2015 Alpiq Generation (CZ) s.r.o

2015

Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

Environmentální prohlá ení Alpiq Generation (CZ) s.r.o., teplárna Zlín 2015

Alpiq Generation (CZ) s.r.o. Kladno Dubí, Dubská 257, 272 03 eská republika provozovna: Teplárna Zlín Hlavni kovo náb e í 650, 760 01 Zlín http://generation.alpiq.cz

2


1. 1.1. 2.1. 3.1. 4.1. 5.1. 2. 1.2. 2.2. 3.2. 4.2. 3. 1.3. 2.3. 3.3. 4.3. 5.3. 6.3. 7.3. 8.3.

4. 5. 6. 7. 8.

ÚVOD-P EDSTAVENÍ A POPIS ORGANIZACE Úvodní slovo Identi ka ní údaje a kontakty Historie spole nosti Popis spole nosti Technologické vybavení INTEGROVANÝ SYSTÉM ÍZENÍ Certi kace Environmentální politika Struktura odpov dnosti Organiza ní schéma ENVIRONMENTÁLNÍ ASPEKTY Rejst ík environmentálních aspekt Environmentální cíle a programy Klí ové indikátory Vstupy a výstupy Emise do ovzdu í Odpady Odpadní vody Spot eba materiál a energie Voda Paliva a aditiva Elektrická energie Chemikálie Hluk PRÁVNÍ A JINÉ PO ADAVKY SPOLUPRÁCE S JINÝMI SUBJEKTY SEZNAM POU ITÝCH ZKRATEK SCHVÁLENÍ DOKUMENTU PROHLÁ ENÍ O INNOSTECH ENVIROMENTÁLNÍHO OV OVATELE

/4 /4 /4 /5 /5 /6 /6 /7 /8 /11 /14 /15 /16 /17 /21 /21 /21 /22 /22 /23 /23 /24 /25 /25 /26 /27

Poznámka: Environmentální prohlá ení za rok 2016 bude zpracováno v b eznu 2017 Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

3

1. Úvod Environmentální prohlá ení zpracované podle Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1221/2009 je formou otev ené komunikace spole nosti, ve ejnosti a dal ích zú astn ných stran. Jeho ú elem je poskytnout objektivní informace o environmentálním dopadu a vlivu innosti organizace na ivotní prost edí a o snaze neustálého zlep ování tohoto vlivu. Environmentální prohlá ení musí být vyvá ené, nem e vystihovat pouze kladné stránky v ci a úsp chy organizace. V íme, e p esn takové na e environmentální prohlá ení je. Toto prohlá ení je v ad ji dvanáctým, které na e organizace zpracovala a ze strany ov ovatel je jeho otev enost v dy vysoce hodnocena. Naleznete v n m nejen vý et akcí, které m ly kladný p ínos pro ivotní prost edí, ale i n kolik problém , se kterými se na e organizace potýká, a na i odborníci ve spolupráci s externími partnery musejí e it. Certi kace v systému ISO, OHSAS, EMAS a Bezpe ný podnik je pro nás velkým závazkem a nikdy nekon ící snahou o neustálé zlep ování. V íme, e toto environmentální prohlá ení p isp je k objasn ní slo ité, ale p itom tak d le ité ochrany ivotního prost edí v organizaci zabývající se výrobou tepla a elektrické energie.

4


2.1 P edstavení spole nosti Identi ka ní údaje a kontakty Název spole nosti: Majitel: Právní forma: I : Adresa sídla: Provozovna: Generální editel: Telefon / fax: Zpracovatel prohlá ení: e-mail: Internet:

Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín Alpiq Central Europe AG spole nost s ru ením omezeným 26735865 Dubská 257, 272 03 Kladno Hlavni kovo náb e í 650, 760 01 Zlín Ing. Milan Prajzler, MBA 577 522 280 / 577 522 874 Ing. Michal Stas [email protected] generation.alpiq.cz

3.1 Historie spole nosti Pot eba výroby energie vznikla ji u rmy Ba a jako d sledek bou livého vývoje této rmy ve dvacátých letech minulého století. Od jednoduchého pohonu obuvnických stroj p echázela rma Ba a k pohon m transmisí celk pro pásovou výrobu obuvi. Formující se energetický celek postupn za al dodávat ve keré druhy energií. Postupem asu docházelo k navy ování výkonu teplárny a jejím p estavbám a do podoby v jaké ji známe dnes. Od devadesátých let 20. století probíhají intenzívní a nan n náro né práce na minimalizaci vlivu provozu teplárny na ivotní prost edí. Historickým mezníkem je 1. ervenec 1991, kdy do lo k vy len ní energetické výroby do samostatného právního celku. V letech 1998 2005 vlastnila teplárnu americká spole nost Cinergy Corp., od 28. íjna 2005 byla majitelem spole nosti výcarská energetická skupina Atel. Dne 18. prosince 2008 byla podepsána smlouva o fúzi spole ností Atel, EOS a za p isp ní kapitálu spole nosti EDF vznikla nová energetická spole nost Alpiq. S tím souvisí také p ejmenování spole nosti na Alpiq Zlín s.r.o. Nový název vstoupil v platnost 1. 11. 2009. O dva roky pozd ji, dne 1. 11. 2011, do lo k fúzi spole ností Alpiq Zlín s.r.o. a Alpiq Generation (CZ) s.r.o. se sídlem v Kladn . Nástupnickou organizací se stala spole nost Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

4.1 P edstavení spole nosti

Teplárna v provozu | 1962 Teplárna v provozu | 2015

Teplárna Zlín (TZ) pat í k rozhodujícím zdroj m tepla pro m sto Zlín. Nachází se v pr myslové zón m sta v údolí eky D evnice. Zlín, známý jako m sto zelen , má relativn zachovalé p írodní i krajinné prost edí. Teplárna svým umíst ním v pr myslové zón tento krajinný ráz nijak nenaru uje, naopak intenzívn probíhajícími modernizacemi v posledních dvou desetiletích výrazn p isp la ke zlep ení ivotního prost edí v regionu. Toto potvrdily i studie o vlivu za ízení na ivotní prost edí. Sou ástí spole nosti je i skládka stabilizátu, která se nachází cca 2 km severním sm rem v katastru obce Mladcová. V sou asné dob není na tuto skládku ukládán odpad. Hlavními obchodními artikly spole nosti jsou: teplo (ve form páry i horké vody) a elekt ina. Dal í inností, kterou se TZ zabývá, je výroba a rozvod stla eného vzduchu a rozvod zemního plynu.

5.1 Technologické vybavení Hlavními výrobními jednotkami tepla jsou dva uidní kotle. Fluidní kotel K31 o p íkonu 147 MWt byl uveden do provozu v roce 1996, druhý uidní kotel K32 o p íkonu 109 MWt byl uveden do provozu 2001. Jedná se o moderní spalovací za ízení s ú inností výroby cca 92 %. Dal ími výrobními jednotkami tepla jsou 3 st edotlaké kotle na plynné palivo a také 4 teplovodní kotle umíst né ve výtopn Kocanda. K výrob elektrické energie jsou pou ívány p evá n turbogenerátory TG31, o výkonu 25 MWe, a TG32, o výkonu 33 MWe. Oba turbogenerátory jsou sou ástí tzv. výrobních blok K31/TG31 a K32/TG32. V p ípad pot eby je mo no pro výrobu elekt iny vyu ít také men í turbogenerátor TG6, o výkonu 6 MWe. Mezi základní za ízení teplárny dále pat í i nap . chemická a tepelná úpravna vody, kompresorová stanice, skládka stabilizátu, atd. Blokové schéma je patrné z následujícího obrázku:

Blokové schéma teplárny Zlín


5

2. Integrovaný systém ízení

1.2 Certi kace Spole nost Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín implementovala pln integrovaný systém ízení, který zahrnuje nejen ochranu ivotního prost edí, ale i ízení kvality a bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci, jeho sou ástí je i ú ast rmy v programu Bezpe ný podnik. Tento integrovaný systém byl zaveden podle systémových norem a následujících standard : kvalita dle SN EN ISO 9001:2009 (QMS) P dle SN EN ISO 14001:2005 (EMS) P dle Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1221/2009 (EMAS) BOZP dle standardu SN OHSAS 18001:2008 Bezpe ný podnik dle po adavk ILO-OSH 2001 a SN OHSAS 18001:2008

2.2 Environmentální politika V rámci integrovaného systému ízení vydala spole nost jedinou Integrovanou politiku, která obsahuje prohlá ení ke v em slo kám integrovaného systému ízení, tedy i k ivotnímu prost edí. Tato politika je nejvy ím dokumentem spole nosti a je p ístupná nejen v em zam stnanc m, ale i partner m, dodavatel m, ú ad m a dal ím zainteresovaným stranám.

