Alena Chládková PLATY ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ OD

Alena Chládková PLATY ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ OD 1. 10. 2010 AKTUALIZACE K 1. 1. 2012 Str. 12

1.2 Systém odměňování ve veřejných službách a správě Systém odměňování je založen zákonem, konkretizace podmínek pro poskytování některých složek platu je zákonem výslovně svěřena vládě (viz příslušná nařízení vlády). Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci plat podle zákona, příslušného nařízení vlády a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popř. vnitřního platového předpisu. V případě smluvního platu ve smyslu ustanovení § 122 odst. 2 ZP poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci plat sjednaný s ním v samostatné dohodě. Zákon a nařízení vlády stanoví platové nároky zaměstnanců přímo nebo stanoví rozpětí, popř. horní limity pro poskytování jednotlivých složek platu. Prostor pro vyjednávání mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci o platech v kolektivní smlouvě a možnosti pro úpravu platových poměrů vnitřním platovým předpisem jsou proto velmi omezeny. Individuální vyjednávání o platu je možné jen v rámci právní úpravy smluvního platu (viz výše). Definice platu Platem se rozumí peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci (§ 109 odst. 3 ZP). Plat se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Plat tvoří všechny složky platu upravené zákonem a příslušnými prováděcími nařízeními vlády, což jsou: platový tarif, příplatek za vedení, příplatek za noční práci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, plat za práci přesčas, příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí, zvláštní příplatek, příplatek za rozdělenou směnu, osobní příplatek, příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah, specializační příplatek pedagogického pracovníka, odměna, cílová odměna (s účinností od 1. 1. 2012) a plat za práci ve svátek. Platem nejsou další plnění poskytovaná v souvislosti se zaměstnáním, zejména náhrady platu, odstupné, cestovní náhrady a odměna za pracovní pohotovost. Plat nesmí být nižší než minimální mzda a než příslušná nejnižší úroveň zaručené mzdy.

Str. 13 a násl.

1.3.4. Plat - § 122 až 137 § 122 Určení a sjednání platu (1) Plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, není-li v odstavci 2 stanoveno jinak, a to podle tohoto zákona, nařízení vlády vydaného k jeho provedení podle § 111 odst. 2, § 112 odst. 2, § 123 odst. 6, § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu. Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví tento zákon a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak43a). (2) Se zaměstnancem zařazeným do třinácté a vyšší platové třídy může zaměstnavatel sjednat plat pevnou měsíční částkou, ve které budou zohledněna všechna hlediska, podle nichž jsou stanoveny jednotlivé složky platu podle tohoto zákona, na které by jinak zaměstnanci vzniklo právo, nebo které by mu mohl zaměstnavatel poskytnout (dále jen „smluvní plat“). Vedle smluvního platu zaměstnanci nepřísluší žádné složky platu. Poskytování odměny a cílové odměny (§ 134 a 134a) není dotčeno. Smlouva o smluvním platu musí být uzavřena písemně; pro obsah smlouvy se použije přiměřeně § 136. (3) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, nebo který je vedoucím organizační složky státu7) nebo územního samosprávného celku44) (dále jen "vedoucí organizační složky"), určuje plat, nebo s ním sjednává smluvní plat orgán, který ho na pracovní místo ustanovil, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Obdobně se postupuje u zástupce vedoucího zaměstnance podle věty první, pokud není pracovní místo tohoto vedoucího zaměstnance dočasně obsazeno, nebo pokud vedoucí zaměstnanec práci přechodně nevykonává. § 123 Platové tarify (1) Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. (2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. (3) Zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance do platové třídy podle nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává. (4) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (dále jen "započitatelná praxe"). (5) Platové tarify se stanoví v 16 platových třídách a v každé z nich v platových stupních. Platové tarify se zaokrouhlují na celé desetikoruny nahoru.

(6) Vláda stanoví nařízením a) zařazení prací do platových tříd v souladu s charakteristikami platových tříd odstupňovanými podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, které jsou uvedeny v příloze k tomuto zákonu, b) kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, c) způsob zařazování zaměstnanců do platových tříd, d) podmínky pro určení započitatelné praxe, e) okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, f) stupnice platových tarifů pro příslušný kalendářní rok podle odstavce 5, a to zpravidla s účinností od počátku kalendářního roku, tak, aby platové tarify v jednotlivých platových třídách činily nejméně platová třída 1 2 3 4 5 6 7 8

platový tarif v Kč měsíčně 6 500 7 110 7 710 8 350 9 060 9 830 10 660 11 570

platová třída 9 10 11 12 13 14 15 16

platový tarif v Kč měsíčně 12 550 13 620 14 780 16 020 17 370 18 850 20 470 22 200

§ 124 Příplatek za vedení (1) Vedoucímu zaměstnanci přísluší příplatek za vedení, a to podle stupně řízení a náročnosti řídící práce. (2) Příplatek za vedení přísluší také a) zástupci vedoucího zaměstnance, který trvale zastupuje vedoucího zaměstnance v plném rozsahu jeho řídící činnosti, je-li toto zastupování u zaměstnavatele upraveno zvláštním právním předpisem nebo organizačním předpisem, a to v rámci rozpětí příplatku za vedení stanoveného pro nejbližší nižší stupeň řízení, než přísluší zastupovanému vedoucímu zaměstnanci, b) zaměstnanci, který zastupuje vedoucího zaměstnance na vyšším stupni řízení v plném rozsahu jeho řídící činnosti po dobu delší než 4 týdny a zastupování není součástí jeho

povinností vyplývajících z pracovní smlouvy, a to od prvého dne zastupování. Příplatek přísluší za stejných podmínek stanovených pro zastupovaného vedoucího zaměstnance. (3) Výše příplatku za vedení činí:

Stupeň řízení

1. stupeň řízení: Vedoucí zaměstnanec, který řídí práci podřízených zaměstnanců 2. stupeň řízení: Vedoucí zaměstnanec, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení nebo vedoucí zaměstnanec-statutární orgán, který řídí práci podřízených zaměstnanců 3. stupeň řízení: Vedoucí zaměstnanec, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, vedoucí zaměstnanec-statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení, nebo vedoucí zaměstnanec-vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 1. stupni řízení 4. stupeň řízení: Vedoucí zaměstnanec-statutární orgán, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, vedoucí zaměstnanec-vedoucí organizační složky, který řídí vedoucí zaměstnance na 2. stupni řízení, náměstek člena vlády, vedoucí Kanceláře prezidenta republiky, vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, vedoucí Kanceláře Senátu Parlamentu České republiky, vedoucí Kanceláře Veřejného ochránce práv, finanční arbitr a ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů

Výše příplatku za vedení v % z platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je vedoucí zaměstnanec zařazen

5 až 30

15 až 40

20 až 50

30 až 60

(4) Zaměstnanci, který není vedoucím zaměstnancem, avšak je podle organizačního předpisu oprávněn organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, přísluší podle náročnosti řídící práce příplatek za vedení v rámci rozpětí 5 až 15 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. § 125 Příplatek za noční práci Zaměstnanci přísluší za hodinu noční práce příplatek ve výši 20 % průměrného hodinového výdělku. § 126 Příplatek za práci v sobotu a v neděli (1) Zaměstnanci přísluší za hodinu práce v sobotu nebo v neděli příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku. (2) Při výkonu práce v zahraničí může zaměstnavatel poskytovat příplatek podle odstavce 1 místo za práci v sobotu a v neděli, za práci ve dnech, na které podle místních podmínek obvykle připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu. § 127 Plat nebo náhradní volno za práci přesčas (1) Za hodinu práce přesčas přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém práci přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna místo platu za práci přesčas. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. (2) Neposkytne-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v době 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci část platového tarifu, osobního příplatku a zvláštního příplatku, příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a příplatek podle odstavce 1. (3) Zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas. § 128

Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (1) Zaměstnanci přísluší za práci ve ztíženém pracovním prostředí příplatek. Ztíženým pracovním prostředím je pracovní prostředí podle § 117 věty druhé. (2) Vláda stanoví nařízením výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí a podmínky pro jeho poskytování. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 5 % částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 2 jako základní sazbu minimální mzdy za měsíc. § 129 Zvláštní příplatek (1) Zaměstnanci, který vykonává práci v pracovních podmínkách spojených s mimořádnou neuropsychickou zátěží, rizikem ohrožení života a zdraví nebo obtížnými pracovními režimy, přísluší zvláštní příplatek. (2) Rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce, podmínky pro poskytování příplatku a výši příplatku v jednotlivých skupinách stanoví vláda nařízením. (3) Zaměstnavatel určí zaměstnanci výši příplatku v rámci rozpětí stanoveného pro skupinu s pracovními podmínkami, ve kterých zaměstnanec soustavně vykonává práci. § 130 Příplatek za rozdělenou směnu (1) Zaměstnanci, který pracuje ve směnách rozdělených na 2 nebo více částí, přísluší příplatek ve výši 30 % průměrného hodinového výdělku za každou takto rozdělenou směnu. (2) Rozdělenou směnou se pro účely tohoto zákona rozumí směna, ve které souvislé přerušení práce nebo jejich souhrn činí alespoň 2 hodiny. § 131 Osobní příplatek (1) Zaměstnanci, který dlouhodobě dosahuje velmi dobrých pracovních výsledků nebo plní větší rozsah pracovních úkolů než ostatní zaměstnanci, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 50 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen. (2) Zaměstnanci, který je vynikajícím, všeobecně uznávaným odborníkem a vykonává práce zařazené do desáté až šestnácté platové třídy, může zaměstnavatel poskytovat osobní příplatek až do výše 100 % platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zaměstnanec zařazen.

