ALMANACH DOBRÉ PRAXE K INSPIRACI

ALMANACH DOBRÉ PRAXE K INSPIRACI

SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ, ROZVOJ ZAMĚSTNANOSTI A BOJ S CHUDOBOU V MALÝCH OBCÍCH ČR Kolektiv autorů, Agentura pro sociální začleňování


SOCIÁLNÍ ZAČLEŇOVÁNÍ, ROZVOJ ZAMĚSTNANOSTI A BOJ S CHUDOBOU V MALÝCH OBCÍCH ČR Kolektiv autorů, Agentura pro sociální začleňování

1

2

Obsah 1 ÚVOD

6

2 PODPORA ZAMĚSTNANOSTI 2.1 SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ 2.1.1 Stavzem 2.1.2 Sociální podnik Ek o-ano 2.1.3 Sociální podnik – Doupovské hory 2.1.4 Biofarma Žatec – Mosty – sociálně psychologické centrum – PROMETHEU S Effect, o.p.s. 2.1.5 Klubíčko Beroun, o.p.s. 2.1.6 Srdce a čin 2.1.7 MANA čokoládovna Krásná Lípa, sociální podnik 2.1.8 Dřevo NB, s.r.o. 2.1.9 Rauchenberg, s.r.o. 2.1.10 Kovoles 2.1.11 Catering Milovice

8 8 8 12 17

2.2 PODNIKATELSKÉ INKUBÁTORY 2.2.1 Podnikatelský inkubátor Vsetín 2.2.2. Revitalizace a regenerace brownfields v Třanovicích 2.2.3 MAS Šluknovsko (MAS Český sever) – podnikatelské kavárny

30 30 32 33

2.3 DRUŽSTVA 2.3.1 Podnikatelsko zaměstnanecké družstvo Businesss and Employment CO-OPERATIVE (BEC)

35

21 23 24 25 26 27 28 29

35

2.3.2 Fair Bio Pražírna 2.3.3 Výrobní družstvo TEXman

36 37

2.4 PROSTUPNÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ A PRACOVNÍ ČETY 2.4.1 Využití projektů na zvyšování zaměstnanosti v kombinaci s aktivní politikou zaměstnanosti v Moravském Berouně 2.4.2 Pracovní četa

38

2.5 VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRAXI – SPOLUPRÁCE SŠ SE ZAMĚSTNAVATELI 2.5.1 Poradenské centrum Střelnice 2.5.2 Střední škola lodní dopravy a technických řemesel v Děčíně – Rozvoj technického vzdělávání na Děčínsku

44 44

2.6 OBECNÍ FIRMA 2.6.1 Provozní Nový Malín, s.r.o.

49 49

2.7 SOCIÁLNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ 2.7.1 Bemagro 2.7.2 Farma biostatek na Doupově 2.7.3 Farma Dvůr Čihovice 2.7.4 Květná zahrada, z.ú.

55 55 60 61 62

2.8 SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK

64

3 VZDĚLÁVÁNÍ A PRORODINNÁ OPATŘENÍ 3.1 DLUHOVÉ PORADENSTVÍ 3.1.1 Programy k řešení zadluženosti: RUBIKON Centrum

38 40

48

70 70 70

3.2 ŠKOLKY, PŘEDŠKOLNÍ KLUBY, DOUČOVÁNÍ 3.2.1 Doučování na Jesenicku

72 72

3.3 PREVENTIVNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 3.3.1 Maják o.p.s.

73 73

3.4 PRORODINNÁ OPATŘENÍ, MATEŘSKÁ CENTRA 3.4.1 Podpora podnikání žen na mateřské dovolené – Mateřské centrum Krteček 3.4.2 Mateřská centra – společnou cestou naproti rodině a dětem 3.4.3 Mateřské a komunitní centrum Dupy Dup

75 75 78 79

3

4

4 POSILOVÁNÍ MÍSTNÍCH KOMUNIT A MÍSTNÍHO SPOLEČENSKÉHO ŽIVOTA 4.1 KOMUNITNÍ CENTRA 4.1.1 Mezigenerační centrum Totem – RDC 4.1.2 POMOC Týn nad Vltavou, z.s. 4.1.3 Multifunkční centrum Fabrika Svitavy 4.1.4 Komunitní škola Bohdíkov

82 82 82 83 84 86

4.2 KOMUNITNÍ KNIHOVNY 4.2.1 Komunitní knihovna Dr. E. Bořického a Centrum volnočasových aktivit v Milíně 4.2.2 Městská knihovna v Trmicích – knihovna bez rozdílu pro všechny

87 87 89

4.3 KOMUNITNÍ DIVADLA A FESTIVALY 4.3.1 Komunitní divadlo Květen v Jablonném 4.3.2 RefuFest Rakovice

91 91 92

4.4 KOMUNITNĚ-SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK 4.4.1 Komunitní práce v Přerově

92 92

4.5 AKTIVITY NA PODPORU SOUNÁLEŽITOSTI 4.5.1 Lokální spolupráce podnikatelů Rejvíz (Zlaté Hory) 4.5.2 Vytváření „tematické“ komunity – Zahrada 2000 – Jeseník 4.5.3 Osoblaha 4.5.4 Zapojování místních obyvatel do obnovy přírodního a kulturního dědictví – – HNUTÍ BRONTOSAURUS JESENÍKY (program Cesta ke kořenům) 4.5.5 Sbor dobrovolných hasičů v Bušíně

93 93 95 97

5 SOCIÁLNÍ SLUŽBY 5.1 TERÉNNÍ PRÁCE 5.1.1 KOTEC – Mobilní terénní práce – klub v autě 5.1.2 Terénní mobilní tým Olomouckého kraje – zlepšení dostupnosti sociálních služeb 5.2 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SLUŽBY 5.2.1 Julie – denní stacionář pro seniory a osoby s poruchou komunikace a Julinka – mateřská škola logopedická 5.3 SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY 5.3.1 Farní charita v Roudnici nad Labem – sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi 5.3.2 MAS Krajina srdce – systém brigád

98 100 104 104 104 106 106 106 108 108 109

6 BYDLENÍ A DOPROVODNÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY 6.1 HRUŠOVANY NA CHOMUTOVSKU: DOBŘE ZVLÁDNUTÝ RŮST

112 112

6.2 ASISTOVANÉ BYDLENÍ PRO RODINY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM – ESTER JESENICKO

118

6.3 ARCHA BOROVANY

118

7 BEZPEČNOST A PREVENCE 7.1 PREVENCE SOCIÁLNÍCH PROBLÉMŮ A KRIMINALITY 7.1.1 Volnočasový klub KEMP Žlutice 7.1.2 Asistenti prevence kriminality v Rumburku 7.2 DOHLEDOVÁ SLUŽBA U HŘIŠŤ 7.2.1 Školní dohledová služba v Poběžovicích a Krupce

122 122 122 124 124 124

8 UDRŽITELNÝ ROZVOJ OBCE 8.1 UDRŽITELNÝ ROZVOJ OBCE 8.1.1 Udržitelná vesnice Hostětín 8.1.2 ESO Kněžice

128 128 128 134

9 DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ODKAZY NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ NA VENKOVĚ

139

5


6

1

ÚVOD

Dostává se vám do rukou publikace, jež si vytyčila za cíl představit příklady jak úspěšných projektů, tak dlouhodobých aktivit, které podporují socioekonomický rozvoj na malých obcích, pomáhají ohroženým skupinám obyvatel a rozvíjejí komunitní život v obcích. Sborník obsahuje popis 59 příkladů dobré praxe, které se osvědčily v minulých letech. Při výběru se autoři zaměřili na ty praxe, které vytvářejí nová pracovní místa, vedou ke snižování životních nákladů především u příjmově nejslabších skupin a které pomáhají se sociálním začleňováním a prevencí sociálního vyloučení. Sborník je koncipován tak, aby jednotlivé příklady byly inspirací pro přípravu projektů především pro malé obce, místní akční skupiny, neziskové a komunitní organizace. Během přípravy sborníku jsme shromáždili velkou škálu zajímavých, inovativních a smysluplných aktivit, které se na mnoha místech České

republiky dějí. Kritériem výběru do tohoto almanachu byla především jednoduchost nápadu a jeho provedení, realizovatelnost i v jiném prostředí, přesahy a dopady aktivity mimo cílovou skupinu a možnost financování mimo evropské dotace. Některé z představovaných aktivit pocházejí sice z větších měst, ale domníváme se, že všechny předkládané aktivity jsou více či méně proveditelné v každé menší obci v České republice. Nové programové období Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) dává velkou možnost podpořit sociální a hospodářský rozvoj ve venkovských oblastech. Aktivity, které zde čtenářům předkládáme, mohou podpořit udržitelný růst a pomoci lidem na venkově ke kvalitním službám.

Úspěšné zapojení na trh práce je jedním klíčových předpokladů sociálního začleňování obyvatel sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených.

7


8

2

PODPORA ZAMĚSTNANOSTI

2.1 SOCIÁLNÍ PODNIKÁNÍ 2.1.1 STAVZEM Projekt: Sociální podnik na Odersku – stavební činnost STAVZEM Dotace: Evropský sociální fond (ESF) – Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OPLZZ) Realizátor: Stavzem, s.r.o. – Lukáš Bršťák Částka: 4 064 510,00 Kč Doba realizace projektu: duben 2010 – březen 2012 Východiska, aktéři a vymezení regionu Ve zhruba sedmitisícových Odrách (okres Nový Jičín) dosahovala nezaměstnanost v letech 2012–2013 15–18 %. Ve městě žije cca 300 Romů, z toho asi třetina v několika domech považovaných za sociálně vyloučené lokality. Od ledna 2013 působí v Odrách Agentura pro sociální začleňování (ASZ). S počátky sociálního podnikání v Odrách je spojen tamní podnik Mateiciuc a.s.

(vývoj, výroba, distribuce a export plastů). Její spolumajitel Zdeněk Mateiciuc nejprve v roce 1999 založil chráněnou dílnu Gerlich Odry, která zaměstnávala několik desítek lidí se zdravotními problémy, se změněnou pracovní schopností a částečných invalidů. Zdeněk Mateiciuc posléze inicioval i proměnu zahradnického podniku AC Aero na sociální podnik a vznik Stavzem – majitel Stavzem s.r.o. byl původně jeho zaměstnancem (vedoucím výroby). Logickými aktéry jsou zastupitelstvo a Městský úřad v Odrách, potažmo další členové lokálního partnerství, ale také sousední obec Vražné, kde majitel podniku žije. Podnikatelské aktivity se zatím odehrávají zhruba v okruhu do 30 km od Oder. Identifikace problému Problémem je dlouhodobě vysoká nezaměstnanost v Odrách i okolí, která

Podpora zaměstnanosti

se pohybuje mezi 15 až 20 %. Ve větší míře jsou jí postiženi lidé s nízkou kvalifikací, Romové a obyvatelé lokalit považovaných za sociálně vyloučené. Popis – historie, současnost i vyhlídky Firma vznikla v roce 2009. Na druhý pokus získala dotaci z operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost, díky níž zaměstnala tři osoby z cílové skupiny (Romy). Posléze přibrala i další – dlouhodobě nezaměstnané i z majority. Zhruba polovina ze současných 11 zaměstnanců je z Oder, druhá z Vražného (sousední obec, asi 900 obyvatel). Podnikatelský plán firmy je takový, že vedle stavebních a výkopových prací (specifická „vlna“ rekonstrukcí drůbežáren na Odersku) by se chtěla věnovat i komunálním službám (práce pro několik desítek lidí), ale např. v samotných Odrách tyto služby vykonává firma z Kopřivnice. Sečení trávy je proto zatím jen okrajovým segmentem, ale podnik nabízí komplexní péči o zahrady včetně například stavby plotů, pokládání dlažeb a podobně. V zimě také odklízí sníh. Firma Stavzem chystá výstavbu vlastní haly (za účelem parkování techniky, uskladnění vybavení a pro práci při nepříznivém počasí vč. zimy), která by podstatně zvýšila produkci i produktivitu. Podnik předpokládá, že sežene padesátiprocentní dotaci; stavební povolení už má.

Pokud jde o postoj veřejných institucí a úřadů, přístup úřadu práce je korektní, spolupráce je standardní, ale do budoucna se zde nabízí prostor pro větší podporu. Pokud jde o Městský úřad v Odrách, firma Stavzem zatím nebyla příliš úspěšná při veřejných zakázkách vyhlašovaných městem Odry. Město zatím nepřistoupilo na návrh ASZ k sociálně odpovědnému zadávání veřejných zakázek, které by mohlo být určitou šancí také pro místní sociální firmy. V tomto ohledu je naopak spolupráce s obcí Vražné na dobré úrovni. Řízení podniku je náročné organizačně i psychicky. Z více důvodů je výhodné mít smíšený tým lidí s různým znevýhodněním, v daném případě Romů a dlouhodobě nezaměstnaných z majority. Také pestřejší věková struktura je velmi důležitá kvůli vzájemné pomoci a zaškolování. Občas jsou problémy s fluktuací a skoro vždy byly na vině exekuce. Zadlužení a exekvovaní si vyhodnotili, že práce načerno je pro ně výhodnější. I pro vnější obraz a akceptaci kolektivu, resp. podniku je smíšenost důležitá. Přenositelnost a udržitelnost Koncept je evidentně přenosný. V daném případě byla a je rozhodujícím činitelem jednak osobnost majitele podniku, jednak specifické „podhoubí“ sociálního podnikání v Odrách.

9


10

Majitel od samého začátku staví svůj podnikatelský plán jako dlouhodobý, udržitelný i bez dotací a zatím se to nepochybně daří. Dotaci chápal a využil jen jako pomoc při vstupu na trh. Ceny jsou srovnatelné s konkurencí. Veškerý zisk reinvestuje do vybavení, ale na halu to zatím nestačilo.

sociálním podnikům zaměstnávajícím sociálně znevýhodněné osoby. ASZ již doporučovala městu a lokálnímu partnerství, aby byly zakázky města otevřeny sociálním podnikům alespoň tím, že budou vyžadovat zaměstnávání znevýhodněných osob, což sociální podniky zvýhodňuje, ale zároveň to neomezuje okruh potenciálních dodavatelů, takže je tento způsob zvýhodňování sociálních podniků pro město bezpečný. Od roku 2017 by měl platit aktuálně připravovaný zákon o sociálním podnikání a již od roku 2016 zároveň nový zákon o veřejných zakázkách, který bude na sociální podniky pamatovat. Mělo by tedy dojít k určité koherenci mezi oběma zákony. Od 6. 3. 2015 díky připomínce Agentury pro sociální začleňování platí, že zadavatel může hodnotit vliv nabídek na zaměstnanost osob se ztíženým přístupem na trh práce, tedy nejen osob se zdravotním postižením.

Riziko z podnikatelského pohledu představují velké podniky, které najímají kaskádu subdodavatelů a lidé tam kolikrát pracují načerno (včetně těch postižených exekucemi).

Synergie a sítě Velký význam má „podhoubí“ sociálního podnikání kolem rodiny Mateiciucových (Gerlich Odry, AC Aero). V jeho rámci se sdílejí zkušenosti i kontakty.

Podle majitele firmy by naopak v budoucnu byla určitou nadějí možnost vyhrazení veřejných zakázek

S místní akční skupinou (MAS) „o sobě vědí“ navzájem, MAS eviduje záměr rozvoje Stavzem ve své databázi.


činnost nevyvíjí a je neformálně z části zajišťována přímo osobou majitele firmy. Sám majitel se snaží propagovat sociální podnikání a sdílet své zkušenosti jak ve sdělovacích prostředcích, tak na různých seminářích. Náklady a zdroje Vybavení bylo zajištěno hlavně z vlastních prostředků majitele. S Paktem zaměstnanosti Moravskoslezského kraje, uzavřeným 24. února 2011 v Ostravě, podnik nijak neinteraguje. Majitel firmy je členem Lokálního partnerství Odry a lokální konzultant s ním komunikuje o možnostech podpory dalších rozvojových aktivit v programovém období 2014–2020. Majitel zase předává své zkušenosti se zaměstnáváním osob s nízkou kvalifikací a postoji samospráv v regionu směrem k sociálním firmám. Pan Lukáš Bršťák je také jedním ze zakladatelů místního občanského sdružení Vzájemná důvěra, které si kladlo za cíl pracovat se zaměstnanci (nejen) sociálních podniků a poskytovat jim pracovní asistenci, případně působit na bázi neziskové pracovní agentury. Zatím však toto sdružení nebylo úspěšné při žádostech o dotace, proto tuto svou

Dotace v hodnotě 4 064 510,00 Kč byla poskytnuta z projektu OPLZZ na pracovní místa pro Romy.

KONTAKT Lukáš Bršťák Ke Koupališti 944, 742 35 Odry tel.: +420 605 279 291, e-mail: [email protected], web: www.stavzem.cz Reportáž na YouTube: ODRY: Jak sociální podnikání pomáhá dlouhodobě nezaměstnaným? www.youtube.com/ watch?v=2VvPeuj6oAU

11


12

2.1.2 SOCIÁLNÍ PODNIK EKO-ANO Projekt: Eko-ano – Sociální podnik pro krásnější město a rovné příležitosti Dotace: ESF, OPLZZ Realizátor: Eko-ano s.r.o. Částka: 3 061 016,29 Kč Doba realizace projektu: červenec 2013 – duben 2015 Východiska, aktéři a vymezení regionu Společnost Eko-ano s.r.o. byla založena v r. 2010. Zakladatele podle jeho vlastních slov inspirovala zpráva ve sdělovacích prostředcích o možnostech podpory z ESF. Sám byl v té době zaměstnancem velké stavební firmy. Jeho iniciativě vyšla vstříc oslovená pracovnice úřadu města a zprostředkovala mu kontakt s ASZ, která v Kutné Hoře působila od března 2010 do konce června 2013. Rozhodujícím stakeholderem je (logicky, ale ne samozřejmě) městská samospráva a městský úřad (v širokém smyslu, tedy včetně zřizovaných organizací, především technických služeb). V rámci lokálního partnerství Kutná Hora, které bylo ustaveno v roce 2010 za účelem vytvoření Strategického plánu sociálního začleňování (SPSZ) v Kutné hoře, byla velmi aktivní Oblastní charita Kutná Hora a např. vedení ZŠ Kamenná stezka. Pro Eko-ano byla a je velmi významná pomoc

a podpora, a to nejen metodická, od sdružení Prostor plus, dříve o.s. Prostor, které od roku 2003 působí zejména v sociální oblasti v nedalekém Kolíně. Podnik sídlí a je obchodně i společensky zakotven ve městě Kutná Hora (myšleno v administrativním smyslu, tedy včetně oddělených místních částí), odkud pocházejí všichni zaměstnanci. Působí ale i v blízkém a vzdálenějším okolí (Liberecko), především podle zakázek. Výhledově chystá stěhování do nového, většího areálu ve 12 km vzdálených Černínech. Identifikace problému Iniciativa k založení podniku reagovala na problém sociálního vyloučení v Kutné Hoře – mnoho desítek dlouhodobě nezaměstnaných Romů je tam soustředěno zejména v místní části (osadě) Neškaredice. Po omezení provozu tradičních průmyslových podniků rapidně ubyly pracovní příležitosti pro občany s nízkou kvalifikací. Popis – historie, současnost i vyhlídky Vznik a rozvoj sociální firmy, která by v úzké spolupráci s městským úřadem a úřadem práce vytvářela dlouhodobé pracovní příležitosti pro cílovou skupinu, byl jedním ze tří pilířů místní strategie sociálního začleňování, která byla


zpracována pod metodickým vedením ASZ v letech 2010–2013. Dohoda o spolupráci města byla postupná a zakládala se na „testování“ sociální firmy na menších pozemcích, bylo potřeba etablovat pověst firmy mezi místními partnery – úřad práce (ÚP), nestátní neziskové organizace (NNO), technické služby, nicméně první projektové pokusy se nedařily. I tak ale byla a je celková strategie jednoznačně hodnocena jako významný přínos z hlediska sociálního začleňování. Původním záměrem Eko-ano bylo mj. rozebírat elektroodpad, ale jednání o tomto záměru s pověřenými podniky a městem neskončila dohodou. Odpadové hospodářství nicméně firma nadále považuje za nesporný potenciál jednak k vlastnímu rozvoji, jednak pro sociální podnikání (zaměstnávání málo kvalifikovaných osob) obecně. Společnost se tedy zpočátku soustředila spíše na komunální služby (zejm. péči o zeleň a veřejná prostranství vůbec) a přípravné stavební práce. V rámci projektu OPLZZ společnost rozšířila svoji působnost do oblasti dřevozpracujícího průmyslu. Vzniklo pilařské středisko ke zpracování dřevní hmoty jednak na výrobu stavebního a truhlářského řeziva, jednak na výrobu palivového dřeva. Společnost z vlastních prostředků pořídila stacionární kmenovou pilu, nákladní kontejnerový automobil,

štípač dřeva a UNC kolový nakladač. Dotace byly určeny především na pět pracovních míst pro osoby sociálně vyloučené nebo sociálním vyloučením ohrožené osoby (Romy, věk přes 50 let, zadlužené, dlouhodobě nezaměstnané atd.). Z dalších oblastí působnosti je v zimním období důležité odklízení sněhu, a to i ve velkých továrních areálech na Kolínsku. Další působností je práce v lesích (především obecních). Zde ani v jiných oblastech nekonkuruje Eko-ano obvykle cenou, ale rychlostí, kvalitou a spolehlivostí (zpočátku zaznamenávala i značnou nedůvěru, kterou se podařilo překonat právě dobrými výsledky). Pro některé zadavatele je svého druhu konkurenční výhodou, že veškeré pracovní vztahy jsou přísně legální. V létě 2014 mělo Eko-ano celkem 12 zaměstnanců. Z toho čtyři byli z majority, což má i společenský a symbolický význam. Vedení je pro většinového majitele a ředitele v jedné osobě náročné na čas i síly. Majitel firmy zřetelně formuluje pravidla organizace a vyžaduje jejich plnění. Nad rámec běžného firemního managementu má přehled i o sociální a rodinné situaci zaměstnanců. Podle vlastních slov se

13


14

velmi snaží „poznat lidi, najít, co je v nich nejlepší, a dostat to z nich“. V případě nutnosti jim mj. pomáhá zprostředkovat právní porady zejména při jednáních s exekutory. Tyto služby Eko-ano zajišťuje ve spolupráci s místními NNO, které poskytují sociální služby a poradenství (Prostor, Charita). Po počátečních fluktuacích se personál stabilizoval. Zaměstnanci si práce váží a jsou ochotni a schopni i mimořádného nasazení v případě potřeby. Důležitým členem týmu je i účetní – bývalý zaměstnanec finančního úřadu, který vládne jak vysokou odbornou kvalitou, tak specifickým sociálním kapitálem. Majitel je technický typ, houževnatý samouk (houževnatost se hodila i při budování vztahů s veřejnou správou), ledacos pochytí od subdodavatelů nebo nechá zaměstnance vyškolit. Ti se zčásti zaškolují i navzájem, váží si práce. Sám majitel identifikuje tři hlavní faktory dosud relativně úspěšného vývoje podniku: 1) komunikace, komunikace, komunikace, 2) soustavná péče o dobré jméno („zakopnout, to bych si prostě nedovolil“) a společenské vazby, 3) vstřícnost vedení města.

Pokud jde o budoucí plány Eko-ano, připravuje práci pro Povodí Labe s.p. (péče o koryta i břehové porosty) a podnik by rád víc pracoval pro Lesy ČR a lesní akciové společnosti.

Další možností pro stabilizaci podniku se jeví podpora města formou in-house zakázek nebo zakomponováním sociálních podmínek do veřejných zakázek.

Přenositelnost a udržitelnost Vznik a fungování podniku nebyly a nejsou závislé na unikátních nebo specifických místních podmínkách. Pro vznik a rozjezd ale byla velmi významná (zpětně nelze posoudit, zda přímo nenahraditelná) pomoc a podpora od ASZ. Za rozhodující činitele lze s nutným rizikem zjednodušení označit jednak samotného podnikatele, jednak postoj města. Činnosti v nabídce podniku jsou v zásadě univerzální, jen jejich vzájemný poměr je pochopitelně variabilní. Ve výjimečných případech (zanedbatelný podíl území ČR) by teoreticky mohly vzniknout větší problémy se surovinou pro pilu. Potenciální dopady a přesahy jsou taktéž univerzální.


Majitel je schopen a ochoten vzít zájemce o podobné sociální podnikání na stáž jak do provozu, tak na organizační záležitosti. Situace podniku je v zásadě stabilizovaná, hlavním rizikem může být radikální změna postoje vedení města (a odvozeně i Technických služeb města Kutná Hora). Další pozvolný rozvoj je možný i bez vnější grantové podpory, ale pro expanzi do nových oborů (odpadové hospodářství) by byla jistě vhodná. Další možností pro stabilizaci podniku se jeví podpora města formou in-house zakázek nebo zakomponováním sociálních podmínek do veřejných zakázek. Synergie a sítě Nejrozsáhlejší síť představuje dobrá pověst podniku. Dále obchodní kontakty a reference, stálá nebo opakovaná spolupráce v dodavatelských řetězcích (např. s výrobcem dřevěných palet). Místní zakotvení se udržuje kromě jiného pravidelnými poradami (ve zhruba dvouměsíčním intervalu) se zastupiteli i relevantními pracovníky městského úřadu, s ředitelem místního pracoviště úřadu práce ČR a s ředitelem technických služeb. Základ této neformální komunikace je v lokálním partnerství (LP), založeném za přispění ASZ. Jedním z praktických přímých výsledků jsou

víceleté zakázky/smlouvy s podnikem technických služeb a s městskými lesy a rybníky. Technické služby města Kutné Hory si s Eko-ano vzájemně zprostředkovávají a doporučují zakázky. Důležitá je spolupráce s o.p.s. Prostor plus z Kolína, a to na úrovni managementu (pracovníci Prostoru jsou zběhlejší v psaní projektů) i manuálních prací – sociální podnik Social Trade funguje jako subdodavatel (práce čtyř lidí po tři dny v týdnu). Naopak se neosvědčila spolupráce s občanským sdružením ze sociálně vyloučené lokality Neškaredice. Spolupráce s MAS Lípa pro venkov se postupně rozvíjí, zatím pro ni Eko-ano prováděla menší stavební, zejména zemní práce. Potenciál lze dále vidět ve spolupráci/ synergii s Lesy ČR a také se Středočeským krajem. Náklady a zdroje Na samém začátku vložil majitel vlastních 200 000 Kč do vybavení (křovinořezy apod.), v průběhu existence měl také mj. stopadesátitisícový úvěr. Společnost Eko-ano získala z OP LZZ podporu

15


16

v hodnotě tří milionů korun (především na 5 pracovních míst). Pro tyto pracovníky pořídila společnost z vlastních prostředků vybavení za cca 2 miliony Kč. V současné době (2013–2014) má Eko-ano obrat kolem 6 mil. Kč ročně. V programovém období 2014–2020 jsou podobné činnosti podporovány: 1) z Operačního programu Zaměstnanost (OPZ), 2) z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), specifický cíl 2.2 Vznik nových a rozvoj existujících podnikatelských aktivit v oblasti sociálního podnikání, 3) z Programu rozvoje venkova (PRV), opatření 8.6.2 (pro fyzické nebo právnické osoby podnikající v lesnictví nebo souvisejícím odvětví, které splňují definici mikro nebo malého podniku).

KONTAKT Eko-ano s.r.o. Havlíčkova 104, 285 31 Nové Dvory e-mail: [email protected] tel.: +420 607 551 717 (Miroslav Horváth) web: www.eko-ano.cz Další informace a kontakty: Městský úřad (MÚ) Kutná Hora, Novomlýnská 534, Kutná Hora Technické služby Kutná Hora, spol. s r.o. Ing. Jan Jäger – jednatel společnosti U Lazara 22 284 01 Kutná Hora – Karlov tel.: 327 536 051, tel.: +420 724 845 100 fax: 327 536 055 web: www.tskh.cz


2.1.3 SOCIÁLNÍ PODNIK – DOUPOVSKÉ HORY Projekt: Sociální podnik – Doupovské hory Dotace: ESF – OPLZZ Realizátor projektu: LEADER ACADEMY o.p.s. Částka: 3 987 597,60 Kč Doba realizace projektu: červenec 2013 až červen 2015 Východiska, aktéři a vymezení regionu Sociální podnik – Doupovské hory sídlí v areálu civilní obrany (CO) v obci Valeč, která se nachází v Karlovarském kraji a má necelých 400 obyvatel. Hlavním aktérem, který inicioval vznik Sociálního podniku – Doupovské hory, byla organizace Leader Academy o.p.s., která byla založena v roce 2011. Jejím hlavním cílem bylo podporovat venkov a jeho obyvatele v oblasti vzdělávání. Dle slov Leader Academy je právě vzdělávání důležitou součástí rozvoje místních samospráv a celého českého venkova. V rámci udržitelného rozvoje se velmi často podporuje obnova památek ve vybraných obcích a prostředky jsou vynaloženy na záchranu kulturního a přírodního dědictví, což je třeba, ale málokdy jsou zaměřeny na rozvoj obyvatel žijících a pracujících na daném území. I z tohoto důvodu se Leader Academy o.p.s. přihlásila v roce 2012 k principům sociálního podnikání a rozhodla se

založit Sociální podnik – Doupovské hory, který by mohl zajistit pracovní uplatnění osobám ze znevýhodněných skupin. Identifikace problému Doupovské hory se nacházejí v lokalitě (Doupovsko) s mimořádně vysokou nezaměstnaností (až 30 %), značně problémovou dopravní obslužností a nízkou úrovní vzdělanosti. Projekt vznikl právě za účelem podpořit integraci cílové skupiny na trh práce a vytvořit přívětivé prostředí pro sociální zapojení. Převážná část zaměstnaných je z cílové skupiny. Projektové aktivity jsou propojeny a vytváří možnosti a vhodné prostředí také pro rozvoj dovedností včetně profesního růstu a tím podporují sociální začlenění do místního společenství. Popis – historie, současnost, vyhlídky Projektem podpořený vznik sociálního podniku vedl k realizaci s výhledem na dlouhodobou perspektivu (ekonomickou soběstačnost, konkurenceschopnost) a s využitím místních materiálních zdrojů. Cílovou skupinou jsou lidé ze znevýhodněných sociálních skupin, zejména dlouhodobě nezaměstnaní v evidenci ÚP více než 1 rok.