6


3.2 Struktura odpov dnosti Zodpov dnost za ochranu ivotního prost edí a minimalizaci vlivu provozu na n j le í na generálním editeli, který ji deleguje na ní e uvedené pracovníky. Prost ednictvím uvedených osob se d le ité informace, jako nap . zásady a závazky v ochran P, dostávají k vedoucím jednotlivých st edisek, resp. ke v em pracovník m spole nosti. editelé a vedoucí odbor vedoucí technik CHÚV a odp. hosp. (zpracovavatel prohlá ení) bilan ní technik


7

4.2 Organiza ní schéma

Generální editel ízení pro ekologii a in enýring

Finan ní editel

editel pro obchod a strategii

Personální editelka

editel provozu a údr by

Vedoucí odboru ízení provozu závodu Zlín

Vedoucí odboru ízení provozu, p edstavitel vedení pro IS Vedoucí technik CHÚV a odp. hospodá ství zpracovatel environmentálního prohlá ení

Bilan ní technik

Generálnímu editeli jsou pod ízeny ve keré úseky v lokalitách Kladno i Zlín. Vedoucímu odboru ízení provozu závodu Zlín jsou pod ízení jednotliví vedoucí proces ve Zlín , kte í p ímo zodpovídají za sv ené úseky, tj. nap . výroba tepla, elekt iny, stla eného vzduchu, chemická úpravna vody. K 31. 12. 2015 m la teplárna Zlín celkem 156 zam stnanc .

8


3. Enviromentání aspekty Environmentální aspekt je pojmem z normy ISO 14001 a znamená takový prvek innosti, který má, nebo m e mít vliv na ivotní prost edí. Identi kace, hodnocení a ízení environmentálních aspekt je základem ochrany ivotního prost edí. Environmentální aspekt jako prvek ochrany ivotního prost edí lze ídit. Ne ízený, nebo patn ízený aspekt má za následek vznik zvý eného dopadu na ivotní prost edí. Dopady na ivotní prost edí nelze na rozdíl od aspekt ídit. a elektrické energie.

1.3 Rejst ík environmentálních aspekt

TZ si pln uv domuje d le itost správného ízení environmentálních aspekt , jejich identi kace a hodnocení. K t mto ú el m jsou v rámci v ech proces vedeny rejst íky environmentálních aspekt , které jsou pravideln aktualizovány. Rejst íky p edstavují souhrn environmentálních aspekt a dopad v etn hodnocení jejich záva nosti a mo né etnosti. Environmentální aspekty se d lí na p ímé, tedy emise do ovzdu í, vypou t ní odpadních vod, emise hluku, vyu ívání p írodních zdroj , doprava, vznik odpad atd., a nep ímé, které nem e organizace pln kontrolovat, ale které vznikají vlivem její innosti, nap . zvý ený obsah t kých kov , síry a popelovin v palivu má za následek v t í emise do ovzdu í, v t í mno ství odpadu a vy í spot ebu vápence na odsí ení. Mezi nep ímé environmentální aspekty pat í také nakupování r zných slu eb, nap . údr by a opravy za ízení, které s sebou p iná í rizika vzniku dopad na ivotní prost edí. Tyto nep ímé aspekty jsou ízeny formou smluvních garancí dodavatel .

Generální oprava chladicí v

e | 2015


9

Tab.: Významné p ímé environmentální aspekty PROCES

INNOST provoz í ení a iontom ni

P ÍMÝ ENV. ASPEKT vznik odpadních vod a kal , spot eba chemikálií a vody

skladování, doprava a stá ení chemikálií

mo ný únik chemikálií do P p i závad na za ízení

neutralizace odpadních vod

vznik odpadních vod, spot eba chemikálií

Skládka uhlí a biopaliva

skladování paliva

mo né zapa ení uhlí a vznik emisí do ovzdu í

Kotle (ostatní)

skladování paliv

spot eba surovin, vznik emisí, hluk

spalování pevných paliv

spot eba aditiva, vznik odpad , spot eba surovin, vznik emisí, hluk

odprá ení spalin

mo ný zvý ený únik TZL do ovzdu í p i závad na za ízení

dávkování aditiva

mo ný zvý ený únik SO2 do ovzdu í p i závad na za ízení

optimalizace provozu (primární opat ení)

mo ný zvý ený únik NOx do ovzdu í p i závad na za ízení (nap . ho áky)

spoluspalování biomasy

vznik emisí, hluk, spot eba paliva

ochlazování oteplené vody

spot eba chemikálií a vody, únik tepla do atmosféry, hluk, odpadní vody

Chemická úpravna vody

Fluidní kotle

Chladicí okruh

Distribuce energie

rozvod energie v pá e, vod distribuce elektrické energie

ztráty tepla, vody, páry ztráty energie, mo nost úniku olej z transformátor

Doprava

p evoz materiálu a osob

vznik emisí, hluk, spot eba paliva

Kompresorovna

výroba stla eného vzduchu

hluk, spot eba chemikálií, vody, energie

V echny provozy

údr ba za ízení

spot eba materiál , energie, vznik odpad

Tab.: Nep ímé environmentální aspekty PROCES

INNOST

NEP ÍMÝ ENV. ASPEKT

Získávání nových odb ratel tepla

nenapojení nových objekt na CZT

zvý ení lokálních emisí, zhor ení imisní zát e

Projektování

energetická úrove nových objekt

vy í ztráty, vy í spot eba paliva, vy í emise

Dodavatelé a subdodavatelé

environmentální kritéria p i výb ru dodavatel , kontrolní innost dodr ování smlouvy

mo né po kození P ze strany dodavatele

Dopady nep ímých environmentálních aspekt jsou ve spole nosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárna Zlín, vzhledem k p ímým, zanedbatelné. 10


1.3 Rejst ík environmentálních aspekt Následující graf je vytvo en speciáln pro ú ely environmentálního prohlá ení a názorn dokumentuje význam dopad jednotlivých aspekt pro r zné procesy. Sou ástí grafu jsou i potencionální mo né dopady, kdy za b ného re imu k ovlivn ní slo ek ivotního prost edí nedochází, ale za ur itých okolností m e dojít. Vý ka ku el v grafu odrá í význam jednotlivých dopad a je pro ú ely tohoto prohlá ení rozd lena na 4 stupn . 1 bez dopadu 2 zanedbatelný dopad 3 st ední dopad 4 významný dopad Potencionální dopady jsou vyzna eny te kovan . Na ose x jsou umíst ny jednotlivé procesy spole nosti, na ose y potom jednotlivé aspekty. Graf: Význam dopad jednotlivých aspekt

spot eba surovin emise do ovzdu í spot eba energie hluk komunální ostatní odpady pr myslové ostatní odpady nebezpe né odpady spot eba chemikálií

provoz lokomotiv

skladování paliv

údr ba za ízení

TÚV

turbogenerátory

popelové hospodá ství

plynové kotle

laborati

kompresorovna

kancelá e, velíny

CHÚV

chladící okruh

uidní kotle

distribuce tepla

distribuce elekt iny

autodoprava

odpadní vody


11

2.3. Enviromentální cíle a programy Tab.: Významných a dlouhodobých enviro. cíl za rok 2015 PROCES Chemická a tepelná úpravna vody

Skládka uhlí a biopaliva (zauhlování)

Fluidní kotle K31 - K32

PROGRAM CÍLOVÁ HODNOTA min. pr m rný ro ní sní ení produkce pracovní cyklus jedné vým na ionexových hmot na dvou odpadních vod z NJ, demineraliza ní demineraliza ních úspora regenerant linky bude 680 m³ linkách vyrobené vody

ENVIROMENTÁLNÍ CÍL

VYHODNOCENÍ CÍLE Cíl spln n: demi. linka 1 697 m³ demi. linka 2 692 m³

kontrola míry ovlivn ní spodních vod

kontrolu spodních vod provád t 2x za rok akreditovanou laborato í

monitoring spodních vod

Cíl spln n: kontrola spodních vod provedena v VI. a XI. m síci 2015

sní ení emisí mj., skleníkových plyn ze spalování fosilních paliv, et ení fosilních zdroj

spoluspálit min. 9 000 t biomasy v roce 2015


Cíl spln n: v roce 2015 bylo spoluspáleno 15 158,52 tun biomasy

sní ení emisí TOC v továrním areálu Svit

min. 220 dn v roce spalovat vzdu inu spole n se spalovacím vzduchem

spalování vzdu niny s obsahem par benzínu z dílen Mitas, a.s.

