AKTUALIZACE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI. Komentář

Aktualizace k 1. 1. 2012

AKTUALIZACE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI Komentář

Jedná se o zapracované novely zákona o zaměstnanosti, přijaté - zákonem č. 367/2011 Sb. s účinností od 1. ledna 2012, - zákonem č. 1/2012 Sb., s účinností od 5. ledna 2012 Do seznamu právních předpisů je potřeba doplnit zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů,

ČÁST TŘETÍ ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM § 67 (Definice) (1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou a) orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“), b) orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními, c) rozhodnutím Úřadu práce vydaným krajskou pobočkou Úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“). (3) Za zdravotně znevýhodněnou osobu podle odstavce 2 písm. c) se považuje fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. (4) Za dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav se pro účely tohoto zákona považuje nepříznivý stav, který podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden rok a podstatně omezuje psychické, fyzické nebo smyslové schopnosti a tím i schopnost pracovního uplatnění. (5) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a)

Aktualizace k 1. 1. 2012 a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. c), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím Úřadu práce. 6) Posuzování zdravotního stavu pro účely odstavce 2 písm. c) upravuje jiný právní předpis 41a). __________________ 41a ) § 8 odst. 1 písm. c) zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění zákona č. 479/2008 Sb.

(1) Fyzickým osobám se zdravotním postižením (dále jen „osoby se zdravotním postižením“) se poskytuje zvýšená ochrana na trhu práce. (2) Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními a) ve třetím stupni32a) (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“), nebo b) v prvním nebo druhém stupni88). (3) Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2, dokládá fyzická osoba posudkem nebo potvrzením orgánu sociálního zabezpečení. (4) Za osoby se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. b) se považují i fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní, a to po dobu 12 měsíců ode dne tohoto posouzení. -------------32a) 88)

§ 39 odst. 2 písm. c) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů § 39 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpis.

K odst. 1 1. Osoby se zdravotním postižením mají ztížené postavení na trhu práce, k jehož vyrovnání slouží řada opatření upravená v ZoZ. Jedná se například o pracovní rehabilitaci (§ 69 a násl.), příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 78) a další.

K odst. 2 2. Toto ustanovení určuje, kdo je osobou se zdravotním postižením. Fyzická osoba se může stát osobou se zdravotním postižením na základě rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení (tzv. automatický okruh) nebo za ni může být ještě po nějakou dobu považována (viz komentář k odst. 4). na základě rozhodnutí úřadu práce. 2a. Zákonem č. 73/2011 Sb. byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky jako správní úřad celostátní působností. Osoby zdravotně znevýhodněné, uznávané do 31. 3. 2011 rozhodnutími jednotlivých úřadů práce, jsou byly proto nyní v období od

Aktualizace k 1. 1. 2012 1. 4. 2011 do 31. 12. 2011 uznávány rozhodnutím Úřadu práce ČR vydávaným krajskou pobočkou. Vzhledem k tomu, že ZoZ neřeší v tomto případě místní příslušnost krajské pobočky, vychází se z právní úpravy místní příslušnosti. Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce ČR se určovala podle správního řádu, tzn. podle místa bydliště posuzované osoby. 2b. Zákonem č. 367/2011 Sb. bylo ustanovení § 67 ZoZ novelizováno tak, že od 1. 1. 2012 již mezi osoby se zdravotním postižením nespadají osoby zdravotné znevýhodněné jako samostatná kategorie. Podle části první článku II bodu 4. přechodných ustanovení zákona č. 367/2011 Sb. budou řízení o uznání fyzické osoby jako osoby zdravotně znevýhodněné, která nebyla do 31. 12. 2011 pravomocně ukončena, dokončena podle dosavadní právní úpravy. Tomu odpovídá i část druhá zákona č. 367/2004 Sb., kterou byl novelizován zákon č. 582/1991 Sb., v jehož článku IV je obdobné přechodné ustanovení týkající se posuzování zdravotního stavu okresní správou sociálního zabezpečení pro účely uznání osobou zdravotně znevýhodněnou. 2c. Osoby zdravotně znevýhodněné, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto před 1. 1. 2012 nebo o kterých bylo pravomocně rozhodnuto na základě žádostí podaných do 31. 12. 2011, se po dobu platnosti těchto rozhodnutí považují pro účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 písm. b) ZoZ, tzn. stejně jako osoby invalidní v prvním a druhém stupni. Pokud bylo rozhodnutí vydáno na dobu delší než 3 roky, k 31. 12. 2014 jeho platnost ze zákona skončí. Tato právní úprava vychází z části první článku II bodu 5. přechodných ustanovení zákona č. 367/2011 Sb. 2d. V této souvislosti je však třeba zmínit i ustanovení § 8a odst. 1 písm. k), ve kterém je uvedeno, že krajská pobočka Úřadu práce ČR rozhoduje o tom, zda jde o osobu zdravotně znevýhodněnou či nikoliv. Tato kompetence v ZoZ zůstala, přestože samostatnou kategorii osob zdravotně znevýhodněných již ZoZ neupravuje. Důvodem je nedostatečně dopracovaný pozměňovací návrh poslanců, na jehož základě původní záměr rozhodovat o statusu osob zdravotně znevýhodněných ještě po dobu dvou let byl změněn tak, že rozhodovat lze pouze na základě žádostí podaných do konce roku 2011. Zachování rozhodovací kompetence však navádí k závěru, že rozhodovat o osobách zdravotně znevýhodněných je možné i za současné právní úpravy. Takový výklad by však byl nonsensem, neboť v ZoZ již pro takové rozhodování není hmotně právní podklad. 3. Orgány sociálního zabezpečení jsou jasně vymezeny zákonem o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. a úřady práce ZoZ. Proto nelze z pohledu ZoZ zohledňovat posouzení zdravotního stavu jinými institucemi než orgány sociálního

Aktualizace k 1. 1. 2012 zabezpečení a úřady práce vymezenými v českém právním řádu. Není-li tedy osoba uznána českým orgánem sociálního zabezpečení jako osoba plně invalidní nebo částečně invalidní či úřadem práce jako osoba zdravotně znevýhodněná, nelze na ni pro účely ZoZ pohlížet jako na osobu se zdravotním postižením. 4. V § 3 odst. 2 a 3 ZoZ se stanoví, že státní příslušníci jiných členských států Evropské unie a jejich rodinní příslušníci, stejně jako rodinní příslušníci občanů České republiky mají stejné právní postavení v právních vztazích upravených ZoZ jako občané České republiky, není-li stanoveno jinak. Zahraničním institucím, které vykonávají obdobnou činnost jako české orgány sociálního zabezpečení nebo úřady práce, ZoZ stejné právní postavení nepřiznává. Kromě toho nelze opomíjet ani skutečnost, že pro samotné posouzení stupně zdravotního postižení přímo z právních předpisů ES (čl. 406 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) 1408/71/ES 883/2004 o uplatňování koordinaci systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby a jejich rodiny pohybující se v rámci Společenství) vyplývá, že rozhodnutí instituce členského státu o stupni zdravotního postižení invalidity není pro instituce ostatních členských států závazné, ledaže by to bylo výslovně stanoveno. 5. Pro prokazování statusu osoby se zdravotním postižením musí proto cizinci, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou občany členského státu EU nebo jejich rodinnými příslušníky, předkládat stejné doklady jako občané České republiky. 6. Výjimku tvoří pouze případy, kdy byla fyzická osoba uznána plně nebo částečně invalidní a byl jí přiznán plný nebo částečný invalidní důchod před rozdělením České a Slovenské Federativní Republiky, tj. před 1. lednem 1993. Byl-li před tímto datem přiznán invalidní důchod slovenským orgánem sociálního zabezpečení, tj. právním předchůdcem slovenské Sociální pojišťovny, ale k 1. lednu 1993 byl a nadále je vyplácen českým orgánem sociálního zabezpečení, tj. Českou správou sociálního zabezpečení, pak podle čl. 33 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení je považován za důchod toho smluvního státu, jehož nositel zabezpečení byl nebo by byl příslušným k výplatě těchto důchodů ke dni rozdělení ČSFR, tzn. za důchod České republiky. Skutečnost, že český orgán sociálního zabezpečení (ČSSZ) v těchto případech vyplácí plný nebo částečný invalidní důchod, znamená, že zdravotní stav fyzické osoby odpovídá plné nebo částečné invaliditě podle českých posudkových kategorií. K odst. 2 písm. a) 7. Do tzv. automatického okruhu patří fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidní ve třetím stupni. Vzhledem k tomu, že řada opatření na

Aktualizace k 1. 1. 2012 podporu zaměstnávání těchto osob je výhodnější oproti zaměstnávání ostatních osob se zdravotním postižením, je pro osoby plně invalidní osoby ve třetím stupni používán termín „osoby s těžším zdravotním postižením“. 8. Osobou s těžším zdravotním postižením je každá plně osoba invalidní ve třetím stupni osoba, bez ohledu na to, zda plný invalidní důchod pobírá či nikoliv. Podstatné je posouzení zdravotního stavu orgánem sociálního zabezpečení. Nezáleží ani na tom, zda byl zdravotní stav posouzen jako plná invalidita ve třetím stupni podle § 39 odst. 1 2 písm. a c) zákona o důchodovém pojištění (fyzické osobě poklesla schopnost soustavné výdělečné činnosti nejméně o 66 70 %) nebo ve spojení s podle § 39 odst. 14 písm. bf) zákona o důchodovém pojištění (fyzická osoba je pro své zdravotní postižení schopna soustavné výdělečné činnosti jen za zcela mimořádných podmínek). K odst. 2 písm. b) 9. Osoby částečně invalidní v prvním nebo druhém stupni jsou rovněž automaticky považovány za osoby se zdravotním postižením. 10. Obdobně jako u osob s těžším zdravotním postižením není ani u částečně osob invalidních v prvním nebo druhém stupni důležité, zda pobírají částečný invalidní důchod. ani zda byli uznáni částečně invalidní proto, že jejich schopnost soustavné výdělečné činnosti poklesla nejméně o 33 % (§ 44 odst. 1 zákona o důchodovém pojištění) nebo že jim dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav značně ztěžuje obecné životní podmínky (§ 44 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění). K odst. 2 písm. c) 11. O statusu osoby zdravotně znevýhodněné je rozhodováno úřady práce [viz § 8 odst. 1 písm. m)] ve správním řízení, konkrétně pro účely zaměstnanosti. Na základě žádosti fyzické osoby zajistí úřad práce příslušný podle místa jejího bydliště [viz § 7 odst. 3 a § 5 písm. b)] posouzení jejího zdravotního stavu posudkovým lékařem a následně vydá rozhodnutí. Platnost rozhodnutí se stanoví zpravidla na 3 roky.

K odst. 3 12. Osobou zdravotně znevýhodněnou je taková fyzická osoba, která sice má zachovanou schopnost soustavné výdělečné činnosti, ale jejíž dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav ji podstatně omezuje v plnohodnotném uplatnění na trhu práce. Nejedná se jen o omezení schopnosti vykonávat dosavadní zaměstnání, ale důvodem může být i nemožnost

Aktualizace k 1. 1. 2012 využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat. 11. K doložení skutečnosti, že fyzická osoba je osobou s těžším zdravotním postižením (invalidní ve třetím stupni) nebo osobou se zdravotním postižením (invalidní v prvním nebo druhém stupni), je potřeba posudek nebo potvrzení orgánu sociálního zabezpečení. 12. Podle § 8 odst. 10 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení jsou orgány sociálního zabezpečení povinny vydat posuzované osobě stejnopis posudku týkajícího se posouzení invalidity nebo změny stupně invalidity. Náležitosti tohoto posudku jsou stanoveny v § 7 vyhl. č. 359/2009 Sb. Pro účely zaměstnanosti je podstatné, že posudek mimo jiné obsahuje datum posouzení, den vzniku, změny nebo zániku invalidity, u osob invalidních ve třetím stupni případnou schopnost výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek, a dobu platnosti posudku v případě, že posuzovaná osoba není poživatelem invalidního důchodu. 13. V některých případech však fyzická osoba, ať už z jakýchkoliv důvodů, takový posudek k dispozici nemá. V této situaci je třeba status osoby s těžším zdravotním postižením, resp. osoby se zdravotním postižením doložit samostatným potvrzením okresní správy sociálního zabezpečení o uznání konkrétního stupně invalidity; autoři tohoto komentáře jsou přesvědčeni, že jako potvrzení lze v těchto případech akceptovat i výpis ze záznamu o jednání na okresní správě sociálního zabezpečení o posouzení zdravotního stavu fyzické osoby. 14. Podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení orgány sociálního zabezpečení o invaliditě jako takové samostatně nerozhodují, ale posuzují, zda zdravotní stav odpovídá invaliditě v konkrétním stupni. Tento posudek je potom jedním z podkladů pro jejich rozhodnutí o přiznání invalidního důchodu nebo o zamítnutí žádosti o invalidní důchod, v jehož odůvodnění je uznání invalidity v konkrétním stupni konstatováno. Z těchto důvodů lze jako doklad o invaliditě akceptovat kromě samotného posudku nebo potvrzení orgánu sociálního zabezpečení také tato rozhodnutí. 15. Jako osoby invalidní v prvním a druhém stupni budou po dobu platnosti rozhodnutí Úřadu práce ČR považovány osoby zdravotně znevýhodněné (viz komentář v bodě 2c). Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, dokládá fyzická osoba i v těchto případech rozhodnutím Úřadu práce ČR.


K odst. 4 13. Toto ustanovení definuje dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, který je rozhodný pro posouzení zdravotního znevýhodnění fyzické osoby na trhu práce. Kromě medicínského v sobě obsahuje i věcné hledisko, kterým je důsledek nepříznivého zdravotního stavu, tj. omezení schopnosti pracovního uplatnění. 16. Novelou ZoZ, přijatou zákonem č. 367/2011 Sb., se okruh osob se zdravotním postižením rozšiřuje o osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení posouzeny, že již nejsou invalidní. Tyto osoby se po dobu 12 měsíců od posouzení považují pro účely zaměstnanosti za osoby se zdravotním postižením stejně jako osoby invalidní v prvním a druhém stupni. Vzhledem k tomu, že doba 12 měsíců se podle ZoZ počítá ode dne posouzení, mohou se v praxi vyskytnout případy, kdy tato doba bude ve skutečnosti kratší, neboť zánik invalidity není vždy stanoven ke dni posouzení, ale i později.

K odst. 5 14. K doložení skutečnosti, že fyzická osoba je osobou s těžším zdravotním postižením (plně invalidní) nebo osobou se zdravotním postižením (částečně invalidní), je třeba potvrzení nebo rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení. Podle zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení však orgány sociálního zabezpečení o invaliditě jako takové samostatně nerozhodují, ale posuzují, zda zdravotní stav odpovídá plné nebo částečné invaliditě. Tento posudek je potom jedním z podkladů pro jejich rozhodnutí o přiznání plného (částečného) invalidního důchodu nebo o zamítnutí žádosti o plný (částečný) invalidní důchod. Z tohoto důvodu lze jako doklad o plné (částečné) invaliditě akceptovat rozhodnutí o přiznání plného (částečného) invalidního důchodu nebo rozhodnutí o zamítnutí žádosti o plný (částečný) invalidní důchod, v jehož odůvodnění je uznání plné (částečné) invalidity konstatováno. 15. V některých případech však fyzická osoba nemá takové rozhodnutí k dispozici (například zdravotní stav sice byl již posouzen, ale o důchodu nebylo ještě rozhodnuto). V této situaci je třeba status osoby s těžším zdravotním postižením, resp. osoby se zdravotním postižením doložit samostatným potvrzením okresní správy sociálního zabezpečení o uznání plné (částečné) invalidity; autoři tohoto komentáře jsou přesvědčeni, že jako potvrzení lze v těchto případech akceptovat samotný posudek, případně výpis ze záznamu o jednání na okresní správě sociálního zabezpečení o posouzení zdravotního stavu fyzické osoby. 16. Skutečnost, že je osobou zdravotně znevýhodněnou, dokládá fyzická osoba

Aktualizace k 1. 1. 2012 rozhodnutím úřadu práce. Úřady práce v této věci rozhodují od 1. 7. 2006. Rozhodnutí o statusu osoby zdravotně znevýhodněné, která byla vydávána před tímto datem okresními správami sociálního zabezpečení, jsou platná po dobu, na kterou byla vydána, nejdéle však do 30. června 2009 (viz část patnáctá, čl. XIX zákona č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách). 16a. Důvodem pro změnu správního úřadu vydávajícího rozhodnutí o uznání osobou zdravotně znevýhodněnou bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky jako správní úřad celostátní působností. Pokud osoba zdravotně znevýhodněná nemá z jakéhokoliv důvodu k dispozici rozhodnutí Úřadu práce, může prokázat svůj status osoby zdravotně znevýhodněné i potvrzením Úřadu práce.

K odst. 6 17. S účinností od 1. 7. 2009 je podkladem pro rozhodování úřadu práce o statusu osoby zdravotně znevýhodněné posudek vypracovaný okresní správou sociálního zabezpečení, respektive jejím posudkovým lékařem. Zákonem č. 479/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, bylo posuzování zdravotního stavu fyzických osob pro účely zaměstnanosti posudkovými lékaři úřadů práce přeneseno zpět na orgány sociálního zabezpečení, konkrétně na okresní správy sociálního zabezpečení. Touto změnou došlo k částečnému návratu k původní právní úpravě, která byla účinná do 30. 6. 2006 a podle které okresní správy sociálního zabezpečení zdravotní stav fyzických osob pro účely zaměstnanosti nejen posuzovaly, ale o statusu osoby zdravotně znevýhodněné rozhodovaly. Skutečnost, že rozhodovací pravomoc byla ponechána na úřadech práce, znamená pro posuzované fyzické osoby určitou komplikaci spočívající zejména v prodloužení doby potřebné pro vyřízení její žádosti, zvýšenou administrativní zátěž nejen úřadů práce, ale i okresních správ sociálního zabezpečení a v neposlední řadě i zvýšené finanční náklady na celé správní řízení (poštovné). Související ustanovení: § 3 odst. 2 a 3 – postavení občanů členských států EU a jejich rodinných příslušníků, § 5 písm. b) – bydliště, § 7 8a odst. 3 2– místní působnost krajské pobočky Úřadu práce, § 8a odst. 1 písm. m k) – rozhodování o osobě zdravotně znevýhodněné, § 69 až 74 – pracovní rehabilitace, § 75 – chráněné pracovní místo, § 76 – chráněná pracovní dílna příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, § 78 – příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením


Související předpisy: § 39 a 44 zákona o důchodovém pojištění, – § 3 a 8 odst. 10 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, – Čl. 33 Smlouvy mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o sociálním zabezpečení, – správní řád, – zákon č. 109/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o sociálních službách Literatura: KOMENDOVÁ, Jana. Vymezení osob se zdravotním postižením pro účely pracovněprávních předpisů. Právní rádce, 2008, č. 12, s. 33−38. Předpisy práva ES: čl. 40 nařízení Rady 1408/71/ES čl. 46 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) sociálního zabezpečení

883/2004 o koordinaci systémů

§ 68 (Evidence osob se zdravotním postižením) (1) Krajská pobočka Úřadu práce vede evidenci osob se zdravotním postižením, kterým poskytuje služby podle tohoto zákona. Evidence obsahuje identifikační údaje o osobě se zdravotním postižením, údaje o omezeních v možnostech jejího pracovního uplatnění ze zdravotních důvodů, údaje o právním důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením, a údaje o poskytování pracovní rehabilitace. (2) Údaje z evidence osob se zdravotním postižením jsou určeny výhradně pro účely začlenění a setrvání těchto osob na trhu práce a pro statistické účely. (3) Krajská pobočka Úřadu práce je povinna po ukončení poskytování služeb podle tohoto zákona nebo poté, co fyzická osoba přestane být osobou se zdravotním postižením, údaje týkající se této fyzické osoby učinit nepřístupnými do doby, než nastanou nové důvody pro jejich další zpracování. K odst. 1 1. Úřad práce může poskytovat osobě se zdravotním postižením různé služby, pro jejichž realizaci potřebuje pracovat s jejími identifikačními údaji a s dalšími údaji, týkajícími se například jejího zdravotního stavu. Ustanovení odstavce 1 dává proto krajské pobočce Úřadu práce oprávnění tyto údaje evidovat. 1a. Důvodem pro změnu kompetence pro vedení evidence osob se zdravotním postižením z úřadů práce na krajské pobočky Úřadu práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 2 2. Součástí údajů vedených v evidenci osob se zdravotním postižením jsou i osobní

Aktualizace k 1. 1. 2012 a citlivé údaje, které podléhají zvláštní ochraně (viz zákon o ochraně osobních údajů). Toto ustanovení proto přesně definuje účel, pro který je zpracování těchto údajů potřebné.

K odst. 3 3. Služby poskytované krajskou pobočkou Úřadu práce osobě se zdravotním postižením na sebe mohou buď bezprostředně, nebo s určitým časovým odstupem navazovat. V období, kdy není důvod osobní a citlivé údaje o osobě se zdravotním postižením zpracovávat, jsou znepřístupněny. 3a. Důvodem pro změnu kompetence pro nakládání s osobními údaji osob se zdravotním postižením z úřadů práce na krajské pobočky Úřadu práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

Související ustanovení: § 17 – zpracování osobních údajů, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením Související předpisy: zákon o ochraně osobních údajů Pracovní rehabilitace § 69 (1) Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje krajská pobočka Úřadu práce místně příslušná podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. (2) Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením. (3) Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. (4) Krajská pobočka Úřadu práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní

Aktualizace k 1. 1. 2012 způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce; přitom vychází z vyjádření odborné pracovní skupiny (§ 7 odst. 3). (5) Na pracovní rehabilitaci mohou být na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce. Zařazení této fyzické osoby na pracovní rehabilitaci nesmí být v rozporu s její zdravotní způsobilostí; krajská pobočka Úřadu práce je povinna zařazení písemně oznámit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení s uvedením data zahájení, místa výkonu, denního rozsahu a celkové délky trvání pracovní rehabilitace, a do 5 kalendářních dnů písemně oznámit její ukončení. (6) Na osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace mimo zaměstnání, se vztahuje § 101, 245 a 246 zákoníku práce; ustanovení § 103 až 106 zákoníku práce a § 2 až 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci42a) se použijí přiměřeně. (7) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady. ____________________ 42a ) Zákon č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci), ve znění zákona č. 362/2007 Sb.

K odst. 1 1. Pro osoby se zdravotním postižením zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce pracovní rehabilitaci. Právo na ni má každá osoba se zdravotním postižením, která o ni požádá. Místně příslušným příslušnou je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž správním obvodu má osoba se zdravotním postižením bydliště [viz § 5 písm. b)]. Pracovní rehabilitaci může zajišťovat krajská pobočka úÚřadu práce sám sama nebo ve spolupráci s pracovněrehabilitačními středisky. 2. Toto ustanovení dává také krajské pobočce Úřadu práce možnost si zabezpečení pracovní rehabilitace jako celku nebo její části nakoupit od jiné právnické nebo fyzické osoby. Je tak dán prostor pro právnické nebo fyzické osoby, které se specializují na pomoc osobám se zdravotním postižením, zejména v rámci podporovaného zaměstnávání. Tyto subjekty jsou při zabezpečování pracovní rehabilitace vázány dohodou s Úřadem práce (viz § 70) a individuálním plánem pracovní rehabilitace (viz odst. 4). 2a. Důvodem pro změnu kompetence k zabezpečení pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.


K odst. 2 3. Hlavním cílem pracovní rehabilitace je získání vhodného zaměstnání pro osobu se zdravotním postižením a jeho udržení. Jedná se o souvislou činnost obsahující většinou více na sebe navazujících forem pracovní rehabilitace. Žadatel o pracovní rehabilitaci je povinen doložit, že je osobou se zdravotním postižením (viz § 67 odst. 3). 3a. Důvodem pro změnu kompetence k zabezpečení pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 3 4. Toto ustanovení demonstrativně vyjmenovává jednotlivé možné formy pracovní rehabilitace. Jedná se nejen o aktivity zaměřené přímo na osobu se zdravotním postižením (například poradenská činnost pro volbu povolání, teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, spolupráce s psychologem nebo rehabilitačním pracovníkem, zajištění asistenta), ale také o podporu zaměstnavatele při vytváření vhodných pracovních podmínek pro osobu se zdravotním postižením pomocí některého z nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti.

K odst. 4 5. Individuální plán pracovní rehabilitace je základní dokument, podle kterého je celý proces pracovní rehabilitace realizován. Na základě podkladů odborné pracovní skupiny, vytvořené na každé krajské pobočce Úřadu práce (viz § 7 odst. 3), a za součinnosti osoby se zdravotním postižením je stanoven předpokládaný cíl pracovní rehabilitace, jsou vybrány její formy vhodné pro dosažení tohoto cíle a je určena jejich časová posloupnost. Stanovení cíle i výběr jednotlivých forem pracovní rehabilitace vychází ze zdravotního stavu osoby se zdravotním postižením, z posouzení jejích schopností a kvalifikace a z možnosti jejího uplatnění na trhu práce. 5a. Důvodem pro změnu kompetence pro sestavování individuálního plánu pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské

Aktualizace k 1. 1. 2012 pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. 6. Účinnost jednotlivých forem pracovní rehabilitace je v termínech a způsobem stanoveným v individuálním plánu pracovní rehabilitace hodnocena. Na základě konkrétních výsledků tohoto hodnocení mohou být jednotlivé formy pracovní rehabilitace měněny nebo doplňovány.

K odst. 5 7. Fyzickým osobám, které sice nejsou osobami se zdravotním postižením, ale jsou v dočasné pracovní neschopnosti (viz § 55 zákona o nemocenském pojištění), může pracovní rehabilitace pomoci v jejich návratu na trh práce. Podmínkou pro zařazení takové osoby na pracovní rehabilitaci v době trvání pracovní neschopnosti je doporučení ošetřujícího lékaře. Pracovní rehabilitace přitom nesmí být v rozporu se zdravotní způsobilostí takové osoby. Jedná se o případy, kdy například po úrazu je vhodné ještě za trvání pracovní neschopnosti připravovat fyzickou osobu na její nové uplatnění. 8. Povinnost krajské pobočky Úřadu práce oznámit v těchto případech zahájení a ukončení pracovní rehabilitace okresní správě sociálního zabezpečení (včetně údaje o místě výkonu, denním rozsahu a celkové délce trvání pracovní rehabilitace) má souvislost s kontrolou dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce. 8a. Důvodem pro změnu kompetence k plnění oznamovací povinnosti vůči okresní správě sociálního zabezpečení z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 6 9. Osoby se zdravotním postižením, které se zúčastňují pracovní rehabilitace mimo pracovněprávní vztah, musí mít zajištěnu bezpečnost a ochranu zdraví při práci na obdobné úrovni jako zaměstnanci. Proto se na ně vztahují určitá ustanovení zákoníku práce (§ 101, 245 a 246) přímo a určitá ustanovení zákoníku práce (§103 až 106) a zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (§ 2 až 8), se použijí přiměřeně.

K odst. 7 10. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno prováděcí vyhláškou, ve které jsou obsah individuálního plánu pracovní rehabilitace, druhy nákladů

Aktualizace k 1. 1. 2012 spojených s prováděním pracovní rehabilitace a způsob jejich úhrady upraveny v § 1 až 5. Související ustanovení: § 5 písm. b) – bydliště, § 7 odst. 3 – odborná pracovní skupina, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 67 odst. 3 – prokazování statusu osoby se zdravotním postižením, § 70 – dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace, § 104 a 105 odst. 1 – nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti Související předpisy: § 101, 103, 106, 245 a 246 zákoníku práce, – § 55 zákona o nemocenském pojištění, – § 2 až 8 zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

§ 70 (Náležitosti dohody o zabezpečení pracovní rehabilitace) Dohoda o zabezpečení pracovní rehabilitace podle § 69 odst. 1 mezi Úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je pracovní rehabilitace určena, c) obsah a délku pracovní rehabilitace, d) místo a způsob provedení pracovní rehabilitace, e) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace, f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, g) způsob ověření získaných znalostí a dovedností, h) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace, i) závazek právnické nebo fyzické osoby vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud jí byla jejím zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu pro vrácení, j) ujednání o vypovězení dohody. K písm. a) 1. Účastníky dohody o zabezpečení pracovní rehabilitace jsou Úřad práce a právnická nebo fyzická osoba, která má pracovní rehabilitaci jako celek nebo jenom její část zabezpečovat. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)].

Aktualizace k 1. 1. 2012 1a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o zabezpečení pracovní rehabilitace z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. K písm. b) 2. Pracovní rehabilitace je zabezpečována pro konkrétní osobu se zdravotním postižením. Součástí dohody proto musí být také její určení [viz § 5 písm. a) bod. 1]. K písm. c) 3. Pracovní rehabilitace probíhá podle individuálního plánu pracovní rehabilitace. Obsahem dohody jsou jednotlivé formy pracovní rehabilitace stanovené v individuálním plánu pracovní rehabilitace a právnická nebo fyzická osoba, která pracovní rehabilitaci zabezpečuje, je stanoveným postupem vázána. 4. Délka pracovní rehabilitace není ZoZ nijak omezena, s výjimkou přípravy k práci, která může trvat nejdéle 24 měsíců. V individuálním plánu pracovní rehabilitace je stanoven časový harmonogram jejích jednotlivých forem a podle něj je v dohodě o zabezpečení pracovní rehabilitace sjednána délka pracovní rehabilitace v závislosti na tom, zda je zabezpečována komplexně nebo jen některá její část. K písm. d) 5. Sjednání místa a způsobu provedení pracovní rehabilitace je důležité zejména z důvodu zajištění vhodných podmínek pro osobu se zdravotním postižením, protože pracovní rehabilitace nemůže mít negativní dopad na její zdravotní stav. K písm. e) 6. Druhy nákladů právnické nebo fyzické osoby na zabezpečení pracovní rehabilitace jsou taxativně vyjmenovány v § 2 prováděcí vyhlášky. Jedná se o náklady přímé (například mzdy, materiál), náklady spojené s prováděním pracovní rehabilitace (například výbava účastníka pracovní rehabilitace, jeho osobní ochranné pracovní prostředky) a v případě potřeby také náklady spojené s nezbytnou účastí další fyzické osoby (například asistent pomáhající osobě se zdravotním postižením). Důležitou součástí nákladů spojených s prováděním pracovní rehabilitace je pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví osoby se zdravotním postižením, sjednané na dobu pracovní rehabilitace. 7. Podle zvolených forem pracovní rehabilitace jsou v dohodě sjednány druhy

Aktualizace k 1. 1. 2012 nákladů, které hradí Úřad práce, a jejich výše. 8. Podle § 5 odst. 1 prováděcí vyhlášky hradí Úřad práce náklady pracovní rehabilitace bezhotovostním převodem na účet vedený u peněžního ústavu. Náklady jsou hrazeny průběžně, nejdéle do 30 dnů od jejich vyúčtování Úřadu práce. V dohodě lze podle rozsahu pracovní rehabilitace sjednat i jiný, například zálohový způsob úhrady nebo lze dohodnout proplacení nákladů až po provedení pracovní rehabilitace. K písm. f) 9. Úřad práce je oprávněn provádět kontrolu u právnických a fyzických osob, které vykonávají činnosti podle ZoZ [viz § 126 odst. 1 písm. b)], kterým na základě dohody poskytuje peněžní prostředky ze státního rozpočtu, tzn. i právnických a fyzických osob, které zabezpečují pracovní rehabilitaci. Kontrola plnění sjednaných podmínek je důležitá zejména z důvodu garance Úřadu práce za to, že pracovní rehabilitace je prováděna v souladu s individuálním plánem pracovní rehabilitace, plní svůj účel. Neohrožuje zdravotní stav osoby se zdravotním postižením a finanční prostředky státního rozpočtu jsou vynakládány účelně. Kontrola je proto prováděna jak v místě zabezpečování pracovní rehabilitace, tak z listinných dokladů a řídí se zákonem o finanční kontrole a zákonem o státní kontrole. Kromě toho je předmětem kontroly také účelné vynakládání poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu. Tato kontrola se řídí zákonem o finanční kontrole a je prováděna zejména z listinných dokladů. K písm. g) 10. Způsob ověření získaných znalostí a dovedností záleží na formě pracovní rehabilitace. V případě přípravy na budoucí povolání se jedná o příslušné vysvědčení a u specializovaného rekvalifikačního kurzu o osvědčení o jeho absolvování. Osvědčení o absolvování přípravy k práci vydává právnická nebo fyzická osoba, u které byla příprava k práci prováděna (viz § 72 odst. 4). K písm. h) 11. Sjednání podmínek a termínů zúčtování přichází v úvahu především tehdy, pokud je náhrada nákladů na zabezpečení pracovní rehabilitace v dohodě stanovena zálohově. V případech, kdy jsou náklady hrazeny průběžně, se v dohodě pouze upřesňují termíny předložení jejich vyúčtování.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K písm. i) 12. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že nebyly dodrženy podmínky dohody o zabezpečení pracovní rehabilitace nebo pokud byly právnické nebo fyzické osobě zabezpečující pracovní rehabilitaci jejím zaviněním poskytnuty finanční prostředky ve vyšší částce, než náležely. V dohodě se stanoví lhůta pro jejich vrácení. O povinnosti vrátit poskytnuté finanční prostředky v případě, že byly jejím zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, však lze, stejně tak jako o smyslu ustanovení § 105 odst. 3 písm. f) a 108 odst. 7 písm. i) ZoZ, polemizovat, neboť se jedná o případy, kdy si Úřad práce nakupuje zabezpečení pracovní rehabilitace od právnické nebo fyzické osoby jako službu a platí ji zpravidla až po jejím provedení. Pokud se v průběhu platnosti dohody o zabezpečení pracovní rehabilitace změní situace tak významným způsobem, že by změna měla vliv na výši nákladů, je možno dohodu změnit dodatkem tak, aby odpovídala skutečnosti. K poskytnutí finančních prostředků neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, by v těchto případech nemělo dojít.

K písm. j) 13. Dohodu mezi Úřadem práce a právnickou nebo fyzickou osobou zabezpečující pracovní rehabilitaci je možno vypovědět, zejména proto, že nejsou plněny její podmínky, nebo v případě, že vznikne překážka znemožňující dokončení pracovní rehabilitace. Jedná se například o situaci, kdy se účastník pracovní rehabilitace přestane dojednaných aktivit zúčastňovat. Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 69 odst. 1 – zabezpečení pracovní rehabilitace, § 69 odst. 4 – individuální plán pracovní rehabilitace, § 72 odst. 4 – osvědčení o absolvování přípravy k práci, § 126 odst. 1 písm. b) 129 – kontrolní oprávnění úřadu práce Související předpisy: § 2 a 5 odst. 1 prováděcí vyhlášky, – zákon o státní kontrole, – zákon o finanční kontrole

§ 71 (Teoretická a praktická příprava) Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost

Aktualizace k 1. 1. 2012 osob se zdravotním postižením zahrnuje a) přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů,43) b) přípravu k práci, c) specializované rekvalifikační kurzy. ______________________ 43

)

Například zákon č. 29/1984 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

K písm. a) 1. Součástí teoretické a praktické přípravy může být příprava na budoucí povolání spočívající ve vzdělávání podle školského zákona. Poznámka pod čarou odkazuje na zrušený školský zákon, v současné době se jedná o zákon č. 561/2004 Sb. Hlavní úloha Úřadu práce nebo právnické či fyzické osoby zabezpečující pracovní rehabilitaci však spočívá v poradenství pro volbu povolání a v poskytování informací o jednotlivých druzích studia a o možnosti následného uplatnění na trhu práce. K písm. b) a c) 2. Příprava k práci a specializované rekvalifikační kurzy jsou součástmi teoretické a praktické přípravy pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost (viz § 72 až 74). Související ustanovení: § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 72 a 73 – příprava k práci, § 74 – specializované rekvalifikační kurzy Související předpisy: školský zákon

§ 72 (Příprava k práci) (1) Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců. (2) Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí a) na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta, b) v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo

Aktualizace k 1. 1. 2012 c) ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob. (3) O přípravě k práci uzavírá Úřad práce s osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu, která obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) obsah přípravy k práci, c) dobu a místo konání přípravy k práci, d) způsob jejího zabezpečení a způsob ověření získaných znalostí a dovedností, e) ujednání o vypovězení dohody. (4) Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna. (5) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. K odst. 1 1. Cílem přípravy k práci je zapracování osoby se zdravotním postižením na práci, která je pro ni z hlediska jejího zdravotního stavu vhodná. Zapracování nespočívá jen v osvojení si potřebných dovedností a návyků, ale může zahrnovat i získání určitých nových znalostí. Může se proto skládat jak z praktické, tak i z teoretické části. 2. Příprava k práci je jako jediná forma pracovní rehabilitace časově přímo ohraničena – může trvat nejdéle 24 měsíců. Toto období je podle zkušeností z praxe dostatečně dlouhé pro to, aby osoba se zdravotním postižením zaučila a mohla vykonávat vhodné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost odpovídající jejímu zdravotnímu stavu.