§ 132 Příplatek za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah Pedagogickému pracovníkovi45) přísluší za hodinu přímé vyučovací, přímé výchovné, přímé speciálně pedagogické činnosti nebo přímé pedagogicko-psychologické činnosti vykonávané přímým působením na vzdělávaného, kterým uskutečňuje výchovu a vzdělávání na základě zvláštního zákona46), kterou vykonává nad rozsah hodin stanovený ředitelem školy, ředitelem školského zařízení nebo ředitelem zařízení sociálních služeb22a) podle zvláštního právního předpisu, příplatek ve výši dvojnásobku průměrného hodinového výdělku. § 133 Specializační příplatek pedagogického pracovníka Pedagogickému pracovníkovi45), který vedle přímé pedagogické činnosti vykonává také specializované činnosti, k jejichž výkonu jsou nezbytné další kvalifikační předpoklady47), se poskytuje příplatek ve výši 1 000 až 2 000 Kč měsíčně. § 134 Odměna Za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu může zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci odměnu. § 134a Cílová odměna Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout cílovou odměnu. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu. § 135 Plat nebo náhradní volno za práci ve svátek (1) Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, se plat nekrátí. (2) Za práci ve svátek poskytne zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek, a to nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po

výkonu práce ve svátek nebo v jinak dohodnuté době. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. (3) Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na poskytnutí příplatku ve výši průměrného hodinového výdělku za hodinu práce ve svátek místo náhradního volna. § 136 Platový výměr (1) Zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci v den nástupu do práce platový výměr, který musí být písemný; tuto povinnost nemá zaměstnavatel vůči zaměstnanci, se kterým sjednal smluvní plat. (2) V platovém výměru je zaměstnavatel povinen uvést údaje o platové třídě a platovém stupni, do nichž je zaměstnanec zařazen, a o výši platového tarifu a ostatních pravidelně měsíčně poskytovaných složek platu. Termín a místo výplaty je nutno v platovém výměru uvést, pokud tyto údaje neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Dojde-li ke změně skutečností uvedených v platovém výměru, je zaměstnavatel povinen tuto skutečnost zaměstnanci písemně oznámit včetně uvedení důvodů, a to nejpozději v den, kdy změna nabývá účinnosti. (3) Vedoucímu zaměstnanci, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, vydá platový výměr orgán příslušný k určení jeho platu (§ 122 odst. 3). § 137 Informační systém o platech (1) Pro hodnocení a rozvoj platového systému vede Ministerstvo financí Informační systém o platech a údaje z tohoto systému poskytuje Ministerstvu práce a sociálních věcí. Informační systém o platech je informačním systémem veřejné správy48). (2) Informačním systémem o platech se rozumí shromažďování, zpracovávání a uchovávání údajů o prostředcích na platy a na odměny za pracovní pohotovost, průměrných výdělcích a o osobních údajích zaměstnanců49) ovlivňujících výši platu. (3) Zaměstnavatelé jsou povinni poskytovat do Informačního systému o platech údaje uvedené v odstavci 2 v rozsahu a způsobem, který stanoví vláda nařízením. ____________________ 7) § 3 a 51 zákona č. 219/2000 Sb. 22a) Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 43a) Například § 118 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, § 147 odst. 2 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu, § 4 odst. 3 zákona č. 114/1993 Sb., o Kanceláři prezidenta republiky, ve znění zákona č. 281/2004 Sb. 44) § 24 až 26 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

45) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 46) Školský zákon. 47) Zákon č. 563/2004 Sb. 48) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 49) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

str. 23 a násl.

1.3.7. Společná ustanovení o mzdě, platu, odměně z dohod a odměně za pracovní pohotovost - § 141 až 144 § 141 (1) Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku. (2) Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. (3) Pravidelný termín výplaty mzdy nebo platu musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období uvedeného v odstavci 1. (4) Zaměstnavatel je povinen vyplatit zaměstnanci před nastoupením dovolené mzdu nebo plat splatný během dovolené, připadne-li termín výplaty na období dovolené, pokud se se zaměstnancem nedohodne na jiném dnu výplaty. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je povinen vyplatit mu přiměřenou zálohu a zbývající část mzdy nebo platu je povinen mu vyplatit nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dovolené. (5) Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vyplatit zaměstnanci na jeho žádost mzdu nebo plat za měsíční období, na které mu vzniklo právo, v den skončení pracovního poměru. Jestliže to neumožňuje technika výpočtu mezd nebo platů, je zaměstnavatel povinen mu vyplatit mzdu nebo plat nejpozději v nejbližším pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu následujícím po dni skončení pracovního poměru. § 142 (1) Mzdu nebo plat je zaměstnavatel povinen zaměstnanci vyplácet v zákonných penězích50). (2) Mzda nebo plat se zaokrouhlují na celé koruny směrem nahoru.

(3) Mzda nebo plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebyla-li dohodnuta jiná doba a jiné místo výplaty nebo není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu nebo plat v pravidelném termínu výplaty, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli na jiném termínu nebo způsobu výplaty. (4) Zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu mzdy nebo platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat mzdu nebo plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu. (5) Při měsíčním vyúčtování mzdy nebo platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy nebo platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě mzdu nebo plat vypočetl. (6) Jiné osobě než zaměstnanci je možné vyplatit mzdu nebo plat jen na základě písemné plné moci; to platí i pro manžela nebo partnera51a) zaměstnance. Bez písemného zmocnění může být mzda nebo plat vyplacen jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpis33). § 143 (1) Na základě dohody se zaměstnancem je zaměstnavatel povinen při výplatě mzdy nebo platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy nebo z platu podle tohoto zákona nebo zvláštního právního předpisu, zaplatit částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden platební účet určený zaměstnancem, a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy nebo platu, pokud se zaměstnancem písemně nesjedná pozdější termín. (2) Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí je možné s jejich souhlasem poskytovat mzdu nebo plat nebo jejich část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz. Ustanovení § 142 odst. 2 o zaokrouhlování se použije pro zaokrouhlování mzdy v cizí měně přiměřeně. (3) Pro přepočet mzdy nebo platu nebo jejich části na cizí měnu se použije kurz vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty mzdy nebo platu. § 144 Jestliže se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodnou o splatnosti a výplatě jinak, platí pro splatnost a výplatu odměny z dohody, odměny za pracovní pohotovost a náhrady mzdy nebo platu obdobně § 141, 142 a 143. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, vyplatí zaměstnavatel odměnu z dohody v nejbližším výplatním termínu po dokončení a odevzdání práce. ____________________

33) Zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů. 50) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. 51a) Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 261/2007 Sb.

Str. 31 a násl.

1.5. Nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě ze dne 6. prosince 2006 Změna: 74/2009 Sb. Změna: 130/2009 Sb. Změna: 133/2009 Sb., 201/2009 Sb. Změna: 381/2010 Sb. Změna: 44/2011 Sb. Změna: 448/2011 Sb. Vláda nařizuje podle § 123 odst. 6 písm. c) až g), § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce: §1 Úvodní ustanovení Toto nařízení stanoví pro zaměstnance, kterým zaměstnavatel poskytuje podle § 109 odst. 3 zákoníku práce za práci plat, a) kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd, b) způsob zařazování do platových tříd, c) podmínky pro určení započitatelné praxe, d) okruh uvedených zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif zvláštním způsobem, e) stupnice platových tarifů, f) výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí,

g) rozdělení prací podle pracovních podmínek do skupin v závislosti na míře neuropsychické zátěže a pravděpodobnosti rizika ohrožení života a zdraví a podle obtížnosti práce a výši zvláštního příplatku pro jednotlivé skupiny. §2 Kvalifikační předpoklady (1) Kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací v jednotlivých platových třídách (dále jen "potřebné vzdělání") jsou 1. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání 2. platová třída: základní vzdělání nebo základy vzdělání 3. platová třída: střední vzdělání 4. platová třída: střední vzdělání s výučním listem nebo střední vzdělání 5. platová třída: střední vzdělání s výučním listem 6. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou nebo střední vzdělání s výučním listem 7. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou 8. platová třída: střední vzdělání s maturitní zkouškou 9. platová třída: vyšší odborné vzdělání nebo střední vzdělání s maturitní zkouškou 10. platová třída: vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu nebo vyšší odborné vzdělání 11. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu 12. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu nebo vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu 13. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu 14. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu 15. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu 16. platová třída: vysokoškolské vzdělání v magisterském studijním programu. (2) Potřebné vzdělání nenahrazuje kvalifikační předpoklady, které pro výkon stejných prací stanoví zvláštní právní předpis1). §3

Zařazení zaměstnance do platové třídy (1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance podle § 123 odst. 2 zákoníku práce do platové třídy, ve které je podle nařízení vlády, kterým se stanoví katalog prací2) (dále jen "katalog prací"), zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. (2) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platové třídy podle odstavce 1, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání. (3) Nemůže-li zaměstnavatel obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání, a nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, může zaměstnavatel zaměstnance výjimečně zařadit do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání a) až na dobu 4 roků, b) na dobu delší, jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení podle písmene a) prokázal schopnost k výkonu požadované práce. §4 Zařazení zaměstnance do platového stupně (1) Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do platového stupně příslušné platové třídy podle započitatelné praxe podle § 123 odst. 4 zákoníku práce a míry jejího zápočtu určené podle odstavců 2 až 9. (2) V plném rozsahu započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu praxe v oboru požadované práce. Praxí v oboru požadované práce se pro účely tohoto nařízení rozumí výkon práce, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření jako pro výkon požadované práce. (3) V rozsahu nejvýše dvou třetin započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu jiné praxe, a to v závislosti na míře její využitelnosti pro výkon požadované práce. (4) V plném rozsahu, nejvýše však v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem pro výkon vojenské základní (náhradní) služby10) platným v době jejího výkonu, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby11). (5) V plném rozsahu, nejvýše však celkovém rozsahu 6 let, započte zaměstnavatel zaměstnanci dobu a) skutečného čerpání mateřské dovolené, další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené nebo trvalé péče o dítě nebo děti nejvýše v rozsahu odpovídajícím délce mateřské dovolené a další mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené platné v době této péče podle zvláštního právního předpisu12),

b) osobní péče o osobu závislou na péči jiné osoby, je-li závislou osobou nezletilé dítě13). (6) Doby uvedené v odstavcích 4 a 5 započte zaměstnavatel, pokud se zaměstnankyně nebo zaměstnanec současně nepřipravovali na povolání v denním14) nebo v prezenčním studiu15). (7) Z doby, kterou zaměstnanci započetl podle odstavců 2 až 6, odečte zaměstnavatel zaměstnanci zařazenému do a) šesté až osmé platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s výučním listem dobu 1 roku, nebo dobu 2 roků, pokud dosáhl jen středního vzdělání, anebo dobu 4 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, b) deváté platové třídy, který dosáhl jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 2 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 3 roků, nebo středního vzdělání dobu 4 roků, anebo dobu 6 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, c) desáté platové třídy, který dosáhl jen vyššího odborného vzdělání dobu 1 roku, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 4 roků, nebo jen středního vzdělání dobu 5 roků, anebo dobu 7 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání, d) jedenácté až šestnácté platové třídy, který dosáhl jen vysokoškolského vzdělání v bakalářském studijním programu dobu 2 roků, nebo jen vyššího odborného vzdělání dobu 3 roků, nebo jen středního vzdělání s maturitní zkouškou dobu 5 roků, nebo jen středního vzdělání s výučním listem dobu 6 roků, nebo jen středního vzdělání dobu 7 roků, anebo dobu 9 roků, pokud dosáhl jen základního vzdělání nebo základů vzdělání. (8) Zaměstnanci, který nezískal započitatelnou praxi podle § 123 odst. 4 zákoníku práce, nebo získal započitatelnou praxi kratší, než je doba, kterou mu měl zaměstnavatel podle odstavce 7 odečíst, se o dobu, která mu nemohla být odečtena, prodlužuje doba stanovená v přílohách č. 1 až 5 k tomuto nařízení pro postup do nejbližšího vyššího platového stupně. (9) Jestliže zaměstnanec dosáhne v průběhu pracovního poměru vyššího vzdělání, než podle kterého mu byla naposledy určena započitatelná praxe, přičte mu zaměstnavatel dobu odpovídající dosaženému vzdělání, kterou mu podle odstavce 7 odečetl. (10) Platový tarif ve vyšším platovém stupni náleží zaměstnanci od prvého dne kalendářního měsíce, ve kterém dosáhl započitatelné praxe stanovené pro jednotlivé platové stupně v přílohách č. 1 až 5 k tomuto nařízení. §5 Platový tarif (1) Zaměstnanci přísluší platový tarif podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 1 k tomuto nařízení pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, nestanoví-li se dále jinak.

