SDRUŽENÍ SPLAV, Z.S.
buďte informováni, co se děje v MAS i ve světě dotací
ČERVENEC/SRPEN 2015
AKTUÁLNÍ ČINNOST MAS
CO JE NOVÉHO
LEADER 2007 – 13 VE FINÁLE SLAVNOST PRO DĚTI V KOMUNITNÍ ZAHRADĚ
NÁVŠTĚVA Z ESTONSKA
KONFERENCE V BRUSELU
PLÁNOVANÉ AKCE
Dobrý člověk vám dodá sílu, šarm a sebedůvěru. Moment, nebylo to víno? Ano, dobré víno…
V červnu jsme měli hlavní úkol dovést zdárně k ukončení a vyúčtování poslední projekty podpořené v rámci programu LEADER v minulém období. A nebylo jich málo! Na poslední chvíli dokončovalo své záměry 5 příjemců dotace a bylo potřeba vše zkontrolovat, opravit a doplnit, znovu zkontrolovat, projednat se SZIF, vysvětlit... Naštěstí vše svou pevnou rukou řídila tak jako u všech 119 předcházejících projektů Renata Horáková a především díky ní se můžeme pyšnit tím, že 99,5 % všech projektů bylo v pořádku uskutečněno a dotace došly k příjemcům v plné výši. Děkujeme a těšíme se na další období LEADER! Další radost nám udělalo konečné vyúčtování náročného projektu Zahrady u SPLAVu. Prošli jsme bez finančních ztrát a tenhle zajímavý projekt nás pěkně propaguje. I za to patří dík Renatě, Petrovi Janovcovi a také Kristině Garrido, která se spolu s dobrovolnicemi Olinou Tvrdoňovou a Janou Schlöeglovou stará o to, aby zahrada dál žila. Pomáhají jim v tom i dvě nové kolegyně, jejichž mzda je financovaná Úřadem práce. Menší radost nám ale dělá to hlavní – příprava dalšího leadrovského období. Jak píšu každý měsíc – termíny se stále odkládají a informace mění, a tak je opravdu těžké připravovat, resp. dokončovat strategický plán. Přesto se o to snažíme – v červnu proběhly porady výběrových komisí a pracovních
skupin, diskutovali jsme o alokacích na jednotlivá opatření, výběrových kritériích i podmínkách přijatelnosti. 9. 7. zasedne Programový výbor MAS, aby získané názory utřídil, zhodnotil a sestavil konečný návrh podmínek, který předložíme členům MAS k posouzení na Valné hromadě. Její konání odložíme až na srpen, kdy, jak doufáme, budou už podmínky pro dopracování strategie známé. „Volný čas“ využíváme k plnění dalších povinností. Je to jednak projekt Svazu místních samospráv „Strategie spolupráce obcí na platformě MAS“, v rámci kterého jsme se na obce na území MAS v minulých dnech obrátili se spoustou dotazů. Mají napomoci tomu, aby MASky věděly, co obce potřebují a mohly jim být obcím nápomocné v některých agendách. Další projekt, na který se připravujeme, by měl začít co nejdříve řešit jedno z nejožehavějších témat – školství. Na zakázku Ministerstva školství totiž mají pro území každého ORP v České republice vzniknout místní akční plány rozvoje vzdělávání a do role jejich organizátorů jsou doporučovány právě MASky (viz. text v příloze). My to pro území ORP Rychnov nad Kněžnou už máme domluveno – do zpracování tzv.MAPu se pustíme společně s Městem Rychnov nad Kněžnou a DSO Mikroregion Rychnovsko. V současné době je sestavován řídící a realizační tým,
a to společně ze zástupců vzdělávacích institucí, zřizovatelů a další veřejnosti. Výhodou zpracování tohoto dokumentu má být, pomineme-li hlavní cíl – vytvoření koncepce školství v regionu, i to, že záměry zařazené do MAP získají finanční prostředky z OP Věda, výzkum, vzdělávání a snad i Integrovaného regionálního OP na základě jednoduché žádosti takřka automaticky. Sledujeme i mezinárodní leaderovskou scénu a snažíme se, aby se o nás vědělo. Díky Kristině jsme jako jediná MAS z České
