Leden -- Únor 2014
Ú
Americká ekonomika
Tomáš Hart
Co řekl prezident ZPRÁVA O STAVU UNIE
Leden - Únor 2014 Hlavní zprávy: Obamova řeč o stavu Unie Imigrační reforma a
republikáni
Nová továrna na baterie Další:
Optimizmus výrobců Reforma zemědělství spuštěna Spěch kvůli Panamě Ekonomika Lousiany
Prezident Obama na konci ledna pronesl tradiční Zprávu o stavu Unie, jeho už šestou. Řeč, která byla politickými komentátory většinou dobře hodnocena, obsahovala i velkou část ekonomických témat. Podle Obamy nabírá americká ekonomika na síle, roste a vytváří nová pracovní místa. Důležité je i to, že podle prezidenta z růstu těží nejen podnikatelé a akcionáři, ale i třeba učitelé nebo dělníci v automobilkách. O střední třídě se prezident zmínil několikrát, třeba v kontextu nezaměstnanosti, stále ještě na Ameriku dost vysoké (kolem 7 %) a potřebě nedopustit zmenšení počtu lidí se středními příjmy. Všechno je třeba podřídit tomu, aby lidé v Americe měli dostatek příležitostí a možnost se jich chopit. Potřebou pomoct ekonomice i navzdory rozdělenému Kongresu, který z každého projednávaného zákona dělá velkou politickou bitvu, se Obama zaštítil, když pohrozil, že tam, kde to bude potřeba, bude připraven použít i tzv. Executive order. Tedy prezidentské nařízení, které má sílu zákona, ale nebylo schváleno Kongresem a dává vládním úřadům pokyny provádět politiku, kterou prezident
v nařízení vydá. To může být třeba případ zvýšení úrovně minimální mzdy pro ty zaměstance firem, které pracují pro federální vládu. Tak, jak roste americká těžba ropy a plynu, se snižuje energetická závislost Ameriky na zbytku světa. Obama chce podpořit investice do toho, aby průmysl i doprava jako palivo stále více používaly místo ropy plyn. S modernizací energetiky má také pomoct stále větší výroba eletřiny ze slunce. Ekonomice pomáhá postupné snižování deficitu státního rozpočtu, protože rostoucí ekonomika se dokáže s vládními výdaji vypořádat o něco snadněji. Růst výroby a inovací má podpořit pět nebo šest center high-tech výroby, která by spojovala vývoj a výrobu na jednom místě v Americe. Finančně by taková centra měly podpořit granty federální vlády. Právě tady by měla vzniknout jistota, že renesance průmyslové výroby, které v USA probíhá několik posledních let, bude delšího trvání a zajistí dobře placená výrobní místa. Prohlášením, že „náš vztah s Evropou zůstává nejsilnější, jaký kdy na světě byl“, se podle některých snažil ujistit evropské partnery, že Asie nenahradí Evropu
Většina komentátorů letošní projev prezidentovi pochválila
jako strategický partner Ameriky pro 21. století. Projednávané obchodní dohody s EU a zeměmi v Pacifiku mohou být tím největším, co po Obamovi po jeho dvou mandátech zůstane, potřebuje ale schválení Kongresu, že o nich může vyjednávat bez toho, že mu Kongres vyjednané dohody změní. Touto Trade Promotion Authority Kongres prezidentskou administrativu zmocňuje, aby jménem USA o těchto dohodách jednal a Kongres je potom buď schválí nebo neschválí. Obamovo vystoupení v přímém přenosu sledovalo asi 30 milionů lidí a hned po jeho skončení následovala odpověď republikánské strany, resp. několik odpovědí z republikánské strany. Tradiční oficiální odpověď dodala nejvýše postavená republikánka ve Sněmovně, Cathy McMorris Rodgers ze státu Washington. Obamovi protivníci budou i letos bojovat proti zavedení další fáze reformy zdravotnictví, pro kterou se vžilo označení Obamacare. Se svými vystoupení se přidali i senátoři Mike Lee a Rand Paul, kteří mají blízko k vyhraněné Tea Party. Několik dalších republikánů vydalo svoje prohlášení hned po skončení prezidentovy řeči ještě na schodech Kapitolu, kde v tu dobu na zákonodárce vždy čekají novináři.
Solidní byla i republikánská odpověď – Cathy McCorris Rodgers
Stránka 1
Leden -- Únor 2014
Ú
Výrobní podniky si věří ZAČÁTEK ROKU VYPADÁ SLIBNĚ
Výrobní prognóza: dobrá
Průmyslová výroba už sedm měsíců po sobě roste, index manažerské důvěry je podle pravidelné ankety Institute for Supply Management na úrovni 57. Více než 50 přitom znamená očekávání růstu a expanze. V pravidelném měsíčním výzkumu firem nákupní manažeři odpovídají na jednoduchou otázku, jestli očekávají vyšší nebo nižší výrobní aktivitu na základě toho,
kolik zboží a materiálu pro své firmy plánují nakoupit v brzké době. V létě loňského roku důvěra poněkud zakolísala, ale konec roku proběhl za rostoucí průmyslové produkce a manažeři firem zatím nečekají, že by letošní rok pro ně mohl být nepříznivý. Americký výrobní optimizmus je v kontrastu s tím, jaké průmyslové prognózy přicházejí ze zbytku světa, v poslední době stále častěji i z Číny. V USA se ale také
nedaří všem stejně, s problémy bojují např. menší a střední firmy,které dodávají produkty pro armádu, těžký průmysl nebo např. pro výrobu nákladních vozidel. Slévárna Bremen Castings z Indiany patří mezi takové firmy a zakázky ji jen za loňský rok klesly o 28 %. „Bojujeme ze všech sil, abychom aspoň dělali stejně jako dříve“, popisuje nelehkou situaci firmy její prezident J.B. Brown.
