Alpiq Generation (CZ) s.r.o. Teplárna Zlín Environmentální prohlášení 2014

Alpiq Generation (CZ) s.r.o. Teplárna Zlín

Environmentální prohlášení 2014 -1-

A Allppiiqq G Geenneerraattiioonn ((C CZ Z)) ss..rr..oo.. T Teepplláárrnnaa Z Zllíínn

E Ennvviirroonnm meennttáállnníí pprroohhllááššeenníí 22001144

ÚVODNÍ SLOVO .......................................................................................................... 3 PŘEDSTAVENÍ A POPIS ORGANIZACE ................................................................................. 4 Identifikační údaje a kontakty ............................................................................................................................ 4 Historie společnosti .............................................................................................................................................. 4 Popis společnosti ................................................................................................................................................... 5 Technologické vybavení ....................................................................................................................................... 6

INTEGROVANÝ SYSTÉM ŘÍZENÍ ........................................................................................ 7 Certifikace .............................................................................................................................................................. 7 Environmentální politika...................................................................................................................................... 7 Struktura odpovědností .......................................................................................................................................10 Organizační schéma .............................................................................................................................................10

ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY ........................................................................................ 11 Rejstřík environmentálních aspektů .................................................................................................................11 Environmentální cíle a programy.......................................................................................................................14 Klíčové indikátory ................................................................................................................................................18 Vstupy a výstupy ..................................................................................................................................................19 Emise do ovzduší ..................................................................................................................................................21 Odpady ...................................................................................................................................................................24 Odpadní vody ........................................................................................................................................................26 Spotřeba materiálů a energií ..............................................................................................................................26 Voda ........................................................................................................................................................................26 Paliva a aditiva ......................................................................................................................................................27 Elektrická energie..................................................................................................................................................28 Chemikálie..............................................................................................................................................................29 Hluk ........................................................................................................................................................................29

PRÁVNÍ A JINÉ POŽADAVKY .......................................................................................... 30 SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY ................................................................................... 32 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ....................................................................................... 33 SCHVÁLENÍ DOKUMENTU.............................................................................................. 34 PROHLÁŠENÍ O ČINNOSTECH ENVIRONMENTÁLNÍHO OVĚŘOVATELE.......................................... 35 ~2~



Úvodní slovo Environmentální prohlášení zpracované podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 je formou otevřené komunikace společnosti, veřejnosti a dalších zúčastněných stran. Jeho účelem je poskytnout objektivní informace o environmentálním dopadu a vlivu činnosti organizace na životní prostředí a o snaze neustálého zlepšování tohoto vlivu. Environmentální prohlášení musí být vyvážené, nemůže vystihovat pouze kladné stránky věci a úspěchy organizace. Věříme, že přesně takové naše environmentální prohlášení je. Toto prohlášení je v řadě již jedenáctým, které naše organizace zpracovala a ze strany ověřovatelů je jeho otevřenost vždy vysoce hodnocena. Naleznete v něm nejen výčet akcí, které měly kladný přínos pro životní prostředí, ale i několik problémů, se kterými se naše organizace potýká, a naši odborníci ve spolupráci s externími partnery musejí řešit. Certifikace v systému ISO, OHSAS, EMAS a Bezpečný podnik je pro nás velkým závazkem a nikdy nekončící snahou o neustálé zlepšování. Věříme, že toto environmentální prohlášení přispěje k objasnění složité, ale přitom tak důležité ochrany životního prostředí v organizaci zabývající se výrobou tepla a elektrické energie.

Environmentální prohlášení za rok 2015 bude zpracováno v březnu 2016.

~3~



Představení a popis organizace Identifikační údaje a kontakty Název společnosti: Majitel: Právní forma: IČ: Adresa sídla: Provozovna: Generální ředitel: Telefon / fax: Zpracovatel prohlášení: e-mail: Internet:

Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín Alpiq Central Europe AG společnost s ručením omezeným 26735865 Dubská 257, 272 03 Kladno Hlavničkovo nábřeží 650, 760 01 Zlín Ing. Milan Prajzler, MBA 577 522 280 / 577 522 874 Ing. Michal Stas [email protected] generation.alpiq.cz

Historie společnosti Potřeba výroby energie vznikla již u firmy Baťa jako důsledek bouřlivého vývoje této firmy ve dvacátých letech minulého století. Od jednoduchého pohonu obuvnických strojů přecházela firma Baťa k pohonům transmisí – celků pro pásovou výrobu obuvi. Formující se energetický celek postupně začal dodávat veškeré druhy energií. Postupem času docházelo k navyšování výkonu teplárny a jejím přestavbám až do podoby v jaké ji známe dnes. Od devadesátých let 20. století probíhají intenzívní a finančně náročné práce na minimalizaci vlivu provozu teplárny na životní prostředí. Historickým mezníkem je 1. červenec 1991, kdy došlo k vyčlenění energetické výroby do

samostatného právního celku. V letech 1998 – 2005 vlastnila teplárnu americká společnost Cinergy Corp., od 28. října 2005 byla majitelem společnosti švýcarská energetická skupina Atel. Dne 18. prosince 2008 byla podepsána smlouva o fúzi společností Atel, EOS a za přispění kapitálu společnosti EDF vznikla nová energetická společnost Alpiq. S tím souvisí také přejmenování společnosti na Alpiq Zlín s.r.o. Nový název vstoupil v platnost 1. 11. 2009. O dva roky později, dne 1. 11. 2011, došlo k fúzi společností Alpiq Zlín s.r.o. a Alpiq Generation (CZ) s.r.o. se sídlem v Kladně. Nástupnickou organizací se stala společnost Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

Obr.: Baťovy závody

~4~



Popis společnosti Teplárna Zlín (TZ) patří k rozhodujícím zdrojům tepla pro město Zlín. Nachází se v průmyslové zóně města v údolí řeky Dřevnice. Zlín, známý jako město zeleně, má relativně zachovalé přírodní i krajinné prostředí. Teplárna svým umístěním v průmyslové zóně tento krajinný ráz nijak nenarušuje, naopak intenzívně probíhajícími modernizacemi v posledních dvou desetiletích výrazně přispěla ke zlepšení životního prostředí v regionu.

Toto potvrdily i studie o vlivu zařízení na životní prostředí. Součástí společnosti je i skládka stabilizátu, která se nachází cca 2 km severním směrem v katastru obce Mladcová. V současné době není na tuto skládku ukládán odpad. Hlavními obchodními artikly společnosti jsou: teplo (ve formě páry i horké vody) a elektřina. Další činností, kterou se TZ zabývá, je výroba a rozvod stlačeného vzduchu a rozvod zemního plynu.

Obr.: Teplárna v provozu, 1962

Obr.: Teplárna v provozu, 2014

~5~



Technologické vybavení Hlavními výrobními jednotkami tepla jsou dva fluidní kotle. Fluidní kotel K31 o příkonu 147 MWt byl uveden do provozu v roce 1996, druhý fluidní kotel K32 o příkonu 109 MWt byl uveden do provozu 2001. Jedná se o moderní spalovací zařízení s účinností výroby cca 92 %. Dalšími výrobními jednotkami tepla jsou 4 středotlaké kotle na plynné palivo a také 4 teplovodní kotle umístěné ve výtopně Kocanda. K výrobě elektrické energie jsou používány převážně turbogenerátory

TG31, o výkonu 25 MWe, a TG32, o výkonu 33 MWe. Oba turbogenerátory jsou součástí tzv. výrobních bloků K31/TG31 a K32/TG32. V případě potřeby je možno pro výrobu elektřiny využít také menší turbogenerátor TG6, o výkonu 6 MWe. Mezi základní zařízení teplárny dále patří i např. chemická a tepelná úpravna vody, kompresorová stanice, skládka stabilizátu, atd. Blokové schéma je patrné z následujícího obrázku:

Obr.: Blokové schéma teplárny Zlín

~6~



Integrovaný systém řízení Certifikace Společnost Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín implementovala plně integrovaný systém řízení, který zahrnuje nejen ochranu životního prostředí, ale i řízení kvality a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jehož součástí je i účast firmy v programu Bezpečný podnik. Tento integrovaný systém byl zaveden podle systémových norem a následujících standardů: kvalita dle ČSN EN ISO 9001:2009 (QMS) ŽP dle ISO 14001:2004 (EMS) ŽP dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 (EMAS) BOZP dle standardu OHSAS 18001:2007 Bezpečný podnik dle požadavků ILO-OSH 2001 a OHSAS 18001:2007

Environmentální politika V rámci integrovaného systému řízení vydala společnost jedinou Integrovanou politiku, která obsahuje prohlášení ke všem složkám integrovaného systému řízení, tedy i k životnímu prostředí. Tato politika je nejvyšším dokumentem společnosti a je přístupná nejen všem

zaměstnancům, ale i dodavatelům, úřadům zainteresovaným stranám.