republiky vystoupili na konferenci ´CLLD Implementation – where we are going´ 23. 6. v Bruselu. Informace o našich projektech zaujaly mimo jiné zástupce MAS ze Švédska a Maďarska a my doufáme, že se budeme moci v rámci společných projektů setkávat u nás i u nich. Výborně se vyvíjejí i kontakty s Estonskem. Zástupcům MAS Western-Harju Partnership, MAS East-Harju Partnership a MAS Kodukant Läänemaa, kteří k nám přijeli v červnu na zkušenou, se u nás moc líbilo a zaujaly je i některé společné záměry, které jsme jim
navrhli. Jen kdyby nás i je nebrzdily ty nekonečné přípravy nového období! Poslední informace je o přemístění kanceláře. Vláďa Bukovský se postaral o přestěhování veškerého nábytku Doudleb i rychnovského internátu do nových prostor. V srpnu nás ale čeká to nejhorší – ponořit se do stohů papírů, šanonů a nepíšících propisek a přestěhovat naše hlavní kanceláře z Kostelce. Doufáme, že v nových prostorách vás přivítáme nejpozději začátkem září. kh
LEADER V MAS PROGRAM ROZVOJE VENKOVA 2007-2013 OSA IV. LEADER DEFINITIVNĚ SKONČIL. Dnem 30. 6. 2015 definitivně skončilo dotační období PRV 2007-2013 OSA IV. LEADER. V měsíci červnu byly předány poslední žádosti o proplacení. I když ještě probíhají se strany SZIFU kontroly těchto žádostí, můžeme pomalu rekapitulovat. Ve 13 výzvách, které jsme v dotačním období vyhlásili, bylo přijato 186 žádostí o dotaci, MAS podpořila 137 projektů, z toho SZIF podpořil 127 projektů. Dohodu o poskytnutí dotace podepsalo 126 žadatelů, 1 žadatel odstoupil od realizace projektu před podpisem Dohody. Dalších 6 žadatelů na základě různých nepředvídatelných okolností realizaci projektu nedokončilo. Bohužel, jeden žadatel projekt sice zrealizoval, ale na základě chyb při realizaci mu dotace ze strany SZIFU nebyla vyplacena. Úspěšně bylo vyúčtováno 119 projektů v celkové výši dotace 42 834 431 Kč. Tabulka dotací dle výzev a dle žadatelů v Kč výzva I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. XIII. celkem projekty
zemědělci 1517705 1002816 349256 796369 0 0 1086785 1151548 0 1845532 0 1544255 160299 9454565 34
obce 3713110 1896914 1634215 1995919 2325044 0 1233712 927445 718543 1384640 1347073 304152 0 17480767 41
NNO 275453 2003220 274500 738000 559275 886614 0 2431131 1733956 610979 1816211 950081 0 12279420 31
podnikatelé 0 0 893500 0 317912 600000 0 488000 269269 500000 144025 282636 124337 3619679 13
celkem 5506268 4902950 3151471 3530288 3202231 1486614 2320497 4998124 2721768 4341151 3307309 3081124 284636 42834431 119
projekty 10 9 10 7 10 4 5 17 5 14 11 13 4 119
Největší zájem o dotace byl ze strany obcí, které mají zkušenosti s čerpáním dotací. Realizováno bylo 41 projektů. Následovali zemědělci a zemědělské podniky s 34 projekty, neziskové organizace s 31 projekty a nezemědělští podnikatelé s 13 realizovanými projekty. Celkové náklady realizovaných projektů činí 84 047 044 Kč, z toho dotace činí 42 834 431 Kč. Podíl dotací na celkových nákladech realizovaných projektů představuje 31,96% - 79,60%, průměrná dotace činila 51%. Od příjmu žádosti o dotaci po celou dobu realizace projektů poskytovala MAS Sdružení Splav, z.s., žadatelům poradenskou činnost, konzultovala s nimi realizaci projektů, pomáhala při vyplňování změnových hlášení, spolupracovala při vypracování žádostí o proplacení, kontrolovala veškerou dokladovost projektu. Největší zátěží pro žadatele byla poměrně složitá administrativa, ne vždy zcela zřejmá a pro žadatele těžko pochopitelná a také často se měnící pravidla. Sdružení Splav provádělo kontrolu projektů před zahájením, v průběhu realizace a po ukončení realizace projektů provádí i nadále monitoring projektů pro celou předepsanou dobu jejich udržitelnosti. V průběhu letošního roku bude provedeno cca 80 kontrol udržitelnosti projektů, z toho u 17 projektů bude udržitelnost ukončena. Program rozvoje venkova ČR OSA IV. Leader měl u žadatelů velký ohlas a byl kladně hodnocen. Bylo přijato o 60 žádostí o dotaci více, než mohlo být uspokojeno. Budeme doufat, že následující období, které pomalu začíná, přinese menší administrativní zátěž a dostatek financí pro všechny zájemce o dotaci. rh