(2) Zaměstnanci, který je a) uveden v § 303 odst. 1 zákoníku práce, b) úředníkem územního samosprávného celku23), c) zaměstnancem státu v Akademii věd České republiky, d) zaměstnancem státu v Grantové agentuře České republiky, e) zaměstnancem státu v Technologické agentuře České republiky, přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 2 k tomuto nařízení. (3) Zaměstnanci, který je zdravotnickým pracovníkem18) poskytujícím zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení, zařízení záchranné služby nebo zařízení sociálních služeb18a), přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 3 k tomuto nařízení, není-li v odstavci 4 stanoveno jinak. (4) Zaměstnanci, který je lékařem nebo zubním lékařem18d) poskytujícím zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nebo v zařízení záchranné služby nebo je lékařem orgánu sociálního zabezpečení29), přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 4 k tomuto nařízení. (5) Zaměstnanci, který je pedagogickým pracovníkem18b), přísluší platový tarif stanovený podle stupnice platových tarifů uvedené v příloze č. 5 k tomuto nařízení. §6 Zvláštní způsob určení platového tarifu Zaměstnavatel může zaměstnanci určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. § 6a zrušen §7 Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (1) Výše příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí26) činí 400 až 1 400 Kč měsíčně. (2) Výši příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí určí zaměstnanci zaměstnavatel podle míry rizika, intenzity a doby působení ztěžujících vlivů. §8

Zvláštní příplatek (1) Zvláštní příplatek určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí příplatku stanoveného pro příslušnou skupinu prací. Rozdělení prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek do skupin stanoví příloha č. 6 k tomuto nařízení. (2) Výše zvláštního příplatku činí měsíčně ve skupině I. 400 až 1 000 Kč, II. 600 až 2 000 Kč, III. 1 000 až 4 000 Kč, IV. 1 500 až 6 000 Kč a ve skupině V. 2 000 až 8 000 Kč. (3) Zaměstnanci přísluší pouze jeden zvláštní příplatek ve skupinách I. až V., s výjimkou zvláštního příplatku za práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. Výši zvláštního příplatku určí zaměstnanci zaměstnavatel v rámci rozpětí, které je při splnění stanovených podmínek pro zaměstnance nejvýhodnější. Právo na zvláštní příplatek za práce střídavě vykonávané ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu a jeho výše se posoudí samostatně. §9 Zmírnění následků křivd (1) Ke zmírnění následků křivd vzniklých pracovněprávními úkony učiněnými v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec nemohl vykonávat praxi v oboru požadované práce z důvodu neplatného pracovněprávního úkonu27). (2) Ke zmírnění následků rozhodnutí, jimiž byli žáci a studenti v důsledku politické perzekuce v období od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 vyloučeni ze studia na školách poskytujících střední nebo vyšší vzdělání a na vysokých školách, může zaměstnavatel do započitatelné praxe zahrnout odchylně od § 4 odst. 3 v plném rozsahu i dobu jiné praxe, pokud zaměstnanec na základě studijní rehabilitace28) příslušné studium řádně ukončil. Přechodná a závěrečná ustanovení § 10 Podle tohoto nařízení se ke dni nabytí jeho účinnosti určí plat také zaměstnancům, jejichž pracovní poměr vznikl před 1. lednem 2007. § 11

Účinnost Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007. Předseda vlády: Ing. Topolánek v. r. Místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí: RNDr. Nečas v. r

Příloha 1 Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro zaměstnance uvedené v § 5 odst. 1 (v Kč měsíčně)

Počet let Platový započitatel stupeň né praxe

Platová třída 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

13

14

15

16

1

do 1 roku

6 550

7 110

7 710

8 350

9 060

9 830

10 660 11 570 12 550 13 620 14 780 16 020

17 370

18 850

20 470

22 200

2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let

6 790 7 050 7 320 7 600 7 890 8 190 8 500 8 820 9 150 9 510 9 870

7 370 7 650 7 940 8 240 8 550 8 890 9 230 9 580 9 940 10 320 10 720

8 000 8 300 8 620 8 950 9 290 9 640 10 000 10 390 10 780 11 190 11 620

8 670 9 000 9 340 9 690 10 070 10 450 10 840 11 260 11 680 12 120 12 580

9 400 9 770 10 140 10 520 10 920 11 340 11 770 12 220 12 680 13 160 13 660

10 200 10 580 10 990 11 400 11 840 12 280 12 750 13 230 13 730 14 250 14 780

11 060 11 480 11 920 12 370 12 840 13 330 13 830 14 360 14 910 15 480 16 070

18 030 18 720 19 420 20 160 20 920 21 710 22 530 23 380 24 260 25 170 26 120

19 570 20 300 21 070 21 860 22 690 23 550 24 440 25 360 26 310 27 310 28 340

21 240 22 050 22 880 23 740 24 640 25 570 26 530 27 540 28 570 29 650 30 770

23 030 23 900 24 800 25 740 26 710 27 710 28 760 29 840 30 970 32 140 33 350

12 000 12 460 12 930 13 420 13 930 14 450 15 000 15 570 16 160 16 770 17 400

13 030 13 520 14 040 14 570 15 120 15 690 16 280 16 900 17 540 18 200 18 890

14 130 14 670 15 230 15 810 16 410 17 030 17 670 18 350 19 040 19 760 20 510

15 340 15 920 16 520 17 140 17 800 18 470 19 160 19 890 20 640 21 420 22 230

16 630 17 260 17 910 18 580 19 290 20 010 20 770 21 550 22 370 23 220 24 100


Počet let Platový započitateln stupeň é praxe 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

do 1 roku do 2 let do 4 let do 6 let do 9 let do 12 let do 15 let do 19 let do 23 let do 27 let do 32 let nad 32 let

Platová třída 1 7 420 7 700 7 980 8 280 8 610 8 940 9 280 9 630 9 990 10 380 10 770 11 180

2 8 050 8 360 8 680 9 010 9 350 9 700 10 080 10 460 10 850 11 270 11 690 12 140

3 8 730 9 060 9 400 9 770 10 140 10 520 10 920 11 340 11 770 12 220 12 680 13 160

4 9 460 9 830 10 200 10 580 10 990 11 400 11 840 12 280 12 750 13 230 13 730 14 250

5 10 270 10 670 11 070 11 490 11 930 12 380 12 850 13 340 13 840 14 370 14 920 15 490

6 11 130 11 560 11 990 12 450 12 920 13 410 13 920 14 440 14 990 15 560 16 150 16 760

7 12 070 12 530 13 000 13 500 14 010 14 540 15 080 15 650 16 240 16 850 17 500 18 160

8 13 110 13 600 14 120 14 660 15 220 15 800 16 400 17 020 17 660 18 330 19 030 19 750

9 14 220 14 750 15 310 15 890 16 490 17 110 17 770 18 440 19 130 19 860 20 610 21 390

10 15 420 16 000 16 610 17 240 17 890 18 560 19 270 19 990 20 750 21 530 22 350 23 200

11 16 750 17 380 18 050 19 730 19 430 20 170 20 930 21 720 22 540 23 390 24 270 25 190

12 18 150 18 830 19 550 20 280 21 050 21 840 22 670 23 530 24 420 25 340 26 290 27 290

13 19 680 20 430 21 200 22 000 22 830 23 690 24 580 25 510 26 470 27 470 28 510 29 590

14 21 360 22 160 23 000 23 870 24 770 25 700 26 680 27 680 28 730 29 810 30 940 32 110

15 23 180 24 060 24 970 25 910 26 880 27 900 28 950 30 050 31 190 32 370 33 590 34 850

16 25 150 26 100 27 080 28 110 29 160 30 260 31 400 32 580 33 810 35 080 36 410 37 780


Počet let Platový započitatelné stupeň praxe 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


Platová třída 1 7 680 7 970 8 260 8 570 8 920 9 260 9 610 9 970 10 340 10 750 11 150 11 580

2 8 340 8 660 8 990 9 330 9 680 10 040 10 440 10 830 11 230 11 670 12 100 12 570

3 9 040 9 380 9 730 10 120 10 500 10 890 11 310 11 740 12 190 12 650 13 130 13 630

4 9 800 10 180 10 560 10 960 11 380 11 800 12 260 12 710 13 200 13 700 14 220 14 750

5 10 630 11 050 11 460 11 900 12 350 12 820 13 300 13 810 14 330 14 880 15 450 16 040

6 11 520 11 970 12 410 12 860 13 380 13 880 14 410 14 950 15 520 16 110 16 720 17 350

7 12 500 12 970 13 460 13 980 14 510 15 050 15 610 16 200 16 810 17 440 18 120 18 800

8 13 570 14 080 14 620 15 180 15 760 16 360 16 980 17 620 18 280 18 980 19 700 20 450

9 14 720 15 270 15 850 16 450 17 070 17 710 18 400 19 090 19 800 20 560 21 340 22 140

10 15 960 16 560 17 200 17 850 18 520 19 210 19 950 20 690 21 480 22 290 23 140 24 020

11 17 340 17 990 18 690 19 390 20 120 20 880 21 670 22 490 23 330 24 210 25 120 26 080

12 18 790 19 490 20 240 20 990 21 790 22 610 23 470 24 360 25 280 26 230 27 220 28 250

13 20 370 21 150 21 950 22 770 23 630 24 520 25 450 26 410 27 400 28 440 29 510 30 630

14 22 110 22 940 23 810 24 710 25 640 26 600 27 620 28 650 29 740 30 860 32 030 33 240

15 2 400 24 910 25 850 26 820 27 830 28 880 29 970 32 110 32 290 33 510 34 770 36 070

16 26 040 27 020 28 030 29 100 30 190 31 320 32 500 33 730 35 000 36 310 37 690 39 110


Počet let Platový započitateln stupeň é praxe 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12


Platová třída 1 7 680 7 970 8 260 8 570 8 920 9 260 9 610 9 970 10 340 10 750 11 150 11 580

2 8 340 8 660 8 990 9 330 9 680 10 040 10 440 10 830 11 230 11 670 12 100 12 570

3 9 040 9 380 9 730 10 120 10 500 10 890 11 310 11 740 12 190 12 650 13 130 13 630

4 9 800 10 180 10 560 10 960 11 380 11 800 12 260 12 710 13 200 13 700 14 220 14 750

5 10 630 11 050 11 460 11 900 12 350 12 820 13 300 13 810 14 330 14 880 15 450 16 040

6 11 520 11 970 12 410 12 890 13 380 13 880 14 410 14 950 15 520 16 110 16 720 17 350

7 12 500 12 970 13 460 13 980 14 510 15 050 15 610 16 200 16 810 17 440 18 120 18 800

8 13 570 14 080 14 620 15 180 15 760 16 360 16 980 17 620 18 280 18 980 19 700 20 450

