Bakalářská práce Podnikatelský záměr zvolené agroturistické farmy

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Ekonomická fakulta Katedra strukturální politiky v EU a rozvoje venkova KSP

Bakalářská práce

Podnikatelský záměr zvolené agroturistické farmy

Vypracovala: Martina Hebíková Vedoucí práce: doc. Dr. Ing. Dagmar Škodová Parmová České Budějovice 2014

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že svoji bakalářskou práci jsem vypracovala samostatně pouze s použitím pramenů a literatury uvedených v seznamu citované literatury. Prohlašuji, že v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb. v platném znění souhlasím se zveřejněním své bakalářské práce, a to v nezkrácené podobě elektronickou cestou ve veřejně přístupné části databáze STAG provozované Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích na jejích internetových stránkách, a to se zachováním mého autorského práva k odevzdanému textu této kvalifikační práce. Souhlasím dále s tím, aby toutéž elektronickou cestou byly v souladu s uvedeným ustanovením zákona č. 111/1998 Sb. zveřejněny posudky školitele a oponentů práce i záznam o průběhu a výsledku obhajoby kvalifikační práce. Rovněž souhlasím s porovnáním textu mé kvalifikační práce s databází kvalifikačních prací Theses.cz provozovanou Národním registrem vysokoškolských kvalifikačních prací a systémem na odhalování plagiátů.

V Českých Budějovicích dne 29. 4. 2014

Martina Hebíková

PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěla velice poděkovat doc. Dr. Ing. Dagmar Škodové Parmové za trpělivost, příjemné jednání, cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této bakalářské práce.

OBSAH I ÚVOD ................................................................................................................3 II LITERÁRNÍ REŠERŠE ....................................................................................5 1 PODNIKÁNÍ ................................................................................................. 5 1.1 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ ............................................................ 5 2 CESTOVNÍ RUCH ....................................................................................... 7 2.1 VENKOVSKÝ CESTOVNÍ RUCH .......................................................... 7 2.2 VENKOVSKÁ TURISTIKA ..................................................................... 8 2.3 AGROTURISTIKA ................................................................................. 9 2.4 TRVALE UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH ......................................... 10 3 PODNIKATELSKÝ PLÁN (ZÁMĚR) ........................................................... 11 3.1 POŽADAVKY NA PODNIKATELSKÝ PLÁN ........................................ 13 3.2 STRUKTURA (OBSAH) PODNIKATELSKÉHO PLÁNU ...................... 14 III CÍL, HYPOTÉZY A METODIKA PRÁCE ...................................................... 24 4.1 CÍL PRÁCE.......................................................................................... 24 4.2 PRACOVNÍ HYPOTÉZY...................................................................... 24 4.3 METODIKA PRÁCE............................................................................. 24 IV ČESKOBUDĚJOVICKO – DESTINACE VENKOVSKÉ TURISTIKY ........... 26 5 REGION ČESKOBUDĚJOVICKO.............................................................. 26 5.1 ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE ................................................................ 27 5.2 MARKETINGOVÝ VÝZKUM ................................................................ 32 5.3 SWOT ANALÝZA ČESKOBUDĚJOVICKA .......................................... 46 V PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR .......................................................................... 48 6.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FIRMĚ .................................................................. 48 6.2 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR A JEHO CÍLE .............................................. 49 6.3 OSOBNÍ A PROFESNÍ ÚDAJE............................................................... 51 6.4 PODROBNÉ ÚDAJE O PODNIKU.......................................................... 51 6.6 FINANČNÍ PLÁN..................................................................................... 53 6.6.1 VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI PŘI 100 % VYUŽITÍ UBYTOVACÍ KAPACITY ............................................................ 58 6.6.2 VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI PŘI 60 % VYUŽITÍ UBYTOVACÍ KAPACITY ........................................................................... 59 1

6.6.3 VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI PŘI 30 % VYUŽITÍ UBYTOVACÍ KAPACITY ........................................................................... 60 6.7 EXTERNÍ PROSTŘEDÍ PODNIKU ......................................................... 61 6.7.1 PORTERŮV MODEL RELAX FARMY .............................................. 61 6.7.2 SWOT ANALÝZA RELAX FARMY ................................................... 63 6.8 DOPORUČENÍ........................................................................................ 63 6.8.1 OTEVÍRACÍ AKCE............................................................................ 63 6.8.2 FORMY FINANCOVÁNÍ ................................................................... 64 6.9 RIZIKA PROJEKTU ................................................................................ 65 VI ZÁVĚR.......................................................................................................... 66 VII SUMMARY .................................................................................................. 68 VIII SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................ 69 SEZNAM TABULEK SEZNAM GRAFŮ SEZNAM MAP SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM PŘÍLOH

2

I ÚVOD Lokalita jižních Čech byla vždy úzce spjata s venkovem a venkovským životem. Za posledních 20 let se život z venkova ve velké míře přesunul do měst, včetně veškeré kultury a obchodů. V současné době se venkovský trend navrací a v budoucnu bude mezi luxus patřit právě život na venkově. Po roce 1989 bylo velmi jednoduché začít podnikat v kterémkoliv oboru. Během následujících 15 let a to i díky ekonomické krizi se pro mnohé stalo podnikání tabu. Jako jedna ze zajímavých možností (i kvůli navracejícímu se životu zpět na venkov) je příležitost nově vznikající agroturistické farmy. Výhodou není pouze návrat na venkov, ale kvůli zvyšujícímu se stresu dnešní doby také nová forma relaxace v přírodě mezi zvířaty. Vzrůstá také poptávka po typických českých domácích potravinách. Jako další příležitost pro nově vznikající farmu v srdci jižních Čech je celorepublikově známé heslo „V Českých Budějovicích by chtěl žít každý“, tudíž díky nově vznikajícímu venkovskému trendu by se velmi brzy mohlo toto motto změnit na „V jižních Čechách na venkově by chtěl žít každý“. Můj kamarád dostal tento nápad již před dvěma lety a pořídil si z vlastních zdrojů rozlehlé zemědělské stavení, které postupně rekonstruuje a zabydluje zemědělskými zvířaty. Ačkoliv se jedná o člověka, který pochází přímo z Českých Budějovic a vyrostl zde, chopil se tohoto nápadu velmi zodpovědně. Hlavním cílem je být v budoucnu samostatný a vystačit si pouze s prostředky, které mu poskytne život na farmě. Díky jeho pracovitosti a nadšení, které tomu dává, jsem přesvědčena, že se mu to povede. Již v minulém roce jsem byla sama odběratelem domácích vajíček a zabijačkových delikates. V mojí práci se snažím tuto farmu více zapojit do agroturistiky, jelikož si myslím, že tomuto odvětví by se majitel farmy měl v budoucnu věnovat. Měl by v co nejbližší době dokončit rekonstrukci farmy, aby se mohl plně soustředit na chov zvířat a potencionální zákazníky. Byla svědkem toho, kolik práce a prostředků musel doposud vynaložit na částečnou rekonstrukci, která je zatím hotova dle mého názoru z 15 - 20 %. Proto je zde na místě otázka, zda by nebylo výhodnější postavit menší 3

farmu na zelené louce. Při konzultaci této možnosti mi majitel oponoval tím, že i když rekonstrukce je mnohdy velmi komplikovaná a finančně náročná, v případě farmy je stále výhodnější jím zvolená možnost. Pro agroturistiku je tedy vhodné využít historické objekty na venkově, které by jinak chátraly a těžko hledaly jiné uplatnění. O velikosti této farmy se můžete přesvědčit na fotografiích přiložených v mé práci.

4

II LITERÁRNÍ REŠERŠE 1 PODNIKÁNÍ Podle obchodního zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb. § 2) se podnikáním rozumí „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ (businesscenter.cz, 2014). Podle živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb. § 2) je živnost „soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem.“ (businesscenter.cz, 2014).

1.1 MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKÁNÍ Přesto, že je pojem malé a střední podnikání v praxi velmi rozšířen, neexistuje jednotný přístup k vymezení těchto podniků. „Malé a střední podniky vytvářejí zdravé podnikatelské prostředí, zvyšují dynamiku trhu, mají schopnost absorbovat podstatnou část pracovních sil, uvolněných z velkých podniků a jsou stabilizujícím prvkem ekonomického systému“ (Bednářová & Škodová Parmová, 2010). „Zaměstnávají 80 milionů občanů Evropské unie, tvoří každé druhé nové vzniklé pracovní místo. Mezi malé a střední podniky se řadí 99 % evropských firem, které vytvářejí zhruba 70 % všech pracovních míst a 60 % HDP Evropské unie“ (Srpová & Řehoř, 2010).

Definice MSP dle EU (v ČR je definice uvedena v Zákoně o podpoře malého a středního podnikání č. 47/2002 Sb., v novelizovaném znění) používá čtyři základní kritéria: -

počet zaměstnanců;

-

obrat;

-

celková hodnota aktiv;

-

nezávislost.

Střední podniky mají: -

méně než 250 zaměstnanců;

-

roční obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 50 mil. EUR; 5

-

nebo aktiva/majetek nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR;

-

a splňují kritérium nezávislosti, což znamená, že není více než 25 % kapitálu a hlasovacích práv ve vlastnictví jiného subjektu.

Malé podniky mají: -


-

jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR;

-

splňují kritérium nezávislosti.

Drobné podniky zaměstnávají: -


-

jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR (Bednářová & Škodová Parmová, 2010).

Třídění dle Českého statistického úřadu dělíme do tří skupin dle počtu zaměstnanců: -

malé: do 20 zaměstnanců;

-

střední: do 100 zaměstnanců;

-

velké: 100 a více zaměstnanců (Bednářová & Škodová Parmová, 2010).

6

2 CESTOVNÍ RUCH Světová organizace cestovního ruchu (WTO) definuje CR jako činnosti lidí spočívající v cestování a pobytu mimo místo jejich obvyklého pobytu do doby kratší jednoho uceleného roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely (Škodová Parmová, Agroturistika, 2007). Pojmem cestovní ruch (vznikl v 19. století) se dnes rozumí celkový pobyt mimo stálé bydliště, který slouží především k odpočinku, návštěvě kulturních památek, přírodních krás, sportu a jiným požitkům a s tím spojené cestování (Škodová Parmová, Provoz služeb v cestovním ruchu, 2003)

Podle Heskové a kol. (2006) je cestovní ruch významný společensko-ekonomický fenomén jak z pohledu jednotlivce, tak i společnosti. Každoročně představuje největší pohyb lidské populace za poznáváním, rekreací a naplněním vlastních snů z příjemné dovolené. Je součástí spotřeby a způsobu života obyvatel zejména ekonomicky vyspělých zemí. Ve světovém měřítku patří vedle obchodu s ropou a automobilovým průmyslem mezi tři největší exportní odvětví.

Marie Stříbrná (2005) dokonce uvádí, že cestovní ruch dnes představuje jedno z nejprogresivnějších odvětví světové ekonomiky. Jeho příjmy jsou vyšší než příjmy z naftového a automobilového průmyslu a vytváří nejvíce pracovních míst. Do nedávna se jeho aktivity soustřeďovaly převážně do specializovaných přímořských (plážových), jezerních a horských oblastí, hlavních kulturních center (včetně lázeňských míst). Zde se ověřilo, že jde o silný faktor ekonomického růstu, který umožňuje přenést kapitál, příjmy a pracovní příležitosti z průmyslových, městských a rozvinutých oblastí do hospodářsky zaostalých regionů.

2.1 VENKOVSKÝ CESTOVNÍ RUCH Venkovský cestovní ruch (často označovaný jako venkovská turistika) je cestovní ruch rozvíjející se mimo oblasti rekreačních a turistických center i mimo oblast městského osídlení. Zahrnuje rekreační pobyty ve vesnickém osídlení i mimo něj (chatových 7

lokalitách, samotách i v malých městečkách). Převážně je však vázán na venkovské osídlení spjaté se zemědělstvím a životem na venkově. Zahrnuje tedy všechny činnosti účastníka cestovního ruchu v prostředí venkova. Venkovský cestovní ruch má celou řadu podob, z nichž nejtypičtější jsou vesnická turistika, agroturistika, ekoagroturistika a chataření a chalupaření (Škodová Parmová, Agroturistika, 2007).

2.2 VENKOVSKÁ TURISTIKA Patří sem dovolená s ubytováním na farmách (agroturistika), obsahuje i dovolenou v přírodě, ekoturistiku, dovolenou s pěší turistikou, horolezectví, jezdectví na koni, dobrodružství, sportovní a zdravotní turistiku, myslivost, rybaření, cesty za poznáním, turistiku za uměním a dědictvím minulosti a v některých oblastech i etnickou turistiku (Stříbrná, 2005).

