Americká pomoc Číně před vypuknutím války v Tichomoří Aleš
Skřivan
st.
Dne 7. července 1937 zahájily incidentem u mostu Lu-kchou-čchiao' japonské ozbrojené sily dalši fázi své agrese v Cín ě.' Japonská armáda rychle dosá hla úspěchů:ještě do konce roku 1937 obsadila Sa nghaj, tehdejši hlavni město země Nanki ng a další dů lež itá centra ve střední Cíně. Kuomin tangská vláda nejprve v prosinci 1937 přenesla své sídlo do Chankchou na střed ním toku řeky Jang-c' a posléze se uchýlila do Cchung-čc hingu v provincii S'čchu a n v západní Cí ně, kde setrvala až do konce války. Jihočínský Kanton padl v říjnu 1938. Takto Japonci "do konce roku 1938 ovládli nejlidnatější centra Cíny a postupně získali i kontrolu nad komunikacemi mezi nimi. Cisař, Tajná rada, vláda i špičky armády se shodli na tom, že najistou dobu bude vhodnějš í stabilizovat zisky na kontinentě".'V důsledku toho se "v roce 1939 se japonský postup v Cí ně zpomalil... Japonci kontrolovali nejbohatší města a větši nu železničn ích tratí, ... nikdy však neplánovali, že obsadí celou Cínu. Cílem obsazení Chaj-nanu Japonci v roce 1939 a okupace severní Indočíny v následujícím roce bylo odř íznutí strádajicích Cankajškovýc h sil od zásobování. Japo nci stále příležitostn ě rozvijeli ofenzivní akce, ale jen s limitova nými cíli. '" K obnovení japonských ofenzivních akcí velkého rozsahu došlo v C ín ě až na konci druhé svě t ové války, v roce 1944. Spolupráce mezi Spojenými státy a Cankajškovou Cínou ve vojenské i ekonomícké oblasti se rozvi nula již před vypuknutím války v Pacifiku. V podstatě zača l a již v roce 1931, kdy do Cíny přijel plukovník amerického letectva Jack Jouett v če le menší instruktážní skupiny. Dojaponského útoku na Pearl Harbor dosáhla americká finanční pomoc kuomintangskému režimu 170 milionů dolarů.' Vývoj války v Evropě v květn u a červn u 1940' aktualizoval otázku osudu kolonii poražených evropských států vjihovýchodní Asii, především Francouzské Indočíny a Nizozemské Východní Indie. Velká Británie navíc na základě dohody,již 17. červe n ce 1940 podepsali britský velvysla nec v Tokíu sir Robert Craigie ajaponský ministr za hr an i čí Arita, uzavře la tzv. Barmskou cestu, kterýmžto opatřenim "ztratil Cankaj škův režim v Cchung-čchingu
Slo o starobylý most nedaleko Pekingu, oZ Il <Jčovany tč,;,jako most Marcll Pola.
2
Kčínsko·japonské v:lIce v letech 1937-1945 srv. GORDON, D. !\I. , TI/(: Clli"a-Japon Wor, 1931-1945, in: Journa l ar Mililary I-listory, Yol. 70, 2006, No. 1, s. 137- 182; SK~ I VAN SL, A. , lopol/skel vdlka 1931 -1945, Praha 1997. s. ) 19-160; WI LSON. D., Wllcll Tigers Fighc ..T"e Story o[ Sillo-lapa"csc WClr, Landon 1982, s.13-187.
3
SKR1VAN s!..A .. c. d., s. 145.
4
GORDON, D. M., c. d., s. 157.
5
LlU, E E,A Milicary HiscoryofModcrtl Chillo 924- 1949, Princeton 1956, s. 208.
6
V dů sled ku němec ké ho taženi vza padní Evropl: 15. kvě tn a 1940 kapitulovalo Nizozemsko, 28. kvě tna Belgie a 22. června 1940 Francie.
115
)l( 2010/1
poslední pozemní spojnici, po níž byl do neobsazené Číny dopravován vá lečný materiál a další dodávky".' Americký státní tajemník Cordell Huli k tomuto opatření zaujal velmí kritické stanovisko, když uzavření Barmské cesty označil za "překážku světovému obchodu". Dne 25. července 1940 pak prezident Franklin Delano Roosevelt vyhlásil embargo na vývoz leteckého benzinu, maziv, surového železa a kovového šrotu do Japonska.' Winston Churchill oznámil uzavřeni Barmské cesty v parlamentu 18. července 1940 s tím, žejde o dočasné opatření, na pouhé tři
měsíce.
