AKČNÍ HLUKOVÝ PLÁN AGLOMERACE OSTRAVA

Září 2008 AP

AKČNÍ HLUKOVÝ PLÁN AGLOMERACE OSTRAVA

Pořizovatel: Krajský úřad Moravskoslezského kraje 28. října 117 702 18 Ostrava

Zpracovatel:: EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 4 108 00 Praha 10

Akční hlukový plán - aglomerace Ostrava.

Identifikační list Akce:

Akční hlukový plán aglomerace Ostrava.

Pořizovatel:

Krajský úřad Moravskoslezského kraje 28. října 117 702 18 Ostrava

Zpracovatel:

EKOLA group, spol. s r.o. Mistrovská 558/4 108 00 Praha 10

Zodpovědný řešitel:

Ing. Libor Ládyš

Hlavní spoluřešitelé:

Mgr. Pavel Dušek Ing. Petr Chocenský Ing. Michaela Vrdlovcová Ing. Radek Kropelnický Ing. Aleš Matoušek, Ph.D. a kol. firmy EKOLA group, spol. s r.o.

Dále spolupracovali:

Ing. Milan Kamenický a kol. - Norsonic Slovensko

Konzultace:

Markus Petz, Accon, GmbH., Německo

Zprávu vypracoval:

Ing. Aleš Matoušek, Ph.D.

Zak. č.: 08.0123-03

EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

2


Obsah Vysvětlivky základních použitých zkratek a pojmů.............................................................5 1.

Úvod ...........................................................................................................................6

2.

Proces strategického hlukového mapování – vysvětlení postupů a pojmů ................8 2.1. Vybrané zdroje hluku pro 1. kolo strategického procesu hlukového mapování ........9 2.2. Časový vývoj procesu 1. kola strategického hlukového mapování v ČR ................10 2.3. Problematika předaných dat pro zpracování AP aglomerace Ostrava .....................12 2.4. Pojem strategická hluková mapa..............................................................................13 2.5. Pojem AP..................................................................................................................14 2.6. Postup řešení akčních hlukových plánů ...................................................................15

3.

Popisná část – aglomerace Ostrava ..........................................................................19 3.1. Charakteristika hlavních pozemních komunikací ....................................................20 3.2. Charakteristika hlavních železničních tratí ..............................................................22 3.3. Charakteristika průmyslových zdrojů ......................................................................23

4.

Výčet právních předpisů pro vypracování akčních plánů ........................................26

5.

Mezní hodnoty hlukových ukazatelů .......................................................................26

6.

Souhrn výsledků strategického hlukového mapování ..............................................27 6.1. Souhrn výsledků z provozu na komunikacích..........................................................28 6.2. Souhrn výsledků z železničního provozu.................................................................29 6.3. Souhrn výsledků z průmyslových zdrojů .................................................................30 6.4. Shrnutí výsledků jednotlivých zdrojů ......................................................................31

7.

Vyhodnocení odhadu počtu osob exponovaných hlukem, vymezení problémů a situací, které je třeba zlepšit .....................................................................................32 7.1. Vyhodnocení provozu na komunikacích..................................................................32 7.2. Vyhodnocení železničního provozu .........................................................................44 7.3. Vyhodnocení průmyslových zdrojů .........................................................................44

8.

Tiché oblasti v aglomeraci .......................................................................................49 8.1. Přístup řešitele k návrhu tichých oblastí v aglomeraci.............................................49 8.2. Návrh tichých oblastí v aglomeraci Ostrava ............................................................51 8.3. Návrh ochrany tichých oblastí v aglomeraci Ostrava ..............................................53 EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

3


8.4. Doporučení pro návrh tichých oblastí v aglomeraci Ostrava ...................................53 9.

Záznamy o konzultacích s veřejností .......................................................................55

10.

Navrhovaná opatření ................................................................................................56

10.1.

Obecné možnosti snižování hlukové zátěže ze silniční dopravy .......................57

10.2.

Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z kolejové dopravy .......................64

10.3.

Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z průmyslových zdrojů.................66

10.4. Všechna schválená nebo prováděná opatření ke snížení hluku, všechny připravované projekty ..............................................................................................68 10.5. Opatření, která příslušné správní úřady plánují přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech opatření na ochranu tichých oblastí ....................................................71 10.6.

Dlouhodobá strategie..........................................................................................74

10.7.

Obnova vozového parku.....................................................................................77

11.

Ekonomické informace (pokud jsou dostupné): rozpočty, hodnocení efektivnosti nákladů, hodnocení nákladů a přínosů, odhady snížení počtu osob exponovaných hluku.........................................................................................................................78

12.

Závěr.........................................................................................................................81

13.

Podklady...................................................................................................................83

14.

Mapové přílohy ........................................................................................................85


4


Vysvětlivky základních použitých zkratek a pojmů AP SHM Ldvn

L dvn

Akční plán Strategická hluková mapa hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc v decibelech (dB) definována vzorcem: L 6−18 h L18 − 22 h +5 L 22 −6 h +10 1   10 10  = 10 ⋅ log  ⋅ 12 ⋅10 + 4 ⋅10 + 8 ⋅10 10       24 

kde Ld Lv Ln

je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy1 určený za všechna denní období jednoho roku, je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy1 určený za všechna večerní období jednoho roku, je dlouhodobý průměr hladiny akustického tlaku vážené funkcí A podle české technické normy1 určený za všechna noční období jednoho roku,

kde den je 12 hodin v rozmezí od 6:00 hodin do 18:00 hodin; večer jsou 4 hodiny v rozmezí od 18:00 hodin do 22:00 hodin a noc je 8 hodin v rozmezí od 22:00 hodin do 6:00 hodin. Rok je příslušný kalendářní rok, pokud jde o imise hluku a průměrný rok, pokud jde o meteorologické podmínky. Ukazatel Ldvn charakterizuje obtěžování osob hlukem Ukazatel Ln charakterizuje rušení spánku hlukem

MÚK Mimoúrovňová křižovatka PHC Protihluková clona SHZ Stará hluková zátěž (viz nařízení vlády č. 148/2006 Sb.) PHO Protihlukové opatření IPHO Individuální protihlukové opatření NUTS Kódové vymezení statistické územní jednotky ID_KOD_ KU Identifikátor katastrálního území ICOB Identifikátor obce GPG „Good Practice Guide for Strategic Noise Mapping and the Production of Associated Data on Noise Exposure – Final Draft, Version 2, 13. 1. 2006“ (Pokyny pro uplatňování principů správné praxe při mapování hluku a zjišťování příslušných údajů o expozici hluku)

GIS DTM ŘSD ČR S; V; J; Z ZÚ MZ ČR MD ČR 1

Geografické informační systémy Digitální model terénu Ředitelství silnic a dálnic České republiky Sever; Východ; Jih; Západ Zdravotní ústav Ministerstvo zdravotnictví České republiky Ministerstvo dopravy České republiky

ČSN ISO 1996 - 1 Popis a měření hluku prostředí; Část 1: Základní veličiny a postupy. ČSN ISO 1996 - 2 Popis a měřeni hluku prostředí; Část 2: Získávání údajů souvisejících s využitím území.


5


1.

Úvod

Hluk je jedním z negativních faktorů životního prostředí, který lidé vzhledem k intenzivně a dynamicky se rozvíjejícímu průmyslu, infrastruktuře a hospodářství a s tím také souvisejícím rozvojem i samotné lidské činnosti si stále více uvědomují. Hluk začíná být velmi obtěžujícím a škodlivým faktorem životního prostředí. Vzhledem k tomu, že problematika hluku vyžaduje systémové nástroje a přístupy k řešení, a to nejen stávající, ale i výhledové akustické situace i v dlouhodobém strategickém hledisku, přistoupily proto členské státy Evropské unie k návrhu a následnému přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Cílem směrnice 2002/49/ES bylo a je zajistit v členských státech EU jednotné postupy dlouhodobého snižování environmentálního hluku. Směrnice by tedy měla mimo jiné poskytnout základní podklad pro navazující legislativu regulující hluk, pro vývoj a dokončení opatření týkající se omezení emisí hluku z velkých zdrojů, a to zejména silničních a železničních vozidel, infrastruktury, letadel, zařízení určených k použití ve venkovním prostředí, průmyslových zařízení a mobilních strojních zařízení a pro návrh dodatečných krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých opatření. K tomu je však nutné především identifikovat a kvantifikovat akustickou situaci a následně řídit postupy při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření, a to především v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými protihlukovými opatřeními a rovněž je potřeba řídit i postupy v oblasti ovlivňování zdrojů hluku. Cílem směrnice 2002/49/ES je na základě stanovených priorit definovat společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých, či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Strategickým a finálním cílem Směrnice 2002/49/ES je snížit v rámci celé Evropské unie v roce do roku 2010 počet obyvatel zasažených hlukem ve venkovním prostředí hladinou Ldvn nad 65 dB minimálně o 10 % a do roku 2020 o 20 % [3, 4, 5]. K tomuto procesu a k jeho cílům slouží jako podklad dva cyklicky se opakující dokumenty – strategické hlukové mapy a na ně navazující akční hlukové plány. S předkládaným materiálem má být v souladu se směrnicí č. 2002/49/ES seznámena i veřejnost – návrh akčního plánu. Finální akční plán má reagovat i na podněty a připomínky veřejnosti v rámci seznámení se s tímto materiálem. V současné době stále více dochází v problematice strategického hlukového mapování k nesprávné interpretaci tohoto procesu a tím i k přeceňování jeho možností. Proto je třeba si úvodem vysvětlit a uvědomit i základní legislativní fakta. Řešení imisní problematiky hluku v české legislativě lze v současnosti rozdělit do dvou úrovní: 1. Národní právní úprava ochrany zdraví lidí před nepříznivými účinky hluku. 2. Evropská právní úprava hodnocení a řízení hluku v životním prostředí. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

