitřní a venkovní instalace, oplocení, apod.,). Tato oblast se dotýká všech odvětví. V odvětví dopravy představuje (mimo zimní údržbu) hlavní činnost příspěvkové organizace v rámci samostatné působnosti. Je zřejmé, že prostou reprodukci majetku je nutné zajišťovat průběžně. Zanedbání v této oblasti mívá za následek vznik nepředvídaných havarijních situací, které neblaze zasahují do činnosti organizací. Optimální množství prostředků, které je třeba průběžně na prostou reprodukci majetku vynakládat, se obecně stanovuje velmi obtížně. Potřeba je ovlivňována množstvím faktorů (stáří fondu, způsob užívání apod.). Jednoznačná metoda neexistuje a v praxi se pak většinou osvědčuje „ctít“ skutečnou výši výdajů z minulých let, při vynakládání které havarijní situace nevznikaly. •

Opatření vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov

Zde se jedná o realizaci souhrnných opatření, vedoucích ke splnění požadavků na energetickou náročnost budov. V praxi tak musí být vždy současně realizována výměna oken, zateplení obvodového pláště a střech budov a regulace topných systémů. Tato problémová oblast je kvantifikována pouze u odvětví školství a zdravotnictví (tabulka č. 4). Lze tak předpokládat, že v ostatních odvětvích v této problémová oblasti již potřeby nejsou, budou řešeny jinak nebo není možné je v praxi řešit vůbec (historické objekty z odvětví kultury apod.). Tabulka č.4 Plnění opatření ke snižování energetické náročnosti budov Odvětví Školství Zdravotnictví Celkem

Počet subjektů Odhad potřeby finančních prostředků v tis. Kč 247

920 146

12

696 418

259

1 616 564

Zdroj: Usnesení ZK MSK č. 14/1205/12 ze dne 23. 11. 2006, změna přílohy usnesením ZK č. 16/1378 ze dne 1. 3. 2007 a usnesení ZK č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007, vlastní zpracování

27

•

Opatření k plnění hygienických požadavků na prostory a provoz.

Zde se jedná zvláště o modernizaci sociálních zařízení včetně souvisejících rekonstrukcí rozvodů vody a kanalizací a dále rekonstrukce el. instalací za účelem docílení potřebné intenzity osvětlení v učebnách a dalších prostorách, kde pracují žáci. Náročnost této oblasti je v současné době kvantifikována pouze v odvětví školství, kde je tato problematika řešena samostatným předpisem (vyhláška č. 410/2005 Sb.,). Lze tak předpokládat, že v ostatních odvětvích se v současné době v této problémové oblasti již potřeby nevyskytují a to zvláště s ohledem na to, že k plnění opatření byl zákonem č. 258/2000 Sb., stanoven termín do 31. 12. 2007. Tabulka č. 5 Plnění hygienických požadavků na prostory a provoz Odvětví

Počet subjektů Odhad potřeby finančních prostředků v tis. Kč

Školství

247

110 420

Celkem

247

110 420

Zdroj: Databáze požadavků z roku 2008, vlastní zpracování

•

Opatření vedoucí k zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace.

Pro zmapování této problémové oblasti byla v roce 2005 provedena analýza přístupnosti všech staveb, které jsou ve vlastnictví MSK. Analýza byla provedena u všech odvětví. U odvětví dopravy se jednalo pouze o budovy správ silnic v bývalých okresních městech a v Ostravě. V rámci zjišťování byly hodnoceny zvláště příjezd ke stavbě a parkování, vlastní bezbariérový vstup do objektu, zvedací zařízení (schodišťové plošiny,

výtahy),

vnitřní

prostory,

manipulační

plochy,

hygienická

zařízení

a mezinárodní symboly přístupnosti. Každá sekce byla hodnocena čísly 1-5, kdy hodnocení 1 znamená velmi dobrý stav, hodnocení 5 představuje nebezpečný stav. Nutno podotknout, že u staveb škol mají být přístupné všechny prostory staveb, u dalších odvětví pak jen prostory, které jsou přístupné veřejnosti.30 Na základě provedených šetření byly u dotčených objektů kvalifikovaným odhadem stanoveny investiční náklady nezbytné k odstranění omezujících bariér.

30

Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících užívání staveb

osobami s omezenou schopností pohybu a orientace

28

Tabulka č. 6 Potřeba k realizaci plánu postupného zpřístupnění staveb Odvětví

Průměrné hodnocení Odhad potřeby finančních prostředků v tis. Kč

Kultura

3,4

12 355

Školství

3,5

346 360

Sociální věci

3,1

13 142

Zdravotnictví

3,1

34 490

Doprava

3,7

1 525

Celkem

3,3

407 872

Zdroj: Analýza přístupnosti u staveb, které jsou ve vlastnictví Moravskoslezského kraje z roku 2005, vlastní zpracování

•

Rozvojové investice

Pod tímto termínem se pro účely mé práce rozumí pořizování nových kapacit výstavbou, nástavbami či přístavbami. Dále zde mohou být zahrnuty celkové rekonstrukce a modernizace vytipovaných budov a staveb. Tato oblast se vyskytuje ve všech odvětvích. Její potřeba vyvstává nejen při rozvoji odvětví, ale paradoxně i při jejich utlumování či restrukturalizaci. Lze rovněž konstatovat, že realizací těchto (svým rozsahem obyčejně největších) akcí je téměř ve všech případech docíleno rovněž splnění opatření ke všem dříve jmenovaným problémových oblastem. Optimální výši či podíl výdajů na tuto oblast není (stejně jako u prosté reprodukce) možné určit žádnou obecnou metodou. Proto u této oblasti není specifikována potřeba ve finančním vyjádření. Většina akcí, spadajících svým charakterem do skupiny rozvojových investic, bývá posuzována individuálně. Potřeba realizace tohoto typu reprodukce majetku obyčejně přímo vychází ze zpracovaných strategií, dlouhodobých či střednědobých dokumentů jednotlivých odvětví.

8.3 Shrnutí Z obsahu předchozího výčtu lze zjistit, že s oblastí prosté reprodukce majetku a rozvojovými investicemi se můžeme setkat ve všech odvětvích. Jedná se však vždy o specifické akce, jejichž potřeba se nedá obecně finančně vyjádřit. Ve všech odvětvích máme k dispozici kvantifikaci potřeb k realizaci opatření vedoucích k zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace. Potřeby

29

v oblasti snižování energetické náročnosti budov jsou kvantifikovány pouze v odvětví školství a zdravotnictví, potřeby k plnění hygienických požadavků na provoz pak pouze v odvětví školství. Lze předpokládat, že pokud potřeba není specifikována, řešení problémové oblasti v předmětném odvětví není aktuální.

9 Zdroje financování reprodukce majetku v MSK Výše finančních prostředků, která by odpovídala skutečné potřebě přiměřené reprodukce

nemovitého

majetku,

není

dána

žádným

obecným

ukazatelem.

