Aktivita obyvatel a kvalita života
Mgr. Alžběta Vazačová Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Praha 2016
Východisko výzkumu - Diferencovaný rozvoj venkovských obcí
venkov jako diferencovaný prostor
Tato koncepce venkova se v RR prvně objevuje ve Velké Británii v 80. letech 20. století – prvky institucionálních teorií RR – zdůrazňují roli aktérů, vztahy mezi
(Typologie venkovského prostoru Perlín, Kučera, Kučerová, 2010)
nimi, řešení problémů odspodu od aktérů, zevnitř – zohledňují mobilizaci a využití potenciálu v území
V Česku se přístup k rozvoji venkova v praxi uplatňuje značně opožděně vlivem nivelizační politiky komunistického režimu
Teoretický rámec diferencovaného venkova
Současné teoretické přístupy k RR
(výrobní okrsky, klastry, učící se regiony, triple helix, reg. inovační systémy, nová
poukazují na význam reg. specifických, převážně „měkkých“ faktorů jako nejvýznamnějšího zdroje konkurenceschopnosti, jejichž význam se zvyšuje s poklesem řádovostní úrovně Zdroj těchto faktorů lokalizují dovnitř regionu Měkké faktory se uplatňují při explanaci diferencovaného rozvoje obcí (Bryden and Hart 2004; regionální a kulturní geografie)
Lee, Árnason, Nightingale and Shucksmith 2005, Svendsen and Sorensen 2007) Top-down x Bottom-up přístupy
Lidské zdroje – lidský a sociální kapitál
Vyskytují se v konkrétním místě a čase a v různých hierarchických vztazích Charakteristiky lidí a jejich vztahů Většinou těžko měřitelné, kvalitativní výzkum, výstupy nejsou exaktní čísla, ale slovní hodnocení
Lidský kapitál –
Sociální kapitál –
vzdělání, znalosti, dovednosti, které vedou k lepšímu osobnímu statusu, zjednodušují tvorbu osobních, společenských a ekonomických hodnot a blahobytu (OECD, Becker 1964); spíše individuální znak kontakty, vztahy, sítě, které usnadňují společenské jednání a dosahování výsledků; různé formy: znak individuální x kolektivní, vertikální (spojující) x horizontální (svazující, přemosťující), formální x neformální sítě (Bourdieu 1986, Coleman 1988, Putnam 1993)
Role lidských zdrojů v rozvoji venkova
Dle míry a způsobu využití mohou LZ ovlivňovat místní rozvoj, jsou tzv. endogenním rozvojovým předpokladem obce (Bryden and Hart 2004)
Obce, jejichž obyvatelé jsou aktivní, občansky angažovaní, participují v místních spolcích, kde fungují sítě vztahů, kde existuje důvěra a sounáležitost s místem, taková obec dosahuje lepších výsledků (Majerová, Kostelecký, Sýkora 2011) Využívání endogenního potenciálu je projevem aktivity lokální společnosti a ve výsledku ovlivňuje kvalitu života v obci LZ mohou působit jako faktor stability, kdy jejich dobrá kvalita zamezuje úpadku, popřípadě jejich nízká kvalita k úpadku přímo vede, nebo je možné LZ chápat jako faktor rozvoje, kdy jejich efektivní využití usnadňuje či dynamizuje rozvoj obce
Lokální rozvoj venkovské obce
Investice do infrastruktury, komunikací, vzhledu Ale také rozvoj kvality života v obci – možností uspokojovat společenské, kulturní, sportovní, veřejné zájmy a potřeby Kvalita života vyjadřuje míru spokojenosti obyvatel s životem v obci Za kvalitu života jsou zodpovědné samotné obce a místní obyvatelé Na politické úrovni rozvoj kvality života podporuje bottom-up řízení, governance princip řízení Více se tak rozvíjí aktivita lokálních lidských zdrojů
Cíl a předpoklady výzkumu