Cíl spln n: vzdu ina byla spalována 231 dní

max. 40 t/rok

pravidelná (v asná) vým na ltra ních rukávc

Cíl spln n: TZL 2015=9,558 t/rok

udr ení nízké úrovn misí TZL

rekonstrukce Cíl nespln n: ení a udr ování chemického on-line program k napln ní optimalizace dávek dosa optimální dávky monitoringu chemikálií a zlep ení cílové hodnoty byl mno ství fosfátu a automatizace chemického re imu z nan ních d vod v kotelní vod dávkování chemikálií p esunut a na rok bloku K32 cca 1 mg/l (K32) na K32 2017

Chladící okruh

Distribuce energie (pára, horká voda)

Celá teplárna

sní ení emisí NOx

od roku 2016-6.2020 plnit emisní stropy uvedené v IP

technologie e sní ení emisí NOx

Vyhodnocení cíle: není relevantní za rok 2015

zji ování p ítomnosti bakterie Legionelly v chladicí vod

nulový výskyt Legionelly v chladicí vod

ka doro ní jednorázový monitoring chladicí vody p ed i t ním chladicí v e

Cíl spln n: nebyla zji t na p ítomnost Legionelly v chladicí vod

sní ení mno ství vody pro dopl ování horkovodu

max. 100 000 m³ vody za rok pou ít k dopl ování horkovodu

rekonstrukce a údr ba distribu ní horkovodní soustavy

Cíl nespln n: bylo mírn p ekro eno 100 000 m³ vody

sní ení hlu nosti p i úniku páry 1,2 a 0,3 MPa z centrálních sb ren

hodnoty útlumu p i odpou t ní páry budou dosahovat mezi 30 a 90 dB

montá tlumi hluku na dva pojistné ventily

Cíl spln n áste n : provedena montá tlumi e na pojistný ventil páry 1,2 MPa

minimalizace mno ství org. neb. odpad ukládaných na skládku

min. 95 % ze v ech org. neb. odpad , vyu ít jinak ne skládkováním

minimalizovat celkové mno ství odpad ukládaných na skládku

min. 55 % ze v ech vznikajících odpad musí být vyu ito jinak ne skládkováním

minimalizovat mno ství skládkovaných spalitelných odpad

Cíl spln n: podíl skládkovaných d sledn t ídit podíl skládkovaných spalitelných odpad a recyklovat odpady spalitelných odpad bude max. do 5 % inil cca 1 %

nulový výskyt zji ování p ítomnosti Legionelly bakterie Legionelly ve vodovodním ádu ve vodovodním ádu

12


Cíl spln n: spoluprací s ext. % v ech org. NO partnerem likvidovat 100 bylo zlikvidováno odpady materiálov materiálov nebo nebo energeticky energeticky d sledn t ídit a materiálov vyu ívat odpady

ka doro ní jednorázový monitoring pitné vody

Cíl spln n: z celk. 20 761 tun odpad material. vyu ito 18 094 tun, co iní 87,2 %

Cíl spln n: nebyla zji t na p ítomnost ve vodovodním ádu

Tab.: pokra ování tabulky PROCES

ENVIROMENTÁLNÍ CÍL

sní ení hlukové zát e obyvatelstva Celá teplárna (pokra ování) bezpe né skladování chemikálií a látek potencionáln ohro ujících vodní prost edí

VYHODNOCENÍ CÍLE PROGRAM CÍLOVÁ HODNOTA monitoring hlu nosti, Cíl spln n: dosa ení ni ích udr ování pop . byly prokázány ni í hodnot hluk. zát e i t ní vybudovaných hodnoty hlukové ulic Mladcovská protihluk. zát e na ulicích (<49 dB) opat ení v roce 2014 Mladcovská a Pod Rozhlednou i v letech p ede lých, a Pod Rozhlednou. (<44 dB) aktualizace hluk. Zru ení obou oproti platným studie z r. 2012, RDM výjimek stanoveným a hodnocení zdr. rizik v daných lokalitách výjimkám v IP nulový únik chemikálií do P (vodního prost edí, atd.)

Cíl spln n: zajistit provedení nezaznamenán op tovných ádný únik (1x za 5 let) chemikálií revizí jímek, nádr í, do P provedena atd. dle platných revize jímek a nádr í norem

Tab.: Významné environmentální cíle pro rok 2016 i dlouhodobé CÍLOVÁ HODNOTA

PROGRAM

kontrolu spodních vod provád t 2x za rok akreditovanou laborato í

monitoring spodních vod

minimalizovat p í iny mo ného po áru v místech se zvý eným po árním nebezpe ím

0 p ípad vzniku po áru

rekonstrukce po árn bezpe nostního za ízení zauhlovacích cest pro uidní kotel K32

sní ení emisí mj., kleníkových plyn ze spalování fosilních paliv, et ení fosilních zdroj

spoluspálit min. 9 000 t biomasy v roce 2016


sní ení emisí TOC v továrním areálu Svit

min. 220 dn v roce spalovat vzdu inu spole n se spalovacím vzduchem

spalování vzdu niny s obsahem par benzínu z dílen Mitas, a.s.

sní ení emisí NOx

od roku 2016 - 6. 2020 plnit emisní stropy uvedené v IP

technologie ke sní ení emisí NOx

Chladící okruh

zji ování p ítomnosti bakterie Legionelly v chladicí vod

nulový výskyt Legionelly v chladicí vod

ka doro ní jednorázový monitoring chladicí vody p ed i t ním chladicí v e

Distribuce energie (pára, horká voda)

sní ení mno ství vody pro dopl ování horkovodu

max. 100 000 m³ vody za rok pou ít k dopl ování horkovodu

rekonstrukce a údr ba distribu ní horkovodní soustavy

PROCES

ENVIROMENTÁLNÍ CÍL kontrola míry ovlivn ní spodních vod

Skládka uhlí a biopaliva (zauhlování)

Fluidní kotle K31 a K32

Celá teplárna

minimalizace mno ství org. nebezp. odpad ukládaných na skládku

min. 95 % ze v ech spoluprací s ext. partn. org. nebezp. odpad , vyu ít likvidovat odpady jinak ne skládkováním materiálov /energeticky

minimalizovat celkové mno ství odpad ukládaných na skládku

min. 55 % ze v ech vznikajících odpad musí být vyu ito jinak ne skládkováním

d sledn t ídit a materiálov vyu ívat odpady

postupn minimalizovat a úpln skon it s ukl. odpad na skládky

ádné ukládané odpady na skládky od roku 2024

minimalizovat mno ství vyprodukovaných NO

max. mno ství vyprodukovaných NO bude v roce 2016 8,5 tuny

d sledn t ídit, recyklovat, materiálov i energeticky vyu ívat odpady p edcházet vzniku NO (nap . kontroly a opat ení pro sní ení rizika havar. únik nebezp. látek, atd.)

zji ování p ítomnosti bakterie Legionelly ve vodovodním ádu

nulový výskyt Legionelly ve vodovodním ádu

dodr ovat hyg. limity hluku stanovené pro chrán ný venkovní prostor staveb

nep ekro it nejvý e p ípustné ekvival. hladiny akust. tlaku 50 dB pro denní dobu a 40 dB pro no ní dobu

bezp. skladování chemikálií nulový únik chemikálií do P a látek potencionáln (vodního prost edí, atd.) ohro . vodní prost edí

ka doro ní jednorázový monitoring pitné vody monitoring hlu nosti v korun komína K31, udr ování pop . i t ní vybudovaných protihluk. opat ení zajistit nácviky mo ných havar. situací, provedení p tovných revizí jímek, nádr í, atd. dle platných norem Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