~7~

partnerům, a dalším



~8~



~9~



Struktura odpovědností Zodpovědnost za ochranu životního prostředí a minimalizaci vlivu provozu na něj leží na generálním řediteli, který ji deleguje na níže uvedené pracovníky. Prostřednictvím uvedených osob se

důležité informace, jako např. zásady a závazky v ochraně ŽP, dostávají k vedoucím jednotlivých středisek, resp. ke všem pracovníkům společnosti.

ředitelé a vedoucí odborů vedoucí technik CHÚV a odp. hosp. (zpracovatel Prohlášení) bilanční technik

Organizační schéma

Generální ředitel

Ředitel pro ekologii a inženýring

Finanční ředitel

Ředitel pro obchod a strategii

Personální ředitelka Vedoucí odboru řízení provozu závodu Zlín Ředitel provozu a údržby Vedoucí odboru řízení provozu, představitel vedení pro ISŘ

Generálnímu řediteli jsou podřízeny veškeré úseky v lokalitách Kladno i Zlín. Vedoucímu odboru řízení provozu závodu Zlín jsou podřízení jednotliví vedoucí procesů ve Zlíně, kteří přímo zodpovídají

Vedoucí technik CHÚV a odp. hospodářství, zpracovatel environmentálního prohlášení

Bilanční technik

za svěřené úseky, tj. např. výroba tepla, elektřiny, stlačeného vzduchu, chemická úpravna vody. K 31. 12. 2014 měla teplárna Zlín celkem 158 zaměstnanců.

~ 10 ~



Environmentální aspekty Environmentální aspekt je pojmem z normy ISO 14001 a znamená takový prvek činnosti, který má, nebo může mít vliv na životní prostředí. Identifikace, hodnocení a řízení environmentálních aspektů je základem ochrany životního

prostředí. Environmentální aspekt jako prvek ochrany životního prostředí lze řídit. Neřízený, nebo špatně řízený aspekt má za následek vznik zvýšeného dopadu na životní prostředí. Dopady na životní prostředí nelze na rozdíl od aspektů řídit.

Rejstřík environmentálních aspektů TZ si plně uvědomuje důležitost správného řízení environmentálních aspektů, jejich identifikace a hodnocení. K těmto účelům jsou v rámci všech procesů vedeny rejstříky environmentálních aspektů, které jsou

pravidelně aktualizovány. Rejstříky představují souhrn environmentálních aspektů a dopadů včetně hodnocení jejich závažnosti a možné četnosti. Environmentální aspekty se dělí na přímé, tedy emise do ovzduší, vypouštění odpadních vod, emise hluku, využívání přírodních zdrojů, doprava, vznik odpadů atd., a nepřímé, které nemůže organizace plně kontrolovat, ale které vznikají vlivem její činnosti, např. zvýšený obsah těžkých kovů, síry a popelovin v palivu má za následek větší emise do ovzduší, větší množství odpadu a vyšší spotřebu vápence na odsíření. Mezi nepřímé environmentální aspekty patří také nakupování různých služeb, např. údržby a opravy zařízení, které s sebou přináší rizika vzniku dopadů na životní prostředí. Tyto nepřímé aspekty jsou řízeny formou smluvních garancí dodavatelů.

Obr.: Nová pneumatická doprava popílku na fluidním bloku K31

~ 11 ~



Tab.: Významné přímé environmentální aspekty

PROCES

ČINNOST provoz číření a iontoměničů

Chemická úpravna vody

skladování, doprava a stáčení chemikálií neutralizace odpadních vod

Skládka uhlí a biopaliva

skladování paliva

Kotle (ostatní)

spalování paliv spalování pevných paliv odprášení spalin

Fluidní kotle

dávkování aditiva optimalizace provozu (primární opatření) spoluspalování biomasy

Chladicí okruh

ochlazování oteplené vody rozvod energií v páře, vodě

Distribuce energií

distribuce elektrické energie

Doprava

převoz materiálu a osob

Kompresorovna

výroba stlačeného vzduchu

Všechny provozy

údržba zařízení

PŘÍMÝ ENV. ASPEKT vznik odpadních vod a kalů, spotřeba chemikálií a vody možný únik chemikálií do ŽP při závadě na zařízení vznik odpadních vod, spotřeba chemikálií možné zapaření uhlí a vznik emisí do ovzduší spotřeba surovin, vznik emisí, hluk spotřeba aditiva, vznik odpadů, spotřeba surovin, vznik emisí, hluk možný zvýšený únik TZL do ovzduší při závadě na zařízení možný zvýšený únik SO2 do ovzduší při závadě na zařízení možný zvýšený únik NOx do ovzduší při závadě na zařízení (např. hořáky) vznik emisí, hluk, spotřeba paliva spotřeba chemikálií a vody, únik tepla do atmosféry, hluk, odpadní vody ztráty tepla, vody, páry ztráty energie, možnost úniku olejů z transformátorů vznik emisí, hluk, spotřeba paliva hluk, spotřeba chemikálií, vody, energií spotřeba materiálů, energií, vznik odpadů

Tab.: Nepřímé environmentální aspekty

PROCES Získávání nových odběratelů tepla Projektování Dodavatelé a subdodavatelé

ČINNOST nenapojení nových objektů na CZT energetická úroveň nových objektů environmentální kritéria při výběru dodavatelů, kontrolní činnost dodržování smlouvy

NEPŘÍMÝ ENV. ASPEKT zvýšení lokálních emisí, zhoršení imisní zátěže vyšší ztráty, vyšší spotřeba paliva, vyšší emise možné poškození ŽP ze strany dodavatele

Dopady nepřímých environmentálních aspektů jsou ve společnosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín, vzhledem k přímým, zanedbatelné. ~ 12 ~



Následující graf je vytvořen speciálně pro účely environmentálního prohlášení a názorně dokumentuje význam dopadů jednotlivých aspektů pro různé procesy. Součástí grafu jsou i potencionální možné dopady, kdy za běžného režimu 1 2 3 4

– – – –

k ovlivnění složek životního prostředí nedochází, ale za určitých okolností může dojít. Výška kuželů v grafu odráží význam jednotlivých dopadů a je pro účely tohoto prohlášení rozdělena na 4 stupně.

bez dopadu zanedbatelný dopad střední dopad významný dopad

Potencionální dopady jsou vyznačeny tečkovaně. Na ose x jsou umístěny jednotlivé procesy společnosti, na ose y potom jednotlivé aspekty. Graf: Význam dopadů jednotlivých aspektů

~ 13 ~



Environmentální cíle a programy Každoročně jsou pro významné environmentální aspekty stanovovány cíle vedoucí ke zlepšení ochrany životního prostředí. Významné environmentální cíle jsou zohledněny v investičním plánu společnosti. Existují obecné environmentální cíle, jako např. dodržování právních a jiných požadavků, a cíle specifické, vztahující se k určitému konkrétnímu problému. Některé

specifické environmentální cíle jsou stanoveny přímo v závazných podmínkách v Integrovaném povolení k provozu, jiné jsou stanoveny dobrovolně s ohledem na neustálé zlepšování environmentálního profilu podniku. V následující tabulce je uveden přehled nejvýznamnějších aktuálních environmentálních cílů, a to jak na rok 2015, tak i dlouhodobých.

