Obvodní soud pro Prahu 9 JUSTIČNÍ AREÁL NA MÍČANKÁCH Ul. 28. pluku 29b 100 83 Praha 10
----------------------------------------------K sp.zn. 7 C 152/2009 Žalobce:
Ing. Milena Š t e f k o v á , nar. 24.10.1963, trv.hl. Gen. Janouška 966, Praha 9-Černý Most 198 00 bytem ubytovna Koopingův dům, Bohnická 32/3, Praha 8
práv.zast.: Mgr. David Strupek, advokát,
Žalovaný : Ing. Jiří Š t e f e k , nar. 28.10.1964, bytem Gen. Janouška 966, Praha 9-Černý Most 198 00 práv.zast.: JUDr. Luboš Chalupa, advokát, AK Praha 8, Křižíkova 56, 186 00
O zrušení práva společného nájmu bytu O určení práva výlučného nájmu bytu
VYJÁDŘENÍ ŽALOVANÉHO K ŽALOBĚ VZÁJEMNÁ ŽALOBA ŽALOVANÉHO
DVOJMO ----------------Plná moc přílohy V právní věci vně uvedené k žalobě o zrušení práva společného nájmu bytu manželů činím toto
vyjádření: vzájemnou žalobu o určení výlučného nájmu bytu Žalobu v celém rozsahu neuznávám z důvodu, že žalovaným společný nájem bytu účastníků zanikl v důsledku nedůvodného trvalého opuštění společného nájmu bytu žalobkyní v létě 2002. Tímto podáním podávám vzájemnou žalobu o určení výlučného nájmu bytu tak, že se určuje, že žalovaný je výlučným nájemcem bytu číslo …....................... Naléhavý právní zájem na určení práva výlučného nájmu bytu žalovaného je potřebné pro právní jistotu účastníků i pronajímatele a vyplývá především z toho, že případně zamítavý rozsudek o zrušení práva společného nájmu bytu není ve svém výroku ani odůvodnění ve smyslu ustanovení § 159a obč. zákoníku závazný. Žaloba o zrušení práva společného nájmu bytu je nedůvodná, neboť společný nájem bytu účastníků zanikl nedůvodným trvalým opuštěním společné domácnosti účastníků v létě 2002. Žalobkyně od léta 2002 v důsledku jejího nedůvodného trvalého opuštění společné domácnosti již není společnou nájemkyní předmětného bytu. Ustanovení § 708 obč. zákoníku o zániku společného nájmu trvalým opuštěním společné domácnosti nelze – jak činí žalobkyně - zaměňovat za opuštění bytu v úmyslu se do něj navrátit; ustanovení § 708 obč. zákoníku se vztahuje jen na trvalé opuštění společné domácnosti bez ohledu na dočasné opuštění bytu společným nájemcem po dobu trvání rozvodového či opatrovnického řízení.
