Alternativy. Přátel přírody Z OBSAHU: 10 let Přátel přírody

Alternativy Přátel přírody

Změnou, kterou hledáme ve světě, se musíme stát my sami. (M. Gándhí)

Členský časopísek Přátel přírody, o. p. s.

jaro 2006

Z OBSAHU: 16. výročí 17. listopadu

str. II

................................................

Alternativy na Labi . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. II Soumrak rtuti v Evropě (M. Šuta) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . str. III Pro členy

...............................................................

str. IV

Zvláštní příloha

10 let Přátel přírody 1996 a 1997

..............................................................

str. 2

1998 a 1999

..............................................................

str. 4

2000 a 2001

..............................................................

str. 6

2002 a 2003

..............................................................

str. 8

2004 a 2005

............................................................

Přehledy výstupů

......................................................

str. 10 str. 12

Pavel Gryndler se soškou bobra pro vítěze ankety Cena Přátel přírody 2005. Slavnostní předání proběhlo v rámci oslav 10. výročí vzniku Přátel přírody v nově zrekonstruovaném zámečku Větruše v Ústí nad Labem 18. února 2006. (Foto: L. Brož) Více snímků viz www.prateleprirody.com Foto: L. Vogeltanz

Alternativy na Labi

Marian Páleník

(mp) Počítejte se mnou. Přepraví-li se po českém Labi ročně cca 1 milión tun a veze-li jedna říční loď v průměru 1.000 tun nákladu, propluje jich za celý rok pouhých 1.000 tzn. asi 3 denně. I kdybychom se v některém z předpokladů mýlili, více než 10 denně to nebude. Jen 10 nákladních lodí za den! Kvůli takovému počtu se má udělit výjimka pro zásahy do jedněch z nejcennějších ekosystémů naší země! I kdyby se nám jistě více líbila řeka neregulovaná – bez nákladní dopravy, připusťme, že může být „ekologičtější“ než doprava železniční. Zatím lodní doprava na Labi nebrání existenci a rozvoji výše zmíněných ekosystémů. Dopouštějí se tedy zlovolné manipulace ti, kdo staví ochránce přírody proti říční plavbě, jako by jedno vylučovalo druhé. Od roku 1993 jsou resorty ochrany přírody a dopravy ve sporu, který jakoby nebere konce. Není totiž, kdo by je rozsoudil. Bohužel se k problému stále přistupuje stylem „Vše bude po mém!“ Oboustranně přijatelné řešení nemusí být přitom vůbec daleko. Stačí, když si uvědomíme, že plavba a ochrana přírody nejsou nepřátelé a že tím, kdo se staví do role samozvaného mluvčího rejdařů, jsou projektanti. Jejich zájmem je přesvědčit všechny, že pouze jejich návrh (jezy) je jediný možný. Dlouhá léta odmítají byť jen diskutovat o jiných možnostech, které by plavbě na Labi také pomohly. A možná rychleji, levněji a „ekologičtěji“. Tragédií je dědictví v podobně starých odepsaných říčních lodí určených k přepravě převážně sypkých materiálů (štěrk, kamenivo, písek, chemikálie, aj.) a nevhodných pro kontejnerovou dopravu. Loď plně naložená kontejnery nebo osobními automobily má přitom nižší ponor a jezy nepotřebuje. Při frekvenci dopravy 3 lodě za den by dozajista pomohlo zlepšit plavební podmínky pouhé zjednosměrnění plavební dráhy – zúžení tzv. kynety z 50 na 30 metrů. (V úseku Střekov – státní hranice by se pak upravil plavební řád tak, aby se např. od 12:00 do 24:00 plulo proti proudu a od půlnoci do 12:00 naopak po proudu.) V místech, kde by ani zúžení plavební dráhy nepomohlo, by se mohly citlivým způsobem vybudovat koncentrační stavby v podobě tzv. výhonů – příčných hrází. A kritická místa by šlo řešit bočními kanály („by-passy“) mimo hlavní řečiště. Hlavní výhoda této varianty by spočívala v tom, že by odpadla potřeba stavět jezy, které tvoří takřka nepřekonatelnou migrační překážku řadě vodních živočichů – rybám a především bobrovi evropskému. ■

Své pozvání na seminář, který se konal 16. listopadu 2005 ve Sněmovně a byl nazván „17. listopad a naše svoboda – došlo k selhání politických elit?“, jsem pochopil jako výzvu k vystoupení a sdělení svého pohledu na věc z pozice představitele environmentální organizace. Na úvod jsem parafrázoval výrok, který krátce před seminářem v Praze prohlásil Bill Clinton, že transformace ve východním bloku je – stejně jako v USA – nikdy nekončící proces. Domnívám se, že boj za svobodu a demokracii u nás 17. listopadem 1989 neskončil, ale spíše začal, resp. se přenesl do jiné roviny. (Obrovský omyl, že listopadem 1989 byly u nás nastoleny – jednou pro vždy – demokracie a svoboda a my už se nemusíme snažit, vedl k frustraci, o níž byla na semináři často řeč.) V naší společnosti totiž stále existují síly, jimž svoboda a demokracie nevyhovují. Neposoudím, zda selhala elita. Elita páchá tolik, kolik jí veřejnost dovolí. Tím, kdo podle mne fatálně selhal, byla média. Z našich zkušeností mohu říci, že novináři nejsou hlídacími psy demokracie (leda hlídacími psy některých mocenských skupin). Na média spoléhat nelze. Co tedy zbývá? Co lze udělat? Dovolil jsem si přítomným (elitám) navrhnout, jak mohou přispět: Požádal jsem přítomné, aby vyvažovali ty, jenž hlásají, že nepřítelem demokracie jsou neziskové organizace. Vyzval jsem k podpoře veřejnosti (která potřebuje vedení, aby byla aktivní), neziskových organizací a nezávislých médií. Osobnosti by se měly zastat sdružení a aktivistů, jsou-li hanobeni, a zaštítit je svou autoritou. Tím mohou přispět nejvíce. Nemyslím si, že peníze jsou až na prvním místě, ale finanční podpora je rovněž mimořádně důležitá, protože bez ní nelze ničeho dosáhnout. Nakonec jsem vyzval– asi překvapivě – k podpoře internetu, protože nám dává svobodu na centralizovaných médiích, jež nyní ovládají „všelijaké“ síly. Po skončení semináře jsem byl mile překvapen poměrně příznivými ohlasy. Byl jsem „odchycen“ procházejícím předsedou Sněmovny s tím, že ho mé vystoupení zaujalo a že by se se mnou rád sešel. Nabídl jsem ihned reference o jezech na Labi. A stalo se. Jednání se uskutečnilo 1. 12. 2005. ■