AKTIVITY MAS ZPRÁVA ZE SEMINÁŘE RESILIENCE Ve čtvrtek 18. června 2015 jsem se za naši MAS v rámci konání Leaderfestu v Náchodě zúčastnil semináře na téma Resilience. Asi bych měl především vysvětlit, co slovo „resilience“ znamená. Přiznám se, že když nám přišla pozvánka, ani já jsem tento termín neznal a musel jsem si význam tohoto pojmu vyhledat. Podle slovníku se jedná, stručně řečeno, o schopnost vypořádat se se změnami a nadále je rozvíjet. Pojem lze použít v nejrůznějších oblastech, často se uvádí např. v psychologii, nicméně uvedený seminář se zabýval klimatickou resiliencí, tedy schopností vypořádat se s projevy, které souvisí s globální změnou klimatu a souvisejícími jevy. Víme, že dlouhodobý charakter počasí (klima) se mění a je na nás, abychom se té změně přizpůsobili a abychom co nejvíce omezili svoji ekologickou stopu. To, že se projevy extrémního klimatu v naší republice zatím nevyskytují v takové míře, jako v jiných částech světa, neznamená, že nemusíme na tyto procesy reagovat. Globální změna klimatu se projevuje v prvé řadě zvyšováním průměrné teploty, což má hned několik negativních následků, nejvýraznější je asi postupné tání ledovců ve vysokých horách a především na obou pólech. To má negativní dopad nejen na klesající zásoby vody, ale také proto, že oblasti pokryté ledovcem jsou na pohled světlejší než okolí a více odrážejí sluneční záření, zatímco ostatní (tmavší) oblasti toto záření pohlcují a
planeta se tak znovu otepluje. Jedná se v podstatě o uzavřený cyklus, do kterého se bude jen obtížně zasahovat. I v České republice se projevují důsledky oteplování, jak bylo zmíněno v další části semináře - léta se stávají teplejší a sušší, naopak v zimě převládají spíše dešťové srážky. Přitom pro zemský povrch jsou mnohem přínosnější srážky ve formě sněhu, který taje postupně a vláha tak vydrží mnohem déle. Dalším typickým projevem je nárůst extrémního počasí – sucho, velká vedra, ale i bouřky či záplavy. Náš region zatím není bezprostředně ohrožen suchem, jako některé oblasti jižní Moravy nebo Polabské nížiny, nicméně i zde bychom se měli mít na pozoru, jak naznačily např. povodně na konci 90. let 20. stol. Na všechny projevy klimatických změn bychom se měli připravit. Strategické dokumenty větších územních celků na tyto změny již reagují a měli bychom na ně reagovat i my jako zpracovatelé dokumentů na úrovni MAS a podobných regionů. A co by měl udělat každý z nás? Jak už bylo řečeno, v prvé řadě omezit svoje zásahy do přírody či krajiny. Měli bychom omezit plýtvání a snížit svoji osobní spotřebu. To se netýká jen známých věcí jako je třeba plýtvání s jídlem, nebo používání dopravních prostředků, ale i např. vytápění budov – na semináři bylo řečeno, že jsme stát, který má jedny z nejvyšších teplot ve svých domech (ve Velké Británii je prý průměr 18 st…). po
SLAVNOST PRO DĚTI – OHLÉDNUTÍ Prohlížíme fotografie, bilancujeme. Červnová Slavnost pro děti se opravdu povedla. Jsme na sebe pyšní a jsme šťastní, že si k nám na zahradu našlo cestu tolik dětí i jejich rodičů. Zahrada byla v horkém dni opravdovou oázou a kdo nechtěl soutěžit, odskočil si z farmářského trhu sníst oběd nebo jen tak spočinout. Jak to tedy všechno bylo? Tentokrát jsme neponechaly (přiznejme to otevřeně - ano máme několik pomocníků mužského pohlaví, ale vůdčím týmem naší zahrady jsou ženy) nic náhodě. Již den předem jsme zatarasily vchod na zahradu, aby se nám opět nestalo, že před námi zaparkuje