Tab.: Významné environmentální cíle

PROCES

ENVIRONMENTÁLNÍ CÍL

Chemická a tepelná úpravna vody

snížení produkce odpadních vod z NJ, úspora regenerantů

Skládka uhlí a biopaliva

kontrola míry ovlivnění spodních vod

Fluidní kotle

Chladicí okruh

CÍLOVÁ HODNOTA min. průměrný roční pracovní cyklus jedné demineralizační linky bude 680 m3 vyrobené vody kontrolu spodních vod provádět 2x za rok akreditovanou laboratoří

PROGRAM výměna ionexových hmot na dvou demineralizačních linkách monitoring spodních vod

snížení emisí mj., skleníkových plynů ze spalování fosilních paliv, šetření fosilních zdrojů

spoluspálit min. 9 000 t biomasy v roce 2015

spoluspalování biomasy

snížení emisí TOC v továrním areálu Svit

min. 220 dnů v roce spalovat vzdušinu společně se spalovacím vzduchem

spalování vzdušniny s obsahem par benzínu z dílen Mitas, a.s. pravidelná (včasná) výměna filtračních rukávců rekonstrukce chemického on-line monitoringu a automatizace dávkování chemikálií na K32

udržení nízké úrovně emisí TZL

max. 40 t/rok

optimalizace dávek chemikálií a zlepšení chemického režimu bloku K32

dosažení a udržování optimální dávky množství fosfátu v kotelní vodě cca 1 mg/l (K32)

snížení emisí NOx

od roku 2016 - 6. 2020 plnit emisní stropy uvedené v IP

technologie ke snížení emisí NOx

zjišťování přítomnosti bakterie Legionelly v chladicí vodě

nulový výskyt Legionelly v chladicí vodě

každoroční jednorázový monitoring chladicí vody před čištěním chladicí věže

~ 14 ~

A Allppiiqq G Geenneerraattiioonn ((C CZ Z)) ss..rr..oo.. T Teepplláárrnnaa Z Zllíínn PROCES


ENVIRONMENTÁLNÍ CÍL

CÍLOVÁ HODNOTA

PROGRAM

snížení množství vody pro doplňování horkovodu

max. 100 000 m3 vody za rok použít k doplňování horkovodu hodnoty útlumu při odpouštění páry budou dosahovat mezi 30 až 90 dB

rekonstrukce a údržba distribuční horkovodní soustavy

Distribuce energií snížení hlučnosti při úniku páry 1,2 a 0,3 MPa z centrálních sběren

min. 95 % ze všech organických nebezpečných odpadů, využít jinak než skládkováním

minimalizace množství organických nebezpečných odpadů ukládaných na skládku minimalizovat celkové množství odpadů ukládaných na skládku

Celá teplárna

minimalizovat množství skládkovaných spalitelných odpadů zjišťování přítomnosti bakterie Legionelly ve vodovodním řádu

min. 55 % ze všech vznikajících odpadů musí být využito jinak než skládkováním podíl skládkovaných spalitelných odpadů bude max. do 5 % nulový výskyt Legionelly ve vodovodním řádu

snížení hlukové zátěže obyvatelstva

dosažení nižší hodnoty hlukové zátěže na ulicích Mladcovská (< 49 dB) a Pod Rozhlednou (< 44 dB) oproti platným stanoveným výjimkám v IP

bezpečné skladování chemikálií a látek potencionálně ohrožujících vodní prostředí

nulový únik chemikálií do ŽP (vodního prostředí, atd.)

Jako každoročně i v roce 2014 proběhlo několik akcí, které měly vliv na životní prostředí, ať už se jednalo o naplnění plánovaných investičních programů, či o předem neplánované akce. Na počátku roku byla ukončena a zkolaudována stavba stáčiště chemikálií před budovou CHÚV, což vedlo k výraznému zlepšení manipulace s chemikáliemi při jejich stáčení do zásobních nádrží jak z hlediska bezpečnosti práce, tak i z pohledu ochrany životního prostředí (nový

montáž tlumičů hluku na dva pojistné ventily spoluprací s externím partnerem likvidovat odpady materiálově nebo energeticky důsledně třídit a materiálově využívat odpady důsledně třídit a recyklovat odpady každoroční jednorázový monitoring pitné vody monitoring hlučnosti, udržování popř. čištění vybudovaných protihlukových opatření v roce 2014 i v letech předešlých, aktualizace hlukové studie z roku 2012, RDM a hodnocení zdravotních rizik zajistit provedení opětovných (1x za 5 let) revizí jímek, nádrží, atd. dle platných norem

záchytný kanál svedený do NJ přizpůsobený novému způsobu dovozu chemikálií autocisternami namísto vlakové nákladní dopravy). V březnu 2014 proběhlo vydání konečného rozhodnutí o nabytí právní moci změny č. 6 integrovaného povolení, podaného již v roce 2013, s výjimkami z plnění hygienických limitů hluku v noční době pro území lokalit Mladcovská a Letná ve Zlíně. S problematikou hluku souvisela v roce 2014 velká porce investic v řádech ~ 15 ~



několika milionů korun. Jako jedna ze závazných podmínek v IP byla nutnost do konce záři vybudovat novou pneumatickou dopravu popílku fluidního bloku K31, která vedla k nahrazení „vrzajících„ mechanických dopravníků a tím přispěla k snížení hlukové zátěže v blízké obytné zástavbě. Další významnou investicí na TZ byla provedena demontáž stávající protihlukové stěny a vybudování nových protihlukových krytů kolem tahových ventilátorů kotle K31, s tím souviselo i nahrazení starého protihlukového tlumiče Greif za nový, který má lepší účinnost na pohlcování 315 Hz tónové složky, která obtěžovala nejvíce obyvatele žijící na ulici Mladcovská. Aby měla protihluková opatření ještě větší efekt na snížení hlukové zátěže v noční době na ulici Mladcovská a Pod Rozhlednou, tak byla namontována do potrubí výtlaku spalin do komína K31 protihluková izolace a dále bylo navíc provedeno zakrytování zpětného proplachového ventilátoru spalin K31 (nebyla to podmínka v integrovaném povolení).

týkajících se ovzduší. V rámci prvního řízení o změnu integrovaného povolení v roce 2014 musela být vypracována základní zpráva dle zákona č. 69/2013 Sb., zákon o integrované prevenci, která byla součástí žádosti o změnu IP č. 7 a popisuje aktuální stav podzemních vod a půdy, který bude v případě ukončení provozu teplárny Zlín srovnáván se stavem v době uzavření provozu. V září byla provedena výměna filtračních rukávců zařízení Elkem kotle K31. Pravidelná výměna rukávců je důležitá z hlediska udržení nízké úrovně emisí tuhých znečišťujících látek. Dále v průběhu roku byla na CHÚV namontována dvě nová čerpadla a to jak pro praní pískových filtrů, tak i pro doplňování chladící věže či surové vody pro čiřící reaktor, toto čerpadlo je nově i vybaveno frekvenčním měničem, z důvodu úspory el. energie. Na podzim byla provedena předem neplánovaná rekonstrukce trubek a jejich závěsů (vnitřní vestavba) v přehříváku kotle K32, tím by se mělo zabránit případné nečekané poruše (odstavení) kotle protržením či povolením trubek.

Obr.: Nové stáčiště chemikálií 2014

To by následně mohlo ovlivnit nejen bezpečnost práce, ale také dodávky tepla a el. energie k zákazníkům, což by mělo obrovský vliv na ŽP. Na konci roku 2014 došlo ještě k jedné významné investici a to k vyčištění paty komína K32 od dlouhodobě nanesených a usazených popílků z provozu kotlů napojených do tohoto komína, čímž se odstranily nedostatky z revizí, které by mohly mít vliv na bezpečný provoz. V roce 2014 byla zkontrolována i statika a stav chladicí věže, která má za následek správný přestup tepla vzduch - voda a tím dosažení lepšího účinku ochlazení oteplené vody a na základě zjištěných

