90
Jak na to v české kotlině
dodnes –, kde se píše o pískovnách v Tovačově. Tam bylo přímo řečeno, že o těchto jezerech ještě jednou uslyšíme, neb v nich budou velcí sumci. Takže už jsem to nepovažoval za náhodu, ale za jasnou instrukci, a rozjel jsem se na Moravu. Bylo to v červnu a za jednu jedinou noc jsme chytili dvanáct sumců, přičemž tři byli přes dva metry, což vyvolalo obrovský boom chytání sumců v České republice. Tak lidé zjistili, že se něco takového dá dělat i u nás, a já jsem se do Tovačova prakticky na dva roky přestěhoval.
a l i g át o ř í r y b a
91
Aligátoří ryba Tato neobvyklá ryba žije na území Severní Ameriky a její správné české jméno je kostlín obrovský. Jedná se o největší sladkovodní rybu Severní Ameriky. Není to tedy bílý jeseter, jak se někdy uvádí, protože ten není čistě sladkovodní. Aligátoří ryba stejně jako arapaima dýchá atmosférický kyslík a jsou si taky s největší jihoamerickou rybou velmi podobné, tedy až na tu tlamu.
Kostlínu obrovskému se také říká aligátoří ryba. Můžete hádat proč…
92
a l i g át o ř í r y b a
obrí rejnok
93
Obří rejnok Tento obrovský asijský rejnok se latinsky jmenuje Himantura chaophraya a jeho oficiální české jméno je trnucha thajská. Může dosahovat neuvěřitelné hmotnosti až 600 kilogramů. Setkat se s touto trnuchou můžete v povodí asijské řeky Mekong. Souboj s ním trvá i několik hodin a lovec přitom nesmí absolutně nic podcenit. Himantura chaophraya byla poprvé vědecky popsána teprve před dvaceti lety. Dodnes ale není zcela jasné, jestli to je, či není čistě sladkovodní ryba. Podle názorů mnoha
Úlovek aligátoři ryby o hmotnosti 93 kilogramů při natáčení druhé série pořadu České televize Rybí legendy. Nahoře zleva zvukař Vítězslav Jíra, kameramani Daniel Vagenknecht a Vladislav Doležal
Aligátoří ryba je v posledních letech ve velkém ohrožení. Rychle se rozšiřuje takzvaný „bowhunting“. Kostlíni se střílí pomocí luků a kuší z rychle jedoucích lodí. Šťastný lovec si většinou udělá jen fotku a rybu hodí zpátky do vody, kde skončí bez jakéhokoliv dalšího využití. V rybaření je velká ryba většinou poslední. Je chytrá, mazaná, protože aby dosáhla trofejních rozměrů, musela odolat mnoha rybářským nástrahám. V tomto případě je opak pravdou. Velký terč, snadný terč.
Amazonský rejnok z povodí řeky Rio Negro.
94
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
95
96
obří rejnok
odborníků se může jednat dokonce o mořského dravce, který je do určité míry přizpůsoben životu ve sladké vodě. Obdobný způsob života je znám například u některých druhů žraloků nebo jeseterů.
Na světě nejsou jenom sumci
97
Na světě nejsou jenom sumci
Zajímavostí je, že trnucha thajská rodí již živá mláďata.
Přátelé se stejnou vášní. S Honzou Pokorným a velkým sumcem.
Himantura chaopraya, podivuhodný druh, připomínající létající talíř. Asijský obr, který se řadí mezi největší rejnokysvěta.