Krok zdůvodn il
mimořádn ě
vážnou situací
bojujicí Británie. Po třech měsicích pak Britové odmitli dohodu o uzavřeni komunikace prodloužit a cesta pro dodávk)' do Číny byla opět volná.' K definitivnímu uzavřeni Barmské cesty došlo v květnu 1942, kdy Japonci dobyli Barmu. Působenim vlivu obecného vývoje události se zhruba od počátku druhé poloviny roku 1940 stala otázka americké pomoci Čankajškově Číně naléhavější. Ostatně již 11. ledna 1940 doporučoval v souvislosti s japonskou agresi vlivný republikánský politik Henry L. Stimson "přejit ze sféry morálniho tlaku do sféry akcí"." Americké stanovisko však bylo stále opatrné, vždyť ještě 11. září 1940 prezident Roosevelt prohlásil: "Nebudeme se podilet na cizích válkách, nevyšleme naši armádu, n ámořnictvo a letecké sily, aby bojovaly v cizích zemích mimo Ameriku, výjimku učiníme pouze v případě napadení".l1 V li stopadu 1940 vyslal Čankajšek do Washingtonu misi vedenou šéfem operačniho oddělení štábu čí n ské ho letectva generálem Mao Pang-cuem, která měla Američany informovat o zoufalé situaci či n skýc h vzdušných sil" a 25. li stopadu předložila požadavky na doplnění strojového parku a výzbroje. Číňané usilovali o dodávku 500 bojových letounů během roku 1941; dále požadovali materiál pro výstavb u leti šť, munici, protiletadlová děla 7
SKR IVAN st. , A" C. d. , s. 168. Stavba tzv. Barmské cesty (pozemn í spojnice z ko nečnc ze l eznični stanice v La šiov Barmě přesjOn-nan s k-y Kchun-ming do CChung-čchingu) byla zahájena v roce 1937. Silnici dlouhou temčř 2000 km budovalo na 500 000 čí n ských dělníků bez jakékoli moderní tcchnik."y. JeŠ l č n
1941 bylo po této tr
8
9 10
II 12
116
Stimson vyjildři l tento názor v dopise listu Tlze NťlV York Tillu:s z ll. ledna 1940. Konzervutivní republikán Henry L. Stimson v minulosti zastilval významné úřady - v letech 1911-1913 vykonáva l úřad minima vfilky, byl generálním guvernérem Filipín (1927- 1929) a ministrem zahraniči (1929-1933). Půl roku po shora uvedeném prohláSeni se opět stal ministrem vá lky a tento úřad vykontlval až do 21. září 1945. SKRIVAN SI., A., c. d., s. 175. Kuomíntangskj Clna v této době disponovala pouze 37 st íhačkami a 31 bombardéry. Pokud šlo letectvo, měli Japonci nad Cíllany drtivou převa h u. V téže době bylo v Cině nasazeno celkem 968japonsk)Ích letadel, dalších 120 s trojů bylo dislokovano" Ind očiné. YOUNG, A. N., c. d., s. 141.
Americl<á po moc Čín ě před vy puknu tí m vá lky v Tichomoří
a letecký benzin." Kromě toho čínská mise usílovala o dodávku materiálu pro pozemní sily v hodnotě 30 milíonů dolarů. Navíc prezidentu Rooseveltovi předložila plán útoků na Japonsko bombardéry B-17, které by startovaly z čínských l et i šť a pilotovali by je američtí dobrovolníci. Nešlo o příliš reálný podnět - v so učasné situaci totiž nebylo možné plán realizovat vzhledem k polítické situaci i k technickým podmínkám. Pro Cíňany bylo nepochyb n ě povzbuzením, žejiž 19. prosince 1940 americký prezident schválil návrh materíální pomoci Cíně; vzhledem k tomu, že čínské požadavky v této době kolidovaly s naléhavými požadavky Británie, ale nebyly zdaleka všechny splněny a významn ějš í příspěvek čínskému válečnému úsili znamenala pouze dodávka stovky stíhaček typu P-40B počátkem roku 1941. Vzhledem k narůstáni nebezpečí válečného konfliktu v Pacifiku byli Ameríčané nadále nuceni zvažovat otázku další pomoci nacionalistické Cíně. Proto koncem ledna 1941 pří jel do Cchung-čchíngu poradce prezidenta Roosevelta Dr. Lauchlin Currie," aby problém projednal s č inskými předáky. Cankajšek opět požadoval urychlení výstavby letí šť pro bombardéry B-17, seznámil Američana se svým plánem centralizace kontroly Barmské cesty, soustřed ě ní vybraných oddílů vyzbrojených americkými zbraněmí ve strategických bodech, snažil se získat příslib vyslání ameríckých techniků a vojenských poradců a před evš ím usíloval o získání americké finanční pomoci pro stabilizaci čínské měny. Po návratu Currie informoval Roosevelta o generalissimových požadavcích, ale k upřesnění termínu a formy jejích realizace zatím nedošlo. Téhož dne, kdy Currie opustil Cínu -11. března 1941 - podepsal prezident Roosevelt proslulý Zákon o půjčce a pronáj mu, který Kongres projednával od ledna. Hlavním důvodem pro přijetí tohoto zákona byl sílný pokles brítských dolarových rezerv, což podvazovalo možnost britských nákupů zbraní v USA; Cína při projednávání nehrála v