Albinismus u ptákù a výskyt albínù v Èeské republice

PANURUS , 15 (2006): 57-67

57

Albinismus u ptákù a výskyt albínù v Èeské republice Albinism in birds and occurence of albinos in the Czech Republic Ladislav Jasso Proseè 25, 513 01 Semily, e-mail: [email protected]

Úvod Pozorovat v pøírodì albína je pro každého ornitologa nevšední a tìžko zapomenutelný zážitek. Ne každý však mìl to štìstí se s takto vybarveným ptákem setkat. Z korespondence, kterou jsem na toto téma nashromáždil, vyplývá, že i mnozí zkušení terénní ornitologové se s tímto jevem v pøírodì nesetkali. Není se co divit, vždy vidìt zcela bílého ptáka je náhoda a opravdová vzácnost. Pomìrnì èasto je však možné spatøit èásteèné albíny u vrabce domácího (Passer domesticus) a u mìstských populací kosa èerného (Turdus merula). Zdá se, že v posledních letech u nás pøibylo èlánkù na toto téma zejména v regionálních periodikách (Crex, Panurus), které svìdèí o stoupajícím zájmu autorù prezentovat svá neobvyklá pozorování. Kromì pohledu estetického na albíny jako na kuriozitu, mùže mít zájem o tuto problematiku i význam praktický. Albinotického jedince lze v pøírodì snadno odlišit a je tedy možné napø. zjistit jeho vìk. V naší literatuøe byl popsán nejvyšší vìk u albína v pøírodì u kánì lesní (Buteo buteo) pøes 7 let (VENUS 1966) a u strakapouda prostøedního (Dendrocopos medius) témìø 5 let (SYCHRA & SYCHRA 2000, HUBÁLEK 2002). Ve svìtové literatuøe uvádí SAGE (1962) vìk u ústøièníka velkého (Haematopus ostralegus) – albína 19 let. Snadné je také u takto odlišných jedincù sledovat jejich pohyb nebo chování (VOLF 2000). Ménì zkušení ornitologové by si pak mìli dát v terénu pozor na zámìnu èásteèného albína s jiným druhem. V literatuøe už byla popsána zámìna samce kosa èerného (Turdus merula) s bílými prsy za kosa horského (Turdus torquatus) nebo èásteèného albína pìnkavy obecné (Fringilla coelebs), vrabce domácího (Passer domesticus) i skøivana polního (Alauda arvensis) za snìhuli severní (Plectrophenax nivalis)(SAGE 1962, POLÈÁK 1993) Zbarvení ptákù a jeho odchylky Ptaèí pera mají nejen velmi složitou strukturu, ale u obratlovcù nemají konkurenci v barevnosti (VESELOVSKÝ 2001). Barva ptaèího opeøení je dána jednak strukturou pera, ale i barvivy zvanými pigmenty. Rozeznávají se dvì skupiny pigmentù. Melaniny vyvolávají barvu èernou, hnìdou a šedou. Lipochromy zpùsobují barvu èervenou, žlutou a zelenou. Modrá a fialová barviva se u ptákù nevyskytují a peøí takto zbarvené vzniká kombinací pigmentù a vnitøního složení pera (HANZÁK & HUDEC