dodávka s holandskými sýry. V neděli jsme byly úderem osmé všechny na místě a tradiční složení posílila Martina, kterou jsme poprosily o pomoc s organizací. Je to totiž zkušená pořadatelka akcí pro děti a sama maminka dvou malých dětí. Do deseti hodin jsme tak tak stihly vše připravit a pět stanovišť bylo otevřeno malým návštěvníkům. Cílem bylo absolvování všech úkolů či disciplín a po nasbírání pěti razítek na kartičku, získal každý účastník medaili. Na prvním stanovišti byl úkol jednoduchý - zavěsit obrázkové karty k zelenině či ovoci. I když , víte kam patří takové rajče? Druhé stanoviště bylo laděné
sportovně - házely se kroužky, chodilo po laně nebo skákalo přes švihadlo. Třetím úkolem bylo vybarvit nebo přímo nakreslit obrázek se zahradnickou tématikou. Následovalo sázení. Každý si vybral rostlinku - na výběr jsme měly slunečnici, divoké rajčátko nebo lichořeřišnici a vlastnoručně se pustil do zasazení semenáčku do květináče. Rostlinka se zalila, opatřila samolepkou a každý malý pěstitel získal instrukce k další péči. Pátý úkol byl nejtěžší - vyluštit bylinkový kvíz. Každý musel nejprve v zahradě najít bylinku opatřenou číslem a po té co ji poznal, zapsat její český název do křížovky. K dispozici byla dvoustupňová nápověda. Kdo se nemohl zúčastnit osobně, může si bylinkovou stezku projít alespoň virtuálně na našich www. Pro menší děti jsme měly připravené jednodušší přiřazování obrázků. Tak co, hotovo? Poznali jste všechno? Tak ještě rychle k Martině na bublifukovou party, pro medaile a domů...
Dětí přišlo něco kolem stovky, dospěláky jsme nepočítali. Atmosféra byla fantastická a odcházející usměvavé děti nám byly nejlepší odměnou. A co plánujeme na příště? Tentokrát něco trochu klidnějšího, odpočinkového a kreativního. Sledujte také naše Facebookové stránky a nově aktuální dění také na Instagramu. kg
PROBÍHAJÍCÍ VÝZVY PROBÍHAJÍCÍ VÝZVY PROGRAMŮ EU Během měsíce června byly schváleny zbývající operační programy, na které žadatelé netrpělivě čekali, vč. Integrovaného regionálního operačního programu a Programu rozvoje venkova. V současné době probíhají výzvy v některých opatřeních OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (od počátku června) a OP Zaměstnanost (od července). Doba trvání příjmu žádostí je různá v závislosti na jednotlivých opatřeních OP, minimálně však do 30.11.2015. Více informací získáte na adrese http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Kalendar-akci?t=3#Tabs
OČEKÁVANÉ VÝZVY PROGRAMŮ EU Během měsíce srpna budou spuštěny 1. výzvy ve vybraných opatřeních OP Životní prostředí. Více informací na http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Kalendar-akci?t=2#Tabs. V dalších operačních programech budou výzvy spuštěny pravděpodobně až od září 2015 – jedná se např. o Program rozvoje venkova a jeho oblíbené opatření Investice do hmotného majetku nebo Investice do rozvoje lesních oblastí. Podobně i Integrovaný regionální operační program by měl některé výzvy spustit v září, příp. v říjnu 2015. Aktuální informace lze najít na http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Kalendarakci?t=4#Tabs. Ve všech případech se jedná o přímé žadatele, prostřednictvím MAS bude možno žádat o finanční podporu až od r. 2016. po
MEZINÁRODNÍ AKTIVITY ESTONSKÉ MAS SDRUŽENÍ SPLAV
VE