Ustanovení § 708 obč.zákoníku o zániku společného nájmu bytu trvalým opuštěním společné domácnosti je nutno vykládat v úzké vazbě na obecné ustanovení § 18 zákona o rodině, které v majetkoprávní sféře společného nájmu bytu manželů sankcionuje porušení povinnosti manžela žít spolu a pomáhat si. Aplikace ustanovení § 708 obč. zákoníku u práva společného nájmu bytu manželů předpokládá: -existence práva společného nájmu bytu účastníků, -existence společné domácnosti ve smyslu ustanovení § 115 obč. zákoníku, -trvalé opuštění společné domácnosti včetně neužívání bytu dovršeného nejpozději rozvodem manželství účastníků, -neexistence vážných důvodů pro prokazatelné opuštění společné domácnosti, kdy nesnášelivost k druhému z manželů nelze považovat za liberalizaci opuštění domácnosti
Placení nájmu bytu – na které se odvolává žalobkyně - po trvalém opuštění společné domácnosti bez vážných důvodů, které nelze zaměňovat s dočasným opuštěním bytu, není ze strany osoby, která trvale opustila společnou domácnost, důkazem o jejím úmyslu trvání společné domácnosti, nýbržto jen úmysl dál užívat byt po svém trvalém opuštění domácnosti. 2
Ustanovení § 115 obč. zákoníku: Domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Ustanovení § 707 odst. 1 obč. zákoníku: Zemře-li jeden z manželů, kteří byli společnými nájemci bytu, stane se jediným nájemcem pozůstalý manžel. Ustanovení § 708 obč. zákoníku: Ustanovení § 706 odst. 1 a 2 a § 707 odst. 1 platí i v případě, jestliže nájemce opustí trvale společnou domácnost. Ustanovení § 18 zákona o rodině: Muž a žena mají v manželství stejná práva a stejné povinnosti. Jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svoji důstojnost, pomáhat si, společně pečovat o děti a vytvářet zdravé rodinné prostředí. Podle usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.2009 sp.zn. 21 Cdo 1622/2008 Podle § 115 obč. zák. domácnost tvoří fyzické osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Společnou domácností ve smyslu ustanovení § 115 obč. zák. se rozumí podle ustálené judikatury soudů soužití dvou nebo více fyzických osob, které spolu žijí trvale a které společně uhrazují náklady na své potřeby. Společná domácnost zpravidla předpokládá společné bydlení v jednom nebo více bytech (k naplnění jejích znaků proto nepostačují např. občasné návštěvy); výjimka z tohoto pravidla je možná jen tehdy, jde-li o dočasný a přechodný pobyt jinde z důvodu léčení, návštěvy příbuzných, výkonu práce apod. Jde o spotřební společenství trvalé povahy, a proto společnou domácnost představuje jen skutečné a trvalé soužití, v němž její členové přispívají k úhradě a obstarávání společných potřeb (nepostačuje např. jen příležitostná výpomoc v domácnosti, společné trávení dovolených apod.) a v němž společně a bez rozlišování hospodaří se svými příjmy (srov. např. rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 9.3.1967, sp. zn. 5 Co 54/67, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 12, ročník 1968; zpráva Nejvyššího soudu ČSR ze dne 10.6.1982, sp. zn. Cpj 163/81, uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod poř. č. 34, ročník 1982; od jejichž závěrů nemá Nejvyšší soud důvod se odchylovat ani v současnosti). