ANALÝZA A HODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ EKOLOGICKÉ FARMY

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav agrosystémů a bioklimatologie

ANALÝZA A HODNOCENÍ HOSPODAŘENÍ EKOLOGICKÉ FARMY Diplomová práce

Brno 2007 Vedoucí diplomové práce: prof. Ing. Jan Křen, CSc.

Vypracovala: Iva Rojková

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav agrosystémů a bioklimatologie

Agronomická fakulta ZS 2005/2006 – AF

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Řešitelka Magisterský studijní program Obor Název tématu:

Iva Rojková Zemědělské inženýrství Všeobecné zemědělství

Analýza a hodnocení hospodaření ekologické farmy

Zásady pro vypracování: 1. Prostudujte odbornou literaturu a zdroje informací k dané problematice 2. Proveďte charakteristitku stanovištních podmínek ve kterých se farma nachází 3. Shromážděte podklady o používaných osevních postupech a pěstebních technologiích z dostupné agronomické evidence 4. Shromážděte podklady o hospodaření farmy z dostupné účetní evidence 5. Proveďte komplexní hodnocení hospodaření farmy 6. Vyhodnoťte vybrané indikátory trvalé udržitelnosti hospodaření 7. K prováděným analýzám a hodnocení použijte podle možností speciální software (AGROKROM, REPRO) 8. Diplomovou práci zpracujte v následující struktuře: úvod, přehled literatury, cíl, materiál a metody, výsledky, diskuse, závěry, seznam literatury, přílohy. Rozsah práce:

30 - 40 stran textu, 10 - 15 stran tabulek a grafů

Seznam odborné literatury: 1. 2. 3. 4. 5.

CD - Český svět bio, 2004 KOLEKTIV: Decenium. PRO-BIO svaz ekologických zemědělců, Šum perk, 200, 150 s. LAMPKIN, N.: Organic farming. Farming Press Books, U. K., 1990,701 pp. Nařízení komise (ES) č. 1788/2001 ze 7. září 2001 PETR, J., DLOUHÝ, J. a kol.: Ekologické zemědělství. Zemědělské nakladatelství Brázda, Praha,

1992, 312 s. 6. ROZSYPAL, R.: Vývoj a perspektivy ekologického zemědělství. Úroda, 2002, č. 8, s. 8-9. 7. URBAN, J., ŠARAPATKA, B. a kol.: Ekologické zemedelství. Ministerstvo životního prostředí a PRO-BIO svaz ekologických zemědělců, Praha, 2003, 280 s. 8. VEREIJKEN, P.: Research network for EU and associated countries on integrated and ecological erable farming systems (Concerted Action AIR 3 – CT920755). Progress report 3 – Testing and improving prototypes, 1996. DLO Research Institute for Agrobiology and Soil Fertility (ABDLO) Wageningen, The Netherlands. 9. Zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a vyhláška MZe č. 53/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemedělství s komentářem. MZe ČR, Praha, 2001 10. www.kez.cz, www.pro-bio.cz, www.env.cz, www.volny.cz/milan_42/bio.htm, www.bioland.de, www.ifoam.org, www.fibli.org, www.soel.de

Datum zadání diplomové práce:

květen 2005

Datum odevzdání diplomové práce: duben 2007

Iva Rojková zpracovatelka diplomové práce

prof. Ing. Jan Křen, CSc. vedoucí diplomové práce

prof. Ing. Jan Křen, CSc. vedoucí ústavu

prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. děkan AF MZLU v Brně

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma:

Analýza a hodnocení

hospodaření ekologické farmy vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne…………………………..

Podpis diplomanta……………………

Dovoluji si na tomto místě poděkovat všem, kteří mi pomohli při zpracování této diplomové práce. Především děkuji prof. Ing. Janu Křenovi, CSc. za jeho laskavý přístup v průběhu zpracování práce a jeho cenné zkušenosti. Dále děkuji manželům Křišťanovým za praktické poznatky z chodu ekologické farmy.

ABSTRAKT: Byla provedena komplexní analýza ekologické rodinné farmy hospodařící na 42 ha půdy v bramborářské výrobní oblasti v podmínkách Českomoravské vysočiny. Výsledky dosažené v letech 2004 – 2006 lze shrnout do následujících závěrů: ¾ pro danou lokalitu a její půdně-klimatické podmínky (bramborářská výrobní oblast) byl zvolen vhodný podnikatelský záměr založený na ekologické produkci brambor, chovu ovcí a agroturistice, ¾ podíl orné půdy (cca 50 % z.p.), struktura pěstovaných plodin, používaný osevní postup a jeho výrobnost (35,83 OJ.ha-1) odpovídají, půdně-klimatickým podmínkám a zajištění krmivové základny pro chovaná hospodářská zvířata (především ovce), rovněž vytvářejí podmínky pro kladnou bilanci organické hmoty v půdě (8,76 t.ha-1) a zachování půdní úrodnosti, ¾ i když v bilanci živin byly zjištěny záporné hodnoty (N - 47,2 kg.ha-1, P2O5 - 11,1 kg.ha-1, K2O - 48,4 kg.ha-1), zásobenost hlavními živinami lze považovat za dostačující, ¾ struktura stáda ovcí plemene Merinolandschaf, zajišťuje výměnu genofondu, nedochází k příbuzenské plemenitbě, mortalita u jehňat se pohybuje kolem 8 %, ¾ členové rodiny zajišťují činnost farmy s péčí dobrého hospodáře, což se ve sledovaném období projevilo mírným nárůstem výnosů ze zemědělské výroby a zvyšuje produktivitu a autonomii ekologické farmy, ¾ přesto ekofarma neumožňuje uživit čtyřčlennou rodinu. Příjem farmy může být rovněž značně ovlivněn změnou dotačních titulů. Majitel farmy pracuje na plný úvazek mimo farmu. Při výskytu extrémních situací musí majitel využít prostředky získané ve svém hlavním zaměstnání a tím zvýšit stabilitu a autonomii, ¾ z ekonomického hlediska se provozovaná agroturistika jeví jako výborná doplňková činnost, která se do budoucna svými zisky se může stát rovnocennou ziskům ze zemědělské výroby, negativním prvkem je nesplacená bezúročná půjčka. V návaznosti na provedenou analýzu byl vytvořen návrh opatření umožňujících další zlepšení

ekonomiky

a

konkurenceschopnosti

obhospodařované plochy obhospodařované půdy.

farmy

při

zachování

stávající

ABSTRACT: An organic family farm managing the area of 42 ha in the potato production region in the Czech-Moravian Highland was analyzed. The results obtained in 2004 – 2006 can be summarized as follows: ¾ An appropriate business plan was chosen for the given location and its soilclimatic conditions (potato production region) that is based on organic production of potatoes, sheep breeding and agritourism, ¾ the percentage of arable land (ca. 50 % of farm land), structure of cultivated crops, applied crop rotation and its productivity (35,83 CU.ha-1) correspond to soil-climatic conditions and fodder base for bred farm animals (particularly sheep) and as well as they provide conditions for positive balance of soil organic matter (8,76 t.ha-1) and maintenance of soil fertility, ¾ even though negative values were found in nutrient balance (N – 47,2 kg.ha-1, P2O5 – 11,1 kg.ha-1, K2O – 48,4 kg.ha-1), supply of main nutrients can be considered sufficient, ¾ the structure of the sheep flock runt Merinolandschaf assures exchange of the gene pool, zero inbreeding, and lamb mortality is around 8 %, ¾ family members conduct the farm with good farmer´s care, which resulted in slight increase in profit from agricultural production, and in the increase in productivity and autonomy of the organic farm in the examined period, ¾ in spite of that, the family members are not able to live on the organic farm. The farm income can also be influenced by change in subsidy titles. The owner of the farm has off-farm full-time occupation. In the case of extreme events, the owner has to use means earned from his full-time job, and thus to increase farm stability and autonomy, ¾ considering the economic point of view, the agritourism seems to be an excellent additional activity that can become as profitable as agricultural production in the future. A negative element is an outstanding non-interest-bearing loan. Based on the analysis, a proposal of measures has been outlined that will enable to improve economics and competitiveness of the farm at keeping the current cultivated land area.

Obsah 1. Úvod ………………………………………………………………………...

10

2. Literární přehled……………………………………………………………

11

2.1. Principy, cíle a význam ekologického zemědělství……………………... 11 2.2. Historie ekologického zemědělství v ČR……………………………….. 13 2.3. Současné ekologické zemědělství a jeho podpora v ČR………………... 15 2.4. Legislativa a zásady ekologického zemědělství……………………….... 18 2.4.1.

Zásady pěstování rostlin…………………………………………. 20

2.4.2. Zásady chovu zvířat…………………………………………….... 22 2.4.3. Skladování a zpracování bioproduktů……………………………. 24 2.4.4. Kontrola, certifikace a označování………………………………. 26 2.5. Kvalita bioprodukce……………………………………………………... 29 2.6. Ekonomické aspekty…………………………………………………….. 29 2.7. Cíle zemědělského hospodaření a metody k jejich dosažení……………. 30 3. Cíl práce……………………………………………………………………... 32 4. Materiál a metody…………………………………………………………... 32 4.1. Charakteristika přírodních podmínek ………………………………....... 32 4.2. Infrastruktura výrobního území…………………………………………. 36 4.3. Způsob zpracování výsledků ………………………………………….... 37 5. Výsledky …………………………………………………………………….. 37 5.1. Charakteristika podniku……………………………………………….

37

5.1.1. Vymezení cílů projekty a úkoly………………………………….. 38 5.1.2. Popis organizační struktury a struktury řízení podniku………….. 40 5.1.3. Produkční charakteristika podniku………………………………. 41 5.1.4. Charakteristika vybavenosti……....…………………………...…

42

5.2. SWOT analýza…………………………………………………………. 43 5.3. Struktura výrobní činnosti…………………………………………….

45

5.3.1. Rostlinná produkce………………………………………………. 46 5.3.1.1. Osevní postup………………………………………………... 46 5.3.1.2. Výnosy plodin……………………………………………….. 47 5.3.1.3. Plán hnojení a bilance organické hmoty…………………….. 48 5.3.1.4. Bilance živin………………………………………………...

50

5.3.2. Živočišná produkce………………………………………………

51

5.3.2.1. Obrat a struktura stáda………………………………………. 51 5.4. Ekonomická bilance……………………………………………………. 52 5.4.1. Ekonomické ukazatele v zemědělské výrobě……………………. 52 5.4.2. Ekonomické ukazatele v agroturistice…………………………...

55

6. Vyhodnocení výsledů farmy a diskuse.……………………………………. 55 7. Závěr………………………………………………………………………...

59

8. Přehled použité literatury………………………………………………...... 61 9. Přílohy…………………………………………………………….................

64

10. Obrazová část ………………………………………………………………. 79

1. ÚVOD MOTTO: „Avšak teprve, než - li se přiblížíme lidem, třeba jest ohlédnouti se po krajině, jež všude souvisí s povahou a duševními vlastnostmi člověka, rozbivšího v ní trvale stánek pro sebe i své potomstvo“. [ J. Holeček: Naši, kniha 1.] Ekologické zemědělství vychází z úzkého propojení člověka a přírody, z respektování přirozených životních podmínek zvířat, kladného vztahu k půdě a k rostlinám. Ekologické zemědělství je extenzivní způsob hospodaření, který respektuje přírodní podmínky, přispívá k udržení biodiverzity, rozvoje venkova a umožňuje produkci kvalitních potravin. Ekologické zemědělství si u nás i ve světě získává stále větší oblibu i podporu. Tato skutečnost souvisí jak s filozofickým postojem, tak také s otázkou platné legislativy, která v určitých zemích omezuje hospodaření, ale především v regionech, kde půdní a klimatické podmínky a infrastruktura přímo nabízejí tento způsob hospodaření jako jediný možný. V oblastech s omezenými možnostmi intenzivního hospodaření a vyšší potřebou ochrany přírodních zdrojů, je nutné zavádět takové formy hospodaření, které respektují předepsané limity, chrání krajinu a současně umožní její efektivní využívání. Ekologické zemědělství je poměrně náročné odvětví hospodaření, které v praxi vyžaduje kromě odborně osvojených základů zemědělství, ekologického cítění a osobní angažovanosti také další specifické znalosti a zkušenosti. Ekologický zemědělec se necítí být pánem přírody, ale její součástí, za ochranu přírody cítí morální zodpovědnost [4]. Tato práce se zabývá analýzou a celkovým zhodnocením farmy se zaměřením na ekologické hospodaření a agroturistiku. V první části je popsána historie a současnost ekologického zemědělství, kvalita bioprodukce a legislativa ekologického zemědělství. Ve druhé části jsou popsány přírodní podmínky oblasti, charakteristika farmy, podnikatelský záměr a zejména provedena analýza hospodaření farmy a její zhodnocení. Na závěr práce uvádím navržená opatření, která by měla zlepšit ekonomickou situaci farmy. Tato část je doplněna fotodokumentací, tabulkami a grafy.

- 10 -

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED 2.1. Principy, cíle a význam ekologického zemědělství Industriální zemědělství využívá ve zvýšené míře neobnovitelné zdroje – fosilní paliva a minerály. Dnešní konvenční zemědělství má podíl na změnách klimatu, odumírání řady druhů a zničení hodnotných biotopů. Bohužel přispívá ke zničení kulturní krajiny a znehodnocení kvality životního prostředí a potravin. Tato situace postupně vyústila v potřebu strukturálních změn v zemědělství, které by měly vést k trvale udržitelnému rozvoji. Je třeba, aby byly zavedeny v hospodářsky vyspělých zemích, kde dochází k největšímu plýtvání zdroji. Mnoho problémů, jež provází konvenční zemědělství, je možno vyřešit v současné době extenzifikací či plošným zavedením ekologického zemědělství. V zákoně č. 242/2000 ve znění zákona č. 30/2006 Sb. o ekologickém zemědělství se uvádí: „ekologickým zemědělstvím se rozumí zvláštní druh zemědělského hospodaření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují, znečišťují nebo zamořují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontaminace potravního řetězce a který zvýšeně dbá na vnější životní projevy, chování a na pohodu chovaných hospodářských zvířat“ [5]. Na základě současných znalostí můžeme říci, že udržitelné zemědělství musí zejména: ¾ mít minimální negativní dopady na životní prostředí, ¾ chránit a obnovovat úrodnost půdy a její kvalitu, chránit půdu před erozí, ¾ hospodařit s vodou takovým způsobem, aby zásoby kvalitní vody mohly být obnovovány a zároveň, aby byly uspokojovány potřeby hospodářství jako celku, ¾ spoléhat zejména na zdroje uvnitř agroekosystému, včetně sousedních společenstev, omezovat vstupy a využívat koloběhů prvků (živin), využívat ekologické znalosti, ¾ chránit biologickou diverzitu jak v přírodním prostředí, tak i ve využívané venkovské krajině. O trvalou udržitelnost se snaží různé zemědělské systémy. Velký důraz na tyto cíle klade ekologické zemědělství, které má více konstruktivních efektů na ochranu přírodních prvků a na krajinu než zemědělství konvenční. Právě kritika negativních

- 11 -

vlivů konvenčního zemědělství si vynutila alternativy. Jednou z nich je ekologické zemědělství [2]. Strategií zemědělství orientovaného na rozvoj ekosystému je úplná náhrada agrochemikálií

jinými

technologickými

zásahy,

především

mechanického

a

biologického charakteru. To má příznivý vliv na zaměstnanost, životní prostředí, estetickou funkci krajiny, zdraví a životní pohodu lidí. Mohou však vznikat problémy s nízkou úrovní produkce a malými zisky. Zastánci tohoto způsobu hospodaření předpokládají vyřešení možného snížení produkce lepšími technologiemi. Nízké zisky mohou být řešeny zajištěním odpovídajících cen biopotravin [1]. Úspěšnost ekologického zemědělství musí být založena na vnitřním přesvědčení zemědělce, zpracovatele biopotravin i konzumenta. Lze tedy říci, že se jedná o určitý životní názor a životní styl. Graf č. 1 – Procentní zastoupení ekofarem v krajích statistika MZe [14]

Moravskoslezký; 13,0%

Jihomoravský; 2,2%

Praha; 0,6%

Jihočeský ; 11,4%

Olomoucký; 8,1%

Karlovarský; 19,0% Zlínský; 9,0%

Vysočina; 1,7%

Ústecký; 12,2%

Králove hradecký; 4,3%

Středočeský; 1,1% Plzeňský; 8,0%

Liberecký; 7,9% Pardubický; 1,4%

Ekologické zemědělství celkově tedy spočívá na filozofii holistického pojetí přírody a lidské činnosti v ní, kde příroda je jednotným celkem se svou vlastní vnitřní přirozenou hodnotou. Přírodní řád, ekologická rovnováha jsou chápány jako dokonalé vzory pro lidskou činnost, člověk je chápán jako součást přírody, rovnocenná ostatním živým tvorům. Člověk se nemá pokoušet násilně ovládnout přírodu, ale snažit se na základě etické a morální zodpovědnosti jednat v souladu s přírodou [9].

- 12 -

Cílem je zemědělský systém trvalého charakteru, ekologicky vyvážený, chránící přírodní zdroje (prostředí) a zabraňující vývoji směřujícímu k ekologickým katastrofám. Další cíl je zachování dnešních ekosystémů pro příští generace.

2.2. Historie ekologického zemědělství v ČR Zemědělství má dlouhou historii, která prokazuje, jak významnou ekonomickou i společenskou činností bylo, stále je a bude i do daleké budoucnosti. Vývoj zemědělství, stejně jako každého jiného odvětví lidské činnosti, se odvíjel od poznávání a získávání zkušeností člověka, sledováním vlivů jednotlivých faktorů, které vedlo k novým postupům a poznáním. Avšak ani s využitím nejnovějších poznatků nelze opomíjet biologický charakter zemědělství a důležitost zachování funkčního ekosystému při hospodaření v krajině. V průběhu vývoje zemědělství se vymezily různé směry lišící se způsoby hospodaření na půdě [3]. Tradiční zemědělství se začalo měnit již začátkem dvacátého století. Nové možnosti

vědy

a

techniky

způsobily

pokrok

i

v zemědělství.