Obr.: Kontrola stavu chladicí věže

Následně v květnu téhož roku byla podána nová žádost o změnu integrovaného povolení, jejíž hlavní částí, která se tentokrát měnila, byla oblast týkající se ovzduší na základě povinností vyplývajících ze zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší a prováděcí vyhlášky č. 415/2012 Sb., kdy mělo dojít do dvou let po nabytí účinnosti tohoto zákona k aktualizaci emisních limitů a věcí ~ 16 ~



závěrů se pro rok 2015 plánuje její další část rekonstrukce navazující na rok 2013. V roce 2015 se předpokládá, že by mohlo proběhnout i chemické čištění vnitřních teplosměnných ploch K32 za použití kombinace alkalické a kyselé fáze v případě, že tato varianta čištění bude pro TZ ekonomicky přijatelná, jinak by se přistoupilo k možnosti vyřezání a nahrazení zanesených vnitřních trubek vytypovaných částí teplosměnných ploch K32 za nové. Dále budou ve stejném roce provedeny pravidelné výměny ionexových hmot na chemické úpravně vody (CHÚV), a to katexových a anexových hmot ve čtyřech filtrech na trase úpravy čiřené vody před jejím vstupem do směsných filtrů. Tyto ionexové hmoty byly zakoupeny již v roce 2014. Výměny ionexových hmot probíhají opakovaně jednou za cca 5 - 6 let, z důvodu jejich postupného stárnutí a

s tím souvisejícím vlastním poklesem celkové kapacity. V roce 2014 proběhla již konečná revize jímky a zásobníku, sloužícího k zabránění únikům nebezpečných látek do povrchových či podzemních vod, které v roce 2013 neprošly znovu opakovanou revizí. Revize a zkoušky vodotěsnosti byly prováděny externí oprávněnou firmou. Týkaly se depa lokomotiv. Opakované revize všech jímek a zásobníků (1x za 5 let) dle platných ČSN norem bude nutné v roce 2015 znovu zopakovat. V roce 2014 byla dokončená první etapa rekonstrukce centrální trafostanice a dále proběhla obnova linek mezi budovami 37 a 57/3. Druhá část realizace rekonstrukce centrální trafostanice bude ukončena v roce 2015. Jako každoročně, pokračovaly také práce na postupné obnově izolací horkovodů a parovodů, z důvodu minimalizace ztrát energie.

Vlivy na životní prostředí Každá podnikatelská činnost s sebou přináší i vlivy na životní prostředí. Je nutné si uvědomit, že životní prostředí není ovlivněno jen např. emisemi do ovzduší, či tvorbou odpadů, ale např. i spotřebou různých materiálů a energií. Je

v zájmu každé společnosti minimalizovat spotřebu materiálů a energií a zároveň také dopady na životní prostředí.

Obr.: Pohled z komína 120 m na FK31

~ 17 ~



Klíčové indikátory Klíčové indikátory jsou pojmem z Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 a zaměřují se na vliv činnosti organizace na životní prostředí v základních (klíčových) oblastech. Klíčové indikátory musí udávat přesné hodnocení vlivu, musí být jednoznačné, umožňovat meziroční srovnání, popř. srovnání s oborovými měřítky. Každý klíčový indikátor se skládá z číselného

údaje A, který uvádí celkové roční vstupy / dopady, z číselného údaje B, který uvádí celkové roční výstupy (v případě teplárny Zlín byla zvolena celková produkce tepla) a z číselného údaje R, který uvádí poměr mezi A a B. Klíčové hodnoty a jejich vývoj za poslední tři roky shrnuje následující tabulka.

Tab.: Klíčové indikátory 2014 výroba tepla

TJ

biologická rozmanitost

emise

produkce spotřeba účinnost odpadů vody materiálů

energetická účinnost

A celková přímá spotřeba energie výroba energie z biomasy spotřeba uhlí spotřeba zemního plynu spotřeba bioplynu spotřeba biomasy vápenec pitná voda celkem povrchová voda celkem ostatní a nebezpečné odpady SO2 NOx TZL skleníkové plyny využití půdy (zastavěná plocha)

trend vývoje 2013/2012 2014/2013 -3,2% -8,1%

B 2012 2013 2014 3 391,7 3 282,8 3 016,7 R=A/B

MWh

34 759

11,52

11,29

11,52

MWh/TJ

-2,0%

2,0%

MWh

35 733

6,68

10,48

11,85

MWh/TJ

56,9%

13,0%

t

155 058

50,40

52,58

51,40

4,3%

-2,3%

tis. m3

631

0,56

0,34

0,21

-39,2%

-38,7%

tis. m3

670

0,25

0,24

0,22

t/TJ tis. m3/TJ tis. m3/TJ

-1,3%

-8,9%

t

13 091

4,91

3,59

4,34

t/TJ

-26,8%

20,7%

t

12 733

3,89

4,12

4,22

t/TJ

5,8%

2,4%

77 419

32,65

24,38

25,66

m /TJ

3

-25,3%

5,3%

579 109 245,07

198,62

191,97

m /TJ

3

-19,0%

-3,4%

m

3

m

3

t

21 148

6,86

7,89

7,01

t/TJ

15,0%

-11,2%

t t t

354 186 24

0,126 0,076 0,009

0,13 0,08 0,011

0,12 0,06 0,008

t/TJ t/TJ t/TJ

6,5% 2,9% 16,2%

-12,3% -21,4% -27,3%

67,19

68,29

69,43

t CO2/TJ

1,7%

1,7%

5,87

6,07

6,60

m2/TJ

3,3%

8,8%

t ekv.CO2 209 457

m2

19 923

~ 18 ~



Z tabulky klíčových indikátorů je patrný poměrně velký nárůst měrné výroby energie z biomasy oproti roku 2012. To je způsobeno tím, že ke konci roku 2012 byla změněna pravidla výpočtu energie vyrobené z biomasy v souladu s vyhláškou ERÚ. Proto tuto hodnotu není možné adekvátně porovnat s následujícími roky. V roce 2014 došlo oproti předcházejícímu roku k dalšímu navýšení meziroční výroby energie z biomasy, což bylo způsobeno především snížením častých poruch na trase dávkování biomasy do fluidního kotle K31 v roce 2013, tyto hodnoty jsou již porovnatelné. Snížení meziroční spotřeby uhlí v roce 2014 je dáno nižší výrobou tepla především kvůli velice teplému počasí v daném roce. Využití biomasy jako paliva v roce 2014 se přiblížilo hodnotě z roku 2012 a zvýšilo se oproti předcházejícímu roku z důvodu snížení poruchovosti na trase dávkování biomasy do fluidního kotle K31, kdy spotřebu biomasy ovlivňovala i její ekonomická nevýhodnost ji spalovat. Výrazné snížení spotřeby zemního plynu je v přímé souvislosti s poruchovostí hlavního výrobního zařízení, která byla v roce 2014 nižší než v předešlých letech, a tím nebylo nutné uvádět do provozu záložní zdroje. Bioplyn je v zařízeních teplárny Zlín využíván jako zdroj energie. V rámci spolupráce teplárny a města Zlína v oblasti životního prostředí bylo vybudováno potrubí přivádějící bioplyn ze skládky Suchý Důl k jednotlivým fluidním kotlům. Energetické využívání bioplynu je ekologické a roční odebrané množství se odvíjí od jeho aktuální produkce na skládce. Vápenec je do spalovacích komor fluidních kotlů dávkován z důvodu odsíření kouřových plynů a jeho spotřeba mírně kolísá s aktuálním poměrem hnědého a

černého uhlí a biomasy. Jednoznačný vliv na spotřebu vápence má i aktuální sirnatost spalovaného uhlí. V roce 2014 došlo k mírnému zvýšení spotřeby vápence, což bylo způsobeno oproti roku 2013 větším obsahem síry ve spalovaném uhlí a také nižší spotřebou černého uhlí. Nižší produkce odpadů v roce 2014 oproti roku 2013 je dána především snížením množství ostatních odpadů ze spalovacích procesů, z důvodu snížené výroby tepla kvůli klimatickým podmínkám. Snížení obsahu TZL oproti předcházejícímu roku souvisí s výměnou opotřebovaných látkových filtrů na K31 v roce 2014. V roce 2012 proběhla stejná výměna rukávců tentokrát na látkovém filtru K32. Obsah NOx závisí na konkrétních provozních režimech kotle v průběhu každého roku a osciluje kolem hodnoty 0,070 t/TJ. Výrazný pokles ve spotřebě povrchové vody za roky 2013 a 2014 oproti roku 2012 je způsoben opravením zjištěných netěsností, jak na horkovodním systému, tak i na potrubí doplňování chladící věže. Nižší spotřeba povrchové vody v roce 2014 o cca 70 000 m3 oproti předcházejícímu roku může být způsobena částečně i neplánovanou měsíční odstávkou fluidního bloku K32 v listopadu z důvodu opravy vnitřní konstrukce přehříváku K32. Spotřeba pitné vody v roce 2014 je přibližně ustálená s hodnotou z roku 2013, kdy se již nevyskytly problémy z roku 2012, které byly objeveny a také odstraněny již v průběhu toho roku, a o kterých bylo více pojednáno v environmentálním prohlášení za rok 2012. Meziroční vyšší vlastní spotřeba elektrické energie oproti roku 2013 byla způsobena provozováním TG6 v měsíci listopadu 2014.