K odst. 2 3. Toto ustanovení určuje, kde může být příprava k práci prováděna. Vyplývá z něj rovněž, že může být realizována jak v pracovněprávním vztahu, tak i mimo něj. K odst. 2 písm. a) 4. V pracovněprávním vztahu mezi osobou se zdravotním postižením a jejím zaměstnavatelem je prováděna příprava k práci na pracovištích, která jsou k tomuto účelu individuálně přizpůsobena. Jedná se zejména o případy, kdy se zaměstnanec za trvání

Aktualizace k 1. 1. 2012 pracovněprávního vztahu stane osobou se zdravotním postižením a zaměstnavatel pro něj vytvoří takové podmínky, aby mohl v zaměstnání setrvat i nadále. Zde se také nejčastěji uplatní možnost realizovat pracovní rehabilitaci ještě za trvání pracovní neschopnosti (viz § 69 odst. 5). 5. Provádění přípravy k práci vyžaduje určité zkušenosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, které nemusí každý zaměstnavatel mít. Proto se umožňuje, aby v situaci, kdy osoba se zdravotním postižením potřebuje při přípravě k práci pomoc další osoby, mohla být příprava k práci prováděna za podpory asistenta. Asistent může být rovněž zaměstnancem stejného zaměstnavatele jako osoba se zdravotním postižením nebo si službu asistenta může zaměstnavatel objednat od specializované právnické nebo fyzické osoby. Náklady spojené s činností asistenta jsou náklady spojené s pracovní rehabilitací a hradí je Úřad práce (viz § 3 odst. 1 prováděcí vyhlášky). K odst. 2 písm. b) 6. Chráněná pracovní místa a chráněné pracovní dílny jsou pracoviště určená pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, která byla zřízena nebo vymezena vytvořena zaměstnavateli na základě dohody s Úřadem práce. Osoby se zdravotním postižením, které se účastní pracovní rehabilitace formou přípravy k práci, získávají na těchto pracovištích mimo pracovněprávní vztah potřebné praktické dovednosti a návyky, které po ukončení přípravy k práci využijí v rámci svého nového zaměstnání. K odst. 2 písm. c) 7. Příprava k práci může být prováděna také v různých vzdělávacích zařízeních, ať už státních nebo provozovaných jinými subjekty, jako jsou územní samosprávné celky, církve, náboženské společnosti apod. Osoba se zdravotním postižením v těchto zařízeních získává nové, zejména teoretické znalosti potřebné pro výkon vybraného vhodného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Pro provádění pracovní rehabilitace je vhodné kombinovat tuto teoretickou část přípravy k práci s částí praktickou.

K odst. 3 8. Toto ustanovení vyjmenovává náležitosti dohody, kterou Úřad práce sjednává s osobou se zdravotním postižením. Jedná se o konkrétní podmínky, za kterých osoba se zdravotním postižením přípravu k práci absolvuje. Z dohody musí být zejména zřejmé, co bude obsahem přípravy k práci, kde a jak dlouho bude vykonávána, kdo a jakým způsobem ji

Aktualizace k 1. 1. 2012 bude zabezpečovat a jak budou ověřeny získané znalosti a dovednosti. 8a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o přípravě k práci z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. 9. Součástí dohody je také ujednání o možnosti jejího vypovězení, zejména z důvodu neplnění sjednaných podmínek, které může spočívat například v tom, že osoba se zdravotním postižením na pracovní rehabilitaci vůbec nenastoupí nebo na ni přestane docházet anebo se nepodrobí ověření získaných znalostí a dovedností.

K odst. 4 10. O absolvování přípravy k práci vydá osvědčení ten subjekt, který přípravu k práci prováděl (viz odst. 2).

K odst. 5 11. Osoba se zdravotním postižením, která není zabezpečena jiným způsobem (mzdou nebo náhradou mzdy, starobním důchodem, dávkami nemocenského pojištění), má po dobu účasti na přípravě k práci nárok na podporu při rekvalifikaci (viz § 40, § 41 odst. 1, § 50 a násl.). V tomto případě náleží podpora při rekvalifikaci i té osobě se zdravotním postižením, která není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. 11a. Důvodem pro změnu správního úřadu vydávajícího rozhodnutí o podpoře při rekvalifikaci z úřadů práce na krajské pobočky Úřadu práce bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky jako správní úřad celostátní působností. Rozhodnutí je podle § 40 odst. 2 ZoZ vydáváno krajskou pobočkou, která zabezpečuje pracovní rehabilitaci. Související ustanovení: § 40 – podpora při rekvalifikaci, § 41 odst. 1 – rozhodné období, § 50 a násl. – výše podpory při rekvalifikaci, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 69 odst. 5 – pracovní rehabilitace v době pracovní neschopnosti, § 75 – chráněné pracovní místo, § 76 – chráněná pracovní dílna Související předpisy: zákon o obcích, – zákon o krajích, – zákon o církvích a náboženských společnostech, – § 3 prováděcí vyhlášky

§ 73

Aktualizace k 1. 1. 2012 (Náležitosti dohody o provádění pracovní rehabilitace) (1) Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může Úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá Úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu, která obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) identifikační údaje osoby se zdravotním postižením, pro kterou je příprava k práci určena, c) obsah a délku přípravy k práci, d) způsob, výši a podmínky úhrady nákladů na přípravu k práci, e) dobu, po kterou bude příprava k práci prováděna s podporou asistenta, f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, g) podmínky a termín zúčtování poskytnuté úhrady nákladů na přípravu k práci, h) způsob ověření získaných znalostí a dovedností, i) závazek zaměstnavatele vrátit poskytnutou úhradu nákladů nebo její poměrnou část, pokud nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu pro vrácení, j) ujednání o vypovězení dohody. (2) O přípravě k práci prováděné u právnické nebo fyzické osoby [§ 72 odst. 2 písm. b) a c)] uzavírá Úřad práce s touto osobou písemnou dohodu, která kromě údajů uvedených v odstavci 1 dále obsahuje a) označení pracovní činnosti, na kterou se příprava k práci provádí, b) základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu k práci, c) místo a způsob provedení, d) rozsah teoretické a praktické přípravy. (3) Náhrada škody náležející v souvislosti s přípravou k práci, která je prováděna podle § 72 odst. 2 písm. b) a c), se řídí občanským zákoníkem. K odst. 1 1. Zaměstnavatel provádí přípravu k práci svého zaměstnance – osoby se zdravotním postižením – na základě dohody s Úřadem práce, jejíž náležitosti jsou vyjmenovány v tomto ustanovení. 1a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o přípravě k práci a k úhradě nákladů na přípravu k práci z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. K 1 odst. písm. a)

Aktualizace k 1. 1. 2012 2. Účastníky dohody o provedení přípravy k práci jsou Úřad práce a zaměstnavatel osoby se zdravotním postižením, která se má přípravy k práci účastnit. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K 1 odst. písm. b) 3. Příprava k práci je určena pro konkrétní osobu se zdravotním postižením. Součástí dohody proto musí být také její určení [viz § 5 písm. a) bod. 1]. K 1 odst. písm. c) 4. Obsah přípravy k práci je specifikován jednotlivými činnostmi směřujícími k zapracování a k získání potřebných dovedností a návyků. 5. Příprava k práci může trvat nejdéle 24 měsíců (viz § 72 odst. 1). Její skutečná délka se v dohodě stanoví podle individuálních schopností osoby se zdravotním postižením a s ohledem na složitost práce, na kterou se připravuje. K 1 odst. písm. d) 6. Druhy nákladů zaměstnavatele na provádění přípravy k práci jsou taxativně vyjmenovány v § 3 odst. 1 prováděcí vyhlášky. Jedná se o mzdové náklady na zaměstnance, který osobu se zdravotním postižením k práci připravuje, a v případě potřeby také náklady spojené s nezbytnou účastí další fyzické osoby (například asistent pomáhající osobě se zdravotním postižením). Jejich výše je v dohodě stanovena na základě předběžné kalkulace vypracované zaměstnavatelem. 7. Podle § 5 odst. 1 prováděcí vyhlášky hradí Úřad práce náklady zaměstnavatele spojené s přípravou k práci bezhotovostním převodem na účet vedený u peněžního ústavu. Náklady jsou hrazeny průběžně, nejdéle do 30 dnů od jejich vyúčtování Úřadu práce. V dohodě lze sjednat i jiný způsob úhrady. K 1 odst. písm. e) 8. S ohledem na zdravotní postižení a na charakter práce, na kterou se osoba se zdravotním postižením připravuje, může být příprava k práci prováděna s podporou asistenta [viz § 72 odst. 2 písm. a)]. Podle individuálních schopností osoby se zdravotním postižením a s ohledem na složitost práce se v dohodě stanoví doba, po kterou bude účast asistenta potřebná.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K 1 odst. písm. f) 9. Úřad práce je oprávněn provádět kontrolu u právnických a fyzických osob, kterým na základě dohody poskytuje peněžní prostředky ze státního rozpočtu,které vykonávají činnosti podle ZoZ [viz § 126 odst. 1 písm. b)], tzn. i u zaměstnavatelů, kteří provádějí přípravu k práci. Kontrola plnění sjednaných podmínek je důležitá zejména z důvodu garance Úřadu práce za to, že příprava k práci je prováděna v souladu s individuálním plánem pracovní rehabilitace, plní svůj účel a neohrožuje zdravotní stav osoby se zdravotním postižením a finanční prostředky státního rozpočtu jsou vynakládány účelně. Kontrola je proto prováděna jak na pracovišti zaměstnavatele, tak z listinných dokladů a řídí se zákonem o finanční kontrole ZoZ a zákonem o státní kontrole. Kromě toho je předmětem kontroly také účelné vynakládání poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu. Tato kontrola se řídí zákonem o finanční kontrole a je prováděna zejména z listinných dokladů. K 1 odst. písm. g) 10. Sjednání podmínek a termínů zúčtování přichází v úvahu především tehdy, pokud je náhrada nákladů na přípravu k práci v dohodě stanovena zálohově. V případech, kdy jsou náklady hrazeny průběžně, se v dohodě pouze upřesňují termíny předložení jejich vyúčtování. K písm. h) 11. Způsob ověření získaných znalostí a dovedností závisí na tom, jakou formou byla příprava k práci prováděna. Zaměstnavatel, který svého zaměstnance k práci připravoval nebo v jehož chráněné pracovní dílně nebo na jehož chráněném pracovním místě se osoba se zdravotním postižením připravovala k práci, může ověřit získané znalosti a dovednosti přímo v praxi. U vzdělávacího zařízení se získané znalosti a dovednosti většinou ověřují formou závěrečné zkoušky. V souvislosti s hodnocením plnění individuálního plánu pracovní rehabilitace (viz § 69 odst. 4) provádí krajská pobočka Úřadu práce po ukončení přípravy k práci s osobou se zdravotním postižením pohovor. Osvědčení o absolvování přípravy k práci vydává právnická nebo fyzická osoba, u které byla příprava k práci prováděna (viz § 72 odst. 4). K 1 odst. písm. i) 12. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že nebyly dodrženy podmínky dohody o provádění přípravy k práci nebo pokud byly zaměstnavateli jeho zaviněním poskytnuty finanční prostředky ve vyšší částce, než

Aktualizace k 1. 1. 2012 náležely. V dohodě se stanoví lhůta pro jejich vrácení. O povinnosti vrátit poskytnuté finanční prostředky v případě, že byly jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, však lze, stejně tak jako o smyslu ustanovení § 70 písm. i), § 105 odst. 3 písm. f) a 108 odst. 7 písm. i) ZoZ, polemizovat, neboť se jedná o případy, kdy si Úřad práce nakupuje přípravu k práci osoby se zdravotním postižením od zaměstnavatele jako službu a platí ji zpravidla až po jejím provedení. Pokud se v průběhu platnosti dohody o přípravě k práci změní situace tak významným způsobem, že by změna měla vliv na výši nákladů, je možno dohodu změnit dodatkem tak, aby odpovídala skutečnosti. K poskytnutí finančních prostředků neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, by v těchto případech nemělo dojít. K 1 odst. písm. j) 13. Dohodu mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem o přípravě k práci je možno vypovědět například proto, že nejsou plněny podmínky v ní sjednané nebo z důvodu vzniku překážky znemožňující dokončení přípravy k práci, která může spočívat třeba v tom, že osoba se zdravotním postižením rozváže se zaměstnavatelem pracovní poměr.

K odst. 2 14. Neprovádí-li přípravu k práci zaměstnavatel, ale jiná právnická nebo fyzická osoba, u které může být tato forma pracovní rehabilitace prováděna [viz § 72 odst. 2 písm. b) a c)], musí dohoda s Úřadem práce obsahovat stejná ujednání jako dohoda mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. 14a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o přípravě k práci z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. 15. Kromě ujednání shodných s dohodou mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem musí dohoda obsahovat i další náležitosti, uvedené v písm. a) až d) tohoto ustanovení. Jedná se o údaje, jejichž zakotvení v dohodě je nezbytně nutné proto, že příprava k práci není prováděna v pracovněprávním vztahu. Je tak potřeba v dohodě zachytit údaje důležité pro určení vhodnosti přípravy k práci pro určitou osobu se zdravotním postižením, tzn.: -

specifikovat pracovní činnost, na kterou se osoba se zdravotním postižením bude připravovat, protože druh práce není stanoven v právním úkonu zakládajícím pracovněprávní vztah,

-

stanovit základní kvalifikační a zdravotní předpoklady potřebné pro přípravu k práci,

Aktualizace k 1. 1. 2012 -

stanovit místo a způsob provedení přípravy k práci,

-

určit rozsah teoretické a praktické přípravy.

16. Druhy nákladů na provádění přípravy k práci jsou pro tyto případy taxativně vyjmenovány v § 3 odst. 2 prováděcí vyhlášky a jedná se například o mzdové náklady na zaměstnance, který osobu se zdravotním postižením k práci připravuje, náklady na osobní ochranné pracovní prostředky poskytnuté osobě se zdravotním postižením, pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví osoby se zdravotním postižením sjednané na dobu pracovní rehabilitace atd.

K odst. 3 17. Náhrada škody se v případech, kdy příprava k práci není prováděna v pracovněprávním vztahu, řídí příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 69 odst. 4 – individuální plán pracovní rehabilitace, § 72 odst. 1 – provádění přípravy k práci, § 72 odst. 2 – subjekty provádějící přípravu k práci, § 72 odst. 4 – osvědčení o absolvování přípravy k práci, § 126 odst. 1 písm. b) 129 – kontrolní oprávnění úřadu práce Související předpisy: zákon o státní kontrole, – zákon o finanční kontrole, – § 415 a násl. občanského zákoníku, – § 3 a 5 odst. 1 prováděcí vyhlášky § 74 (Specializované rekvalifikační kurzy) (1) Pro osoby se zdravotním postižením mohou být organizovány specializované rekvalifikační kurzy. Tyto kurzy jsou uskutečňovány za stejných podmínek jako rekvalifikace (§ 109). (2) Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží na základě rozhodnutí krajské pobočky Úřadu práce po dobu konání těchto kurzů podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. K odst. 1 1. Specializovanost rekvalifikačních kurzů pro osoby se zdravotním postižením spočívá zejména v tom, že rekvalifikace je zaměřena na činnost, kterou může osoba vzhledem ke svému zdravotnímu postižení vykonávat, a rekvalifikační zařízení je přizpůsobeno účasti

Aktualizace k 1. 1. 2012 osob se zdravotním postižením. 2. Úřad práce uzavírá s osobou se zdravotním postižením stejnou dohodu o rekvalifikaci, jaká je uzavírána v případě zabezpečování rekvalifikace uchazečům nebo zájemcům o zaměstnání (viz § 109), a to i v případě, když rekvalifikaci zabezpečuje jiná právnická nebo fyzická osoba (viz § 69 odst. 1). Na základě této dohody mohou být účastníkovi specializovaného rekvalifikačního kurzu hrazeny prokázané nutné náklady spojené s rekvalifikací, které jsou vyjmenovány v § 4 prováděcí vyhlášky. Jedná se o výdaje, které osoba se zdravotním postižením má v souvislosti s dopravou do místa konání kurzu. Pokud je kurz uskutečňován mimo obec, ve které má bydliště, mohou být hrazeny i výdaje vynaložené na ubytování (max. 1 000 Kč na den) a stravování (viz § 176 zákoníku práce). Jeli při účasti osoby se zdravotním postižením ve specializovaném rekvalifikačním kurzu nutná účast další osoby (asistenta), pak jsou její výdaje ve stejném rozsahu považovány rovněž za náklady spojené s rekvalifikací.

K odst. 2 3. Osoba se zdravotním postižením, která není zabezpečena jiným způsobem (mzdou nebo náhradou mzdy, starobním důchodem, dávkami nemocenského pojištění), má po dobu konání těchto kurzů nárok na podporu při rekvalifikaci (viz § 40, § 41 odst. 1, § 50 a násl.). V tomto případě náleží podpora při rekvalifikaci i té osobě se zdravotním postižením, která není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání. 3a. Důvodem pro změnu správního úřadu vydávajícího rozhodnutí o podpoře při rekvalifikaci z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky jako správní úřad celostátní působností. Rozhodnutí je podle § 40 odst. 2 ZoZ vydáváno krajskou pobočkou, která zabezpečuje pracovní rehabilitaci. Související ustanovení: § 40 – podpora při rekvalifikaci, § 41 odst. 1 – rozhodné období, § 50 a násl. – výše podpory při rekvalifikaci, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 69 odst. 1 – zabezpečení pracovní rehabilitace, § 109 – rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání Související předpisy: § 176 zákoníku práce, – § 3 vyhlášky č. 451/2008 429/2011 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, – § 4 prováděcí vyhlášky, – § 3 odst. 2 vyhlášky o rekvalifikaci


Chráněné pracovní místo a chráněná pracovní dílna § 75 (Chráněné pracovní místo) (1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. (2) Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. (4) Žádost o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání. (5) K žádosti o příspěvek je nutné přiložit charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet, potvrzení o stavu závazků ve věcech pojistného na sociální pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.

Aktualizace k 1. 1. 2012 (6) Dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa obsahuje a)

identifikační údaje účastníků dohody,

b)

charakteristiku chráněného pracovního místa,

c)

závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu se

zdravotním postižením, d)

dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo provozováno,

e)

výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,

f)

podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

g)

způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

h)

podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

i)

závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu

byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, j)

ujednání o vypovězení dohody. (7) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku

na a)

podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové

kázně podle zvláštního právního předpisu,44) b)

ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení

rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,45) c)

další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle

zvláštního právního předpisu46) . Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a). (8) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 7 písm. a) nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.46) (9) Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí podmínky stanovené v odstavcích 1 až 7 s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě

Aktualizace k 1. 1. 2012 jejího úmrtí. (10) Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením; roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Dohoda o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa obsahuje údaje uvedené v odstavci 6 písm. a) a e) až j) a v odstavci 7. Příspěvek se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3. (1) Chráněné pracovní místo je pracovní místo zřízené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s Úřadem práce. Na zřízení chráněného pracovního místa poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. Chráněné pracovní místo musí být obsazeno po dobu 3 let. Chráněným pracovním místem může být i pracovní místo, které je obsazeno osobou se zdravotním postižením, pokud je vymezeno v písemné dohodě mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce. Dohoda se uzavírá na dobu 3 let. (2) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze uzavřít se zaměstnavatelem, pokud v období 12 měsíců přede dnem podání žádosti podle odstavce 6 a) provedl zaměstnanci srážky ze mzdy nebo z platu podle § 78 odst. 2 písm. b) nebo c), b) bylo vůči němu zahájeno trestní stíhání jako obviněnému z trestného činu podvodu podle jiného právního předpisu v souvislosti s poskytováním příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle § 78, c) mu byla pravomocně uložena pokuta za správní delikt nebo přestupek na úseku zaměstnanosti nebo inspekce práce, nebo d) na něj byla opakovaně podána oprávněná stížnost pro porušení povinnosti podle zákoníku práce. (3) Dohodu podle odstavce 1 věty první nebo čtvrté nelze dále uzavřít se zaměstnavatelem, pokud z jeho předchozí činnosti nevyplývá přínos pro zaměstnávání osob z hlediska druhu jejich zdravotního postižení na trhu práce. (4) Příspěvek na zřízení chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Zřizuje-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může

Aktualizace k 1. 1. 2012 příspěvek na zřízení jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (5) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá ke dni podání žádosti v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. (6) Žádost o zřízení chráněného pracovního místa nebo žádost o vymezení chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání a c) charakteristiku chráněných pracovních míst a jejich počet. (7) K žádosti o zřízení chráněného pracovního místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu a potvrzení o splnění podmínky uvedené v odstavci 5, pokud zaměstnavatel nedá souhlas k tomu, aby si údaje o splnění této podmínky zjistil podle § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. Při posuzování žádosti vychází Úřad práce i z dalších skutečností, zejména situace na trhu práce a struktury dalších příspěvků a dotací poskytovaných zaměstnavateli z veřejných rozpočtů, s cílem zamezit souběhu příspěvků a dotací poskytnutých pro stejný účel. (8) Dohoda o zřízení chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) charakteristiku chráněného pracovního místa, c) závazek zaměstnavatele, že chráněné pracovní místo bude obsazováno pouze osobami se zdravotním postižením, d) den, od kterého bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením, e) dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením, včetně dne, do kterého musí být doba obsazení tohoto pracovního místa splněna, f) výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,

Aktualizace k 1. 1. 2012 g) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, h) způsob prokazování, jak jsou sjednané podmínky plněny, i) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, j) závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku a k) závazek zaměstnavatele vrátit neprodleně příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu pro vrácení příspěvku, l) ujednání o vypovězení dohody. V závislosti na charakteristice zřizovaného chráněného pracovního místa lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. (9) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46). (10) Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně . 46)

(11) Úřad práce může uzavřít dohodu o zřízení chráněného pracovního místa i s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Pro poskytnutí tohoto příspěvku platí odstavce 1 až 9 obdobně s tím, že vrácení příspěvku nelze požadovat, pokud tato osoba přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. (12) Dohodu o vymezení chráněného pracovního místa může Úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která vykonává samostatnou výdělečnou činnost. Dohoda mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem obsahuje údaje uvedené v odstavci 8 písm. a) až c), e), h) a k), dohoda mezi Úřadem práce a osobou samostatně výdělečně činnou obsahuje údaje podle odstavce 8 písm. a) a b), e), h) a k). _______________________ 44 ) § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. 45

)

§ 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č.

482/2004 Sb. 46

)

Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

K odst. 1 1. Má-li zaměstnavatel zájem vytvořit zřídit pracovní místo pro zaměstnávání osob se

Aktualizace k 1. 1. 2012 zdravotním postižením a odpovídá-li charakteristika tohoto místa potřebám místního trhu práce, může Úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o vytvoření zřízení chráněného pracovního místa. Na vytvoření zřízení chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti [viz § 105 odst. 1 písm. b)] příspěvek a toto místo musí být pak zaměstnavatelem provozováno, tj. obsazováno osobami se zdravotním postižením, nejméně po dobu 3 let. Prodloužení této doby ze dvou na tři roky vyplývá z novely ZoZ, provedené zákonem č. 367/2011 Sb. 1a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o vytvoření zřízení chráněného pracovního místa a k poskytnutí příspěvku z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. 1b. Chráněným pracovním místem může být na základě novely ZoZ, provedené zákonem č. 367/2011 Sb., i pracovní místo, které již je obsazeno osobou se zdravotním postižením a zaměstnavateli proto na jeho zřízení není poskytován příspěvek. Nicméně charakteristika takového pracovního místa odpovídá zaměstnávání osob se zdravotním postižením a proto může charakter chráněného pracovního místa získat na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem o jeho vymezení. Tato dohoda se uzavírá na dobu 3 let, tzn., že po tuto dobu si chráněné pracovní místo udržuje svůj charakter bez ohledu na to, zda je po celou dobu obsazeno osobou se zdravotním postižením. Vymezení chráněného pracovního místa význam pro možnost podání žádosti o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů s ním spojených (§ 76) nebo pro uplatnění nároku na příspěvek podle § 78 ZoZ. Tyto příspěvky jsou poskytovány na základě prokázaných vynaložených nákladů zaměstnavatelem a v případě, že chráněné pracovní místo není po nějakou dobu obsazeno osobou se zdravotním postižením, tyto náklady zaměstnavateli nevznikají.

K odst. 2 a 3 2. Dohodnutá výše příspěvku odpovídá předpokládaným výdajům, které bude muset zaměstnavatel vynaložit na vytvoření chráněného pracovního místa. Může se například jednat o výdaje spojené s přizpůsobením pracoviště nebo jeho vybavením. Maximální výše příspěvku na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa je stanovena příslušným násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3.čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího uzavření dohody (viz § 77 odst. 2). Tento násobek se liší podle toho, zda se jedná o pracovní místo vytvářené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo osob s těžším zdravotním postižením, a zvyšuje se v případě, že zaměstnavatel na základě jedné

Aktualizace k 1. 1. 2012 dohody úřadem práce vytváří 10 a více chráněných pracovních míst. 2a. Důvodem pro změnu

kompetence k uzavření dohody o vytvoření

chráněného pracovního místa bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. V těchto ustanoveních se stanoví základní podmínky, které musí být splněny pro to, aby se Úřad práce mohl dále zabývat žádostí o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa a posuzovat další kritéria, která jsou uvedena v § 6 odst. 2 a 3 prováděcí vyhlášky. Jedná se o základní podmínky, které poskytují obraz o tom, zda zaměstnavatel neporušuje povinnosti vyplývající např. ze ZoZ nebo zákoníku práce. Určité pochybnosti může vzbuzovat podmínka uvedená v odst. 3, vložená do novely ZoZ na základě poslanecké iniciativy. Autoři tohoto komentáře jsou nicméně přesvědčeni o tom, že Úřad práce se hodnocení dosavadního přínosu zaměstnavatele pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením zhostí na základě svých dlouhodobých zkušeností s touto problematikou dobře.

K odst. 3 3. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je tzv. bezdlužnost zaměstnavatele. Za bezdlužného se považuje zaměstnavatel, který nemá splatné nedoplatky na daních a na pojistném a na penále na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Za bezdlužného se rovněž považuje ten zaměstnavatel, jemuž bylo na základě jeho žádosti povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo mu bylo povoleno posečkání daně.

K odst. 4 4. Dohoda mezi úřadem práce a zaměstnavatelem o vytvoření chráněného pracovního místa se uzavírá na základě žádosti zaměstnavatele o příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa. Toto ustanovení vyjmenovává základní náležitosti žádosti, kterými jsou identifikační údaje zaměstnavatele [viz § 5 písm. a)] a místo a předmět podnikání tak, jak vyplývají ze živnostenského oprávnění nebo z výpisu z příslušného rejstříku nebo seznamu. 3. Dohodnutá výše příspěvku odpovídá předpokládaným výdajům, které bude muset zaměstnavatel vynaložit na zřízení chráněného pracovního místa. Může se například jednat o výdaje spojené s přizpůsobením pracoviště nebo jeho vybavením. Maximální výše příspěvku na zřízení jednoho chráněného pracovního místa je stanovena příslušným násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího uzavření dohody (viz § 77 odst. 2). Tento násobek se liší podle toho, zda se

Aktualizace k 1. 1. 2012 jedná o pracovní místo zřízené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo osob s těžším zdravotním postižením, a zvyšuje se v případě, že zaměstnavatel na základě jedné dohody Úřadem práce zřizuje 10 a více chráněných pracovních míst.

K odst. 5 4. Další podmínkou pro poskytnutí příspěvku je tzv. bezdlužnost zaměstnavatele. Za bezdlužného se považuje zaměstnavatel, který ke dni podání žádosti o zřízení chráněného pracovního místa nemá splatné nedoplatky na daních a na pojistném a na penále na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Za bezdlužného se rovněž považuje ten zaměstnavatel, jemuž bylo na základě jeho žádosti povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo mu bylo povoleno posečkání daně. Dokládání této podmínky je upraveno v odst. 7. 4a. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i vyloučení z nároku na poskytnutí příspěvků z veřejných rozpočtů, přičemž Směrnice umožňuje stanovit dobu tohoto vyloučení až na 5 let. V ZoZ je toto období tříleté. 4b. Doba 3 let se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.).

K odst. 6 5. Dohoda mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem o zřízení chráněného pracovního místa nebo o jeho vymezení se uzavírá na základě žádosti zaměstnavatele. Toto ustanovení vyjmenovává základní náležitosti žádosti, kterými jsou identifikační údaje zaměstnavatele [viz § 5 písm. a)], místo a předmět podnikání tak, jak vyplývají ze živnostenského oprávnění nebo z výpisu z příslušného rejstříku nebo seznamu, a charakteristika chráněných pracovních míst a jejich počet. Obsah charakteristiky chráněného pracovního místa upravuje § 6 odst. 1

Aktualizace k 1. 1. 2012 prováděcí vyhlášky. Zahrnuje popisy pracovní činnosti, která bude vykonávána, budoucího pracoviště a jeho umístění a pracovních podmínek, za kterých bude osoba se zdravotním postižením práci vykonávat.

K odst. 7 6. Přílohami žádosti jsou - charakteristika chráněných pracovních míst a jejich počet - doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu - potvrzení o tzv. bezdlužnosti doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu 6. Charakteristika chráněného pracovního místa (viz § 6 prováděcí vyhlášky) zahrnuje popisy pracovní činnosti, která bude vykonávána, budoucího pracoviště a jeho umístění a pracovních podmínek, za kterých bude osoba se zdravotním postižením práci vykonávat. 7. Doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu je podstatný pro poskytnutí příspěvku, neboť příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou podle § 31 prováděcí vyhlášky poskytovány bezhotovostně převodem na účet příjemce vedený u peněžního ústavu. 8. Potvrzení o tzv. bezdlužnosti od všech příslušných institucí má dokladovat bezdlužnost zaměstnavatele ke dni podání žádosti o zřízení chráněného pracovního místa. nesmí být starší 3 měsíců. Je sporné, zda je v praxi proveditelné doložení potvrzení o bezdlužnosti ke dni podání žádosti. Lze předpokládat, že tato povinnost nebude moci být většinou splněna. Pokud není potvrzení o bezdlužnosti k žádosti přiloženo, měl by úÚřad práce, přestože mu to ZoZ přímo neukládá, vyzvat zaměstnavatele a stanovit mu přiměřenou lhůtu k jeho doložení. Novelou ZoZ přijatou zákonem č. 367/2011 Sb. je navíc umožněno, aby zaměstnavatel vyjádřil souhlas s tím, aby si potřebné údaje zjistil Úřad práce sám (viz § 147b). Za tím účelem však zaměstnavatel musí zprostit příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce. V obou těchto případech je již potvrzení o bezdlužnosti ke dni podání žádosti splnitelné. 8. Doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu je podstatný pro poskytnutí příspěvku, neboť příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou podle § 31 prováděcí vyhlášky poskytovány bezhotovostně převodem na účet příjemce vedený u peněžního ústavu.

Aktualizace k 1. 1. 2012 9.Vzhledem k tomu, že při posuzování žádosti může být přihlíženo i k dalším skutečnostem, např. k tomu, zda zaměstnavateli nejsou na stejný účel poskytovány ještě další prostředky z veřejných rozpočtů, dává se Úřadu práce možnost požadovat doložení i dalších potřebných dokladů.

K odst. 8 10. O vytvoření zřízení chráněného pracovního místa je uzavírána dohoda, která musí obsahovat následující údaje. K odst. 8 písm. a) 11. Účastníky dohody o vytvoření chráněného pracovního místa jsou úÚřad práce a zaměstnavatel, který chce chráněné pracovní místo pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením vytvořit zřídit. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K odst. 8 písm. b) 12. Charakteristika chráněného pracovního místa je definována v § 6 prováděcí vyhlášky a zahrnuje popisy pracovní činnosti, která bude vykonávána, budoucího pracoviště a jeho umístění a pracovních podmínek, za kterých bude osoba se zdravotním postižením práci vykonávat. K odst. 8 písm. c) 13. Zaměstnavatel se v dohodě zavazuje, že na vytvořeném zřízeném chráněném pracovním místě bude zaměstnávat pouze osoby se zdravotním postižením. Úřad práce může se zaměstnavatelem navíc dohodnout, že bude přednostně zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, které mu doporučí Úřad práce. K odst. 8 písm. d) 14. Vzhledem k tomu, že chráněné pracovní místo bude zřizováno až po uzavření dohody, je potřeba v ní stanovit okamžik, do kdy nejpozději musí být zřízené chráněné pracovní místo obsazeno osobou se zdravotním postižením. K odst. 8 písm. e)


15. Z odstavce 1 vyplývá povinnost zaměstnavatele, že provozovat chráněné pracovní místo vytvořené zřízené s pomocí úřadu práce bude obsazeno osobou se zdravotním postižením nejméně po dobu dvou tří let. Je však potřeba předpokládat, že na chráněném pracovním místě nebude po celou dobu zaměstnána jedna osoba se zdravotním postižením, ale že toto místo bude přeobsazováno a ne vždy budou jednotlivé pracovní poměry na sebe bezprostředně navazovat. V dohodě je možné sjednat i dobu delší proto nezbytně nutné sjednat dobu, ve které bude muset být uvedená povinnost splněna, a která bude vždy delší než 3 roky. K odst. 6 písm. e) K odst. 8 písm. f) 16. Příspěvek je určen ke vytvoření zřízení chráněného pracovního místa. V dohodě musí být sjednáno, na co konkrétně Úřad práce zaměstnavateli na vytvoření zřízení chráněného pracovního místa přispěje (například na koupi pracovního stolu, počítače s hlasovým výstupem, na úpravu pracoviště pro vozíčkáře apod.). V souvislosti s tím je sjednána i celková výše příspěvku. Příspěvek je poskytován jednorázově nebo v několika částech předem. V termínech stanovených v dohodě je poukazován na účet zaměstnavatele. K odst. 6 písm. f) K odst. 8 písm. g) 17. Příspěvek je poskytován za podmínky, že zaměstnavatel chráněné pracovní místo vytvoří zřídí a obsadí v termínu sjednaném v dohodě; přitom musí být splněny i ostatní podmínky, jako například obsazení chráněného pracovního místa osobou se zdravotním postižením, jeho provozování po dobu nejméně 2 3 let apod. K odst. 6 písm. g) K odst. 8 písm. h) 18. Způsob kontroly plnění sjednaných podmínek vyplývá z předmětu kontroly, kterým je kontrola účelného vynakládání poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu, tzn. jejich využití na účel sjednaný v dohodě. Plnění podmínky provozování chráněného pracovního místa po dobu nejméně dvou tří let je kontrolováno jednak přímo u

Aktualizace k 1. 1. 2012 zaměstnavatele a také z listinných dokladů, tj. z osobních spisů zaměstnanců-osob se zdravotním postižením, umísťovaných na tomto pracovním místě. Řídí se ZoZ a zákonem o státní kontrole. Kontrola účelného vynakládání poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu, tzn. jejich využití na účel sjednaný v dohodě, se řídí zákonem o finanční kontrole a zákonem o státní kontrole a je prováděna zejména z listinných dokladů. K odst. 6 písm. h) K odst. 8 písm. i) 19. Zaměstnavatel se v dohodě zavazuje provést ve sjednaném termínu vyúčtování poskytnutého příspěvku. V tomto termínu musí Úřadu práce doložit doklady (například faktury, účtenky) osvědčující vynaložení poskytnutých finančních prostředků na vytvoření zřízení chráněného pracovního místa v souladu s dohodou [viz písm. f)]. K odst. 6 písm. i) K odst. 8 písm. j) 1820. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případech, že byly zaměstnavateli jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, ale nelze je podle ujednání v dohodě považovat za porušení rozpočtové kázně. V dohodě se stanoví lhůta pro jejich vrácení úřadu práce. V dohodě jsou stanoveny podmínky poskytnutí příspěvku. Pokud je jejich nesplnění podmínek poskytnutí příspěvku, stanovených v dohodě, posouzeno jako porušení rozpočtové kázně, postupuje Úřad práce celý případ příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu řízení podle zákona o rozpočtových pravidlech (viz odst. 9). Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případech, že byly zaměstnavateli jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, ale nelze je podle ujednání v dohodě považovat za porušení rozpočtové kázně. V dohodě se stanoví lhůta pro jejich vrácení úřadu práce. K odst. 8 písm. k) 21. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému

Aktualizace k 1. 1. 2012 přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i povinnost vrátit finanční prostředky získané z veřejných rozpočtů v období až 12 předchozích měsíců. 22. V ZoZ bylo plně využito a doba 12 měsíců se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.).

K odst. 8 písm. l) 23. Dohodu mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem je možno vypovědět, zejména proto, že neplní nejsou plněny podmínky v ní sjednané. Ze strany Úřadu práce se jedná zejména o to, že zaměstnavatel nesplnil významné podmínky pro poskytnutí příspěvku, jako jakými jsou například nevytvoření nezřízení sjednaného počtu chráněných pracovních míst, jejich obsazení jinou osobou než osobou se zdravotním postižením apod. Ze strany zaměstnavatele může být důvodem vypovězení dohody například podstatná změna poměrů, které byly rozhodující pro stanovení obsahu dohody, a z tohoto důvodu na něm nelze plnění dohody spravedlivě požadovat.

K odst. 9 24. Zaměstnavateli jsou formou příspěvku na vytvoření zřízení chráněného pracovního místa poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu. Úřad práce je proto povinen se řídit zákonem o rozpočtových pravidlech a z pohledu hospodaření s veřejnými prostředky rozlišit významnost jednotlivých podmínek dohody. Podle významnosti podmínek je finančním úřadem stanovena výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. K odst. 7 písm. a) 25. Dojde-li k porušení rozpočtové kázně nesplněním významných podmínek sjednaných v dohodě, činí odvod za porušení rozpočtové kázně částku, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena [viz § 44a odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech]. V případě dohody o vytvoření zřízení chráněného pracovního místa se mezi významné podmínky řadí například vytvoření zřízení sjednaného počtu chráněných pracovních míst, jejich obsazení

Aktualizace k 1. 1. 2012 osobami se zdravotním postižením, provozování obsazení chráněného pracovního místa po dobu nejméně 2 3 let, vynaložení příspěvku na nákladové položky, které byly sjednány v dohodě apod. K odst. 7 písm. b) 26. Při nesplnění méně významných podmínek dohody činí odvod za porušení rozpočtové kázně 5 % z celkové částky poskytnutého příspěvku [viz § 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech]. V dohodě o vytvoření zřízení chráněného pracovního místa může mezi tyto podmínky patřit například provedení vyúčtování poskytnutého příspěvku do 31. prosince nebo jeho předložení Úřadu práce do 15. února následujícího roku, doložení dokladu o statusu osoby se zdravotním postižením, oznámení skončení pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením. K odst. 7 písm. c) 27. V dohodě mohou být uvedeny i další podmínky, jejichž nedodržení není považováno za porušení rozpočtové kázně [viz § 14 odst. 3 písm. k) zákona o rozpočtových pravidlech]. Může se jednat například o nedodržení sjednané lhůty pro doložení pracovní smlouvy se zaměstnancem nebo dokladu o statusu osoby se zdravotním postižením.