Kromě

neoddiskutovatelného pokroku začaly být zřejmé i některé negativní tendence v zemědělství a to již hned po první světové válce. Vinou využívání prvních těžkých strojů a minerálních hnojiv bylo pozorováno snížení kvality půdy, projevily se problémy například s plodností hospodářských zvířat nebo s klíčivostí osiv [2]. Jako celek se naše krajina stala do značné míry předmětem nepřiměřené intenzifikace zemědělské i lesnické výroby a nadměrné, mnohdy i nevhodné urbanizace. Pro ochranu přírody a krajiny byl zvláště nebezpečný trend úbytku přechodových ploch, které mají stabilizační funkci a vyznačují se velkou biologickou rozmanitostí (rákosiny, remízky, meze, nivní louky apod.). Výrazně se snížila průchodnost krajiny (především v důsledku realizace liniových staveb), což negativně ovlivnilo nejen volně žijící živočichy a planě rostoucí rostliny, ale i člověka samého. Na mnoha místech naší země byly vážně narušeny estetické hodnoty krajiny a krajinný ráz, což má nejen nepříznivé psycho-sociální účinky, ale i negativní ekologické důsledky [3]. Rozvoj ekologického zemědělství byl tedy reakcí na stávající konvenční zemědělství. Jeho prvopočátek v Evropě se vztahuje ke konci šedesátých let minulého století, kdy se objevili první nadšenci v Anglii, Německu, Francii a Nizozemí. V sedmdesátých letech došlo k založení Mezinárodnímu hnutí ekologických zemědělců (IFOAM – International Federation of Organic Agriculture Movement). Tato organizace se sídlem v Německu měla velký vliv na uznání ekologického zemědělství - 13 -

v Evropě, kdy v roce 1991 bylo přijato nařízení Rady EHS č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a označování zemědělských produktů a potravin. U nás jako jedna z prvních aktivit v roce 1987 proběhlo praktické ověřování ekologického zemědělství jako systému vhodného pro chráněnou krajinnou oblast v Bílých Karpatech. Od roku 1989 se konečně i v naší republice mohlo otevřeně hovořit o těchto otázkách včetně kvality potravin. V témže roce byl zahájen přechod na ekologické zemědělství v prvních třech podnicích v Jeseníkách a Bílých Karpatech. Devadesátá léta u nás byla charakteristická rychlým rozvojem ekologického zemědělství. Přijetí směrnic, první dotace, vznik svazů sdružujících ekozemědělce, svazové kontroly, certifikace, svazové známky, zavedení národní známky „BIO“, zavedení jednotné kontroly atd. – to vše dávalo podnět dalším podnikům k zahájení přechodného období. Zásadní posun ve vývoji ekologického zemědělství způsobilo jmenování Ing. R. Bartáka náměstkem ministra zemědělství pro privatizaci a ekologické zemědělství v roce 1990. Již koncem roku byly uvolněny první finanční prostředky na podporu vzniku ekologicky hospodařících podniků. Dotace pokračovaly až do roku 1992 a byly zřejmě hlavním důvodem nárůstu ploch až na cca 15 tis. ha. V té době v České republice působilo pět svazů ekologických zemědělců. Rozhodnutí ministerstva zemědělství zrušit dotace způsobilo v letech 1993-1996 stagnaci ploch, ale zároveň mělo pozitivní vliv na kvalitativní rozvoj ekologického zemědělství. Řada podniků hospodařících ekologicky ukončila svoji činnost jen z důvodů neposkytování dotací, počet svazů se redukoval na dva a ministerstvo zemědělství se věnovalo především přípravě metodických a legislativních kroků a sjednocování celého hnutí. V roce 1994 bylo rozhodnuto o zavedení jednotné ochranné známky pro biopotraviny a to zejména z důvodů marketingu a zviditelnění produkce na veřejnosti. V této době začali působit na českém trhu větší zpracovatelé a obchodníci a postupně se zvyšovalo povědomí spotřebitelů o tomto typu produkce [33]. Posledními důležitými kroky pak bylo v roce 1998 obnovení finanční podpory pro ekologické farmáře a v roce 1999 vznik nezávislé kontrolní organizace KEZ o.p.s., která je zárukou dodržování přísných pravidel ekologického hospodaření.

- 14 -

Graf č. 2. - Vývoj EZ (stav k 31.12.2006) [14]

1000 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

Výměra z.p. v EZ v tis. (ha)

Počet podniků celkem

2.3. Současné ekologické zemědělství a jeho podpora v ČR Po mírném snížení počtu ekozemědělců v roce 2005 došlo během roku 2006 k výraznému nárůstu počtu ekofarem. K 31. 12. 2006 hospodařilo ekologicky již 963 ekofarem, jejich počet se tak během roku 2006 zvýšil o 134 farem. Stát, zastoupený ministerstvem zemědělství, bude muset přijít s novými impulsy, pokud chce dosáhnout cílů, jenž mu ukládá Akční plán rozvoje ekologického zemědělství do roku 2010 (dosáhnout 10 % zemědělské půdy v systému ekologického zemědělství). Dle Svazu marginálních oblastí poprvé v roce 2007 dochází ke stagnaci počtu ekologicky obhospodařovaných ploch. Výměra stagnuje na 254 tisících ha a k jejímu posunu došlo pouze o 0,02 %. Tímto tempem ze současného podílu 6,6 % by EZ do roku 2010 dosáhlo pouze 7,7 %, nikoliv již zmíněných 10 % [36]. Celková výměra půdy zařazená v ekologickém zemědělství je 281 535 ha, oproti roku 2005 se výměra půdy v ekologickém zemědělství zvýšila o 26 553 ha. Stejně tak se zvýšil podíl zemědělské půdy obhospodařované v ekologickém zemědělství, nyní dosahuje 6,61 %. Zajímavý trend je nezvyšování výměry TTP v EZ, která je na úrovni roku 2003. Naopak se zvyšuje výměra orné půdy (za rok 2006 o 2 713 ha na celkových 23 479 ha), zvyšuje se také výměra trvalých kultur i ostatních ploch [32].

- 15 -

Tab. č. 1. – Velikostní struktura ekologických podniků k 31. 12. 2005 [14] Ekologické podniky celkem

Velikost podniku dle výměry (ha)

Počet Abs.

Výměra (ha) %

Abs.

%

0-5

46,00

5,55

101,50

0,04

5-10

32,00

3,86

232,10

0,09

10-50

187,00

22,56

5329,90

2,09

50-100

136,00

16,41

9889,20

3,88

100-500

259,00

31,24

61542,40

24,14

500-1000

102,00

12,30

74698,10

29,30

1000-2000

55,00

6,63

77069,20

30,23

2000 a více

12,00

1,45

26119,60

10,24

Celkem

829,00

100,00

25498,20

100,00

Za rok 2006 se zvýšil počet výrobců biopotravin o 27 podniků na celkových 152 podniků. Poptávka po biosurovinách se ze strany výrobců biopotravin stále zvyšuje, zlepšují se také možnosti odbytu biopotravin v důsledku zvýšeného zájmu spotřebitelů. Řada výrobců biopotravin rozšiřuje svůj biosortiment o nové výrobky [32]. Velká překážka dalšího rozvoje ekologického zemědělství v ČR je málo rozvinutý zpracovatelský průmysl. Přestože české ekofarmy produkují poměrně hodně masa a mléka, nedostatečná zpracovatelská kapacita a absolutní nedostatek certifikovaných biojatek způsobuje, že značná část produkce se prodá jako konvenční. Dotační podpora ekologického zemědělství je naším vstupem do Evropské unie v roce 2004 řešena jako agroenviromentální opatření v rámci Horizontálního plánu rozvoje venkova. Ekologičtí zemědělci mohou také využívat zvýhodněné bodové bonifikace při žádání o finanční prostředky z Operačního programu zemědělství.

- 16 -

Výše dotace je rozdílná v závislosti na pěstované kultuře a například v roce 2006 byla : 3 520,- Kč.ha-1 na hospodaření na orné půdě, 1 100,- Kč.ha-1 na hospodaření na travních porostech, 12 235,- Kč.ha-1 na pěstování vinic, ovocných sadů nebo chmelnic, 11 050,- Kč.ha-1 na pěstování zeleniny a speciálních bylin na orné půdě. Od roku 2007 bude podpora ekologickým zemědělcům vyplácena v rámci Programu rozvoje venkova 2007 – 2013 (tento program musí být ještě definitivně schválen ze strany Evropské komise, která se bude podílet na financování plateb z 80 %, zbývajících 20 % bude hrazeno ze státního rozpočtu ČR). Podle tohoto Programu má dojít k následujícímu navýšení plateb pro ekologické zemědělce [32]: 4 620,- Kč.ha-1 na hospodaření na orné půdě, 2 650,- Kč.ha-1 na hospodaření na travních porostech, 25 285,- Kč.ha-1 na pěstování vinic, ovocných sadů nebo chmelnic, 16 790,- Kč.ha-1 na pěstování zeleniny nebo speciálních bylin na orné půdě. Stejný finanční obnos obdrží i farmy v takzvaném přechodném období. V roce 2005 bylo podáno více než 700 žádostí o podporu v ekologickém zemědělství na plochu 214 916 ha. K 31.12. 2005 byla požadována částka 305,3 mil. Kč. Vývoj dotací je znázorněn v grafu č. 3. Finanční příspěvek MZe za rok 2005 určený na činnost kontrolní organizace KEZ, o. p. s. byl ve výši 4 mil. Kč, stejná částka na tuto činnost byla vyplacena i za rok 2004 [14]. Ekologické zemědělství v celé České republice je kvůli plánovaným změnám výše kompenzačních plateb z Programu rozvoje venkova v zásadním ohrožení. Podle posledního nového návrhu ministerstva zemědělství na výši kompenzačních plateb z Programu rozvoje venkova (PRV) má činit kompenzace na jeden hektar ekologicky obhospodařovaných ploch částku 70,51 EUR, což představuje při letos stanoveném kursu částku 1.940 Kč.ha-1. Dochází tedy k poklesu kompenzace o 710 Kč.ha-1 v porovnání s původně vládou schválenou sazbou ve výši 2.650 Kč.ha-1, kterou vypočítal Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) a MZe ji akceptovalo, Vláda ČR schválila a za Českou republiku i zaslala do Bruselu [35]. Svaz PRO-BIO a Svaz marginálních oblastí a Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů předložily dne 15. 3. 2007 nový návrh ministru zemědělství s tím, aby - 17 -

sazby nebyly kráceny plošně všem ekologickým zemědělcům, ale aby se krácení týkalo jen farem se souběžnou konvenční výrobou [37]. Graf č. 3. – Informace z Programu rozvoje venkova – dotace [14] 350 300

Dotace v mil. Kč

250 200 Vyplaceno

150

Zažádáno

100 50 0 1998 1999 2000 2001

2002

2003

2004

2005

Roky

2.4. Legislativa a zásady ekologického zemědělství Ekologické zemědělství odpovídá principům trvale udržitelného rozvoje zemědělství, které již neplní pouze funkci produkční, ale hlavně funkce mimoprodukční. Ekologické zemědělství je vnímáno jako alternativa pro řešení problému vylidňování venkova, odlivu pracovníků ze zemědělské výroby a částečně i pro řešení nerovnoměrnosti regionálního rozvoje. Ekologické zemědělství je velice úzce spjato se strukturální politikou Evropské unie v rámci Nařízení Rady 1257/1999, o podporování rozvoje venkova prostřednictvím Evropského orientačního a záručního fondu pro zemědělství. Ekologické zemědělství je již několik desítek let veřejností široce podporovanou celosvětovou strategií vedoucí k udržitelnému rozvoji a ochraně životního prostředí. Evropská unie v roce 1991 definovala tento způsob hospodaření a upravila ho Nařízením Rady č. 2090/1991, které podporuje jeho rozvoj v rámci nástrojů evropské strukturální politiky.

- 18 -

Přehled právních úprav a předpisů v ČR: ¾ 1990

směrnice svazů ekozemědělců a IFOAM – zahájení kontroly a certifikace,

¾ 1992

dohoda ministerstva zemědělství a svazů o jednotném označování biopotravin a bioproduktů,

¾ 1993

jednotný systém kontroly,

¾ 1995

systém kontroly a certifikace akreditován IFOAM, uzavřena smlouva o supervizi podle Nařízení Rady EHS č. 2092/91 s pověřenou kontrolní organizací Evropské unie – umožněn export českých bioproduktů do zemí Unie,

¾ 1999

vznik KEZ, o.p.s.,

¾ 2000

pověření organizace KEZ k činnosti, které vydalo MZe podle § 29 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství v rozsahu tohoto zákona a Nařízení Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin,

¾ 2000

zařazení naší republiky Nařízením komise EU č. 548/2000 na tzv. „Seznam třetích zemí“,

¾ 2001

zákon č. 242/2000 Sb. o ekologickém zemědělství a prováděcí vyhláška č. 53/2001 Sb.,

¾ 2003

vyhláška č. 63/2003 Sb.,

¾ 2004

vyhláška č. 174/2004 Sb.,

¾ 2005

zákon č. 553/2005 Sb. mění zákon č. 242/2000 Sb.,

¾ 2006

vyhláška č. 16/2006 Sb. – nahradila všechny dosud platné prováděcí vyhlášky,

¾ 2006

zákon č. 30/2006 Sb. – úplné znění zákona č. 242/2000 Sb.

Platnou legislativu ekologického zemědělství lze najít na internetových stránkách MZe nebo si ji zájemci mohou vyžádat na odboru rozvoje venkova a environmentální politiky MZe.

- 19 -

2.4.1. Zásady pěstování rostlin Základem ekologického zemědělství je promyšlené a šetrné hospodaření na zemědělské půdě. Výchozím bodem příčinného řetězce “zdravá půda – zdravé rostliny – zdravá zvířata – zdraví lidé“ je půda. Cílem ekologického zemědělství je produkce zdravých rostlin pro krmení zvířat i lidskou výživu. Proto musí být nasazeny všechny prostředky. Nejvyšší cíl ekologického zemědělství je zachovat zdravou půdu a pečovat o zvyšování její úrodnosti [13]. Cílem je funkční agroekosystém, jehož základ tvoří vyvážený osevní postup. Například při pěstování bio-brambor by měl být v osevním postupu

dodržen

minimálně 4-letý odstup, jako předplodina je vhodný jetel. Nedodržení tohoto časového odstupu ovlivní výnos a výskyt mandelinky bramborové a plísní [38]. Veškeré činnosti musí být zaměřeny na vytváření uzavřeného koloběhu živin včetně využívání místních zdrojů. Součástí agrocenózy jsou i škodlivé organismy, které mají svou nezastupitelnou roli ve stabilitě tohoto systému. Tudíž se neusiluje o jejich vyhubení, nýbrž jen o zmenšení jejich populace pod práh škodlivosti. Základem prevence je podpora diverzity, tzn. maximální péče o stabilizující prvky v krajině (meze, remízky, břehové porosty, mokřady a ostatní extenzivní plochy). Ekologický podnikatel má povinnost každoročně písemně oznámit kontrolní organizaci osevní plán pěstování rostlin podle druhů, odrůd a pozemků, na kterých budou jednotlivé plodiny pěstovány. Přehled zásad -

Vyvážený osevní postup a technologie pěstování plodin musí bránit erozi půdy.

-

V osevním postupu musí být zastoupeny jeteloviny nebo luskoviny.

-

Pro snížení populační hustoty plevelů se musí v osevním postupu dodržovat střídání plodin.

-

Struktura plodin musí umožnit střídání plodin se subtilním kořenovým systémem s plodinami

s mohutným

kořenovým

systémem,

plodin

mělce

kořenících

s plodinami hluboce kořenícími. -

Menší produkci kořenové biomasy a posklizňových zbytků některých plodin vyrovnat pěstováním meziplodin.

-

Druhová pestrost pěstovaných plodin musí poskytovat dostatečné možnosti pro přežívání prospěšných organismů (predátoři hmyzu ap.), monokultury nejsou dovoleny. - 20 -

-

Není dovoleno pěstování odrůd vyšlechtěných pomocí genových manipulací.

-

Vegetační kryt má být co nejdelší, pokud je to možné tak i přes zimu (strniskové meziplodiny, zelené hnojení, podsevy).

-

Plevele jsou považovány za součást agrofytocenózy (cílem není jejich vyhubení, nýbrž potlačení pod hladinu ekonomické škodlivosti), regulují se agrotechnickými metodami, používání herbicidů není dovoleno.

-

Ochrana proti chorobám a škůdcům je založena zejména na preventivních opatřeních, na podpoře samoregulující funkce agroekosystému, biologických a biotechnických metodách, používání syntetických přípravků na ochranu rostlin není dovoleno.

-

Ekologicky stabilizující prvky v krajině (meze, remízky, břehové porosty vodotečí a nádrží aj.) musí být zachovány a je třeba o ně řádně pečovat [2].

Tab. č. 2. – Certifikovaná rostlinná produkce v EZ v roce 2005 [14] Rostlinná produkce Pšenice Žito, oves Ječmen Ostatní obiloviny Len a konopí pravé Sojové boby Pícniny Brambory Kukuřice Luštěniny suché, vyluštěné Olejnatá semena a plody Semena : slunečnice, sezam apod. Ovoce, ořechy, koření Zelenina kořenová

- 21 -

Množství v tunách 9689,10 7459,69 2877,34 3542,52 117,00 50,00 99237,96 2463,76 1300,29 2549,13 45,32 406,95 1434,66 2467,85

2.4.2. Zásady chovu zvířat Péče o hospodářská zvířata se řídí dle fyziologických, etologických a etických hledisek, vyjádřených Evropskou dohodou o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely a zákonem na ochranu zvířat proti týrání č. 246/1992 Sb. Ve spojení s chovem zvířat se objevují pojmy: ¾ welfare - vyjadřuje myšlenku zajištění druhově přirozené životní pohody zvířat, ¾ etika a humanizace chovu hospodářských zvířat by měla být stavěna nad hlediska provozní a ekonomická. Zvířata by měla být chápána jako citlivé živé bytosti, mající specifické nároky na způsob života a kvalitu prostředí okolo sebe a zasluhující si proto pozornost, péči a ochranu ze strany člověka. Jestliže prostředí chovu není v souladu s přirozenými požadavky zvířat, jsou zvířata nucena se přizpůsobovat, což je úzce spojeno s větší potřebou metabolizované energie, snižuje se užitkovost zvířat a může docházet i k poruchám zdraví. Dobrý hospodář svá zvířata nehýčká, ale chápe, že je zodpovědný za jejich život v pohodě a nedívá se na ně pouze jako na výrobní prostředek. Měl by být schopen vidět věci z perspektivy zvířat [34]. Vytvoření podmínek pro přirozený chov je proto jedním z cílů ekologického zemědělství. Ideálním hospodářským zvířetem, které bezesporu patří české krajině, je ovce. Chov ovcí masného typu si zaslouží pozornost mj. i proto, že zapadá do konceptu udržitelného zemědělství. Pro ekologického zemědělce znamená minimální náklady do investic na ustájení, protože velkou výhodou je možnost venkovního chovu, který přispívá k lepšímu zdravotnímu stavu ovcí a k lepší kvalitě masa [39]. Přehled zásad -

Jsou zakázány klecové chovy, trvalé vazné ustájení skotu a trvalé ustájení zvířat v uzavřeném prostoru bez přístupu do výběhu nebo na pastvu. Na přechodnou dobu jsou možné výjimky pro skot v dosavadních stájích s vazným ustájením. Konec tohoto přechodného období je 31. 12. 2010. Po tomto datu v malých zemědělských provozech je nadále možné vazné ustájení, pokud je ale alespoň dvakrát týdně zabezpečen pobyt ve výběhu nebo na pastvině.