13

2.3. Enviromentální cíle a programy (pokra ování) Jako ka doro n i v roce 2015 prob hlo n kolik akcí, které m ly vliv na ivotní prost edí, a u se jednalo o napln ní plánovaných investi ních program , i o p edem neplánované akce. V dob ervenec-zá í 2015 prob hla neplánovaná oprava zauhlovacích cest uidního kotle K31, z d vodu po áru uhelného prachu, který tuto ást za ízení zasáhl a po kodil. P i po áru nebyly p ekro eny limity úrovn kodlivin v ovzdu í. V souvislosti s opravou dopravníkových pás K31 bylo zrekonstruováno a zmodernizováno i po árn bezpe nostní zabezpe ení, co by m lo vést ke sní ení mo nosti dal ího vzniku po áru. Na základ této zku enosti bude jednou z v t ích investic v roce 2016 i zmodernizování po árn bezpe nostního za ízení zauhlovacích cest pro druhý uidní kotel K32. Na zálo ním plynovém kotli K22 byla provedena vým na automatického ídicího systému plynových ho ák . Dále v pr b hu roku byla zakoupena a nainstalována dv nová erpadla. Na CHÚV se jednalo o erpadlo zaji ující p e erpávání i ené vody z jímky na demineraliza ní linky. Na vým níkové stanici lo o vým nu ob hového erpadla horké vody nízkotlaké v tve. Tato erpadla jsou vybavena i frekven ními m ni i, z d vodu úspory el. energie. V dob odstávky uidního bloku FK32 prob hla i dlouhodob plánovaná st ední oprava turbíny TG32, co by m lo sní it pravd podobnost ne ekaného výpadku uidního bloku zp sobeného poruchou na turbín . V íjnu byly provedeny pravidelné vým ny ionexových hmot na chemické úpravn vody (CHÚV) a to katexových a anexových hmot ve ty ech ltrech na trase úpravy i ené vody p ed jejím vstupem do sm sných ltr . Tyto ionexové hmoty byly zakoupeny ji v roce 2014. Vým ny ionexových hmot probíhají opakovan jednou za cca 5 - 6 let, z d vodu jejich postupného stárnutí a s tím souvisejícím vlastním poklesem celkové kapacity. V polovin roku 2015 na základ poznatk z aktualizovaných dokument hluková studie a hodnocení zdravotních rizik byla podána nová ádost o zm nu integrovaného povolení, její hlavní ástí bylo i zru ení výjimek z p ekra ování hluku v no ní dob v lokalitách Mladcovská a Letná ve Zlín . V prosinci 2015 prob hlo vydání rozhodnutí o nabytí právní moci zm ny . 8 integrovaného povolení, v ásti v ci za azení za ízení do P echodného národního plánu R, stanovení emisních strop , dále zru ení kotle K12 z integrovaného povolení a schválení aktualizovaných provozních ád . Rozhodnutí ve zbytku v ci tj. o zm n integrovaného povolení v ástech týkajících se: zru ení výjimky z p ekra ování hlukových limit v no ní dob v lokalitách Letná a Mladcovská, rozhodnutí o prodlou ení povolení k odb ru povrchových vod a k vypou t ní odpadních vod z/do toku eky D evnice, schválení havarijního plánu, bude vydáno na po átku roku 2016. S problematikou hluku, na který bylo p edev ím v roce 2014 vynalo eno nemalých nan ních prost edk , souvisela v roce 2015 jedna investice a to osazení hlukovým tlumi em výstupní potrubí pojistného ventilu páry 1,2 MPa v p edávací stanici tepla. Na p elomu roku 2015/2016 prob hla opakovaná revize v ech jímek a zásobník slou ících k zabrán ní únik m nebezpe ných látek do povrchových i podzemních vod (1x za 5 let) dle platných SN norem. Revize a zkou ky vodot snosti byly provád ny externími oprávn nými rmami. Týkaly se depa lokomotiv, CHÚV, TÚV, centrální kompresorovny, kompresorovny K31 a transformátorových stanic. Opakované revize v ech jímek a zásobník prob hnou op t a v roce 2020 i 2021. V roce 2015 byla dokon ená poslední etapa rekonstrukce rozvodny 6 kV centrální trafostanice budova 33/4. Jako ka doro n , pokra ovaly také práce na postupné obnov izolací horkovod a parovod , a to z d vodu minimalizace ztrát energie.

Zauhlovací cesta uidního kotle K31 Nový ídicí systém plynových ho ák 14


zálo ních zdroj K21, K22

2.3. Enviromentální cíle a programy (pokra ování) Vlivy na ivotní prost edí Ka dá podnikatelská innost s sebou p iná í i vlivy na ivotní prost edí. Je nutné si uv domit, e ivotní prost edí není ovlivn no jen nap . emisemi do ovzdu í, i tvorbou odpad , ale nap . i spot ebou r zných materiál a energie. Je v zájmu ka dé spole nosti minimalizovat spot ebu materiál a energie a zárove také dopady na ivotní prost edí.

Fluidní kotel K31 a skládka paliva

3.3. Klí ové indikátory Klí ové indikátory jsou pojmem z Na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1221/2009 a zam ují se na vliv innosti organizace na ivotní prost edí v základních (klí ových) oblastech. Klí ové indikátory musí udávat p esné hodnocení vlivu, musí být jednozna né, umo ovat meziro ní srovnání, pop . srovnání s oborovými m ítky. Ka dý klí ový indikátor se skládá z íselného údaje A, který uvádí celkové ro ní vstupy / dopady, z íselného údaje B, který uvádí celkové ro ní výstupy (v p ípad teplárny Zlín byla zvolena celková produkce tepla) a z íselného údaje R, který uvádí pom r mezi A a B. Klí ové hodnoty a jejich vývoj za poslední t i roky shrnuje následující tabulka.

Tab.: Klí ové indikátory 2015 výroba tepla

2013

výroba energie z biomasy spot eba uhlí energetická ú innost

trend vývoje 2014/13 2015/14

2015

3282,8 3016,7 2749,6

TJ

-8,1%

-8,9%

2%

0,4%

R=A/B

A celková p ímá spot eba energie

B 2014

MWh

31 822

11,29

11,52

MWh

39 714

10,48

10,85

11,57 MWh/TJ 14,44 MWh/TJ

13%

21,9%

141 239 52,58

51,40

51,37

t/TJ

-2,3%

-0,1%

1 066

0,34

0,21

0,39

tis. m³/TJ

-38,7%

85,5%

t

spot eba zemního plynu

tis. m³

spot eba bioplynu

tis. m³

477

0,24

0,22

0,17

tis. m³/TJ

-8,9%

-21,9%

spot eba biomasy

t

15 159

3,59

4,34

5,51

t/TJ

20,7%

27,0%

ú innost materiál

vápenec

t

12 753

4,12

4,22

4,64

t/TJ

2,4%

9,9%

spot eba vody

pitná voda celkem

m³

58 143

24,38

25,66

21,15

m³/TJ

5,3%

-17,6%

povrchová voda celkem

m³

545 665 198,62 191,97 198,46

m³/TJ

-3,4%

3,4%

produkce odpad

emise

ostatní a nebezpe né odpady

t

20 761

7,89

7,01

7,55

t/TJ

-11,2%

7,7%

SO2

t

300

0,13

0,12

0,11

t/TJ

-12,3%

-7,2%

NOx

t

181

0,08

0,06

0,07

t/TJ

-21,4%

6,9%

t

10

0,011

0,008

0,003

t/TJ

-27,3%

-56,4%

204 599 68,29

69,43

74,41

t ekv.CO²/TJ

1,7%

7,2%

19 923

6,60

7,25

8,8%

9,7%

TZL skleníkové plyny

biologická vyu ití p dy rozmanitost (zastav ná plocha)