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.3.2008 sp.zn. 26 Cdo 2317/2006: „Podle § 708 obč. zák. platí ustanovení § 706 odst. 1 a § 707 odst. 1 i v případě, jestliže nájemce opustí společnou domácnost. V rozhodovací praxi soudů není pochyb o tom, že ustanovení § 708 obč. zák. týkající se opuštění společné domácnosti lze použít i pro opuštění společné domácnosti jedním z manželů, kteří jsou společnými nájemci. Již ve zobecňujícím materiálu: „Zo správy a zhodnotenia rozhodovania súdov v Slovenskej socialistickej republike, prejednaných a schválených občianskoprávnym kolégiom Najvyššieho súdu SSR, z 15. 6. 1977, Cpj 11/77, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod 14, ročník 1978, byl vysloven závěr, že v případě opuštění společné domácnosti jedním z manželů (§ 181 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 509/1991 Sb. – nyní § 708 obč. zák.) zanikne přímo ze zákona právo společného užívání (nyní nájmu) bytu manžely. Také ve Zprávě o výsledcích průzkumu rozhodování soudů ve věcech přechodu práva osobního užívání bytu (uvedená zpráva byla uveřejněna pod č. 34 z roku 1982 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a pod č. 19 z roku 1982 Bulletinu bývalého Nejvyššího soudu ČSR, občanskoprávní část) v oddílu III. bylo uvedeno: „Trvalé opuštění společné domácnosti je možno obecně vymezit jako jednání vedené s úmyslem domácnost zrušit a již neobnovit. Trvalé opuštění společné domácnosti ve vztahu mezi manžely je takové jednání, kdy za trvání manželství jeden z nich byt opustí a lze dovodit, že tak učinil s úmyslem se již nevrátit a neobnovit manželské soužití“. V soudní praxi nebyl do současné doby od těchto závěrů zaznamenán odklon (srov. nyní např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. ledna 2005, sp. zn. 26 Cdo 2494/2004, a ze dne 12. ledna 2006, sp. zn. 26
3
Cdo 1399/2005). Opačný závěr odvolacího soudu, je tak v rozporu s lety ustálenou rozhodovací praxí.“
NEDŮVODNÉ OPUŠTĚNÍ SPOLEČNÉ DOMÁCNOSTI ŽALOBKYNÍ: V létě 2002 opustila žalobkyně bez jakéhokoliv objektivního důvodu trvale společnou domácnost: Žalobkyně vždy uváděla, že její opuštění společné domácnosti je trvalé, v řadě soudních řízení a svých účastnických výpovědí v nich: „do bytu se nehodlám vrátit, pouze kdyby byt opustil žalovaný“ (výpověď žalobkyně z 11.2. 2004 opatrovnický soud č.j. 41 P 31/2003) O PRŮBĚHU NAŠEHO MANŽELSTVÍ VYPOVÍDÁ SPIS SP.ZN. 41 P 31/2003, O ÚPRAVU PRÁV A POVINNOSTÍ ARGUMENTACE ŽALOBKYNĚ, A TO:
2004, Č.J. 41 P 31/2003, KTERÝ BYL VE SKUTKOVÝCH ZJIŠTĚNÍCH POTVRZEN ROZSUDKEM MĚSTSKÉHO SOUDU V PRAZE ZE DNE 22. ČERVNA 2005, Č.J. CO 302/2004, VYPLÝVÁ, ŽE SOUD V ŘÍZENÍ ZJISTIL TYTO ZÁVAŽNÉ SKUTEČNOSTI: Z ROZSUDKU ZE DNE
7.
OBVODNÍM SOUDEM PRO PRAHU 9, K NEZL. KATEŘINĚ, KTERÝM BYLY VYVRÁCENY VEDENÝ
KVĚTNA
Žlobkyně v létě 2002 opouští společnou domácnost, „aniž by byly zjištěny ak závažné skutečnosti, které by ji k tomuto opuštění vedly“. PO
NĚKOLIKA ZMĚNÁCH BYDLIŠTĚ
(U
SVÉ ŽALOBKYNĚ, SESTRY) SE OD DUBNA
2003
ŽALOBKYNĚ ZDRŽUJE
V AZYLOVÉM DOMĚ, „PŘIČEMŽ SE NEJEDNÁ O BĚŽNÝ PŘÍPAD, KDY JSOU ŽENY NUCENY UCHYLOVAT SE DO AZYLOVÉHO DOMU JAKO JE TÝRÁNÍ, SEXUÁLNÍ ZNEUŽÍVÁNÍ APOD.“.
PROBLÉMY
JSOU V KOMUNIKACI MEZI RODIČI,
„VĚTŠÍ
ZAVINĚNÍ JE VŠAK NUTNO KONSTATOVAT ZE STRANY
ŽALOBKYNĚ.“
ZJIŠTĚNÍ
ZNALCŮ KOMU Z RODIČŮ A OD KOHO VLASTNĚ HROZÍ PŘÍPADNĚ NEBEZPEČÍ:
DALEKO LEPŠÍ VZTAH KATKY, NEŽ ŽALOBKYNĚ K ŽALOVANÉMU. Bylo zjištěno, že vztah žalobkyně k žalovanému nezl. Katky je negativní a vztah žalovaného k mamince Katky ambivalentní.
ŽALOVANÉHO K ŽALOBKYNI NEZL.