58

1963). Pokud ptákùm nìkteré barvivo chybí, dochází k barevným odchylkám. Za nejznámìjší mùžeme považovat tyto následující: Albinismus je zpùsoben úplnou ztrátou pigmentù. Pravý albín má bílé peøí a kùži a chybí mu pigment i v oèích, které jsou èervené (viz dále). Leucismus je zpùsoben nedostateènou produkcí tmavých pigmentù, melaninù. Leucíni mají bílé až svìtle hnìdé peøí, ale kùži a oèní duhovku mají tmavou, pigmentovanou. Tím se liší od albínù. Leucíni také mohou mít v rùzné míøe zachovalé pruhování per nebo tmavé skvrny. Melanismus je zpùsoben nadbytkem èerného barviva. Ptáci postižení touto odchylkou jsou hodnì tmaví až èerní. Flavismus je rovnìž zpùsoben nízkou produkcí tmavých pigmentù a pøevládá pøi nìm žlutavé zbarvení. Rufismus je vzácná barevná odchylka, pøi které pøevládá èervené zbarvení. Pøíèinou je nadbytek èerveného lipochromu. U nás byla popsána u pìnkavy obecné (Fringilla coelebs) (HANÁK 1996). V pøírodì se však kromì uvedených barevných mutací mùžeme setkat i s dalšími barevnými odchylkami (KLÁPŠTÌ & BRANDEJSKÝ 1997, ÈESÁK in verb., SLECHAN 2000). Zatímco u divoce žijících ptákù jsou mutace vzácné a takto postižení jedinci nežijí obvykle dlouho, je to u ptákù chovaných v zajetí pøímo obrácenì. Chovatelé se snaží takového jedince rozmnožit a získat tak další novou barevnou varietu. Tak napø. u vrabce domácího (Passer domesticus) chovaného v zajetí už je dnes popsáno 11 barevných mutací a u kanára (Serinus canaria) dokonce asi 400 barevných rázù (VERHOEF-VERHALLENOVÁ 1999). Albinismus Albinismus je ze všech barevných mutací v pøírodì nejèastìjší. Jde o neschopnost organismu vytváøet pigment. Z hlediska genetického se jedná o ztrátovou mutaci, která je recesivnì dìdièná (SUCHÁNEK 1987). V praxi to znamená, že potomci první generace albína a normálnì zbarveného jedince jsou obvykle barevní (ne bílí). Úplný albinismus je pomìrnì vzácný a ptáci takto postižení mají bílé peøí a èervenou oèní duhovku. Mohou mít také bílý zobák a nohy. Zvíøata postižená albinismem mají oslabenou odolnost kùže proti úèinkùm sluneèního záøení. Èásteèný neboli parciální albinismus je èastìjší a ptáci mají bíle zbarvenou èást tìla nebo i jenom nìkolik bílých per a pigmentovanou oèní duhovku. Èásteèný albinismus mùže být symetrický nebo asymetrický, druhý bývá èastìjší. Èásteèný i úplný albinismus se vyskytuje vzácnì u živoèichù, vèetnì èlovìka a také u rostlin (PRAVCOVÁ 2004). Je zajímavé, že tato barevná mutace se u nìkterých druhù ptákù vyskytuje pomìrnì èasto (kos èerný (Turdus merula), vrabec domácí (Passer domesticus), kavka obecná (Corvus monedula), vlaštovka obecná (Hirundo rustica)), u jiných je velice vzácná nebo neznámá (sýkora koòadra (Parus major), poštolka obecná (Falco tinnunculus)). Výjimeènì se mùže objevit i prostorovì omezená populace nìkterého druhu s vyšším zastoupením albinotických jedincù. Z území našeho státu je známý výskyt èás-

