Alan Hess fotografujte dobře DOMÁCÍ MAZLÍČCI od momentek ke skvělým fotografiím (psi, kočky, koně, ještěrky, morčata a mnoho dalších)

Alan Hess fotografujte dobře

DOMÁCÍ MAZLÍČCI od momentek ke skvělým fotografiím

(psi, kočky, koně, ještěrky, morčata a mnoho dalších)

Fotografujte dobře:

Domácí mazlíčci

od momentek ke skvělým fotografiím

Alan Hess

1

Pet Photography: From Snapshots to Great Photography Alan Hess

Authorized Translation from the English language edition, entitled PET PHOTOGRAPHY: FROM SNAPSHOTS TO GREAT SHOTS, 1st Edition by ALAN HESS, published by Pearson Education, Inc, publishing as Peachpit Press, Copyright © 2015 by Peachpit Press, all images copyright © 2015 by Alan Hess. All rights reserved. No part of this book may be reproduced or transmitted in any form or by any means, electronic or mechanical, including photocopying, recording or by any information storage retrieval system, without permission from Pearson Education, Inc. Electronic CZECH language edition published by ZONER SOFTWARE, A.S., Copyright © 2015. Autorizovaný překlad anglického vydání nazvaného PET PHOTOGRAPHY: FROM SNAPSHOTS TO GREAT SHOTS, 1. vydání, autor Alan Hess, vydal Pearson Education, Inc ve vydavatelství Peachpit Press, copyright © 2015 Peachpit Press, všechny fotografie copyright © 2015 Alan Hess. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována nebo předávána žádnou formou nebo způsobem, elektronicky ani mechanicky, včetně fotokopií, natáčení ani žádnými jinými systémy pro ukládání dat bez výslovného svolení Pearson Education, Inc. Elektronické vydání v českém jazyce vydal ZONER software, a.s., copyright © 2015.

Fotografujte dobře: Domácí mazlíčci – od momentek ke skvělým fotografiím Alan Hess

Copyright © ZONER software, a. s. Vydání první v roce 2015. Všechna práva vyhrazena. Zoner Press Katalogové číslo: ZRE0022 ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno www.zonerpress.cz Odborný redaktor: Ing. Pavel Kristián Šéfredaktor: Ing. Pavel Kristián Překlad: Jana Hlávková DTP: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace) Obálka: Mgr. Petr Bernát Informace, které jsou v této knize zveřejněny, mohou být chráněny jako patent. Jména produktů byla uvedena bez záruky jejich volného použití. Při tvorbě textů a vyobrazení bylo sice postupováno s maximální péčí, ale přesto nelze zcela vyloučit možnost výskytu chyb. Vydavatelé a autoři nepřebírají právní odpovědnost ani žádnou jinou záruku za použití chybných údajů a z toho vyplývající důsledky. Názory v knize uvedené se nemusí shodovat se stanovisky vydavatelství. Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí. Dotazy týkající se distribuce směřujte na: Zoner Press ZONER software, a. s. Nové sady 18, 602 00 Brno tel.: 532 190 883 e-mail: [email protected] www.zonerpress.cz www.fotograficky.guru www.facebook.com/Zonerpress

ISBN: 978-80-7413-325-1

Věnování Pro Nadru: Děkuji za všechnu tvou lásku a podporu. A pro Odessu a Hobbese: Díky vám jsem s fotografováním domácích mazlíčků začal.

Poděkování Chtěl bych poděkovat všem domácím mazlíčkům, kteří mi pro tuto knihu byli trpělivými modely. Mnoho ze zvířat na stránkách této knihy jsem fotografoval v době, kdy hledala své nové domovy. Opravdu doufám, že nové rodiny nalezla brzy. Děkuji všem majitelům domácích zvířat, kteří mi dovolili, abych v rámci svého projektu jejich mazlíčky fotografoval: Luna Celeste, Audrey, Tony, Torwicks, Kerry, Carl, Lori, Bille, Lisa, Trevor, Melissa, Scott, Salem, John, Candice, Gigi, Rochelle, Christie, Judith, Sherri, Richard, Paige, Olivia, Kira, Donna, Sheldon, Ashley, Fenella, Kathy, Matt a Cameron – tato kniha by bez vás nemohla vzniknout. Dále jsem vděčný Audrey, která mi pomáhala s mnoha záběry. Když jsme zvířata foto grafovali, popisoval jsem, co právě dělám, což mi poté v mnohém usnadnilo sestavování všech informací do této knihy. Děkuji týmu Peachpit za jejich tvrdou práci a za to, jak během procesu psaní vše úžasně rychle zpracovávali. Nebylo by to možné bez Valerie Witte, Anne Marie Walker, Lisy Bra zieal, Patricie Pane a WolfsonDesign, ani bez Teda Waitta, kteří byli přesvědčení, že bych se do tohoto projektu opravdu měl pustit. Jsem hodně vděčný marketingovému týmu z Peachpit, kam patří Scott Cowlin, Sara Jane Todd a Sheila Lease, protože udělali vše pro to, aby se má kniha dostala do světa a do rukou fotografů. Zvláštní poděkování si zaslouží Brad Mathews za zprostředkování kontaktu s Dr. Jeffem, který si našel čas na zodpovězení mých otázek. A konečně, obrovské díky patří mé ženě za její lásku, podporu a trpělivost. Když píšu knihu, není to se mnou jednoduché. Děkuji. Alan Hess San Diego, CA Červenec, 2014

Obsah Úvod Kapitola 1: Deset tipů pro fotografování domácích zvířat

8 11

Rychlé tipy pro začátek Podrobně o obrázku

12

1. Zaměřte se na oči

14

2. Buďte trpěliví

16

3. Připravte se předem

17

4. Poznejte svůj objekt

19

5. Používejte správný objektiv

20

6. Pracujte s hloubkou ostrosti

22

7. Změňte úhel pohledu

23

8. Vypněte blesk

24

9. Rozdávejte odměny

26

10. Držte se v bezpečí

27

Kapitola 1: Úkoly

29

Kapitola 2: Základy fotografie

31

Zásady práce se světlem v digitální fotografii Podrobně o obrázku

32

Podrobně o obrázku

34

Proč je světlo důležité

36

Druhy světla

37

Vlastnosti světla

38

Měření světla

44

Expozice46 Základy kompozice

53

Kapitola 2: Úkoly

57

5

Kapitola 3: Fotografická technika

59

Vybavení, s nímž to bude hračka Podrobně o obrázku

60

Fotoaparáty62 Objektivy67 Blesky72 Doplňky73 Kapitola 3: Úkoly

79

Kapitola 4: Práce se zvířaty

81

Co při fotografování zvířat dělat a co ne Podrobně o obrázku

82


84

Bezpečnost především

86

Známky stresu

89

Plánování před focením

97

Kapitola 4: Úkoly

99

Kapitola 5: Akční fotografie

101

Zachycení vašeho domácího mazlíčka v akci Podrobně o obrázku

102


104

Dívejte se, učte se, předvídejte

106

Práce venku

107

Fotografování v interiéru

115

Zachycení pohybu: Švenkování

122

Kapitola 5: Úkoly

123

Kapitola 6: Zvířecí portréty

125

Vyfotografujte si portrét svého domácího mazlíčka

6


126


128

Výběr správného místa

130

Využití dostupného světla

138

Práce s bleskem

145

Pózující zvířata

149

Zachycení osobnosti zvířete

152

Kapitola 6: Úkoly

155

D o m á c í m a z l í č c i – o d m o m e n t e k k e s k v ě lý m f o t o g r af i í m