Českou vodu a přírodu nám může závidět celá Evropa, takže nechci říci, že všechno dobré a zajímavé je za hranicemi, případně jinde než v Evropě. Ale samozřejmě, Amazonie je vždycky poutavější než evropský les – je to větší dobrodružství, protože tam není civilizace. V Čechách snad není jediné místo, kde neuslyšíte vlak, cirkulárku, kde nebudou dráty, kde nebudete mít signál… Evropa je civilizací protkaná. Jednoho dne jsem si při průvodcování uvědomil, že jsem sice za noc s těmi lidmi vytáhl tři sumce kolem dvou set třiceti centimetrů, ale že to pro mě už tolik neznamená. A to byl pocit, který mě začal hrozně trápit. Protože kdybych takové sumce chytil před lety, tak by to pro mě byly velryby a já bych z toho nespal. Zkrátka jsem pochopil, že se musím zabývat lovem i nějakých jiných ryb než jen sumců. Problém ale je, že v Evropě není větší a majestátnější ryba, která by dosahovala takových rozměrů. Takže jít výš znamenalo opustit hranice Evropy. Dlouho jsem to zvažoval a tehdy jsem začal koketovat s myšlenkou, že přede mnou ještě nikdo nezmapoval ty největší sladkovodní ryby. S touhle vidinou jsem si potom nějakou dobu pohrával, mluvil o tom s kolegy, a ti říkali, že to je nemožné, protože je neznáme, nevíme, kde jsou a na co je chytat… Na takový projekt je prý jeden lidský život málo. Ovšem ta myšlenka mě začala tak lákat, že jsem se do toho stejně pustil. A zaplaťpánbůh, že jsem to udělal, protože dneska mám zase stejnou radost z metrového sumce, jako jsem míval zamlada. A jsem taky rád, že po tom, co jsem chytil daleko větší, krásnější, bojovnější ryby, můžu říct, že sumec pro mě zůstává pořád rybou číslo jedna. Na moři jsem strávil víceméně rok života. Mám ho rád a paradoxně se tam i cítím hodně doma, a možná bych mu dokonce dokázal propadnout – ale je to takový nekonečný rybník a pro mě byla daleko větší výzvou sladká voda. Protože moři se věnuje spousta lidí, ale sladká voda byla více méně neprozkoumaná. Dokonce zůstávají druhy, o kterých nevíme vůbec nic, známe jen jejich latinské názvy. A jsem přesvědčený, že jsou ještě ryby, které vůbec nebyly objeveny. V Amazonii, v Kongu…
98
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
Na světě nejsou jenom sumci
99
V jezeře Tanganika jsem chytil dvacetikilovou rybu, která nemá dokonce ani latinský název. Pořád zde existuje šance ulovit rybu, která je i pro vědce totální neznámou. Je stále co objevovat. Například končiny jako Amazonie nebo horní tok řeky Kongo. Naše znalosti jsou i po desetiletích používání moderních technologií minimální. Bavíme se o územích, která jsou větší než celá Evropa. Stejně tak neprozkoumané jsou rovněž řeky a jezera v těchto oblastech. Ve sladké vodě je tedy paradoxně větší šance stát se objevitelem a zažít to, co lidi na moři zažívali někdy před sto lety. A mě láká tajemno a dobrodružství… Je pravda, že pod sladkou vodu taky často nevidíme – většinou se jedná o neprůhledné, kalné vody –, takže až v posledních letech opravdu začínáme zjišťovat, že velké ryby v tomto prostředí žijí. To, že jsem ze země, která nemá moře, pro mě není v tomto směru důležité. Na druhou stranu, jak jsem byl už leckde, tak obří česká jezera mi připadají velmi malá a snadno prozkoumatelná. Každá krajina má ale samozřejmě svá specifika. To, že dávám přednost řekám a jezerům před mořem, není proto, že jsem z Čech, nýbrž proto, že se mi líbí zákoutí – mám rád, když nevidím za zatáčku, když tam může být něco nového… V moři je to zajímavé pod vodou. Kdežto v Amazonii a Kongu je to zajímavé nejen pod vodou, ale i nad ní. Svět bez ryb by se mi jistě vůbec nelíbil. Lidi mě nejvíc spojují právě s nimi, ale mně jde obecně o život v přírodě. Opravdu v tom nevidím jenom lovení ryb, je to jedno velké dobrodružství – ta cesta, výprava do takových končin, které předchází několikaletá či aspoň několikaměsíční příprava, kdy člověk skládá změť poznatků a snaží se sestavit správnou mozaiku… Takže až někde na konci je ta ryba, a to ještě neznamená, že ji dokážu chytit – možná jenom zjistím, že tam skutečně je. Zážitky spojené s cestováním jsou pochopitelně dobré i špatné – a ty druhé jsou s odstupem úsměvné a rád na ně vzpomínám. Často ty dobré zapadnou a ty Cichlidy se řadí k nejkrásnějším sladkovodním rybám na světě.