Vstupy a výstupy Následující grafy ukazují základní přehled jednotlivých materiálových a energetických vstupů a výstupů za rok

2014. Jednotlivé položky jsou podrobněji probrány a vysvětleny v dalších kapitolách.

~ 19 ~



Materiálové a energetické vstupy 2014 Biomasa [t]

13 091

Chemikálie [t]

405

Spotřeba elektřiny [MWh]

34 759

Pitná voda celkem [tis. m3]

77

Povrchová voda [tis. m3]

579

Bioplyn [tis. m3]

670

Zemní plyn [tis. m3]

631

vápenec [t]

12 733

Černé uhlí [t]

6 945

Hnědé uhlí [t]

148 113 0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

140000

160000

Materiálové a energetické výstupy 2014 Odpadní voda - řeka [m3]

47 730

Emise do ovzduší [t]

645

Odpadní voda - kanalizace [m3]

22 496

Nebezpečný odpad [kg]

2 702

Ostatní odpad [t]

21 145

Dodávka tepla [TJ]

1 271

Prodej elektřiny [MWh]

124 081 0

20000

40000

~ 20 ~

60000

80000

100000

120000

140000



Emise do ovzduší Emise do ovzduší pocházející ze spalovacích procesů jsou nejznámějším a nejvýznamnějším vlivem na životní prostředí. Teplárna Zlín využívá technologii fluidního spalování pevných fosilních paliv, biomasy a technologii spalování plynu. Tyto technologie jsou na velmi vysoké technologické úrovni (patří mezi tzv. Best Available Techniques) a mají vysokou účinnost spalování. Při fluidním spalování je přímo do kotle dávkován vápenec, který zachycuje emise oxidů síry, oxidy dusíku jsou řízeny teplotou hoření fluidního lože, oxid uhelnatý je řízen distribucí spalovacího vzduchu a tuhé znečišťující látky jsou zachytávány s velmi vysokou účinností

pomocí látkových filtrů. Jednoznačně pozitivní vliv nových moderních technologií na míru emisí jednotlivých znečišťujících látek ukazuje následující graf. Je jasně patrný zlom křivky tuhých znečišťujících látek v roce 1994, kdy byly již v provozu látkové filtry zachycující více než 99 % prachových částic. Dalšími zlomovými roky jsou 1996 a 2001, kdy byly uvedeny do provozu fluidní kotle a je patrný postupný pokles emisí NOx a SO2. Jasně patrný je výrazný pokles emisí SO2, který souvisí se zpřísněním emisního limitu v roce 2008. Od roku 2009 se roční průměrné emise udržují přibližně na konstantní úrovni.

Roční průměrné emise 2 000 1 800

emise [g/GJ]

1 600 1 400 1 200 1 000 800 600 400 200 0 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014

rok TZL

~ 21 ~

SO2

NOx



Srovnáme-li roční průměrné emise základních znečišťujících látek vztažené na jednotku vyrobené energie za poslední tři roky, zjistíme, že množství SO2 v roce 2014 vykazuje nejnižší hodnotu oproti předchozím rokům, je to dáno nižší spotřebou fosilních paliv s nízkým obsahem síry do 3 % z důvodu velmi teplého kalendářního roku (jednoho z nejteplejších za posledních deset let). Na snížení množství TZL měla výrazný vliv

v roce 2014 oproti roku 2013, výměna postupně opotřebených filtračních rukávců. Jejich účinnost je sledována a opotřebené rukávce jsou včas měněny. Tato výměna proběhla na kotli K31 v roce 2014 a na kotli K32 již dříve v roce 2012. Obsah NOx je dán konkrétními provozními režimy kotlů v každém roce. A i zde je patrný výrazný vliv počasí a s tím související nižší spotřeba hnědého a černého uhlí a naopak vyšší spotřeba biomasy oproti předchozímu roku.

Emise do ovzduší TZL

NOx

SO2

0,00

20,00

40,00

60,00

80,00

100,00

120,00

140,00

160,00

množství (t/PJ)

2014

Průměrné měsíční emise jednotlivých znečišťujících látek jsou patrné z následujících diagramů. Velké rozdíly v emisích oxidu uhelnatého mezi jednotlivými fluidními kotli jsou dány rozdílnou konstrukcí spalovacích komor, díky čemuž novější K32 produkuje několikrát méně CO. Z důvodu odlišné konstrukce zase K31 dosahuje nižších hodnot emisí SO2 ve srovnání s kotlem K32. Co se týká celého roku 2014, tak průměrné roční emise nebyly překročeny. V roce 2014 proběhla ještě jednorázová

2013

2012

spalovací zkouška uhlí a paliva ALTERMAX (gumový granulát – TAP) na fluidním kotli K31 schválená v rámci platného IP č. 7. Během celého testu nebyly zjištěny žádné provozní těžkosti. Veškeré měřené znečišťující látky plnily závazné emisní limity dané integrovaným povolením pro fluidní kotel K31 a indikativní emisní limity uvedené ve vyhlášce č. 415/2012 Sb.

~ 22 ~



~ 23 ~



Odpady Vznik odpadů je nedílnou součástí výroby tepelné a elektrické energie z fosilních paliv a s tím souvisejících činností. Teplárna Zlín usiluje o minimalizaci vznikajících odpadů, vzniklé odpady jsou důsledně tříděny a je-li to možné, jsou přednostně využity. Společnost je provozovatelem skládky stabilizátu v katastru obce Mladcová, prioritou je však tuto skládku nevyužívat a ponechat ji v záloze, např. pro případ nemožnosti předat odpad ze spalování k využití. V roce 2014 byly veškeré odpady předány externím partnerům, u nichž je důsledně ověřováno, zda jsou oprávněni odpady přebírat. Celkem bylo předáno 21 145 tun

ostatního odpadu a 2,702 tuny odpadu nebezpečného. Jak dokumentuje následující graf, více než 99 % všech odpadů vzniklých ve společnosti v roce 2014 tvořil pevný reakční produkt na bázi vápníku z odsiřování spalin (10 01 05), tedy odpad ze spalování uhlí. Většina tohoto odpadu je předávána externímu partnerovi, který jej dále využívá k výrobě certifikovaných výrobků. Ze zbylého necelého 1 % dalších odpadů dominuje kal z číření vody (19 09 02).

Produkce odpadů v roce 2014 170405 0,04%

17xxxx 0,01%

190902 0,53% 100105 99,02%

Jiné 0,33% 100101 0,12% 200301 0,14%

Zaměříme-li se nyní na množstevně nejvýznamnější odpad, tedy odpad ze spalovacího procesu, zjistíme, že v posledním roce se jeho produkce opět vrátila a ustálila kolem hodnoty 6700 kg/TJ, jako tomu bylo v roce 2012. Je to

170604 0,02%

161106 0,05%

200307 0,06%

dáno kvalitou hnědého uhlí, které oproti roku 2013 mělo výrazně nižší popelnatost. Nárůst odpadu v roce 2013 byl způsoben převážně částečnou náhradou spotřeby hnědého uhlí jiné kvality oproti rokům 2012 a 2014.