Foto: L. Brož

16. výročí 17. listopadu

II

Už 10 let měníme svět k lepšímu Nikdy nepochybujte o tom, že malá skupina občanů oddaných věci může změnit svět. Je to v podstatě jediný způsob, jakým se toho kdy dosáhlo. M. Meadová

Motto:

R

ozhodnutí o vzniku naší organizace padlo krátce před Vánocemi roku 1995, kdy tříčlenný přípravný výbor (Z. Novák, M. Páleník a M. Pirkl) požádal Ministerstvo vnitra o registraci našich stanov. To se stalo 11. ledna 1996, kterýmžto dnem Přátelé přírody začali de jure existovat. Ustavující valné hromady (9. ledna 1996) – viz foto na straně 3 – se účastnilo 12 členů, za deset let se Přátelé přírody stali hnutím se dvěma a půl tisíci členů, s dalšími tisíci příznivců a desítkami tisíc signatářů petic.

Nikdo nedělá větší chybu než ten, kdo nedělá nic v domnění, že to málo, co udělat může, je bezvýznamné. (E. Burke) Poslání: Posláním Přátel přírody je chránit přírodní bohatství před zásahy, které by znamenaly jeho nevratné snížení.

Největší úspěchy Přátel přírody 1. Neudělení výjimky kontroverzním jezům na Labi. (Naše informační kampaň: 1999–2004.) 2. Obecní referendum v Libouchci s účastí 74% oprávněných voličů, z nichž 99% hlasovalo proti otevření lomu nad obcí. (Naše kampaň: 1999–2001.) 3. Nesouhlasné stanovisko MŽP k vlivům tzv. vodního díla Malé Březno na životní prostředí. (Naše kampaň: 1996–1997.) 4. Padl plán na výstavbu hliníkárny v Neštěmicích. (Naše kampaň: 2001–2002.) 5. S odstoupením starosty Rtyně nad Bílinou padl plán na otevření kamenolomu u Vrahožil. (Naše kampaň: 1999.) 6. Zatím se neuvažuje o otevření lomu na Rovném. (Naše kampaň: 1996–1999.) 7. Byl odvolán experiment se spálením 60 tun odpadů s vysokým obsahem PCB, při němž hrozil únik dioxinů. (Naše kampaň: 1997.)

K tomu volíme cestu aktivizace veřejnosti k účasti na rozhodování o vybraných problémech životního prostředí. Totemové zvíře: bobr evropský

Foto: R. Stach

Hlavní ocenění Přátel přírody Dvě druhé ceny nadace Sasakawa Peace Foundation v soutěži o nejlepší ekologický projekt ČR. Dvě užší nominace o cenu Niky pro nejlepší ekologickou organizace ČR. Přijetí předsedou vlády, předsedou Senátu a předsedou Sněmovny; pozvání na besedu s prezidentem…

1

1996 – rok prvý

1997 – rok druhý

Bobr evropský Na své první tiskové konferenci seznamujeme novináře – kromě vzniku naší organizace – se senzační novinkou: na českém Labi se po více než 200 letech objevuje bobr evropský. Novináři nám to zpočátku (a zpravodajka ČTK dodnes) nechtějí věřit.

Veřejné projednání V lednu probíhá veřejné projednání vodního díla Malé Březno. (Za tímto krycím názvem se skrývá přehrada na Labi, která má zvednout hladinu 13 kilometrů proti proudu až do Ústí nad Labem.) Na naše pozvání se jej účastní několik set občanů, naprostá většina s plánem nesouhlasí.

Vodní dílo Malé Březno Právě ve dnech vzniku naší organizace probíhá veřejné připomínkování plánu na výstavbu vodního díla Malé Březno, jak zněl „krycí název“ 13 kilometrů dlouhé zdrže na Labi pod městem Ústí n. L. Díky naší informační kampani dodá své připomínky více než 70 organizací a občanů – v naprosté většině jde o nesouhlasná stanoviska. V únoru hlasuje proti překvapivě i zastupitelstvo města Ústí nad Labem

Nesouhlasné stanovisko Dosud největším úspěchem se stává stanovisko MŽP k plánu na výstavbu vodního díla Malé Březno, vydané v červnu – je (překvapivě) nesouhlasné. Ještě v únoru nepozná nezasvěcený, kdy mluví investor, kdy úředník MŽP. Spalovací zkouška V téže době se snažíme zvrátit záměr experimentovat s občany ústecké kotliny. Ústav chemických procesů chce v trmické spalovně víceméně tajně vyzkoušet experiment s pálením odpadů zamořených PCB. Podle expertů hrozí během zkoušky nekontrolovaný únik nesmírně jedovatých dioxinů. Jsme úspěšní – díky odporu veřejnosti, kterou o záměru informujeme – je provedení zkoušky odvoláno.