-

Stavby pro ustájení zvířat musí mít přirozenou ventilaci a osvětlení a musí mít dostatečný prostor pro pohyb zvířat, lože musí být stlané přírodními materiály, minimálně polovina podlahové plochy stájí musí být v plném provedení, tj. nesmí mít štěrbinovou nebo roštovou konstrukci. - 22 -

-

Zvířata musí mít dostatek volného pohybu včetně pastvy a musí být zabezpečena přiměřená ochrana proti extrémním vlivům počasí.

-

Krmná dávka musí být upravena dle fyziologických potřeb jednotlivých druhů, kategorií zvířat a jejich užitkovosti.

-

Minimálně 85 % sušiny krmné dávky musí pocházet z ekologického zemědělství.

-

Není dovoleno používat stimulátory růstu, syntetická zchutňovadla krmiv, konzervační látky a močovinu (lze používat minerální, zchutňující a vitamínové přísady přírodního původu).

-

Hlavní zásadou péče o zdraví zvířat v ekologickém zemědělství je prevence (pod pojmem zdraví není chápána jen absence nemoci, ale také schopnost odolávat infekci, parazitům, metabolickým potížím a schopnost rychlého zahojení poranění).

-

V případě onemocnění by měla být použita doplňková péče včetně homeopatických nebo naturopatických způsobů, které mají přednost před konvenčním léčením, cílem léčby musí být vyhledání a odstranění příčin, které způsobily snížení přirozené imunity organismu.

-

Při použití konvenční léčby se prodlužuje ochranná lhůta udávaná výrobcem léčiva na dvojnásobek.

-

Je zakázáno podávání léčiv zdravým zvířatům, podávání retardantů, hormonů (včetně hormonální stimulace říje) a přenos embryí [2].

Tab č. 3. - Certifikovaná živočišná produkce a stavy hospodářských zvířat v EZ v roce 2005 [14] Živočišné produkty

Množství

Jednotky

Mléko kravské 11210,09 tis. l Mléko kozí 504,04 tis. l Mléko ovčí 8,00 tis. l Střižní vlna potní 32,61 T Vejce 131735,00 Ks Maso hovězí a telecí 513,70 T Maso vepřové 202,51 T Maso skopové 8,20 T

- 23 -

Hospodářská zvířata Skot bez telat Telata Ovce Kozy Koně Prasata Drůbež Ryby

Počet kusů 52666 15290 24230 1726 546 3108 2946 1180

2.4.3. Skladování a zpracování bioproduktů Výrobci a distributoři biopotravin (ekopodnikatelé ve smyslu zákona) se musí řídit pravidly a normami, které jsou stanoveny zákonem. Skladování a zpracování bioproduktů podléhá nejméně jednou ročně řádné kontrole. Přehled zásad -

Při souběžném skladování produktů konvenčního zemědělství a ekologického zemědělství musí být produkty od sebe odděleny fyzickou přepážkou, která zabrání smíchání nebo záměně produktů těchto dvou způsobu hospodaření. Při tomto způsobu skladování musí být produkty řádně označeny. Řádné značení se musí dodržovat nejen při skladování, ale i při jakékoliv manipulaci s produkty a rovněž toto platí i pro zpracování.

-

Označení zpracovatele musí být na produktu jasně uvedeno ve všech stupních skladování, zpracování a až po konečnou distribuci ke konzumentovi. Výrobek nesmí obsahovat spolu s ekologicky vyprodukovanou surovinou zemědělského původu i stejnou surovinu vyprodukovanou konvenčním způsobem zemědělství.

-

Bioprodukty a biopotraviny včetně použitých přísad při výrobě nesmí být ozářeny ionizujícím zářením. Dále při výrobě nesmí být použito geneticky modifikovaných organismů (GMO) nebo výrobků na jejich bázi. Při výrobě se mohou používat pouze ty přídavné a pomocné látky, které jsou uvedeny v Eko-nařízení, příloze VI, část A a B.

-

Přídavné a pomocné látky jsou povoleny jen pod podmínkou, že se tradičně ve zpracování potravin používají, vyskytují se v přírodě a biopotravina se bez těchto látek prokazatelně nedá vyrobit nebo uchovat.

-

Konvenční zemědělské suroviny jsou přípustné pouze do podílu nejvýše 5 % (hmotnostní podíl) pod podmínkou, že jsou uvedeny v příloze VI, části C tohoto Eko-nařízení a jako suroviny vyprodukované ekologickým způsobem nejsou na trhu k dispozici.

-

Členské státy EU mohou v opodstatněných případech nedostatku ekologických surovin u některých výrobních postupů prozatím povolit na omezenou dobu použití konvenčních zemědělských surovin. Subjekty uvádějící takové výrobky na trh musí požádat o povolení příslušný kontrolní úřad (MZe ČR) a doložit nedostatek této suroviny [15].

- 24 -

Při příležitosti setkání ekologických zemědělců na biojarmarku na Toulcově dvoře v Praze byla dne 16. 9. 2005 založena pracovní skupina zpracovatelů biopotravin s názvem „PRO-BIO klub výrobců a finalizátorů biopotravin“. Hlavním důvodem pro založení klubu byla stagnace zpracování biopotravin a pokles počtu zpracovatelů. Tyto trendy byly způsobeny především nepřehledností a složitostí legislativních nařízení. Hlavní cíle práce klubu jsou zaměřeny na stávající situaci domácích zpracovatelů bioproduktů a na budoucí rozvoj tohoto zpracovatelského odvětví. Mezi hlavní překážky rozvoje zpracování biopotravin patří absence dostupných úvěrů a podpor pro ty, kteří dokáží zpracovat vlastní surovinu a dále neochota MZe pro přijetí jednoduchých a životaschopných koncepcí rozvoje [14]. I přes uvedená negativa se český trh s biopotravinami dynamicky rozvíjí. V roce 2005 vzrostl obrat o 30 % a dosáhl hodnoty 305 mil. Kč. Hlavním důvodem růstu je poptávka ze strany českých spotřebitelů, která je však uspokojována zvýšenými dovozy biopotravin ze zahraničí. Na maloobchodním trhu přetrvává nedostatek základních komodit v bio kvalitě, což se týká například vajec, drůbežího masa, ovoce, zeleniny, mléka a mléčných výrobků, tj. zejména másla a sýrů. Naopak se zlepšila situace u prodeje čerstvého pečiva. Novinkou mezi českými bio-výrobky jsou šunka, uherský salám, sýr eidam, kefír, fermentovaný nápoj kombucha, rostlinné pomazánky a sypké směsi koření. Nabídka zákazníkům v celkovém hodnocení spíše postačuje, ale mezi dotázanými respondenty nakupujícími bioprodukty je více než třetina těch, kteří k nabídce současného trhu mají výhrady a hodnotí ji jako neuspokojivou. Ze sortimentních kategorií bioproduktů jde nejvíce na odbyt mléko a mléčné výrobky, další kategorií je mouka, zrniny a také pečivo. Biopotraviny jsou nabízeny zatím většinou pod značkami výrobců, ovšem začínají se objevovat první vlastní značky. Stále větší objem v odbytu mají nové formy prodeje, ke kterým patří nákup přes internetový obchod. V naší republice nabízí tuto možnost osm portálů s biopotravinami, výsledky testů a přehled obchodů lze nalézt na webové stránce www.lea.ecn.cz. [20]. Ministr zemědělství koncem dubna 2007 mj. rozhodl o snížení dotací na „ekoseno“. Ušetřené prostředky budou využity na podporu výroby biopotravin. To znamená, že program by měl zajistit 20 mil. Kč na marketing biopotravin. Trh s biopotravinami je zatím stále nenasycený. Pokud čeští výrobci dokáží na tento trend reagovat, mohou získat odběratele i v západních zemích. Pokud ne, vytlačí je časem naopak zahraniční dodavatelé i z domácího trhu [40].

- 25 -

Graf č. 4. - Průzkum MZe zpracovaný GfK Praha (znalost výrobků biopotravin) [14]

Znám a pravidelně kupuji; 3% Neznám, nekupuji; 46%

Znám, kupuji nepravidelně; 26%

Znám, nekupuji vůbec; 25%

2.4.4. Kontrola, certifikace a označování Smyslem kontroly je vedle ochrany zájmu spotřebitelů biopotravin i ochrana zájmů občanů a ochrana ekologických podnikatelů před nekalou konkurencí (pseudobiopotraviny) [2]. Kontrolnímu systému podléhá výroba a zpracování, balení a dovoz ze třetích zemí. V České republice se na systému kontroly podílí Ministerstvo zemědělství ČR, které pověřilo kontrolou EZ v celém rozsahu soukromá kontrolní pracoviště KEZ o.p.s. Chrudim, ABCERT a nejnověji Biokont CZ. KEZ o.p.s. v ČR působí od roku 1999. Společnost ABCERT vznikla v roce 2002 splynutím kontrolních organizací Alicon a BioZert. Obě tyto společnosti od roku 1992 vyvíjely aktivní a úspěšnou činnost v oblasti bio-kontroly ve světě. V říjnu 2005 byla založena pobočka firmy ABCERT pro Českou republiku se sídlem v Brně, která od 1. 1. 2006 vykonává kontrolní činnost EZ v ČR. Společnost Biokont CZ, s.r.o. byla založena 11. 8. 2005 z důvodu nespokojenosti ekologických zemědělců i MZe s dříve jedinou kontrolní organizací v ČR a na základě výběrového řízení byla MZe ČR pověřena výkonem kontrolní činnosti v systému ekologického zemědělství. Společnost má rovněž sídlo v Brně, zabývá se kontrolní a certifikační činností, vzdělávacími aktivitami, výzkumem a vývojem v oblasti ekologického zemědělství. Všechny zemědělské provozy a všechny zpracovatelské podniky jsou minimálně jednou ročně kontrolovány, tyto kontroly jsou předem ohlášené. Kromě toho se provádějí neohlášené kontroly metodou náhodného výběru. KEZ o.p.s. každoročně - 26 -

zpracovává plán namátkových kontrol, který mimo jiné slouží ke zhodnocení úrovně a objektivnosti práce inspektorů [2]. Výsledky kontroly jsou vyhodnocovány certifikačním orgánem, který rozhodne o vydání osvědčení nebo v případě porušení zákona rozhodne o sankci (odepření vydání osvědčení na produkci, uložení nápravného opatření nebo návrh MZe ČR na uložení pokuty, zvláštní opatření nebo zrušení registrace) [2]. Jak již bylo výše uvedeno na základě zprávy z kontroly proběhne certifikační řízení, v němž může být přihlášený zemědělský podnik uznán jako ekologický s právem používat ochranné známky na svou bioprodukci. V průběhu první inspekce se doplní popis podniku a prodiskutuje se problematika Eko-nařízení. Proběhne prohlídka provozních budov, stájových prostor a pěstitelských ploch [15]. Po první inspekci vykonává kontrolní pracoviště opakovaně jednou ročně další ohlášenou kontrolu. Odborní inspektoři kontrolního pracoviště zjišťují, zda jsou výrobní postupy v ekologickém podniku přijatelné. Údaje v osevních plánech a vnitropodnikové dokumentaci porovnávají se skutečností a proběhne i kontrola účetnictví. V rámci bilance toků surovin a výrobků se porovnává množství vyprodukovaných a prodaných výrobků. Při kontrolách se provádí mimo jiné i odběr vzorků [15]. K povinným a kontrolovaným záznamům v EZ patří kontrola karet pozemků s požadovanými údaji v rostlinné produkci a stájový registr v živočišné produkci. Vede se evidence o léčení chorob tak, aby bylo možno je přiřadit k jednotlivým zvířatům. Rovněž probíhá dokumentace podávaných krmných dávek, záznamy o vstupech a jejich použití. Aplikaci hnojiv a prostředků na ochranu rostlin lze provádět až po schválení jejich použití kontrolním pracovištěm. Dále toto pracoviště předem povoluje a uděluje podmínky při použití konvenčního osiva nebo nákupu konvenčních zvířat v případě nedostupnosti ekologických. Pokud podnikatel v certifikačním řízení uspěje, obdrží následující certifikáty: ¾ Certifikát podniku – osvědčuje, že podnikatel v daném roce splnil požadavky metodického pokynu a je podkladem pro zapsání podnikatele do ústředního seznamu, ¾ Certifikát produkce – osvědčuje, že daný bioprodukt nebo biopotravina byla vyprodukována v souladu s požadavky metodického pokynu. Na jeho základě vystavuje podnikatel odběrateli prodejní certifikát.

- 27 -

¾ Prodejní certifikát – slouží jako doklad o původu bioproduktu nebo biopotraviny v obchodním styku. Každý, kdo uvádí bioprodukt nebo biopotravinu do oběhu, musí být schopen na požádání předložit příslušný certifikát dle zákona o EZ. Při označování bioproduktů se používá pojem „bio“ a „eko“, dále pak identifikační kód kontrolního orgánu (např. CZ-KEZ, CZ-ABCERT), případně i grafický symbol. Totéž označení se používá i pro biopotraviny. Označovat takto jiné produkty je zakázáno. Výrazy „biologický“ a „ekologický“, případně s již uvedenými předponami „bio" a "eko" se smí označovat pouze takové produkty, které byly vyrobeny ve smyslu Ekonařízení. Použití těchto výrazů pro produkty, které nepodléhají nebo zatím nespadají do oblasti aplikace Eko-nařízení, není ponecháno na vůli nabízejícího. Zde platí zákazy uvádění v omyl, které spadají do právních předpisů pro hospodářskou soutěž a potraviny. Výrazy "biologický" a "ekologický" se užívají jako synonyma. Dodrží-li podniky, které jsou součástí jednoho ekologického sdružení pěstitelů nebo chovatelů, platné směrnice, smí své produkty označovat značkou sdružení. Balené potraviny, vyrobené ze surovin pocházejících z EU a minimálně z 95 % z ekologického pěstování nebo chovu, smí být označeny značkou povolenou EU. Jako ekologické se smí za určitých podmínek s odkazem na přechod k ekologickému zemědělství prodávat ty rostlinné produkty, před jejichž sklizní bylo dodrženo přechodné období v trvání minimálně 12 měsíců. Pro živočišnou produkci tato možnost neexistuje. Zpracované produkty ze zemědělských surovin, které z více než 95 % (hmotnostní podíl) pocházejí z ekologického pěstování nebo chovu, se smí označovat jako biopotraviny. Jako ekologický smí být označován také produkt, který obsahuje 70 až 95 % (hmotnostních) složek zemědělského původu z ekologického pěstování nebo chovu pouze se zvláštním upozorněním na tuto skutečnost.

- 28 -

2.5. Kvalita bioprodukce Produkty z intenzivního konvenčního zemědělství mohou být ovlivněny používáním pesticidů a jiných agrochemikálií, další rizika pro zdraví populace může představovat nevhodné složení potravy jak do poměrů živin, tak dalších látek. U živočišných produktů se jedná o problematiku reziduí antibiotik a hormonů. Je všeobecně známo, že nevhodná výživa, nevhodné stravovací návyky a skladba jídelníčku jsou rizikovými faktory pro rozvoj civilizačních nemocí, jako je cukrovka, onemocnění kardiovaskulární apod. V EZ je aplikace syntetických pesticidů, antibiotik a růstových hormonů přísně zakázána, a proto nemůžeme očekávat rizika spojená s používáním těchto látek. U konzumace bioproduktů nejde u cílových skupin pouze o přechod od konvenčních produktů k ekologickým, ale tato změna bývá mnohdy provázena i komplexními změnami výživových zvyklostí. Vlivu způsobu konvenčního hospodaření na kvalitu potravin a jeho dopadu na zdraví člověka byla v minulosti věnována jen nepatrná pozornost, neboť riziko z dlouhodobého vystavování normami povolenými dávkami cizorodých látek v potravě je velmi obtížně sledovatelné a rovněž vyvození pravé příčiny je pak komplikované. Je možné, že rizikovost některých používaných látek se projeví až v dalších generacích lidstva. Rovněž dosud není známo, jak na zdraví člověka působí kombinace cizorodých látek z potravy. A není vyloučeno, že účinky jednotlivých látek se mohou znásobit v tzv. „koktejlovém efektu“. V ekologickém způsobu hospodaření se vedou také diskuse, např. o větším riziku kontaminace mykotoxiny z důvodů nepoužívání fungicidů. Výsledky dosavadních průzkumů to však jednoznačně nepotvrzují a této problematice musí být i nadále věnována pozornost.