Znalkyně ustanovená soudem v řízení o úpravu práv a povinností při jednání dne 3.10.2003 vypověděla, že: „Ze studia spisového materiálu i z vyšetření jsem nezjistila žádné tak závažné důvody pro odchod žalobkyně do azylového domu.“ Znalkyně PhDr. Fabíková ve své výpovědi ze dne 3.10. 2003 uvedla, že: „Ze studia spisového materiálu i z vyšetření jsem nezjistila žádné tak závažné důvody pro odchod žalobkyně do azylového domu.“ !!!
Str. 15 znaleckého posudku z oboru psychiatrie MUDr. Růžičkové: Znalkyně píše o žalobkyni: Bylo zjištěno, že duševní rovnováha žalobkyně je „snadno narušena ve stresových situacích“ a žalobkyně „může reagovat impulzivně, nepřiléhavě nebo zmateně“. (viz. posudek PhDr. Fabíkové, str. 5 nahoře).
4
Nad to PhDr. Fabíková u soudu při své výpovědi dne 3.10. 2003 dále upřesnila: „u žalobkyně se menší stres jeví jako nesnesitelný.“ Znalkyně PhDr. Fabíková ve své výpovědi ze dne 3.10. 2003 uvedla: Pokud se jedná o hyperprotektivitu, jedná se o nadměrné ochranitelství. Může se jednat o posílení závislosti na žalobkyni.“ „Postihuje to zejména emocionální a sociální oblast.“
Snaha žalovaného o řešení bydlení žalobkyně 24.9.2002 dopis žalobkyni („Proč se nevracíš domů?“, „Já myslel, že se máme rádi.“, „Nerozumím tomu“, „Chtěli jsme přece zajít do psychologické poradny. Kdy tam chceš jít?“) 26.9. 2002 dopis žalobkyni – („ Chci, abys přijela domů do Prahy, abychom se rozumě dohodli...“) 8.10.2002 vyj. žalovaného ve věci péče o nezl. – vyzývám matku, aby se vrátila zpět, obnovila manželské soužití 15.10. 2002 dopis žalobkyni (navrhuji společnou výchovu Katky) 11.11.2002 vyj. žalovaného ve věci výživného na manželku – prosím matku, aby obnovila rodinu, vrátí se s dítětem do bytu, byť by se užívání bytu rozdělilo 26.11. 2002 dopis žalobkyni („Znovu Tě prosím, vrať se domů...., vraťte se domů. Katka bude mít zase na blízku tátu.“) 19.12. 2002 dopis žalobkyni (apeluji na návrat žalobkyně o blížících se Vánocích, aby je Katka mohla prožít s oběma rodiči) 19.12. 2003 vyj. žalovaného ve věci péče o nezl – apeluji na matku, aby se vrátila s možnou úpravou odděleného bydlení a užívání bytu 14.1. 2003 vyj. žalovaného ve věci péče o nezl. žalovaný vyzývá k návratu žalobkyně do bytu 6.3. 2003 dopis žalobkyni (Sehnal jsem již v pořadí druhého odborníka na manželské vztahy (první byl v srpnu 2002), jsou o něm výborné reference, navrhl jsem žalobkyni společné konzultace k řešení problémů.) 23.4.2003 jednání ve věci výživného na manželku (spis 18C 168/2003) – vyzívá žalovaný matku k návratu do bytu, žalovaný je ochoten k řadě ústupků (každý jedna místnost, každý samostatný účet, ale ať se žalobkyně vrátí. K tomu vlastní sestra žalobkyně, paní Marie Dvořáková, ve své svědecké výpovědi z 23.4. 2003 (viz. spis 18C 168/2002 –výživné na manželku) uváděla: „Pokud jsem dotazována k tomu, zda v únoru letošního roku při jarních prázdninách, když jsme byly se žalobkyní v bytě, byly mezi účastníky nějaké hádky, tak uvádím, že se žalovaný příliš neprojevoval.“„Pokud jsem dotazována k tomu, proč žalobkyně i po únoru 2003, resp. po jarních prázdninách nezůstala v bytě bydlet nadále, když k žádným konfliktům nedošlo, tak uvádím, že k potyčkám by určitě došlo.“ Výpovědi svědků ve věci výživného na manželku ze dne 23.4. 2003, spis 18C 168/ 2002: paní Marie Dvořáková (vlastní sestra žalobkyně.) „Skutečnost, že se žalobkyně chce rozvádět, jsem se od ní poprvé dozvěděla telefonicky a to někdy v červenci či srpnu 2002. Zpočátku jsem se tomu smála ....“