K odst. 8 28. Dojde-li k porušení podmínek, které je považováno za porušení rozpočtové kázně, předává úÚřad práce celý případ příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu postupu podle zákona o rozpočtových pravidlech.

K odst. 10 29. Porušení rozpočtové kázně se může zaměstnavatel dopustit i tím, že nevrátí Úřadu práce příspěvek nebo jeho poměrnou část [viz § 75 odst. 8 písm. j) a k) a § 146 odst. 2] ve lhůtě stanovené Úřadem práce.

K odst. 11 30. Chráněné pracovní místo může na základě dohody s Úřadem práce vytvořit zřídit osoba se zdravotním postižením sama pro sebe v případě, že se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. Podmínky pro poskytnutí příspěvku jsou stejné jako podmínky stanovené pro zaměstnavatele. Výjimku z povinnosti vrátit poskytnutý příspěvek

Aktualizace k 1. 1. 2012 tvoří případy, kdy osoba se zdravotním postižením nesplní podmínky dohody proto, že přestane samostatnou výdělečnou činnost vykonávat ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

K odst. 12 31. Pro uzavření dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou o vymezení chráněného pracovního místa platí stejné podmínky jako pro uzavření dohody o zřízení chráněného pracovního místa. Dohoda však neobsahuje ujednání, která se týkají poskytování příspěvku na zřízení chráněného pracovního místa, neboť s uzavřením samotné dohody o vymezení chráněného pracovního místa není spojeno žádné finanční plnění. O poskytování dalších příspěvků navázaných na chráněné pracovní místo jsou uzavírány samostatné dohody (§ 76) nebo je o nich rozhodováno ve správním řízení (§ 78).

Judikatura: Ustanovení § 7 odst. 1 věty třetí vyhlášky č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností, podle něhož se zaměstnavatel v písemné dohodě musí zavázat, že bude provozovat pracovní místa v chráněné dílně nebo chráněném pracovišti nejméně po dobu dvou let od poskytnutí příspěvku a že případně vrátí úřadu práce příspěvek nebo jeho poměrnou část odpovídající době, kterou nesplnil, je třeba vyložit tak, že po tuto dobu musí uvedené pracovní místo reálně fungovat, tj. být obsazeno zaměstnancem (i případně vícero různými zaměstnanci po sobě, započne-li pracovní poměr dalšího zaměstnance bezprostředně po skončení pracovního poměru předchozího zaměstnance) se změněnou pracovní schopností, který zásadně (není-li např. v pracovní neschopnosti) skutečně vykonává pro zaměstnavatele sjednaný druh práce. (NSS 2 Afs 173/2006-77) Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 5 písm. e) bod 3. – nelegální práce, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 76 – příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, § 77 odst. 2 – zmocnění pro vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, § 78 – příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, § 105 odst. 1 písm. b) – opatření aktivní politiky zaměstnanosti, § 125 a násl. – kontrolní činnost, § 146 odst. 2 – povinnost vrátit nevyčerpanou část příspěvku, § 147b – poskytování údajů Související předpisy: zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, – zákon o veřejném zdravotním pojištění, – zákon o pojistném na sociální zabezpečení, – § 60 zákona o správě daní a poplatků § 156 daňového řádu, – § 27 obchodního zákoníku, – § 60 živnostenského zákona, – § 5 zákona o obecně prospěšných společnostech, – § 14 odst. 3 písm. k), § 44a odst. 4 písm. a) a c) zákona

Aktualizace k 1. 1. 2012 o rozpočtových pravidlech, – zákon o finanční kontrole, – zákon o státní kontrole, – § 6, 8 až 10 a 31 prováděcí vyhlášky § 76 (Chráněná pracovní dílna)

(1) Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s Úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje Úřad práce zaměstnavateli příspěvek. (2) Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s Úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy. (3) Příspěvek se poskytuje za podmínky, že zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně. (4) Dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny obsahuje a)

identifikační údaje účastníků dohody,

b)

charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné pracovní dílně,

c)

závazek zaměstnavatele, že na vytvořených pracovních místech zaměstná

Aktualizace k 1. 1. 2012 osoby se zdravotním postižením, d)

dobu, po kterou bude chráněná pracovní dílna provozována,

e)

výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,

f)

podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,

g)

způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,

h)

podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,

i)

závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu

byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku, j)

ujednání o vypovězení dohody. (5) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku

na a)

podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové

kázně podle zvláštního právního předpisu,44) b)

ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení

rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,45) c)

další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle

zvláštního právního předpisu46). Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a). (6) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 5 písm. a) nebo b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.46) (7) Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje uvedené v odstavci 4 písm. a) a e) až j) a v odstavci 5. Příspěvek se poskytne pouze, je-li splněna podmínka uvedená v odstavci 3. Roční výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a

Aktualizace k 1. 1. 2012 osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet. ______________________________ 44

§ 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně

)

některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. 45 46

§ 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004 Sb.

)

)


K odst. 1 1. Má-li zaměstnavatel zájem vytvořit specializované pracoviště přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením a odpovídá-li charakteristika pracovních míst potřebám místního trhu práce, může úřad práce uzavřít se zaměstnavatelem dohodu o vytvoření chráněné pracovní dílny. Základním charakteristickým znakem chráněné pracovní dílny je skutečnost, že je v ní v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáváno nejméně 60 % osob se zdravotním postižením. Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců je stanoven v § 7 prováděcí vyhlášky. 1a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o vytvoření chráněné pracovního dílny a k poskytnutí příspěvku bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. 2. Chráněná pracovní dílna může být rovněž v dohodě s úřadem práce vymezena, aniž by na její vytvoření byl úřadem práce poskytnut příspěvek. Musí však splňovat podmínku zaměstnávání nejméně 60 % osob se zdravotním postižením. 2a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o vymezení chráněné pracovní dílny bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. 3. Chráněnou pracovní dílnou může vždy být zaměstnavatel, který z celkového počtu všech svých zaměstnanců zaměstnává alespoň 60 % osob se zdravotním postižením. Je však možné diskutovat o tom, zda se chráněnou pracovní dílnou rozumí pouze pracoviště, které je prostorově ohraničené, nebo zda se o ní jedná i v případě, kdy osoby se zdravotním postižením pracují na různých pracovištích zaměstnavatele a tato pracoviště jsou zaměstnavatelem označována jako pracovní místa v chráněné pracovní dílně, bez ohledu na to, že osoby se zdravotním postižením vykonávají zcela různé vzájemně nesouvisející činnosti. Podle názoru autorů tohoto komentáře se posledně uvedený případ za chráněnou pracovní dílnu považovat nemůže.

Aktualizace k 1. 1. 2012 4. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce v rámci aktivní politiky zaměstnanosti [viz § 105 odst. 1 písm. b)] příspěvek. Zaměstnavatel se přitom zavazuje, že chráněná pracovní dílna bude provozována nejméně po dobu 2 let.

K odst. 2 5. Dohodnutá výše příspěvku odpovídá předpokládaným výdajům, které bude muset zaměstnavatel vynaložit na vytvoření chráněné pracovní dílny. Může se například jednat o výdaje spojené s přizpůsobením pracoviště nebo jeho vybavením. Maximální výše příspěvku je stanovena příslušným násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího uzavření dohody (viz § 77 odst. 2). Tento násobek se liší podle toho, zda se jedná o pracovní místo vytvářené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením nebo osob s těžším zdravotním postižením, a zvyšuje se v případě, že zaměstnavatel na základě jedné dohody úřadem práce vytváří 10 a více chráněných pracovních míst. Násobky průměrné mzdy jako nejvyšší možné výše příspěvku na jedno pracovní místo v chráněné pracovní dílně jsou stejné jako u chráněného pracovního místa.

K odst. 3 6. Podmínkou pro poskytnutí příspěvku je tzv. bezdlužnost zaměstnavatele. Za bezdlužného se považuje zaměstnavatel, který nemá splatné nedoplatky na daních a na pojistném a na penále na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Za bezdlužného se rovněž považuje ten zaměstnavatel, jemuž byla na základě jeho žádosti povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo mu bylo povoleno posečkání daně. 7. Potvrzení o tzv. bezdlužnosti od všech příslušných institucí nesmí být starší 3 měsíců. Pokud není potvrzení o bezdlužnosti k žádosti přiloženo, měl by úřad práce, přestože to ZoZ přímo neukládá, vyzvat zaměstnavatele a stanovit mu přiměřenou lhůtu k doložení nebo k vyjádření souhlasu s tím, aby si potřebné údaje zjistil úřad práce sám (viz § 147b).

K odst. 4 8. O vytvoření chráněné pracovní dílny je uzavírána dohoda, která musí obsahovat následující údaje. K odst. 4 písm. a) 9. Účastníky dohody o vytvoření chráněné pracovní dílny jsou úřad práce

Aktualizace k 1. 1. 2012 a zaměstnavatel, který chce chráněnou pracovní dílnu pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením vytvořit. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K odst. 4 písm. b) 10. Charakteristika pracovních míst v chráněné pracovní dílně je definována v § 6 prováděcí vyhlášky a zahrnuje popisy pracovní činnosti, která bude vykonávána, budoucího pracoviště a jeho umístění a pracovních podmínek, za kterých budou osoby se zdravotním postižením práci vykonávat. K odst. 4 písm. c) 11. Zaměstnavatel se v dohodě zavazuje, že na pracovních místech ve vytvořené chráněné pracovní dílně bude zaměstnávat pouze osoby se zdravotním postižením. Úřad práce může se zaměstnavatelem navíc dohodnout, že bude přednostně zaměstnávat osoby se zdravotním postižením, které mu doporučí úřad práce. K odst. 4 písm. d) 12. Z odstavce 1 vyplývá povinnost zaměstnavatele provozovat chráněnou pracovní dílnu nejméně po dobu dvou let. V dohodě je možné sjednat i dobu delší. K odst. 4 písm. e) 13. Příspěvek je určen k vytvoření chráněné pracovní dílny. V dohodě musí být sjednáno, na co konkrétně úřad práce zaměstnavateli na vytvoření chráněné pracovní dílny přispěje (například na vybavení pracovišť, na jejich přizpůsobení pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kupříkladu vozíčkářů apod.). V souvislosti s tím je sjednána i celková výše příspěvku. Příspěvek je poskytován jednorázově nebo v několika částech předem. V termínech stanovených v dohodě je poukazován na účet zaměstnavatele. K odst. 4 písm. f) 14. Příspěvek je poskytován za podmínky, že zaměstnavatel chráněnou pracovní dílnu vytvoří a pracovní místa obsadí v termínu sjednaném v dohodě; přitom musí být splněny i ostatní podmínky, jako například obsazení pracovního místa v chráněné pracovní dílně osobou se zdravotním postižením, a to v profesích sjednaných v dohodě, provozování chráněné pracovní dílny po dobu nejméně 2 let apod.


K odst. 4 písm. g) 15. Způsob kontroly plnění sjednaných podmínek vyplývá z předmětu kontroly. Plnění podmínky provozování chráněné pracovní dílny po dobu nejméně dvou let je kontrolováno jednak přímo u zaměstnavatele a také z listinných dokladů, tj. z osobních spisů zaměstnanců − osob se zdravotním postižením, umísťovaných na pracovních místech v chráněné pracovní dílně. Řídí se ZoZ a zákonem o státní kontrole. Kontrola účelného vynakládání poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu, tzn. jejich využití na účel sjednaný v dohodě, se řídí zákonem o finanční kontrole a je prováděna zejména z listinných dokladů. K odst. 4 písm. h) 16. Zaměstnavatel se v dohodě zavazuje provést ve sjednaném termínu vyúčtování poskytnutého příspěvku. V tomto termínu musí úřadu práce doložit doklady (například faktury, účtenky) osvědčující vynaložení poskytnutých finančních prostředků na vytvoření chráněné pracovní dílny v souladu s dohodou [viz písm. e)]. K odst. 4 písm. i) 17. V dohodě jsou stanoveny podmínky poskytnutí příspěvku. Pokud je jejich nesplnění posouzeno jako porušení rozpočtové kázně, postupuje úřad práce celý případ příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu řízení podle zákona o rozpočtových pravidlech. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případech, že byly zaměstnavateli jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, ale nelze je podle ujednání v dohodě považovat za porušení rozpočtové kázně. V dohodě se stanoví lhůta pro jejich vrácení úřadu práce. K odst. 4 písm. j) 18. Dohodu mezi úřadem práce a zaměstnavatelem je možno vypovědět, zejména proto, že neplní podmínky v ní sjednané. Ze strany úřadu práce se jedná o nesplnění významných podmínek pro poskytnutí příspěvku, jako například nevytvoření sjednaného počtu pracovních míst v chráněné pracovní dílně, jejich obsazení jinou osobou než osobou se zdravotním postižením, nedodržení doby 2 let provozování chráněné pracovní dílny apod. Ze strany zaměstnavatele může být důvodem vypovězení dohody například podstatná změna poměrů, které byly rozhodující pro stanovení obsahu dohody, a z tohoto důvodu na něm nelze

Aktualizace k 1. 1. 2012 plnění dohody spravedlivě požadovat.

K odst. 5 19. Zaměstnavateli jsou formou příspěvku na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu. Úřad práce je proto povinen se řídit zákonem o rozpočtových pravidlech a z pohledu hospodaření s veřejnými prostředky rozlišit významnost jednotlivých podmínek dohody. Podle významnosti podmínek je finančním úřadem stanovena výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. K odst. 5 písm. a) 20. Dojde-li k porušení rozpočtové kázně nesplněním významných podmínek sjednaných v dohodě, činí odvod za porušení rozpočtové kázně částku, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena [viz § 44a odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech]. V případě dohody o vytvoření chráněné pracovní dílny se mezi významné podmínky řadí například vytvoření sjednaného počtu pracovních míst v chráněné pracovní dílně, jejich obsazení osobami se zdravotním postižením, dodržení doby 2 let provozování chráněné pracovní dílny, dodržení sjednaného profesního složení zaměstnanců chráněné pracovní dílny apod. K odst. 5 písm. b) 21. Při nesplnění méně významných podmínek dohody činí odvod za porušení rozpočtové kázně 5 % z celkové částky poskytnutého příspěvku [viz § 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech]. V dohodě o vytvoření chráněné pracovní dílny patří mezi tyto podmínky například provedení vyúčtování poskytnutého příspěvku do 31. prosince nebo jeho předložení úřadu práce do 15. února následujícího roku, doložení dokladu o statusu osoby se zdravotním postižením, oznámení skončení pracovního poměru s osobou se zdravotním postižením. K odst. 5 písm. c) 22. V dohodě mohou být uvedeny i další podmínky, jejichž nedodržení není považováno za porušení rozpočtové kázně [viz § 14 odst. 3 písm. k) zákona o rozpočtových pravidlech]. Může se jednat například o nedodržení sjednané lhůty pro doložení pracovní smlouvy se zaměstnancem nebo dokladu o statusu osoby se zdravotním postižením.

K odst. 6

Aktualizace k 1. 1. 2012 23. Dojde-li k porušení podmínek, které je považováno za porušení rozpočtové kázně, předává úřad práce celý případ příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu postupu podle zákona o rozpočtových pravidlech. 24. Porušení rozpočtové kázně se může zaměstnavatel dopustit i tím, že nevrátí úřadu práce příspěvek nebo jeho poměrnou část [viz § 76 odst. 6 písm. i) a § 146 odst. 2] ve lhůtě stanovené úřadem práce.

K odst. 7 25. Toto ustanovení umožňuje poskytovat příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Příspěvek je poskytován na základě dohody, která obsahuje stejné údaje jako dohoda o vytvoření chráněné pracovní dílny, s výjimkou charakteristiky a počtu pracovních míst a závazku zaměstnavatele provozovat chráněnou pracovní dílnu po určitou dobu a zaměstnávat v ní osoby se zdravotním postižením, neboť tento příspěvek je poskytován na částečnou úhradu provozních nákladů již existující chráněné pracovní dílny. I u tohoto příspěvku je podmínkou pro jeho poskytnutí tzv. bezdlužnost zaměstnavatele (viz odst. 3). 26. Okruh provozních nákladů, na které může úřad práce zaměstnavateli přispívat, je stejně jako u chráněného pracovního místa taxativně stanoven v § 8 prováděcí vyhlášky. Jedná se o nejběžnější provozní náklady, které zaměstnavateli vznikají při provozování chráněné pracovní dílny, jako jsou například nájemné a služby s ním spojené, náklady na palivo a energie, na odvoz a likvidaci odpadu, na dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, do zaměstnání a zpět, náklady provozních zaměstnanců apod. 27. Výše příspěvku je stanovena v dohodě jako procento z předpokládaných provozních nákladů. Roční výše příspěvku je ohraničena stanoveným násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku (viz § 77 odst. 2) na každého zaměstnance se zdravotním postižením, přičemž na zaměstnance s těžším zdravotním postižením je tento násobek vyšší. Při stanovení počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, se vychází z průměrného ročního přepočteného počtu zjišťovaného podle § 7 prováděcí vyhlášky. 28. Příspěvek je poskytován zálohově čtvrtletně nebo v jiném dohodnutém období (viz § 10 prováděcí vyhlášky) a v termínech stanovených v dohodě je zúčtován.

Judikatura:

Aktualizace k 1. 1. 2012 Ustanovení § 7 odst. 1 věty třetí vyhlášky č. 115/1992 Sb., o provádění pracovní rehabilitace občanů se změněnou pracovní schopností, podle něhož se zaměstnavatel v písemné dohodě musí zavázat, že bude provozovat pracovní místa v chráněné dílně nebo chráněném pracovišti nejméně po dobu dvou let od poskytnutí příspěvku a že případně vrátí úřadu práce příspěvek nebo jeho poměrnou část odpovídající době, kterou nesplnil, je třeba vyložit tak, že po tuto dobu musí uvedené pracovní místo reálně fungovat, tj. být obsazeno zaměstnancem (i případně vícero různými zaměstnanci po sobě, započne-li pracovní poměr dalšího

zaměstnance

bezprostředně

po

skončení

pracovního

poměru

předchozího

zaměstnance) se změněnou pracovní schopností, který zásadně (není-li např. v pracovní neschopnosti) skutečně vykonává pro zaměstnavatele sjednaný druh práce. (NSS 2 Afs 173/2006-77) Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 77 odst. 2 – zmocnění pro vyhlášení průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, § 105 odst. 1 písm. b) – opatření aktivní politiky zaměstnanosti, § 126 a násl. – kontrolní činnost, § 146 odst. 2 – povinnost vrátit nevyčerpanou část příspěvku, § 147b – poskytování údajů Související předpisy: zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, – zákon o veřejném zdravotním pojištění, – zákon o pojistném na sociální zabezpečení, – § 60 zákona o správě daní a poplatků, – zákon o finanční kontrole, – zákon o státní kontrole, – § 14 odst. 3 písm. k) a § 44a odst. 4 písm. a) a c) zákona o rozpočtových pravidlech, – § 6 až 8 a 10 prováděcí vyhlášky

§ 76 (Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa) (1) Úřad práce může na zřízené nebo vymezené chráněné pracovní místo poskytnout na základě dohody se zaměstnavatelem nebo osobou samostatně výdělečně činnou, která je osobou se zdravotním postižením, i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Dohodu je možno uzavřít nejdříve

Aktualizace k 1. 1. 2012 po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa. (2) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se poskytne za předpokladu splnění podmínky podle § 75 odst. 5 ke dni podání žádosti o příspěvek. Roční výše příspěvku může činit nejvíce 48 000 Kč. Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. (3) Příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se neposkytne na pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele (4) Žádost o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa obsahuje a) identifikační údaje zaměstnavatele, b) místo a předmět podnikání a c) seznam chráněných pracovních míst a jejich počet. (5) K žádosti o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa je nutné přiložit doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu a potvrzení o splnění podmínky podle § 75 odst. 5, pokud zaměstnavatel nedá souhlas k tomu, aby si údaje o splnění této podmínky zjistil podle § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce. Úřad práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. (6) Dohoda o poskytnutí příspěvku obsahuje údaje podle § 75 odst. 8 písm. a), f) až l) a odst. 9. K § 76 V rámci novely ZoZ, provedené zákonem č. 367/2011 Sb., bylo původní ustanovení § 76 (chráněná pracovní dílna) nahrazeno zcela novým, které podrobně upravuje poskytování

Aktualizace k 1. 1. 2012 příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Práva a povinnosti vzniklé z dohod o poskytnutí příspěvku na vytvoření chráněné pracovní dílny nebo o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny uzavřených do konce roku 2011 se podle části první článku II bodu 6. přechodných ustanovení zákona č. 367/2011 Sb. posuzují podle dosavadní právní úpravy. Pracovní místa v chráněných pracovních dílnách vytvořená nebo vymezená do konce roku 2011, se podle bodu 7. těchto přechodných ustanovení považují za chráněná pracovní místa.

K odst. 1 1. Toto ustanovení umožňuje poskytovat příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo, a to jak zaměstnavateli, tak i osobě samostatně výdělečně činné. Dohodu o poskytnutí příspěvku je možno uzavřít až po uplynutí 12 měsíců ode dne zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa. Pro zachování kontinuity s dosavadní právní úpravou poskytování tohoto příspěvku je podle části první článku II bodu 8. přechodných ustanovení zákona č. 367/2011 Sb. možné tuto podmínku splnit i zápočtem doby před 1. 1. 2012. Důvodem tohoto opatření je sjednocení právní úpravy v této oblasti s právní úpravou nárokového navýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (§ 78 odst. 3). Tato právní úprava může vzbuzovat pochybnosti o tom, zda finanční pomoc k úhradě provozních nákladů není pro zaměstnavatele vhodnější právě v počátku provozování chráněného pracovního místa, kdy se vynaložené náklady zaměstnavateli prostřednictvím prodeje jeho výrobků nebo služeb ještě nevracejí. 2. Okruh provozních nákladů, na které může Úřad práce přispívat zaměstnavateli, je taxativně stanoven v § 8 prováděcí vyhlášky Jedná se o nejběžnější provozní náklady, které zaměstnavateli vznikají při správě podniku ve spojení s provozováním chráněného pracovního místa, jako jsou například nájemné a služby s ním spojené, náklady na palivo a energie, na povinné revize atd., včetně určitých administrativních nákladů spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Tyto správní náklady jsou hrazeny paušální částkou. 3. Dalšími náklady, které mohou být Úřadem práce hrazeny, jsou mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, náklady na dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a zpět a náklady na přizpůsobení provozovny. Tyto náklady již nejsou hrazeny paušální částkou, ale na základě předložených dokladů. 4. Výčet provozních nákladů osoby samostatně výdělečně činné je rovněž taxativně

Aktualizace k 1. 1. 2012 uveden v § 9 prováděcí vyhlášky. Jedná se o obdobné provozní náklady jako u zaměstnavatele, vyjmuty jsou ty náklady, které na chráněném pracovním místě zřízeném pro osobu samostatně výdělečně činnou nevznikají, např. náklady na dopravu zaměstnanců.

K odst. 2 5. I u tohoto příspěvku je podmínkou pro jeho poskytnutí tzv. bezdlužnost zaměstnavatele ke dni podání žádosti (viz § 75 odst. 5). Maximální roční výše příspěvku je stanovena pevnou částkou 48 000 Kč, jeho konkrétní výše se v jednotlivých případech sjednává v dohodě o jeho poskytnutí. 5a. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i vyloučení z nároku na poskytnutí příspěvků z veřejných rozpočtů, přičemž Směrnice umožňuje stanovit dobu tohoto vyloučení až na 5 let. V ZoZ je toto období tříleté. 5b. Doba 3 let se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.).

K odst. 3 6. Z poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněných pracovních míst jsou vyloučena chráněná pracovní místa, která byla zřízena nebo vymezena

mimo

pracoviště

zaměstnavatele,

tzn.

v domácnostech

zaměstnanců.

Zaměstnavateli v těchto případech z provozních nákladů uvedených v § 8 prováděcí vyhlášky téměř žádné nevznikají, a pokud ano, jsou velmi těžkou určitelné a vyčíslitelné. Lze se oprávněně domnívat, že toto vyloučení je motivováno i tím, že v případech zaměstnávání osob se zdravotním postižením jako tzv. domácích zaměstnanců dochází k největšímu zneužívání příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 4 7. Dohoda mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem o poskytnutí příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa se uzavírá na základě žádosti zaměstnavatele. Toto ustanovení vyjmenovává základní náležitosti žádosti, kterými jsou identifikační údaje zaměstnavatele [viz § 5 písm. a)], místo a předmět podnikání tak, jak vyplývají ze živnostenského oprávnění nebo z výpisu z příslušného rejstříku nebo seznamu, a seznam chráněných pracovních míst a jejich počet.

K odst. 5 8. Přílohami žádosti jsou - doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu - potvrzení o tzv. bezdlužnosti - případně další doklady potřebné k posouzení žádosti. 9. Doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu je podstatný pro poskytnutí příspěvku, neboť příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou podle § 31 prováděcí vyhlášky poskytovány bezhotovostně převodem na účet příjemce vedený u peněžního ústavu. 10. Potvrzení o tzv. bezdlužnosti od všech příslušných institucí má dokladovat bezdlužnost zaměstnavatele ke dni podání žádosti o příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa. Je sporné, zda je v praxi proveditelné doložení potvrzení o bezdlužnosti ke dni podání žádosti. Lze předpokládat, že tato povinnost nebude moci být většinou splněna. Pokud není potvrzení o bezdlužnosti k žádosti přiloženo, měl by Úřad práce, přestože mu to ZoZ přímo neukládá, vyzvat zaměstnavatele a stanovit mu přiměřenou lhůtu k jeho doložení. Novelou ZoZ přijatou zákonem č. 367/2011 Sb. je navíc umožněno, aby zaměstnavatel vyjádřil souhlas s tím, aby si potřebné údaje zjistil Úřad práce sám (viz § 147b). Za tím účelem však zaměstnavatel musí zprostit příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce. V obou těchto případech je již potvrzení o bezdlužnosti ke dni podání žádosti splnitelné. 11. Mezi další doklady potřebné k posouzení žádosti o tento příspěvek bezesporu patří kalkulace provozních nákladů, podložená např. nájemními smlouvami, faktury za energie apod.

K odst. 6


12. Příspěvek je poskytován na základě dohody, která obsahuje stejné údaje jako dohoda o zřízení chráněného pracovního místa (viz komentáře k § 75 odst. 8 a 9), s výjimkou těch údajů, které jsou již obsaženy v dohodě o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa (charakteristika pracovního místa) nebo které se na poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů nevztahují (např. závazek zaměstnavatele provozovat toto místo po určitou dobu a zaměstnávat na něm osobu se zdravotním postižením), neboť tento příspěvek je poskytován na částečnou úhradu provozních nákladů již existujícího chráněného pracovního místa. Z tohoto důvodu také ZoZ nestanovuje pro uzavření této dohody žádné časové omezení, to je dáno již samotnou existencí chráněného pracovního místa. Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 5 písm. e) bod 3. – nelegální práce, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 75 –chráněné pracovní místo, § 78 – příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě, § 105 odst. 1 písm. b) – opatření aktivní politiky zaměstnanosti, § 125 a násl. – kontrolní činnost, § 146 odst. 2 – povinnost vrátit nevyčerpanou část příspěvku, § 147b – poskytování údajů Související předpisy: zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, – zákon o veřejném zdravotním pojištění, – zákon o pojistném na sociální zabezpečení, – § 156 daňového řádu, – § 27 obchodního zákoníku, – § 60 živnostenského zákona, – § 5 zákona o obecně prospěšných společnostech, – § 14 odst. 3 písm. k), § 44a odst. 4 písm. a) a c) zákona o rozpočtových pravidlech, – zákon o finanční kontrole, – zákon o státní kontrole, – § 6, 8 až 10 a 31 prováděcí vyhlášky

§ 77 (Prováděcí předpisy) (1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku chráněného pracovního místa a pracovních míst v chráněné pracovní dílně, způsob výpočtu ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří vykonávají práci v chráněné pracovní dílně, druhy nákladů, na které lze poskytnout příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa a chráněné pracovní dílny, a způsob poskytování příspěvku.

Aktualizace k 1. 1. 2012 (1) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem charakteristiku chráněného pracovního místa, druhy provozních nákladů chráněného pracovního místa nezbytných k provozování chráněného pracovního místa, na které lze poskytnout příspěvek podle § 76, a způsob poskytování příspěvku a další skutečnosti rozhodné pro uzavření dohody o zřízení nebo vymezení chráněného pracovního místa. (2) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. K odst. 1 1. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno prováděcí vyhláškou, ve které jsou podrobnosti týkající se chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen upraveny v § 1 až 5. 6 až 10. K odst. 2 2. Průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku vyhlašuje ministerstvo na základě tohoto zmocnění každoročně v prosinci sdělením ve Sbírce zákonů. Související ustanovení: § 75 – chráněné pracovní místo, § 76 – chráněná pracovní dílna příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa Související předpisy: § 1 až 5 6 až 10 prováděcí vyhlášky § 78 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněném pracovním místě (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu na chráněných pracovních místech (§ 75) více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob formou částečné úhrady vynaložených prostředků na mzdy nebo platy a dalších nákladů. Příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvkem jsou nahrazovány skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy v měsíční výši 75%skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy snižují o částku odpovídající výši


a) poskytnuté naturální mzdy, b) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení plnění zaměstnavatele podle § 327 zákoníku práce, s výjimkou srážek provedených k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, nebo příspěvku zaměstnance na závodní stravování podle § 236 zákoníku práce, c) srážek ze mzdy nebo platu určených k uspokojení závazků zaměstnance podle § 146 písm. b) zákoníku práce, je-li srážka ze mzdy v rozporu s dobrými mravy, nebo d) náhrady mzdy nebo platu poskytnuté zaměstnanci při překážkách v práci na straně zaměstnavatele. (3) Po uplynutí 12 kalendářních měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo ode dne vymezení chráněného pracovního místa může zaměstnavatel v žádosti o příspěvek za následující kalendářní čtvrtletí uplatnit nárok na zvýšení příspěvku o částku odpovídající prokázaným dalším nákladům vynaloženým zaměstnavatelem na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nejvýše však o 2 000 Kč měsíčně na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením. Zvýšení příspěvku podle věty první nelze uplatnit pro chráněné pracovní místo zřízené nebo vymezené mimo pracoviště zaměstnavatele. (4) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy a) bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, nebo b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistil Úřad práce sám, pokud mu k tomu dal zaměstnavatel souhlas a za tímto účelem zprostil příslušný finanční nebo celní úřad povinnosti mlčenlivosti vůči Úřadu práce; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit. Příspěvek se zaměstnavateli neposkytne po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. (5) Součástí žádosti je


a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67). Při opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti. (6) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že o příspěvek požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené prostředky na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. (7) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance Úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117), b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu, c) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec zaměstnán na chráněném pracovním místě, na které je poskytován příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, nebo d) za čtvrtletí, ve kterém zaměstnanec, s nímž nebylo v pracovní smlouvě sjednáno jako místo výkonu práce pracoviště zaměstnavatele, nesouhlasil s provedením kontroly v místě výkonu jeho práce (§ 126 odst. 3).


(8) Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 4, b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající vynaloženým prostředkům na mzdy nebo platy, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 6 nebo 7 příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a), d) neposkytnutí příspěvku nebo jeho části ve výši odpovídající nevyplacené mzdě nebo platu a neodvedenému pojistnému ke dni podání žádosti, nebo e) neposkytnutí zvýšeného příspěvku podle odstavce 3 nebo jeho části v případě, že další náklady nebudou prokazatelně souviset se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, f) neposkytnutí příspěvku, pokud byla zaměstnavateli uložena pokuta za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3 a ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení této pokuty neuplynuly 3 roky. (9) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (10) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím Úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; obdobně je zaměstnavatel povinen vrátit příspěvek v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. Nesplnění těchto povinností je porušením rozpočtové kázně 46). (11) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. (12) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí a druhy dalších nákladů, o které se příspěvek podle odstavce 3 zvyšuje, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. (13) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 4 písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Žádost musí být ministerstvu doručena nejpozději do konce druhého

Aktualizace k 1. 1. 2012 kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí, za které je o příspěvek žádáno. § 78 Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (1) Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce pro poskytování příspěvku je krajská pobočka Úřadu práce, v jejímž obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jejímž obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. (2) Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady snižují o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy.

(3) Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být krajské pobočce Úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí. Příspěvek se poskytuje za podmínky, že k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí zaměstnavatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky a nemá nedoplatek na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo bylo povoleno posečkání daně, anebo b) součet všech splatných nedoplatků zaměstnavatele k poslednímu dni příslušného kalendářního čtvrtletí nepřesáhl 10 000 Kč a zaměstnavatel tyto nedoplatky uhradil do 15. Dne kalendářního měsíce následujícího po kalendářním čtvrtletí, za které o příspěvek žádá, nebo je uhradil do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o těchto nedoplatcích od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl v případě, že si údaje o nedoplatcích podle § 147b zjistila krajská

Aktualizace k 1. 1. 2012 pobočka Úřadu práce sama; uhrazení nedoplatku je zaměstnavatel povinen krajské pobočce Úřadu práce doložit. (4) Součástí žádosti je a) doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, b) jmenný seznam zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením, s uvedením rodného čísla, data vzniku a skončení pracovního poměru, kódu zdravotní pojišťovny, vynaložených mzdových nákladů včetně odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, c) doložení skutečnosti, že zaměstnanec, na kterého je příspěvek požadován, je osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 5). Při opakovaném poskytování příspěvku je toto doložení součástí žádosti pouze v případě změny této skutečnosti. (5) Požádá-li o příspěvek více zaměstnavatelů, příspěvek se poskytne tomu zaměstnavateli, u něhož vznikl zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, pracovní poměr nejdříve. Skončí-li tento pracovní poměr v průběhu kalendářního čtvrtletí, poskytne se příspěvek v poměrné části dalšímu zaměstnavateli, který o něj požádal; v případě, že požádalo více zaměstnavatelů, postupuje se podle věty první. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, ve stejný den pracovní poměr u více zaměstnavatelů, kteří o příspěvek žádají, příspěvek na tohoto zaměstnance nelze poskytnout žádnému z nich. Vznikne-li zaměstnanci, který je osobou se zdravotním postižením, více pracovních poměrů u téhož zaměstnavatele, náleží příspěvek měsíčně ve výši uvedené v odstavci 2. Pro účely stanovení výše příspěvku se skutečně vynaložené mzdové náklady včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance sčítají. (6) Příspěvek nelze poskytovat na zaměstnance se zdravotním postižením a) za čtvrtletí, ve kterém je na tohoto zaměstnance Úřadem práce poskytován jiný příspěvek, jehož výše se stanoví na základě skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku

Aktualizace k 1. 1. 2012 zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nebo příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (§ 117), b) za čtvrtletí, ve kterém byl zaměstnanec, který je osobou se zdravotním postižením, poživatelem starobního důchodu. (7) Krajská pobočka Úřadu práce vydá rozhodnutí o a) poskytnutí příspěvku, pokud zaměstnavatel splňuje podmínky pro poskytnutí příspěvku uvedené v odstavcích 1 a 3, b) neposkytnutí příspěvku, pokud nejsou splněny podmínky uvedené v písmenu a), nebo pokud zaměstnavatel v přiměřené lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce nedoloží součásti žádosti uvedené v odstavci 4, c) neposkytnutí části příspěvku ve výši odpovídající mzdovým nákladům včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění těch zaměstnanců, u kterých zaměstnavatel nedoloží, že jsou osobami se zdravotním postižením, nebo na které nelze podle odstavce 5 nebo 6 příspěvek poskytnout; současně musí být splněny podmínky uvedené v písmenu a). (8) Příspěvek je splatný nejpozději do 14 kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí. (9) Poskytnutý příspěvek nebo jeho poměrnou část je zaměstnavatel povinen prostřednictvím Úřadu práce ve stanovené lhůtě odvést do státního rozpočtu, jestliže mu byl na základě nesprávných údajů vyplacen neprávem nebo v nesprávné výši; nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně46). (10) Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle odstavce 1 je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí. (11)

Způsob

výpočtu

průměrného

přepočteného

počtu

zaměstnanců

a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, za kalendářní čtvrtletí stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.