Kapitola 7: Všechna stvoření, velká i malá

157

Užitečné tipy pro fotografování konkrétních zvířat Podrobně o obrázku

158


160

Fotografování psů

162

Fotografování koček

166

Fotografování koní

170

Fotografování ptáků

173

Fotografování ryb

176

Fotografování králíků

181

Fotografování plazů a obojživelníků

185

Fotografování hlodavců

191

Kapitola 7: Úkoly

197

Kapitola 8: Práce s náročnými objekty

199

Mladá a stará zvířata, více zvířat, zvířata s lidmi Podrobně o obrázku

200


202

Práce se štěňaty, koťaty a dalšími mláďaty

204

Problémy se staršími zvířaty

211

Fotografování více zvířat

215

Lidé a jejich zvířata

220

Kapitola 8: Úkoly

227

Dodatek: Práce se zvířecími útulky

229

Skvělá příležitost pro trénink a projev dobré vůle Fotografie jako možná pomoc útulkům

230

Výběr správné organizace

231

Tipy pro fotografování v záchranných organizacích

233

Rejstřík236

7

Úvod

Fotografování domácích mazlíčků je ohromná zábava a každý snímek odhaluje jejich osobitou povahu. Vyfotit skvělý obrázek domácího zvířete ale může být dost těžké. Tuto knihu jsem napsal, abych vám pomohl překonat problémy a úspěšně proměnit vaše momentky ve výjimečné snímky.

Proč fotografuji zvířata V roce 2005 jsme s manželkou adoptovali dvouletou fenku boxera ze San Diego Humane So ciety a naše životy se nadobro změnily. Byli jsme již několik let svoji, žili jsme v domě s dvorkem a chtěli jsme si pořídit psa. A tak jsme začali hledat takového, kterému bychom mohli poskyt nout domov na celý život. Hledali jsme psa, ale nalezli jsme mnohem více. Odessa se stala naším neúnavným společníkem a členem naší rodiny. Stala se také ochotnou modelkou pro každý můj potrhlý fotografický nápad. Ve skutečnosti si na focení natolik zvykla, že když mě viděla, jak vytahuji fotoaparát a blesk, prostě přišla, posadila se přede mě a zaujala tu nejlepší psí pozici. Fotografování naší fenky pro mě nebylo jen způsobem, jak dokumento vat náš společný život, ale také cestou, jak dobít své tvůrčí baterky. Poté jsme adoptovali ještě jednoho psa, Hobbese, jehož fotografie zdobí obálku této knihy. Tím že jsme poskytli domov Hobbesovi ze soukromého psího útulku naše spolupráce s touto organizací ale neskončila – pomáhali jsme zvířatům v nouzi sehnat domov u lidí, kteří o ně měli zájem.

Komu je kniha určená Tuto knihu jsem napsal pro fotografy, kteří se chtějí zlepšit ve fotografování vlastních ale i cizích domácích zvířat. Zejména jsem se chtěl zaměřit na nové majitele zrcadlovek, aby zvládli zachytit stejně skvělé fotografie jako ti, kteří již vědí, jak funguje rychlost závěrky, clona a ISO. Pokud již fotíte delší dobu, nejspíš nebudete potřebovat všechny informace z 2. kapitoly, Základy fotografie, v níž pojednávám o základech práce se světlem v digitální fotografii. V této kapitole je nicméně několik záběrů úžasných zvířat, tak si ji alespoň prolistujte a podívejte se na obrázky psů, koček a koní. Snažil jsem se vyvarovat napsání knihy, která by byla určena jen milovníkům psů a koček, přestože právě psi a kočky jsou určitě nejoblíbenějšími domácími mazlíčky. V knize se zabývám celou škálou fotografických objektů, včetně koní, ptáků, králíků a dokonce i hlodavců. Sám nevlastním ani koně, ani hada, ale vy možná ano. A proto zde naleznete i tipy a techniky, jak je fotografovat, stejně tak jako mnoho obrázků různých zvířat, k nimž jsem se při psaní této knihy dostal.

8


Čemu se v této knize věnuji Ne každá fotografie vašich zvířecích miláčků bude vynikajícím uměleckým dílem. Někdy chcete pouze zachytit moment z jejich života. Principy popsané v této knize vám pomohou tvořit lepší snímky nebo vám alespoň poskytnou nápady k přemýšlení, jak své fotografie zlepšit: • Kapitola 1 „Deset tipů pro focení domácích mazlíčků“ vás hned ze začátku nastartuje. Díky těmto deseti nejdůležitějším tipům můžete své fotografie opravdu velmi rychle změnit. Od zaměření se na oči zvířete po fyzické snížení se na jeho úroveň. • Kapitola 2 „Základy fotografie“ se věnuje světlu, expozici a kompozici. Část o světle pojed nává o různých kvalitách světla, měření světla a barvě světla. Část o expozici se zabývá rychlostí závěrky, clonou a citlivostí ISO a část o kompozici se věnuje např. pravidlu třetin, vytvoření prostoru k pohybu a liniím vedoucím oko. • Kapitola 3 „Výzbroj“ se týká vybavení, které musíte mít, abyste mohli zvířata bez problémů fotografovat. Od fotoaparátů a objektivů až k bleskům a modifikátorům světla. • Kapitola 4 „Práce se zvířaty“ upozorňuje, jak se při fotografování psů, koček, koní, plazů a ptáků chovat a čemu se vyhýbat. • Kapitola 5 „Akční fotografie“ je o zachycení akce – jak venku, tak v interiéru. Dočtete se zde o rychlosti závěrky pro zmrazení pohybu a o nejlepším režimu řízení, stejně jako o používání blesku a posouvání hodnoty ISO u problematických snímků v interiéru. • Kapitola 6 „Portréty zvířat“ ukazuje, že fotografovat domácí zvířata znamená více než pouze cvakat a pořizovat momentky. Tato kapitola se věnuje umístění, volbě pozadí, osvět lení a také trikům, díky nimž vaše zvíře zaujme kýžený postoj. • Kapitola 7 „Všechna stvoření, velká i malá“ se zabývá širokým spektrem zvířat, která můžeme chovat doma, včetně psů, koček, koní, ptáků, ryb, králíků, plazů nebo obojživel níků a hlodavců. Najdete zde užitečné tipy, které vám pomohou fotografovat nejrůznější zvířecí společníky. • Kapitola 8 „Práce s náročnými objekty“ je závěrečnou kapitolou a věnuje se obtížnějším aspektům zvířecí fotografie, například fotografování mláďat a starých zvířat, zachycení několika zvířat na jednom snímku či fotografování zvířecích miláčků spolu s jejich majiteli. • V dodatku „Práce se zvířecími útulky“ se dozvíte, že spolupráce na záchraně zvířat se může stát velmi naplňující činností. Dále se zde dočtete, co můžete těmto organizacím nabídnout a co můžete z času, který prací se zvířaty strávíte, naopak získat.

Úkoly Na konci každé kapitoly zařazuji úkoly. Ale nebojte, nejsou zde žádné známky ani termíny ode vzdání. To ovšem neznamená, že byste měli tato cvičení ignorovat. Nejlepším způsobem, jak si nové techniky osvojit a své fotografie vylepšit, je okamžitě v praxi použít informace, které jste právě získali. A přesně k tomu vám moje úkoly pomohou. Každý úkol je návrhem, jak si osvojit některý z přístupů, o nichž daná kapitola pojednává. Vyzkoušíte-li si nové techniky předtím, než je budete potřebovat při skutečném fotografování, zvýšíte si sebevědomí a samozřejmě snížíte pocit stresu a tlaku jak u sebe, tak u fotografovaného objektu. Nakonec se stresu v rozhodujících chvílích zbavíte zcela.