6


Uvedené zákonné úpravy nelze v žádném případě zaměňovat ani směšovat. Každá má svou úlohu a cíl! Ad. 1. Národní právní úprava Vymezuje hluk (zvuk), který může být škodlivý pro zdraví. Pomocí prováděcího předpisu (nařízení vlády č. 148/2006 Sb.) jsou v národní právní úpravě stanoveny hygienické limity. Tato právní úprava je komplexní úpravou, která je založená na hygienických limitech, řešící hluk ze všech zdrojů hluku, tzn. dopravy na pozemních komunikacích, železnicích, letištích a z průmyslových, stacionárních a ostatních zdrojů hluku. Řeší však nejen venkovní prostor, ale i chráněný vnitřní prostor. Dodržování stanovených limitů je základním a důležitým právním aspektem, který je vynutitelný státní mocí. Nedodržení stanovených limitů vyvolá přijímání dalších opatření, a to i sankční. Poznámka: Problémem této úpravy u silniční dopravy však zůstává fakt a to, že zodpovědným za zdroj hluku ze silniční dopravy je vlastník, resp. správce komunikace, který však v důsledku je schopen ovlivnit pouze technický stav povrchu a trasování, případně dopravní opatření na komunikaci. Není však již schopen ovlivnit technický stav vozidel využívajících komunikaci. V této otázce by se měla uplatnit především úloha státu v oblasti kontroly vozidel jak ve stanicích technických kontrol (kontrola vnější hlučnosti vozidel), tak i kontroly hlučnosti vozidel v rámci silničních kontrol. Ad. 2. Evropská právní úprava Kvantifikuje procesem strategického hlukového mapování hluk, kterému jsou lidé vystaveni v zastavěných územích, ve veřejných parcích, v tichých oblastech v aglomeracích, v tichých oblastech ve volné krajině, v blízkosti škol, nemocnic a ostatních oblastech a územích citlivých na hluk. Jedná se však pouze o definované vybrané zdroje hluku. Porovnávání akustické situace je založeno na mezních (nikoliv limitních) hodnotách hlukových ukazatelů. Dodržování těchto mezních hodnot pro účely strategického řízení hluku v území nepodléhá státnímu dozoru a tedy ani sankcím. Není vymahatelné! Mezní hodnoty jsou spíše indikátorem akustických kvalit území a při zjištění překročení mezních hodnot mají zodpovědné orgány možnost zvážit zavedení případných opatření ke snížení dopadů hluku v daném území. Proces strategického hlukového mapování je procesem novým nejen v ČR, ale i v EU. I proto v současnosti stále dochází vlivem nepřesné interpretace a medializace k dezorientaci a přeceňování možností tohoto procesu. Cílem předkládaného materiálu bude nejen nastínit možnosti a návrhy na snížení hluku v území, ale především nastínit odborné i neodborné veřejnosti maximálně celý proces, jeho možnosti a důsledky. Předkládaný materiál bude v tomto duchu koncipován, a to při zachování požadavků legislativy na základní obsah akčních plánů.


7


2.

Proces strategického hlukového mapování – vysvětlení postupů a pojmů

Jak již bylo řečeno úvodem, strategické hlukové mapování akustické situace v území lze definovat dvěma systémovými a cyklicky se opakujícími kroky. Krok č. 1: Strategická hluková mapa (SHM) Jedná se o modelové zjištění akustické situace v okolí vybraných zdrojů hluku v požadovaných akustických ukazatelích. Je to vlastně kvantifikace akustické situace k definovanému datu (roku) i s uvažováním všech realizovaných protihlukových opatření v území a na zdrojích hluku k datu zpracování SHM. Strategická hluková mapa je základní podkladový dokument pro druhý systémový krok tohoto procesu, a tomu by tedy logicky měly odpovídat i její výstupy. Krok č. 2: Akční hlukový plán (AP) Jeho cílem je řízení postupů a priorit při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými protihlukovými opatřeními a řízením v oblasti zdrojů hluku ve venkovním prostředí a docílit tak snížení počtu hlukově zatížených osob v okolí sledovaných zdrojů hluku. Celý proces je stanoven a požadován jako cyklický s minimálním cyklem 5 let, kdy je předpokládáno, že v tomto období může dojít k realizaci některých plánovaných opatření, které by se zákonitě v dalším kole strategického hlukového mapování již měly na výsledcích projevit. Jak je patrné, jedná se o dlouhodobý proces postupného snižování zatížení území hlukem v okolí legislativou vybraných dominantních zdrojů hluku. Celý proces tedy slouží pro řízení a zpětnou vazbu-kontrolu úspěšnosti snahy státu, resp. provozovatelů jednotlivých zdrojů hluku při eliminaci jejich negativních dopadů. Pro snadnější orientaci je celý dvoukrokový proces strategického hlukového mapování rámcově doložen na obr. 2.1.


8


Obr. 2.1: Schéma procesu strategického řešení hlukového zatížení v území [4, 5]

2.1. Vybrané zdroje hluku pro 1. kolo strategického procesu hlukového mapování –

aglomerace s více než 250 000 obyvateli (tj. Praha, Brno, Ostrava), kde jsou sledovány prakticky všechny zdroje hluku;

–

všechny hlavní silnice s intenzitou více než šest miliónů vozidel za rok (tj. cca 1350 km v rámci ČR);

–

hlavní železniční tratě, po kterých projede více než 60 000 vlaků za rok (tj. cca 300 km v rámci ČR);

–

hlavní civilní letiště, které má více než 50 000 vzletů nebo přistání za rok (letiště Praha Ruzyně).


9


2.2. Časový vývoj procesu 1. kola strategického hlukového mapování v ČR Vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2007 i 2008 probíhaly různé diskuse k problematice termínů a dokončení SHM, je níže uvedena skutečná faktografie tohoto procesu. 1. krok strategického hlukového mapování - Zpracování strategických hlukových map 2006 České republiky pro vybrané zdroje hluku: Ministerstvo zdravotnictví ČR

Zadavatel:

Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví Zákonný termín dokončení:

30. června 2007

Zadání a zahájení prací:

2. dubna 2007 (zadavatelem předána část vstupních dat)

K požadovanému termínu 30. června 2007 byly dokončeny: 1. SHM železniční dopravy (celkem cca 300 km) - zpracovatel ZÚ Ostrava. (Poznámka: SHM železniční dopravy byla zadána samostatně v dostatečném předstihu a s plánovaným dokončením již na konci roku 2006.) 2. SHM pro větší část hlavních pozemních komunikací (cca 1000 km) v krajích Středočeský, Vysočina, Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský a pro okolí letiště Praha Ruzyně – zpracovatel EKOLA group, spol. s r. o. Srpen 2007 - byly dokončeny: 3. SHM pro zbylou část hlavních pozemních komunikací (cca 340 km) ve ostatních českých krajích – zpracovatel ZÚ Pardubice. Září 2007 - byly dokončeny: 4. SHM pro aglomerace Praha a Brno – zpracovatel Akustika Praha, s. r. o. Prosinec 2007 - byla dokončena: 5. SHM pro aglomeraci Ostrava – zpracovatel ZÚ Ostrava. 2. krok strategického hlukového mapování – zpracování akčních hlukových plánů: Pořizovatel:

Krajský úřad Moravskoslezského kraje

Zákonný termín předložení:

18. července 2008


10


Harmonogram předání vstupních podkladů: Předání podkladů SHM 2006 jednotlivých krajů a aglomerace Praha a Brno ministerstvem zdravotnictví pořizovatelům AP. Předání SHM pro hlavní pozemní komunikace Oblast III (Moravskoslezský kraj).