Aktualizace k 1. 1. 2012 (12) Ministerstvo může na základě písemné a odůvodněné žádosti zaměstnavatele ve výjimečných případech hodných zvláštního zřetele prominout splnění podmínky uvedené v odstavci 3 písm. b), pokud jde o výši součtu všech splatných nedoplatků zaměstnavatele. Proti rozhodnutí o prominutí splnění podmínky výše splatných nedoplatků není přípustný rozklad a rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. ___________________ 46

)


K odst. 1 1. Zaměstnávání osob se zdravotním postižením ve větším měřítku s sebou přináší zvýšení nákladů s tím spojených. Zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají převážně osoby se zdravotním postižením, se k určité kompenzaci těchto nákladů poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Jedná se o jediný příspěvek, který není Úřadem práce poskytován na základě dohody, ale zaměstnavateli na něj při splnění zákonných podmínek vzniká nárok. Zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele je jednou z podmínek pro poskytnutí příspěvku. Další dvě podmínky jsou uvedeny v odstavci 4. 1a. Podmínka zaměstnávání více než 50% osob se zdravotním postižením byla novelou zákona č. 367/2011 Sb. doplněna tím, že může být splněna jedině zaměstnáváním osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech (§75). Podle části první článku II bodu 11. přechodných ustanovení zákona č. 367/2011 Sb. je dán zaměstnavatelům časový prostor (první dvě čtvrtletí roku 2012) k tomu, aby uzavřeli s Úřadem práce dohodu o vymezení pracovních míst, na kterých pracují osoby se zdravotním postižením, pokud tato místa charakter chráněných pracovních míst již nemají. 1b. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. byla v odstavci 1 doplněna rovněž forma poskytování příspěvku, a to částečnou úhradou vynaložených prostředků na mzdy a platy a dalších nákladů (odst. 3). 2. Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce je zde stanovena odlišně od § 7 odst. 3 8a odst. 2 ZoZ. Neřídí se místem, ve kterém je zaměstnávání osob se zdravotním postižením vykonáváno, ale sídlem (bydlištěm) zaměstnavatele, který proto podává žádost o příspěvek pouze na jedné krajské pobočce Úřadu práce. 2a. Důvodem pro změnu kompetence pro poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské

Aktualizace k 1. 1. 2012 pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 2 3. Měsíční výše příspěvku se stanoví na základě skutečně vynaložených prostředků na mzdy a platy na zaměstnance v pracovním poměru, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, včetně té části pojistného na veřejné zdravotní pojištění a na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou za sebe zaměstnavatel odvedl z vyměřovacích základů zaměstnanců se zdravotním postižením. Výše příspěvku na jednoho zaměstnance však může činit nejvýše 8 000 Kč měsíčně. Na osoby se zdravotním postižením, které jsou zaměstnávány na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se příspěvek neposkytuje. 3a. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. bylo poskytování příspěvku zpřísněno tím, že byla zavedena spoluúčast zaměstnavatele na vynaložených prostředcích na mzdy a platy zaměstnanců, na které příspěvek nárokuje. Úřad práce hradí zaměstnavateli pouze 75% těchto nákladů, samozřejmě při zachování maximální možné měsíční částky 8 000 Kč. K odst. 2 písm. a) 3b. Novelou ZoZ provedenou zákonem č, 149/2010 Sb. se s účinností od 1. července 2010 pro stanovení výše příspěvku snížily skutečně vynaložené mzdové náklady o částku odpovídající výši poskytnuté naturální mzdy. Tato novela byla přijata na základě poslaneckého návrhu a jak vyplynulo z odůvodnění návrhu, hlavním smyslem bylo zajistit, aby v případech, kdy jsou zaměstnavateli vynaložené mzdové náklady refundovány úřadem práce v penězích, byla i mzdy poskytována zaměstnancům v penězích a ne formou naturální mzdy např. v podobě poukázek na různé služby (lázeňské, rehabilitační apod.). Někteří zaměstnavatelé využívají obavy osob se zdravotním postižením ze ztráty zaměstnání a podmiňují trvání pracovního poměru uzavřením dohody o poskytování části mzdy naturální formou. Osoby se zdravotním postižením pak přistupují na dohodu o naturální mzdě v podobě poukázek, přestože tyto služby nemohou z hlediska svého zdravotního postižení využít. Podle přechodného ustanovení tohoto zákona došlo ke snížení o částku odpovídající výši naturální mzdy poprvé u příspěvku poskytovaného za 3. čtvrtletí 2010.

Aktualizace k 1. 1. 2012 3c. Tato novela ZoZ byla řešením pouze velmi malého okruhu problémů, které se při poskytování příspěvku vyskytly. Pokud zaměstnavatelé účelově zaměstnávají osoby se zdravotním postižením s cílem získání příspěvku, pak nejčastěji využívají jejich obavy ze ztráty zaměstnání k uzavírání dohod o srážkách ze mzdy na různá školení či jazykové kurzy, které zaměstnanec buď nepotřebuje, nebo se vůbec neuskutečňují, na příspěvky na členství v občanských sdruženích, ve kterých je zaměstnavatel osobně zapojen nebo je pro tento účel založil apod. Pro zamezení tohoto nemorálního jednání je podle názoru autorů tohoto komentáře potřeba rozsáhlejší novela ZoZ. 4. Tento nedostatek byl odstraněn novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. Skutečně vynaložené prostředky na mzdy a platy se počínaje 3. čtvrtletím 2012 snižují o další částky uvedené v písmenech b) až d) odstavce 2. Tím by mělo dojít k dalšímu omezení zneužívání příspěvku.

K odst. 2 písm. b) až d) 5. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. se skutečně vynaložené prostředky na mzdy a platy počínaje 3. čtvrtletím 2012 snižují o částky odpovídající výši srážek ze mzdy nebo platu k uspokojení plnění zaměstnavatele (§ 327 zákoníku práce). Výjimku zde tvoří srážky k uhrazení škody, za kterou zaměstnanec odpovídá, a srážky na příspěvek zaměstnance na závodní stravování (§ 236 zákoníku práce). 6. K dalšímu snížení může dojít v případě, kdy je uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy k uspokojení závazků zaměstnance (§ 146 zákoníku práce), pokud jsou tyto srážky v rozporu s dobrými mravy. Prokázání, zda se o takovou srážku jedná, bude velmi obtížné, neboť bude záležet především na obsahu dohody o srážce ze mzdy a na vyjádření konkrétního zaměstnance, kterému je taková srážka prováděna. Bude se především jednat o ty případy, kdy zaměstnavatel jako podmínku pro uzavření nebo zachování pracovního poměru stanoví členství zaměstnance v občanském sdružení, které zaměstnavatel sám založil nebo v něm má účast, a formou srážky ze mzdy jsou pak placeny členské příspěvky. 7. Prostředky vynaložené na mzdy a platy se snižují rovněž o částky odpovídající náhradě mzdy nebo platu za dobu překážek v práci na straně zaměstnavatele. Toto opatření vychází z předpokladu, že nebude-li moci zaměstnavatel uplatňovat nárok na příspěvek ve výši provedených srážek ze mzdy, pak další cesta k získání části příspěvku ve prospěch zaměstnavatele by mohla vést právě přes náhradu mzdy při překážkách v práci na jeho straně.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 3 8. Příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech je poskytován formou částečné úhrady nejen vynaložených prostředků na mzdy nebo platy, ale také na další náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením (odst. 1). 9. Nárok na zvýšení příspěvku o úhradu dalších nákladů bude moci zaměstnavatel uplatnit až po uplynutí 12 měsíců ode dne obsazení zřízeného chráněného pracovního místa nebo vymezení chráněného pracovního místa. Pro zachování kontinuity s dosavadní právní úpravou poskytování příspěvku na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa je podle části první článku II bodu 12. přechodných ustanovení zákona č. 367/2011 Sb. možné tuto podmínku splnit i zápočtem doby před 1. 7. 2012. 10. Na rozdíl od obavy vyjádřené v komentáři k § 76 odst. 1 ZoZ v tomto případě je zaměstnavatel finančně podporován po celou dobu zaměstnávání osob se zdravotním postižením příspěvkem ve výši uvedené v odst. 2, takže nemusí mít v počátku problémy s úhradou dalších nákladů spojených se zaměstnáváním těchto osob. 11. Zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech o úhradu dalších nákladů může činit měsíčně až 2 000 Kč na každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením. 12. Okruh dalších nákladů je taxativně stanoven v § 14a prováděcí vyhlášky. Jedná se o nejběžnější provozní náklady, které zaměstnavateli vznikají při správě podniku ve spojení s provozováním chráněného pracovního místa, jako jsou například nájemné a služby s ním spojené, náklady na palivo a energie, na povinné revize atd., včetně určitých administrativních nákladů spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Tyto správní náklady jsou hrazeny paušální částkou. 13. Dalšími náklady jsou rovněž mzdové náklady provozních zaměstnanců a pracovních asistentů, náklady na dopravu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, na pracoviště a zpět a náklady na přizpůsobení provozovny. Tyto náklady již nejsou hrazeny paušální částkou, ale na základě předložených dokladů. 14. Z nároku na zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech o další náklady jsou vyloučena chráněná pracovní místa, která byla zřízena nebo vymezena mimo pracoviště zaměstnavatele, tzn. v domácnostech zaměstnanců. Zaměstnavateli v těchto případech z provozních nákladů uvedených v § 14a prováděcí vyhlášky téměř žádné nevznikají, a pokud ano, jsou velmi těžkou určitelné a vyčíslitelné. Lze se oprávněně domnívat, že toto vyloučení je motivováno i

Aktualizace k 1. 1. 2012 tím, že v případech zaměstnávání osob se zdravotním postižením jako tzv. domácích zaměstnanců dochází k největšímu zneužívání příspěvků poskytovaných ze státního rozpočtu.

K odst. 4 15. Jelikož výše příspěvku vychází ze skutečně vyplacených prostředků na mzdy a platy, včetně pojistného a případného zvýšení o další náklady, je příspěvek poskytován zpětně vždy za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Doručení žádosti o příspěvek Úřadu práce nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí čtvrtletí je druhou podmínkou pro poskytnutí příspěvku (první podmínka – viz odstavec 1). 16. S ohledem na změnu kompetencí v souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, je nutné doručit žádost o poskytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle odstavce 1. 17. Třetí podmínkou pro poskytnutí příspěvku je tzv. bezdlužnost zaměstnavatele. Za bezdlužného se považuje zaměstnavatel, který nemá splatné nedoplatky na daních a na pojistném a na penále na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Za bezdlužného se rovněž považuje ten zaměstnavatel, jemuž bylo na základě jeho žádosti povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo mu bylo povoleno posečkání daně. Potvrzení o bezdlužnosti zaměstnavatel dokládá k žádosti nebo ve lhůtě stanovené krajskou pobočkou Úřadu práce anebo může dát Úřadu práce souhlas s tím, aby si potřebné údaje zjistil sám (viz § 147b). V tom případě je pak krajská pobočka Úřadu práce povinna podle § 36 odst. 3 správního řádu seznámit zaměstnavatele, který je účastníkem správního řízení, s podklady pro vydání rozhodnutí, tj. s obsahem jednotlivých potvrzení. 18. V souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, je možnost získávat údaje o případných nedoplatcích na daních nebo na zdravotním a sociálním pojištění dána krajské pobočce, která o poskytnutí či neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením rozhoduje. Je zde však zřetelný určitý rozpor mezi tímto ustanovením a ustanovením § 147b, podle kterého je oprávnění požadovat potřebné údaje od příslušných institucí dáno Úřadu práce. Lze však dovodit, že žádost o poskytnutí údajů je podávána jménem Úřadu práce prostřednictvím krajské pobočky, která následně žadatele o příspěvek informuje. 19. S účinností od 4. 7. 2009 (zákon č. 158/2009 Sb.) se za bezdlužného považuje také ten zaměstnavatel, jenž sice měl k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí splatné nedoplatky, ale ty nepřesáhly částku 10 000 Kč a byly zaplaceny do 15. dne následujícího

Aktualizace k 1. 1. 2012 kalendářního měsíce. V případě, že bezdlužnost zaměstnavatele zjišťoval Úřad práce podle § 147b ZoZ sám, musí být nedoplatky zaplaceny do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o nich zaměstnavatel od krajské pobočky Úřadu práce dozvěděl. Tato novela zákona o zaměstnanosti vznikla na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu a má umožnit zaměstnavatelům uhrazení zejména těch nedoplatků, o kterých zaměstnavatel nemusel předem vědět (například penále nebo úroky z prodlení). Je otázkou, zda tento vstřícný krok nepovede k dalším změnám, například k posunutí termínu pro zaplacení nedoplatků apod. 20. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i vyloučení z nároku na poskytnutí příspěvků z veřejných rozpočtů, přičemž Směrnice umožňuje stanovit dobu tohoto vyloučení až na 5 let. V ZoZ je toto období tříleté. 21. Doba 3 let se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.).

K odst. 5 22. Příspěvek je poskytován na základě žádosti zaměstnavatele, jejímiž součástmi jsou doklady, které osvědčují nárok na příspěvek a na základě kterých je stanovena celková výše příspěvku. K odst. 5 písm. a) 23. Jednou z podmínek nároku na příspěvek je zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech z celkového počtu všech zaměstnanců zaměstnavatele. Součástí žádosti jsou proto číselné údaje o průměrném čtvrtletním přepočteném počtu (viz odst. 11) všech zaměstnanců a zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením a kteří pracují na chráněných pracovních místech. Správnost těchto údajů následně ověřuje Úřad práce při kontrole splnění podmínek nároku na příspěvek.


K odst. 5 písm. b) 24. Jmenný seznam zaměstnaných osob se zdravotním postižením a s těžším zdravotním postižením obsahuje údaje sloužící pro kontrolu oprávněnosti uplatnění nároku na příspěvek na konkrétní zaměstnance se zdravotním postižením. Jedná se o rodná čísla těchto zaměstnanců a datum vzniku jejich pracovního poměru (viz odst. 6). 25. U každého zaměstnance, na kterého je nárok na příspěvek uplatňován, musí být uveden kód jeho zdravotní pojišťovny. Tento údaj umožní Úřadu práce vyžádat si od příslušných zdravotních pojišťoven potvrzení o tzv. bezdlužnosti zaměstnavatele (§ 147b). V případě, že zaměstnavatel předkládá Úřadu práce potvrzení o bezdlužnosti sám, slouží tento údaj ke kontrole, zda byla doložena potvrzení od všech dotčených zdravotních pojišťoven. 26. Zaměstnavatel uvádí ve jmenném seznamu částky, které vynaložil na mzdy a platy jednotlivých zaměstnanců, včetně jím odvedeného pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Tyto částky jsou základem pro stanovení výše příspěvku (viz odst. 2). 27. V případě, že některá ze součástí žádosti není krajské pobočce Úřadu práce předložena spolu se žádostí, stanoví krajská pobočka Úřadu práce zaměstnavateli lhůtu k jejímu doložení. Nedoložení součásti žádosti ve stanovené lhůtě má za následek zastavení řízení o žádosti podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu. K odst. 5 písm. c) 28. Příspěvek náleží pouze na zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2). Skutečnost, že zaměstnanec je osobou se zdravotním postižením, musí zaměstnavatel krajské pobočce Úřadu práce doložit (§ 67 odst. 3), pokud o příspěvek na tohoto zaměstnance žádá poprvé. Při opakovaných žádostech dokládá pouze změny této skutečnosti. Jedná se o případy, kdy zaměstnanec přestane v průběhu kalendářního čtvrtletí být osobou se zdravotním postižením.

K odst. 6 29. V určitých případech příspěvek nenáleží, i když byly splněny všechny podmínky pro jeho poskytnutí. Důvodem je ochrana osob se zdravotním postižením, jejichž zdravotní stav může být poškozován jejich zaměstnáváním několika zaměstnavateli současně výhradně za účelem získání příspěvku.

Aktualizace k 1. 1. 2012 30. Uplatní-li nárok na příspěvek na jednu a tutéž osobu se zdravotním postižením více zaměstnavatelů, náleží příspěvek pouze tomu z nich, u kterého vznikl osobě se zdravotním postižením pracovní poměr nejdříve (dále jen „první zaměstnavatel“). Rozhodné je proto datum vzniku pracovního poměru, tj. datum nástupu do práce uvedené v pracovní smlouvě (viz § 36 odst. 1 zákoníku práce). Zaměstnavateli, který o příspěvek žádá a není u konkrétního zaměstnance se zdravotním postižením v postavení prvního zaměstnavatele, není příspěvek na tohoto zaměstnance poskytnut. 31. Má-li osoba se zdravotním postižením uzavřeno souběžně více pracovních poměrů a v průběhu kalendářního čtvrtletí její pracovní poměr u prvního zaměstnavatele skončí, pak se v pořadí doposud druhý zaměstnavatel stane po zbývající část kalendářního čtvrtletí zaměstnavatelem prvním. Příspěvek v tomto případě náleží oběma zaměstnavatelům, ale pouze ve výši mzdových nákladů vynaložených za období, kdy byli v postavení prvního zaměstnavatele. 32. Vzniknou-li osobě se zdravotním postižením pracovní poměry u více zaměstnavatelů v jeden den, nelze stanovit prvního zaměstnavatele, a proto příspěvek nenáleží žádnému z nich. 33. Vznikne-li osobě se zdravotním postižením více pracovních poměrů u jednoho zaměstnavatele, zaměstnavatel nárok na příspěvek neztrácí. Náleží mu však pouze ve výši 75% součtu vynaložených prostředků na mzdy nebo platy (včetně té části pojistného, kterou hradí za sebe) ve všech pracovních poměrech tohoto zaměstnance, nejvýše však 8 000 Kč měsíčně (viz odst. 2). Není přitom podstatné, zda pracovní poměry vznikaly postupně nebo v jeden den.

K odst. 7 34. Toto ustanovení uvádí další případy, kdy příspěvek v daném čtvrtletí na konkrétního zaměstnance zaměstnavateli nenáleží, přestože byly splněny podmínky pro jeho poskytnutí. K odst. 7 písm. a) 35. Příspěvek je poskytován z prostředků státního rozpočtu. Na základě obecného principu hospodárného nakládání s těmito prostředky proto není možné, aby byl poskytován v souběhu s jinými příspěvky vyplácenými Úřadem práce, jejichž výše vychází rovněž ze skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance (včetně té části pojistného,

Aktualizace k 1. 1. 2012 kterou za sebe hradí zaměstnavatel). Jedná se například o příspěvek na vytvoření pracovní příležitosti v rámci veřejně prospěšných prací (§ 112 odst. 2), na vyhrazené společensky účelné pracovní místo (§ 113 odst. 5), případně další obdobné příspěvky poskytované v rámci projektů financovaných z Evropských sociálních fondů. 36. Vyloučen je i souběh příspěvku s příspěvkem při přechodu na nový podnikatelský program (§117), jehož výše se odvíjí od náhrady mzdy vyplacené zaměstnancům, kterým zaměstnavatel v této souvislosti nemůže přidělovat práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby. 37. Důvodem pro změnu názvu správního úřadu vydávajícího rozhodnutí o poskytnutí či neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením poskytujícího příspěvky, jejichž výše vychází ze skutečně vyplacených mzdových nákladů, z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky jako správní úřad celostátní působností. K odst. 7 písm. b) 38. Zaměstnavateli nenáleží příspěvek na zaměstnanou osobu se zdravotním postižením, která je poživatelem starobního důchodu. Tato právní úprava je opatřením proti účelovému zaměstnávání těch osob se zdravotním postižením, u kterých se zdravotní omezení spojuje s obecným poklesem pracovní schopnosti vyplývajícím z věku. K odst. 7 písm. c) a d) 39. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. byl rozšířen okruh případů, kdy příspěvek na konkrétního zaměstnance zaměstnavateli nenáleží, přestože byly splněny podmínky pro jeho poskytnutí. 40. V odst. 7 písm. c) se jedná o vyloučení souběhu příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech s příspěvkem na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa (§ 76). Důvodem vyloučení tohoto souběhu je vyloučení duplicity úhrady provozních nákladů chráněného pracovního místa podle § 76 ZoZ a zvýšení příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech o další náklady podle odst. 3. 41. Podle odst. 7 písm. d) je poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech vyloučeno na tzv. domácí zaměstnance, kteří neumožnili provedení kontroly v místě výkonu práce sjednaném v pracovní smlouvě.


K odst. 8 42. O poskytnutí či neposkytnutí příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce ve správním řízení. V případě, že je žádosti zaměstnavatele vyhověno pouze částečně [viz písm. c), d) a e)], obsahuje rozhodnutí dva výroky, přičemž odvolání proti výroku o neposkytnutí příspěvku nemá vliv na nabytí právní moci výroku o poskytnutí příspěvku a jeho vyplacení. 43. Důvodem pro změnu správního úřadu oprávněného stanovit lhůtu pro doložení součástí žádostí o příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením

a

oprávněného rozhodovat o poskytnutí či neposkytnutí příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech z úřadů práce na krajské pobočky Úřadu práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky jako správní úřad celostátní působností. K odst. 8 písm. a) 44. Rozhodnutí o poskytnutí příspěvku je vydáváno při splnění všech zákonných podmínek uvedených v odst.. 1 a 4, tj. pokud zaměstnavatel -

zaměstnával v uplynulém čtvrtletí více než 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech v průměrném čtvrtletním přepočteném počtu,

-

požádal o příspěvek nejpozději do konce měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí,

-

neměl k poslednímu dni kalendářního čtvrtletí zachyceny v evidenci daní daňové nedoplatky a neměl nedoplatky na pojistném a na penále na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a zaměstnavatel není v prodlení se splácením splátek nebo mu bylo povoleno posečkání daně, případně je považován za bezdlužného podle odst. 4 písm. b).

45. Ve výroku rozhodnutí je uvedena částka, která se rovná součtu vynaložených mzdových nákladů prostředků na mzdy nebo platy na všechny zaměstnance se zdravotním postižením (včetně té části pojistného, kterou za sebe hradí zaměstnavatel) s omezeními uvedenými v odstavci 2.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 8 písm. b) 46. Rozhodnutí o neposkytnutí celého příspěvku je vydáno tehdy, pokud nejsou splněny zákonné podmínky [viz písm. a)]. K odst. 8 písm. c) 47. Rozhodnutí o neposkytnutí části příspěvku je vydáváno v případech, kdy zaměstnavatel nedoloží u některého ze svých zaměstnanců, na které příspěvek žádá, status osoby se zdravotním postižením. Příspěvek se neposkytne v částce, která odpovídá prostředkům na mzdy nebo platy (včetně té části pojistného, kterou za sebe hradí zaměstnavatel) vynaloženým zaměstnavatelem na takového zaměstnance. Stejně se postupuje, pokud příspěvek nenáleží na osobu se zdravotním postižením z důvodů uvedených v odst. 6 nebo 7. K odst. 8 písm. d) 48. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. byl okruh případů, kdy je rozhodováno o neposkytnutí příspěvku nebo jeho části, rozšířen o ty případy, kdy zaměstnavatel uplatňuje nárok na příspěvek, aniž by ke dni žádosti mzdu nebo plat vyplatil, případně aniž by odvedl pojistné. Příspěvek se neposkytuje ve výši odpovídající nevyplacené mzdě nebo platu nebo neodvedeného pojistného. K odst. 8 písm. e) 49. Podle novely ZoZ provedené zákonem č. 367/2011 Sb. nebude příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech zvyšován (odst. 3), pokud uplatňované náklady nebudou prokazatelně souviset se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. K odst. 8 písm. f) 50. Další důvod pro neposkytnutí příspěvku souvisí se s tím, že zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i vyloučení z nároku na poskytnutí příspěvků z veřejných

Aktualizace k 1. 1. 2012 rozpočtů, přičemž Směrnice umožňuje stanovit dobu tohoto vyloučení až na 5 let. V ZoZ je toto období tříleté. 51. Doba 3 let se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.).

K odst. 9 52. Úřad práce je povinen zaměstnavateli poukázat příspěvek nejpozději do 14 kalendářních dnů od nabytí právní moci rozhodnutí o poskytnutí příspěvku nebo jeho části.

K odst. 10 53. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že byly zaměstnavateli jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo v nesprávné výši. 54. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i povinnost vrátit finanční prostředky získané z veřejných rozpočtů v období až 12 předchozích měsíců. 55. V ZoZ bylo plně využito a doba 12 měsíců se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.). 56. Zaměstnavatel je na základě vlastního zjištění povinen neprodleně odvést příslušnou částku na účet Úřadu práce. Pokud ke zjištění dojde na základě kontroly provedené Úřadem práce, je zaměstnavateli k zaplacení stanovena Úřadem práce přiměřená lhůta. Nesplnění této povinnosti je porušením rozpočtové kázně a dlužnou částku vymáhá příslušný

Aktualizace k 1. 1. 2012 finanční úřad. 57. Důvodem pro změnu správního úřadu, jehož prostřednictvím je zaměstnavatel povinen vrátit poskytnutý příspěvek, z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 11 58. Podmínka zaměstnávání více než 50 % osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech je splněna, pokud zaměstnavatel v daném kalendářním čtvrtletí dosáhl tohoto procenta v průměrných přepočtených počtech. Postup při zjišťování průměrného přepočteného počtu zaměstnanců v pracovním poměru je stanoven v § 11 prováděcí vyhlášky. Každá osoba s těžším zdravotním postižením se přitom započítává třikrát (viz § 12 prováděcí vyhlášky).

K odst. 12 59. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno prováděcí vyhláškou, ve které je způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí upraven v § 11 až 14. 60. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. bylo zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu rozšířeno o stanovení druhů nákladů, o které se příspěvek zvyšuje (odst. 3). Druhy nákladů jsou taxativně stanoveny v § 14a prováděcí vyhlášky.

K odst. 13 61. Toto ustanovení umožňuje s účinností od 4. 7. 2009 (zákon č. 158/2009 Sb.) tzv. odstranění tvrdosti zákona. Ministerstvo může rozhodnout o prominutí dluhů převyšujících v součtu částku 10 000 Kč, podmínka uhrazení nedoplatků v termínech uvedených v odstavci 3 však musí být splněna. 62. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. bylo toto ustanovení doplněno o lhůtu, ve které je možno podat žádost o prominutí splnění podmínky bezdlužnosti, aby při rozhodování o příspěvku nedocházelo ke zbytečným průtahům. Proti předchozí úpravě byla doplněna možnost všech opravných prostředků vztahujících se k rozhodování MPSV v prvním stupni.

Související ustanovení:

Aktualizace k 1. 1. 2012 § 5 písm. e) bod 3. – nelegální práce, § 8a odst. 2 – místní příslušnost úřadu práce, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 67 odst. 3 – dokládání statusu osoby se zdravotním postižením, § 75 – chráněné pracovní místo, § 76 – příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, § 112 odst. 2 – výše příspěvku na vytvoření veřejně prospěšných prací, § 113 odst. 5 – výše příspěvku na vyhrazené společensky účelné pracovní místo, § 117 odst. 2 – výše příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program, § 125 a násl. – kontrolní činnost, § 142 – rozhodování ve správním řízení, § 147b – poskytování údajů Související předpisy: § 2 odst. 1 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, – § 9 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, – § 7 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, – § 156 daňového řádu, – § 54 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění, – § 36 odst. 1, § 146, § 236 a § 327 zákoníku práce, – § 36 odst. 3 a 37 odst. 3 správního řádu, – zákon o rozpočtových pravidlech, – § 11 až 14a prováděcí vyhlášky

Práva a povinnosti zaměstnavatelů a spolupráce s Úřadem práce § 79 (Práva zaměstnavatelů) Zaměstnavatelé jsou oprávněni požadovat od krajských poboček Úřadu práce a) informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, b) součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením, c) spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, d) spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením. K § 79 1. V souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, se mohou zaměstnavatelé obracet na krajské pobočky, které jsou povinny jim poskytovat poradenství a spolupracovat s nimi. K písm. a) 2. Krajské pobočky Úřadu práce poskytují zaměstnavatelům na jejich žádost služby podle ZoZ. Jedná se o informační činnost a poradenství v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, zaměřené například na vytváření vhodných pracovních podmínek, přizpůsobování pracoviště apod.


K písm. b) 3. Zaměstnavatelé jsou povinni podle svých podmínek vyhrazovat pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením. Přitom mohou od krajských poboček Úřadu práce požadovat součinnost, která spočívá zejména ve spolupráci s příslušnými odborníky při vytipování takových pracovních míst, na kterých mohou být osoby se zdravotním postižením zaměstnávány. K písm. c) 4. Pokud u zaměstnavatele existují podmínky pro vytváření nových pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, může požádat krajskou pobočku Úřadu práce o spolupráci. Krajská pobočka Úřadu práce poskytne zaměstnavateli poradenství o možných způsobech podpory vytváření těchto pracovních míst, informuje zaměstnavatele o možnosti jejich obsazení osobami se zdravotním postižením z řad uchazečů o zaměstnání a může zaměstnavateli poskytnout i finanční podporu formou některého z nástrojů nebo opatření aktivní politiky zaměstnanosti. K písm. d) 5. Pro zaměstnání osoby se zdravotním postižením v některých případech postačí individuální přizpůsobení pracovního místa a pracovních podmínek. Spolupráce krajské pobočky Úřadu práce v této oblasti spočívá zejména v poradenství při vytipovávání takových pracovních míst, v předávání zkušeností jejími specialisty úřadu práce nebo externími odborníky. Související ustanovení: § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 80 – povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, § 104 a 105 – nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti

§ 80 (Povinnosti zaměstnavatelů) Zaměstnavatelé jsou povinni a) rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním

Aktualizace k 1. 1. 2012 přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením, b) spolupracovat s krajskou pobočkou Úřadu práce při zajišťování pracovní rehabilitace, c) vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením (§ 67 odst. 2) písm. a) až c)], d) vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením. K písm. a) 1. Povinnosti zaměstnavatelů směřují především k rozšiřování pracovních příležitostí pro osoby se zdravotním postižením. Vždy je však třeba vycházet z předmětu činnosti zaměstnavatele, zda jeho charakter umožňuje zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Velmi důležitá je také spolupráce s lékařem závodní preventivní péče, který zná pracovní podmínky na pracovištích zaměstnavatele a může tak pomoci při vytipování míst vhodných pro osoby se zdravotním postižením nebo při určení profesí, ve kterých je možné pro tyto osoby nová pracovní místa vytvářet. K písm. b) 2. V případě, že je osobě se zdravotním postižením zabezpečována pracovní rehabilitace (viz § 69), je její zaměstnavatel povinen při její realizaci spolupracovat s krajskou pobočkou Úřadu práce. Může se jednat buď přímo o přípravu k práci prováděnou na pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)], nebo o jinou formu pracovní rehabilitace, jako například poradenství apod. Spolupráce zaměstnavatele pak spočívá zejména v tom, že vytváří zaměstnanci podmínky pro úspěšné absolvování pracovní rehabilitace. 2a. Důvodem pro změnu instituce, se kterou jsou zaměstnavatelé povinni spolupracovat při zajišťování pracovní rehabilitace, z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. K písm. c) a d) 3. Povinnosti uvedené v těchto ustanoveních mají charakter evidenční, zejména pro účely statistické a kontrolní. Související ustanovení:

Aktualizace k 1. 1. 2012 § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 69 – pracovní rehabilitace, § 72 – příprava k práci Související předpisy: § 18 a 40 zákona o péči o zdraví lidu

§ 81 (Povinný podíl osob se zdravotním postižením) (1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. (2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní a) zaměstnáváním v pracovním poměru, b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb chráněných pracovních dílen provozovaných občanským sdružením,47) státem registrovanou církví nebo náboženskou společností nebo právnickou osobou evidovanou podle zákona upravujícího postavení církví a náboženských společností48) nebo obecně prospěšnou společností,49) nebo zadáváním zakázek těmto subjektům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo c) odvodem do státního rozpočtu, nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c). (3) Zaměstnavatelé, kteří jsou organizačními složkami státu nebo jsou zřízeni státem, nemohou plnit povinný podíl podle odstavce 2 písm. c). (3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky pouze do výše odpovídající 36násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce. O poskytnutém plnění jsou zaměstnavatelé povinni vést evidenci, která obsahuje identifikační údaje odběratele a cenu dodaných výrobků, služeb nebo zadaných zakázek bez daně z přidané hodnoty. (4) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.

Aktualizace k 1. 1. 2012 (5) Způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců a výpočtu plnění povinného podílu, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. ______________________ 47 ) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. 48

)

Zákon č. 3/2002 Sb., o svobodě náboženského vyznání a postavení církví a

náboženských společností a o změně některých zákonů (zákon o církvích a náboženských společnostech), ve znění nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 4/2003 Sb. 49

)

Zákon č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a

doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K odst. 1 1. Povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve stanoveném podílu na celkovém počtu zaměstnanců se vztahuje na zaměstnavatele zaměstnávající v průměrném ročním přepočteném počtu (viz odst. 4) více než 25 zaměstnanců v pracovním poměru. Povinný podíl je stanoven ve výši 4 %. 2. Touto povinností je zabezpečováno pracovní uplatnění osob se zdravotním postižením i mimo chráněný pracovní dílny trh, na tzv. otevřeném trhu práce.

K odst. 2 3. Vzhledem k charakteru své činnosti nemůže každý zaměstnavatel plnit povinný podíl skutečným zaměstnáváním osob se zdravotním postižením. Toto ustanovení proto stanoví tři možnosti plnění povinného podílu, které je možno využívat samostatně nebo je vzájemně kombinovat. K odst. 2 písm. a) 4. Nejefektivnější formou zajištění pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením je jejich zaměstnávání v pracovním poměru. V celorepublikovém měřítku je povinný podíl osob se zdravotním postižením plněn v převážné většině tímto způsobem. K odst. 2 písm. b) 5. Nepřímou formou zajištění pracovního uplatnění osob se zdravotním postižením je odebírání výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících převážně (tj. více než z 50 %) osoby se zdravotním postižením nebo zadávání zakázek těmto zaměstnavatelům.

Aktualizace k 1. 1. 2012 Pro tuto formu se vžilo označení „náhradní plnění“, které však není přesné, neboť se jedná o rovnocenný způsob plnění povinného podílu. 6. Možnost odebírat výrobky nebo služby nebo zadávat zakázky lze i od chráněných pracovním pracovních dílnám dílen provozovaným provozovaných občanskými sdruženími, církevními organizacemi nebo obecně prospěšnými organizacemi byla novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. s účinností od 1. 1. 2012 zrušena v souvislosti s tím, že institut chráněných pracovních dílen byl nahrazen samostatnými chráněnými pracovními místy. V případě, že uvedená sdružení nebo organizace nebudou splňovat podmínku zaměstnávání více než 50% osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, nemohou již pro účely plnění povinného podílu výrobky neb služby poskytovat. V tomto případě se jedná o nepřímou podporu subjektů, které sice nezaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců, ale provozují chráněné pracovní dílny (viz § 76), v nichž zaměstnávají zejména osoby těžce zdravotně postižené a jejichž výrobky nemusí být vždy na trhu konkurence schopné. 7. Dalším subjektem, od kterého je možné odebírat výrobky nebo služby anebo kterému je možné zadávat zakázky, je osoba samostatně výdělečně činná, která je sama osobou se zdravotním postižením a není zaměstnavatelem, tzn. nezaměstnává žádné zaměstnance. Tímto způsobem jsou podporovány i ty osoby se zdravotním postižením, kterým byl úřadem práce poskytnut příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu samostatně výdělečně činnou (viz § 75 odst. 11). K odst. 2 písm. c) 8. Třetí formou plnění povinného podílu je odvod do státního rozpočtu, který umožňuje plnit zákonnou povinnost zejména těm zaměstnavatelům, kteří vzhledem k charakteru své činnosti nemohou osoby se zdravotním postižením přímo zaměstnávat a nemohou ani využít možnosti odebírání výrobků nebo služeb nebo zadávání zakázek. Odvod do státního rozpočtu však mohou zvolit všichni zaměstnavatelé, s výjimkou případů uvedených v odst. 3, protože se nejedná o žádnou sankci, ale o jednu z rovnocenných možností plnění povinného podílu.

K odst. 3 9. Podle tohoto ustanovení nemohou Nemožnost plnit povinný podíl odvodem do státního rozpočtu pro zaměstnavatele, kteří jsou organizační složkou státu nebo jsou zřízeni státem, byla s účinností od 1. 1. 2012 zrušena novelou ZoZ provedenou zákonem

Aktualizace k 1. 1. 2012 č. 367/2011 Sb. Toto omezení bylo původně do zákona o zaměstnanosti vneseno na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu a jeho text proto neprošel odbornou oponenturou v rámci řádného připomínkového řízení. Z tohoto důvodu vznikaly v praxi nejen výkladové problémy je třeba k okruhu zaměstnavatelů, kterých zaměstnavatelů se toto ustanovení dotýká, ale v případě, že tito zaměstnavatelé nesplnili povinný podíl zaměstnáváním ani odběrem výrobků nebo služeb, musel jim úřad práce, později krajská pobočka Úřadu práce ČR, uložit v řízení podle daňového řádu povinnost příslušnou částku do státního rozpočtu stejně odvést. určité vysvětlení. Organizační

10.

složka

státu

není

sama

o

sobě

zaměstnavatelem,

ale

zaměstnavatelem je Česká republika, za níž v pracovněprávních vztazích jedná a práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů vykonává organizační složka státu, která za Českou republiku v pracovněprávním vztahu zaměstnance zaměstnává (viz § 9 zákoníku práce). 11. Při vymezení okruhu organizačních složek státu je třeba vycházet z ustanovení § 3 odst. 1 zákona o majetku státu, podle kterého jsou organizačními složkami státu ministerstva, jiné správní úřady státu, Ústavní soud, soudy, státní zastupitelství, Nejvyšší kontrolní úřad, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd ČR, Grantová agentura ČR, jiná zařízení, o kterých to stanoví zvláštní právní předpis (například Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových), a jiná zařízení, o kterých to stanoví zákon o majetku státu v § 51 (například bývalé státní rozpočtové organizace zřízené zvláštním právním předpisem nebo ústředními orgány, Úřad pro ochranu osobních údajů atd.). Obdobné postavení jako organizační složka státu má Kancelář Poslanecké sněmovny a Kancelář Senátu. 12. Pojem „zaměstnavatel zřízený státem“ je v českém právním řádu používán zcela výjimečně. Při stanovení okruhu zaměstnavatelů, které je možno pod tento pojem podřadit, lze na základě logického výkladu textu vycházet ze slova „zřízený“ a z toho dovodit, že se jedná o: státní příspěvkové organizace zřízené buď podle předchozích právních předpisů (například podle zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice), nebo státní příspěvkové organizace zřízené po 1. 1. 2001 zvláštním zákonem nebo na základě zákona (například muzea a galerie podle zákona č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů), státní fondy, které jsou vždy zřizovány zvláštním zákonem; jedná se například o: -

Státní fond kultury ČR – zákon č. 239/1992 Sb.