59

teèných albínù v lovosické kolonii havranù polních (Corvus frugilegus) ve 40. letech 20. století (JIRSÍK 1949). V Polièce na Èeskomoravské vrchovinì existuje populace kavky obecné (Corvus monedula) s bohatým zastoupením èásteèných albínù už mnoho let a z minulosti jsou známé zástøely i úplných albínù (LEMBERK in verb.). Vysoký poèet èásteèných albínù v hnízdící populaci slavíkù modráèkù (Luscinia svecica) v letech 2000–2004 oznámil PAVEL & CHUTNÝ (2004). A v Chomutovì v severních Èechách existuje pøibližnì od roku 1997 albinotická populace vrány èerné (Corvus corone), u které byli pozorováni nejménì 2 albíni a pøibližnì 50 èásteèných albínù bìhem 8 let (HORA in verb.). Zajímavé poznatky týkající se albinismu a jeho vzniku popisuje SAGE (1962). V jeho práci je popsáno pozorování kosa èerného s deformovanými chodidly, který byl v létì roku 1961 nalezen povìšený za krk v síti chránící maliník. Tento pták byl puštìn na svobodu a do zimy nebyl zastižen. Až v zimì byl znovu na zahradì pozorován s kroužkem bílých per na krku. Ve druhém pøípadì je popsán kos èerný s bílou horní polovinou hlavy, který bìhem jednoho roku zbìlal na celé hlavì a zádech a jeho ocas a køídla byla èásteènì bílá. Tyto dva pøípady naznaèují, že èásteèný albinismus mùže vzniknout i bìhem života pravdìpodobnì jako dùsledek stresu, a mùže být i progresivní a zvìtšovat se. Cíl a metodika Cílem mé práce bylo shrnout dosavadní znalosti o albinismu a výskytu albínù u nás. Pokusil jsem se také zkompletovat literaturu vztahující se k tomuto speciálnímu tématu. Informace o albínech jsem získal studiem ornitologické literatury, návštìvou nìkterých našich muzeí a jejich depozitáøù a korespondencí s nìkterými našimi pøedními ornitology. Mnoho údajù jsem získal i na základì výzvy ke spolupráci zveøejnìné ve Zprávách ÈSO è. 58/2004 a také osobním kontaktem s mnoha ornitology a milovníky pøírody. Výsledky V následujícím pøehledu pøedkládám soupis druhù ptákù u nichž byl zjištìn úplný (A) nebo èásteèný (PA) albinismus na území Èeské republiky v letech 1834 – 2005 (C – celkem). U jednoho pozorování nebo zástøelu uvádím rok výskytu, u více záznamù uvádím rozmezí let, ve kterých byli albinotiètí ptáci u nás zaznamenáni. Legend: A – total albinism, PA – partial albinism, C – total. DRUH/Species 1. Potápka èernokrká (Podiceps nigricollis) 2. Kormorán velký (Phalacrocorax carbo) 3. Volavka popelavá (Ardea cinerea)

A

PA

C

Výskyt/Occurence

1

-

1

1898

4

-

4

1996–2003

-

1

1

-

60

4. Husa velká (Anser anser) 5. Husa polní (Anser fabalis) 6. Kachna divoká (Anas platyrhynchos) 7. Kopøivka obecná (Anas strepera) 8. Polák velký (Aythya ferina) 9. Polák chocholaèka (Aythya fuligula) 10. Kánì lesní (Buteo buteo) 11. Vèelojed lesní (Pernis apivorus) 12. Tetøívek obecný (Tetrao tetrix) 13. Jeøábek lesní (Bonasa bonasia) 14. Koroptev polní (Perdix perdix) 15. Bažant obecný (Phasianus colchicus) 16. Lyska èerná (Fulica atra) 17. Kulík øíèní (Charadrius dubius) 18. Èejka chocholatá (Vanellus vanellus) 19. Vodouš tmavý (Tringa erythropus) 20. Jespák obecný (Calidris alpina) 21. Jespák bojovný (Philomachus pugnax) 22. Sluka lesní (Scolopax rusticola) 23. Bekasina otavní (Gallinago gallinago) 24. Racek chechtavý (Larus ridibundus) 25. Holub doupòák (Columba oenas) 26. Hrdlièka zahradní (Streptopelia decaocto) 27. Kukaèka obecná (Cuculus canorus) 28. Kalous pustovka (Asio flammeus) 29. Sova pálená (Tyto alba) 30. Rorýs obecný (Apus apus)