Při sestavování návrhu rozpočtu těchto výdajů pak nelze směrodatně použít údaje skutečného čerpání výdajů za minulá období právě vzhledem ke specifičnosti každé konkrétní akce reprodukce majetku. V praxi mohou být na financování reprodukce majetku vyčleněny prostředky, které „zbývají“ v rozpočtu kraje po uspokojení potřeb na úhradu mandatorních výdajů. Financování reprodukce majetku probíhalo a stále může probíhat z více zdrojů. Hlavním zdrojem v současné době je bezesporu rozpočet kraje. V prvních letech po vzniku krajů (do změny zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům), byla reprodukce majetku financována převážně formou účelových dotací ze státního rozpočtu, prostřednictvím informačního systému programového financování (dále jen ISPROFIN)31. Dotace byly poskytovány vždy jmenovitě na konkrétní akce a podléhaly zúčtování ze státním rozpočtem. V letech 2003 a 2004 byla kraji poskytnuta účelová dotace na reprodukci majetku v rámci souhrnného dotačního vztahu, kraj rozhodoval sám o rozdělení výdajů na jednotlivé akce a dotace nepodléhala zúčtování ze státním rozpočtem v roce. Možnost získání účelové dotace ze státního rozpočtu na reprodukci majetku není zcela vyloučena ani nyní. Jde však o zcela nenárokovou možnost získání zdrojů. Příspěvkové organizace, které mají nemovitý majetek svěřený ke svému vlastnímu hospodářskému využití, jej účetně odepisují a tvoří tak investiční fond, který má být

31

Vyhláška č. 560/2006 Sb., O účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku ze

dne 11. prosinec 2006

30

přednostně požíván k financování reprodukce majetku. Mimo odpisy mohou být zdrojem investičního fondu např. i dary a příspěvky od jiných subjektů, určené k investičním účelům, dotace z rozpočtu zřizovatele a další.32 Pro účely této práce budeme předpokládat, že zdroje, které tvoří příspěvkové organizace ve vlastních investičních fondech používají samy v rámci svých pravomocí k řešení nejzákladnější prosté reprodukce majetku a k řešení vytipovaných problémových oblasti tím nepřispívají. Další způsobem je možnost financování reprodukce majetku určitých oblastí jejím zařazením do projektů realizovaných v rámci operačních programů, financovaných z Evropské unie (tzv. „tvrdé projekty“). Tento způsob bude možné využít rovněž v programovacím období na léta 2007-2013 v některém tématicky zaměřeném operačním programu (např. životní prostředí, dále jen OPŽP) nebo v regionálním operačním programu (dále jen ROP) Moravskoslezsko.

9.1 Výdaje na reprodukci majetku MSK v jednotlivých letech Financování reprodukce majetku v jednotlivých letech od vniku krajů je sestaveno v tabulce č. 7. Je nutno podotknout, že relevantní vypovídající schopnost lze očekávat až u údajů od roku 2003 (po provedení II. etapy reformy veřejné správy), respektive od roku 2005, kdy na základě změny zákona o rozpočtovém určení daní začaly kraje opravdu rozhodovat o svých výdajích samy. Z údajů, uvedených v tabulce č. 7 vyplývá, že na oblast reprodukce majetku kraj vyčleňuje v posledních pěti letech podíl kolem 7 – 9% celkových výdajů rozpočtu MSK (po konsolidaci) ročně. Mírný pokles je patrný v roce 2007 (na 6,17 %) a je způsoben snížením výdajů v odvětví doprava. Důvodem je skutečnost, že se kvůli klimatickým podmínkám nepodařilo do konce roku 2007 dokončit realizaci 10 plánovaných akcí. I přes tento pokles má odvětví dopravy i v roce 2007 největší podíl na celkových výdajích reprodukce majetku (38,62 %), na dalších místech je pak zdravotnictví (24,71%) a školství (21,71%). Nejmenší podíl (4,12 %) je směřován do odvětví kultury.

32

§ 31 zákona č. 250/2000 Sb.,

31

Tabulka č. 7.Podíl výdajů na reprodukci majetku Výdaje na reprodukci majetku ve vlastnictví MSK v tis. Kč Odvětví/rok školství

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

61 523

121 067

128 579

161 161

121 032

171 249

199 436

128 579

161 161

121 032

171 249

193 486

z toho: z rozpočtu kraje ISPROFIN % na celkových výdajích reprodukce

61 523

121 067

82,69%

84,62%

5 950 13,29%

16,96%

9,71%

14,15%

21,71%

12 405

9 017

57 547

46 086

37 868

z toho: z rozpočtu kraje

9 629

9 017

57 547

45 424

35 910

ISPROFIN % na celkových výdajích reprodukce

2 776

662

1 958

kultura

zdravotnictví z toho: z rozpočtu kraje

1,28%

0,95%

4,62%

3,81%

4,12%

627 617

416 628

360 433

150 239

226 983

56 084

150 252

170 214

64 692

189 378

ISPROFIN % na celkových výdajích reprodukce

571 533

266 376

190 219

85 547

37 605

64,87%

43,85%

28,92%

12,41%

24,71%

sociální věci

146 737

118 308

38 568

74 918

52 815

38 568

33 918

52 659

41 000

156

z toho: z rozpočtu kraje

17 302

50 888

ISPROFIN % na celkových výdajích reprodukce

129 435

67 420

15,17%

12,45%

3,09%

6,19%

5,75%

doprava % na celkových výdajích reprodukce

52 143

187 789

668 765

616 198

354 815

5,39%

19,77%

53,66%

50,91%

38,62%

57 205

151 605

46 749

57 205

151 605

46 749

ostatní (KÚ, krizové řízení apod.)

12 876

22000

z toho: z rozpočtu kraje ISPROFIN % na celkových výdajích reprodukce

12 876

22 000

17,31%

15,38%

0

0

Celkem ISPROFIN

74 399

Celkem včetně ISPROFIN % výdajů na reprodukci na celkovém rozpočtu MSK

Celkem rozpočet kraje

Celkem výdaje rozpočtu MSK po konsolidaci v tis. Kč

6,02%

0,00%

12,53%

5,09%

263 737

616 312

1 056 126

1 083 086

872 997

143 067

703 744

333 796

190 219

127 209

45 669

74 399

143 067

967 481

950 108

1 246 345

1 210 295

918 666

4,13%

3,39%

8,24%

7,87%

9,11%

7,75%

6,17%

1 800 904

4 219 907

11 742 988

12 073 731

13 680 052

15 617 427

14 883 442

Zdroj: Závěrečný účet Moravskoslezského kraje za roky 2001-2007, vlastní zpracování

Porovnáním údajů, uvedených v tabulce č. 8 zjistíme, jak se v posuzované oblasti měnil poměr výdajů z ISPROFIN a z rozpočtu kraje. V prvních letech (rok 2001 a 2002) byla reprodukce majetku kraje financována pouze prostřednictvím účelových dotací ze státního rozpočtu formou ISPROFIN, ke konci sledovaného období (2005-2007) se tyto prostředky stávají spíše nahodilými zdroji. Větší podíl prostředků ISPROFIN

32

v letech 2003-2004 vznikl poskytnutím prostředků na dokončení rozestavěných staveb, které byly delimitovány v odvětví zdravotnictví. Graf č. 1 Výdaje na reprodukci majetku dle odvětví

Výdaje na reprodukci majetku 1 400 000 1 200 000

tis. Kč

1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

Rok Školství

Kultura

Zdravotnictví

Sociální věci

Doprava

Ostatní

Zdroj: Závěrečný účet Moravskoslezského kraje za roky 2001-2007, vlastní zpracování