9 14 720 15 270 15 850 16 450 17 070 17 710 18 400 19 090 19 800 20 560 21 340 22 140

10 15 960 16 560 17 200 17 850 18 520 19 210 19 950 20 690 21 480 22 290 23 140 24 020

11 22 340 22 990 23 690 24 390 25 120 25 880 26 670 27 490 28 330 29 210 30 120 31 080

12 23 790 24 490 25 240 25 990 26 790 27 610 28 470 29 360 30 280 31 230 32 220 33 250

13 26 870 27 650 28 450 29 270 30 130 31 020 31 950 32 910 33 900 34 940 36 010 37 130

14 30 110 30 940 31 810 32 710 33 640 34 600 35 620 36 650 37 740 38 860 40 030 41 240

15 32 000 32 910 33 850 34 820 35 830 36 880 37 970 39 110 40 290 41 510 42 770 44 070

16 34 040 35 020 36 030 37 100 38 190 39 320 40 500 41 730 43 000 44 310 45 690 47 110


Platový stupeň 1 2 3 4 5

Počet let započitatel né praxe do 6 let do 12 let do 19 let do 27 let nad 27 let

Platová třída 1 8 000 8 250 8 700 9 350 10 100

2 8 300 8 750 9 450 10 150 11 000

3 8 800 9 500 10 200 11 000 11 850

4 9 550 10 300 11 050 11 950 12 850

5 10 350 11 150 12 000 12 950 13 950

6 11 200 12 100 13 000 14 050 15 100

7 12 150 13 100 14 150 15 200 16 400

8 15 000 15 600 16 250 17 000 17 800

9 20 000 20 250 20 680 21 280 22 050

10 20 150 20 480 20 950 21 730 22 600

11 20 350 20 700 21 280 22 130 23 250

12 20 600 21 200 22 100 23 280 25 150

13 20 950 21 650 23 080 24 930 27 100

14 21 600 22 830 24 600 26 930 29 750

15 23 450 25 250 27 150 29 250 31 500

16 25 400 27 350 29 450 31 700 34 100

Příloha 6 Skupiny prací podle míry ztěžujících vlivů pracovních podmínek I. skupina - Práce se zvýšenou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života 1. Práce vykonávané střídavě ve dvousměnném, třísměnném nebo nepřetržitém provozním režimu. 2. Přímá pedagogická činnost spojená s 2.1. výkonem práce třídního učitele, vedoucího oddělení na konzervatoři nebo základní umělecké škole nebo vedoucího studijní skupiny na vyšší odborné škole, 2.2. dohledem nad žáky nebo studenty, u kterých hrozí zvýšené riziko úrazu z důvodu používání strojů, nástrojů nebo přístrojů v rámci praktického vyučování nebo praktické přípravy. 3. Práce vyžadující individuální přístup k jednotlivým případům, popřípadě rozhodování při volbě z více variantních řešení, spočívající v soustavném přímém osobním styku s 3.1. občany v krizových sociálních situacích, při nichž dochází k ohrožení života, zdraví, základních životních potřeb (výživy, ošacení, ubytování), popřípadě vývoje nezletilých dětí, 3.2. uchazeči o zaměstnání při zprostředkování práce. 4. Práce spojené s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů a vykonávané mimo sídlo zaměstnavatele, jeho organizačních útvarů, s výjimkou těchto prací vykonávaných u právnických osob, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je zaměstnavatel, nebo které podle zvláštního právního předpisu odborně řídí, spočívající 4.1. v soustavné revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti, 4.2. v provádění státního zdravotního dozoru v rámci hygienické služby, 4.3. v získávání statistických údajů o výši a struktuře platů a výdajů, zaměstnání, sociální úrovni a životních podmínkách přímo u občanů v rámci státní statistické služby. 5. Práce spočívající v revizní, kontrolní a vyhledávací činnosti v souvislosti s ověřováním správnosti údajů u plátců daní a poplatků, pojistného na sociální a zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. 6. Práce spočívající ve fotogrammetrickém vyhodnocování a překreslování map. 7. Práce vykonávané zaměstnanci státu v ústředních správních úřadech, kterým jsou zvláštním právním předpisem svěřeny úkoly spojené s obranou a bezpečností státu nebo zaměstnanci v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, pokud se podílejí na plnění těchto úkolů, jde-li o práce spočívající v trvalé průběžné přípravě na plnění úkolů spojených s přechodem státu z mírového stavu do stavu ohrožení, nebo se zajišťováním krizového řízení. II. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže nebo jiným možným rizikem ohrožení zdraví nebo života 1. Přímá pedagogická činnost, práce třídního učitele, diagnostická činnost nebo sociální práce s dětmi, žáky nebo studenty se speciálními vzdělávacími potřebami

23

1.1. ve školách, třídách, odděleních nebo studijních skupinách samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, 1.2. ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky nebo studenty, ve třídách nebo ve výchovných skupinách školských zařízení samostatně zřízených pro tyto děti, žáky a studenty, 1.3. ve speciálně pedagogickém centru nebo v zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, ve speciálně pedagogickém centru nebo ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči, 1.4. v zařízeních sociálních služeb pro osoby mentálně nebo tělesně postižené. 2. Přímá pedagogická činnost spojená s výkonem práce třídního učitele vykonávaná ve třídách se žáky různých postupných ročníků v rámci jedné třídy v základních školách, které nemají zřízeny všechny ročníky. 3. Soustavné poskytování zdravotní péče na 3.1. operačních sálech, 3.2. anesteziologickoresuscitačních odděleních a odděleních urgentního příjmu, 3.3. jednotkách intenzivní péče, 3.4. onkologických odděleních. 4. Soustavné poskytování přímé zdravotní nebo obslužné péče osobám ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb 4.1. v psychiatrických a gerontologických odděleních lůžkových zařízení, 4.2. v samostatných ošetřovatelských odděleních pro osoby upoutané na lůžko nebo vyžadující jinou náročnou ošetřovatelskou péči, případně v samostatných ošetřovatelských odděleních pro ošetřování dementních osob, 4.3. tělesně nebo mentálně postiženým. 5. Práce, při nichž zaměstnanec přichází do styku se zadrženými, obviněnými, obžalovanými nebo odsouzenými osobami. 6. Práce spočívající v plnění zvláštních úkolů pro přípravu a zajišťování obrany a bezpečnosti státu, vykonávané zaměstnanci státu v ústředních správních úřadech, kterým jsou zvláštním právním předpisem svěřeny úkoly spojené s obranou a bezpečností státu nebo zaměstnanci v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech. 7. Vyřizování žádostí o povolení k trvalému pobytu nebo o poskytnutí mezinárodní ochrany spojené s přímým každodenním osobním stykem s cizinci. 8. Soustavný výkon kontroly a dozoru na pozemních komunikacích nebo státního odborného dozoru v silniční dopravě při nepřerušeném silničním provozu. 9. Práce, při nichž zaměstnanec přichází do styku s cizinci umístěnými v zařízeních pro zajištění cizinců nebo se žadateli o udělení mezinárodní ochrany ubytovanými v azylových zařízeních. III. skupina - Práce se značnou mírou neuropsychické zátěže a práce se zvýšeným rizikem ohrožení života nebo zdraví

24

1. Poskytování neodkladné zdravotní péče členy výjezdové skupiny zdravotnické záchranné služby. 2. Práce vykonávané zaměstnanci v báňských úřadech 2.1. spočívající v dozoru nad hornickou činností a činností prováděnou hornickým způsobem, 2.2. spojené s manipulací s výbušninami. 3. Geodetické práce spojené s tvorbou map, vykonávané převážně v podzemí. 4. Výkon prací spočívajících výhradně v provádění úkonů v rámci výkonu rozhodnutí soudu. 5. Práce spojené s ochranou života a zdraví občanů a majetku před požáry, provádění požárních zásahů a poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech. 6. Práce vykonávané zaměstnanci státu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, jestliže 6.1. spočívají v manipulaci s výbušninami, 6.2. jsou trvale vykonávané v podzemí, 6.3. jsou vykonávané pozemním leteckým personálem. 7. Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům vykonávané strážníkem při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku. 8. Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům 8.1. spočívající v rozhodování v daňovém nebo jiném správním řízení v působnosti územního finančního orgánu nebo celního orgánu, 8.2. vykonávané zaměstnanci státu v územním finančním orgánu nebo v celním orgánu, spočívající v soustavném výkonu kontrolní, revizní, vyhledávací, zajišťovací a exekuční činnosti. 9. Údržba (běžná, souvislá, zimní) a opravy pozemních komunikací při nepřerušeném silničním provozu. IV. skupina - Práce s nejvyšší mírou neuropsychické zátěže a práce s vysokým rizikem ohrožení života nebo zdraví 1. Práce vykonávané zaměstnanci státu v báňském úřadu na pracovištích v podzemí v podmínkách vyžadujících použití izolačních dýchacích přístrojů 1.1. při dozoru, 1.2. při záchranných a havarijních pracích. 2. Práce spojené s ochranou zájmů státu nebo s ochranou a zajišťováním veřejných zájmů, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jiným závažným rizikům 2.1. vykonávané zaměstnanci státu ve finančně analytickém útvaru Ministerstva financí, spočívající v soustavném výkonu kontrolní, revizní, vyhledávací, zajišťovací a exekuční činnosti nebo směřující proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,

25

2.2. vykonávané zaměstnanci státu v Národním bezpečnostním úřadu při plnění úkolů spojených s ochranou bezpečnostních zájmů státu. 3. Práce vykonávané zaměstnanci státu v ozbrojených silách a bezpečnostních sborech, spočívající v 3.1. řízení letového provozu, 3.2. činnosti potápěče, výsadkáře, instruktora speciální tělesné přípravy nebo vojenského záchranáře, 3.3. zabezpečování výkonu vazby, výkonu trestu odnětí svobody a výkonu zabezpečovací detence, bezpečnosti vazebních věznic, věznic a ústavů zabezpečovací detence, a ve zdravotní péči o obviněné a odsouzené osoby a o osoby ve výkonu zabezpečovací detence. V. skupina - Práce s mimořádným rizikem ohrožení života nebo zdraví 1. Práce výkonného letce 2. Práce soustavně vykonávané zaměstnanci státu v oblastech se zvýšeným rizikem vzniku válečných konfliktů nebo s jinými riziky, pokud při nich může dojít k ohrožení života, zdraví nebo jinému závažnému ohrožení. Příloha 7 zrušena Vybraná ustanovení novel Čl. II nařízení vlády č. 381/2010 Sb. Přechodné ustanovení Jestliže byl zaměstnanec výjimečně zařazen do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, na základě § 3 odst. 3 nebo 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, posuzuje se doba a podmínky pro výjimečné zařazení tohoto zaměstnance podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. ____________________ 1) Například zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění zákona č. 125/2005 Sb., zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. 2) Nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

26

10) Například zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů. 11) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů. 12) Například zákon č. 99/1948 Sb., o národním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. 13) § 120 odst. 3 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. 14) Například § 25 odst. 2 písm. a) školského zákona. 15) § 44 odst. 4 zákona o vysokých školách. 16) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů. 17) § 2 odst. 9 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů. 18) § 2 písm. b) zákona č. 95/2004 Sb. § 2 písm. b) zákona č. 96/2004 Sb. 18a) § 11 odst. 1 a § 18b zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 290/2002 Sb., zákona č. 189/2008 Sb. a zákona č. 108/2006 Sb. § 34 zákona č. 108/2006 Sb. 18b) § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 159/2010 Sb. 18d) § 2 písm. b) zákona č. 95/2004 Sb. 19) § 133 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů. 20) Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon), ve znění pozdějších předpisů. 21) § 116 zákona č. 108/2006 Sb. 22) § 109 až 114 zákona č. 108/2006 Sb. 23) § 2 odst. 4 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů. 24) § 2 písm. a) zákona č. 95/2004 Sb. § 4 odst. 1 zákona č. 96/2004 Sb.