Výstavy Akcí roku se stává březnová výstava fotografií „Ohrožené přírodní krásy Ústecka“. Měsíc trvající výstavu (v kostele Svatého Vojtěcha v Ústí nad Labem) shlédlo bezmála dva tisíce platících návštěvníků. O převážně pozitivním přijetí svědčí stovky pochvalných zápisů v návštěvní knize a desítky nových příznivců sdružení. Ještě větší návštěvnost má výstava uspořádaná ve výstavním stanu na hlavním ústeckém náměstí v září. Podle očekávání největší ohlas vzbuzují informace o výskytu bobra na Labi.

Hit Naše publikace „Ohrožené přírodní krásy Ústecka“ se stává hitem ústeckého stánku na výstavě měst a regionů v Brně. Málokdo chce věřit, jakým přírodním bohatstvím se může pyšnit Ústecko.

Rovný Seznamujeme občany okolních obcí s existencí dobývacího prostoru (a tedy hrozby otevření kamenolomu) na vrchu Rovný. Petici za jeho zrušení podepisuje většina místních obyvatel.

1.500 návštěvníků výstavy Říjnová výstava „Přírodní krásy Ústecka – (možná) naposled“ (v kostele Svatého Vojtěcha v Ústí nad Labem) má za čtrnáct dní půldruhého tisíce platících návštěvníků. Kromě toho pořádáme výstavu o nebezpečných odpadech „Kam s ním?“ na několika místech v Ústí nad Labem.

Publikační činnost Vydáváme leták „Přírodní krásy Ústecka“ a posléze brožuru „Ohrožené přírodní krásy Ústecka“.

Benefiční koncert S velkým zájmem veřejnosti se setkává náš vánoční benefiční koncert Hudba starých mistrů, na němž vystupují houslový virtuóz Jaroslav Svěcený a cembalistka Jitka Navrátilová. Kostel Nanebevzetí Panny Marie je plný.

Veřejná podpora Počet členů a registrovaných příznivců dosahuje na konci roku 80. Naše petice „Za zachování lužních porostů na Labi“ aj. mají více než 6.000 podpisů. Našimi čestnými členy se stávají Nevena Černohorská, Jiří Dlask, Erazim Kohák, Roderick Slavík, Ludvík Vaculík a Jaroslav Zahálka.

Veřejná podpora Počet členů a registrovaných příznivců činí na konci roku 215. Dalšími čestnými členy se stávají Petra Buzková, Jaroslav Foglar, Herbert Kisza, Milan Knížák, Luděk Marks, Vladimír Renčín a Lubomír Voleník. 2

Členové přípravného výboru Miloslav Pirkl, Marian Páleník a Zdeněk Novák na ustavující valné hromadě, 9. 1. 1996. (Foto: O. Hájek)

3

1998 – rok třetí

1999 – rok čtvrtý

Ocenění V roce 1998 dosahujeme tří ocenění: 1. Naše sdružení je v březnu nadací Nika nominováno mezi 5 nejúspěšnějších ekologických organizací ČR roku 1997. 2. Naše výroční zpráva za rok 1997 se umisťuje na 8. místě v soutěži Nadace rozvoje občanské společnosti o nejlepší výroční zprávu neziskového sektoru ČR. 3. Náš projekt Ústecko – místo pro život získává v prosinci 2. cenu nadace Sasakawa Peace Foundation v soutěži o nejlepší ekologický projekt ČR.

Lom ve Rtyni Dozvídáme se, že starosta Rtyně nad Bílinou zřejmě usiluje o obnovení starého lomu na vrchu Ve skále u osady Vrahožily. (Pozemek, kde se má těžit, získal v restituci.) Těžební firmu nechává dokonce sídlit u sebe doma. Vzápětí je zavalen lístky pro firmu OBIT požadující, aby byl vrch Ve skále zachován a aby byli o záměru informováni občané Rtyně. Krátce na to starosta odstupuje a vzápětí plán na kamenolom padá. Dálnice Představitelé měst a obcí (v čele s Ústím) zakládají „krizový štáb“ (ten pak nevznikne ani při povodních v roce 2002; kdy se tehdejší ústecký primátor ani nevrátí z dovolené). Štáb má jediný cíl – získat výjimku pro povrchové vedení dálnice v CHKO České středohoří. Prostor jiným názorům nedávají ani média, která navazují na ty nejhorší tradice a naopak se – jako jeden muž – ostře pouštějí do ekologických aktivistů. Podpora veřejnosti je v této kauze – na rozdíl např. od jezů či kamenolomů – velmi slabá.

Lom Libouchec Dozvídáme se o hrozbě otevření dalšího kamenolomu v Českém středohoří mezi obcemi Libouchec a Velké Chvojno. Zatímco starosta Velkého Chvojna se lomu děsí, starosta Libouchce naopak o otevření lomu usiluje. My zas začínám usilovat, aby libouchecký starosta informoval občany o svých jednáních se zástupci těžebních firem, která vede. Zatím marně.

Dcera V dubnu tedy zastavujeme svou kampaň kolem D8; iniciujeme vznik sdružení (později nazvané Sdružení pro přírodu), které od nás přebírá kampaň. V prvních měsících od nás obdrží významnou materiální i pracovní pomoc (kontakty na všechny členy, PC s tiskárnou, materiály, pomoc s peticí, anketou a sháněním grantů, telefonování, nájem, půjčení výstavního stanu a kopírování zdarma atd. atd.). Nevděk ovšem světem vládne… (Ani „díky“.)