Že jsme měli návštěvu z našeho oblíbeného Estonska, už víte. A nebylo to ze dvou tamních místních akčních skupin, ale rovnou ze tří! Tři sousedící MASky k nám přijeli za inspirací, a protože chtěli do svých Strategických plánů zakotvit smysluplné projekty mezinárodní spolupráce. Čtyřdenní program byl nabitý a krásně připravený ve spolupráci se starosty a dalšími členy MAS. Pondělí jsme strávili v Záměli, kde jsme si prohlídli školu a novou čistírnu odpadních vod, hasičskou zbrojnici, sběrný dvůr a navštívili kulturní památku bývalý hostinec U Karla IV. Odpoledne jsme našim hostům představili projekt Zahrady u SPLAVu a ukázali jim naši komunitní zahradu. Po prohlídce interiérů doudlebského zámku jsme krátce představili naše místní akční skupiny,
prodiskutovali přípravy na nové programové období a hovořili o možných námětech na spolupráci. V úterý jsme prošli projekty a zajímavosti v Rokytnici v Orlických horách (Muzeum Sýpka, Muzeum železnice, hasičská zbrojnice, hřiště pro všechny generace, vstup do zdravotního střediska, revitalizaci sídlištní zeleně a další) a program pokračoval v Neratově a Orlickém Záhoří. Středu jsme zasvětili Skuhrovu nad Bělou a okolí; navštívili jsme Muzeum železa, místní kostel a faru s řezbářskou dílnou a výstavním prostorem, pozůstatky hradu Skuhrov s rozhlednou a letním divadlem, přírodovědnou pěší stezku, pěstitelskou pálenici v Brocné seznámili se s volnočasovými aktivitami pro děti Sdružení Na Venkově, prohlédli si projekty v Osečnici (dětské hřiště) a Bílém Újezdu (sportoviště, spolková klubovna) včetně zvonice se sekerkou ve střeše. Ve čtvrtek jsme měli schůzku se starostou Rychnova
nad Kněžnou a poslední zastávkou byl Synkov-Slemeno, kde jsme se podívali na projekt ovocné stezky, komunitní pece a sportoviště. Pojďme krátce představit jednu z našich nových partnerských MAS: Western-Harju Partnership. Byla založena v roce 2006 a pracuje na území šesti obcí. Stejně jako v ostatních severských zemích, také v Estonsku je počet samostatných obcí výrazně nižší než v České republice; zatímco u nás se jedná o číslo přesahující 6 000, v Estonsku je autonomních obcí asi 230. WesternHarju Partnership má rozlohu 1084 km2 a téměř 19 000 obyvatel. MAS má 84 členů, z toho přes polovinu neziskových organizací. A jak jsou na tom právě teď? Podobně jako my. Dokončují strategie, čekají na připomínky a doufají, že začátkem příštího roku otevřou první výzvu. .
Seznam možných témat ke spolupráci jsme Estoncům zaslali již s předstihem, aby se stihli poradit a připravit a naše společné jednání by bylo již přímo k věci. Jaké jsou tedy naše aktuální náměty ke spolupráci? 1. GEOPARK ORLICKÉ HORY Společná propagace a využívání přírodního a kulturního dědictví na území Orlických hor na pomezí dvou krajů a dvou států, realizovaná formou geoparku, tedy aktivitami zaměřenými na geologii, nerostné bohatství a jim blízké přírodní a kulturní fenomény. 2. INFORMAČNÍ AGENTURA DĚTÍ A MLÁDEŽE Zapojit děti od a mládež od 12 do 18 let do dění v regionu a vzbudit v nich zájem o místo, kde žijí. Naučit je vyhledávat aktuální témata, získávat informace, komunikovat ústně i písemně s dospělými, naučit je práci s výpočetní a záznamovou technikou, prezentačním a marketingovým technikám. Umožnit účastníkům komunikaci se zahraničními kolegy, získat praxi v komunikaci v cizích jazycích, poznat život v jiných regionech a zemích. Dalším cílem projektu je zajistit místním akčním skupinám a zúčastněným regionům stálou publicitu v průběhu projektu i v budoucnosti. 3. MOBILNÍ UČEBNA POLYTECHNICKÉ VÝUKY Zlepšit informovanost a kvalitu vzdělávání dětí i dospělých v odborných dovednostech aktuálně