Tabulka č.8.Struktura celkových výdajů na reprodukci majetku Struktura celkových výdajů na reprodukci majetku ve vlastnictví MSK v tis. Kč 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

0

0

263 737

616 312

1 056 126

1 083 086

872 997

Celkem ISPROFIN

74 399

143 067

703 744

333 796

190 219

127 209

45 669

Celkem včetně ISPROFIN

74 399

143 067

967 481

950 108

1 246 345

1 210 295

918 666

% podíl ISPROFIN na celkových výdajích na reprodukci majetku

100%

100%

72,74%

35,13%

15,26%

10,51%

4,97%

% podíl rozpočtu kraje na celkových výdajích na reprodukci majetku

0,00%

0,00%

27,26%

64,87%

84,74%

89,49%

95,03%

Celkem rozpočet kraje

Zdroj: Závěrečný účet Moravskoslezského kraje za roky 2001-2007, vlastní zpracování

33

Graf č. 2 Struktura celkových výdajů na reprodukci majetku Struktura celkových výdajů na reprodukci majetku 100,00%

75,00%

50,00%

25,00%

0,00% 2001

2002

2003

2004

Podíl ISPROFIN

2005

2006

2007

Podíl rozpočtu kraje

Zdroj: Závěrečný účet Moravskoslezského kraje za roky 2001-2007, vlastní zpracování

Z údajů tabulky č 9 zjišťujeme, že výdaje z rozpočtu kraje vykazují od začátku sledovaného období růst, až do roku 2007, kdy poklesly. Tento pokles růstu výdajů je zapříčiněn poklesem výdajů z rozpočtu kraje v odvětví dopravy, zdravotnictví a kultury. Index růstu výdajů na reprodukci majetku z prostředků ISPROFIN má zřetelně klesající tendenci od roku 2004. Poměrně stabilně (mimo rok 2005) rostou výdaje na reprodukci majetku v odvětví školství. V odvětví kultury po podstatném nárůstu v roce 2005 (538,21%) výdaje meziročně klesají. Klesající tendence růstu výdajů v odvětví zdravotnictví se podstatně změnila v roce 2007 (nárůst o 51,08%). U sociálních věcí je na začátku i na konci sledovaného období index růstu klesající, v roce 2006 je patrný nárůst výdajů (94,25%). Index růstu výdajů celkem (rozpočet kraje a ISPROFIN) se v roce 2007 snížil o 24,10%. Tato skutečnost je způsobena poklesem celkových výdajů ISPROFIN. Pokles růstu výdajů v některém z odvětví v určitých letech může být zapříčiněn také tím, že se na dlouhodobě připravovaných stavbách nepodaří v prvním roce výstavby prostavět celý plánovaný roční objem. Opačně pak při dokončování staveb na konci kalendářního roku může mít na výši čerpaných výdajů vliv délka splatnosti konečných faktur. Tyto skutečnost se obyčejně projeví zvýšeným růstem výdajů v následujícím roce (školství 2005/2006, zdravotnictví 2006/2007). 34

Tabulka č.9 Index růstu výdajů na reprodukci majetku Výdaje na reprodukci majetku ve vlastnictví MSK v tis. Kč Odvětví/rok školství

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

61 523

121 067

128 579

161 161

121 032

171 249

199 436

128 579

161 161

121 032

171 249

193 486

61 523

121 067

z toho: z rozpočtu kraje ISPROFIN Index růstu výdajů

96,78%

kultura z toho: z rozpočtu kraje ISPROFIN

5 950 6,20%

25,34%

-24,90%

41,49%

16,46%

12 405

9 017

57 547

46 086

37 868

9 629

9 017

57 547

45 424

35 910

662

1 958

-27,31%

538,21%

-19,92%

-17,83%

627 617

416 628

360 433

150 239

226 983

56 084

150 252

170 214

64 692

189 378

571 533

266 376

190 219

85 547

37 605

-33,62%

-13,49%

-58,32%

51,08%

146 737

118 308

38 568

74 918

52 815

17 302

50 888

38 568

129 435

67 420

2 776

Index růstu výdajů zdravotnictví z toho: z rozpočtu kraje ISPROFIN Index růstu výdajů sociální věci z toho: z rozpočtu kraje ISPROFIN Index růstu výdajů 52 143

doprava Index růstu výdajů ostatní (KÚ, krizové řízení apod.)

12 876

22000

z toho: z rozpočtu kraje ISPROFIN Celkem rozpočet kraje

12 876

22 000

0

0

263 737

Index růstu výdajů Celkem ISPROFIN

74 399

Index růstu výdajů Celkem včetně ISPROFIN

74 399

Index růstu výdajů Celkem výdaje rozpočtu MSK po konsolidaci v tis. Kč Index růstu výdajů

1 800 904

33 918

52 659

41 000

156

-19,37%

-67,40%

94,25%

-29,50%

187 789

668 765

616 198

354 815

260,14%

256,13%

-7,86%

-42,42%

57 205

151 605

46 749

57 205

151 605

46 749

616 312

1 056 126

1 083 086

872 997

133,68%

71,36%

2,55%

-19,40%

143 067

703 744

333 796

190 219

127 209

45 669

92,30%

391,90%

-52,57%

-43,01%

-33,12%

-64,10%

143 067

967 481

950 109

1 246 346

1 210 295

918 666

92,30%

576,24%

-1,80%

31,18%

-2,89%

-24,10%

4 219 907 11 742 988 12 073 731 13 680 052 15 617 427

14 883 442

134,32%

178,28%

2,82%

13,30%

14,16%

-4,70%

Zdroj: Závěrečný účet Moravskoslezského kraje za roky 2001-2007, vlastní zpracování

35

10 Řešení oblastí reprodukce nemovitého majetku v odvětvích 10.1 Odvětví školství Odvětví školství se potýká se všemi problémovými oblastmi, které se při reprodukci majetku mohou vyskytovat. Tato skutečnost je mimo jiné způsobena i tím, že MSK zřizuje v tomto odvětví největší podíl příspěvkových organizací (247). Odvětví disponuje rovněž největším počtem budov (tabulka č. 1). Celková výše prostředků, vynaložených v roce 2007 na reprodukci majetku v odvětví školství (199 436 tis. Kč) činila 3,65 % z pořizovací ceny budov v odvětví školství (5 463 380 tis Kč, stav k 31.12. 2007). Na reprodukci majetku v odvětví školství je v některých letech vynakládán druhý, v některých třetí největší podíl výdajů z rozpočtu kraje (po odvětví dopravy a někdy i zdravotnictví). Pouze v odvětví školství se podařilo zaznamenat skutečnou strukturu výdajů vynaložených na reprodukci majetku a to díky tomu, že tato oblast je jmenovitě sledována v každoročních výročních zprávách. Struktura výdajů je zaznamenána od roku 2005 do roku 2007, tedy v období, kdy kraj již vyčleňoval prostředky na reprodukci majetku ze svého rozpočtu. Tabulka č 10. Struktura výdajů v odvětví školství Struktura výdajů na reprodukci majetku MSK v odvětví školství v tis. Kč Oblast reprodukce/rok Rozvojové investice