2

1 -

1 2

2003 -

8

5

13

1969–2004

1

-

1

1901

-

1

1

1969

7

1 3

1 10

1998 1882–2004

-

2

2

-

3

1

4

1891–1904

1

-

1

1852

66

20

86

1879–1974

14 6

26 3

40 9

1894–1979 1962–2005

1

1

2

1977+2002

-

1

1

-

1

-

1

2004

1

-

1

-

-

1

1

-

1

1

2

1910

1

-

1

-

1

-

1

1988

1

-

1

1922

1

2

3

1950–2005

2

-

2

1894

1 2 1

3

1 2 4

1897 1910 1934–2004

61

31. Dudek chocholatý (Upupa epops) 32. Ledòáèek øíèní (Alcedo atthis) 33. Strakapoud velký (Dendrocopos major) 34. Strakapoud prostøední (Dendrocopos medius) 35. Skøivan polní (Alauda arvensis) 36. Chocholouš obecný (Galerida cristata) 37. Bøehule øíèní (Riparia riparia) 38. Vlaštovka obecná (Hirundo rustica) 39. Jiøièka obecná (Delichon urbica) 40. Linduška lesní (Anthus trivialis) 41. Konipas bílý (Motacilla alba) 42. Konipas horský (Motacilla cinerea) 43. Èervenka obecná (Erithacus rubecula) 44. Slavík obecný (Luscinia megarhynchos) 45. Slavík modráèek (Luscinia svecica) 46. Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) 47. Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) 48. Drozd brávník (Turdus viscivorus) 49. Drozd zpìvný (Turdus philomelos) 50. Drozd kvíèala (Turdus pilaris) 51. Kos èerný (Turdus merula) 52. Kos horský (Turdus torquatus) 53. Pìnice slavíková (Sylvia borin) 54. Pìnice èernohlavá (Sylvia atricapilla) 55. Pìnice pokøovní (Sylvia curruca)

-

1

1

1936

1

-

1

1947

1

3

4

1958–2005

6

-

6

1947–2001

10

1

11

1879–2004

2

-

2

1931+1947

1

-

1

2004

39

7

46

1869–2003

10

1

11

1834–2004

1

-

1

1957

7

3

10

1885–2004

1

-

1

1952

1

-

1

-

1

-

1

-

-

10

10

2000–2004

1

-

1

1925

5

1

6

1954–2005

1

1

2

1926

5

2

7

1897–1942

1 10

3 42

4 52

1909+1959 1888–2005

1

1

2

-

-

1

1

1999

-

1

1

2004

-

1

1

2002

62

56. Pìnice hnìdokøídlá (Sylvia communis) 57. Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus) 58. Budníèek vìtší (Phylloscopus trochilus) 59. Lejsek šedý (Muscicapa striata) 60. Lejsek èernohlavý (Ficedula hypoleuca) 61. Sýkora uhelníèek (Parus ater) 62. Sýkora babka (Parus palustris) 63. uhýk obecný (Lanius collurio) 64. Straka obecná (Pica pica) 65. Sojka obecná (Garrulus glandarius) 66. Kavka obecná (Corvus monedula) 67. Havran polní (Corvus frugilegus) 68. Vrána èerná (Corvus corone) 69. Vrána šedá (Corvus cornix) 70. Špaèek obecný (Sturnus vulgaris) 71. Vrabec domácí (Passer domesticus) 72. Vrabec polní (Passer montanus) 73. Pìnkava obecná (Fringilla coelebs) 74. Pìnkava jikavec (Fringilla montifringilla) 75. Konopka obecná (Carduelis cannabina) 76. Stehlík obecný (Carduelis carduelis) 77. Zvonek zelený (Carduelis chloris) 78. Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) 79. Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) 80. Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccoth.) 81. Køivka obecná (Loxia curvirostra)

1

-

1

-

-

3

3

2002–2003

1

-

1

1989

2

-

2

1936+1943

1

-

1

1992

-

1

1

1946

-

2

2

2000+2002

2 3

3

2 6

1931 1905–2002

3

1

4

1935

25

10

35

1855–2002

6 10

37 51 1

37 57 11

1939–2003 1997–2004 1834–1961

20

1

21

1893–2004

48

30

78

1879–2004

6

-

6

1856–2003

2

-

2

1916

-

2

2

2004

1

2

3

1942

-

4

4

1932–1976

1

1

2

2002

1

-

1

-

-

1

1

-

2

1

3

1980+2005

1

-

1

1900

63

82. Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus) 83. Strnad obecný (Emberiza citrinella) 84. Strnad luèní (Emberiza calandra) Celkem