Aktualizace k 1. 1. 2012 Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie – zákon č. 241/1992 Sb. Státní fond dopravní infrastruktury – zákon č. 104/2000 Sb. Státní fond rozvoje bydlení – zákon č. 211/2000 Sb. Státní zemědělský intervenční fond – zákon č. 256/2000 Sb. 13. Uvedení zaměstnavatelé proto mohou plnit povinný podíl jen přímým zaměstnáváním nebo odebíráním výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek. 10. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. byl dosavadní text odstavce 3 nahrazen jiným omezením, které se však vztahuje k poskytovatelům tzv. náhradního plnění, tj. plnění povinného podílu formou uvedenou v odst. 2 písm. b. 11. Poskytovatel této formy plnění povinného podílu je počínaje rokem 2012 povinen vést o tomto plnění evidenci. Jakmile objem tohoto plnění přesáhne v kalendářním roce 36násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku, nemůže už prodej svých výrobků nebo služeb nebo plnění zadaných zakázek jako plnění povinného podílu nabízet a jeho odběratelé si je už nemohou takto započítávat. Způsob naplnění tohoto limitu je upraven v § 18a prováděcí vyhlášky (viz odst. 5). 12. Tato právní úprava má zamezit tzv. přefakturaci, kdy zaměstnavatelé, kteří nesplňují podmínku zaměstnávání více než 50% osob se zdravotním postižením, své výrobky dodávají svým odběratelům prostřednictvím zaměstnavatelů, kteří tuto podmínku splňují. Tímto způsobem je obcházen základní princip této formy plnění povinného podílu, a tím je nepřímá podpora vzniku a udržení pracovních míst pro zdravotně postižené prostřednictvím určitého zvýhodnění jejich zaměstnavatelů na trhu. 13. Na druhou stranu je však třeba vidět, že nová právní úprava bude v počátcích její aplikace vyvolávat určité problémy. Mezi dodavatelem a odběratelem bude muset být způsob potvrzování skutečnosti, že u dodavatele ještě nebyl naplněn stanovený limit, dohodnut jednoznačným způsobem tak, aby byl odběratel dostatečně chráněn, a zároveň aby bylo možno dodržování tohoto omezení kontrolovat. Kontrolní kompetence v oblasti plnění povinného podílu přechází s účinností od 1. 1. 2012 (zákon č. 367/2011 Sb.) na Státní úřad inspekce práce.

K odst. 4 14. Při zjišťování, zda se na zaměstnavatele povinný podíl vztahuje a kolik zaměstnanců činí 4 % z celkového počtu, je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců v pracovním poměru. Postup při jeho zjišťování je stanoven v § 15 a 16

Aktualizace k 1. 1. 2012 prováděcí vyhlášky. 15. Počet zaměstnanců se zdravotním postižením, které zaměstnavatel zaměstnával v pracovním poměru, a tím plnil povinný podíl, se zjišťuje jako průměrný roční přepočtený počet všech zaměstnanců (viz § 15 prováděcí vyhlášky). Každá osoba s těžším zdravotním postižením se přitom započítává třikrát (viz § 17 prováděcí vyhlášky).

K odst. 5 16. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno prováděcí vyhláškou, ve které je způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu všech zaměstnanců a průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, upraven v § 15 až 17 a v § 20. 17. Způsob výpočtu plnění povinného podílu odebráním výrobků nebo služeb nebo zadáváním zakázek je upraven v § 18 a 20 prováděcí vyhlášky. 17a. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb. bylo zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu rozšířeno o způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek (viz odst. 3). Uvedený způsob upravuje § 18a prováděcí vyhlášky. 18. Způsob zjištění výše odvodu do státního rozpočtu je upraven v § 19 a 20 prováděcí vyhlášky. Související ustanovení: § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 75 odst. 11 – chráněné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou, § 76 – chráněná pracovní dílna Související předpisy: zákon o sdružování občanů, – zákon o církvích a náboženských společnostech, – zákon o obecně prospěšných společnostech, – § 9 a § 33 a násl. zákoníku práce, – § 3 odst. 1 a § 51 zákona o majetku státu, – § 15 až 20 prováděcí vyhlášky

§ 82 (Odvod do státního rozpočtu) (1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

Aktualizace k 1. 1. 2012 (2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce. (3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu.50) (4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává příslušný správce daně místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele. __________________________ 50 ) Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád. K odst. 1 1. Základem pro výpočet odvodu do státního rozpočtu je průměrný roční přepočtený počet osob se zdravotním postižením, které měl pro splnění povinného podílu zaměstnavatel zaměstnat (viz § 19 prováděcí vyhlášky), a 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku, ve kterém je povinný podíl plněn. Celková výše odvodu do státního rozpočtu odpovídá násobku těchto dvou veličin. 2. Průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku vyhlašuje ministerstvo na základě tohoto zmocnění každoročně v prosinci Sdělením ve Sbírce zákonů.

K odst. 2 3. Odvod je příjmem státního rozpočtu. Zaměstnavatel jej odvádí prostřednictvím Úřadu práce vždy do 15. února následujícího kalendářního roku. Místní příslušnost úřadu práce je zde stanovena odlišně od § 7 odst. 3 ZoZ. Neřídí se místem, ve kterém je zaměstnávání vykonáváno, ale sídlem (bydlištěm) zaměstnavatele, který povinný podíl plní. 3a. Důvodem pro změnu instituce, jejímž prostřednictvím jsou zaměstnavatelé povinni poukazovat odvod do státního rozpočtu, z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. Vzhledem k tomu, že Úřad práce je samostatnou organizační složkou státu, není třeba v tomto ustanovení již řešit místní příslušnost pro poukazování odvodu do státního rozpočtu. 3b. V této souvislosti je však třeba upřesnit, že údaj o čísle účtu, na který má být odvod do státního rozpočtu poukázán, získá zaměstnavatel vždy jen u krajské pobočky Úřadu práce, která je podle § 83 ZoZ místně příslušná pro plnění oznamovací povinnosti o plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 3 4. Není-li splněn povinný podíl zaměstnávání osob se zdravotním postižením některým ze způsobů uvedených v § 81 odst. 2 ZoZ, ani jejich vzájemnou kombinací, vydá Úřad práce rozhodnutí o povinnosti poukázat do státního rozpočtu odvod ve výši stanovené v odst. 1. Toto řízení je od 1. 1. 2011 Změna souvisí s nabytím účinnosti vedeno podle zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, který s účinností od 1. 1. 2011 nahradil zákon o správě daní a poplatků. 4a. Důvodem pro změnu správního úřadu vydávajícího rozhodnutí o povinnosti poukázat odvod do státního rozpočtu z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky jako správní úřad celostátní působností. Rozhodnutí vydává příslušná krajská pobočka. K odst. 4 5. V souvislosti s nabytím účinnosti nového daňového řádu došlo ke změně spočívající v tom, že v případě nesplnění povinnosti odvodu do státního rozpočtu uložené rozhodnutím úřadu práce ji nevymáhá již celní úřad, ale od 1. 1. 2011 Úřad práce sám. 5a. Tato právní úprava byla nesystémová, a proto s účinností od 1. 1. 2012 (zákon č. 367/2011 Sb.) je kompetence k vymáhání odvodu do státního rozpočtu navrácena zpět celnímu úřadu příslušnému podle sídla zaměstnavatele.

Související ustanovení § 7 odst. 3 – místní příslušnost úřadu práce, § 81 odst. 1 – povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu, § 81 odst. 2 – způsoby plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, § 81 odst. 3 – omezení možnosti plnění povinného podílu odvodem do státního rozpočtu. § 83 – místní příslušnost pro oznamovací povinnost Související předpisy § 19 prováděcí vyhlášky, zákon č. 280/2009 Sb. – daňový řád § 83 (Oznamovací povinnost) Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.


K § 83 1. Zaměstnavatel je povinen krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle sídla (bydliště) zaměstnavatele v termínu shodném pro poukázání odvodu do státního rozpočtu ohlásit, v jaké výši a jakými způsoby povinný podíl splnil. Pro toto oznámení jsou na Úřadu práce každoročně k dispozici formuláře, které zaměstnavateli splnění této oznamovací povinnosti usnadňují. Formuláře jsou rovněž k dispozici na internetových stránkách MPSV. 1a. V souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, se stanoví místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce, vůči které jsou zaměstnavatelé povinni plnit svou oznamovací povinnost o plnění povinného podílu zaměstnávaných osob se zdravotním postižením. Související ustanovení: § 82 odst. 2 – poukázání odvodu do státního rozpočtu

§ 84 (Povinnost součinnosti správních úřadů) Správní úřady jsou povinny na výzvu příslušné krajské pobočky Úřadu práce sdělit údaje potřebné pro provedení kontroly plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. K § 84 1. Toto ustanovení zakládá povinnost součinnosti správních úřadů (zejména okresních správ sociálního zabezpečení a finančních úřadů) při kontrole plnění povinného podílu. Na výzvu úřadu práce jsou povinny sdělit potřebné údaje; zejména se jedná o seznamy zaměstnavatelů, neboť úřad práce často nemá k dispozici potřebné údaje o skutečném počtu zaměstnanců zaměstnavatele. 1a. V souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, se stanoví povinnost správních úřadů poskytovat příslušné krajské pobočce na její výzvu údaje potřebné k provedení kontroly plnění povinného podílu. Je ovšem k úvaze, zda toto ustanovení není duplicitní s § 147b ZoZ, ve kterém je stanovena obdobná povinnost. 1b. Po nabytí účinnosti zákona č. 367/2011 Sb., kterým byl novelizován ZoZ, se toto ustanovení stalo obsolentním, neboť kontrolní kompetence v oblasti plnění povinného podílu

Aktualizace k 1. 1. 2012 zaměstnávání osob se zdravotním postižením přešla s účinností od 1. 1. 2012 z Úřadu práce ČR na Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce. Související ustanovení: § 126 odst. 1 písm. a) – oprávnění Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce úřadu práce ke kontrole u zaměstnavatelů, § 126 odst. 2 – okruh pracovněprávních předpisů pro účely ZoZ, § 129 – kontrolní oprávnění Úřadu práce ČR ČÁST PÁTÁ AKTIVNÍ POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI HLAVA I OPATŘENÍ A NÁSTROJE § 104 (Definice a nástroje) (1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a Úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty. (2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejména a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) překlenovací příspěvek, f) příspěvek na zapracování, g) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. K odst. 1 1. Cílem aktivní politiky zaměstnanosti je rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle na trhu práce. Ministerstvo práce a sociálních věcí a zejména Úřad práce mají pro naplňování tohoto cíle řadu nástrojů a opatření, kterými reagují na aktuální situaci na trhu práce. Důležitá je přitom i spolupráce s dalšími subjekty, zejména zaměstnavateli a obcemi. 1a. V souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, přechází na něj z úřadů práce zabezpečování aktivní politiky zaměstnanosti jako součásti státní politiky zaměstnanosti.

K odst. 2

Aktualizace k 1. 1. 2012 2. Výčet jednotlivých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti byl zákonem č. 347/2010 Sb. s účinností od 1. 1. 2011 doplněn o překlenovací příspěvek, který je podrobně upraven v § 114. 2a. Zákon č. 347/2010 Sb. byl zrušen nálezem Ústavního soudu č. 80/2011 Sb., a to uplynutím dne 31. 12. 2011. Poskytování překlenovacího příspěvku je však kontinuálně zajištěno i v roce 2012, a to z důvodu nabytí účinnosti zákona č. 367/2011 Sb. od 1. 1. 2012. Související ustanovení § 114 – překlenovací příspěvek

§ 105 (Další specifické nástroje) (1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněž a) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují krajské pobočky Úřadu práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78, c) sdílené zprostředkování zaměstnání (§ 119a), d) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120). (2) Krajská pobočka Úřadu práce může na základě dohody zabezpečovat poradenství prostřednictvím odborných zařízení, například pedagogickopsychologických poraden a bilančně diagnostických pracovišť, a hradit náklady spojené s touto činností. (3) Dohoda mezi Úřadem práce a odborným zařízením o provedení poradenské činnosti musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) identifikační údaje účastníků dohody, b) obsah a rozsah poradenské činnosti, c) místo a způsob provedení poradenské činnosti, d) termín provedení poradenské činnosti, e) náklady poradenské činnosti, termín a způsob jejich úhrady, f) závazek odborného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení, g) ujednání o vypovězení dohody. (4) Charakteristiku jednotlivých poradenských činností a forem poradenství a druhy nákladů s ním spojených, které hradí Úřad práce, stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. K odst. 1

Aktualizace k 1. 1. 2012 1. Toto ustanovení určuje další součásti aktivní politiky zaměstnanosti, jejichž cílem je pružné řešení potřeb trhu práce. K odst. 1 písm. a) 2. Jedním z opatření aktivní politiky zaměstnanosti je poradenství. Může být prováděno přímo specialisty Úřadu práce nebo zabezpečováno externími odborníky (viz odst. 2). Smyslem poradenství je zjistit předpoklady jednotlivých fyzických osob pro výkon určitého zaměstnání a na základě analýzy potřeb trhu práce vybrat vhodné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti tak, aby se zvýšila uplatnitelnost těchto osob na trhu práce ve vhodném zaměstnání. 2a. Důvodem pro změnu kompetence pro zabezpečování poradenství z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. K odst. 1 písm. b) 3. Mezi opatření aktivní politiky zaměstnanosti patří také podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením, spočívající zejména v jejich pracovní rehabilitaci a ve vytváření zřizování chráněných pracovních míst a chráněných pracovních dílen. 4. Opatřením aktivní politiky zaměstnanosti naopak není poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením na chráněných pracovních místech (viz § 78). Tento příspěvek není na rozdíl od nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti poskytován na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem, ale je nárokový, tzn., že je při splnění zákonných podmínek poskytován bez ohledu na situaci na trhu práce. K odst. 1 písm. c) 4a. Sdíleným zprostředkováním zaměstnání je realizována užší spolupráce mezi krajskými pobočkami Úřadu práce a agenturami práce, jak ji předpokládá ustanovení § 14 odst. 6. K odst. 1 písm. d) 5. Cílené programy (viz § 120) slouží k řešení obdobné situace na trhu práce v několika sousedících správních obvodech krajských poboček Úřadu práce (viz § 7 odst. 2) nebo k celoplošnému řešení nezaměstnanosti určité skupiny osob, například osob se zdravotním postižením, osob starších 50 let apod.


K odst. 2 6. Poradenství může krajská pobočka Úřadu práce zabezpečovat i za pomoci jiných specializovaných subjektů, jako jsou například bilančně diagnostická pracoviště nebo v případě mladých lidí

v souvislosti

s volbou povolání za pomoci pedagogicko-

psychologických poraden. Na základě dohody s odbornými zařízeními hradí Úřad práce náklady s touto činností spojené. 6a. Důvodem pro změnu kompetence pro zabezpečování poradenství z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 3 7. Dohoda o provedení poradenské činnosti musí být písemná a musí obsahovat minimálně následující náležitosti. K odst. 3 písm. a) 8. Účastníky dohody jsou Úřad práce a odborné zařízení, které bude poradenskou činnost provádět. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. 8a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o provedení poradenské činnosti z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. K odst. 3 písm. b) 9. Obsah poradenství je v dohodě sjednáván podle toho, pro koho bude tato činnost vykonávána. V případě žáků a studentů škol bude obsahem poradenství pro volbu povolání, u uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání se může jednat o poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání nebo pro volbu rekvalifikace apod. 10. Rozsah poradenství vyplývá z toho, jaká poradenská činnost (viz § 21 prováděcí vyhlášky) bude vykonávána. Například rozsah poradenství pro volbu povolání spočívající v poskytování informací o možnostech studia nebo o předpokladech a způsobilosti pro výkon určitého povolání je menší než rozsah poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání, které spočívá v posouzení zdravotních, kvalifikačních a osobnostních předpokladů konkrétní fyzické osoby.


K odst. 3 písm. c) 11. V dohodě musí být sjednáno místo provedení poradenské činnosti a způsob jejího provedení. Ten vyplývá z obsahu poradenské činnosti, která může být prováděna formou skupinového nebo individuálního poradenství (například u poradenství pro volbu povolání), posuzováním osobnostních předpokladů a bilanční diagnostikou (například u poradenství pro volbu rekvalifikace) nebo poradenstvím zaměřeným na vyhledávání zaměstnání a na pracovní uplatnění (například u poradenství pro zprostředkování vhodného zaměstnání). Formy poradenství jsou upraveny v § 22 prováděcí vyhlášky. K odst. 3 písm. d) 12. Poradenská činnost musí být provedena ve sjednaném termínu tak, aby její výsledek mohl sloužit k řešení aktuální situace konkrétní fyzické osoby. K odst. 3 písm. e) 13. Odbornému zařízení, které pro úřad práce provádí poradenskou činnost, hradí Úřad práce náklady s touto činností spojené. Výčet nákladů, které Úřad práce může hradit, je uveden v § 23 prováděcí vyhlášky. Jedná se zejména o přímé náklady (mzdy zaměstnanců odborného zařízení, materiál), náklady na dílčí části poradenství, které si odborné zařízení zajišťuje u dalšího specializovaného zařízení apod. Součástí nákladů spojených s poradenskou činností může být i přiměřený zisk, nejvýše však do výše 15 % vynaložených nákladů. Za náklad spojený s poradenskou činností se považuje i pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníků poradenství, které se sjednává na dobu účasti na poradenství. 14. Kromě okruhu nákladů hrazených Úřadem práce se v dohodě sjednává i termín a způsob jejich úhrady. Náklady jsou hrazeny po provedení poradenské činnosti bezhotovostním převodem na účet odborného zařízení vedený u peněžního ústavu. Ve výjimečných případech, zejména pokud se jedná o velký rozsah poradenské činnosti, může být v dohodě dojednáno poskytnutí zálohy. K odst. 3 písm. f) 15. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že byly odbornému zařízení jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely. V dohodě se stanoví lhůta pro jejich vrácení. O smyslu tohoto ustanovení je však možno, stejně tak jako o smyslu ustanovení § 70 písm. i), § 73 odst. 1 písm. i) a § 108

Aktualizace k 1. 1. 2012 odst. 7 písm. i) ZoZ, polemizovat, neboť se jedná o případy, kdy si Úřad práce nakupuje poradenskou činnost jako službu a platí ji až po jejím provedení. Pokud se v průběhu platnosti dohody o provedení poradenské činnosti změní některé ujednání tak, že by změna měla vliv na výši nákladů na poradenskou činnost, je možno dohodu změnit dodatkem tak, aby odpovídala skutečnosti. K poskytnutí finančních prostředků neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, by tedy nemělo dojít. K odst. 3 písm. g) 16. Dohodu mezi Úřadem práce a odborným zařízením je možno vypovědět, zejména proto, že poradenská činnost není prováděna v požadované kvalitě nebo ve sjednaném rozsahu.

K odst. 4 17. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno prováděcí vyhláškou, ve které jsou charakteristika jednotlivých poradenských činností a forem poradenství a druhy nákladů s poradenstvím spojených upraveny v § 21 až 23. 17a. Důvodem pro změnu kompetence k úhradě nákladů spojených s poradenstvím z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 7 odst. 2 – správní obvody úřadů práce, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením, § 69 – pracovní rehabilitace, § 75 – chráněné pracovní místo, § 76 – chráněná pracovní dílna, § 78 – příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, § 120 – cílené programy k řešení zaměstnanosti Související předpisy: § 2 odst. 2 zákona o Úřadu práce ČR, § 21 až 23 prováděcí vyhlášky § 106 (Ověřování nových nástrojů) V souladu s potřebami trhu práce může Úřad práce ověřovat nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Podmínky ověřování a náklady na nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti schvaluje ministerstvo. K § 106

Aktualizace k 1. 1. 2012 1. V souvislosti s vývojem trhu práce nemusí být všechny nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, které upravuje ZoZ, účinné. Je proto třeba hledat a zkoušet nové nástroje, které by přispěly k zaměstnávání fyzických osob. Ne vždy je vhodné, aby úprava nových nástrojů byla nejdříve zakotvena přímo v právních předpisech. Toto ustanovení dává Úřadu práce možnost se souhlasem Ministerstva práce a sociálních věcí nové nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti ověřovat a ty, které se osvědčí, je pak možné následně promítnout do právní úpravy. 1a. Důvodem pro změnu kompetence k ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

§ 107 (Financování) (1) Aktivní politika zaměstnanosti je financována z prostředků státního rozpočtu a hospodaření s těmito prostředky se řídí zvláštním právním předpisem. 46) Z těchto prostředků lze rovněž přispívat na programy nebo opatření regionálního a celostátního charakteru a projekty zahraničních subjektů přispívající ke zvýšení zaměstnanosti a na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti. (2) Příspěvky na aktivní politiku zaměstnanosti poskytované podle částí třetí a páté nelze zaměstnavateli poskytovat na stejný účel. Příspěvky nelze poskytnout organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. ____________________ 46 ) Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. K odst. 1 1. Hlavním zdrojem pro financování aktivní politiky zaměstnanosti jsou prostředky státního rozpočtu, z nichž lze přispívat i na ověřování nových nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (viz § 106) a na projekty zahraničních subjektů, které přispívají ke zvýšení zaměstnanosti. 2. Postupně se také rozšiřuje financování aktivní politiky zaměstnanosti z prostředků z evropských fondů, konkrétně se jedná o operační program Lidské zdroje a zaměstnanost.

K odst. 2 3. Příspěvky na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou poskytovány z prostředků státního rozpočtu. Na základě obecného principu hospodárného nakládání s těmito prostředky proto není možné, aby byly příspěvky na různé nástroje nebo opatření

Aktualizace k 1. 1. 2012 poskytovány na stejný účel. Ve stejné souvislosti není umožněno ani poskytování příspěvků organizačním složkám státu a státním příspěvkovým organizacím. Související ustanovení: § 106 – nové nástroje a opatření Související předpisy: zákon o rozpočtových pravidlech

HLAVA II REKVALIFIKACE § 108 (Definice a obecné podmínky pro provádění) (1) Rekvalifikací se rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Za rekvalifikaci se považuje i získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Při určování obsahu a rozsahu rekvalifikace se vychází z dosavadní kvalifikace, zdravotního stavu, schopností a zkušeností fyzické osoby, která má být rekvalifikována formou získání nových teoretických znalostí a praktických dovedností v rámci dalšího profesního vzdělávání. (2) Rekvalifikaci může provádět pouze a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona, b) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu52d), c) škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení52e) nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem podle zvláštního právního předpisu52f), nebo d) zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu předpisu52g), (dále jen „rekvalifikační zařízení“). (3) Vzdělávacím programem akreditovaným podle odstavce 2 písm. a) se rozumí program, kterému byla na základě potřeb trhu práce rozhodnutím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy udělena akreditace. Akreditace se uděluje na základě písemné žádosti, jejíž součástí je vymezení obsahu a rozsahu vzdělávání, forem a metod výuky a způsobů ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci. Vzdělávací program musí být v souladu s cíli a obsahem vzdělávání podle zvláštních právních předpisů 52f). O udělení akreditace je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy povinno rozhodnout nejpozději do 90 dnů ode dne doručení žádosti o akreditaci. K posouzení žádosti o akreditaci si Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy může zřídit akreditační komisi jako svůj poradní orgán a může si vyžádat stanovisko ministerstva k situaci na trhu práce. Akreditace se uděluje na dobu 3 let ode dne právní moci rozhodnutí o jejím udělení.

Aktualizace k 1. 1. 2012 (4) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozhodne o odejmutí akreditace, jestliže rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm. a) a) nedodržuje akreditovaný vzdělávací program, b) není schopno zabezpečit odpovídající úroveň vzdělávání, nebo c) požádá o odejmutí akreditace. (5) Rekvalifikační zařízení uvedené v odstavci 2 písm. a) je oprávněno vydávat osvědčení o rekvalifikaci s celostátní platností. (6) Rekvalifikačnímu zařízení, které na základě dohody s Úřadem práce provádí rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání, může Úřad práce hradit náklady spojené s touto rekvalifikací. (7) Dohoda mezi Úřadem práce a rekvalifikačním zařízením o rekvalifikaci uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) identifikační údaje účastníků dohody, b) pracovní činnost, na kterou budou uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání rekvalifikováni, c) základní kvalifikační předpoklady potřebné pro zařazení do rekvalifikace, d) rozsah teoretické a praktické přípravy, e) místo a způsob provedení rekvalifikace, f) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady, h) závazek rekvalifikačního zařízení uzavřít pojištění pro případ své odpovědnosti za škodu na zdraví způsobenou při rekvalifikaci, i) závazek akreditovaného zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení, j) ujednání o vypovězení dohody. (8) Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy v dohodě s ministerstvem stanoví prováděcím právním předpisem náležitosti žádosti o akreditaci a organizace vzdělávání podle rekvalifikačního programu, způsob ukončení vzdělávání a náležitosti osvědčení o rekvalifikaci. ____________________ 52d ) Například zákon č. 96/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti výkonu nelékařských

52e

) )

52f

52g

)

zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 111/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Například vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ve znění vyhlášky č. 98/1982 Sb., vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů.

K odst. 1

Aktualizace k 1. 1. 2012 1. Toto ustanovení definuje pojem rekvalifikace tak, aby po její absolvování měla fyzická osoba lepší uplatnění na trhu práce. Nejedná se tedy jen o získání nové kvalifikace, ale také o zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace. Uplatnitelnost na trhu práce zvyšuje také udržování nebo obnovování kvalifikace, které je potřebné zejména pro osoby vracející se na trh práce po určité době (například ženy po mateřské nebo rodičovské dovolené). 2. Za rekvalifikaci je také považováno získání kvalifikace fyzickou osobou, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala. Jde o případy, kdy uplatnění na trhu práce hledá osoba se základním vzděláním. 3. Pro určení obsahu a rozsahu kvalifikace je důležité posouzení uplatnitelnosti dosavadní kvalifikace, zdravotní stav, schopnosti a zkušenosti fyzické osoby. K tomu může sloužit poradenství (viz § 105 odst. 1) pro volbu rekvalifikace (viz § 21 odst. 2 prováděcí vyhlášky).

K odst. 2 4. Rekvalifikaci mohou provádět pouze rekvalifikační zařízení, tj. subjekty, které jsou k této činnosti oprávněny. K odst. 2 písm. a) 5. První skupinou jsou zařízení, která mají akreditovaný vzdělávací program podle odst. 3. Mohou sem patřit nejen právnické nebo fyzické osoby, které se zabývají vzdělávací činností, ale i ke vzdělávání určené útvary zaměstnavatelů nebo jejich vlastní vzdělávací zařízení. K odst. 2 písm. b) 6. Do druhé skupiny patří zařízení, která mají akreditovaný vzdělávací program podle zvláštního právního předpisu. Sem patří zejména zdravotnická zařízení, která mají akreditovaný vzdělávací program potřebný pro získání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, nebo zařízení mající akreditovaný vzdělávací program pro sociální pracovníky. K odst. 2 písm. c) 7. Rekvalifikaci mohou provádět i školy v rámci oboru vzdělání, který mají zapsaný

Aktualizace k 1. 1. 2012 v rejstříku škol a školských zařízení nebo vysoké školy s akreditovaným studijním programem. K odst. 2 písm. d) 8. Další okruh subjektů, které mohou provádět rekvalifikaci, jsou zařízení, která zajišťují vzdělávání podle zvláštních předpisů, zejména v oblasti technické. Jedná se o vzdělávací programy vztahující se například ke způsobilosti pracovníků v elektrotechnice, v obsluze stavebních strojů apod.

K odst. 3 9. Toto ustanovení upravuje postup při udělování akreditace vzdělávacímu programu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Jednou z podmínek pro udělení akreditace je soulad vzdělávacího programu s cíli a obsahem vzdělávání podle školských předpisů. V souvislosti s potřebami trhu práce je pro rozhodování o akreditaci důležité i stanovisko Ministerstva práce a sociálních věcí.

K odst. 4 10. Akreditace vzdělávacího programu může být Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy odejmuta v případech, kdy rekvalifikační zařízení tento program nedodržuje nebo nezabezpečuje odpovídající úroveň vzdělávání.

K odst. 5 11. Pro uplatnitelnost absolventů rekvalifikace prováděné v rámci vzdělávacího programu akreditovaného Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy je důležité, že rekvalifikační zařízení s tímto programem jsou oprávněna vydávat osvědčení s celostátní platností. Platnost osvědčení vydávaných ostatními rekvalifikačními zařízeními [viz odst. 2 písm. b) až d)] je upravena příslušnými právními předpisy.

K odst. 6 12. Rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání zabezpečuje Úřad

práce

prostřednictvím

rekvalifikačního

zařízení,

kterému

hradí

náklady

s rekvalifikací spojené. 12a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o rekvalifikaci s rekvalifikačním zařízením a k úhradě nákladů s ní spojených z úřadů práce na Úřad práce

Aktualizace k 1. 1. 2012 ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 7 13. Dohoda o rekvalifikaci musí být písemná a musí obsahovat minimálně následující náležitosti. 13a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o rekvalifikaci s rekvalifikačním zařízením z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. K odst. 7 písm. a) 14. Účastníky dohody o rekvalifikaci jsou Úřad práce a rekvalifikační zařízení. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K odst. 7 písm. b) 15. Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání se uskutečňuje pro jejich lepší uplatnitelnost na trhu práce, tzn. v profesích, které jsou na trhu práce potřeba. V dohodě je proto třeba specifikovat, na jakou pracovní činnost je bude rekvalifikační zařízení připravovat. K odst. 7 písm. c) 16. Rekvalifikační zařízení provádí rekvalifikaci v akreditovaném vzdělávacím programu, podle kterého může být s ohledem na zaměření rekvalifikace požadováno splnění určitých kvalifikačních požadavků. Úřad práce je pak při výběru vhodných uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání těmito požadavky vázán. K odst. 7 písm. d) 17. Většina rekvalifikačních kurzů se skládá z teoretické a praktické části. Sjednání jejich rozsahu má význam zejména pro určení nákladů rekvalifikace, které rekvalifikačnímu zařízení hradí úřad práce [viz písm. g)]. K odst. 7 písm. e) 18. Sjednání místa a způsobu provedení rekvalifikace je podstatné především z důvodu

Aktualizace k 1. 1. 2012 výběru vhodných uchazečů o zaměstnání, a to s ohledem na jejich zdravotní stav, dopravní dosažitelnost a rovněž také na vznik nutných nákladů uchazeče o zaměstnání, které mu v souvislosti s rekvalifikací mohou vzniknout (viz § 109 odst. 1 ZoZ a § 3 vyhlášky o rekvalifikaci). K odst. 7 písm. f) 19. Stanovení období, ve kterém bude rekvalifikace prováděna, je jedním z důležitých údajů, podle kterých Úřad práce následně jedná s uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání při sjednávání dohod o rekvalifikaci (viz § 109 odst. 1). 20. Způsob ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci je součástí akreditace vzdělávacího programu (§ 108 odst. 3) a podle ní je uváděn v dohodě uzavírané mezi Úřadem práce a rekvalifikačním zařízením. Obvykle se jedná o složení závěrečné zkoušky z teoretické a praktické části rekvalifikace. Úřad práce si může účast svého zástupce na závěrečné zkoušce v dohodě vymínit. K odst. 7 písm. g) 21. Rekvalifikačnímu zařízení, které pro Úřad práce provádí rekvalifikaci, hradí Úřad práce náklady rekvalifikace. Výčet nákladů, které Úřad práce může hradit, je uveden v § 2 vyhlášky o rekvalifikaci. Jedná se zejména o přímé náklady (mzdy zaměstnanců rekvalifikačního zařízení, materiál), náklady na dílčí části rekvalifikace, které pro rekvalifikační zařízení zajišťuje jiné rekvalifikační nebo vzdělávací zařízení, náklady na potřebnou výbavu účastníků rekvalifikace do výše 2 000 Kč apod. Součástí nákladů rekvalifikace může být i přiměřený zisk, nejvýše však do výše 15 % vynaložených nákladů. 22. Kromě okruhu nákladů hrazených Úřadem práce se v dohodě sjednává i termín a způsob jejich úhrady. Náklady jsou obvykle hrazeny po provedení rekvalifikace bezhotovostním převodem na účet odborného zařízení vedený u peněžního ústavu. Ve výjimečných případech, zejména pokud se jedná o provádění rekvalifikace velkého rozsahu, může být sjednáno poskytnutí zálohy. K odst. 7 písm. h) 23. Rekvalifikační zařízení se v dohodě zavazuje uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu na zdraví účastníků rekvalifikace, které se sjednává na dobu účasti na rekvalifikaci. Náklady na toto pojištění se považují rovněž za náklady rekvalifikace, které hradí Úřad práce [viz § 2 odst. 2 písm. c) vyhlášky o rekvalifikaci].


K odst. 7 písm. i) 24. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že rekvalifikační zařízení nedodrží sjednané podmínky. V dohodě se stanoví lhůta pro jejich vrácení. O povinnosti vrátit poskytnuté finanční prostředky v případě, že mu byly jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, však lze, stejně tak jako o smyslu ustanovení § 70 odst. i), § 73 odst. 1 písm. i) a § 105 odst. 3 písm. f) ZoZ, polemizovat, neboť se jedná o případy, kdy si Úřad práce nakupuje provedení rekvalifikace od rekvalifikačního zařízení jako službu a platí ji až po jejím provedení. Pokud se v průběhu platnosti dohody o provedení rekvalifikace změní některé ujednání tak, že by změna měla vliv na výši nákladů rekvalifikace, je možno dohodu změnit dodatkem tak, aby odpovídala skutečnosti. K poskytnutí finančních prostředků neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, by v těchto případech nemělo dojít. K odst. 7 písm. j) 25. Dohodu mezi Úřadem práce a rekvalifikačním zařízením je možno vypovědět, zejména proto, že nejsou splněny sjednané podmínky.

K odst. 8 26. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy bylo novelizováno zákonem č. 382/2008 Sb., příslušná vyhláška o akreditaci vzdělávacích programů nabyla účinnosti od 21. 8. 2009. Vyhláška upravuje náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizaci vzdělávání, způsob jeho ukončení závěrečnou zkouškou a náležitosti osvědčení o rekvalifikaci.

Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 105 odst. 1 – poradenství, § 109 odst. 1 – rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání Související předpisy: zákon o nelékařských zdravotnických povoláních, – zákon o sociálních službách, – školský zákon, – vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice, – vyhláška č. 77/1965 Sb., o výcviku, způsobilosti a registraci obsluh stavebních strojů, − vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení, – § 21 odst. 2 prováděcí vyhlášky, – § 2 a 3 vyhlášky o rekvalifikaci


§ 109 Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání 1) Rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi Úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Za účastníka rekvalifikace hradí Úřad práce náklady rekvalifikace a může mu poskytnout příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Rekvalifikaci zajišťuje krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. (2) Dohoda o rekvalifikaci podle odstavce 1 musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) identifikační údaje účastníků dohody, b) pracovní činnost, na kterou je rekvalifikace zabezpečována, c) způsob a doba rekvalifikace, místo jejího konání, d) podmínky poskytování příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací, e) způsob ověření získaných znalostí a dovedností, f) závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit náklady rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci, a druhy nákladů, které bude povinen Úřadu práce uhradit, g) závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání uhradit poměrnou část ceny rekvalifikace, pokud v průběhu rekvalifikace přestane být uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, h) ujednání o vypovězení dohody. 3) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,44) b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,45) c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46). Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a). (3) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu46). (4) Porušení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 3 písm. a) nebo b) na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací nebo porušení povinnosti

Aktualizace k 1. 1. 2012 jeho vrácení je porušením rozpočtové kázně.46) (4) Porušení povinnosti vrácení příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací je porušením rozpočtové kázně46). (5) Formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených, které hradí Úřad práce, stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem. ____________________ 44 ) § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. 45

)

§ 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004

Sb. 46

)


K odst. 1 1. Krajské pobočky Úřadu práce zajišťují rekvalifikaci nejen pro uchazeče o zaměstnání, ale i pro zájemce o zaměstnání, pokud jsou například ohroženi ztrátou zaměstnání. Jejich včasná rekvalifikace může vytvořit podmínky pro bezprostřední nástup do nového zaměstnání, aniž by byli vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání. 2. Náklady rekvalifikace uchazeče o zaměstnání i zájemce o zaměstnání hradí Úřad práce na základě dohody s rekvalifikačním zařízením (viz § 108 odst. 6). Uchazeči o zaměstnání může Úřad práce poskytnout i příspěvek na úhradu nákladů spojených s rekvalifikací (viz § 3 vyhlášky o rekvalifikaci). 3. Místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce je zde stanovena odlišně od § 7 odst. 3 8a odst. 2 ZoZ. Neřídí se místem, ve kterém je zaměstnávání vykonáváno, ale bydlištěm uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání [viz § 5 písm. b)]. 3a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o rekvalifikaci s uchazečem o zaměstnání

nebo

se

zájemcem

o

zaměstnání,

k úhradě

nákladů

rekvalifikace

a k zabezpečování rekvalifikace z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 2 4. Dohoda o rekvalifikaci musí být písemná a musí obsahovat minimálně následující náležitosti, které zejména určují podmínky, za kterých bude rekvalifikace prováděna.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 2 písm. a) 5. Účastníky dohody o rekvalifikaci jsou Úřad práce a uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K odst. 2 písm. b) 6. Zvolená pracovní činnost musí být pro účastníka rekvalifikace vhodná a je výsledkem výběru prováděného v rámci poradenství (viz § 21 odst. 2 prováděcí vyhlášky). Správný výběr je důležitý, protože minimalizuje možnost odmítnutí nástupu na dohodnutou rekvalifikaci, pokud by pracovní činnost nemohla být po ukončení rekvalifikace z vážného důvodu vykonávána. Význam má i z hlediska hospodárného nakládání s prostředky státního rozpočtu, protože potom nedochází k jejich neúčelnému vynakládání. K odst. 2 písm. c) 7. Způsob rekvalifikace vyplývá z toho, na jakou pracovní činnost je rekvalifikace zaměřena. Může se jednat o vzdělávání ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, v programech zaměřených k získání konkrétních pracovních dovedností apod. (viz § 1 vyhlášky o rekvalifikaci). 8. Stanovení doby konání rekvalifikace v dohodě je důležitou informací pro účastníky rekvalifikace, neboť po tuto dobu jsou povinni plnit studijní a výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením. Neplnění těchto povinností má zejména pro uchazeče o zaměstnání podstatný význam, protože se jedná o jeden z důvodů, pro který může být z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazen [viz § 30 odst. 2 písm. b)]. 9. Sjednání místa konání rekvalifikace je důležité především z důvodu dopravní dosažitelnosti a rovněž také z důvodu možného vzniku nákladů uchazeče o zaměstnání spojených s rekvalifikací (viz § 3 vyhlášky o rekvalifikaci). K odst. 2 písm. d) 10. Uchazeči o zaměstnání, který se účastní rekvalifikačního kurzu, může být poskytnut příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací. Ty jsou vyjmenovány v § 3 vyhlášky o rekvalifikaci. Pokud je kurz uskutečňován mimo obec, ve které má uchazeč o zaměstnání bydliště, mohou být hrazeny jízdní výdaje, výdaje vynaložené na ubytování (maximálně 1 000 Kč na den) a stravování (§ 176 zákoníku práce). Součástí nákladů spojených s rekvalifikací je i pojištění pro případ škody způsobené

Aktualizace k 1. 1. 2012 uchazečem o zaměstnání rekvalifikačnímu zařízení. V dohodě se sjednávají podmínky, za kterých bude příspěvek poskytnut. K odst. 2 písm. e) 11. Způsob ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci je součástí akreditace vzdělávacího programu (§ 108 odst. 3) a podle ní je uváděn v dohodě uzavírané mezi Úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání. Obvykle se jedná o složení závěrečné zkoušky z teoretické a praktické části rekvalifikace. K odst. 2 písm. f) 12. Účel rekvalifikace je zmařen, pokud uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání bez vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci nebo odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání odpovídajícího nově získané kvalifikaci. V těchto případech se uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání zavazuje uhradit Úřadu práce náklady rekvalifikace. Vzhledem k tomu, že Úřad práce většinou nezabezpečuje rekvalifikaci v jednom kurzu pouze pro jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, stanoví se v dohodě druhy nákladů, které bude povinen hradit, případně jejich poměrná část. 12a. Vzhledem k tomu, že v souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, hradí náklady rekvalifikace Úřad práce, je uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání povinen v uvedených případech uhradit náklady rekvalifikace Úřadu práce. K odst. 2 písm. g) 12b. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb., byl s účinností od 1. 1. 2012 doplněn další závazek uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání vůči Úřadu práce. Jedná se o povinnost uhradit Úřadu práce poměrnou část nákladů rekvalifikace v případě, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání přestane v průběhu rekvalifikace splňovat podmínky pro vedení v evidenci Úřadu práce. Nesplnění těchto podmínek může spočívat zejména v důvodech pro vyřazení z evidence (§ 30 odst. 1 a 2 ZoZ), o kterém je vždy rozhodováno s určitým časovým odstupem, během kterého může rekvalifikace i nadále pokračovat. K odst. 2 písm. h)

Aktualizace k 1. 1. 2012 13. Dohodu mezi Úřadem práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání je možno vypovědět, zejména proto, že tyto osoby nenastoupí na rekvalifikaci, neúčastní se rekvalifikačního kurzu ve stanoveném rozsahu teoretické a praktické přípravy, neplní studijní a výcvikové povinnosti stanovené vzdělávacím zařízením, které rekvalifikaci provádí, nebo se nepodrobí závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností. Úřad práce může dohodu vypovědět na návrh rekvalifikačního zařízení, jestliže účastník rekvalifikace porušuje předpisy a řády rekvalifikačního zařízení.