poptávaných na trhu práce s využitím alternativních forem osvěty a výuky. Povzbuzení zájmu o učňovské a technické obory, posílení motivace žáků pro další studium, v případě dospělých zlepšení šancí na trhu práce, to vše formou mezinárodní spolupráce MAS, škol, zaměstnavatelů i orgánů zaměstnanosti. 4. FESTIVAL VENKOVSKÝCH INOVACÍ A KREATIVITY - FestVIK Propagace inovativního a kreativního přístupu k podnikání v různých oblastech, především v dalším vzdělávání, v cestovním ruchu a gastronomii, v kultuře, sportu a umění. 5. TÉMATICKÉ INKUBÁTORY PRO PODPORU VENKOVSKÉHO SOCIÁLNÍHO PODNIKU Mezinárodní výměna zkušeností v oblasti podpory podnikání se sociálním aspektem – rozvoj sociálního podnikání, zakládání sociálních podniků, hledání sociálních inovací v podnikání, vše tématicky orientováno do oblasti regionálních a tradičních produktů a vzájemné spolupráce podnikatelského, veřejného a neziskového sektoru. 6. BRIDGING-DEVELOPING THE SENCE OF COMMUNITY Mezinárodní výměna zkušeností a přenos dobré praxe v oblasti života vesnických komunit. Zlepšení demografické struktury venkovských oblastí podporou zájmových a společenských aktivit a doplněním
souvisejícího občanského vybavení. Poznání života komunit v partnerských regionech. 7. ZAHRADY U SPLAVU II. Uplatnění zahradní terapie v komunitní a farmářské zahradě jako formy aktivizace, vzdělání a zaměstnání znevýhodněných skupin obyvatel. 8. VÝMĚNA FARMÁŘŮ Mezinárodní výměna informací a zkušeností z oblasti života na venkově. Vzájemné poznání a porozumění příslušníků různých národů. Aktivizace venkovských obyvatel. Naše estonské partnery zaujaly zejména mobilní učebny, inkubátory a festival venkovských inovací a kreativity. Kromě výše uvedených témat, byla řeč ještě o železnicích a projektu River of Life (podrobnosti ve Zpravodaji č. 1), do kterého by se Estonci rádi zapojili. Domluvili jsme se, že bychom připravili asi dva menší projekty a společně se pustili do přípravy projektu většího měřítka například do programu Interreg CENTRAL EUROPE. V druhé polovině srpna bychom měli dostat podrobnou zpětnou vazbu a na podzim s něčím určitě začneme. Samozřejmě počítáme se zapojením a účastí našich stávajících partnerů, případně nějakých dalších. Moc se těšíme! kg
KONFERENCE CLLD IMPLEMENTATION – WHERE WE ARE GOING, 23. 6. 2015 Konference ´Komunitně vedený místní rozvoj – Kam směřujeme´ v Bruselu byla pořádána mezinárodní neziskovou organizací ELARD (European LEADER Association for Rural Development) a volně navazovala na tematicky podobně laděnou konferenci v loňském roce. Byla rozdělena na tři bloky; v prvních dvou byl komunitně vedený místní rozvoj nahlížen z různých perspektiv, v posledním bloku byly představeny konkrétní MAS či projekty. Sdružení SPLAV bylo osloveno prezentovat ve třetím bloku projekt Zahrady u SPLAVu. Naše zahrada si tak našla cestu i do samotného srdce Evropske Unie. Mezi vážnými tématy a obavami nad budoucností programu LEADER a rozvoje venkova obecně v různých členských zemích, působily fotografie zeleniny, bylinek a rozesmátých dětí jako zaván svěžího vánku. V prezentaci jsme zhodnotili projekt ´Zahrady u SPLAVu´, který skončil v prosinci 2014 a nabídli vize a výhledy do budoucnosti. Téma komunitních zahrad a zahradní terapie je stále velmi aktuální a účastí na konferenci jsme se zase otevřeli světu o trochu víc. Nadšená posluchačka z Maďarska slíbila kontakt na komunitní zahradu v jejich regionu a věřme, že není poslední. kg
Komunitně vedený místní rozvoj z perspektivy Evropské unie Judit Torokne-Rozsa (GŘ Regionální a městská politika) - přinesla informace o možné podpoře CLLD z ESI fondů (především ERDF a ESF). Dále se věnovala multifondovému financování CLLD (je předpokladem, že v 17 členských státech bude využit CLLD, celkem CLLD ve 40 operačních programech, celková alokace pro CLLD je přibližně 2 miliardy EUR (rozděleno mezi fondy ERDF – 67%, ESF – 33%). Marie-Anne Paraskevas (GŘ Zaměstnanost, sociální věci a rovné příležitosti) - představení implementace CLLD v ESF (dobrovolné, na rozhodnutí členského