5
„Já jsem pokládala manželství účastníků za dobré ...“ „Pokud jsem dotazována k tomu, zda v únoru letošního roku při jarních prázdninách, když jsme byly se žalobkyní v bytě, byly mezi účastníky nějaké hádky, tak uvádím, že se žalovaný příliš neprojevoval.“ „Pokud jsem dotazována k tomu, proč žalobkyně i po únoru 2003, resp. po jarních prázdninách nezůstala v bytě bydlet nadále, když k žádným konfliktům nedošlo, tak uvádím, že k potyčkám by určitě došlo.“ „Je možné, že na nákup chodila také někdy žalobkyně, nevím však, proč by měla nosit těžké tašky, když hodně toho spotřeboval i žalovaný.“ paní Milada Šilhanová: „Pokud jsem dotazována k tomu, jakým způsobem bych hodnotila vztah mezi účastníky, tak uvádím, že velmi kladně, z toho důvodu jsem velmi překvapena a šokována jejich rozchodem. Chci uvést, že na poslední návštěvě jsem byla počátkem června 2002. Z této návštěvy jsem se vrátila celá dojatá a nadšená a své dceři jsem vyprávěla o jak harmonické manželství se jedná. Žalovaný si s dcerou hrál, staral se o ni, krmil ji a vlastně působil jako nejlepší otec.“
„O žalobkyni hovořil velmi dobře i v její nepřítomnosti. Není pravdou, že by žalobkyni jakkoli nadával, není to ten typ....“ „Je pravdou, že žalovaný pomáhal v domácnosti, přebaloval dceru, oblékal, choval, hrál si s ní a i ji koupal.“ „Je pravdou, že žalovaný pravidelně v neděli vařil tak, aby si žalobkyně mohla odpočinout.“ paní Renata Hercegová: „V neděli spolu trávili volný čas, chodili na výlety.“ „Pokud jsem dotazována k tomu, jakým způsobem se žalovaný choval vůči žalobkyni, tak uvádím, že mile, mluvil o ni jako o ženušce či Milence. Byl pozorný, nosil ji květiny, pomáhal ji také v domácnosti a to i s vařením.“ „Vím také, že v neděli vařil obědy a že si kvůli tomu přivstával, neboť spolu se žalobkyní chodili do kostela.“ „Je pravdou, že žalovaný zvládal péči o dítě. Toto jsem viděla při návštěvách. K dceři se choval mile. To že má dobrý vztah k dětem, jsem viděla i podle toho, jak se choval k mým vlastním dětem.“
Pozn.: není-li uvedeno jinak, následující odkazy jsou na vyjádření a výpověď žalobkyně v soudním řízení ve věci výživného na nerozvedenou manželku spis 18C 168/2002. I když žalobkyně v těchto vyjádřeních se snažila nejrůznějšími, mnohdy absurdními tvrzeními znevážit zcela fungující rodinu a mou péči o ni až do jejího nečekaného trvalého opuštění společné domácnosti, je nesporná z jejích vlastních slov nebo se potvrzují např. tato fakta :
6
-
-
-
-
-