-

2

2

1979+1980

1

2

3

1928+1930

4 371

3 309

7 680

1887–2002 1834–2005

Seznam muzeí a sbírek V této práci byl využit sbírkový materiál (katalogy, publikované i nepublikované seznamy nebo osobní návštìva) tìchto institucí a muzeí: Dùm dìtí a mládeže v Litomyšli (Šplíchalova sbírka) Jihoèeské muzeum v Èeských Budìjovicích (Mrázkova sbírka) Lovecko – lesnické muzeum v Úsovì Mendelova zemìdìlská a lesnická univerzita v Brnì Moravská ornitologická stanice v Pøerovì Moravské zemské muzeum v Brnì Muzeum a galerie v Jièínì (Kablíkova sbírka) Muzeum Orlických hor v Rychnovì nad Knìžnou (Plachetkova sbírka) Muzeum Šumavy v Kašperských horách Muzeum Vysoèiny v Jihlavì Muzeum Vyškovska ve Vyškovì Muzeum v Chebu Muzeum v Tachovì Národní Muzeum v Praze (pouze Hoøicova sbírka) Národní zemìdìlské muzeum v loveckém zámku Ohrada (Hirschova, Horákova, Koláèkova, Kožinova, Krausova, Neèasova a Stiborova sbírka) Oblastní vlastivìdné muzeum v Teplicích Okresní vlastivìdné muzeum v Novém Jièínì Polabské muzeum v Podìbradech Slezské zemské muzeum Opava Státní hrad Bítov Státní zámek Telè Støední lesnická škola v Hranicích na Moravì Vlastivìdné muzeum v Olomouci Východoèeské muzeum v Pardubicích (Hromádkova sbírka) Západoèeské muzeum v Plzni Souhrn Autor se zabývá problematikou albinismu u ptákù a jejich výskytem na území Èeské republiky. Informace byly získány studiem odborné literatury, zprávami od jednotlivých ornitologù a studiem sbírkového materiálu 25 muzeí a institucí. Celkovì za období let 1834 – 2005 shromáždil údaje o 680 albinoticky vybarvených ptácích, z toho 309 èásteèných a 371 úplných albínech. Albinismus se na území Èeské republiky vyskytl u 84 druhù ptákù. Seznam však nelze považovat za úplný.

64

Podìkování Za poskytnutí údajù a pomoc pøi tvorbì tohoto èlánku dìkuji tìmto ornitologùm a pozorovatelùm: J. Andrle (Pekla), K. Broulík (Mašov), Z. Èenìk (Hluboká n. V.), H. Doležalová, T. Diviš (Èeská Skalice), M. Dvorský (Valašské Meziøíèí), J. Fišera (Valteøice), A. Goebel (Pøerov), L. Hlavatý (Huntíøov), V. Holáò (Praha), P. Hora (Chomutov), K. Hudec (Brno), S. Chvapil (Roudnice n. L.), J. Chytil (Mikulov), P. Jakeš (Èeský Krumlov), Jakeš (Holoubkov), M. Kieveg (Železný Brod), J. Klápštì (Železný Brod), B. Klouèková (Podìbrady), J. Koleèek (Rožnov p. R.), V. Koza (Hradec Králové), J. Køivan (Nový Bor), I. Kunstmüller (Havlíèkùv Brod), V. Lemberk (Pardubice), J. Mach (Svitavy), P. Macháèek (Mikulov), M. Mandák (Ostrava), J. Mráz (Dolní Bousov), Z. Mrkáèek (Turnov), V. Mrlík (Brno), Ort (Kladno), Z. Piro (Lednice), Z. Pudil (Liberec), Rohelová (Praha), Z. Smolík (Kopidlno), H. Sutorová (Brno), F. Šereda (Vysoké Mýto), K. Šimeèek (Kyjov), J. Šírek (Kojetín), K. Šastný (Praha), V. Šoltys (Jièín), M. Tichai (Knìževes), H. Tichý (Louny), L. Urbánek (Litomyšl), J. Vaèkaø (Silùvky), Venuta (Tavíkovice), Zuzana (Postoloprty), K. Zváøal (Zlín), P. Žïárek (Hradec Králové). Za odbornou pomoc pøi tvorbì tohoto èlánku dìkuji J. Flouskovi (Vrchlabí). Summary

Data about 680 albinotic birds from years 1834 – 2005 were collected by the author. The data were obtained by studying of scientific literature, collecting data from different ornithologists and by studying of 25 museum collections. The author obtained data about 309 partial albinos and 371 total albinos. In total, albinism was found in 84 bird species in the Czech Republic, however, the list is probably not complete.