státu). Cílem je posílit teritoriální dimenzi v ESF, dále zdůraznila, že DG EMPL bude v novém programovém období 2014 – 2020 podporovat právě územní rozvoj. Celková alokace pro CLLD je 601 milionů EUR, což je 0,81 % ESF. Jean Pierre Vercruysse (GŘ Námořní záležitosti a rybolov) - cílem CLLD v rybářských oblastech je začlenit rybářské komunity a lokality jako součást integrovaného místního (teritoriálního) rozvoje. Dále představil budoucnost CLLD v Evropském námořním a rybářském fondu a budoucnosti financování rybářských místních akčních skupin (FLAGs) – 280 FLAGs v 20 členských státech, 2/3 FLAGs spolupracují s místními akčními skupinami. Urszula Budzich-Tabor (Evropská síť pro rozvoj venkova) - představila výstupy z analýzy Programů rozvoje venkova jednotlivých členských států a výstupy z analýzy Dohod o partnerství jednotlivých členských států (uvedená data se vztahovala k dubnu 2015). Komunitně vedený místní rozvoj z ostatních hledisek Roman Haken (Evropský hospodářský a sociální výbor) - představil Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu „CLLD jakožto nástroj politiky soudržnosti na období 2014-2020 pro místní rozvoj venkovských, městských a příměstských oblastí“. José Enrique Garcilazo (OECD) - Informoval o sérii případových studií zabývajících se regionální politikou a regionálním a územním dělením v jednotlivých zemích světa. Dále představil výzkum zabývající se spoluprací a partnerstvím venkovských a městských oblastí. Zajímavé byly zejména faktory, které podporují a naopak brání navázání partnerství mezi městy a venkovem včetně příkladů z jednotlivých měst/zemí, které OECD zkoumala.
Ruus Dijksterhuis (ERGO – Evropská romská grasrootová organizace) - zdůraznila, že CLLD je významným nástrojem pro začleňování romské populace a je výzvou využít CLLD za tímto účelem. V současné době se snaží aktivovat romské organizace, aby byly aktivní ve strukturách MAS a aktivně se podílely na tvorbě strategií MAS. María José Murciano (REDR - La Red Española de Desarrollo Rural) - ukázala způsob implementaci přístupu LEADER v Latinské Americe prostřednictvím projektů, které vedla organizace REDR. Video o počátku a historii LEADERu v Evropě a Španělsku a jeho přesun i za hranice Evropy do Latinské Ameriky a zakládání místních akčních skupin zde. Příklady dobré praxe – pohled místních akčních skupin Marion Eckardt (Švédsko) - prezentovala vývoj CLLD ve Švédsku a především pak fungování koordinační skupiny pro CLLD, což je iniciativa založená ze zdola od manažerů a ředitelů místních akčních skupin. Následovalo představení finančních prostředků z jednotlivých fondů pro švédské MAS. Eileen Linehan (Irsko) - představila historii a vývoj přístupu LEADER v Irsku a následné problémy při implementaci CLLD v novém programovém období, kdy Irsko nepřijalo CLLD, jak zamýšlela EU. V Irsku nyní staví místní rozvoj výhradně na lokálních autoritách jako nových místních akčních skupinách. Kristina Garrido Holmová (Česká republika, MAS Sdružení SPLAV) - představila projekt Komunitní zahrady „U SPLAVU“, který byl financován z Evropského sociálního fondu (mimo LEADER). Komunitní zahrada zavádí léčbu prostřednictvím zahradničení jako způsob terapie pro nezaměstnané a nabízí sociální kontakt a pracovní příležitosti. Více o konferenci a jednotlivé prezentace řečníků naleznete na: http://www.elard.eu/news/en_GB/2015/06/25/readabout/elard-organized-the-clld-implementation-conference-on-23rdjune-2015 Kateřina Boukalová
PŘIPRAVOVANÉ AKCE MAS Relax v zahradě – 10:00 Komunitní zahrada v Doudlebách n/O. (viz. Leták) Bylinková neděle – 10:00 Komunitní zahrada v Doudlebách n/O.
Krásné léto vám přeje tým Sdružení SPLAV