Úvod

9

Nikon D2X • ISO 200 • 1/40 s • f/3.5 • objektiv 80–200 mm

1

Deset tipů pro fotografování domácích zvířat Rychlé tipy pro začátek Fotografování vašeho psa, kočky, koně nebo jakéhokoli jiného mazlíčka může být dost velkou výzvou. Zvířata nemají pózování před objektivem v oblibě a navíc se nechají čímkoli snadno rozptýlit. Pokud chcete rychle začít a v tuto chvíli nemáte náladu číst celou knihu, dal jsem dohromady deset tipů, s nimiž můžete směle vyrazit fotografovat. Tyto tipy jsou skvělým odrazovým můstkem a každému z nich se budu věnovat detailněji v dalších kapitolách.

11


Ostřicí bod jsem zaměřil přímo na oko, protože mít oči zaostřené je nesmírně důležité.

Snížil jsem se na úroveň kocoura a vytvořil jsem tak intimnější fotografii.

Tato fotografie vznikla během pozdního odpoledne, když se kocour chystal zdřímnout si na dvorku. Počkal jsem, dokud se sám nerozhodne, kde bude to odpoledne odpočívat, pak jsem udělal pár snímků a vyčkával, než se na mě podívá.

Pozadí je rozmazané díky široce otevřené cloně, což odděluje pozadí od objektu.

Nikon D4 • ISO 400 • 1/2500 s • f/4 • objektiv 70–200 mm

1. Zaměřte se na oči Při fotografování zvířat (a ostatně i lidí) byste si vždy měli dát pozor, zda máte zaostřeno na oči. U lidí není až tak nutné se hloubkou ostrosti a tedy ostrostí nosu při zaostření na oči příliš zabývat – pokud tedy nefotíte se skutečně velkou plně otevřenou clonou. U zvířat je tomu ale jinak, protože jejich hlavy bývají mnohem delší a čenich a oči jsou od sebe dost vzdálené. U psů a koní je to samozřejmě větší problém než u koček a ptáků, ale i u nich byste tuto zásadu měli dodržovat. O tom, jak pracovat s hloubkou ostrosti, se dočtete více v této kapitole a ještě mnohem detailněji pak v kapitole 2 „Základy fotografování“. Na následujících příkladech můžete vidět rozdíl mezi fotografií zaostřenou na čumák psa a na jeho oko. Na obrázku 1.1 je zaostřen čenich a vzhledem k tomu, že tato fotografie byla pořízena s otevřenou clonou f/2.8, je oko mimo hloubku ostrosti. Na obrázku 1.2 je zaostřené oko, ale čenich je neostrý. Fotografie 1.3 je zaostřená na oko, ale protože byla pořízena s clonou f/10, je přijatelně ostré jak oko, tak čenich. Fotoaparát zaostřete na místo, kam chcete přitáhnout pozornost – tedy na oko. Systém automatického ostření se většinou dá nastavit různě. Vy zvolte jednorázové zaostření a zamiřte ostřicí bod přímo na oko foceného objektu.

14

Obrázek 1.1 Ostřicí bod je přesně na čenich psa a zcela ignoruje oči.

Obrázek 1.2 Zde je zaostřené oko, ale velmi malá hloubka ostrosti nechává čenich neostrý.

Nikon D4 • ISO 800 • 1/3200 s • f/2.8 • objektiv 70–200 mm



Obrázek 1.3 Ostřící bod míří přímo na oko a díky přiclonění a tedy větší hloubce ostrosti jsou ostré jak oči, tak čenich. Nikon D4 • ISO 800 • 1/320 s • f/10.0 • objektiv 70–200 mm 1 : D e s e t t i p ů p r o f o t o g r af o v á n í d o m á c í c h z v í ř at

15

2. Buďte trpěliví Přimět vašeho zvířecího miláčka, aby zapózoval, se může zdát jako marná snaha. Pokud nejsou zvířata dobře vytrénovaná, nenechají se režírovat tak, jako lidské modely. Může se stát, že právě v ten moment, kdy na ně namíříte objektiv fotoaparátu, budou mít pocit, že je nejlepší chvíle na hraní, a rozběhnou se k vám. Nechte je. Je možné, že budete čekat i pár minut (nebo déle), než se jejich hravá nálada zklidní. A přesně tehdy si můžete zase vzít do ruky fotoaparát a začít fotografovat (obrázek 1.4). Trpělivost se vyplácí. Proces fotografování může být dost frustrující. Ať už je totiž váš mazlíček sebelépe vycvi čený, ne vždy dobře chápe, co po něm chcete. Uklidněte se, zhluboka se nadechněte a zůstaňte v pohodě. Zvířata vycítí, když začnete být otrávení nebo, ještě hůře, naštvaní, což následujícímu vývoji situace rozhodně nepřidá. V tomto ohledu si lze pomoci i použitím delší ohniskové vzdálenosti, která vám umožní fotografovat zvíře z větší dálky a tím pádem nevstupovat do jeho osobního prostoru.

Obrázek 1.4 Chvíli to trvalo, ale nakonec se kočka zklidnila a lehla si, čímž mi dala příležitost vyfotit přesně takový obrázek, jaký jsem si přál. Nikon D4 • ISO 400 • 1/1600 s • f/4 • objektiv 70–200 mm

16


3. Připravte se předem Nejlepším způsobem, jak prošvihnout neopakovatelný snímek vašeho mazlíčka, je nemít dobře připravený fotoaparát předtím, než chcete fotit. Pokud nejste připravení, budete muset ostřit a možná i přizpůsobovat nastavení expozice před každým záběrem. Vyzkoušejte následující tipy, abyste čas potřebný k nastavování svého fotografického vybavení zkrátili na minimum: • Naformátujte paměťovou kartu ve fotoaparátu. Formátováním smažete veškeré obrázky na kartě, tak se nejprve ujistěte, že máte své starší fotografie uložené v počí tači. Formátováním připravíte paměťovou kartu na ukládání dalších fotografií. • Nabijte baterii. Nic vás nedokáže rozčílit více, než když fotíte a dojde vám baterie. Prvním příslušenstvím, které byste si k jakémukoli fotoaparátu měli dokoupit, je náhradní baterie. Obě baterie byste měli udržovat neustále nabité. • Sejměte krytku z objektivu. Přestože tato rada zní dost banálně, stále se mi občas stává, že se podívám do hledáčku, kde nevidím nic než černo, protože jsem si zapo mněl sundat krytku. A právě ta jedna nebo dvě vteřiny, které vám pohyb ruky a sun dání krytky zabere, mohou mít rozhodující vliv na to, zda výsledný snímek bude jen dobrý, nebo vynikající. • Zvolte si základní nastavení expozice. Základní nastavení závisí na režimu expozice, který jste si vybrali. Můžete si nasta vit potřebnou rychlost závěrky, clonu a ISO, a to v závislosti na osvětlení scény. Potom jen namiřte fotoaparát na místo, kde bude fotografované zvíře, a zmáčkněte spoušť (obrázek 1.5). Pořízenou fotografii zkontrolujte na displeji, abyste se ujistili, že světlo i expozice jsou správné. • Použijte správný objektiv. Budete fotit z dálky s teleobjekti vem nebo zblízka s objektivem širokoúhlým? Ujistěte se, že ať už jste si vybrali jakýkoli objektiv, máte ho nasazený na těle fotoaparátu a připravený k použití. Žonglovat s objektivy uprostřed fotografování je to poslední, co byste chtěli. • Vyčistěte si prostor. Porozhlédněte se po místě, kde chcete svůj objekt fotografovat. Lze cokoliv z toho, co by záběr rušilo, přemístit či upravit předtím, než začnete fotit? Cokoliv, co můžete udělat, abyste omezili rušivé prvky na svých foto grafiích, udělejte před začátkem celé akce.