2.6. Ekonomické aspekty Při

hospodaření

v podniku

je

klíčová

jeho

dlouhodobá

ekonomická

životaschopnost. Nákladovost jednotlivých komodit se odvíjí v závislosti na používaných technologických postupech. Náklady se člení dle závislosti na změnách produkce a to na náklady fixní (stálé) a variabilní (proměnlivé). Fixní náklady zůstávají na stejné úrovni bez ohledu na měnící se objem produkce, tzn. například odpisy, nájemné, nákladové úroky apod., variabilní

- 29 -

náklady se mění se změnami objemu produkce, např. náklady na osiva, hnojiva, přímé mzdové náklady. Struktura nákladů EZ se liší od nákladů v konvenčním zemědělství. Výše celkových nákladů přepočtených na hektar nemusí být vždy vyšší u ekologické farmy, neboť u některých položek je předpokládána redukce nákladů a u jiných naopak zvýšení. Ke snížení nákladů dojde zejména omezením používání hnojiv, prostředků na ochranu rostlin a jiných koncentrátů. Avšak na druhou stranu ceny nakupovaných ekologických vstupů, např. osiv a krmiv, jsou vyšší. Obecně lze říci, že celkové náklady na hektar zemědělské půdy jsou v EZ nižší než u srovnatelných konvenčních farem. Ke snížení nákladů dojde zejména u nákladů variabilních, kde je úspora 30 - 40 %. Fixní náklady jsou většinou vyšší u EZ, jedná se zejména o zvýšení mzdových nákladů a odpisů [2]. Diagram č. 1. - Struktura hospodářského výsledku Hospodářský výsledek výnosy

Tržby

náklady

Ostatní příjmy (dotace)

Variabilní náklady

Fixní náklady

Hektarové výnosy

Realizační cena

2.7. Cíle zemědělského hospodaření a metody k jejich dosažení Působení zemědělského systému hospodaření na prostředí závisí na tom, jaké metody při svém hospodaření používá. Intenzivní konvenční zemědělství používá převážně metody, které obvykle slouží pouze jednomu nebo dvěma cílům (maximální výnosy plodin a s tím související produkce potravin, zisk) a poškozují jiné (příkladem může být chemická ochrana porostů). V ekologickém zemědělství se zemědělská produkce nechápe pouze jako odvětví hospodářství zaměřené pouze na výrobu potravin, ale bere v úvahu také skutečnost, že

- 30 -

se jedná o živý systém, v němž platí složité (ekologické) vztahy. Rozvíjí se postupy, které využívají integrované metody a techniky, tím přemosťují prázdná místa mezi konfliktními cíli a nejsou škodlivé pro jiné cíle, jako je kvalita půdy, vody, ovzduší, ochrana krajiny, zaměstnanost obyvatelstva na venkově, zdraví a pohoda lidí i zvířat . Potom je možné přiřazovat specifické metody řešící hlavní specifické cíle, které jsou nedostatečně řešeny integrovanými metodami [25]. Tabulka č. 4. - Seznam a charakteristika některých metod: [25] Název a označení

Charakteristika

Multifunkční osevní postup -MOP

Ochrana půdní úrodnosti, udržení fyzikálních, chemických a biologických parametrů kvality produkce s minimálními vstupy (hnojiva, pesticidy)

Integrovaná výživa zahrnující meziplodiny, recyklaci organických odpadů a biologickou fixaci N – IV

Vývoj a udržování agronomicky žádaného a akceptovatelného množství živin k dosažení kvality produkce, především recyklací organických přebytků

Integrovaná ochrana rostlin – IO

Prevence a kontrola škůdců, plevelů a chorob s cílem udržení kvality produkce s minimem nebo žádnými pesticidy

Minimální zpracování půdy - MZP

Udržení půdní úrodnosti při regulaci výskytu plevelů

Zabezpečení ekologické infrastruktury - ZEI Směsné plodiny – SP Biologická fixace N – BFN Optimální zpracování půdy – OZP Optimalizace struktury farmy - OSF Využívání adaptovaných odrůd - VAD Ochrana proti plevelům a erozi – OPE

Vytvoření a udržování sítě členících elementů (přirozené ploty, příkopy, okraje polí) umožňující existenci divokých druhů a rekreace lidí Udržování půdní úrodnosti, diverzifikace osevního sledu, prevence proti chorobám, škůdcům a plevelům Úspora fosilní energie, menší znečištění ovzduší výrobou N Ochrana fyzikálních a chemických vlastností, redukce nákladů (včetně meziplodin) Dosažení a udržení kladného čistého zisku uzpůsobením velikostí farmy: na základě výnosů, nákladových a pracovních vstupů dosažených při tvorbě prototypů Udržování biodiverzity, zvýšení stability výnosu, zmenšení rizika napadení zvýšenou rezistencí Ochrana proti plevelům a erozi omezeným používáním orby, herbicidů a specifických odrůd.

- 31 -

3. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo provedení komplexní analýzy vybrané ekologické farmy, posouzení trvalé udržitelnosti hospodaření, identifikace slabých míst a návrh případných úprav systému hospodaření.

4. MATERIÁL A METODY 4.1. Charakteristika přírodních podmínek oblasti Klimatické podmínky Zájmové území spadá do klimatického okrsku B5, mírně teplého, mírně vlhkého s chladnou zimou – vrchovinového typu. Zájmový prostor leží na rozhraní mírně teplých oblastí MT3 a MT5 [21]. Pro toto území je charakteristické krátké, mírné až mírně chladné léto, suché až mírně suché. Přechodné období je normální, jaro i podzim jsou mírné. Zima je normálně dlouhá, mírně chladná, suchá až mírně suchá, s normálním až krátkým trváním sněhové pokrývky [10]. Zemědělská výrobní oblast bramborářská, podoblast B3, nadmořská výška 400 – 600 m n. m. Terén je výrazně členitý, s vyšším zastoupením výrazně svažitých půd, stupeň zornění je obvykle 70 %. Pěstební podmínky jsou pro brambory dobré, avšak z technických důvodů méně vhodné. Pro pěstování obilnin, krmných plodin a řepky olejné jsou podmínky podprůměrné, ve vyšších polohách vhodné i pro len [1]. Údaje pro bližší charakteristiku klimatických podmínek vycházejí z měření srážkových stanic Pelhřimov a Pacov [22]: ¾ úhrn srážek za vegetační období činí 401 mm (Pelhřimov), 413 mm (Pacov), ¾ Langův dešťový faktor se pohybuje v rozmezí 92 - 97, ¾ průměrná délka slunečního svitu je 1556 hod.rok-1, ¾ průměrná roční teplota je 6,8 oC, ve vegetačním období 13 oC, nejnižší teplota vzduchu se vyskytuje v měsících lednu a únoru, nejteplejšími měsíci jsou červenec a srpen. S klimatickými podmínkami souvisí úzce poměry fenologické, vyjádřené v dlouholetém průměru přibližně těmito údaji - počátky úkonů: ¾ jarní polní práce - 25. 3.,

- 32 -

¾ sázení brambor - 18. 4., ¾ senoseče - 10. 6., ¾ žně - koncem července, ¾ setí ozimů - druhá polovina září. Oblast je zasazena do kraje s vyšší nadmořskou výškou, což je příčinou poněkud chladnějšího a drsnějšího podnebí. Dá se však přiřadit k oblastem s podnebím mírného pásu i když v létě není výjimkou období velkých veder a v zimním období několik dní třeskutých mrazů za sebou. Český hydrometeorologický ústav realizuje měření klimatologických charakteristik na území okresu Pelhřimov na profesionální stanici (observatoř Košetice), šesti klimatologických stanicích a čtyřech srážkoměrných stanicích [7]. Průměrnou roční teplotu nelze jednoznačně určit z důvodu značných místních rozdílů, je možno říci, že se pohybuje v rozhraní mezi 6,5 - 7,5°C (Humpolec dokonce jen 6,3°C) [8]. Podle Atlasu podnebí Československé republiky spadá zájmové území do mírně teplé klimatické oblasti (okrsku B5 – mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinný) [41]. 6,8 °C

Oblast je charakterizována průměrnou teplotou: - roční

-3,5 °C

- lednovou

- červencovou 16,5 °C Pro toto území se uvádí podnebí roční srážkový úhrn 650 mm, max. 700 mm, s průměrnou dobou trvání sněhové pokrývky 60 až 80 dní [11]. Vítr je velmi proměnlivým klimatickým prvkem a výrazně ho ovlivňuje reliéf krajiny. Na Českomoravské vysočině převažuje západní (19 %) a jihovýchodní (15%), průměrná rychlost větru je 3,2 m.s-1. Maximální rychlosti větru jsou v červenci a srpnu, listopadu

a

lednu. Extrémní rychlosti (převážně západní) dosahují v nárazech až

40 m.s-1. Tabulka č. 5. - Přehled směrů větru [6] Směr větru

S

SV

V

JV

J

JZ

Z

SZ

Klid

%

9,0

4,0

8,0

15,0

7,0

10,0

19,0

13,0

15,0

- 33 -

Inverzní podmínky – emise a imise Stav znečištění ovzduší je charakterizován v rámci ČR stupněm 1 = nezávadné ovzduší. Zhoršené ovzduší a inverze vznikají zpravidla v zimních měsících před západem slunce a za jasné a polojasné noci při rychlosti větru do 4 m.s-1 a zaniká po východu slunce [6]. Tabulka č. 6. - Kvalita ovzduší – imise [6]:

(μg.m3)

SO2

SO3

NO2

O3

Pb

Cd

9,0-15,0

5,0-9,0

4,0-8,0

40,0 –70,0

20,0-45,0

1,0 –1,5

Geologicko - litologické poměry Pelhřimovsko a tedy i oblast Milotiček patří do oblasti Českomoravské vrchoviny z tohoto důvodu je jejich geologický vývoj totožný, patrně jen s minimálními odchylkami. V době předprvohorní zde proběhlo vrásnění assyntské. V období prvohor pak došlo hercynským vrásněním ke vzniku vysokého horstva, na území Českého masivu náležícího k tzv. variské větvi. Od té doby byl masiv vystaven působení vnějších vlivů (tj. tekoucí vody, větru, atd.), tím se výška horstva snižovala, povrch zarovnával a nabýval vzhledu paroviny. Nepatrné stopy na vytváření zanechalo i alpinské vrásnění, způsobilo zlomy, podél nichž některé oblasti vystoupily a jiné poklesly. Těmito vertikálními pohyby došlo ke zmlazení povrchu a jim tedy vděčíme za romantická, hluboká a skalnatá údolí řek této části Vysočiny. Reliéf terénu - zájmové území Milotičky je rozhraním Pelhřimovské vrchoviny s průměrnou nadmořskou výškou kolem 600 m n. m. Nejvýše položené místo je vrch Houska - 626 m n. m. při jižní hranici. V terénu převažují středně až silně svažité pozemky nad nepatrně rovinnější částí (svažitost terénu 8 - 14 o). Půda obhospodařovaná farmou se nachází v oblasti tvořené pararulou, horninou prvohorního stáří. Místy v depresích a mírně pronesených plošinkách je podložní hornina překryta pokryvním útvarem čtvrtohorním (svahovina převážně z kyselého materiálu). Sillimaniticko - biototická rula je středně až hrubě zrnitá parahornina. Je z části břidličnatá a agregáty biotitu v souvislých plástvičkách nebo masivní drobového původu. Struktura je zrnitošupinatá.

- 34 -

Svahovina z kyselého materiálu se nachází v mírných terénních sníženinách a depresích. Je převážně z kyselého silikátového materiálu. Většinou je středně těžkého rázu, hůře propustná, žlutohnědé barvy s hrubší příměsí obtížně zvětratelných minerálů (křemen apod.). Na svahovině vznikly půdy, které jsou periodicky převlhčovány. Vliv přírodních podmínek na vývoj půd Na rulách kyselé povahy se vyvinuly při vyšších srážkách nižší teplotě a různé biologické činnosti hnědé půdy kyselé. Konfigurace

terénu

působí

převážně

rušivě

prostřednictvím

eroze.

Z agronomického hlediska je tento činitel velmi nepříznivým jevem, přímo ohrožujícím zvyšování půdní úrodnosti. Půdní voda - její zvýšená hladina při nižších teplotách zpomaluje rozklad organických látek a podporuje jejich hromadění. Půdy pod trvalými lučními porosty jsou silně humózní, avšak s nekvalitním surovým humusem. Agronomicky nejpříznivěji se jeví pro polní kultury jen částečně zastoupené hnědé půdy kyselé středně hluboké, nejméně vhodné jsou převažující mělké půdy, zvláště se silně kamenitým podorničím. Genetické půdní typy Převládající jsou hlinitopísčité (půdy lehké a střední) s podložím štěrkovitým až kamenitým. 80 % ornice má skeletovitost slabě až středně štěrkovitou a 20 % ornice slabě kamenitou. Obsah trvalého humusu se pohybuje v rozmezí 1,5 až 1,8 %. Graf č. 5. - Struktura půdních typů Hnědá půda kyselá oglejená; 32%

Hnědá půda kyselá; 65%

Glejová půda; 3%

- 35 -

Hydrologické poměry Na pararulových zvětralinách jsou půdy převážně lehčího rázu, takže jsou poněkud méně vododržné a více vodopropustné. Ve svrchních částech svahů, kde je jemná zvětralina, tato je splavována, půdy jsou výsušnější než ve spodních partiích. Vlivem reliéfu terénu a vrstevnatého uložení zvětralin dochází k periodickému převlhčování. K tomuto převlhčování dochází také u půd na zrnitostně těžší svahovině. Farma leží v povodí Želivky (PHO III). Hlavním tokem je potok Zádolský, protékající třemi rybníky, které byly vybudovány pro biologické přečištění vody z obce.

4.2. Infrastruktura výrobního území Celkově v naší republice dle statistických údajů hospodaří v ekologickém zemědělství 912 farem (uváděný stav je k 21. 10. 2006). V kraji Vysočina ekologicky hospodaří celkem 25 farem a z toho jich je 5 v jihozápadní části kraje, na Pelhřimovsku je farma Milotičky jediná, jejíž podnikatelský záměr je převážně zaměřen na agroturistiku a produkci brambor. S ohledem na zeměpisnou polohu farmy a objem produkce je pro farmu nevýhodné dodávat své produkty zpracovatelům ve vzdálených lokalitách (např. PRO-BIO s.r.o.), proto si majitel farmy odběratele zajistil v nejbližším okolí. Pro názornost je uveden výčet některých dodavatelů a odběratelů ekofarmy Milotičky: Dodavatelé PRO-BIO, s. r. o. Staré Město pod Sněžníkem – osivo, sadba, metodika ZZN a.s. Pelhřimov – osivo, sadba, povolená hnojiva do EZ, minerální liz Vodak s. r. o. Humpolec – pitná a užitková voda EON a.s. České Budějovice – elektrická energie Odběratelé Adélka a.s. Pelhřimov – obiloviny Škrobárny Choustník – brambory Jatka ZEPO Bořitov – jehňata, ovce Jatka Školní statek Humpolec – jehňata, ovce Školní jídelny středních, základních a mateřských škol Humpolec – brambory Rodinka s.r.o. Humpolec – brambory, skopové maso ZZN a.s.Pelhřimov – obilniny drobní odběratelé – vejce, med, zelenina, ovoce, skopové maso, vlna

- 36 -

V uvedené

zájmové

oblasti

v konvenčním zemědělství

úspěšně

hospodaří

zemědělská družstva v obci Želiv, Senožaty, Rychnov, Rynárec, Onšovice, apod., ke zpracovatelským podnikům mj. patří maso-zpracující závod v Žirovnici, v Humpolci, mlýny a pekárny Adélka Pelhřimov. Výše uvedené podniky mají dlouholetou tradici, dobrou vybavenost a zázemí, jsou ekonomicky stabilní a konkurence schopné. Z toho vyplývá i výše cen produktů. Těmto cenám nemohou ekologické farmy tohoto území konkurovat.

4.3. Způsob zpracování výsledků Při řešení diplomové práce jsem vycházela z agronomických a ekonomických záznamů podniku (sledované období 2004 – 2006). Získané podklady byly zpracovány základními statistickými metodami. Ke zhodnocení osevního postupu jsem využila poznatků od Vereijkena [31] , kde se hodnotí fyzikální a chemické charakteristiky pomocí bodového hodnocení. Mezi fyzikální charakteristiky patří: pokryv půdy, prokořenění půdy a struktura půdy. Mezi chemické charakteristiky patří spotřeba a přenos dusíku. Dále jsem hodnotila plán hnojení a bilanci organické hmoty, bilanci živin, obrat a strukturu stáda ovcí. Součástí je i návrh SWOT analýzy, rozbor ekonomických ukazatelů rostlinné výroby, živočišné výroby, agroturistiky a návrh opatření.

5. VÝSLEDKY 5.1. Charakteristika podniku Ekofarma Milotičky se nachází v romantické krajině Českomoravské vysočiny nedaleko CHKO Blaník. Na farmě ekologicky hospodaří a provozuje ekoagroturistiku rodina Křišťanů. Pro přechod k ekologickému zemědělství byl vypracován detailní projekt, v němž je mimo jiné zahrnuta i historie rodu, z níž dále cituji [23]: „Zemědělskou usedlost v Milotičkách vlastnil rod Křišťanů přes 400 let, a to při překonávání mnoha úskalí (např. předčasné umírání hospodářů, zadluženost, požáry, nemoce a jiné živelní pohromy) zůstal věren půdě. V padesátých letech nerovný boj o záchranu statku končil vynucenými darovacími podpisy. Veškerý majetek byl předán bez sebemenší náhrady státu. Vztah k rodné půdě nikdy nezanikl a je znovu realizován

- 37 -

převzetím usedlosti do vlastnictví rodiny, kdy část majetku byla navrácena v restituci v roce 1991“. Podrobnější citace z historie rodu je uvedena v příloze č. 6. 5.1.1. Vymezení cílů ekofarmy Na semináři „10 let ekologického zemědělství v ČR“, který proběhl v září 1999, přednesl Ing. Tomáš Křišťan příspěvek na téma „Český venkov a ekologické zemědělství“, z něhož uvádím následující citaci, v níž jsou uvedeny důvody, které rodinu Křišťanů vedly k vytvoření ekofarmy Milotičky a jejich cíle: „V současné době při nadvýrobě zemědělských produktů prvovýroby se česká vesnice a její tradice dostávají do hluboké krize. Nedostatek pracovních příležitostí, nelehké podmínky života na venkově, malé zájmové vyžití vesnické mládeže, velká vzdálenost od škol, obchodů apod. vede k procesu odchodu především mladé generace z vesnic. V návaznosti na tuto problematiku se dostává do ohrožení i krajinný prostor českého venkova. Ekologická stabilita životního prostředí a zejména přírodního prostředí bez činnosti člověka na našem venkově může být narušena. Příklad neobdělávaných ploch zemědělské půdy v České republice snadno najdeme. Ekologické zemědělství je jednou z možností jak udržet komplex produkčních i neprodukčních funkcí zemědělské činnosti v životním prostoru venkova, zejména v marginálních oblastech českého venkova při předpokládaném útlumu intenzivní zemědělské výroby“ [24]. Tyto důvody vedly rodinu Křišťanů k založení ekofarmy Milotičky (po převzetí restituovaného majetku v roce 1991). Pro ekologické zemědělství s úpravou krajinného prostoru a agroturistiku se rozhodli díky charakteristice lokality, která se v této oblasti vyznačuje vyšší nadmořskou výškou, chudými hnědými půdami a členitým reliéfem pro intenzivní zemědělství naprosto nevhodným. Projekt ekofarmy není zaměřen pouze na zemědělskou činnost, ale i na údržbu a tvorbu krajiny, agroturistiku, na aktivity s mladou generací, poradenskou činnost, provozní praxe studentů zemědělské školy Humpolec a univerzit.