17


18

Projekt probíhá v obci Valeč v Karlovarském kraji na okraji vojenského újezdu Hradiště. Součástí projektových aktivit jsou vedle zaměstnání také sociálně terapeutické práce, vzdělávání a další aspekty sociálního začleňování (dluhové poradenství, pomoc se zajištěním bydlení apod.). Projektový tým pomáhá pracovníkům s řešením exekucí, které v důsledku fakticky odrazují od stálé práce, pokud je málo placená. Původně se měl podnik vedle sezónního sběru ovoce v sadech (a navazujících aktivit) zabývat svozem a tříděním odpadů. Nepodařilo se ale získat zakázku od obce, takže se podnik zčásti přeorientoval na jiné druhy prací a zajistil si potřebná živnostenská oprávnění na tyto práce: drobné výkopové práce, bourací práce, odklízení suti, kácení stromů, odvoz porostu, štípání dřeva, úklid sněhu, sekání travních porostů apod. Pracovní doba je do určité míry pružná včetně toho, že sezónní zemědělské práce se v případě potřeby vykonávají i o víkendech. V rámci projektu byla pořízena výstroj i technika a pomůcky (koše, váhy, pily, sekačka na trávu, motorová pila, vysokozdvižný vozík a starší traktor). Pracovníci byli vyškoleni v obsluze techniky a postupně se vzdělávají

v dalších dovednostech. Součástí je i stimulace ke vzájemné spolupráci a podpoře, k posílení odpovědnosti vůči firmě a zlepšování komunikace se zákazníky. Samotný podnik zaměstnává 6 osob z cílové skupiny (včetně vedoucího/ předáka), shodou okolností jsou všichni Romové. Dosavadní „fluktuace“ je zatím velmi nízká (jen jeden člověk – odchod/ příchod – za půl roku). Všichni pocházejí z Valče a blízkých sídel. Napřed si jednotliví pracovníci především osvojovali kázeň a pracovní návyky a posléze se postupně „specializovali“ na určité typy prací (včetně vedení skupiny); to vše za vydatného přispění mentora a zejména zpočátku také psychologa. Kromě těchto dvou profesí zahrnuje projektový tým dále projektového manažera a finanční manažerku; všichni mají jen velmi částečný úvazek (max. 0,2). Do projektu je zapojen i poradce pro cílovou skupinu s dlouholetou zkušeností v zemědělském podniku, který spolupracuje s firmou mimo projektové aktivity a nejlépe zná potřeby a zázemí cílové skupiny. Stálý příjem, pracovní výsledky a sociálně terapeutická práce již vedly ke zvýšení společenské prestiže pracovníků a snad


i ke zlepšení vztahu veřejnosti k cílové skupině. Podnik funguje jako samostatné „středisko“ v rámci o.p.s. LEADER ACADEMY. Společnost nad rámec projektu například poskytuje pracovníkům bezúročné půjčky na kauce k pronájmu bytů. Díky kvalitnímu vedení je sociální podnik mnohonásobně produktivnější než zaměstnanci obce v oblasti veřejně prospěšných prací (VPP). Kvůli tomu dokonce vzniklo určité napětí mezi oběma skupinami. Jednou měsíčně se celý tým, včetně pracovníků, schází na tzv. velké poradě spojené s řešením osobních problémů (včetně bodového hodnocení jednotlivých pracovníků), jinak je každý den ráno jen krátké plánování a rozdělení práce. Sítě a synergie V některých aspektech navazuje sociální podnik na činnost LEADER ACADEMY (spolupráce s jejím střediskem „Chov“) a velký význam má soustava existujících partnerství nejen v oblasti sociálních služeb, ale i v profesní oblasti (zakázky z okolních obcí, zpracování ovoce – sušení a moštování, výhledově možná i kvašení a pálení; pracovní diagnostika, školení aj.). Podnik vydal a povětšinou už distribuoval 1 000 kusů informačních a nabídkových letáčků. Nedávno se například podařilo získat zakázku na opravu Národního domu v Karlových

Varech, ale velký efekt má i sdílení dobrých zkušeností mezi místními seniory a chalupáři. Specifickou činnost představuje pomoc při pořádání hudebních festivalů ve Valči: jednak při odhlučnění, jednak při úklidu areálu (festival Povaleč se profiluje jako bezodpadový, resp. „ekologický“).

Díky kvalitnímu vedení je sociální podnik mnohonásobně produktivnější než zaměstnanci obce v oblasti veřejně prospěšných prací (VPP). Projektový tým stále hledá mezery na trhu a možnosti dalších aktivit, například sběr ovoce z alejí podél silnic nižších tříd nebo údržba břehových porostů vodních toků. V tom posledním funguje efektivní synergie se zpracováním a prodejem palivového dříví. Přenositelnost a udržitelnost Přenositelnost projektu do jiných lokalit by měla být poměrně snadná. Pro jednodušší start sociálního podniku je vhodné získat počáteční dotaci, která pomůže s rozjezdem podnikání a jeho stabilizováním v dané lokalitě. Činnosti v nabídce podniku jsou v zásadě univerzální a nepodléhají žádným místním specifikům.

19


20

Po skončení projektu se předpokládá pokračování dosavadních činností – podnik chce konkurovat rychlostí, spolehlivostí a nízkou cenou. Zvažuje osamostatnění v závislosti na právní úpravě sociálních podniků (družstvo nebo s.r.o.). Stávající aktivity, resp. pracovníci by měli dokázat pokračovat na komerční bázi, přičemž by se rozsah činností a počet pracovníků postupně rozšiřoval s využitím grantů/projektů. Nejpokročilejší jsou úvahy o rozšíření aktivit do cestovního ruchu: informační středisko, kavárna, půjčovna jízdních kol. Sociální podnik by dokázal zaměstnat i mnoho dlouhodobě nezaměstnaných z okolních obcí na lesních pracích, ale způsob zadávání zakázek jak Lesy ČR (v Krušných horách), tak Vojenskými lesy a statky (budou tam hospodařit i po očekávaném zmenšení Vojenského újezdu Hradiště) to neumožňuje – zakázky nejsou přístupné pro malé firmy.

Náklady a zdroje Sociální podnik – Doupovské hory vznikl za podpory Evropského sociálního fondu prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu České republiky.

KONTAKT LEADER ACADEMY o.p.s. Sociální podnik – Doupovské hory Karlovarská 6 364 53 Valeč v Čechách tel.: +420 737 444 602 tel.: +420 773 745 152 e-mail: [email protected] web: www.doupovske-hory.cz


2.1.4 BIOFARMA ŽATEC – MOSTY – SOCIÁLNĚ PSYCHOLOGICKÉ CENTRUM – PROMETHEUS EFFECT, o.p.s. Příklad spolupráce zemědělského podniku s pracovně integračním podnikem a sociální firmou. Sociální firma PROMETHEUS Effect, o.p.s, vznikla v roce 2011 na základě iniciativy neziskové organizace o.s. Mosty – sociálně psychologické centrum, která pracuje s ohroženými dětmi a mládeží. Dodnes jsou tyto dvě organizace částečně personálně propojeny (minimálně v osobě ředitelky, kterou je Kateřina Malá). Spolek Mosty provozuje sociální služby, mj. nízkoprahové zařízení pro děti a mládež (klub POHODA) v Žatci, pracovní agenturu a současně nově několik pracovně tréninkových provozů – restauraci U Zlatého beránka v Žatci a 2 kantýny (na základní škole v Postoloprtech a v domově pro seniory v Žatci). Zkušenosti s prací s ohroženou mládeží vedly k založení sociální firmy PROMETHEUS Effect, o.p.s., která v Žatci od roku 2011 provozuje kavárnu U Šnečků (t.č. zaměstnává 3 klienty, kteří zde získali jak práci, tak ubytování). Kavárna provozuje také malou výtvarnou galerii a zaměřuje se na zdravou výživu a propagaci zdravého životního stylu.

Dalším významným spolupracujícím subjektem v místní komunitě se stala Biofarma Žatec. Její role je následující: a) Zásobuje restauraci U Zlatého beránka, kantýny s pracovně tréninkovým programem i kavárnu U Šnečků místními zdravými zemědělskými produkty. b) Pracovníci z Biofarmy Žatec školí a metodicky vedou personál gastroprovozů v přípravě zeleninových pokrmů. Výsledkem je nabídka chutných, zdravých a zajímavých farmářských receptů, která by měla zajistit dostatečnou návštěvnost jak gastroprovozů, tak kantýn. c) Biofarma Žatec spolupracuje při realizaci vzdělávacích akcí pro klienty nízkoprahového zařízení pro děti a mládež, letních příměstských táborů i „svačinových workshopů“

21


22

Dalším významným spolupracujícím subjektem v místní komunitě se stala Biofarma Žatec. pro základní školy. Vzniká tak zajímavá spolupráce zemědělského podniku a organizací zaměřujících se na poskytování sociálně preventivních programů a sociální podnikání.

Mosty – sociálně psychologické centrum v současné době plánuje rozšířit sociální podnikání v zemědělství (projekty na kompostování, zahradnické práce, péče o veřejná prostranství a další aktivity pro udržitelný rozvoj v Mostě, Postoloprtech, v Žatci), a sice s finanční podporou z OP LZZ. Více informací lze najít na: www.osmosty.cz/pages/socialni-firma. html, www.biofarma-zatec.cz/

KONTAKT

Na samotné Biofarmě Žatec v důsledku této spolupráci vznikla 2 nová pracovní místa.

Mgr. Kateřina Malá, ředitelka o.s. Mosty – sociálně psychologické centrum U Věžových domů 2935, 434 01 Most e-mail: [email protected] web: www.osmosty.cz mobil: +420 774 68 00 13


2.1.5 KLUBÍČKO BEROUN, o.p.s. Nezisková organizace Klubíčko Beroun, o.p.s., vznikla v roce 2011 z iniciativy zakládajících a dlouholetých členů Asociace rodičů a přátel zdravotně postižených dětí v ČR, o. s. – Klubu Klubíčko Beroun a navazuje na jejich patnáctiletou historii a činnosti.

postižení zde poskytují potřebnou pomoc při zvládání úkonů péče o vlastní osobu a zajišťují i nepřetržitý dohled a podporu. Klubíčko Beroun, o.p.s., nabízí pracovní uplatnění nejen pro osoby se zdravotním postižením, ale také osobám dlouhodobě pečujícím o blízkého se zdravotním handicapem a dále pro dlouhodobě nezaměstnané ze skupin 50+, rodiče po mateřské dovolené a absolventy bez praxe. Společnost nabízí práci buď přímo v zázemí penzionu, nebo zprostředkovává prospěšné práce pro obce, státní a neziskové organizace, výpomoc malým firmám a další služby veřejnosti.

Tato sociální firma poskytuje lidem se zdravotním handicapem pracovní uplatnění a komplex sociálních služeb, volnočasových aktivit, vzdělávání a terapií. Klubíčko Beroun, o.p.s., provozuje ve Vráži u Berouna částečně bezbariérový penzion rodinného typu, kde nabízí možnost trvalého bydlení i přechodného ubytování. Ubytovaným klientům s různými typy a stupni zdravotního

KONTAKT Alena Pecková Damilská 172, 266 01 Tetín tel.: +420 722 955 596 e-mail: [email protected] web: www.klubicko-ops.cz

23


24

2.1.6 SRDCE A ČIN Sociální podnik na Sokolovsku v Karlovarském kraji funguje od roku 2011. Podnik nabízí následující služby: údržba a opravy nemovitého majetku; čištění rybníků, jezírek, vodotečí a jejich břehů; zahrady – údržba a návrhy; odstraňování náletových dřevin a křovin; odklízení sněhu a ledu – chodníky, prostranství, střechy; kurýrní služba; příprava a úklid staveb; malá nákladní doprava; projektový management, fundraising, poradenství v oblasti sociálního podnikání.

KONTAKT Vlastimil Drašár e-mail: [email protected] web: www.sac-ops.cz


Po dvou letech rozvíjení výroby a prodeje ručně zhotovovaných čokoládových výrobků z pravé čokolády a zaměstnávání osob bylo založeno sociální družstvo CEDROVATKA, a to za účelem vyvíjení obecně prospěšných činností směřujících k podpoře sociální soudržnosti za účelem pracovní a sociální integrace znevýhodněných osob do společnosti s ohledem na uspokojování místních potřeb a využívání místních zdrojů při podpoře trvale udržitelného rozvoje. 2.1.7 MANA ČOKOLÁDOVNA KRÁSNÁ LÍPA, SOCIÁLNÍ PODNIK MANA čokoládovna byla založena sdružením CEDR – komunitní centrum 24. 9. 2012, od té doby již pořídila z vlastních zdrojů základní provozní vybavení a zahájila ruční výrobu čokoládových bonbonů z pravé čokolády a prodej horké čokolády. Výrobky začala úspěšně prodávat na regionálním trhu. V roce 2012 zakladatel představil svůj záměr společensky prospěšného podnikání v oblasti výroby čokolády v celorepublikové soutěži Best Eko & Social Ideas – Rozjeď to!, pořádané společností Hub Praha a se záměrem postoupil mezi 9 nejlepších nápadů z 54 z celé ČR.

KONTAKT web: www.cokokramek.cz web: www.cedrovatka.cz Ing. Pavlína Šafusová, předsedkyně sociálního družstva tel.: +420 777 92 33 71 e-mail: [email protected] Sídlo: CEDROVATKA, sociální družstvo, Křižíkova 918/32, 407 46 Krásná Lípa, IČ: 03668142 Provozovna: MANA čokoládovna Krásná Lípa, Křinické nám. 255/5, 406 47 Krásná Lípa

25


26

Základní výrobní program tvoří výroba štípaného dřeva a poskytování doplňkových služeb v lesnickém a rybničním hospodářství.

2.1.8 DŘEVO NB, s.r.o. Zaměstnanci sociálního podniku v Zechovicích u Nového Bydžova pochází z cílové skupiny dlouhodobě nezaměstnaných, kde se na výběru vhodných uchazečů podílela pobočka Úřadu práce v Novém Bydžově. Jinak se jedná o klasické s.r.o., které se při své činnosti snaží dosáhnout zisku. Základní výrobní program tvoří výroba štípaného dřeva a poskytování doplňkových služeb v lesnickém a rybničním hospodářství.

KONTAKT Jednatel společnosti Ing. Ján Drugda tel.: +420 606 187 196 e-mail: [email protected] web: www.drevonb.cz


2.1.9 RAUCHENBERG, s.r.o. Firma Rauchenberg, vyrábějící štípané palivové dřevo, byla v roce 2013 založena jako tzv. sociální firma. Jejím záměrem není pouze zisk z výroby, ale také ohleduplnost ke společnosti a k životnímu prostředí. Proto jsou až tři čtvrtiny pracovníků zaměstnaných ve firmě lidé bez domova, kteří se tímto prvním krokem mohou opět pokusit začlenit do společnosti. Firma Rauchenberg každý rok minimálně polovinu zisku reinvestuje do rozvoje sociální firmy. Součástí sociálního podnikání je také ohled na životní prostředí. I tento aspekt firma plní. Například tím, že na štípání a řezání dřeva používá elektrickou energii ze solární elektrárny v areálu podniku a do strojů zaměstnanci používají pouze biologicky rozložitelný mazací olej.

KONTAKT tel.: +420 736 643 394 Josefův Důl 25, 293 07 Josefův Důl web: rauchenberg.cz/cz/socialnifirma

27


28

2.1.10 KOVOLES Kovoles, o.p.s., se řadí svou činností do sítě sociálních podniků v ČR a od listopadu 2013 byla jeho činnost podpořena z programu OPLZZ. Mezi jeho hlavní aktivity patří zámečnické a kovářské práce, lesnické práce, údržba zeleně a úprava a prodej palivového dřeva. Sociální podnik Kovoles, o.p.s., se zaměřuje na zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce v regionu Nedvědice. Převážně jde o osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby, které mají zkušenost se závislostí. Pracovní uplatnění v rámci Kovolesu jim napomáhá při návratu na trh práce a podporuje proces jejich začleňování zpět do společnosti, zároveň přispívá ke snižování nezaměstnanosti v regionu. Projekt Kovoles vytvořil osm nových pracovních míst. Tři místa pro realizační tým, tj. manažer projektu, finanční manažer a vedoucí provozu, a pět pracovních míst pro osoby z cílových skupin, které byly převážně zapojeny do práce v lesnickém provozu a zámečnické dílně. Zaměstnané osoby mohou také využívat uceleného systému podpory a vzdělávání, ačkoli tato aktivita není podpořena z projektu OPLZZ.

Osobám z cílových skupin je v rámci této podpory zajištěno úvodní školení, školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci (BOZP) a první pomoci. Všichni pracovníci jsou zaškoleni do jednotlivých procesů a tři pracovníci absolvují během projektu rekvalifikační kurz, což jim posléze umožní vykonávat odborné práce. Dlouhodobým plánem projektu je navázat kontakty a získat stálý odbyt produktů a služeb, který by zajistil další fungování sociálního podniku po uplynutí doby realizace projektu.

KONTAKT Pavel Beneš – manažer náměstí Republiky 22, 591 01 Žďár nad Sázavou tel.: 608 444 099 e-mail: [email protected] web: www.kovoles-ops.cz


2.1.11 CATERING MILOVICE Projekt Catering byl realizován na celém území ČR v letech 2011–2013 se záměrem vytvořit sociální podnik v oblasti stravovacích služeb formou pojízdné prodejny rychlého občerstvení. Cílovými skupinami projektu byly etnické menšiny a osoby z jiného sociokulturního prostředí. Mobilní catering nabízel kromě obvyklého sortimentu právě také jiné, tradiční romské pokrmy, jako například pišot, holubki, halušky, čurdi marikľi, goja, pašvare. I přes velký počet mobilních cateringů byl tento typ stravování, spojený s tradičními zvyky konkrétní národnostní menšiny, inovativním podnikem a vznikla mu tak trvalá poptávka ze strany organizátorů romských zábav, festivalů a jiných kulturně společenských akcí, ale nejen romských. Cílem projektu bylo šíření pozitivního obrazu o romské národnostní menšině inovativním způsobem skrze tradiční romskou kuchyni, pro širokou veřejnost spíše neznámou. Zároveň bylo myšlenkou projektu také nechat zapojené osoby dělat to, co dělají rády a co umí dobře, tj. vařit, a tím zvýšit jejich pracovní motivaci. Projekt vytvořil několik nových pracovních míst na plný úvazek, především pro osoby dlouhodobě nezaměstnané, s nízkou kvalifikací, z romských komunit ve městě Milovice a také pro azylanty a imigranty. Na činnost skupiny dohlížel

Mobilní catering nabízel kromě obvyklého sortimentu právě také jiné, tradiční romské pokrmy, jako například pišot, holubki, halušky, čurdi marikľi, goja, pašvare.

manažer projektu, který za fungování mobilního cateringu zodpovídal. V rámci projektu byl stabilně spravován jeden mobilní cateringový vůz, ale záměrem bylo po ukončení projektu vytvořit stabilní sociální podnik s větším počtem vozů.

KONTAKT Hana Suchánková Lesní 628 289 23 Milovice tel.: 604 878 951 e-mail: [email protected]

29


30

2.2 PODNIKATELSKÉ INKUBÁTORY

2.2.1 PODNIKATELSKÝ INKUBÁTOR VSETÍN Realizace projektu „Podnikatelský inkubátor Vsetín“ probíhala v letech 2005 až 2008. Pro sídlo projektu byl vybrán historický objekt na Horním náměstí zvaný „Maštaliska“, který byl dříve používán mimo jiné jako konírna, cholerová nemocnice nebo škola. Jedná se o jednu z mála historických budov Vsetína tvořící jeho výraznou dominantu, což spolu s architektonickou hodnotou přestavby přispělo ke zviditelnění projektu tak, aby se stal určitým symbolem konverze Vsetína od zdejšího tradičního zbrojního průmyslu k dalším aktivitám směřujícím k moderním oborům, které

patří k profilu Vsetína jako moderního „zdravého“ města. Výběr správného místa pro podnikatelský inkubátor představoval důležitý parametr. Podnikatelský inkubátor přispívá k rozvoji podnikatelského a inovačního prostředí v regionu. Poskytuje služby spojené se zasídlením a rozvojem malých a středních firem, podporuje nově vznikající společnosti přinášející nové technologie a podnikatele zabývající se inovačními aktivitami. Cílem projektu bylo podpořit podnikatelské aktivity v regionu, rozšířit počet českých i zahraničních firem v regionu a zajistit tak nová pracovní místa. Zázemí podnikatelského


Součástí podnikatelského inkubátoru je od roku 2007 také centrum pro transfer technologií, které zajišťuje propojení mezi vědecko-výzkumnými institucemi a firmami.

inkubátoru nabízí nezbytné technické i technologické zabezpečení a další služby nejen firmám sídlícím přímo tam, ale taktéž pro další společnosti v okolí. Služby mohou být poskytovány přímo personálem inkubátoru nebo prostřednictvím sítě vybraných partnerů. Podnikatelský inkubátor je bezbariérové centrum, které nabízí k pronájmu a využití administrativní prostory, konferenční místnosti a učebny, kancelářské prostory. Součástí areálu je i nadzemní a pozemní parkoviště. Součástí podnikatelského inkubátoru je od roku 2007 také centrum pro transfer technologií, které zajišťuje propojení mezi vědecko-výzkumnými institucemi a firmami. Přenos výsledků výzkumu do praxe je velmi důležitý, ale často nerealizovaný. Právě za tímto účelem byl podporován vznik center pro transfer technologií z programu Prosperita. Centrum svou činností také napomáhá zjistit požadavky průmyslu

a nastavit výzkum dané výroby tímto směrem a zabývá se vyhledáváním partnerů a finančních zdrojů pro jednotlivé projekty výzkumu, vývoje a inovací.

KONTAKT Ing. Filip Holzmüller, projektový manažer objekt Podnikatelský inkubátor Vsetín – Maštaliska Horní náměstí 3, 755 01 Vsetín tel.: +420 724 146 517 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] web: www.aerv. cz/?sekce=podnikatelskyinkubator&text=podnikatelskyinkubator-vsetin

31


32

2.2.2. REVITALIZACE A REGENERACE BROWNFIELDS V TŘANOVICÍCH Když se dostala společnost Tranagro, a.s., do likvidačního řízení, zůstal zemědělský areál této firmy nevyužitý. Místní samospráva ale začala spolupracovat na revitalizaci tohoto areálu s podnikatelskými subjekty a neziskovými organizacemi v regionu. Prodala jednotlivé objekty místním a regionálním podnikatelům a díky vytvořenému partnerství došlo

tak i z dalších regionálních fondů (ROP). Organizace Třanovice Služby, o.p.s., také napomáhala zapojeným podnikatelům získat dotace na koupi a rekonstrukci nemovitostí v areálu. Areál prošel význačnou revitalizací a dnes zde funguje vesnická podnikatelská zóna, která již vytvořila přes 450 pracovních míst a zajišťuje rozvoj obce i celého regionu.

Místní samospráva ale začala spolupracovat na revitalizaci tohoto areálu s podnikatelskými subjekty a neziskovými organizacemi v regionu. Projekt revitalizace areálu byl uskutečňován po dílčích částech, na které byly postupně získávány finance z různých fondů Evropské unie.

k obnově areálu, který začal být využíván k nezemědělské činnosti těmi, kteří se na celkové obnově podíleli, tedy lokálními podnikateli a neziskovými organizacemi. Centrální část areálu zůstala obci a ta ji využila k vytvoření tzv. podnikatelského inkubátoru, který slouží k podpoře drobného podnikání místních lidí. Projekt revitalizace areálu byl uskutečňován po dílčích částech, na které byly postupně získávány finance z různých fondů Evropské unie, a to jak z předvstupních fondů (SAPARD, Phare),

KONTAKT Ing. Petr Krzywoň, ředitel společnosti Třanovice služby, o.p.s., Třanovice č.p. 1, 739 53 e-mail: [email protected] web: www.ops.tranovice.org


2.2.3 MAS ŠLUKNOVSKO (MAS ČESKÝ SEVER) – PODNIKATELSKÉ KAVÁRNY Občanské sdružení MAS Šluknovsko vzniklo v roce 2004. Během deseti let svého fungování se rozrostlo z původních 18 obcí na Šluknovsku na území zahrnující v současné době 41 obcí, a to nejen na Šluknovsku, ale také na Děčínsku a Novoborsku. Proto se spolek rozhodl pro změnu názvu na výstižnější MAS Český sever. Spolek organizuje celou řadu komunitních akcí, podporuje regionální produkci i řemesla a pořádá vzdělávací semináře a školení, například pro studenty z Varnsdorfu.

MAS Český sever také vytvořila koncept pravidelných neformálních setkání pro širokou veřejnost pod názvem podnikatelské kavárny, kde se formou přednášky a následné diskuze lidé dozvídají o podnikatelských aktivitách v regionu, jak se do nich zapojit, jak správně uchopit příležitosti, které se nabízejí, jak oživit prosperitu konkrétních obcí a měst na území MAS, jak udržet vzdělané a podnikavé lidi v regionu, jak správně propojit všechny dílčí aktivity, na kterých stojí lokální ekonomika, aby dohromady vytvořily regionální synergii, a mnohá další témata. Výsledkem těchto setkávání jsou nové návazné aktivity vznikající z iniciativy účastníků podnikatelských kaváren. Zahájila se například tradice podzimního Festivalu lokální ekonomiky, bylo založeno svépomocné družstvo Mandava, ve fázi slibného zárodku je Cech cestovního

33


34

ruchu na Šluknovsku, z nově navázaných vztahů dokonce vznikají i nové firmy. O podporu platformy podnikatelských kaváren též projevil zájem odbor regionálního rozvoje Ústeckého kraje, který by chtěl tuto platformu rozšířit do dalších svých regionů.

Výsledkem těchto setkávání jsou nové návazné aktivity vznikající z iniciativy účastníků podnikatelských kaváren.

KONTAKT Ing. Eva Hamplová, manažerka MAS Boženy Němcové 476, 407 47 Varnsdorf (budova Klubu Střelnice) tel.: 724 785 656 e-mail: [email protected] web: www.mas-sluknovsko.cz


2.3 DRUŽSTVA 2.3.1 PODNIKATELSKO-ZAMĚSTNANECKÉ DRUŽSTVO BUSINESSS AND EMPLOYMENT CO-OPERATIVE (BEC) Princip je podrobně popsán v příručce ASZ Prostupné zaměstnávání – Manuál dobrých praxí na stranách 133–136, proto zde uvedeme pouze velmi stručné shrnutí. Program BEC je zaměřen na podporu osob znevýhodněných na trhu práce, které mají nějaký podnikatelský záměr, ale chybí jim zdroje (materiální, finanční, logistické) pro jeho realizaci. BEC nabízí těmto osobám vzdělávání a poradenství při vytvoření vlastního podnikatelského plánu, pomoc při vyhodnocení jeho potenciální úspěšnosti a v případě, že se jedná o záměr perspektivní, zaměstná příslušnou osobu na pracovní smlouvu. Takto začne realizovat svůj záměr, ale díky tomu, že je vlastně zaměstnanec („placený podnikatel“), se vyhne možným rizikům, která jsou pro mnoho osob z nízkopříjmových skupin těžko překonatelnou bariérou. Po dohodnuté době potom pokračuje již v samostatném podnikání. Součástí programu je i podpora spolupráce s dalšími účastníky/podnikateli při formulování společných zájmů, vytváření svépomocných struktur či pouze při formulování služeb, které je výhodné sdílet.

Konkrétní podoba programu potom závisí na mnoha okolnostech (způsobu financování, charakteru cílové skupiny a regionu, oblasti podnikání atd.). Je ovšem důležité parametry (jako je výše platu a případná závislost jeho výše na úspěchu „podnikání na zkoušku“, délka podpory a případná změna její intenzity, poplatky za prostory, získání potřebného vybavení pro podnikání – vklad účastníka nebo možnost zajištění z programu, možnost odkoupení vybavení atp.) nastavit velmi přesně, komplexně a včas. Podobně variabilní může být i následná spolupráce účastníků po ukončení „zaměstnanecké“ fáze programu. Minimálním výsledkem by pak mělo být, že výhodnější je spolupracovat než si za každou cenu konkurovat.