Škodová Parmová (2007) uvádí, že vesnická turistika je bezprostředně spjatá s přírodou a krajinou venkova a konkrétním vesnickým osídlením. Její náplní jsou individuální rekreační

aktivity

využívající

atraktivity

konkrétního

venkovského

prostředí

navštíveného místa (louky, lesy, rybníky, řeky, místní řemesla či folklór a podobně). K ubytování jsou využívána komerční ubytovací zařízení, rekreační chalupy i ubytování v soukromí. Její zvláštností je decentralizace ubytovacích zařízení, což vede k rozmělnění turistů a tak eliminuje negativní dopady, které s sebou nese např. masový cestovní ruch. Podporuje tak individuální aktivity při nabídce produktu cestovního ruchu i při jeho realizaci.

Venkovská turistika podle Stříbrné (2005) by měla být: -

Umístěna do venkovských oblastí.

-

Funkčně venkovská, budovaná na zvláštních rysech venkovského světa (malovýroba, otevřený prostor, kontakt s přírodou, dědictví minulosti, tradiční zvyky a způsoby).

8

-

Venkovská ve svém měřítku, tj. malé budovy, malá sídla apod.

-

Tradiční ve svém charakteru, což znamená, že poroste pomalu a organicky ve spojení s místními rodinami. Často bude řízena na místní úrovni a rozvíjena s cílem zajistit dlouhodobý rozvoj dané oblasti a neměl by likvidovat místní zdroje. Na venkovskou turistiku by se mělo hledět jako na potenciální nástroj ochrany přírody a krajiny a trvale udržitelného rozvoje spíše než jako na urbanizační a rozvojový nástroj.

-

Složena z mnoha druhů, které umožní komplexní obraz venkovského prostředí, ekonomiky a historie.

Jako typické projevy venkovské turistiky Stříbrná (2005) uvádí: -

Ohleduplný vztah k přírodě a krajině, resp. krajina je turistickou atrakcí, o kterou se pečuje a je dále zvelebována.

-

Decentralizované ubytování s omezenou ubytovací kapacitou, což umožňuje rozmělnit četnost turistů, a tak eliminovat negativní dopady, které s sebou nese „masová turistika“ (ohromné soustředění lidí v turistických centrech, devastace krajiny po dobu turistické sezóny apod.).

-

Komorní, téměř rodinné zázemí, které je typické zejména pro agroturistiku - pobyt na rodinné farmě.

-

Pochopení pro individuální aktivity návštěvníků a turistů.

-

Zázemí v horských a podhorských oblastech, kde v symbióze se zemědělstvím představuje originální nabídku služeb cestovního ruchu, včetně poskytování čerstvých produktů hospodářství (v řadě případů i ekologických potravin) hostům.

-

Pronájem chat a chalup, tzn. druhého bydlení, což je specifický český fenomén, který nemá zejména v Evropě obdobu.

2.3 AGROTURISTIKA Agroturistika je specifickou formou venkovského cestovního ruchu, která je vedle bezprostředního využívání přírody a krajiny venkova charakteristická přímým vztahem k zemědělským pracím nebo usedlostem (budovám) se zemědělskou funkcí. Je 9

provozována podnikateli v zemědělské výrobě jako vedlejší, doplňková činnost sloužící k získání dodatečných finančních prostředků k udržení nebo rozšíření jejich hlavní podnikatelské činnosti tzn. výroby zemědělských produktů

(Škodová Parmová,

Agroturistika, 2007).

Agroturistika (agritourism) uspokojuje potřeby cestovního ruchu na zemědělském hospodářství nebo na selské usedlosti (na farmě). Je to trend návratu přírody a aktivní odpočinek spojený s netradičními zážitky s poznáváním života a práce na zemědělském hospodářství. Jako je vyzkoušení řemesel (tkaní, vyšívání, řezbářství, hudba, tanec, lidové slavnosti, příprava gastronomických specialit), sportovně-rekreační aktivity (jízda na koni, myslivost, rybářství), účast na typických farmářských činnostech (sečení a sušení sena, dojení, sběr ovoce, …). Agroturistika je formou udržitelného cestovního ruchu (Hesková, Beránek, Dvořák, Novacká, & Orieška, 2006).

2.4 TRVALE UDRŽITELNÝ CESTOVNÍ RUCH Je potřeba zdůraznit velký význam venkovské turistiky jako formy trvale udržitelného cestovního ruchu. Můžeme se o tom přesvědčit v publikaci Marie Stříbrné (2005), která uvádí, že „přirozenou prioritou cestovního ruchu je ohleduplný vztah k přírodě, bez kterého by nabídka tohoto produktu ztrácela svou atraktivitu. Je to jedna z konkurenčních výhod oproti službám masového cestovního ruchu. Produkt, který venkovská turistika nabízí, bezprostředně souvisí s ochranou přírody, ochranou přírodních zdrojů, krajino tvorbou, tzn. s faktory, které tvoří základ pozitivního přístupu k „užívání“ a ochraně přírodního a životního prostředí.“

Trvalá udržitelnost znamená uspokojování potřeb současné generace bez ničení zdrojů, které umožní budoucím generacím, aby uspokojovaly své potřeby. Trvalá udržitelnost se nezabývá pouze životním prostředím, ale spíše vztahem mezi životním prostředím, společností a ekonomickými systémy. Trvale udržitelný cestovní ruch tedy znamená cestovní ruch, který je životaschopný, ale minimalizuje své dopady na životní prostředí a je přínosem jak pro hostitelskou komunitu, tak pro turisty (Horner & Swarbrooke, 2003).

10

3 PODNIKATELSKÝ PLÁN (ZÁMĚR) Aktivity agroturistiky či jiných forem měkkého cestovního ruchu vyžadují od provozovatelů stejné činnosti jako jiné obory. Nutný je precizní podnikatelský plán jak před započetím, tak i v průběhu podnikatelské aktivity.

Podnikatelský plán je dokument předcházející vlastní podnikatelské činnosti. V praxi je chápán jako dlouhodobá strategie či plán, ze kterého vycházíme a s nímž by mělo být celé naše podnikání v naprostém souladu. Jsou v něm naplánovány veškeré činnosti, které se pak budou provádět v praxi. Slouží jak interním potřebám, tak jako dokument, kterým se společnost prezentuje navenek (např. při jednání s dodavateli, odběrateli, finančními a státními institucemi) a slouží při posuzování životaschopnosti firmy. Podnikatelský plán má využití při zakládání firmy, pro rozhodování, plánování, při poskytování bankovního úvěru, při plánování vstupu nových investorů, vlastníků atd. Používá ho podnikatel a jeho zaměstnanci, ale také externí uživatelé jako jsou investoři, úřady, obchodní partneři, instituce privátní i veřejné správy (Škodová Parmová, Agroturistika, 2007).

Podstatou podnikatelského záměru je vytvořit pravdivý a přesvědčivý přehled o schopnostech, záměrech a potencionálním výnosu podnikatelského projektu. Jakkoliv můžeme skvělý plán podnikání nosit ve své hlavě, jeho písemné zpracování nám umožní jej účelně uspořádat do jednotlivých kroků, dokonale propracovat strategii našeho podnikání a hned v začátcích nastavit kritéria, pomocí kterých budete moci naplňování dílčích kroků sledovat a kontrolovat (www.ipodnikatel.cz, 2011).

Podle Fotra (1999) „výsledky technicko-ekonomických studií projektů, investiční program firmy a její finanční plán poskytují základní informační vstupy pro zpracování souhrnného podnikatelského plánu firmy. Ten má využití jako určitý vnitřní dokument, který slouží jako základ vlastního řízení, ale velký význam má také externí uplatnění podnikatelského plánu v případě, že firma hodlá financovat investiční program zčásti nebo zcela pomocí cizího kapitálu. Kvalitně zpracovaný podnikatelský plán může pak významně podpořit získání potřebného kapitálu.“ 11

Podnikatelský plán je výrazem podnikatelského záměru, jeho úkolem je definovat a kvantifikovat veškeré podnikatelské cíle a strategii zvolenou k jejich dosažení. Dobrý podnikatelský plán je především řídící pomůckou pro podnikatele, neboť ten přijímá hlavní riziko práce. Z toho důvodu je důležité zjistit, zda je plán realizovatelný, kdy budou návratné veškeré výdaje a jaká může být očekávaná úroveň zisku a odměn. Podnikatelský plán musí obsahovat celkové posouzení úkolu, reálné zhodnocení budoucího výhledu a kalkulace a očekávání podnikatele. Pokud je plán určen k získání půjčky nebo úvěru, musí obsahovat všechny informace, které jsou nezbytné pro zhodnocení očekávaného projektu investorem. (Beránek & Kotek, 2007) Podnikatelský plán by měl být především srozumitelný, logický, stručný, pravdivý a reálný. A neměl by být ani příliš optimistický z hlediska tržeb, ani příliš pesimistický a měl by respektovat rizika a slabá místa. (Bednářová & Škodová Parmová, 2010) (Fotr, 1999).

12

3.1 POŽADAVKY NA PODNIKATELSKÝ PLÁN Tabulka 1: Požadavky na podnikatelský plán Požadavky dle Fotra (1999)

Požadavky dle Bednářové, Škodové Parmové (2010)

Požadavky dle Vebra, Srpové a kol. (2008)

Stručný a přehledný.

Srozumitelný.

Jednoduchý.

Jednoduchý.

Logický.

Přesný.

Demonstrující výhody produktu či služby pro uživatele (zákazníka).

Uváženě stručný.

Konkrétní cíle.

Orientace na budoucnost.

Pravdivý a reálný.

Měřitelné cíle.

Věrohodný a realistický.

Respektování rizik.

Stručný.

Nebýt příliš optimistický z hlediska tržního potenciálu.

Realistický.

Nebýt ani příliš pesimistický.

Logický.

Nezakrývat slabá místa a rizika projektu.

Kompletní.

Upozornit na konkurenční výhody projektu, na silné stránky firmy a na kompetenci manažerského týmu.

Pravdivý.

Prokázat schopnost firmy hradit úroky a splátky. Získat zpět vynaložený kapitál s patřičným zhodnocením. Kvalitní zpracování i po formální stránce. Zdroj: Autorka podle Fotra (1999), Bednářové, Škodové Parmové (2010), Vebra, Srpové a kol. (2008).

13

3.2 STRUKTURA (OBSAH) PODNIKATELSKÉHO PLÁNU Neexistuje žádný přesný předpis, co má podnikatelský plán obsahovat a jak má být upraven. Podnikatelský plán není upraven či zmiňován ani v živnostenském zákoně, ani v obchodním zákoníku. Z právního hlediska není tedy sestavení podnikatelského plánu předpokladem založení firmy (Doleželová, 2008).

Veber, Srpová a kol. (2008) jsou toho názoru, že na trhu působí takové množství firem, že není možné nařídit nebo doporučit pevnou strukturu podnikatelského plánu, která by vyhovovala všem firmám.

Každý autor uvádí jinou strukturu podnikatelského plánu. Zde jsem jich několik uvedla: Podnikatelský plán by měl minimálně obsahovat úvod a charakteristiku podnikatelského záměru a podnikatelský projekt. V úvodu a charakteristice se uvádí: název podniku (obchodní jméno), zakladatelé podniku, datum předpokládaného založení podniku, podnikatelská myšlenka, poslání podniku, účel podnikatelského záměru, kontaktní údaje. Samotný podnikatelský projekt obsahuje obory podnikatelských činností, vstupní předpoklady (oprávnění k provozování podniku, zkušenosti z oboru), organizačně-právní forma podnikání (PO/FO), stadium rozvoje podniku, majetkoprávní vztahy (popis majetku podniku), historie podniku (vznik firmy, významné mezníky, diagram vývoje firmy z hlediska finančních ukazatelů), organizace podniku (systém řízení, vymezení kompetencí a personální obsazení), místo podnikání (popis prostoru, orientační body, možnost parkování, mapa), fungování podniku (administrativa, provozní doba), dopady činnosti na životní prostředí, uplatňované postupy pro bezpečnost práce, postavení na trhu (analýza konkurence, analýza silných a slabých stránek podniku, analýza příležitostí a hrozeb vnějšího prostředí podniku, podíl na trhu), charakteristika trhu, na kterém firma působí (analýza odvětví, vývojové trendy a potenciál trhu, vymezení cílové skupiny) (www.ipodnikatel.cz, 2011).

14

Obsah vzorového podnikatelského plánu podle Beránka a Kotka (2007) je následující: „1. Titulní strana, 2. Obsah, 3. Shrnutí, 4. Všeobecný popis organizace, 5. Klíčové osobnosti organizace, 6. Výrobky a služby, 7. Analýza trhu, 8. Odbyt, 9. Výroba (obchodní plán), 10. Finanční plán, 11. Kritická místa a problémy, 12. Přílohy.“

Podle Fotra (1999): „1. Realizační resumé, 2. Charakteristika firmy a jejích cílů, 3. Organizaci řízení a manažerský tým, 4. Přehled základních výsledků a závěrů technickoekonomické studie, 5. Shrnutí a závěry, 6. Přílohy.“

3.1.1 TITULNÍ STRANA Beránek, Kotek (2007) uvádí, že na titulní straně by měl podnikatel uvést tyto údaje: -

Jméno podnikatele, nebo firmy;

-

adresu;

-

číslo telefonu, faxu;

-

jméno nejvyššího výkonného úředníka s jeho adresou, telefonním a faxovým číslem;

-

datum vyhotovení podnikatelského záměru;

-

měla by být uvedena kontaktní osoba, nejlépe právě nejvyšší výkonný úředník.