Dálnice Podle našeho průzkumu většina obyvatel obcí na plánované trase dálnice D8 v CHKO České středohoří s jejím vedením nesouhlasí. Pokoušíme se je podpořit, pořádáme petiční akci, účastníme se řízení na udělení výjimky. Výstavy S velkým zájmem (1.500 platících návštěvníků) se setkává společná výstava Přátel přírody „Přírodní krásy Ústecka – možná naposled“ a Herberta Kiszy (obrazy a plastiky) v kostele Svatého Vojtěcha v Ústí nad Labem. V říjnu – krátce před komunálními volbami – pořádáme výstavu „Než půjdete volit“ (na hlavním ústeckém náměstí ve výstavním stanu).

Výstavy V dubnu v kostele Svatého Vojtěcha, v květnu ve Velkém Chvojně a v říjnu na hlavním ústeckém náměstí pořádáme výstavu Konec přírody. Popínavky Na ústeckém Střekově sázíme popínavou zeleň k nevzhledné protihlukové stěně. Část z nich přežije i nešetrné zacházení při „údržbě“ zeleně.

Benefiční koncert V ústeckém kostele Nanebevzetí Panny Marie probíhá varhanní koncert kombinovaný s vystoupením Luďka Munzara a Jany Hlaváčové.

Benefiční koncert Dosud nejúspěšnější. Vyprodáváme Městské divadlo v Ústí nad Labem!

Publikační činnost Vydáváme pohlednice „Příroda Ústecka“ a brožuru „Než půjdeme volit“.

Veřejná podpora Počet členů a registrovaných příznivců činí na konci roku 684. Čestnými členy se stávají Jitka Navrátilová a Jaroslav Svěcený.

Veřejná podpora Počet členů a registrovaných příznivců činí na konci roku 425. Petice za řeku Labe má takřka 5.000 podpisů. Čestným členem se stává Martin Bursík. 4

Starosta Zdeněk Kavina po vernisáži naší výstavy, 24. 8. 1998. (Foto: O. Hájek.)

5

2000 – rok pátý

2001 – rok šestý

Dům občanské společnosti Stěhujeme se do nového objektu, kde se pokoušíme vybudovat Dům občanské společnosti. Zdarma poskytujeme kanceláře dalším sdružením a občanským iniciativám k činnosti a akcím (besedy, schůze atd.). Sami zde pořádáme celou sérií akcí pro veřejnost (Ekologické dny v dubnu apod.).

Připomínky V únoru důkladně připomínkujeme dokumentaci hodnocení vlivů na ŽP jezů na Labi. Na naši výzvu se připojilo více než sto dalších občanů. Aktivizace veřejnosti Vydáváme leták „Bobr není Lochneska“. Dostávají jej všechny domácnosti okresu Ústí nad Labem. 96% respondentů ankety (anketní lístek je součástí letáku) „hlasuje“ pro důslednější ochranu bobra na Labi a proti zlepšování plavebních podmínek na Labi výstavbou jezů. Následnou petici „Za důslednější ochranu bobra evropského na Labi a prostředí pro jeho život“ podepisuje bezmála 10.000 signatářů. Ministr životního prostředí a náměstek ústeckého primátora obdrží přes tisíc stanovisek občanů k záměru staveb na Labi a k ochraně labského bobra. V listopadu se veřejného projednání staveb na Labi účastní několik set občanů. Tentokrát je atmosféra bouřlivá – před domem stojí několik autobusů, jimiž zastánci jezů svezli zaměstnance rejdařských firem.

Drtivá většina veřejnosti na naší straně V květnu vydáváme 60.000 letáků do všech domácností okresu Ústí nad Labem o chystaných otvírkách lomů v Českém středohoří. Součástí letáků je anketní lístek. 99% účastníků ankety „hlasuje“ proti dalšímu otevírání lomů. Libouchecký precedens Úsilím roku je zapojit do rozhodování o otevření lomu nad obcí co nejvíce místních občanů. V srpnu – částečně i pro svůj postoj k lomu – odstupuje starosta, který neinformoval občany o svých jednáních s těžební firmou. Navazujeme úspěšně spolupráci s novou radou obce. Promlouvá mlčící většina Na říjen je svoláno veřejné zasedání zastupitelstva jen k otázce lomu. Zástupce těžební firmy, zvyklý na nulovou účast veřejnosti a hladký průběh jednání s bývalým starostou, je zjevně zaskočen masovou účastí (sál tak tak pojme všechny zájemce) a jednomyslným odporem. Je to výsledek práce našich dobrovolníků, obcházejících obětavě obec dům od domu. Roznášejí naše letáky s pozvánkou a informují každého pokud možno osobně. Výsledek? Zastupitelstvo hlasuje jednomyslně proti otevření lomu.

Hliníkárna v Neštěmicích V létě a na podzim pořádáme kampaň proti plánované hliníkárně v Neštěmicích. Naši petici proti ní podepisuje přes 3.500 místních občanů. Referendum v Libouchci Podařilo se nám iniciovat konání místního referenda k otevření kamenolomu nad obcí. Referendum se povedlo díky neúnavné práci našich dobrovolníků, kteří několikrát obešli celou obec; nejprve s informačními materiály, posléze s peticí potřebnou pro vyhlášení referenda a po té s pozvánkou na referendum. (A nakonec ještě po referendu s děkovacími dopisy.) K referendu, které se konalo 22. září, přišlo nevídaných 74% oprávněných voličů (účast u voleb zde bývá poloviční), 99% z nich hlasovalo proti lomu.

Publikační činnost Na konci roku vydáváme úspěšnou brožuru „Bobr na českém Labi“. Výstavy Pořádáme výstavu „Přírodní krásy Ústecka (možná naposled) II“ a „Slunce pro Ústí nad Labem“.

Publikační činnost Vydáváme: 70.000 informačních letáků „Bobr není Lochneska“ v květnu, přes 20.000 letáků „Rezervace, nebo plavební kanál?“ na podzim; tři přílohy v Týdeníku Respekt – výroční zprávu 1996 až 2000, „Konec přírody“ a „Rezervace, nebo plavební kanál?“ a brožuru „Rodinné stříbro v ohrožení – Fenomén dolního Labe“.