Cesta k občanství pro imigranty? REPUBLIKÁNI UVAŽUJÍ O REFORMĚ Republikáni ze Sněmovny reprezentantů zveřejnili několik principů, jak by si představovali imigrační reformu. Už před sedmi měsíci Senát schválil svůj návrh podobného zákona, který by měl určit, jak se Amerika vypořádá s tím, že v ní miliony lidí žijí nelegálně. Ti ale představují páteř některých ekonomických sektorů, takže jejich masové vyhoštění ze země by poškodilo i hodně amerických firem, které na jejich práci postavily svoji konkurenceschopnost.
Sněmovní návrh republikánské většiny chce ulehčit cestu k občanství lidem, kteří se do USA dostali jako nezletilé děti se svými rodiči a zlegalizovat pobyt cizinců, pobývajících nyní v Americe nelegálně. Také chtějí zjednodušit vydávání víz pro kvalifikované odborníky a zemědělské dělníky, zpřísnit ochranu hranic a zavést biometrický systém kontroly osob. Změnu ve svém postoji si republikáni zdůvodňují tím, že se potřebují přiblížit rostoucí hispánské části obyvatel USA, která již v některých oblastech zásadně ovlivňuje
výsledky voleb a třeba výrazně prezidentovi Obamovi v obou prezidentských volbách. Znepřátelením Hispánců by republikáni riskovali, že v některých oblastech by byli prakticky bez šance na výraznější volební úspěch. Republikáni zatím návrh testují hlavně ve svých řadách. Aby se s návrhem dokázali ztotožnit i ti republikáni, kteří zatím prosazovali tvrdší postup proti nelegálům, obsahují proto principy i podmínky, které např. nutí imigranty přiznat, že porušili americké zákony, zaplatit pokutu nebo se obejít bez státní sociální podpory.(WSJ)
Drony pro privátní potřeby FEDERÁLNÍ ÚŘADY POVOLILY TESTOVÁNÍ LETOUNŮ Než se bezpilotní drony stanou běžnou součástí komerční nabídky, uplyne ještě nějaká doba. Už nyní ale státní letecké úřady povolují univerzitám a vládním agenturám provozovat místa, na kterých se drony testují. Šest míst v USA bylo schváleno, aby testovaly vše, co s provozem dronů souvisí: letecké charakteristiky, letovou bezpečnost nebo fungování senzorů, podle kterých se stav bezpilotního letounu vyhodnocuje. Státní úřady a univerzity věří, že
úspěšný výsledek zkoušek povede k tomu, že při pozdějším zavedení dronů do běžného provozu budou mít výhodu, kterou dokáží buď využít finančně (univerzity), nebo povedou k lepším nebo levnějším službám pro jejich občany (státy). Testy mají probíhat nejméně do roku 2017 a federální FAA, které testování povoluje a monitoruje, se stará, aby podmínky, ve kterým se drony ve Spojených státech zkoušejí, byly klimaticky, geograficky nebo z pohledu infrastruktury
co nejrozmanitější. Proto povolení dostaly např. univerzity na Aljašce nebo v Texasu, Virginii a Nevadě, stejně také soukromé letiště v hustě osídleném státě New York. Čím více různých a spolehlivých dat se podaří získat, tím snažší bude pozdější vyhodnocování o vhodnosti a bezpečnosti zapojení dronů do běžného provozu. Lidé z leteckého průmyslu odhadují, že vládní úřady a komerční firmy nebudou moct drony do svých letových řádů zahrnout ještě pěkných pár let, nejdříve v roce 2025.
Drony se využijí např. pro sledování hranic
Stránka 2
Leden -- Únor 2014
Ú
Firmy regulaci nechtějí SPOJILY SE V KOALICI PROTI EPA
Sdružení Energie pro 21. století
Čtyřicet průmyslových asociací se spojilo do spojeneckého svazku, aby bojovaly proti vládním nařízením na omezování emisí z elektráren a dalších energeticky náročných provozů. Zaštítěné Národní asociací výrobců a Hospodářskou komorou USA se pustí do lobingu v Kongresu a spustí informační kampaň, aby informovali o podle nich škodlivých regulacích. Federální
Agentura pro ochranu životního prostředí EPA, má od prezidenta Obamy mandát omezovat výskyt oxidu uhličitého v ovzduší a právě zavedení nových pravidel pro uhelné elektrárny firmám vadí nejvíc. I když má Obama svoji vlastní energetickou strategii, průmyslníci ho kritizují, protože podle nich eliminuje roli černého uhlí, kterého má Amerika nadbytek. Neziskové organizace zase říkají, že přístup, zvolený
Obamovou administrativou, zase nezajisti poptávku po elektřině z obnovitelných zdrojů. Šéfka EPA Gina McCarthy optimisticky říká: „jsme schopni regulovat znečištění bez ohrožení dodávek energií nebo potřeby zvýšit ceny elektřiny“. EPA má finální rozhodnutí, určující kdy a jak se mají snížit emise z elektráren, publikovat v červnu.(Climate Spectator)
Hliník má zadání: snížit váhu NOVÁ PRAVIDLA PRO AUTA UŽ ZA ČTYŘI ROKY V roce 2018 mají v Americe vyráběná auta splňovat výrazně přísnější nároky na spotřebu. Protože se jedná o zásadní změnu, začínají se americké automobilky – GM, Ford i Chrysler – připravovat už nyní. Kromě úspornějších motorů hledají příležitosti jak snížit hmotnost aut, především těch největších. Ford nedávno představil svůj úspěšný model, pickup F-150, pro rok 2015, který má karoserii vyrobenou téměř kompletně z hliníku. Touto změnou se váha vozidla snížila o téměř 350 kg a konstruktéři u Forda věří, že u pozdějších modelů dokáží
váhu snížit ještě výrazněji. Nespí ani General Motors, které kvůli velké poptávce uzavřela dlouholeté smlouvy na dodávky hliníku s největšími světovými výrobci Alcoa a Novelis. Taktikou GM ještě donedávna bylo prodávat menší auta, které budou mít nižší spotřebu a stlačí tak průměrnou spotřebu všech automobilkou vyráběných modelů. Federální pravidla totiž neurčují spotřebu na jednotlivé modely, ale průměrnou spotřebu všech prodaných aut jednoho výrobce. Proto GM nedávno představil Chevrolet Colorado a GMC Canyon. Po úspěchu F150 ale rychle změnil
strategii a do bitvy o hliník se pustil také. Boje o surovinu se zatím neúčastní třetí firma, Chrysler, který se zatím soustředí na postupné vylepšování a inovace motorů a převodovek, od kterých si slibuje splnění vládního cíle do r. 2018. Prodeje populárních pickupů jsou klíčové pro ziskovost všech amerických automobilek a proto je v nich největší konkurence. Analytici odhadují, že výrobci na jednom pickupu vydělávají $7-10 tis. hrubého zisku, což z nich dělá nejziskovější segment mezi osobními automobily. Těžaře a dodavatele hliníku tak v nejbližších letech v Americe čekají dobré časy.