V pravém horním rohu se doporučuje uvést „kopie číslo“ a kuličkovým perem nebo propisovací tužkou po kompletním vytištění záměrů do každého vyhotovení dopsat číslo vyhotovení (kopie). Je to velmi důležité, neboť mimořádně důvěrné informace, které jsou v podnikatelském plánu obsaženy, by se měly zpracovávat a zasílat v přesně stanoveném počtu výtisků. Navíc se v dolní části titulního listu uvádí instrukce o důvěrnosti podnikatelského plánu. Bývá to následující text: „Tento podnikatelský plán obsahuje důvěrné informace, které nemohou být děleny, kopírovány, prezentovány nebo jinak rozšiřovány bez souhlasu (jméno firmy)“.

3.1.2 SHRNUTÍ PODNIKATELSKÉHO ZÁMĚRU A CÍLŮ Investoři obvykle nečtou celý podnikatelský plán. Časově by to nebylo ani možné, čtou si však kapitolu shrnutí, ta je totiž zestručněním celého podnikatelského plánu do 15

několika málo stránek. Po jejím přečtení se rozhodnou, zda se budou věnovat tomuto plánu detailněji, nebo ho zamítnou. Proto je důležité, aby shrnutí bylo napsáno přitažlivě, poutavě, a aby v investorovi vyvolalo zvědavost a zaujetí. Délka shrnutí se uvádí od dvou do sedmi stran, podle charakteru záměru podnikatelského plánu. Vyzdvihujeme vše, co může působit pozitivně. Například zkušenosti pracovníků, předpoklad růstu trhu a další. Je vhodné vypsat si z každé kapitoly několik nejdůležitějších bodů, které budou popsány v tomto shrnutí (Beránek & Kotek, 2007).

Beránek, Kotek (2007) a Fotr (1999) se shodují, že by se shrnutí mělo psát až jako poslední, abychom si ho mohli během psaní řádně promyslet základní charakteristiky firmy i projektu a co možná nejpoutavěji a stručně ho vyjádřit. Délka shrnutí se uvádí od dvou do sedmi stran.

Součástí shrnutí by dle Fotra (1999) mělo být: 

Charakteristika produktu, resp. služby, které jsou náplní projektu, a jejich specifických vlastností a předností vzhledem ke konkurenci.



Popis trhů, na kterých se chce firma uplatnit, a distribučních cest, kterých hodlá využít k dosažení těchto trhů.



Strategické zaměření firmy na období příštích tří až pěti let, včetně jejích dlouhodobých cílů, způsobů dosažení těchto cílů i uvedení fáze podnikatelské činnosti, ve které se firma nachází.



Zhodnocení manažerských zkušeností a kvality klíčových pracovníků firmy ve vztahu k danému podnikatelskému projektu.



Finanční aspekty, zahrnující odhady zisku v následujících pěti letech, velikost potřebného kapitálu, účel jeho použití a očekávaný roční výnos pro poskytovatele kapitálu.

16

3.1.3 POPIS ORGANIZACE Beránek a Kotek (2007) dělí popis organizace do tří částí: 1. Minulost Mělo by být patrné datum založení podniku a důvod, proč byl založen. Popisují se výrobky nebo služby, konkurenční výhody, dohody s významnými partnery. Podniky, které jsou na trhu jen krátkou dobu, lze popsat na jedné až dvou stranách, zavedené podniky na třech až čtyřech. Po přečtení všeobecného popisu musí být hodnotiteli jasné, na jakých základech byl podnik vybudován, jaký byl jeho cíl, co vyrábí nebo poskytuje a kdo výrobky služby kupuje. 2. Budoucnost Tvůrce podnikatelského plánu musí popsat, jakých cílů by chtěla organizace dosáhnout. Všechny strategie a cíle musí být jasně definovány a vázány na určité osobnosti, které jsou orientovány na jejich dosažení a jsou za ně odpovědny. Na začátku stojí myšlenka nebo vize, od ní se pak odvíjejí nové výrobky nebo služby a s nimi spojené tržní příležitosti. Všechny formulace cílů musí být krátké, jasné, výstižné a částečně reklamní. 3. Vlastnické poměry a smlouvy Na závěr popisné části uvedeme vlastnické poměry, právní formu a důležité smlouvy spojené s organizací. Investor prostřednictvím těchto informací získá představu o tom, kdo může mít na fungování organizace vliv. Kopie smluv však do podnikatelského plánu nepatří, pokud bude mít investor zájem si je prohlédnout, může si je dodatečně vyžádat.

3.1.4 KLÍČOVÉ OSOBNOSTI ORGANIZACE Na úspěšnost podnikatelského plánu a zároveň i na návratnosti vložených prostředků mají největší vliv schopnosti klíčových osobností (Beránek & Kotek, 2007).

Fotr (1999) dokonce uvádí, že kvalita řízení je jedním z nejdůležitějších faktorů, které poskytovatelé kapitálu zvažují, a často je jedním z prvních aspektů, které posuzují. Někdy se tento faktor považuje za nejvýznamnější. Proto je důležité demonstrovat kvalitu,

17

profesionální dovednosti, kompetenci a angažovanost manažerského týmu k danému projektu.

Podle Beránka, Kotka (2007) se při představování klíčových osobností začíná jejích vzděláním a praktickými zkušenostmi. Není nutné zobrazovat celé životopisy, ty mohou být vloženy do příloh. Důležité je popsat nejen vzdělání, ale také praktické zkušenosti těchto osob, hlavně takové, které mohou být pro podnik přínosem. Do této kapitoly je vhodné uvést také organizační schéma, které zobrazuje rozložení pravomocí v organizaci a popisuje, kdo je odpovědný za daný úsek, kdo je mu nadřízený a zároveň výčet podřízených. Dále zde uvedeme také tabulkové vyjádření personálního složení, z kterého je zřejmé, kolik osob a na jakých pozicích bude ke konci každého roku.

Tato část podnikatelského plánu by měla obsahovat: 

organizační schéma;



charakteristika klíčových vedoucích pracovníků;



politiku odměňování těchto pracovníků;



vymezení dlouhodobých záměrů a cílů klíčových manažerů;



stanovení klíčových řídících pozic, které musí být obsazeny v příštích dvou až třech letech (včetně požadovaných dovedností a zkušeností);



základní přístup k řízení firmy (centralizace, resp. decentralizace) (Fotr, 1999).

3.1.5 VÝROBKY A SLUŽBY Hodnotitel podnikatelského plánu musí být seznámen s výrobky a službami, které organizace vyrábí a poskytuje, aby si vytvořil představu, k čemu výrobek či služba slouží, jak vypadá a funguje. Při popisu se zmiňujeme pouze o základních informacích. Není důležité popsat výrobek a službu z pohledu poskytovatele, ale spíše z pohledu zákazníka. Zdůvodníme proč daný výrobek nebo služba budou zákazníci nakupovat.

18

Závěr popisu je věnován nástinu služeb v dalším časovém období. Investora zajímá, jak bude k poskytované službě přistupováno v budoucnu, jak bude rozvíjena a vylepšována. K popisu mohou dobře posloužit i různé barevné prospekty, fotografie, nákresy apod. (Beránek & Kotek, 2007).

Fotr (1999) dodává, že je třeba specifikovat současnou fázi (výzkum a vývoj), či uvedení na trh) a dobu životnosti výrobků a služeb, kdo je či bude jejich uživatelem a jaké výhody mu budou z uplatnění těchto produktů či služeb vznikat, jaké klíčové faktory rozhodují o jejich úspěchu, jaké jsou jejich jedinečné rysy, které rozhodují o konkurenční pozici a srovnání těchto rysů s konkurencí, jaké jsou způsoby ochrany produktů či služeb (vlastnictví patentů aj.), jaké nové produkty (služby) připravuje konkurence, jedinečné rysy strategie výroby, distribuce a marketingu.

Zvláštní riziko pro investory spočívá ve schválení služby a udělení osvědčení. Výrobky a služby bývají obvykle splavovány veřejnými institucemi, jako jsou Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zdravotnictví a další. V současné době, kdy se stále zpřísňují zákony a zvyšuje se jejich množství, existuje velmi reálná možnost, že daná služba nemusí být schválena, což následně vyvolá velké komplikace (Beránek & Kotek, 2007).

SLUŽBY Služba je činnost, kterou může jedna strana nabídnout straně druhé, je naprosto nehmatatelná a nevytváří žádné nabyté vlastnictví (Jakubíková, 2009). Bednářová, Škodová Parmová (2010) tvrdí, že služby jsou v současné době velmi dynamickým sektorem hospodářství vyspělých zemí. Vyznačují se velkým potenciálem pro tvorbu pracovních míst a hlavně pro podnikatelské aktivity malých a středních podniků. Služby lze všeobecně definovat jako: -

Poskytování nehmotných statků k uspokojování potřeb za úplatu (rozdíl mezi výrobkem a službou).

-

Činnosti, výhody nebo uspokojení nabízené na prodej nebo poskytované v souvislosti s prodejen zboží. 19

-

Z hlediska výrobního podniku jsou služby doplňkem nabídky jeho výrobků a vytvářejí jeho konkurenční výhodu či jedinečnost jeho nabídky.

Rozdílnost mezi výrobkem a službou lze charakterizovat následujícími faktory: nehmotnost, nedělitelnost, neoddělitelnost od poskytovatele a pomíjivost.

SLUŽBY CESTOVNÍHO RUCHU Podle Oriešky (2010) se službami obecně rozumějí ekonomické statky, které mají převážně nehmotný charakter. V cestovním ruchu představují heterogenní soubor užitných efektů určených k uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu. Mají průřezový charakter, to znamená, že produkují nejen podniky cestovního ruchu, ale i další subjekty soukromého a veřejného sektoru.

Hesková a kol. (2006) a Orieška (2010) se shodují, že služby jsou rozhodující součástí produktu cestovního ruchu. Představují heterogenní soubor užitných efektů určených na uspokojování potřeb účastníků cestovního ruchu.

Podle Heskové a kol. (2006) heterogennost v cestovním ruchu umožňuje jejich základní rozdělení na: 1. Služby cestovního ruchu, tj. takové, které výlučně nebo převážně uspokojují potřeby účastníků cestovního ruchu a produkují je podniky cestovního ruchu. Jde o služby výrobců služeb (dopravní, ubytovací, pohostinské, lázeňské, sportovněrekreační a kulturně-společenské zařízení) a zprostředkovatelů služeb (cestovní kanceláře, cestovní agentury, turistické informační kanceláře, informační systémy a distribuční systémy), 2. Ostatní služby, které produkují podniky s polyfunkčním charakterem, tj. část jejich produkce spotřebovávají účastníci cestovního ruchu, v rozhodující míře však uspokojují potřeby místního obyvatelstva. Jde o ty podniky poskytující specializované služby pro cestovní ruch (peněžní ústavy, pojišťovací, pasové a celní orgány) a služby místní infrastruktury v cílových místech (např. obchodní a komunální podniky, zdravotnická zařízení, policie, pošta a jiné).

20

3.1.6 EXTERNÍ PROSTŘEDÍ PODNIKU (TRH) Beránek, Kotek (2007) uvádí, že součástí každého podnikatelského plánu je analýze trhu, na kterém chce podnik prodávat své výrobky a služby. Správná analýza trhu a její prezentace umožňuje tvůrcům podnikatelského plánu porozumět velikosti a typu trhu a správně odhadnout velikost potenciální poptávky. Analýza trhu vypovídá i o předpokládaném budoucím vývoji tohoto trhu. Díky tomu je možno stanovit odhady prodeje výrobku nebo služeb i v následujících letech. Analýzu trhu provádíme v těchto krocích: -

Získání informací,

-

Analýza informací,

-

Popis celkového trhu,

-

Vymezení a popis tržních segmentů,

-

Odhady objemů produkce,

-

Analýza konkurence.