27

26) Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. 27) § 21 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. 28) § 18 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. 29) § 3 odst. 3 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů. Str. 48 až 53

1.7. Nařízení vlády č. 447/2000 Sb., o způsobu usměrňování výše prostředků vynakládaných na platy a na odměny za pracovní pohotovost zaměstnanců odměňovaných podle zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech od 1. 1. 2011 zrušeno str. 60 a násl.

2.1 Změny od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2009, od 1. 1. 2010, od 1. 10. 2010, od 1. 1. 2011, od 1. 3. 2011 a od 1. 1. 2012 Změny od 1. 1. 2011 K uvedenému datu doznal důležitých změn jak ZP, tak NV o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. ZP byl novelizován především zákonem č. 347/2010 Sb. (první úsporný balíček, který byl po zrušení nálezem Ústavního soudu nahrazen druhým s účinností od 1. 1. 2012), k novele NV došlo na základě NV č. 381/2010 Sb. Změny v ZP 1. Bylo opuštěno pravidlo, že platové tarify se stanoví zásadně v 16 platových třídách a v každé z nich pak ve 12 platových stupních; o závazném počtu platových stupňů v platové třídě už se ZP nezmiňuje (§ 123 odst. 5). 2. Současně byla opuštěna konstrukce, že platový tarif v nejvyšší platové třídě, resp. nejvyšším platovém stupni, představuje odpovídající násobek platového tarifu v nejnižší platové třídě, resp. nejnižším platovém stupni (§ 123 odst. 5). 3. Zákon zmocnil vládu k tomu, aby svým nařízením vymezila nově okruh zaměstnanců, u kterých může zaměstnavatel určit platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy nebo se

28

kterými může zaměstnavatel sjednat smluvní plat [§ 123 odst. 6 písm. f) – viz dále ke změnám v NV]. Změny v NV 1.

Do 31. 12. 2010 byly jednoznačně výčtem stanoveny podmínky, za kterých bylo možné zaměstnance výjimečně zařadit do příslušné platové třídy, aniž by splňoval předepsané vzdělání. Nově má zaměstnavatel možnost výjimečného zařazení do platové třídy až na 4 roky, nebo i déle, u každého zaměstnance, pokud tento prokáže schopnost k výkonu požadované práce, žádná další omezení už neplatí (§ 3 odst. 3).

2.

Počet platových tabulek se zvýšil ze 3 na 5; pro pedagogické pracovníky platily podle jejich odborné kvalifikace nebo vzdělání dvě speciální tabulky platových tarifů s 16 platovými třídami, ale jen 5 platovými stupni (§ 4 odst. 8 a 10 a Přílohy č. 4 a 5).

3.

Zvláštní způsob určení platového tarifu v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy může zaměstnavatel využít ve vztahu ke všem zaměstnancům, s výjimkou pedagogických pracovníků, pokud nešlo o pedagogického pracovníka, který vykonával umělecko-pedagogické práce nebo činnost trenéra, a pedagogického pracovníka, který byl zaměstnancem uvedeným v ustanovení § 303 odst. 1 ZP; není už přitom uložena zaměstnavateli povinnost stanovit pravidla, byť mu to lze jen doporučit (§ 6).

4.

Se zaměstnanci zařazenými do 13. a vyšší platové třídy je možné sjednat smluvní plat; ten zahrnuje veškeré složky platu podle zákona a zmíněného NV, které by jinak zaměstnanci náležely, nebo které by mohl zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout (tedy jak pevné, tak pohyblivé příplatky); vedle smluvního platu nelze zaměstnanci poskytovat žádné složky platu s výjimkou odměn (§ 6a).

Změny od 1. 3. 2011 K dalším změnám došlo v NV o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Novelizace se týkala odměňování lékařů a zubních lékařů a byla provedena NV č. 44/2011 Sb. Změny v NV 1.

Celkový počet platových tabulek činil 6; samostatná se nově vztahuje na zaměstnance, kteří jsou lékaři nebo zubními lékaři poskytujícími zdravotní péči ve zdravotnickém zařízení ústavní péče nebo v zařízení záchranné služby.

Změny od 1. 1. 2012 Od výše uvedeného data došlo jak ke změnám v ZP (v oblasti odměňování platem a s tím souvisejících otázek), tak v NV o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě). ZP byl novelizován především zákonem č. 365/2011 Sb., k novele NV došlo na základě NV č. 448/2011 Sb. Změny v ZP

29

1.

V souvislosti se zrušením zákona č. 245/2006 Sb., o veřejných neziskových ústavních zdravotnických zařízeních a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, vypadla tato zařízení z výčtu zaměstnavatelů, kteří odměňují platem (§ 109 odst. 3).

2.

Možnost sjednání smluvního platu je dána výslovně zákonem; úprava týkající se smluvního platu v nařízení vlády č. 564/2006 Sb. byla proto zrušena (§ 122 odst. 2).

3.

Do ZP se vrátilo pravidlo, že zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce; to ale neplatí v případě práce přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti; u vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je v jeho platu vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas (§ 127 odst. 3).

4.

Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná, může zaměstnavatel zaměstnanci, který se na jeho splnění bezprostředně nebo významně podílí, poskytnout novou složku platu, a to cílovou odměnu (§ 134a).

5.

Zaměstnanci, se kterým sjednal zaměstnavatel smluvní plat, se nevydává platový výměr; ustanovení o platovém výměru se ale přiměřeně použije pro obsah smlouvy o smluvním platu (§ 136).

6.

Pokud jde o určení pravidelného termínu výplaty platu, právní úprava už neupřednostňuje sjednání v kolektivní smlouvě a nevylučuje též individuální dohodu se zaměstnancem o výplatním termínu (§ 141 odst. 3).

7.

Zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jejich výplatu (§ 142 odst. 4).

8.

Pokud jde o bezhotovostní výplatu platu, žádost zaměstnance byla nahrazena dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem o bezhotovostní výplatě platu; tato dohoda nemusí být v písemné podobě; ZP přitom výslovně upravuje, že zaměstnavatel je povinen poslat zaměstnanci na základě takové dohody plat na jeden platební účet určený zaměstnancem, zaměstnanec tak nemusí být nutně majitelem tohoto účtu (§ 143 odst. 1).

9.

Mezi příjmy, z nichž lze srážet zaměstnanci jsou nově výslovně zařazeny odměny dle ustanovení § 224 odst. 2 ZP v rámci péče o zaměstnance [§ 145 odst. 2 písm. f)].

Změny v NV 1. Snížil se počet „platových tabulek“, a to z 5 na 4 (u některých tak došlo opět k jejich přečíslování). U pedagogických pracovníků už se pro tento účel nerozlišuje podle získané kvalifikace, ale platí pro ně jednotná tabulka stupnice platových tarifů uvedená v příloze č. 5 k NV. Navíc je možné vůči nim nově rovněž uplatnit zvláštní způsob určení platového tarifu (§ 6). 2. Mezi zaměstnance, na něž se vztahuje stupnice platových tarifů podle přílohy č. 4 k NV, jsou nově zařazeni lékaři orgánu sociálního zabezpečení. 3. S ohledem na úpravu smluvního platu v ZP byla zrušena tomu odpovídající právní úprava v NV (§ 6a). 30

str. 61, 64 a 69

2.2 Poskytování „pohyblivých" složek platu a odměny za pracovní pohotovost dle zákoníku práce 2.2.1 Přehled Plat a náhradní volno za práci přesčas (§ 127 ZP) Náleží: za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na jednu hodinu práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém se práce přesčas koná, a příplatek ve výši 25 % PHV, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % PHV. Po dohodě: místo platu za práci přesčas náhradní volno. Za dobu čerpání náhradního volna se plat nekrátí. S účinností od 1. 1. 2012 je zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení, plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas. To znamená, že za zmíněných podmínek uvedeným zaměstnancům plat nebo náhradní volno za práci přesčas nepřísluší. Cílová odměna (§ 134a ZP) Za splnění předem stanoveného mimořádně náročného úkolu, jehož příprava, postupné zajišťování a konečná realizace bude z hlediska působnosti zaměstnavatele zvlášť významná. Výši odměny oznámí zaměstnavatel společně s hodnotitelnými nebo měřitelnými ukazateli před započetím plnění úkolu. Cílová odměna přísluší zaměstnanci ve výši určené zaměstnavatelem v závislosti na plnění ukazatelů, neskončí-li jeho pracovní poměr před splněním stanoveného úkolu. 2.2.2 Noční práce a její odměňování Zaměstnanci pracující v noci V souvislosti s noční dobou definuje zákoník práce i tzv. zaměstnance pracujícího v noci. Tím je podle ustanovení § 78 odst. 1 písm. k) ZP zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období, uvedeném v § 94 odst. 1 (jde tedy vesměs o zaměstnance, kteří jsou v harmonogramu směn pravidelně zařazeni na noční směny). Tato definice platí pro účely § 94 ZP, kde jsou stanoveny povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům pracujícím v noci, nikoliv pro účely odměňování. 2.2.4 Plat a náhradní volno za práci přesčas, odměna za pracovní pohotovost