F-150, o 350 kg lehčí otesánek
S kamerami na burzu ADRENALINOVÉ NATÁČENÍ JE POPULÁRNÍ Na YouTube patří jejich videa mezi nejpopulárnější. GoPro ze San Matea v Kalifornii (www.gopro.com) vyrábí malé digitální kamery, které je jednoduché připevnit na helmu, surfařské prkno, řidítka nebo jinam a které lidé používají na natáčení záběrů z adrenalinových a extrémních sportů a potom je přes sociání sítě sdílejí na internetu. Kamerky jsou lehké, existují k nim zajímavé aplikace pro iPhone a na americké poměry zase až tolik peněz nestojí,
prodávají se za $199 – 399. Kromě sportu a volného času ale kamery nabízejí i daleko praktičtější využití, třeba hasiči jimi natáčejí svůj trénink a u obrazovky jej potom analyzují a hledají chyby a možná rizika při zásazích u požárů. Zakladatel firmy Nico Woodman se teď rozhodl, že firmu představí investorům a u Komise pro cenné papíry v New Yorku požádal o uvedení firmy na burzu. Když firma v minulosti získávala kapitál od soukromých investorů, cenila se na více
jak dvě miliardy dolarů a podobnou částku by chtěla získat i z prodeje akcií při jejich IPO. Firmě v marketingu pomáhají události, jak skok Felixe Baumgartnera z vesmíru na zem (na webu GoPro je ze skoku záznam) a olympijské hry v Soči, protože hodně sportovců s kamerou natočilo videa ze svých tréninků a závodů (např.lyžařka Lindsey Vonn, http://bit.ly/1btaMYF). Na YouTube je ke kanálu přihlášeno GoPro už přes 1,6 milionu uživatelů a je na něm skoro 600 videí.
Lehkost a jednoduchost je kamerám GoPro společná
Stránka 3
Leden -- Únor 2014
Ú
Konec přímým platbám MÉNĚ VIDITELNÝ DOPAD ZEMĚDĚLSKÝCH ZMĚN
Loňský rok byl pro farmáře skvělý
Diskuze o zemědělském zákoně, Farm Bill, byly do velké míry politickým sporem ne o zemědělskou, ale sociální politiku: velká část výdajů je spojena s potravinovou pomocí chudším obyvatelům USA. Ale nový zákon skutečně citelně změní i jiné, tradiční zemědělské politiky, jako jsou tzv. přímé platby. Jsou to platby farmářům, bez ohledu na cenu pěstovaných plodin a někdy i v případě, že na své půdě nepěstují nic. Zrušení přímých plateb je jedna z věcí, na které se demokraté a republikáni celkem rychle shodli. Místo přímých plateb zákonodárci farmářům nabízejí pomoc s náklady na pojištění úrody. „S přímými platbami dáváme farmářům šek, ale s pojištěním úrody jim dáváme účet, který musí zaplatit. Změna v chování ušetří daňovým poplatníkům miliardy dolarů“, říká Ben Becker ze senátního
zemědělského výboru. Změny v politice zemědělské podpory dobře ilustrují změny, kterými prošla zemědělská politika v USA v posledních dvaceti letech. Přímé platby vyrostly do úrovně pěti miliard dolarů ročně a staly se symbolem neefektivní politiky, jak ji vidí její kritici. Platby bez ohledu na to, kolik farmáři utrží za plodiny, spojené s vysokými cenami v loňském roce znamenaly, že loňský rok byl pro americké zemědělce asi nejlepší za posledních čtyřicet let. Kritikům nejvíc vadí minimum rizika, kterému jsou farmáři vystaveni. Nová politika, přes kterou by stát formou pojištění zemědělcům uhradil asi 65 % jejich ztrát, které by jim vznikly z příliš nízkých cen, bude Ameriku stát asi $84 miliard během deseti let . Ani to se ale mnohým nelíbí: „když federální vláda zaplatí skoro 70 % ceny pojištění, povede to farmáře k tomu, že si budou vybírat drahé pojištění: když
budou ceny vysoké, vydělají na prodeji drahých plodin. Když ceny spadnou, stejně dostanou víc peněz než by dostali normálně, protože si budou volit dražší pojištění, které jim dá větší odškodnění“, tvrdí konzervativní skupina Americans for Prosperity. Dalším problémem může být to, že farmáři schválně vypěstují více plodin než normálně, tím sníží ceny a nechají si vyplatit větší odškodné, než by dostali za normální situace. Levnými výrobky by také mohli oslovit zákazníky v zahraničí, což by kromě růstu exportu mohlo také vést k soudním sporům kvůli přílišné státní podpoře. Nejistotu ohledně budoucích výdajů dobře popsal profesor z Cornell University Andrew Novakovic: „víme, kolik ušetříme tím, že zrušíme přímé platby. Ale nevíme, kolik nás bude stát nový systém“.(WSJ)