ANALÝZY VNĚJŠÍHO PROSTŘEDÍ PORTERŮV MODEL PĚTI SIL První silou, která působí v mikroprostředí je síla v konkurenčním ringu, kde se nachází sledovaná firma a její konkurenti a dochází zde k rivalským tlakům. Další síla působící na konkurenční ring vychází od dodavatelů, kteří se snaží ovlivnit poptávku subjektů v konkurenčním ringu (cenovými i necenovými nástroji). Obdobné síly můžeme sledovat také ve vztahu odběratelů a konkurenčního ringu, kde je vyjednávací pozice obou stran dána také tržní mocí. Jako čtvrtá síla se sledují potencionální konkurenti, kteří zatím do odvětví

nevstoupili

a

nepřekonali

bariéru

(legislativní,

vytvoření

subjekty

v konkurenčním ringu, geografickou, technickou apod.), ale do budoucnosti se mohou stát součástí konkurenčního ringu. Pátou silou jsou producenti substitutů, kteří uspokojují jiným způsobem stejné potřeby jako produkty firem v konkurenčním ringu. Pokud bude pro odběratele významně přístupnější substitut než vlastní produkce firmy, dojde zde k útlumu poptávky po službách poskytovaných konkurenčním ringem (Parmová, 2004).

21

Schéma 1: Porterův model pěti sil

Zdroj: (Parmová, 2004).

SWOT ANALÝZA SWOT analýza je analýzou tržních příležitostí a ohrožení a analýzou silných a slabých stránek podniku. Její název je odvozen od počátečních písmen anglických slov: Strenghts, Weakness, Opportunities, Threats: -

Silné stránky (S - strenghts): Silné stránky jsou v podstatě konkurenční výhodou, která existuje uvnitř firmy. Může mít podobu personálních nebo manažerských schopností, unikátních zdrojů,

mocná

image

značky

(jméno

hotelu),

výhodných

dodavatelskoodběratelských vztahů nebo tržní dominance. -

Slabé stránky (W - weakness): Slabé stránky jsou konkurenční nevýhodou, která je identifikována uvnitř firmy. Může to být nedostatek personálních a manažerských schopností, zdrojů, image, postavení na trhu nebo dodavatelskoodběratelských vztahů.

-

Příležitosti (O – opportunities): Příležitost je příznivá situace ve firemním okolí. Příležitosti mohou být využity k zajištění větších prodejů a vyšší výnosnosti. Jedná se např. o růst firemního potenciálu nebo o naskytnutí se nového tržního segmentu, o změny v právní

22

regulaci podnikání (daňové zákony, poskytování odvětvových podpor atd.), tj. v hospodářské politice státu v sektoru, technologickém pokroku apod. -

Ohrožení (T – threats): Ohrožení je nepříznivý aspekt ve firemním okolí. Hrozby mohou potencionálně působit na schopnost firmy operovat v dané tržní situaci. Hrozby mohou mít formu např. nebezpečí konkurence, klesajícího tržního potenciálu nebo změny v právních předpisech (Beránek & Kotek, 2007).

STEP ANALÝZA STEP analýza je vhodná z hlediska makroprostředí podniku. Zahrnuje sociální (demografické, kulturní), technologické, ekonomické, a politické faktory vnějšího prostředí a umožňuje najít odpovídající lokalitu v rámci regionu nebo státu. Jako např. podle kupní síly obyvatelstva, čerpání podpor na podnikatelskou činnost, poptávky atd. Někdy se také označuje jako SLEPT, kde jsou zahrnuty také právní faktory prostředí.

Zde jsem uvedla několik příkladů: -

Sociální: vzdělání, životní styl, móda, regionální rozdíly, věková struktura, pohlaví, povolání;

-

Technologické: objevy, patenty, nové technologie, spotřeba a náklady na energii, internet;

-

Ekonomické: vládní výdaje, HDP, ekonomický růst, inflace, nezaměstnanost, zdanění, měnové kurzy;

-

Politické: ochrana spotřebitele, legislativa, vládní rozhodnutí, předpisy EU, pracovní právo.

23

III CÍL, HYPOTÉZY A METODIKA PRÁCE 4.1 CÍL PRÁCE Hlavním cílem bakalářské práce „Podnikatelský záměr vybrané agroturistické farmy“ je: -

Analýza podmínek a podpora pro podnikatele při poskytování služeb cestovního ruchu v agroturistice.

-

Návrh optimálního podnikatelského záměru pro zařízení zaměřené na tento typ cestovního ruchu.

-

Analýza tržních podmínek, vnitřního prostředí zvoleného podniku.

-

Vypracování kompletní dokumentace podnikatelského záměru pro konkrétní zařízení dle aktuálních trendů ve venkovské turistice resp. agroturistice.

Dílčí cíle: -

Poslání podniku a služeb, které bude nabízet.

-

Zdroje financování a vhodný způsob distribuce služeb.

-

Vhodné trhy a skupiny zákazníků.

4.2 PRACOVNÍ HYPOTÉZY 1. Podnikatelský záměr pomůže ve vytyčení cílů podniku. 2. Zvolený mikroregion má k rozvoji agroturistiky dobré předpoklady. 3. Zájem o služby v agroturistice budou závislé na sezónnosti.

4.3 METODIKA PRÁCE Bakalářskou práci na téma „Podnikatelský záměr vybrané agroturistice farmy“ bude vypracována na základě níže uvedeného metodického postupu.

24

Metody a techniky -

První aktivitou bude studium odborné literatury, které přinese charakteristiku vybraného mikroregionu, vymezí pojmy, definice a členění služeb CR. Příslušnými zdroji dat budou webové stránky a ČSÚ.

-

Dále bude proveden sběr dat v terénu pomocí dotazníkového šetření (zjištění poptávky po agroturistice) a řízené rozhovory s majitelem agroturistické farmy.

-

Poté bude sestaven profil vybraného mikroregionu, kde budeme zkoumat nabídku služeb (konkurenci) a poptávku po službách v agroturistice, získanou ze sekundárních dat.

-

Následně bude provedena situační analýza vybraného mikroregionu spolu se SWOT analýzou.

-

Ke konci budou vymezeny předpoklady optimálního rozvoje agroturistiky ve zvoleném mikroregionu, pro konkrétní zařízení dle aktuálních trendů ve venkovské turistice (resp. agroturistice).

-

Poslední aktivitou bude shrnutí práce do závěru, kde budou potvrzeny nebo zamítnuty hypotézy.

25

IV ČESKOBUDĚJOVICKO – DESTINACE VENKOVSKÉ TURISTIKY 5 REGION ČESKOBUDĚJOVICKO Území Českobudějovicka se nachází uprostřed Jihočeského kraje. Z praktického hlediska je charakterizováno jako obec s rozšířenou působností České Budějovice (ORP České Budějovice).

Od 1. ledna 2003 zahájilo v České republice svou činnost 205 obcí s rozšířenou působností (často jsou uváděny také jako obce III. stupně), které byly definovány na základě Zákona č. 314/2002 Sb. Vyhláškou Ministerstva vnitra č. 388/2002 Sb. pak byly vymezeny jejich správní obvody. Na tyto obce byla přenesena významná část kompetencí okresních

úřadů

po

ukončení

jejich

činnosti

k

31.

prosinci

2002.

V Jihočeském kraji byla uvedená změna územně administrativního členění spojena s ukončením činnosti okresních úřadů ve městech České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Strakonice a Tábor. Zároveň se 17 obcí (měst) stalo obcemi s rozšířenou působností, jejichž městské úřady zabezpečují agendy pro všechny obce, které náleží do jejich správního obvodu. Obcemi s rozšířenou působností se v Jihočeském kraji staly: Blatná, České Budějovice, Český Krumlov, Dačice, Jindřichův Hradec, Kaplice, Milevsko, Písek, Prachatice, Soběslav, Strakonice, Tábor, Trhové Sviny, Třeboň, Týn nad Vltavou, Vimperk a Vodňany.

Územní vymezení správních obvodů obcí s rozšířenou působností není ve všech krajích v souladu se stávajícím územním vymezením okresů (Český statistický úřad, 2005).

26

5.1 ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE 5.1.1 GEOGRAFICKÉ PODMÍNKY

Povrch: Povrch tvoří převážně plochá rybničnatá krajina Českobudějovické pánve. Osou území je řeka Vltava, do které se v Českých Budějovicích vlévá řeka Malše. Vodní dílo Římov na této řece se stalo zásobárnou pitné vody pro značnou část celého kraje. Na zamokřeném území bylo vybudováno v minulosti okolo 300 rybníků, z nichž nejznámější je Bezdrev nedaleko Hluboké nad Vltavou (Český statistický úřad, 2012) (Český statistický úřad, 2004). Rozloha a využití půdy: Rozlohou 92 378 ha je Českobudějovicko čtvrtým největším správním obvodem v kraji. Z celkové plochy obvodu představuje 54 % zemědělská a 29 % lesní půda. Podíl vodních ploch dosahuje třetí nejvyšší hodnoty v kraji. Počet obyvatel: Počtem 155 589 obyvatel je obvod nejlidnatějším v kraji, téměř dvě třetiny žijí ve městě České Budějovice. To se odráží v hustotě zalidnění, která je se 168 obyvateli na 1 km2 nejvyšší v kraji (Český statistický úřad, 2004). Nadmořská výška: 394 metrů nad mořem v Hluboké nad Vltavou. Nejvýše položené místo se nachází v Jivně (554 metrů nad mořem) (Český statistický úřad, 2013). Struktura osídlení: Odpovídá tomu i sídelní struktura, obvod zahrnuje 79 obcí, z toho 5 měst (České Budějovice, Hluboká nad Vltavou, Lišov, Rudolfov, Zliv) (Český statistický úřad, 2004). Koeficient ekologické stability: 1,03 Krajina je hodnocena jako vcelku vyvážená krajina, v níž jsou technické objekty relativně v souladu s dochovanými přírodními strukturami, důsledkem je nižší potřeba energomateriálových vkladů.

27

Podnebí: Převládá zde chladnější podnebí s průměrnou roční teplotou 7 – 8º C. Průměrné množství srážek na území okresu se pohybuje v rozpětí od 400 do 2 100 mm/m2. Z celkového ročního úhrnu srážek připadá 25 % na jaro, 40 % na léto, 20 % na podzim a 15 % na zimu (Český statistický úřad, 2012).

5.1.2 TURISTICKÉ ATRAKTIVITY Turistické atraktivity Turisticky atraktivní je zejména historické jádro Českých Budějovic se čtvercovým náměstím, renesanční budovou radnice a Černou věží. Mezi nejnavštěvovanější památky patří zámek Hluboká nad Vltavou a lovecký zámeček Ohrada s blízkou zoologickou zahradou. Pro venkovskou architekturu jsou typické stavby postavené ve stylu tzv. selského baroka. Původní ráz si nejvíce zachovaly Holašovice, zařazené do Seznamu chráněných památek UNESCO. K rekreaci jsou využívány rybníky (Bezdrev, Dehtář, Dvořiště) (Český statistický úřad, 2004).

Přírodní, kulturní a umělecké památky Na území okresu se dochovala řada významných přírodních, kulturních a uměleckých památek. Mezi nejznámější a nejvíce navštěvované památky patří především pseudogotický zámek Hluboká nad Vltavou, bývalý lovecký zámek Ohrada u Hluboké nad Vltavou, v němž je Národní zemědělské muzeum, hrad v Nových Hradech s expozicí hyalitového skla (červené a černé, které nepropouští světlo). Z církevních staveb nejstarší pocházejí z doby románské (Hosín - nejstarší sakrální stavba v okrese, Horní Stropnice), mnoho kostelů je ve slohu gotickém (např. v Dolním a Horním Bukovsku, Doudlebech, Ševětíně, dominikánský klášter v Českých Budějovicích) a barokním (v Trhových Svinech - Nejsvětější Trojice, Dobré Vodě u Českých Budějovic, Dobré Vodě u Horní Stropnice, Týně nad Vltavou). Mezi kulturní památky patří celá řada měšťanských domů v Českých Budějovicích, v jejichž centru je městská památková rezervace. V řadě vesnic se dochovala charakteristická lidová architektura tzv. selské baroko. Původní ráz si zachovaly především Holašovice (část obce Jankov), které byly zařazeny mezinárodní organizací pro výchovu, vědu a kulturu UNESCO do Seznamu chráněných památek, dále Bavorovice a Munice (části obce Hluboká nad Vltavou), Malé Chrášťany a Plástovice 28

(části obce Sedlec), Mazelov, Radošovice, Vitín a Záboří. Způsob života tohoto regionu zachycují muzea v Českých Budějovicích (vlastivědné muzeum, muzeum koněspřežky, motocyklové muzeum), v Týně nad Vltavou (vlastivědná expozice, sbírka vltavínů pocházejících z nalezišť kolem obcí Homole a Vrábče, informace o Jaderné elektrárně Temelín), v Purkarci (vorařské muzeum), v Rudolfově (hornické muzeum), v Lišově (muzeum hracích strojků), v Žumberku (muzeum lidového nábytku), Buškův hamr nedaleko Trhových Svinů (strojní kovárna poháněná vodou) a mnoho dalších kulturních a technických památek.

Akce V průběhu celého roku jsou pořádány na Výstavišti v Českých Budějovicích různé typy výstavnických akcí. Nejvýznamnějšími z nich jsou mezinárodní zemědělská výstava Země živitelka a výstava HOBBY. Výstavy nejrůznějšího zaměření navštíví v průběhu celého roku více než 300 tisíc návštěvníků.