KONTAKT Mgr. Ivo Škrabal, předseda družstva BEC Družstvo – Businesss and Employment Co-operative Zábřežská 20, 787 01 Šumperk e-mail: [email protected] tel.: +420 777 793 714 web: www.bec-coop.cz web: www.socialni-inovace.cz

35


36

2.3.2 FAIR BIO PRAŽÍRNA Obchodní družstvo Fair & Bio bylo zaregistrováno v roce 2011 s cílem podporovat sociální, udržitelnou a solidární ekonomiku. Jeho hlavní činností je zpracovávání potravinářských produktů spravedlivého obchodu (fair trade) a maloobchod. Zákládajícím členem družstva je Ekumenická akademie Praha, která má zkušenosti v oblasti obchodování s fairtradovými produkty, v oblasti vzdělávání a zaměstnávání znevýhodněných osob. Důležitým partnerem je organizace Vyšší hrádek, p.s.s., která poskytuje sociální služby osobám se zdravotním postižením ve Středočeském kraji.

znevýhodněných osob na trhu práce. Pro cílovou skupinu je zaměstnání pozitivním krokem k integraci do většinové společnosti. Kromě výdělku je pro ně přínosem sociální kontakt a všeobecně pocit potřebnosti. Do budoucna plánuje družstvo Fair & Bio další komunitní aktivity. Díky ekologické šetrnosti při fairtradové produkci a certifikaci „BIO“ na kávě přispívá činnost družstva také k udržitelnému a ekologickému rozvoji.

KONTAKT Martin Třešňák

Družstvo Fair & Bio je ustaveno jako sociální podnik a od roku 2013 realizuje projekt v rámci ESF – OPLZZ „Zpracování a distribuce fairtradové kávy v sociálním podniku“. Vznikl tak první fairtradový sociální podnik zaměřený na inkluzi znevýhodněných v ČR. V rámci projektu byla vytvořena pracovní místa pro cílovou skupinu – mentálně postižené klienty Vyššího hrádku a fyzicky postiženou osobu. Ti se podílejí na pražení, balení a distribuci kávy a mají k dispozici odbornou podporu. Projekt se snaží přispět ke komunitnímu rozvoji regionu Brandýsa nad Labem – do začátku přispět k řešení komplikované situace

tel. Pražírna: +420 734 178 197 e-mail: [email protected] web: www.fair-bio.cz/ web: www.facebook.com/fairbioprazirna web: www.twitter.com/FairBioPrazirna web: www.cz.linkedin.com/company/ fairbioprazirna


Zaměstnává osoby, které obtížně hledají uplatnění na trhu práce.

2.3.3 VÝROBNÍ DRUŽSTVO TEXMAN Výrobní družstvo se zabývá textilní výrobou – šitím přikrývek a polštářů. Svou činností navazuje na přerušenou tradici textilní výroby v libereckém regionu. Zaměstnává osoby, které obtížně hledají uplatnění na trhu práce, zejm. osoby se zdravotním znevýhodněním a dlouhodobě nezaměstnané.

KONTAKT e-mail: [email protected] web: www.texman.cz/ tel.: +420 724 083 133

37


38

2.4 PROSTUPNÉ ZAMĚSTNÁVÁNÍ A PRACOVNÍ ČETY 2.4.1 Využití projektů na zvyšování zaměstnanosti v kombinaci s aktivní politikou zaměstnanosti v Moravském Berouně Třítisícové město Moravský Beroun se nachází v podhůří Nízkého Jeseníku, mezi Šternberkem a Bruntálem, nezaměstnanost se pohybuje okolo 18 %, asi 200 občanů lze považovat za sociálně vyloučené, z nichž asi 160 jsou Romové. Město společně s dalšími organizacemi (Úřad práce ČR, Interwork, Ecce Homo, Poradna pro občanství) a Agenturou pro sociální začleňování od roku 2013 aktivně řeší zaměstnanost v obci komplexním přístupem. Řešení dlouhodobé nezaměstnanosti a s ní spojených problémů (zadlužení, bytová nouze, špatná připravenost žáků ZŠ, soužití obyvatel) je koordinováno v rámci tzv. lokálního partnerství, které ve městě zřídila Agentura pro sociální začleňování v létě 2013. V oblasti podpory zaměstnanosti se souběžně pracuje na několika iniciativách, např. projekty na podporované zaměstnání včetně pracovní diagnostiky a rekvalifikací (viz níže), pilotní program tzv. prostupného zaměstnávání

(tzn. návaznost aktivizačních pracovních příležitostí na dlouhodobější pozice v rámci státního i soukromého sektoru s využitím poradenských služeb), sociální práce s jednotlivci a rodinami (terénní programy, dluhové poradenství) či podpora udržení středoškoláků při studiu a prevence předčasné evidence mládeže na ÚP. Jedním z úspěšně realizovaných projektů na podporu zaměstnanosti je „Příležitost pro nezaměstnané v Moravském Berouně a Šternberku“, který postupně pomáhá 40 osobám (příslušníci romské menšiny a osoby nad 50 let s kumulovanými handicapy) se začleněním a stabilizací na místním trhu práce. Cílem dvouletého projektu je: 1) vytvoření 10 pracovních míst u předem dojednaných zaměstnavatelů (např. úklid veřejných prostranství pro MÚ, zahradnictví a asistentky pedagoga při ZŠ a MŠ, pracovníci v sociálních službách u neziskové organizace) a pro 5 dalších osob u zaměstnavatelů, kteří byli v prvních měsících oslovováni realizačním týmem především v soukromém sektoru, 2) zvýšení možnosti uplatnění všech 40 osob z cílové skupiny na trhu práce prostřednictvím:


> individuálního poradenství a poradenství na trhu práce (všemu předcházelo oslovení cílové skupiny a motivační, bilanční a pracovně-poradenský pohovor – na základě výsledku zařazení do jednoho ze tří kurzů nebo dalšího motivačního programu), > realizace jednotlivých rekvalifikací, jejichž obsah koresponduje s požadavky místního trhu práce (např. pracovník v sociálních službách – 10 osob, údržbář budov a veřejných prostranství – 10 osob, asistent pedagoga – 10 osob), > kariérního poradenství a podpory při hledání a udržení zaměstnání (asistence při vyhledávání zaměstnání, individuální plán pro získání kvalifikace či asistence pro udržení zaměstnání apod.). Kromě výše zmíněných aktivit projekt hradil účastníkům náklady spojené s dopravou a stravným během rekvalifikačních kurzů. Odborný poradce během posledního půl roku projektu mapoval regionální trh práce a na konci projektu (listopad 2014) předložil analýzu srozumitelnou a užitečnou cílovým skupinám projektu a spolupracujícím organizacím. Celkově už bylo za rok a půl z různých programů v Moravském Berouně vytvořeno 38 pracovních pozic pro lidi s nižší kvalifikací, pro ty, kteří si

jen obtížně hledali místo na běžném pracovním trhu. Během podzimu 2014 se k nim přidali další v rámci tzv. prostupného zaměstnávání, které propojuje možnost práce na zkoušku, delší uplatnění v rámci veřejně prospěšných prací a nakonec dlouhodobou pozici v soukromém sektoru (viz odkaz níže o Šternberku). Více informací: www.socialni-zaclenovani.cz/moravskyberoun-38-nove-vyvorenych-mist-prodlouhodobe-nezamestnane www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/ olomoucky-kraj/276233-agenturapomaha-se-socialnim-zaclenovanimv-moravskem-beroune www.esfcr.cz/projekty/prilezitost-pronezamestnane-v-moravskem-beroune-a-ve www.denikreferendum.cz/clanek/19438sternbersky-pokus-nabidnoutnezamestnanym-cestu-z-nouze

KONTAKT Starostka Moravského Berouna Ing. Zdenka Szukalská: [email protected] Garant programu tzv. prostupného zaměstnávání Martin Navrátil: [email protected]

39


40

2.4.2 PRACOVNÍ ČETA Projekt: Podpora zaměstnanosti osob ohrožených sociálním vyloučením v regionu Brdy – Vltava Dotace: ESF – OPLZZ, oblast podpory: 2.1 Realizátor: MAS Brdy–Vltava o.p.s. Částka: 4 564 782 Kč Doba realizace projektu: březen 2013 – únor 2015 Východiska, aktéři a vymezení regionu Místní akční skupina Brdy-Vltava je obecně prospěšná společnost, která vznikla v roce 2006. Funguje ve Středočeském kraji a seskupuje 31 obcí na území Dobříšska, Novoknínska

a Středního Povltaví. Principem MAS je partnerství subjektů z veřejné, soukromé i neziskové sféry, které usilují o rozvoj regionu. MAS Brdy-Vltava navázala na zkušenosti z předchozího členství v MAS Srdce Čech. Na počátku projektu stál dobře provedený proces komunitního plánování sociálních služeb, jehož nositelem (převzala to od ORP) byla právě MAS Brdy-Vltava. Při něm kromě základního dokumentu vznikla partnerská síť poskytovatelů sociálních služeb pro mikroregion a pracovní skupiny pro dva nejvážnější problémy, a sice 1) informovanost o službách


a 2) dostupné bydlení. Na základě katalogu služeb vznikla také obsažná a přehledná webová vitrína http://pomoc. brdy-vltava.cz/. Základními aktéry pro uskutečnění projektu jsou členské obce MAS, od kterých pracovní četa dostává pracovní nabídky na úpravu veřejných prostranství. Identifikace problému Devatenáct z 31 obcí území MAS má nezaměstnanost vyšší než 10 %. Při komunitním plánování byl identifikován problém zaměstnání pro osoby ohrožené sociálním vyloučením. Na území MAS se nachází azylový dům pro rodiny s dětmi, soukromý dětský domov, ubytovny atd. Problémy mají jak jejich obyvatelé, tak ti, kdo z těchto zařízení odcházejí. Na tuto cílovou skupinu, která se potýká zejména s velmi nízkou kvalifikací, dluhy, záznamy v rejstříku trestu apod., byl projekt primárně zaměřen. Popis – historie, současnost i vyhlídky Do projektu vstoupilo dvacet lidí z cílové skupiny. Kromě motivačních a poradenských aktivit část z nich absolvovala rekvalifikace a posléze docela „tvrdé“ přijímací pohovory (na které byli ovšem předem připraveni – jak žádat o práci, jak vystupovat, kterým otázkám se sebevědomě bránit apod.). Po rekvalifikování účastníků projektu na práci s křovinořezem a malou pilou sestavili pracovní skupinu (7 členů a předák), která pod vedením kouče

(jediný byl vybrán mimo cílovou skupinu) především zajišťuje úpravu veřejných prostranství v členských obcích MAS. Četa vždy po dobu nejvýše dvou týdnů působí v jedné obci, kde zajistí kompletní úpravu a údržbu veřejných prostor včetně hřišť, mateřských škol nebo naučných stezek. Poté se přesouvá do další obce. Na pracoviště se členové svážejí – efektivně a pružně – dvěma osobními auty. Pro ženy jsou organizovány zahradnické kurzy. Do budoucna se chystají i kurzy na řízení multikár (obvykle obecních). Zaměstnancům i ostatním klientům projektu je pravidelně nabízeno odborné sociální poradenství. Jednou měsíčně absolvují setkání s psychoterapeutem – nutné kvůli udržení důvěry a soudržnosti. Případné osobní problémy se efektivně řeší často s pomocí specializovaných nevládních organizací – viz výše zmíněná síť. Začátky pracovní čety byly náročné – výběr pracovníků a určení míry, do jaké jim individuálně pomáhat (vodítko: jen nakolik je to v zájmu skupiny jako celku). Zdá se být důležité kombinovat spíš „ženský“, pečující přístup (vedoucí projektu) s přísnějším, důsledným – ale samozřejmě nanejvýš spravedlivým – přístupem předáka (muže). Mezi

41


42

kmenovými zaměstnanci MAS a členy pracovní čety se postupně vyvinuly vztahy kolegiality a přátelství – ale ne odpovědnosti prvních za životy druhých (viz dále). Podařilo se vylepšit vztahy uvnitř skupiny tak, že si její členové i mimo práci navzájem pomáhají. Koncept čety je prostupný, kdo má zájem si zaměstnání udržet, tomu je nabízena veškerá podpora; kdo si to v průběhu rozmyslí, může odejít. To nastalo u dvou pracovnic. Naopak se dá říci, že díky pravidelnému příjmu a dobrým referencím se jiní dva pracovníci fakticky dostali z cílové skupiny (a naděje je u ještě jednoho). O náhradní místa v pracovní četě je velký zájem a velká spokojenost panuje i ze strany obcí. Pracovní četa staví na excelentně odvedené práci, za kterou ručí kouč – koordinátor denních prací. Kromě udržení práce pro cílovou skupinu chce MAS do budoucna podporovat lokální zaměstnanost obecně mj. jako cestu k vyšší kvalitě života (neztrácet čas dojížděním) a překonat mezery či bariéry mezi činností úřadu práce a požadavky a potenciálem zaměstnavatelů. Jelikož finanční podpora projektu začátkem roku 2015 končí, MAS začala

pomalu vyjednávat budoucnost pracovní čety s lokálním úřadem práce a se starosty okolních obcí. V plánu je přechod na VPP režim. Obce budou dofinancovávat provoz čety včetně koordinátora denních prací (předáka). Starostové již deklarovali, že budou objednávat četu i nadále.

O náhradní místa v pracovní četě je velký zájem a velká spokojenost panuje i ze strany obcí. Pracovní četa staví na excelentně odvedené práci, za kterou ručí kouč – koordinátor denních prací.

Přenositelnost a udržitelnost Koncepce pracovní čety je poměrně jednoduše přenositelná na území jiných místních akčních skupin, které mohou zajistit financování ze svých prostředků, pokud budou obce zapojené v platformě MAS ochotny využívat činnosti pracovní čety. Četa působila na území MAS Brdy-Vltava v rámci projektu do února roku 2015 a dále by MAS chtěla zúročit dobré zkušenosti v přípravě tzv. sociálního komunálního podniku, který by dlouhodobě zajišťoval pracovní uplatnění pro osoby, které obtížně hledají zaměstnání.


Synergie a sítě MAS Brdy-Vltava zajistila pracovní úkoly pro pracovní četu na území MAS. Obce velmi dobře spolupracují. Starostové i místní obyvatelé jsou doposud s prací čety velmi spokojeni, zaměstnanci jsou často mile překvapeni například nabídkou kávy ze strany místních obyvatel. Sociální a terapeutické služby jsou cílovým skupinám poskytovány s pomocí sítě specializovaných nevládních organizací, kterou zajistila MAS Brdy-Vltava. V rámci soustavné koordinace sociálních služeb zpracovala MAS také velmi inovativní koncepci regionálního sociálního fondu. Jeho hlavní funkcí je sdružování prostředků z veřejných i soukromých zdrojů a pro jejich transparentní a efektivní využívání. Myšlenka nabude na aktuálnosti po převzetí financování sociálních služeb krajem – fond bude fungovat jako spojka nejen mezi zmíněnými sektory, ale i mezi úrovní (resp. finančními prostředky) kraje a obcí. Náklady a zdroje V průběhu projektu jsou členové čety odměňováni z projektových peněz, jsou formálně zaměstnanci MAS (o.p.s.). Objednatelé (obce) hradí jen materiálové náklady (spotřební materiál) a občerstvení. Do budoucna

chtějí právě kvalitou práce konkurovat ostatním firmám. Formálně není možné dávat výkonnostní odměny, to bude do budoucna nutné.

KONTAKT Markéta Dvořáková, DiS., ředitelka společnosti Kancelář: Komenského nám. 417, 263 01 Dobříš e-mail: [email protected] tel.: +420 733 327 934 tel. kancelář.: +420 605 344 750 web: www.brdy-vltava.cz

43


44

2.5 VZDĚLÁVÁNÍ PRO PRAXI – SPOLUPRÁCE SŠ SE ZAMĚSTNAVATELI

2.5.1 PORADENSKÉ CENTRUM STŘELNICE Projekt: Poradenské centrum Střelnice Dotace: ESF, OPLZZ, oblast podpory: 2.1 Realizátor: MAS Šluknovsko Celkové náklady: 5 981 797,52 Kč Doba realizace projektu: prosinec 2012 až listopad 2014 Východiska, aktéři a vymezení regionu Místní akční skupina Šluknovsko, o.s., vznikla v prosinci 2004 a v roce 2005 se připojila k iniciativě Evropské unie pro rozvoj venkova (LEADER). Členy sdružení MAS Šluknovsko jsou neziskové organizace, obce a podnikatelé z celého Šluknovského výběžku. Organizace sdružuje 41 obcí z regionu Šluknovsko a působí na území o velikosti 654 km2, kde žije 73 112 obyvatel. Díky dobré provázanosti s neziskovým sektorem v rámci této platformy mohla MAS Šluknovsko navrhnout projekt Poradenského centra, na jehož realizaci získala dotaci z OPLZZ. Cílovou skupinou projektu byli především uchazeči o zaměstnání, fyzické osoby,

které byly vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání déle než 5 měsíců a kterým byla věnována zvýšená péče při zprostředkování. Při spouštění projektu bylo na Děčínsku v evidenci déle než pět měsíců 5 324 osob, z toho na Šluknovsku cca 2 400 osob. Identifikace problému Oblast Šluknovska se dlouhodobě potýká s vysokou nezaměstnaností, proto bylo hlavním cílem projektu zvýšit zaměstnatelnost dlouhodobě nezaměstnaných s využitím nástrojů Aktivní politiky zaměstnanosti a cílenou individuální podporou: motivace, bilanční diagnostika, pracovní poradenství, zvyšování profesních dovedností rekvalifikacemi, vytváření nových pracovních míst u zaměstnavatelů podpořených mzdovým příspěvkem. Právě osoby ze zvolené CS vyžadují zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, vzhledem k časté kombinaci více handicapů bránících dlouhodobě nezaměstnaným osobám v přístupu k zaměstnání. Účastníci projektu si mohli vybrat z následujících rekvalifikačních kurzů – topenář, montér vnitřního rozvodu plynu a zařízení, číšník/ servírka, pracovník v sociálních službách, projektový manažer a základy podnikání.


Projekt vznikl také na základě poptávky místního podnikatelského sektoru. Popis – historie, současnost i vyhlídky K realizaci projektu bylo využíváno zázemí ve společenském domě Střelnice, který spravuje MAS. Tento dům má mimo jiné potenciál i pro jakýsi podnikatelský miniinkubátor. V rámci projektu bylo poskytováno pracovní poradenství celkem 120 lidem z cílové skupiny. 70 z nich (překročený dílčí cíl) absolvovalo motivační aktivity (individuální nebo skupinové), 57 dokončilo některý z rekvalifikačních kurzů a 17 nastoupilo na dočasně (až 12 měsíců) dotovaná pracovní místa. Oborová struktura poskytovaných rekvalifikačních kurzů vyplynula z požadavků zaměstnavatelů, ale výsledky byly nestejnoměrné. Zdaleka „nejúspěšnější“ mezi uchazeči i zaměstnavateli byl obor pracovník v sociálních službách a slušné výsledky byly i u projektových manažerů. O montéry plynu a topenáře byl ale výrazně nižší než původně deklarovaný zájem (mezi podnikateli) a naopak pro obor číšník/ servírka se nedařilo získat dostatečně disponované uchazeče.

MAS provozuje i jiné aktivity zaměřené na zaměstnanost: 1) Osvědčují se například tzv. podnikatelské kavárny, provozované s podporou Ústeckého kraje (i když opět v jiných městech víc než přímo ve Varnsdorfu); (více viz anotace věnovaná přímo „podnikatelským kavárnám“, kapitola Podnikatelské inkubátory). 2) Na rozvoj místní ekonomiky se soustředí „příkladný dobrovolník“ Martin Zíka (Festival lokální ekonomiky včetně celostátní konference, pokus o místní měnu TNE aj.) a členové svépomocného družstva Mandava (viz http://www.druzstvomandava.cz/).

45


46

3) Propagace a podpora sociálního podnikání. Opět ve spolupráci s dalšími partnery se podařilo nastartovat alespoň tři sociální podniky (mimo samotný Varnsdorf), a sice čokoládovnu MANA, Pivovar Křinice a Technické služby Staré Křečany. Významnými partnery v tom jsou obce, takže případné omezení podílu obcí v sociálních podnicích by mohlo vytvořit významnou překážku rozvoje potenciálu sociálního podnikání. MAS před časem zvažovala, že by koordinovala veřejnou službu v území a zaměstnávala pracovníky na VPP (protože některé obce na Šluknovsku to nedělaly – zčásti nechtěly, ale zejména menší na to neměly administrativní kapacitu), ale s návrhem takového projektu na MPSV neuspěla.

Přenositelnost a udržitelnost Důležitým partnerem projektu bylo občanské sdružení CEDR – komunitní centrum. Jeho pracovní poradce poskytoval v regionu dlouhodobě nezaměstnaným osobám poradenství pro oblast trhu práce. Přenositelnost projektu do jiných lokalit se tedy odvíjí od kvalifikovaných a vyškolených osob, které by případně měly cílovou skupinu v rámci projektu na starosti, proto se jeví jako vhodné navázat spolupráci s pracovníky z jiných neziskových organizací, které již podobnou problematiku v regionu dlouhodobě řeší. Udržitelnost centra se jeví velmi reálně. CEDR uskutečnil nejdříve projekt „Mám práci“ (i pro nekvalifikované, negramotné lidi) a návazně na to Po padesátce vedu. Vstoupilo do něj asi 40 lidí (většinou tipy z jednotlivých obcí z celého Šluknovska),


z nichž 24 se po zaškolení či rekvalifikaci uplatnilo na (dotovaných) pracovních místech jako spolehliví, pracovití a svědomití zaměstnanci. Ne všichni, ale mnoho z nich opravdu „vede“ – fungují jako předáci pracovníků na VPP. Sítě a synergie Klíčovým faktorem úspěchu tohoto projektu je partnerství – spolupráce MAS s dalšími subjekty. Přímo do projektu je zapojen spolek CEDR, sídlící v Krásné Lípě. Úplně prvotní impuls vzešel od lokální konzultantky Agentury pro sociální začleňování (v návaznosti na lokální akční plán začleňování). Pro využití jak administrativní, tak prostorové kapacity MAS je nutná spolupráce s etablovaným spolkem CEDR, který provozuje kromě jiného azylový dům a poskytuje terénní sociální služby na Šluknovsku. Pro účastníky projektu zajišťuje prostřednictvím externího dodavatele bilanční diagnostiku a hlavně vnesl do projektu dobrou znalost cílové skupiny, získanou díky zmíněným terénním programům. V jiných projektech na podporu sociálně vyloučených lokalit mohou takové znalosti chybět, pokud do jejich uskutečňování nejsou zapojeni místní terénní pracovníci. Spolupráce s kontaktními pracovišti ÚP ČR je různá, v Rumburku lepší než v samotném Varnsdorfu. Podobně vzájemná spolupráce mezi obcemi má proměnlivou úroveň.

Náklady a zdroje Projekt „Poradenské centrum Střelnice“ byl financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

KONTAKT Ing. Eva Hamplová MAS Šluknovsko Mariánská 475 407 47 Varnsdorf tel.: +420 602490840 e-mail: [email protected] web: www.mas-sluknovsko.cz

47


48

2.5.2 STŘEDNÍ ŠKOLA LODNÍ DOPRAVY A TECHNICKÝCH ŘEMESEL V DĚČÍNĚ – ROZVOJ TECHNICKÉHO VZDĚLÁVÁNÍ NA DĚČÍNSKU Od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2014 probíhal projekt školy v rámci globálního grantu Zvyšování kvality ve vzdělávání v Ústeckém kraji II. OP VK. Kladl si za cíl vytvořit dlouhodobý systém komunikace a intenzivní spolupráce mezi střední školou, 15 základními školami z Děčína a okolí a 12 významnými zaměstnavateli. Projekt na jedné straně reagoval na konkrétní poptávku firem po absolventech s technickým vzděláním, kteří měli odbornou praxi, na straně druhé řešil nedostatečný zájem vycházejících žáků ZŠ o studium technických oborů. Jednalo se o dlouhodobé cílené působení na žáky ZŠ formou popularizace technického vzdělávání (pracovní vyučování žáků ZŠ přímo v dílnách SŠ, odborný výcvik žáků SŠ v provozech zúčastněných firem,

vydávání zpravodaje „Šance“, exkurze do provozů jednotlivých zaměstnavatelů, dny řemesel apod.). Výstupem byly také inovace dvou školních vzdělávacích programů tak, aby vyučovací metody a formy odpovídaly současným požadavkům.

KONTAKT Mgr. Bc. Jana Férová, spoluautorka a manažerka projektu Střední škola lodní dopravy a technických řemesel Děčín VI, příspěvková organizace Dělnická 15, 405 02 Děčín VI e-mail: [email protected] tel.: 412 535 942 mobil: +420 736 233 444 web: www.dorado.cz/index. php?type=Post&id=250


2.6 OBECNÍ FIRMA 2.6.1 PROVOZNÍ NOVÝ MALÍN, s.r.o. „Starostou jsem, aby se tady lidem dobře žilo, měli práci a peníze.“ Východiska, aktéři a vymezení regionu Obec se nachází v těsném sousedství města Šumperk, v současnosti má 3 350 obyvatel (v roce 1990 měla necelých 2 000 obyvatel a je tak obcí s největším nárůstem počtu obyvatel v Olomouckém kraji). Pro rozvoj obce bylo klíčovým momentem získání vodovodu v roce 1994 (ten slouží i dalším obcím, celkem 5 tisícům osob). Současně se podařilo získat i první bagr, který obci následně velmi usnadnil realizaci náročnějších prací. Ovšem již od roku 1991 obec vlastnila zdroje vody vybudované ve 30. letech v blízkém lese, vodojem a vrty, které se jako zdroj využívají v době sucha. V letech 1992–96 postupně probíhala plynofikace obce, kdy již většinu výkopových prací obec realizovala vlastními silami a technikou. Dostala se tak na zhruba poloviční cenu těchto prací. V letech 1996–2006 potom probíhala výstavba kanalizace (částečně již z vlastního rozpočtu), kdy již všechny práce (i díky získání oprávnění k výstavbě vodohospodářských děl) realizovala obec a od roku 2000 potom obcí založená firma Provozní Nový Malín s.r.o.

Obecní firma je založena na třech základních principech – zaměstnávat místní občany, kteří by jinak obtížně nacházeli uplatnění na trhu práce, zlepšovat kvalitu života všech obyvatel obce a zajistit, aby co nejvíce finančních prostředků zůstalo v obci.

V současnosti má obecní firma 35 stálých zaměstnanců, organizuje 30 míst VPP a poskytuje ještě možnost tréninkového zaměstnání pro 5 osob se zdravotním znevýhodněním, které dojíždějí ze Šumperka.

Popis – historie, současnost i vyhlídky Počátečním impulzem bylo zaměstnání jednoho bezdomovce přímo obcí v roce 1991. Dobrá zkušenost byla potom jedním z faktorů, proč obec (v dělnických profesích) a následně Provozní NM postavila svoji personální politiku na zaměstnávání osob registrovaných na úřadu práce s nálepkou „těžko zaměstnatelný“. Valná většina zaměstnanců obecní firmy včetně dnešních předáků, bagristů, instalatérů a vodohospodářských a dalších specialistů začala na této startovací čáře.

49


50

Z uvedeného vyplývá základní princip personální práce – slovy starosty „všem je třeba dát šanci“, tedy důraz na rozvoj a růst zaměstnanců (včetně těch na dotovaných pracovních místech) a maximální prostupnost. Znamená to, že každý má možnost zvyšovat svoji kvalifikaci a dovednosti a postupovat tak od pracovníka veřejně prospěšných prací přes stálého zaměstnance vykonávajícího manuální práce, dále přes specialistu (těch je ve firmě zhruba polovina) až třeba k předákovi party.

V současnosti má obecní firma 35 stálých zaměstnanců, organizuje 30 míst VPP a poskytuje ještě možnost tréninkového zaměstnání pro 5 osob se zdravotním znevýhodněním, které dojíždějí ze Šumperka. K tomu má sama obec ještě 5 zaměstnanců v dělnických profesích a poskytuje možnost práce pro dalších 8 osob na VPP. (Pro úplnost ještě uveďme, že celkově má obec 90 zaměstnanců, z toho je pouze 5 administrativních pracovníků, viz schéma. A ještě jeden údaj z historie – v roce 2000 začínala Provozní NM s 15 zaměstnanci, kteří přešli od zaměstnání u obce.)

Předák je potom páteří organizace práce ve firmě. Ta má 10 pracovních skupin, které se specializují na konkrétní pracovní činnosti s ohledem na schopnosti a dovednosti pracovníků. Za jejich výkon je odpovědný právě předák – na něm záleží, jak dokáže práci organizovat, motivovat své podřízené atd. V tomto ohledu zkušení zaměstnanci obecní firmy suplují činnost dalších podpůrných organizací (např. poskytovatelů sociálních služeb) a firma tak plní i roli tréninkového zaměstnání.