Šestí v republice V soutěži časopisu Nika o nejlepší ekologickou organizaci ČR končíme šestí. Veřejná podpora Počet členů a registrovaných příznivců činí na konci roku 839.

Veřejná podpora Počet členů a registrovaných příznivců činí na konci roku 1.250. 6

Pozvání předsedy Přátel přírody – jako jediného představitele neziskového sektoru Ústeckého kraje – prezidentem Václavem Havlem na dvě besedy během jeho cesty do severních Čech vyvolalo značný zájem novinářů, 3. 9. 2001. (Foto: I. Ibrahimovič)

7

2002 – rok sedmý

2003 – rok osmý

Ocenění V roce 2002 získáváme tři ocenění: 1. V květnu jsme časopisem Nika nominováni mezi 3 nejúspěšnější ekologické organizace ČR roku 2001. 2. Marian Páleník, předseda Přátel přírody, musí při předávání cen na pódium dvakrát – současně totiž získává cenu Niky pro nejlepšího profesionála ekologického hnutí ČR roku 2001. 3. Náš projekt Aktivizace veřejnosti Ústecka získává v září 2. cenu nadace Sasakawa Peace Foundation v soutěži o nejlepší ekologický projekt ČR.

Publikační činnost Nejaktivnější rok. V reakci na povodně v r. 2002 vydáváme a distribuujeme více než 200.000 informačních letáků. Respondentům našich anket a signatářům posíláme Alternativy pro Labe. Vydáváme brožurku „7 z 8“ s přehledem svých úspěchů, abychom vyvraceli blud, že o cokoli se snažit je předem marné. Výroční zprávu za rok 2002 vydáváme nákladem 20.000 ks. Spouštíme vlastní internetové stránky. Hlavním publikačním počinem je vydání publikace Vraťme Labe lidem a přírodě (3.000 ks) s 64 fotografiemi. Transformace organizační struktury, spiknutí a zrada Začátkem roku chystáme zrušit funkci předsedy. Jeho kompetence se rozdělí mezi ředitele a správní radu. M. Páleník se po 7 letech sám vzdává funkce statutárního zástupce. Několik bývalých členů (prezídia) toho chce využít k „odstranění“ M. Páleníka a k prosazení své koncepce (po té, co s ní zkrachovali ve svém Sdružení pro přírodu). Zrádci jsou prozrazeni, spiknutí (pokus obsadit správní radu) je zmařeno. Odpadlíci odmítají férový rozchod a volí cestu „čím hůře pro Přátele přírody, tím lépe.“ Aktivním šířením pomluv se jim daří dočasně poškozovat naši pověst. Některá média (Ústecký deník, Týden) a „ekologické“ organizace (Econnect) jim v tom jdou na ruku. Škody činí stovky tisíc (neudělené granty, zmatení dárci apod.). Jde však o menší zlo, než přijmout koncepci odpadlíků (tzn. jít cestou Sdružení pro přírodu). Ta by zcela jistě přinesla krach Přátel přírody. Výsledek podzimního „referenda“ registrovaných příznivců Přátel přírody o změně hnutí na obecně prospěšnou společnost: poměr pro a proti je 10:1.

Hliníkárna nebude V květnu se s definitivní platností rozhoduje o tom, že územní povolení na výstavbu hliníkárny v Neštěmicích je neplatné. Hliníkárna měla stát 500 metrů od nejbližšího sídliště a pouhý metr nad úrovní stoleté vodou. Při povodních by mohlo dojít k ekologické katastrofě podobné té v Neratovicích. Byli to přitom právě Přátelé přírody, kdo informoval veřejnost o záměru, takže díky veřejnému tlaku se příslušné úřady začaly věcí zabývat. Hliníkové noviny Před komunálními volbami voličům připomeneme postoje ústeckých radních k hliníkárně vydáním a distribucí „novin“ Hliníkárna nad Labem. Jezy na Labi se začínají potápět V únoru vydává MŽP nesouhlasné stanovisko (EIA) k výstavbě jezů na Labi. Dochází tedy k obratu o 180°. Před pár lety to vypadalo, že MŽP výstavbu jezů povolí.

Koupání v Labi a úspěšná konference „Labe 2020“ Akce Koupání v Labi probíhá na 13 místech, konference je velmi povedená.

Výstava V květnu pořádáme v kostele Svatého Vojtěcha v Ústí nad Labem výstavu Příroda dolního Labe v ohrožení. Naše dosud nejlepší výstava: video s labským bobrem, vycpaný bobr, jehož velikost překvapí snad každého návštěvníka atd.

Schlingův paragraf Jezaři to nevzdávají. Když je jasné, že od MŽP povolení k výstavbě nedostanou, mění taktiku a nechávají si účelově změnit zákon. Cílem je odebrat MŽP kompetence. To prosazuje mocné Foldynovo křídlo v ČSSD. Politici ODS (stejně jako poslanec Schling) však jdou ještě dál – navrhují ministerstvo ŽP rovnou zrušit. Schlingův paragraf projde Sněmovnou jako nůž máslem, na sklonku roku se snažíme přesvědčit senátory.

Stěhování V rozletu nás brzdí další stěhování. (Nová šéfka nectí naši dohodu s jejím předchůdcem.) Nové sídlo však nejsou někteří závistivci s to „vydýchat“.

Veřejná podpora Počet členů a registrovaných příznivců činí na konci roku 1.720.