Obrázek 1.5 Věděl jsem, že kocour rád odpočívá na kuchyňské lince. Uklidil jsem ji tedy a připravil jsem si fotoaparát, abych ho mohl kdykoli okamžitě použít. Pak už bylo třeba pouze kocoura přimět, aby na linku vyskočil a uvelebil se na svém místě. Nikon D3200 • ISO 1600 • 1/125 s • f/4 • objektiv 17–55 mm

• Připravte si odměnu. Můžete a měli byste využívat pochutin k tomu, aby váš mazlíček zaujal tu nejlepší pózu. Mějte u sebe stále nějakou dobrotu, nebo raději hned celou hrst, abyste mohli svůj model okamžitě odměnit. Připravte si také čistý hadr k utírání

1 : D e s e t t i p ů p r o f o t o g r af o v á n í d o m á c í c h z v í ř at

17

slin, které pravděpodobně budou následovat bezprostředně po vydání odměny. Některá zvířata se více zajímají o hračky než o pochutiny. Nejlepší odměnou pro ně bude, když si připravíte tu, kterou mají nejraději. Až nakonec začnete fotografovat, uvidíte, že se veškeré tyto přípravy skutečně vyplatí. Nebudete muset na nic myslet a budete se moci plně soustředit na kompozici a udělat tak vše pro to, abyste zachytili ten nejlepší okamžik (obrázek 1.6). Obrázek 1.6 Výsledná fotografie, kterou jsem pořídil na místě na předchozím obrázku. Nikon D4 • ISO 1600 • 1/320 s • f/2.8 • objektiv 24–70 mm

18


4. Poznejte svůj objekt Nikdo nezná vaše domácí mazlíčky tak dobře jako vy. Víte, co je uklidní, nebo naopak rozčílí. Víte, kde je jejich oblíbené místo k odpočinku a kam se chodí vyhřívat na slunce. Využijte tyto informace a zvyšte tak své šance vyfotit je opravdu skvěle (obrázek 1.7). Pokud fotografujete cizí zvířata, je určitě dobré tyto informace získat od majitele zvířat a zkusit je využít. Před fotografováním si s majitelem popovídejte a jistě ho snadno pře svědčíte, aby vám o svém zvířecím miláčkovi vyprávěl. Zkuste zjistit, v čem je jeho zvíře výjimečné. Čím víc informací před fotografováním získáte, tím větší budete mít šanci, že uděláte tu nejlepší fotografii. Obrázek 1.7 Tento obrázek byl nejjednodušším z celé knihy. Náš pes miluje odpolední polehávání na jednom konkrétním místě, odkud má výhled na dvorek. Musel jsem jen sejít dolů za ním a čekat, až se na mě podívá. Byla to hračka. Nikon D700 • ISO 800 • 1/60 s • f/4 • objektiv 70–200 mm

19

5. Používejte správný objektiv Různé ohniskové vzdálenosti mohou jednu a tutéž scénu zobrazit velmi odlišně. Dlouhá ohnisková vzdálenost objektu lichotí (obrázek 1.8), zatímco krátká ohnisková vzdálenost má sklony zkreslovat. Zkreslení způsobené použitím širokoúhlého objektivu může vést k tomu, že se objekt „vyboulí“. Fotografujete-li širokoúhlým objektivem lidi, mohou vypa dat podivně, protože jejich nosy působí mohutně oproti zúženým tvářím. U zvířat, jako jsou psi a koně, se tento efekt ještě znásobuje, protože mají delší hlavy než lidé. Jejich čenichy budou ještě delší a jejich hlavy ještě užší. Pokud fotografujete portréty lidí, nadouvající se nosy a zužující se hlavy rozhodně nikomu na kráse nepřidají, fotografie zvířat ale mohou díky těmto efektům získat na zají mavosti. Jen je potřeba mít na paměti, že objektivy s krátkou ohniskovou vzdáleností použité velmi zblízka objekty takto zkreslují. Obrázek 1.8 S použitím dlouhé ohniskové vzdálenosti (160 mm) se mi podařilo potlačit pozadí a směřovat tak všechnu pozornost na objekt. Nikon D600 • ISO 1600 • 1/640 s • f/4.0 • objektiv 70–200 mm

20

Pokud používáte objektiv se základní ohniskovou vzdáleností, což znamená mezi 35 mm a 60 mm na plnoformátové zrcadlovce, výsledný obrázek se velmi blíží tomu, co vidí lidské oko. Lidé, kteří se na fotografii dívají, tak mají pocit, že se celá scéna odehrává přímo před nimi. To můžete vidět na obrázku 1.9, kdy jsem k vyfotografování této velmi hravé německé dogy použil objektiv s ohniskovou vzdáleností 48 mm. Je dost pravděpodobné, že jste v setu se zakoupeným fotoaparátem dostali i objektiv se zoomem. Běžte ven a vyfoťte si několik snímků na širokoúhlý záběr. Poté si vše naopak maximálně přitáhněte a udělejte pár kroků zpět, dokud zvíře nebude v záběru stejně velké jako před přiblížením, a vyfoťte ho znovu. Snadno tak rozdíl v pozadí a ve zobra zení svého domácího mazlíčka pomocí různých ohniskových vzdáleností uvidíte.

Obrázek 1.9 Toto štěně německé dogy s gustem žvýkalo své hračky. Fotografoval jsem ho zblízka s objektivem 24-70mm f/2.8 nastaveným na 48 mm. Nikon D600 • ISO 3200 • 1/640 s • f/2.8 • objektiv 24–70 mm


21

6. Pracujte s hloubkou ostrosti Hloubka ostrosti určuje, kolik z vašeho obrázku bude zaostřeno. Použijete-li otevřenou clonu (malá clonová čísla), hloubka ostrosti bude velmi malá. Tímto způsobem vytvoříte rozmazané pozadí, z něhož bude zvíře vystupovat. Na obrázcích 1.10 a 1.11 můžete vidět, jak obrovskou změnu způsobí malá hloubka ostrosti. Hloubku ostrosti ovládáte především pomocí clony objektivu. Čím je clona otevřenější, tedy otvor, kterým prochází světlo ke snímači, je větší, tím nižší je hloubka ostrosti. V kapitole 2 a také v kapitole 3 se věnuji cloně a hloubce ostrosti detailněji, protože je to jeden z mých nejoblíbenějších nástrojů, jak z pouze dobrého obrázku udělat obrázek skvělý.

Obrázek 1.10 Rychlý portrét mého psa sedícího v trávě na našem dvorku. Pozadí působí velmi rušivě, protože tráva i strom jsou kvůli hloubce ostrosti příliš zřetelné.

Obrázek 1.11 Malá hloubka ostrosti rozostřila pozadí a potlačila tak i většinu rušivých prvků. Teprve nyní můj pes z obrázku skutečně vystupuje.



22


7. Změňte úhel pohledu Pokud chcete, aby vaše obrázky působily lépe, snižte se na úroveň zvířete a fotografujte ho „z očí do očí“. Fotíte-li své mazlíčky ze své obvyklé výšky, vytvoříte úhel pohledu, jímž se na ně díváte každý den (obrázek 1.12), ale pokud se snížíte na jejich úroveň, vytvoříte jedinečný pocit blízkosti (obrázek 1.13). Téměř každé fotografování zvířat končí tak, že ležím na zemi. Z praktického hlediska tedy doporučuji vzít si oblečení, které se může případně ušpinit nebo obalit zvířecími chlupy. Dokonce, i když jsem fotil našeho psa Hobbese na obálku této knihy, najednou jsem si uvědomil, že ležím a v mokré trávě čekám na tu správnou chvíli.

Obrázek 1.12 Toto je docela normální fotografie, kterou získáte, fotíte-li pejska ze stoje a s objektivem namířeným směrem dolů. Není to špatný snímek, ale působí spíše jako rychlá momentka.

Obrázek 1.13 Tato fotografie téhož psa pracuje s úplně jiným úhlem pohledu a působí naprosto jinak. Snižte se na úroveň vašeho modelu.