3. prosince 2007

Předání SHM aglomerace Ostrava Poznámka: Po kontrole nebyla ze strany KÚ Moravskoslezského kraje převzata z důvodu rozsahu, který neodpovídal požadavkům vyhlášky 561/2006 Sb. SHM byla předána zpět dne 25.2.2008.

5. února 2008

Žádost Krajského úřadu Moravskoslezského kraje na MZ ČR o dodání SHM v rozsahu aglomerace požadovaném dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. ze dne:

25. února 2008

Odůvodnění rozsahu zpracované SHM aglomerace Ostrava bylo ze strany zadavatele MZ ČR, Odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví doručeno dne:

20. března 2008

Předání SHM aglomerace Ostrava Zahájení prací na AP Moravskoslezského kraje a aglomerace Ostrava

7. dubna 2008 24. dubna 2008 (viz. kapitola 2.3)

Žádost Krajského úřadu na MZ ČR o poskytnutí doplňujících a existujících dat (viz. kapitola 2.3)

5. května 2008

Odpověď MZ ČR – nevyhovění žádosti a informace o možnosti uvolnění demografických dat, doručena dne:

23. května 2008

Opětovná žádost KÚ MS o doplnění dat: Pozn.: Do ukončení zpracování návrhu AP bez odpovědi. Odpověď MZ ČR – zaslána 2 CD obsahující adresné body (údaje Českého statistického úřadu) a hluková pásma deskriptorů Ldvn a Ln pro jednotlivé zdroje hluku (silnice, průmysl, železnice, celkem), avšak bez požadovaného vyhodnocení jednotlivých zdrojů hluku na fasádách objektů. Údaje byly doručeny na KÚ Moravskoslezského kraje dne: Předložení návrhu AP k připomínkám:

23. června 2008

22. července 2008

červenec 2008 červenec – srpen 2008

Projednání s veřejností: Plánované odevzdání konečného návrhu AP:

září 2008

Poznámka: Druhé kolo strategického hlukového mapování Termín: 30. června 2012 Pořizuje ministerstvo zdravotnictví strategické hlukové mapy pro: –

aglomerace s více než 100 000 obyvateli;


11


–

všechny hlavní silnice s intenzitou více než 3 000 000 vozidel za rok;

–

hlavní železniční trati, po kterých projede více než 30 000 vlaků za rok;

–

pro hlavní civilní letiště, které má více než 50 000 vzletů nebo přistání za rok.

Druhé kolo zpracování akčních plánů pořizuje ministerstvo dopravy a krajské úřady Termín: 18. července 2013

2.3. Problematika předaných dat pro zpracování AP aglomerace Ostrava Jak je patrné z předchozí kapitoly dostal pořizovatel AP (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) od pořizovatele strategických hlukových map (MZ ČR, Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví) velmi omezený prostor na zpracování akčních plánů, a to jak z časového, tak bohužel i z technického hlediska, a to především proto, že některá předaná data a předané výstupy SHM neobsahovaly data nutná pro relevantní analýzu a pro zpracování 2. kroku – tj. Akčních hlukových plánů. Pro zpracování AP nad digitálními daty SHM předanými pro aglomeraci Ostrava nebyly do doby zpracování tohoto AP poskytnuty digitální datové podklady o hodnocení fasád jednotlivých objektů zatížených po jednotlivých zdrojích hluku (dodané datové podklady zahrnovaly pouze jednotlivá hluková pásma ukazatelů Ldvn a Ln pro oddělené zdroje – silniční doprava, železniční doprava, průmysl). Do silniční dopravy byla zahrnuta i tramvajová doprava. Dalším problematickým prvkem je požadavek na zpracování AP pro území aglomerace Ostrava. Rozsah tohoto území je jiný než je správní hranice města Ostrava a je dán vyhláškou č. 561/2006 Sb. o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Problémem však zůstává fakt, že SHM byly zadány v jiných hranicích aglomerace, než udává výše uvedená vyhláška, tj. byly zadány v hranicích města Ostrava. Z uvedeného nesouladu vyplývá i nejednotnost a nesourodost výstupních dat převzatých z SHM. Na území aglomerace - vně hranic Ostravy - byly zpracovány SHM pro hlavní pozemní komunikace – silnice I., II. a III. tříd, dálnice a rychlostní komunikace (tj. pro komunikace, kde intenzita dopravy překračuje 6 mil voz/rok) a pro železniční trať, po které projede více jak 60 0000 vlaků za rok. Uvnitř hranic Ostravy byla SHM zpracována pro veškerou dopravně sledovanou komunikační a železniční síť. Vzhledem k výše specifikované problematice je velmi obtížná následná analýza a zpracování vlastních akčních plánů pro celou aglomeraci Ostrava. Z důvodu nejasnosti v datech probíhala řada jednání v době od předání dat do zadání zpracování akčních plánů, a to především v rámci jednání s koordinačním pracovištěm, které pro tuto činnost bylo ustaveno Odborem strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví MZ ČR. Jednání a předávání požadavků probíhala i po zahájení prací na AP. Jednalo se především o poskytnutí dat, která tvořila základ pro výpočet strategických hlukových map a nebyla k dispozici. Příklady základních chybějících dat pro aglomeraci Ostrava: a) Shodná databáze demografických dat, která byla použita pro strategické hlukové mapy. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

12


b) Srovnatelný mapový podklad. c) Absence výstupních dat v digitálně zpracovatelné podobě, tj. GIS vrstvy výpočtových bodů na fasádách objektů pro jednotlivé zdroje hluku a případně výpočtový rastr pro jednotlivé zdroje hluku. (Hodnocení objektů a výpočtový rastr nebylo ve formátu GIS zpracováno resp. v předaných datech chybí). Bez výše uvedených dat je velmi obtížná následná analýza a zpracování vlastního akčního plánu pro jednotlivé zdroje hluku a tedy určení podílu jednotlivých zdrojů hluku na celkové akustické situaci, resp. výsledky akčního plánu mohou být zatíženy obtížně specifikovatelnými nepřesnostmi. Výše uvedený souhrn je částí základního výčtu nesladěných požadavků zadavatele SHM, čímž výstupy předaných SHM nebylo možné efektivně využít pro následné analýzy a zpracování akčních plánů. Z výše uvedených důvodů následné analýzy a zpracování AP mohou vycházet vzhledem k časovým možnostem zpracování pouze z dat, která jsou k dispozici, tedy i úroveň, kvalita a podrobnost AP bude odpovídat poskytnutým datům a poskytnutému časovému prostoru. I přes písemné žádosti zpracovatele adresované na Odboru strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví MZ ČR a ani na základě opakovaných požadavků pořizovatele na doplnění, či vysvětlení v rámci koordinačních schůzek, nebyla požadovaná data do doby vypracování předloženého AP doplněna. Na žádosti a požadavky pořizovatele AP o vysvětlení nereagoval odpovídajícím ani koordinátor pro zpracování akčních hlukových plánů ustanovený ministerstvem zdravotnictví - Národní referenční laboratoř při Zdravotním ústavu Pardubice. Nebylo podáno relevantní vysvětlení, proč není možné tato důležitá data pro zpracování AP dodat. Zde je nutné podotknout základní fakt, že každý ze zpracovatelů SHM musel s požadovanými daty pracovat při tvorbě SHM a uvedená data na základě zadávací dokumentace měl předat zpětně zadavateli SHM (MZ ČR) při odevzdání vypracovaných SHM. Vzhledem k nevyjasněnosti vstupních dat pro zpracování AP, jejich absenci a nutnosti specifikace rozsahu zadání AP bylo zahájení zpracování AP plánů zdrženo. Dalším zatím neřešeným problémem zůstává i fakt, že aglomerace Ostrava dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. nezahrnuje celé město Ostrava v jeho stávajících hranicích.

2.4. Pojem strategická hluková mapa Strategická hluková mapa je hlukovou mapou plošného typu i bodového typu, jejíž výstupy a velikost zpracovávaného území odpovídá cíli zpracování tohoto materiálu a sice, že mapa má být podkladem pro strategické rozhodování a řízení hluku v území, a tedy prioritním podkladem pro zpracování akčních hlukových plánů. Strategická hluková mapa nejen graficky, ale i v textové a tabulkové podobě prezentuje s použitím hlukového ukazatele Ldvn a Ln údaje o stávající hlukové situaci a ukazuje překročení příslušné dohodnuté mezní hodnoty, počet zasažených osob v uvažovaném hlukovém pásmu nebo počet obydlí, škol, nemocnic apod. vystavených hodnotám hlukového ukazatele v řešené EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

13


oblasti. Strategická hluková mapa je vždy vypracována pro data předcházejícího roku, než je stanoven termín dokončení. První kolo strategického hlukového mapování by tedy mělo být zpracováno pro rok 2006, ke kterému jsou známy intenzity dopravy na komunikační a železniční síti a stacionární zdroje hluku. Strategická hluková mapa je tedy obecným souhrnem údajů a její obsah je definován vyhláškou č. 523/2006 Sb. Hluková mapa je podkladem pro strategickou analýzu, rozhodování a řízení hluku v území. Tomu by měly odpovídat její výstupy a velikost zpracovávaného území. Cílem strategické hlukové mapy by tedy mělo být vytvoření kvalitního podkladu pro stanovení kritických míst tzv. „hot spots“ v území, tzn. stanovení lokalit, kde dochází k překračování mezních hodnot v některém ze zvolených ukazatelů ve vztahu k počtu osob.