Veřejná podpora Počet členů a registrovaných příznivců činí na konci roku 1.560. 8

Návštěva velvyslankyně Spojeného království Anne Pringleové v sídle Přátel přírody, 5. 2. 2003. (Foto: O. Hrčiak)

9

2004 – rok devátý

2005 – rok desátý

Schlingův paragraf II Navazujeme na „lobbování“ z konce předchozího roku a oslovujeme řadu senátorů. Zprvu jsme úspěšní z 50% – Senát skutečně vypouští polovinu paragrafu. I zbylá polovina je však stále protiústavní. S tím se nehodlá smířit skupina senátorů a podává stížnost Ústavnímu soudu.

Podvod na Labi Jezy nejsou vládou schváleny, jezaři ale nezakolísají. Přejmenují jez Prostřední Žleb na „Plavební stupeň Děčín“, posunou jej o 20 metrů a znovu se dožadují povolení na „novou“ (byť stejnou) variantu. Ministr ŽP je k tomu nepochopitelně vstřícný. Později zjistíme (a zveřejníme), že se zná a stýká s člověkem, jehož firma dostala zakázku na prosazení jezů.

Aubrechtův paragraf Ještě horší než Schlingův je Aubrechtův paragraf. Ten přenáší pravomoc udělovat výjimky z MŽP na vládu. Ostatní ekologické organizace nás přesvědčí, abychom z taktických důvodů proti Aubrechtovu paragrafu nevystupovali. Později se to ukáže jako kolosální chyba.

Schlingův paragraf III Další náš velký úspěch – v červenci Ústavní soud ruší Schlingův paragraf. Aubrechtův paragraf II Když se nedočkáme slibované změny Aubrechtova paragrafu, nezbude nám, než se pokusit o získání 17 senátorů k podání ústavní stížnosti. Po „zmodrání“ Senátu to ale není snadné.

18.000 signatářů Ve spolupráci s dalšími organizacemi zahajujeme petiční aktivitu „Za zachování jedinečné přírody dolního Labe – proti výstavbě jezů“. Během 14 dní ji podepisuje více než 15.000 občanů. Také velmi zvučná jména.

Lobbování Organizujeme připomínkování dalších velmi kontroverzních zákonů: dálničního, vyvlastňovacího a Aubrechtovy novely. Některé připomínky veřejnosti berou zákonodárci vážně. (Neprochází dálniční zákon, Aubrecht svou novelu sám stahuje, vyvlastňovací zákon je přijat s pozměňovacími návrhy Senátu.) Legislativní „puč“ se daří jen zčásti a teprve budoucnost ukáže, co nové zákonné normy udělají s českou přírodou.

Přijetí premiérem a předsedou Senátu Petiční archy od nás osobně přebírá tehdejší předseda vlády V. Špidla. Později informujeme též tehdejšího předsedu Senátu P. Pitharta. Výjimku jezy nedostávají, nikdo se to ale nedozví Po pětileté „informační válce“ a naší velké informační kampani MŽP zamítá udělení výjimky pro výstavbu jezů. Média tuto skutečnost ale úplně zamlčí!

Přijetí předsedou Sněmovny V prosinci přijímá ředitele Přátel přírody, o. p. s. předseda Sněmovny L. Zaorálek. M. Páleník mu předkládá oponenturu výstavby jezů na Labi a zmiňuje se i o kontroverzních zákonech.

Rozšíření sítě podporovatelů S pomocí grantu Nadace ROS (Program Phare) se nám daří vyhledat bezmála patnáct set nových podporovatelů. Tím se stáváme nezávislými na grantech nadací. Za minutu dvanáct, protože od poloviny r. 2003 už žádný nedostaneme. Příjmy klesají na polovinu (!), na přežití to ale (zatím) stačí. Transformace organizační struktury II Nevěnujeme-li se právě kampani Za záchranu řeky Labe, pracujeme na založení obecně prospěšné společnosti. Administrativně velmi náročnou proceduru se nám nakonec daří zvládnout. V září podáváme žádost o registraci. Veřejná podpora Počet členů a příznivců činí na konci roku 2.500. Jsou mezi nimi i J. Dušek, J. Hřebejk, V. Chramostová, J. Kačer, L. Mrkvička, J. Svěrák. Petici proti jezům má bezmála 18.000 signatářů (I. Janžurová, R. Lukavský…).

Transformace organizační struktury III Daří se nám překonat všechny nástrahy administrativně náročné procedury a v únoru nám Krajský soud konečně registruje naši obecně prospěšnou společnost Přátelé přírody, o. p. s. Členství ve správní radě přijímají senátor Z. Bárta a bývalá náměstkyně ministra ŽP E. Tylová. Veřejná podpora Čestnými členy se stávají Jiří David, Eva Hauserová, Erazim Kohák, Hana Librová, David Matásek, Martin Mejstřík, David Vávra a Neela Winkelmannová Heyrovská. 10

Přijetí premiérem, 1. 4. 2004. (Foto: L. Hradilek)

11

Přehled petic Přátel přírody Za zachování jedinečné přírody dolního Labe - proti výstavbě jezů (2004) více než 17.000 podpisů Za důslednější ochranu bobra evropského (2001) přes 10.000 podpisů Za zachování lužních porostů na Labi (1996 až 1997) přes 5.000 podpisů Za řeku Labe (1999) takřka 5.000 podpisů Za zachování vrchu Rovný (1996 až 1997) 4.200 podpisů Proti výstavbě hliníkárny v Neštěmicích (2001) 3.600 podpisů Za tunel Kubačka (2005) 2.500 podpisů Za důstojný život hospodářských zvířat (1999) 2.100 podpisů Za záchranu Klobouku (2000) 1.900 podpisů Za zrušení bateriových klecí v chovech nosnic (2001) 1.800 podpisů Za záchranu Českého středohoří (1998) 1.700 podpisů