23

8. Vypněte blesk Vypnout blesk, když fotíte zvířata, je to nejlepší, co můžete udělat, a to z mnoha důvodů. Jasné světlo může zvířata vylekat, což vám dost znesnadní práci. Pokoušíte se vytvořit klidné prostředí, místo, kde se mohou domácí mazlíčci uvolnit a nechat svou osobnost volně se projevit. Tvrdé světlo blesku, především jde-li o blesk vestavěný, může celé toto poklidné prostředí zničit a výsledek bude při nejlepším průměrný. Navíc může blesk, opět zejména vestavěný, u zvířat způsobit obdobu toho, co je u lidí známé jako efekt červených očí, tj. modrých, zelených nebo bílých odrazů v očích (obrázek 1.14). Světlo z blesku vypálí tak rychle, že zornice nemají vůbec žádný čas se stáhnout, a tak se světlo odrazí od zadní stěny oční bulvy a vrátí se skrze oko zpět. Viditelné je to především v případech, kdy je blesk umístěn velmi blízko objektivu. Když fotografujete ryby, ptáky nebo cokoli v akváriu či v kleci, obvykle blesk vytvoří ošk livé odrazy a stíny. Obrázek 1.14 Focení s integrovaným vyskakovacím bleskem fotoaparátu způsobuje na snímcích nevzhledné odrazy v očích. Tento efekt vzniká tehdy, když světlo blesku projde okem a od sítnice se odrazí zpět na fotoaparát. Nikon D3200 • ISO 800 • 1/125 s • f/5.6 • objektiv 40 mm

Jako alternativu k blesku zkuste pracovat s přirozeným světlem, které přichází oknem či dveřmi (obrázek 1.15). Budete nejspíš muset zvýšit ISO nebo nastavit delší čas závěrky, abyste získali správnou expozici, ale výsledek bude stát za to. Používání blesku se dále věnuji v kapitole 6, „Portréty domácích zvířat“, kde se dočtete, jak pracovat s externím bleskem a vytvořit skvělé portréty.

24


Obrázek 1.15 Na této fotografii osvětluje psa světlo přicházející otevřenými dveřmi vzadu a po pravici fotografa. Kvůli menšímu množství světla jsem zvýšil ISO na 1600 a snížil rychlost závěrky na 1/60 s. Pes naštěstí seděl klidně, jinak by byl snímek rozmazaný. Nikon D3200 • ISO 1600 • 1/60 s • f/2.8 • objektiv 40 mm


25

9. Rozdávejte odměny Naše fenka miluje laskominy. Je tedy velmi snadné získat si její pozornost a přimět ji, aby pózovala na fotografiích. Můj druhý pes miluje tenisové míčky, a tak, i přestože kvůli pamlsku posedí, udělá cokoli, aby se mohl zakousnout do tenisáku. Pokud to o svých zvířatech víte a využijete, celý proces fotografování si dost usnadníte. Odměny lze vy užívat, aby zvířata vašemu fotografickému úsilí vycházela vstříc. Například vám pomohou přimět zvířata sedět tam, kde je chcete mít, a budete tak moci opravdu ovlivnit, kam se dívají. A v těchto chvílích se určitě vyplatí mít asistenta či pomocníka. Pokud fotografujete cizí zvířata, využijte jejich majitele, aby laskominky drželi, a vy jste se tak mohli soustředit na kompozici (obrázek 1.16). Když odměnu používáte k tomu, abyste přiměli zvířata k určitému chování, nezapomeňte jim ji opravdu dát. Nesmíte je pamlskem pouze dráždit, jinak zvířecí zájem ztratí svou sílu. Pokud dáváte pamlsek, důsledně otřete jakékoli sliny či drobky, které v záběru nechcete mít. Pokud je však nabízenou odměnou hračka, hrozí, že jakmile zvířeti hračku skutečně dáte, bude s fotografováním konec. Obrázek 1.16 Pokud máte připravenou tu správnou odměnu, pozornost foceného zvířete si získáte snadno. Nikon D4 • ISO 800 • 1/125 s • f/5.6 • objektiv 70–200 mm

26


10. Držte se v bezpečí Když pracujete se zvířaty, je bezpečnost velice důležitá – jak vaše, tak vašeho objektu. Nikdy nedělejte nic, kvůli čemu byste se vy, vaše zvíře, nebo jakýkoli jiný člověk či zvíře vystavovali jakémukoli riziku. Několik konkrétních věcí, na něž je třeba myslet: • Nezapomeňte, že váš pes musí být na vodítku, je-li na veřejném prostranství, pokud nejde o místo, kde je volné pobíhání psů výslovně dovoleno (obrázek 1.17 na následu jící stránce). A dokonce i na takových místech dávejte pozor, zda je váš pes v bezpečí a chová se tak, jak má. • Dávejte pozor na jakékoli jiné lidi a zvířata v blízkosti. Další zvířata ve vašem okolí se budou často zajímat o to, co děláte, zejména pokud si leháte na zem či fotíte ze skr čené pozice. Sledujte tato zvířata stejně jako svoje vlastní. • Ujistěte se, že se váš mazlíček nepřehřeje nebo příliš nestresuje. Když je zvíře zaujaté hrou, snadno se příliš zahřeje nebo ožije a začne se předvádět. Foťte s lehkostí a leg rací a pozorujte, zda zvířata nedýchají těžce či příliš rychle. • Dávejte pozor na auta a další vozidla. Pokud pracujete někde u silnice nebo parkovi ště, platí to dvojnásob. Řidiči často zvířata nevidí, protože se pohybují příliš u země – a to samé lze říci i o fotografech, kteří leží na zemi. Buď poproste kamaráda, aby dával pozor za vás, nebo si zkuste své okolí hlídat sami. • Neberte domácí zvířata ven pouze kvůli snímku, mohou vám snadno utéct. Zejména to platí pro domácí kočky, ptáky a hlodavce. Žádná fotografie nestojí za ztrátu domácího mazlíčka. Jako fotografové jste zodpovědní za celé fotografování a za to, že se nestane nic, co by komukoli ublížilo. Pokud fotíte svá vlastní zvířata, víte, co mohou a nemohou (nebudou chtít) dělat. Pokud fotíte zvířata někoho jiného, zkuste si vše zjistit před akcí, udělejte vše proto, aby těmto lidem a jejich zvířatům bylo vše, co po nich chcete, příjemné. Máte-li pochybnosti, práci přerušte.


27

Obrázek 1.17 Tuto fotografii jsem pořídil na pláži, kde je povoleno pobíhání psů bez vodítka. Mohl jsem tedy nechat psa běhat vodou. Nikon D200 • ISO 200 • 1/500 s • f/4.5 • objektiv 17–55 mm

28


Kapitola 1: Úkoly Vyzkoušejte různé clony Naučíte-li se ovládat hloubku ostrosti, vaše fotografie se naprosto změní. Ze začátku to ale možná bude těžké. Nastavte si fotoaparát na režim priority clony a vyfoťte vybraný objekt s nejotevřenější možnou clonou‚ tj. nastavte nejnižší možné clonové číslo, např. 2.8. Pak objektiv o jeden stupeň přicloňte a vyfoťte si to znovu. Uzavírejte clonu po jednom stupni u každé následující fotografie a pak se na řadu obrázků podívejte. Se kterým clonovým číslem je zaostřený objekt v největší rovnováze s rozostřeným pozadím?

Trénujte trpělivost Být trpělivý a zůstat v klidu je klíčem ke skvělým fotografiím zvířat. Jen si sedněte a s fotoaparátem v ruce pozorujte své domácí mazlíčky. Nemusíte dokonce ani fotografovat, ale musíte pozorovat každý sebemenší pohyb, který udělají. Pouze seďte a dívejte se na ně, dokud se neuklidní a nezačnou vás ignorovat. Pak si vezměte fotoaparát a udělejte obrázek.