2.5. Pojem AP Cílem směrnice 2002/49/ES je na základě stanovených priorit definovat společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých, či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Akční plán (AP) je tedy podkladem pro řízení postupů při vytváření budoucí akustické situace pomocí plánovaných opatření v rámci územního plánování, inženýrských opatření v oblasti dopravních systémů, plánování dopravy, snižování hluku ochrannými protihlukovými opatřeními a řízením oblasti zdrojů hluku. Cílem akčních plánů je snížení počtu zasažených osob. Akční plán má jednoznačně charakter strategického dokumentu nad globálními daty a jeho náplň je taxativně specifikována ve vyhlášce č. 523/2006 Sb., v příloze č. 3. K dosažení cílů je nutné: • • •

určení míry expozice hluku ve venkovním prostředí prostřednictvím strategického hlukového mapování s využitím metod hodnocení, které jsou společné pro všechny členské státy; zpřístupnění informací o hluku ve venkovním prostředí a jeho účincích veřejnosti; na základě výsledků hlukového mapování zpracovat a přijmout akční plány jednotlivými členskými státy především pro vytipované „hot spots“, a to s prioritou prevence a snižování hluku ve venkovním prostředí v těchto lokalitách, především s ohledem na lidské zdraví a zachování dobrého akustického prostředí.

Opatření vyplývající z akčních plánů by měla být následně podkladem pro navazující plánování dopravních cest, územní plánování, technická opatření u zdrojů hluku, výběr méně hlučných zdrojů, omezení přenosu hluku, regulativní nebo ekonomická opatření nebo podněty.


14


2.6. Postup řešení akčních hlukových plánů Cílem strategického hlukového mapování je především stanovit kritická místa. V rámci strategického hlukového mapování států EU se kritické lokality v území nazývají „hot spots“. Jedná se o lokality, kde dochází k překračování požadovaných hodnot v některém ze zvolených ukazatelů ve vztahu k počtu zasažených obyvatel. Relevantní stanovení „hot spots“ je možné pouze za předpokladu dostupnosti stejných vstupních dat jako při zpracování SHM, především demografických, mapových a dalších digitálních dat viz kapitola 2.3. Výstupy SHM aglomerace Ostrava poskytnuté do doby vypracování tohoto akčního plánu neobsahovaly všechna nezbytná digitální data pro relevantní stanovení „hot spots“ na území aglomerace Ostrava. (Pozn.: SHM aglomerace Ostrava jsou vypracovány pouze pro katastrální území města Ostravy, ne však pro katastrální území aglomerace Ostrava ve smyslu vyhlášky č. 561/2006 Sb., kde aglomerace zahrnuje větší počet katastrálních území). Z uvedených důvodů řešitel AP zvolil pro stanovení „hot spots“ následující postupy. Analýza stanovení kritických míst (hot spots) pouze na území města Ostravy vycházela z výstupů SHM, jejímž zpracovatelem byl Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě. Postup stanovení hot spots vycházel z bodů 1. a 3. uvedených v následujících odstavcích. Při analýze ostatních katastrálních území doplňujících katastrální území města Ostravy na území aglomerace Ostrava dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. bylo použito výstupů SHM EKOLA group, spol. s r. o., a tato analýza vycházela z bodů 1. a 2. uvedených v následujících odstavcích. Analýza stanovená na základě výstupů SHM firmy EKOLA group zahrnuje pouze výsledky vlivu hlavních pozemních komunikací ve vlastnictví státu a správě ŘSD ČR. 1. Postup stanovení počtu obyvatel Postup stanovení počtu obyvatel při absenci demografických dat vycházel z podkladu [15], konkrétně nástrojová sada 19.1, která umožňuje přepočet známé obytné plochy a celkového počtu osob v řešené oblasti. Následnou analýzou umožňuje použitý software CADNA A každému obytnému objektu automaticky přiřadit počet obyvatel. Na základě uvedené analýzy bylo možné provést stanovení „hot spots“. 2. Princip stanovení „hot spots“ na území aglomerace Ostrava vně správní hranice města Ostrava (mimo město) Na základě výpočtu hodnot hluku na fasádách obytných objektů a počtu obyvatel žijících v těchto objektech je možné graficky znázornit místa, která jsou z hlediska návrhu protihlukových opatření prioritní. Výsledkem je v tomto případě barevná mapa, jež charakterizuje obydlená území, ve kterých dochází k překračování stanovených mezních hodnot hlukového ukazatele (tj. požadavek české legislativy). Principiálně pak při skenování daného území dochází v místě průniků skenovacích ploch při překročení mezních hodnot a vyšší hustotě obyvatel ke změně sytosti barevného zobrazení. Odstín zobrazených barev pak vyjadřuje hustotu obyvatel (počet obyvatel/plochu). Tato analýza je zpracována automatizovaně programem CADNA A. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

15


Počet obyvatel, který podléhá kritériu provedené analýzy byl pro území vně hranic města Ostravy stanoven na základě metodiky „Vorläufige Berechnungsmethode zur Ermittlung der Belastetenzahlen durch Umgebungslärm (VBEB) vom 9. Februar 2007“, která se při zpracování akčních plánů používá v Německu a je alternativou k postupu doporučenému Evropskou Komisí. Dle této metodiky se již uvažuje s rozložením obyvatel v objektu dle různého zatížení fasády. Tím dochází k reálnějšímu rozdělení zatížení obyvatel v rámci obytného objektu.

Obr. 2.2: Barevné podání vyjadřuje hustotu obyvatelstva v oblastech, kde dochází k překračování daných hlukových ukazatelů.


16


Obr. 2.3: Principiální příklad 2D zobrazení analýzy tzv. „hot spots“ ve větším území v programu CADNA A

Obr. 2.4: Příklad zobrazení „hot spots“ v semaforovém zobrazení ve 3D pohledu v programu CADNA A


17


V rámci této analýzy byly pro hodnocená území stanoveny vždy dvě priority pro další rozhodování o řešení a to: Priorita I. (červený odstín) – vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel ≥ 10 obyvatel/1000 m2. Řešení opatření v tomto území by vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva mělo být realizováno v co nejkratším časovém horizontu. Priorita II. (žlutý odstín) – vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel ≥ 1 obyvatel/1000 m2. 3. Princip stanovení „hot spots“ na území aglomerace Ostrava uvnitř správní hranice města Ostrava (uvnitř města) Na základě výpočtu hodnot hluku na fasádách obytných objektů a počtu obyvatel žijících v těchto objektech je možné graficky znázornit místa, která jsou z hlediska návrhu protihlukových opatření prioritní. Výsledkem je v tomto případě barevná mapa, jež charakterizuje obydlená území, ve kterých dochází k překračování stanovených mezních hodnot hlukového ukazatele (tj. požadavek české legislativy). Principiálně pak při analýze daného území dochází v místě průniků analyzovaných ploch při překročení mezních hodnot a vyšší hustotě obyvatel ke změně sytosti barevného zobrazení. Odstín zobrazených barev pak vyjadřuje hustotu obyvatel (počet obyvatel/plochu). Kritická místa (hot spots) byla stanovena pomocí výpočtového programu CADNA A obdobným způsobem (viz text výše), avšak na odlišných datových vstupech. Vstupními podklady pro provedenou analýzu programem CADNA A byly poskytnuté digitální údaje o hodnotách izofonových pásem ukazatelů Ldvn a Ln z provozu na pozemních komunikacích, z provozu železnic a z průmyslových zdrojů na území města Ostrava a údaje o počtu obyvatel v adresných bodech poskytnutých Českým statistickým úřadem. Vzhledem k neúplnosti poskytnutých datových podkladů (chybějící údaje o hluku na fasádách objektů) zvolil řešitel AP následující postup. Na základě údajů o hodnotách izofonových pásem ukazatelů Ldvn a Ln pro jednotlivé zdroje hluku (provoz na pozemních komunikacích, železniční doprava, průmyslové zdroje) na území města Ostravy a poskytnutých údajů o databázi adresných bodů byla každému adresnému bodu na území aglomerace Ostrava přiřazena nejvyšší hodnota z příslušného hlukového pásma. Následně byly provedeny pro jednotlivé zdroje hluku analýzy v programu CADNA A. Vzhledem k poskytnutým datovým podkladům mohou být prezentované výsledky zatíženy obtížně specifikovatelnými nepřesnostmi, avšak spíše na straně bezpečnosti. Tímto způsobem byly stanoveny „hot spots“ jak pro součet všech zdrojů hluku, tak i pro identifikaci jednotlivých zdrojů hluku i „hot spots“ jednotlivých zdrojů hluku. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

18


3.