K odst. 3 14. Uchazeči o zaměstnání jsou formou příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu. Úřad práce je proto povinen se řídit zákonem o rozpočtových pravidlech a z pohledu hospodaření s veřejnými prostředky rozlišit významnost jednotlivých podmínek, za kterých je příspěvek poskytován. Podle významnosti podmínek je finančním úřadem stanovena výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. 14a. Novelou ZoZ provedenou zákonem č. 367/2011 Sb., byl s účinností od 1. 1. 2012 text tohoto ustanovení zjednodušen, aniž by došlo k věcné změně. K odst. 3 písm. a) 15. I nadále proto platí, že dojde–li k porušení rozpočtové kázně nesplněním významných podmínek sjednaných v dohodě, činí odvod za porušení rozpočtové kázně částku, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena (viz § 44a odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech). V případě ujednání o poskytnutí příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací v dohodě o rekvalifikaci se mezi významné podmínky řadí například plnění studijních a výcvikových povinností, stanovených rekvalifikačním zařízením nebo podrobení se závěrečnému ověření získaných znalostí a dovedností. K odst. 3 písm. b) 16. Při nesplnění méně významných podmínek dohody činí odvod za porušení rozpočtové kázně 5 % z celkové částky poskytnutého příspěvku [viz § 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech]. U příspěvku na úhradu prokázaných nutných nákladů spojených s rekvalifikací patří mezi tyto podmínky například dodržování předpisů a řádů rekvalifikačního zařízení při výuce a všech akcích prováděných v rámci rekvalifikace nebo

Aktualizace k 1. 1. 2012 oznamovací povinnost vůči Úřadu práce a rekvalifikačnímu zařízení o důvodech, které brání účastníkovi rekvalifikace v účasti na rekvalifikaci. K odst. 3 písm. c) 17. V dohodě mohou být uvedeny i další podmínky, jejichž nedodržení není považováno za porušení rozpočtové kázně [viz § 14 odst. 3 písm. k) zákona o rozpočtových pravidlech]. V případě oznamovací povinnosti o překážkách bránících účastníkovi rekvalifikace v účasti na rekvalifikaci to může být nedodržení lhůty 8 kalendářních dnů.

K odst. 4 18. Dojde-li k porušení podmínek, které je považováno za porušení rozpočtové kázně, předává úřad práce celý případ příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu postupu podle zákona o rozpočtových pravidlech.

K odst. 4 19. Porušení rozpočtové kázně se může uchazeč o zaměstnání dopustit i tím, že nevrátí Úřadu práce příspěvek nebo jeho poměrnou část [viz § 109 odst. 2 písm. f) a § 146 odst. 2] ve lhůtě stanovené Úřadem práce.

K odst. 5 20. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno vyhláškou o rekvalifikaci, ve které jsou formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených, které hradí Úřad práce, upraveny v § 1 až 3. 20a. Důvodem pro změnu kompetence k úhradě nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 5 písm. b) – bydliště, § 7 odst. 3 8a odst. 2 – místní příslušnost úřadu práce, § 30 odst. 1 a 2 písm. b) – vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání, § 108 odst. 3 – akreditace vzdělávacího programu, § 108 odst. 6 – hrazení nákladů rekvalifikace, § 146 odst. 2 – porušení rozpočtové kázně Související předpisy: § 14 odst. 3 písm. k) a 44a odst. 4 písm. a) a c) zákona o rozpočtových pravidlech, – § 176 zákoníku práce, – § 3 vyhlášky č. 451/2008 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních

Aktualizace k 1. 1. 2012 náhrad mění sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravné a stanoví průměrná cena pohonných hmot 429/2011 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad,, – § 1 až 3 vyhlášky o rekvalifikaci, – § 21 odst. 2 prováděcí vyhlášky § 109a (Zvolená rekvalifikace) (1) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání si může zabezpečit rekvalifikaci sám a za tím účelem si zvolit a) druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat, b) rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést (§ 108 odst. 2). (2) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen doložit krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání cenu zvolené rekvalifikace. (3) V případě, že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vhodná, může Úřad práce po jejím úspěšném absolvování uhradit cenu rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení. (4) V případě, že bude Úřad práce cenu rekvalifikace hradit, vydá uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání před zahájením rekvalifikace potvrzení o tom, že po předložení dokladu o úspěšném absolvování této rekvalifikace uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace. Úřad práce může hradit cenu rekvalifikace pouze po dobu, po kterou je uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání. (5) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace nebo její poměrnou část, pokud uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání z vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci. (6) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace podle odstavce 4 do 30 kalendářních dnů po předložení dokladu o úspěšném absolvování rekvalifikace. (7) Rekvalifikační zařízení je povinno neprodleně oznámit krajské pobočce Úřadu práce, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením. (8) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen uhradit Úřadu práce cenu rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů odmítne nastoupit do zaměstnání, odpovídajícího nově získané kvalifikaci.

Aktualizace k 1. 1. 2012 (9) Celková finanční částka, kterou může Úřad práce vynaložit na zvolenou rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, nesmí v období 3 po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci přesáhnout částku 50 000 Kč. K odst. 1 1. Novela ZoZ přijatá zákonem č. 367/2011 Sb. umožňuje uchazečům o zaměstnání a zájemcům o zaměstnání samostatně si zvolit, na jakou profesi chtějí být rekvalifikováni a v jakém rekvalifikačním zařízení. Nejsou již vázáni pouze tím, co jim nabídne krajská pobočka Úřadu práce, ani tím, se kterými rekvalifikačními zařízeními má Úřad práce na základě výběrových řízení uzavřeny dohody o rekvalifikaci. Vybrané rekvalifikační zařízení však musí splňovat podmínky stanovené v § 108 odst. 2 ZoZ.

K odst. 2 2. Uchazeč nebo zájemce o zaměstnání si od vybraného rekvalifikačního zařízení nechá potvrdit cenu rekvalifikačního kurzu a doloží ji krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu má své bydliště.

K odst. 3 3. Krajská pobočka Úřadu práce posoudí vhodnost zvolené rekvalifikace, a to ze dvou hledisek. Prvním hlediskem je zdravotní stav uchazeče nebo zájemce o zaměstnání a druhým je uplatnitelnost profese na trhu práce. Není přijatelné, aby se uchazeč nebo zájemce o zaměstnání s podporou Úřadu práce rekvalifikoval na profesi, jejíž výkon by pro něj nebyl z hlediska jeho zdravotního stavu vhodný, nebo která by nebyla uplatnitelná na trhu práce.

K odst. 4 4. Po kladném posouzení obou hledisek (viz odst. 3) obdrží uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání od Úřadu práce potvrzení o tom, že v případě úspěšného ukončení rekvalifikace Úřad práce její cenu rekvalifikačnímu zařízení zaplatí. Toto potvrzení musí být vydáno před zahájením rekvalifikace z důvodu jistoty uchazeče nebo zájemce o zaměstnání, že v případě úspěšného ukončení bude cena rekvalifikace Úřadem práce zaplacena. Rovněž tak toto potvrzení je důležité pro rekvalifikační zařízení, které v takovém případě nebude požadovat zaplacení rekvalifikace uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání před jejím zahájením.

Aktualizace k 1. 1. 2012 5. Vzhledem k tomu, že možnost zvolit si rekvalifikaci, jejíž cenu po úspěšném ukončení hradí Úřad práce, mají pouze uchazeči nebo zájemci o zaměstnání, je v tomto odstavci jednoznačně uvedeno, že hrazena může být cena pouze za tu část rekvalifikace, která proběhla v době vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání. Pokud tedy účastník rekvalifikace přestane být v průběhu rekvalifikace veden v těchto evidencích a rekvalifikaci úspěšně ukončí, uhradí Úřad práce jen poměrnou část ceny rekvalifikace.

K odst. 5 6. Toto ustanovení řeší situaci, kdy uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání z vážných důvodů rekvalifikaci nedokončí. V takovém případě Úřad práce zaplatí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace nebo její poměrnou část, přestože rekvalifikace nebyla úspěšně ukončena.

K odst. 6 7. Úřad práce je povinen uhradit cenu rekvalifikace do 30 kalendářních dnů po předložení dokladu o jejím úspěšném absolvování. Z tohoto ustanovení není patrné, kdo má tento doklad Úřadu práce doložit, zda uchazeč o zaměstnání nebo rekvalifikační zařízení. Ve vztahu k uchazeči o zaměstnání zde nelze jednoznačně aplikovat ustanovení § 27 odst. 2 ZoZ, podle kterého je povinen oznamovat krajské pobočce Úřadu práce změny skutečností rozhodných pro zařazení a vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, neboť ukončení rekvalifikace takovou skutečností není. 8. Je však v zájmu rekvalifikačního zařízení, aby se o úspěšném ukončení rekvalifikace Úřad práce dozvěděl co nejdříve a cenu rekvalifikace uhradil. Vzhledem k tomu, že uchazeč o zaměstnání bude mít povinnost se po ukončení rekvalifikace dostavit na krajskou pobočku Úřadu práce, aby mu mohlo být zprostředkováváno zaměstnání, může být doklad o úspěšném ukončení rekvalifikace doručován Úřadu práce jeho prostřednictvím.

K odst. 7 1.9.

Oznamovací povinnost rekvalifikačního zařízení vůči krajské pobočce Úřadu

práce má i zde své opodstatnění, přestože se nejedná o rekvalifikaci zabezpečovanou Úřadem práce. Informace o tom, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání přestal plnit studijní nebo výcvikové povinnosti, je indicií svědčící o tom, že rekvalifikace nebude úspěšně ukončena. Úřad práce proto může finanční prostředky rezervované na zaplacení rekvalifikačního kurzu, operativně použít na jinou aktivitu v rámci aktivní politiky

Aktualizace k 1. 1. 2012 zaměstnanosti.

K odst. 8 2.10.

V případě úspěšného ukončení rekvalifikace Úřad práce její cenu zaplatí. Je-li

však následně uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání

nabídnuto krajskou

pobočkou Úřadu práce vhodné zaměstnání odpovídající nově získané kvalifikaci a tato nabídka je bez vážného důvodu odmítnuta, vzniká uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání povinnost zaplacenou cenu rekvalifikace Úřadu práce uhradit. 3.11.

Tímto opatřením se zabraňuje tomu, aby finanční prostředky vynaložené

státem na zvýšení uplatnitelnosti fyzické osoby na trhu práce byly vynakládány neúčelně. Na druhou stranu je však třeba vidět i to, že po ukončení rekvalifikace mohou u uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání nastat určité skutečnosti, které mu v nástupu do nového zaměstnání brání a které jsou zároveň podle § 5 písm. c) ZoZ považovány za vážné důvody. V takovém případě povinnost uhradit cenu rekvalifikace nevzniká, neboť se dá předpokládat, že po jejich pominutí bude nově získaná kvalifikace využita.

K odst. 9 4.12.

Toto ustanovení stanovuje maximální částku, která může být v průběhu 3 let

od prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci Úřadem práce za jednu nebo více rekvalifikací jedné osoby zaplacena. V případě, že by měla být tato částka překročena, bude na uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání, aby si navýšení nad stanovený limit zaplatil sám. 5.13.

V souvislosti s tím, že do cen rekvalifikačních kurzů se zákonitě promítá

průběžné zvyšování cen energií, pohonných hmot apod., je otázkou do budoucna, zda je vhodné přímo zákonem stanovovat maximální hranice možných nákladů pevnými částkami. Související ustanovení: § 5 písm. b) – bydliště, § 5 písm. c) – vážné důvody, § 22 – zájemce o zaměstnání, § 25 – uchazeč o zaměstnání, § 108 odst. 2 – rekvalifikační zařízení,

§ 110 Rekvalifikace zaměstnanců (1) Rekvalifikace může být prováděna i u zaměstnavatele v zájmu dalšího pracovního uplatnění jeho zaměstnanců. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. O rekvalifikaci zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace může Úřad práce

Aktualizace k 1. 1. 2012 uzavřít se zaměstnavatelem dohodu. Pokud je rekvalifikace zaměstnanců prováděna na základě dohody s Úřadem práce, mohou být zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, Úřadem práce plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě mezi Úřadem práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením. (2) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem, případně rekvalifikačním zařízením musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) identifikační údaje účastníků dohody, b) pracovní činnost, na kterou budou zaměstnanci rekvalifikováni, c) základní kvalifikační předpoklady zaměstnanců potřebné pro zařazení do rekvalifikace, d) rozsah teoretické a praktické přípravy, e) místo a způsob provedení rekvalifikace, f) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností, g) náklady rekvalifikace, doba a způsob jejich úhrady, h) závazek zaměstnavatele nebo rekvalifikačního zařízení vrátit poskytnuté finanční prostředky nebo jejich část, pokud nedodrží sjednané podmínky, nebo pokud mu jeho zaviněním byly poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely, a lhůta a podmínky jejich vrácení, i) ujednání o vypovězení dohody. (3) Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem musí být uzavřena písemně a musí v ní být uvedeny a) identifikační údaje účastníků dohody, b) pracovní činnost, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován, c) rozsah teoretické a praktické přípravy, d) doba zahájení a ukončení rekvalifikace, způsob ověření získaných znalostí a dovedností. (4) Rekvalifikace zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance; za tuto dobu přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje, jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení. (5) O rekvalifikaci podle odstavce 1 nejde v případě účasti zaměstnance na teoretické nebo praktické přípravě, kterou a) je zaměstnavatel povinen zabezpečovat pro zaměstnance podle příslušných právních předpisů a které je zaměstnanec povinen se zúčastnit v souvislosti s výkonem svého zaměstnání, nebo b) zaměstnanec absolvuje z vlastního zájmu, aniž by z hlediska jím vykonávané práce u zaměstnavatele byla nezbytná potřeba změny jeho dosavadní kvalifikace. V tomto případě se postupuje podle příslušných ustanovení pracovněprávních předpisů upravujících účast zaměstnanců na školení a studiu při zaměstnání.54)

Aktualizace k 1. 1. 2012 (6) Formy rekvalifikace zaměstnanců, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených, které hradí Úřad práce, stanoví ministerstvo v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy prováděcím právním předpisem. ____________________ 54 ) § 141a zákoníku práce. Vyhláška č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, ve znění zákona č. 188/1988 Sb. a vyhlášky č. 197/1994 Sb.

K odst. 1 1. Rekvalifikaci může zabezpečovat v zájmu dalšího pracovního uplatnění svých zaměstnanců i zaměstnavatel. Rekvalifikaci provádí rekvalifikační zařízení (viz § 108 odst. 2), kterým může být i ke vzdělávání určený útvar zaměstnavatele nebo jeho vlastní vzdělávací zařízení, pokud má vzdělávací program akreditovaný Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Zaměstnanci se rekvalifikace účastní na základě dohody uzavřené se zaměstnavatelem. Náklady rekvalifikace hradí zaměstnavatel sám nebo je může na základě dohody plně nebo částečně hradit Úřad práce. 2. Dohoda mezi zaměstnavatelem a Úřadem práce však může být uzavřena jedině tehdy, pokud rekvalifikace spočívá v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace. V případě prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování, nemohou být náklady rekvalifikace úřadem práce hrazeny, protože podle § 230 zákoníku práce je účast zaměstnanců na těchto aktivitách považována za výkon práce a náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace hradí zaměstnavatel. 3.

Pro

samotné

zabezpečení

rekvalifikace

uzavírá

zaměstnavatel

dohodu

s rekvalifikačním zařízením. Toto ustanovení však rovněž umožňuje uzavření jediné dohody, jejímiž účastníky jsou Úřad práce, zaměstnavatel a rekvalifikační zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zajišťuje. Dává se tím prostor pro to, aby finanční prostředky, kterými Úřad práce hradí plně nebo částečně náklady rekvalifikace, byly poukazovány přímo rekvalifikačnímu zařízení. 3a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o rekvalifikaci zaměstnanců se zaměstnavatelem, případně s rekvalifikačním zařízením, a k úhradě nákladů rekvalifikace zaměstnanců a nákladů s ní spojených z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 2 4. Dohoda o rekvalifikaci zaměstnanců musí být písemná a musí obsahovat minimálně následující náležitosti, které zejména určují podmínky, za kterých bude

Aktualizace k 1. 1. 2012 rekvalifikace prováděna. 4a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavření dohody o rekvalifikaci zaměstnanců bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. K odst. 2 písm. a) 5. Účastníky dohody o rekvalifikaci zaměstnanců jsou Úřad práce a zaměstnavatel, případně i rekvalifikační zařízení. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K odst. 2 písm. b) 6. Zvolená pracovní činnost musí odpovídat dalšímu pracovnímu uplatnění zaměstnanců zaměstnavatele, ať už k němu dojde přímo u zaměstnavatele nebo se jedná o rekvalifikaci prováděnou za účelem přechodu do jiného zaměstnání. V tomto případě je důležité i hledisko uplatnitelnosti nově získané kvalifikace na trhu práce. K odst. 2 písm. c) 7. Rekvalifikaci zaměstnanců provádí rekvalifikační zařízení v akreditovaném vzdělávacím programu (viz § 108 odst. 3), podle kterého může být s ohledem na zaměření rekvalifikace požadováno splnění určitých kvalifikačních požadavků. Zaměstnavatel je pak při výběru vhodných zaměstnanců těmito požadavky vázán. K odst. 2 písm. d) 8. Většina rekvalifikačních kurzů se skládá z teoretické a praktické části. Sjednání jejich rozsahu má význam zejména pro určení nákladů rekvalifikace, které zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení hradí úřad práce [viz písm. g)]. K odst. 2 písm. e) 9. Způsob rekvalifikace vyplývá z toho, na jakou pracovní činnost je rekvalifikace zaměřena. Může se jednat o vzdělávání ve vzdělávacích programech dalšího profesního vzdělávání, v programech zaměřených k získání konkrétních pracovních dovedností apod. (viz § 1 vyhlášky o rekvalifikaci). Sjednání místa konání rekvalifikace je důležité především z důvodu dopravní dosažitelnosti.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 2 písm. f) 10. Stanovení doby konání rekvalifikace v dohodě je důležitou informací pro zaměstnavatele, neboť po tuto dobu zaměstnavatel nepřiděluje zaměstnanci práci a poskytuje mu náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku (viz odst. 4). 11. Způsob ověřování výsledků vzdělávání v rekvalifikaci je součástí akreditace vzdělávacího programu (viz § 108 odst. 3) a podle ní je uváděn v dohodě uzavírané mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem, případně rekvalifikačním zařízením. Obvykle se jedná o složení závěrečné zkoušky z teoretické a praktické části rekvalifikace. K odst. 2 písm. g) 12. Zaměstnavateli nebo případně přímo rekvalifikačnímu zařízení, které rekvalifikaci zaměstnanců provádí, hradí Úřad práce plně nebo částečně náklady rekvalifikace. Výčet nákladů, které Úřad práce může hradit, je uveden v § 2 vyhlášky o rekvalifikaci Jedná se zejména o přímé náklady (mzdy zaměstnanců rekvalifikačního zařízení, materiál), náklady na dílčí části rekvalifikace, které pro rekvalifikační zařízení zajišťuje jiné rekvalifikační nebo vzdělávací zařízení, náklady na potřebnou výbavu účastníků rekvalifikace do výše 2 000 Kč apod. Součástí nákladů rekvalifikace může být i přiměřený zisk, nejvýše však do výše 15 % vynaložených nákladů. Ten se však za náklady rekvalifikace nepovažuje v případě, že je rekvalifikace zajišťována ve vlastním rekvalifikačním zařízení zaměstnavatele. 13. Kromě okruhu nákladů hrazených Úřadem práce se v dohodě sjednává i termín a způsob jejich úhrady. Náklady jsou obvykle hrazeny po provedení rekvalifikace bezhotovostním převodem na účet zaměstnavatele nebo přímo rekvalifikačního zařízení, vedený u peněžního ústavu. K odst. 2 písm. h) 14. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že zaměstnavatel nebo rekvalifikační zařízení nedodrží sjednané podmínky nebo pokud mu byly finanční prostředky jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely. V dohodě se stanoví lhůta pro jejich vrácení. Vzhledem k tomu, že se v podstatě jedná o nákup služby spočívající v rekvalifikaci zaměstnanců, nemělo by k poskytnutí finančních prostředků neprávem nebo ve vyšší částce než náležely docházet. K odst. 2 písm. i)

Aktualizace k 1. 1. 2012 15. Dohodu mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem, případně i rekvalifikačním zařízením, o rekvalifikaci zaměstnanců je možno vypovědět, zejména proto, že nejsou plněny podmínky v dohodě sjednané.

K odst. 3 16. Rekvalifikace zaměstnanců se uskutečňuje na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Musí v ní být uvedeny identifikační údaje účastníků dohody [viz § 5 písm. a)]. Ve stejném rozsahu jako v dohodě uzavřené mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem, případně i rekvalifikačním zařízením musí dohoda obsahovat údaje o pracovní činnosti, na kterou má být zaměstnanec rekvalifikován, o rozsahu teoretické a praktické přípravy, době zahájení a ukončení rekvalifikace a způsobu ověření získaných znalostí a dovedností.

K odst. 4 17. Zaměstnanci, který se účastní rekvalifikace spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace v pracovní době, náleží po dobu rekvalifikace náhrada mzdy z důvodu překážky v práci na straně zaměstnance. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje jen tehdy, pokud je to nezbytné.

K odst. 5 18. Toto ustanovení vyjmenovává případy, kdy se o rekvalifikaci zaměstnanců nejedná. K odst. 5 písm. a) 19. Za rekvalifikaci nelze považovat účast zaměstnance například na školeních nebo jiných formách teoretické nebo praktické přípravy k práci, které je zaměstnavatel povinen zabezpečovat a které jsou považovány za výkon práce (viz § 230 zákoníku práce). K odst. 5 písm. b) 20. Rekvalifikací rovněž není absolvování teoretické nebo praktické přípravy k práci z vlastního zájmu zaměstnance, která z hlediska zaměstnavatele není pro jeho další pracovní uplatnění nezbytná.

K odst. 6

Aktualizace k 1. 1. 2012 21. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno vyhláškou o rekvalifikaci, ve které jsou formy rekvalifikace, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených, které hradí úřad práce, upraveny v § 1 až 3. 21a. Důvodem pro změnu kompetence k úhradě nákladů rekvalifikace zaměstnanců a nákladů s ní spojených z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 108 odst. 2 – rekvalifikační zařízení, § 108 odst. 3 – akreditace vzdělávacího programu Související předpisy: § 230 zákoníku práce, – § 1 a 2 vyhlášky o rekvalifikaci

HLAVA III INVESTIČNÍ POBÍDKY § 111 (1) Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, kterým se u zaměstnavatele, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky podle zvláštního právního předpisu,55) hmotně podporuje a) vytváření nových pracovních míst, b) rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců. (2) Školením se pro účely investičních pobídek rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem. Školení může být zajišťováno i zaměstnavatelem. (3) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst může být poskytnuta zaměstnavateli, který vytvoří nová pracovní místa v územní oblasti, ve které je průměrná míra nezaměstnanosti za 2 ukončená pololetí předcházející datu předložení záměru zaměstnavatele získat investiční pobídky55) nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Do celkového počtu nově vytvořených míst se zahrnují místa vytvářená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. (4) Hmotná podpora rekvalifikace nebo školení zaměstnanců může být poskytnuta zaměstnavateli na částečnou úhradu nákladů, které budou na rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců skutečně vynaloženy. Podmínka minimální míry nezaměstnanosti v územní oblasti, uvedená v odstavci 3, platí i pro poskytnutí hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Do celkového počtu rekvalifikovaných nebo školených zaměstnanců se zahrnují zaměstnanci rekvalifikovaní nebo školení ode dne předložení záměru získat investiční pobídky. (5) Hmotnou podporu na vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců poskytuje Úřad práce. Hmotná podpora

Aktualizace k 1. 1. 2012 na vytváření nových pracovních míst nebo hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců se zaměstnavateli neposkytnou po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. (6) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst musí obsahovat a) identifikační údaje účastníků dohody, b) počet a profesní strukturu pracovních míst, která budou vytvořena, c) datum, do kterého budou místa obsazena dohodnutým počtem zaměstnanců, d) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít, e) výši a termín poskytnutí hmotné podpory, f) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, g) způsob a termín zúčtování hmotné podpory, h) závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory, i) závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě, že mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory, j) ujednání o vypovězení dohody. (7) Dohoda o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) počet zaměstnanců, kteří budou zařazeni do rekvalifikace nebo školení, c) obsah rekvalifikace nebo školení, způsob a dobu jejího zabezpečení, d) předpokládanou výši nákladů na rekvalifikaci nebo školení, e) datum, do kterého bude dohodnutý počet zaměstnanců rekvalifikován nebo školen, f) druhy nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít, g) výši a termín poskytnutí hmotné podpory, h) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, i) způsob a termín zúčtování hmotné podpory, j) závazek zaměstnavatele vrátit hmotnou podporu nebo její poměrnou část, pokud hmotnou podporu nevyčerpá v dohodnutém termínu, nebo pokud mu byla jeho zaviněním poskytnuta neprávem nebo v částce vyšší, než náležela, a lhůty a podmínky vrácení hmotné podpory, k) závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit hmotnou podporu v případě, že mu byla poskytnuta v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, a lhůtu a podmínky vrácení hmotné podpory, l) ujednání o vypovězení dohody. (8) Hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst a hmotná podpora rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců jsou účelově určeny a nemohou být použity na jiný účel, než je uvedený v dohodě o jejich poskytnutí.

Aktualizace k 1. 1. 2012 (9) Nedodržení podmínek sjednaných v dohodě podle odstavců 6 a 7 nebo nevrácení hmotné podpory ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně a bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu.46) (10) Územní oblastí se rozumí území okresu,11) v němž je investiční akce umístěna, nebo spádová oblast. Do spádové oblasti patří kromě okresu, v němž je investiční akce umístěna, i okresy, z jejichž území do obce, v níž je umístěna investiční akce, netrvá doba dojíždění prostředky hromadné dopravy více než jednu hodinu. (11) Průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti se pro účely poskytnutí hmotné podpory použije pouze pro zaměstnavatele, který vytvoří více než 1 000 nových pracovních míst, a to v případě, že průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti je vyšší než v okrese, v němž je investiční akce umístěna. (12) Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti na situaci na trhu práce, vyjádřenou mírou nezaměstnanosti nebo dalšími ukazateli, okruh osob, které mohou být umístěny na podpořených nových pracovních místech, a formu poskytnutí hmotné podpory stanoví vláda nařízením. (13) Zaměstnavateli, kterému byla poskytnuta hmotná podpora podle odstavce 1, nelze po dobu účinnosti dohod sjednaných s ministerstvem nebo s Úřadem práce poskytnout další příspěvek z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na stejný účel, na jaký byla poskytnuta hmotná podpora. ____________________ 11 ) Vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města 46

) 55 )

Prahy. Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů.

K odst. 1 1. Investiční pobídky jsou nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, který je úzce svázán s právní úpravou podpory hospodářského rozvoje podle zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Jejich účelem je hmotná podpora vytváření pracovních míst a rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců u těch zaměstnanců, kterým bylo Ministerstvem průmyslu a obchodu vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky.

K odst. 2 2. Vzhledem k tomu, že v rámci investičních pobídek je hmotně podporováno i školení nových zaměstnanců, bylo třeba pro tyto účely pojem školení definovat. Definice je však podle názoru autorů tohoto komentáře velmi široká, a může tak vytvářet podmínky pro záměnu s povinnou péčí zaměstnavatele o odborný rozvoj zaměstnanců (viz § 227 a násl. zákoníku práce).


K odst. 3 3. Toto ustanovení určuje jako podmínku, za které může být poskytnuta hmotná podpora na vytváření nových pracovních míst, míru nezaměstnanosti. Ta musí být v dané územní oblasti (viz odst. 10) ve dvou pololetích předcházejících datu předložení záměru získat investiční pobídky (viz § 3 zákona č. 72/2000 Sb.) nejméně o 50 % vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. 4. Podle § 4 nařízení vlády se mírou nezaměstnanosti na území správního obvodu úřadu práce (viz § 7 odst. 2) rozumí míra nezaměstnanosti podle statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí. Ve spádové oblasti (viz odst. 10) se jedná o míru nezaměstnanosti vyplývající z analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí. 5. Počet nově vytvořených pracovních míst je zaměstnavatel podle § 6a odst. 3 zákona o investičních pobídkách povinen zachovat a obsazovat zaměstnanci se stanovenou týdenní pracovní dobou (viz § 79 zákoníku práce) po dobu nejméně 5 let od prvního čerpání investiční pobídky. Výkon kontroly splnění této podmínky přísluší podle § 7 odst. 3 písm. c) zákona o investičních pobídkách krajským pobočkám Úřadu práce. V případě, že nebude tato podmínka splněna, rozhodnutí o příslibu této investiční pobídky pozbývá podle § 6a odst. 8 zákona o investičních pobídkách platnosti a vše, co bylo investiční pobídkou získáno, musí být vráceno.

K odst. 4 6. Podmínka pro poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců spočívající v dosažení určité míry nezaměstnanosti je shodná s podmínkou pro poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst (viz odst. 3). 7. Hmotná podpora může být poskytována na částečnou úhradu nákladů skutečně vynaložených na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců.

K odst. 5 8. Investiční pobídky jsou jediným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, který není financován úřady práce, ale přímo Ministerstvem práce a sociálních věcí. 8a. Důvodem pro změnu kompetence k poskytování investičních pobídek a k jejich kontrole z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

Aktualizace k 1. 1. 2012 8b. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i vyloučení z nároku na poskytnutí příspěvků z veřejných rozpočtů, přičemž Směrnice umožňuje stanovit dobu tohoto vyloučení až na 5 let. V ZoZ je toto období tříleté. 8c. Doba 3 let se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.).

K odst. 6 9. Na základě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o příslibu investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o investičních pobídkách uzavírá Ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad práce se zaměstnavatelem dohodu o poskytnutí hmotné podpory. K odst. 6 písm. a) 10. Účastníky dohody o poskytnutí hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad práce a zaměstnavatel, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K odst. 6 písm. b) 11. Důležitou součástí dohody je uvedení počtu nově vytvářených pracovních míst a jejich profesní struktury. Do tohoto počtu se započítávají i pracovní místa vytvořená ode dne předložení záměru získat investiční pobídky (viz odst. 3) K odst. 6 písm. c) 12. Datum, do kterého budou pracovní místa vytvořena a obsazena, je klíčovým datem dohody, neboť od něj se odvíjí poskytnutí zbývající části hmotné podpory a konečné vypořádání vzájemných závazků. Je stanoveno s ohledem na povahu investice a počet

Aktualizace k 1. 1. 2012 vytvářených nových pracovních míst. K odst. 6 písm. d) 13. Druhy nákladů, na rozdíl od ostatních nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, nejsou stanoveny v žádném právním předpise. V dohodě se sjednává, na co může zaměstnavatel hmotnou podporu použít. Obvykle se jedná o náklady na pořízení drobného hmotného a nehmotného majetku souvisejícího s vytvářením nových pracovních míst a o mzdové náklady (včetně pojistného na sociální a zdravotní pojištění) vynaložené na zaměstnance umístěné na nových pracovních místech. K odst. 6 písm. e) 14. Výše hmotné podpory je stanovena v § 1 nařízení vlády ve výši 50 000 Kč na jedno nově zřízené pracovní místo. Podmínkou je, že se jedná o pracovní místo zřízené v územní oblasti s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. 15. Hmotná podpora je poskytována minimálně ve dvou částech. První část hmotné podpory poukazuje Ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad práce zaměstnavateli po podepsání dohody. Vyplacení druhé části je vázáno na prokázání splnění podmínky vytvoření nových pracovních míst a jejich obsazení ve sjednaném termínu [viz písm. c)]. Hmotná podpora je poskytována zaměstnavateli bezhotovostním převodem na jeho účet (viz § 5 odst. 1 nařízení vlády). K odst. 6 písm. f) 16. Oprávnění ke kontrole vyplývá Ministerstvu práce a sociálních věcí Úřadu práce jednak z § 127 odst. 1 písm. a) ZoZ a jednak z § 7 odst. 3 písm. c) zákona o investičních pobídkách. Kontrola je prováděna podle ZoZ a zákona o finanční kontrole. K odst. 6 písm. g) 17. Pro vyúčtování hmotné podpory platí § 146 ZoZ, podle kterého je zaměstnavatel povinen jej provést vždy k 31. prosinci a předložit Ministerstvu práce a sociálních věcí Úřadu práce do 15. února následujícího roku. Konečné vypořádání vzájemných závazků je prováděno po uplynutí doby, ve které měl zaměstnavatel vytvořit a obsadit nová pracovní místa.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 6 písm. h) 18. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že byly zaměstnavateli jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely. V dohodě se stanoví lhůta a podmínky pro jejich vrácení. V případě jejího nedodržení se jedná o porušení rozpočtové kázně a celý případ je pak předáván příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu řízení podle zákona o rozpočtových pravidlech. 19. Pokud by se zaměstnavateli nepodařilo vyčerpat poskytnutou hmotnou podporu v částkách a termínech stanovených v harmonogramu čerpání [viz písm. e) a § 146 odst. 1], je povinen vrátit nevyčerpanou částku poskytovateli, tj. Ministerstvu práce a sociálních věcí Úřadu práce (viz § 146 odst. 2) K odst. 6 písm. i) 19a. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i povinnost vrátit finanční prostředky získané z veřejných rozpočtů v období až 12 předchozích měsíců. 19b. V ZoZ bylo plně využito a doba 12 měsíců se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.). K odst. 6 písm. j) 20. V dohodě lze sjednat vypovězení dohody, nicméně ve skutečnosti jsou v dohodách sjednávány podmínky odstoupení od dohody. Ve svém důsledku to znamená, že se dohoda ruší ex tunc, tedy od samého počátku (viz § 48 občanského zákoníku), a zaměstnavatel je povinen vrátit do státního rozpočtu vše, co mu bylo dosud vyplaceno. Důvod tohoto řešení je možné hledat v ustanovení § 6a odst. 3 a 8 zákona o investičních pobídkách, podle nichž při nesplnění podmínky zachování sjednaného počtu pracovních míst po dobu nejméně 5 let od prvního čerpání investiční pobídky pozbývá rozhodnutí o příslibu investiční pobídky formou hmotné podpory vytváření nových pracovních míst platnosti a vše, co bylo touto investiční

Aktualizace k 1. 1. 2012 pobídkou získáno, musí být vráceno podle zákona o rozpočtových pravidlech. 21. Důvodem pro odstoupení od dohody může být například skutečnost, že Ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad práce neposkytne investiční pobídku ve sjednané částce nebo termínu, nebo je zřejmé, že zaměstnavatel nebude schopen splnit svůj závazek vytvořit sjednaný počet pracovních míst v konkrétní územní oblasti nebo je obsadit zaměstnanci zaměstnanými v pracovním poměru na dobu neurčitou apod.