Kdo investuje do novin? MILIARDÁŘI KROPÍ NOVINY ŽIVOU VODU V posledních letech našli američtí miliardáři novou investiční hračku – papírové noviny. Především kvůli internetu jim mnozí věští postupný zánik, hlavně těm s pouze regionálním dosahem. Investor Warren Buffet si předloni koupil Richmond Times-Dispatch a rok předtím si pořídil The Omaha World-Herald. K těmto novinám má 83-letý úspěšný burzovní obchodník citový vztah: jako mladík v novinách pracoval jako pomocník. Buffett do novin investuje, zbavuje je dluhů, opravuje výrobní prostory a sdružuje do divize BH Media Group, která se pořád dívá po nových akvizicích. Migrace reklamy a čtenářů na Internet snižuje příjmy malých novin, které nemohou konkurovat kvalitou
a pokrytím celostátním deníkům. Proto se snaží čtenáře udržet zaměřením na místní události, které nikdo jiný nepokrývá a které jsou ale pro místní obyvatele nenahraditelné. Podle Buffetta i tyto noviny, když najdou správnou cestu k Internetu a přitáhnou místní inzerenty, mají solidní šanci vydělávat peníze. Jeho vztah k tištěným médiím je dlouhodobý, už v roce 1973, jako majitel Omaha Sun, pomáhal jejich novinářům rozkrýt skandál v místním charitativní organizaci, když jim radil, jak se vyznat v nadačním účetnictví. Novináři z Omaha Sun za svoje odhalení potom získali prestižní Pulitzerovu cenu (ve stejném roce dostali Pulitzera také noviny Washington Post za rozkrytí skandálu Watergate, který vedl k odstoupení
prezidenta Nixona). Další miliardář, majitel a CEO Amazonu Jeff Bezos, loni za $250 milionů koupil právě Washington Post. BH Media už do médií investovala přes $400 mil., dnes jich vlastní kolem 70, tištěných je asi 30. Že ale nejde jen o sentiment, ale o normální podnikání, dokázal Buffett svým prohlášením, že z médií očekává alespoň 10 % zisk z investovaného kapitálu každý rok. Skomírající noviny, i když se jim dostane lepšího zacházení, ale nemohou být úplně klidné – BH Media v roce 2012 jeden ze svých deníků zavřela, protože prodělával. Zapojení velkých hráčů z byznysu do vydávání novin má už jeden nečekaný efekt. Banky, které se dříve malým novinám vyhýbaly, se na jejich podnikání začaly dívat o něco příznivěji a jsou už více ochotné jim půjčovat peníze.
Koupě novin jako dobrá investice?
Investuj do toho, čemu rozumíš, je Buffettovo heslo
Stránka 4
Leden -- Únor 2014
Ú
Vítězem je Detroit FORD, GM I CHRYSLER SI HODNĚ POLEPŠILY
Už přes 30 let nejprodávanější auto
Rok 2013 byl pro automobilky nejlepší od roku 2007 a tradiční americké značky jsou největšími vítězi. Všechny tři automobilky z Detroitu si zlepšily svá prodejní čísla a v pořadí GM, Ford a Chrysler zaujímají 1., 2. a 4. místo žebříčku prodejnosti. Jako jediná cizí firma se mezi ně vklánila třetí Toyota. Celkem se
v Americe loni prodalo 15,6 milionu nových aut. Rekordmanem je Ford série F, který je už 32 let neprodávanějším automobilem v Americe. Loni se ho prodalo 763 tis. Ze zahraničních vozidel si nejvíce pomohl Nissan, +9,4 %. Manažer prodeje GM pro severní Ameriku Kurt McNeil říká: „v roce
2013 jsme recesi viděli už jen ve zpětném zrcátku.“ Odhady pro letošek jsou opět optimistické, prodat by se mělo přes 16 milionů nových aut. Určitá nejistota ale pramení z náhlých změn cen benzínu a úrokových sazeb u půjček na nová auta, které se budou odvíjet od kroků FEDu.
Snídaně bez genetiky VÝROBCI ČÁSTEČNĚ OPOUŠTĚJÍ GMO Někteří výrobci cereálií, neodmyslitelné součásti snídaně milionů Američanů, začínají nabízet výrobky z plodin bez genetické úpravy. Poslední z nich je General Mills, která brzy začne nabízet některé druhy populárních cereálií Cheerios v čisté podobě. Vychází tak vstříc úsilí aktivistů a zájmu části spotřebitelů, kteří geneticky
upravené potraviny ve svém jídelníčku nechtějí. Výrobky budou viditelně označeny nálepkou „Vyrobeny bez geneticky upravených surovin“, i když firma přiznává, že stopové množství geneticky pozměněných ingrediencí se přeci jen v balení objevit může. Většina lidí soudí, že ze strany General Mills a dalších výrobců jde spíše jen o PR, čemuž nasvědčují
i některá vyjádření: „Existuje široká shoda, že GMO potraviny jsou bezpečné, ale kvůli poptávce spotřebitelů jsme se do toho rozhodli pustit“, prohlási Mike Siemienas, mluvčí General Millis. V Americe je asi jen 1 % půdy čisté, bez zasetých geneticky upravených plodin a odhaduje se, že až 70 % běžných potravin obsahuje nějaké procento geneticky modifikovaných surovin.