Schéma 1 – Pracovníci obce a obecní firmy Obec Nový Malín Obecní úřad (bez zaměstnanců školských zařízení)

Provozní Nový Malín

Chod obce – administrativa

Stálí zaměstnanci – dělnické profese

Pracovníci VPP

Řízení firmy

Stálí pracovníci

Pracovníci VPP

Chráněná místa

5

5

8

4

31

30

5


Schéma 2 – Činnost obecní firmy Kontinuální činnosti

Údržba vodohospodářských sítí a zdrojů vody

Údržba zeleně, veřejných prostranství, mobiliáře a dalšího majetku obce

Hospodaření s odpady

„Zakázkové“ činnosti Realizace strategických investic obce – např. ČOV, elektrárna, protipovodňová opatření

Činnosti obecní firmy, plánování a organizace práce Výchozí vizí firmy byla realizace stavebních prací a správa a údržba sítí, které obec vlastní. Vlastnictví sítí je samozřejmě velkou výhodou, ale na druhou stranu další majetek s výrazně rozvojovým potenciálem (např. lesy, pole, skládku atp.) obec nemá. Ve vlastnictví obce jsou pak samozřejmě některé budovy, které jsou využívány ke zvyšování příjmu obce a na jejichž správě se obecní firma podílí. Sítě obci přinášejí finanční příjmy, ale vyžadují stálou údržbu, a to včetně technologií a přípojek. V Novém Malíně však toto vnímají jako další výhodu – přináší to přece práci místním lidem. A to byl hlavní cíl, s nímž byla obecní firma založena. Dnes obecní firma (od roku 2005 sídlí ve vlastním objektu, který pro své účely rekonstruovala) provádí prakticky veškeré práce pro obec (aktuálně probíhá revitalizace centra obce, průběžně pak údržba zeleně a její výsadba – za zmínku zde jistě stojí výsadba sadů na protipovodňových

Subdodávky dalších investičních akcí v obci

Realizace investičních akcí obce z dotací

Realizace zakázek pro subjekty mimo obec

Odborné práce pro další obce v oblasti vodohospodářských sítí

pásech). Kontinuální činností je údržba dvanácti vodních pramenů, vyhledávání poruch a oprava vodovodů, a to i v okolních menších obcích. Velkou akcí posledních let byla výstavba čističky odpadních vod, kterou obec sama financovala a obecní firma provedla. Strategickou investicí je malá vodní elektrárna (v hodnotě přes 6 milionů Kč, kde obec investovala kolem 90 % finančního objemu na stavbu), která je před dokončením. Z mnoha investičních akcí realizovaných obecní firmou je třeba uvést alespoň další dvě s největším strategickým významem – komplexní systém protipovodňových opatření (budované po velké povodni v roce 1997 především formou průlehů a v menší míře poldrů – za zmínku stojí vyřešení vlastnictví pozemků pod díly, kdy se obec rozhodla pro jejich odkoupení, což umožňuje další zvelebování) a vybudování cyklostezky do Šumperka, která se stala významnou dopravní tepnou pro dojezd do zaměstnání.

51


52

Obecní firma realizuje i činnosti, které se ukazují jako ztrátové, ale zvyšují komfort pro obyvatele obce, příkladem je sběrný dvůr, třídírna odpadu a kompostárna, jejichž činnost ovšem snižuje občanům obce poplatky za směsný odpad, které jsou vybírány na objem odpadu, nikoli na hlavu. Naopak další aktivity zvyšující kvalitu života v obci jsou současně i rentabilní. Příkladem je efektivní pronájem obecních budov pro poskytování služeb lékařů. Činnost firmy je plánována na 5 let, aby byla zajištěna práce pro lidi (když je víc nezaměstnaných, hledá se víc práce). Pro tvorbu plánu se využívá i prognózování priorit centrálních orgánů, tak aby byly s předstihem připraveny projekty a bylo možné velmi rychle zareagovat na příležitosti. Principem je, že nejdříve se realizují zakázky externích objednavatelů a v období, kdy je prostoru a času více, tak i zakázky obce. Tento režim předchází výkyvům a zajišťuje stálou práci pro zaměstnance. Dalším principem, jehož cílem je zajištění udržitelných pracovních míst, je zavedení ručních prací v případě menšího počtu zakázek a využití mechanizace se naopak využívá v případě, kdy je více zakázek. V této souvislosti je ilustrativním příkladem princip realizace povrchu veřejných prostor – nikdy se neasfaltuje

(protože je to drahé a závislé na externích dodávkách), ale vše se dláždí, což vytváří pracovní příležitosti, opravy je možné realizovat z místních zdrojů a 1 milion se neutratí za 1 den, ale za 2 měsíce. Přenositelnost a udržitelnost Nový Malín je specifický pouze ve dvou faktorech – vlastnictví všech vodohospodářských zdrojů a sítí (přináší příjmy a zajišťují práci při údržbě) a blízkost většího města (to má vliv především na zvyšování počtu obyvatel obce a tím daňových příjmů). Přes tato specifika lze říci, že model obecní firmy je univerzálně použitelný. V každé obci existuje mnoho příležitostí pro rozvoj vlastní firmy – budování infrastruktury, rekonstrukce veřejných budov a obecních bytů, úprava veřejných prostranství, budování vodozádržných a protipovodňových opatření, investice do obecních energetických zařízení, výsadba obecních sadů a mnoho dalších. Podmínkou je ovšem přijetí několika základních principů pro ekonomickou aktivitu obce, které se potom promítnou do činnosti obecní firmy. Základním by mělo být udržet co nejvíce finančních prostředků v obci, ať již se jedná o dotační prostředky, nebo příjmy z daní. Cílem by mělo být použít tyto prostředky pro strategické investice zvyšující kvalitu


života v obci. Výhodou obecní firmy je, že není primárně orientovaná na zisk, ale plní především sociální a rozvojové cíle – zaměstnává místní obyvatele a dává jim prostor pro zvyšování kvalifikace a profesní růst. Pro tento účel může využívat i některých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti úřadu práce, což komerční firmy mohou činit jen velmi omezeně. Některé obce disponují vlastními podniky technických služeb, které mohou být velmi dobrým základem pro další rozvoj a rozšiřování jak aktivit samotných, tak i pro postupné posilování sociálních cílů těchto aktivit. Začít však lze i na zelené louce. Zde se spíš osvědčuje pomalý rozjezd a postupné budování kapacit, což eliminuje mnoho rizik. V každém případě vyžaduje obecní firma důkladné a dlouhodobé plánování, diverzifikaci činností a ideálně dlouhodobě nasmlouvané činnosti a zakázky, které jsou pro firmu jistotou. Ovšem právě to poslední je pro obecní firmy snadnější než pro firmy komerční. Synergie a sítě V Novém Malíně se osvědčilo stálé přímé propojení obecní firmy na politickou reprezentaci obce, protože právě to zajišťuje plnění sociálních a rozvojových úkolů, které má obecní firma plnit.

Nespornou výhodou obecní firmy je snadné přeskupování pracovníků podle aktuální potřeby, které umožňuje efektivní využití pracovníků i techniky. Firma je pod přímým dohledem starosty obce, některé odborné činnosti potom řídí dva inženýři (odborník na stavby a na odpadové hospodářství) a firma zaměstnává jednu vedoucí a 2 účetní. Identifikovaným rizikem (na základě analýzy některých neúspěšných obecních firem) je oddělení řízení obecní firmy od vedení obce. Model v Novém Malíně naopak zajišťuje přímý dohled zastupitelstva a dobrou koordinaci politiky obce s činností obecní firmy. Náklady a zdroje Významnou pomocí pro rozvoj firmy byla změna rozpočtového určení daní. Ta přinesla obecnímu rozpočtu navíc kolem 10 milionů Kč, které jsou maximálně využívány pro strategický rozvoj obce.

53


54

Umožňují tak realizaci větších investičních akcí z vlastních zdrojů. Obrat obecní firmy činil v roce 2013 kolem 40 milionů Kč, z toho byl velký objem realizován jako zakázky pro odběratele mimo obec. Zisk firmy v tomto roce činil 2 229 000 Kč.

Zdrojem externích zakázek bývají často subdodávky firmám, které získají zakázku a nejsou potom schopny ji realizovat.

Zisku je dosahováno i přesto, že bývá problém získat zakázky, které umožní realizaci základní filozofie firmy – dávat zaměstnancům adekvátní plat (tzn. zpravidla vyšší než ve srovnatelných komerčních firmách v regionu) a investovat do modernizace vybavení (soukromé firmy totiž často nabízejí ceny, které nemohou být rentabilní). Zdrojem externích zakázek bývají často subdodávky firmám, které získají zakázku a nejsou potom schopny ji realizovat (příkladem byla rekonstrukce základní školy v obci). Investice z vlastních i dotačních zdrojů nejsou zpravidla zadávány firmám mimo obec, většinou pouze subdodávky řemesel, která nezajišťuje Provozní Nový Malín.

Obecní firma je stále méně závislá na financování z dotací. Ty byly vnímány jako velmi důležité pro rozjezd, ale dnes již musí firma na sebe z velké míry vydělat a investice v obci jsou stále z větší míry financovány z vlastních zdrojů (například v letech 2006–09 bylo investováno přes 70 milionů Kč z dotačních zdrojů a necelých 54 milionů Kč z vlastních, v letech 2010–13 byl již poměr 35 milionů Kč z dotací a 96 milionů Kč z vlastních zdrojů). Z uvedených čísel je zřejmé, že investice obce jsou větší než její daňové příjmy.

KONTAKT Zřizovatel a majitel – obec Nový Malín Jednatelé společnosti – Josef Minář a Mgr. Marek Štencl tel.: 588 881 971 – pí Kuchtíková tel.: 588 881 977 – pí Tylová web: www.novymalin.cz/provoznimalin.html Další kontakty: Obecní úřad Nový Malín 240 788 03 Nový Malín


2.7 SOCIÁLNÍ ZEMĚDĚLSTVÍ 2.7.1 BEMAGRO Východiska, aktéři a vymezení regionu Akciová společnost Bemagro vznikla v roce 1994 transformací bývalých státních statků (převážně v pohraničí) v rámci kuponové privatizace a v současné době funguje jako zemědělské družstvo se sociálním a rozvojovým aspektem. Obec Malonty se svými 1 387 obyvateli se nachází v jihovýchodní části okresu Český Krumlov, 10 km od Kaplice. Leží v turisticky přitažlivém přírodním prostředí na pokraji chráněné krajinné oblasti Novohradských hor v nadmořské výšce 690 m. Správní území obce Malonty má rozlohu 6 129 ha a zahrnuje 9 katastrálních území – Malonty, Jaroměř, Desky, Meziříčí, Bělá, Bukovsko, Hodonice, Rapotice a Radčice. V případě Malont jsou relevantní i další charakteristiky obvyklé pro území „jižních“ českých Sudet: poválečná výměna obyvatelstva a změna sídelní struktury, nízká hustota obyvatelstva, špatná dopravní dostupnost, nízká bonita půdy (podhorské přírodní podmínky) atd.

Relevantními aktéry jsou vedle pracovníků podniku také obec Malonty a Evropská unie, popř. Ministerstvo zemědělství ČR jako zprostředkovatel naplňování Společné zemědělské politiky. Hlavní hospodářské areály jsou umístěny v samotných Malontech a blízké místní části (osadě) Meziříčí, pozemky kromě správního území Malont také v sousedních obcích (do cca 10 km).

Hlavní hospodářské areály jsou umístěny v samotných Malontech a blízké místní části (osadě) Meziříčí.

Existuje zde ekonomická a sociální síť spolupracovníků, odběratelů a příznivců. Je soustředná, ale asymetrická – méně směrem do Rakouska, více do 35 km vzdálených Českých Budějovic. Příkladem odběratele je pekárna s vlastním mlýnem (Ipema) v 10 km vzdálené Kaplici, která zásobuje nejen několik prodejen v Kaplici, Českých Budějovicích a jinde, ale má i „linky“ distribuce na dobrovolnické bázi v několika obcích regionu.

55


56

Identifikace problému Proměna a současná činnost Bemagra není reakcí na nějaký konkrétní problém. Je to příklad, že určitý způsob zemědělství může rozhodující měrou přispět k řešení některých problémů typických pro strukturálně znevýhodněné venkovské regiony: > prudký úbytek pracovních příležitostí v prvovýrobě, > krajina a příroda poškozené konvenční zemědělskou velkovýrobou, > složitá a nestabilní sociální situace jednotlivců i společenství. Popis – historie, současnost, vyhlídky Jak již bylo uvedeno v úvodu, akciová společnost Bemagro vznikla v roce 1994 z bývalých státních statků. Na přelomu tisíciletí se stal většinovým vlastníkem Miloslav Knížek. Společnost dnes hospodaří na více než 2 000 hektarech, od roku 2008 má (po dvouletém přechodném období) certifikát ekologického zemědělství. Většinu rozlohy zaujímají louky a pastviny, orná půda tvoří jednu čtvrtinu. Způsob hospodaření je určen přírodními podmínkami – nadmořská výška je většinou mezi 600 a 700 metry a průměrný roční úhrn srážek přesahuje 700 milimetrů.

V Bemagru pracuje 50 stálých zaměstnanců, kterým v sezóně pomáhá až 20 brigádníků. Při určité struktuře činností, z čistě ekonomického hlediska velmi efektivní, by k hospodaření „stačila“ cca ¼ těchto počtů. Mezi zaměstnanci je 10–15 lidí považovaných tradičně za sociálně znevýhodněné (nízká kvalifikace, dluhová past, rozpadlé rodiny atd.). Základem personální práce v Bemagru je snaha pro každého najít takovou práci, kterou umí a která ho pokud možno uspokojuje, resp. naplňuje. To není vůbec snadné. Společnost má tři základní střediska – Rostlinku, Chov zvířat a Zeleninovou zahradu. Hlavním úkolem Rostlinky je zabezpečit dostatek kvalitního krmení pro vlastní zvířata – senáže, seno a zrno. Dále se pěstuje na prodej žito, pšenice, špalda, oves, pohanka a brambory. Nepoužívají se minerální hnojiva a pesticidy, slušných výnosů je dosahováno správnými agrotechnickými opatřeními při použití rozumného osevního postupu. Významným cílem je dlouhodobé zlepšování kvality půdy. V Chovu zvířat je nejvýznamnějším provozem velkochov dojnic (asi 300 kusů) na farmě v Meziříčí. Krávy se v létě pasou v širokém okolí farmy, v zimě využívají nejbližší pastviny jako výběh. V Meziříčí


se také nachází Selský dvůr – místo pro malochov prasat, ovcí a drůbeže. V Malontech je farma pro masný skot, kde jsou odchovávány i jalovice dojného skotu. V Zeleninové zahradě se od roku 2012 pěstuje „jiná“ (než běžně kupovaná) zelenina. Nejvíc mrkev, cibule, petržel a zelí, v menší míře sedm dalších druhů a také byliny, které přispívají k lepší atmosféře a celkové harmonii zahrady. Některé činnosti a komodity jsou samy o sobě ztrátové, ale podle přesvědčení vedení družstva patří do „organismu“ celého podniku, resp. společenství. Zcela pragmaticky mj. zlepšují atmosféru a rovnováhu a také například dávají práci několika starším ženám. V rámci péče o krajinu se například obnovují meze, které vedle své klíčové protierozní funkce na svažitých pozemcích zvyšují i biodiverzitu. Mezi další opatření patří budování biokoridorů, alejí, větrolamů, tůněk, ochrana mokřadů a pak samozřejmě samotný způsob obhospodařování zemědělských pozemků – počínaje způsobem hnojení a konče systémem sečení luk a pastvin. V Bemagru jsou postupně zaváděny principy biodynamického zemědělství, které vedou k celkové harmonizaci společnosti i jejího okolí, k ozdravování půdy, rostlin, zvířat a tím ke kvalitnější

produkci potravin. Pro tento přístup je mj. charakteristická cílevědomá snaha o komplexní, „ekosystémové“ (do značné míry tradiční v podmínkách střední Evropy) hospodaření na statku – o vyvážený poměr orné půdy, luk a pastvin a k nim odpovídající množství zvířat, pro které je podnik schopen vyprodukovat vlastní krmivo a které zase poskytne potřebné množství organického hnojiva pro půdu. Bemagro fakticky velmi dobře funguje jako sociální podnik, i když toto označení soustavně neužívá a nepotřebuje dodatečnou grantovou podporu k zaměstnávání sociálně znevýhodněných lidí. Aktuálně zvažuje posílení týmu o někoho, kdo by na částečný úvazek přímo pečoval o dobré vztahy mezi pracovníky, v případě potřeby a zájmu pomáhal s osobními problémy a podobně. Podnik má velké plány, či spíše chce být připraven na příležitosti (vhodné chvíle) k dalšímu rozvoji. V současné době dokončuje vlastní mlékárnu k balení mléka (do vratných obalů) a k produkci jogurtu, tvarohu, másla i sýrů. K tomu i kořenovou čistírnu odpadních vod a další podpůrnou technickou infrastrukturu. Má zpracované studie

57


58

mj. na nové stáje, vlastní jatky, nové správní budovy s kuchyní a jídelnou, obchodem a sálem pro setkávání lidí a úspory energie (jakož i využití sluneční energie). Přenositelnost a udržitelnost Statků vzniklých v podobných přírodních a socioekonomických podmínkách jsou v ČR stovky, a tak přenositelnost záleží na uvědomělosti, ochotě a zodpovědnosti managementu společnosti.

Určitou zvláštností je, že sám ředitel pochází ze sousedního kraje a dosud tam částečně žije. Oba dodatečné prospěchy mimo přímý ekonomický zisk (sociální: zaměstnávání nad rámec hlavního podnikatelského záměru; environmentální: péče o krajinu nad rámec zákonných povinností a požadavků) jsou plně přenositelné. Určitou zvláštností je, že sám ředitel pochází ze sousedního kraje a dosud tam částečně žije. Přesto má výjimečný zájem jak o místní lidi, tak o přírodu a efektivně

obojímu prostřednictvím Bemagra přispívá. Teoretickým rizikem by byly leda špatné záměry dalšího rozvoje podniku. Dodatečné granty nejsou objemově významné (jde o princip – vedení podniku nechce, aby se rozhodování řídilo penězi). Je obtížné spekulovat o vývoji, pokud by se radikálně proměnil – třeba i jen co do objemu – současný systém zemědělských subvencí, ale zřejmě platí, že a) díky produkci v biokvalitě (a v blízké době v biodynamické kvalitě) by měl podnik výhodu v odbytu a hlavně b) díky existujícím a přibývajícím prvkům komunitou podporovaného zemědělství1 by se na nové podmínky adaptoval v principu lépe než mnoho jiných farem. Synergie a sítě Základní orientace Bemagra se zaměřuje na harmonizaci a hledání rovnováhy, takže takřka samovolně se daří kloubit sociální ohledy s ekonomickou stabilitou, ohledy na životní prostředí se samotnou produkcí atd. Určité obecné povědomí o Bemagru existuje na Kaplicku, Novohradsku,

1 Jedná se o socioekonomický model (koncept), ve kterém zemědělci poskytují své produkty přímo konzumentům, tj. bez mezičlánků a zprostředkovatelů. Komunita konzumentů tak přímo podporuje místního zemědělce.


Trhosvinensku a Borovansku i díky místním akčním skupinám Pomalší a Sdružení Růže. V kruzích zájemců o zdravé a místní potraviny, potažmo ekologicky uvědomělejších lidí je podnik známý prakticky v celé jižní polovině Jihočeského kraje. Postupně se ustavuje síť odběratelů. Bemagro má zájem na tom, aby se rozvíjela a organizovala, například formou družstva, a aby spotřebitelé byli víc propojeni – mohli se podílet na práci, ale také měli určitý přímý vliv na rozhodování podniku. Už teď existují neformální vztahy s „novými venkovany“, kteří v blízkém okolí hospodaří v malém, alternativně, komunitně a podobně. Bemagro dlouhodobě spolupracuje na ekologizaci provozu a při péči o biologickou rozmanitost v krajině se spolkem Juniperia, dříve Daphne ČR. Na rozdíl od všech sousedních obcí počet obyvatel Malont už skoro třicet let prakticky nepřetržitě pozvolna roste. Náklady a zdroje Základním zdrojem jsou zemědělské subvence ve standardních sazbách, zejména jednotná platba na plochu (SAPS), platby v rámci méně příznivých oblastí (LFA) a agroenvironmentální opatření (AEO). O jednorázové projektové dotace žádá Bemagro spíše výjimečně a v nevýznamném objemu (nízké jednotky procent z celkových příjmů).

Jádrem (sociálního) podnikání Bemagra jsou ohledy na lidi a přírodu. Peníze jsou jen služebníkem či nástrojem k tomu; ekonomický zisk rozhodně není hlavním cílem.

KONTAKT Bemagro, a.s., 382 91 Malonty 101 tel.: 380 325 111 e-mail: [email protected] web: www.bemagro.cz ing. Miloslav Knížek, ředitel tel.: +420 602 224 774 e-mail: [email protected] Další informace, realizátoři, odborníci: Juniperia, z.s., Senovážné nám. 1736, 370 01 České Budějovice tel.: +420 774 650 592 (Mgr. Martin Střelec) e-mail: [email protected], web: www.juniperia.cz Obec Malonty, 382 91 Malonty čp. 27 tel.: 380 325 120 e-mail: [email protected] web: www.malonty.cz

59


60

2.7.2 FARMA BIOSTATEK NA DOUPOVĚ Biostatek je multifunkční farma, která se zaměřuje na výrobu zemědělských produktů a mimo komerčně zaměřenou produkční činnost provozuje aktivity shrnutelné pod termín „sociální zemědělství“. Statek nabízel například pracovní terapie, kterých se účastnila mládež z místního výchovného ústavu. Devět klientů se svým výchovným dohledem dojíždělo pravidelně na biostatek na jedno odpoledne týdně. Vedle odreagování při práci a s využitím uklidňujícího efektu přítomných hospodářských zvířat se velmi neformálním způsobem připravovali na období po propuštění z výchovné instituce. Spolupráce s výchovným ústavem probíhala zejména v roce 2010 a vyvrcholila projektem Trunpa – pochod s ovcemi: www.areaviva.cz/SOCIALNIZEMEDELSTVI-1/TRUNPA-pochod-sovcemi-transhumance.html.

Aktuálně se biostatek zaměřuje také na další cílové skupiny pro sociálně zemědělské programy, například i na zahraniční dobrovolníky (www.wwoof. cz/host-list/22903-biostatek/), workcampery a tamjdemáky (www.tamjdem.cz) a dále také na místní dlouhodobě nezaměstnané obyvatele.

KONTAKT Mgr. Vojtěch Veselý Zámecká 20, 364 55 Valeč e-mail: [email protected] tel.: +420 775 272 678 web: www.biostatek.cz


Hospodaření se orientuje na rostlinnou i živočišnou výrobu, produkci kravského mléka, obnovu pastevních areálů pro ovce a kozy, chov koní, ve dvouhektarovém Čihovickém rybníku také chov ryb.

2.7.3 FARMA DVŮR ČIHOVICE Farma Dvůr Čihovice je zemědělské hospodaření Jiřího Netíka ml., který hospodaří v pronajaté části areálu čihovického dvora. Hospodaření se orientuje na rostlinnou i živočišnou výrobu, produkci kravského mléka, obnovu pastevních areálů pro ovce a kozy, chov koní, ve dvouhektarovém Čihovickém rybníku také chov ryb. Farma Dvůr Čihovice spolupracuje při uskutečňování pracovní rehabilitace lidí se zdravotním postižením a je hlavním organizátorem tradičních čihovických dožínek, stavění májky či pálení čarodějnic. V současné době se ve spolupráci se spolkem POMOC Týn nad Vltavou podílí na vytvoření komplexu ekologických sadů v obci Temelín, kde našlo uplatnění 8 osob se zdravotním znevýhodněním.

KONTAKT Dvůr Čihovice, Čihovice 30 375 01 Týn nad Vltavou tel.: +420 777 775 150 tel.: 385 724 006 web: www.zeleny-kosik.cz

61


62

2.7.4 KVĚTNÁ ZAHRADA, z.ú. Ředitel Květné zahrady Mgr. Ferdinand Raditsch pracoval v letech 2002 až 2013 na Ministerstvu vnitra ČR a zabýval se problematikou ohrožených a rizikových dětí, mimo jiné se také věnoval výzkumu dalších osudů mladých lidí, kteří odcházejí z dětských domovů a obdobných školských zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že více než polovina z nich se po roce a více dostane do konfliktu se zákonem. Proto se rozhodl věnovat praktické práci s touto cílovou skupinou. Založil organizaci s účastí okolních měst, pořídili statek se 14 hektary polí a v roce 2005 začali poskytovat sociální službu Dům na půl cesty Květná s velkým důrazem na budování pracovních návyků. Od roku 2010 provozuje organizace Květná zahrada také aktivity spadající pod sociální podnikání – s názvem Farma Květná. Cílem je připravit lidi z cílové skupiny na normální život, naučit je pracovat a pustit je do života už s určitými kompetencemi. Dům na půl cesty Květná je jediné zařízení v ČR pracující v tak velkém rozsahu. V rámci tohoto projektu je na Farmě Květná zaměstnáno na pracovní smlouvu čtrnáct osob z cílové skupiny. Dalších sedm kmenových zaměstnanců vede a kontroluje své pracovní skupiny. Práce

jsou zaměřeny na zemědělskou činnost, péči o zvířata, údržbářskou činnost, péči o stroje, úklid na farmě a celkový provoz farmy. Koncept je postaven tak, že zaměstnanci dostávají plat těsně nad hranicí minimální mzdy, aby měli ambice a byli motivováni si časem najít lepší zaměstnání. Klienti by měli po dvou letech statek opustit a postavit se na vlastní nohy. Na statku je pro zaměstnance zajištěno ubytování a strava. Od roku 2014 provozuje Farma Květná vlastní sýrárnu, chystá pekárnu, sušárnu ovoce, výrobnu marmelád a moštárnu.

Cílem organizace je přestat být závislá v tak velké míře na finančních prostředcích z grantů.

Cílem organizace je přestat být závislá v tak velké míře na finančních prostředcích z grantů, vydělat si dostatek peněz vlastními silami, a sice právě aktivitami sociálního podnikání. Od roku 2006 spolupracuje Květná zahrada, z.ú., při zajišťování zaměstnání s úřadem práce, okolními obcemi i soukromými firmami. Některé zaměstnance posílá organizace na stáže do soukromých firem,


Pro zájemce o agroturistiku byl v prostorách statku zrekonstruován apartmán s 8 lůžky a další prostor s 9 lůžky, které jsou za tímto účelem pronajímány, a přispívají tak dalšími financemi na chod statku.

které si někdy klienty přeberou na stálo a zajišťují také potřebnou rekvalifikaci. Od roku 2013 provozuje Květná zahrada také zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc „Květináč“, určené zejména pro starší děti. Na žádost měst okresu Svitavy zřídila Květná zahrada od 1. 9. 2014 Středisko výchovné péče Svitavska, které pracuje s dětmi, rodiči a školami z celého svitavského okresu. Pro zájemce o agroturistiku byl v prostorách statku zrekonstruován apartmán s 8 lůžky a další prostor s 9 lůžky, které jsou za tímto účelem pronajímány, a přispívají tak dalšími financemi na chod statku.

KONTAKT Květná zahrada, z.ú. Mgr. Ferdinand Raditsch, ředitel Květná 40, 572 01 Polička tel.: +420 723 089 261 e-mail: [email protected] web: www.kvetnazahrada.cz

63


64

2.8 SPOLEČENSKY ODPOVĚDNÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK O společensky odpovědném zadávání veřejných zakázek lze mluvit tehdy, pokud podporují příležitosti v oblasti zaměstnanosti a sociálního začleňování, prosazují rovné příležitosti, dbají na dodržování lidských a pracovních práv, zahrnují podporu malých i středních podniků včetně sociálních podniků apod. V zadávacích podmínkách může zadavatel rovněž uvést zvláštní podmínky pro plnění veřejné zakázky, a to zejména z oblasti sociální, oblasti zaměstnanosti nebo životního prostředí. Doporučení Agentury pro sociální začleňování, jak do přijetí nového zákona o veřejných zakázkách (transpozice Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek) zadávat veřejné zakázky společensky odpovědně: 1) Nebojte se konzultovat s potenciálními dodavateli. Většina zadavatelů neumí dobře popsat, co chce nakoupit, protože se nikdy nezeptala dodavatelů, co umí dodat. Konzultovat není zakázáno, pokud výstupy např. z kulatých stolů budou zveřejněny tam, kde bude viset zadávací dokumentace.