2005 70 120

2006 72 436

2007 73 434

Podíl na celkových výdajích

57,94%

42,30%

36,82%

Opatření vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov

11 637

35 716

47 969

9,61%

20,86%

24,05%

Plnění hygienických požadavků na prostory a provoz

17 116

43 375

53 512

Podíl na celkových výdajích

14,14%

25,33%

26,83%

Podíl ca celkových výdajích na reprodukci majetku

Zpřístupnění budov osobám se sníženou schopností pohybu a orientace

1 150

2 740

4 003

Podíl na celkových výdajích

0,95%

1,60%

2,01%

Prostá reprodukce

21 009

16 982

20 518

Podíl na celkových výdajích

17,36%

9,92%

10,29%

121 032

171 249

199 436

Celkem výdaje

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2004/2005, 2005/2006, 2006/2007, vlastní zpracování

36

Z údajů tabulky č. 10 a grafického znázornění č. 3 je vidět, že struktura výdajů na reprodukci majetku v odvětví školství v letech 2005-2007 byla již částečně přizpůsobena nutnosti řešení zmiňovaných problémových oblastí. Zatím co v roce 2005 bylo na oblast plnění hygienických požadavků na prostory a provoz vyčleněno pouze 14,14% objemu celkových výdajů na reprodukci majetku v odvětví školství, v roce 2007 byla pro tento účel určena již více jak čtvrtina celkových výdajů. Graf č. 3 Struktura výdajů na reprodukci majetku MSK v odvětví školství Struktura výdajů na reprodukci majetku 250 000

200 000

tis.Kč

150 000

100 000

50 000

0 2005

2006 Rok

2007

Prostá reprodukce Zpřístupnění budov osobám se sníženou schopností pohybu a orientace Plnění hygienických požadavků na prostory a provoz Opatření vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov Rozvojové investice

Zdroj: Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2004/2005, 2005/2006, 2006/2007, vlastní zpracování

K výraznému nárůstu podílu došlo rovněž u opatření vedoucích ke snižování energetické náročnosti budov, a to z původních 9,61 % v roce 2005 na 24,05% z celkových výdajů v roce 2007. Ačkoliv rovněž podíl na opatření v oblasti zpřístupnění budov osobám se sníženou schopností pohybu a orientace od roku 2005 mírně roste, jsou prostředky vynakládané na tuto oblast zatím velmi nízké.

37

Poměrně stabilní podíl zaujímá ve sledovaném období oblast rozvojových investice a prostá reprodukce majetku. Podíváme-li se na výši potřeb problémových oblastí v odvětví školství, specifikovanou v tabulkách

č. 4,

5 a 6, a

porovnáme-li

je

s výší

prostředků,

vyčleňovaných

v jednotlivých letech z rozpočtu kraje, zjistíme, že např. řešení opatření vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov (potřeba 920 146 tis. Kč.) by v případě dalšího financování pouze z prostředků MSK trvalo cca 25 – 30 let. Ve snaze zajistit další zdroje a urychlit tak postup řešení problémové oblasti zastupitelstvo kraje schválilo v prosinci 2007 seznam projektů Moravskoslezského kraje, financovaných z evropských finančních zdrojů určených k zahájení přípravy v I. polovině roku 2008, s termínem realizace do roku 2013. Tabulka č.11 Projekty k zahájení přípravy z programu OPŽP v období 2008-2013 Specifikace

Počet projektů Náklady v tis. Kč

Zateplovací systémy škol a školských zařízení

62

405 352

94

429 315

49

85 579

205

920 146

zřizovaných MSK Výměna výplní otvorů u budov škol a školních zařízení zřizovaných MSK Měření a regulace vytápění včetně rekonstrukcí tepelných zdrojů budov a školských zařízení MSK Celkem Celkem Zdroj: Usnesení ZK č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007, vlastní zpracování

Mezi projekty, schválenými v rámci 3. výzvy Operačního programu životní prostředí, prioritní osa 3-Udržitelné využívání zdrojů energie, opatření 3.2 – Realizace úspor energie a využití odpadního tepla (u nepodnikatelské sféry) - 3.2.1. Realizace úspor energie je zařazeno i financování investičních projektů pro 11 středních škol, zřizovaných MSK33.

33

http://www.opzp.cz/sekce/181/prijate-a-schvalene-zadosti/

38

Celkové náklady na realizaci těchto 11 projektů činí 381 467 tis. Kč, uznatelné náklady jsou ve výši 292 960 tis. Kč, k dofinancování MSK pak zbývá 88 507 tis. Kč. Realizace těchto 11 projektů je plánovaná v letech 2008-2009. Je zřejmé, že financování 11 projektů realizace úspor energie z prostředků OPŽP pozitivně ovlivní schopnost MSK, vypořádat se s touto problémovou oblastí reprodukce majetku v kratším období. Na druhé straně však musí být ponechán stávající podíl prostředků, vynakládaný dosud v rozpočtu kraje na tento účel, neboť zároveň s příjmem „evropských peněz“ musí být zabezpečeno spolufinancování těchto projektů z rozpočtu kraje. Ve smyslu usnesení ZK MSK č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007 se kraj zabývá přípravou dalších projektů pro jejich uplatnění v některé s následujících výzev OPŽP. Pokud se podíváme na odhad potřeby finančních prostředků na oblast plnění hygienických

požadavků

na

prostory

a

provoz,

uvedenou

v tabulce

č. 4 (110 420 tis. Kč), zjistíme, že pokud by byla zachována výše prostředků, určená na plnění tohoto opatření v roce 2007 (53 512 tis. Kč) a další požadavky by se již nevyskytly, podařilo by se tento problém odstranit cca do 2 let. Je otázkou zda u vědomí toho, že zákonný termín realizace opatření již vypršel, je doba dvou let na plnění tohoto opatření přípustná. Jako finančně nejméně nezabezpečenou vidím potřebu oblasti zpřístupnění budov osobám se sníženou schopností pohybu a orientace, vymezenou v tabulce č. 6 ve výši 346 360 tis. Kč. Prostředky, vyčleněné v rozpočtu kraje činily v roce 2007 nejvíce za poslední tři roky (4 002 tis. Kč), ale ani tato skutečnost nedává předpoklad k brzkému řešení opatření v této oblasti, a to ani za předpokladu, že připustíme, že část těchto potřeb je souběžně plněna i v rámci rozvojových investic. K navýšení výdajů na zpřístupnění budov v rozpočtu kraje by teoreticky mohlo dojít několika způsoby: Navýšením celkových příjmů v rozpočtu MSK, v důsledku čehož by mohlo dojít rovněž k navýšení výdajů rozpočtu MSK, a tak by se i při zachování stávajícího podílu zvýšily výdaje na reprodukci majetku kraje. Tato možnost by však musela být umožněna legislativní změnou zákona o rozpočtovém určení daní, příp.by muselo dojít