5.1.3 DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA Doprava: Českobudějovický okres patří k územím s vysokou intenzitou dopravy jak železniční, tak silniční. Problémem je, že okres není dostatečně napojen na mezinárodní komunikační síť, což omezuje rozvoj podnikatelských aktivit. Silniční síť není vybudována rovnoměrně. Severní část okresu má komunikace kvalitnější a hustější než část jižní, kde se projevuje vliv pohraničí se všemi důsledky. Rozhodující silniční tahy jsou Dolní Dvořiště - České Budějovice - Praha (E 55), Třeboň - České Budějovice - Plzeň (E 49). Ostatní komunikace jsou převážně místního významu. Železniční síť protíná okres ve čtyřech základních směrech: České Budějovice - Praha, České Velenice - České Budějovice - Plzeň, České Budějovice - Horní Dvořiště, České Budějovice - Volary.

29

5.1.4 EKONOMICKÁ OBLAST, SUPRASTRUKTURA Ekonomická oblast V ekonomické oblasti se výrazně projevuje vliv Českých Budějovice jako územně správního centra kraje. V okrese je zaregistrováno 47 tis. ekonomických subjektů, což je téměř třetina z celého kraje. Téměř 30 % dosahoval rovněž podíl ekonomicky aktivních osob, který na okres připadal podle výsledku sčítání lidu v roce 2001. Přestože tento údaj je již poněkud starší, je to jediný přesný údaj, který charakterizuje zaměstnanost na území kraje. Aktuálnější data jsou totiž zjišťována tzv. podnikovou metodou, tj. podle sídla podniku. Podle této metody se okres podílí téměř 40 % na celkovém počtu zaměstnanců kraje – vedení firem má sídlo v okrese, ale vnitřní organizační jednotky jsou i v jiných částech

kraje

či

mimo

něj.

Z hlediska odvětvové struktury se okres České Budějovice zcela odlišuje od ostatních okresů. Podle počtu zaměstnanců je zde především výrazněji zastoupen sektor tržních služeb, jehož podíl (přes 11 %) je proti ostatním okresům zhruba o polovinu vyšší. Vyšší je také zaměstnanost v obchodě a dopravě. Naproti tomu podíl průmyslu nedosahuje průměrné zastoupení v kraji, přestože počet zaměstnanců v průmyslu představuje více než třetinový podíl z celokrajské hodnoty. Vůbec nejnižší relativní zastoupení má pak zemědělství, na něj připadají jen 4 % z celkového počtu zaměstnanců (toto číslo nezahrnuje soukromé zemědělce) (Český statistický úřad, 2013).

30

Mapa 1: Geografická mapa správního obvodu ORP České Budějovice

Zdroj: (Český statistický úřad, 2013)

31

Mapa 2: Administrativní mapa správního obvodu ORP České Budějovice

Zdroj: (Český statistický úřad, 2013)

5.2 MARKETINGOVÝ VÝZKUM 5.2.1 VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKOVÉHO ŠETŘENÍ Hlavním cílem marketingového výzkumu bylo získání informací o zájmu cílových skupin o venkovský cestovní ruch v České republice. Pro data získaná dotazníkovým šetřením byla použita metoda dotazování. Jako nástroj byly použity dotazníky v elektronické podobě. Marketingový výzkum probíhal od září 2012 do prosince 2013 a vyplnilo ho 155 respondentů. Dotazník (Příloha č. 1) obsahuje celkem 13 otázek, z toho 3 otázky nabízejí více možných odpovědí a 10 otázek je uzavřených. 32

Otázka č. 1 Respondenti byli tázáni na to, zda plánují nebo neplánují strávit svou dovolenou v ČR na venkově. Pokud takovou dovolenou již uskutečnili, měli ji zhodnotit.

Graf 1: Otázka č. 1

3% 54%

24%

neplánujeme plánujeme strávili a rádi si ji zopakujeme strávili, ale nesplnila naše očekávání

19%

Zdroj: Autorka

Pozitivní zjištění je, že 19 % respondentů dovolenou na venkově plánuje a 24 % tázaných dokonce tuto dovolenou již strávilo a byli spokojeni. Pro pouhá 3 % tázaných pobyt na venkově nesplnil jejich očekávání. 54 % tázaných o pobytu na venkově zatím neuvažuje.

33

Otázka č. 2 V otázce měli účastníci vybrat typ ubytování, který by zvolili.


2. Co byste si vybrali za typ ubytování? 19% 27%

agroturistickou farmu, statek penzion hotel

54%

Zdroj: Autorka

27 % dotázaných by si vybralo právě agroturistikou farmu nebo statek. Penzion zvolilo 54 % účastníků a hotel jen 19 %.

34

Otázka č. 3 Respondenti byli žádání, aby zvolili období, kdy by uvažovali o pobytu na venkově.


3. Kdy byste o dovolené na venkově uvažovali? (více možných odpovědí) 8%

4% 28%

5%

na jaře v létě na podzim

18%

v zimě o školních prázdninách o svátcích (Vánoce, Velikonoce,…) 37%

Zdroj: Autorka

Více než třetina respondentů má zájem uskutečnit pobyt v létě, 28 % na jaře a 8 % v době školních prázdnin. Podzimní pobyt by chtělo uskutečnit 18 % dotazovaných. O zimní pobyty má zájem jen 5 % a pobyty v době svátků (Vánoce, Velikonoce,…) 4 %. Z toho vyplývá, že v zimním období není o pobyty takový zájem a proto pro hosty připravíme různé akce, abychom je přitáhli (např. zabijačkové hody apod.).

35

Otázka č. 4 Odpovědi na tuto otázku by měli určit preference vyhledávání informací o ubytování na venkově.


4. Kde byste hledali informace o ubytování a vyžití na venkově v ČR? (více možných odpovědí) 12%

na internetu

0%

5%

u známých v novinách a časopisech 56%

27%

v cestovní kanceláři nebo agentuře jinde, prosím uveďte

Zdroj: Autorka

Jednoznačně nejvíce dotázaných, 56 %, by hledali informace na internetu. Z toho vyplývá, že nejúčinnějším druhem propagace je v dnešní době internet a proto se budeme snažit o co nejzajímavější webové stránky o naší farmě. Asi „nejlevnější“, ale velmi účinnou reklamu nám udělá ústní reklama, tzn. doporučení od známých, které by důvěřovala téměř třetina respondentů, a proto je velmi důležité vytvořit si dobré jméno. Cestovní kanceláři nebo agentuře by se informovalo 12 % respondentů a v novinách či časopisech 5%.

36

Otázka č. 5 Respondenti jsou žádáni, aby uvedli, podle jakých kritérií by vybírali místo pobytu na venkově.


5. Podle čeho jste vybírali/byste vybírali místo pobytu? (více možných odpovědí) 9%

kvalita a vybavení ubytování

1% 25%

akcí pořádaných farmou (např. zabijačkové hody, zdobení kraslic,…)

28%

sportovního vyžití (cykloturistika, koupání, jízda na koních, jezdecká škola,…) možností relaxace a odpočinku (procházky přírodou,…) druhů chovaných zvířat 15% další, prosím uveďte (cena)

22%

Zdroj: Autorka

Nejvíce respondentů, 28 %, by ubytování na venkově zvolilo kvůli relaxaci a odpočinku a 22 % preferuje sportovní vyžití. 25% dotazovaných by se rozhodovalo podle kvality a vybavení ubytování a 15% podle akcí, které by farma pořádala. Podle druhů chovaných zvířat by volilo ubytování 9% respondentů. Jako pozitivní zjištění se objevilo to, že pouhé 1% respondentů by se rozhodovalo podle ceny.

37

Otázka č. 6 Otázka zjišťuje, kolik by respondenti byli schopni zaplatit za ubytování za dospělou osobu s 1 přenocováním bez stravování.


6. Za ubytování na venkově v ČR byste zaplatili (dospělá osoba za 1 přenocování, bez stravování): 3% 2%

10%

13%

150 Kč a méně 160 - 250 Kč 260 - 350 Kč 39%

360 - 450 Kč 460 - 550 Kč

33%

560 Kč a více

Zdroj: Autorka

Nejvíce, tedy 39 % respondentů je ochotno zaplatit 160 až 250 Kč za dospělou osobu s 1 přenocováním bez stravování. O něco méně, 33 % respondentů by utratili 260 až 350 Kč. 360 až 450 Kč by zaplatilo 13 % respondentů a 260 až 350 Kč by zaplatilo 10%. 3 % respondentů by byla ochotna zaplatit 460 až 550 Kč. Nejméně respondentů by bylo ochotno zaplatit 560 Kč a více a to 2% respondentů.

38

Otázka č. 7 Otázka zjišťuje zájem o stravování.


7. Jaký typ stravování byste zvolili? 5%

13%

19% snídaně polopenze plná penze bez stravování

63%

Zdroj: Autorka

63 % respondentů by zvolilo za typ stravování polopenzi, 19 % plnou penzi, 13 % snídani a 5% bez stravování.

39

Otázka č. 8 Respondenti byli tázáni, jakou délku pobytu by zvolili.


8. Jaká by byla délka pobytu? 7%

17%

méně než 3 přenococvání 3 - 5 přenocování 6 a více přenocování

76%

Zdroj: Autorka

Více než tři čtvrtiny respondentů by rádi strávili pobyt na venkově v délce 3-5 přenocování. 17% z nich by zvolilo méně než 3 přenocování a 7% by zvolilo 6 a více přenocování.

40

Otázka č. 9 Otázka zjišťuje, s kým by respondenti rádi trávili svou dovolenou.


9. Dovolenou byste strávili: 14%

s dětmi 26% 60%

s přáteli s partnerem

Zdroj: Autorka

Nejvíce respondentů, 60 %, by chtěli dovolenou strávit se svým partnerem. 26 % respondentů s přáteli a 14% s dětmi.

41

Otázka č. 10 Respondenti jsou tázáni, zda kupují nebo uvažují o nákupu produktů přímo od farmáře.


10. Kupujete nebo uvažujete o nákupu produktů přímo od farmáře (např. vejce, med, sádlo, maso,…) 28% ano ne

72%

Zdroj: Autorka

Pozitivním zjištěním je, že 72% dotazovaných kupuje nebo má zájem nakupovat domácí produkty přímo z farmy. Zbylých 28 % respondentů o nákup nemá zájem.

42

Otázka č. 11 Otázka zjišťuje, kolik jsou respondenti za bio potraviny ochotni zaplatit v porovnání se supermarkety, hypermarkety,…


11. Kolik byste za bio potraviny byli ochotni zaplatit? 19%

více než v supermarketech, hypermarketech, . . . méně než v supermarketech, hypermarketech, . . . 81%

Zdroj: Autorka

Většina dotazovaných, tedy 81 % respondentů, je ochotna zaplatit více než v supermarketech nebo hypermarketech. Pouhých 19 % respondentů nejsou ochotni si za bio potraviny připlatit.

43

Otázka č. 12 Respondenti byli požádání o sdělení jejich věku.


12. Věk: 12%

15% 20 let a méně

13%

21 - 30 let 31 - 40 let 25%

41 - 50 let 51 - 65 let

18%

66 a více let 17%

Zdroj: Autorka

Nejpočetnější skupinu tvořila skupina osob ve věku 21-30 let a to 25%. Respondentů ve věku od 41-50 let vyplnilo 18% dotazovaných, od 31-40 let vyplnilo 17% dotazovaných, od 20 let a méně 15% dotazovaných, od 51-65 let 13% dotazovaných a 66 a více let 12% dotazovaných.

44

Otázka č. 13 Otázka žádala údaj o pohlaví.


13. Pohlaví: 25%

muž žena

75%

Zdroj: Autorka

Dotazník vyplnilo 155 osob, z toho 39 mužů a 116 žen. Přesně jedna třetina respondentů, kteří byli ochotni vyplnit dotazník, byli muži a tři čtvrtiny ženy. Z čehož je patrné, že ženy projevily větší zájem odpovídat na otázky v dotazníku a bylo zjištěno, že je jim pojem agroturistiky bližší.

45

5.3 SWOT ANALÝZA ČESKOBUDĚJOVICKA Českobudějovicko má velký počet atraktivit cestovního ruchu a vhodné podmínky pro turistiku, převážně v letních měsících. Může se pyšnit kvalitním životním prostředím, které je považováno za čím dál důležitější faktor při výběru odpočinkové dovolené. A naproti tomu je zde dobrá dopravní dostupnost. 5.1.3 SWOT ANALÝZA ORP České Budějovice Tabulka 2: SWOT analýza ORP České Budějovice Silné stránky Historické a kulturní dědictví (zámek Hluboká). - Velké množství přírodních atraktivit (vodních ploch, …). - Vhodné podmínky pro rozvoj cykloturistiky a další formy turistiky šetrné k životnímu prostředí (venkovská turistika). - Kvalitní životní prostředí. - Dobrá dopravní dostupnost a hustá síť místních komunikací. - Dobrá sportovní vybavenost. Příležitosti

Slabé stránky

-

-

Převážně letní návštěvnost. Nedostatečná poptávka po vícedenních pobytech. Neexistence destinačního managementu. Nízká úroveň spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu.