31

Plat nebo náhradní volno za práci přesčas Zaměstnancům odměňovaným platem přísluší dle ustanovení § 127 zákoníku práce za hodinu práce přesčas část platového tarifu, osobního a zvláštního příplatku a příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí připadající na 1 hodinu práce bez práce přesčas v kalendářním měsíci, ve kterém je tato práce konána, a příplatek ve výši 25 % průměrného hodinového výdělku, a jde-li o dny nepřetržitého odpočinku v týdnu, příplatek ve výši 50 % průměrného hodinového výdělku. Od 1. 1. 2007 neplatí, že by zaměstnavatel sčítal v každém kalendářním měsíci dobu výkonu práce přesčas a příplatek pak poskytl jen za celé hodiny. I tady je nutné aplikovat obecné pravidlo obsažené v ustanovení § 141 odst. 2 zákoníku práce, že mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje. Novelou ZP s účinností od 1. 1. 2012 se do právní úpravy vrátil institut platu s přihlédnutím k práci přesčas. Dle ustanovení § 127 odst. 3 ZP platí, že zaměstnanci, kterému přísluší příplatek za vedení podle § 124, je plat stanoven s přihlédnutím k případné práci přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. To neplatí o práci přesčas konané v noci, v den pracovního klidu nebo v době pracovní pohotovosti. V platu vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem nebo vedoucím organizační složky, je vždy přihlédnuto k veškeré práci přesčas. Tato právní úprava vyvolává oprávněné pochybnosti a negativně se může projevit zejména vůči těm zaměstnancům, kteří nejsou vedoucími zaměstnanci ve smyslu ustanovení § 11 ZP, ale podle organizačního předpisu zaměstnavatele jsou oprávněni organizovat, řídit a kontrolovat práci jiných zaměstnanců a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny, a kterým z tohoto důvodu přísluší příplatek za vedení (viz ustanovení § 124 odst. 4 ZP). 2.2.7 Otázky a odpovědi 1. Změna letního času a příplatky § 125 a 126 ZP a NV 222/2011 Sb. Otázka Zaměstnanci, kteří pracují v noční směně, do které spadá ukončení letního času, mají tuto směnu o jednu hodinu delší. Mají nárok za tuto jednu hodinu na příplatek za práci přesčas, v noci, případně v sobotu a v neděli nebo ve svátek? Odpověď Dle § 3 výše uvedeného nařízení vlády o zavedení letního času v letech 2012 až 2016 je stanovená týdenní pracovní doba u zaměstnanců, jimž konec letního času připadne do jejich pracovní směny, o jednu hodinu delší. Z toho vyplývá, že hodina, kterou v důsledku změny času odpracují tito zaměstnanci navíc, nemůže být považována za práci přesčas a příplatek za tuto hodinu nepřísluší. Ostatní příplatky – to je za práci v sobotu a v neděli, za práci v noci, za práci ve svátek – přísluší podle skutečně odpracovaných hodin. (Obdobně, ale směna naopak o jednu hodinu kratší, je na jaře při změně středoevropského času na letní čas.) str. 71 až 73

2.3 Splatnost a výplata platu 32

Termínem splatnost platu je nutno rozumět okamžik, kdy zaměstnanci vzniká právo (nárok), aby mu zaměstnavatel vyplatil za odvedenou práci plat. Dle § 141 odst. 1 zákoníku práce je plat splatný po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na plat nebo na některou jeho složku. Upozornění Jestliže zaměstnavatel nesplní povinnost vyplatit zaměstnanci plat v termínu, dostává se do prodlení. Pokud tak neučiní ani do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, má zaměstnanec právo dle § 56 odst. 1 písm. b) ZP okamžitě zrušit pracovní poměr. Po novele s účinností od 1. 1. 2012 je zřejmé, že plynutí 15denní lhůty a tím pádem i možnost zaměstnance uvedeným způsobem rozvázat pracovní poměr váže ZP na uplynutí období splatnosti (tedy období celého následujícího kalendářního měsíce). Využití tohoto práva pro zaměstnavatele znamená, že bude povinen zaměstnanci vedle dlužného platu vyplatit ještě náhradu platu ve výši průměrného měsíčního výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby (viz ustanovení § 56 odst. 2 ZP). Termín splatnosti platu se kryje s pravidelným termínem výplaty platu, který musí být sjednán, stanoven nebo určen v rámci období splatnosti dle výše uvedeného. Termín výplaty platu je rovněž předmětem platového výměru dle § 136 odst. 2 zákoníku práce, pokud tento údaj neobsahuje smlouva nebo vnitřní předpis. Ve dvou případech stanoví zákoník práce odchylnou úpravu splatnosti platu. Jde o vyplacení platu v souvislosti s nástupem na dovolenou (§ 141 odst. 4 zákoníku práce) a se skončením pracovního poměru (§ 141 odst. 5 zákoníku práce). Pravidla pro výplatu platu a povinnosti s tím spojené jsou obsaženy v § 142 zákoníku práce. Jde zejména o následující: plat se vyplácí v zákonných penězích, jen výjimečně v cizí měně, a to zaměstnancům s místem výkonu práce dle pracovní smlouvy v zahraničí; zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru; vyplácí se buď v hotovosti (až na výjimky v pracovní době a na pracovišti), nebo na základě dohody se zaměstnancem bezhotovostním převodem na jeden platební účet určený zaměstnancem (zaměstnavatel tak činí na svůj náklad a nebezpečí); zaměstnavatel je povinen vydat zaměstnanci při měsíčním vyúčtování platu písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách (tzv. výplatní lístek, výplatní páska). Může se stát, že zaměstnanec se nebude moci z vážných důvodů dostavit k výplatě platu v hotovosti. V takovém případě je zaměstnavatel povinen plat zaměstnanci zaslat na svůj náklad a nebezpečí, a to v den stanovený pro jeho výplatu, popřípadě nejpozději v pracovní den následující po tomto termínu. Se zaměstnancem se ale lze dohodnout i jinak. Zaměstnavatel se složitými provozními podmínkami pro výplatu platu, pokud by byla výplata obtížná nebo neproveditelná, může zaměstnanci zaslat plat na své náklady a nebezpečí, a to tak, aby je měl zaměstnanec k dispozici nejpozději v termínu určeném pro jeho výplatu. Pokud jde o bezhotovostní výplatu platu, platí od 1. 1. 2012, že zaměstnavatel je povinen k této formě výplaty jen na základě dohody se zaměstnancem (nemusí tedy vyhovět případné žádosti zaměstnance, jako tomu bylo podle právního stavu do 31. 12. 2011). V takovém

33

případě stačí v pravidelném termínu výplaty plat na účet určený zaměstnancem poukázat, nemusí být již na účtu zaměstnance. I tady je možné sjednat pozdější termín. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance k bezhotovostní formě výplaty platu nutit a požadovat po něm, aby si za tímto účelem zřídil účet. Na druhou stranu není zaměstnavatel povinen vyhovět zaměstnanci v tom, aby mu ze mzdy posílal různé částky na několik účtů zároveň. Zákoník práce jasně hovoří o jednom platebním účtu určeném zaměstnancem. Otázka 1 Může zaměstnavatel vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci samotnému, například manželovi? Odpověď: Vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci může zaměstnavatel dle § 142 odst. 6 zákoníku práce pouze za předpokladu, že tato osoba předloží písemnou plnou moc. To platí i pro manžela nebo partnera zaměstnance. Bez písemného zmocnění může být plat vyplacen jiné osobě jen, pokud je to stanoveno zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem. Otázka 2 Zaměstnanec se nemohl z vážných důvodů dostavit k výplatě mzdy. Zaměstnavatel mu zaslal plat na adresu jeho bydliště a vyúčtoval mu náklady, které za tímto účelem vynaložil. Zaměstnanec odmítl zaměstnavatelem vyúčtovanou částku uhradit. Kdo má pravdu? Odpověď: Zákoník práce v § 142 odst. 3 jasně říká, že zaslat plat musí zaměstnavatel na svůj náklad a nebezpečí. Nemůže proto po zaměstnanci oprávněně chtít, aby mu s tím spojené náklady uhradil. Str. 75 a násl.

2.4. Srážky z platu 2.4.2 Výpočet srážek od 1. 1. 2012 Základ pro výpočet srážek Srážky se provádějí z čisté mzdy zaměstnance (povinného), která se vypočte tak, že se od mzdy odečte sražená záloha na daň z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na zdravotní pojištění. Do mzdy se pro účely srážek započítávají i náhrady mzdy, odměny za pracovní pohotovost, odměny z dohod (dle ZP pro pracovněprávní účely i z dohody o provedení práce, dle OSŘ pro ostatní účely pouze z dohody o pracovní činnosti), odstupné (případně obdobná plnění poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se skončením zaměstnání), peněžitá plnění věrnostní nebo stabilizační povahy, poskytnutá zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním a příjmy, které nahrazují odměnu za práci. Základní nezabavitelná částka

34

Srážky ze mzdy nesmějí přesáhnout zákonem stanovenou mez, která je stanovena na základě § 278 a 279 občanského soudního řádu a nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Základní částka, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy, je rovna úhrnu: dvou třetin součtu částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu („nezabavitelná částka“) na osobu povinného a jedné čtvrtiny nezabavitelné částky na každou osobu, které je povinen poskytovat výživné. Výpočet základní nezabavitelné částky od 1. 1. 2012 Životní minimum jednotlivce podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, § 2, je od 1. 1. 2012 částka 3 410 Kč. Normativní náklady na bydlení jednotlivce, stanovené pro obec velikosti od 50 000 do 99 999 obyvatel bez ohledu na to, v jaké obci skutečně povinný žije [§ 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů], činí po změně provedené nařízením vlády č. 409/2011 Sb. od 1. 1. 2012 částku 5 352 Kč. Součet ............... 3 410 + 5 352 = 8 762 Kč Základní nezabavitelná částka a) na osobu povinného 2/3 součtu 5 841,33 Kč (nezabavitelná částka – NČ) b) na každou osobu, které je povinen 1/4 NČ 1 460,33 Kč poskytovat výživné Zaokrouhlování Právní úprava stanoví, že se základní nezabavitelná částka zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé složky, ale až jejich součet u každého zaměstnance. Zásady Na manžela povinného se započítává vždy 1/4 nezabavitelné částky, i když má samostatný příjem a nežije s povinným ve společné domácnosti, na dítě, které manželé společně vyživují, se 1/4 nezabavitelné částky započítává každému z manželů zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů, 1/4 nezabavitelné částky se nezapočítává na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky na výživné, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Částka, nad níž se zbytek čisté mzdy po odečtení základní nezabavitelné částky srazí bez omezení, činí součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, to je 8 762 Kč. Dle § 279 odst. 3 občanského soudního řádu se takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině. Postup výpočtu přípustné výše srážek Z čisté mzdy zaměstnance (povinného) odečteme základní nezabavitelnou částku.

35

Pokud zbylá čistá mzda je rovna nebo nižší než 8 762 Kč, zaokrouhlí se směrem dolů na částku dělitelnou třemi, částka přesahující hranici 8 762 Kč se srazí bez omezení. 1. třetina je určena pro vydobytí nepřednostních pohledávek oprávněných osob, 2. třetina slouží pouze pro vydobytí přednostních pohledávek, a pokud takové nejsou, vyplatí se povinnému, 3. třetina se vždy vyplatí povinnému. Pokud 2. třetina nestačí na uspokojení přednostních pohledávek, převádí se tato část přednostních pohledávek do třetiny první, kde se podřídí režimu podle svého pořadí. součet vypočtené třetiny (případně dvou třetin) a částky přesahující 8 762 Kč = postižitelná výše příjmů maximální výše jedné třetiny je ze 8 762 Kč – to je 2 920 Kč. POZNÁMKA Dle § 4 NV č. 595/2006 Sb. se při zvýšení částek životního minima nebo normativních nákladů na bydlení uplatní nová výše nezabavitelné částky a hranice plně zabavitelného zbytku čisté mzdy poprvé za výplatní období, do něhož připadne den, od něhož se tyto částky zvyšují. Při zvýšení od 1. 1. 2012 to tedy bude poprvé při výplatě za měsíc leden.