t ekv.CO2

m²

6,07

m²/TJ


15

Z tabulky klí ových indikátor je patrný za poslední dva roky p ibli n kontinuální pr b h celkové p ímé spot eby energie. V roce 2015 do lo oproti p edcházejícímu roku k dal ímu navý ení meziro ní výroby energie z biomasy, co bylo zp sobeno p edev ím sní ením astých poruch na trase dávkování biomasy do uidního kotle K31 oproti roku 2014. Sní ení meziro ní spot eby uhlí v roce 2015 je dáno ni í výrobou tepla p edev ím kv li velice teplému po así v daném roce a také vy í meziro ní spot ebou biomasy. Meziro ní zvý ení spot eby zemního plynu v roce 2015 je zp sobené v t ím po tem provozních hodin zálo ních zdroj a také vy í spot ebou zemního plynu na vysu ení opravených vyzdívek obou uidních kotl K31 a K32. Bioplyn je v za ízeních teplárny Zlín vyu íván jako zdroj energie. V rámci spolupráce teplárny a m sta Zlína v oblasti ivotního prost edí bylo vybudováno potrubí p ivád jící bioplyn ze skládky Suchý D l k jednotlivým uidním kotl m. Energetické vyu ívání bioplynu je ekologické a ro ní odebrané mno ství se odvíjí od jeho aktuální produkce na skládce. Vápenec je do spalovacích komor uidních kotl dávkován z d vodu odsí ení kou ových plyn a jeho spot eba mírn kolísá s aktuálním pom rem hn dého, erného uhlí a biomasy. Jednozna ný vliv na spot ebu vápence má i aktuální sirnatost spalovaného uhlí. V roce 2015 do lo k zvý ení spot eby vápence, co bylo zp sobeno oproti roku 2014 testováním za ízení na nové emisní limity SO2 po roce 2020. V t í spot eba vápence m la také pozitivní vliv na ivotní prost edí v podob ni ích meziro ních hodnot emisí SO2 vypou t ných do ovzdu í. Vy í produkce odpad v roce 2015 oproti roku 2014 je dána p edev ím legislativní zm nou, na základ které do lo k povinnosti vést nebezpe ný odpad - odpadní oleje (nap . nechlorované minerální motorové, p evodové a mazací oleje) op t v pr b né evidenci odpad namísto do té doby pou ívaného zp tného odb ru, který nebyl v evidenci odpad zaznamenáván. Sní ení obsahu TZL oproti p edcházejícím rok m souvisí se stá ím a opot ebením látkových ltr . Na K32 prob hla tato vým na naposledy v roce 2012 a stejná vým na rukávc na látkovém ltru tentokrát K31 prob hla v roce 2014. Obsah NOx závisí na konkrétních provozních re imech kotle v pr b hu ka dého roku a osciluje kolem hodnoty 0,070 t/TJ. Meziro ní nár st skleníkových plyn oproti roku 2014 byl dán jinou zdrojovou skladbou uhlí, biomasa a zemní plyn pro výrobu tepla a elekt iny. Meziro ní vy í spot eba povrchové vody v roce 2015 je dána p edev ím zji t nými v t ími net snostmi na horkovodním systému, kdy bylo nutné více dopl ovat p ídavnou vodou daný systém oproti p edcházejícímu roku. V t inu net sností se ji poda ila odstranit, co by se m lo pozitivn projevit v environmentálním prohlá ení za rok 2016. Spot eba pitné vody v roce 2015 je výrazn ni í oproti roku 2014, co m e být zp sobeno ast j ími odstávkami uidních blok vlivem výrazn teplej ích m síc oproti let m p edchozím a také, e se ji nevyskytly problémy z d ív j ích let, o kterých bylo více pojednáváno v p edcházejících environmentálních prohlá eních.

4.3. Vstupy a výstupy Následující grafy ukazují základní p ehled jednotlivých materiálových a energetických vstup a výstup za rok 2015. Jednotlivé polo ky jsou podrobn ji probrány a vysv tleny v dal ích kapitolách.

Materiálové a energetické výstupy 2015 15 159

biomasa (t) 422

chemikálie (t)

31 822

spot eba elekt iny (MWh) 58

pitná voda celkem (tis. m³) povrchová voda celkem (tis. m³)

546

bioplyn (tis. m³)

477 1066

zemní plyn (tis. m³) vápenec (t)

12 753

erné uhlí (t)

7 988 133 251

hn dé uhlí (t) 0

16


20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000 140 000

Materiálové a energetické výstupy 2015 22 380

odpadní voda - eka (m³) emise do ovzdu í (t)

566

odpadní voda - kanalizace (m³)

58

15 935

5 295

nebezpe ný odpad (kg)

20 775

ostatní odpad (t) 1 130

dodávka tepla (TJ)

108 748

prodej elekt iny (MWh) 0

20 000

40 000

60 000

80 000

100 000

120 000

5.3. Emise do ovzdu í Emise do ovzdu í pocházející ze spalovacích proces jsou nejznám j ím a nejvýznamn j ím vlivem na ivotní prost edí. Teplárna Zlín vyu ívá technologii uidního spalování pevných fosilních paliv, biomasy a technologii spalování plynu. Tyto technologie jsou na velmi vysoké technologické úrovni (pat í mezi tzv. Best Available Techniques) a mají vysokou ú innost spalování. P i uidním spalování je p ímo do kotle dávkován vápenec, který zachycuje emise oxid síry, oxidy dusíku jsou ízeny teplotou ho ení uidního lo e, oxid uhelnatý je ízen distribucí spalovacího vzduchu a tuhé zne i ující látky jsou zachytávány s velmi vysokou ú inností pomocí látkových ltr . Jednozna n pozitivní vliv nových moderních technologií na míru emisí jednotlivých zne i ujících látek ukazuje následující graf. Je jasn patrný zlom k ivky tuhých zne i ujících látek v roce 1994, kdy byly ji v provozu látkové ltry zachycující více ne 99 % prachových ástic. Dal ími zlomovými roky jsou 1996 a 2001, kdy byly uvedeny do provozu uidní kotle a je patrný postupný pokles emisí NOx a SO2. Jasn patrný je výrazný pokles emisí SO2, který souvisí se zp ísn ním emisního limitu v roce 2008. Od roku 2009 se ro ní pr m rné emise udr ují p ibli n na konstantní úrovni.

Ro ní pr m rné emise

1800

emise (g/GJ)

1500 1200 900 600 300 0

1991

1994 TZL

1997 SO2

2000

2003

2006

2009

2012

2015

NOx Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

17

Srovnáme-li ro ní pr m rné emise základních zne i ujících látek vzta ené na jednotku vyrobené energie za poslední t i roky, zjistíme, e mno ství SO2 v roce 2015 vykazuje nejni í hodnotu oproti p edchozím rok m, je to dáno ni í spot ebou fosilních paliv s nízkým obsahem síry do 3 % z d vodu velmi teplého kalendá ního roku (jednoho z nejteplej ích za posledních deset let) a také vy í spot ebou vápence oproti rok m p edchozím. Na sní ení mno ství TZL m la výrazný vliv v roce 2015, vým na postupn opot ebených ltra ních rukávc v p ede lých letech. Jejich ú innost je sledována a opot ebené rukávce jsou v as m n ny. Tato vým na prob hla na kotli K31 v roce 2014 a na kotli K32 ji d íve v roce 2012. Obsah NOx je dán konkrétními provozními re imy kotl v ka dém roce.

Emise do ovzdu í

TZL

NOx

SO2

0,00

20,00 2015

40,00 2014

60,00 2013

80,00

100,00

120,00

140,00

160,00

mno ství (t/P)

pr m rné m sí ní emise SO2 v roce 2015

I

18

XII

500

II

400 300

XI

III

200 100 0

X

IV

V

IX VI

VIII

SO2 K31 Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

VII

SO2 limit

SO2 K32

pr m rné m sí ní emise NOx v roce 2015

Pr m rné m sí ní emise jednotlivých zne i ujících látek jsou patrné z následujících diagram . Velké rozdíly v emisích oxidu uhelnatého mezi jednotlivými uidními kotli jsou dány rozdílnou konstrukcí spalovacích komor, díky emu nov j í K32 produkuje n kolikrát mén CO. Z d vodu odli né konstrukce zase K31 dosahuje ni ích hodnot emisí SO2 ve srovnání s kotlem K32. V pr b hu roku 2015 nedo lo k ádnému p ekro ení emisních limit . Pro období 2016 a VI. 2020 na základ P echodného národního plánu budou nov pro Teplárnu Zlín platit nejen emisní limity, ale i emisní stropy pro jednotlivé zne i ující látky, které jsou ji zakotveny ve zm n . 8 Integrovaného povolení a o kterých budeme více pojednávat v environmentálním prohlá ení za rok 2016.

I 400

XII

II

300 XI

III

200 100 0

X

IV

V

IX VI

VIII

NOx K31

VII

NOx limot

NOx K32

XII

pr m rné m sí ní emise TZL v roce 2015

pr m rné m sí ní emise CO v roce 2015

I 250

II

200 150

XI

III

100 50 0

X

IV

V

IX VI

VIII

CO K31

VII

CO limit

I 50

XII

II

40 60

XI

III

20 10 0

X

IV

V

IX VI

VIII

CO K32

TZL K31

VII

TZL limit

TZL K32

6.3. Odpady Vznik odpad je nedílnou sou ástí výroby tepelné a elektrické energie z fosilních paliv a s tím souvisejících inností. Teplárna Zlín usiluje o minimalizaci vznikajících odpad , vzniklé odpady jsou d sledn t íd ny a je-li to mo né, jsou p ednostn vyu ity. V roce 2024 bude na základ novely zákona zakázáno skládkování a proto je pot eba ji nyní se zam it je t více na t íd ní, recyklaci a materiálové i energetické vyu ití odpad . Spole nost je provozovatelem skládky stabilizátu v katastru obce Mladcová, prioritou je v ak tuto skládku nevyu ívat a ponechat ji v záloze, nap . pro p ípad nemo nosti p edat odpad ze spalování k vyu ití. V roce 2015 byly ve keré odpady p edány externím partner m, u nich je d sledn ov ováno, zda jsou oprávn ni odpady p ebírat. Celkem bylo p edáno 20 756 tun ostatního odpadu a 5,295 tuny odpadu nebezpe ného. Jak dokumentuje následující graf, více ne 99 % v ech odpad vzniklých ve spole nosti v roce 2015 tvo il pevný reak ní produkt na bázi vápníku z odsi ování spalin (10 01 05), tedy odpad ze spalování uhlí. V t ina tohoto odpadu je p edávána externímu partnerovi, který jej dále vyu ívá k výrob certi kovaných výrobk . Ze zbylého necelého 1 % dal ích odpad dominuje kal z í ení vody (19 09 02).