Přehled severočeských ropáků volených shromážděním Přátel přírody Jaromír Schling (2001) Jaroslav Foldyna (2002) Jaroslav Doubrava (2003) Milan Šimonovský (2004)

Přehled výstav Přátel přírody (přes 10.000 návštěvníků) Ohrožené přírodní krásy Ústecka (2x v roce 1996) Kam s ním? (5x v roce 1997) Ohrožené přírodní krásy Ústecka II (1997) Přírodní krásy Ústecka - možná naposled (1998) Konec přírody (3x v roce 1999) Přírodní krásy Ústecka (možná naposled) II (2000) Slunce pro Ústí nad Labem (2000) Přírodní krásy dolního Labe v ohrožení (2002)

Přehled sídel Přátel přírody Masarykova 53 (1996) Velká Hradební 11 (1996 – 1998) Hradiště 4 (1998 – 2000) Stříbrnické nivy 2 (2000 – 2002) V Podhájí 35 (2002 – 2004) Masarykova 78 (2004 –2006)

Přehled držitelů Ceny Přátel přírody 2003: Přemysl Rabas (2. Richard Nagel a 3. Jaromír Bláha) 2004: Alois Pavlíčko (2. Ivan Dejmal a 3. Ivan Makásek) 2005: Pavel Gryndler (2. Martin Bursík a 3. Miroslav Patrik) Přehled předsedů Přátel přírody Marian Páleník, zvolen v l. 1996, 1997, 1998, 1999, 2000, 2001 a 2002. Libor Brož, zvolen v l. 2003, 2004, 2005 a 2006.

Počet členů

Přehled publikační činnosti Přátel přírody Informační brožury (celkem 20.000 ks): Ohrožené přírodní krásy Ústecka (1996) Než půjdeme volit (1998) Bobr na českém Labi (2000) Rodinné stříbro v ohrožení (2001) 7 z 8 (2003) Vraťme Labe lidem a přírodě (2003) Konec přírody (jako příloha Týdeníku Respekt 2001 a jako brožura 2004) Některé informační letáky: 213.000 Labe 2020 – vize renaturalizované řeky (2003) 70.000 Bobr není Lochneska (2001) 50.000 Líbí se vám kamenolomy v Českém středohoří? (2000) 22.000 Rezervace, nebo plavební kanál? (2001) ...a celá řada dalších.







  







 



 



12





          

Soumrak rtuti v Evropě

Přebytky a zásoby rtuti

EU chystá strategii eliminace rtuti

Největší zásoba rtuti se v rámci EU nachází v provozech amalgamové elektrolýzy pro výrobu chlóru. Vzhledem k předpokládanému ukončení jejich provozu bude uvolněno více než 10 tisíc tun rtuti, která by měla být uskladněna a zlikvidována. Některé státy již v této oblasti vytvořily svou národní politiku, např. Švédsko plánuje stabilizaci a ukládání rtuti v hlubinných skalních masivech. Německo zase zkoumá možnost skladování kovové rtuti v již nepoužívaných solných dolech. Španělská vláda navrhuje využít ke skladování či uložení zbytků rtuti stažených z oběhu zařízení státem vlastněné společnosti MAYASA, která se doposud zabývala těžbou rtuti v městě Almaden.

Miroslav Šuta Dokončení z minulého čísla.

Snižování nabídky rtuti Hlavním světovým dodavatelem rtuti je španělským státem vlastněná firma MAYASA, která na základě dohody z roku 2001 nakupuje přebytky rtuti EU z likvidovaných amalgámových elektrolýz chlórového průmyslu. Analýza obsažené v ExIA navrhuje zastavit zpětné uvádění přebytků rtuti na trh ukončit vývoz rtuti z EU do roku 2011 jako aktivní příspěvek Evropy k navrženému úsilí o globální ukončení primární výroby rtuti.

Mezinárodní kontext Dosavadní akce EU již emise rtuti podstatně snížily, avšak stále existuje značný potenciál pro další minimalizaci emisí zejména v energetickém, hutním a cementářském průmyslu, ale i v oblastech výroby chlóru a nakládání s odpady. Proto chce EU usilovat o předání pozitivních evropských zkušeností, včetně převodu technologií do zahraničí. Evropská komise také zvažuje ustavení specifických postupů na financování výzkumných a pilotních projektů na snížení emisí rtuti ze spalování uhlí v zemích s velkou závislostí na pevných palivech jako je Čína, Indie, Rusko, které by mohly využít např. zkušeností programu CARNOT, jenž podporuje čistější a účinnější využívání pevných paliv. EU bude dále podporovat iniciativu pro zahrnutí rtuti do procedur Rotterdamské úmluvy a pokračovat v podpoře prací podle Protokolu o těžkých kovech k Úmluvě UNECE o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států. EU hodlá také poskytnout technické znalosti a lidské i finanční zdroje pro podporu globálního projektu UNEP zaměřeného na problém rtuti. Aby došlo ke snížení zásob rtuti na mezinárodní úrovní, chce se EU zasadit o globální zastavení primární výroby a podpořit ostatní země v ukončení opětovného uvádění přebytků na trh. K tomu by mohla být využita podobná iniciativa, jaká byla stanovena v Montrealském protokolu a látkách poškozujících ozónovou vrstvu Země. ■