- 38 -

Projekt konverze a projekt úpravy krajinného prostoru farmy V letech 1992 – 1994 došlo ke zpracování projektu konverze a realizace přechodu vlastního hospodářství na ekologický zemědělský podnik, jehož výměra je 42 ha a tvoří jeden celek. V době zahájení projektu byla celá výměra začleněna do orné půdy, jež je v důsledku provádění hluboké orby v minulosti značně kamenitá. Přechodné období bylo využito k obnově úrodnosti půdy. Byly realizovány opravy a rekonstrukce budov, technologií a vybavení strojového parku. V roce 1993 byl založen chov masných ovcí s kontrolou užitkovosti (0,4 VDJ.ha-1 z. p.), který přispěl k využití zatravněných ploch. Od tohoto roku jsou též sledovány základní ekonomické ukazatele pěstování rostlin a chovu zvířat. Farma se specializovala na pěstování konzumních biobrambor a produkci jehněčího masa s doplňkovou produkcí zeleniny, drůbeže, vajec, včelího medu a ovoce. Projekt zahrnuje i lesní a dřevní hospodářství (10 ha). Cílem projektu bylo zabezpečit zdravotně nezávadné potraviny, čistotu vod v biologicky vyváženém přírodním prostředí, vytvořit příznivé podmínky pro existenci původních rostlin, živočichů a harmonický rozvoj člověka v ekologicky stabilizovaném životním prostředí. V roce 1997 byl na farmě realizován projekt úpravy krajinného prostoru farmy, jehož cílem byla úprava přírodního prostředí farmy na ucelené výměře cca 40 ha. Základem tohoto projektu bylo rozdělení pozemků, vytvoření biokoridorů, obnovení a zintenzivnění života v půdě a krajině za účelem obnovy původní fauny a flóry. Náklady na tento projekt několikanásobně překročily dotaci od MŽP. Výzkumné úkoly V průběhu let 1993 – 1999 na farmě proběhly výzkumné projekty. Zde byly v poloprovozních pokusech ověřovány vhodnosti rostlinných biotypů a studium širších hledisek a vazeb systému hospodaření na půdní úrodnost. Z těchto důvodů došlo na farmě ke kontrole bilance živin, kvality produkce a k výslednému hodnocení po stránce ekologické i ekonomické. V původním projektu bylo cílem zavedení pastevního chovu skotu bez mléčné produkce. Tento cíl nebyl z finančních důvodů realizován. V budoucnu je počítáno s chovem několika jezdeckých koní pro rozšíření služeb v agroturistice – tento cíl rovněž nebyl zatím realizován z finančních důvodů. - 39 -

Projekt agroturistiky V roce 1993 byla zahrada ekofarmy využita pro vybudování kempu pro karavany a stany. Od tohoto roku farma též využívá propagaci ekofarem v rámci projektu ECEAT (Evropské centrum pro eko agro turistiku). Část obytného domu byla v roce 1997 rekonstruována na minipenzion s kapacitou 3 pokojů po třech lůžkách. Bylo dobudováno příslušenství pro penzión a kemp pro stany a karavany. V roce 2005 bylo na zahradě vybudováno zázemí pro turisty – krytá pergola pro příležitostné občerstvení, krb, hřiště, prostor pro hry a sport. Projekt ekoagroturistiky je v pozici doplňkové činnosti. Přesto turisté (domácí i zahraniční) jsou plně spokojeni, kemp i minipenzion jsou plně vytíženy a do budoucna se počítá s dalšími službami pro turisty (např. doprovod turistů pracovníkem farmy po celý den a již zmiňovaná možnost vyjížděk na koních). 5.1.2. Popis organizační struktury a struktury řízení podniku Vzhledem k velikosti farmy nelze hovořit o organizačních a řídících systémech podniku, protože veškeré činnosti musí zvládat rodina Křišťanů vlastními silami, při sezónních pracích vypomáhají prarodiče a známí. Ekologické zemědělství prováděné v této velikosti farmy a v tvrdých podmínkách Českomoravské vysočiny není svými výnosy a zisky až tak lukrativní, aby si farma mohla dovolit vyplácení mezd zaměstnancům, včetně odvodů z mezd. Tato položka by farmu v současné době ekonomicky zlikvidovala. Práce na farmě je prováděna především s velkou dávkou entusiasmu, rodové tradice a lásky k přírodě. Manželé Křišťanovi si práce na farmě rozdělili. Paní Křišťanová se věnuje agroturistice na plný úvazek. Pan Křišťan vede farmu po odborné (RV, ŽV) i ekonomické stránce ve svém volném čase, protože pracuje na plný úvazek ve svém hlavním povolání (místostarosta města Humpolec). Dále se pracím na farmě trvale věnují 2 synové manželů Křišťanových, oba dva studují vysokou školu.

- 40 -

Počet pracovníků Agroturistika – 1 pracovník (paní Křišťanová zajišťuje organizaci pobytů rekreantů, jejich program na ekofarmě, stravování, úklid). Zemědělská výroba (RV + ŽV) - 3 pracovníci + sezónní výpomoc (Ing. Křišťan se svými 2 syny zajišťují veškeré práce v rostlinné, živočišné a lesní výrobě, při sběru brambor vypomáhají i známí rodiny, jejichž odměna je v naturální podobě).

5.1.3. Produkční charakteristika podniku Jak již bylo uvedeno, farma Milotičky je v současné době zaměřena na výrobní činnost a ekoagroturistiku. Na tržbách z výrobní činnosti má hlavní podíl zemědělská výroba a částečně i činnost nezemědělská, a to těžba dřeva – jednalo se pouze o těžbu nucenou z důvodu kalamit způsobených vichřicí. V rostlinné výrobě se farma zabývá pěstováním konzumních brambor, obilnin a víceletých pícnin pro vlastní potřebu. Rostlinná výroba se podílí na tržbách z výrobní činnosti rozhodujícím způsobem. Živočišná výroba je zaměřena na pastevní chov ovcí, plemene Merinolandschaf (ML). V minulosti tvořily větší část tržeb z živočišné výroby tržby za vlnu, v současné době je již větší část tvořena tržbami z prodeje jehňat. Ekoagroturistika se začala na farmě provozovat v roce 1994. Farma poskytuje ubytování v kempu a ve třech pokojích zařízených pro tyto účely. U příjmů z agroturistiky v průběhu let dochází k příznivému růstu. V současné době je zcela naplněna kapacita na rok 2007 a částečně i na rok 2008. Ekoagroturistika je málo náročná forma cestovního ruchu a podmínky pro ni region Pelhřimov splňuje. V dnešní době není tato forma cestovního ruchu na Pelhřimovsku ještě ve větší míře rozvinuta. Současný stav agroturistiky na ekofarmě Milotičky „……K nejhezčím a nejupravenějším českým farmám patří bezesporu ekofarma pana Křišťana. Pečlivě opravené obytné stavení a hospodářské budovy doplňují sestřižené anglické trávníky na dvoře a v nejbližším okolí farmy, proto byla vybrána, aby v roce 1996 pořádala Biodožínky…“ [18].

- 41 -

Pro úspěšné podnikání v oblasti agroturistiky je upravenost a úhlednost statku i vesnice důležitá. Zvyšuje zájem hostů o tento způsob dovolené – toto prostředí se stává jejich dočasným společenským centrem. Infrastruktura okolí V blízké obci Červená Řečice (cca 3,5 km) je možnost nakoupit potraviny, nachází se zde i několik restauračních zařízení. Oblastí Pelhřimovska prochází síť silnic I. třídy a dálnice D1 z Prahy do Brna, na jejímž stém kilometru leží Humpolec. Obec Červená Řečice se nachází na přímé trase Pelhřimov – Praha (spoj 5x za den). Z Červené Řečice vede do osady Milotičky udržovaná komunikace. Ekofarma má tedy z hlediska silničního spojení výhodnou polohu. Nevýhodou je absence veřejné autobusové či železniční dopravy spojující obec Milotičky s okolními obcemi. 5.1.4. Charakteristika vybavenosti Vezmeme-li v úvahu velikost farmy a délku doby hospodaření, je vybavenost podniku dostačující. Veškeré výrobní prostředky jsou ale zastaralé, tím rostou nároky na opravy a to se promítá do nákladovosti provozu. Stručná charakteristika vybavenosti technikou v rostlinné produkci - tříradličný nesený pluh obracecí, - nesené brány se záběrem 4 m, - kombinátor se záběrem 3 metry, - smyky, prutové brány, secí stroj PRIVAT nesený se záběrem 3 m, - půdní válce, - RUR 5 – rozmetadlo hnoje, - nakladač UHZ 500, - rotační žací lišta, obraceč a shrnovač píce, - sběrný vůz NTVS 4 , - ZETOR 7045, - ZETOR 6711, - smluvní zápůjčky – lis na slámu a sklízecí mlátičky. Stručný popis hospodářských budov: - živočišná výroba - porodna ovcí (boxy – hluboká podestýlka),

- 42 -

- letní přístřešek, - dva sklady pícnin (dosoušení na roštech), - paletová bramborárna kapacita cca 80 t s aktivní ventilací, - posklizňová linka brambor, - tři garáže. Práce prováděné službami : - sklizeň jetele. Služby pro jiné organizace: - skladování a třídění bramborové sadby.

5.2. SWOT analýza (rozbor silných a slabých stránek podniku) Tab. č. 7. – Silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení Silné stránky

Slabé stránky

- návaznost pozemků na budovy

- poměrně malá výměra obhospodařované

- minimální výše pohledávek

půdy

- v oblasti neexistence konkurence

- vstupní zadluženost farmy

agroturistiky a EZ na Pelhřimovsku

- vysoký podíl provozní režie na celkových

- odborné znalosti, kvalitní pracovní síla

nákladech

- rodové pouto

- nedostatek finančních prostředků

- získaný certifikát bioproduktů

- nevedení detailnějšího účetnictví v oblasti

- dotační politika ČR a EU

agroturistiky

Příležitosti

Ohrožení

- nenasycená poptávka

- rostoucí ceny vstupů

- rostoucí zájem o biopotraviny

- nestabilní ceny jehněčího masa

- zájem o prodej ze dvora

- rostoucí konkurence v odvětví

- produkce nových bioproduktů žádaných na trhu (pohanka, jáhly, léčivky…) - roste zájem turistů o pobyt na venkově

ekologického zemědělství - nízké ceny všech zemědělských produktů - vzrůstající administrativa

- agroturistika jako alternativní zdroj příjmů - drsnější klimatické podmínky - romantická krajina Českomoravské vysočiny

Českomoravské vysočiny - nepřízeň a časté výkyvy počasí - na Českomoravské vysočině chybí zpracovatelé bioprodukce

- 43 -

Komentář ke SWOT analýze: Nejvhodnější strategická alternativa se jeví WO strategie "HLEDÁNÍ", která se zaměřuje na překonání slabých stránek využitím příležitostí. Ve výčtu slabých stránek mají největší význam ekonomické ukazatele: nedostatek finančních prostředků, vysoký podíl provozní režie, vstupní zadluženost farmy. Tyto problémy by řešilo dosahování větších zisků, k čemuž se nabízí celá řada příležitostí. Důležitým krokem farmy bylo vytvoření odbytového družstva spolu s ostatními farmáři v okolí, což přispěje k řešení některých problémů. Farma by mohla poskytovat své skladovací prostory, což by přispělo ke zvýšení využití jejích produkčních kapacit. Posílí se tak i stránka odbytu, bude možné využít příležitosti dodávat biopotraviny do obchodních řetězců, které si uvědomily zvýšený zájem společnosti o výrobky ekologického zemědělství a snaží se je zařadit do svého sortimentu. Řešením pro lepší využití produkčních kapacit je, kromě poskytování skladovacích prostor družstvu, též pronajímání ostatního majetku ekofarmy okolním farmářům. Na trhu lze též vypozorovat nedostatečné pokrytí poptávky po produktech jako je pohanka, pšenice špalda apod., které je další příležitostí pro zvýšení odbytu farmy. Nenasycená poptávka trhu je pro farmu příležitostí zvýšit svůj zisk souběžně s přiměřeným navýšením cen, což je možné zejména u té části produkce, která není prodávána přes organizaci PRO-BIO, s.r.o. Toto je důvodem pro rozšíření vlastního prodeje a snížení podílu produkce prodávané prostřednictvím jiných organizací. Další možnost, zvýšení příjmů, je zvýšit produkci, orientovat se na růst výnosů a užitkovosti. Podnik spolupracoval s firmou Sativa Keřkov, a. s. na provozních pokusech pěstování odrůd a novošlechtění brambor. Konzumní brambory jsou v popředí zájmu ekofarmy, jsou komoditou zajišťující největší příjmy. Dále je třeba věnovat pozornost užitkovosti ovcí. Příjmy farmy by bylo možné částečně zvýšit i prodejem produkce lesní výroby nejen z nucené těžby. Orientace na pěstování nových plodin a zvýšení produkce by, při uplatnění této dodatečné výroby na trhu, umožnila další příjmy. Rozšíření objemu produkce by zajistilo snížení režijních nákladů. Z hlediska příjmů je pro farmu významným přínosem agroturistika. Velkou výhodou je atraktivita okolí, kulturní památky, upravenost farmy, dobrá pověst. Příležitostí pro využití kapacity minipenzionu po větší část roku je stále rostoucí zájem turistů, domácích i zahraničních, o pobyt na venkově. Naskýtá se možnost nabízet - 44 -

ubytování menším skupinám, zaměřeným na určitou činnost, např. truhlářství, výrobky z kůže, pro jejichž činnost je na farmě dostatek prostoru. Pro zhodnocení aktivit v oblasti agroturistiky, které z nich přináší farmě zisk a které jsou spíše nevýhodné, je třeba vést detailnější účetnictví, z něhož bude zřejmé jaké jsou tržby a náklady jednotlivých činností. Chybějící údaje znemožňují provést finanční analýzu založenou na poměřování údajů získaných z účetních výkazů, které obsahují podrobně členěné položky. Na jejím základě by bylo možné dospět k závěrům o hospodaření v této oblasti a přijmout rozhodnutí o dalším vývoji. Podrobnější členění je důležité též pro kalkulaci cen nabízených služeb. Doporučit lze též evidenci zásob v peněžních jednotkách. Podnik by měl být schopen vyčíslit hodnotu svého majetku, znát výši vlastního kapitálu vloženého do podnikání. Tato hodnota je nejen nezbytná pro bližší analýzu podnikání, pro zhodnocení schopnosti podniku dosahovat zisk, ale v případě půjčky bude zajímat i věřitele. Znalost výše zásob je též důležitá pro jejich optimalizaci, pokud má podnik zbytečné neproduktivní zásoby, rostou mu náklady spojené s jejich skladováním, jestliže jich má málo, přichází o tržby, které by jinak mohl získat.

5.3. Struktura výrobní činnosti Diagram č. 2 - Podnikatelský záměr ekofarmy předmět činnosti ekofarmy

zemědělská eko-výroba

agroturistika

rostlinná výroba

živočišná výroba

lesní hospodářství

tuzemský trh

brambory

prodej ze dvora

- 45 -

odbytové družstvo

výkupní organizace

5.3.1. Rostlinná produkce Farma je zaměřena na pěstování obilnin a konzumních brambor. Rostlinná výroba se zabývá také produkcí pícnin z trvalých travních porostů a dočasných travních porostů na krmivo pro živočišnou výrobu. 5.3.1.1.

Osevní postup

V dané oblasti je možno pěstovat len, mák, brambory, obilniny, řepku olejnou, hořčici, jetel a jetelotrávy. Farma se soustřeďuje na chov ovcí (na maso) a pěstování konzumních brambor a proto struktura rostlinné výroby vyplývá z této uvedené specializace. Jsou využity plodiny uvedené v tab. č. 8. Byl zvolen pětihonný osevní postup (dále jen OP): první rok jetel (zastoupení v OP 25,7 %), následující dva roky jetelotráva (zastoupení v OP 35,4 %), čtvrtý rok okopanina (brambory, zastoupení v OP 12,9 %), pátý rok jarní obilnina (oves, zastoupení v OP 26 %) s podsevem jetele. Z obilnin byl zprvu pěstován pouze oves, později se začala pěstovat i pšenice (je zařazována jednou za tři roky). Plodiny na orné půdě zaujímají výměru 15,6 ha. Ostatní zemědělská půda (15,65 ha) je převedena na trvalé a dočasné travní porosty. Tyto porosty jsou sklízeny na seno pro vlastní potřebu a využívány k pastvě ovcí. Víceletá jetelotráva potlačuje některé doprovodné rostliny (pcháč oset apod.) Tab. č. 8. - Návrh plodin pro osevní postup. Bodové hodnocení je provedeno podle Vereijkena (1995) [31]

3,55 2,00 2,00 4,05 4,00

Potřeba

Jetelotráva Jetelotráva Brambory Oves ∆ Jetel

Přenos

1 2 3 4 5

Spotřeba

Výměra (ha)

Struktura půdy

Plodina

Chemické charakteristiky (N body)

Pokryv půdy

Č. honu

Fyzikální charakteristiky (body)

0 0 -4 -4 0

2 2 -3 2 2

0 0 3 3 0

2 2 2 1 2

-2 -2 1 2 -2

-2

1

1,2

1,8

- 0,6

Průměr na osevní postup ∆ podsev

- 46 -

Vysvětlivky: ¾ Pokryv: půda nepokrytá na podzim a v zimě = - 4, nepokrytá na podzim nebo v zimě = - 2, ostatní případy = 0 (včetně meziplodin na zelené hnojení). ¾ Prokořenění: obiloviny, trávy a vojtěška = 3, okopaniny, cibuloviny a hlíznaté plodiny = 1, ostatní plodiny = 2 (včetně meziplodin na zelené hnojení). ¾ Utužení: utužení půdy při kosení v létě = - 1, na podzim = - 2, při nakládání v létě = - 2 a na podzim = - 4. ¾ Spotřeba dusíku sklizenou částí produkce z půdních zásob:

motýlokvěté = 0.