Literatura ANONYMUS, 1934: Úplnì bílá vlaštovka. Èeskoslovenský ornitholog, 1: 56. ANONYMUS, 1936: Albíni vrabci. Èeskoslovenský ornitholog, 3: 54. BAUM J., 1955: Ptactvo Velké Prahy. Orbis, Praha. BAYER E., 1947: Bílý vrabec. Èeskoslovenský ornitholog, 14: 7. BÌLKA T. in ŠIMEK J., 2001: Faunistická pozorování v Èeské republice v roce 2000. Zprávy ÈSO, 52: 40. BENEŠ B., HANÁK F., & HUDEÈEK J. J., 2005: Ptáci Èeské republiky a Slovenské republiky ve Slezském zemském muzeu Opava. Zprávy MOS, 63: 146-206. ÈENÌK M., 2004: Ptáci ve sbírkách Národního zemìdìlského muzea v loveckém zámku Ohrada v Hluboké nad Vltavou (nepubl.). FAUSTUS K., 1936: Je albinismus a melanismus druhovou regresí? Èeskoslovenský ornitholog, 1: 14. FLASAR I., 1974: Sbírka ptákù a savcù Oblastního vlastivìdného muzea v Teplicích. Zprávy – studie Oblast. vlastivìd. musea Teplice, 10: 25-50. FLOUSEK J., & CHYTIL J., 1984: Ke zprávám. Zpravodaj ÈSO, 26: 10. FORMÁNEK J., 1958: Sbírka jihoèeských ptákù Aloise Mrázka. Sborník krajského vlastivìdného muzea Èeské Budìjovice, pøírodní vìdy, 1: 129-137. HANÁK F., 1996: Pozorování anomálnì zbarvených ptákù a tažných ptákù v zimním období. Ptáci kolem nás, 2: 20-21.

65

HANÁK F., 2000: Kolekce evropských ptákù na Státním hradì Bítov. Zprávy MOS, 58: 195-212. HANÁK F., 2000: Sbírka ptákù na Státním zámku Telè. Zprávy MOS, 58: 213-224 HANÁK F., HUDEÈEK J. J., & BUØIVAL J., 2003: Ptáci a další obratlovci ve sbírkách Muzea Vyškovska ve Vyškovì. Zprávy MOS, 61: 113-116. HANÁK F., HUDEÈEK J. J., & TUŠA I., 2004: Sbírka evropských ptákù a dalších obratlovcù v Lovecko-lesnickém muzeu v Úsovì a její historie. Zprávy MOS, 62: 137-156 HANÁK F., & SITKO J., 1997: Abnormálnì zbarvení ptáci ve sbírkách Moravské ornitologické stanice Muzea Komenského v Pøerovì. Zprávy MOS, 55: 141-146. HANZÁK J., & HUDEC K., 1963: Svìtem zvíøat. Ptáci II/1. Albatros, Praha. HEJL (MRAÈOVSKÝ) F., 1943: Droz zpìvný evropský – juv. albín. Èeskoslovenský ornitholog, 10: 39. HEJL (MRAÈOVSKÝ) F., 1947: Bílý ledòáèek. Èeskoslovenský ornitholog, 14: 69-70. HLADÍK B., 1976: Nález hnízda albína lysky èerné. Zprávy MOS, 1966: 15-18. HLAVATÝ L., 1946: Èásteèný albinismus (leucismus) u úhelníèka lesního (Parus a. ater). Sylvia, 8: 88. HORAL D., 1988: Pozorování úplného albína konipasa bílého (Motacilla alba) na Hodonínsku. Zpravodaj MOS, 46: 138-139. HORAL D., 1999: Albíni kormorána velkého (Phalacrocorax carbo) na jižní Moravì v zimì 1997/98. Zpravodaj Jihomoravské poboèky ÈSO, 13: 58-59. HOØICE A., 1925-1929: Tøiatøicetiletá ornithologická pozorování na Mnichovohradištsku. Od Ještìda k Troskám. HOØICE A., 1928: Vzácné stálé aberrace koroptví. Pøíroda XXI: 245-249. HOØICE A., 1931: Katalog sbírky ptactva èeského, sestavené MUDRem Alfrédem Hoøicem v Mnichovì Hradišti. Mnichovo Hradištì, duben 1931. HOUBA A., 1936: Kablíkova sbírka èeského ptactva. Sborník mus. spolku v Jièínì, 2: 126-168. HUBÁLEK Z., 2002: Další pozorování albína strakapouda prostøedního (Dendrocopos medius). Crex, 15: 47-48. HUDEC K., & KOKEŠ O., 1981: Èeská ornitologická bibliografie 1 (do r. 1933). Okresní vlastivìdné museum J. A. Komenského MOS v Pøerovì, SZN Praha. HUDEC K., & KOKEŠ O., 1982: Èeská ornitologická bibliografie 2 (1934– 1960). Okresní vlastivìdné muzeum MOS v Pøerovì, SZN Praha. HUDEÈEK J., HANÁK F., & JAKUBEC M., 1999: Sbìry dermoplastických preparátù ptákù ze škol na Novojièínsku v Okresním vlastivìdném muzeu v Novém Jièínì a ve Slezském zemském muzeu v Opavì. Zprávy MOS, 57: 157-172. HUDEÈEK J. J., 1991: Úplný albinismus a abnormální tvar zobáku u racka chechtavého (Larus ridibundus L.). Zprávy MOS, 49: 165.