Cíl výzkumu – prověřit vztah rozvoje obce a kvality života Předpoklady - klíčovým faktorem pro rozvoj obce jsou aktivity vedoucí ke zvýšení kvality života místních obyvatel, nikoliv investiční aktivity, ty jen zamezují úpadku obce, ale nevedou nutně k rozvoji
LK a SK přispívají k rozvoji obce/kvality života Význam LK (vzdělanost, zkušenost, individuální dovednost) však nebude tak významný Kvalita života nemusí záviset na úrovni LK, LK není podmínkou SK Význam SK (schopnost participace, komunikace) bude naopak velmi zásadní pro kvalitu života Hlavní aktéři – institucionalizovaní (tradiční) aktéři
Metodika výzkumu
Řízené rozhovory s hlavními aktéry lokálního rozvoje na téma „proč to v obci žije nebo ne“, co jsou věcné, organizační a finanční limity jejich práce
Zkoumaná témata: 1. iniciátoři/organizátoři místních akcí 2. činnost místních spolků 3. podpora obce 4. motivy činností 5. proměna v čase
Případové studie
Únětice Opatovice I Dobřív
Výstupy
Všude jsou aktivní spolky, tradiční x nové Tradiční akce x nové akce Role organizátora: Opatovice a Únětice – původním iniciátorem společenského života starosta (ve funkci více volebních období), VŠ vzdělání, postupem času organizaci přenechává:
V Opatovicích 2-3 tradičním aktivním občanům, SŠ vzdělání, stárnou, není náhrada mezi mladými, tradiční akce zanikají, vznikají ale nové V Úněticích vznikajícím spolkům mezi novousedlíky středního věku, převážně VŠ vzdělání, nových akcí je mnohem víc než tradičních
V Dobřívě – původními iniciátory 5 – 6 tradičních starousedlíků, nikoli starosta (v posledních volbách zvolen nový starosta po několika volebních obdobích), SŠ vzdělání, mladí se angažují v nově založených akcích Proměna v čase – tradiční akce návštěvností zůstávají, přibývají nové akce (obnovená tradice Májů)
Výstupy
Činnost místních spolků: Místní spolky konají svou činnost pro širokou veřejnost, nejen pro sebe, ve všech třech případech existuje zájem z okolních obcí, v Úněticích omezená propagace pouze na místní obyvatele. Podpora obce: Opatovice I – intenzivní spolupráce obce, finanční podpora Dobřív – minimální spolupráce obce, akce pod záštitou TJ Sokol Únětice – obec podporuje inspirací, je inovátorem Motivy činností: Pravidelné setkávání, společné trávení volného času, zajímavější život, neformální vznik témat pro zastupitelstvo
Výsledky
Ve všech obcích velký počet místních akcí (15 – 20 a víc) Vzdělání hlavních aktérů nehraje roli na intenzitě společenského života, hraje však roli na charakteru akcí – VŠ aktéři v případě Únětic více alternativní/extravagantní životní styl nepříliš typický pro tradiční vesnici Tendence příchodu nových obyvatel do obcí – dobře se tam žije, už nejen lepší životní prostředí; buď to obce chtějí, nebo tomu zamezují (Únětice) Chataři/chalupáři v Opatovicích a Dobřívě v dobrých vztazích s místními, snaží se integrovat, někteří chalupáři jezdí celoročně, usazují se na důchod, účastní se spoluorganizují akce, iniciátorem akcí (Dobřív) Únětice nemají chataře, do opuštěných domů přišli novousedlíci, přinesli si/šli za specifickým životním stylem, ostrý střet se starousedlíky se časem zmírňuje, v rámci vznikajících tradičnějších akcí mizí Život v tradičních obcích (Dobřív, Opatovice) směřuje k většímu individualismu, v 90.letech větší pospolitost Vesnice v metropolitním území buduje pospolitost na netradičním životním stylu Typy aktivit, které zvyšují kvalitu života, budou rozdílné podle typu regionu
Děkuji za pozornost
Příspěvek vznikl za podpory GAUK č. 243-259585 Lidské zdroje jako faktor rozvoje venkova