Všechny ostatní plodiny: 25 - 50 kg.ha-1 = 1; 50 - 100 kg.ha-1 = 2; 100 - 150 kg.ha -1 = 3; 150 - 200 kg.ha-1 = 4. ¾ Přenos dusíku je chápán jako příspěvek dusíku k následující plodině, je stanoven na základě obsahu dusíku v půdě po sklizni dané plodiny, mineralizace dusíku posklizňových zbytků (včetně zeleného hnojení) a ztrát dusíku vyplavováním a denitrifikací. Přenos dusíku: 50 kg.ha-1 = 1; 50 - 100 kg.ha-1 = 2; 100 - 150 kg.ha-1 = 3. ¾ Potřeba dusíku (pro hon x) = spotřeba dusíku (na honu x) mínus přenos dusíku (na honu x-1). Potřeba dusíku představuje dávku dusíku, která by měla být aplikována v organických nebo minerálních hnojivech. 5.3.1.2.

Výnosy v rostlinné produkci

Tabulka č. 9. - Výnosy v rostlinné výrobě v t.ha-1 Plodina Brambory Oves Pšenice ozimá

2004

2005

2006

2007*

25 3,7 3,9

21 4 ---

16 4,1 ---

22 4,2 ---

* v tabulce jsou pro rok 2007 uvedeny pouze odhadované výnosy Výnosy ovsa v časové řadě vykazují příznivý nárůst a stejně tak ve srovnání s výsledky v konvenčním zemědělství je tato úroveň příznivá. Výnosy brambor během tří sledovaných let kolísají. Pokles výnosů na 16 t.ha-1 je dán hlavně průběhem počasí v daném období, což mělo především za následek napadení plísní bramborovou a přemnožení mandelinky bramborové.

- 47 -

Tab.č. 10. - Výrobnost osevního postupu Podíl v Plocha osevním (ha) postupu %

Č. honu

Plodina

1

Jetelotráva

3,55

22,7

2

Jetelotráva

2

12,8

3

Brambory

2

12,8

4

Oves

4,05

26,1

5

Jetel

4

26

Výnos (t.ha-1) Koeficient Počet - hlavního Počet OJ přepočtu obilních produktu na hon na OJ jednotek - vedlejšího produktu 8

0,5

40,0

142,0

8

0,5

40,0

80,0

21

0,25

52,5

105,0

4 5 7

1,0 0,15 0,5

40,0 7,5 35,0

162,0 30,4 140,0

Výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách - suma

659,4

Průměrná výrobnost osevního postupu v obilních jednotkách na ha

35,83

Zhodnocená rostlinná produkce jako celek z hlediska výrobnosti osevního postupu je 35,83 OJ.ha-1 , což odpovídá produkčnímu systému a dané oblasti. 5.3.1.3.

Plán hnojení a bilance organické hmoty

Potřeba a produkce organických látek (v sušině): a) každoročně potřebná průměrná dávka organických látek na 1 ha o. p.

0,35 t

b) každoroční potřeba organických látek pro 15,55 ha o. p.

5,44 t

Na ornou půdu farmy je ročně dodáváno celkem 14,2 tun organických látek (viz tab. č. 11), po odpočtu jejich roční spotřeby rozkladem ve výší 5,44 tun (tabulková hodnota je 4 t.ha-1) vychází přebytek ve výši 8,76 tun. Z toho lze usuzovat, že zásobenost organickou hmotou je dostačující. Z tabulky č. 11. je zřejmé, že na farmě se využívá ke hnojení pouze chlévský hnůj a mulč.

- 48 -

Roční produkce vlastních statkových hnojiv : Tab. č. 11. - Produkce organických látek (v sušině) Ztráty skladováním Počet Produkce : Produkce - DJ - od 1 DJ celkem (t) - ha - z 1 ha (t) (m3) % t

Druh

Chlévský hnůj Mulč

Skutečná produkce (t) Hnojiv po Org. odečtení Látek ztrát

12,4

5,7*

71,0

30,0

21,0

50,0

11,0

4,0

4,0

16,0

-

-

16,0

3,2 14,20

Produkce organických látek celkem Potřeba organických látek

5,44

Rozdíl (bilance)

8,76

* produkce za 5 měsíců na zimovišti Po podrobnější analýze bilance organické hmoty přicházíme k závěru, že největší podíl na kladné bilanci má vysoký podíl (61 %) jetele a jetelotrávy v osevním postupu. Ve formě jejich posklizňových zbytků je do půdy dodáno větší množství organických látek (organické hmoty), než je dodáno v organických hnojivech (viz tab. č. 12). Tab. č. 12. - Bilance organické hmoty (v sušině)

Č. honu

Plodina

1

Jetelotráva

2

Plocha (ha)

Posklizňové zbytky

Statková hnojiva

Celkem

3,55

8,0

28,4

Jetelotráva

2,00

8,0

16,0

3

Brambory

2,00

0,5

1,0

4

Oves

4,05

2,5

10,13

10,13

5

Jetel

4,00

4,0

16,00

16,0

Suma celkem

15,6

71,53

11,0

3,2

85,725

Průměr na 1 ha

X

4,60

0,7

0,2

5,5

Celkem

t.ha-1

Celkem

t.ha-1

- 49 -

t.ha-1

Mulč Celkem

t 28,4

1,6 5,5

3,2

19,2 12,0

11,0

5.3.1.4.

Bilance živin

V celkové bilanci živin vychází záporné hodnoty u všech sledovaných živin, protože se na farmě nepoužívají minerální hnojiva. U fosforu a draslíku vychází záporné hodnoty, ale zásobenost půdy těmito živinami je vyhovující (viz. příloha č. 5.). Bilance dusíku je záporná i přes to, že u jetelovin je počítáno se symbiotickou fixaci vzdušného dusíku. Z uvedených výsledků vyplývá nutnost sledovat obsahy živin v půdě a při snížení jejich zásoby je nutno přistoupit ke hnojení povolenými minerálními hnojivy pro EZ. Výsledky v uvedené tabulce jsou srovnatelné i pro ostatní roky, protože plochy jednotlivých pěstovaných plodin jsou stabilní a tudíž nedochází k zásadním výkyvům v režimu přísunu živin do půdy.

8

Jetelotráva

2

8

Brambory

2

21

Oves

4,05

4

Jetel

4

7

Suma

Vážený průměr

5

80,0

Rozdíl (kg.ha-1)

N

23,0

184

P2O5

6,0

48

K2O N P2O5 K2O N P2O5 K2O N P2O5 K2O N

25,0 23,0 6,0 25,0 5,0 2,0 8,0 19,0 9,5 6,0 25,0

200 184 48 200 105 42 168 104 56 116 175

P2O5

6,0

42

-42,0

K2O

15,0

105

-105,0

6,0 2,5 18,0

80

Celkem

Symbiot. fixace N

Mulč

Dodávka (kg.ha-1)

Organ. hnojiva

Odběr hl. produktem (kg.t-1) Odběr vedl. produktem (kg.t-1) Odběr celkem (kg.ha-1)

Živiny

3,55

Vedlejšího

Výměra (ha)

Jetelotráva

Výnos produktu (t.ha-1) Hlavního

Plodina

Tab.č. 13. - Bilance živin [29]

-104,0 -48,0

37,5 25,0 62,5 21,2 50,0 62,5

80

80,0

90

47,1 28,2 71,3 26,0 53,2 71,3 90,0

9,6 3,2 8,8 4,8 3,2 8,8

-200,0 -104,0 -48,0 -200,0 -57,9 -13,8 -96,7 -77,95 -2,8 -44,7 -85,0

N

-428,85

P2O5

-154,60

K2O

-646,40

N

-30,15

P2O5

-11,12

K2O

-48,40

- 50 -

5.3.2. Živočišná produkce Živočišná výroba je zaměřena na chov ovcí s tržní produkcí masa a vlny. Jsou chováni kříženci ML (Merinolandschaf). Jedná se o rané plemeno velkého tělesného rámce a kombinovanou užitkovostí. Obě pohlaví jsou bezrohá. Bahnice se vyznačují velmi dobrými mateřskými vlastnostmi a mléčnou užitkovostí, zvláštností je asezónnost říje (téměř celoroční plodné období), plodnost se pohybuje kolem 160 - 180 %. Předností tohoto plemene je nízký výskyt tuku v jatečných trupech vykrmovaných jehňat [26]. Na maso jsou prodávána jehňata v 30 kg zástavní váhy, skopové maso je pouze pro vlastní potřebu. Masná užitkovost je průměrně 1,1 až 1,2 jehňat na bahnici a rok. Celková produkce vlny je průměrně 180 až 290 kg na rok, vlna je prodávána na výrobu dek. V současné době je o odběr vlny stále menší zájem. Obměna stáda (brakování) tvoří 15 - 20 % ročně, což představuje cca 10 bahnic v průměrné váze 50 - 60 kg na bahnici. Stav ovcí se během sledovaných tří let stále zvyšuje a i v budoucnosti by tento trend měl pokračovat. Pan Křišťan dále uvažuje o zavedení chovu masného pastevního skotu nebo koní či koz.

5.3.2.1.

Obrat a struktura stáda

Brakování 10 %, plodnost 160 %

/ 10 10 / 10 /

/ / 10 10 10 /

Stav k 31.12.

/ / / / / /

Úhyn

/ / / 80 / /

Prodej

Nákup

2 50 10 / / /

Převod z jiné kategorie Převod do jiné kategorie

Narození

Berani Bahnice Zapuštěné jehnice Jehňata do odstavu Jehňata odstavená Jehňata výkrm

Stav k 1.1.

Tabulka č. 14. - Uzavřený obrat stáda

/ 10 / 63 / /

/ / / 7 / /

2 50 10 / / /

Tabulka č. 15. - Struktura stáda v ks Kategorie Ovce a mladé ovce Berani

2004

2005

2006

50 2

50 2

60 2

- 51 -

Graf č. 6. - Počet prodaných jehňat v jednotlivých letech v ks 70 60

Kusy

50 40 30 20 10 0 2004

2005

2006

Roky

5.4. Ekonomická bilance 5.4.1. Ekonomické ukazatele v zemědělské výrobě Tabulka č. 16. – Struktura majetku podniku v Kč Ukazatel

2004

2005

2006

Provozní výnosy Provozní náklady Zisk před zdaněním Oběžná aktiva Peněžní prostředky Pohledávky Stálá aktiva Dlouhodobé závazky

430 186,55 670 201,45 - 237 014,90

492 366,42 492 164,96 201,46

568 520,77 482 837,50 85 683,27

92 119 --2 368 790 500 000

132 330 --2 191 418 450 000

97 068 13 073 2 664 460 400 000

Tabulka č. 17. – Investiční majetek v Kč Položka Nehmotný investiční majetek Hmotný investiční majetek z toho: Stroje Budovy Základní stádo Pozemky Celkem

2004

2005

2006

--2 368 790

--2 191 418

--2 664 460

500 525 992 523 90 725 785 017 2 368 790

476 910 096 85 465 719 662 2 191 418

553 142 1 264 020 91 391 755 907 2 664 460

Největší část majetku podniku je tvořena položkou budovy. Farma byla převzata ve zdevastovaném stavu - stavby, technika i půdní fond. Dodnes je třeba značně investovat do její obnovy, což má vliv na ekonomickou stránku provozu farmy. - 52 -

Své krátkodobé závazky podnik plní ihned. Vypovídá to o schopnosti podniku financovat běžný provoz, splatit včas své dluhy. Z níže uvedené tabulky je patrné, že na provozních výnosech se významně podílejí dotace. V minulých letech byly podniku vypláceny dotace: ¾ AEO – agroenviromentální opatření (podopatření ekologické zemědělství, podopatření ošetřování travních porostů), ¾ SAPS – jednotná platba na plochu, ¾ LFA – méně příznivé oblasti (viz příloha č. 10), ¾ TOP-UP – národní dorovnání k SAPS (chov přežvýkavců, opatření krmné plodiny), ¾ v níže uvedené tabulce jsou uvedeny ještě dotace na péči o les. Tabulka č. 18. - Struktura dotací [28] Dotace AEO SAPS LFA ( O**) TOP-UP Les péče a náhrada Celkem

2004

2005

117 355,50 57 200,00 54 618,00 / / 229 173,50

117 355, 50 65 959,39 54 618,00 27 018,91 45 668,43 310 619,33

2006 117 116,30 78 429, 47 55 456,00 20 136,48 * 271 138,30

* k 30.4. 2007 nebyla dotace odeslána na účet podnikatele ** Milotičky patří do méně příznivé oblasti (O) [27] Tabulka č. 19. - Struktura provozních výnosů v Kč Provozní výnosy Tržby celkem Dotace Vráceno soc. poj. Ost. prov. výnosy * Celkem

2004

2005

397 081,55 229 173,50 ----430 186,55

300 028,70 310 619,33 15 064,00 --492 366,42

2006 401 623,77 271 138,30 --3 200,00 568 520,77

* pronájem prostor Výše celkových provozních výnosů během tří sledovaných let roste. Růst je ovlivněn jednak zvýšením dotací a též příznivým růstem tržeb. Na ekofarmě nejsou využity stálé námezdní pracovní síly. Mzdové ohodnocení podnikatele a rodinných příslušníků není zahrnováno do provozních nákladů. Pokud

- 53 -

by se mzdy promítly do provozních nákladů, hospodářským výsledkem podniku by vznikla ztráta. Tabulka č. 20. - Tržby za jednotlivé komodity v Kč Komodity

2004

2005

2006

Brambory Oves Pšenice Rostlinná prod. Celkem

276 779,40 40 475,00 39 798,00

218 085,48 31 678,00 /

173 457,24 41 800,00 /

357 052,40

249 763,48

215 257,24

Vlna Jehňata Ovce celkem

13 214,55 5 396,80 18 611,35

3 952,50 16 954,72 20 907,22

17 800,00 43 056,03 60 856,03

Z uvedených údajů je zřejmé, že na tržbách podniku se z největší části podílí zemědělská výroba (RV + ŽV). Hlavní část z tržní produkce farmy je tvořena rostlinnou výrobou - prodejem konzumních brambor a obilovin, přičemž jsou to právě konzumní brambory, jejichž odbyt zajišťuje podstatnou část tržeb. V letech 2005 a 2006 došlo vlivem nepříznivých klimatických podmínek a nástupem plísně bramborové ke snížení výnosů brambor (předčasné ukončení vegetace drcením natě), za současného zachování velikosti sklizňových ploch. To vysvětluje pokles tržeb za brambory, především v roce 2006 (úrodu významně ovlivnila velká sucha v letních měsících, velký výskyt mandelinky bramborové a před sklizněmi začaly dlouhotrvající silné deště). V roce 2005 bylo prodáno minimum obilovin, téměř veškerá produkce byla v tomto roce zkrmena, což je též důvodem snížení tržeb. V živočišné výrobě je tržní produkce tvořena prodejem jehňat v 30 kg zástavní váhy a prodejem ovčí vlny na deky. V roce 2004 převyšovaly tržby z prodeje vlny tržbu z odbytu jehňat, v letech 2005 a 2006 se již tento poměr obrátil. Kolísavý trend v tržbách za jehňata je dán jejich velice nestabilními výkupními cenami. V letech 2005 a 2006 se na tržbách podílí i činnost nezemědělská a to těžba dřeva – jde však pouze o těžbu nucenou. Do celkových tržeb za rok 2007 se opakovaně promítne zisk z nucené těžby, protože v měsíci lednu došlo k výrazným polomům v lesních porostech v důsledku silné vichřice na Českomoravské vysočině.

- 54 -

5.4.2. Ekonomické ukazatele v agroturistice Tabulka č. 21. - Ekonomické výsledky agroturistiky v Kč Ukazatel Příjmy Výdaje Rozdíl příjmů a výdajů DHIM

2004

2005 68 400 28 100 50 000 18 400

2006 72 100 15 800 56 300 18 400

74 800 17 200 57 600 18 400

Příjmy z časového hlediska vykazují růst, za současného poklesu výdajů. V roce 1997 byla zahájena rekonstrukce části obytného domu na minipenzion. Vzhledem ke stále příznivému růstu rozdílu mezi příjmy a výdaji lze tuto investici hodnotit jako dobrou, farmě přináší dodatečný příjem. Agroturistika se jeví jako výborná doplňková činnost farmy, která vylepšuje její rozpočet. Do budoucna je počítáno s rozšířením doprovodných programů, a tak i zvýšením příjmů z této činnosti.