podstatě žádnou úlohu, ale Cíňané přesto začali brzy usilovat o to, aby byli do působnosti zmíněného zákona zahrnutí také. Jíž 31. března 1941 předložil čínsk'Ý ministr za hraničíT. V. Sung generálmajo rovi Jamesi H. Burnsovi z minísterstva války soubor požadavků," který předpokládal americkou pomoc při rozšíření stavu čínských leteckých sil na 1000 strojů , vyzbrojení 30 čínských divizí do března 1942 a vybudování nových komunikaci, které by spojily Cinu se spřátelenými mocnostmí." Sung předpokl áda l , že poskytnou-li Američané prostředky na základě Zákona o půjčce a pronájmu, mů že být těchto cilů dosaženo b ě h em dvou let. Cínské požadavky byly analyzovány ministerstvem války a Dr. Currie dostal pověření zhodnotit možnost případného zapojení Cíny do působnosti Zákona o půjčce a pronájmu. Odbornici z mínisterstva války však došli k závěru, že Cína zatím není připravena efektívně využívat možností daných uvedeným zákonem. Dne 22. dubna předalo ministerstvo Curriemu 13
Z tědno 500 letadel m ě lo byt 250 s tíhače k dlouhého doletu, 100 stíhaček kratkcho doletu tl 150 dvoumotorových bombardčrů. Cir)ané navíc pož3dova1i dodaní 10 dopravních a ] 90 výcvikových letadel , vyslání 200 amerid.."ych instruktorů a ]50 osob pozemnrho pcrsonalu. YOUNG, A. N., c. d., s. 141 - 142.
14
Curric byl v Crné od 28. ledna do ll. března 1941.
15
Slo v podstatě o roz š íření požadav ků, ktcrc předlož il Mao Pang-cuov listopadu 1940.
t6
M ě l o jit o železnici z Barmy do Jun-nanu, silnici z indického Sadiya přes severní Barmu do Ciny, roz~ i ře ní parku mikladních aut, tlpravu povrchu Barmské cesty tl podstatné rozš í ře ni leteckého transportu.
117
)K 2010/
1
předběžno u zprávu hodnoticí Sungovy požadavky a so učasně seznam toho materiálu, který zatim m ůže Cina dostat, aniž by byl nějakým způsobe m ohrožen americký armádni program a dodávky Velké Británii." Během března a dubna 1941 jednali Currie, generál Burns, Han)' Hopkins a dalši činitelé ve Washingtonu o zahrnuti Ciny do působnosti Zákona o půjčce a pronájmu znovu. Možnost jeho využiti byla Ciňa n ům nazna če na již záhy, neboť pouhé čtyři dny po schváleni zákona, 15. března 1941, vydal Roosevelt prohlášeni, kde bylo řečeno: "Cina ... vyjad řuje velkolepou vů li miliónových mas vzdorovat rozděleni své zem ě. Prostřednictvim generalissima Cankajška požádala o naši pomoc. Amerika prohlásila, že seji naši pomoci dostane."" Slibená pomoc však zatim nepřic h ázela a Cankajšek byl stále vice znepokojen. Americký vyslanec v Cc hun g-čchingu Nelson Johnson hlásil 17. dubna do Washingtonu, že generalissim us žádá v této otázce "rozhodné a závazné slovo" ,1 9 Neustálý tlak Cíňanů v této věci nako nec přinesl výsledky. Koncem dubna schválil Roosevelt dodávk u válečné ho materiálu Ciněv hodnotě 45 miliónů dolarů. V květnu 1941, kdy byla Cina konečně zahrnuta do působ nosti Zákona o půjčce a pronájmu,W pak bylo oznámeno uvolněni dalšich 49 mili ónů dolarů a v tomtéž měsici dorazily do rangúnského přistav u prvni zásilky. Od května do listopadu dodávky vzrostly na 15 000 tun měsič ně a závažný pokles nas tal teprve po japonském útoku na Pearl Harbor." V této době byla aktuálni rovněž otázka přimé americké pomoci při budováni činskýc h pozemnich i leteckých sil; předevšim "otázka americké pomoci a leteckého zásobováni Ciny byla jednou z nejzávažnějšich třecich ploch mezi oběm a vládami v této době".n Proto byla v květnu 1941 vyslána do Ciny mise velitele amerického letectva na Filipinách, brigádniho generála Henryho B. Clagetta,jež m ěla prozkoumat situaci a informovat washingtonské ministerstvo války o vojenských problémech Ciny. Jižjeji prvni zprávy poukazovaly na kritický stav činského letectva, které disponovalo minimálním množstvím většinou zastaralých strojů, nebylo schopno zaj i šťovat obranu měst proti japonským n á letům ani provádět odvetné údery protijaponsk;ím základnám. Zpráva mise proto doporučila rozšiření americké pomoci při výstavbě a modernizaci letectva s tím, že bylo navrženo i zajiště ní pozemního personálu. Pokud šlo o výcvik čí nských pilotů, mise doporu čil a, aby probihal v zahrani čí vzhledem k tomu, že v Cí ně pro jeho realizaci nebyly vhodné podminky a bylo by nevýhodné a přiliš nákladné budovat nová výcviková střed i ska." Na základě Clagettových informací Spojené státy
17
ROMANUS , F. C. - SUNDERLAN D, R. t Stillll'ell's M iss;oll to CI/illa, WashinglOn 1953, s. 16.