Popisná část – aglomerace Ostrava Rozsah:

Aglomerace zasahuje na území těchto měst a obcí: Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald, Rychvald. Aglomerace Ostrava zahrnuje celkem 43 katastrálních území. Výčet katastrálních území je uveden ve vyhlášce č. 561/2006 Sb. Základní údaje o aglomeraci (stav k 1. 3. 2001): rozloha: 248,1 km2 počet obyvatel: 509 290 hustota zalidnění: 2 053 obyvatel na km2. Obr. 3.1: Mapa zahrnutých katastrálních území

Poznámka: Aglomerace Ostrava dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. nezahrnuje celé město Ostrava v jeho stávajících hranicích.


19


3.1. Charakteristika hlavních pozemních komunikací V následující tabulce je uveden základní popis hlavních pozemních komunikací v aglomeraci Ostrava. Tab. 3.1: Základní popis hlavních pozemních komunikací aglomerace Ostrava

Číslo

Typ

kom.

komunikace

R56

Rychlostní

I/11

Silnice I. třídy

I/47

I/56

Poloha komunikace Popis komunikace

v aglomeraci Ostrava

posuzovaného úseku

Radiální nadregionální

středním dělicím pásem

ve směru S-J

Dvoupruhová, obousměrná, resp. místně čtyřpruhová, směrově dělená (průtah Ostravou)

Nadregionální ve směru Z-V

Pustkovec, Poruba, Zábřeh, Vítkovice, Kunčičky, Radvance, Havířov, Bludovice

Silnice I. třídy

Dvoupruhová, obousměrná

Nadregionální radiální komunikace ve J-Z směru spojující Ostravu s Olomoucí

Poruba

Silnice I. třídy

V části mezi MÚK s komunikací II/478 a II/479 je vedena jako čtyřpruhová směrově dělená v souběhu s tramvajovou tratí. Ve zbylé části již jako dvoupruhová, obousměrná

Významná dopravní komunikace – průtah aglomerací ve směru S-J

Petřkovice u Ostravy, Přívoz, Moravská Ostrava, Vítkovice, Hrabůvka

Silnice I. třídy

Čtyřpruhová, směrově dělená; dvoupruhová, obousměrná

Nadregionální ve směru S-J

I/59

Silnice I. třídy

Čtyřpruhová, směrově dělená se středním dělicím pásem

Regionální ve směru S-V

Čtyřpruhová, směrově dělená

Průtah

Čtyřpruhová, směrově dělená

Regionální ve směru S-J

II/477

orientační lokality v okolí

Čtyřpruhová, směrově dělená se

I/58

I/67

Hlavní významné

Silnice I. třídy Silnice II. třídy


Dubina u Ostravy

Hrušov, Přívoz, Moravská Ostrava, Mariánské Hory, Nová Ves u Ostravy, ZábřehHulváky, Zábřeh nad Odrou, Hrabůvka, Dubina Radvance, Petřvald u Karviné, Staré město u Karviné, Staré město u Karviné, Karviná – město, Ráj Kunčičky, Slezská Ostrava, Muglinov

20


Číslo

Typ

kom.

komunikace

II/479

Silnice II. třídy

Poloha komunikace Popis komunikace

v aglomeraci Ostrava

Čtyřpruhová, dvoupruhová, směrově dělená s tramvajovou tratí v ose komunikace

Hlavní významné orientační lokality v okolí posuzovaného úseku

Poruba, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Moravská Ostrava

Průtah

Na území aglomerace Ostrava je jedním z dominantních zdrojů akustických emisí právě silniční doprava provozovaná na různých typech komunikací odlišných vlastníků a správců. Z uvedených důvodů je v následující tabulce uveden stručný přehled vlastníků a správců komunikací na území aglomerace Ostrava. Tab. 3.2: Přehled vlastníků a správců komunikací na území aglomerace Ostrava Typ komunikace

Vlastník komunikace

Správce komunikace

Dálnice Rychlostní komunikace Silnice I. třídy

Stát (MD ČR)

ŘSD ČR Ředitelství silnic a dálnic ČR

Silnice II.a III. třídy

Krajský úřad Moravskoslezského kraje

SSMSK Správa silnic Moravskoslezského kraje

Místní komunikace

Město Ostrava

Ostravské komunikace, a. s.


21


3.2. Charakteristika hlavních železničních tratí Součástí aglomerace Ostrava je II. a III. železniční koridor. II. železniční koridor vede na území ČR ze státní hranice Slovenské republiky přes Břeclav, Přerov, Ostravu až na státní hranice s Polskem. III. železniční koridor prochází od hranic s Německou republikou přes Plzeň, Prahu, Olomouc a Ostravu až na státní hranice se Slovenskou republikou. V následující tabulce je uveden základní popis hlavních železničních tratí v aglomeraci Ostrava. Tab. 3.3: Základní popis hlavních železničních tratí aglomerace Ostrava Číslo traťového úseku v

Hlavní významné orientační

Hlavní významné orientační lokality v okolí Označení

lokality aglomerace v okolí

železniční tratě

posuzovaného úseku

aglomeraci

Třebonice ve Slezsku, Nová Ves 270

II. koridor

Slovensko – Břeclav – Přerov – Ostrava – Polsko

u Ostravy, Mariánské Hory, Přívoz

Německo – Plzeň – Praha – Olomouc – Ostrava – Slovensko

Třebonice ve Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Přívoz, Staré Město u Karviné

321

Ostrava Svinov – Havířov – Český Těšín

Zábřeh nad Odrou, Vítkovice

323

Ostrava – Valašské Meziříčí

Moravská Ostrava, Slezská Ostrava, Kunčičky

270 320

III. koridor


22


3.3. Charakteristika průmyslových zdrojů V následující tabulce je uveden základní popis hlavních průmyslových zařízení v aglomeraci Ostrava. Je nutné upozornit, že řešiteli AP nebyly od MZ ČR předány do doby řešení tohoto akčního plánu údaje o průmyslových zařízeních řešených v rámci SHM. Následující tabulka vychází z údajů databáze IPPC poskytnuté Krajským úřadem Moravskoslezského kraje. Tab. 3.4: Základní popis hlavních integrovaných zařízení aglomerace Ostrava Provozovatel zařízení

Název zařízení

ArcelorMittal Ostrava a.s.

Závod 4 - Energetika


Závod 10 - Koksovna


Závod 13 - Ocelárna


VJ 16 - Minuhuť pásová


Závod 14 - Válcovny


Závod 3 - Servis


Aglomerace, vysoké pece

Beskyd Agro a.s. Palkovice BorsodChem MCHZ, s.r.o. BorsodChem MCHZ, s.r.o. Dalkia Česká republika, a.s., Dalkia Česká republika, a.s., Dalkia Česká republika, a.s., DEKONTA, a.s. DUKOL Ostrava, s.r.o. ECOCOAL, s.r.o.

KÚ Bártovice, Hrabová, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky,Radvanice, Vítkovice, Vratimov, Zábřeh nad Odrou Bártovice, Kunčice nad Ostravicí Bártovice, Kunčice nad Ostravicí Bártovice, Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava Kunčice nad Ostravicí Bártovice, Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava

Středisko chovu prasat Kunčičky

Kunčičky u Bašky

Zařízení na výrobu speciálních chemikálií

Mariánské Hory

Zařízení na výrobu velkoobjemových chemikálií

Mariánské Hory

Elektrárna Třebovice

Třebovice ve Slezsku

Teplárna Přívoz

Přívoz

Výtopna Mariánské Hory

Mariánské Hory

Dekontaminační plocha Ostrava - Vítkovice Zařízení na výrobu formalínu a močovinoformaldehydových lepidel Dekontaminační plocha odval Jan Šverma

Vítkovice


Ostrava Přívoz

23


Provozovatel zařízení

Název zařízení

Energetika Vítkovice, a.s.

Teplárna Evi

GALVAN CZ s.r.o. GALVAN CZ s.r.o. Hayes Lemmerz Alukola, s.r.o. Hayes Lemmerz Autokola, a.s., KERAVIT, spol. s.r.o. LINDE VÍTKOVICE a.s. MSO PIPES & TUBES a.s. OKD, OKK, a.s.