~ 24 ~



Měrná produkce odpadu ze spalovacího procesu 2014

2013

2012

0

1 000

2 000

3 000

4 000

5 000

6 000

7 000

8 000

9 000

množství (kg/TJ)

I v roce 2014 Teplárna Zlín pokračovala v plnění závazků plynoucích z Plánu odpadového hospodářství původce, jehož aktualizovaná verze byla krajským úřadem schválena v roce 2012 s platností až do roku 2016. Na konci roku 2013 sice vešla v platnost novela zákona o odpadech č. 169/2013 Sb., která ruší u Teplárny Zlín povinnost zpracovávat Plán odpadového hospodářství původce, ale poněvadž ten schválený je stále platný, tak se jeho závazky Teplárna Zlín neustále řídí. Maximální možné množství odpadů je předáváno k materiálovému, či energetickému využití, použité oleje, baterie, elektrozařízení atd. jsou předávány v režimu zpětného odběru výrobků. Společnost také umožňuje svým zaměstnancům odevzdávat vyřazené elektrospotřebiče z domácností přímo u zaměstnavatele a tím přispívá k omezení ukládání elektrospotřebičů, obsahujících mnohé nebezpečné látky, na skládky. Za zapojení se do tohoto systému je společnost oprávněna používat logo Zelená firma. K rokům 2010, 2012 a 2013 se vztahovaly určité závazky plynoucí z Plánu odpadového hospodářství, jejichž plnění bylo popsáno v environmentálních prohlášeních za dané roky. V roce 2014 činila produkce 21 148 tun odpadů, z toho bylo materiálově využito 17 076 tun, což

činí 80,7 %. Dále si Teplárna Zlín v ISŘ pro rok 2014 dala za environmentální cíl, že vyprodukuje maximálně 9 tun nebezpečného odpadu. Tento cíl byl splněn, TZ v roce 2014 vyprodukovala 2,702 tuny NO. Pro rok 2014 byl v Plánu odpadového hospodářství původce stanoven závazek, že bude zajištěno likvidování minimálně 95 % organických nebezpečných odpadů a to energeticky nebo materiálově. Tento závazek nebyl v roce 2014 relevantní, protože Teplárna Zlín za daný rok vyprodukovala pouhopouhých 800 kg organického nebezpečného odpadu a to ve formě emulzí, které byly odstraněny fyzikálněchemickou úpravou. Další cíle a programy vycházející z novelizované legislativy týkající se odpadů budou komentovány v environmentálním prohlášení za rok 2015.

~ 25 ~



Odpadní vody Od roku 2009 společnost vypouští odpadní vody kromě kanalizace v továrním areálu také přímo do recipientu. Odpadní vody vypouštěné do kanalizace jsou dvojího charakteru – průmyslové a splaškové. Průmyslové odpadní vody, jako např. odluhy kotlů, znečištěné kondenzáty, část vody z neutralizační jímky, vymývací vody ionexových filtrů atd., jsou v maximální možné míře znovu využívány a je věnována pozornost jejich minimalizaci. Nejvýznamnějším producentem průmyslové odpadní vody vypouštěné do kanalizace je chemická úpravna vody. Další druh odpadních vod pochází ze sociálních zařízení, velínů, šaten, atd. Tyto odpadní vody splňují parametry stanovené smlouvou mezi společností a provozovatelem kanalizace. V roce 2014 pokračovalo důsledné sledování kvality a množství vypouštěných odluhových vod chladicí věže do recipientu. Jako chladicí voda je využívána voda říční, k úpravě jsou používány pouze nejmodernější

chemikálie v nejmenších nutných množstvích, což zajišťuje minimalizaci nepříznivého vlivu této vody na řeku. V průběhu roku 2014 bylo vypuštěno 47 730 m3 odluhové vody. V září a v prosinci došlo k poruše měřidla množství odluhované vody. V souladu s legislativou byla skutečnost oznámena podniku Povodí Moravy a po dobu opravy bylo počítáno s průměrným vypuštěným množstvím zjištěným od počátku roku. Jiné problémy s vypouštěním odluhu do recipientu nebyly zaznamenány. V červenci 2014 před odstavením a čištěním chladicí věže byl akreditovanou laboratoří odebrán vzorek chladicí vody z cirkulačního chladicího okruhu k analýze na přítomnost bakterie Legionelly. Laboratorní výsledek prokázal nepřítomnost této bakterie v chladicí vodě a tudíž její biologickou nezávadnost. Na základě tohoto zjištění mohlo proběhnout plánované čištění chladicí věže.

Spotřeba materiálů a energií Prioritou každé správně fungující společnosti je bezesporu minimalizace spotřeb energií a materiálů, a to nejen z hlediska ekologického, ale hlavně ekonomického. V teplárně Zlín jsou veškeré spotřeby přísně hlídány, vyhodnocovány a případné nečekané výkyvy důkladně analyzovány. Každý vedoucí střediska má ve svých pracovních

povinnostech dohlížet na hospodárnost svého oddělení a na minimalizaci vlastních spotřeb. V případě přípravy investic je jedním z rozhodovacích kritérií i energetická náročnost provozu zařízení. Roční spotřeba hlavních materiálů a energií je patrná z diagramu uvedeného na začátku kapitoly Vlivy na životní prostředí.

Voda Pro účely chlazení a výroby napájecí vody kotlů je využívána říční voda z Dřevnice. Pitná voda je využívána jednak pro sociální účely, jednak jako technologická. Z následujícího grafu je patrné, že měrná spotřeba říční vody byla především v roce 2012 poměrně vysoká oproti rokům 2013 a 2014, což souviselo s postupným zoptimalizováním odluhování chladicí věže na základě parametru zahuštění chladicí vody a také se zvýšeným

doplňováním horkovodního systému. Negativní vliv na spotřebu říční vody v roce 2012 měla i netěsnost na potrubí doplňování chladicího okruhu. Tato netěsnost, společně s dalšími netěsnostmi objevenými na horkovodních potrubích, byla v roce 2013 odstraněna, což se výrazně projevilo na úspoře říční vody v daném roce a také v roce následujícím. Vyšší spotřeba pitné vody v roce 2012 oproti rokům 2013 a 2014 byla způsobena ~ 26 ~



několika netěsnostmi na vnitřních rozvodech, vyšší spotřebou na chlazení vzorku napájecí vody K32 pro nový analyzátor konduktivity a také provozními problémy při výrobě čířené vody, kdy pro nemožnost dosáhnout potřebného výkonu, musela být pro potřeby provozu použita částečně i voda pitná. V říjnu 2014 byl akreditovanou laboratoří odebrán též

vzorek pitné vody z vodovodního řádu (z důvodu zjištění její hygienické nezávadnosti) k analýze na přítomnost bakterie Legionelly, jako tomu bylo v témže roce u vzorku chladicí vody z cirkulačního chladicího okruhu. Laboratorní výsledek prokázal nepřítomnost této bakterie ve vodovodním řádu a tudíž její biologickou nezávadnost.

Spotřeba říční a pitné vody

0,00

50,00

100,00

150,00 200,00 množství (m3/TJ) 2014 2013 2012

250,00

300,00

Paliva a aditiva Pro výrobu elektrické a tepelné energie je ve společnosti používáno hnědé a černé uhlí, zemní plyn, bioplyn a od konce roku 2007 také biopalivo. Jako aditivum pro odsíření je dávkován do fluidních kotlů vápenec. Prioritně je pro výrobu energií využíváno spalování uhlí, biopaliva a bioplynu, teprve v případě nedostatku výkonu dochází ke spalování zemního plynu v plynových kotlích. Z grafu můžeme vypozorovat, že za rok 2014 došlo k snížení měrné spotřeby hnědého a černého uhlí, naopak spotřeba biomasy byla v tomto roce vyšší než v předešlém roce. To bylo dáno především tím, že

v roce 2013 se z ekonomického hlediska neoplatilo výrazně spalovat biomasu a také docházelo k časté poruchovosti na trase dávkování biomasy do kotle K31. Právě to zapříčinilo v daném roce vyšší meziroční nárůst spotřeby hnědého a černého uhlí, které kompenzovalo spotřebu použité biomasy na výrobu tepelné a el. energie. Měrná spotřeba vápence je ustálená a mírně osciluje v souvislosti s aktuální kvalitou uhlí, resp. jeho sirnatostí a množstvím spoluspalované biomasy.

~ 27 ~



Spotřeba pevných paliv a aditiva biomasa

vápenec

ČU

HU

0,00

10,00

20,00

30,00 40,00 množství (t/TJ) 2014 2013 2012

50,00

60,00

Elektrická energie Vlastní spotřeba elektrické energie se za poslední tři roky pohybuje nad 11 MWh/TJ. Její aktuální spotřeba závisí na podílu výroby kondenzační elektřiny v daném roce, na provozních režimech

jednotlivých kotlů, na aktuálním poměru spalovaného hnědého a černého uhlí, na modernizacích zařízení a samozřejmě, v neposlední řadě, na jejím hospodárném a šetrném využívání.