od svatby jsem posílal celou výplatu na účet žalobkyně - viz. např. na str. 1. vyj. z 10.3.2003, výpovědi ..,(v červenci 2002 bylo toto přerušeno, protože účet bylo třeba zablokovat v souvislosti s krádeží tašky, kde byl šek a podepsané listiny – viz. např. potvrzení policie, výpovědi z 29.1.2003) pomáhal jsem žalobkyni s prací do zaměstnání v době těhotenství - str. 4. vyj. z 10.3.2003 byl jsem u porodu - str. 4. vyj. z 10.3.2003 (Pozn. : před porodem jsem navštěvoval s žalobkyní předporodní kurzy. čerpal jsem po porodu 14 dní dovolené, nakupoval věci, obstarával administrativní záležitosti - str. 4. vyj. z 10.3.2003 společně jsme chodili s žalobkyní k dětskému lékaři (pravidelně společně do 2 měsíců po porodu, ale i potom) – str. 4. vyj. z 10.3.2003 žalobkyni jsem vozil k jejímu lékaři - str. 7 vyjádření žalobkyně z 17.12.2002 chodil jsem nakupovat, obstarával potřebné věci - str. 2., 5. vyj. z 10.3.2003 kupoval jsem autosedačky - str. 5. vyj. z 10.3.2003 vyráběl a navrhoval nábytek do bytu - str. 7. vyj. z 17.12.2002 renovoval špajz, dělal nerůznější opravy atd. …. - str. 7. vyj. z 17.12.2002 chodili jsme společně do kostela - str. 6. vyj. z 10.3.2003 kupovali jsme společně kočárek - str. 5. vyj. z 10.3.2003 byli jsme např. na biřmování - str. 8. vyj. z 17.12.2002 žalobkyně potvrdila společné výlety - str. 6. vyj. z 10.3.2003 společně jsme podali žádost o byt - str. 3. vyj. z 10.3.2003 (Pozn. Žádost o byt byla podána 29.5. 2002 – tedy cca měsíc před odjezdem matky na prázdninový pobyt . Rodinu jsem tam vezl 6.7.2002) !!! vozil jsem rodinu na prázdninové pobyty a to i v červenci a srpnu 2002 - str. 7. vyj. z 10.3.2003 v červenci 2002 jsem jezdil za rodinou na prázdninovém pobytu každý víkend str. 1. vyj. z 10.3.2003 dával jsem tam žalobkyni peníze, obstarával nákupy (i pro matku žalobkyně) – např. výpověď žalobkyně z 29.1.2003, str. 7. vyj. z 17.12.2003, str. 1.,2. vyj. z 10.3.2003 ještě 20.7.2002 jsme změnili společně podpisový vzor k účtu - str. 1. vyj. z 10.3.2003 žalobkyně potvrdila mé tvrzení, že jsem jel více jak 120 km na narozeniny naší Katky 11. července 2002 navzdory bolestem a horečkám str. 6. vyj. z 10.3.2003, str. 8. vyj. z 17.12.2002 věnoval jsem se i dětem sestry žalobkyně – zmíněno na str.6 vyj. z 10.3.2003 konsultoval jsem chování ženy se známými, vyhledal a navrhl jsem společnou návštěvu psychologa str. 4. vyj. z 10.3.2003 potvrdila např. i mou koupi prvních botiček Katce v srpnu - str. 4. vyj. z 10.3.2003 Červen, červenec 2002 – přehled :
-
každou neděli chodíme společně do kostela vařím, starám se o dítě – přebaluji, krmím, koupu, chodím na procházky .... téměř výhradně sám obstarávám nákupy pro rodinu 2.6. 2002 jsme byli společně na biřmování
7
-
-
kupovali jsme společně nový kočárek podáváme společnou žádost o větší byt (cca měsíc před odjezdem žalobkyněna prázdninový pobyt) 23.6. 2002 celodenní rodinný výlet – Svatý Jan pod Skalou 30.6. 2002 rodinný výlet na Budeč 6.7.2002 odvážím rodinu na prázdninový pobyt do Rohozova, po příjezdu dělám velký nákup pro rodinu a nákup i pro matku žalobkyně 11.7. 2002 jedu na narozeniny naší Katky navzdory bolestem a horečkám, do Rohozova jezdím za rodinou každý víkend, obstarávám pro rodinu nákupy, nechávám peníze měníme společně podpisový vzor k účtu společně se účastníme se žalobkyní oslavy narozenin bratra žalobkyně
K TVRZENÍM ŽALOBKYNĚ OHLEDNĚ BYDLENÍ: 8,
ŽALOBKYNĚ BĚHEM LET 2008 A 2009 V ŘÍZENÍ P 248/2006) PRAVIDELNĚ UVÁDĚLA A
O ÚPRAVU POMĚRŮ K NEZL. DÍTĚTI
SP.ZN.