Siamský kapr patří mezi nejohroženější sladkovodní ryby ve volné přírodě.
100
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
101
a l i g át o ř í r y b a
91
Aligátoří ryba Tato neobvyklá ryba žije na území Severní Ameriky a její správné české jméno je kostlín obrovský. Jedná se o největší sladkovodní rybu Severní Ameriky. Není to tedy bílý jeseter, jak se někdy uvádí, protože ten není čistě sladkovodní. Aligátoří ryba stejně jako arapaima dýchá atmosférický kyslík a jsou si taky s největší jihoamerickou rybou velmi podobné, tedy až na tu tlamu.
Kostlínu obrovskému se také říká aligátoří ryba. Můžete hádat proč…
92
a l i g át o ř í r y b a
Úlovek aligátoři ryby o hmotnosti 93 kilogramů při natáčení druhé série pořadu České televize Rybí legendy. Nahoře zleva zvukař Vítězslav Jíra, kameramani Daniel Vagenknecht a Vladislav Doležal
Aligátoří ryba je v posledních letech ve velkém ohrožení. Rychle se rozšiřuje takzvaný „bowhunting“. Kostlíni se střílí pomocí luků a kuší z rychle jedoucích lodí. Šťastný lovec si většinou udělá jen fotku a rybu hodí zpátky do vody, kde skončí bez jakéhokoliv dalšího využití. V rybaření je velká ryba většinou poslední. Je chytrá, mazaná, protože aby dosáhla trofejních rozměrů, musela odolat mnoha rybářským nástrahám. V tomto případě je opak pravdou. Velký terč, snadný terč.
obrí rejnok
93
Obří rejnok Tento obrovský asijský rejnok se latinsky jmenuje Himantura chaophraya a jeho oficiální české jméno je trnucha thajská. Může dosahovat neuvěřitelné hmotnosti až 600 kilogramů. Setkat se s touto trnuchou můžete v povodí asijské řeky Mekong. Souboj s ním trvá i několik hodin a lovec přitom nesmí absolutně nic podcenit. Himantura chaophraya byla poprvé vědecky popsána teprve před dvaceti lety. Dodnes ale není zcela jasné, jestli to je, či není čistě sladkovodní ryba. Podle názorů mnoha
Amazonský rejnok z povodí řeky Rio Negro.
94
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
95
96
obří rejnok
odborníků se může jednat dokonce o mořského dravce, který je do určité míry přizpůsoben životu ve sladké vodě. Obdobný způsob života je znám například u některých druhů žraloků nebo jeseterů. Zajímavostí je, že trnucha thajská rodí již živá mláďata.
Přátelé se stejnou vášní. S Honzou Pokorným a velkým sumcem.
Himantura chaopraya, podivuhodný druh, připomínající létající talíř. Asijský obr, který se řadí mezi největší rejnokysvěta.