Galvanovna Oderská Galvanovna Ostrava - Vítkovice Slévárna – tavení hliníkové slitiny a výroba litých kol Kataforetická lakovací linka FLW a kataforetická lakovací linka Eisenmann Zařízení na výrobu žárovzdorných keramických materiálů

Vítkovice, Nová Ves, Kunčičky, Slezská Ostrava Přívoz Vítkovice Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí Vítkovice

Výroba acetylénu

Vítkovice

Závod 15 - Rourovny

Ostrava

Koksovna Jan Šverma

Ostrava Kunčice nad Ostravicí

OKD, OKK, a.s.

Koksovna Svoboda

OKD, Rekultivace, a.s. OZO Ostrava s.r.o. SPOVO, a.s. VAKABRNO CZ s.r.o. VAKABRNO CZ s.r.o. VÍTKOVICE ENVi, a.s. VÍTKOVICE – VÁLCOVNA TRUB, a.s. VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY, a.s. VÍTKOVICE STEEL, a.s. VÍTKOVICE STEEL, a.s.

Skládka nebezpečného odpadu a dekontaminační středisko Skládka TKO Spalovna průmyslových odpadů Zařízení k využívání nebezpečných odpadů kat.č. 060201 (Linde Vítkovice) Zařízení k využívání nebezpečných odpadů kat.č. 060201 (MG Odra Gas)

Mariánské Hory Přívoz Slezská Ostrava Hrušov Mariánské Hory

Povrchové úpravy

Vítkovice

Mořírna trub – zařízení na povrchovou úpravu kovů

Kunčice nad Ostravicí

Výroba a zpracování oceli

Vítkovice, Moravská Ostrava

Ocelárna I, včetně sekundární metalurgie a zařízení na plynulé odlévání oceli (Ocelárna I)

Vítkovice

Integrovaný systém sekundární metalurgie - ISSM

VÍTKOVICE STEEL, a.s.

Válcovny za tepla

Vítkovické slévárny, spol. s r.o.

SLÉVÁRNA železných kovů – zařízení na výrobu odlitků z šedé a tvárné litiny

Zinkovna Ostrava, a.s. ArcelorMittal Product Karviná ,a.s. BM servis a.s. BOCHEMIE s.r.o.

KÚ

Žárová zinkovna Pozinkovna, mořírna tažírny, mořící vany pozinkovny Řízená skládka tuhého komunálního odpadu ŘS TKO Chemie


Vítkovice, Moravská Ostrava, Zábřeh - VŽ Moravská Ostrava, Zábřeh – Hulváky, Mariánské hory Moravská Ostrava, Zábřeh – Hulváky, Mariánské hory, Vítkovice, Hrabůvka Vítkovice Kunčice nad Ostravicí Karviná - město Nový Bohumín

24


Provozovatel zařízení

Název zařízení

KÚ

BONATRANS a.s. Dalkia Česká republika, a.s., Dalkia Česká republika, a.s., OKD, Rekultivace, a.s. ROCKWOOL, a.s. VADS,a.s. Visteon - Autopal, s.r.o. ŽDB GROUP a.s. ŽDB GROUP a.s.

Kovárna náprav a válcovna kol, obručí a kotoučů

Nový Bohumín

Teplárna ČSA

Bohumín

Teplárna Karviná

Karviná - Doly

Dekontaminační středisko Rychvald

Karviná - Doly

Zařízení na tavení nerostných materiálů Zařízení pro nakládání s nebezpečnými odpady

Rychvald Skřečoň

Lakovna MX , Závod Rychvald

Nový Bohumín

Závod Ocelárna Mořírny, zinkovací a patentozinkovací linky

ŽDB GROUP a.s.

Slévárna šedé litiny

ŽDB GROUP a.s. ŽDB GROUP a.s. ŽDB GROUP a.s.

Skládka průmyslových odpadů Teplárna Recyklační provoz

Rychvald Bohumín Bohumín – Pudlov, Nový Bohumín Bohumín Nový Bohumín Bohumín


25


4.

Výčet právních předpisů pro vypracování akčních plánů

Strategické hlukové mapy a odpovídající akční plány jsou pořizovány a zpracovávány na základě požadavků Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. Část této směrnice byla v ČR transponována do zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně do § 78, § 80 odst.1 písm. q) až r), § 81, § 81a, § 81b, § 81c. Další část této směrnice byla transponována i do Čl. XII zákona č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Prováděcími právními předpisy jsou: 1. Vyhláška č. 523/2006 Sb., která stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (dále jen vyhláška o hlukovém mapování) 2. Vyhláška č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku.

5.

Mezní hodnoty hlukových ukazatelů

Mezní hodnoty pro strategické hlukové mapování v ČR jsou dány vyhláškou č. 523/2006 Sb. o hlukovém mapování, § 2, odst. 3. Citace: Hlukové ukazatele a jejich mezní hodnoty (3) Pro hlukové ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) a pro noc (Ln) se stanoví tyto mezní hodnoty: a) pro silniční dopravu Ldvn se rovná 70 dB a Ln se rovná 60 dB, b) pro železniční dopravu Ldvn se rovná 70 dB a Ln se rovná 65 dB, c) pro integrovaná zařízení Ldvn se rovná 50 dB a Ln se rovná 40 dB.


26


6.

Souhrn výsledků strategického hlukového mapování

Kapitola se zabývá souhrnem výsledků ze všech zdrojů pro jednotlivé zdroje hluku města Ostrava vycházející z podkladu [1] a z území doplňující město Ostrava na území aglomerace, kde zdrojem hluku je silniční doprava na hlavních pozemních komunikacích – viz podklad [18]. Výsledky jsou prezentovány v jednotlivých hlukových pásmech pro hlukové ukazatele Ldvn a Ln. Je vhodné upozornit, že SHM aglomerace Ostrava (podklad [1]) není zpracována pro aglomeraci definovanou dle vyhlášky č. 561/2006 Sb., neboť zadavatel SHM MZ ČR (Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví) takto území nevymezil. V tabulce 6.1 a 6.2 je uveden celkový odhadovaný počet osob žijících ve stavbách pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech ze všech zdrojů (silniční doprava, kolejová doprava, průmyslové zdroje) na území města Ostrava viz podklad [1] a aglomerace Ostrava (zdrojem hluku silniční doprava) viz podklad [18]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v dB: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro noc (Ln) v dB: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 6.1: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených ze všech zdrojů (zaokrouhleno na stovky) Ldvn [dB] / počet osob Oblast 55-59

60-64

65-69

70-74

>75

Město Ostrava výstup viz podklad [1]

88 800

81 200

58 700

25 100

2 700

Vně hranice města Ostrava výstup viz podklad [18]

8 500

4 500

4 500

3 800

1 200

Aglomerace CELKEM

97 300

85 700

63 200

28 900

3 900

Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje.


27


Tab. 6.2: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených ze všech zdrojů (zaokrouhleno na stovky) Ln [dB] / počet osob Oblast 45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70

Město Ostrava výstup viz podklad [1]

84 200

78 800

63 900

29 500

3 900

0

Vně hranice města Ostrava výstup viz podklad [18]

13 800

5 800

4 900

5 100

1 300

0

Aglomerace CELKEM

98 000

84 600

68 800

34 600

5 200

0


6.1. Souhrn výsledků z provozu na komunikacích V tabulce 6.3 a 6.4 je uveden celkový odhadovaný počet osob žijících ve stavbách pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech z provozu na komunikacích (silniční doprava, tramvajový provoz) na území města Ostrava viz podklad [1] a aglomerace Ostrava (zdrojem hluku silniční doprava na hlavních pozemních komunikacích) viz podklad [18]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v dB: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro noc (Ln) v dB: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 6.3: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z provozu na komunikacích (zaokrouhleno na stovky) Ldvn [dB] / počet osob Oblast Provoz na komunikacích města Ostrava viz podklad [1]

55-59

60-64

65-69

70-74

>75

88 400

80 400

58 400

25 100

2 700

8 500

4 500

4 500

3 800

1 200

96 800

84 900

62 900

28 900

3 900

Provoz na hl. pozem. komunikacích vně hranice města Ostrava viz podklad [18] Aglomerace CELKEM

Poznámka: Počet obyvatel uvnitř města Ostrava je stanoven v SHM pro celé město, avšak aglomerace Ostrava celé město nezahrnuje. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

28


Tab. 6.4: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z provozu na komunikacích (zaokrouhleno na stovky) Ln [dB] / počet osob Oblast Provoz na komunikacích města Ostrava viz podklad [1]

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70

84 900

76 900

63 100

29 400

3 900

0

13 800

5 800

4 900

5 100

1 300

0

98 700

82 700

68 000

34 500

5 200

0

Provoz na hl. pozem. komunikacích vně hranice města Ostrava viz podklad [18] Aglomerace CELKEM