Spotřeba elektřiny 2014

2013

2012

0

2

4

6 8 spotřeba (MWh/TJ)

~ 28 ~

10

12

14



Chemikálie Největší množství chemických látek je spotřebováváno v rámci úpravy říční vody na chemické úpravně. Pro alkalické číření jsou používány chlorid železitý a hydroxid vápenatý. Dále se do čiřiče od konce roku 2012 dávkuje polymerní organický flokulant, dodávaný fy Nalco, který slouží k zabránění úniku kalu na pískové filtry. Pro regenerace iontoměničů se používá kyselina chlorovodíková a hydroxid sodný. K úpravě pH napájecích vod je používán vodný roztok čpavku. Pro úpravu chladicí vody na centrální kompresorovně jsou využívány komerční chemikálie dodavatele technologie (biocid, biodisperzant a stabilizátor) a kyselina

sírová. V průběhu roku 2014 došlo na centrální kompresorovně k nahrazení kapalného biocidu NALCO STABREX® ST40, za tabletový Varicid BCD a s tím souviselo i nově zavedení automatického řízení dávkování biodisperzantu pomocí čerpadla oproti předchozímu manuálnímu dávkování. Od roku 2009 jsou také využívány komerční chemikálie pro úpravu vody v chladicím okruhu. Jedná se o přípravky společnosti Nalco a dále chlornan sodný a kyselina chlorovodíková. V rámci laboratoře jsou používány různé chemické látky a přípravky v minimálních množstvích.

Hluk Sledováním úrovně hluku a realizací protihlukových opatření se společnost věnuje již mnoho let. Přestože před uvedením do provozu prošly oba fluidní energetické bloky úspěšně procesem EIA, začaly se okolo roku 2005 objevovat stížnosti na zvýšenou úroveň hluku v oblasti Prštné – Vinohrady, na ulici Pod Rozhlednou na Letné a na ulici Mladcovské. Na základě podnětů od občanů z těchto lokalit, zahájilo vedení společnosti kroky k identifikaci zdrojů hluku a postupně k realizaci odhlučňovacích opatření, včetně eliminace tónové složky 315 Hz instalací speciálního hlukového filtru ve spalinovodu před komínem 120 m. Následnými měřeními bylo zjištěno, že došlo k podstatné redukci hluku z teplárny a k překračování limitů pro noční dobu dochází pouze v lokalitě Letná a lokalitě Mladcovská ulice, která leží v těsné blízkosti bývalého průmyslového areálu Svit. K překračování limitů v těchto oblastech přispívá nemalou měrou i doprava a ostatní hluk z průmyslového areálu, kde probíhá výroba v nočních hodinách. V průběhu uplynulých 10 let bylo prováděno sledování úrovně hluku a docházelo k postupnému vylepšování a renovaci stávajících protihlukových opatření. Měřeními, která prováděl Zdravotní ústav, bylo potvrzeno v roce 2014 eliminování 315 Hz tónové ~ 29 ~

složky na ulici Mladcovská dle definice platného nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Z výsledků měření hluku v korunách obou komínů z roku 2013 a s použitím dokumentů HRA a RDM byla teplárně doporučena z hlediska zdravotní a ekonomické efektivity varianta protihlukového opatření zaměřená pouze na komín 120 m (K31), poněvadž u komína 140 m (K32) nebyly potvrzeny výsledky zjištěné hlukovou studií.

Obr.: Protihluková stěna kolem tahových ventilátorů kotle K31 vybudovaná v roce 2014

Proto v roce 2014 proběhla instalace nového protihlukového tlumiče Greif do



spalinovodu K31, dále bylo z vnitřní strany zaizolováno speciální protihlukovou izolací potrubí spalinovodu, byly vybudovány nové protihlukové kryty kolem tahových ventilátorů K31 a odhlučněno vnější popelové hospodářství K31, kdy se nahradila mechanická doprava za pneumatickou. Nad rámec požadovaných protihlukových opatření vycházejících ze závazných podmínek uvedených v IP (změna č. 6, později č. 7) bylo ještě navíc provedeno zakrytování zpětného proplachového ventilátoru spalin K31. Při řešení tohoto problému naše společnost úzce spolupracuje s Krajským úřadem, Státním zdravotním ústavem a Krajskou hygienickou stanici. Velmi dobrá spolupráce byla zahájena s občanským sdružením Pro zdravý Zlín, které zastupuje obyvatele dotčených oblastí. Na základě podepsaného memoranda o porozumění jsme se dohodli na předávání informací a krocích, které teplárna učiní ke zlepšení situace. Nejdříve je v roce 2015 plánované aktualizovat dokumenty týkající se hluku ze zařízení TZ a tj. hlukovou studii, hodnocení zdravotních rizik expozice hluku pro lokalitu Mladcovská ulice a Letná a také dokument pro stanovení tzv. rozumně dosažitelné míry protihlukových opatření navržených a realizovaných teplárnou Zlín. Teplárna Zlín se i pro rok 2015 zavázala pokračovat v opatřeních vedoucích ke snižování úrovně hluku působené jejím provozem v chráněném venkovním prostoru staveb, kdy by mělo dojít k instalaci hlukových tlumičů na výstupním potrubí pojistných ventilů páry

0,3 a 1,2 MPa. Do budoucna je v plánu osazení hlukových filtrů do sacího a výstupního potrubí vzduchu každého kompresoru na fasádě kompresorovny kotle K32. Další opatření budou zaměřena spíše na kontrolu a udržování stávajících již osazených protihlukových tlumičů či zařízení (doprava popela K31) a to formou každoročního čištění či revize. Většina těchto protihlukových opatření bude realizována v roce 2015 a více o jejich účinku bude diskutováno v environmentálním prohlášení za rok 2015.

Obr.: Měření hluku na výstupu z komína K31

Právní a jiné požadavky Dodržování veškerých právních požadavků patří mezi nejdůležitější zásady společnosti Alpiq Generation (CZ) a je jim věnována náležitá pozornost. V rámci integrovaného systému řízení je zaveden rejstřík právních a jiných požadavků, na jehož pravidelnou aktualizaci dohlíží jednotliví vedoucí procesů a vrcholově ředitel pro ekologii a inženýring. Ve vztahu k orgánům státní správy a kontrolním orgánům projevuje společnost maximálně vstřícný postoj, firemní zaměstnanci jsou vždy ochotni diskutovat

o problematických oblastech a možných nápravných opatřeních. Nejvýznamnějším dokumentem v oblasti životního prostředí je tzv. Integrované povolení. V souvislosti s novým zákonem o ovzduší č. 201/2012 Sb., který stanovil povinnost subjektům, které mají dlouhodobě zavedené integrované povolení ho aktualizovat do dvou let od nabytí účinnosti toho zákona. Proto bylo v roce 2014 požádáno o další změnu integrovaného povolení, která vedla k aktualizaci emisních limitů do ~ 30 ~



v současnosti platného integrovaného povolení. S první žádostí o změnu integrovaného povolení v roce 2014 (změna IP č. 7) musela být Krajskému úřadu Zlínského kraje také doručena na základě zákona č. 69/2013 Sb., zákon o integrované prevenci, základní zpráva týkající se aktuálního stavu podzemních vod a půdy v areálu Teplárny Zlín. Základní zprávy byla vypracována v březnu 2014 odbornou firmou zaměřenou na geologii. S touto změnou došlo také ke schválení aktualizovaných provozních řádů týkajících se ovzduší (první blok, druhý blok, plynová kotelna, balená kotelna, skládka stabilizátu, výtopna Kocanda). Společnost pravidelně zajišťuje provedení veškerých legislativně a smluvně stanovených kontrol, jako např. rozbory odpadů, chemické rozbory odpadních vod, atd. Dodavatel říční vody, Povodí Moravy, provádí pravidelné kontroly fakturačních měřidel. Společnost má vypracovány, pravidelně aktualizovány, a je-li to nutné, schváleny, všechny legislativně stanovené dokumenty, např. pravidla pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky, havarijní plány, jako například Havarijní plán pro objekty s manipulací látek nebezpečných vodám, a disponuje veškerými nutnými povoleními k provozu, odběru vody, vypouštění vody, atd. V roce 2014 proběhlo také aktualizování pravidel pro nakládání s nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky na všech pracovištích TZ, kterých se tato pravidla týkají. Legislativní schválení těchto pravidel zajistila příslušná místní pobočka hygienické stanice. V souladu se závaznou částí dříve vydaného Plánu odpadového hospodářství původce (od konce roku 2013 již původce tj. TZ nemusí zpracovávat plán odpadového hospodářství) má společnost zajištěno energetické využití několika druhů odpadů a předávání použitých olejů v rámci zpětného odběru výrobků. V roce 2012 se objevilo více stížností na problémy s hlučností ze společnosti Alpiq Generation (CZ), Teplárny Zlín a ne jinak tomu bylo i v roce 2013 a 2014. Tato situace ohledně hluku se neustále řeší, s dotčenými oblastmi, které vystupují pod občanským sdružením Pro zdravý Zlín. Navíc v roce 2014 byla na

