Z N A T
p
ro
eč
ky
B rn o
Č a s o p is Číslo 1 Ročník
č l en 0. s m y9
Cena 5 Kč Září 2006
Nazdar vlčáci, dobrý den rodičové! Tak je to tu! Už jsme se dočkali! Ano, začíná již šestý rok činnosti samostatné 90. smečky vlčat a po prázdninové přestávce se opět scházíme v naší klubovně. I když v klubovně vlastně ne, protože se v ní provádějí až do půlky září stavební úpravy, a proto budeme muset hledat na prvních pár schůzek azyl někde jinde. Tentokrát nebyla přestávka mezi táborem a zahajovací schůzkou tak dlouhá, ale i přesto věřím, že jste se už nemohli dočkat družinových schůzek, výprav, vycházek a výletů. I v tomto roce jich bude habaděj a já pevně věřím, že se na nich budeme scházet v co největším počtu. Takže vás po prázdninách vítám a přeji vám krásné počtení. Paja Časopis v novém Možná jste si už všimli, že náš časopis prošel drobnými úpravami, ať už obsahovými, či vzhledovými. Je tu ještě jedna změna. Vzhledem k tomu, že jsme pro vás vždy dělali časopis zdarma a ne všichni vlčáci si toho vážili, přistoupili jsme k zavedení placeného časopisu. Cena jednoho čísla bude pět korun, které předáte vždy svému rádci. Tyto vybrané peníze si každopádně nenecháme my, ale budou použity zčásti na zaplacení použitého papíru a z části půjdou do oddílového fondu, ze kterého pro vás budeme nakupovat táborové vybavení a kancelářské potřeby do klubovny. za redakci Paja
Aktuality • Oddílová schůzka - so 16.9.2006 sraz: 9:00 u klubovny, konec: 12:00 tamtéž, s sebou: věci na schůzku • Pouť na Vranov - ne 24.9. 2006 sraz: 8:00 u klubovny, návrat: 16:30 tamtéž, s sebou: věci na výpravu Ohlédnutí se za táborem Tak jsme se tu opět po táboře sešli, jistě jste ještě plní dojmů z prázdnin a z již zmíněného tábora. Ten máme určitě všichni v živé paměti… A na mě teď je, abych těch našich čtrnáct (nebo patnáct, kdyby náhodou někdo chtěl mít blbé poznámky…!?) společných prázdninových dní tak nějak zhodnotil. No nebudu to nijak moc protahovat, protože by to pak nebavilo ani vás, ani mě. Celkově si tedy myslím, že bychom se z každé události která se stala v minulosti… tento slovník mě teda asi moc nesedí, co? Takže jinak: Podle mě na táboře vládla převážně dobrá nálada, i přes to, že půlku času pršelo. A tak by to mělo být pořád! Přece se nemůžeme tvářit jak kakabusi jenom proto, že spadne pár kapek, no ne snad? Ještě pro ty kdo by to snad zapomněli, připomínám, ze táborová hra se odehrávala na divokém západě. Na konec ještě pořadí družin v celotáborové hře: 1.Banksovi 2.Gordonovi 3.Johnsonovi 4.Adamsovi
A úplně na konec bych jenom poznamenal, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. (Ale první místo je první místo) Sláva vítězům, čest poraženým. Chetan Bodování Tento článek měl Wadji, ale nedodal jej.