Přednostní pohledávky Pohledávky výživného (uspokojí se přednostně před všemi ostatními pohledávkami, a to nejdříve „běžné“, pak případně „dlužné“ výživné). Pohledávky náhrady škody způsobené poškozenému ublížením na zdraví. Pohledávky náhrady škody způsobené úmyslnými trestnými činy. Pohledávky daní a poplatků. Pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění a důchodového zabezpečení. Pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Pohledávky náhrady za příspěvek na výživu dítěte a příspěvek na náhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče. Pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci. Pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory. Pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění. Pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Tyto pohledávky jsou přednostní nejen v případě, že jsou srážky prováděny na základě výkonu rozhodnutí, ale i v případě, že byly dohodnuty dohodou o srážkách ze mzdy. Ostatní pohledávky jsou nepřednostní. Pořadí pohledávek obecně (§ 148 a 149 ZP) Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, a pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění se srazí přednostně.

36

U srážek ze mzdy prováděných na základě dohody o srážkách ze mzdy (viz § 327 ZP) nebo k uspokojení závazků zaměstnance se řídí pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy zaměstnavateli doručena nebo kdy byla mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance; provádí-li se srážky ze mzdy ve prospěch zaměstnavatele, řídí se pořadí dnem, kdy byla dohoda o srážkách ze mzdy uzavřena. U srážek ze mzdy prováděných podle § 147 odst. 1 písm. c, d) a e) ZP, tj. srážek týkajících se zálohy na mzdu nebo plat, kterou je zaměstnanec povinen vrátit proto, že nebyly splněny podmínky pro přiznání této mzdy nebo platu, nevyúčtované zálohy na cestovní náhrady, popřípadě jiné nevyúčtované zálohy poskytnuté zaměstnanci k plnění jeho pracovních úkolů, nebo náhrady mzdy nebo platu za dovolenou, na niž zaměstnanec ztratil právo nebo na niž mu právo nevzniklo, a náhradu mzdy nebo platu podle § 192 ZP, na niž zaměstnanci právo nevzniklo, se řídí pořadí dnem, kdy bylo započato s prováděním srážek. U srážek ze mzdy k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, se řídí pořadí dnem, kdy zaměstnanec vyslovil souhlas s prováděním srážek. Jestliže zaměstnanec nastoupí do zaměstnání u jiného zaměstnavatele, zůstává pořadí pohledávek podle § 149 odst. 1 ZP zachováno i u nového zaměstnavatele (plátce mzdy nebo platu). Nový zaměstnavatel (plátce mzdy nebo platu) začne provádět srážky dnem, ve kterém se od zaměstnance, dosavadního zaměstnavatele (plátce mzdy nebo platu) nebo oprávněného dozví, že byly prováděny srážky ze mzdy a pro jaké pohledávky. Totéž platí i v případě pohledávek uvedených v odstavci 2 téhož ustanovení ZP, pokud v dohodě o srážkách ze mzdy nebyl tento účinek výslovně vyloučen. Pořadí pohledávek na základě výkonu rozhodnutí Pořadí pohledávek na základě výkonu rozhodnutí se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení k výkonu rozhodnutí. Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní. Pokud bylo ve stejný den doručeno nařízení pro více pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí, nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně. Dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve dlužné výživné. Pokud by nebylo částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků. Částka přesahující 8 762 Kč se připočte ke druhé třetině v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek, zbývající část se připočte k první třetině. Povinnosti zaměstnavatele při provádění srážek Zaměstnavatel provádí srážky ze mzdy zaměstnance (povinného) ihned po obdržení nařízení výkonu rozhodnutí a do doby nabytí právní moci rozhodnutí je deponuje na svém účtu, teprve potom sražené částky vyplatí oprávněnému. Zaměstnavatel je povinen provádět srážky včas a v rozsahu stanoveném zákonem - nárok z nesprávně prováděných srážek by mohl oprávněný (resp. i povinný) uplatnit u soudu. 37

Jestliže zaměstnanec (povinný) po dobu jednoho roku nepobírá mzdu přesahující základní nezabavitelnou částku (a proto nemohou být srážky ze mzdy prováděny), může zaměstnavatel navrhnout soudu zastavení výkonu rozhodnutí. Při ukončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen uvést v potvrzení o zaměstnání (zápočtový list) zda jsou prováděny srážky ze mzdy a v čí prospěch, včetně výše dosud provedených srážek, zbývající pohledávky, příp. pořadí srážky; tytéž údaje je povinen oznámit i soudu. Pokud nový zaměstnanec při nástupu do zaměstnání předloží „zápočtový list“, ve kterém jsou uvedeny srážky ze mzdy, má zaměstnavatel oznamovací povinnost vůči soudu nahlásit jeho nástup do zaměstnání. PŘ Í K L A D 1 Čistá mzda zaměstnance je 20 000 Kč, má manželku a dvě děti. Provádí se srážka ze mzdy na celkové pohledávky ve výši 25 000 Kč, z toho 5 000 Kč na přednostní. Výpočet Základní nezabavitelná částka: na povinného .......................................... 5 841,33 Kč na vyživované ................ 3 x 1460,33 = 4 380,99 Kč celkem ................................................... 10 223 Kč (po zaokrouhlení) 20 000 – 10 223 = 9 777 Kč 9 777 – 8 762 = 1 015 Kč lze srazit bez omezení ve prospěch přednostních pohledávek (pokud by nebyly, připočítá se k 1. třetině na nepřednostní) 8 762 : 3 = 2 920 (zbylé 2 Kč do 8 762 se započtou ve prospěch povinného) 1. třetina: 2 920 Kč na nepřednostní pohledávky 2. třetina: 2 920 Kč pouze na přednostní pohledávky 3. třetina: 2 920 Kč postižitelná výše příjmu: 1 015 + 2 920 + 2 920 = 6 855 Kč Výsledek: srazí se .................................. 6 855 Kč vyplatí se ............................................ 13 145 Kč PŘ Í K L A D 2 Čistá mzda zaměstnance je 13 000 Kč, má manželku a jedno dítě. Provádí se srážka ze mzdy na celkové pohledávky 20 000 Kč, z toho žádné nejsou přednostní. Výpočet Základní nezabavitelná částka: na povinného ........................................ 5 841,33 Kč na vyživované .............. 2 x 1460,33 = 2 920,66 Kč celkem .................................................. 8 762 (po zaokrouhlení) 13 000 – 8 762 = 4 238 Kč je menší než 8762 Kč 4 238 : 3 = 1 412 Kč (zbylé 2 Kč do 4 238 se započtou ve prospěch povinného) 1. třetina: 1 412 Kč na nepřednostní pohledávky 2. třetina: 1 412 Kč pouze na přednostní pohledávky – nejsou, vyplatí se zaměstnanci 38

3. třetina: 1 412 Kč Výsledek: srazí se ............................... 1 412 Kč vyplatí se .............................. 11 588 Kč PŘ Í K L A D 3 Čistá mzda zaměstnance je 9 000 Kč, má manželku a tři děti. Provádí se srážka ze mzdy na celkové pohledávky 20 000 Kč, z toho je 5 000 Kč přednostních. Výpočet Základní nezabavitelná částka: na povinného ........................................... 5 841,33 Kč na vyživované ................. 4 x 1460,33 = 5 841,32 Kč celkem ................................................... 11 683 Kč (po zaokrouhlení) Výsledek: Čistá mzda je nižší než základní nezabavitelná částka, srážku nelze provést.

Str. 83 a násl.

2.5 Průměrný výdělek Otázky a odpovědi 3. Průměrný výdělek pro účely náhrady platu v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance Otázka 1 Z jakého průměrného výdělku se vychází při výpočtu náhrady mzdy v prvních 21 dnech pracovní neschopnosti? Můžete uvést konkrétní příklad redukce a výpočtu náhrady, když průměrný hodinový výdělek zaměstnance je 186,39 Kč? Odpověď Vycházíme zásadně z průměrného výdělku hodinového. Pro účely výpočtu náhrady mzdy (platu) (dále též „NM“) musíme tento výdělek upravit obdobným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ (dále též „DVZ“) pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, tj. redukovat jej dle redukčních hranic podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Pro účely výpočtu náhrady mzdy je ale třeba redukční hranice předtím vynásobit koeficientem 0,175 (viz § 192 39

odst. 2 ZP), to je převést je na částky hodinové a navíc ve vztahu k pracovním dnům (tj. 7 : 5 : 8 = 0,175). výše redukčních hranic pro rok 2012 DVZ NP koeficient převodu pro NM I. 838 Kč x 0,175 146,65 Kč II. 1 257 Kč x 0,175 219,98 Kč III. 2 514 Kč x 0,175 439,95 Kč S těmito hodinovými redukčními hranicemi srovnáváme pak skutečný průměrný hodinový výdělek zjištěný postupem dle § 351 a následujících ZP. Úprava pro účely NM maximální výše PHRV 60 % do I. 90 % ze 146,65 Kč 131,99 Kč 79,20 Kč nad I. do II. 60 % z 73,33 Kč 44,00 Kč 26,40 Kč nad II. do III. 30 % z 219,97 Kč 66,00 Kč 39,60 Kč celkem 241,99 Kč 145,20 Kč Příklad Průměrný hodinový výdělek činí 186,39 Kč. I. ze 146,65 náleží 90 %, tj. 131,99 Kč. II. ze 39,74 náleží 60 %, tj. 23,85 Kč. III. 0 Kč. Průměrný hodinový redukovaný výdělek činí 155,84 Kč. Náhrada mzdy za 1 hodinu od 4. pracovního dne dočasné pracovní neschopnosti (resp. od 25. hodiny ze směn rozvržených zaměstnanci do těchto dnů) činí 60 % ze 155,84 Kč, tj. 93,51 Kč. Otázka 2 Z jakého průměrného výdělku pro poskytování náhrady platu máme vycházet v případě, že období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance spadne do dvou kalendářních měsíců a zároveň jde o přelom dvou kalendářních čtvrtletí? Odpověď Pokud by období, v němž je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci náhradu, spadalo do dvou rozdílných kalendářních čtvrtletí, je nutné tuto skutečnost zohlednit i při výpočtu průměrného výdělku. Zaměstnanec onemocní např. 24. června a jeho dočasná pracovní neschopnost bude trvat až do poloviny července. Období prvních 21 kalendářních dnů této dočasné pracovní neschopnosti zasahuje do měsíců června i července, v obou měsících bude mít zaměstnanec právo na náhradu. Zaměstnavatel musí pro účely jejího výpočtu vycházet odděleně z průměrného výdělku ve vztahu k měsíci červnu (použije rozhodné období 1. kalendářního čtvrtletí) a k měsíci červenci (rozhodným obdobím bude 2. kalendářní čtvrtletí). Str. 88 a násl.