2) Přiznejte skutečný předmět plnění. Nechcete přece jen opravit dům či chodník, ale i zaměstnat znevýhodněné osoby. Co uvedete v předmětu plnění, to lze hodnotit. 3) Dělení zakázky není zakázáno. Zakázáno je účelové rozdělení jedné zakázky na více menších, snadněji zadatelných. Vnitřní dělení na dílčí části naopak zpřístupňuje zakázku malým a středním, tedy i sociálním podnikům. 4) Naučte se hodnotit kvalitu. A dodáváme, že s tím rádi pomůžeme. Hodnotit kvalitu znamená eliminovat riziko podseknutí ceny, a tím i odvedení peněz mimo region někým, kdo spoléhá na vícepráce a na místním rozvoji mu nesejde. 5) Smlouva není příloha. Chcete-li eliminovat riziko nelegální práce nebo pozdních plateb subdodavatelům (což bývají menší, místní firmy), dejte si do smluvních podmínek možnost kontroly subdodavatelských řetězců, včetně těchto aspektů. 6) Objevte a využívejte zvláštní podmínku zadavatele dle § 44 odst. 10: a) Zadavatel může v zadávacích podmínkách ve smyslu § 44 odst. 10


zákona např. požadovat, aby určité procento/určitý počet z celkového počtu pracovníků dodavatele, kteří se budou podílet na plnění zakázky, pocházelo z řad dlouhodobě nezaměstnaných osob, tj. uchazečů o zaměstnání, kteří byli bezprostředně před započetím plnění zakázky evidováni úřadem práce po dobu alespoň 5 měsíců. Podmínku by dodavatel splnil, pokud by se zavázal pro plnění zakázky zaměstnat tyto osoby, které prokazatelně ukončí evidenci na úřadu práce, v souvislosti s uzavřením pracovněprávního vztahu s dodavatelem za účelem plnění předmětné veřejné zakázky. b) Zadavatel dále může požadovat, aby dodavatel splňoval při podání nabídky podmínku zaměstnávání určitého procenta/určitého počtu osob se zdravotním postižením či osob sociálně znevýhodněných z celkového počtu zaměstnanců. Tuto podmínku může dodavatel splnit též prostřednictvím subdodavatele. Pro účely splnění podmínky se počty osob zdravotně postižených či sociálně znevýhodněných v rámci jednoho zaměstnavatelského subjektu sčítají. Dodavatel prokáže, že zaměstnává osoby se zdravotním postižením podle § 67 zákona č. 435/2004 Sb.,

o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tuto podmínku může dodavatel splnit též prostřednictvím subdodavatele. Skutečnost, že dodavatel či subdodavatel zaměstnává osoby se zdravotním postižením, musí být dodavatelem uvedena v nabídce společně s potvrzeními nebo rozhodnutími orgánu sociálního zabezpečení, která se týkají osob se zdravotním postižením. Dodavatel prokáže, že zaměstnává osoby sociálně znevýhodněné dle § 33 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Tuto podmínku může dodavatel splnit též prostřednictvím subdodavatele. Skutečnost, že dodavatel či subdodavatel zaměstnává osoby sociálně znevýhodněné, musí být dodavatelem uvedena v nabídce společně s potvrzením krajské pobočky Úřadu práce ČR o tom, že v průběhu 12 měsíců před podáním nabídky byly tyto osoby uchazeči o zaměstnání, jimž úřad práce věnoval zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání. Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců podle § 11 vyhlášky č. 518/2004 Sb.,

65


66

kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Dodavatel doloží přepočtený stav zaměstnanců spolu s nabídkou. V případě, že podmínka je plněna též prostřednictvím subdodavatele, předloží dodavatel přepočtený stav zaměstnanců též za subdodavatele. Zadavatelé musí při stanovení takovýchto zvláštních podmínek dodržet základní zásady zadávacího řízení. Zadavatel může dát do zadávací dokumentace zvláštní podmínku zadavatele v tom smyslu, že dodavatel nebo subdodavatel zaměstnává určité procento osob se ztíženým přístupem na trh práce, pokud zároveň v předmětu plnění zdůvodní, proč je zaměstnávání osob se ztíženým přístupem na trh práce jeho součástí, a zároveň smluvně zajistí, že znevýhodněné osoby se budou přímo podílet na plnění zakázky. Příklady dobré praxe: Příklad první Město Most přispívá ke snižování nezaměstnanosti tím, že při zadávání vybraných veřejných zakázek požaduje po zúčastněných firmách, aby zaměstnaly občany, kteří jsou dlouhodobě vedeni v evidenci úřadu práce. Podmínka byla také zapracována do Pravidel pro zadávání a průběh veřejných zakázek malého rozsahu:

Zadavatel má možnost, v návaznosti na charakter a rozsah předmětné veřejné zakázky, uplatnit v rámci zadávací dokumentace tzv. zvláštní podmínku na plnění veřejné zakázky v sociální oblasti: Dodavatel pro plnění veřejné zakázky bude prokazatelně zaměstnávat osoby z řad dlouhodobě nezaměstnaných, a to minimálně po dobu celého plnění veřejné zakázky. Počet těchto osob musí činit alespoň 10 % z celkového počtu osob, které se na plnění veřejné zakázky budou podílet. Tuto skutečnost uchazeči potvrdí ve své nabídce čestným prohlášením. Vítězný uchazeč předloží do 1 týdne od oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, nejpozději však 3 dny před uzavřením smlouvy, seznam osob, s nimiž uzavřel pracovněprávní vztah v souvislosti s plněním zakázky, potvrzený místně příslušným úřadem práce a zároveň předloží prohlášení o celkovém počtu osob, které se budou na plnění zakázky podílet. Od roku 2013 posuzuje Komise prorodinných aktivit a sociálních služeb zakázky v objemu nad 1 milion Kč ještě před jejich vyhlášením s ohledem na to, zda zakázku lze či nelze využít pro povinné zaměstnání určitého podílu znevýhodněných osob, přičemž toto posouzení je závazné pro oddělení veřejných zakázek.


www.mesto-most.cz/pravidla-prozadavani-a-prubeh-verejnych-zakazekmaleho-rozsahu/d-2778/p1=1159 Příklad druhý Město Neratovice v souvislosti se snahou podpořit malé a střední podniky zřídilo portál, který umožňuje bezplatnou registraci všem firmám, které mají zájem se zapojit do veřejných zakázek. Firmy jsou rozděleny do kategorií podle oblasti, ve které působí, a prostřednictvím portálu jsou oslovovány při vyhlášení relevantní veřejné zakázky. Inspirací pro tento nástroj byl obdobný postup využívaný ve Velké Británii. Tento postup doporučuje i Evropský kodex osvědčených postupů pro usnadnění přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám.

www.neratovice.cz/aa/registraceuchazece.asp? Více informací naleznete na těchto webových stránkách: www.socialni-zaclenovani.cz/metodiky-amanualy-dobre-praxe Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (Metodika) Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek (Manuál dobrých praxí)

67


68

Kvalitní vzdělávání dětí, mladých lidí i dospělých je základem úspěšného a dlouhodobého řešení situace sociálně vyloučených či sociálním vyloučením ohrožených obyvatel.

69


70

3

VZDĚLÁVÁNÍ A PRORODINNÁ OPATŘENÍ

3.1 DLUHOVÉ PORADENSTVÍ 3.1.1 PROGRAMY K ŘEŠENÍ ZADLUŽENOSTI: RUBIKON CENTRUM RUBIKON Centrum působí v ČR již od r. 1994 v oblasti prevence kriminality a efektivního řešení následků trestných činů. Pracuje s lidmi, které spojuje především konflikt, izolace a snížená schopnost řešit vlastní problémovou situaci, a to včetně osob ze sociálně vyloučených lokalit.

Programy k řešení zadluženosti jsou určeny k osobám, které se potýkají s tíživou finanční situací a dluhy. Cílem programů je prevence a řešení zadluženosti a zvýšení socioekonomické stability cílové skupiny organizace. Jedná se především o odborné dluhové poradenství s podporou právníka, kde se osvědčuje úzká specializace poradců, která přináší efektivní řešení v této složité problematice. Kvalitní dluhové poradenství významně přispívá ke zvýšení motivace a uplatnitelnosti na trhu práce a ke komplexní stabilizaci životní situace klientů. Organizace provozuje poradnu v Praze a Ústí nad Labem a mobilní formou také na střediscích Probační a mediační služby ČR a ve věznicích. Dále organizace realizuje pro klienty skupinové kurzy finanční gramotnosti a řešení zadluženosti. RUBIKON Centrum také vzdělává odborníky z neziskového sektoru a státní

Vzdělávání a prorodinná opatření

správy, především formou akreditovaných kurzů k řešení situace zadlužených klientů nebo např. podporou při zavádění dluhového poradenství v organizacích a obcích.

foto > RUBIKON

Programy jsou financovány z grantových programů, především z Evropského sociálního fondu.

KONTAKT Kateřina Jirová – vedoucí programů k řešení zadluženosti tel.: +420 778 424 699 e-mail: [email protected] web: www.rubikoncentrum.cz

71


72

3.2 ŠKOLKY, PŘEDŠKOLNÍ KLUBY, DOUČOVÁNÍ 3.2.1 DOUČOVÁNÍ NA JESENICKU Projekt Nová šance usiloval o to, udržet děti ze sociálně vyloučených lokalit na Jesenicku na běžných základních školách, usnadnit jim vstup do školy prostřednictvím předškolní výchovy a reintegrovat děti z praktických škol zpět do běžných základních. Díky projektu se na běžných základních školách udrželo nebo do nich úspěšně vstoupilo 17 dětí. Pro šest z nich byl zpracován plán podpůrných činností, u čtyř žáků byl pro školu zpracován individuální vzdělávací plán. Dva žáci sice opakovali první třídu a jeden druhou – ale podle jejich učitelů by bez podpory, které se jim dostalo, skončili v praktické škole.

Díky projektu se na běžných základních školách udrželo nebo do nich úspěšně vstoupilo 17 dětí.

Celý projekt se zaměřil na spolupráci rodin, škol i odborných zařízení (Středisko integrace menšin Olomouc, Pedagogicko-psychologická poradna). V první fázi byli rodiče dětí, které měly nastoupit

do základních škol, motivováni, aby jejich děti pravidelně navštěvovaly předškolní výchovu. Po vstupu dětí do první třídy začalo jejich pravidelné doučování. Pracovníci projektu zároveň zprostředkovávali kontakt rodin a škol a řešili případné problémy. Zároveň tak docházelo k přímému kontaktu rodičů a učitelů, který postupně odbourával komunikační bariéry mezi rodinou a školou. Projekt realizovalo občanské sdružení Ester.

KONTAKT Ester z.s., Eva Svobodová & Abraham Staněk Bílý Potok 152, 790 70 Javorník tel.: 584 440 141 e-mail: [email protected] web: www.esterzalesi.eu


3.3 PREVENTIVNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAMY 3.3.1 MAJÁK o.p.s. Preventivní program Klima třídy pro střední školy nabízí například o.p.s. Maják z Liberce. Jednorázový program s časovou dotací 4 hodiny je zaměřen na podporu spolupráce a soudržnosti třídního kolektivu a také na rozvoj vzájemné komunikace. V rámci programu

Součástí programu je pozorování skupiny a zmapování třídní atmosféry.

probíhá skupinová reflexe jednotlivých aktivit. Součástí programu je pozorování skupiny a zmapování třídní atmosféry, nicméně neslouží jako diagnostika třídní skupiny. Program probíhá v prostorách MAJÁKu o. p. s. v Liberci-Ruprechticích a vede jej odborný lektor a asistent.

KONTAKT www.majakops.cz/ index.php?option=com_ content&view=article&id=68&Itemid=74

3.3.2 MAGDALÉNA, o.p.s. Ve středních Čechách nabízí dlouhodobé preventivní programy rizikového chování například obecně prospěšná společnost Magdaléna. Se žáky se pracuje systematicky, s ohledem na jejich věk, vývoj a rozumové schopnosti, v ideálním případě od 7. do 9. ročníku. Jednotlivá setkání (bloky) na sebe tematicky navazují a vytvářejí komplexní celek. Dlouhodobý program primární prevence tudíž mohou zahájit žáci 2. stupně základní školy v jakémkoliv ročníku. Skládá se z 2 setkání (bloků) po 3 vyučovacích hodinách pro 1 třídu za 1 školní rok. Třídní učitel společně se školním metodikem prevence vybírá

73


74

vždy 2 témata z celkových 4. Kromě všeobecné prevence nabízí Magdaléna také program selektivní prevence, kdy se intenzivně pracuje s třídním kolektivem, u něhož se projevuje zvýšená míra rizikových jevů, jako je například šikana. Pořádá také navazující interaktivní semináře pro SŠ a vzdělávání pedagogů. Obecně prospěšná společnost Magdaléna se vedle prevence a vzdělávání věnuje snižování rizik spojených s užíváním návykových látek, léčbě závislostí a následné péči o absolventy léčby.

KONTAKT Zora Kasiková, manažerka PR tel.: 734 152 141 e-mail: [email protected] web: www.magdalena-ops.eu/


3.4 PRORODINNÁ OPATŘENÍ, MATEŘSKÁ CENTRA 3.4.1 PODPORA PODNIKÁNÍ ŽEN NA MATEŘSKÉ DOVOLENÉ – MATEŘSKÉ CENTRUM KRTEČEK Popis MC Krteček realizovalo projekt Od kočárku k podnikání. Myšlenka vznikla jako reakce na spontánní aktivity matek, které vyráběly různé produkty a ty si pak vzájemně vyměňovaly. Od takového výměnného obchodu byl jen krůček k nápadu, že by některé z produktů mohly být úspěšné i mimo úzký okruh uživatelek MC a že by na jejich výrobě a prodeji bylo možné postavit vlastní podnikání. Významnou roli hrála i okolnost, že mnoho matek se po rodičovské dovolené bude jen s obtížemi vracet na pracovní pozici, kterou předtím zastávaly, a alternativní ekonomická aktivita se může hodit. Projekt byl pojat poměrně velkoryse – zúčastnilo se jej 90 matek (kromě Jeseníku ještě v dalších dvou lokalitách). Účastnicím bylo zajištěno vzdělání v oblasti podnikání a marketingu, asistence při tvorbě podnikatelského plánu, koučování a mentoring se zkušenými podnikateli a podnikatelkami. Součástí podpory bylo i zřízení miniškolky, aby měly matky možnost se soustředěně věnovat vlastním aktivitám. Cílem těchto aktivit byl rozjezd životaschopného podnikání v rozsahu, které bude pro účastnice ekonomicky zajímavé.

Přínosy V současnosti je v Jeseníku jeden podnikatelský záměr na velmi dobré cestě ke komerčnímu úspěchu a další 4 účastnice svoje podnikání pomalu rozvíjejí jako doplňkovou činnost v rámci rodičovské dovolené. Největším přínosem jsou však vedlejší efekty projektu – účastnice projektu vytvořily autentickou svépomocnou skupinu, v jejímž rámci sdílely informace a vzájemně se motivovaly k pokračování a rozvíjení svých

75


76

nápadů. Nezanedbatelným efektem byl i posun v myšlení účastnic, získávání nových znalostí a zkušeností z tržního prostředí, v němž se dříve většina matek nepohybovala. To vše mělo pozitivní dopad na zvýšení jejich sebevědomí, které budou po ukončení rodičovské dovolené nutně potřebovat.

Možnosti aplikace Popsaný projekt byl poměrně rozsáhlý a drahý, využíval finanční prostředky z ESF, ale samu myšlenku je možné realizovat v mnohem menším rozsahu s potřebou poměrně subtilního financování. Realizace se neobejde bez lektorů, kteří dokážou

problematiku podnikání zpřístupnit a pomohou s vypracováním podnikatelských plánů (účelný rozsah je kolem 60 hodin skupinové aktivity). Velmi se osvědčil individuální osobnostní koučink (4 hodiny) a samozřejmě individuální konzultace podnikatel-


ských záměrů účastnic (20 hodin). Jedním z důležitých přínosů pro účastnice bylo absolvování mentoringu, kde individuální sezení s mentorem bylo obohacující z hlediska reálného začátku podnikání účastnic. Základem úspěchu je, aby aktivity vycházely z potřeb a zájmů uživatelek mateřského centra, proto je užitečné vytvářet prostor pro to, aby se tyto zájmy mohly projevit, a poté společně pracovat na rozvoji toho, co má nějaký rozvojový potenciál. Nabízí se i možnost komunikace mezi více MC a příprava společného většího projektu, což je cesta, kterou šel právě Krteček. Samozřejmě že tématem nemusí být jenom podpora podnikání, nabízí se množství dalších oblastí, které zajistí stálý kontakt matek s „vnějším“ děním – angažovanost při úpravách veřejného

prostoru včetně připomínkování územního plánování, vytváření míst pro bezpečné trávení volného času dětí, rozvoj společenského a kulturního života obce, dostupnost vzdělávání a mnoho dalších.

KONTAKT MC Krteček Jeseník Zámecké nám. 2 790 01 Jeseník tel.: +420 774 140 375 web: www.krtecekjesenik.cz

77


78

3.4.2 MATEŘSKÁ CENTRA – SPOLEČNOU CESTOU NAPROTI RODINĚ A DĚTEM Projekt, na kterém spolupracovala MAS Bystřička, o.p.s., a MAS HANÁ, o.s., a který podporoval rodiny s dětmi napříč dvěma regiony prostřednictvím mateřských a rodinných center, připravoval do budoucna fungující zázemí pro využití volného času a lepší organizaci a zkvalitnění služeb v této oblasti na území obou MAS.

Na podporu zaměstnanosti žen na a po mateřské dovolené proběhl kurz

Náplní projektu bylo spolupracovat s pěti mateřskými a rodinnými centry (MC Bublinka Velká Bystřice, RC Klásek Lutín, RC Pohádka Náměšť na Hané, MC Srdíčko Konice a MC Rakováček Raková u Konice) a nová centra zakládat (RC Broučci v Hlubočkách, RC Bukovany). Rodinná a mateřská centra nabízí řadu aktivit pro rodiče. Na podporu zaměstnanosti žen na a po mateřské dovolené proběhl kurz „Máma má firmu“, který vzdělával zájemkyně v problematice, jak se vrátit na trh práce formou OSVČ. Mezi další přednášky patřily oblasti se sociální a zdravotní tematikou. Pro vedení center pak byl připraven vzdělávací cyklus Jak správně naplňovat činnost rodinných center a jak komunikovat s veřejností.

„Máma má firmu“, který vzdělával zájemkyně v problematice, jak se vrátit na trh práce formou OSVČ. Mezi

KONTAKT

další přednášky patřily oblasti se sociální a zdravotní tematikou.

web: www.regionhana.cz web: www.masbystricka.cz


Všechny níže uvedené aktivity vyplynuly z činnosti mateřského a komunitního ekocentra – buď ji doplňují, či rozvíjejí. Realizovány jsou výhradně, či alespoň částečně v mateřském a komunitním ekocentru.

Centrum bylo založeno v roce 2007 v Dubu u Prachatic a ve své době bylo prvním ekologicky zaměřeným venkovským centrem v rámci Sítě mateřských center.

3.4.3 MATEŘSKÉ A KOMUNITNÍ CENTRUM DUPY DUB Centrum bylo založeno v roce 2007 v Dubu u Prachatic a ve své době bylo prvním ekologicky zaměřeným venkovským centrem v rámci Sítě mateřských center. Od října 2008 disponuje pronajatým prostorem v budově hasičské zbrojnice v Dubu č. p. 93. V prostorách Mateřského a komunitního centra, které byly rekonstruovány a vybaveny s přispěním dotace SZIF s ohledem na ekologické přírodní materiály, je realizován celoroční program akcí pro děti a rodiče.

Od roku 2011 jsou realizovány vzdělávací projekty pro osoby ohrožené či vyloučené z trhu práce – (rodiče dětí do 15 let, osoby nad 50 let věku, romské

79


80

Souběžně s registrací sociálních služeb DUPY DUB získalo centrum pověření k výkonu sociálněprávní ochrany dětí.

etnikum (podpořené z ESF – OPLZZ). Od roku 2012 poskytuje centrum sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi – službu AKORD. Souběžně s registrací sociálních služeb DUPY DUB získalo pověření k výkonu sociálněprávní ochrany dětí. Centrum je akreditovanou vzdělávací institucí MŠMT. Od roku 2014 centrum realizuje rovněž pilotní ověřování profesních kvalifikací pro Národní ústav vzdělávání (chovatel a ošetřovatel ovcí a koz, vodař – údržbář vodních toků, chovatel vodní drůbeže).

KONTAKT Mlýn 33, 384 25 Dub (sídlo) Dub 93, 384 25 (centrum) e-mail: [email protected] tel.: +420 777 186 208 web: www.impakt.cz web: www.facebook.com/impakt.dub


Důvěra obyvatel v jejich samosprávu, pocit sounáležitosti s místem a zapojení sociálně vyloučených lidí jsou faktory, které vedou k rozvoji komunitního života a snižování sociálního napětí.

81


82

4

POSILOVÁNÍ MÍSTNÍCH KOMUNIT A MÍSTNÍHO SPOLEČENSKÉHO ŽIVOTA

4.1 KOMUNITNÍ CENTRA 4.1.1 MEZIGENERAČNÍ CENTRUM TOTEM – RDC Mezigenerační centrum TOTEM – RDC se snaží propagovat a šířit myšlenku dobrovolné pomoci a rozvíjet dobrovolnictví v plzeňském regionu, přispívat k vyšší míře zapojení seniorů do společenského života, rozvíjet jejich duševní a fyzické síly, podporovat sebedůvěru a zájem o další učení, pomáhat dětem a jejich rodinám v řešení jejich obtížných životních situací a posilovat mezigenerační vztahy a tím vytvářet přirozené a zdravé prostředí pro soužití všech generací. Od počátku se TOTEM – RDC zabývalo dobrovolnictvím. Spolek se věnuje zejména vzdělávání seniorů a aktivizačním programům, terapeutické práci se seniory, zážitkovým a komunitně orientovaným projektům, zapojování seniorů do života místní komunity, podpoře klubových a volnočasových seniorských aktivit,

kulturním projektům. Snaží se o propojení seniorských a dobrovolnických aktivit, nabízí aktivity pro rodiny s dětmi. Organizace funguje od roku 1999.

KONTAKT web: www.totem-rdc.cz/ e-mail: [email protected] tel.: 377 260 425

Posilování místních komunit a místního společenského života

4.1.2 POMOC TÝN NAD VLTAVOU, z. s. Spolek je již více než osmnáct let hlavním iniciátorem a realizátorem myšlenky integrace lidí se zdravotním a sociálním znevýhodněním na Vltavotýnsku, zejména ve venkovském prostředí a zemědělských provozech. Zároveň buduje duchovní a sociální centra integrace, kde žijí, pracují a vzdělávají se lidé tzv. zdraví s lidmi se zdravotním postižením i lidmi sociálně i jinak znevýhodněnými. V současné době je spolek zřizovatelem tří center integrace – Dvora Čihovice, Dvorce Temelín a Domova sociálních služeb Chrášťany. Součástí Dvora Čihovice je kromě obnoveného zemědělského statku také vybudovaný Domov sv. Anežky, o.p.s, který poskytuje pomocnou ruku práceschopným osobám se zdravotním a lehkým mentálním postižením. Nejnovější aktivitou spolku

je francouzský model bydlení pro seniory MARPA (Maison d’accueil rurale pour personnes âgées), který nabízí důstojné stáří ve venkovských lokalitách s blízkými službami v okolí, rozvinutým místním životem a v příjemném prostředí, kde se ubytovaní cítí jako doma. Letitým partnerem spolku a velkou inspirací pro jeho sociální činnosti je francouzská Vzájemná zemědělská pojišťovna – Mutualité Sociale Agricole (MSA), která zajišťuje sociální ochranu zaměstnancům v zemědělství a jejich rodinám, a to nejen v ekonomicky aktivním věku, ale také v důchodu.

KONTAKT Ing. Hana Matyášová, projektový manažer Regionální projektové centrum Jiráskova 84, 375 01 Týn nad Vltavou tel.: +420 774 709 122 e-mail: [email protected] web: www.pomoc-tyn.cz

83


84

4.1.3 MULTIFUNKČNÍ CENTRUM FABRIKA SVITAVY Centrum Fabrika pokrývá mnoho činností zajišťujících sociální i kulturní služby pro místní obyvatele. Pro nejmenší zde funguje mateřské a rodinné centrum, které pořádá celou řadu aktivit pro matky s dětmi na mateřské dovolené a poskytuje jim také vzdělávací a rekvalifikační kurzy. Fabrika také poskytuje služby pro některé cílové skupiny ohrožené sociálním vyloučením. Například zde funguje LAXUS, s.r.o. – profesionální organizace zřizující odborné programy, které vytvářejí základ sítě služeb pro

uživatele drog a jejich blízké především na území středních a východních Čech, s cílem minimalizovat negativní dopady. Dále zde působí organizace InHelp, která se zabývá poskytováním pomoci lidem se zdravotním postižením, a to především poskytováním základního a odborného sociálního poradenství. Poskytuje poradenství širokému spektru zaměstnavatelů, kteří mají zájem zaměstnat ve své firmě či organizaci zdravotně postižené občany. Ve Fabrice byl zřízen také klub pro seniory a univerzita třetího věku, která zajišťuje tříleté studium pro seniory rozdělené


V centru má své sídlo také Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR, o.s., který má za cíl integračním způsobem dosáhnout zvýšení kvality života této cílové skupiny.

do šesti studijních oborů (regionální dějiny, dějiny umění, základy počítačové gramotnosti, základy přírodních věd a ekologie, základy společenských věd, člověk ve zdraví a nemoci). V multifunkčním centru sídlí též středisko sociálních služeb Salvia, které zajišťuje osobní asistence, odlehčovací služby, odborné sociální poradenství, pomoc po telefonu, dopravu osob se sníženou schopností pohybu, právní poradenství, výuku na počítači pro handicapované spoluobčany a různá setkávání pro osaměle žijící osoby se zdravotním postižením a seniory. V centru má své sídlo také Svaz postižených civilizačními chorobami v ČR, o.s., který má za cíl integračním způsobem dosáhnout zvýšení kvality života této cílové skupiny. Kromě již zmíněných organizací má své místo v multifunkčním centru také středisko kulturních služeb, které je správcem celého komplexu, informuje místní o kulturních a společenských

akcích a podporuje amatérské kulturní aktivity. V prostoru centra Fabrika je k dispozici dále knihovna, antikvariát, přednášková místnost, učebny, kongresový a divadelní sál. Všechny tyto prostory je možné pronajmout pro konference, školení, semináře, koncerty, festivaly, plesy a jiné vzdělávací či kulturní akce. Ve Fabrice nechybí ani školní restaurace. Fabrika je také vhodným místem pro různé výstavy.

KONTAKT Wolkerova alej 92/18 568 02 Svitavy e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] web: www.fabrikasvitavy.eu

85


86

4.1.4 KOMUNITNÍ ŠKOLA BOHDÍKOV Dne 22. 11. 2011 bylo na Ministerstvu vnitra ČR zaregistrováno Občanské sdružení Komunitní škola Bohdíkov. Završilo se tak několikaleté úsilí o vznik organizace, jejímž úkolem by byla péče o volnočasové a vzdělávací aktivity pro obyvatele Bohdíkova i okolí bez rozdílu věku. Obecným cílem KŠ Bohdíkov je budování a kultivace obecního partnerství a místní komunity, koordinace vzájemného celoživotního vzdělávání s využitím potenciálu zdejších občanů. Bohdíkov je první obcí v Olomouckém kraji, kde komunitní škola oficiálně funguje. Zkušenosti se snaží čerpat od déle pracujících komunitních škol, například je napojena na Komunitní školu v Borech a stala se členem Národní sítě venkovských komunitních škol. Dvě koordinátorky, Markéta Kuncová a Petra Drongová, zajišťují kontakt návštěvníků aktivit s komunitní školou, návrhy a přípravu dalších kurzů, hledání lektorů, vybírání poplatků. Na každý rok připravuje KŠ kolem 20 aktivit, jednodenní výtvarné dílny pro dospělé i děti, dále besedy, kurz společenských tanců, cvičení na trampolínách, kurz břišních tanců, jazykové kurzy a další programy na

základě zájmu občanů. KŠ se výrazně podílela na tvorbě Strategie rozvoje obce Bohdíkov do r. 2025, která byla dokončena v září 2012, ale také na získání ocenění „Bílá stuha za práci s mládeží“ v rámci soutěže „Vesnice roku 2013“. Sami provozovatelé KŠ jsou překvapeni zájmem místních a přespolních o aktivity i ochotou lektorů k jejich vedení.

KONTAKT Mgr. Alena Vokurková, předsedkyně OS Komunitní škola Bohdíkov Komunitní škola Bohdíkov Bohdíkov 48, 789 64 Bohdíkov tel.: 583 246 158, 739 013 671 tel.: +420 607 554 191 tel.: +420 605 703 188 e-mail: [email protected] web: www.ksbohdikov.webnode.cz


4.2 KOMUNITNÍ KNIHOVNY 4.2.1 KOMUNITNÍ KNIHOVNA DR. E. BOŘICKÉHO A CENTRUM VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT V MILÍNĚ V Milíně funguje knihovna, která za své (nejen) komunitní aktivity získala titul knihovna roku 2013. Knihovna slouží nejen jako místo pro půjčování knih, ale také jako centrum volnočasových aktivit. Knihovna pořádá vzdělávací akce pro širokou škálu cílových skupin (mládež, děti, matky s dětmi, škola, kroužky, volnočasové aktivity, výstavy aj.). Knihovna rozvíjí a koordinuje místní spolkový život. Na projekt získala obec Milín dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Popis Obec Milín má necelých 1 800 obyvatel a nachází se v ORP Příbram. V roce 2011 obec s využitím peněz z evropských dotací přestavěla ve spolupráci s knihovnou budovu bývalé sýpky na komunitní volnočasové a vzdělávací centrum a knihovna se stala jeho součástí. Důvodem tohoto kroku byla nevyhovující kapacita stávající knihovny, která se chtěla rozrůstat a rozšiřovat svoje služby. Nyní je součástí knihovny kromě oddělení pro dospělé a dětské uživatele i nízkoprahový klub pro děti a mládež.