39

k enormnímu nárůstu výběru sdílených daní. Vznik takové situace není příliš pravděpodobný, a proto se jím dále nebudu zabývat. Rovněž nelze uvažovat, že by za stávající situace mohl být zvýšen podíl výdajů rozpočtu kraje na reprodukci majetku, neboť jak jsem již zmínila, prioritní je úhrada mandatorních výdajů, u kterých více než pokles lze očekávat růst (ceny energií, potravin apod.). Struktura výdajů na reprodukci majetku v odvětví školství by měla minimálně na dobu dvou let zůstat bez podstatnějších změn, a to z důvodu dořešení plnění hygienických požadavků a zabezpečení spolufinancování opatření ke snižování energetické náročnosti budov. O riziku omezení výdajů na prostou reprodukci budov a staveb jsem se zmiňovala v kapitole 8.2 a realizace rozvojových investic bude zřejmě potřebná pro uskutečnění některých strukturálních změn ve středním školství. Myslím, že nelze uvažovat s možností uskutečnit podstatnější změnu podílů z celkových výdajů na reprodukci majetku mezi odvětvími ve prospěch zpřístupnění budov osobám se sníženou schopností pohybu a orientace ve školství. Výše podílů pro jednotlivá odvětví bývá většinou výsledkem dohody koalice, která má většinu v zastupitelstvu kraje. •

Shrnutí

V odvětví školství jsme postaveni před potřebu řešit všechny problémové oblasti. Ze struktury výdajů v letech 2005-2007 je patrno, že výdaje byly v tomto období řešení problémových oblastí přizpůsobeny. V opatřeních ke snižování energetické náročnosti budov je část potřeb již zabezpečena z fondů EU. Slnění hygienických požadavků na prostory a provoz lze očekávat v horizontu dvou let. Neřešena zůstává oblast zpřístupnění budov osobám se sníženou schopností pohybu a orientace. Je tedy nutné hledat další zdroje k urychlení realizace tohoto opatření. Jako jednu z možností vidím např. ponechání objemu prostředků vyčleněných na provoz zrušených organizací ve školství pro tyto potřeby34. Je snad také možné usilovat o získání prostředků ze státního rozpočtu formou účelové dotace ISPROFIN nebo vyhledáním vhodného programu fondů EU. V neposlední řadě 34

Dlouhodobý záměr MSK v odvětví školství z roku 2008

40

by mohla tato oblast

být vhodná i pro

prezentaci sponzorských aktivit

podnikatelských subjektů.

10.2 Odvětví kultury Jak jsem již uvedla v kapitole 7.6, pro odvětví kultury není v MSK zpracován strategický dokument. Z údajů, které jsou k dispozici ve schválených (upravených) rozpočtech kraje a závěrečných účtech MSK vyplývá, že výdaje na reprodukci v odvětví kultury byly dosud vynakládány na prostou reprodukci majetku ( v tomto odvětví specifické akce typu záchrana kulturního dědictví) a na rozvojové investic.35 Ze schváleného rozpočtu kraje na rok 2008 vidíme, že reprodukce majetku v odvětví kultury směřuje ve velké míře právě do oblasti rozvojových investic. Z výdajů celkem (72 910 tis. Kč) je pouze 23,3% určeno na prostou reprodukci majetku. V kapitole 5.4 je zmíněna skutečnost, že Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě nedisponuje pro svoji činnost vlastní budovou (resp. budovou ve vlastnictví MSK). V roce 2004 uskutečnil MSK jako zřizovatel knihovny, veřejnou soutěž o návrh na zpracování urbanistického, architektonického, technického a provozního řešení novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě. Novostavba vítězného projektu, desetipodlažní budovy vědecké knihovny, která je dimenzována pro 2 000 000 knihovních

jednotek

a má

návštěvníkům

nabídnout

400

uživatelských

míst

připravených k práci s počítačem ( předpoklad celkových nákladů ve výši 1 mld. Kč), má být zahájena v roce 200836. V rozpočtu kraje je v roce 2008 pro tento účel vyčleněno 3 050 tis. Kč. Další velkou rozvojovou investicí MSK v oblasti kultury, která se v současné době připravuje, je akce s názvem Galerie výtvarného umění v Ostravě pro 21 století. Předpoklad nákladů činí 500 000 tis. Kč. V neposlední řadě bych chtěla zmínit rovněž přípravu realizace akce Druhá scéna Těšínského divadla. Porovnáním finanční náročnosti zmiňovaných akcí se skutečnými výdaji na reprodukci majetku v odvětví kultury v letech 2001-2007 z rozpočtu kraje (tabulka č. 7) je zřejmé, 35

Závěrečné účty MSK za léta 2005-2007

36

http://www.svkos.cz/

41

že pro možnost zajištění financování těchto investic musí být hledány jiné zdroje. Usnesením ZK jsou tyto projekty zahrnuty do seznamu pro přípravu z programu ROP. Tabulka č. 13 Seznam projektů k zahájení přípravy z programu ROP v období 2007-2013 Specifikace Výstavba

Počet projektů Náklady v tis. Kč a

vybavení

nového

objektu

1

1 000 000

Druhá scéna Těšínského divadla

1

39 400

Galerie výtvarného umění v Ostravě pro 21

1

500 000

Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě

století Zdroj: Usnesení ZK MSK č. 14/1205/12 ze dne 23. 11. 2006, změna přílohy usnesením ZK č. 16/1378 ze dne 1. 3. 2007 a usnesení ZK č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007, vlastní zpracování

Na přípravu těchto projektů je v rozpočtu reprodukce odvětví kultury vyčleněno zbývajících 76,7% celkových výdajů (55 938 tis. Kč). Pozitivní přínos vidím v tom, v rámci rozvojových investic dochází (pokud je to technicky možné) zároveň k odstranění všech dalších problémových oblastí reprodukce majetku. Potřeba plnění opatření ke snižování energetické náročnosti budov v odvětví kultury specifikována nebyla. Prostředky z rozpočtu kraje do této oblasti letech 2005-2007 také směřovány nebyly. Pokud by potřeba byla specifikována, musela by se pravděpodobně v tomto odvětví řešit individuálně. Zásahy do fasád a interiérů jsou u historických staveb z titulu památkové péče37 nepřípustné, a tak by se v tomto odvětví nedalo využít komplexní řešení, které je nezbytným předpokladem pro uplatnění financování akcí např. z programu OPŽP, potřeba by musela být řešena pouze z krajských zdrojů. Potřeba na plnění hygienických požadavků na prostory a provoz v tomto odvětví specifikována nebyla, lze tedy předpokládat, že je tato problematika již vyřešena, nebo bude řešena v rámci plánované nové výstavby. Potřeba na opatření, vedoucích k zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace v odvětví kultury, byla kvantifikována ve výši 12 355 tis. Kč. 37

Zákon č. 20/1987 Sb., ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

42

Prostředky z rozpočtu kraje do této oblasti v letech 2005-2007 směřovány nebyly. Ani v rozpočtu kraje na rok 2008 nejsou vyčleněny prostředky na plnění tohoto opatření. Je zřejmé, že problematika zpřístupnění v odvětví kultury je v současné době „zastíněna“ přípravou realizace akce Novostavba Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě a dalších velkých investic. Je zřejmé, že rovněž u této problémové oblasti bude muset být u každé akce voleno individuální řešení s ohledem stanovisko orgánů státní památkové péče. •

Shrnutí

V odvětví kultury se v současné době řeší převážně rozvojové investice a to přípravou realizace z prostředků ROP. Za poněkud opomíjenou považuji oblast opatření, vedoucích k zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace. Po zahájení stěžejních akcí (ROP) by se situace měla změnit a pozornost by měla být opět věnována i této problematice, včetně hledání zdrojů na její financování.