66

HUDEÈEK J. J., & HANÁK F., 2003: Ptáci a další obratlovci ve sbírkách Mendelovy zemìdìlské a lesnické univerzity v Brnì. Zprávy MOS, 61: 133-168. HUDEÈEK J. J., HANÁK F., SOVKA P., JAKUBEC M., & PAVELKOVÁ J., 2003: Ptáci a další obratlovci Støední lesnické školy v Hranicích na Moravì. Zprávy MOS, 61: 169-206. HÙRKA L., 1975: Ptáci ve sbírkách Západoèeského muzea v Plzni I. Zpravodaj muz. Západoèes. Kraje, Plzeò, pøíroda, 18: 31-35. HÙRKA L., 1981: Soupis zoologických sbírek uložených v muzeích západních Èech. SbZÈP, 41: 3-46. JASSO L., 2005: Albín hrdlièky zahradní (Streptopelia decaocto) na jižní Moravì. Crex, 25: 124. JIRSÍK J., 1949: Dìdièný albinotický znak u havranù na lovosické kolonii. Èeskoslovenský ornitholog, 16: 16. KÁDA Z., 1971: Ornitolog Karel Plachetka a jeho sbírka. Muzeum Orlických hor, Rychnov nad Knìžnou. KAŠPAR R., 1889: Ptactvo moravské. Èas. Vlasteneckého spolku musejního v Olomouci. KLÁPŠTÌ J., & BRANDEJSKÝ M., 1997: Neobvyklé opeøení adultní samice uhýka obecného. Zprávy ÈSO, 45: 26. KN̎OUREK K., 1912: Velký pøírodopis ptákù II. I. L. Kober, Praha. KODERA M. in JELÍNEK M: Faunistická pozorování v Èeské republice v roce 2004. Zprávy ÈSO, 60: 23-44. KOŽENÁ I., HUDEC K., KOKEŠ O., & MATOUŠEK B., 1983: Èeskoslovenská ornitologická bibliografie 1961 – 1980. Okresní vlastivìdné muzeum v Pøerovì v SZN Praha. KOŽENÁ I., HUDEC K., & SANIGA M., 1994: Èeská a slovenská ornitologická bibliografie 1981 – 1992. ÚEK AV ÈR, Brno. KUX Z., 1947: Albinotický strakapoud prostøední støedoevropský. Èeskoslovenský ornitholog, 14: 30-31. MRKÁÈEK Z. a kol., 2000: Ptáci Èeského ráje. ZO ÈSOP Køižánky, Jièín. MUSÍLEK J., 1913: Ornithologické sbírky mìst. Muzea v Pardubicích. Pøíroda, XI: 333-336. PAVEL V. & CHUTNÝ B., 2004: Vysoký poèet èásteèných albínù v populacích slavíkù modráèkù (Luscinia svecica) hnízdících v Èeské republice. Panurus, 14: 77-84. POJKAR M., 1961: Ptaèí albíni pozorovaní na Turnovsku. Zprávy ÈSOS, 7: 42. POLÈÁK J., 1992: Pozorování albína lejska èernohlavého (Ficedula hypoleuica PALL.) na Pøerovsku. Moravský ornitolog, 1/92: 14. POLÈÁK J., 1993: Pozorování neúplného albína skøivana polního (Alauda arvensis L.) na Pøerovsku. Moravský ornitolog, 3/93: 16. POLÈÁK J., 1994: Výskyt neúplného albína havrana polního (Corvus frugilegus L.) na Tovaèovsku. Moravský ornitolog, 1/94: 8. PRAVCOVÁ J., 2004: Kruštík albín. Krkonoše-Jizerské hory 6/2004: 51 (foto). RAJCHARD J., 1997: Èásteèný albinismus u rorýse obecného (Apus apus). Zprávy ÈSO, 45: 31.