18
U"ircd SW{(:s Rclatiol1s wiell China (dil lejen USRWC H), Department af State Publica tion 3573, Far Eastcrn Scrics 30, Washington 1949, s. 26.
19
Fordg" Re/cuiomo/che Uniced Scates, 194 1, Yol. V. s. 629- 630.
20
Sm louva o z<Jhrnuti Ciny do pů so bnosti tohoto lelkoml byla podepsána 2. června 1941.
21
Úplný přehled dodávek do Ciny na zák ladě Zákona o půjčce II pron:'ljmu v obdobl od května 1941 do dubna 1942 srv. ROMANUS, E C.- SUNDERLIIND, R., c. d .. s. 49.
22
XU, Guangqin, Tlle IsslleofUSAirSllpporcfor Chilla dllrillg Secolld Worfd Hlar, 1942-1945, in: Journa l of Conlel11porary History, Vol. 36, 200 1, No. 3, s. 459- 484; s, 460,
23
Od říj na 194 1 proděl:i.va la prvni skupin::! Ciň::!nů - vět š inou šlo o studenty- výcvik na základně Thunderbird Field v Arizoně; poslcze byl za hájen výcvi k č ínských pilotů i letištnlho personálu v Indii.
118
Ameri ck á pomoc Č ín ě před vypu knutí m vá llty v Ti chollloří
pro Čínu z prostředků poskytovaných na základě Zákona o půjčce a pronájmu urychleně uvolníly 300 stíhaček a 50 bombardérů. Je však nutno dodat, že žádné z těc hto letadel se nedostalo do Číny před útokem na Pearl Harbor." Návrhy, které misi předložili Číňané, lze zhruba shrnout do tří skupin. Týkaly se vybudová ní moderniho letectva, zřizení efektivního leteckého spojení do Číny a vyzb rojení třiceti čí nských divizi.~ Pokud šlo o č ín ské požadavky, bylo zjevné, že nejde o poslední slovo, a proto Američané zača li uvažovat o zříze ní stálé vojenské mise v Číně, která by podávala průběžné informace o situaci, aby mohli racio náln ě zvažovat dalši požadavky. Dne 16. června 1941 navrhlo oddělení G-4 ministerstva války generálnímu štábu vyslání mise a argumentova lo v její prospěch tím, že zříze ním budou položeny základy širší americko-čínské spolupráce pro případ války. Krátce poté, 3. července 1941, schválil generál George Marshall návrh na zřízení stálé Americké vojenské mise v Či ně (Americall Mi/itary Missioll in China, dále jen AMM ISCA), do jejíhož čela byl jmenován brigádní generál John Magruder. Od po čá tku formální existence mise vznikla řada problémů. Rozvínula se diskuse mezi ministerstvem války a ministerstvem za hra ni čí o tom, zda má mise spadat pod pravomoc nového vyslance Clarence E. Gausse, nebo má vyvíjet činnost samos tatně. Ministerstvo války nakonec prosadilo druhou alternativu. Číňa né byli o věci informováni 20. srpna 1941 a o týden později, 27. srpna, obdržel Magruder základní instrukce k působnosti mise. Jeho úkolem bylo: ,,1. Radit a pomáhat čí n ské vl ádě , pokud jde o dopravu a zaj i štění materiálu, za řízen í a munice potřebné k rozvíjení vá leč ného úsilí; 2. Radit a pomáhat č ínské vládě při výcviku či nské h o personálu v používání a údržbě materiálu, zařízení a munice dodávané Spojenými státy jako pomoc pro obranu; 3. V případě potřeby pomoci personálu zjiných ministerstev americké vlády plnit jeho povinnost v souvislosti s působením Zákona o půjčce a pronájmu vzhledem k Číně; 4. Pomáhat č ín ské vl ádě spolu s americkými úřady při prováděn í okamžitých a koordinovaných ad ministrativních akcí nezbytných k zajištěni řádného přísunu materiálu a munice č ín ský m ozbrojeným silám ze s třed is ek zří zených na zá klad ě Zákona o půjčce a pronájmu; 5. Zjistit stav život ně důležitých přísta vnich, siln ičníc h a železnič n íc h zařízení v souvislosti se zřízením a udržováním odpovídajících dopravních spojnic.,,'G Dále byl Magruder instruován v tom smyslu, aby po přijezdu do Čchun g-čchinguj ed nal pouze s Čankajškem a nenechal se vtáhnout do intrik a machinací jednotlivých klik v nacionalistic ké vládě nebo Kuomintangu. Během zá ří a října 1941 přibyl personál mise do č ín ského válečného hlavního města a sám Magruder přiletěl 10. říj na 1941." Jedním z nej závaž n ěj š íc h prob lémů čínsko-a m erické spolupráce v tomto období i za války byla otázka pomoci č ín ské mu letectvu, neboť v mnohém právě na něm závisel další osud čc hung-čchingské ho režimu. Nešlo jenom o materiální zaj i ště ní popřípadě rozšířen í strojového parku, ale především o zaji ště ní pilotů a kvalitního pozemního personálu. 24