Nyní na výběr i bez GMO
Marihuana v Coloradu investory láká DO NOVÉHO PODNIKÁNÍ SE ZAPOJUJÍ I FINANČNÍ SKUPINY
Nejen příroda teď láká do Colorada
Ve státě Colorado je od Nového roku povolen prodej marijuany pro rekreační potřeby osobám starším 21 let. Stát si legalizaci marihuany schválil ve veřejném hlasování, ve kterém tento krok podpořilo 55 % hlasujících. Kromě lidí, kteří se na tento okamžik dlouho těšili, si na své přijde i státní pokladna: Colorado na marihuanu k běžné prodejní dani 2,9 % přidá extra daň 25 %, což z ní dělá nejvíce zdaněný produkt tohoto přírodního krásami obdařeného státu. Občané s registrací ve státě si budou moct legálně koupit asi 30 g v obchodě se státní licencí, návštěvníci z jiných států si naráz koupí maximálně čtvrtinu této váhy. Růst nového podnikání už zaujal finanční investory, kteří ze zatím spíše hobby podnikání mohou udělat obor, připravený na příchod finančně silných skupin. Někteří odhadují, že časem se podnikání v marihuaně začne podobat výrobě piva v USA, kde vedle několika velkých firem
díky podpoře investorů úspěšně fungují stovky malých pivovarů, které obsluhují místní zákazníky a nabízejí širokou paletu chutí. Širšímu rozletu podnikatelů zatím brání hlavně federální zákony, které stále marihuanu hodnotí jako nelegální drogu. Okolo podnikání s trávou se rozbíhá mnoho dalších podnikatelských plánů, které ji nějakým způsobem zahrnují do podnikání: např. organizátorka společenských podniků v Denveru Jane West připravila speciální menu pro hosty populárních BYOC – Bring Your Own Cannabis – marihuanových večírků. Jiná firma nabízí chuťové párování marihuany a sushi. Ale i podnikatelé v tradičních oborech začínají nabízet služby pro marihuanové podnikatele: bezpečnost dodávek, pojištění obchodů nebo příprava webových stránek pro internetový prodej jsou služby, které dodavatelský řetězec nového podnikání potřebuje. Server CNN ale upozorňuje, že
právní situace je pořád nejasná. I když loni ministerstvo spravedlnosti USA oznámilo, že nebude zpochybňovat zákony těch států, které povolí prodej marihuany pro lékařské účely (dvacet US států povoluje prodej pro lékařské účely) a teď i pro rekreační potřeby, technicky je to z jejich pohledu stále nelegální. Federální drogové úřady se ale zaměřují více na pašování a rozšiřování marihuany mladistvým, které tvrdě pronásledují po celých Spojených státech. Z ambivalentního vztahu k marihuaně na federální a státní úrovni občas vyplynou zajímavé situace. Jako když nedávno vysoce postavený agent protidrogové agentury DEA Patrick Moen dal výpověď a začal pracovat pro soukromou firmu Privateer Holdings, která kupuje a prodává firmy z marihuanového průmyslu. (CNN, CNBC, Fox News)
Stránka 5
Leden -- Únor 2014
Ú
Za dolar a přesto drahé PRODEJE NEJMÉNĚ MAJETNÝM KLESAJÍ
Bitva o nízké ceny
Maloobchodníkům, kteří obsluhují lidi s nízkými příjmy, se letos svátky obchodně nevyvedly. Tzv. dolarové obchody počítají vánoční tržby, které většinou zůstaly za očekáváními a plány. Firma Family Dollar Stores už snížila svoje roční odhady a ohlásila změnu strategie. Bude plošně snižovat ceny, aby získala zpátky tržní podíl, protože soudí, že jejich zákazníci s ekonomickými problémy jsou pod větším tlakem než kdy předtím. Prodeje Sears byly
velkým zklamáním a i dominantní Walmart upozornil, že loňské výsledky nebudou dobré, když tržby většinu roku stagnovaly. Sears odhaduje, že loňská ztráta bude $1,3-1,4 mld. Výsledky tohoto typu obchodů potvrzují, že ekonomické oživení není v Americe ke všem stejně štědré. Skoro polovina zákazníků Family Dollar čerpá nějakou formu vládní podpory a debaty ve Washingtonu o snížení vyplácených sociálních dávek se jich přímo dotýkají, proto se do budoucna nedívají s přílišným
optimizmem. Family Dollar proto odstupuje od velkých slevových akcí, které kromě nejistých tržeb přináší jistotu ztížené logistiky a vysokých nákladů na úpravy v obchodech. Raději se bude snažit udržet většinu cen na nízké, ale neměnné úrovni, což je krok, ke kterému se odhodlaly i další firmy. „Náš zákazník, který žije od výplaty k výplatě, potřebuje mít jistotu trvale nízkých cen, aby se k nám vracel“, říká CEO firmy Howard Levine.
CVS už cigarety neprodává OD ŘÍJNA BUDOU LÉKÁRNY BEZ TABÁKU CVS Caremark, největší americký řetězec drogerií a lékáren oznámil, že od října ve svých prodejnách přestane nabízet cigarety. I když odhadované dvě miliardy, o které může CVS přijít na ušlých tržbách, se zdají jako závratná částka, v celkových ročních tržbách CVS 123 miliard dolarů ročně jde o poměrně malou částku. Vedení CVS si evidentně spočítalo, že jde o dobré PR.