napsat
Schůzky, vycházky, výpravy a účast Chodíš na výpravy? Že ne? A proč? Že ti stačí jen schůzka? Tak to teda ani nevíš o co přicházíš. Proč je dobré chodit kromě schůzek i na výpravy? • výprava je mnohem delší než schůzka • dostaneš se na různá zajímavá a jiná místa než na schůzce • poznáš kamarády z jiných družin • potkáš více rádců a ostatních medvědů • zahraješ si spoustu her • získáš 2x více bodů než na schůzce • budeš mít vysokou docházku • neoslabíš svou družinu při hrách • naučíš se spoustu zajímavých a užitečných věcí Navíc výpravy jsou přibližně jednou za 14 dní, takže si rodinné výlety a podobně naplánuj tehdy, když zrovna žádná výprava není. Proto je důležité abys doma ukazoval rodičům deníček, časopis s aktualitami, či plán akcí. A když se stane, že opravdu nemůžeš nebo jsi nemocný, tak dej vědět svému rádcovi, aby věděl, kolik lidí přijde a
vyhneš se tím snížení docházky. To platí samozřejmě i pro schůzky. Zkrátka a jednoduše choďte na výpravy, opravdu se máte na co těšit!!! Song Princezna a drak pohádka vyprávěná drakem Ahoj kluci, jmenuju se Flek a jsem drak. Narodil jsem se před patnácti lety ale moc šťastné dětství jsem neměl. Jsem totiž jedináček a proto jsem si neměl s kým hrát. Kamarádů taky moc nemám. Asi to bude tím, že se moc často stěhujeme z království do království. Odevšad nás totiž vyhánějí. Já to vůbec nechápu. Jen se někde objevíme, už všichni utíkají a jenom sem tam se objeví takoví srandovní páni a snaží se nás vyhnat chrastěním. Jednou jsem si chtěl s jedním popovídat, ale než jsem stačil otevřít tlamu, byl pryč. Teď jsme se přistěhovali do Modrého království. Máme fajn byt – jeskyni 100 metrů dlouhou, 100 metrů širokou a 50 metrů vysokou, takže ani nemusím mít skloněnou hlavu. Taky jsem se včera skamarádil s jedním fajn kancem, ale teď zrovna nevím, kde je. Hráli jsme si na pekaře, on byl pekař a já pec, ale pak jsem se zhluboka nadechnul jak jsem zívnul a on se asi urazil a odešel. Uvidíme, jestli přijde i dnes.
Představte si, že jsem se byl proletět kousek po zdejší krajině a najednou jsem potkal veleváženého pana krále a královnu a jejich dceru krásnou mladou princeznu. Tak jsem si řekl: co kdybych poprosil pana krále, aby mi dovolil hrát si s jeho dcerou? To by bylo fajn. Ale jen jsem před ně přilétl, začali vřeštět jako paviáni a pak jsem jim řekl: „Já bych chtěl princeznu....“ ani jsem nedopověděl , že bych jí chtěl pozvat k nám a hrát si s ní a už královna omdlela, král zaječel a byli pryč. To jsou teda způsoby! A pak to začalo... K naší jeskyni se trousily davy lidí v chrastících oblecích na koních a sotva jsem vylezl, tak s řevem na mě naházeli jakési klacky, nebo párátka a „statečně“ utekli. A princezna na návštěvu taky nepřišla! No nic, zase půjdu o království dál. Flek
nebo sv. Václav – patron a ochránce Českých zemí. V šestnáctém století přichází všestrannější výchova dětí se spisovatelem a lékařem Francois Rabelais (čti „Fransoa Rablé“). Tento pán odmítl knihu jako jediný zdroj poznání a obracel se k přírodě, k ruční práci a tělocviku, prostě začal řádit s dětmi venku. O sto let později žil člověk, kterému se dnes říká učitel národů. Jistě jsi o něm už slyšel, narodil se u nás a jmenoval se Jan Amos Komenský. Jan Amos nebyl spokojen s tehdejšími výchovnými metodami. Proto vodil své žáky do přírody a učil je názorně od známého k neznámému a vedl je k samostatnosti. Jistě znáš jeho heslo škola hrou.