STE.TT1N1US, E.. R., Lelld·Leasc. Weaponfor Viclory, New York 1944, s. 116.
25
Ll U,EE,c.d., s.175.
26
ROMANUS, E C. - SUNDERLAND, R., c. d., s. 30.
27
V souvisloti se zřlzcn[m AMMISCA byla do Spojených států vyslána čínská stála vojenska mise,již vedl generál Siung S··chucj. Do Washingtonu dorazila 13. dubm] 1942.
119
'$ 2010/1
Americký poradce Čí nské národní aeronautické komise Claire Lee Chennault" již koncem roku 1940 dospěl k závěru, že pro úspěšnou činnost čínských leteckých silje nezbytné zformovat skupinu amerických letců-dobrovolniků , kteří by v Čině působili alespoň do té doby, než bude vycvičeno dos tatečné množství čínských pilotů a techniků. Zpočátku nebyly americké úřady podobné činnosti svých občanů v Čině příliš naklon ěny a vstřícnějši postoj k této věci zaujaly až v roce 1940. Koncem tohoto roku, po misi generála Mao Pang-cua,jejímž členem byl i Chennault, Washington projevil ochotu spolupracovat při formování skupiny dobrovolníků,jejiž organizace se na Chennaultův návrh ujala Centra! Aircrajt Manu/octl/ring Company (CAM CO). Realizací plánu byli pověřen i William O. Pawley a Bruce Leighton. Nejvyšší americká vojenská místa schválila projekt až poté, co generál Marshall 15. února 1941 sdělil úřadujícímu ministru zahraničí Sumneru Wellesovi, žeje nezbytně nutné, aby navzdOly existujícím neutralitním zákonům byli zajištěni piloti pro stíhačky P-40B dodané do Číny. Pawleyovi agenti lákali vysokým služným a zvláštními odměnami piloty zjednotek dislokovaných na Havaji a Filipinách, formování dobrovolnické skupiny ale přesto pokračovalo jen zvolna. Dne 15. dubna 1941 byla podepsána oficiální smlouva o zajištění pilotů pro 100 s trojů P-40B, na niž navazovalo podepsání smlouvy o tzv. stabili zač ni půjčce mezi Činou, USA a Velkou Británií. Z washingtonských č initelů poskytli akci největ ši podporu ministr války Henry L. Stimson, ministr námořnictva Frank Knox a lidé z prezidentova okolijako Lauchlin Currie, Harry Hopkins a samozřej m ě sám prezident Roosevelt. Právě Currie přišel 28. května 1941 s plánem dalši pomoci čínskému letectvu, když navrhl dodat Číně dalších 144 stí haček Vultee P-48 a 66 bombardérů typů Lockheed a Oouglas. Currie svůj program obhajoval v dopise Knoxovi z28. května 1941 následujícími argumenty: 1. Čítiané budou moci v připadě dodání letadel lépe Ilájit své strategické body; 2. budou moci uskutečnit místní ofenzivní akce; 3. umožníjim to provád ě t bombardování japonských základen v Čině i Indočině, včetně akcí proti říční i pobřežní dopravě nepřítele; 4. dodání strojů umožní bombardování vlastního Japonska v budoucnu." Velký význam pro urychlení realizace programu pomoci čínskému letectvu měla indočín ská krize v červe nci 1941. Poté, co v únoru 1939 japonské síly okupovaly ostrov Chaj-nan a vzář í 1940 severní Indo čí nu , obsadily 21. červe nce 1941 ijižní část Indočíny. Tentojaponsk-ý krok vyvolal ostrou americkou reakci. Její nejzávažněj š í součástí nepochybně bylo nařízení o zmrazení všech japonských aktiv ve Spojených státech, schválené prezidentem Rooseveltem 25. červe nce 1941. Součástí amerických opatření bylo i schválení Currieho programu Bílým domem 23. červe nce 1941."