Díky úzkému propojení s místními spolky je knihovna s centrem dějištěm nebo prostředníkem mnoha komunitních akcí (např. literární posezení, masopust, maškarní, přednáška, kreativní večer, vynášení Morany, pálení čarodějnic, noc literatury, den rodin, pohádkový les pro děti, sokolská akce, turnaj v ping-pongu, loučení s prázdninami, svatomartinské pochody s lampiony, mikulášská nadílka, živý betlém). Řada spolků má v budově centra přímo i sídlo. Mezi ty hlavní vyjmenujme Mateřské centrum Milínek, spolek Pohádka, Kaktusářský spolek, TJ Sokol, spolek Za Komíny. Děti a mládež se tak mohou účastnit celé řady akcí, k dispozici mají i horolezeckou stěnu, ping-pong, kulečník a venku velkou zahradu s herními prvky a pískovištěm. Knihovna spolupracuje i s místní školou a školní družina využívá nízkoprahového klubu.

87


88

Pro veřejnost knihovna pořádá přednášky, výstavy a vydává místní zpravodaj, kde se čtenáři včas dozvědí o pořádaných akcích.

Pro veřejnost knihovna pořádá přednášky, výstavy a vydává místní zpravodaj, kde se čtenáři včas dozvědí o pořádaných akcích. Knihovna zaměstnává dvě knihovnice a z grantu vzniklo další jedno pracovní místo pro zaměstnance centra volnočasových aktivit. Přínosy Mezi hlavní přínosy rozvoje komunitní knihovny patří především vytvoření opory pro vznik a rozvoj spolkového života v obci, díky čemuž přibyly komunitní akce. Řada spolků již ani nepotřebuje pomoc knihovny při organizaci svých akcí. Pokud má někdo zájem v obci uskutečnit nějakou komunitní akci, v knihovně mu poradí a doporučí, jak postupovat.

Možnosti aplikace Důležité bylo propojení s radou města, které přálo rozvoji kultury, vzdělanosti a komunitních služeb. Další podmínkou je společný prostor, kde se lidé mohou scházet a vzájemně potkávat. Třetí podmínkou je napojení místa na místní spolky a nabídnutí spolupráce. Spolky představují pro knihovnu partnery, kteří přivedou další zájemce.

KONTAKT Dana Reiterová mobil: +420 737 076 639 e-mail: [email protected] web: www.knihovnamilin.cz/o-nas


4.2.2 MĚSTSKÁ KNIHOVNA V TRMICÍCH – KNIHOVNA BEZ ROZDÍLU PRO VŠECHNY Městská knihovna se nachází poblíž sociálně vyloučené lokality a nabízí širokou škálu aktivit podporujících smysluplné trávení volného času pro děti a mládež. Knihovna pořádá vzdělávací akce na podporu výchovy ke zdraví, rozvoje čtenářských dovedností a osobnostně-sociálního rozvoje. Popis Trmice mají cca 3 200 obyvatel a knihovna kdysi mívala přezdívku „mrtvá“. Díky podpoře města a díky činnosti paní knihovnice se postupem let stala důležitým kulturním a vzdělávacím centrem v obci. Knihovna sehrála důležitou roli při sociálním začleňování romských dětí. Díky blízkosti k lokalitě, kde žije řada sociálně slabých a vyloučených rodin,

začala paní knihovnice od roku 2001 aktivně pracovat s romskými dětmi. V dobách, kdy v Trmicích nebyl žádný dětský klub, žádný volnočasový klub, měla v knihovně evidovaných 150 dětí. To se podařilo i díky spolupráci s místní základní školou, která žáky informovala o možnostech využití volného času v knihovně. Děti chodily po skupinách, které se musely rozčlenit do dnů. Do knihovny se přikoupilo vybavení, jako je stolní fotbal, deskové hry, později počítače. Děti si v knihovně zvykly dělat i úkoly do školy a knihovna se postupně stávala bezpečným doučovacím komunitním centrem. Velmi úspěšný byl i připravený dopolední program pro žáky 4. a 5. třídy na rozvoj osobní hygieny, zdravé výživy a správného nakupování potravin. Dětem byly také prezentovány encyklopedie, kde si mohly v připravených knihách najít vše o lidském těle, dětské kuchařky a jiné.

89


90

V rámci kulturně-výchovné činnosti knihovna pořádá pro návštěvníky řadu besed, přednášek, setkání se zajímavými osobnostmi, výstavy a koncerty. Spolupracuje s různými komunitami ve městě i mimo něj – velmi pěkné aktivity jsou ve spolupráci s Klubem seniorů, Svazem žen, místními školami a podařilo se navázat kontakt s Obcí Slováků. Velmi úspěšnou akcí byla „Vernisáž prací Čechů a Slováků“, které se zúčastnilo přes sto návštěvníků. Tato kooperace má za cíl spojování dvou kultur a spolupráci s menšinami. Další společné akce budou do budoucna pokračovat. Přínos Děti vědí, že existuje bezpečný prostor, kde se jim bude někdo věnovat a kde dostanou podporu. Knihovna rozvíjí čtenářské kompetence a podporu vzdělanosti nejen u dětí, ale i u rodičů. Ti se skrze své děti dostávají ke knihám a zapojují se do komunitní činnosti knihovny a jejích akcí. Velkým přínosem je, že se knihovna stává bezpečným a přirozeným místem setkávání dětí a dospělých z majority a minority. Možnosti aplikace Důležitá byla od začátku spolupráce

s mateřskou, základní i praktickou školou. Školy provozují řadu kroužků a skupin, jež pak chodí do knihovny předvádět své činnosti. Podstatou úspěchu knihovny byla podpora aktivit ze strany zřizovatele, který nejenže důvěřuje aktivitám paní knihovnice, ale navíc si uvědomuje potřebnost překlenování mostů mezi majoritou a minoritami. Na straně paní knihovnice je pak podmínkou otevřená komunikace bez předsudků a důvěra jak vůči dětem ze sociálně vyloučené lokality, tak vůči jejich rodičům.

KONTAKT vedoucí knihovny: Vlasta Součková tel.: 475 620 009 e-mail: [email protected] web: www.omo.svkul.cz/trmice/index. html


4.3 KOMUNITNÍ DIVADLA A FESTIVALY

www.centrumzdislava.eu/cz/divadlo-bri-vhabitu/kveten-v-jablonnem

4.3.1 KOMUNITNÍ DIVADLO KVĚTEN V JABLONNÉM Projektem Komunitního divadla Květen chtějí členové zapsaného spolku Centrum svaté Zdislavy přivést různé skupiny obyvatel ke společné práci nad divadelním představením. Od září

Ve scénáři se prolínají obrazy z let 1942, 1945, z padesátých let, z roku 1968, historicky nejmladší je scéna z roku 1975.

2012 připravoval okruh dobrovolníků z Čech i z Německa představení Květen v Jablonném metodou improvizovaného komunitního divadla. Ve scénáři se prolínají obrazy z let 1942, 1945, z padesátých let, z roku 1968, historicky nejmladší je scéna z roku 1975. Premiéru mělo představení 1. 5. 2013 v Petrovicích, 14. 6. 2013 reprízu v Zittau v Německu.

KONTAKT Centrum sv. Zdislavy z.s. Mgr. Karel Spal e-mail: [email protected]

91


92

4.3.2 REFUFEST RAKOVICE Občanské sdružení InBáze již několik let pravidelně organizuje multikulturní festival RefuFest, který umožňuje návštěvníkům poznat jiné kultury. Festival je jakýmsi kosmopolitním místem, kde se setkávají lidé různých národností a náboženství, a přispívá tak k bourání stereotypů a předsudků. Festival se kromě Prahy konal také v prostorách komunitního centra v Rakovicích. Tento hospodářský dvůr získala organizace do dlouhodobého pronájmu a cílem InBáze bylo zajistit multikulturní prostor, kde by se setkávali lidé místní i přespolní, cizinci i Češi. Kromě RefuFestu se tu pravidelně pořádaly dětské pobytové programy a letní tábory pro české děti a děti cizinců žijících v Čechách. Hospodářský dvůr v Rakovicích byl postupně zvelebován i díky různým teambuildingovým brigádám firemních nadací. InBáze také pronajímala prostory v Rakovicích v rámci sociálního podnikání dalším organizacím pro jejich aktivity a získané peníze používala na údržbu a opravu budov. Organizace zajišťovala i přirozenou kultivaci okolních pozemků spásáním trávy ovcemi, které sdružení pořídilo. V současné době hledá Inbáze nové prostory, protože pronájem v Rakvicích byl ukončen ze strany nájemce.

KONTAKT Alexandr Zpěvák e-mail: [email protected] web: www.refufest.com

4.4 KOMUNITNĚ-SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK 4.4.1 KOMUNITNÍ PRÁCE V PŘEROVĚ Činnost funguje poslední tři roky. V lokalitě Kojetínská pracuje 1 komunitní pracovník na celý úvazek, od podzimu 2013 má k sobě ještě druhou pracovnici – Romku, která mu pomáhá s administrativou a pracuje více s ženami a dětmi. Lokalitu tvoří bytové domy u nádraží s vnitřním dvorem. Celkem je tu 8 vchodů, v každém se nachází cca 8 bytů, obsazených ale bývá méně, tak kolem pěti bytů. Celkem zde žije asi 200 lidí. Díky komunitní práci se mezi obyvateli podařilo navázat efektivní komunikaci. Společně pracují na opravě chodeb v domech (náklady na nářadí a materiál hradí Člověk v tísni z grantu OSF, město do oprav vlastního majetku zatím nevložilo nic). Vyklidili sklepy, plánují dělat hřiště a posezení. Zřídili


si domovníky, kteří pracují dobrovolně a zdarma, dohlíží na úklid v domě a řeší s nájemníky různé záležitosti. Když se z lokality přestěhoval nájemník do sousední lokality, začal tam sám od sebe organizovat stejné opravy, jaké se dějí na Kojetínské. Komunitní pracovník kromě toho komunikuje s dalšími institucemi, zjišťuje, co se děje, a lidi informuje. Nájemníci z lokality hodnotí dění velmi kladně, říkají, že se hodně věcí zlepšilo od té doby, co tam komunitní pracovník působí. Zlepšil se technický stav, pořádek, jsou informovaní, umí se o problémech bavit.

Video na YouTube: Společně k integraci obyvatel www.youtu.be/dfDYvYbhPIs OPZ – Prioritní osa 2 – Sociální začleňování a boj s chudobou – IP 3 Rozvojové strategie řízené na místní úrovni – Realizace projektů v rámci schválených Integrovaných strategií území MAS

4.5 AKTIVITY NA PODPORU SOUNÁLEŽITOSTI 4.5.1 LOKÁLNÍ SPOLUPRÁCE PODNIKATELŮ REJVÍZ (ZLATÉ HORY) Popis Rejvíz je malou osadou s cca 80 obyvateli, která je vyhledávanou turistickou destinací Jesenicka. Turistický ruch je tak přirozeným základem ekonomických aktivit většiny obyvatel osady. Na rozdíl od mnoha jiných podobných lokalit se provozovatelé penzionů, restaurací a dalších zařízení rozhodli, že výhodnější než konkurence je pro ně spolupráce. Samozřejmostí je potom propagace akce, která se zrovna pořádá v „konkurenční“ hospodě, nebo doporučení „konkurenčního“ penzionu, je-li prvně oslovený plný nebo není-li zrovna pro typ skupiny turistů ideální, či koordinace nabídky volných kapacit v době konání velkých akcí v regionu. S tím je potom spojena i přirozená vzájemná kontrola kvality poskytovaných služeb a korekce cen. Velmi dobře funguje i spolupráce komerčních a nekomerčních subjektů. Pro pořádání větších společenských akcí jsou často využívány struktury dobrovolných hasičů, navíc byl založen Spolek pro rozvoj Rejvízu, který plní koordinační

93


94

roli v mnoha aktivitách v oblasti kulturní, společenské i technické (zde např. koordinace údržby běžkařských stop v zimě). Tyto aktivity jsou významné jak pro zvyšování atraktivity pro návštěvníky regionu (tedy pro jeho ekonomický rozvoj), tak pro zvyšování kvality života stálých obyvatel (tedy pro vytváření lokální komunity). Aby takový systém mohl fungovat, potřebuje neustálou péči, proto je na Rejvízu každou středu večer vyhrazen neformální schůzce aktivistů v jedné z místních hospod, na kterou zrovna dojde řada. Pokud se pak plánuje velká akce nebo se rozhoduje o závažných otázkách života osady, je pochopitelně svoláno veřejné shromáždění, kterého se zpravidla účastní kolem tří čtvrtin obyvatel. Přínosy Asi nejvýznamnějším přínosem je posilování lokální identity obyvatel, což vede k vysoké účasti nejen na akcích společenského charakteru, ale především v procesu společného plánování a rozhodování. Vysoká míra participace přináší ovoce v možnosti pořádání atraktivních aktivit pro turisty a svépomocném budování a udržování turistické infrastruktury, což potom přináší všem zúčastněným ekonomický prospěch. Nakonec nelze nezmínit další faktor zvyšování turistické atraktivity

regionu – srovnatelná kvalita služeb znamená, že turisté se vracejí do regionu bez ohledu na volnou kapacitu konkrétního zařízení. Možnosti aplikace Použití popsaného modelu nemá žádné nároky na finance. Klíčové je nalezení společného zájmu skupiny lidí – podnikatelů, obyvatel jedné obce nebo její části, který pro ně bude natolik důležitý, že je dokáže přimět ke společné aktivitě. A jakmile začnou společně lidé řešit nějaký problém, obvykle se ukážou i další společné zájmy a pomalu se vytvoří funkční komunita. Chce to jen, aby proces někdo stále stimuloval, a dobré je nezapomenout na toleranci ke slabším článkům – ne každý je úplně aktivní, ne každý pracuje pro společnou věc stejně intenzivně, ale dobré je, aby se co nejméně lidí cítilo být na okraji.

KONTAKT web: www.rejviz.info/aktualne www.facebook.com/trasy.rejviz.info


Dlouhodobým cílem není nic menšího než umožnit lidem z cílové skupiny plnohodnotné zapojení do běžného života, v němž najdou vlastní respektovanou roli.

4.5.2 VYTVÁŘENÍ „TEMATICKÉ“ KOMUNITY – ZAHRADA 2000 – JESENÍK Popis Zahrada 2000 se již šestnáct let zabývá podporou osob se zdravotním znevýhodněním, především pak osob s duševním onemocněním. Dlouhodobým cílem není nic menšího než umožnit lidem z cílové skupiny plnohodnotné zapojení do běžného života, v němž najdou vlastní respektovanou roli. Splnění tak velkého cíle znamená, že poskytovaná podpora musí mít podobu uceleného a logického komplexu vzájemně navazujících služeb. V konkrétní podobě to znamená poskytování sociálních služeb (sociální rehabilitace, sociálně terapeutické dílny, poradenství – pracovní a dluhové), vzdělávání, tréninkové zaměstnání v provozech majících charakter sociální firmy a podpora svépomocných aktivit uživatelů. Spojujícím principem je

vytváření otevřené komunity uživatelů, pracovníků organizace a osob „z vnějšku“, které procesy začleňování aktivně podporují (dávají zakázky sociální firmě, poskytují informace, propagují myšlenku sociálního začleňování, pomáhají organizovat společné akce, případně některé aktivity podporují i materiálně). Samozřejmostí je potom otevřenost aktivit všem zájemcům (např. možnost využití dílen pro aktivity dětí ze sousedství nebo drobná řemeslná výpomoc lidem z okolí), která řady podporovatelů dále rozšiřuje. Přínosy Návaznost sociálních služeb na provozy zakázkové šicí dílny, údržby zahrad či prádelny a mandlu má pro uživatele služeb významný dopad na zvýšení sebevědomí a pocitu rovnoprávného

95


96

uplatnění v běžných společenských aktivitách a zlepšení jejich kompetencí pro potenciální zapojení na volném pracovním trhu. Právě možnost pracovat je pro mnoho uživatelů základním prvkem jejich postupné plné integrace. Podobně důraz na participaci – fungování svépomocné skupiny (která realizuje vlastní společenské aktivity, podílí se na podobě služeb organizace,

spravuje vlastní webovou stránku nebo vydává magazín) a zapojování vyškolených uživatelů pro peer podporu v poradenských a tréninkových aktivitách – zvyšuje šanci pro reálnou integraci uživatelů. Zásadním přínosem je potom budování „tematické komunity“, protože jenom zapojení co nejvíce aktérů do procesu sociální integrace a přirozená interakce mezi různými skupinami osob přináší odbourání předsudků, vzájemný respekt a vytváří zdravou společnost.

Možnosti aplikace Popsané principy mohou využívat všechny organizace, které se zabývají sociální integrací různých znevýhodněných skupin. Jejich uplatnění nepředstavuje významné finanční náklady. Naopak propojení sociálních služeb a sociálního podnikání může přinést určité prostředky na další zkvalitňování služeb. Na druhou stranu tento přístup vyžaduje dobré plánování, dobrou komunikaci s vnějším prostředím, schopnost naslouchat a otevírat se potřebám co největšího počtu aktérů a dobrý management vznikající sítě. Potenciálně významnou roli mohou hrát obce, které by měly takové přístupy na svém území vyžadovat, podporovat (materiálně i politicky) a evaluovat.

KONTAKT ZAHRADA 2000 o.s. Sociálně rehabilitační centrum Na Mýtince 32, 790 01 Jeseník web: www.zahrada2000.cz


4.5.3 OSOBLAHA Pomoc i kontrola – noví obyvatelé Osoblahy V obci Osoblaha, která má kolem tisíce obyvatel, je mnoho volných bytů v soukromém vlastnictví. Důsledkem je, že se do obce stěhuje nezvykle mnoho nových nájemníků a bohužel někteří zase brzy odcházejí a místo nich přicházejí jiní. Tato situace činí obci nemalé problémy. Noví obyvatelé často neznají psaná i nepsaná pravidla soužití v obci a na druhou stranu se moc neorientují v tom, na koho se obrátit v případě nějakých nesnází. V Osoblaze se rozhodli, že to tak není dobré nechat, a obec se domluvila s majitelem bytů, že o každém novém nájemníkovi bude obec informovat. Následně dojde ke schůzce starosty obce a hlavy rodiny (někdy i rodiny celé). Schůzka má jednoduchý obsah – starosta nové obyvatele přivítá, informuje je o tom, kde je lékař, kdo je sociální pracovník obce, jak přihlásit dítě do mateřské školky atp. Současně využije příležitosti k vysvětlení obecně závazných vyhlášek obce. V Osoblaze věří, že takováto jednoduchá věc je přínosem pro všechny – příchozí se cítí v obci vítáni, současně si uvědomí,

že již nejsou jen nějaké nové tváře beze jmen, ale starosta o nich ví a je jim připraven jednak pomoci, ale i vyžadovat plnění pravidel, která jsou v obci závazná.

Již sama existence Cechu je přínosem, protože dává důvod k pravidelným schůzkám starostů, kde se řeší strategie, plánují se aktivity a vyhodnocuje činnost, a obce tak do značné míry koordinují svoje přemýšlení o rozvoji regionu.

Osoblažský cech – lepší spolupráce menších obcí Čtyři obce na Osoblažsku zahájily v roce 2013 spolupráci s Agenturou pro sociální začleňování. Postupně se ukázalo, že pro lepší plánování a hlavně následnou realizaci různých nápadů na rozvoj regionu by bylo dobré mít v regionu silnou neziskovou organizaci, která by právě regionální rozvoj měla ve vínku. Leč taková neziskovka chyběla a nezbylo než si ji založit. Tak vznikl Osoblažský cech, jehož zakladateli jsou ony čtyři obce. Již sama existence Cechu je přínosem, protože dává důvod k pravidelným

97


98

schůzkám starostů, kde se řeší strategie, plánují se aktivity a vyhodnocuje činnost, a obce tak do značné míry koordinují svoje přemýšlení o rozvoji regionu. A samozřejmě důležitá je i praktická činnost společné organizace – projekty na podporu sociálního podnikání (ty jsou zaměřeny jak na vlastní činnost, tak na spolupráci s místními podnikateli), podpora perspektivních rozvojových aktivit (především v oblasti turismu) nebo doplňování sítě sociálních služeb dalšími činnostmi a jejich koordinace s dalšími institucemi (především v oblasti podpory zaměstnanosti nebo vytváření alternativ k pečovatelské službě). Činnost Osoblažského cechu je sice na samém počátku, ale již nyní lze říci, že společné organizace jsou perspektivou pro koordinovaný postup obcí v oblasti sociálního začleňování.

KONTAKT Osoblažský cech, o.p.s Ředitel společnosti: Mgr. Jan Bezděk Hlinka 25, 793 99 Osoblaha e-mail: [email protected] tel.: 554 642 043

4.5.4 ZAPOJOVÁNÍ MÍSTNÍCH OBYVATEL DO OBNOVY PŘÍRODNÍHO A KULTURNÍHO DĚDICTVÍ – HNUTÍ BRONTOSAURUS JESENÍKY (PROGRAM CESTA KE KOŘENŮM) Popis Na Jesenicku se na přelomu tisíciletí nacházelo mnoho zchátralých památek, o něž se od odchodu původních německých obyvatel nikdo nestaral. Až po více než třech generacích se začaly objevovat iniciativy, které začaly drobné památky spravovat. Mezi nejvýznamnější v tomto směru patří bezesporu dobrovolnická Cesta ke kořenům. V roce 2002 proběhla první dobrovolnická mládežnická akce, zaměřená na opravu a obnovu jesenických pramenů. Zapojení místních obyvatel bylo v tomto roce minimální a až opakování akce v dalších letech postupně přitáhlo jejich pozornost a do obnovy památek se začali aktivně zapojovat. V roce 2004 byl opraven pramen Meklenburský, na jehož slavnostní otevírání přišlo okolo 150 místních lidí. Pro zvýšení atraktivity místních památek – pramenů – proto vznikla myšlenka Naučné stezky Vincenze Priessnitze. Mimo samotnou opravu pramenů se začala pořádat veřejná projednávání o pojetí stezky, výpravy do terénu apod. Na slavnostní otevření naučné stezky v roce 2005 se do hor nad Jeseníkem vydalo již na 1 000 lidí.


Bylo jasné, že mnohé památky potřebují pravidelnou údržbu a není možné se spoléhat na jednorázové prázdninové akce. Zvyšující se zájem místních obyvatel naštěstí umožnil vytvoření efektivního systému péče o lokální památky. Podařilo se postupně získat drobné dárce (patroni programu Cesta ke kořenům) pro zajištění potřeby průběžného financování. K řadě památek pak byli přiděleni jejich tzv. správcové, kteří dobrovolně na několik let přijali písemný závazek se o některou památku starat. Celkově bylo v programu obnoveno především skrze dobrovolnické akce hnutí Brontosaurus na 24 památek, z nichž 10 získalo své stálé správce. Přínosy Zapojení místních lidí do obnovy přírodního a kulturního dědictví krajiny, v níž žijí, má vysoký aktivizační potenciál. Vedle zkvalitnění života obyvatel regionu (zlepšení vzájemné komunikace a prohlubování vazeb, zvýšení spolurozhodování o podobě krajiny, sepětí s krajinou a získání hlubšího vztahu k místu, které lze považovat za domov) je potřebné zmínit i přínosy, které se mohou promítnout v ekonomické prosperitě regionu (zvýšení atraktivity regionu pro rozvoj turismu, rozvoj firemního i soukromého dárcovství, stabilizace obyvatel). Aktivity, které jsou založeny na zapojení lokálních obyvatel, pak mají významný potenciál udržitelnosti, protože nejsou založeny na jednorázovém projektovém financování,

ale na dobrovolnické aktivitě a místním dárcovství. Obvykle se pak ukáže, že péče o krajinu a lokální kulturní dědictví nemusí být ani příliš drahá. Možnosti aplikace Podpora zapojení lokálních obyvatel do dobrovolnických aktivit je možná kdekoli a vlastně v libovolné oblasti. Podmínkou je existence organizace (a nemusí se jednat o neziskovou organizaci, může to být i obec, škola, knihovna), která dokáže aktivity naplánovat a dlouhodobě organizovat. Současně je dobré získávat další spojence a vytvářet síť spolupracujících institucí, v níž by kromě jmenovaných měly určitě figurovat i partneři z komerčního sektoru. Vedle hlavního účelu je potom užitečné nezapomínat na prvky veřejného projednávání konkrétních aktivit, společné práce (tematických brigád – například společné kosení, čištění potoků atp.), společné oslavy úspěchů, zasazování aktivit do historického kontextu regionu (využívání kronik, pamětníků) a informování a osvěty.

KONTAKT web: www.jeseniky-brontosaurus.cz

99


100

4.5.5 SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ V BUŠÍNĚ SDH v Bušíně byl založen v roce 1890. Činnost sboru prošla různými obdobími. Po útlumu v padesátých a šedesátých letech 20. století se činnost sboru znovu obnovila v polovině let sedmdesátých. V obci Bušín (okr. Šumperk, 415 obyvatel) je Sbor dobrovolných hasičů jedinou aktivně působící zájmovou organizací. Hlavní náplní činnosti je, samozřejmě mimo poslání ochrany zdraví a majetku občanů obce a pomoc při krizových situacích, pořádání kulturních, sportovních a společenských akcí a v neposlední řadě také účast na soutěžích v požárním sportu v regionu. Členská základna má v současné době 63 členů ve věku 15–81 let, v posledních letech počet členů stále stoupá (podařilo se zapojit zejména ženy – v roce 2008 jen 1 členka, v roce 2014 již 13 členek).

Kulturní a společenský život v obci se zejména díky aktivitám sboru dobrovolných hasičů podařilo v uplynulých letech oživit. Lidé se zapojují do života v obci, podílejí se na organizaci akcí jak aktivně, tak svou účastí. Akce v Bušíně jsou hojně navštěvovány i obyvateli z regionu, zejména pak ty akce, které jsou svým programem zaměřeny na děti. Sbor aktivně využívá možnosti čerpání finančních příspěvků z různých zdrojů od roku 2008. Nejčastěji to jsou zdroje Olomouckého kraje, dále dotace Nadace Via – tyto zejména na pořádání kulturních akcí. Sbor získal také dotaci z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Horní Pomoraví o.p.s, kdy pořídil párty stan s vybavením právě pro pořádání venkovních kulturních akcí.


Sbor organizuje: > tradiční hasičský ples, > oslavy osvobození s kladením věnců u pomníku padlých s posezením u táboráku (ve spolupráci s obcí), > Memoriál Josefa Hufa – tradiční hasičská soutěž v požárním útoku, > Bušínskou pouť – tak trochu jiná pouť bez stánkařů či kolotočářů, s vlastním kulturním programem a spoustou zábavy pro malé i velké (hry a soutěže, soutěžní ochutnávky, kulturní program a vystoupení, taneční zábava), > průvod Mikuláše, andělů a čertů obcí s malou nadílkou a slavnostním rozsvícením Vánočního stromu. Sbor také spolupracuje při organizaci dětského dne v obci – Pohádkové putování Bušínem (personální zajištění stanovišť se soutěžemi).

KONTAKT Jan Soják, starosta SDH Bušín tel.: +420 739 609 287 e-mail: [email protected]

101


102

Sociální začleňování, rozvoj zaměstnanosti a boj s chudobou v malých obcích ČR

Lidé sociálně vyloučení, ohrožení či žijící na hranici chudoby se mohou potýkat s celou řadou problémů, s nimiž si často nedovedou sami bez pomoci poradit.

103


104

5

SOCIÁLNÍ SLUŽBY

5.1 TERÉNNÍ PRÁCE 5.1.1 KOTEC – MOBILNÍ TERÉNNÍ PRÁCE – KLUB V AUTĚ Česká asociace streetwork ve spolupráci s Národním vzdělávacím fondem připravila k realizaci projekt mobilní terénní práce, která je vykonávána prostřednictvím vybaveného nákladního automobilu. Realizátoři projektu vypsali výběrové řízení, kterého se zúčastnilo 10 poskytovatelů nízkoprahových sociálních služeb z celé České republiky. Podpořenými organizacemi se staly Kotec, o.p.s., a Oblastní charita Jihlava, později Diakonie Západ. Vítězové výběrového řízení získali na tři roky do bezplatné výpůjčky vybavený automobil včetně příspěvku na pohonné hmoty a opravy, zároveň jim bude z projektu po dobu tří let hrazena mzda dvou terénních pracovníků (2 x 0,6 úvazku). Vozy budou vyjíždět do sociálně vyloučených lokalit venkovského charakteru na Vysočině a do lokalit v západních Čechách (Sokolovsko, Ašsko,

Tachovsko, Domažlicko). Jde o lokality s velmi vysokou mírou nezaměstnanosti a s minimální dostupností sociálních služeb. Vlastníkem obou vozidel je Česká asociace streetwork, o.p.s. Jde o skříňový nákladní automobil Mercedes Sprinter z roku 2008, rozměry nákladního prostoru jsou cca 2 x 2 x 4 metry. Nákladní prostor byl přebudován na pojízdný nízkoprahový klub – zateplení, dveře a okénka, osvětlení, nezávislé topení, solární panel. Dominantou prostoru je stůl s lavicemi a skládacími židlemi, klub pojme naráz min. 10 dětí/mladých lidí. Klub je vybaven notebookem, přenosnou tiskárnou, projektorem s promítacím plátnem a audiosystémem. K dispozici je kuchyňka s tekoucí vodou a dvouplotýnkovým vařičem, oddělený prostor slouží jako zázemí pracovníků, v případě nouze je možné využít i chemické WC. V zadní části vozidla je zvenčí přístupný úložný prostor pro volnočasové vybavení.