10.3 Odvětví sociálních věcí Jak jsem již zmínila v kapitole 7.3 v odvětví sociálních věcí byla odstartována realizace transformace odvětví. Cílem je opustit dispozičně nevyhovující objekty, které se nedají využít v nové koncepci sociálních služeb ani za cenu vložení vysokých nákladů. Transformace předpokládá přeměnu pobytových zařízení o velkém počtu obyvatel na koedukovaná zařízení komunitního typu38. V rozpočtu kraje pro rok 2008 je pro tento účel vyčleněno 50 458 tis. Kč. Ze státních prostředků ISPROFIN, programu 213 314 – Rozvoj a obnova materiálně technické základny sociální péče a služeb je pro rok 2008 určena na financování realizace dvou konkrétních akcí částka celkem 63 500 tis. Kč. •

Shrnutí

V oblasti reprodukce majetku v odvětví sociálních věcí se momentálně jedná převážně o realizaci rozvojových investic. Lze však předpokládat že tímto způsobem budou potupně uspokojivě vyřešeny všechny problémové oblasti reprodukce majetku.

38

Střednědobý krajský plán příležitostí pro občany se zdravotním postižením

43

10.4 Odvětví zdravotnictví V odvětví zdravotnictví stejně jako v odvětví kultury postrádám existenci strategického dokumentu. Ve struktuře výdajů na reprodukci majetku byly ve sledovaném období realizovány převážně akce, které svým charakterem patří do skupiny prosté reprodukce a rozvojových investic. Výjimku tvoří 7% výdajů v roce 2007 na plnění opatření k plnění hygienických požadavků na prostory a provoz a necelé jedno procento výdajů v roce 2007 na zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace. Na opatření, vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov, nebyly v odvětví zdravotnictví ve sledovaném období vyčleňovány prostředky z rozpočtu kraje. Celá potřeba této oblasti, vyspecifikovaná v tabulce č. 4 (696 418 tis. Kč) má být řešena z fondů EU, prostřednictvím OPŽP39. Na přípravu těchto projektů je v rozpočtu kraje na rok 2008 vyčleněno 19 999 tis. Kč40. Tabulka č. 14 Seznam projektů k zahájení přípravy z programu OPŽP v období 2008-2013 Specifikace Ekologizace

Počet projektů Náklady v tis. Kč zdravotnických

zařízení

1

696 417

zřizovaných MSK Zdroj: Usnesení ZK MSK č. 14/1205/12 ze dne 23. 11. 2006, , změna přílohy usnesením ZK č. 16/1378 ze dne 1. 3. 2007 a usnesení ZK č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007, vlastní zpracování

Potřeba na opatření k plnění hygienických požadavků na prostory a provoz nebyla v odvětví zdravotnictví specifikována. V roce 2007 bylo z celkových výdajů ve výši 226 983 tis. Kč na vynaloženo 15 894 tis. Kč, což činí 7% (rekonstrukce kuchyní, sociálních zařízení apod). Ve výdajích na reprodukci majetku na rok 2008 je pro tento účel zatím určeno 32 200 tis. Kč. Nejsem si však jista, zda právě v odvětví zdravotnictví mají tyto podíly správnou vypovídající schopnost. Další již realizované, či připravované akce, které bych v jiných odvětvích přiřadila spíše do oblasti rozvojových investic (celkové rekonstrukce a modernizace) řeší zároveň v odvětví zdravotnictví zároveň

39

Usnesení ZK MSK č. 14/1205/12 ze dne 23. 11. 2006

40

Rozpočet MSK na rok 2008

44

v největší míře též potřebu plnění hygienických požadavků (rekonstrukce patrologie, rehabilitace, rekonstrukce operačních sálů, přesuny lůžek a podobně). Na problematiku zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace byly v odvětví zdravotnictví v roce 2007 vyčleněny prostředky z rozpočtu kraje ve výši 1 800 tis. Kč na rekonstrukci výtahů. Drobná částka (1 000 tis. Kč) je v rozpočtu roku 2008 určena na bezbariérový vstup v odborném léčebném ústavu. Že má odvětví zdravotnictví snahu řešit tuto problémovou oblast komplexně je patrno z obsahu usnesení ZK MSK ze dne 20. 12. 2007, kde je zařazena do seznamu projektů k zahájení přípravy z programu ROP v letech 2007-2013. V rozpočtu kraje na rok 2008 je na přípravu těchto projektů vyčleněno 10 000 tis. Kč. V porovnání s potřebou oblasti zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace, uvedenou v tabulce č. 6 (34 490 tis. Kč) vidíme, že došlo k podstatnému navýšení finanční náročnosti v předmětné oblasti reprodukce majetku v odvětví zdravotnictví. Tato skutečnost může být způsobena také tím, že v odvětví zdravotnictví musí být navíc oproti jiným odvětvím řešena rovněž problematika evakuačních (požárních) výtahů41. Ke změně normy zde došlo v roce 2004. V důsledku toho musí být modernizovány všechny původní výtahy v nemocnicích. Tabulka č. 15 Seznam projektů k zahájení přípravy z programu ROP v období 2008-2013 Specifikace Bezbariérovost

Počet projektů Náklady v tis. Kč zdravotnických

zařízení

1

158 000

zřizovaných MSK Zdroj: Usnesení ZK MSK č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007, vlastní zpracování

•

Shrnutí

Prostředky kraje a ISPROFIN jsou v odvětví zdravotnictví směřovány do oblasti prosté reprodukce a rozvojových investic. Oblast plnění hygienických požadavků na prostory a provoz je v tomto odvětví vyřešena nebo je řešena současně s rozvojem. Plnění opatření,

41

vedoucí

ke

snižování

energetické náročnosti

budov a opatření

ČSN EN 81-72 z roku 2004, upravující požadavky na požární výtahy

45

ke zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace se v tomto odvětví se předpokládá komplexně z fondů EU.

10.5 Odvětví doprava Odvětví dopravy se svým charakterem z větší části vymyká problémovým oblastem reprodukce majetku, specifikovaným v kapitole 8.2. Opatření vedoucí ke snižování energetické náročnosti budov ani oblast plnění hygienických požadavků na prostory a provoz v reprodukci majetku v odvětví doprava nenalezneme. Z údajů závěrečného účtu MSK za rok 2007 můžeme zjistit, že v odvětví dopravy jsou realizovány pouze akce, které svým charakterem patří do skupiny prosté reprodukce a rozvojových investic. Jedná se o rekonstrukce a modernizace silnic II a III třídy, rekonstrukce mostů, okružních křižovatek, propustků a opěrných zdí, sanace svahů a podobně. Je zřejmé, že pokud je v případě rekonstrukcí a modernizací dopravních staveb nutno řešit zpřístupnění pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace (parkování, přechody pro chodce apod.), je tato potřeba zahrnuta do projektové dokumentace a stává se tak součástí realizace stavby. Plnění těchto opatření však v odvětví dopravy není samostatně sledováno. Do silnic bylo v roce 2007 určeno 72,4% celkových výdajů na reprodukci majetku v odvětví dopravy. Zbývajících 27,6% bylo určeno na akce, které byly realizovány na Letišti Leoše Janáčka Ostrava. Jednalo se o přípravu stavby bezpečnostního centra, rekonstrukce severní stojánky, rozšíření odbavovací plochy pro letadla a dalších. V roce

2008

je

v rozpočtu

kraje

pro

odvětví

dopravy vyčleněno

celkem

1 395 886 tis. Kč, z toho 1 060 358 tis. Kč na silnice (76%), na Letiště Leoše Janáčka Ostrava pak 335 528 tis. Kč (24%). Další zdroje financování výdajů na reprodukci majetku v odvětví dopravy chce kraj zajistit formou zdrojů z EU, prostřednictvím ROP a to jak pro silnice, tak pro Letiště Leoše Janáčka Ostravě.