„Zaměstnáváme 26.000 lékárníků a sester, které klientům radí s vysokým cholesterolem, zvýšeným krevním tlakem a nemocemi srdce. Všechny tyto potíže jsou přitom spojeny s kouřením. Došli jsme k závěru, že cigarety a zdravotní péče nejdou dohromady“, řekl Larry J. Merlo, ředitel firmy. I když krok CVS získal velkou publicitu, větší dopad na celkový prodej cigaret v Americe nejspíš mít nebude. Již dříve některá města omezila
prodej cigaret v místech, kde se prodávají zdravotní pomůcky. Např. San Francisco, které podobné omezení zavedlo již v roce 2010, také několik měst v Massachussetts včetně Bostonu se vydalo podobným krokem. Aby CVS omezil pokles ušlých tržeb na minimum, začne nabízet placené programy na omezení kouření, čímž chce oslovit asi milion svých zákazníků. Američané kouření pořád omezují – dnes jich kouří 18 %, v roce 1965 to bylo celých 42 %.
Jak využít kanál Už za rok mají do Panamského kanálu plout ty největší námořní lodě, které pojmou nejvíce nákladu a mají největší ponor. Americké přístavy na východě USA a v Mexickém zálivu spěchají s modernizací a prohlubováním, aby si ukously pořádné sousto z překládání a zastávek lodí, směřujících do rozšířeného kanálu. Majitelé přístavů v Miami, Savannah, Charlestonu a New Orleans je prohlubují na 15 metrů, rozšiřují je, zlepšují spojení se železnicí a investují do dalších zlepšení.
PROHLOUBENÍ PŘÍSTAVŮ JE ZÁVOD O ČAS Kromě domácí ale musí čelit prosadili vyčlenění miliardy i silné zahraniční konkurenci: dolarů na tyto investice. Ve Bahamy už jeden vyhovující Zprávě o stavu Unie o tom přístav provozují a jsou slyšet mluvil i prezident Obama, který hlasy, že Číňané zvažují investice řekl, že v dnešní globalizované do nových přístavů na jiných ekonomice se kvalitní místa místech v Karibiku. Do lobování stěhují za kvalitní za investice se pustily infrastrukturou. Nejdále jak kongresmani ze států, kde se v přípravách je asi Miami, který přístavy nacházejí, tak i ti, kterým už loni spustilo leží na srdci nízká cena dvoumiliardovou investici, dováženého zboží a kteří nechtějí, která přístav vybaví novými aby Američané jako zákazníci jeřáby, železnicí a tunelovou platili za přepravní služby objížďkou pro nákladní auta. někomu jinému, než dalším (Politico) Američanům. V kongresu už
Stránka 6
Leden -- Únor 2014
Ú
Gigatovárna na baterky TESLA CHCE ZAČÍT VYRÁBĚT BATERIE Tesla Motors, výrobce elektrických automobilů, zvažuje výstavbu nové továrny, která by vyráběla lithium-ionové baterie do svých automobilů. Výroba by se měla spustit v roce 2017. Investice, u které připadá v úvahu umístění v Nevadě, Arizoně, Novém Mexiku nebo Texasu, má stát $5 miliard a po náběhu na plnou výrobu by továrna měla vyrábět 500.000 baterií ročně, k tomu navíc zaměstnávat až 6.500 lidí. Tesla očekává, že poptávka po jejich automobilech Tesla Model
S dále poroste a vysoká cena současných baterií, které dnes nakupuje u japonského Panasonicu, omezuje poptávku. Až bude závod vyrábět na plnou kapacitu, měl ročně produkovat baterie o celkovém výkonu 50 gigawatt-hodin, což je více, než se dnes vyrábí na celém světě (27 GW v roce 2013, nejvíce pro laptopy a mobilní telefony). Od vlastní výroby si Tesla slibuje významné snížení výrobních nákladů na pohon elektromobilů, které se dnes odhadují na $400/kWh. Podaří-li se cenu srazit na $200/kWh, mohou se stát cenovou
alternativou i pro běžné elektrárny, které je mohou začít používat jako záložní zdroje. A kdyby výrobní náklady spadly až na $150/kWh, tak se před nimi otevře celý nový svět běžných statických záložních zdrojů, říká Sam Jaffe, analytik Navigant Research, který se specializuje na energetický trh. Největší šance na umístění nové továrny má pravděpodobně Nevada, kde firma Western Lithium USA těží a vyrábí lithium karbonát, klíčový prvek při výrobě těchto baterií. Tesla by tak byla co nejblíž důležitého zdroje surovin pro svoji výrobu.
O model S je zájem, je ale zatím drahé
Ekonomické ukazatele 31.12.
28.02.
Dow Jones Industrial Average
16.552
16.321
Nasdaq
4.173
4.308
USD/EUR CZK/USD
1,38 19,89
1,38 19,79
10-let. dluhopis USA
3,02 %
2,66 %
+/-
-
Stránka 7
Leden -- Únor 2014
Ú
Ekonomika států: LOUSIANA S koupí Louisiany v roce 1803 Amerika zdvojnásobila přes noc svoji velikost. Amerika za Lousianu vyplatila Napoleonovi $15 milionů. Když prezident Jefferson vyslal dva vyjednávače do Paříže, Monroa a Livingstona, měli za úkol vyjednat nákup pouze New Orleans, nad kterým si do té doby předávali vládu Španělé a Francouzi. Když se ale vyjednavači vrátili se smlouvou na území, ze kterého vzniklo patnáct států dnešních USA, byl poněkud překvapen... Přesto s koupí nakonec souhlasil a i proti opozici uhájil připojení tehdejší Lousiany ke Spojeným státům.
zase lovci ve velkém chytají ondatry, norky, nutrie, vačice nebo vydry. Zemědělství je utvářeno klimatickými podmínkami, které jsou subtropické na jihu a mírné na severu státu. Objem produkce cukrové třtiny, sladkých brambor a rýže řadí Lousianu mezi hlavní státy USA v pěstování těchto plodin. Také pěstování jahod, sóji a pekanových ořechů jsou významnými ekonomickými aktivitami. Jako stát na jihu USA je Lousiana historicky spjata s pěstováním bavlny. Produkce dřeva stojí na rozlehlých lesních plochách (lesy pokrývají 50 % plochy státu) s dostatkem vláhy.