Sociální služby

Do terénu vyjíždí po čtyři dny v týdnu minimálně dvojice terénních pracovníků, která poskytuje služby převážně dětem a mladým lidem od 6 do 20 let, sekundární cílovou skupinu představují jejich rodiče a další rodinní příslušníci.

KONTAKT Martina Zikmundová, ředitelka Česká asociace streetwork Senovážné náměstí 24 110 00 Praha 1 tel.: +420 774 913 777 e-mail: [email protected] web: www.streetwork.cz web: www.jdidoklubu.cz web: www.restartshop.cz

105


106

5.1.2 TERÉNNÍ MOBILNÍ TÝM OLOMOUCKÉHO KRAJE – ZLEPŠENÍ DOSTUPNOSTI SOCIÁLNÍCH SLUŽEB Olomoucký kraj realizuje pilotní projekt tzv. terénního mobilního týmu. Cílem je mít jednak možnost reagovat na nenadálé situace v menších obcích, kde není dostatečné pokrytí preventivními sociálními službami, a za druhé mít nástroj pro zmapování potřeb pro zavedení sociálních služeb v místech, kde tyto chybí. Terénní mobilní tým tvoří sociální pracovníci, kteří začínají sociální služby poskytovat současně s monitoringem situace a vytvoří tak u obyvatel i představitelů obcí vůbec povědomí o jejich existenci a možnostech i limitech sociální práce. Taková kombinace se jeví jako velmi vhodná pro adekvátní popis potřeb a vytváří tak podklad pro plánování sítě sociálních služeb na úrovni kraje, což je podmínkou pro finanční podporu jejich následného dlouhodobého poskytování. Zájmem menších obcí by mělo být, aby takové mobilní týmy byly k dispozici všude tam, kde je dostupnost sociálních služeb malá nebo žádná. Je to dobrý nástroj, jak svým občanům postupně zajistit pomoc při řešení jejich složitých životních situací, od řešení dluhů přes pomoc při zlepšení školní úspěšnosti dětí či hledání zaměstnání až po složité případy, například řešení domácího násilí.

5.2 SOCIÁLNÍ A ZDRAVOTNÍ SLUŽBY 5.2.1 JULIE – DENNÍ STACIONÁŘ PRO SENIORY A OSOBY S PORUCHOU KOMUNIKACE A JULINKA – MATEŘSKÁ ŠKOLA LOGOPEDICKÁ Zbraslav je desetitisícová jižní část hlavního města Prahy. Programovým propojením denního stacionáře a školky pro děti kopíruje projekt Julie tradiční model rodiny s mezigeneračním soužitím, zajišťujícím pocit sounáležitosti a kontinuity, přirozený respekt k lidskému životu a jeho etapám. Nabídka společných aktivit, jako je čtení, výtvarné činnosti, zpěv, hry či péče o zahradu, obecně přispívá ke zlepšení fyzického, citového i kognitivního rozvoje. Vila s velkou zahradou umožňuje oddělené prostory pro děti i seniory. Díky tomu mají senioři i děti prostory pro vlastní činnosti a aktivity, rozvíjení vrstevnických vztahů a také odpočinek a relaxaci. Zároveň jsou zde však i místa vyhrazená pro společné akce, do kterých se mohou klienti dle vlastní vůle zapojovat. Důraz je rovněž kladen na čas strávený na zahradě, kde jsou umístěny didaktické pomůcky, které pomáhají ve vzájemné komunikaci a propojení generací. Celé zařízení je navíc zaměřeno logopedicky a nabízí kromě běžné péče rovněž odbornou péči dětem, seniorům i dospělým osobám

Sociální služby

Důraz je rovněž kladen na čas strávený na zahradě, kde jsou umístěny didaktické pomůcky, které pomáhají ve vzájemné komunikaci a propojení generací.

KONTAKT trpícím poruchou komunikace. Jedná se o aktivitu obecně prospěšné společnosti V jednom domě. O dvanáct dětí a patnáct seniorů se stará dohromady třináct zaměstnanců – ve školce pracuje ředitelka, učitelka, speciální pedagožka a asistentka pedagoga, ve stacionáři ředitelka a čtyři pečovatelé. Dále je součástí týmu logopedka, hospodářka a ekonomka a pomáhají také dobrovolníci. Mateřská škola je částečně financována ze státních dotací, částečně ze školného hrazeného rodiči. Část pro seniory zatím funguje díky pomoci sponzorů a příspěvků na pobyt, které si klienti hradí sami.

Mgr. Markéta Adámková, ředitelka MŠ tel.: 777 222 762 e-mail: [email protected] Mgr. Lucie Kašová, ředitelka denního stacionáře tel.: 604 354 194, e-mail: [email protected] Elišky Přemyslovny 445, Praha 5 – Zbraslav web: www.vjednomdome.cz

107


108

5.3 SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY

5.3.1 FARNÍ CHARITA V ROUDNICI NAD LABEM – SOCIÁLNĚ AKTIVIZAČNÍ SLUŽBY PRO RODINY S DĚTMI Služba poskytuje rodinám s dětmi do 18 let v nepříznivé sociální situaci poradenství a podporu přispívající ke správnému vývoji dítěte a sociálnímu začlenění rodiny. V rámci ambulantních programů realizuje služby tzv. Klub pro rodiče s dětmi, který zahrnuje řadu vzdělávacích, terapeutických a volnočasových programů a aktivit, jako je podpora přípravy dětí na vstup do ZŠ, muzikoterapii, kurzy vaření, šití, práce na PC, přednášky s odborníky apod. V rámci terénní služby je zajišťována podpora rodin přímo v domácnostech za účelem posílení rodičovských kompetencí, zkvalitnění rodinných vztahů, podpory

dětí při přípravě na vyučování, posílení spolupráce a efektivní komunikace se školou, úřady, lékaři a dále poskytování podpory při řešení finanční situace, zadluženosti, řešení zaměstnanostní a bytové situace. Součástí služby je psychologické poradenství, které může být poskytováno jak ambulantně, tak v terénu. Služby jsou poskytovány rodinám v rámci celé ORP.

KONTAKT Sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi při FCH Roudnice n. L. Jungmannova 670 413 01 Roudnice nad Labem tel.: 608 807 463, 731 130 443, 731 130 444 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] web: www.charitaroudnice.cz/codelame/201-socialne-aktivizacnisluzby-pro-rodiny-s-detmi/

Sociální služby

5.3.2 MAS KRAJINA SRDCE – SYSTÉM BRIGÁD Místní akční skupina (MAS) Krajina srdce zahájila svou činnost v roce 2003. Toto občanské sdružení seskupuje instituce a organizace z veřejné i soukromé sféry, sdružuje laickou i odbornou veřejnost a působí na území o rozloze 623,75 km2, které zahrnuje 46 obcí z Jihočeského i Středočeského kraje.

Sdružení organizuje mnoho zajímavých aktivit pro děti a mládež, jako například dětské letní tábory s angličtinou nebo kurzy drátkování, drhání, paličkování, opravy prádla (jednoduché šití, výměna zipu, zkracování kalhot…) a další kreativní činnosti. Zajímavým počinem jsou také brigády, které MAS Krajina srdce nabízí. Tímto způsobem poskytuje lidem v lokalitě nárazovou práci. Podporuje tak komunitní práci a celkovou sociální soudržnost na území MAS. Nabídky brigád může posílat kdokoli a sdružení se pak snaží zajistit potřebný počet osob. Cena za práci je stanovena dohodou.

KONTAKT Občanské sdružení MAS KRAJINA SRDCE Žižkovo náměstí 82 391 43 Mladá Vožice e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] web: www.maskrajinasrdce.cz

109


110

Sociální služby

Každá obec může mít připravenou koncepci toho, jak bude na svém území zajišťovat bydlení pro lidi s nízkými příjmy, nebo pro takové bydlení vytvářet na svém území vhodné podmínky.

111


112

6

BYDLENÍ A DOPROVODNÉ SOCIÁLNÍ SLUŽBY

6.1 HRUŠOVANY NA CHOMUTOVSKU: DOBŘE ZVLÁDNUTÝ RŮST Východiska, aktéři a vymezení regionu Hrušovany leží v Ústeckém kraji východně od města Chomutov, nedaleko budoucí rychlostní silnice R7. Vedle Chomutova se v blízkosti obce nachází také centra pracovních příležitostí – strategická průmyslová zóna Triangl a město Žatec. V průmyslové zóně Triangl je k dispozici více než 200 ha pozemků pro výstavbu průmyslových objektů. Očekává se další rozšíření nabídky pracovních příležitostí v tomto území. Součástí obce jsou vedle Hrušovan také osady Lažany a Vysočany. Hrušovany byly ještě v roce 2001 velmi malou obcí se zhruba 250 obyvateli. Na okraji Hrušovan byla umístěna rozsáhlá kasárna a v sousedství obce několik objektů radiotechnického vojska. Faktický počet přítomných osob byl proto výrazně vyšší než počet obyvatel s trvalým pobytem. Postupný útlum

a následné zrušení vojenského útvaru s sebou přineslo ztrátu pracovních příležitostí i určité kupní síly v obci. Důležitými aktéry jsou všechny instituce, se kterými je obec provázána, ať už ŘSD, kraj, ministerstva, či poskytovatelé dotací, i jejich přístup se odráží na fungování a provozu obce Hrušovany. Vzájemná spolupráce sousedících obcí je také důležitá, a to jak pro rozvoj a fungování infrastruktury, tak například při získávání finančních prostředků atd. Identifikace problému Obec i místní podnikatelé se museli potýkat s problémy vyplývajícími z malé poptávky nízkého počtu obyvatel. Mateřská školka provozovaná obcí sloužila velmi malému počtu žáků a musela být výrazně dotována. Také místní služby (obchod a hospoda) přežívaly na hranici rentability bez možnosti investic a zvyšování kvality, popř. se staly závislé na podpoře obce.

Bydlení a doprovodné sociální služby

V malé obci scházely další služby, nízký počet obyvatel znamenal také nerentabilitu spojů veřejné dopravy. Starosta obce Petr Šmíd, zvolený v roce 2002, si uvědomil, že bez zvýšení počtu obyvatel a s tím spojených rozpočtových příjmů nemůže v obci nastat trvalejší pozitivní změna.

Popis – historie, současnost i vyhlídky Obec proto využila možnosti bezplatného převedení rozsáhlého areálu bývalých kasáren z ministerstva obrany do majetku obce a jeho dalšího využití. Nejprve proběhla rekonstrukce hlavního objektu kasáren (původní ubikace pro vojáky) na obecní bydlení, kde vzniklo ve dvou fázích celkem 71 bytových jednotek různých dispozic. Vybudování těchto bytových jednotek zamezilo odlivu mladých lidí, kteří by se jinak pravděpodobně přesunuli do větších měst. Do nových bytů se přistěhovali obyvatelé jak z Hrušovan, tak zejména z jiných obcí. Během velmi krátkého období došlo ke zdvojnásobení počtu obyvatel obce. Rozsah této změny byl z velké míry předurčen velikostí objektu bývalých kasáren, resp. jejich hlavní budovy. Obec zároveň začala pronajímat další objekty v areálu kasáren soukromým podnikatelům jako sklady nebo drobné provozovny, což vedle finančního zisku pro obec přineslo také malý počet pracovních příležitostí. Poslední objekt bývalých

kasáren, který zatím není využit, je bývalá vrátnice, kde obec uvažuje o zřízení ubytovny. V areálu je dnes vybudováno také dětské prolézačkové hřiště a 2 multifunkční hřiště (tenis, volejbal, nohejbal, košíková) s umělou trávou. Zvýšení počtu obyvatel na dvojnásobek se odrazilo jak v příjmech obce, tak v tržbách místních podnikatelů. Zatímco příjmy z vybíraného nájemného pokrývaly splátky úvěru, který si obec na rekonstrukci objektu kasáren vzala, příjmy navíc z rozpočtového určení daní poskytly obci příležitost pro další investice. Jak uvedl starosta Šmíd, nejprve se obec soustředila na takové investice, které jí přinášely další finanční zisk nebo úspory nákladů (např. solární panely na výrobu elektrické energie na střechách obecních budov nebo jejich zateplení), až poté se více zaměřila na investice zvyšující kvalitu života obyvatel, které v současné době již na celkových investicích výrazně převažují. Další zásadou při obecním investování bylo, že na každou investici obec získávala dotace od různých poskytovatelů. Takto byla postupně rekonstruována budova sloužící obecnímu úřadu, mateřské škole a poště, místní komunikace a vybudováno dětské hřiště, doplněny místní komunikace

113


114

v areálu kasáren nebo postaveny garáže, které jsou pronajímány obyvatelům v obecním bydlení. Všechny tyto investice zvyšují kvalitu obytného prostředí, a tím i spokojenost obyvatel. V obci byla zahájena výstavba několika rodinných domů, takže můžeme předpokládat stabilizaci nebo mírný růst počtu obyvatel. Významný růst počtu obyvatel, který nyní dosahuje zhruba 500 osob, vedl k dosažení určité „kritické velikosti“, kdy jsou místní služby již ekonomicky rentabilní. Kapacita školky byla výrazně rozšířena, protože do obce přišly také mladé rodiny. Významně se zlepšila i dopravní dostupnost, do obce zajíždí 15 párů autobusů denně, ve špičkách jednou za hodinu. Zároveň s investicemi a nárůstem počtu obyvatel podporovala obec také spolkovou činnost (zejména sportovní kluby) nebo pořádání místních slavností. Tyto akce, organizované zdola občany nebo místními dobrovolnými spolky s materiální nebo finanční podporou obce, vytvářejí příležitosti pro setkávání a navazování kontaktů původních a nově příchozích obyvatel obce. Významná vzájemná provázanost materiálního uspořádání reality, sociálních vztahů a jejich významů

a interpretací v jednotlivých místech vede ke specifickým výsledkům. Hrušovany předešly hrozbě vzniku segregované lokality a vnitřního konfliktu v obci, rozvoj Hrušovan probíhal na okraji původní obce a umožňuje v maximální míře využívat stejnou infrastrukturu nebo veřejné prostory. Negeneruje proto přílišné požadavky na nové infrastrukturní a další investice. Prostorové vazby mezi starou a novou částí Hrušovan zároveň umožňují navázání kontaktů a zapojení nově příchozích do aktivit v obci. Hrušovany dopředu počítaly s nutností dalších investic, pro které vytvářely zdroje nebo dodatečné příjmy. Zlepšování občanské vybavenosti nebo veřejných prostor je v Hrušovanech plynulým vyústěním strategie zaměřené na kvalitu života obyvatel. V neposlední řadě je třeba zmínit kontinuitu a přetrvávající konsenzus ve fungování samosprávy v Hrušovanech, který umožňuje postupnými kroky naplňovat nepsanou, ale obecně přijatou strategii. V případě Hrušovan byla výstavba obecního bydlení významným rozvojovým impulzem a měla tak zprostředkovaně pozitivní dopady i na další obyvatele, kteří v obecních bytech nebydlí.


Obec ale nemyslí jen na nájemní bydlení, ve svém územním plánu zastupitelstvo pamatuje i na individuální bytovou výstavbu, a proto jsou na území obce Hrušovany a Lažany navrženy rozvojové zóny pro výstavbu zhruba 300 rodinných domků. Obec navíc vlastní několik parcel, díky čemuž se daří průběžně uspokojovat požadavky jednotlivých stavebníků na získání pozemků. Ačkoli by obec pravděpodobně zvládla svůj chod v budoucnu bez dotací, i nadále má v plánu žádat o dotace, byť by měly být jen provozní. Přenositelnost a udržitelnost Přenositelnost hrušovanského konceptu se podle starosty odvíjí už od řadových občanů, protože na nich vždy záleží, jaké lidi bude mít obec ve vedení. Lidé, kteří dokážou ocenit úspěchy a rozvoj obce, jsou důležití, a to nejen jako „morální“ podpora, ale i jako faktor určité zpětné vazby, ukazatel toho, že to, co člověk dělá, dělá dobře. A ačkoliv se nikdy nelze zavděčit všem, pozitivní ohlasy, které jsou pak patrné ve výsledcích komunálních voleb, ukazují, že práce vedení má smysl. Dále jsou tu zaměstnanci obecního úřadu, ať již v administrativě, tak dělníci, kteří dbají o čistotu a technický stav obce. Bez funkční administrativy se dají jen těžko

ohlídat všechny formální náležitosti kolem dotací a kolem hospodaření s byty atd. O ekonomickou a společenskou stránku nemá vedení obce obavy, ale obává se neustálého nárůstu byrokracie – téměř každý nový zákon generuje potřebu dalších administrativních pracovníků a každá norma navyšuje počty úkolů, které stojí před obcí, a nesplnění každého úkolu je sankcionováno. Sám starosta k tomu dodává: „Pro samé vykazování administrace nebudeme mít v budoucnu čas na práci pro obec – stávají se z nás administrátoři a úředníci a přestáváme být hospodáři.“ Synergie a sítě Základem úspěšného rozvoje Hrušovan je dobré vedení obce, zastupitelstvo, které je konstruktivní a jednotné při řešení problémů, a starosta obce, který nepřijal svou úlohu jako pasivní „úřední“ funkci, ale snaží se neustále hledat cesty a řešení, jak i do budoucna zajistit rovnoměrný a lidem prospěšný rozvoj obce. Lidský faktor je tu v současné době stěžejní a rozhodující. Výraznou úlohu samo sebou hrály i finance, které do obce proudily díky úložišti popílku, ale tento faktor

115


116

byl spíš takovým startem. S penězi se dá naložit dvěma způsoby – buď je utratit, nebo je investovat tak, aby dále generovaly obci příjmy a podpořily růst populace, a to je zásluha právě současného vedení a jeho vize. Obec je aktivním (a „spokojeným“) členem Místní akční skupiny a dobrovolného svazku obcí Rozvoj. Přínos MAS dobře ilustruje následující seznam schválených projektů z Programu rozvoje venkova prostřednictvím MAS Západní Krušnohoří na území obce: > Zlepšení vybavenosti obce Hrušovany > Podpora zlepšování občanské vybavenosti v obci Hrušovany – obecní úřad a kulturní dům > Modernizace veřejného osvětlení a místního rozhlasu Lažany a nákup techniky na údržbu zeleně > Výstavba autobusových zastávek v katastrálním území Hrušovany u Chomutovska > Zlepšení podmínek pro sportovní činnost FK Čechie Hrušovany Náklady a zdroje Hrušovany využily nedaňové a kapitálové příjmy na stavbu fotovoltaické elektrárny a největší část na regeneraci objektu bývalých kasáren, na jehož místě byla postavena sportoviště, dětská hřiště a nové byty.

Byty stály cca 70 mil. Kč, ale bylo nutno tato kasárna dovybavit komunikacemi, veřejným osvětlením, dětskými hřišti, parkovými úpravami, vybudovat další parkovací plochy, garáže, zahrádky, nějaká místa pro podnikání atd., což obec stálo dalších 30 milionů navíc. Celkem tedy kasárna stála cca 100 mil. Kč. Obec se musela zpočátku zaúvěrovat částkou cca 14 mil. Kč. Zhruba 10 mil. Kč zafinancovala obec ze svého a zhruba 10 milionů bylo postupně uvolňováno rozvojem lokality z výnosů z nájmů a z produkce fotovoltaických elektráren, které se na budovách vystavěly. Na níže uvedeném příkladu z pořadu jednání jednoho zasedání zastupitelstva (prosinec 2009) je možné vidět velmi aktivní přístup ke hledání dotačních možností a získávání dotací: > schválení záměru požádat o dotaci z programu Podpora výstavby podporovaných bytů pro rok 2010 a schválení spolufinancování tohoto záměru formou úvěru, > schválení záměru podat žádost o dotaci z Programu obnovy venkova Ústeckého kraje 2009 a schválení spolufinancování, > schválení záměru podat žádost o dotaci na SFŽP na akci Terénní


>

>

>

>

>

>

>

a sadové úpravy areálu bývalých vojenských kasáren a schválení spolufinancování, schválení záměru podat žádost o dotaci na SFŽP na akci Oprava retenční nádrže v obci Hrušovany a schválení spolufinancování, schválení přijetí dotace a zajištění spoluúčasti – VO na silnici k areálu bývalých kasáren (MAS – Leader), schválení záměru podat žádost o dotaci na úpravu v areálu bývalých kasáren a schválení spoluúčasti na financování akce formou úvěru, schválení záměru podat žádost o dotaci POV MMR – vítězství v krajském kole Vesnice ROKU, schválení záměru podat žádost o dotaci POV MMR – oprava hřišť – vybudování dopadových ploch, schválení podání žádosti na výstavbu fotovoltaické elektrárny (SFŽP) a schválení spoluúčasti na financování akce formou úvěru, schválení podání žádosti na dotaci neinvestičního charakteru ze soutěže Obec přátelská rodině MPSV.

Dalším velmi často využívaným programem obce Hrušovany i dalších okolních obcí je OP Životní prostředí. Obce připravily projekty týkající se především rekonstrukce základních a mateřských škol obnášející zateplení budov a výměnu oken. Město Vejprty využilo finance z tohoto OP na vybudování sběrného dvora a zkvalitnění svozu

komunálního odpadu. Za podobným účelem (zlepšení třídění odpadu) využily tento program i obec Hrušovany a město Most (vybudování sběrného dvora). V Hrušovanech se navíc postavila i fotovoltaická elektrárna, jejíž části byly umístěny na střechy stávajících budov. Obec tak získala zdroj příjmů a zbytečně nestavěla elektrárnu na „zelené louce“. Některé další projekty byly financovány z Integrovaného OP, který byl zaměřen na veřejnou správu a územní rozvoj. Dotace byly i v malých obcích (Kalek, Kovářská, Blatno, Strupčice, Hrušovany, Spořice a Loučná pod Klínovcem) využity na modernizaci veřejné správy a její lepší dostupnost pro občany.

KONTAKT Starosta: Ing. Petr Šmíd tel.: 474 692 310, 608 272 422, e-mail: [email protected] Referent životního prostředí: Karel Bartůněk tel.: 474 692 310 kl. 13, e-mail: [email protected] web: www.obec-hrusovany.cz

117


118

6.2 ASISTOVANÉ BYDLENÍ PRO RODINY OHROŽENÉ SOCIÁLNÍM VYLOUČENÍM – ESTER JESENICKO Od roku 2003 provozuje o. s. Ester asistované bydlení ve 3 návazných formách (azylové bydlení v bytech pro celé rodiny, podnájemní bydlení a garantované nájemní bydlení), nyní zahrnuje cca 30 bytů. Nedílnou součástí tohoto programu jsou programy zvyšování kompetencí rodin pro udržení bydlení, bezproblémové užívání bytu a přijetí adekvátního bydlení jako hodnoty, která vyžaduje kontinuální pozornost a aktivitu. Poskytují: 1. asistenci zájemcům o bydlení a nájemníkům – 3 druhy sociálních služeb (běžné agendy podpory – hospodaření, řízení dluhů, zvyšování dalších kompetencí atp.), 2. podporu pronajímatelům (většinou soukromým subjektům) – prevence vzniku dluhů, nadměrného opotřebení bytů a prevence konfliktů, 3. komunitní práci – mediace problémů, posílení rozhodovacích mechanismů sousedství, obhajoba práv nájemníků, rozšíření pocitu odpovědnosti mimo vlastní byt. Selhávání je nyní výjimečné. Cílem činnosti je integrace rodin zpět s co nejmenší potřebou další asistence. To se vlivem součinností programů zaměstnávání daří dodnes. Řada rodin již ze „systému“ našla cestu zpět

a drží se dnes jako kolegové a členové komunitního dění v lokalitách.

KONTAKT Ester z.s., Eva Svobodová & Abraham Staněk Bílý Potok 152, 790 70 Javorník tel.: 584 440 141 e-mail: [email protected] web: www.esterzalesi.eu

6.3 ARCHA BOROVANY Archa Borovany, o.p.s., byla založena v roce 2013 s cílem zajistit celou řadu služeb, od pečovatelských přes ubytovací až po volnočasové pro seniory a osoby se zdravotním postižením, kteří již nejsou plně soběstační a potřebují alespoň částečnou pomoc druhých. Kromě již zmíněných služeb v současné době Archa Borovany rozjíždí také doplňkovou službu – praní a žehlení pro firmy i širokou veřejnost v regionu. Společnost Archa Borovany plánuje v roce 2015 zahájení služby chráněné bydlení v jedno- a dvojlůžkových bytech, kde bude klientům poskytována pomoc s přípravou stravy, osobní hygienou, hospodařením, nákupy a dále také


se zařazením zpět do pracovního procesu, doprovod do zaměstnání, k lékaři a do dalších institucí, právní a sociální sužby. Cílem služby je pomoci k obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a motivovat klienty k dalším aktivitám podporujícím sociální začleňování. Osobní asistenti budou nonstop k dispozici v denní místnosti služby.

Aby mohla Archa Borovany zajistit svým klientům práci, snaží se získat od města Borovany a dalších okolních obcí alespoň drobné zakázky ve formě údržbářských a zahradnických činností. Dva poloviční úvazky nabídla klientům Archy také firma SAS Technik, s.r.o.

KONTAKT

V rámci chráněného bydlení plánujeme využít služeb denního centra a sociálně terapeutické dílny Nazaret.

tel.: +420 777 620 952 (ředitelka) tel.: +420 777 620 973 (sociální pracovnice) e-mail: [email protected] web: www.archaborovany.cz

V rámci chráněného bydlení plánujeme využít služeb denního centra a sociálně terapeutické dílny Nazaret. Archa Borovany pořádá také různé kulturní akce, které umožňují lidem z cílových skupin setkávat se s druhými lidmi.

119


120

Sociální začleňování, rozvoj zaměstnanosti a boj s chudobou v malých obcích ČR

Kriminalita v sociálně vyloučené lokalitě mívá obvykle specifickou podobu. Nejčastěji si ji můžeme představit jako pyramidu, na jejímž vrcholu stojí ti, kteří zneužívají složité životní situace lidí žijících v sociálním vyloučení.

121


122

7

BEZPEČNOST A PREVENCE

7.1 PREVENCE SOCIÁLNÍCH PROBLÉMŮ A KRIMINALITY 7.1.1 VOLNOČASOVÝ KLUB KEMP ŽLUTICE V říjnu 2014 byl za podpory Agentury pro sociální začleňování v obci Žlutice otevřen nový volnočasový klub KEMP, který vznikl v prostorách bývalého kempu. Areál byl v dezolátním stavu, město ho částečně opravilo na vlastní náklady a na vybavení se podařilo získat finanční prostředky z Programu prevence kriminality Ministerstva vnitra ČR. Nejedná se o nízkoprahové zařízení pro děti mládež podle zákona o sociálních službách, klub poskytuje především volnočasové aktivity pro děti a mládež ve věku 13–25 let, které nemají jiné možnosti smysluplného trávení volného času. Prostor tohoto typu, kde by se mohly děti a mládež z cílové skupiny setkávat a navázat tak kontakt mezi sebou i s pracovníky centra, ve Žluticích dosud

chyběl. Fungoval zde jen školní klub ZŠ pro děti do 15 let. Přitom někteří mladí lidí ve věku 13–25 let mohou být ohroženi dlouhodobou nezaměstnaností, pracují nelegálně za minimální odměnu, dětem často chybí pozitivní vzory v rodinách, konzumují alkohol či jiné drogy, objevují se drobné přestupky zákona atd. Volnočasový klub KEMP nabízí právě těmto dětem a mládeži atraktivní možnosti trávení volného času méně formálním způsobem a v případě potřeby umožňují navázání kontaktu s terénním pracovníkem nebo jinou odbornou službou. Děti zde mají k dispozici stolní fotbálek, stolní tenis, trampolínu, mohou si vyzkoušet hraní na různé hudební nástroje nebo interaktivní počítačové hry. Je zde k dispozici i kuchyňka, dámský klub a nealko bar. Návštěvníci klubu mohou využít také připojení k internetu pro přípravu do školy nebo k hledání pracovního uplatnění. V klubu je třeba

Bezpečnost a prevence

respektovat základní pravidla bezpečnosti a slušného chování. Platí zde zákaz kouření, zákaz vstupu pod vlivem alkoholu nebo jiných drog a zákaz fyzického i verbálního násilí. Vedoucí klubu, která zajišťuje chod celého zařízení, je placena z prostředků dotace. Druhý pracovník klubu se stará o technicko-organizační zázemí a jeho místo je hrazeno z prostředků úřadu práce na veřejně prospěšné práce. Na spolupráci s klubem se dále podílí několik pracovníků z Městského úřadu Žlutice (např. terénní pracovník, asistent prevence kriminality). Klub KEMP je prozatím otevřen ve středu, pátek a sobotu v odpoledních a večerních hodinách. Otevírací dobu je možné časem upravit podle potřeb a zájmu klientů klubu.