46

Tabulka č. 16 Seznam projektů k zahájení přípravy z programu ROP v období 2007-2013 Specifikace

Počet projektů Náklady v tis. Kč

Silnice 2008 – 3 část

1

501 000

Silnice 2009

1

602.000

Letiště Leoše Janáčka Ostrava, bezpečnostní

1

605 000

1

150 000

centrum Letiště Leoše Janáčka Ostrava, zpevněné plochy Zdroj: Usnesení ZK MSK č. 14/1205/12 ze dne 23. 11. 2006, změna přílohy usnesením ZK č. 16/1378 ze dne 1. 3. 2007 a usnesení ZK č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007, vlastní zpracování

•

Shrnutí

Odvětví dopravy se svým charakterem vymyká předmětným problémovým oblastem reprodukce majetku. Realizace staveb probíhá dle seznamu, který je součástí koncepce dopravní infrastruktury a patří do skupiny prosté reprodukce a rozvojových investic. Zpřístupnění pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace je řešeno v rámci realizace staveb. Další problémové oblasti se v odvětví nevyskytují.

11 Závěr Oblast reprodukce nemovitého majetku v prostředí krajské samosprávy hodnotím jako oblast velmi složitou. Majetek byl delimitován na kraje za účelem plnění hlavních úkolů příspěvkových organizací, které kraje zároveň zřídily. Skutečný stavebně technický stav delimitovaného nemovitého majetku nebyl při delimitaci specifikován, kraje se s ním musely postupně v terénu seznamovat. Od začátku svého fungování v roce 2001 byly kraje zatíženy povinností vypořádat se nejen se stávajícím stavebně technickým stavem nabytého majetku, ale i z řešením problémových oblastí, které byly nově legislativně upraveny. V prvních dvou letech byly prostředky na reprodukci majetku ze státního rozpočtu poskytovány účelově (na konkrétní akce), v letech 2003 a 2004 byla krajům se státního rozpočtu poskytnuta dotace v rámci souhrnného dotačního vztahu. Kraj neměl v tomto období možnost výši dotací ovlivnit.

47

Od roku 2005 vyčleňuje kraj výdaje na reprodukci majetku ve svém rozpočtu zcela samostatně, při stanovení jejich výše je však vázán přednostní povinností úhrady mandatorních výdajů. Od téhož roku výdaje na reprodukci majetku ze státního rozpočtu prudce klesají. Celkové výdaje, vyčleňované od roku 2004 na reprodukci majetku (s výjimkou roku 2007) rostly. Pokles výdajů v roce 2007 nebyl zaviněn poklesem rozpočtu výdajů, ale nedokončením některých plánovaných akcí v odvětví dopravy. O to vyšší výdaje jsou v odvětví dopravy rozpočtovány v roce 2008. Podíl výdajů na reprodukci majetku v jednotlivých odvětvích není v letech sledovaného období shodný. Tato skutečnost nemusí být způsobena záměrně již v rozpočtu výdajů, ale může být v některých letech a odvětvích způsobena právě nedočerpáním výdajů z titulu opožděného zahájení či dokončení plánovaných staveb. Kraj se programově zabývá problematikou rozvoje či restrukturalizace odvětví a zároveň souběžně řeší povinnost vypořádat se s potřebami v problémových oblastech reprodukce majetku. Základem pro hledání optimálního řešení je vždy kvantifikace potřeb. •

Opatření ke snižování energetické náročnosti budov

Potřeba byla kvantifikována v odvětví školství (920 146 tis. Kč) a zdravotnictví (696 418 tis. Kč), celkem tedy 1 616 564 tis. Pokud by potřeba v odvětví školství byla řešena dále jen z výdajů kraje, jednalo by se o řešení dlouhodobé. V současné době je již známo, že část projektů je schválena k financování z prostředků fondu EU (OPŽP) s realizací v letech 20082009. V rozpočtu kraje musí být ponechán stávající podíl na tuto oblast k zajištění spolufinancování. Neřešeno zatím zůstává zajištění výdajů na ve výši 538 679 tis. Kč. Kraj se zabývá přípravou zbývajících projektů v odvětví školství k možnosti jejich uplatnění v některé z dalších výzev z programu OPŽP. Podobně je tomu i v odvětví zdravotnictví, kde tato oblast z prostředků kraje řešena není a je jako celek připravována k uplatnění žádosti v některé z dalších výzev programu OPŽP.

48

V odvětví sociálních věcí je problematika řešena v rámci probíhajících strukturálních změn z prostředků kraje a formou ISPROFIN. V odvětví kultury je možnost řešení limitována specifickým prostředím a není finančně vyjádřena. V odvětví dopravy se problémová oblast nevyskytuje. Závěrem lze konstatovat, že zjištěný rozsah opatření ke snižování energetické náročnosti budov by kraj v období nejbližších pěti let nebyl schopen ze svého rozpočtu finančně zajistit. Tuto problémovou oblast lze do konce roku 2013 spolehlivě vyřešit pouze za předpokladu získání dalších zdrojů z fondů EU. •

Plnění hygienických požadavků na prostory a provoz

Potřeba byla kvantifikována pouze v odvětví školství (110 420 tis. Kč). Výdaje na tuto oblast reprodukce majetku jsou vyčleňovány jen z rozpočtu kraje. Při zachování výše výdajů z minulých let lze předpokládat, že do dvou let bude tato potřeba uspokojivě vyřešena. V ostatních odvětvích potřeba na řešení této oblasti samostatně specifikována nebyla, lze tedy předpokládat, že je již vyřešena. U oblasti plnění hygienických požadavků na prostory a provoz je možné konstatovat, že kraj je schopen zjištěný rozsah potřeb uspokojivě do dvou let vyřešit vyčleněním prostředků ze svého rozpočtu. •

Zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace

Potřeba byla kvantifikována ve všech odvětvích v celkové výši 407 872 tis. Kč. Z výdajů kraje byly v minulém období na tuto potřebu vyčleňovány minimální nebo žádné částky. V odvětví sociálních věcí je problematika řešena v rámci probíhajících strukturálních změn z prostředků kraje a formou ISPROFIN. V odvětví dopravy je problémová oblast řešena v rámci realizovaných staveb. V odvětví

zdravotnictví

byla

tato

oblast

dosud

řešena

z prostředků

kraje

jen minimálními výdaji a je jako celek připravována k uplatnění žádosti z fondů ROP. V odvětví kultury tato oblast z prostředků kraje řešena není. Lze předpokládat, že část potřeby zanikne tím, že investiční stavby připravované k realizaci z programu ROP, budou jako přístupné pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace 49

již vystavěny. Další zdroje bude nutno hledat ve státním rozpočtu nebo opět ve fondech EU. V odvětví školství byla tato problémová oblast z výdajů kraje dosud řešena vyčleněním minimálních

částek.