Z historie skautingu Dnes bych ti rád pověděl něco o předchůdcích dnešních skautů. Jako první se snažili o harmonickou výchovu duše a těla již ve starověku. V Řecku působili učení lidé – filozofové – a soustředili kolem sebe vždy několik svých žáků, vlastně takovou družinu. Tuto výchovu však mohlo mít jen pár vyvolených. O několik století později – ve středověku byla spousta válek a na tyto časté boje dopláceli nejvíce chudí lidé a děti, takže v tomto období o výchově dětí nemůže být ani řeč. Přesto i zde najdeme několik důležitých lidí: třeba sv. Jiří – patron skautů a symbol boje dobra proti zlu,
Ještě větší odklon od knižní výchovy hlásal Jean Jacques Rousseau (čti „Žán Žak Rusó“). Všímal si zvláštností dětské duše a už před třemi staletími křičel: Pryč z města do přírody. Taky napsal knihu Emil, ale tu mu spálili na hranici. Dovolil si totiž napsat: Cvičte vytrvale tělo dítěte, učiňte chlapce silným a zdravým, abyste ho učinili rozumným. Ať pracuje, běhá, křičí, ať je stále v pohybu. Kniha Emil inspirovala zakladatele skautingu. Další osobností, kterou počítáme k předchůdcům skautingu byl pedagog J.B. Basedow. Ten
postavil se svými žáky stan a přes letní prázdniny s nimi žil ve volné přírodě v Dessavě. Byl to vlastně první tábor na světě. Nejvýznamnějším z předchůdců skautingu a prvním skautem svým způsobem života byl americký filozof David Henry Thoreau („čti „Toró“). Studoval na Harvardské univerzitě, ale civilizace ho nelákala, proto roku 1845 odešel sám k jezírku Walden, postavil si tam srub a více jak dva roky tam žil v úplném splynutí s přírodou. Po návratu napsal knihu „ Walden, či život v lesích“, ze které později čerpali zakladatelé amerického i našeho skautingu. Tak moji milí vlčáci pro dnešek dost historie, a v příštím čísle vám povím něco o zakladateli skautingu siru Robertu Stephensonovi Smythovi Baden – Powellovi of Gilwell. Paja Draci a jejich výroba V mnoha skautských oddílech patří Drakiáda - den draků - ke každoročnímu podzimnímu programu. I u nás. A výroba těchto podivuhodných hraček je součástí družinovek. Vlčata a světlušky zpravidla dělají draky menší, z obyčejných kuchyňských špejlí a hedvábného papíru. Nejjednodušší je výroba psaníčka. Ze dvou špejlí vytvoříme nosnou kostru tak, že je překřížíme uprostřed a svážeme uprostřed dostatečně pevně, aby se jejich vzájemná poloha už neměnila. Na všech čtyřech koncích uděláme malé zářezy, které zajišťují, že po nich nebude klouzat pevná niť,
kterou vedeme po celém obvodu psaníčka. Stačí, když ji v každém zářezu jen jednou ovineme kolem špejle a hned ji táhneme dál tak aby byla niť pěkně napjatá. Kostru psaníčka položíme na hedvábný papír a obstřihneme ji, tak aby papír všude přesahoval asi o jeden centimetr. Tento proužek přehneme přes obvodovou niť a přilepíme (předtím papír v rozích malinko nastřihneme). Zbývají nám již jen dva pracovní úkon. Na oba konce jedné strany kostry přivážeme niť tak dlouhou aby se její střed dotýkal středu psaníčka. A v tom bodu k ní upevníme další, kratší niť, která vede od místa kde se obě špejle kříží. Tak vytvoříme ,,váhu " draka a v bodu, kde se nitě stýkají přivážeme vodící provázek. Na opačné delší straně psaníčka upevníme k rohovým špejlím další niť, přibližně stejně dlouhou jako na straně protilehlé. A k ní uvážeme ocas. Ten musí být dostatečně dlouhý, aby drak dobře létal a neopisoval ve vzduchu bláznivé křivky. Nejvíc asi záleží na správném vyvážení psaníčka, hledejte proto trpělivě při konstrukci váhy optimální délku obou nití. Dračí ocasy bývají buď z papírových mašliček, nebo z papírových třásní dlouhých asi 20 cm. Při výrobě dračí hvězdy postupujeme jako u psaníčka. Jen místo dvou špejlí překřížíme ve