KONTAKT vedoucí klubu: Alena Adámková tel.: +420 702 091 630 web: www.facebook.com/pages/ Volno%C4%8Dasov%C3%BDKLUB/718478198205754

123


124

7.1.2 ASISTENTI PREVENCE KRIMINALITY V RUMBURKU V současné době působí v Rumburku šest asistentů prevence kriminality, tři romské ženy a tři muži z majority. Dva z nich působí ve svých pozicích již od května 2013. Plní úkoly vyplývající z dané pracovní náplně, např. pochůzky a zabezpečení prostoru u základních, středních i mateřských škol, dále pak navštěvují lokality, kde se zdržují problémové osoby a dochází k narušování veřejného pořádku a občanského soužití. Efektivně spolupracují zejména s místním K-centrem, Policií ČR, městskou policií, sociálním odborem, školami a nově také s Probační a mediační službou. Asistenti se svým mentorem pořádají přednášky pro žáky speciální základní a praktické školy, zatím například na téma trestní odpovědnost nebo návykové látky. Projekt, který financuje MV ČR s podílem města Rumburk, si chválí veřejnost i realizátor, tedy město. Od září, respektive října 2014 jsou asistenti financováni z ESF. Dobrou praxí se inspirovala například i sousední obec Staré Křečany, která má zatím jednoho asistenta a požádala si o druhého, podobně jako nedaleké obce Mikulášovice a Dolní Poustevna.

KONTAKT Jiří Gajdoš, mentor APK a zástupce velitele MP tel.: +420 724 169 634 web: www.rn.rumburk. cz/2014/01/15/asistentu-prevencekriminality-bude-vice

7.2 DOHLEDOVÁ SLUŽBA U HŘIŠŤ 7.2.1 ŠKOLNÍ DOHLEDOVÁ SLUŽBA V POBĚŽOVICÍCH A KRUPCE Díky spolupráci města, úřadu práce a základní školy byla zřízena pracovní místa pro takzvanou školní dohledovou službu. Lidé zaměstnaní v rámci veřejně prospěšných prací u městského úřadu tak během školního roku dohlížejí na pořádek a bezpečnost v okolí školy. Zajišťují bezpečnost dětí při přecházení vozovky v době před vyučováním a po vyučování, dohlížejí nad bezpečným odchodem dětí ze školy, monitorují chování dětí v okolí školy, zaměřují se na pohyb podezřelých osob kontaktujících školáky a v případě potřeby přivolají pomoc.


Dohledová služba u hřiště v Krupce V Krupce bylo pro širokou veřejnost zprovozněno a otevřeno školní hřiště při Masarykově ZŠ a MŠ. Především díky dotaci města Krupka a Ministerstva vnitra ČR (programy prevence kriminality) bylo hřiště osazeno herními prvky. Hřiště bylo minulý rok v provozu od 1. 6. do 31. 10. v čase pondělí až pátek od 16:00 do 20:00 hodin, sobota a neděle od 12:00 do 20:00 hodin. Na hřišti fungovala dohledová služba zajištěná úřadem práce (pozice obsazeny zaměstnanci na VPP v rámci prostupného zaměstnávání).

KONTAKT Koordinátor inkluze v Poběžovicích: Vlastimil Mazza tel.: +420 603 496 197 e-mail: [email protected]

125


126


Nové programové období Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) dává velkou možnost podpořit sociální a hospodářský rozvoj ve venkovských oblastech.

127


128

8

UDRŽITELNÝ ROZVOJ OBCE

8.1 UDRŽITELNÝ ROZVOJ OBCE 8.1.1 UDRŽITELNÁ VESNICE HOSTĚTÍN Východiska, aktéři a vymezení regionu Ojedinělost Hostětína v měřítku České republiky spočívá v komplexnosti, koncentraci modelových projektů především v environmentální oblasti a jejich vzájemné provázanosti a funkčnosti v životě běžné obce. V devadesátých letech prosadil místní obecní úřad ve spolupráci se státní správou a nevládními organizacemi řadu modelových projektů v oblasti životního prostředí. Pod obcí je postavena kořenová čistírna odpadních vod a většinu domů vytápí obecní výtopna na dřevní štěpku. Na několika rodinných domech jsou instalovány sluneční kolektory. Obec využívá šetrného veřejného osvětlení.

Velký význam pro místní hospodáře mělo a má mimo jiné ovocnářství. Proto zde v nedávné době byla zrenovována místní moštárna, kde se vyrábí jablečný mošt. V zahradě za moštárnou je také stále funkční chmelová sušírna. Venkovský region Bílých Karpat se potýká s celou řadou problémů, jako je například okrajová poloha v rámci ČR (od roku 1993 ještě zvýrazněná vymezením česko-slovenské hranice) či nepříznivá struktura hospodářství. Zaměstnanost v průmyslu se od dvacátých let dvacátého století koncentrovala do zbrojní výroby a obuvnictví, přičemž obě tato průmyslová odvětví postihla v devadesátých letech transformační krize. Významnou restrukturalizací prošla i zemědělská výroba, a to od intenzivního socialistického hospodaření k pícninářství s extenzivním chovem dobytka. Kvůli snížené zemědělské a průmyslové produkci zde tedy v průběhu druhé

Udržitelný rozvoj obce

poloviny devadesátých let ubývaly pracovní příležitosti. Docházelo k úbytku obyvatel v regionu, jehož hustota osídlení je tradičně nízká. V mikroregionu Bojkovsko je průměrná hustota osídlení 60,2 os/km2, tedy poloviční oproti celostátnímu průměru. Obec Hostětín se nachází v okrese Uherské Hradiště a má necelých 250 obyvatel. Kromě samosprávy obce a samotných obyvatel je hlavním aktérem projektu udržitelné vesnice Ekologický institut Veronica (atypické zařízení při základní organizaci Českého svazu ochránců přírody se sídlem v Brně), nadace Partnerství a regionální veřejná správa – v 90. letech 20. století zejména Okresní úřad Uherské Hradiště a později Krajský úřad Zlínského kraje. Hostětínské aktivity mají největší význam pro samotnou obec, některé ekonomické aspekty (dřevařský průmysl, ovocnářství) zasahují do okolí cca 20–50 km. Význam místních praktických příkladů udržitelného rozvoje venkovského prostoru je zemský až celostátní. Identifikace problému Regionálním problémem na začátku 90. let 20. století byl nárůst nezaměstnanosti a úbytek obyvatel. V samotném Hostětíně byla navíc už

od konce 60. let vyhlášena stavební uzávěra kvůli neexistenci čistírny odpadních vod – obec leží v povodí vodárenské nádrže Bojkovice. Ztráta samostatnosti obce, vyhlášená stavební uzávěra a uzavření školy vedly k více než 25% úbytku obyvatel mezi roky 1981– –1991. Popis – historie, současnost, vyhlídky Podmínkou dalšího rozvoje obce bylo zrušení stavební uzávěry, tedy vyřešení čištění odpadních vod. V letech 1995– –1996 byla vybudována kořenová čistírna (první na východní Moravě). Jejím základem je umělý mokřad s běžnými mokřadními rostlinami. Čištění vody probíhá především díky bakteriím žijícím na kořenech rostlin, které rozkládají organické znečištění a tím vodu čistí stejně účinně jako klasické čistírny odpadních vod. Čistírna má navíc i sociální efekt – údržba a provoz nejsou příliš náročné, práci zastávají převážně lidé sociálně znevýhodnění (v částečném invalidním důchodu nebo dříve dlouhodobě nezaměstnaní). Obecní výtopna na biomasu vytápí téměř celou obec. Spaluje dřevní štěpku, odpad z okolních pil a lesů. Na rozvod tepla je napojeno 85 % domácností.

129


130

Obnova veřejného osvětlení proběhla formou instalace nejmodernějších svítidel, která snížila spotřebu elektřiny nejméně o čtvrtinu a efektivně eliminovala světelné znečištění. Budova seminárního Centra Veronica byla postavena v roce 2006 jako první česká veřejná budova splňující pasivní standard. Tvoří ji seminární a ubytovací část a slouží jako ukázková stavba demonstrující různé postupy ekologického stavitelství. Pro praktické vzdělávání slouží sad a zahrada okolo centra v přírodním stylu. Centrum zaměstnává celkem 10 lidí, převážně místních, z toho tři na samotný provoz. Výstavba moštárny (1998–2000) ve stodole usedlosti, kterou zakoupila Nadace Veronica, je jedním z postupných kroků v široce pojatém ovocnářském programu v Bílých Karpatech. Přestože vznik moštárny iniciovala nezisková organizace, postupně se z ní stal ekonomicky soběstačný subjekt. Bez prvotních grantů a jiných materiálních i nemateriálních vstupů by však její vznik nebyl možný. Moštárna zaručuje dobré výkupní ceny a majitelé sadů tak mají motivaci starat se opět o vysokokmenné ovocné odrůdy. Důležité je rovněž vytvoření dvou stálých a šesti sezonních pracovních míst. Moštárna tak vytváří

pracovní příležitosti i pro sociálně znevýhodněné lidi – část brigádníků tvoří dlouhodobě nezaměstnané osoby. V současné době produkuje mošty (ovocné šťávy z různých druhů ovoce a bylin), sirupy i destiláty (palírna není součástí provozu). Více než 95 % produkce nese osvědčení BIO – produkt ekologického zemědělství. Tato značka zaručuje dodržení ověřeného výrobního postupu i kvalitu jablek, které do moštárny dodávají přednostně ekozemědělci z Bílých Karpat. Na devíti domech v obci jsou svépomocí nainstalovány stavebnicové sluneční kolektory (program Slunce pro Bílé Karpaty v letech 1997–2001), velkoplošné kolektory pro ohřev teplé vody využívá moštárna (36 m2) i Centrum Veronica. Na průčelí centra je osazen fasádní kolektor se selektivním absorbérem o ploše 22 m2. V roce 2008 byla na střeše moštárny uvedena do provozu fotovoltaická elektrárna s úhrnným instalovaným výkonem 8,8 kW. V bilanci zhruba pokrývá potřeby moštárny. Od září do listopadu však moštárna spotřebovává více elektrické energie, a naopak v letních měsících jsou přebytky dodávány do sítě. Na obecním pozemku za výtopnou byla v roce 2010 uvedena do provozu fotovoltaická elektrárna o výkonu 50,6 kW.


Všechny projekty v Hostětíně vytvořily pracovní místa, či alespoň poptávku po externích službách. Platby za energie, potraviny a služby zůstávají do velké míry v místě a posilují lokální ekonomiku. V případě moštárny a výtopny se podařilo pomocí výpočtu lokálního multiplikátoru zjistit, jaký je jejich přínos pro místní ekonomiku. Z každé koruny, která projde moštárnou, se navíc vygeneruje 63 haléřů v regionu. Každá koruna, která projde výtopnou, vygeneruje v regionu další korunu a třicet haléřů. Seminární centrum utrácí v regionu 67 % všech výdajů. Přenositelnost a udržitelnost Celý komplex všech projektů v Hostětíně je těžko přenositelný (dohromady obnáší velké nasazení a objem práce při fundraisingu a nejrůznějších přípravných jednáních), ale každý jednotlivý poměrně snadno. Za předpokladu správného nastavení regionálních, státních a evropských investičních fondů mohou být podobné projekty uskutečňovány v mnohem větší míře, než je tomu dnes – záleží tedy zejména na společenské objednávce a politické vůli. Je ovšem vhodné připomenout, že například termosolární systémy už je možné na trhu pořídit za rozumných podmínek a že potřeba podobných seminárních center (poptávka po nich, potenciál jejich vytížení) je omezená.

Hlavním faktorem úspěchu hostětínských projektů (možno říci, že podmínkou případné replikace) je partnerství obce s neziskovými organizacemi a s dalšími složkami veřejné správy. Pro „fungování“ tohoto partnerství je potřeba nejen kompetence a dobrá vůle všech zúčastněných, ale také zajištění dobré vzájemné komunikace a organizace – koordinace. Zejména u menších obcí může být obtížné angažovat do partnerství lidi schopné projektového managementu a organizace týmové práce v potřebném rozsahu a kvalitě. V Hostětíně tuto úlohu sehrává Yvonna Gaillyová, ředitelka Ekologického institutu Veronica, která také nesla odpovědnost za většinu projektů. Značnou část spolufinancování a fundraisingu zajistil Miroslav Kundrata, rodák z obce, člen a spoluzakladatel Veroniky a ředitel Nadace Partnerství. Projekty jsou v zásadě připravovány pro trvalý provoz bez provozních dotací. Relativně nejrizikovější je provoz seminárního centra s ubytovací kapacitou, jehož vytížení kombinují vzdělávací akce a cestovní ruch.

131


132

Synergie a sítě Klíčovou roli od počátku sehrálo strategické partnerství mezi obcí Hostětín (s omezenými zdroji, ale s aktivním vedením) a dále: > neziskovými organizacemi, především ZO ČSOP Veronica, Nadací Veronica, Občanským sdružením Tradice Bílých Karpat a Nadací Partnerství, které přinesly inspiraci, odborné zázemí, mezinárodní kontakty, vícezdrojové financování, projektový management, osobní nasazení a nová partnerství např. s firemním sektorem, velvyslanectvími evropských zemí apod., > veřejnou správou (zpočátku zejména Okresním úřadem v Uherském Hradišti, později Krajským úřadem Zlínského kraje, Státním fondem životního prostředí, místní akční skupinou, mikroregionem Bojkovsko aj.). Náklady a zdroje > Vybudování KČOV včetně dobudování kanalizace stálo 4,9 mil. Kč (v cenách r. 1995). Asi 98 % z této částky byla dotace od státu. V současné době je provoz ziskový v objemu cca 21 000 Kč/rok (2012). > Termosolární systémy byly dotovány na soukromých budovách z 50 %,

na veřejných až ze 100 % (Nadace Partnerství a britský Know How Fund). Úhrn dotací činil u soukromých budov něco přes půl milionu korun českých, u veřejných asi 1,5 mil. Kč. > Náklady na vybudování moštárny (cca 11,6 mil. Kč) pokryly dotace, dary a granty (celkem z 8 různých zdrojů, mezi největší donátory patří Ministerstvo životního prostředí Lucemburska, Ministerstvo zemědělství ČR a Nadace rozvoje občanské společnosti) zhruba z 65 %. Celkový zisk z let 2004–2012 činí 2 510 000 Kč při průměrné roční rentabilitě tržeb něco přes 8 %. > Celkové náklady na vybudování samotné výtopny (cca 31,2 mil. Kč v cenách roku 1998) uhradila zhruba z jedné třetiny nizozemská vláda (agentura SENTER) a zbytek Státní fond životního prostředí. Tepelné rozvody za 3,2 mil. Kč zaplatila Česká energetická agentura, domovní přípojky (cca 2 mil. Kč) si platili sami občané. Hospodářská bilance výtopny je vyrovnaná (nezisková a neztrátová) při ceně 397 Kč/GJ (2012), což jsou zhruba 2/3 celostátního průměru. > Pasivní seminární centrum s ubytovnou stálo celkem asi 23,5 milionu Kč, z čehož 56 % bylo ze Společného regionálního operačního programu, 23 % ze Státního fondu


životního prostředí, 7 % z MMR a zbylých 14 % z menších darů a grantů. Ubytovací služby jsou v zásadě samofinancovatelné, ale v podstatné míře jsou navázané na služby vzdělávací, hrazené z různých zdrojů. > Pro šetrné veřejné osvětlení věnovala firma Philips světelné zdroje za 134 tisíc Kč (velkoobchodní ceny, 2006), instalaci (107 tis. Kč) hradila obec. > Fotovoltaická elektrárna u obecní výtopny je společnou investicí čtyř subjektů. Vlastníkem pozemku je obec Hostětín, která se na celé investici podílí 7 %. Na zbylé investici v úhrnné výši 4,4 milionu Kč se rovným dílem spolupodílejí Nadace Partnerství, Nadace Veronica a Nadace české architektury. Elektrárnu na střeše moštárny vlastní Nadace Veronica, která ji pořídila za 1,1 milionu Kč.

KONTAKT Centrum Veronica Hostětín 86, 687 71 Bojkovice tel.: 572 630 670 e-mail: [email protected] web: www.hostetin.veronica.cz Další kontakty obec Hostětín Hostětín 75, 687 71 Bojkovice tel.: 572 641 216 e-mail: [email protected] web: www.hostetin.cz Nadace Partnerství Údolní 33, 602 00 Brno tel.: 515 903 111 e-mail: [email protected] web: www.nadacepartnerstvi.cz

133


134

8.1.2 ESO KNĚŽICE Projekt: Energeticky soběstačná obec Kněžice Dotace: Evropský fond pro regionální rozvoj a Stání fond životního prostředí Realizátor: Obec Kněžice Částka: 94 879 000 Kč Realizace projektu: 2005–2006 Východiska, aktéři a vymezení regionu Energeticky soběstačná obec Kněžice (okr. Nymburk) má kolem 500 obyvatel, ze 125 obydlených objektů je 120 rodinných domků. Dalšími objekty jsou budovy občanské vybavenosti a provozovny drobného podnikání. V obci je dále zemědělská farma s velkochovem hospodářských zvířat a kuřat. Jádrový projekt energetické soběstačnosti se hlásí ke konzervativním východiskům – nositelé chtěli „trochu oprášit“ podstatu sedláckého uvažování a v jeho způsobu se vrátit k historickému obrazu vesnice, kdy si jejich dědové a pradědové bez problémů denně opatřovali zdroje energie sami ve svém okolí, a to léty prověřeným, důmyslným ročním koloběhem přírodě blízkých činností spojených s pěstováním rostlin, výživou zvířat i zpracováním kompostovatelných přírodních odpadů. Ač je dnes jiná doba, lidé přesto chtějí mít teplý domov, dobré a kvalitní jídlo a k tomu nezničenou přírodu. Udržitelný rozvoj je tudíž možný.

Identifikace problému Z důvodu nárůstu cen zemního plynu se řada obyvatel obcí v ČR začala opět vracet k topení uhlím, dřevem a bohužel i různým komunálním odpadem, čímž docházelo k silnému znečištění lokálního ovzduší. Dalším investičním problémem byly čističky odpadních vod, které musely od roku 2007 umět zbavit vodu fosforu, jenž se do ní dostává z různých pracích prášků. A to mnohé obecní čističky neuměly. Tato povinnost se nevyhnula ani malé obci Kněžice na Nymbursku, která do té doby ještě nebyla zahrnuta do programu plynofikace a neměla obecní splaškovou kanalizaci ani čističku. Stav ovzduší (každoroční podzimní a zimní smogové epizody), výdaje za paliva (hnědé uhlí), problémy s biologickým odpadem pevným (větve a posekaná tráva) i tekutým (přetékající žumpy) bylo třeba nějak dlouhodobě koncepčně vyřešit. Myšlenka projektu vyvstala z konstatování: „Máme tu k dispozici to, co svou činností také produkujeme jako biologicky rozložitelný odpad, který volně tlející v přírodě představuje značné biochemické zatížení naší obce a přírody jako celku. Na druhé straně je to všechno nedoceněná energetická surovina. Stanovme si okruh území, ve kterém můžeme účinným technologickým zařízením jít efektivním


způsobem naproti zákonům přírody a přinést tak užitek přírodě i sobě.“ Popis – historie, současnost, vyhlídky Dne 4. 11. 2004 byla obci Kněžice poskytnuta podpora z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze Státního fondu životního prostředí ČR. Centrální výtopna a bioplynová stanice Kněžice zahájila provoz 28. 8. 2006. Postupně byl do konce roku zprovozněn systém centrálního vytápění jednotlivých domácností. Celkem se jedná o 149 předávacích stanic a toto číslo zahrnuje více než 90 % trvale žijících obyvatel napojených na centrální systém. Bioplynová stanice s jednou kogenerační jednotkou s elektrickým výkonem 330 kW je v provozu nepřetržitě a vyrábí ze zemědělských, potravinářských a z dalších materiálů a odpadů elektřinu na prodej do elektrizační sítě a teplo pro vytápění obce. Dále se zde zpracovává sláma, kukuřice, jeteloviny a další přebytečná i nově pěstovaná biomasa. Z těchto 100% obnovitelných zdrojů se vyrábí bioplyn, elektřina, horká voda na vytápění většiny obce, topné pelety z biomasy a kvalitní hnojivo pro zemědělství.

Kotelna na biomasu z obilní a lněné slámy (kotel o výkonu 800 kW), energetického šťovíku a odpadní štěpky z lesní těžby (400 kW) je v provozu podle potřeby pouze v topném období a dodává teplo v době, kdy by přebytečné teplo ze samotné bioplynové stanice nestačilo na vytápění obce. Kotelna a bioplynová stanice jsou umístěny v obecním areálu na severovýchodním okraji obce a propojeny navzájem teplovodním potrubím a informační kabeláží. Bezkanálový rozvod tepla v celé obci a automatické předávací stanice tepla v domech zajišťují celoroční nepřetržitý přenos tepla z kotelny a z bioplynové stanice do všech připojených budov v obci. K soustavě rozvodů tepla je v Kněžicích připojeno celkem 149 domů, tedy asi 95 % celkové spotřeby tepla v obci. Vyráběná elektřina z bioplynové stanice není na rozdíl od tepla zavedena přímo do jednotlivých domů. Domácnosti a místní podniky nadále odebírají elektřinu od místně příslušné distribuční společnosti ČEZ Distribuce. Bioplynová stanice Kněžice dodá za rok do této distribuční sítě více elektrické energie, než celá vesnice a celé nové zařízení

135


136

spotřebuje. Výroba elektřiny v bioplynové stanici Kněžice byla zatím v dosavadním běžném roce na úrovni cca 2 400 MWh elektrické energie za rok a v roce 2009 se zvýšila až na cca 2 600 MWh. Vlastní spotřeba elektřiny v bioplynové stanici a vlastní spotřeba kotelny na biomasu činí přibližně 15 % z této výroby elektřiny. Čistá dodávka elektřiny z Kněžic do elektrizační sítě je cca 2 200 MWh/rok. Obec založila vlastní společnost s ručením omezeným, která provozuje kotelnu i bioplynovou stanici. Ta vydělává obci peníze a zaměstnává pět jejích obyvatel. Provoz je plně automatický včetně diagnostiky a dálkového hlášení poruch, zaměstnanci mohou volit pouze provozní parametry, doplňují vstupní suroviny, manipulují s těmi výstupními apod. Těsně před vybudováním energetického systému vystavěla obec i dům s pečovatelskou službou s kapacitou 20 bytů. Přenositelnost a udržitelnost Struktura dotačních titulů je jiná než před deseti lety, ale (tyto) zdroje tu jsou. Existovaly i programy výslovně určené pro vznik pilotních, energeticky soběstačných obcí v každém kraji. Sám starosta Kněžic vyzývá k následování a nabízí

i poučení z chyb, v zásadě vyplynuvších z nedostatku zkušeností s podobnými zařízeními, natož systémy. Dokupovalo se například zařízení na odsíření bioplynu, protože obsahoval velké množství sirovodíku. Dále se dodatečně hermeticky zastřešila 1. uskladňovací nádrž a vyřešilo se zachycování uvolňovaného bioplynu z nádrže, což pomohlo odstranit nepříjemný zápach v okolí. Je ale možné prozkoumat projekt v Kněžicích a poté vymyslet různé kombinace, které se dají namodelovat podle konkrétních možností dané obce. Houževnatost, pracovitost, „otevřenost“ (ochota se učit, zkoumat a objevovat nové) a hlavně koncepční myšlení a přístup starosty Kazdy nejsou replikovatelné systémově, ale v mnoha obcích, patrně ve většině, lze do zastupitelstev volit osoby s těmito vlastnostmi. Návratnost 43,2 milionu, které do systému vložila obec, je spočítaná na zhruba 15 let. Energetika Kněžice s. r. o. nově nabízí zpracování odpadů. Synergie a sítě Věcné souvislosti: Hlavní ekologické přínosy projektu spočívají v úspoře fosilních paliv a snížení škodlivých emisí (ročně přes 10 000 tun CO2, oxidy dusíku


a síry, saze…). Mezi další přínosy pro životní prostředí patří: > likvidace zemědělského, dřevního a komunálního organického odpadu, > ozelenění krajiny, zlepšení vláhových poměrů – zadržování vody v krajině, > diverzifikace zemědělské výroby – pěstování alternativních energetických plodin a bylin, > přínos ekonomice zemědělských farem a obcí, > výroba kvalitních hnojiv a vracení organické složky do půdy. Obec je centrem mikroregionu Mezilesí i stejnojmenné místní akční skupiny (MAS, založena 2005). MAS má v současné době přes 28 tisíc lidí a rozlohu asi 350 km2; zahrnuje i město Poděbrady. Jednou ze tří hlavních priorit strategie MAS v minulém období byl „Ekologický region“, a to i pod vlivem úspěchů Kněžic jako energeticky soběstačné obce. Ty podnítily zájem místních samospráv, občanů i podnikatelů o využívání a podporu alternativních zdrojů energie, ekologického zemědělství a další související aktivity koncipované na principu udržitelného rozvoje a podpory ekologie. Priorita zahrnuje:

> instalaci systémů alternativních zdrojů energie při vytápění objektů a ohřevu teplé vody, > výrobu tepla z obnovitelných energetických zdrojů – ekologická energetika, > pěstování energetických rostlin, > ekologické zemědělství a pěstování biopotravin, ekofarmy, > recyklaci a ekologickou likvidaci (zpracování) domovního odpadu, > podporu veřejné hromadné ekologické dopravy, > výstavbu pasivních budov a objektů či rekonstrukci starších objektů na energeticky pasivní či nízkoenergetické domy, > vznik biokoridorů, > pěstování veřejné zeleně a zakládání „zelených ploch“. Mezi další podporované projekty patří výstavba či rekonstrukce čistíren odpadních vod, kanalizací, vodovodu, realizace protipovodňových opatření a likvidace černých skládek. Náklady a zdroje Finance na bioplynovou stanici a rozvod tepla pocházejí ze zdrojů uvedených v tabulce č. 1.

137


138

Tabulka č. 1 – Zdroje financí – bioplynová stanice Celkové náklady

Strukturální fondy (ERDF)

Státní fond životního prostředí

Obecní půjčka

Částka (Kč)

111 662 000

83 717 000

11 162 000

16 743 000

Podíl (%)

100

75

10

15

Celé dílo stálo 138 milionů korun. Přibližně 45 % z celé investice bylo vynaloženo na vybudování bioplynové stanice, 40 % na vybudování rozvodu tepla v obci a 15 % na vybudování kotelny na biomasu. Fakticky je v tom ale „skryto“ zhruba 40 milionů Kč, které by stálo vybudování ČOV a kanalizace. Obec získává za rok asi 3 miliony Kč. Prostá návratnost investice činí asi 28 let. Pro obyvatele je odběr výhodný. Zaplatí 10 000 Kč za připojení a 275 Kč za 1 GJ. Cena se podle smlouvy zvyšuje pouze se zvýšením DPH a inflací. Peníze za energii navíc zůstávají v regionu. Dotace na vybudování domu s pečovatelskou službou představovala necelých 15 milionů korun a celkové náklady na samotné bydlení byly jen asi 16 milionů, na pavilon služeb dalších 3,5 milionu. Podíl obce se vrátil během dvou let. Měsíční nájem činí 2 850 Kč na osobu, a to včetně vody, tepla, úklidu společných prostor atd.

KONTAKT Starosta – Milan Kazda Obec Kněžice, 289 02 Kněžice 37 tel./fax: 325 640 228 e-mail: [email protected] web: www.obec-knezice.cz

Pro více informací k realizaci dílčích projektů podobných těm, které byly provedeny v ESO Kněžice nebo Hostětíně, lze navštívit webové stránky www.czbiom.cz/o-cz-biomu. České sdružení pro biomasu je nezisková nevládní organizace, která má bohaté zkušenosti s konzultací projektů v této oblasti a může pomoci s analýzou konkrétních možností dané obce.

Další zajímavé odkazy na socioekonomický rozvoj na venkově

9

DALŠÍ ZAJÍMAVÉ ODKAZY NA SOCIOEKONOMICKÝ ROZVOJ NA VENKOVĚ

www.socialni-inovace.cz The European Agricultural Fund for Rural Development: Examples of projects supporting social inclusion. www.enrd.ec.europa.eu/enrd-static/fms/pdf/8AD4A2D5-C355-06D9-1B68E31A73E0A72B.pdf Inovativní nápady pro rozvoj venkova www.branaprovenkov.cz/projekty/bezici/63-evropska-venkovska-sit-pro-komunitnivzdelavani-na-podporu-mistni-ekonomiky/207-inovativni-napady-pro-rozvoj-venkova www.socialni-zaclenovani.cz/metodiky-a-manualy-dobre-praxe Práce s rodinami v sociálně vyloučených lokalitách Prostupné zaměstnávání Prostupné bydlení Společensky odpovědné zadávání veřejných zakázek Koordinace sociálních služeb v obcích se sociálně vyloučenými lokalitami Kombinované sociálně pedagogické intervence Úloha krajů při sociálním začleňování Bezpečnost, prevence a krizová intervence Posilování občanské společnosti a rozvoj sousedství Vytváření sítí dluhového poradenství

139


140

ALMANACH DOBRÉ PRAXE K INSPIRACI Autoři textů: Jiří Guth Karel Novák Zuzana Drhová Petr Čáp Markéta Skočovská Vít Lesák Editoři příručky: Tereza Svačinová Petr Čáp

ALMANACH DOBRÉ PRAXE K INSPIRACI

Recommend Documents