Při

zachování

tohoto

stavu

není

reálný

předpoklad,

že by se podařilo závady se do pěti let odstranit. Byla zmíněna možnost ponechání prostředků vyčleňovaných na provoz zrušených organizací ve školství pro tyto potřeby. Jako další možnost vidím provedení změny ve struktuře výdajů v odvětví, a to počínaje rokem 2011. V té době by již v odvětví školství měla být splněna opatření k plnění hygienických požadavků na prostory a provoz. Oblast zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace bude zřejmě do pěti let spolehlivě vyřešena pouze v odvětví sociálních věcí, průběžně se řeší též v odvětví dopravy. Vyřešení této oblasti v odvětví zdravotnictví je podmíněno zařazením projektů do financování z fondů EU (výsledek není možné v současné době předjímat). V odvětví kultury a zvláště pak v odvětví školství zatím nelze s určitostí předpokládat, zda se do roku 2013 veškeré potřeby vyřešit podaří. Závěrem lze konstatovat, že kraj měl v úvodu svého fungování omezené možnosti ovlivnit výši výdajů, vyčleňovaných na oblast reprodukce majetku ve svém vlastnictví. Od roku 2005, kdy rozhodování o výdajích na reprodukci majetku nezávisí na výši státních dotací, byla struktura výdajů v rámci možností potřebám řešení problémových oblastí reprodukce majetku přizpůsobena. Výše výdajů vyčleňovaných z rozpočtu kraje na reprodukci majetku nepostačí na pokrytí všech potřeb specifikovaných v problémových oblastech do roku 2013. Kraj však podniká kroky k zabezpečení chybějících zdrojů z fondů EU. Nevyřešeno zatím (do roku 2013) zůstává finanční zabezpečení potřeb realizace opatření v oblasti zpřístupnění budov osobami se sníženou schopností pohybu a orientace v odvětví kultury a školství. Doporučením zde může být (mimo již zmíněné možnosti řešení) rovněž účast tohoto projektu v programu ROP.

50

12 Seznamy 12.1 Seznam tabulek a grafů Tabulka č. 1 Hodnota budov a staveb ve vlastnictví MSK po I. etapě reformy k 31. 12. 2001: Tabulka č. 2

Hodnota budov a staveb ve vlastnictví MSK po II. etapě reformy k 31. 12. 2003:

Tabulka č. 3 Hodnota budov a staveb ve vlastnictví MSK k 31. 12. 2007 Tabulka č. 4 Plnění opatření ke snižování energetické náročnosti budov1 Tabulka č. 5 Plnění hygienických požadavků na prostory a provoz Tabulka č. 6 Potřeba k plnění plánu postupného zpřístupnění staveb Tabulka č. 7 Podíl výdajů na reprodukci majetku Tabulka č. 8 Struktura celkových výdajů na reprodukci majetku Tabulka č. 9. Index růstu výdajů na reprodukci majetku Tabulka č. 10 Struktura výdajů v odvětví školství Tabulka č. 11 Seznam projektů k zahájení přípravy z programu OPŽP v období 2008-2013 Tabulka č. 12 Seznam projektů k zahájení přípravy z programu ROP v období 2007-2013 Tabulka č. 13 Seznam projektů k zahájení přípravy z programu OPŽP v období 2008-2013 Tabulka č. 14 Seznam projektů k zahájení přípravy z programu ROP v období 2008-2013 Tabulka č. 15 Seznam projektů k zahájení přípravy z programu ROP v období 2007-2013 Graf č. 1

Výdaje na reprodukci majetku dle odvětví

Graf č. 2

Struktura celkových výdajů na reprodukci majetku

Graf č. 3

Struktura výdajů na reprodukci majetku MSK v odvětví školství

12.2 Seznam literatury a pramenů PEKOVÁ, J. Hospodaření a finance územní samosprávy. 1. vyd. Praha: Management Press, 2004. 375 s. ISBN 80-7261-086-4

51

PEKOVÁ, J. – PILNÝ, J. – JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 2. vyd. Praha: ASPI, 2005. 555 s. ISBN 80-7357-052-1 HAMERNÍKOVÁ, B. – MAAYTOVÁ, A. Veřejné finance. 3. vyd. Praha: Aspi, a.s., 2007, 364 s. ISBN 978-80-7357-301-0 HAMERNÍKOVÁ, B. – KUBÁTOVÁ, K. Veřejné finance: učebnice. Praha: Eurolex Bohemia, 2004, 355 s. ISBN 80-86432-33-2 Směrnice rady č. 93/76/EHS ze dne 13. září 1993 o omezování emisí oxidu uhličitého prostřednictvím zvyšování energetické účinnosti. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES o energetické náročnosti budov Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., 300/2000 Sb., 448/2001 Sb., 395/2001 Sb., a 515/2002 Sb Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů Zákon č. 129/2000 Sb., ze dne 12. dubna 2000 o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) Zákona č. 387/2004 o změnách hranic krajů Zákon č. 20/1987 Sb., ve znění zákona č. 425/1990 Sb. Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií ve znění zákona č. 359/2003 Sb. Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých Vyhláška č. 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících žívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace Vyhláška 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov Vyhláška č. 560/2006 Sb., O účasti státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku ze dne 11. prosinec 2006 52

ČSN EN 81-72 z roku 2004, upravující požadavky na požární výtahy Plán rozvoje kraje Moravskoslezský krajský plán vyrovnávání příležitostí pro občany se zdravotním postižením Analýza přístupnosti u staveb, které jsou ve vlastnictví Moravskoslezského kraje z roku 2005 Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v MSK Územní energetická koncepce MSK Koncepce dopravní infrastruktury MSK Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Moravskoslezského kraje. Ostrava: Moravskoslezský kraj, Krajský úřad, 2008 Usnesení ZK MSK č. 14/1205/12 ze dne 23. 11. 2006, změna přílohy usnesením ZK č. 16/1378 ze dne 1. 3. 2007 Usnesení ZK č. 21/1807 ze dne 20. 12. 2007 Rozpočet MSK na roky 2001-2008 Závěrečný účet MSK za roky 2001-2007 Výroční zpráva o stavu a rozvoji vzdělávací soustavy v Moravskoslezském kraji za školní rok 2004/2005, 2005/2006, 2006/2007 http://www.opzp.cz/sekce/181/prijate-a-schvalene-zadosti/ http://www.mmr.cz/programovaci-obdobi-2007-2013 http://www.svkos.cz/ www stránky příspěvkových organizací zřizovaných MSK

12.3 Seznam zkratek EU

Evropská unie

MSK

Moravskoslezský kraj

ISPROFIN

Informační systém programového financování

OPŽP

Operační program životního prostředí

ROP

Regionální operační program Moravskoslezsko

NUTS II

Statistická územní jednotka Evropské Unie

53