středu špejle tři. Váhu a niť pro ocas přivážeme na protilehlých stranách šestiúhelníkové hvězdy. Niť uvázaná k rohovým koncům špejlí má být tak dlouhá, aby její střed dosahoval přesně do středu hvězdy. A druhá nit u váhy je zase dlouhá tak, aby obě společně napnuté vzhůru tvořily rovnostranný jehlan. Důležité maličkosti: váhy psaníčka i hvězdy musí být na lícové straně (to je tam, kde papír překrývá špejlovou kostru). Drak v povětří má tedy špejlovou kostru na horní, rubové straně. To je nutné pro to, aby vítr, který se do plochy opře, přitiskl papír na špejle, které ho pak chrání před protržením.Ve středu hvězdy a psaníčka proto musíme upevněnou nit váhy provléct malou dírkou v papíru. Ocas musí být dostatečně dlouhý a těžký jen to zařídí drakovi rovnovážný let. Papírové třásně nebo mašličky vážeme tak, že je vsuneme do jednoduché kličky, kterou pak oboustranně tahem za nit uzavřeme tak dokonale, že zní papírek nevyklouzne. Ocasní třásně vyrábíme také z hedvábného papíru, který nastříháme na proužky široké asi půldruhého centimetru, dlouhé asi 20 cm. Vždy dva přiložíme k sobě a na horním konci je spojíme zakroucením.Vznikne tak špička, kterou snadno vsuneme do kličky na ocasní niti. Stavební materiál má být co nejlehčí – právě proto užíváme hedvábný papír a pevné nitě místo provázků. V příloze najdeš obrázky z výroby draka. Ať má příští drakiádu každý z vaší smečky vlastního draka! Wadji
Soutěž Vyhlašujeme soutěž o nejlepší upomínkové kartičky z výprav a schůzek. Příklady upomínek vám ukážou rádcové. Každá upomínková kartička bude velikosti 6x4 cm z tvrdého papíru a obrázek na ní bude namalován přímo vámi. Nepište na upomínku ani datum, ani čeho se týká, jen nakreslete obrázek. Své upomínky podepište zezadu a dejte svému rádci. Každý smí nakreslit libovolný počet upomínek. Uzávěrka soutěže je v neděli 24. 9. 2006 v 19:00 hodin. Nejlepší výtvory budou bodově ohodnoceny a použity na některé z našich akcí. Paja Vlčácká stezka Nováčkovská zkouška Státní vlajka České Republiky: není jen náhodné seskupení barev. Není to náhodné sešití několika barevných látek. Státní vlajka, její barevnost a uspořádání barev, vychází z dávné historie i přítomnosti naší vlasti. Dříve, před devadesáti lety za Rakouska Uherska, jsme měli jen červenobílý český prapor. Po vzniku samostatného Československa byla vytvořena státní vlajka. Tuto vlajku má Česká Republika dodnes. V roce 1920 to byla první vlajka s klínem na světě. Barvy na naší vlajce odpovídají barvám na našem státním znaku. Bílá a červená je na znaku českém,
modrá na znaku moravském. Vlajka má podobu obdélníka. Od žerdi do poloviny červenobílého pole vybíhá modrý trojúhelník. Když vlajka vlaje, je bílý pruh vždy nad pruhem červeným. Aby sis to lépe zapamatoval představ si, že máš bílé vajíčko a červenou cihlu. Bílé vajíčko musí vždy ležet na cihle, jinak by se rozbilo. Státní vlajka je symbol státu, naší České Republiky. Při vztyčování státní vlajky stojíme v pozoru. Pokrývku hlavy sejmeme. Když jsme v kroji, zdravíme vlčáckým pozdravem. Na táboře vztyčujeme vlajku každé ráno a snímáme každý večer. Vlajku udržujeme v čistotě a ukládáme ji na čestném místě. Co dělají vlčata, když je kolem nich nesena státní vlajka? Stejně tak, jako vzdáváme poctu státní vlajce na táboře při vztyčování a snímání, tak vzdáváme poctu státní vlajce, když je nesena v průvodu. Více ti napoví obrázky v příloze. Stříbrná stopa Co víš o státní vlajce České Republiky? O naší státní vlajce, vlajce České Republiky, jsme si povídali již v nováčkovské zkoušce. Jak vypadá, jaké má barvy a jak se správně vyvěšuje nebo vztyčuje. Naše státní vlajka je jednou z nejkrásnějších vlajek na světě. Česká státní vlajka má přesně stanovené rozměry. Kdyby tyto rozměry nebyli dodrženy, potom by to nebyla vlajka, ale český prapor. Státní vlajka má rozměry 3:2. To znamená, že je to obdélník, který má na délku 3 díly a na šířku dva díly. Například 3m a 2m. Lépe to uvidíš na obrázku v příloze.