K práci si lehněte Na svět se díváme z perspektivy vzpřímeného člověka a to je třeba při fotografování zvířat změnit. Lehněte si na zem a podívejte se na svět z úhlu pohledu zvířete. Zkontrolujte pozadí v této výšce a dívejte se po tom, co by mohlo na obrázku rušit. Zkuste fotografovat vleže nebo s fotoaparátem téměř u země mířícím trochu vzhůru. Podělte se o své výsledky ve skupině této knížky na Flickru! Ke skupině se připojte zde: flickr/groups/petphotographyfromsnapshotstogreatshots


29


2

Základy fotografie Zásady práce se světlem v digitální fotografii Abyste své momentky proměnili v opravdu skvělé fotografie, potřebujete vědět něco o světle a o tom, jak funguje v digitální fotografii. Dnešní fotoaparáty jsou zázrakem elektroniky a umí číst světlo na scéně, vybrat nastavení pro správnou expozici a zachytit docela dobré snímky. Na vás je jen zmáčknout spoušť. Pokud ale chcete mít své fotografie skutečně pod kontrolou, musíte začít se světlem a pak pokračovat s úpravou nastavení fotoaparátu tak, abyste o tom, jak bude snímek vyfocený, rozhodovali vy a nikoliv fotoaparát.

31


Abych mohl fotit v měkčím a rovnoměrnějším světle, čekal jsem, než se kocour přesune do stínu.

Fotil jsem s rychlostí závěrky 1/400 s, abych měl jistotu, že pohyb kocoura, který se procházel po dvorku, opravdu zmrazím.

Nastavil jsem clonu f/2.8, čímž jsem vytvořil malou hloubku ostrosti.

Fotografování černého kocoura v exteriéru může být dost problematické, zejména když se neustále hýbe. Vyčkával jsem, dokud se nezačal procházet v zastíněné části po straně dvorku, a nastavil jsem otevřenou clonu, abych získal malou hloubku ostrosti. Pro kontrolu expozice jsem použil režim Bodového měření, ale kocoura jsem fotografoval v Manuálním režimu, abych mohl expozici ovlivnit.



Tato fotka vznikla během jednoho pozdního zamračeného odpoledne, a tak scénu osvětluje měkké světlo bez jakýchkoli ostrých stínů. Štěně sedělo mezi dvěma květináči, jejichž dřevěná prkna tvoří linie skvěle vedoucí divákovo oko. Dával jsem si také pozor, abych měl zaostřeno na oko psa a abych fotografoval z jeho výškové úrovně, čímž jsem vytvořil pocit blízkosti.

Linie cihlové zdi pomáhají vést pohled diváka směrem ke štěněti.


Umístění psa mimo střed obrázku činí celý záběr zajímavějším.

Linie tvořené dřevěnými prkny vedou oko diváka do záběru.

Proč je světlo důležité Světlo je nejdůležitější složkou fotografie. Ve skutečnosti se fotografování rovná světlu samotnému. Světlo určuje nejen to, co lze vidět a zachytit, ale i náladu celého obrázku. Způsob, jakým se světlem pracujete, může být právě tím rozhodujícím faktorem, který promění vaši momentku ve výjimečnou fotografii. Mnoho z nás si již v dětství vyzkoušelo, jaké to je, umístit objekt fotografie do co nejjas nějšího světla. Stále si živě pamatuji, jak jsem mžoural do oslnivých paprsků mířících mi přímo do tváře a přitom jsem se měl usmívat. Jasné a tvrdé světlo ale ještě nikdy nikomu na kráse nepřidalo. Jak můžete vidět na obrázku 2.1, jeden z nejlepších druhů světla nalezneme přesně vedle tohoto oslnivého slunečního svitu. Hranu světla procházejícího skrze dveře jsem využil k osvětlení kočky. Obrázek 2.1 Kocour Sammy seděl těsně za prahem dveří vedoucích na dvorek. Podíváte-li se na jeho zúžené malé zorničky, uvidíte, jak je venku jasné světlo. Nikon D4 • ISO 400 • 1/400 s • f/2.8 • objektiv 70–200 mm

36

Druhy světla Většina lidí považuje světlo za samozřejmost a často se ani nezastaví, aby se na něj do opravdy podívali. Různé zdroje světla kolem nás mají velmi různé vlastnosti a o světle na scéně můžeme uvažovat mnoha různými způsoby. Já o světle nejraději přemýšlím v kategoriích již existujícího, neboli dostupného světla, a světla, které přidávám, tedy světla doplňkového: • Dostupné světlo je jakékoli světlo, které je již na dané scéně přítomné. Většinou jde o sluneční svit venku nebo o sluneční paprsky procházející skrze okno či dveře do míst nosti, nebo umělé světlo, které ve skutečnosti nemůžete ovládat, jako například pouliční osvětlení v noci. • Doplňkové světlo je světlo, které si s sebou nosím, abych mohl scénu lépe osvětlit. Mohou to být velká ateliérová světla, ale většinou jde o několik systémových blesko vých jednotek a dálková spoušť. Oba druhy světla můžete upravit tak, abyste lépe vyhověli svým potřebám. Například dostupné světlo přicházející skrze okno na obrázku 2.2 bylo odraženo zpět na objekt. Také jsem použil blesk, abych místnost lépe osvětlil.

Obrázek 2.2 Skrze okno nepřicházelo do místnosti dost světla, aby osvětlilo i pravou stranu psa, tak jsem proti oknu umístil velkou odraznou desku a světlo přicházející zvenčí na objekt odrazil. Nikon D3200 • ISO 400 • 1/200 s • f/7.1 • objektiv 17–55 mm

2 : Z á k l ad y f o t o g r af i e

37

Vlastnosti světla Když začnete fotografovat, musíte se na světlo dívat z různých úhlů pohledu. Je třeba, abyste se zabývali i vlastnostmi světla, což zahrnuje tvrdé či měkké světlo, jeho barvu, směr a intenzitu.

Tvrdé a měkké světlo Fotografové často světlo popisují jako tvrdé či měkké. Světlo se ve skutečnosti neliší. Tyto dva pojmy spíše popisují způsob, jakým světlo komunikuje s objektem, který osvětluje. Nejjednodušší je rozlišovat tvrdé a měkké světlo pomocí stínů, které vytváří. Objekty v tvr dém světle vrhají tvrdé stíny, zatímco v měkkém světle vrhají měkké stíny. Nejjasnějším příkladem tvrdého světla je sluneční svit za zcela jasného dne. Stíny v jasném slunci jsou velmi ostré, na okraji nemají téměř vůbec žádný přechod mezi světlou a tma vou oblastí (obrázek 2.3). Slunce produkuje takto tvrdé světlo proto, že jde o relativně malý světelný zdroj. A nemyslete si, že jsem zapomněl vše, co jsem se naučil ve škole. Vím, jak obrovské slunce je, ale zároveň je opravdu velmi, velmi daleko, čímž se pro nás stává relativně velmi malým světelným zdrojem. Obrázek 2.3 Svého psa jsem fotil v brzkém odpoledni. Pod jeho hlavou vidíte tvrdý stín vytvořený ostrým slunečním světlem. Nikon D4 • ISO 400 • 1/4000 s • f/4.0 • objektiv 70–200 mm