Na mapě USA je tehdejší Lousiana vyznačena zeleně
Dnešní Lousiana je daleko menší, se 4,6 mil. obyvatel je až 25. nejlidnatějším státem USA. Na západě sousedí s Texasem, na severu leží Arkansas, na východě hraničí se státem Mississippi a jih státu omývá Mexický záliv. Hlavním městem je Baton Rouge, největší je ale celosvětově proslulé New Orleans. Bohatá historie je spojena hlavně s příslušníky čtyř národností a skupin obyvatel, které žily a žijí na území státu: Kreolové, Cajunové, bývalí bílí pěstitelé bavlny a Afro-Američané, kteří přispěli k proslulosti Lousiany jako místa vzniku specifické hudby, která je známá po celém světě. Díky přírodním podmínkám patří rybolov a dřevařský průmysl k hlavním ekonomickým aktivitám v Lousianě. Tom Hanks jako Forrest Gump sice zpopularizoval lov ústřic v Alabamě a ne v Lousianě, ale i tam se tímto druhem podnikání živí tisíce lidí a jde o velký a výnosný byznys. Nebo chov krokodýlů. Ten je např. tak velký, že zaměstnává polovinu lidí jako policie v New Orleans. V rozlehlých bažinách a mokřadech
Francouzská čtvrť v New Orleans láká turisty z celého světa
Politika a rozvoj Lousiany po 2. světové válce stojí a padá s velkými nalezištěmi ropy a plynu. Do té doby jedna z nejméně rozvinutých oblastí Spojených států prodělala v 60. a 70. letech minulého století bouřlivou industrializaci. Na ropu jsou navázané obří rafinérie a výrobci chemikálií. Obchodu se surovinami jsou přizpůsobeny i přístavy: New Orleans, South Lousiana, Baton Rouge a Plaquemines. Přístav v New Orleans je vůbec nejvytíženějším americkým přístavem podle objemu přepraveného karga. Pravděpodobně neexistuje světová ropná nebo plynárenská společnost, která by v Lousianě neměla velké investice a výrobní kapacity. Kromě peněz a pracovních míst ale ropa někdy přináší i velké problémy, jako byla katastrofa v roce 2010. Ropná havárie na mořské ropné plošině Deepwater Horizon, z jejíhož vrtu do moře uniklo 3 odhadem 780.000 m ropy, si vyžádala 11 lidských životů a byla největší ekologickým neštěstím v dějinách USA. Utěsnění vrtu se
podařilo až po pěti měsících od havárie. BP, o jejíž vrt se jednalo, už tato havárie stála na pokutách a odškodném $42 miliard a částka stále narůstá.
Ropnou skvrnu z havárie bylo vidět až z vesmíru
Bohatá historie a skvělá muzika jsou turistickými lákadly, se kterými se může stěží rovnat jen málokterý stát USA. Mardi Gras, pravděpodobně nejznámější festival v Americe, se v New Orleans koná už od roku 1838. Kromě hudby je New Orleans také místem vyhlášené kuchyně, v níž jsou přítomny chutě všech národů, které jihem USA prošly. Noční život je nejbouřlivější v Bourbon Street. V různých turistických ankterách se New Orleans pravidelně na prvních místech oblíbenosti mezi turistiky, který ročně přijíždí přes 10 milionů. Filmový průmysl v Lousianě nachází skvělé podmínky a Lousiana je, spolu s Aljaškou, státem, kde se natáčí nejvíce přírodních reality show. Pobídky pro filmaře obsahují např. 30 % daňovou vratku. Zájmem Lousiany je samozřejmě co nejvíce diverzifikovat svoji ekonomiku. Proto velice usiluje o to, aby do ní přicházely a rozvíjely se v ní výrobní podniky. V posledních letech se podařilo přilákat třeba výrobce helikoptér Bell Helicopter, výrobce chemikálií pro papírenský průmysl Bercen, největšího producenta oceli v USA Nucor, ale i IT firmy jako IBM nebo finanční skupinu GE Capital. Stejně jako většina US států nabízí Lousiana širokou škálu investičních pobídek a agresivně oslovuje nové investory. Že se Lousianě její úsilí celkem daří, potvrzuje skutečnost, že jedním z pouze dvanácti států USA, kde má práci více lidí než v roce 2008, na začátku poslední ekonomické krize.