Státní vlajka je jedním ze státních symbolů České Republiky. Mezi státní symboly České Republiky patří: státní barvy, státní znak malý a velký, státní vlajka, státní pečeť, vlajka prezidenta České Republiky a státní hymna. Víš, jak se projevuje úcta státní vlajce? Při vztyčování a snímání státní vlajky stojíme v pozoru. Máme sejmutou pokrývku hlavy. Když jsme ve skautském kroji, zdravíme vlčáckým pozdravem. Máme-li pokrývku hlavy, zdravíme vlčáckým pozdravem k pokrývce hlavy. Stejně tak vzdáváme úctu státní vlajce, když jde kolem nás v průvodu. Prohlédni si obrázky v příloze a zapamatuj si, jak se vzdává pocta státní vlajce. Barvy na naší státní vlajce vycházejí z dávné historie i ze současnosti naší vlasti: barva bílá a červená je na znaku českém, modrá barva na znaku s moravskou orlicí. Jejich uspořádání je pevně dáno a nesmí být měněno . Státní vlajka má podobu obdélníka. Od žerdi do poloviny červenobílého pole vybíhá modrý trojúhelník. Když vlajka vlaje, je bílí pruh nad červeným. Nesmí to být obráceně. Vlajka se vztyčuje a snímá. Někdo říká že se vlajka vytahuje a stahuje – to není vůbec pěkné. Raději budeme říkat že se vztyčuje a snímá (spouští). Když se vlajka vztyčuje, například na táboře, připevňuje se na lanko, aby volně vlála. Není správné vlajku ke stožáru připevnit napevno a nechat jí tak po celou dobu.
Vlajku vztyčujeme ráno, po východu slince a snímáme večer, před západem slunce. Ráno se vztyčuje rychle, aby se přivítala se sluníčkem a těší se na nový den. Večer se snímá pomalu, protože se ještě nechce rozloučit se sluníčkem a je nerada, že končí den plný her a radosti. Vlajka se nesmí dotknout země. Vlajková četa (stráž) na táboře vlajku přináší, vztyčuje, snímá, odnáší a ukládá. Vlajkové četě velí k pochodu vedoucí (velitel) vlajkové čety. Je to zpravidla jeden z vlajkonošů. Při vztyčování vlajky na stožár má byt vlajka až na samém vrcholu stožáru. Jen při státním smutku je vlajka v polovině stožáru.Nejprve se vztyčí až k vrcholu a teprve potom se spustí do poloviny stožáru. Také se říká, že vlajka je na půl žerdě. Vlajka se ukládá na čestném místě. Zlatá stopa Víš jaký je rozdíl mezi vlajkou a praporem? Jaký je rozdíl mezi státní vlajkou České Republiky a praporem, o tom jsi se již něco dozvěděl ve stříbrné stopě. Státní vlajka je jedním ze symbolů České Republiky. Má přesně stanoveny rozměry 3:2. Vlajka musí vlát, upevňuje se proto na lanko. Český prapor nemá přesně stanoveny rozměry a není státním symbolem. Má však stejné uspořádání barev jako státní vlajka. Českému praporu se nevzdávají pocty a také se nevztyčuje ani nesnímá jako státní