BOHNICKÁ 32/3 (KOLPINGŮV 25.000,- KČ MĚSÍČNĚ.
SOUČASNOSTI BYDLÍ VE SPRÁVCOVSKÉM BYTĚ NA ADRESE ČISTÝ MĚSÍČNÍ PŘÍJEM UVÁDĚLA ŽALOBKYNĚ OKOLO
(OS PRAHA
VYPOVÍDALA, ŽE MÁ ŘÁDNÉ BYDLENÍ, ŽE V DŮM).
SVŮJ
NEMÁM K DISPOZICI JINÉ BYDLENÍ: BÝVALÁ
ZEMĚDĚLSKÁ
USEDLNOST,
NA
KTEROU
ODKAZUJE
ŽALOBKYNĚ,
MNĚ
BYLA
VYDÁNA
V NEOBYTELNÉM STAVU V RÁMCI VYDÁNÍ DLE ZÁKONA O PŮDĚ TAK, ŽE JEJ NELZE POVAŽOVAT ZA BYT ZAJIŠTUJÍCÍ DŮSTOJNÉ BYDLENÍ.
ŽALOVANÉ
NA DŮKAZ NEOBYVATELNOSTI NAVRHUJI NÁJEM BYTU V ZEMĚDĚLSKÉ USEDLOSTI NA
DOBU NEURČITOU ZA TZV. REGULOVANÉ NÁJEMNÉ, COŽ JE ARGUMENT AD ABSURDUM PRO NAPROSTOU NEOBYVATELNOST BYTU.
MÁ
CHALUPA
NEOBYVATELNÁ.
BYLA
–
BÝVALÁ
ZEMĚDĚLSKÁ
USEDLOST,
O
KTERÉ
MLUVÍ
ŽALOBKYNĚ,
JE
DNES
VYDÁNA V RESTITUCI VE VELMI ZUBOŽENÉM STAVU, KDYŽ PŘED TÍM ZA DESÍTKY LET
NEBYLA ADEKVÁTNĚ UDRŽOVÁNA.
OPRAVY
A REKONSTRUKCE MUSELY BÝT MNOU PŘERUŠENY V LÉTĚ
2002
PRO NEDOSTATEK ČASU
A PENĚZ ZPŮSOBENÝ NUTNOSTÍ ŘEŠIT BEZDŮVODNÉ OPUŠTĚNÍ SPOLEČNÉ DOMÁCNOSTI ŽALOBKYNÍ A NÁSLEDNÉ
NÁROČNÉ
OPATROVNICKÉ
A
ROZVODOVÉ
ŘÍZENÍ
ŽALOBKYNÍ
ZCELA
INICIOVANÉ,
SNAHY
ŽALOVANÉHO ZAJISTIT ZA TÉTO MIMOŘÁDNĚ TĚŽKÉ SITUACE PRO NEZL. MALÉ DÍTĚ PŘECE JEN LEPŠÍ PODMÍNKY VÝCHOVY A ROZVOJE ATD.
NAD
TO V BYTĚ NA ADRESE
GEN. JANOUŠKA 966, 198 00 PRAHA 9
ROZSÁHLÉHO KONTAKTU S NEZL. NA ZÁKLADĚ ROZSUDKŮ SOUDŮ,
PEČUJI V RÁMCI
O NEZLETILÉ MALÉ DÍTĚ.
I
DLE
ROZSUDKŮ SOUDŮ VE VĚCI PÉČE O NEZLETILÉ DÍTĚ I DLE ZNALCŮ V TĚCHTO ŘÍZENÍCH USTANOVENÝCH, JE TATO MÁ PÉČE PRO NEZLETILÉ DÍTĚ MIMOŘÁDNĚ DŮLEŽITÁ.