Produkce odpad v roce 2015

200 301 0,15%

170 405 0,06%

170 604 0,02%

jiné 0,32%

100 105 99,02% 190 902 0,51%

17x xxx 0,04%

170 604 0,02% 200 307 0,08%

161 106 0,07%


19

Zam íme-li se nyní na mno stevn nejvýznamn j í odpad, tedy odpad ze spalovacího procesu, zjistíme, e se jeho produkce za poslední roky pohybuje kolem hodnot 6900 7800 kg/TJ. Je to dáno kvalitou hn dého uhlí, které v roce 2013 m lo výrazn vy í popelnatost ne v letech následujících. Nár st odpadu v roce 2013 i op t v roce 2015 byl zp soben p evá n áste nou náhradou spot eby hn dého uhlí jiné kvality oproti roku 2014.

M rná produkce odpadu ze spalovacího procesu

22 380

2015

2014

2013

0

1 000

2 000

3 000

4 000 5 000 mno ství (kg/TJ)

6 000

7 000

8 000

9 000

v roce 2015 Teplárna Zlín pokra ovala v pln ní závazk plynoucích z Plánu odpadového hospodá ství p vodce, jeho aktualizovaná verze byla krajským ú adem schválena v roce 2012 s platností a do roku 2016. Na konci roku 2013 sice ve la v platnost novela zákona o odpadech . 169/2013 Sb., která ru í u Teplárny Zlín povinnost zpracovávat Plán odpadového hospodá ství p vodce, ale pon vad ten schválený je stále platný, tak se jeho závazky Teplárna Zlín neustále ídí. Maximální mo né mno ství odpad je p edáváno k materiálovému, i energetickému vyu ití, pou ité baterie, elektroza ízení atd. jsou p edávány v re imu zp tného odb ru výrobk . Odpadní oleje jsou od roku 2015 na základ novely zákona o odpadech navráceny do evidence odpad a nesmí být p edávány ve form zp tného odb ru. Tento nový zákonný po adavek byl spln n. Teplárna Zlín za daný rok vyprodukovala 3,4 tuny organického nebezpe ného odpadu a to ve form nechlorovaných minerálních motorových, p evodových a mazacích olej , které byly vyu ity materiálov nebo energeticky. Spole nost také umo uje svým zam stnanc m odevzdávat vy azené elektrospot ebi e z domácností p ímo u zam stnavatele a tím p ispívá k omezení ukládání elektrospot ebi , obsahujících mnohé nebezpe né látky, na skládky. Za zapojení se do tohoto systému je spole nost oprávn na pou ívat logo Zelená rma. V roce 2015 inila produkce 20 761 tun odpad , z toho bylo materiálov vyu ito 18 094 tun, co iní 87,2 %. Dále si Teplárna Zlín v IS pro rok 2015 dala za environmentální cíl, e vyprodukuje maximáln 8,8 tun nebezpe ného odpadu. Tento cíl byl spln n, TZ v roce 2015 vyprodukovala 5,295 tuny NO. Dal í cíle a programy vycházející z novelizované legislativy týkající se odpad budou komentovány v environmentálním prohlá ení za rok 2016.

20


7.3. Odpadní vody Od roku 2009 spole nost vypou tí odpadní vody krom kanalizace v továrním areálu také p ímo do recipientu. Odpadní vody vypou t né do kanalizace jsou dvojího charakteru pr myslové a spla kové. Pr myslové odpadní vody, jako nap . odluhy kotl , zne i t né kondenzáty, ást vody z neutraliza ní jímky, vymývací vody ionexových ltr atd., jsou v maximální mo né mí e znovu vyu ívány a je v nována pozornost jejich minimalizaci. Nejvýznamn j ím producentem pr myslové odpadní vody vypou t né do kanalizace je chemická úpravna vody. Dal í druh odpadních vod pochází ze sociálních za ízení, velín , aten, atd. Tyto odpadní vody spl ují parametry stanovené smlouvou mezi spole ností a provozovatelem kanalizace. V roce 2015 pokra ovalo d sledné sledování kvality a mno ství vypou t ných odluhových vod chladicí v e do recipientu. Jako chladicí voda je vyu ívána voda í ní, k úprav jsou pou ívány pouze nejmodern j í chemikálie v nejmen ích nutných mno stvích, co zaji uje minimalizaci nep íznivého vlivu této vody na eku. V pr b hu roku 2015 bylo vypu t no 22 380 m3 odluhové vody. V lednu do lo k poru e m idla mno ství odluhované vody. V souladu s legislativou byla skute nost oznámena podniku Povodí Moravy a po dobu opravy bylo po ítáno s pr m rným vypu t ným mno stvím zji t ným od po átku roku. Jiné problémy s vypou t ním odluhu do recipientu nebyly zaznamenány. V ervenci 2015 p ed odstavením a i t ním chladicí v e byl akreditovanou laborato í odebrán vzorek chladicí vody z cirkula ního chladicího okruhu k analýze na p ítomnost bakterie Legionelly. Laboratorní výsledek prokázal nep ítomnost této bakterie v chladicí vod a tudí její biologickou nezávadnost. Na základ tohoto zji t ní mohlo prob hnout plánované i t ní chladicí v e.

8.3. Spot eba materiál a energie Prioritou ka dé správn fungující spole nosti je bezesporu minimalizace spot eb energie a materiál , a to nejen z hlediska ekologického, ale hlavn ekonomického. V teplárn Zlín jsou ve keré spot eby p ísn hlídány, vyhodnocovány a p ípadné ne ekané výkyvy d kladn analyzovány. Ka dý vedoucí st ediska má ve svých pracovních povinnostech dohlí et na hospodárnost svého odd lení a na minimalizaci vlastních spot eb. V p ípad p ípravy investic je jedním z rozhodovacích kritérií i energetická náro nost provozu za ízení. Ro ní spot eba hlavních materiál a energie je patrná z diagramu uvedeného na za átku kapitoly Vlivy na ivotní prost edí.

Voda Pro ú ely chlazení a výroby napájecí vody kotl je vyu ívána í ní voda z D evnice. Pitná voda je vyu ívána jednak pro sociální ú ely, jednak jako technologická. Z následujícího grafu je patrné, e v roce 2015 vzrostla m rná spot eba í ní vody oproti roku 2014 a p iblí ila se hodnot z roku 2013, co bylo dáno vy ími ztrátami vody v horkovodní soustav z d vodu v t ích net sností na potrubí. V t ina t chto zji t ných net sností, ji byla odstran na v pr b hu roku 2015. Spot eba pitné vody v roce 2015 poklesla oproti p edchozím rok m, co m e být zp sobeno ast j ími odstávkami uidních blok vlivem výrazn teplej ích m síc a také, e se ji nevyskytly problémy z d ív j ích let. V ervenci 2015 byl akreditovanou laborato í odebrán vzorek pitné vody z vodovodního ádu (z d vodu zji t ní její hygienické nezávadnosti) k analýze na p ítomnost bakterie Legionelly, jako tomu bylo v tém e roce u vzorku chladicí vody z cirkula ního chladicího okruhu. Laboratorní výsledek prokázal nep ítomnost této bakterie ve vodovodním ádu a tudí její biologickou nezávadnost.