K odst. 7 22. Na základě rozhodnutí Ministerstva průmyslu a obchodu o příslibu investiční pobídky podle § 1 odst. 2 písm. d) zákona o investičních pobídkách uzavírá Ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad práce se zaměstnavatelem dohodu o poskytnutí hmotné podpory. K odst. 7 písm. a) 23. Účastníky dohody o poskytnutí hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců jsou Ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad práce a zaměstnavatel, kterému bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K odst. 7 písm. b) 24. Důležitou součástí dohody je uvedení počtu zaměstnanců, kteří budou zařazeni do rekvalifikace nebo školení. Do tohoto počtu se započítávají i zaměstnanci rekvalifikovaní nebo školení ode dne předložení záměru získat investiční pobídky (viz odst. 4). K odst. 7 písm. c) 25. Obsah rekvalifikace nebo školení je závislý na charakteru výroby, respektive na obsahu investičního záměru, na jehož základě byla investiční pobídka poskytnuta. Vždy musí mít souvislost s uplatněním konkrétního zaměstnance na určitém pracovním místě. 26. Způsob a doba jejího zabezpečení jsou sjednávány tak, aby byla co nejvíce využita dosavadní kvalifikace zaměstnanců a zaměstnanci byli rekvalifikováni nebo školeni podle časového harmonogramu realizace investičního záměru, zpravidla do tří let od rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Rekvalifikaci a školení může provádět zaměstnavatel sám nebo ji pro něj může zabezpečovat jiná právnická nebo fyzická osoba. K odst. 7 písm. d)

Aktualizace k 1. 1. 2012 27. Předpokládaná výše nákladů je s účinností od 27. 4. 2010 podle § 2 s účinností od 27. 4. 2010 odst. 4 nařízení vlády výchozím podkladem pro stanovení výše hmotné podpory. Pokud v průběhu platnosti dohody dojde k takovým změnám, které by měly vliv na výši předpokládaných nákladů, je možno ji dodatkem k dohodě změnit. K odst. 7 písm. e) 28. Datum, do kterého budou zaměstnanci rekvalifikováni nebo proškoleni, má význam zejména pro kontrolu plnění sjednaných závazků a s tím související kontrolu účelného využití prostředků státního rozpočtu. K odst. 7 písm. f) 29. Druhy nákladů nejsou, na rozdíl od rekvalifikace zabezpečované úřady Úřadem práce pro uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání (viz vyhláška o rekvalifikaci), určeny žádným právním předpisem. I když je v praxi ustálen určitý okruh nákladů, na jejichž úhradu lze hmotnou podporu použít, vyvstává otázka, zda by nebylo vhodnější rozšířit zmocnění pro vydání nařízení vlády (viz odst. 12) o stanovení okruhu těchto nákladů. K odst. 7 písm. g) 30. Výše hmotné podpory je stanovena v § 2 nařízení vlády procentní částkou z nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. S účinností od 27. 4. 2010 jsou procentní částky odstupňovány podle toho, zda se jedná o velký podnik (25 % nákladů), střední podnik (35 % nákladů) nebo malý podnik (45 % nákladů). Tyto procentní částky se v případě rekvalifikace nebo školení zaměstnanců se zdravotním postižením nebo zaměstnanců znevýhodněných zvyšují, u velkého podniku pak činí 35 %, u středního podniku 45 % a u malého podniku 55 % nákladů na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců. Podmínkou ve všech případech je, že se jedná o územní oblast s mírou nezaměstnanosti nejméně o 50 % vyšší, než je průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. 31. Termín poskytnutí hmotné podpory je v dohodě sjednáván harmonogramem čerpání, přičemž první platba se uskutečňuje většinou do 30 dnů od podpisu dohody. 32. Hmotná podpora je poskytována zaměstnavateli bezhotovostním převodem na jeho účet (viz § 5 odst. 1 nařízení vlády). 32a. Definice velkého podniku je upravena v Čl. 2 bod 8), středního a malého podniku pak v Čl. 2 bod 7) nařízení Komise (ES) č. 800/2008, vždy ve spojení s Přílohou I. tohoto nařízení, podle níž je malým podnikem podnik, který zaměstnává méně než 50

Aktualizace k 1. 1. 2012 zaměstnanců a jehož roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR, středním podnikem podnik, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jehož roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR, a velkým podnikem všechny ostatní. 32b.Okruh osob, které se pro tyto účely rozumí znevýhodněnými zaměstnanci, je stanoven v Čl. 2 bod 18 tohoto nařízení. Jedná se např. o osoby starší 50 let, osoby, které nezískaly střední vzdělání ukončené maturitou nebo odbornou kvalifikaci, dospělé svobodné osoby žijící minimálně s jednou osobou na nich závislou atd. K odst. 7 písm. h) 33. Oprávnění ke kontrole vyplývá Ministerstvu práce a sociálních věcí Úřadu práce jednak z § 127 odst. 1 písm. a) ZoZ a jednak z § 7 odst. 3 písm. c) zákona o investičních pobídkách. Kontrola je prováděna podle zákona o finanční kontrole. K odst. 7 písm. i) 34. Pro vyúčtování hmotné podpory platí § 146 ZoZ, podle kterého je zaměstnavatel povinen jej provést vždy k 31. prosinci a předložit Ministerstvu práce a sociálních věcí Úřadu práce do 15. února následujícího roku. Konečné vypořádání vzájemných závazků je prováděno po uplynutí doby, ve které měl zaměstnavatel realizovat rekvalifikaci nebo školení nových zaměstnanců. K odst. 7 písm. j) 35. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že byly zaměstnavateli jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely. V dohodě se stanoví lhůta a podmínky pro jejich vrácení. V případě jejího nedodržení se jedná o porušení rozpočtové kázně a celý případ je pak předáván příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu řízení podle zákona o rozpočtových pravidlech. 36. Pokud by se zaměstnavateli nepodařilo vyčerpat poskytnutou hmotnou podporu v částkách a termínech stanovených v harmonogramu čerpání [viz písm. e) a § 146 odst. 1], je povinen vrátit nevyčerpanou částku poskytovateli, tj. Ministerstvu práce a sociálních věcí Úřadu práce (viz § 146 odst. 2) K odst. 7 písm. k)

Aktualizace k 1. 1. 2012 36a. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i povinnost vrátit finanční prostředky získané z veřejných rozpočtů v období až 12 předchozích měsíců. 36b. V ZoZ bylo plně využito a doba 12 měsíců se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.). K odst. 7 písm. l) 37. V dohodě lze sjednat vypovězení dohody, nicméně ve skutečnosti jsou v dohodách sjednávány podmínky odstoupení od dohody. Ve svém důsledku to znamená, že se dohoda ruší ex tunc, tedy od samého počátku (viz § 48 občanského zákoníku), a zaměstnavatel je povinen vrátit do státního rozpočtu vše, co mu bylo dosud vyplaceno. Důvod tohoto řešení je v případě hmotné podpory rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců možné hledat v obdobě s dohodou o poskytnutí hmotné podpory vytváření nových pracovních míst, přestože ustanovení § 6a odst. 3 a 8 zákona o investičních pobídkách se na investiční pobídku formou podpory rekvalifikace a školení nových zaměstnanců nevztahuje. 38. Důvodem pro odstoupení od dohody může být například skutečnost, že Ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad práce neposkytne investiční pobídku ve sjednané částce nebo termínu, nebo je zřejmé, že zaměstnavatel nebude schopen splnit svůj závazek rekvalifikovat nebo proškolit sjednaný počet nových zaměstnanců zaměstnaných v pracovním poměru na dobu neurčitou apod.

K odst. 8 39. Hmotná podpora poskytovaná v rámci investičních pobídek je účelově určena na vytváření nových pracovních míst a na rekvalifikaci a školení nových zaměstnanců. Její použití na tento konkrétní účel je jednou z podmínek poskytnutí hmotné podpory. 40. Novými pracovními místy se podle § 3 odst. 1 nařízení vlády pro tyto účely rozumí pracovní místa vytvořená zaměstnavatelem na základě dohody s Ministerstvem práce

Aktualizace k 1. 1. 2012 a sociálních věcí Úřadem práce (viz odst. 6), na nichž jsou umístěni státní občané České republiky nebo státní občané jiného členského státu Evropské unie nebo jejich rodinní příslušníci a mají s tímto zaměstnavatelem uzavřený pracovní poměr na dobu neurčitou.

K odst. 9 41. Dojde-li k porušení podmínek, které je považováno za porušení rozpočtové kázně, předává Ministerstvo práce a sociálních věcí Úřad práce celý případ příslušnému finančnímu úřadu dalšímu postupu podle zákona o rozpočtových pravidlech. 42. Porušení rozpočtové kázně se může příjemce hmotné podpory dopustit i tím, že nevrátí Ministerstvu práce a sociálních věcí Úřadu práce hmotnou podporu nebo její poměrnou část [viz odst. 6 písm. h), odst. 7 písm. j) a § 146 odst. 2] ve lhůtě stanovené Ministerstvem práce a sociálních věcí Úřadem práce.

K odst. 10 43. Určení územní oblasti je důležitým podkladem pro poskytnutí hmotné podpory (viz odst. 3 a 4). Rozumí se jí území okresu stanovené vyhláškou č. 564/2002 Sb., v němž je investiční akce umístěna. Určení spádové oblasti je důležité v případě, kdy je poskytována hmotná podpora zaměstnavateli, který vytvoří více než 1 000 nových pracovních míst (viz odst. 11). Spádová oblast zahrnuje kromě okresu, v němž je investiční akce umístěna, i další okresy, ze kterých cesta hromadnou dopravou do obce umístění investiční akce netrvá déle než 1 hodinu.

K odst. 11 44. Průměrná míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti se stanoví na základě analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí [viz § 4 písm. b) nařízení vlády]. Vytvoří-li zaměstnavatel více než 1 000 nových pracovních míst v okrese, v němž je průměrná míra nezaměstnanosti nižší než ve spádové oblasti, použije se pro účely poskytnutí hmotné podpory průměrná míra nezaměstnanosti spádové oblasti. Tato právní úprava umožňuje poskytnout hmotnou podporu i takovému zaměstnavateli, který sice umístí investici v okrese s nižší mírou nezaměstnanosti, ale vyšší míra nezaměstnanosti ve spádové oblasti vytváří podmínky pro obsazení více než 1 000 nových pracovních míst.

K odst. 12 45. Zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno nařízením

Aktualizace k 1. 1. 2012 vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek.

K odst. 13 46. Hmotná podpora je poskytována z prostředků státního rozpočtu. Na základě obecného principu hospodárného nakládání s těmito prostředky proto není možné, aby byla poskytována v souběhu s jinými příspěvky vyplácenými Úřadem práce z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti na stejný účel. Jedná se zejména o příspěvek na zřízení společensky účelných pracovních míst (viz § 113) a o náklady zaměstnavatele na rekvalifikaci svých zaměstnanců (viz § 110). 46a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavírání dohod o poskytnutí investičních pobídek z Ministerstva práce a sociálních věcí na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 5 písm. e) bod 3. – nelegální práce, § 7 odst. 2 – správní obvody úřadů práce, § 110 – rekvalifikace zaměstnanců, § 113 – společensky účelná pracovní místa, § 125 a násl. – kontrolní činnost § 127 písm. a) – kontrolní oprávnění Ministerstva práce a sociálních věcí, § 146 – vyúčtování hmotné podpory Související předpisy: § 1 odst. 2 písm. c) a d), § 3, § 6 odst. 3, § 6a odst. 8, § 7 odst. 3 písm. c) a § 8 zákona o investičních pobídkách, – § 79 a 227 a násl. zákoníku práce, – § 2 odst. 1 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, – § 9 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, – § 7 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, – § 48 občanského zákoníku, – vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy, – zákon o rozpočtových pravidlech, – zákon o finanční kontrole, – § 1, § 2, § 3, § 4 písm. b) a § 5 odst. 1 nařízení vlády Předpisy práva ES: Nařízení komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách, – Úřední věstník EU L 214 ze dne 9. srpna 2008

HLAVA IV DALŠÍ NÁSTROJE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI § 112 Veřejně prospěšné práce (1) Veřejně prospěšnými pracemi se rozumí časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov

Aktualizace k 1. 1. 2012 a komunikací nebo jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání. Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek. (2) Příspěvek lze poskytnout až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. K odst. 1 1. Veřejně prospěšnými pracemi jsou pracovní příležitosti vytvářené především za účelem zvelebování obcí. V jejich rámci jsou prováděny práce vedoucí ke zlepšení nebo údržbě obecních komunikací, veřejných prostranství a budov. Může se však jednat i o činnosti vykonávané v sociální nebo kulturní oblasti apod. Veřejně prospěšné práce mohou být vykonávány nejen pro obce, ale také pro státní nebo jiné obecně prospěšné společnosti. Výše uvedené instituce je nemusí vytvářet přímo, ale mohou být vykonávány i na základě jejich smlouvy se soukromými subjekty. 2. Veřejně prospěšné práce jsou nástrojem aktivní politiky sloužícím ke krátkodobému umístění uchazečů o zaměstnání. Jedná se zejména o takové uchazeče o zaměstnání, kteří nemohou najít dlouhodobé uplatnění na trhu práce, například vzhledem ke své nedostatečné kvalifikaci nebo z jiných osobních důvodů. 3. Tyto pracovní příležitosti jsou zaměstnavateli vytvářeny na základě dohody s Úřadem práce, a to maximálně na dobu 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Dohodu lze uzavírat i opakovaně. Vzhledem k tomu, že se jedná o nástroj aktivní politiky zaměstnanosti určený pro uchazeče o zaměstnání, je nutné, aby se fyzická osoba, která byla na takovém pracovním místě umístěna, po uplynutí doby platnosti znovu stala uchazečem o zaměstnání, pokud je zájem na tom, aby se na původní pozici mohla znovu vrátit. Tato procedura je spojena s určitým zvýšeným administrativním zatížením všech zúčastněných stran, tj. zaměstnavatele, uchazeče o zaměstnání i Úřadu práce. Ta je však pro zachování účelu tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti, tj. v krátkodobosti umístění uchazeče o zaměstnání, nezbytná. 3a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavírání dohod o vytváření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

Aktualizace k 1. 1. 2012 4. Úřad práce na základě dohody poskytuje zaměstnavateli na vytváření veřejně prospěšných prací příspěvek.

K odst. 2 5. Výše příspěvku vychází z prostředků na mzdy nebo platy ze mzdových nákladů skutečně vynaložených zaměstnavatelem na zaměstnávání takto umístěného uchazeče o zaměstnání. Za součást mzdových nákladů prostředků na mzdy nebo platy je pro tyto účely považováno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, a to v té části, kterou zaměstnavatel za sebe odvádí z vyměřovacího základu zaměstnance umístěného na veřejně prospěšné práce. 6. Příspěvek se podle § 24 prováděcí vyhlášky poskytuje měsíčně nebo v jiném období dohodnutém mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem, a to bezhotovostním převodem na účet zaměstnavatele (viz § 31 prováděcí vyhlášky). Jeho splatnost je stanovena do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování vyplacených mzdových nákladů (viz § 24 prováděcí vyhlášky). Související ustanovení: § 25 – uchazeč o zaměstnání Související předpisy: § 2 odst. 1 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, – § 9 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojištění, – § 7 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, – § 24 a 31 prováděcí vyhlášky

§ 113 Společensky účelná pracovní místa (1) Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek. (2) Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je Úřad práce povinen vyžádat si vypracování odborného posudku. (3) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství

Aktualizace k 1. 1. 2012 za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy. (4) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na jedno společensky účelné pracovní místo činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy. (5) Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 6 12 měsíců. Přijme-li zaměstnavatel na vyhrazené pracovní místo uchazeče o zaměstnání uvedeného v § 33 odst. 1 písm. a) a e), může být příspěvek poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců. (6) Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí. (7) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. K odst. 1 1. Nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti sloužícím k vytváření stabilního pracovního uplatnění pro uchazeče o zaměstnání jsou společensky účelná pracovní místa. Na ně jsou umísťováni ti uchazeči o zaměstnání, kterým se nepodařilo zprostředkovat zaměstnání jiným způsobem. 2. Společensky účelná pracovní místa zaměstnavatel na základě dohody s Úřadem práce buď zřizuje jako zcela nové pracovní příležitosti, nebo již existující pracovní místa vyhrazuje pro konkrétní uchazeče o zaměstnání. 2a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavírání dohod o zřizování nebo vyhrazování společensky účelných pracovních míst a poskytnutí příspěvku z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

Aktualizace k 1. 1. 2012 3. Uchazeč o zaměstnání, který se rozhodne řešit svou nezaměstnanost zahájením samostatné výdělečné činnosti, může v dohodě s Úřadem práce zřídit společensky účelné pracovní místo sám pro sebe. 4. Toto ustanovení dává Úřadu práce možnost poskytnout na zřízení nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa příspěvek. Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa může být poskytnut formou návratného příspěvku nebo příspěvku na úhradu úroků z úvěrů a nebo formou jiného účelově určeného příspěvku (viz § 25 odst. 1 prováděcí vyhlášky). Příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa je poskytován formou plné nebo částečné úhrady vyplacených mzdových nákladů vynaložených prostředků na mzdy nebo platy (viz odst. 5).

K odst. 2 5. K záměru zaměstnavatele zřídit více než 5 společensky účelných pracovních míst je Úřad práce povinen si na vlastní náklady vyžádat, zpravidla od nezávislé instituce, odborný posudek, z něhož by mělo být zřejmé, zda záměr zaměstnavatele zřídit větší počet pracovních míst je reálný zejména vzhledem k jeho předmětu činnosti a k předpokládanému vývoji situace na trhu práce. 5a. V souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, je povinnost vyžádat si odborný posudek při zřizování více než 5 pracovních míst dána Úřadu práce.

K odst. 3 a 4 6. Maximální výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa se stanoví příslušným násobkem průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí předchozího kalendářního roku (viz odst. 7). Výše násobku této mzdy je závislá na vztahu míry nezaměstnanosti v daném okrese k průměrné míře nezaměstnanosti v České republice v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek. Liší se podle toho, zda je míra nezaměstnanosti v okrese nižší, nebo zda je rovna či vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v České republice. Násobek průměrné mzdy v národním hospodářství se zvyšuje v případech, kdy zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce zřizuje více než 10 pracovních míst. 7. Příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa je zaměstnavateli poskytován bezhotovostním převodem na jeho účet do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody s úřadem práce (viz § 25 odst. 2 a § 31 prováděcí vyhlášky).


K odst. 5 8. Výše příspěvku na vyhrazení společensky účelného pracovního místa vychází ze mzdových

nákladů

z prostředků

na

mzdy

nebo

platy

skutečně

vynaložených

zaměstnavatelem na zaměstnávání takto umístěného uchazeče o zaměstnání. Za součást mzdových nákladů těchto prostředků je pro tyto účely považováno pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, a to v té části, kterou zaměstnavatel za sebe odvádí z vyměřovacího základu zaměstnance umístěného na vyhrazené společensky účelné pracovní místo. 9. Novelou ZoZ přijatou zákonem č. 367/2011 Sb. byla s účinností od 1. 1. 2012 prodloužena doba, po kterou může být příspěvek nejdéle poskytován, a to činí nejdéle 6 na 6 12 měsíců, bez ohledu na to, o jakou skupinu uchazečů o zaměstnání se jedná. 9a. Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2011 byla maximální možná doba poskytování příspěvku 6 měsíců. Pouze v Při využití tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti se také projevuje zvýšená péče úřadu práce, která je poskytována některým skupinám uchazečů o zaměstnání (viz § 33 odst. 1). V případech, kdy zaměstnavatel přijal na vyhrazené společensky účelné pracovní místo uchazeče o zaměstnání, který byl osobou se zdravotním postižením nebo který byl starší 50 let věku [§ 33 odst. 1 písm. a) a e)], může mohla doba poskytování příspěvku činit až 12 měsíců. Ke stanovení jednotné maximální délky poskytování příspěvku došlo v souvislosti se zrušením demonstrativního výčtu uchazečů o zaměstnání, kterým krajská pobočka Úřadu práce poskytuje zvýšenou péči (§ 33 odst. 1). 10. Příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa se podle § 26 prováděcí vyhlášky poskytuje měsíčně nebo v jiném období dohodnutém mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Jeho splatnost je stanovena do 30 kalendářních dnů od předložení vyúčtování vyplacených mzdových nákladů. Příspěvek je poukazován bezhotovostním převodem na účet zaměstnavatele (viz § 31 prováděcí vyhlášky).

K odst. 6 11. V dohodě o zřízení společensky účelného pracovního místa se uchazeč o zaměstnání zavazuje vykonávat samostatnou výdělečnou činnost po určitou dobu. Pokud tento závazek nemůže dodržet ze zdravotních důvodů, nelze od něj vrácení příspěvku požadovat. Rovněž tak nelze požadovat vrácení příspěvku na dědicích v případě, že závazek osoby samostatně výdělečně činné nebyl dodržen z důvodu jejího úmrtí.


K odst. 7 12. Průměrnou mzdu v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku vyhlašuje ministerstvo na základě tohoto zmocnění každoročně v prosinci Sdělením ve Sbírce zákonů.

Související ustanovení: § 25 – uchazeč o zaměstnání, § 33 odst. 1 – zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením Související předpisy: § 2 odst. 1 zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, – § 9 odst. 2 zákona o veřejném zdravotním pojišťění, – § 7 odst. 1 písm. a) zákona o pojistném na sociální zabezpečení, – § 25, 26 a 31 prováděcí vyhlášky § 114 Překlenovací příspěvek (1) Překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek podle § 113 odst. 1. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut. (2) Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. (3) Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku. (4) Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné poskytnout překlenovací příspěvek, se považují a) nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených,

Aktualizace k 1. 1. 2012 b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků, c) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti. (5) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 4 daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad.

K odst. 1 1. Překlenovací příspěvek je obnoveným nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, sloužícím k podpoře těch uchazečů o zaměstnání, kteří se rozhodnou svou nezaměstnanost řešit zahájením samostatné výdělečné činnosti a k tomuto účelu uzavřou s Úřadem práce dohodu o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa (viz § 113 odst. 1). Překlenovací příspěvek byl v ZoZ upraven v období od 1. 10. 2004 do 31. 12. 2008 a byl zrušen proto, že nebylo vymezeno jeho účelové určení a nebyl příliš často využíván. Současná právní úprava, účinná od 1. 1. 2011 (zákon č. 347/2010 Sb.), zcela konkrétně určuje jeho využití na úhradu provozních nákladů spojených s provozováním samostatné výdělečné činnosti. 1a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavírání dohody o poskytnutí překlenovacího příspěvku z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. 1b. Zákon č. 347/2010 Sb., kterým byl překlenovací příspěvek do ZoZ jako nástroj aktivní politiky zaměstnanosti znovu zařazen, byl Nálezem Ústavního soudu č. 80/2011 Sb. zrušen uplynutím dne 31. 12. 2011. Text ustanovení § 114 ZoZ byl zapracován do zákona č. 364/2011Sb. a právní úprava překlenovacího příspěvku je tak v nezměněné podobě kontinuálně účinná i po 31. 12. 2011.

K odst. 2 2. Hlavním smyslem překlenovacího příspěvku je pomoci překlenout osobě samostatně výdělečně činné počáteční období jejího podnikání tím, že jí je přispěno na úhradu určitých provozních nákladů vzniklých a vynaložených v období nejdéle 5 měsíců od uzavření dohody s Úřadem práce.

Aktualizace k 1. 1. 2012 3. Skutečnost, že se jedná opravdu o počáteční období podnikání, je garantována tím, že o překlenovací příspěvek je možno požádat nejpozději do 30 dnů od uzavření dohody o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa. 4. Výše příspěvku se odvíjí od průměrné mzdy v národním hospodářství za 1. až 3. čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího uzavření dohody. Nejvýše je možno měsíčně získat 0, 25násobek této mzdy, což pro rok 2011 činí 5 831 Kč.

K odst. 3 5. Účinná pomoc fyzické osobě, která zahajuje provozování samostatné výdělečné činnosti, spočívá především v tom, že finanční prostředky na předpokládané provozní náklady jí jsou vyplaceny jednorázově předem za celé dohodnuté období. V dohodě o poskytnutí příspěvku je stanoven termín a podmínky jeho zúčtování [viz § 119 odst. 2 písm. f) ].

K odst. 4 6. Překlenovací příspěvek je účelově určen na úhradu vyjmenovaných provozních nákladů. Jedná se o základní provozní náklady, které mohou začínající osobě samostatně výdělečně činné vzniknout a na jejichž úhradu nemusí mít v počátcích podnikání dostatečné prostředky. V případě nákladů na opravu a údržbu objektu, který je ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné, musí být splněna podmínka, že náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti.

K odst. 5 7. V případě, že je součástí provozních nákladů daň z přidané hodnoty, plátce této daně ji uplatní v rámci svého daňového přiznání a jeho celkové provozní náklady se o odpovídající částku fakticky sníží. Proto se u osob samostatně výdělečně činných, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty, tato daň pro účely překlenovacího příspěvku považuje rovněž za provozní náklad. Související ustanovení § 113 odst. 1 – příspěvek na společensky účelná pracovní místa

Aktualizace k 1. 1. 2012 § 115 zrušen § 116 Příspěvek na zapracování (1) Příspěvek na zapracování může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přijímá do pracovního poměru uchazeče o zaměstnání, kterému krajská pobočka Úřadu práce věnuje zvýšenou péči (§ 33). (2) Příspěvek se poskytuje na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 3 měsíců. Měsíční příspěvek na jednu fyzickou osobu, která zapracovává, může činit maximálně polovinu minimální mzdy. K odst. 1 1. Příspěvek na zapracování je dalším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti, jehož prostřednictvím je realizována zvýšená péče o uchazeče o zaměstnání (viz § 33). Zaměstnáli zaměstnavatel uchazeče o zaměstnání, spadajícího do tohoto okruhu uchazečů o zaměstnání, může mu být Úřadem práce kompenzováno určité snížení pracovního výkonu té fyzické osoby, která přijatého uchazeče o zaměstnání zapracovává. 1a. V souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, se poskytování příspěvku na zapracování svěřuje do kompetence Úřadu práce s tím, že může být poskytován jen na ty uchazeče o zaměstnání, kterým podle § 33 ZoZ krajská pobočka věnuje zvýšenou péči.

K odst. 2 2. Příspěvek je možné poskytovat na základě dohody mezi Úřadem práce a zaměstnavatelem. Doba 3 měsíců, po kterou může být příspěvek nejdéle poskytován, je dostatečně dlouhá k potřebnému zapracování. V dohodě je sjednávána její délka podle toho, na jakou práci se uchazeč o zaměstnání bude zapracovávat. 2a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavírání dohod o poskytnutí příspěvku na zapracování z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. 3. Umístěný uchazeč o zaměstnání může být zapracováván jednou i více fyzickými osobami. Nemusí se vždy jednat o dalšího zaměstnance zaměstnavatele, ale zapracování může provádět i sám zaměstnavatel, který je osobou samostatně výdělečně činnou, nebo

Aktualizace k 1. 1. 2012 společník obchodní společnosti. Kdo, případně kolik osob bude zapracování provádět, je rovněž sjednáno v dohodě. 4. Výše příspěvku je stanovena maximálně polovinou minimální mzdy na každou osobu, která provádí zapracování. Příspěvek se podle § 29 prováděcí vyhlášky poskytuje jednorázově zpětně za celou sjednanou dobu zapracování a je splatný do 30 kalendářních dnů od předložení písemné informace o průběhu zapracování. Zaměstnavateli je poukazován bezhotovostním převodem na jeho účet (viz § 31 prováděcí vyhlášky). Související ustanovení: § 25 – uchazeč o zaměstnání, § 33 – zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání Související předpisy: § 111 zákoníku práce, – nařízení vlády o minimální mzdě, – § 29 a 31 prováděcí vyhlášky § 117 Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program (1) Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může Úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.22) (2) Příspěvek lze poskytovat na částečnou úhradu náhrady mzdy, která zaměstnancům přísluší podle pracovněprávních předpisů. Příspěvek lze poskytovat maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční příspěvek na jednoho zaměstnance může činit nejvýše polovinu minimální mzdy. ____________________ 22 ) § 83a zákoníku práce. K odst. 1 1. Přechodem na nový podnikatelský program se rozumí nejen kompletní nebo částečná změna výrobního programu, ale také přechod ke kvalitativně vyšší technologii. Lze pod něj podřadit i případy, kdy z důvodu tzv. vyšší moci, například povodně nebo požáru, je zaměstnavatel nucen své vybavení obnovit, pokud se jedná o vybavení na vyšší technologické úrovni. 2. Úřad práce a zaměstnavatel mohou o poskytnutí příspěvku uzavřít dohodu, pokud z výše uvedených důvodů nemůže zaměstnavatel svým zaměstnancům přidělovat práci v rozsahu celé stanovené týdenní doby nebo alespoň její části (viz § 79 zákoníku práce).

Aktualizace k 1. 1. 2012 2a. Důvodem pro změnu kompetence k uzavírání dohod o poskytnutí příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 2 3. Po dobu existence překážky v práci na straně zaměstnavatele náleží zaměstnancům náhrada mzdy (viz § 207 nebo 208 zákoníku práce). Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program lze poskytovat na částečnou úhradu této náhrady mzdy, a to maximálně po dobu 6 měsíců. Měsíční výše příspěvku je ohraničena polovinou minimální mzdy na jednoho zaměstnance. 4. Příspěvek se podle § 30 a 31 prováděcí vyhlášky poskytuje měsíčně bezhotovostním převodem na účet zaměstnavatele a jeho splatnost je stanovena do 30 dnů od předložení vyúčtování vyplacených náhrad mezd. Související předpisy: § 79, 207 a 208 zákoníku práce, – nařízení vlády o minimální mzdě, – § 30 a 31 prováděcí vyhlášky

Poskytování příspěvků § 118 (Žádost o příspěvek) (1) O poskytnutí příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti zaměstnavatel nebo fyzická osoba žádá. Žádost o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti musí obsahovat a) identifikační údaje právnické nebo fyzické osoby, b) místo a předmět podnikání, c) druh příspěvku, o který se žádá. (2) K žádosti o příspěvek na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je nutné přiložit a) doklady osvědčující skutečnosti uvedené v žádosti, b) potvrzení o tom, že žadatel nemá v evidenci daní zachyceny daňové nedoplatky vedené příslušným finančním nebo celním úřadem, nemá nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění nebo na pojistném a na penále na sociálním zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, s výjimkou případů, kdy bylo povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo povoleno posečkání daně, pokud žadatel nedá souhlas k tomu, aby si tyto údaje zjistil podle § 147b Úřad práce sám a pokud za tímto účelem nezprostí příslušný finanční nebo celní úřad mlčenlivosti vůči Úřadu práce, c) doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu.


(3) Krajská pobočka Úřadu práce může požadovat předložení i jiných dokladů, pokud jsou potřebné k posouzení žádosti. (4) Místně příslušná pro uzavření dohody a poskytování příspěvku na zřízení (§ 113 odst. 1 věta druhá) nebo vyhrazení (§ 113 odst. 5) společensky účelného pracovního místa je krajská pobočka Úřadu práce, v jejíž evidenci je veden uchazeč o zaměstnání, který bude na společensky účelné pracovní místo umístěn. (5) Příspěvky podle § 112 až 114, 116 nebo 117 se zaměstnavateli neposkytnou po dobu 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3. K odst. 1 1. Dohoda mezi zaměstnavatelem a úřadem práce o poskytnutí příspěvku na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je uzavírána na základě žádosti zaměstnavatele. Toto ustanovení určuje náležitosti žádosti. K odst. 1 písm. a) 2. Žádost podává konkrétní právnická nebo fyzická osoba, která musí být náležitě identifikována [viz § 5 písm. a)]. K odst. 1 písm. b) 3. Místo a předmět podnikání musí odpovídat údajům, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, v živnostenském rejstříku nebo v jiném příslušném seznamu. K odst. 1 písm. c) 4. Ze žádosti musí být zřejmé, o který z příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je žádáno. V případě, že v rámci jednoho nástroje aktivní politiky zaměstnanosti může být příspěvek poskytován různými formami, je třeba v žádosti uvést i příslušnou formu. Například v žádosti o poskytnutí příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa je třeba uvést, zda se jedná o návratný příspěvek, příspěvek na úhradu úroků z úvěrů nebo o jiný účelově určený příspěvek (viz § 25 odst. 1 prováděcí vyhlášky).

K odst. 2 5. K žádosti je třeba ještě přiložit doklady, které jsou pro rozhodnutí o uzavření dohody podstatné.


K odst. 2 písm. a) 6. Skutečnost, že žadatel o příspěvek skutečně existuje na právním základě, se dokládá výpisem z příslušného rejstříku nebo seznamu. K odst. 2 písm. b) 7. Pro uzavření dohody je podstatné, že žadatel nemá nedoplatky na daních a na pojistném a na penále na sociální a veřejné zdravotní pojištění. Za tzv. bezdlužného se rovněž považuje ten žadatel, jemuž bylo na základě jeho žádosti povoleno splácení ve splátkách a není v prodlení se splácením splátek nebo mu bylo povoleno posečkání daně. 7a. Novelou ZoZ přijatou zákonem č. 367/2011 Sb. je s účinností od 1. 1. 2012 umožněno, aby si se souhlasem žadatele Úřad práce opatřil podle § 147b ZoZ všechna potřebná potvrzení o tzv. bezdlužnosti sám. Ani tato poslední novela tohoto ustanovení však neřeší otázku, k jakému dni má být tzv. bezdlužnost potvrzována. K odst. 2 písm. c) 8. Doklad o zřízení účtu u peněžního ústavu je podstatný pro poskytnutí příspěvku, neboť příspěvky v rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou podle § 31 prováděcí vyhlášky poskytovány bezhotovostně převodem na účet příjemce vedený u peněžního ústavu.

K odst. 3 9. K posouzení žádosti a k rozhodnutí o tom, zda bude se zaměstnavatelem dohoda uzavřena, může být v určitých případech potřeba doložit ještě další doklady. U příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa poskytovaného formou úhrady úroků z úvěrů budou zcela jistě Úřadem práce požadovány doklady osvědčující výši těchto úroků, v případě žádosti o poskytnutí příspěvku formou jiného účelově určeného příspěvku, kdy účelem budou stavební úpravy budovy, to bude doklad o vlastnictví budovy apod. 9a. V souvislosti s přijetím zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky, se dává krajským pobočkám kompetence zabezpečovat podklady pro uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti.

K odst. 4 10. Dohody o poskytování příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou uzavírány jménem Úřadu práce na základě podkladů jeho krajských

Aktualizace k 1. 1. 2012 poboček. Místní příslušnost krajských poboček Úřadu práce je zde u některých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti stanovena odlišně od § 8a odst. 2 ZoZ. V případech příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro osobu samostatně výdělečně činnou (viz § 113 odst. 1 věta druhá) nebo vyhrazení společensky účelného pracovního místa pro konkrétního uchazeče o zaměstnání (viz § 113 odst. 5) se neřídí místem, ve kterém bude zaměstnávání umístěných uchazečů o zaměstnání vykonáváno, ale příspěvky jsou poskytovány tím úřadem místně příslušnou je ta krajská pobočka Úřadu práce, která umísťovaného uchazeče o zaměstnání vede v evidenci uchazečů o zaměstnání. K odst. 5 11. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i vyloučení z nároku na poskytnutí příspěvků z veřejných rozpočtů, přičemž Směrnice umožňuje stanovit dobu tohoto vyloučení až na 5 let. V ZoZ je toto období tříleté. 12. Doba 3 let se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.). 10a. Důvodem pro změnu místní příslušnosti bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 5 písm. e) bod 3. – nelegální práce, § 7 odst. 3 8a odst. 2 – místní příslušnost krajské pobočky Úřadu práce, § 113 odst. 1 věta druhá – společensky účelné pracovní místo pro osobu samostatně výdělečně činnou, § 113 odst. 5 – vyhrazené společensky účelné pracovní místo, § 125 a násl. – kontrolní činnost Související předpisy: zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, – zákon o veřejném zdravotním pojištění, zákon o pojistném na sociální zabezpečení, – § 60 zákona o správě daní a poplatků, – § 27 obchodního zákoníku, – § 60 živnostenského zákona, – § 5 zákona o obecně prospěšných. společnostech, – § 25 odst. 1 a § 31 prováděcí vyhlášky


§ 119 (Náležitosti dohod) (1) O poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti uzavírá Úřad práce se zaměstnavateli, s jinými právnickými a fyzickými osobami a dalšími subjekty podle zvláštních právních předpisů6) písemnou dohodu. (2) Dohoda o poskytnutí příspěvku musí obsahovat a) identifikační údaje účastníků dohody, b) účel poskytnutí příspěvku, c) podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, d) výši a termín poskytnutí příspěvku, e) způsob kontroly plnění sjednaných podmínek, f) podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku, g) závazek příjemce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu jeho zaviněním byl příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, a lhůtu a podmínky vrácení příspěvku, h) závazek zaměstnavatele neprodleně vrátit příspěvek podle § 112 až 114, 116 nebo 117 v případě, že mu byl poskytnut v období 12 měsíců přede dnem nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce podle § 5 písm. e) bodu 3, lhůtu a podmínky vrácení příspěvku, i) ujednání o vypovězení dohody. (3) V závislosti na charakteru jednotlivých příspěvků poskytovaných v rámci aktivní politiky zaměstnanosti lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. (4) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku na a) podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,44) b) ostatní podmínky, jejichž porušení bude postihováno odvodem za porušení rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu,45) c) další podmínky, jejichž nedodržení není porušením rozpočtové kázně podle zvláštního právního předpisu46). Nedojde-li v dohodě k rozlišení podmínek, má se za to, že se jedná o podmínky stanovené podle písmene a). (4) Úřad práce je povinen v dohodě rozlišit podmínky pro poskytnutí příspěvku, jejichž nesplnění není porušením rozpočtové kázně, a podmínky, jejichž nesplnění bude postihováno odvodem podle zvláštního právního předpisu 46). (5) Nedodržení podmínek poskytnutí příspěvku podle odstavce 4 písm. a) nebo

Aktualizace k 1. 1. 2012 b) nebo nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně.46)

(5) Nevrácení příspěvku ve stanoveném termínu je porušením rozpočtové kázně46). (6) Formy příspěvků a způsob poskytování příspěvků stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. ____________________ 6 ) Například zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon 44

)

45

) )

46

č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů. § 44a odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění zákona č. 482/2004 Sb. § 44a odst. 4 písm. a) a b) zákona č. 218/2000 Sb., ve znění zákona č. 482/2004 Sb. Zákon č. 218/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

K odst. 1 1. Písemnou dohodu o poskytnutí některého z příspěvků na nástroje aktivní politiky zaměstnanosti může Úřad práce uzavřít jak se zaměstnavatelem, tak i s jinou právnickou nebo fyzickou osobou, která ještě není zaměstnavatelem, tj. doposud nikoho nezaměstnává, nebo i s dalšími subjekty, například s obcemi nebo kraji. Písemná dohoda musí obsahovat následující náležitosti. 1a. Důvodem pro změnu kompetence pro uzavírání dohod o poskytnutí příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti z úřadů práce na Úřad práce ČR bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky.