6. VYHODNOCENÍ VÝSLEDŮ FARMY A DISKUSE Cílem ekologického zemědělství není vyprodukovat co největší množství potravin, ale jeho prioritou je především kvalita výsledků zemědělské produkce, zachování nezničeného životního prostředí, omezení využívání neobnovitelných zdrojů a jejich náhrada obnovitelnými. Vžité přesvědčení, že ekonomika a ekologie jsou dva pojmy neslučitelné, vyvrací mnohé studie, které se tomuto tématu věnovaly. Naopak mezi ekonomickou činností a životním prostředím existuje vztah přímé úměry. Vysoká úroveň prosperity země je přímou podmínkou účinné ochrany životního prostředí a obráceně se dá říci, že obnovení ekologických vztahů, kdy nebude docházet k poškozování jednotlivých druhů a prostředí, přispěje k ekonomické prosperitě. Z celkového hodnocení ekologického hospodaření vyplývá, že je nutné ve větší míře zajistit podporu ekologickým zemědělcům ze strany státních orgánů a to nejen v oblasti dotací, daňových zvýhodnění. Zavedení osvěty nejen v médiích, ale i její zahrnutí do školních osnov. Bohužel současný trend v naší republice je opačný, protože politickou podporu má stále více neprodukční funkce zemědělství, jako je zatravňování a zalesňování. V Evropské unii má ekologické hospodaření delší tradici, veřejnost je více informována o tomto způsobu života, o zdravém životním stylu a o vlivu konzumace biopotravin na zdraví jednotlivce. - 55 -

Rovněž nelze opomenout faktor snížení nezaměstnanosti na venkově, kdy by podpora ekologického hospodaření na vesnici tento ukazatel téměř zcela potlačila a dále nelze pominout i ten fakt, že při provozování například agroturistiky naleznou pracovní příležitosti především ženy na venkově. Nová pracovní místa vzniknou nejen na ekofarmách a při provozování venkovské turistiky, ale i v oborech na tyto oblasti navazujících. Cestovní ruch (agroturistika) je významnou vazbou mezi ochranou přírody a ekonomikou. Má všechny předpoklady k ekonomickému využití krajiny, bez jejího vážného narušení souběžně s kladnými výsledky pro provozovatele tohoto způsobu cestovního ruchu. Tato forma cestovního ruchu je vyjádřením měnícího se vztahu k životnímu prostředí. Agroturistika v Evropě zaznamenala svůj rozmach v 80. letech, u nás k většímu zájmu o agroturistiku došlo až na přelomu tohoto století, kdy bylo obnoveno soukromé hospodaření. Podporou agroturistiky bude možné

v budoucnu

docílit občanům měst a průmyslových lokalit vrátit vztah ke krajině, venkovu a přírodě jako celku. Při rozboru hospodaření ekologické farmy Milotičky se rovněž ukázalo, že také pro ni je agroturistika vhodným doplňkem, který výrazným způsobem ovlivňuje ekonomiku farmy, protože zvyšující se zájem o tento způsob trávení volného času, jak ze strany zahraničních tak i českých hostů, je pro farmu cesta ke zvyšování zisku. Záměr majitele farmy na investici do agroturistiky se ukázal být jako správný, protože se jednak rozšířila činnost farmy (diverzifikace) a současně je zajištěn stabilní příjem farmy při případném výpadku tržeb ze zemědělské produkce. Další kladnou stránkou ekologického zemědělství je návrat od průmyslového provozování zemědělství k rodinným farmám, ke specifickému způsobu života a hospodaření nejvíce blízkého a šetrného k přírodě. Pravidelný a smysluplný pohyb a společné cíle rodin ekologicky hospodařících na farmách má nezanedbatelné zdravotní i sociálně–psychologické dopady. Opětovně se vrací do naší společnosti soužití několika generací, které díky „panelákovému“ způsobu života a myšlení téměř vymizelo. Farmaření umožňuje skloubení práce, péče o rodinu, výchovu dětí. Domnívám se, že právě tento aspekt bude jedním z nejdůležitějších ve vztahu k budoucnosti, protože bude vyrůstat nová generace nezatížená destruktivním vlivem života v městském stylu. Tato generace bude zárukou zachování a rozvoje naší krajiny.

- 56 -

Vyhodnocení ekofarmy s využitím indikátorů trvale udržitelného rozvoje Stabilita (z hlediska ekonomického, sociálního, agronomického) - ekofarma je za stávajících podmínek stabilním systémem. Ekonomickou stabilitu zvyšuje provozování agroturistiky a především získané dotace, ale farma není plně konkurenceschopná, protože jak již bylo zmíněno její stability bylo dosaženo získáním dotací. Zisk nebyl ve sledovaných letech stabilní. K výkyvů došlo jednak vlivem již zmíněných klimatických podmínek, kdy výrazně poklesly tržby za brambory v roce 2006. Tento pokles vyrovnaly navýšené tržby za prodej jehňat. Majitel farmy do budoucna hodlá rozšířit základní stádo a tudíž bude farma stabilním systémem za podmínky zvýšení výměry orné půdy pro uplatnění produkce statkových hnojiv. Sustainabilita - rodina se snaží díky rodové tradici zachovat životaschopnost farmy, přizpůsobit se rostoucím požadavkům společnosti a trhu. Z hlediska sociálního neumožňuje ekofarma uživit čtyřčlennou rodinu, majitel farmy pracuje na plný úvazek mimo farmu. Otázkou zůstává pokračování rodinné tradice, ale záměr majitele farmy je, v dohledné době farmu převést na staršího syna, který by měl pokračovat v hospodaření na farmě a využít zde poznatky ze studia na vysoké škole. Při výskytu extrémních situací musí majitel využít prostředky získané ve svém hlavním zaměstnání. Příjem farmy může být rovněž značně ovlivněn změnou dotačních titulů. Equitabilita – jedná se o rodinný podnik a proto zisk je rozdělen do rozšiřování farmy a částečného zajištění rodiny. Většina zisku v posledních letech je věnována na rozšíření zázemí pro agroturistiku. Výhledově bude nutné zisk investovat do obnovy a modernizace strojového vybavení a částečně do oprav budov. Za stávajících podmínek nelze vyplácet mzdové prostředky a související odvody na zdravotní a sociální pojištění. Na finančním zabezpečení farmy se nejvíce podílí tržby z rostlinné výroby a následně tržby z agroturistiky a v poslední řadě tržby z prodeje jehňat a vlny. Autonomie – vzhledem k uzavřenému systému hospodaření farmy je její soběstačnost dobrá, farma je soběstačná i v zajištění krmivové základny s ohledem na stávající stav stáda, zajištěna jsou také statková hnojiva pro ornou půdu a TTP. Finančně ale hospodáře a rodinu uživí jen částečně. Autonomie farmy je částečně

- 57 -

narušena faktem, že vstupní kapitál byl získán formou půjčky a dále získáním dotací, bez kterých by ekologický způsob hospodaření na farmě nebyl

ekonomicky

životaschopný. Farma získala certifikát bioprodukce, hledá vlastní cestu k zákazníkovi.

- 58 -

7. ZÁVĚR Výsledky z provedené analýzy

hospodaření ekologické farmy rodiny

Křišťanových v Milotičkách v letech 2004 – 2006 lze shrnout do následujících závěrů: ¾

pro danou lokalitu a její půdně-klimatické podmínky (bramborářská výrobní oblast) byl zvolen vhodný podnikatelský záměr založený na ekologické produkci brambor, chovu ovcí a agroturistice. Tyto aktivity se vzájemně dobře doplňují a zajišťují ekonomickou stabilitu podniku i efektivní využití pracovních sil členů rodiny,

¾

podíl orné půdy (cca 50 % z. p.), struktura pěstovaných plodin, používaný osevní postup a jeho výrobnost (35,83 OJ.ha-1) odpovídají velikosti farmy, půdně-klimatickým podmínkám a k zajištění krmivové základny pro chovaná hospodářská zvířata (především ovce), rovněž vytvářejí podmínky pro kladnou bilanci organické hmoty v půdě (8,76 t.ha-1) a zachování půdní úrodnosti. Velký podíl na kladné bilanci organické hmoty v půdě má značné zastoupení jetelovin v osevním postupu,

¾

i když v bilanci živin byly zjištěny záporné hodnoty (N -47,2 kg.ha-1, P2O5 -11,1 kg.ha-1, K2O -48,4 kg.ha-1), zásobenost hlavními živinami je dostačující (zásobenost fosforem a draslíkem je v normě, zásobenost dusíkem je mírně pod hodnotami normy),

¾

struktura stáda ovcí plemene Merinolandschaf, zajišťuje výměnu genofondu, nedochází k příbuzenské plemenitbě, mortalita u jehňat se pohybuje kolem 8 %,

¾

členové rodiny zajišťují činnost farmy s péčí dobrého hospodáře, což se ve sledovaném období projevilo mírným nárůstem

výnosů ze zemědělské

výroby a zvyšuje produktivitu a autonomii ekologické farmy. Krátkodobé závazky jsou včas plněny, farma je schopna financovat provoz a včas hradit běžné závazky, ¾

přesto ekofarma neumožňuje uživit čtyřčlennou rodinu. Příjem farmy může být rovněž značně ovlivněn změnou dotačních titulů. Majitel farmy pracuje na plný úvazek mimo farmu. Při výskytu extrémních situací musí majitel využít prostředky získané ve svém hlavním zaměstnání a tím zvýšit stabilitu a autonomii,

- 59 -

¾

z ekonomického hlediska se provozovaná agroturistika jeví jako výborná doplňková činnost, která se do budoucna svými zisky se může stát rovnocennou ziskům ze zemědělské výroby, negativním prvkem je nesplacená bezúročná půjčka.

Návrh opatření umožňujících další zlepšení ekonomiky a konkurenceschopnosti farmy při zachování stávající obhospodařované plochy půdy. a) v živočišné výrobě ¾

dále rozšiřovat chov ovcí plemene Merinolandschaf a zvážit zavedení chovu ovcí s masnou užitkovostí,

¾

zvážit zavedení chovu koz, protože prudce stoupá poptávka po kozím mléce adekvátně k nárůstu alergií na mléko kravské (nutno ale brát v úvahu zvýšení nákladů na pořízení techniky k získávání a zpracování mléka),

¾

navázat spolupráci s firmami zaměřenými na stavby srubů a dřevostaveb a zajistit stoprocentní odbyt vlny (jako tepelně izolačního materiálu).

b) v rostlinné výrobě ¾

zaměřit se na pěstování nedostatkových obilnin (např. pohanka, pšenice špalda, luskoviny, léčivky) a obilnin vodných do půdně-klimatických podmínek Českomoravské vysočiny (žito, tritikale, ječmen),

¾

rozšířit pronájmy hospodářských prostor,

¾

využít minerální hnojiva povolené pro EZ pro zajištění vyvážené bilance živin v půdě.

c) v agroturistice ¾

zavedení výuky jízdy na koních, vyjížďky po okolí, hypoterapie (lze využít kvalifikaci paní Křišťanové, jako rehabilitační pracovnice),

¾

ubytovací kapacity mimo sezonu využít na víkendové pobyty s pořádáním odborných seminářů na zdravý životní styl, léčitelství apod., kde je vhodný malý počet účastníků.

d) ostatní ¾

zavést podrobnější členění výdajů v účetnictví,

¾

zavedení a sledování zásob.

- 60 -

8. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY [1] KOSTELANSKÝ, F. A KOL.: Obecná produkce rostlinná, skripta AF MZLU Brno, 1997 [2] URBAN, J., ŠARAPATKA, B. A KOL: Ekologické zemědělství, MŽP Praha, 1 a 2 díl, 2003 [3] ZÍDEK, T., PRAŽAN, J. A KOL: Ochrana ŽP ČR se zaměřením na zemědělství, MZe Praha, 2003 [4] MOUDRÝ, J.: Přechod na ekologický způsob hospodaření, Institut výchovy a vzdělávání MZe ČR Praha, 1997 [5] Zákon č. 30/2006 Sb. o ekologickém zemědělství, (http://www.kez.cz/1/zakladni/uplne_zneni_s_kom_vyhlaska_konecne_zneni_.pdf

-

27.3., 27.3. 2007) [6] MARYŠKA, M.: Územní plán města Humpolec, MěÚ Humpolec, 2003 [7] BALÍK, I. A KOL: Pelhřimovsko ve druhém tisíciletí, MěÚ Pelhřimov 2000 [8] POHL, M.: Vysočina, Informační a metodické centrum, 1996 [9] PETR, J., DLOUHÝ, J.: Ekologické zemědělství, nakladatelství Brázda, Praha 1992 [10] ŠUMPICH, J. A KOL: Chráněná území ČR, Jihlavsko, svazek 7., AOPK ČR, 2002 [11] PÁŠA, J. : Hydrobiologický průzkum Humpolce, MěÚ Humpolec 2000 [12] KOLEKTIV AUTORŮ: Srážkoměrný deník stanice Dusilov, SZeŠ Humpolec, 2002 [13] NEUBURG, W., PADEL, S.: Ekologické zemědělství v praxi,překlad nadace pro organické zemědělství FOA, MZe, 1994 [14] KOLEKTIV AUTORŮ: Ekologické zemědělství v České Republice ročenka 2006, MZe ČR, Praha 2006 [15] ŠTĚRBA, M.: Nařízení o ekologickém zemědělství, Zpravodaj KEZ o.p.s., 7/2004, 84 str [16] KOLEKTIV AUTORŮ: Ročenka KÚ Jihlava, kraj Vysočina 2006 [17] KOLEKTIV AUTORŮ: Statistická ročenka půdního fondu ČR, ČZÚK Praha, 2006 [18] P. HOMOLKA: Ekologické farmy Čech a Morav, Nový venkov .- ročník 3. č. 4, 1999 [19] KOLEKTIV AUTORŮ: Pro Vysočinu, BBPress, 2005 [20] www.lea.ecn.cz , 20. 12. 2006

- 61 -

[21] QUITT, E. :Klimatické oblasti Českolslovenska, Academi Studia Geographia, GÚ ČSAV Brno, 1971 [22] měření srážkových stanic Pelhřimov, Pacov - 2004 [23] kronika rodu Křišťanů [24] T. KŘIŠŤAN: Úryvek z referátu na semináři ČZU, 1999 [25] J. KŘEN: Tvorba, testování a optimalizace prototipu trvale udržitelné rostlinné produkce, MZLU Brno, 2000 [26] HOLÁ, J.A KOL: Situační a výhledová zpráva ovce-kozy, MZe ČR, 2006 [27] http://www.lfa.cz/aktuality/mapa%20%2021032003katasry.jpg (28.3. 2007) [28] http://www.szif.cz/irj/servlet/prt/portal/prtpos/com!252esap!252eportal!252enaviga tion!252eportallauncher!252eanonymous!7b!3b2!7d/prttarget/pcd!253aportal_content!2 52fz!252eapa!252fz!252eDesktop!252fz!252eext!252elightDesktop!252fframeworkPag es!252fz!252eext!252elightframeworkpage.z!252eLightFrameworkGlobalForm/prteven tname/handleEvent/prtroot/com.sap.portal.navigation.portallauncher.anonymous ( 28.3. 2007) [29] RICHTER, R., HLUŠEK, J., HŘIVNA, L.: Výživa a hnojení rostlin (praktická cvičení), MZLU v Brně, 1999 (188 stran) [30] KAVKA, M., A KOL.: Normativy pro zemědělskou a potravinářskou výrobu, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha 2006 [31] VEREIJKEN, P.: Designing and Testing Prototypes, AB-DLO Wageningen 1995 [32] http://www.asz.cz/cs/zpravy-z-tisku/ekologicke-zemedelstvi/statistikaekologickeho-zemedelstvi-ve-svete.html 24.4.2007 [33] INFORMAČNÍ CENTRUM JIHLAVA AGRO –ENVI – INFO, 2006 [34] MOUDRÝ, J., A KOL: České biopotraviny, Nadace pro organické zemědělství FOA, MZe ČR, Agrospoj, Praha 1994 [35] http://www.agris.cz/zemedelstvi/detail.php?id=153136&iSub=524&PHPSESSID= e0165cd054a5d33c5d296810ce038f34, 24. 4. 2007 [36] http://www.agris.cz/zemedelstvi/detail.php?id=153631&iSub=524&PHPSESSID= e0165cd054a5d33c5d296810ce038f34, 24. 4. 2007 [37] http://www.agris.cz/zemedelstvi/detail.php?id=153348&iSub=524&PHPSESSID= e0165cd054a5d33c5d296810ce038f34, 24.4. 2007 [38] AGRO MAGAZÍN – odborný měsíčník pro zemědělce a veterináře, ročník 8, č. 1/2007, str. 27

- 62 -

[39] AGRO MAGAZÍN – odborný měsíčník pro zemědělce a veterináře, ročník 8, č. 3/2007, str. 36-38 [40] http://www.agris.cz/zemedelstvi/detail.php?id=153094&iSub=524&PHPSESSID= e0165cd054a5d33c5d296810ce038f34, 24.4. 2007 [41] VESECKÝ, A., PETROVIČ, Š., BRIEDOŇ,V. a kol: Atlas podnebí Československé republiky, Ústřední správa geodesie a kartografie, 1958

- 63 -

9. PŘÍLOHY Seznam příloh Příloha č. 1.

- Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR

Příloha č. 2.

- Charakteristiky klimatických oblastí (dle Quitta 1971)

Příloha č. 3.

- Údaje ze srážkoměrné stanice Dusilov 2004

Příloha č. 4.

- AZP na pozemcích ekofarmy

Příloha č. 5.

- Hodnocení výsledků AZP

Příloha č. 6

- Historie rodu

Příloha č. 7.

- Využití půdy na ekofarmě k 31. 12. 2006

Příloha č. 8.

- Odrůdy plodin pěstovaných na ekofarmě

Příloha č. 9.

- Plán hnojení organickými hnojivy

Příloha č. 10. - Odpočty účinných živin z organických hnojiv Příloha č. 11. - Pěstební technologie brambor Příloha č. 12. - Pěstební technologie ovsa Příloha č. 13. - Pěstební technologie jetele lučního Příloha č. 14. - Pěstební technologie jetelotrávy Příloha č. 15. -

Milotičky na mapě

Příloha č. 16. -

Mapa méně příznivých oblastí (LFA)

Příloha č. 17. -

Mapka pozemků na ekofarmě

Příloha č. 1. - Vývoj výměry zemědělské půdy v ekologickém zemědělství ČR [14]

Rok

Počet podniků celkem

Výměra z. p. v EZ v ha

Procentický podíl ze zem. půdního fondu

1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006

3 132 135 141 187 181 182 211 348 473 563 654 721 810 836 829 963

480 17 507 15 371 15 667 15 818 14 982 17 022 20 239 71 621 110 756 165 699 217 869 235 136 254 995 263 299 254 982 281 535

0,41 0,36 0,37 0,37 0,35 0,40 0,47 1,67 2,58 3,86 5,09 5,50 5,97 6,16 5,98 6,61

* (stav k 31.12 20.06)

Příloha č. 2. – Charakteristika vybraných klimatických regionů (dle Quitta 1971) [21] MT3

MT5

20-30

30-40

Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C

120-140

140-160

Počet mrazových dnů

130-160

130-140

40-50

40-50

-2 až –3

-2 až –3

16-17

16-17

Průměrná teplota dubna

6-7

6-7

Průměrná teplota října

6-7

6-7

Počet dnů se srážkami 1 mm a více

110-120

100-120

Srážkový úhrn za vegetační období

350-450

350-450

Srážkový úhrn v zimním období

250-300

250-300

Počet dnů se sněhovou přikrývkou

60-100

60-100

Počet dnů zamračených

120-150

120-150

40-50

50-60

Počet letních dnů

Počet ledových dnů Průměrná teplota ledna Průměrná teplota července

Počet dnů jasných

Měsíc

Úhrn srážek (mm)

Sněhové dny

Dešťové dny

Průměrná denní teplota (°C)

Měsíční maximum (°C)

Měsíční minimum (°C)

Příloha č. 3. - Údaje ze srážkoměrné stanice Dusilov 2004 [12]

Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen* Září

27,6 56,8 43,3 24,4 41,6 86,2 64,9 151,2 54,3

3 4 3 1 -

4 10 4 6 8 12 9 12 9

-2,3 2,7 3,4 6,3 13,7 15,6 16,1 18,3 11,6

13,0 16,0 18,0 19,0 26,0 32,0 30,0 29,0 26,0

-23,0 -10,0 -7,0 -7,0 5,0 2,0 6,0 10,0 0

Říjen Listopad Prosinec

88,2 69,7 43,7

1 3 5

17 11 6

6,5 3,6 -3,9

19,0 15,0 8,0

-2,0 -7,0 -18,0

∑ 2004

751,9

20

108

32,0

-23,0

∅ 2004 Roční teplotní maximum a minimum

7,6

* období zvýšených srážek, častý výskyt bouřek, období povodní

Příloha č. 4. – AZP na pozemcích ekofarmy

Orná p.