Spot eba pitné a í ní vody

pitná voda

20 775 D evnice

0,00

50,00 2015

2014

2013

100,00 150,00 mno ství (m³/TJ)

200,00

250,00


21

Paliva a aditiva Pro výrobu elektrické a tepelné energie je ve spole nosti pou íváno hn dé a erné uhlí, zemní plyn, bioplyn a od konce roku 2007 také biopalivo. Jako aditivum pro odsí ení je dávkován do uidních kotl vápenec. Prioritn je pro výrobu energie vyu íváno spalování uhlí, biopaliva a bioplynu, teprve v p ípad nedostatku výkonu dochází ke spalování zemního plynu v plynových kotlích. Z grafu m eme vypozorovat, e za roky 2014 a 2015 do lo k sní ení m rné spot eby hn dého uhlí, naopak spot eba biomasy byla v t chto letech vy í ne v roce 2013. To bylo dáno p edev ím tím, e v roce 2013 se z ekonomického hlediska nevyplatilo výrazn spalovat biomasu a také docházelo k asté poruchovosti na trase dávkování biomasy do kotle K31. Práv to zap í inilo v daném roce vy í meziro ní nár st spot eby hn dého a erného uhlí, které kompenzovalo spot ebu pou ité biomasy na výrobu tepelné a el. energie. Spot eba erného uhlí se v roce 2015 mírn zvý ila oproti roku 2014, z d vodu ast j ího p imíchávání do hn dého uhlí za ú elem zvý ení tepelného výkonu K31 pro pokrytí ranních tepelných pi ek. M rná spot eba vápence se v roce 2015 mírn zvý ila v souvislosti s testováním za ízení na ni í emisní limit SO2, který bude pro nás platný od roku 2020. To m lo i pozitivní efekt na ni ích hodnotách vypou t ných emisí SO2 do ovzdu í.

Spot eba pevných paliv a aditiva

biomasa

vápenec

erné uhlí

hn dé uhlí 0,00

10,00 2015

2014

20,00 2013

30,00 40,00 mno ství (m³/TJ)

50,00

60,00

Elektrická energie Vlastní spot eba elektrické energie se za poslední t i roky pohybuje nad 11 MWh/TJ. Její aktuální spot eba závisí na podílu výroby kondenza ní elekt iny v daném roce, na provozních re imech jednotlivých kotl , na aktuálním pom ru spalovaného hn dého a erného uhlí, na modernizacích za ízení a samoz ejm , v neposlední ad , na jejím hospodárném a etrném vyu ívání.

2015

2014

2013 0 22


2

4

6 8 mno ství (m³/TJ)

10

12

14

Chemikálie Nejv t í mno ství chemických látek je spot ebováváno v rámci úpravy í ní vody na chemické úpravn . Pro alkalické í ení jsou pou ívány chlorid elezitý a hydroxid vápenatý. Dále se do i i e od konce roku 2012 dávkuje polymerní organický okulant, dodávaný fy Nalco, který slou í k zabrán ní úniku kalu na pískové ltry. Pro regenerace iontom ni se pou ívá kyselina chlorovodíková a hydroxid sodný. K úprav pH napájecích vod je pou íván vodný roztok pavku. Pro úpravu chladicí vody na centrální kompresorovn jsou vyu ívány komer ní chemikálie dodavatele technologie (biocid, biodisperzant a stabilizátor) a kyselina sírová. Od roku 2009 jsou také vyu ívány komer ní chemikálie pro úpravu vody v chladicím okruhu. Jedná se o p ípravky spole nosti Nalco a dále chlornan sodný a kyselina chlorovodíková. V rámci laborato e jsou pou ívány r zné chemické látky a p ípravky v minimálních mno stvích.

Hluk Sledováním úrovn hluku a realizací protihlukových opat ení se spole nost v nuje ji mnoho let. P esto e p ed uvedením do provozu pro ly oba uidní energetické bloky úsp n procesem EIA, za aly se okolo roku 2005 objevovat stí nosti na zvý enou úrove hluku v oblasti Pr tné Vinohrady, na ulici Pod Rozhlednou na Letné a na ulici Mladcovské. Na základ podn t od ob an z t chto lokalit, zahájilo vedení spole nosti kroky k identi kaci zdroj hluku a postupn k realizaci odhlu ovacích opat ení, v etn eliminace vyskytující se tónové slo ky 315 Hz. Následnými m eními bylo zji t no, e do lo k podstatné redukci hluku z teplárny a k p ekra ování limit pro no ní dobu docházelo pouze v lokalit Letná a lokalit Mladcovská ulice, která le í v t sné blízkosti bývalého pr myslového areálu Svit. K p ekra ování limit v t chto oblastech p ispívá nemalou m rou i doprava a ostatní hluk z pr myslového areálu, kde probíhá výroba v no ních hodinách. V pr b hu uplynulých 11 let bylo provád no sledování úrovn hluku a docházelo k postupnému vylep ování a renovaci stávajících protihlukových opat ení. P i e ení tohoto problému na e spole nost úzce spolupracuje s Krajským ú adem, Státním zdravotním ústavem a Krajskou hygienickou stanici. Velmi dobrá spolupráce byla zahájena i s ob anským sdru ením Pro zdravý Zlín, které zastupuje obyvatele dot ených oblastí. Na základ podepsaného memoranda o porozum ní jsme se dohodli na p edávání informací a krocích, které teplárna u iní ke zlep ení situace. V dubnu a ervenci 2015 prob hla plánovaná aktualizace dokument týkajících se hluku ze za ízení TZ a tj. hlukové studie a hodnocení zdravotních rizik expozice hluku pro lokalitu Mladcovská ulice a Letná. Ze záv r t chto aktualizovaných dokument vy lo, e oproti p edchozímu stavu z hlukové studie (2012) do lo v sou asnosti k výraznému sní ení hlukové zát e z provozu Teplárny Zlín. Sní ení hlukové zát e je plo né. V p ípad lokality Letná je vypo tená hodnota pod hygienickým limitem a v p ípad lokalita Mladcovská by v p ípad m ení a zohledn ní korekce naodraz a nejistoty m ení hygienický limit nebyl prokazateln p ekro en tj. po et nadlimitn exponovaných osob by byl nulový. Z orienta ních m ení akustickou kamerou, která prob hla p i m eních pot ebných pro aktualizaci hlukové studie a hodnocení zdravotních rizik, vyplývá, e se v blízkosti areálu Teplárny Zlín nachází je t jiný zdroj hluku, který pravd podobn významnou m rou m e p ispívat k celkové hlukové zát i na ulici Mladcovská. Na základ t chto poznatk Teplárna Zlín po ádala v rámci zm ny IP . 8 o zru ení výjimek v p ekra ování hlukových limit pro no ní dobu pro ob lokality (49 dB pro lokalitu Mladcovská a 44 dB pro lokalitu Letná). Teplárna Zlín se i tak pro rok 2015 zavázala omezovat úrove hluku p sobenou jejím provozem v chrán ném venkovním prostoru staveb a to v p ípad vzniku poruchového prudkého nár stu tlaku v parní síti a odfouknutí páry do atmosféry, kdy do lo k instalaci hlukového tlumi e na výstupním potrubí pojistného ventilu páry 1,2 MPa. Dal í opat ení pro roky následující, aby byly pln ny hygienické limity stanovené pro chrán ný venkovní prostor staveb (50 dB pro denní dobu a 40 dB pro no ní dobu), budou zam eny na kontrolu a udr ování stávajících ji osazených protihlukových tlumi i za ízení (pneumatická doprava popela K31) a to formou ka doro ního i t ní i revize. V íjnu 2015 prob hlo po dvou letech opakované ov ení ú innosti dvou protihlukových tlumi ZVVZ Milevsko a protihlukového tlumi e Greif umíst ného ve spalinovodu kotle K31, m ením hluku na vstupu a v korun komínu K31, zda nedo lo k výraznému navý ení ekvivalentní hladiny akustického tlaku A a ekvivalentní hladiny akustického tlaku v t etinooktávovém pásmu 315 Hz oproti p edchozímu m ení z roku 2013. Zhor ení situace, oproti výsledk m z p ed dvou let, se m ením hluku v korun komínu K31 neprokázalo.

Hlukový tlumi poj. ventilu páry 1,2 MPa na st e e p edávací stanice tepla (2015) M ení hluku na výstupu z komína K31 Alpiq Generation (CZ) s.r.o.