Ohrožení

Tvorba nových produktů podporujících prodloužení sezónnosti. - Rostoucí zájem turistů o zdravý životní styl a ekologii. - Zájem o bio výrobky. - Budování a rozvoj cyklostezek. - Možnost čerpání finančních prostředků z národních i mezinárodních fondů. - Snaha o aktivní spolupráci mezi subjekty v cestovním ruchu. - Rozvoj dálniční sítě. - Snaha o výstavbu Jihočeského letiště České Budějovice. - Prosazování principů trvale udržitelného rozvoje v ČR (formy turistiky šetrné k životnímu prostředí. Zdroj: Autorka -

-

-

-

46

Ekologická zátěž (doprava,…). Nedostavěná dálnice D3 do Českých Budějovic, nezahájená výstavba Jihočeského letiště České Budějovice. Růst konkurence. Nedostatečná kvalifikace pracovníků v cestovním ruchu. Nedostatečná informovanost o čerpání zdrojů z EU pro rozvoj cestovního ruchu. Legislativa v podnikatelském prostředí v ČR (daně,…). Nižší mzdy pracovníků v cestovním ruchu (vyšší fluktuace zaměstnanců).

Shrnutí SWOT analýzy Českobudějovicko má velmi dobrý přírodní potenciál pro venkovský cestovní ruch. V destinaci je velké množství kulturně-historických památek a dalších atraktivit. Důležitá je informovanost o čerpání dotací z EU, které by přispěli k rozvoji destinace.

47

V PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR Podnikatelský záměr je nezbytnou součástí pro počátek jakéhokoliv podnikání. Jde o jakýsi dlouhodobý plán a představu podnikatele, které by se měl držet. Využívá se nejen při založení firmy, ale také např. při poskytování úvěru.

6.1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O FIRMĚ RELAX farma je rodinná farma v Líšnici u Hlubové nad Vltavou. Nachází se v klidném prostředí v blízkosti Hněvkovické přehrady a je ideálním místem pro odpočinek, odkud vyplývá její název. Farma je ve vlastnictví pana Pavla Pořádka, fyzické osoby.

Agroturistická farma RELAX Farma Název subjektu: Agroturistická farma - RELAX Farma Podnikatel: Pavel Pořádek Právní forma: Fyzická osoba Sídlo a provozovna: Líšnice 4 Adresa: Líšnice 4, 37341 Hluboká nad Vltavou Kontakt: 773 400 038, [email protected]

Předmět podnikání (Příloha č. 4 k zákonu č. 455/1991 Sb., Živnost volná) -

Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost

-

Chov zvířat a jejich výcvik (s výjimkou živočišné výroby)

-

Výroba potravinářských a škrobárenských výrobků

-

Zprostředkování obchodu a služeb

-

Velkoobchod a maloobchod

-

Ubytovací služby

48

Předmět podnikání (Příloha č. 1 k zákonu č. 455/1991 Sb., Živnosti řemeslné) Část A: Řeznictví

a

uzenářství

Mlékárenství

Předmět podnikání (Živnost není podle Zákona č. 455/1991 Sb.) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské péče prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami,

Datum zpracování: 20. 3. 2014 Tento podnikatelský plán obsahuje důvěrné informace, které nemohou být děleny, kopírovány, prezentovány nebo jinak rozšiřovány bez souhlasu Martiny Hebíkové.

6.2 PODNIKATELSKÝ ZÁMĚR A JEHO CÍLE Majitel hospodářského stavení pan Pavel Pořádek má zájem o opravení tohoto stavení a následné postupné zrenovování jeho části do podoby agroturistické farmy. V současné době dochází k rekonstrukci. Podnikatelský plán by měl pomoci majiteli při jeho představách a reálně nastínit otázky fungování a úspěšnosti farmy. Přední část stavení je přestavěna na obytnou část pro majitele a na apartmány k pronájmu pro turisty. V zadní části statku se nachází zázemí pro zvířata (stáje, chlévy apod.). Za stavením mají zvířata výběhy. Návštěvníci mohou využít ubytovacích služeb ve 2 apartmánech s vlastní kuchyní a sociálním zařízením. K vlastní potřebě na vaření mohou využívat úrody přímo z farmy, jako např. zeleniny, ovoce, bylinek, ale také vajec a v období zabijaček i čerstvého masa.

49

V plánu je také vybavení jedné z místností na čištění a úpravu ryb, které si mohou rybáři ulovit v přehradě Hněvkovice. Místnost bude vybavena pulty na čištění ryb, chladicím zařízením, mrazáky, nádob na odpady, kuchyňskými potřebami a rybím kořením. Ryby si hosté-rybáři budou moci připravit čerstvé, rovnou na grilu. Po domluvě je možnost zajištění odvozu k přehradě a od ní i s rybářovým vybavením. K dispozici bude také společná prádelna s možností zapůjčení žehličky. Pro rodiny s dětmi je atraktivní přímé sblížení se zvířaty, jejich chovem, krmením, dojením atd. (prasata, ovce, králíci, kozy, slepice) a výstavba malého dětského hřiště s certifikací. V plánu je také chov koní a možnost hipoturistiky, ale také jejich ustájení a na rozlehlých pozemcích také chov daňků. Po pár měsících chodu apartmánů je v plánu možnost zajištění stravování v podobě domácích specialit (po domluvě s majiteli) nebo objednávky základních potravin z obchodu. V budoucnu chce pan majitel prodávat vejce, maso, a další domácí speciality ob neděli přímo ve dvoře farmy a v bioprodejnách hlavně v Českých Budějovicích a Hluboké nad Vltavou. Dle dotazníkového šetření bude největší návštěvnost v letních měsících, tedy v době letních prázdnin, kdy jsou očekávané hlavně rodiny s dětmi. V mimosezóně se předpokládají návštěvy párů, starších osob, ale také rybářů, sportovců a lidí, kteří hledají odpočinek a čisté ovzduší. Mimo sezónu jsou plánovány akce jako např. zabijačkové hody, výuka vaření z místních surovin, dětské strašidelné stezky, „Drakiáda“, kreslení kraslic na Velikonoce, pletení košíků apod. Hlavním cílem je vytvoření dobrého jména farmy a příjemného domácího prostředí, kam se hosté budou rádi vracet. Pan Pořádek objekt koupil v roce 2011 za 2,5 milionu Kč i s pozemky a postupně, hlavně svépomocí objekt rekonstruuje. Zastavěná plocha včetně nádvoří činí 1716 m2. K této zástavbě také náleží rozsáhlý pozemek o rozloze 4200 m2. Majitel počítá se vstupní investicí 1 150 000 Kč na stavební práce, hospodářská zvířata atd.

50

6.3 OSOBNÍ A PROFESNÍ ÚDAJE Majitelé se budou snažit, aby RELAX farma byla příjemným prostředím pro návštěvníky a cítili se tam jako doma. Chod farmy bude zajištěn panem Pavlem Pořádkem a jeho rodiči: Pavel Pořádek: -

27 let,

-

Majitel objektu,

-

Absolvent VŠ – ekonomické vzdělání.

Marie Pořádková: -

50 let,

-

Matka majitele,

-

15 let zkušeností v zemědělství

Petr Pořádek: -

53 let,

-

Otec majitele,

-

18 let zkušeností v zemědělství.

6.4 PODROBNÉ ÚDAJE O PODNIKU Statek se nachází v obci Líšnice v Jihočeském kraji. Líšnice je malá obec v údolí Líšnického potoka, která se nachází asi kilometr od Kostelce, 12 km od Hluboké nad Vltavou a 25 km od Českých Budějovic. Vesnice je místní částí Hluboké nad Vltavou. Bydlí zde jen 25 obyvatel. Nachází se asi 3 km od vodní nádrže Hněvkovice. Obec je typická selským barokem a v domě č. 10 se nachází dokonce malé soukromé muzeum, sbírka truhlářského, kovářského a zemědělského nářadí. O tomto muzeu, ale bohužel moc lidí neví a ani není označeno. (Líšnice, nedatováno).

51

Obrázek 1: RELAX farma

Zdroj: Autorka

Obrázek 2: RELAX farma - letecký pohled

Zdroj: (maps.google.cz, 2014)

52

Turistické cíle v bližším okolí -

Vodní nádrž Hněvkovice (3 km),

-

malé soukromé muzeum s truhlářským, kovářským a zemědělským nářadím (v místě),

-

zámek Hluboká nad Vltavou (12 km),

-

Vorařské muzeum - Purkarec (24 km),

-

Muzeum historických vozidel (Pořežany (7 km),

-

kostel sv. Jana Nepomuckého – Hluboká nad Vltavou (12 km),

-

ZOO Hluboká (12 km),

-

Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada – Hluboká nad Vltavou (12 km),

-

cyklotrasa Z Hluboké okolo Nové Obory (v místě).

6.6 FINANČNÍ PLÁN Majitel do podnikání vkládá vlastní kapitál ve výši 4 000 000 Kč. Prozatím nebude využívat žádné cizí zdroje. Nejvyšší nákladovou položkou byla samotná stavba s pozemky a to ve výši 2 500 000 Kč. Do dalších nákladů jsou zahrnuty stavební práce, nákup zemědělských zvířat zásoby atd.

Tabulka 3: Počáteční rozvaha Aktiva

Pasiva

Dlouhodobý majetek 2 500 000 Kč

Vlastní kapitál

4 000 000 Kč

Dlouhodobý hmotný majetek

Základní kapitál

4 000 000 Kč

Cizí kapitál

0 Kč

Pasiva celkem

4 000 000 Kč

2 500 000 Kč

Krátkodobý majetek 1 500 000 Kč Krátkodobý finanční majetek

1 500 000 Kč

Aktiva celkem

4 000 000 Kč

Zdroj: Autorka

53

Tabulka 4: Předběžná kalkulace investičních nákladů Nákladová položka

Cena

Stavební práce

1 000 000 Kč

Hospodářská zvířata

150 000 Kč

Celkem

1 150 000 Kč

Zdroj: Autorka

Tabulka 5: Kalkulace hospodářských zvířat Zvíře

Druh

Počet ks

Cena za 1 ks Cena celkem

Kur

Domácí

355

70 Kč

24 850 Kč

Prase

Český pig

8

1 500 Kč

12 000 Kč

Vietnamské

8

1 300 Kč

10 400 Kč

Suffolk

20

1 300 Kč

26 000 Kč

Merino

13

1 500 Kč

19 500 Kč

Romanocká

16

1 200 Kč

19 200 Kč

Kamerunská

17

1 500 Kč

25 500 Kč

50

251 Kč

12 550 Kč

Ovce Koza Králík

150 000 Kč

Celkem Zdroj: Autorka

54

Tabulka 6: Fixní náklady za 1. rok Nákladová položka

Cena

Ohlášení živnosti

1 000 Kč

Certifikace ubytování

3 000 Kč

Marketing (webové stránky, reklama,…)

15 000 Kč

Služby účetní firmy

7 200 Kč

Údržba a opravy

20 000 Kč

Krmivo pro zvířata

20 000 Kč

Odpisy

25 500 Kč

Ostatní náklady

10 000 Kč

Celkem

101 700 Kč

Zdroj: Autorka Na počátku podnikání bude nutné investovat do webových stránek a reklamy pro zviditelnění farmy. Krmivo pro zvířata bude z většiny zajištěno od nedalekých restauračních zařízení zcela zdarma formou zbytků a také neprodané pečivo z místních obchodů, a tím vznikne velká úspora nákladů. Dlouhodobý hmotný majetek se bude rovnoměrně odepisovat po dobu 50. let, jelikož naše budova spadá do kategorie hotelů a podobných ubytovacích zařízení.

55


Cena


10 000 Kč


7 200 Kč

Údržba a opravy

18 000 Kč


25 000 Kč

Odpisy

50 500 Kč

Ostatní náklady

10 000 Kč

Celkem

120 700 Kč

Zdroj: Autorka


Cena


10 500 Kč


7 200 Kč

Údržba a opravy

18 000 Kč


27 000 Kč

Odpisy

50 500 Kč

Ostatní náklady

11 000 Kč

Celkem

124 200 Kč

56

Tabulka 9: Kalkulace variabilních nákladů na osobu na den Nákladová položka

Množství

Cena (Kč)

Elektřina

2,2 kWh

11

Vodné a stočné

150 l

5

Praní prádla

6

Toaletní potřeby

4

Rekreační poplatek obci

10

Celkem

36

Předpokládané využití lůžkové kapacity Po dokončení dvou, dnes rozestavěných apartmánů se počítá s kapacitou 4 lůžka na 1 apartmán.