2.6 Minimální a zaručená mzda

40

Společná ustanovení k minimální mzdě a nejnižším úrovním zaručené mzdy U některých skupin zaměstnanců s omezeným pracovním uplatněním, není třeba dodržet výše uvedené částky minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy. Vláda svým nařízením č. 567/2006 Sb. v § 4 stanovila procentuální snížení výše uvedených částek u jednotlivých skupin zaměstnanců (k 1. 1. 2010 se terminologicky změnilo nařízením vlády č. 452/2009 Sb.):  90 % částek minimální a nejnižší úrovně zaručené mzdy, jde-li o první pracovní poměr zaměstnance ve věku 18 až 21 let, a to po dobu 6 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru,  80 % částek minimální a nejnižší úrovně zaručené mzdy, jde-li o mladistvého zaměstnance,  75 % částek minimální a nejnižší úrovně zaručené mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,  50 % částek minimální a nejnižší úrovně zaručené mzdy, jde-li o zaměstnance, který je poživatelem invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo o mladistvého zaměstnance, který je invalidní ve třetím stupni a nepobírá invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně. Poznámka V době přípravy této aktualizace byla ve Sbírce zákonů publikována pod číslem 246/2012 novela nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů. S účinností od 1. 1. 2013 už nebude obsahem tohoto nařízení vlády jeho ustanovení § 4, tedy ustanovení o sazbách minimální mzdy a nejnižších úrovních zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance. Pro výše uvedené zaměstnance tak budou platit sazby a nejnižší úrovně jako pro kterékoliv jiné zaměstnance. Procentní snížení těchto částek bude novelou zrušeno.

Str. 92

2.7 Zařazení zaměstnance do platové třídy 2.7.1 Pravidla Zaměstnavatel zařadí zaměstnance dle § 123 odst. 2 ZP do platové třídy na základě: - druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací. Zaměstnavatel zařadí vedoucího zaměstnance dle § 123 odst. 3 ZP do platové třídy podle: - nejnáročnějších prací, jejichž výkon řídí nebo které sám vykonává. Vláda stanoví nařízením: - zařazení prací do platových tříd (katalog prací) v souladu s charakteristikami platových tříd uvedenými v příloze zákoníku práce, kvalifikační předpoklady vzdělání pro výkon prací zařazených do jednotlivých platových tříd včetně způsobu zařazování do těchto tříd, stupnice platových tarifů a způsob jejich určení.

41

Zaměstnavatel zařadí zaměstnance dle § 3 odst. 1 NV do platové třídy, ve které je v katalogu prací zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zaměstnavatel na zaměstnanci požaduje. Toto je prvořadé hledisko pro zařazení zaměstnance do platové třídy. Pokud není tato práce v katalogu prací uvedena, zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platové třídy, ve které jsou v katalogu prací zahrnuty příklady prací porovnatelné s ní z hlediska složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Zaměstnavatel zařadí zaměstnance dle § 3 odst. 2 NV do platové třídy, pokud pro výkon práce zařazené v této platové třídě splňuje potřebné vzdělání. Toto je druhořadé hledisko pro zařazení. K dosažení vyššího než potřebného vzdělání se přitom nepřihlíží. Ve svém § 3 odst. 3 umožňuje NV zaměstnavateli, který nemůže obsadit pracovní místo zaměstnancem, který dosáhl potřebného vzdělání a nestanoví-li mu jiný právní předpis jinak, aby výjimečné zařadil zaměstnance do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, a to až na dobu 4 roků. Výjimečné zařazení může trvat i po této době, jestliže předchozí praxí nebo po dobu výjimečného zařazení po dobu 4 let prokázal zaměstnanec schopnost k výkonu požadované práce. 2.7.4 Otázky a odpovědi Otázka 1 Došlo k nějakým změnám v zařazování do platových tříd změnou právní úpravy od 1. 1. 2011? Odpověď Ano, nařízením vlády č. 381/2010 Sb. došlo k některým důležitým změnám v NV o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Ve vztahu k zařazování do platových tříd jde především o následující změny: -

-

rozvolnění možnosti zaměstnavatele zaměstnance zařadit výjimečně (na dobu 4 let, případně i na dobu delší), možnost, aby zaměstnavatel v plném rozsahu využil zvláštního způsobu určení platového tarifu ve vztahu ke všem zaměstnancům (od 1. 1. 2012 odpadly i výjimky ve vztahu k některým pedagogickým pracovníkům) a určil jim tak platový tarif v rámci rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy, zavedení institutu smluvního platu, který se na platové tabulky vůbec neváže a výše platu je předmětem dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (tato možnost je ale dána jen se zaměstnanci zařazenými do 13. a vyšší platové třídy a od 1. 1. 2012 je upravena přímo v ZP).

Otázka 4 Pracuji na obecním úřadě jako jediná účetní a vykonávám veškeré účetní a ekonomické práce včetně sestavování rozpočtu. Některé z těchto prací jsou v katalogu zařazené v 10. platové třídě. Zaměstnavatel mě zařadil do 9. platové třídy, protože pro 10. nesplňuji vzdělání - mám 42

střední vzdělání s maturitní zkouškou. Já se však domnívám, že bych měla být zařazená v 10. platové třídě s odpočtem. Mám pravdu? Problém ale je, že doplnit si studium z časových důvodů nemohu a je mi teprve 43 let, takže bych tam mohla být zařazena jen čtyři roky. Jak by se postupovalo potom? Odpověď Pokud vykonáváte práce uvedené v katalogu prací v 10. platové třídě, máte právo být v této třídě zařazena, i když nesplňujete kvalifikační předpoklady. Zaměstnavatel má tedy povinnost Vás do 10. platové třídy zařadit, jinak porušuje právní předpis. Půjde o zařazení výjimečné v souladu s § 3 odst. 3 NV č. 564/2006 Sb. Co se týká druhé části otázky, je třeba upozornit, že s účinností od 1. 1. 2011 už pro výjimečné zařazení zaměstnance nehraje žádnou roli věk ani zahájení studia k doplnění potřebného vzdělání. Zaměstnavatel Vás může mít výjimečně zařazenu i po uplynutí doby 4 let, pokud v této době prokážete schopnost k výkonu požadované práce. Otázka 7 Jsme příspěvková organizace kraje (domov pro seniory). Pečovatelky máme u nás v organizaci zařazeny ve 4. platové třídě. Potřebné vzdělání pro 4. třídu je střední s výučním listem nebo střední vzdělání. Přijali jsme na místo pečovatelky do pracovního poměru paní, která má základní vzdělání. Této paní bude letos v květnu 48 roků. Jak máme postupovat? Můžeme ji též zařadit do 4. platové třídy? Rozhoduje věk? Odpověď Ano, zařadíte paní do 4. platové třídy podle práce, kterou vykonává. Z hlediska stanovení platové třídy dle platových předpisů není problém, zaměstnankyně může být zatím zařazena ve třídě, pro kterou nesplňuje vzdělání, výjimečně až 4 roky, a pokud prokáže schopnost k výkonu požadované práce, tak i dobu delší. Věk již není ve vztahu k výjimečnému zařazení směrodatný. Otázka 9 Od 1. 1. 2011 platí novela nařízení vlády č. 564/2006 Sb., kde je v § 3 uvedena možnost výjimečného zařazení u zaměstnance, který nesplňuje předepsané vzdělání až na čtyři roky, popř. i déle. Jak je to se zaměstnanci, kteří byli výjimečně zařazeni už předtím? Opravdu se jim doba 4 let začala počítat znovu? Odpověď Ano. Jak vyplývá z přechodného ustanovení k novelizujícímu NV č. 381/2010 Sb., jestliže byl zaměstnanec výjimečně zařazen do platové třídy, pro kterou nesplňuje potřebné vzdělání, na základě § 3 odst. 3 nebo 4 nařízení vlády č. 564/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení, posuzuje se doba a podmínky pro výjimečné zařazení tohoto zaměstnance podle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto nařízení. Výjimečné zařazení může proto trvat i nadále.

Str. 105 a 107 2.8.4 Zápočet praxe s odpočty při výjimečném zařazení

Platová

dosažené

zápočet praxe v zápočet jiné odpočet roků z 43

jinak

oboru třída 1 2 3 4

5

6

7

8

9

10

vzdělání Z ( ZV ) Z (ZV ) Z S Z S nebo S s VL Z S S s VL Z S S s VL S s MZ Z S S s VL S s MZ Z S S s VL S s MZ Z S S s VL S s MZ vyšší odborné Z S S s VL S s MZ vyšší odborné vysokoškol. bak.

11

Z S S s VL S s MZ vyšší odborné vysokoškol. bak. vysokoškol. mag.

12

Z

požadované práce Plně Plně Plně Plně Plně

0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3

doby započtené praxe 0 0 0 0 0

Plně Plně Plně

0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3

0 0 0

Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně Plně

0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3

0 -4 -2 -1 0 -4 -2 -1 0 -4 -2 -1 0 -6 -4 -3 -2

Plně Plně Plně Plně Plně Plně

0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3

0 -7 -5 -4 -3 -1

Plně Plně Plně Plně Plně

0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3

0 -9 -7 -6 -5

Plně

0 - 2/3

-3

Plně

0 - 2/3

-2

Plně Plně

0 - 2/3 0 - 2/3

0 -9

praxe

44

při využití § 6 NV č. 564/2006 Sb. „Zvláštní způsob určení platového tarifu“ se stanoví plat v rámci rozpětí, tudíž se zápočty praxe neprovádějí, pokud zaměstnavatel sám nestanoví jiné podmínky zápočtu praxe

až 16

S S s VL S s MZ vyšší odborné vysokoškol. bak. vysokoškol. mag.

Plně Plně Plně

0 - 2/3 0 - 2/3 0 - 2/3

-7 -6 -5

Plně

0 - 2/3

-3

Plně

0 - 2/3

-2

Plně

0 - 2/3

0

2.8.5 Otázky a odpovědi Otázka 6 Na obci pracují 4 lidé. Z toho je jedna účetní, jeden administrativní pracovník a dva dělníci. Všichni mají platové výměry, v nichž mají uvedenu platovou třídu a stupeň. Účetní postupuje do vyššího platového stupně podle let odpracované praxe, ostatní však ne a záleží to na rozhodnutí vedoucího. Je to tak správně? Proč mezi zaměstnanci jsou tyto rozdíly? Odpověď Záleží na tom, zdali dotčený zaměstnavatel uplatňuje a v jakém rozsahu (na které zaměstnance) zvláštní způsob určení platového tarifu ve smyslu § 6 NV. Tento paragraf mu totiž umožňuje určit zaměstnanci plat v rámci celého rozpětí platových tarifů stanovených pro nejnižší až nejvyšší platový stupeň příslušné platové třídy. Výhodou tohoto zařazení pro zaměstnance je, že mohou mít stanoven vyšší platový tarif, než odpovídá jejich praxi, nevýhodou, že nemají zaručeny platové postupy. Z Vašeho dotazu se domnívám, že u dělníků a administrativního pracovníka zaměstnavatel využívá možnosti uplatnit § 6, u Vás ne.

Str. 109 a 110 Kapitola 2.9.1 s ohledem na novou úpravu výjimečného zařazení do platové třídy již neplatí.

45

Alena Chládková PLATY ODMĚŇOVÁNÍ ZAMĚSTNANCŮ VE VEŘEJNÝCH SLUŽBÁCH A SPRÁVĚ OD

Recommend Documents