TZ podána stížnost z překračování hygienického limitu hluku v noční době na ulici L. Košuta (40 dB), kterou prošetřovala osobně i Krajská hygienická stanice Zlínského kraje. Stížnost obyvatel ulice L. Košuta byla podána v době, kdy se započalo s plánovanou přestavbou protihlukových krytů kolem tahových ventilátorů kotle K31. I když byly veškeré dotčené organizace (Krajský úřad Zlínského kraje, Magistrát města Zlína, Krajská hygienická stanice Zlínského kraje, Občanské sdružení Pro zdravý Zlín) s tímto stavem včas seznámeny a TZ dělala maximum proto, aby za provozu kotle K31 při rekonstrukci protihlukových krytů tahových ventilátorů bylo postupováno, v co možná nejkratším čase a s co možná nejmenším dopadem na zvýšení hlukové zátěže v noční době na obyvatele města Zlína, tak i tak došlo k podání stížnosti na společnost Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín. Na základě těchto podkladů a informací Krajská hygienická stanice Zlínského kraje danou stížnost vyřešila s vysvětlením, že tato rekonstrukce byla oficiálně a včas oznámena a že v jejím průběhu mohlo docházet k překračování hygienických limitů hluku v noční době, což se také prokázalo. Problematika hluku je podrobně popsána v předchozí kapitole. Po uplynutí výjimky z plnění hygienických limitů hluku v noční době pro území lokality Mladcovská a Letná ve Zlíně (změna IP č. 5) byla v červnu 2013 podána další žádost o vydání změny IP s požadavkem na prodloužení výše uvedené skončené výjimky na hluk pro dané oblasti, v závislosti na navržených protihlukových opatřeních, která byla realizována v roce 2014 a také v souvislosti s již provedenými protihlukovými opatřeními v roce 2013, které eliminovaly výskyt objevené tónové složky o frekvenci 315 Hz. Tato změna IP č. 6 nabyla právní moci po projednání v březnu 2014. S touto změnou došlo také ke schválení aktualizovaného Havarijního plánu pro objekty s manipulací látek nebezpečných vodám. Ke dni 30. 6. 2015 skončí opět výjimky z plnění hygienických limitů hluku v noční době pro ulice Mladcovská (49 dB) a Pod Rozhlednou (44 dB), které byly schváleny pro období jednoho a půl roku ve změně IP č. 6 a ~ 31 ~



bude nutné na základě nových poznatků a výsledků vycházejících z aktualizovaných dokumentů hlukové studie, hodnocení zdravotních rizik a rozumně dosažitelné míry podat v roce 2015 znovu žádost o

prodloužení výjimek vydáním změny č. 8 integrovaného povolení. Jak je zmíněno výše, soulad s právními a jinými požadavky je v rámci ISŘ ve společnosti pravidelně vyhodnocován.

Spolupráce s jinými subjekty Teplárna Zlín je plně nakloněna spolupráci s externími subjekty v oblasti ochrany životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví, trvale přispívá na organizování veřejné akce Den Země, je partnerem města Zlína pro ekologickou výchovu a umožňuje bezpečnostním složkám Integrovaného záchranného systému provádět praktická cvičení přímo v areálu teplárny. Pravidelně probíhá cvičení jednotek policie (slaňování komínů, mostů apod.), v minulosti

proběhla i simulovaná chemická havárie s výjezdem speciální jednotky hasičů. Otevřenost teplárny dokazuje i spolupráce navázaná v roce 2012, která pokračovala i v roce 2014, s občanským sdružením Pro zdravý Zlín, se kterým zástupci podniku diskutují problematiku hlučnosti a společně, za pomoci odborníků Státního zdravotního ústavu, hledají vhodné řešení.

Obr.: Den Země ve Zlíně (zdroj: www.zlin.eu)

Obr.: Cvičení policie v areálu Teplárny Zlín

~ 32 ~



Seznam použitých zkratek BOZP CO CZT ČIŽP EMAS EMS EPS FM GJ HRA CHÚV IP ISO ISŘ km Kxx LDS m2 m3 MWe MWh MWt NJ NO NOx OHSAS pH PJ QMS RDM SO2 SW t TAP TGxx TJ TOC TÚV TZ TZL ŽP

bezpečnost a ochrana zdraví při práci oxid uhelnatý centrální zásobování teplem Česká inspekce životního prostředí Eco Management and Audit Scheme (Systém environmentálního řízení a auditu) Environmental Management Systém (Systém řízení životního prostředí) elektronický požární systém frekvenční měnič gigajoule hodnocení zdravotních rizik chemická úpravna vody integrované povolení International Organization for Standardization (Mezinárodní organizace pro standardizaci) integrovaný systém řízení kilometr interní označení kotlů lokální distribuční soustava metr čtvereční metr krychlový megawatt elektrický megawatthodina megawatt tepelný neutralizační jímka nebezpečný odpad oxidy dusíku Occupational Health and Safety Assessment Specification (Specifikace pro posuzování bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci) reakce vody petajoule Quality Management Systém (systém řízení kvality) rozumně dosažitelná míra oxid siřičitý software tuna tuhé alternativní palivo interní označení turbogenerátorů terajoule celkový organický uhlík tepelná úpravna vody Teplárna Zlín tuhé znečišťující látky životní prostředí

~ 33 ~



Schválení dokumentu

Zpracoval:

Ing. Michal Stas ved. technik CHÚV a odp. hosp.

Datum: 3. 3. 2015

Podpis:

Kontroloval:

Ing. Jaroslav Bobák vedoucí odboru řízení provozu Zlín

Datum: 10. 3. 2015

Podpis:

Schválil:

Ing. Milan Prajzler, MBA generální ředitel

Datum: 27. 3. 2015

Podpis:

~ 34 ~



PROHLÁŠENÍ O ČINNOSTECH ENVIRONMENTÁLNÍHO OVĚŘOVATELE Společnost CERT-ACO, s.r.o., Kladno s registračním číslem environmentálního ověřovatele EMAS č. CZ-V-5001 akreditovaný pro oblast působnosti D 35.3 (kód CZ-NACE) prohlašuje, že ověřil, zda celá organizace Alpiq Generation (CZ), Teplárna Zlín, jak je uvedeno v environmentálním prohlášení s registračním číslem CZ-000023, splňuje veškeré požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému environmentálního řízení podniků a auditu (EMAS). Svým podpisem prohlašuji, že - ověření a schválení bylo provedeno v úplném souladu s požadavky nařízení (ES) č. 1221/2009, - výsledky ověřování a schválení potvrzují, že neexistují důkazy o nedodržování příslušných požadavků vyplývajících z právních předpisů týkajících se životního prostředí, - údaje a informace uvedené v environmentálním prohlášení organizace Alpiq Generation (CZ), Teplárna Zlín odrážejí spolehlivý, důvěryhodný a správný obraz všech činností organizace v rámci oblasti působnosti uvedené v environmentálním prohlášení.

Tento dokument nenahrazuje registraci v systému EMAS. Registraci v systému EMAS může vystavit pouze příslušný orgán podle nařízení (ES) č. 1221/2009. Tento dokument se nesmí používat jako samostatná informace pro komunikaci s veřejností.

~ 35 ~

Alpiq Generation (CZ) s.r.o. Teplárna Zlín Environmentální prohlášení 2014

Recommend Documents