OKR,
ZNALECKÝ KLADNO
POSUDEK PRO POSOUZENÍ STAVU A UŽIVATELNOSTI BYTU V DOMĚ Č.P.
V JEHOŽ ZÁVĚRU ZNALEC KONSTATUJE:
8
17, BĚLOKY,
„VZHLEDEM
K DLOUHODOBÉMU ZANEDBÁNÍ JAKÝCHKOLIV ÚPRAV, OPRAV A ÚDRŽBY, NENÍ BYT V
SOUČASNÉM A DANÉM STAVU PRO BYDLENÍ UŽIVATELNÝ A VYŽADUJE KOMPLEXNÍ REKONSTRUKCI A MODERNIZACI PRAVDĚPODOBNĚ SE ZNAČNÝMI FINANČNÍMI NÁKLADY.
VZHLEDEM
K POLOZE A UMÍSTĚNÍ
OBJEKTU BY MĚLO BÝT PROVEDENO I POSOUZENÍ NA MOŽNOU A V DANÉM MÍSTĚ ÚDAJNĚ ŠKODLIVOU INTENZITU RADONU.“
K
TOMU PŘIPOMÍNÁM TATO TVRZENÍ A VÝPOVĚDI SAMOTNÉ ŽALOBKYNĚ V ŘADĚ PŘEDCHOZÍCH SOUDNÍCH
ŘÍZENÍCH:
VÝPOVĚĎ ŽALOBKYNĚ VE VĚCI VÝŽIVNÉHO NA MANŽELKU Z 29.1.2003: O LÉTĚ 2002 ŽALOBKYNĚ VYPOVÍDÁ: „NEMOHLY JSME ODJET NA CHALUPU, KTERÁ JE VE VLASTNICTVÍ ŽALOVANÉHO, NEBOŤ TEN JI DOSUD NEOPRAVIL.“ Tedy ani v létě není dle vlastních slov žalobkyně možné tam pobývat s dítětem!!! Dále žalobkyně vypovídala: “Říkal, že tam udělá ústřední topení a upraví alespoň jednu místnost, abychom měli kde být ..“ A ve svém vyjádření z 10.3. 2003 (ve věci výživného na manželku) žalobkyně píše: „Přestože manžel nebyl schopný uvést do provozu alespoň jednu místnost v Bělokách,…“ Na str. 3. svého vyj. z 17.12. 2002 (taktéž ve věci výživného na manželku) žalobkyně také popisuje nutnost provedení oprav, zejména zřízení topení. Ale to přece není zrovna malá rekonstrukce (není topení, ani jedna místnost k obývání..)!!! (dle vlastních slov žalobkyně!!!) DŮKAZ: Spisem Obvodního soudu pro Prahu 8 sp. zn. P 248/2006, kt. nechť soud laskavě připojí. Spisem Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. 18C 168/2002, SP.ZN.41 P 31/2003, kt. Nechť soud laskavě vyžádá Znaleckým posudkem Invest, Ing. Radomír Měšťan z března 2006 pro posouzení stavu a uživatelnosti bytu v domě č.p. 17, Běloky, okres Kladno (přiložen) Výslechem žalovaného S výhradou důkazů dalších
Z výše uvedených důvodů navrhuji vydání tohoto Rozsudku: I. Žaloba o zrušení práva společného nájmu bytu účastníků ….......................... se z a - m í t á , případně rozhodnout tak, že se zrušuej právo společného nájmu bytu ve prospěch žalovaného s vyklizením žalobkyně do patnácti dnů od právní moci rozsudku bez jakékoli bytové náhrady.
9
II. Určuje se, že žalovaný je výlučným nájemcem bytu číslo -.................... III. Žalobkyně je povinna uhradit žalovanému náklady řízení do tří dnů od právní moci rozsudku V Praze dne 11. prosince 2009 Ing. Jiří Štefek
10