Na světě nejsou jenom sumci
97
Na světě nejsou jenom sumci Českou vodu a přírodu nám může závidět celá Evropa, takže nechci říci, že všechno dobré a zajímavé je za hranicemi, případně jinde než v Evropě. Ale samozřejmě, Amazonie je vždycky poutavější než evropský les – je to větší dobrodružství, protože tam není civilizace. V Čechách snad není jediné místo, kde neuslyšíte vlak, cirkulárku, kde nebudou dráty, kde nebudete mít signál… Evropa je civilizací protkaná. Jednoho dne jsem si při průvodcování uvědomil, že jsem sice za noc s těmi lidmi vytáhl tři sumce kolem dvou set třiceti centimetrů, ale že to pro mě už tolik neznamená. A to byl pocit, který mě začal hrozně trápit. Protože kdybych takové sumce chytil před lety, tak by to pro mě byly velryby a já bych z toho nespal. Zkrátka jsem pochopil, že se musím zabývat lovem i nějakých jiných ryb než jen sumců. Problém ale je, že v Evropě není větší a majestátnější ryba, která by dosahovala takových rozměrů. Takže jít výš znamenalo opustit hranice Evropy. Dlouho jsem to zvažoval a tehdy jsem začal koketovat s myšlenkou, že přede mnou ještě nikdo nezmapoval ty největší sladkovodní ryby. S touhle vidinou jsem si potom nějakou dobu pohrával, mluvil o tom s kolegy, a ti říkali, že to je nemožné, protože je neznáme, nevíme, kde jsou a na co je chytat… Na takový projekt je prý jeden lidský život málo. Ovšem ta myšlenka mě začala tak lákat, že jsem se do toho stejně pustil. A zaplaťpánbůh, že jsem to udělal, protože dneska mám zase stejnou radost z metrového sumce, jako jsem míval zamlada. A jsem taky rád, že po tom, co jsem chytil daleko větší, krásnější, bojovnější ryby, můžu říct, že sumec pro mě zůstává pořád rybou číslo jedna. Na moři jsem strávil víceméně rok života. Mám ho rád a paradoxně se tam i cítím hodně doma, a možná bych mu dokonce dokázal propadnout – ale je to takový nekonečný rybník a pro mě byla daleko větší výzvou sladká voda. Protože moři se věnuje spousta lidí, ale sladká voda byla více méně neprozkoumaná. Dokonce zůstávají druhy, o kterých nevíme vůbec nic, známe jen jejich latinské názvy. A jsem přesvědčený, že jsou ještě ryby, které vůbec nebyly objeveny. V Amazonii, v Kongu…
98
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
Na světě nejsou jenom sumci
99
V jezeře Tanganika jsem chytil dvacetikilovou rybu, která nemá dokonce ani latinský název. Pořád zde existuje šance ulovit rybu, která je i pro vědce totální neznámou. Je stále co objevovat. Například končiny jako Amazonie nebo horní tok řeky Kongo. Naše znalosti jsou i po desetiletích používání moderních technologií minimální. Bavíme se o územích, která jsou větší než celá Evropa. Stejně tak neprozkoumané jsou rovněž řeky a jezera v těchto oblastech. Ve sladké vodě je tedy paradoxně větší šance stát se objevitelem a zažít to, co lidi na moři zažívali někdy před sto lety. A mě láká tajemno a dobrodružství… Je pravda, že pod sladkou vodu taky často nevidíme – většinou se jedná o neprůhledné, kalné vody –, takže až v posledních letech opravdu začínáme zjišťovat, že velké ryby v tomto prostředí žijí. To, že jsem ze země, která nemá moře, pro mě není v tomto směru důležité. Na druhou stranu, jak jsem byl už leckde, tak obří česká jezera mi připadají velmi malá a snadno prozkoumatelná. Každá krajina má ale samozřejmě svá specifika. To, že dávám přednost řekám a jezerům před mořem, není proto, že jsem z Čech, nýbrž proto, že se mi líbí zákoutí – mám rád, když nevidím za zatáčku, když tam může být něco nového… V moři je to zajímavé pod vodou. Kdežto v Amazonii a Kongu je to zajímavé nejen pod vodou, ale i nad ní. Svět bez ryb by se mi jistě vůbec nelíbil. Lidi mě nejvíc spojují právě s nimi, ale mně jde obecně o život v přírodě. Opravdu v tom nevidím jenom lovení ryb, je to jedno velké dobrodružství – ta cesta, výprava do takových končin, které předchází několikaletá či aspoň několikaměsíční příprava, kdy člověk skládá změť poznatků a snaží se sestavit správnou mozaiku… Takže až někde na konci je ta ryba, a to ještě neznamená, že ji dokážu chytit – možná jenom zjistím, že tam skutečně je. Zážitky spojené s cestováním jsou pochopitelně dobré i špatné – a ty druhé jsou s odstupem úsměvné a rád na ně vzpomínám. Často ty dobré zapadnou a ty Cichlidy se řadí k nejkrásnějším sladkovodním rybám na světě.
Siamský kapr patří mezi nejohroženější sladkovodní ryby ve volné přírodě.
100
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
H r a s m í č e m a h r a n í p o d l e n o t
101