67

RUMLER Z., HANÁK F., & VERMOUZEK Z., 2004: Ornitologická sbírka evropských ptákù ve Vlastivìdném muzeu Olomouc. Zprávy MOS, 62: 167-207. SAGE B. L., 1962: Albinism and melanism in birds. British Birds, 55(6): 201-225. SLAVÍK B., 1972: Albíni zvíøat ve sbírkách Muzea Vysoèiny v Jihlavì. Vlastivìdný sborník Vysoèiny, VII: 158. SLECHAN J., 2000.: Úspìšné hnízdìní neobvykle vybarvené samice motáka pochopa (Circus aeroginosus). Crex, 16: 75-78. SUCHÁNEK O., 1987: Ptaèí albíni pozorovaní na Oravì. Zprávy MOS, 45: 45-48. SYCHRA O., & SYCHRA J., 2000: Albín strakapouda prostøedního (Dendrocopos medius). Crex, 15: 75-76. SYCHRA O., & SYCHRA J., 2002: Pozorování leucisticky zbarvené èervenky. Crex, 19: 68-70. ŠAFRÁNEK J., 2005: Bílí rehci na Opavsku. Ptaèí svìt, XII/3: 9. ŠÍR V. 1890: Ptactvo èeské II. M. Knapp, Praha. ŠOLTYS M., 2004: Akce Zrcadlo letos již popáté. Ptaèí svìt, XI/4: 10. ŠOLTYS V., 2004: Èásteèný leucismus u rákosníka obecného (Acrocephalus scirpaceus). Panurus, 14: 85. ŠVEC P., & ŠVECOVÁ Z., 1983: Albinotický mutant strnada rákosního (Emberiza schoeniclus) v rezervaci Velký a Malý Tisý. Zprávy ÈSO, 25: 1-2. VALÁŠEK M., 2005: Abnormální zbarvení dlaska tlustozobého (Coccothraustes coccothraustes). Crex, 25: 145. VANÌK R. in FLOUSEK J., 2004: Ornitologická pozorování v oblasti Krkonoš v roce 2003. Prunella, 29: 68. VENUS J., 1966: Ze života kánì lesní – albína. Zprávy MOS, 1966: 15-18. VERHOEF-VERHALLENOVÁ E. J. J., 1999: Encyklopedie ptákù v klecích a voliérách. Rebo Productions, Èestice. VESELOVSKÝ Z., 2001: Obecná ornitologie. Academia, Praha. VOLF V., 2000: Hnízdìní albína lysky èerné (Fulica atra) u Dobrušky. Panurus, 10: 113-115. ISBN 80-86046-82-6