TTP

Pozemek

Výměra (ha)

(mg.kg-1)

(mg.kg-1)

(mg.kg-1)

(mg.kg-1)

Ca

pH

704

4

61

195

103

/

6,5

704

4,05

91

135

108

1020

5,6

603/2

7,55

76

158

87

/

5,9

601, 602

2,94

123

362

206

3020

7,3

9602

9,3

52

250

112

/

6,9

603/1

3,41

81

298

152

/

7,1

P

K

Mg

Příloha č. 5. – Hodnocení výsledků AZP [29]

Orná p.

TTP

Pozemek

Výměra (ha)

P (mg.kg-1)

K (mg.kg-1)

Mg (mg.kg-1)

704

4

Vyhovující

Vyhovující

Vyhovující

704

4,05

Dobrý

Vyhovující

Vyhovující

603/2

7,55

Dobrý

Vyhovující

Nízký

601, 602

2,94

Velmi vysoký

Velmi vysoký

Vysoký

9602

9,3

Dobrý

Velmi vysoký

Vyhovující

603/1

3,41

Velmi vysoký

Velmi vysoký

Dobrý

Příloha č. 6 - Historie rodu Křišťanů [23] Pro přechod k ekologickému zemědělství byl vypracován detailní projekt, v němž je mimo jiné zahrnuta i historie rodu, z níž dále cituji: „Zemědělskou usedlost v Milotičkách vlastnil rod Křišťanů přes 400 let, a to při překonávání mnoha úskalí (např. předčasné umírání hospodářů, zadluženost, požáry, nemoce a jiné živelní pohromy) zůstal věren půdě. V padesátých letech našeho století byli poslední oficiální majitelé statku Alois a Marie Křišťanovi a rodina nástupce syna Františka vystaveny krutému nelítostnému třídnímu boji, tj. násilí totalitní moci. Hospodaření na rodném gruntě jim bylo všemožně ztěžováno, bez zaměstnanců obhospodařovali 35 ha zemědělské půdy a 7 ha lesa, a to i po bezplatném odebrání strojů (traktor, mlátička, samovaz, výfuková řezačka, kultivovační nářadí), zvířat (dvě nejvýkonnější dojnice, celý chov slepic a kontrolované

chovy), snažili se plnit vysoké dodávky zemědělských produktů státu po dobu téměř šesti let. Byly jim vyměřovány nesmyslné peněžité pokuty, tresty odnětí svobody a nakonec exekuční výměry hrozící vězením a nuceným vystěhováním. K záchraně rodného statku a k odvrácení tragické likvidace plnou měrou přispěli pokračovatel rodu František (opustil výhodné zaměstnání na KNV Jihlava) s manželkou Marií, roz. Ježkovou z Velkého Rybníka (sňatek v r. 1950) absolventkou Vysoké školy pedagogické (nikdy potom již nesměla vyučovat), aby přes pět let sdíleli s rodiči a rodícími se dětmi trpký kulacký osud. S vypětím všech sil duševních i fyzických (prac. doba až 16 hod. denně včetně nedělí, noční práce) orba, výmlaty obilí, policejní šikanování, stálé vyhrožování vězením a vystěhováním, bylo hájeno rodové vlastnictví k půdě. Veškeré produkty se musely odevzdat státu (často nezbyly ani základní potraviny pro rodinu a byly získány darem od dobrých lidí i bývalých zaměstnanců) a členové neměli nárok na různé příděly (potravinové lístky, šatenky, kojenecké výbavy atd.) a byli odkazování na volný trh (na koupi však neměli peníze). Za odevzdávané produkty nedostávali výrobci ani sebemenší peněžitou náhradu, všechny peníze, kromě za mléko, byly blokovány na pokuty různě nesmyslně zdůvodňované. Nejnutnější životní potřeby rodiny byly zajišťovány z úspor dřívějších a hlavně z odprodeje různých osobních věcí. Po více než pětiletém takto provozovaném hospodaření byla rodina fyzicky i duševně zcela vyčerpána a zbylých několik stovek korun použila na nákup kozy, která poskytovala aspoň mléko pro malé děti. Nerovný boj o záchranu statku končil vynucenými darovacími podpisy v roce 1956. Veškerý majetek byl předán bez sebemenší náhrady státu. Ani požadovaná minimální mzda nebyla nikomu z členů rodiny povolena vyplatit z vázaného účtu. Do nově tvořícího se JZD nesměli být příslušníci rodiny Křišťanů přijati. Majitel Alois se stal lesním dělníkem, syn František nastoupil ke stavebnímu závodu jako pomocný dělník, manželka Marie docházela nejprve vypomáhat zbývajícím soukromým zemědělcům, dále pak do JZD v sousední vesnici a po zmírnění zákazu práce v jiném sektoru se stala též dělnicí. Vztah k rodné půdě nikdy nezanikl a je znovu realizován převzetím usedlosti do vlastnictví dědicem ze zákona Ing. Františkem Křišťanem (nar. r. 1922) od Státního semenářského statku Pelhřimov. Dalším nástupcem podle rodokmenu se stává Ing.

Tomáš Křišťan (nar. r. 1955). Oba jmenovaní potomci staletého rodu mají zemědělské i pedagogické vysokoškolské vzdělání, které chtějí plně využít v současné přestavbě našeho zemědělství k ozdravení půdy, přírody, člověka“. Koupě obytné části usedlosti od Státního semenářského statku byla realizována v roce 1986, zbylá část majetku byla navrácena v restituci v roce 1991[23]. Příloha č. 7. - Využití půdy na ekofarmě k 31. 12. 2006 Brambory

2,00 ha

Obiloviny

4,05 ha

Jetelotráva

9,55 ha

Orná půda

15,6 ha

Louky a pastviny

15,65 ha

Ostatní půda

1,3115 ha

Zemědělská půda

32,5615 ha

Lesy

9,35 ha

Zastavěná plocha

0,15 ha

Nezemědělská půda

9,5 ha

Půda celkem

42,0615 ha

Příloha č. 8.- Odrůdy plodin pěstovaných na ekofarmě Plodina

Pěstovaná odrůda

Brambory Oves Pšenice Travní porosty

Satina a Karin Auron Regina luční a pastevní směsi

Příloha č. 9. - Plán hnojení organickými hnojivy [29]

2002 2005 2005 2004 2003

8 25

1,6 5,5

Hnůj

Celkem

Celková potřeba org. hnojiv (t)

1,6 5,5

50

Celkem

50

Mulč

3,55 2 2 4,05 4

Mulč

Jetelotráva Jetelotráva Brambory Oves Jetel

Dávka sušiny org. hnojiv (t.ha-1) Hnůj

1 2 3 4 5

Posl. org. hnoj. (rok)

Mulč

Plodina

Výměra (ha)

Hnůj

Č. honu

Dávka org. hnojiv (t.ha-1)

Termín a zp. hnojení

16

Mulč Podzim, zaorat

16

Příloha č. 10. - Odpočty účinných živin z organických hnojiv [29]

Č. honu 1 2 3 4 5

Plodina

Jetelotráva Jetelotráva Brambory Oves Jetel

Dávka Živiny v org. hnojivech Živiny v aplik. dávce Výměra org. (kg.t-1) org. hnoj. (kg.ha-1) hnoj. (ha) (t.ha-1) N P2O5 K2O N P2O5 K2O 3,55 2 2 4,05 4

8 25

10,6 4,2

3,5 2,3

9,9 6

16,96 105

5,6 57,5

15,84 150

Odpočet živin v roce aplikace org. hnoj. (kg.ha-1)

Odpočet živin v 1. následujícím roce (kg.ha-1)

N

P2O5

K2O

N

P2O5

K2O

9,6 37,5

3,2 25

8,8 62,5

4,8 21,25

3,2 50

8,8 62,5

Příloha č. 11. – Pěstební technologie brambor [30] Plodina: Brambory (odrůda: SATINA, KARIN)

Předplodina:jetelotráva (3 letá) Množství

Jednotka

Kč.ha-1

Chlév.mrva

25

t.ha-1

(200 Kč.t-1) 5000

Sadba naraš.

3

t.ha-1

(12000 Kč.t-1) 36000

Poč hod.

1360

Název

Materiál

Vstupy Kč. ha-1

Pěstební opatření

Hnojení

3

4 – IV

Orba Předsadbová příprava

0,71 0,38

541 361

5–I

Sázení

0,93

816

5 – II 5 – IV 6 – III 9 – IV

Proorávka + vláčení Proorávka + vláčení Nahrnování Sklizeň Suma

0,71 0,71 0,71 10 17,15

329 329 329 3436 7501

Měsíc dekáda

10 - IV

Kč.ha-1 36000 5000 7501

Druh nákladů - osivo (sadba) - hnojiva organická - stroje a práce (pracovní náklady) - hnojiva průmyslová - pesticidy a regulátory růstu - ostatní materiálové náklady - nájem - pojištění Přímé náklady celkem Plánované výnosy - hlavního produktu - vedlejšího produktu Plánované výnosy celkem

48501 t.ha-1 21

Kč.t-1 3800

79800

Počet pracovních hodin celkem na 1 ha Bilance živin (v kg.ha-1)

Kč.ha-1 79800

17,15 N

P2O5

K2O

Potřeba živin 105 42 168 Úhrada předplodinou -25 , -4,8 -3,2 -8,8 Korekce na stanoviště/ zásobu AZP +10 -12,6 -84 Úhrada org.hnojením -37,5 -25 -62,5 Úhrada min.hnojivy Saldo živin -47,7 -1,2 -12,7 - potřeba živin – střední odběr živin plodinou na tunu hlavního a vedlejšího produktu - úhrada org. hnojením – dodávka živin organickými hnojivy v 1. a 2. roce po aplikaci (!počítáno v oxidech živin!)

Příloha č. 12. – Pěstební technologie ovsa [30] Plodina: Oves s podsevem jetelotrávy (odrůda: AURON) Předplodina: brambory

Setí (oves/ Δ )

0,43

288

8 – IV

Válení Sklizeň Odvoz zrna Odvoz slámy + lisování Suma

0,5 0,56 0,3

125 533 83

9–I

0,71

321

3,87

2459

Kč.ha-1

4 – III

Jednotka

315

Podmítka Orba střední Předseťová příprava (Smyk. +vláčení)

Množství

0,38

9–I 10 – I

Materiál

Kč. ha-1 253 541

Název

0,28 0,71

Měsíc Dekáda

4 –II

Vstupy

Poč. hod.

Pěstební opatření

Osivo

140 (oves)

Kg.ha-1

(5500 Kč.t-1) 770

Kč.ha-1 770

Druh nákladů - osivo (sadba) - hnojiva organická - stroje a práce (pracovní náklady) - ostatní materiálové náklady - nájem - pojištění Přímé náklady celkem

2459

3229 t.ha-1 4 5

Plánované výnosy - hlavního produktu - vedlejšího produktu Plánované výnosy celkem

Kč.t-1 2500

Kč.ha-1 10000 10000

Počet pracovních hodin celkem na 1 ha Bilance živin (v kg.ha-1) Potřeba živin Úhrada předplodinou Korekce na stanoviště/ zásobu AZP Úhrada org.hnojením

3,87 N

P2O5

K2O

104

56

116

-21,25

-50

-62,5

+10

-16,8

-58

0

0

0

Úhrada min.hnojivy Saldo živin - 92,75 10,8 4,5 - potřeba živin – střední odběr živin plodinou na tunu hlavního a vedlejšího produktu - úhrada org. hnojením – dodávka živin organickými hnojivy v 1. a 2. roce po aplikaci (!počítáno v oxidech živin!)

Příloha č. 13. – Pěstební technologie jetele lučního [30] Plodina: jetel luční (odrůda: KVARTA) Množství

Jednotka

Kč.ha-1

Osivo

40

Kg.ha-1

(34000 Kč.t-1) 1360

Zelené hnojení

1,6

t.ha-1

800

Poč. hod.

288

Měsíc dekáda

Název

Materiál

Vstupy Kč. ha-1

Pěstební opatření

4 – III 2004 4 – II 2005

Setí (jako podsev ovsa) Válení Sklizeň ve službě – sečení +mačkání lisování+ balení odvoz

0,43 0,50 2,45 0,55 0,9 1

137 2060 750 850 460

9 - IV

Mulč

0,8

229

Suma

4,18

2714

4774

6 – II

Předplodina:oves

Kč.ha-1 1360 800

Druh nákladů - osivo (sadba) - hnojiva organická - pesticidy a regulátory růstu - stroje a práce (pracovní náklady) - ostatní materiálové náklady - nájem - pojištění Přímé náklady celkem

4774

6934

t.ha-1 7

Plánované výnosy - hlavního produktu - vedlejšího produktu Plánované výnosy celkem

Kč.t-1 206,00

1442

Počet pracovních hodin celkem na 1 ha Bilance živin (v kg.ha-1) Potřeba živin

Kč.ha-1 1442

4,18 N

P2O5

K2O

500

120

300

-40, +10

-36

-150

Úhrada předplodinou Korekce na stanoviště/ zásobu AZP Úhrada org.hnojením Úhrada min.hnojivy Saldo živin -470 -84 -150 - potřeba živin – střední odběr živin plodinou na tunu hlavního a vedlejšího produktu - úhrada org. hnojením – dodávka živin organickými hnojivy v 1. a 2. roce po aplikaci (!počítáno v oxidech živin!)

Příloha č. 14. – Pěstební technologie jetelotrávy [30] Plodina: jetelotráva Měsíc Dekáda 4 – II 6 – II 6 – III 6 – III 6 – III 6 - III Suma

Předplodina: jetelotráva

Pěstební opatření

Vstupy

název

poč. hod.

Kč. ha-1

Vláčení Sečení Obracení Obracení Obracení Odvoz

0,25 0,29 0,29 0,29 0,29 1,8 3,21

160 681 145 145 145 685 1961

Materiál Množství Jednotka

Kč.ha-1

Druh nákladů - osivo (sadba) - hnojiva organická - hnojiva průmyslová - pesticidy a regulátory růstu - stroje a práce (pracovní náklady) - ostatní materiálové náklady - nájem - pojištění Přímé náklady celkem

1961

1961 t.ha-1 8

Plánované výnosy - hlavního produktu - vedlejšího produktu Plánované výnosy celkem

Kč.t-1 400

Potřeba živin Úhrada předplodinou Korekce na stanoviště/ zásobu AZP Úhrada org.hnojením

Kč.ha-1 3200 3200

Počet pracovních hodin celkem na 1 ha

Bilance živin (v kg.ha-1)

Kč.ha-1

3,21

N

P2O5

K2O

460

120

300

10

-36

-150

-9,6

-3,2

-8,8

-20, -25

Úhrada min.hnojivy Saldo živin -415,4 -80,8 -141,2 - potřeba živin – střední odběr živin plodinou na tunu hlavního a vedlejšího produktu - úhrada org. hnojením – dodávka živin organickými hnojivy v 1. a 2. roce po aplikaci (!počítáno v oxidech živin!)

Příloha č. 15. – Milotičky na mapě

Příloha č. 16. – Mapa méně příznivých oblastí (LFA) [27]

Příloha č. 17. – Mapka pozemků na ekofarmě

10. OBRAZOVÁ ČÁST Seznam obrazové části Obr. č. 1. – Získané ocenění v roce 1997 – Bartákův hrnec Obr. č. 2. – Certifikát na bioprodukty Obr. č. 3. – Pohled od cesty Obr. č. 4. – Hlavní budova Obr. č. 5. – Zátiší na dvoře Obr. č. 6. – Příchod do dvora Obr. č. 7. – Dvůr Obr. č. 8. – Ovce Obr. č. 9. – Ovce Obr. č. 10. – Ovce Obr. č. 11. – Okolní pozemky Obr. č. 12. – Louka Obr. č. 13. – Porost brambor Obr. č. 14. – Okolí pozemků Obr. č. 15. – Okolí pozemků Obr. č. 16. – Porost pšenice Obr. č. 17. – Sklizeň obilnin Obr. č. 18. – Sklizeň obilnin Obr. č. 19. – Sklizeň obilnin Obr. č. 20. – Zázemí agroturistiky Obr. č. 21. – Areál pro hosty Obr.č. 22. – Areál pro hosty Obr. č. 23. – Milotičky Obr. č. 24. – Milotičky

Obr. č. 1 - Získané ocenění v roce 1997 – Bartákův hrnec

Obr. č. 2 – Certifikát na bioprodukty

Obr. č. 3. – Pohled od cesty

Obr. č. 4. Hlavní budova

Obr. č. 5. – Zátiší na dvoře

Obr. č. 6. – Příchod do dvora

Obr. č. 7. - Dvůr

Obr. č. 8., 9, 10. - Ovce

Obr. č. 11. – Okolní pozemky

Obr. č. 12. - Louka

Obr. č. 13. – Porost brambor

Obr. č. 14., 15. - Okolí pozemků

Obr. č. 16. – Porost pšenice

Obr. č. 17., 18., 19. – Sklizeň obilnin

Obr. č. 20. – Zázemí agroturistiky

Obr. č. 21., 22. - Areál pro hosty

Obr. č. 23. - Milotičky

Obr. č. 23., 24. - Milotičky