23

4. Právní a jiné po adavky Dodr ování ve kerých právních po adavk pat í mezi nejd le it j í zásady spole nosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o. a je jim v nována nále itá pozornost. V rámci integrovaného systému ízení je zaveden rejst ík právních a jiných po adavk , na jeho pravidelnou aktualizaci dohlí í jednotliví vedoucí proces a vrcholov editel pro ekologii a in enýring. Ve vztahu k orgán m státní správy a kontrolním orgán m projevuje spole nost maximáln vst ícný postoj, remní zam stnanci jsou v dy ochotni diskutovat o problematických oblastech a mo ných nápravných opat eních. Nejvýznamn j ím dokumentem v oblasti ivotního prost edí je tzv. Integrované povolení. A v souvislosti se za len ním Teplárny Zlín pro období 2016 a VI. 2020 do P echodného národního plánu bylo nutné v roce 2015 po ádat o ji 8 zm nu integrovaného povolení z d vodu nutnosti stanovení emisních strop pro jednotlivá za ízení Teplárny Zlín tj. uidní kotle K31, K32 a zálo ní plynové kotle K21, K22. Dále bylo v této zm n po ádáno o schválení aktualizovaných provozních ád týkajících se ovzdu í (první blok, druhý blok, plynová kotelna, balená kotelna) o vyn tí p epravitelné výtopny K12 z integrovaného povolení, o zru ení výjimky z p ekra ování hlukových limit v no ní dob v lokalitách Letná a Mladcovská, o prodlou ení povolení k odb ru povrchových vod a k vypou t ní odpadních vod z/do toku eky D evnice a o schválení aktualizovaného Havarijního plánu pro objekty s manipulací látek nebezpe ných vodám. Tato zm na IP . 8 nabyla právní moci v lednu 2016 pouze v rozhodnutí ve v ci za azení za ízení do P echodného národního plánu R, stanovení emisních strop , zru ení kotle K12 z IP a schválení aktualizovaných provozních ád . Rozhodnutí ve zbytku v ci tj. o zm n integrovaného povolení v ástech týkajících se: zru ení výjimky z p ekra ování hlukových limit v no ní dob v lokalitách Letná a Mladcovská, rozhodnutí o prodlou ení povolení k odb ru povrchových vod a k vypou t ní odpadních vod z/do toku eky D evnice, schválení havarijního plánu pro objekty s manipulací látek nebezpe ných vodám, bude vydáno a komentováno v environmentálním prohlá ení za rok 2016. Spole nost pravideln zaji uje provedení ve kerých legislativn a smluvn stanovených kontrol, jako nap . rozbory odpad , chemické rozbory odpadních vod, atd. Dodavatel í ní vody, Povodí Moravy, provádí pravidelné kontroly faktura ních m idel. Spole nost má vypracovány, pravideln aktualizovány, a je-li to nutné, schváleny, v echny legislativn stanovené dokumenty, nap . pravidla pro nakládání s nebezpe nými chemickými látkami a chemickými p ípravky, havarijní plány, jako nap íklad Havarijní plán pro objekty s manipulací látek nebezpe ných vodám, a disponuje ve kerými nutnými povoleními k provozu, odb ru vody, vypou t ní vody, atd. V souladu se závaznou ástí d íve vydaného Plánu odpadového hospodá ství p vodce (od konce roku 2013 ji p vodce tj. TZ nemusí zpracovávat plán odpadového hospodá ství) má spole nost zaji t no materiálové i energetické vyu ití n kolika druh odpad . V ervnu 2015 do lo k po áru zauhlovacích cest uidního kotle K31, který po kodil dopravníky uhlí natolik, e bylo nutné odstavit uidní blok K31 do letní odstávky o 10 dn d íve, ne jsme p edpokládali. P i po áru bylo postupováno podle schváleného interního Havarijního plánu spole nosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o. a nebyly p ekro eny limity úrovn kodlivin v ovzdu í. V íjnu byl uidní blok K31 po oprav op t uveden do provozu. V roce 2015 se objevilo na Krajské hygienické stanici Zlínského kraje n kolik stí ností na problémy s hlu ností ze spole nosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o., Teplárny Zlín, které byly zp sobeny v pr b hu no ní doby v listopadu p i generální oprav chladicí v e. Tyto stí nosti byly vedením spole nosti Alpiq Generation (CZ) s.r.o. objasn ny Krajské hygienické stanici Zlínského kraje, hlu né práce na chladicí v i byly následn více sm ovány do denní doby a po provedení t chto nápravných opat ení se ji stí nosti obyvatel Zlína ohledn hluku nevyskytly. Obecn situace ohledn hluku ve Zlín , nejen ze za ízení teplárny, se neustále e í, s dot enými oblastmi, které vystupují pod ob anským sdru ením Pro zdravý Zlín. Jak je zmín no vý e, soulad s právními a jinými po adavky je v rámci IS ve spole nosti pravideln vyhodnocován.

24


5. Spolupráce s jinými subjekty Teplárna Zlín je pln naklon na spolupráci s externími subjekty v oblasti ochrany ivotního prost edí a bezpe nosti a ochrany zdraví, trvale p ispívá na organizování ve ejné akce Den Zem , je partnerem m sta Zlína pro ekologickou výchovu a umo uje bezpe nostním slo kám Integrovaného záchranného systému provád t praktická cvi ení p ímo v areálu teplárny. Pravideln probíhá cvi ení jednotek m stské policie (sla ování komín , most apod.), v minulosti prob hla i simulovaná chemická havárie s výjezdem speciální jednotky hasi . Otev enost teplárny dokazuje i spolupráce navázaná ji v roce 2012, která pokra ovala i v roce 2015, s ob anským sdru ením Pro zdravý Zlín, se kterým zástupci podniku diskutují problematiku hlu nosti a spole n , za pomoci odborník Státního zdravotního ústavu, hledají vhodné e ení.

Den Zem ve Zlín

Cvi ení policie v areálu Teplárny

(zdroj: www.zlin.eu)

6. Seznam pou itých zkratek BOZP CO CZT I P EMAS EMS EPS FM GJ HRA CHÚV IP ISO IS km Kxx LDS m2 m3 MWe

bezpe nost a ochrana zdraví p i práci oxid uhelnatý centrální zásobování teplem eská inspekce ivotního prost edí Eco Management and Audit Scheme Systém environmentálního ízení a auditu Environmental Management Systém Systém ízení ivotního prost edí elektronický po ární systém frekven ní m ni gigajoule hodnocení zdravotních rizik chemická úpravna vody integrované povolení International Organization for Standardization Mezinárodní organizace pro standardizaci integrovaný systém ízení kilometr interní ozna ení kotl lokální distribu ní soustava metr tvere ní metr krychlový megawatt elektrický

MWh MWt NO NOx OHSAS

pH PJ QMS RDM SO2 SW t TAP TGxx TJ TOC TÚV TZ TZL P

megawatthodina megawatt tepelný nebezpe ný odpad oxidy dusíku Occupational Health and Safety Assessment Speci cation Speci kace pro posuzování bezpe nosti práce a ochrany zdraví p i práci reakce vody petajoule Quality Management Systém Systém ízení kvality rozumn dosa itelná míra oxid si i itý software tuna tuhé alternativní palivo interní ozna ení turbogenerátor terajoule celkový organický uhlík tepelná úpravna vody Teplárna Zlín tuhé zne i ující látky ivotní prost edí


25

7. Schválení dokumentu

26

Zpracoval:

Ing. Michal Stas ved. technik CHÚV a odp. hosp.

Datum: 3. 3. 2016

podpis:

Kontroloval:

Ing. Jaroslav Bobák vedoucí odboru ízení provozu Zlín

Datum: 10. 3. 2016

podpis:

Schválil:

Ing. Milan Prajzler, MBA generální editel

Datum: 25. 3. 2016

podpis:


8. Prohlá ení o innostech enviromentálního ov ovatele Spole nost CERT-ACO, s.r.o., Kladno s registra ním íslem environmentálního ov ovatele EMAS . CZ-V-5001 akreditovaný pro oblast p sobnosti D 35.3 (kód CZ-NACE) prohla uje, e ov il, zda celá organizace Alpiq Generation (CZ), Teplárna Zlín, jak je uvedeno v environmentálním prohlá ení s registra ním íslem CZ-000023, spl uje ve keré po adavky na ízení Evropského parlamentu a Rady (ES) . 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné ú asti organizací v systému environmentálního ízení podnik a auditu (EMAS). Svým podpisem prohla uji, e ov ení a schválení bylo provedeno v úplném souladu s po adavky na ízení (ES) . 1221/2009, výsledky ov ování a schválení potvrzují, e neexistují d kazy o nedodr ování p íslu ných po adavk vyplývajících z právních p edpis týkajících se ivotního prost edí, údaje a informace uvedené v environmentálním prohlá ení organizace Alpiq Generation (CZ), Teplárna Zlín odrá ejí spolehlivý, d v ryhodný a správný obraz v ech inností organizace v rámci oblasti p sobnosti uvedené v environmentálním prohlá ení.

Tento dokument nenahrazuje registraci v systému EMAS. Registraci v systému EMAS m e vystavit pouze p íslu ný orgán podle na ízení (ES) . 1221/2009. Tento dokument se nesmí pou ívat jako samostatná informace pro komunikaci s ve ejností.

V ..................................................

dne ..........................................

Podpis ...............................................................................................................


27

2015 Alpiq Generation (CZ) s.r.o

Recommend Documents