38

Pokud je tedy tvrdé světlo produkováno relativně malým světelným zdrojem, pak měkké světlo je produkováno relativně velkým světelným zdrojem. Vraťme se k příkladu se slun cem, ale tentokrát se podívejme, jak vypadají stíny v den, kdy je pod mrakem. Nemají ten týž ostrý okraj a přechod mezi světlem a stínem je mnohem pozvolnější. Důvodem je, že nyní na obloze místo slunce, malého tvrdého světelného zdroje, které scénu osvětlovalo za jasného dne, jsou hlavním zdrojem světla mraky. Fungují jako obří difuzér mezi slun cem a osvětleným objektem (obrázek 2.4). Více informací o difuzérech a regulaci světla najdete v kapitole 3, „Výzbroj“. Obrázek 2.4 Pes seděl ve stínu plotu, a tak nejsou na snímku žádné tvrdé stíny. Ve skutečnosti zde nejsou vůbec žádné stíny. Zastíněný prostor vytváří krásné měkké světlo. Nikon D4 • ISO 400 • 1/400 s • f/2.8 • objektiv 70–200 mm


39

Barva světla Barvu světla určuje jeho zdroj. Světlo se nám sice může zdát stále stejné, ale to je tím, že naše oči a mozek se automaticky přizpůsobují jakémukoli barevnému odstínu. Jak to funguje, uvidíte nejlépe na kousku čistého bílého papíru. Vezměte papír ven a podívejte se na něj v přímém slunečním světle, pak se s ním vraťte dovnitř a podívejte se na něj ve světle zářivky nebo domácí žárovky. Papír vám bude stále připadat bílý. Nyní ten samý papír v těchto různých osvětleních vyfotografujte s vyvážením bílé na Denní světlo a uvi díte, že barevný nádech bílého papíru se mění v závislosti na světelném zdroji. Způsob, jak problém s barvou světla při fotografování řešit, je říci fotoaparátu, jaký typ světla scénu osvětluje. K tomu použijete nastavení vyvážení bílé. Při správném nastavení vyvážení bílé zpracuje fotoaparát barvy na fotografii správně. Zde jsou základní nastavení vyvážení bílé používaná většinou fotoaparátů. • Auto. V automatickém režimu vyhodnotí fotoaparát světlo přítomné na scéně ve chvíli, kdy zmáčknete spoušť, a snaží se zpracovat výsledný obrázek co nejpřiroze něji. V tomto režimu mám svůj fotoaparát nastavený po většinu času, protože barvy vycházejí ve většině situací správně. • Žárovka. Žárovky produkují světlo tak, že se uvnitř skleněné baňky rozžhaví vlákno. Světlo, které tak vzniká, je mnohem červenější než sluneční světlo, a tak fotoaparát ve snímcích zvyšuje zastoupení modré, aby objekt vypadal přirozeněji. Žárovky byly nejobvyklejším způsobem vnitřního osvětlení, ale to se začíná s rozmachem LED světel a zářivek měnit. • Zářivka. Zářivkové světlo vzniká tak, že elektrický proud prochází trubicí naplněnou rtuťovými parami a argonem, ale to, co svítí a co ovlivňuje barvu světla, je luminofor nanesený na stěnách trubice. Problémy při fotografování ve světle zářivkových trubic činí vedle barvy produkovaného světla i blikání dané frekvencí procházejícího proudu. • Slunce. Nastavení na sluneční světlo funguje nejlépe při fotografování za jasného dne a bezmračné oblohy, nejlépe kolem poledne. Sám ale tento režim používám zřídka kdy, protože venku přes den za ostrého slunce téměř nefotografuji. • Blesk. Režim blesku se používá, pokud fotografujete s malým, externím bleskem, jako je například Nikon SB-910. Vyvážení bílé v režimu blesk je velmi podobné vyvážení bílé pro slunce, protože výrobci blesků se snaží, aby barva světla blesku odpovídala co nejpřesněji barvě světla slunečního. • Zataženo. Sluneční světlo filtrované přes mraky může vytvořit poněkud studený tón barev. Toto nastavení vyvážení bílé přidá na scénu zpět nádech teplých tónů. • Stín. Světlo ve stínu je mnohem chladnější než přímé sluneční světlo a světlo pod mra kem. Pokud si nastavíte vyvážení bílé na Stín, fotoaparát dodá vaší fotografii o dost

40


teplejší nádech (červená/oranžová) (obrázek 2.6) Většinou používám místo nastavení Stín volbu Zataženo, protože ta dodává do obrázku trochu červené, ale zachovává celkový dojem stínu. • Barevná teplota. Toto nastavení vám umožní zvolit si vyvážení bílé (obvykle zadáním teploty v kelvinech) podle přesného nastavení skutečné teploty barev. To je velmi uži tečné, pokud víte, jaká je teplota barev světla, v němž fotíte. Tato informace o teplotě barvy je k dispozici u některých studiových blesků a různých druhů světel. • Uživatelské. Při tomto nastavení můžete změřit a nastavit si vyvážení bílé zejména tehdy, pokud fotografujete pod smíšenými světelnými zdroji. Jak přesně nastavit vyvážení bílé na svém fotoaparátu se dočtete v návodu. Já větši nou nechávám vyvážení bílé nastavené na automatice, a to ze dvou důvodů: Zaprvé, automatické nastavení ve většině případů funguje dobře. Zadruhé, obrázek lze později ještě upravit v nějakém programu na editaci fotografií a nemusí to být zrovna Adobe Photoshop. Světlo také může získat barvu, pokud se odráží od barevného povrchu. Nezapomeňte se po takovém povrchu porozhlédnout, pokud se vám na scéně objevuje barevný nádech a nejste si jistí proč. Pokud například fotografujete svého domácího mazlíčka v obývacím pokoji ve světle přicházejícím skrze okno a u strany scény je stolek s červeným ubrusem, část fotografie může získat červený nádech. Červené zabarvení zřejmě uvidíte snadno, ale co když jsou stěny pokoje v krásné světle hnědé? Světlo, které se odrazilo od těchto stěn, pak nebude mít stejnou barvu jako světlo přicházející oknem.

Obrázek 2.5 Fotografoval jsem uvnitř ve světle zářivek a nechal nastavení vyvážení bílé na Auto, a tak působí barvy na tomto snímku rozkošného pejska přirozeně.

Obrázek 2.6 Tentýž snímek, tentokrát ale s nastavením vyvážení bílé na Stín, které vytváří velmi zřetelné zabarvení s posunem barev do teplých odstínů.




41

Směr světla Směr světla určuje, které části objektu budou vidět, které jsou ve stínu a jak bude celý objekt vypadat. Nejjednodušší způsob, jak zjistit, odkud světlo přichází, je podívat se na stíny a sledovat, kam dopadají, jako například stíny vržené plotem na obrázku 2.7. Světlo může přicházet z pěti základních směrů: shora, zdola, zepředu, zezadu a z boku: • Horní světlo. Z tohoto směru světlo přichází uprostřed dne, když máme slunce přímo nad hlavou. Pokud je světlo přímo shora jediným zdrojem světla, stíny jsou velmi krátké a nepřispívají k vykreslení objektu. • Spodní světlo. Toto světlo osvětluje objekt zespodu a může působit nepřirozeně. Spodní světlo nepatří mezi běžná osvětlení, protože slunce nás osvětluje seshora. Odražené světlo lehce osvětlující oči foceného objektu ale může portrétu prospět, oči totiž budou vypadat živěji, zejména u zvířete s tmavou srstí a s tmavýma očima, v nichž se jinak mohou ztrácet detaily. • Přední světlo. Toto světlo míří na objekt přímo zepředu, jakoby byl světelný zdroj připevněný k fotoaparátu. Přední světlo může působit velmi ploše, protože objekty postrádají stíny, které by je vykreslovaly. • Zadní světlo, protisvětlo. Toto světlo se nalézá přesně za objektem, proti fotoapa rátu, a lze s jeho pomocí vytvořit velmi dramatické portréty. Zadní světlo, je-li jediným světelným zdrojem, promění předměty v siluety. Pokud je ale přidáno k jinému zdroji světla, může oddělit pozadí od fotografovaného objektu. • Boční světlo. Pokud světlo míří napříč záběrem ze strany, může velmi přispět k vykres lení objektu.