28
Chcnnau lt byl vCíněod roku 1937. Jako kapití'm amcrickcho letectva byl přeložen do zíi lohy a stal se poradcem Cínské Ilíirodni aeronautické komise. V souvislosti se zřízením Americké dobrovolnické skupiny byl rcnktivován do hodnost i plukovníka. V říjnu 1942již dosáhl hodnost i brigádního generála. Bližc k ChenmlU[tovč č ín ské mi si srv. BYRD, M., ChclIlIQlIlc: GMng Wings to tllc Tiger, Tuscn[oosa, London 1987; FORD, O., Flyillg Tigers: Cla!'re Cl/clI/wlIll (IlId tlll: Amcrico/l Voluflteer GrollP, Washington 1991; XU, Guangqin, Tlte Unitcli Starcsand Cllim:sc MilitoryAviatioll, 1929-1949, Westport (Conn.) 2001.
29
ROMAN US. E C. - SUNDE RLAND, R., c. d., s. 21.
30
Prezidentovo rozhodnuti Currieho návrh dokonce rozSiři l o a Cině bylo slibeno dodťmí 500 letadel.
120
Ame ri cká pomo c Čí n ě před vy puknutím vá lky v Tic homoří
Pokud šlo o hodnocení válečných možností Cíny, panoval v této době ve Washingtonu značný optimismus. Jak uvádějí Romanus a Sunderland, "obecná koncepce poskytnuti pomoci Cíně na základě Zákona o půjčce a pronájmu byla schválena; právě v této době se totiž ve Washingtonu projevoval tzv. "čínský mýtus", nemluvě o velkých nad ějích, spojovaných s touto zemi. Nadšená, početná a zk ušená sinofilská skupina poukazovala na to, že Ciňané s tatečně a odpovídajícím způsobe m bojuji proti Japoncům a potřebuji pouze zbraně, aby je mohli zahnat do moře".]1 Vzhledem k těmto okolnostem získali Pawley a Leighton dostatečnou podporu pro realizaci svého plánu. Formálně byla Americká dobrovolnická skupina (American Volunleer Group, dále jen AVG)" zřizena rozkazem Cankajška z 1. SI'pna 1941,jejím velitelem se sta l plukovník Chennault. Technický a administrativní štáb AVG byl zformován již počátkem srpna 1941. První dobrovolníci sice přijeli do Ciny již koncem července 1941, ale trvalo ještě měs íc, než měl a jednotka oněch 100 pilotů," které měli Američané zajistit podle smlouvy z 15. dubna. Velitel AVG plukovník Chennault stavě l na výsledcích svého dlouhodobého studia taktiky japonských leteckých sil a usilovalo to, aby AVG byla elitnijednotkou "vycv ičenou k rozbíjení japonských formací, která by se s třetávala sjaponskými piloty v neočekávaných situacích a využívala výsledných zmatků"." Krátce po založení AVG se objevila otázka případné spolupráce s Velkou Británii na tomto poli. Po delšíchjednánich a s řadou výhrad poskytli Britové pro jednotku výcvikové letiště v Barmě a v listopadu 1941 americký zmocněnec Pawley zahájil rozhovory o vysláni skupiny britských dobrovolníků, kteři by s Američany vytvořili smíšenou jednotku. Pawleyovajednání nebyla úspěšná a neexistují žádné důkazy o rozvíjení podobných snah po Pearl Harboru. Krátce poté, co AMMISCA zaháj il a svou působnost v Cině, začalijejijednotlivi členové ztrácet iluze o charakteru čchung-čchingského režimu a o vojenských schopnostech ozbrojených sil hostitelské země . Američtí pozorovatelé záhy pochopili, že "generalissimův největší příspěvek k udrženi či n ské ho odporu nespočívá vjeho vojenské obratnosti, ale spíše v politické schopnosti zachovávat si loajalitu velitelů vá lečných zón v Cíně"." Cankajškova vláda musela, ostatn ě jako v předchozích letech, neustále překonávat odstředivé snahy a separatistické tendence jednotlivých generálů. Chod hospodářství svobodné Ciny navíc narušovala hyperinflace. Státní aparát i armáda byly proniknuty korupcí a neschopnosti. Tento stav se stále zhoršoval, a proto Cankajšek usiloval nejen o materiální pomoc ze zahraniči, ale i o mezinárodni diplomatickou podporu Ciny, včetně navázání případných užších smluvních svazků. Od léta 1941 se snaži l real izovat alespoň jeden z těchto cílů: buď navázat smluvní spojenectví s oběma velmocemi bojujícími se státy Osy, tj. s Velkou Británií a Sovětským svazem, a nebo vymoci Ci ně postavené plnoprávného partnera při jednání amerických, britských a nizozemských 31
32
ROMANUS, E C.- SUNOERLANO, R., c. d., s. 23. AVG byla označována jako "Létající tygři" (Flyi/lg Tigcrs) , u pod lÍmto názvem se s nI často setkáváme i v odborné historické lit eratuře. Bliže k aktivitě Flyi/lg Tigers SIV. WILSON, D., c. d., s. 203-214.