Ubytovací kapacita: 8 lůžek Délka sezóny: 275 dnů (březen-listopad) Délku sezóny jsem si zvolila od března do listopadu, z důvodu toho, že na jaře se mohou návštěvníci seznámit s novými přírůstky na farmě, přes léto sezóna vrcholí a na podzim je zakončena pouštěním draků, výlovem rybníků a tradičními zabijačkami. Počet přenocování: 2200 Počet přenocování při 100 % využití kapacity: 2200 Počet přenocování při 60 % využití kapacity: 1320 Počet přenocování při 30 % využití kapacity: 660

57

6.6.1 VYHODNOCENÍ EKONOMICKÉ EFEKTIVNOSTI PŘI 100 % VYUŽITÍ UBYTOVACÍ KAPACITY Tabulka 10: Tržby za ubytování při 100 % využití kapacity Délka sezóny

2 200

Cena za lůžko

330 Kč

Počet přenocování

2 200

Tržby celkem

726 000 Kč

Zdroj: Autorka Cenu za osobu jsem zvolila z převážné části akceptovatelnou v dotazníkovém šetření.

Tabulka 11: Celkové roční náklady Položka (Kč)

1. rok

2. rok

3. rok

Stálé náklady

101 700 Kč

120 700 Kč

124 200 Kč

Variabilní náklady

79 200 Kč

85 800 Kč

96 800 Kč

Náklady celkem

180 900 Kč

206 500 Kč

221 000 Kč

Zdroj: Autorka

Tabulka 12: Zisk při 100 % využití kapacity ubytování Bilance (Kč)

1. rok

2. rok

3. rok

Tržby celkem

726 000 Kč

726 000 Kč

726 000 Kč

Náklady celkem

180 900 Kč

206 500 Kč

221 000 Kč

Hrubý zisk

545 100 Kč

519 500 Kč

505 000 Kč

Zdroj: Autorka

58


2200

Cena za lůžko

330 Kč


1320

Tržby celkem

435 600 Kč

Zdroj: Autorka


1. rok

2. rok

3. rok

Stálé náklady

101 700 Kč

120 700 Kč

124 200 Kč


47 520 Kč

51 480 Kč

58 080 Kč

Náklady celkem

149 220 Kč

172 180 Kč

182 280 Kč

Zdroj: Autorka


1. rok

2. rok

3. rok

Tržby celkem

435 600 Kč

435 600 Kč

435 600 Kč

Náklady celkem

149 220 Kč

172 180 Kč

182 280 Kč

Hrubý zisk

286 380 Kč

263 420 Kč

253 320 Kč

Zdroj: Autorka

59


2200

Cena za lůžko

330 Kč


660

Tržby celkem

217 800 Kč

Zdroj: Autorka


1. rok

2. rok

3. rok

Stálé náklady

101 700 Kč

120 700 Kč

124 200 Kč


23 760 Kč

25 740 Kč

29 040 Kč

Náklady celkem

125 460 Kč

146 440 Kč

153 240 Kč

Zdroj: Autorka


1. rok

2. rok

3. rok

Tržby celkem

217 800 Kč

217 800 Kč

217 800 Kč

Náklady celkem

125 460 Kč

146 440 Kč

153 240 Kč

Hrubý zisk

92 340 Kč

71 360 Kč

64 560 Kč

Zdroj: Autorka

60

PŘEDPOKLÁDANÝ CASH FLOW Výrazem cash flow se označují peněžní toky. Výkaz o peněžních tocích nám poskytuje informace o přírůstcích a úbytcích peněžních prostředků a peněžních ekvivalentů, ke kterým došlo v průběhu sledovaného období. U nás za první tři roky činnosti farmy při 30 % využití ubytovací kapacity. Tabulka 19: Přepokládaný cash flow za první 3 roky činnosti (Kč)

1. rok

2. rok

3. rok

1 500 000 Kč

529 040 Kč

713 080 Kč

Tržby

217 800 Kč

217 800 Kč

217 800 Kč

Příjmy celkem

217 800 Kč

217 800 Kč

217 800 Kč

Hotovost na začátku čtvrtletí Příjmy

Výdaje Investiční činnost

1 150 000 Kč

Marketing

15 000 Kč

10 000 Kč

10 500 Kč

Provozní činnost

23 760 Kč

23 760 Kč

23 760 Kč

Výdaje celkem

1 188 760 Kč

33 760 Kč

34 260 Kč

Zdroj: Autorka

6.7 EXTERNÍ PROSTŘEDÍ PODNIKU 6.7.1 PORTERŮV MODEL RELAX FARMY V přímé blízkosti farmy (1,6 km) se nachází pouze Camping Kostelec, který nás ale z hlediska kvality ubytování a poskytovaným službám nebude příliš konkurovat. Za další konkurenty v okolí můžeme považovat penzion Vltavan a hotel a penzion Pelikán, které se nacházejí 23 km od Líšnice. Dalším konkurentem mohou být Kanadské sruby, které jsou vzdálené 22 km, ale nemohou se s námi kvůli své vysoké ceně měřit.

61

Schéma 2: Porterův model pěti sil RELAX farma Potenciální konkurenti Vznik nových farem a ubytování v soukromí v blízkém okolí, ale také v Rakousku a Bavorsku

Dodavatelé Vlastní produkce a především místní dodavatelé s domácími výrobky

Konkurenční rivalita Camping Kostelec, Penzion Vltavan a Pelikán, Kanadské sruby

Substituty Zážitkové pobyty v přírodě a vlastní chaty, chalupy, zahrádky

Zdroj: Autorka

62

Odběratelé Rodiny s dětmi, páry, sportovně založení lidé, lidé vyžadující odpočinek, milovníci přírody a zvířat

6.7.2 SWOT ANALÝZA RELAX FARMY Tabulka 20: SWOT analýza RELAX farmy Silné stránky Velké množství přírodních atraktivit (vodních ploch, …) a kulturních památek. - Chybějící přímá konkurence. - Možnosti cykloturistiky a další formy turistiky šetrné k životnímu prostředí (cyklotrasy, …). - Kvalitní životní prostředí (čisté ovzduší a nedotčená příroda). Příležitosti

Slabé stránky

-

-

-

Hlavně letní návštěvnost a nedostatečná poptávka po vícedenních pobytech. Nízká úroveň spolupráce mezi subjekty cestovního ruchu.

Ohrožení

Celoroční pořádání akcí pro podporu prodloužení sezónnosti. - Rostoucí zájem turistů o zdravý životní styl, ekologii a biovýrobky. - Oživení venkovských řemesel. - Budování a rozvoj cyklostezek. - Možnost čerpání finančních prostředků z EU apod. - Snaha o aktivní spolupráci mezi subjekty v cestovním ruchu. - Větší povědomí o ekologii a agroturistice na politické úrovni. Zdroj: Autorka -

-

-

Růst konkurence. Nedostatečná informovanost o čerpání zdrojů z EU pro rozvoj cestovního ruchu. Legislativa v podnikatelském prostředí v ČR (daně,…).

6.8 DOPORUČENÍ Měli bychom si vzít příklad ze sousedního Rakouska a Německa, která patří v oblasti agroturistiky k nejlepším na světě. V Německu jsou ekologické potraviny z farem velmi populární a lidé o ně mají velký zájem. Důvodem jsou bohužel také vyšší mzdy v Německu.

6.8.1 OTEVÍRACÍ AKCE Dne 1. 6. 2015 bude pro návštěvníky připravena otevírací akce s bohatým programem. Pro děti zde bude připraven dětský karneval na louce za farmou se soutěží o nejhezčí masku a dalšími soutěžními disciplínami. Dále zde bude možnost sblížení se se zvířaty. Dospělí si budou moci vyzkoušet uplést svůj vlastní košík, ochutnat domácí speciality 63

z udírny, domácí koláče a chléb a také si nakoupit domácí vajíčka. Pro plnoleté je připraveno pivo za speciální ceny a závody na traktorech za farmou.

6.8.2 FORMY FINANCOVÁNÍ VLASTNÍ ZDROJE Podnikatelé prozatím použili pouze vlastní zdroje a prostředky z výnosu živočišné produkce farmy a pronájmu pozemků. Tyto zdroje vystačí podnikateli na dokončení 2 apartmánů, které má již rozestavěné a stavební práce probíhají svépomocí. Jako nezbytnou investici do 3 let vidí úplnou rekonstrukci střechy, odhadovanou na 5 milionů korun a další stavební úpravy odhadované na 1 milion korun, z důvodu velké rozlohy obydlí farmy. Majitel chce využít cizích zdrojů až po určité finanční historii, aby byl pro věřitele co nejméně rizikovým klientem, tudíž by byla vyšší šance pro získání výhodného financování.

FONDY EU Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRD) Podnikatel může finanční podporu čerpat také z fondů EU, konkrétně z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRD). Prozatím jsou k dispozici jen dokumenty o fondech EU pro období 2007 – 2013. Dle předpokladů by se tato období výrazně lišit neměla, proto jsem čerpala z dokumentů z předchozího období. Prostředky z EAFRD slouží ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví, zlepšení prostředí a krajiny nebo kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářského venkova. Z programu jsou čerpány finance prostřednictvím Programu rozvoje venkova ČR, jehož řídící orgánem je Ministerstvo zemědělství ČR. Tento program je složen ze 4 os. Pro naši potřebu využijeme 3. osu - Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova, 1. prioritu - Tvorba pracovních příležitostí a 3. Skupina opatření - Podpora cestovního ruchu. (euroskop.cz, nedatováno)

64

Mým doporučením pro další roky fungování farmy je využití evropských prostředků ze Strukturálních fondů EU, z Operačního programu Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OP RVMZ) a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, který podporuje konkurenceschopnost zemědělství, udržitelné nakládání s přírodními zdroji a vyvážený rozvoj venkovských území.

6.9 RIZIKA PROJEKTU -

Úhyn zvířat,

-

povodně,

-

nepřízeň počasí,

-

podcenění marketingového mixu – špatná propagace, špatné chování, prodražení stavebních úprav.

65

VI ZÁVĚR Vztah k životnímu prostředí a také agroturistika jsou v dnešní době stále oblíbenější. Jak je vidět v mé bakalářské práci, nejedná se o jednoduchou formu podnikání. V této oblasti podnikání není zisk jedinou prioritou. Jde o určitý styl života, nadšení a pracovitost majitelů, která nedovoluje příliš volného času a musí se také počítat s rizikem vyšší moci. Literární rešerše se zabývala studiem odborné literatury zaměřené na danou problematiku. Tyto teoretické poznatky byly aplikovány v následující praktické části. V další části byl vymezen region Českobudějovicka a jeho potenciál pro oblast venkovského cestovního ruchu. Informace byly získány na základě dotazníkového šetření a řízených rozhovorů s majitelem. Z dotazníkového šetření vyplynulo, že je i v České republice velký zájem o ekologické potraviny z farem, i přes vyšší ceny těchto potravin. Důležitou oblastí jsou také možné formy financování, které jsou především z vlastních zdrojů podnikatele, což považuji za významnou výhodu a do budoucna možnost čerpání fondů z Evropské unie. Do budoucna by mohl majitel uvažovat o zaregistrování farmy do zahraničních internetových portálů a snažit se přilákat zahraniční zákazníky, kteří by byli velmi zajímavou klientelou. Následně jsem zhodnotila hypotézy, které jsem stanovila před zahájením podnikatelského záměru. 1. Podnikatelský záměr pomůže ve vytyčení cílů podniku. Podnikatelský záměr dal majitelům farmy směr, kterým by se měli vydat v následujících letech jejich podnikání. Na základě řízených rozhovorů s majitelem usedlosti jsem zjistila jeho požadavky na budoucí podobu farmy. Z těch vyplynulo, že by farma měla být příjemným prostředím pro zákazníky, kde by měli optimální podmínky pro načerpání nové energie. Což je v dnešní době pracovního shonu stále více žádané a důvod relaxace byl jedním z nejvíce uváděných možností v dotazníkovém šetření. Dle dotazníku je velmi oblíbený také nákup domácích produktů přímo z farmy, kde téměř tři čtvrtiny dotazovaných tyto nákupy uskutečňuje nebo o nich alespoň uvažuje. Tato hypotéza byla potvrzena. 2. Zvolený mikroregion má k rozvoji agroturistiky dobré předpoklady.

66

SWOT analýze nám potvrdila, že Českobudějovicko je ideálním regionem pro návštěvu přírodních a kulturních památek. Umístění je nedaleko od dvou významných měst jihočeského kraje a to jsou České Budějovice a Hlubová nad Vltavou. V oblasti je také dostatek cykloturistických tras pro sportovce a čisté životní prostředí, kvůli kterému lidé z měst právě na venkov odjíždějí. Přímo v okolí deseti kilometrů naleznete pouze čistě venkovské prostředí bez rušných komunikací a smogu. 3. Zájem o služby v agroturistice budou závislé na sezónnosti. Z výsledků dotazníkového šetření nám dle předpokladů vyplynulo, že o služby v agroturistice budou mít lidé zájem převážně v létě, v době hlavní sezóny. Přes čtvrtinu respondentů by zvolilo období jara, kdy vše kvete a rodí se mláďata. Nejméně oblíbené bude zimní období. Tato hypotéza byla potvrzena.