Intenzita světla Jak jasné je světlo osvětlující váš objekt? Fotografujete venku za slunečného dne, upro střed léta, kdy na obloze není ani mráček? Nebo fotografujete v tlumeně osvětleném obý vacím pokoji? Intenzita světla je rozhodující pro to, jak musíte fotoaparát nastavit, abyste získali správnou expozici. Čím je světlo jasnější nebo intenzivnější, tím kratší čas je třeba držet otevřenou závěrku a tím více potřebujete zaclonit objektiv (obrázek 2.8). Pokud fotografujete za jasného světla, můžete nastavit i velmi nízké ISO a stále budete moci dosáhnout správné expozice.

42


Obrázek 2.7 Podíváte-li se na stíny vržené plotem, můžete snadno určit, odkud přichází světlo. Jako přidaný bonus plot funguje také jako příklad linií, které vedou pohled diváka přímo na koně. Nikon D5200 • ISO 400 • 1/125 s • f/9.0 • objektiv 17–55 mm

Obrázek 2.8 Tento snímek vznikl za jasného slunečného odpoledne. Dostupné světlo bylo dostatečně silné na to, abych mohl zmrazit pohyb. Pokud by bylo světlo méně intenzivní, musel bych buď zvýšit hodnotu ISO, nebo více otevřít clonu. Nikon D4 • ISO 400 • 1/4000 s • f/5.6 • objektiv 70–200 mm


43

Měření světla Když fotografujete, zachycujete světlo, které se odráží od objektů zachycených na vašich snímcích. Množství světla, které vstoupí do fotoaparátu, můžete ovlivnit. Jak ale poznáte, o kolik světla jde? Jedním způsobem, jak to zjistit, je použít externí expozimetr, běžné a snazší je ale použít expozimetr zabudovaný ve vašem fotoaparátu.

Způsoby měření expozice Fotoaparát má zabudovaný expozimetr, který vyhodnocuje světlo procházející objekti vem. Snaží se určit nejlepší kombinaci rychlosti závěrky a clony, aby výsledná fotografie nebyla ani příliš světlá, ani příliš tmavá. Fotoaparát ale ve skutečnosti neví, co je objektem fotografie, a tak tipuje na základě zprůměrování veškerých světelných hodnot a snaží se dosáhnout průměrné, středně šedé. Problém nastává ve chvíli, kdy se fotografovaná scéna nezprůměruje správně. Například fotografujete-li bílého psa na pláži, bude na obrázku mnoho světla a fotoaparát se rozhodne pro takové nastavení, že váš bílý pes bude vypa dat jako šedý. Výrobci fotoaparátů se snaží vylepšit základní expozimetr tím, že nabízí různé způsoby měření expozice. Tři nejběžnější jsou Bodové měření (Spot Metering), Měření se zdůrazněným středem (Center Weighted Metering) a Maticové měření (Matrix Metering u Nikonu, Evaluative Metering u Canonu): • Bodové měření. Tento způsob posuzuje jen malou část z celkové scény a zbytek igno ruje. U většiny novějších fotoaparátů je bod měření totožný s právě zvoleným bodem zaostření, což jim umožní velmi přesně číst světlo z čehokoli, na co zaostříte. • Měření se zdůrazněným středem. Tento způsob posuzuje světlo z celého záběru, ale více důležitosti přikládá světlu uprostřed a méně světlu na okrajích. Původně byl tento způsob vyvinut pro portrétní fotografii a ve skutečnosti přináší určité problémy, pro tože jen málokdy máte hlavní objekt fotografie přesně uprostřed záběru a musíte proto změnit kompozici snímku, změřit a uzamknout expozici a překomponovat zpět. • Maticové / Evaluativní měření. Tento chytrý způsob měření je navržený tak, aby vyhodnocoval celou scénu před fotoaparátem s tím, že ji rozdělí na části (segmenty) a změří každou část zvlášť. Tak získá nejlepší výsledky pro celkový obrázek. Ve většině případů funguje neobyčejně dobře, ale ať už je sebechytřejší, nemůže být tak chytrý jako fotograf. Většinu času mám fotoaparát nastavený na tento režim měření a pova žuji ho za výborný výchozí bod. Obrázky 2.9 až 2.11 jsem vyfotografoval ve stejnou chvíli a je na nich stejná kočka ve stejném světle. Jediné, co se změnilo, je způsob měření expozice. Sami uvidíte, že mezi fotografiemi není až tak velký rozdíl, kromě tváře kočky.

44


Obrázek 2.9 Fotografie kočky pořízená v obývacím pokoji s nastavením Priority clony a bodovým měřením expozice. Nikon D4 • ISO 1600 • 1/60 s • f/3.5 • objektiv 24–70 mm

Obrázek 2.10 Fotografie kočky pořízená v obývacím pokoji s nastavením Priority clony a měřením expozice se zdůrazněným středem. Nikon D4 • ISO 1600 • 1/50 s • f/3.5 • objektiv 24–70 mm

Obrázek 2.11 Fotografie kočky pořízená v obývacím pokoji s nastavením Priority clony a maticovým měřením expozice. Nikon D4 • ISO 1600 • 1/80 s • f/3.5 • objektiv 24–70 mm


45

Zvolený způsob měření expozice určuje, jak fotoaparát čte světlo na scéně. Když do polo viny namáčknete tlačítko spouště, zabudovaný expozimetr začne pracovat a vyhodnocovat světlo procházející objektivem. Na základě této informace poté stanoví optimální expozici. Fotoaparát také umí nastavit jednu či více preferencí, které ovlivní expozici nebo vám uká žou, zda s vámi zvoleným nastavením vyfotíte přeexponovaný nebo podexponovaný obrá zek. Přeexpozice znamená, že se dovnitř dostalo příliš mnoho světla a výsledná fotografie je příliš světlá. Podexpozice znamená opak, ke snímači se dostalo příliš málo světla a výsledná fotografie je příliš tmavá.

Expozice Chcete-li ovlivnit expozici, můžete na svém fotoaparátu a objektivu zvolit tři nastavení: • Rychlost závěrky. Rychlost závěrky (expoziční čas) ovlivňuje, jak dlouho bude světlo dopadat na snímač. • Clona. Clonové číslo ovlivňuje velikost otvoru v objektivu, kterým světlo proniká dovnitř. • ISO. ISO určuje citlivost snímače. Cílem je nastavit tyto tři hodnoty tak, aby na senzor dopadlo právě tolik světla, aby byl snímek zaznamenán způsobem, který si přejete.

Rychlost závěrky Rychlost závěrky, nebo také expoziční čas, označuje interval, po který je po stisknutí tlačítka spouště otevřená závěrka fotoaparátu umožňující světlu procházet objektivem až ke snímači. Čím je rychlost závěrky vyšší, tj. expoziční čas kratší, tím na kratší dobu se závěrka otevře (obrázek 2.12). Rychlost závěrky (expoziční čas) se měří v sekundách. Fotoaparáty dnes většinou dovolují nastavovat rychlost závěrky fotoaparátu (expoziční čas) od 30 s po 1/4000 s a u mnoha profesionálních fotoaparátů to může být až 1/8000 s.

46


Obrázek 2.12 Zmrazení psa uprostřed přeskoku vyžadovalo vysokou rychlost závěrky, tj. velmi krátký expoziční čas. Jinak by byl pes rozmazaný. Nikon D4 • ISO 800 • 1/4000 s • f/4.0 • objektiv 400 mm


47

Toto je pouze náhled elektronické knihy. Zakoupení její plné verze je možné v elektronickém obchodě společnosti eReading.

Alan Hess fotografujte dobře DOMÁCÍ MAZLÍČCI od momentek ke skvělým fotografiím (psi, kočky, koně, ještěrky, morčata a mnoho dalších)

Recommend Documents