vlajka. Neznamená to však, že by lidé k němu neměli mít úctu. Praporu se používá jako dekorace při různých schůzích, slavnostech a oslavách. Víš, jak vypadá státní znak České Republiky? Státní znak České Republiky je jedním ze státních symbolů. Používá se velký státní znak, který tvoří historické znaky Čech, Moravy a Slezska. Tento znak znáš, je umístěn u vchodu do vaší školy. Používá se také malý státní znak, na kterém jako za dávných časů v Českém království, je samotný český lev. Oba znaky máš na obrázcích. Dobře si je prohlédni, abys věděl, jak vypadají. Český znak tvoří dvouocasý lev se stříbrnou korunkou na hlavě a se zlatou zbrojí (drápy) na červeném podkladě. Moravský znak tvoří stříbrně a červeně šachovaná orlice se zlatou zbrojí (pařáty a zobák) v modrém poli. Slezský znak tvoří černá korunovaná orlice s červenou zbrojí a stříbrnou pružinou přes hruď a křídla (které se říká perizonium) s křížem uprostřed a zakončenými trojlístky ve zlatém poli. Dvouocasý lev se odlišuje od obyčejného lva. Na moravském a slezském znaku jsou orlice. Kdyby to byli orli, museli by mít dvě hlavy. Paja
Nazdar vlčáci! Dnes mám pro vás desatero pro přežití schůzek s vašimi rádci. Tak se do toho hned pustíme: 1. Družinový pokřik vykřikuj co nejhlasitěji, uděláš tím svému rádci ohromnou radost. 2. Když tvůj rádce mluví, nesnaž se jeho výklad doplňovat moudrými poznámkami, mohlo by se ti něco stát. Nejlepší je v klidu si poslechnout, co nám už zase chce povědět. 3. Aby sis na schůzce hodně užil a zahrál si spoustu her, musíš na začátku vytrpět rádcovi informace o aktualitách. On za to ten rádce nemůže, víš, on to má nařízené shora od vedení. Proto buď trpělivý a vše si pěkně zapiš do deníčku. 4. Nově nabyté informace a vědomosti po skončení schůzky ihned pověz doma mamce a taťkovi, ať ví, co už umíš a co se bude dít o víkendu. 5. Nos na schůzku všechny věci co máš, rádcové nesou nelibě, když jim někdo smrká do jejich právě vypraného šátku, či jim páře jejich krásnou novou uzlovačku. 6. Při hrách se nehádej a nesnaž se měnit dokonale promyšlená pravidla tvého rádce, neboť k údivu všech má rádce vždy pravdu a každou hru statečně vyhraje. 7. Když se máte rozdělit na hru do skupinek, buď rozumný a snaž se rozdělení provést férově, jinak hra nebude tak zábavná. 8. Na světě existuje spousta dobrých her a ne pouze fotbal a
vybíjená, požaduj po svém rádci kvalitní schůzky s různými hrami. 9. Na schůzce nejsi jen proto, aby sis hrál , ale i proto, aby ses něco nového naučil. Neprotestuj proti tomu, nikdy nevíš, kdy se ti nabyté informace budou hodit. 10. Na konci schůzky rádcovi neutíkej, ale pomož mu uklidit klubovnu. Klubovna je nás všech, Tak se o ní musíme taky všichni starat. 11. Pláštěnka. Paja Rozhovor Tak už mám zase puchýře od bot. Vidíš vidíš, to je těma novýma botama. Já vím, ale co už teď. No tak nefňukej, vyndám si osobní lékárničku a pochýře zalepíme. Osobní lékárničku? Co to je? To je takový sáček, kde mám uložené obvazy, náplasti, desinfekci, a tak. Týjo, to si také pořídím! To můžeš, ale počkej s tím až na schůzku, rádce ti řekne, co tam všechno patří. Tak jo a teď už mi to rychle zalep, je mi zima na nohy. No jo, no jo. Paja