Stránka 8
Leden- - Únor 2014
Ú
Americké hlavy: James HECKMAN James Heckman (70) je držitelem Nobelovy cenu za ekonomiku z roku 2000. Ocenění dostal za tzv. Heckmanovu korekci, která upravuje výběrovou chybu při pozorování zkoumaných subjektů a dělání ekonomických závěrů o jejich chování. V principu jde o to, že ekonomové při svém sledování nemají k dispozici laboratorní podmínky, ale jen údaje a pozorování z reálného světa. Protože pracují vždy jen se vzorkem společnosti, jsou vystaveni riziku, že učiní závěr, který bude z nějakého důvodu platit jen na tuto skupinu a ne např. na celou společnost. Heckman přišel s nápadem, jak eliminovat takováto výběrová zkreslení. Heckman se narodil v roce 1944 v Chicagu a titul PhD. z ekonomie obdržel na univerzitě v Princetonu. Po krátkém působení na Columbia University se v roce 1973 vrátil na univerzitu do Chicaga, kde působí dodnes. Je také profesorem v irském Dublinu.
kriminalita, úplné rodiny a obecně větší spokojenost ze života, to jsou všechno oblasti, ve kterých první skupina i po několika desítkách let dosahuje daleko lepších výsledků. Jde i do takových podrobností, že tato skupina má nižší krevní tlak, má menší nadváhu nebo zdravější srdce. Heckman vypočítal, že návratnost takovéto společenské investice je 7 – 10 % ročně, což znamená, že jeden dolar, investovaný do vzdělání 4letého dítěte znamená hodnotu $60300 k jeho věku 65 let. Právě důrazem na ekonomickou stránku svých analýz Heckman odbývá poznámky, že je vlastně zakuklený socialista. Heckman oponuje, že nepropaguje socializmus, právě naopak: snaží se napravit selhání trhu, aby z toho měla užitek celá (kapitalistická) společnost.
kterých potom mohou v mládí čerpat. Mladí lidé z chudších rodin potom nemají tolik informací jako jejich vrstevníci z lepších poměrů a při činění nějakého rozhodnutí jsou náchylnější k omylu. Na kritiku svých návrhů reaguje Heckman spíše jako investor: lidé prý mají pravdu ohledně velkých nákladů, které tyto programy stojí. Jsou prý ale úplně mimo ohledně toho, kolik na tom společnost v realitě vydělá. Lepší vzdělání, zdraví nebo úroveň mezd podle Heckmana jeho návrhy plně ospravedlňují. Stejně jako většina amerických ekonomů, je Heckman aktivní publicista. Za svou kariéru napsal přes 280 článků a několik knih jako Dát dětem stejnou šanci, Mýtus srovnávacích testů nebo Jak děti uspívají: houževnatost, zvídavost a skrytá síla charakteru se v Americe dobře prodávají.
Úspěšný rozvoj mládeže je Heckmanovým hlavním tématem
Heckman je představitel tzv. chicagské školy a je často uváděn mezi nejvlivnějšími žijícími ekonomy na světě. Jeho hlavní přínos spočívá ve studiu ekonomických dopadů sociálních programů na společnost. V oblastech jako vzdělání, příprava na zaměstnání, studium trhu práce nebo boj s diskriminací, tam všude Heckman přispěl k ekonomickému studiu a hledání lepších závěrů a řešení. Ve svých pracích dokazuje, že společnost vydělá na tom, že se ke vzdělání a dobrým osobním návykům dostanou i děti ze znevýhodněných skupin. Heckman na příkladu téměř 50 let trvající studie v Michiganu ukazuje, jak kvalitnější a bohatší život mají dnešní padesátníci, kteří prošli různými sociálními programy a pomocí oproti těm, kdo tuto možnost neměli, ač pocházeli ze stejných poměrů. Lepší zdravotní stav, vyšší příjmy, nižší
Dalším tématem, na které se Heckman zaměřuje, je otázka charakteru pro úspěch v pracovním i osobním životě. Heckmanovi vadí, že vzdělávací systém se zaměřuje jen na výsledky ve standardizovaných testech, na základě kterých potom má člověk větší šanci dostat se na vysněnou školu nebo uspět u pracovního pohovoru. Netvrdí, že známky nejsou důležité, ale trvá na tom, že charakter je pro osobní úspěch nejméně stejně tak důležitý. Zároveň říká, že i charakter je věc správného působení na mladého člověka a pozitivním vedením od mládí z lidí vyrůstají plnohodnotní jedinci. Charekter se prý dá měřit a do školních osnov patří i sociální a emoční vzdělávání. Na vzorcích populace ukazuje, že kriminalita, rozvodost nebo nezaměstnost je u lidí, kterým se dostalo péči i navzdory jejich sociálnímu postavení (z chudých rodin), o hodně nižší než u těch, kteří toto štěstí neměli. Podle něj chudší rodiče prostě nemají čas tolik a ani znalostí, aby svým dětem mohli předat tolik životních zkušeností a postojů, ze
Heckmanova rovnice
K jeho pracím a názorům se prý často vrací prezident Obama. Heckman během Obamova funkčního období několikrát navštívil Bílý dům, aby s ním prezident diskutoval svoje plány v oblasti sociální a vzdělávací politiky. Heckman zase podpořil Obamův návrh, aby se dětem ve věku 4-5 let dostalo zvýšené pozornosti: návštěvy vzdělávacích expertů v domácnostech, zdravotní kontroly před nástupem do školy a zlepšení předškolní výchovy.
Stránka 9
Leden -- Únor 2014
Americká ekonomika Leden-Únor 2014
Ú
Tomáš Hart byl obchodně-ekonomickým konzulem ČR v New Yorku v letech 2007-2011. Jako diplomat působil i pět let jako obchodně-ekonomický tajemník na velvyslanectví ČR v Bělehradě (2005-2006). V období 2006-2007 pracoval jako poradce náměstka ministra průmyslu a obchodu, v období září 2011- duben 2012 byl poradcem generálního ředitele agentury CzechTrade. Před nástupem do státní správy pracoval jako Marketing a Sales Manager švédské společnosti GCE Autogen v Chotěboři. Od června 2012 do července 2013 byl tajemníkem ekonomické sekce ministerstva zahraničí. Od srpna 2013 je obchodním radou na velvyslanectví ČR ve Washingtonu.
Pro kontakt a komentáře používejte email
[email protected]
Stránka 10