6.2. Souhrn výsledků z železničního provozu V tabulce 6.5 a 6.6 je uveden celkový odhadovaný počet osob žijících ve stavbách pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech z provozu na železnicích na území města Ostrava viz podklad [1]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v dB: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro noc (Ln) v dB: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 6.5: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z železničního provozu (zaokrouhleno na stovky) Ldvn [dB] / počet osob Oblast Železniční provoz aglomerace Ostrava (uvnitř města)

55-59

60-64

65-69

70-74

>75

3 600

1 100

100

0

0



29


Tab. 6.6: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z železničního provozu (zaokrouhleno na stovky) Ln [dB] / počet osob Oblast Železniční provoz aglomerace Ostrava (uvnitř města)

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70

6 100

2 700

600

100

0

0


6.3. Souhrn výsledků z průmyslových zdrojů V tabulce 6.7 a 6.8 je uveden celkový odhadovaný počet osob žijících ve stavbách pro bydlení zasažených hlukem v jednotlivých pásmech z průmyslových zdrojů na území města Ostrava viz podklad [1]. Odhad byl vypracován pro výšku 4 m nad zemí a pro nejvíce vystavené části obvodového pláště, a to pro rozsah hodnot hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) v dB: 55-59, 60-64, 65-69, 70-74, >75 a pro noc (Ln) v dB: 45-49, 50-54, 55-59, 60-64, 65-69, >70. Tab. 6.7: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z průmyslových zdrojů (zaokrouhleno na stovky) Ldvn [dB] / počet osob Oblast Průmyslové zdroje aglomerace Ostrava (uvnitř města)

50-54

55-59

60-64

65-69

70-74

>75

400

100

0

0

0

0



30


Tab. 6.8: Celkový odhadovaný počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z průmyslových zdrojů (zaokrouhleno na stovky) Ln [dB] / počet osob Oblast Průmyslové zdroje aglomerace Ostrava (uvnitř města)

40-44

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70

600

300

100

0

0

0

0


6.4. Shrnutí výsledků jednotlivých zdrojů Z výše uvedených souhrnů výsledků hlukového mapování je patrné, že hlavním zdrojem hluku ve městě Ostrava jsou liniové – dopravní zdroje, konkrétně silniční doprava a doprava tramvajová. Podíly vlivu silniční a tramvajové dopravy na počet zasažených osob v jednotlivých pásmech není možné z poskytnutých údajů SHM stanovit, neboť v rámci výstupů SHM byl proveden výpočet pro provoz na pozemních komunikacích, který zahrnoval údaje o silničních a tramvajových zdrojích. Údaje o vlivu pouze silniční dopravy a pouze tramvajové dopravy nebyly řešiteli AP poskytnuty, neboť nebyly ani předmětem zadání řešení SHM.


31


7.

Vyhodnocení odhadu počtu osob exponovaných hlukem, vymezení problémů a situací, které je třeba zlepšit

Kapitola 7. se zabývá vyhodnocenými lokalitami, které na základě předložených strategických hlukových map byly analyzovány jako kritická místa, tzv. „hot spots“. Jedná se o lokality, kde by z akustického hlediska mělo prioritně dojít k postupnému zlepšení stávající situace a kde začít s řešením problematiky hluku. Popis postupů provedené analýzy byl popsán v kapitole 2.6. V následujících podkapitolách jsou pro jednotlivé zdroje hluku (provoz na komunikacích, železniční doprava, průmyslové zdroje) uvedeny tabulky všech lokalit, kde byla na základě provedené analýzy zaznamenána kritická místa priority I. a II. Grafické zobrazení je přílohou akčního plánu aglomerace Ostrava (viz mapy č. 2 – D, N).

7.1. Vyhodnocení provozu na komunikacích Tab. 7.1: Počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z provozu na komunikacích v lokalitách s výskytem kritických míst ID KOD_KU

ID NUTS

ID OBCE

798894

CZ0806

554821

714585 714917 714241

CZ0806 CZ0806 CZ0806

554821 554821 554821

713830

CZ0806

554821

714747

CZ0806

554821

713520

CZ0806

554821

714941

CZ0806

554821

720470

CZ0806

554821

715174 715221 713767 715301 715018

CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806

554821 554821 554821 554821 554821

714828

CZ0806

554821

715433

CZ0806

554821

714071

CZ0806

554821

714305

CZ0806

554821

713970

CZ0806

554821

Název KÚ Dubina u Ostravy Hrabůvka Hrušov Kunčičky Mariánské Hory Michálkovice Moravská Ostrava Muglinov Petřkovice u Ostravy Poruba Poruba-sever Přívoz Pustkovec Radvanice Slezská Ostrava Třebovice ve Slezsku Vítkovice Zábřeh nad Odrou Zábřeh-

Ldvn [dB] 65-69 70-74

Komun. č.

55-59

60-64

*

1610

936

331

70

0

* * *

4415 294 293

2867 132 167

1760 114 74

539 1 55

58 8 0

*

1337

1206

422

202

115

*

338

121

53

50

0

*

3299

2655

2175

901

303

*

596

287

60

75

39

*

263

152

108

44

5

* * * * *

3043 3529 443 177 678

3169 1762 386 144 271

1618 1336 261 20 164

717 403 97 9 43

104 0 36 7 9

*

882

735

380

205

6

*

307

229

114

35

2

*

812

504

274

195

28

*

3835

3945

1665

629

17

*

223

117

59

20

33


>75

32


Tab. 7.1: Počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z provozu na komunikacích v lokalitách s výskytem kritických míst ID KOD_KU

ID NUTS

ID OBCE

Název KÚ

Komun. č.

55-59

60-64

Ldvn [dB] 65-69 70-74

>75

Hulváky 714089 637556 637696

CZ0806

554821

Zábřeh -VŽ

*

200

165

70

41

7

CZ0803

555088

Havířov

I/11 (E75)

5136

2811

2116

3689

1209

* – vzhledem k velkému rozsahu zdrojů silniční sítě v jednotlivých k.ú., není možné jednoznačně definovat konkrétní zdroje hluku a jejich podíly – tzn. čísla komunikací na území jednotlivých k.ú. města Ostravy.

Tab. 7.2: Počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z provozu na komunikacích v lokalitách s výskytem kritických míst ID KOD_KU

ID NUTS

ID OBCE

798894

CZ0806

554821

714585 714917 714241

CZ0806 CZ0806 CZ0806

554821 554821 554821

713830

CZ0806

554821

714747

CZ0806

554821

713520

CZ0806

554821

714941

CZ0806

554821

720470

CZ0806

554821

715174 715221 713767 715301 715018

CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806

554821 554821 554821 554821 554821

714828

CZ0806

554821

715433

CZ0806

554821

714071

CZ0806

554821

714305

CZ0806

554821

713970

CZ0806

554821

714089 637556 637696 663981 663824

CZ0806

554821

Dubina u Ostravy Hrabůvka Hrušov Kunčičky Mariánské Hory Michálkovice Moravská Ostrava Muglinov Petřkovice u Ostravy Poruba Poruba-sever Přívoz Pustkovec Radvanice Slezská Ostrava Třebovice ve Slezsku Vítkovice Zábřeh nad Odrou ZábřehHulváky Zábřeh -VŽ

CZ0803

555088

Havířov

CZ0803

598917

Karviná

Název KÚ

Ln [dB]

Komun. č.

45-49

50-54

55-59

60-64

65-69

>70

*

1617

1030

308

101

15

0

* * *

4324 268 255

2474 124 146

1955 104 87

679 19 47

60 8 11

0 0 0

*

1296

1292

399

283

136

0

*

335

123

66

46

6

0

*

3374

2547

2270

969

410

39

*

565

293

63

65

43

8

*

259

150

117

52

6

0

* * * * *

3139 3472 471 170 673

3195 1892 370 136 253

1712 1294 272 25 158

757 497 109 7 61

203 37 48 9 19

0 0 0 0 0

*

845

753

356

248

6

0

*

314

204

127

39

2

0

*

793

486

260

207

32

0

*

3989

3778

1879

582

154

2

*

240

104

71

20

27

6

* I/11 (E75)

204

153

77

43

15

1

10704

3537

2898

4064

1315

0

3086

2298

1954

1012

7

0

R59, I/67


33


* – vzhledem k velkému rozsahu zdrojů silniční sítě v jednotlivých k.ú., není možné jednoznačně definovat konkrétní zdroje hluku a jejich podíly – tzn. čísla komunikací na území jednotlivých k.ú. města Ostravy.

Tab. 7.3: Odhad počtu osob vystavených hodnotám hlukového ukazatele Ldvn v kritických místech (hot spots) nad mezní hodnotou (Ldvn > 70 dB) ID KOD_KU 798894 714585 714241 713830 714747 713520 714941 720470 715174 715221 713767 715301 715018 714828 715433 714071 714305 713970 714089 637556 637696

ID NUTS CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0803 CZ0803

ID OBCE

Název KÚ

Komun. č.