Snižování poptávky Globální poptávka po rtuti se pohybuje kolem 3 600 tun ročně, v EU činila v roce 2003 asi 300 tun v tehdejších 15 členských zemích. Celosvětově patří mezi hlavní odběratele rtuti těžba zlata, chlórový průmysl a výroba baterií, které dohromady představují asi 75% spotřeby. V EU je v současnosti významným spotřebitelem zejména chlorový průmysl. Ale výroba chlóru za pomoci amalgamové elektrolýzy se ve smyslu směrnice IPPC nepovažuje za nejlepší dostupnou technologii (BAT)5 a proto se přestává používat. Použití rtuti v bateriích pak omezuje směrnice 91/157/EHS ze dne 18. března 1991 o bateriích a akumulátorech obsahujících určité nebezpečné látky. V dohledné době tedy bude v EU hlavním použitím rtuti stomatologie. Proto se Komise hodlá v krátké době obrátit na Expertní skupinu pro zdravotní zařízení s žádostí o zvážení užívání rtuti v zubních amalgámech. Komise si též vyžádá stanovisko Vědeckého výboru pro zdravotní a environmentální rizika k vhodnosti zavedení dalších regulačních opatření v této oblasti. Významnou doposud neregulovanou oblastí použití rtuti představují kontrolní a měřící přístroje (např. teploměry, barometry). Komise proto plánuje během roku 2005 navrhnout změny směrnice 76/796/EHS6 s cílem zamezit obchodování s měřícími a kontrolními přístroji určenými pro spotřebitelské využití a zdravotní péči. Chystá se i přezkoumání zbývajících výrobků a aplikací používajících rtuť, přičemž toto použití rtuti může být regulováno novým systémem REACH (registrace, evaluace a autorizace chemických látek), který je právě projednáván v rámci návrhu reformy chemické politiky EU (viz EKO 02/2005).

Autor je odborným konzultantem Přátel přírody, o.p.s pro oblast toxických látek a je členem Mezirezortní komise pro chemickou bezpečnost. e-mail: [email protected] (5) Referenční dokument o nejlepších dostupných technologiích (BAT) v chlorovém průmyslu přijatý komisí v prosinci 2001, http://eippcb.jrc.es (6) Směrnice 76/769/EHS o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se omezení uvádění na trh a používání některých nebezpečných látek a přípravků.

III

PRO ČLENY

OZNAMUJTE NÁM PROSÍM ZMĚNY ÚDAJŮ! Vracejí se nám zásilky pro Vás s označením „odstěhován bez udání nové adresy“ (příp. „na uvedené adrese neznámý“).

DĚKOVNÉ SMS Vzhledem k odchodu asistentky péče o členy (správkyně databází) a vzhledem k nedostatku financí na mzdové prostředky musíme bohužel odložit avizované potvrzování příspěvků prostřednictvím SMS. Omlouváme se. Příjem příspěvků Vám ale rádi potvrdíme na vyžádání.

BUĎTE V OBRAZE A OBJEDNEJTE SI JEZYNKY Používáte el. poštu a nechodí Vám od nás pravidelně e-maily (JEZYnky apod.)? Sdělte nám prosím svou el. adresu a my Vás začneme informovat prostřednictvím internetu.

POTVRZENÍ PRO ODPOČET Z DANÍ Potvrzení pro daňové účely budeme rozesílat v lednu 2007 těm, kteří o to požádají. Pokud si tedy přejete potvrzení, prosím sdělte nám to – nejlépe na [email protected].

PŘÁTELÉ PŘÍRODY NA INTERNETU Spustili jsme nové stránky www.PRATELEPRIRODY.com Co vše zde můžete nalézt? Virtuální výstavu Divoká a krásná, fotogalerii, petici k podepsání, ankety, virtuální volby, e-shop, soubory ke stažení, tiskové zprávy, pozvánky na akce atd.

NOVÁ ASISTENTKA 1. dubna 2006 nastupuje na místo asistentky Veronika Horáčková, která nám ochotně a zdatně pomáhala již před nástupem.

Stránky průběžně doplňujeme o další informace.

Kontakty: [email protected], telefony: 602 963 556 a 475 205 132. ŠETŘEME NÁKLADY I PŘÍRODU! Rádi bychom co největší část komunikace převedli do el. podoby a šetřili tím papír a náklady (poštovné apod.). El. poštu podle Vašich návratek používá 46% Přátel přírody. Pokud ještě internet nepoužíváte, zvažte prosím tuto environmentálně šetrnou (a levnou) formu komunikace.

(Pracovní doba: po–čt 8–16 hod, pá 8–15 h.) NOVÁ TRIČKA A PLYŠOVÍ BOBŘÍCI V barvách našeho loga – zelené a modré – jsou naše nová trička s logem Přátel přírody. Po velkém úsilí se nám také podařilo sehnat nové plyšové bobry. Objednat si je můžete jednak prostřednictvím přiložené návratky, jednak na našich internetových stránkách (v e-shopu).

STAŇTE SE ZLATÝMI DÁRCI PŘÁTEL PŘÍRODY! Pokud ještě nemáte ve své bance (spořitelně) zřízen „trvalý“ příkaz, zvažte prosím tuto formu podpory. Podporovatelé, kteří zasílají pravidelně (např. čtvrtletně) menší částky, šetří svůj čas a pro nás mají cenu zlata! (Nepoužívejte prosím symboly ze složenek! Váš variabilní a specifický symbol Vám rádi sdělíme.)

www.PRATELEPRIRODY.com Od 1. 4. 2006 jsme také zlevnili výrobky Férového obchodu. I je si můžete objednat přes internet v e-shopu.

Děkujeme mnohokrát všem, kdo jste nás jakkoli podpořili! Alternativy Přátel přírody Členský časopísek společnosti Přátelé přírody, o. p. s. (IČ 27 26 14 17) Ročník XVI., číslo 70 (jako Alternativy pro Sever.) Uzávěrka: 31. 3. 2006. Sazba, lito a tisk: R&K Servis.

ČESTNÍ ČLENOVÉ PŘÁTEL PŘÍRODY, O. P. S. Prof. Jiří David, Eva Hauserová, Prof. Erazim Kohák, Prof. Hana Librová, David Matásek, Martin Mejstřík, David Vávra a Neela Winkelmannová–Heyrovská. IV