34
W ILSON, O., c. d., s. 203. CHENNAULT, C. L., Wayofa Fighter, NewYork 1948, s. \07.
35
ROMANUS, F. C. - SUNDERLAND, R. , c. d. , s. 33.
33
121
)K 2010/1
zástupců
o společných obranných akcích ve východní Asii."Těchto cílů však čínská vláda dosáhla až po japonském útoku na Pearl Harbor a v dalším průběhu války. Koncem října 1941" Magruderdvakrát konferoval s Cankajškem. Ameríčan seznámil ge· neralissima se svým pětibodovým programem a současně s nim projednával otázku vztahu a pravomocí AM MISCA vůči AVG. Cankajšek navrhl, aby skupina amerických dobrovolníků přešla přímo pod Magruderovu kontrolu i za cenu jejího vyčlenění z čínských leteckých sil. Do počátku války k tomu však nedošlo a AVG byla reorganízována až v červenci 1942. Ještě před příletem Magrudera do CChung-čchingu Japonci zahájíli další fázi operací v Cíně útokem na CChang-ša (v provincii Chu-nan) a krátce poté ohrozili i strategícky významný Kchun-ming (v provincii JUn-nan). Běhemjednání generalissimus znovu upozornil Magrudera na nebezpečí, které hrozilo Kchun-mingu, a žádal Američany o pomoc. Celý problém na příkaz Marshalla zkoumalo oddělení pro válečné plánování ministerstva války a došlo k závěru, že účinnou pomoc Kchun-mingu by mohla zajistit pouze RAFze Singapúru a nebo americké letectvo z Manily. Oba zásahy však mohly vyvolat okamžitý válečný konflikt s Japonskem. V tomto smyslu byla také připravována odpověď na požadavky, které vzešly z Magruderovýchjednání s Cankajškem v posledních říjnových dnech. Cíňanéjiž od března 1941 usilovalí o získání americké pomoci pří vyzbrojení a výcviku třiceti divizi. Aby vedení AMMISCA mohlo tento požadavek lépe posoudit a zvážit, rozhodlo se vyslat dva členy mise, podplukovníky George W Slineye a Edwina M. Sutherlanda na inspekční cestu do čínského I. a V. válečného prostoru. Jejich inspekce probíhala od 19. října do 10. listopadu 1941. V podstatě zcela negativní zprávy obou důstojníků svědčí o tom, jak rychle se měnil názor personálu i vedení AMMISCA na čínskou armádu ajejí schopnost čelit Japoncům. Oba důstojníci provedli nejen kritický odborný rozbor organizace, výcviku a bojové činnosti čínské
armády, ale poukázali i na
řadu skutečností
úzce souvisejících s morálním
stavem jednotek i velitelského sboru a snažili se konfrontovat obecně existující představy ve Spojených státech s čínskou skutečnosti. Předevšímje udivila naprostá nečinnost jednotek. Vjedné ze zpráv uvádějí: "Na frontě je velmi malá aktivita ... V mnoha připadech bylo zjištěno, že vůbec neexistuje kontakt mezi čínskými ajaponskými oddily... Zájem Cíňanii na jakékoli útočné akci sejevíjako zcela zanedbatelný. "" Sliney se v memorandu z 10. prosince 1941 pokusil vysvětlit příčiny letargie čínské armády. V tomto dokumentu informuje Magrudera o svých jednáních s čínskými veliteli: "Někteří činští důstojnici vyjádřili přesvědčení, že by Cín a mohla vyhrát tuto válku bez dalšího boje. Předpokládají , že mezinárodní diplomatický tlak by mohl Japonce donutit Cínu opustit"." Sliney dospěl k závěru, že význam čínského odporu proti Japoncům byl ve Spojených státech značně přeceněn. Jednoznačně konstatoval: :;.te Spojených státech obecně převládající představa, že Cína bojovala s Japonci s krajním vypětím a dobyla mnoha slavných vítězstvi,je klamná. Obecně vzato, Japonci byli schopni zaútočit na kterékoli místo, kdyby si to přáli. Většinou se zastavili proto, žejisté množství 36
SHERWOOD, R" ROOSL",cft arui Hopki/ls:AtI !mimtltcStor)', NewYork 1948, s. 404.