67

VII SUMMARY Relationship to the environment and agritourism are more popular at this time. As you can see in my bachelor thesis, it is not a simple business form. In this area of business is not profit only priority. It is a particular style of life, enthusiasm and diligence of owners, which does not allow too much free time and also must be prepared for the risk of force majeure. Literature review dealt with the study of literature focusing on the issue. These theoretical knowledge were applied in the following practical part. In the next section was defined České Budějovice region and its potential for rural tourism. Information was obtained from questionnaires and structured interviews with the owner. The survey found that in the Czech Republic are people interested in organic food from farms, despite the higher prices of these food. The important areas are also possible forms of financing, which are mainly from own resources, which I consider as a significant advantage in the future to draw funds from the European Union. Farmer should sign the farm to foreign web portals in the future and try to attract foreign customers, who would be very interesting clientele. KEYWORDS: agritourism, rural tourism, farm, risk of force majeure, foreign customers, farmer, environment.

68

VIII SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY CITOVANÁ LITERATURA Bednářová, D., & Škodová Parmová, D. (2010). Malé a střední podnikání (1.. vyd.). České Budějovice: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta. Beránek, J., & Kotek, P. (2007). Řízení hotelového provzu. Praha: MAG Consulting. Fotr, J. (1999). Podnikatelský plán a investiční rozhodování. Praha: Grada Publishing, a. s. Hesková, M., Beránek, J., Dvořák, V., Novacká, L., & Orieška, J. (2006). Cestovní ruch: Pro vyšší odborné školy a vysoké školy. Praha: Fortuna. Horner, S., & Swarbrooke, J. (2003). Cestovní ruch, ubytování a stravování, využití volného času. Praha: Grada Publishing, a. s. . Jakubíková, D. (2009). Marketing v cestovním ruchu. Praha: Grada Publishing, a. s. Orieška, J. (2010). Služby v cestovním ruchu. Praha: Idea Servis. Parmová, D. (2004). Řízení služeb: přednášky. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Zemědělská fakulta. Srpová, J., & Řehoř, V. a. (2010). Základy podnikání. Praha: Grada Publishing a.s. Stříbrná, M. (2005). Venkovská turistika a agroturistika. Praha: Profi Press. Škodová Parmová, D. (2003). Provoz služeb v cestovním ruchu. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta. Škodová Parmová, D. (2007). Agroturistika. České Budějovice: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta. Veber, J., & kolektiv, S. J. (2012). Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada Publishing, a. s.

ELEKTRONICKÉ ZDROJE businesscenter.cz. (2014). businesscenter.cz. Načteno z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak/cast1.aspx businesscenter.cz. (2014). businesscenter.cz. Načteno z http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost/cast1.aspx Český statistický úřad. (2004). Načteno z Krájská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Správní obvody obcí s rozšířenou působností. Jihočeský kraj 2004. České Budějovice: http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/krajp/13-3104-04-xc

69

Český statistický úřad. (15. březen 2005). Načteno z Krajská správa v Českých Budějovicích. Správní obvody obcí s rozšířenou působností - Jihočeský kraj 2004. Úvod.: http://notes3.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/krajo/13-3104-042004-uvod Český statistický úřad. (4. červen 2012). Načteno z Charakteristika okresu České Budějovice. Okres České Budějovice. Okresy. Úvod.: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_cb Český statistický úřad. (2013). Načteno z Krajská správa ČSÚ v Českých Budějovicích. Kraj. Charakteristika obcí a podnikatelská sféra. : http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/charakteristika_obci_a_podnikatelska_sfera _orp_ceske_budejovice/$File/3102_2.pdf Český statistický úřad. (2013). Načteno z Veřejná databáze. Územně analitické podklady (1b) v obcích vybraného SO ORP. Obce s rozšířenou působností České Budějovice (jihočeský kraj).: http://vdb.czso.cz/vdbvo/tabparam.jsp?vo=tabulka&cislotab=UAP6020PU_OB1 .23&voa=tabulka&go_zobraz=1&verze=0 Český statistický úřad. (2013). Načteno z Geografická mapa správního obvodu ORP České Budějovice. ORP České Budějovice. Data za jednotlivé obce s rozšířenou působností.: Ohttp://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/geograficka_mapa_spravniho_obvodu_or p_ceske_budejovice/$File/3102_%C4%8Desk%C3%A9%20bud%C4%9Bjovic e.jpg Český statistický úřad. (2013). Načteno z Administrativní mapa správního obvodu ORP České Budějovice. ORP České Budějovice. Data za jednotlivé obce s rozšířenou působností.: http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/geograficka_mapa_spravniho_obvodu_orp_ ceske_budejovice/$File/3102_%C4%8Desk%C3%A9%20bud%C4%9Bjovice.j pg Doleželová, M. (6. březen 2008). Podnikatelský plán: Jeden z pilířů úspěšného podniku. Načteno z www.podnikatel.cz: http://www.podnikatel.cz/clanky/podnikatelskyplan-jeden-z-piliru-podniku/ euroskop.cz. (nedatováno). euroskop.cz. Načteno z Fondy pro zemědělce a rybáře: https://www.euroskop.cz/8633/sekce/fondy-pro-zemedelce-a-rybare/

70

ipodnikatel.cz. (10. květen 2011). www.ipodnikatel.cz. Načteno z http://www.ipodnikatel.cz/Podnikatelsky-zamer/obsah-vzor-podnikatelskehozameru.html Líšnice. (nedatováno). www.selskebaroko.unas.cz. Načteno z Líšnice: http://selskebaroko.unas.cz/lisnice/lisnice.ht

71

SEZNAM TABULEK TABULKA 1: POŽADAVKY NA PODNIKATELSKÝ PLÁN ................................... 13 TABULKA 2: SWOT ANALÝZA ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE ................................ 46 TABULKA 3: POČÁTEČNÍ ROZVAHA ..................................................................... 53 TABULKA 4: PŘEDBĚŽNÁ KALKULACE INVESTIČNÍCH NÁKLADŮ ............. 54 TABULKA 5: KALKULACE HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT .................................... 54 TABULKA 6: FIXNÍ NÁKLADY ZA 1. ROK ............................................................. 55 TABULKA 7: FIXNÍ NÁKLADY ZA 2. ROK ............................................................. 56 TABULKA 8: FIXNÍ NÁKLADY ZA 3. ROK ............................................................. 56 TABULKA 9: KALKULACE VARIABILNÍCH NÁKLADŮ NA OSOBU NA DEN 57 TABULKA 10: TRŽBY ZA UBYTOVÁNÍ PŘI 100 % VYUŽITÍ KAPACITY ......... 58 TABULKA 11: CELKOVÉ ROČNÍ NÁKLADY ......................................................... 58 TABULKA 12: ZISK PŘI 100 % VYUŽITÍ KAPACITY UBYTOVÁNÍ.................... 58 TABULKA 13: TRŽBY ZA UBYTOVÁNÍ PŘI 60 % VYUŽITÍ KAPACITY ........... 59 TABULKA 14: CELKOVÉ ROČNÍ NÁKLADY ......................................................... 59 TABULKA 15: ZISK PŘI 60 % VYUŽITÍ KAPACITY UBYTOVÁNÍ...................... 59 TABULKA 16: TRŽBY ZA UBYTOVÁNÍ PŘI 30 % VYUŽITÍ KAPACITY ........... 60 TABULKA 17: CELKOVÉ ROČNÍ NÁKLADY ......................................................... 60 TABULKA 18: ZISK PŘI 30 % VYUŽITÍ KAPACITY UBYTOVÁNÍ...................... 60 TABULKA 19: PŘEPOKLÁDANÝ CACH FLOW ZA PRVNÍ 3 ROKY ČINNOSTI (KČ) ......................................................................................................................... 61 TABULKA 20: SWOT ANALÝZA RELAX FARMY ................................................. 63

SEZNAM GRAFŮ GRAF 1: OTÁZKA Č. 1................................................................................................. 33 GRAF 2: OTÁZKA Č. 2................................................................................................. 34 GRAF 3: OTÁZKA Č. 3................................................................................................. 35 GRAF 4: OTÁZKA Č. 4................................................................................................. 36 GRAF 5: OTÁZKA Č. 5................................................................................................. 37 GRAF 6: OTÁZKA Č. 6................................................................................................. 38 GRAF 7: OTÁZKA Č. 7................................................................................................. 39

GRAF 8: OTÁZKA Č. 8................................................................................................. 40 GRAF 9: OTÁZKA Č. 9................................................................................................. 41 GRAF 10: OTÁZKA Č. 10............................................................................................. 42 GRAF 11: OTÁZKA Č. 11............................................................................................. 43 GRAF 12: OTÁZKA Č. 12............................................................................................. 44 GRAF 13: OTÁZKA Č. 13............................................................................................. 45

SEZNAM MAP MAPA 1: GEOGRAFICKÁ MAPA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE ........................................................................................................ 31 MAPA 2: ADMINISTRATIVNÍ MAPA SPRÁVNÍHO OBVODU ORP ČESKÉ BUDĚJOVICE ........................................................................................................ 32

SEZNAM OBRÁZKŮ OBRÁZEK 1: RELAX FARMA .................................................................................... 52 OBRÁZEK 2: RELAX FARMA - LETECKÝ POHLED.............................................. 52

SEZNAM PŘÍLOH PŘÍLOHA 1: DOTAZNÍK PŘÍLOHA2: OBRÁZEK 5: DVŮR PŘED REKONSTRUKCÍ PŘÍLOHA 3: OBRÁZEK 6: MAŠTAL PŘED REKONSTRUKCÍ

PŘÍLOHA 1 DOTAZNÍK Dobrý den, věnujte prosím několik minut Vašeho času vyplněním následujícího dotazníku. Jmenuji se Martina Hebíková a výsledky tohoto dotazníku budou použity v mé bakalářské práci „Podnikatelský záměr vybrané agroturistické farmy“. Cílem dotazníkového šetření je zjistit zájem cílových skupin o venkovský cestovní ruch v ČR.

Vybranou odpověď prosím označte.

Plánujete nebo jste již strávili dovolenou v ČR na venkově (na farmě, statku, zemědělské usedlosti, v penzionu, jízda na koních, ochutnávka specialit ) ? a) neplánujeme b) plánujeme c) strávili a rádi si ji zopakujeme d) strávili, ale nesplnila naše očekávání

Kdy byste o dovolené na venkově uvažovali? (více možných odpovědí) a) na jaře b) v létě c) na podzim d) v zimě e) v době školních prázdnin f) v době svátků (Vánoce, Velikonoce,…)

Kde byste hledal informace o ubytování a vyžití na venkově v ČR? (více možných odpovědí) a) na internetu b) u známých c) v novinách a časopisech d) v cestovní kanceláři nebo agentuře e) jinde, prosím uveďte:

Podle čeho jste/byste vybíral místo pobytu? (více možných odpovědí) a) kvality a vybavení ubytování b) akcí pořádaných farmou (např. zabijačkové hody, zdobení kraslic,...) b) přírodních atraktivit a místních pamětihodností v okolí (hrady, zámky,...) c) sportovního využití (cykloturistika, koupání, jízda na koních, jezdecká škola) d) možností relaxace a odpočinku (procházky přírodou,...) e) programu pro děti (dětský karneval, krmení zvířat,...) f) druhů chovaných zvířat g) vzdálenosti od bydliště h) další, prosím uveďte

Za ubytování ne venkově v ČR byste zaplatil/a (dospělá osoba za 1 přenocování, bez stravování): a) 150 Kč a méně b) 160 – 250 Kč c) 260 – 350 Kč d) 360 – 450 Kč e) 460 – 550 Kč f) 560 Kč a více

Jaký typ stravování byste zvolili? a) snídaně b) polopenze c) plná penze

Jaká by byla délka pobytu? a) méně než 3 přenocování (víkend,...) b) 3 – 5 přenocování c) 6 a více přenocování

Dovolenou byste strávil/a: a) s dětmi b) s přáteli c) s partnerem

Pohlaví: a) muž b) žena

Věk: a) 20 let a méně b) 21 – 30 let d) 31 – 40 let d) 41 – 50 let e) 51 a více Děkuji za Váš čas strávený vyplňováním tohoto dotazníku a přeji hezký zbytek dne.

PŘÍLOHA 2 Obrázek 3: Dvůr před rekonstrukcí

Zdroj: Autorka

PŘÍLOHA 3 Obrázek 4: Maštal před rekonstrukcí

Zdroj: Autorka

Bakalářská práce Podnikatelský záměr zvolené agroturistické farmy

Recommend Documents