K odst. 2 2. Účastníky dohody o poskytnutí příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti jsou Úřad práce a žadatel o příspěvek, tj. zaměstnavatel, jiná právnická nebo fyzická osoba nebo další subjekt, například obec nebo kraj. K odst. 2 písm. a) 3. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K odst. 2 písm. b) 4. Z účelu příspěvku vyplývá, který z příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti bude na základě dohody poskytován. Je-li účelem poskytnutí příspěvku například vytvoření krátkodobých pracovních příležitostí ve prospěch obce, půjde o příspěvek na vytvoření veřejně prospěšných prací (viz § 112) apod.


K odst. 2 písm. c) 5. Podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován, se liší podle toho, o jaký příspěvek se jedná. Jejich přesné sjednání je důležité pro následnou kontrolu jejich plnění. Podmínek může být více a jsou různé podle druhu poskytovaného příspěvku. Například u veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst se mimo jiné bude vždy jednat o podmínku provozování pracovního místa po sjednanou dobu a jeho obsazení uchazečem o zaměstnání. U příspěvku na zapracování bude jednou z podmínek pro jeho poskytnutí přijetí a zapracování uchazeče o zaměstnání, kterému úřad práce věnoval zvýšenou péči. V případě příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program bude jednou z podmínek vždy skutečnost, že náhrada mzdy je vyplácena právě z důvodu tohoto přechodu. K odst. 2 písm. d) 6. Maximální možnou výši příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti stanoví ZoZ v příslušných ustanoveních (viz § 112 odst. 2, § 113 odst. 3, 4 a 5, § 114 odst. 2, § 116 odst. 2 a § 117 odst. 2), nejzazší termíny jejich poskytnutí jsou upraveny v prováděcí vyhlášce (viz § 24 až 26 a 29 a 30), s výjimkou překlenovacího příspěvku, u kterého je termín splatnosti upraven přímo v § 114 odst. 3. V dohodě si Úřad práce a budoucí příjemce příspěvku sjednají konkrétní výši příspěvku a určí termín jeho poskytnutí. 7. Výše příspěvku, který vychází ze skutečně vynaložených mzdových nákladů prostředků na mzdy nebo platy (viz § 112 odst. 2, § 113 odst. 5), může pokrývat vynaložené mzdové náklady prostředky buď částečně, nebo i plně. V případě příspěvku poskytovaného na zřízení společensky účelného pracovního místa se výše příspěvku stanoví podle toho, na úhradě jakých nákladů spojených se zřízením pracovního místa se Úřad práce se zaměstnavatelem dohodne. K odst. 2 písm. e) 8. Způsob kontroly plnění sjednaných podmínek vyplývá z předmětu kontroly. Plnění podmínky provozování zřízeného pracovního místa po dobu sjednanou v dohodě je kontrolováno jednak přímo u zaměstnavatele a také z listinných dokladů, tj. z osobních spisů zaměstnanců-uchazečů o zaměstnání, umísťovaných na zřízených nebo vyhrazených pracovních místech. V případě příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pro osobu samostatně výdělečně činnou se plnění podmínky provozovat tuto činnost

Aktualizace k 1. 1. 2012 kontroluje zejména z dokladů osvědčujících její účast na důchodovém pojištění. Řídí se ZoZ a zákonem o státní kontrole. Kontrola účelného vynakládání poskytnutých finančních prostředků ze státního rozpočtu, tzn. jejich využití na účel sjednaný v dohodě, se řídí zákonem o finanční kontrole a je prováděna především z listinných dokladů.

K odst. 2 písm. f) 9. Příjemce příspěvku se v dohodě zavazuje provést ve sjednaném termínu vyúčtování poskytnutého příspěvku. V tomto termínu musí Úřadu práce doložit doklady (například faktury, účtenky) osvědčující vynaložení poskytnutých finančních prostředků na zřízení společensky účelného pracovního místa v souladu s dohodou [viz písm. b)]. K odst. 2 písm. g) 10. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že byly zaměstnavateli jeho zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely. V dohodě se stanoví lhůta pro jejich vrácení. Toto ujednání je významné zejména u příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa, který je poskytován zálohově. Ostatní příspěvky jsou poskytovány zpětně na základě předloženého vyúčtování a jejich poskytnutí neprávem nebo v nesprávné výši by nemělo přicházet v úvahu. K odst. 2 písm. h) 10a. Zákonem č. 1/2012 Sb. byla s účinností od 5. 1. 2021 zapracována do ZoZ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí. Podle této směrnice je jedním z opatření proti nedovolenému přistěhovalectví zákaz zaměstnávání neoprávněně pobývajících cizinců ze třetích zemí. Za porušení tohoto zákazu jsou stanoveny různé sankce, mezi které patří i povinnost vrátit finanční prostředky získané z veřejných rozpočtů v období až 12 předchozích měsíců. 10b. V ZoZ bylo plně využito a doba 12 měsíců se počítá ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za přestupek nebo správní delikt spočívající v umožnění výkonu nelegální práce neoprávněně pobývajícím cizincem. Kontrola dodržování zákazu nelegální práce a ukládání pokut spadá od 1. 1. 2012 do kompetence Státního úřadu inspekce práce a oblastních inspektorátů práce (§ 125 a násl.).

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 2 písm. i) 11. Dohodu mezi Úřadem práce a příjemcem příspěvku je možno vypovědět, zejména proto, že nejsou plněny podmínky v ní sjednané.

K odst. 3 12. Vzhledem k rozdílům v charakteru jednotlivých příspěvků dává toto ustanovení možnost Úřadu práce sjednat v dohodě ještě další ujednání. Může se například jednat o doložení vyúčtování vynaložených mzdových nákladů prostředků na mzdy nebo platy apod.

K odst. 4 13. Zaměstnavateli, jiné právnické nebo fyzické osobě nebo dalšímu subjektu, například obci nebo kraji, jsou formou příspěvku v rámci aktivní politiky zaměstnanosti poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu. Úřad práce je proto povinen se řídit zákonem o rozpočtových pravidlech a z pohledu hospodaření s veřejnými prostředky rozlišit významnost jednotlivých podmínek dohody. Podle významnosti podmínek je finančním úřadem stanovena výše odvodu za porušení rozpočtové kázně. K odst. 4 písm. a) 14. Dojde–li k porušení rozpočtové kázně nesplněním významných podmínek sjednaných v dohodě, činí odvod za porušení rozpočtové kázně částku, v jaké byla rozpočtová kázeň porušena [viz § 44a odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech]. Mezi významné podmínky se například v případě dohody o vyhrazení společensky účelného pracovního místa řadí vyhrazení společensky účelného pracovního místa v konkrétní profesi nebo nepřijetí jmenovitě určeného uchazeče o zaměstnání na takové místo, v případě dohody o vytvoření pracovních příležitostí v rámci veřejně prospěšných prací se může jednat o obsazování těchto pracovních míst uchazeči o zaměstnání apod. K odst. 4 písm. b) 15. Při nesplnění méně významných podmínek dohody činí odvod za porušení rozpočtové kázně 5 % z celkové částky poskytnutého příspěvku [viz § 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech]. V dohodách o vyhrazení společensky účelného pracovního místa nebo vytvoření veřejně prospěšných prací se jedná zejména o doložení vzniku, případně skončení pracovního poměru umístěného uchazeče o zaměstnání.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 4 písm. c) 16. V dohodě mohou být uvedeny i další podmínky, jejichž nedodržení není považováno za porušení rozpočtové kázně [viz § 14 odst. 3 písm. k) zákona o rozpočtových pravidlech]. V případě příspěvků na jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti to může být například nedodržení sjednaných lhůt pro doložení určitých dokladů, například pracovních smluv.

K odst. 5 17. Dojde-li k porušení podmínek, které je považováno za porušení rozpočtové kázně, předává Úřad práce celý případ příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu postupu podle zákona o rozpočtových pravidlech. 18. Porušení rozpočtové kázně se může příjemce příspěvku dopustit i tím, že nevrátí Úřadu práce příspěvek nebo jeho poměrnou část [viz odst. 2 písm. g) a § 146 odst. 2] ve lhůtě stanovené Úřadem práce.

K odst. 6 19. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno prováděcí vyhláškou, ve které jsou formy příspěvků a způsob jejich poskytování upraveny v § 24 až 31. Související ustanovení: § 3 odst. 1 písm. c) a d) – účastníci právních vztahů, § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 5 písm. e) bod 3. – nelegální práce, § 112 odst. 2 – výše příspěvku na vytvoření veřejně prospěšných prací, § 113 odst. 3, 4 a 5 – výše příspěvku na zřízení a vyhrazení společensky účelného pracovního místa, § 114 odst. 3 – výše překlenovacího příspěvku, § 116 odst. 2 – výše příspěvku na zapracování, § 117 odst. 2 – výše příspěvku při přechodu na nový podnikatelský program, § 125 a násl. – kontrolní činnost, § 146 odst. 2 – povinnost vrátit nevyčerpanou část příspěvku Související předpisy: zákon o obcích, – zákon o krajích, – § 14 odst. 3 písm. k) a § 44a odst. 4 písm. a) a c) zákona o rozpočtových pravidlech, – zákon o státní kontrole, – zákon o finanční kontrole, – § 24 až 26 a 29 a 30 prováděcí vyhlášky

HLAVA V SDÍLENÉ ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ § 119a (Spolupráce při zprostředkování zaměstnání a výše příspěvků)

Aktualizace k 1. 1. 2012 (1) Krajská pobočka Úřadu práce může zprostředkovávat zaměstnání uchazečům o zaměstnání prostřednictvím agentury práce (dále jen „sdílené zprostředkování zaměstnání“). (2) Do sdíleného zprostředkování zaměstnání může krajská pobočka Úřadu práce zařadit uchazeče o zaměstnání na základě individuálního akčního plánu (§ 33 odst. 2) a s jeho předchozím písemným souhlasem. Při výběru uchazečů o zaměstnání přihlíží zejména k situaci na trhu práce. (3) O sdíleném zprostředkování zaměstnání uzavírá Úřad práce s agenturou práce písemnou dohodu, na jejímž základě může agentuře práce poskytnout příspěvek a) na sdílené zprostředkování zaměstnání ve výši 5 000 Kč na každého uchazeče o zaměstnání, kterému bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání, b) za umístění uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou ve výši 1 250 Kč a c) za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců ve výši 500 Kč. (4) Za zprostředkování zaměstnání se nepovažuje, pokud agentura práce přijme do pracovněprávního vztahu uchazeče o zaměstnání, kterému zprostředkovává zaměstnání podle této dohody. (5) Dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání obsahuje a) identifikační údaje účastníků dohody, b) počet uchazečů o zaměstnání, kterým bude agenturou práce zprostředkováváno zaměstnání, c) dobu, po kterou bude agentura práce zprostředkovávat zaměstnání uchazečům o zaměstnání; tato doba nesmí překročit 6 měsíců, d) počet uchazečů o zaměstnání, kterým agentura práce zprostředkuje zaměstnání v době sjednané podle písmene c), e) závazek agentury práce informovat krajskou pobočku Úřadu práce ve sjednaných termínech o průběhu zprostředkování zaměstnání, f) závazek agentury práce neprodleně informovat krajskou pobočku Úřadu práce o tom, že uchazeč o zaměstnání 1. se nedostavil ve sjednaném termínu na jednání s agenturou práce nebo k zaměstnavateli k projednání možného nástupu do zaměstnání, 2. odmítl zprostředkované zaměstnání, 3. bude přijat do zprostředkovaného zaměstnání, včetně dne nástupu do zaměstnání, g) způsob ověření zprostředkování zaměstnání krajskou pobočkou Úřadu práce,

Aktualizace k 1. 1. 2012 h) druh příspěvku, který bude agentuře práce poskytnut, i) výši, termín a způsob poskytnutí příspěvku, j) závazek agentury práce vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud agentura práce nesplní závazky sjednané podle písmen b) až d), nebo pokud jí byl jejím zaviněním příspěvek poskytnut neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, lhůtu pro vrácení a podmínky vrácení tohoto příspěvku a k) ujednání o vypovězení dohody. (6) V závislosti na druhu příspěvků poskytovaných podle odstavce 3 lze v dohodě sjednat i další ujednání, na kterých mají účastníci zájem. Součástí dohody je jmenný seznam uchazečů o zaměstnání, kterým je agentura práce povinna zprostředkovávat zaměstnání. (7) Nevrácení příspěvku ve stanovené lhůtě je porušením rozpočtové kázně 46). (8) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem a) způsob předávání informací o průběhu zprostředkování zaměstnání a o spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce, b) termín a způsob úhrady příspěvků podle odstavce 3 a c) způsob výběru agentury práce, se kterou bude uzavřena dohoda o sdíleném zprostředkování zaměstnání. K odst. 1 1. Sdílené zprostředkování zaměstnání je do ZoZ zapracováno jako nové opatření aktivní politiky zaměstnanosti zákonem č. 367/2011 Sb. Tímto ustanovením je rozpracována širší spolupráce mezi Úřadem práce, resp. jeho krajskými pobočkami a agenturami práce, jak je předpokládána v § 14 odst. 6 ZoZ. 2. Jedná se o převedení určitého počtu uchazečů o zaměstnání k agentuře práce, která se zaváže zprostředkovávat jim po stanovenou dobu vhodné zaměstnání. Vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání se nepřerušuje, nadále je poskytována podpora v nezaměstnanosti, pokud uchazeči o zaměstnání náleží.

K odst. 2 3. Krajská pobočka Úřadu práce vychází při výběru těch uchazečů o zaměstnání, které by bylo vhodné zařadit do sdíleného zprostředkování zaměstnání, zejména ze situace na trhu práce. Osobní situace každého vytipovaného uchazeče o zaměstnání je pak zvažována při konkrétní nabídce. Pokud uchazeč o zaměstnání se zařazením do sdíleného zprostředkování

Aktualizace k 1. 1. 2012 souhlasí, je zahrnuto do individuálního akčního plánu, který je vypracováván podle § 33 odst. 2 ZoZ. K odst. 3 4. Toto ustanovení vyjmenovává tři druhy příspěvků, které mohou být agentuře práce v rámci sdíleného zprostředkování zaměstnání poskytnuty. Z použité dikce vyplývá, že se nemusí vždy jednat o všechny tři příspěvky. K odst. 3 písm. a) 5. Úřad práce může agentuře práce poskytnout za každého převedeného uchazeče o zaměstnání příspěvek ve výši 5 000 Kč. Příspěvek slouží k pokrytí nákladů agentury práce spojených se zprostředkováním zaměstnání a je splatný do 30 dnů od uzavření dohody o sdíleném zprostředkování zaměstnání (§ 31a odst. 2 prováděcí vyhlášky). K odst. 3 písm. b) 6. V případě, že se agentuře práce podaří umístit uchazeče o zaměstnání do pracovního poměru na dobu neurčitou, může být agentura práce bonifikována příspěvkem ve výši 1 250 Kč. Tato bonifikace je splatná do 30 dnů ode dne vzniku pracovního poměru umístěného uchazeče o zaměstnání (§ 31a odst. 3 prováděcí vyhlášky). 7. Informaci o tom, že nastoupil do zaměstnání, je uchazeč o zaměstnání povinen sdělit krajské pobočce Úřadu práce nejpozději do 8 dnů od nástupu (§ 27 odst. 2). Na základě ověření, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou, pak může být bonifikace vyplacena. K odst. 3 písm. c) 8. Toto ustanovení upravuje další bonifikaci, kterou může agentura práce získat v případě, že umístěný uchazeč o zaměstnání setrvá v pracovním poměru na dobu neurčitou nejméně po dobu 6 měsíců. Výše příspěvku v tomto případě činí 500 Kč. 9. Podle § 31a odst. 4 prováděcí vyhlášky je tento příspěvek za setrvání umístěného uchazeče o zaměstnání v pracovním poměru na dobu neurčitou po dobu nejméně 6 měsíců splatný do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy agentura práce tuto skutečnost oznámila krajské pobočce Úřadu práce. Je tedy věcí agentury práce doložit, že podmínka pro vyplacení příspěvku byla splněna. 10. Je zcela nepochybné, že krajská pobočka Úřadu práce bude požadovat, aby splnění podmínky bylo potvrzeno přímo zaměstnavatelem, a lze rovněž předpokládat, že tato skutečnost může být ověřována i v rámci finanční kontroly.

Aktualizace k 1. 1. 2012 K odst. 4 11. Toto ustanovení je opatřením proti tomu, aby agentura práce neplnila svůj závazek umístění určitého počtu uchazečů o zaměstnání tím, že by je sama přijala do pracovního poměru ať už k plnění svých úkolů nebo za účelem dočasného přidělení k výkonu práce u uživatele.

K odst. 5 12. Toto ustanovení určuje základní obsahové náležitosti dohody mezi Úřadem práce a agenturou práce. K odst. 5 písm. a) 13. Identifikačními údaji se rozumí údaje, které smluvní partnery jednoznačně určují [viz § 5 písm. a)]. K odst. 5 písm. b) 14. V dohodě musí být sjednán počet uchazečů o zaměstnání, kteří budou krajskou pobočkou Úřadu práce převedeni k agentuře práce za účelem sdíleného zprostředkování zaměstnání. K odst. 5 písm. c) 15. Uchazeči o zaměstnání mohou být k agentuře práce převedeni jen na určitou dobu, která nesmí přesáhnout 6 měsíců. Konkrétní dobu, po kterou bude agentura práce uchazečům o zaměstnání zprostředkovávat zaměstnání, musí být v dohodě sjednána. K odst. 5 písm. d) 16. Agentura práce se v dohodě musí zavázat, jakému počtu uchazečů o zaměstnání v průběhu doby sjednané podle písm. c) zaměstnání skutečně zprostředkuje. Toto ujednání tak garantuje, že agentura práce určitému počtu uchazečů o zaměstnání zajistí nástup do zaměstnání. K odst. 5 písm. e) 17. Dalším opatřením proti případnému zneužívání nového opatření aktivní politiky zaměstnanosti je závazek agentury práce informovat krajskou pobočku Úřadu práce o tom, jak zprostředkování zaměstnání převzatým uchazečům o zaměstnání probíhá. K předávání těchto informací se v dohodě sjednají termíny tak, aby krajská pobočka Úřadu práce měla průběžně

Aktualizace k 1. 1. 2012 přehled o tom, jakým způsobem je zaměstnání zprostředkováváno, případně jaké další aktivity jsou agenturou práce ve prospěch uchazečů o zaměstnání vyvíjeny. K odst. 5 písm. f) 18. Po dobu převedení k agentuře práce v rámci sdíleného zprostředkování zaměstnání je uchazeč o zaměstnání stále veden v evidenci krajské pobočky Úřadu práce. Ta proto musí mít průběžně přehled o tom, jak uchazeč o zaměstnání plní své povinnosti, které mu vyplývají ze ZoZ, nebo se kterými souhlasil v rámci vypracování individuálního akčního plánu (§ 33 odst.2). 19. Agentura práce se proto v dohodě zavazuje neprodleně poskytovat krajské pobočce Úřadu práce informace o tom, že s ní uchazeč o zaměstnání náležitě nespolupracuje nebo že odmítl zprostředkované zaměstnání. Na základě těchto informací pak krajská pobočka Úřadu práce od uchazeče o zaměstnání požaduje, aby doložil, zda ho k takovému jednání ho vedly vážné důvody [§ 5 písm. c)]. Pokud nejsou vážné důvody doloženy, pak je dán důvod pro vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání. 20. Důležitý je rovněž závazek agentury práce informovat krajskou pobočku Úřadu práce o tom, že uchazeči o zaměstnání zprostředkovala zaměstnání, do kterého bude přijat, včetně uvedení dne jeho nástupu. Poskytnutí takové informace je pro krajskou pobočku Úřadu práce avízem, že uchazeč o zaměstnání by měl do 8 dnů od nástupu splnit svou oznamovací povinnost podle § 27 odst. 2 ZoZ. K odst. 5 písm. g) 21. Ověření, jak probíhá zprostředkování zaměstnání agenturou práce, je možné různými způsoby. Může se jednat např. o pohovory s uchazeči o zaměstnání, o pohovory se zaměstnavateli, kterým jsou uchazeči o zaměstnání agenturou práce doporučováni, o případnou účast zástupce krajské pobočky Úřadu práce na jednání agentury práce s uchazečem o zaměstnání apod. K odst. 5 písm. h) 22. Toto ujednání v dohodě má vazbu na ustanovení odst. 3, ve kterém jsou uvedeny druhy příspěvků, které může Úřad práce agentuře práce v rámci sdíleného zprostředkování zaměstnání poskytnout. Konkrétní druh příspěvku je nutné v dohodě sjednat. 23. Z textu odstavce 3 vyplývá, že nemusí být

poskytnuty všechny tři druhy

příspěvků. Bude záležet na dohodě mezi Úřadem práce a agenturou práce.


K odst. 5 písm. i) 24. V dohodě je nutné sjednat výši poskytovaného příspěvku. Ta se liší jednak podle počtu převedených uchazečů o zaměstnání, jednak podle druhu příspěvku (viz odst. 3). 25. Termín splatnosti a způsob poskytnutí příspěvku je na základě zmocňovacího ustanovení v odst. 8 stanoven v § 31a odst. 2 až 5 prováděcí vyhlášky. Podle názoru autorů tohoto komentáře je proto sjednání termínu a zejména způsobu poskytnutí příspěvku v dohodě nadbytečné. K odst. 5 písm. j) 26. Toto ustanovení zajišťuje návratnost poskytnutých finančních prostředků v případě, že agentura práce nesplnila sjednané závazky nebo že jí byly jejím zaviněním poskytnuty neprávem nebo ve vyšší částce, než náležely. V dohodě se stanoví lhůta a podmínky pro jejich vrácení. 27. Toto ujednání je významné zejména u příspěvku na sdílené zprostředkování zaměstnání podle odst. 3 písm. a), který je poskytován po uzavření dohody, tzn. na počátku doby, po kterou se agentura práce zavázala sdílené zprostředkování zaměstnání provádět. Závazek vrátit příspěvek se týká situací, kdy agentura práce nezprostředkovává zaměstnání všem uchazečům o zaměstnání, které od krajské pobočky Úřadu práce převzala, nebo se jim nevěnuje po dobu, po kterou podle dohody měla, anebo nezprostředkovala zaměstnání takovému počtu uchazečů o zaměstnání, ke kterému se zavázala. 28. U příspěvků podle odst. 3 písm. b) a c), které jsou určitými bonifikacemi a jsou poskytovány zpětně na základě předložených dokladů, přichází jejich vrácení v úvahu, pokud se prokáže, že byly zaviněním agentury práce poskytnuty neprávem, např. proto, že předložené doklady nebyly pravdivé. Poskytnutí těchto příspěvků v nesprávné výši by nemělo přicházet v úvahu s ohledem na to, že jejich výše je pevně stanovena. K odst. 5 písm. k) 29. Dohodu mezi Úřadem práce a agenturou práce je možno vypovědět, zejména proto, že nejsou plněny podmínky v ní sjednané.

K odst. 6 30. Vzhledem k rozdílům v charakteru jednotlivých příspěvků dává toto ustanovení možnost sjednat v dohodě ještě další ujednání.

Aktualizace k 1. 1. 2012 31. Součástí dohody je jmenný seznam uchazečů o zaměstnání, kteří jsou v rámci sdíleného zprostředkování zaměstnání převáděni k agentuře práce. Při jejich výběru musí krajská pobočka Úřadu práce vycházet zejména ze situace na trhu práce (viz odst. 2). Podle názoru autorů tohoto komentáře musí rovněž přihlížet i k tomu, které agentuře práce uchazeče o zaměstnání předává. V případě, že se bude jednat o agenturu práce zaměřenou např. na zprostředkování zaměstnání v oblasti strojírenství, nebudou ve jmenném seznamu uchazečů o zaměstnání uvedeni ti, kteří pro tuto oblast nemají potřebnou kvalifikaci.

K odst. 7 32. Agentura práce se podle odst. 5 písm. j) zavazuje v určitých stanovených situacích poskytnutý příspěvek vrátit. Nevrácení příspěvku ve lhůtě stanovené Úřadem práce je porušením rozpočtové kázně a Úřad práce celý případ předává příslušnému finančnímu úřadu k postupu podle zákona o rozpočtových pravidlech.

K odst. 8 33. Zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu bylo realizováno prováděcí vyhláškou, ve které jsou způsob předávání informací o průběhu zprostředkování zaměstnání a o spolupráci uchazeče o zaměstnání s agenturou práce a termín a způsob úhrady příspěvků upraveny v § 31a. 34. Způsob výběru agentury práce, se kterou Úřad práce uzavře dohodu o sdíleném zprostředkování zaměstnání je podle § 31b prováděcí vyhlášky prováděn podle zákona o veřejných zakázkách. Související ustanovení: § 5 písm. a) – identifikační údaje, § 5 písm. c) – vážné důvody, § 14 odst. 6 – spolupráce při zprostředkování zaměstnání, § 27 odst. 2 – oznamovací povinnost, § 33 odst. 2 – individuální akční plán, Související předpisy: zákon o finanční kontrole, - zákon o rozpočtových pravidlech, - zákon o veřejných zakázkách, - § 31a a § 31b prováděcí vyhlášky,

HLAVA VI CÍLENÉ PROGRAMY K ŘEŠENÍ ZAMĚSTNANOSTI § 120 (Definice a spolupráce)

Aktualizace k 1. 1. 2012 (1) Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů, včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství Evropské unie a dalších programů Evropského společenství Evropské unie. (2) Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce; součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru ministerstvo. (3) Cíleným programem je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením; v rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 % osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 % pořizovací ceny tohoto majetku. (4) Při plnění cílených programů může Úřad práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě za zajištění cíleného programu. K odst. 1 1. Úřady práce jsou odpovědné za situaci na trhu práce Významnou úlohu v této oblasti mají krajské pobočky Úřadu práce, které jsou odpovědné za situaci na trhu práce ve svém správním obvodu, který je shodný s územním obvodem okresu kraje. Určité problémy v oblasti zaměstnanosti se ale mohou týkat jen konkrétního mikroregionu, nebo naopak mohou zasahovat území více okresů krajů, případně mít celorepublikový charakter. K jejich řešení jsou určeny cílené programy, které mohou mít povahu i mezinárodních programů nebo programů financovaných z prostředků Evropské unie.

K odst. 2 2. Cílené programy se skládají z různých opatření, jejichž cílem je řešit situaci buď konkrétního okruhu fyzických osob, například rodičů vracejících se na trh práce po rodičovské dovolené, nebo osob bydlících v určitém regionu, který je postižen vyšší mírou nezaměstnanosti než okolní oblasti. Smyslem těchto opatření je vytvořit podmínky pro lepší uplatnitelnost těchto osob na trhu práce. 3. Nejedná se o soubor klasických nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, i když není vyloučeno případné využití i některého z nich. Z tohoto důvodu je nutné, aby součástí cíleného programu bylo nejen stanovení cíle, ale i podmínek jeho provádění a harmonogramu

Aktualizace k 1. 1. 2012 čerpání finančních prostředků. Pro zajištění účelnosti je schvalování cílených programů celostátního charakteru svěřeno vládě, ostatní cílené programy schvaluje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

K odst. 3 4. V tomto ustanovení je konkretizován cílený program, jehož cílem je podpora zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením. V jeho rámci je možno finančně podporovat obnovu nebo technické zhodnocení hmotného investičního majetku.

K odst. 4 5. Plnění cílených programů nemusí být vždy jen záležitostí Úřadu práce a jeho krajských poboček. úřadů práce. Mohou se na nich podílet i další subjekty, případně může být realizace schváleného cíleného programu mohou úřady práce na základě dohody svěřena jiné právnické nebo fyzické osobě. V tomto případě je součástí dohody i sjednání určité částky jako ceny za zajištění cíleného programu. 5a. Důvodem pro změnu kompetence ke spolupráci při plnění cílených programů z úřadů práce na Úřad práce ČR a jeho krajské pobočky bylo přijetí zákona č. 73/2011 Sb., kterým byl s účinností od 1. 4. 2011 zřízen Úřad práce České republiky. Související ustanovení: § 7 odst. 2 – správní obvody úřadů práce, § 67 odst. 2 – osoby se zdravotním postižením Související předpisy: vyhláška č. 564/2002 Sb., o stanovení území okresů České republiky a území obvodů hlavního města Prahy § 146 (Termíny pro vyúčtování příspěvků a hmotné podpory) (1) Vyúčtování příspěvků a hmotné podpory poskytované podle částí třetí a páté provádí příjemce k 31. prosinci kalendářního roku a předkládá je poskytovateli do 15. února následujícího roku, s výjimkou příspěvků poskytovaných zpětně na základě předložených vyúčtovaných nákladů a příspěvku podle § 78 odst. 1. Příspěvky, které nejsou poskytovány zpětně, nemusí být vyčerpány v roce jejich poskytnutí, musí však být čerpány podle harmonogramu stanoveného v dohodě o jejich poskytnutí.

Aktualizace k 1. 1. 2012 (2) Nevyčerpanou část příspěvku je příjemce povinen poskytovateli neprodleně vrátit; nesplnění této povinnosti ve lhůtě stanovené poskytovatelem je porušením rozpočtové kázně.46) _____________________________

46

)


K odst. 1 1. Finanční prostředky, které Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady Úřad práce poskytuje v rámci nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti, jsou jejich příjemci povinni vyúčtovat vždy do konce kalendářního roku. Vyúčtování se předkládá poskytovateli nejpozději do 15. února roku následujícího. Toto ustanovení rovněž umožňuje čerpání příspěvku nejen v kalendářním roce, ve kterém byl poskytnut, ale i v následujícím obdobím. Podmínkou je, že v dohodě o poskytnutí příspěvku je sjednán harmonogram čerpání. Jedná se zejména o případy, kdy dohoda o poskytnutí příspěvku je uzavřena ke konci kalendářního roku, nebo kdy příspěvek je třeba čerpat vzhledem k jeho účelu postupně apod. Povinnost vyúčtovat poskytnuté příspěvky se nevztahuje na ty příspěvky, které jsou poskytovány zpětně na základě předložených vyúčtovaných nákladů. Do této skupiny patří příspěvky poskytované podle § 78, 112, 113 odst. 5 a § 117. Rovněž sem patří příspěvky podle § 119a odst. 2 písm. b) a c), které jsou poskytovány na základě prokázání určitých skutečností.

K odst. 2 2. Pokud příjemce nevyčerpá celý poskytnutý příspěvek, je povinen nevyčerpanou část poskytovateli vrátit, a to neprodleně poté, co tuto skutečnost sám zjistí. V případě, že je nevyčerpání části příspěvku zjištěno na základě kontroly, stanoví poskytovatel příjemci lhůtu pro vrácení příspěvku. V těchto případech jsou finanční prostředky vráceny na účet poskytovatele. Nesplní-li příjemce svou povinnost vrátit příspěvek ani ve stanovené lhůtě, jedná se o porušení rozpočtové kázně a případ je poskytovatelem předáván příslušnému finančnímu úřadu k dalšímu postupu podle zákona o rozpočtových pravidlech. Související ustanovení: § 75 odst. 1 a 11 – příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa, § 76 odst. 1 – příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněného pracovního místa, § 76 odst. 1 – příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny, § 76 odst. 7 – příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny, § 78 – příspěvek na podporu zaměstnání osob se zdravotním postižením, § 109 odst. 1 – příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů uchazeče o zaměstnání spojených s rekvalifikací, § 111 – investiční pobídky, § 112 – veřejně prospěšné práce, § 113 – odst. 3 a 5 – příspěvek na zřízení a příspěvek na vyhrazení společensky účelného pracovního místa, § 114 – překlenovací příspěvek, § 116 – příspěvek na

Aktualizace k 1. 1. 2012 zapracování, § 117 – příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, § 119a – příspěvky na sdílené zprostředkování zaměstnání Související předpisy: § 44 a 44a zákona o rozpočtových pravidlech § 147 (Výjimky pro vybrané skupiny osob) Na zaměstnávání příslušníků a vojáků z povolání ve služebním poměru a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie se nevztahují ustanovení § 35, 80 a 81; povinnosti uvedené v § 35 a 81 se nevztahují povinnost uvedená v § 81 se nevztahuje na Český báňský úřad a obvodní báňské úřady,70) pokud jde o zaměstnávání báňských inspektorů. Ustanovení § 35 se nevztahuje na vedoucí pracovní místa obsazovaná jmenováním71). _________________ 70 ) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 71

)

§ 33 odst. 3 zákoníku práce.

K § 147 1. V tomto ustanovení jsou vyjmenována ustanovení ZoZ, která se nevztahují na zaměstnávání určitých skupin osob, resp. na obsazování pracovních míst určitými skupinami osob. Jedná se o výjimky, které jsou dány zvláštním charakterem činnosti a zvláštními požadavky na fyzické osoby, které mají tyto činnosti vykonávat. 2. Povinnost oznamovat příslušnému úřadu práce uvolnění pracovního místa nebo vytvoření nového (viz § 35) a jejich obsazení se nevztahuje na pracovní místa obsazovaná příslušníky ve služebním poměru, tj. na fyzické osoby, které vykonávají službu v bezpečnostním sboru. Bezpečnostním sborem se rozumí Policie České republiky, Hasičský záchranný sbor České republiky, Celní správa České republiky, Vězeňská služba České republiky, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace (viz § 1 zákona č. 361/2003 Sb.). 3. Povinnost vyplývající z § 35 zákona o zaměstnanosti se rovněž nevztahuje na pracovní místa zřízená v obecní policii (viz § 1a zákona č. 553/1991 Sb.), na pracovní místa báňských inspektorů (viz § 42 zákona č. 61/1988 Sb.) a na pracovní místa obsazovaná jmenováním (viz § 33 odst. 3 zákoníku práce). 2. Vzhledem ke speciálním požadavkům na zdravotní stav příslušníků ve služebním poměru a zaměstnanců obce zařazených do obecní policie nemají jejich zaměstnavatelé povinnost vytipovávat a vyhrazovat z těchto pracovních míst místa vhodná pro

Aktualizace k 1. 1. 2012 zaměstnávání osob se zdravotním postižením (viz § 80). 3. Ze stejného důvodu se při zaměstnávání příslušníků ve služebním poměru, zaměstnanců obce zařazených do obecní policie a báňských inspektorů neuplatní povinný podíl osob se zdravotním postižením (viz § 81). To znamená, že do celkového počtu zaměstnanců zaměstnavatele, který je rozhodný pro stanovení povinného podílu, se výše uvedení příslušníci a zaměstnanci nezapočítávají. Související ustanovení: § 35 – hlášení volných pracovních míst, § 80 – povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, § 81 – povinný podíl osob se zdravotním postižením Související předpisy: § 1 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, – § 1a zákona o obecní policii, – § 42 zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, – § 33 odst. 3 zákoníku práce § 147c (1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje ministerstvu a úřadům práce pro výkon státní správy na úseku zaměstnanosti a) referenční údaje ze základního registru obyvatel, b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel, c) údaje z agendového informačního systému cizinců, d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b) a c). (2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou a) příjmení, b) jméno, popřípadě jména, c) adresa místa pobytu, d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil, e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, f) státní občanství, popřípadě více státních občanství. (3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

Aktualizace k 1. 1. 2012 a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví a jeho změna, d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo, e) rodné číslo a jeho změny, f) státní občanství, g) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, j) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, k) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství, l) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození, m) rodné číslo dítěte, n) u osvojení dítěte původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, o) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, p) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil. (4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení, b) datum narození, c) pohlaví a jeho změna, d) místo a stát narození, e) rodné číslo a jeho změny, f) státní občanství, g) druh a adresa místa pobytu, h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

Aktualizace k 1. 1. 2012 i) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu, j) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům, k) správní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození, m) jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, pokud je dítě cizincem, a jeho rodné číslo; v případě, že rodné číslo nebylo přiděleno, datum narození, n) jméno, popřípadě jména, příjmení otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, pokud jsou cizinci, a jejich rodné číslo; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nemá rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, o) vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky, p) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, q) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil, r) u osvojení dítěte, které je cizincem, původní a nové jméno, popřípadě jména, příjmení dítěte, původní a nové rodné číslo dítěte, datum a místo narození dítěte, rodná čísla osvojitelů a datum nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení nebo rozhodnutí o zrušení osvojení dítěte, s) jméno, popřípadě jména, a příjmení 1. zletilého nezaopatřeného dítěte cizince, 2. nezletilého cizince, který byl cizinci, nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem nebo jeho manželem osvojen anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec, který je obyvatelem, 3. osamělého cizince staršího 65 let nebo bez ohledu na věk cizince, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem, kteří jsou obyvateli, 4. cizince, který je nezaopatřeným přímým příbuzným ve vzestupné nebo sestupné linii nebo takovým příbuzným manžela občana Evropské unie, 5. rodiče nezletilého cizince a jeho rodné číslo; jde-li o cizince, kteří nemají přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození, t) údaje o zaměstnavateli a pracovním místě držitele modré karty. (5) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

Aktualizace k 1. 1. 2012 a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení, b) den, měsíc a rok narození, c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození, d) rodné číslo a jeho změny. (6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav. (7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. K odst. 4 písm. t) Vzhledem k tomu, že cizinci bude vydávána jen jedna modrá karta a případné změny zaměstnavatelů na ní nebudou zaznamenávány, je pro účely kontroly zaměstnávání cizinců nutné zajistit, aby úřady práce mohly z agendového informačního systému cizinců získat i informace o aktuálním zaměstnavateli a pracovním místě držitele modré karty.

AKTUALIZACE ZÁKON O ZAMĚSTNANOSTI. Komentář

Recommend Documents