37 38 39
ROMANUS, E C. - SUNDERLAND, R.,c. d., s. 36.
122
Konkrétn~
ve dnech 27. a 31. řijna 1941.
Tamtéž, s. 44.
Americká pomoc Či n ě před vypu lO1utím vá lky v Ti c h omoří
jednotek může bezpečně držet pouzejisté množství mil fronty ... Vůle provádět útočné akce zatím v čínské armádě neexistuje" .~O
Vzhledem k těmto zprávám a na základě svých rozborů Magruder nakonec dospěl k závěru, že přezbrojení a vycvičení požadovaných třiceti dívizí by nepochybně přispělo ke zlepšení celkového stavu čínské armády, přičemž byl přesvědčen, že právě tyto nové útvary by byly schopny provést alespoň dilčí ofenzivní akce proti Japoncům. Proto poté, co se Čankajšek rozhodl založit výcviková střediska pro tyto jednotky v Kchun-mingu a Kuej-linu, požádal šéf americké mise o vysláni odborniků, kteři byve střediscích působilijako poradci. Hodnotime-li toto obdobi souhrnně, lze řici , že čínsko-americká spolupráce během posledniho roku před vypuknutim války v Tichomoří byla rozvíjena intenzívněji než v před chozich letech. Zahrnuti Číny do působnosti Zákona o půjčce a pronájmu, vznik skupiny amerických letců-dobrovolníků a exístence samostatné vojenské mise Spojených států - to vše mělo význam pro rozvíjení válečného úsilí Číny. Je však třeba zdůraznit, že chyběl širší program pro bezprostředni vojenskou spoluprácí v pl'ípadě války s Japonskem. Pearl Harbor postavil americké i čínské velení před zcela novou situaci, vznikly další problémy, přičemž staré nebyly vyřešeny. Tato nepřipravenost se negativně projevila na počátku války a po řadu měsiců ovlivňovala spojeneckou spolupráci Číny se Spojenými státy a Velkou Británii. Abstrakt Americká pomoc Číně před vypuk nutím války v Tichomoří Spoluprace mezi Cankajškovou Cinou a Spojenými státy americkými fakticky začala na počátku třicótých let 20. stole ti. Finančni pomoc USA Čankajškově vládě přesto dosáhla až do japonského
útoku na Pearl Harborv prosinci 1941 výše t 70 milionu dolare... V roce 1940 se americká pomoc stala ještě naléhavéjší; Ciňané se snažili získat pro své vojtiky zejmena letadla a zbraně. Rozšíření platnosti
Ztikona o půjčce a pronájmu i na Cinu proto bylo záležitostí mimoříidné důležitosti , stejně jako vyslóní americké vojenské mise do Ciny a vytvoření skupiny amerických dobrovolník ů působících najejím území. Vokamžiku , kdy propukla válka, totiž neexistoval žódný projekt lupróce mezi
oběma
stóty, což
mělo během
tohoto konniktu zcela
pi'irozeně
čí
program spo-
nepríznivé důsledky.
Abstraet American Help to China belore the Outb"eak ol the War in Pacific The cooperatian between Chiang Kai-shek's China and the USA started developing at the beginning of the 1930s. The American financial aid to Chiang Kai-shek's government reached 170 million dollars untí! the attack on Pearl Harbor. The question of the American support became more urgent in 1940. The Chinese attempted to gaín a supply of planes and weapons for rheir soldiers. It was a matter of great importance to incorporate China into the force of Lend-Lease Act, dispatching American Military Mission in China Jnd a creation of the American Volunteer Group, There WJS not a programme of the collaboration between China and the USA though when the Second World War broke out which influenced unfavournbly the allied cooperation at the beginning af the connict.
40
Tamtež.
123
)X( 2010/1
Klíčová
slova
Cnnkajškovn Cínn, Spojené státy a merické, americká fin a n ční pomoc, Zákon o půj čce a pronájmu , a me ri čt í
dobrovoln ici, druhá
světová
va lka.
KeyWords Chimlg Kai -shek's China, the United States af America, American Financial Aid, Lend-Lease Act, American Volunteer Group, Second World Wa r.
124