Priorita I.

Priorita II.

554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 555088 555088

Dubina u Ostravy Hrabůvka Kunčičky Mariánské Hory Michálkovice Moravská Ostrava Muglinov Petřkovice u Ostravy Poruba Poruba-sever Přívoz Pustkovec Radvanice Slezská Ostrava Třebovice ve Slezsku Vítkovice Zábřeh nad Odrou Zábřeh-Hulváky Zábřeh -VŽ Havířov - Město Havířov - Bludovice

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * I/11 (E75) I/11 (E75)

0 0 0 0 0 28 0 0 256 108 0 0 0 0 0 0 249 0 0 3 248 195

70 581 37 312 35 1121 103 25 534 295 104 2 15 161 9 192 370 53 24 595 357

* – vzhledem k velkému rozsahu zdrojů silniční sítě v jednotlivých k.ú., není možné jednoznačně definovat konkrétní zdroje hluku a jejich podíly – tzn. čísla komunikací na území jednotlivých k.ú. města Ostravy. Vysvětlivky: Priorita I. (červená)

– vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel ≥ 10 obyvatel/1000 m2. Řešení tohoto území by vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva mělo být v co nejkratším časovém horizontu.

Priorita II. (žlutá)

– vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel ≥ 1 obyvatel/1000 m2.


34


Tab. 7.4: Odhad počtu osob vystavených hodnotám hlukového ukazatele Ln v kritických místech (hot spots) nad mezní hodnotou (Ln > 60 dB) ID KOD_KU 798894 714585 714917 714241 713830 714747 713520 714941 720470 715174 715221 713767 715301 715018 714828 715433 714071 714305 713970 714089 637556 637696 663981 663824

ID NUTS CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0806 CZ0803 CZ0803 CZ0803 CZ0803

ID OBCE

Název KÚ

Komun. č.

Priorita I.

Priorita II.

554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821 554821

Dubina u Ostravy Hrabůvka Hrušov Kunčičky Mariánské Hory Michálkovice Moravská Ostrava Muglinov Petřkovice u Ostravy Poruba Poruba-sever Přívoz Pustkovec Radvanice Slezská Ostrava Třebovice ve Slezsku Vítkovice Zábřeh nad Odrou Zábřeh-Hulváky Zábřeh -VŽ

* * * * * * * * * * * * * * * * * * * *

0 0 0 0 0 0 28 0 0 256 132 0 0 0 0 0 0 375 0 0

116 719 18 37 414 35 1332 105 26 663 402 124 2 33 212 9 200 331 53 48

555088 555088 598917 598917

Havířov - město Havířov - Bludovice Karviná - Ráj Karviná - město

I/11 (E75) I/11 (E75) I/67 R59, I/67

3 627 430 0 0

387 394 327 522

* – vzhledem k velkému rozsahu zdrojů silniční sítě v jednotlivých k.ú., není možné jednoznačně definovat konkrétní zdroje hluku a jejich podíly – tzn. čísla komunikací na území jednotlivých k.ú. města Ostravy. Vysvětlivky: Priorita I. (červená)

– vymezuje území, ve kterém je překročena mezní hodnota a současně je zde hustota obyvatel ≥ 10 obyvatel/1000 m2. Řešení tohoto území by vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva mělo být v co nejkratším časovém horizontu.

Priorita II. (žlutá)


Při analýze zjištěných kritických míst z provozu na komunikacích je patrné, že množina kritických míst pro ukazatel Ldvn je shodná s kritickými místy pro ukazatel Ln, pro který je však těchto míst více, resp. identifikované oblasti jsou pro ukazatel Ln zpravidla větší. V následující EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

35


tabulce 7.5 jsou již proto uvedena kritická místa zjištěná průnikem kritických míst pro Ln pouze v prioritě I. Tab. 7.5: Souhrn a lokalizace kritických míst („hot spots“) priority I. ID KOD_KU

715221

ID NUTS

CZ0806

Název KÚ

Poruba sever

715174

CZ0806

Poruba

713520

Moravská CZ0806 Ostrava

Ulice popř. číslo komunikace

Popis úseku

Obrázek číslo

Sokolovská

V ulici Sokolovská byl lokalizován hot spots priority I. v úseku mezi ulicemi Opavská a Gen. Sochora. V oblasti priority I. se v okolí komunikace Sokolovská nachází převážně zástavba vysokopodlažních panelových bytových domů. Ve vymezeném úseku je vedena tramvajová trať v ose komunikace Sokolovská. Západním směrem od ulice Sokolovská se nachází vozovna tramvají.

7.1

Hlavní třída

Hot spots priority I. byl lokalizován na komunikaci Hlavní třída v oblasti vymezené mezi ulicemi 17. listopadu a Porubská. V uvedeném úseku se nachází převážně zástavba bytových domů v těsné blízkosti komunikace Hlavní třída.

7.2

Senovážná

V okolí ulice Sokolovská byl na základě provedené analýzy lokalizován hot spot priority I. V úseku mezi ulicemi Hornopolní a Cignerova. V oblasti se vyskytuje především zástavba bytových domů.

7.3

7.4

714305

CZ0806

Zábřeh nad Odrou

Výškovická III/4787

Hot spot priority I. Byl lokalizován v okolí komunikace Výškovická v úseku vymezeném ulicemi Pavlovova a Čujkovova. V okolí komunikace vymezené lokality se nachází převážně zástavba obytných panelových domu v okolí komunikace Výškovická. Na komunikaci Výškovická je vedena tramvajová trať v ose komunikace.

637556

CZ0803

Havířov – město

I/11 (E75)

Dlouhá třída v úsecích 17. listopadu – Žákovská; Matuškova – Husova; Dělnická – Gorkého; J. A. Komenského – U Stromovky.

7.5

637696

CZ0803

Havířov – Bludovice

I/11 (E75)

Ulice 17. listopadu Národní třída – Dlouhá třída.

7.5

v úseku

Těšínská,

Lokality priority I. a II. Jsou také znázorněny na přehledové mapě aglomerace Mapa č. 2 – D, N. Přehled zasažených katastrálních území aglomerace Ostrava je uveden v mapových přílohách viz Mapa č. 1A – D, N. Ve většině případů se jedná o obytnou zástavbu vysokopodlažních obytných objektů přilehlou k probíhající komunikaci, jejichž ochrana protihlukovými clonami v intravilánu města by byla velmi problematická a neochránila by tyto objekty jako celek, pouze jejich spodní patra.


36


Obr. 7.1: Situace „hot spots“ v Ostravě ulice Sokolovská – 2D plošné zobrazení v programu CADNA A

Reálná situace v ortofotomapě s orientačním vyznačením oblasti priority I. a II.

Zdroj: http://www.mapy.cz


37


Obr. 7.2: Situace „hot spots“ v Ostravě ulice Hlavní třída – 2D plošné zobrazení v programu CADNA A




38


Obr. 7.3: Situace „hot spots“ v Ostravě ulice Senovážná – 2D plošné zobrazení v programu CADNA A




39


Obr. 7.4: Situace „hot spots“ v Ostravě ulice Výškovická – 2D plošné zobrazení v programu CADNA A




40


Obr. 7.5: Situace „hot spots“ v Havířově – 2D plošné zobrazení v programu CADNA A




41


Tab. 7.6: Stručná charakteristika vybraných „hot spots“ priority I. a II. v aglomeraci Ostrava pro provoz na komunikacích Ostrava město Lokalizace hot spots I. priority

Název KÚ Ulice/komunikace

Mezi ulicemi

Poruba – sever

Sokolovská

Slavíkova – Opavská

Poruba

Hlavní třída

17. listopadu – Porubská

Moravská Ostrava

Senovážná (28. října)

28. října – I/56 (Cingrova)

Zábřeh nad Odrou

Výškovická – III/4787

Pavlovova – Čujkovova

Zdroj

Poznámky

tram – Sokolovská, silnice+BUS – Sokolovská silnice+BUS tram – 28. října, silnice – 28. října, I/56 silnice – Výškovická, tram – Výškovická

V blízkosti vozovna tramvaje. Provoz autobusové MHD. Provoz autobusové MHD. V blízkosti tram zastávka Náměstí Republiky. Tramvajová trať v ose komunikace Výškovická.

Charakter zástavby Panelové domy Bytové domy Bytové domy Panelové domy

Zjednodušená lokalizace hot spots II. priority


Mezi ulicemi

Zdroj

Poznámky

Charakter zástavby

Poruba

17. listopadu – I/11

nám. B. Němcové – Opavská

tram – 17. listopadu, silnice+BUS – 17. listopadu

Tramvajová trať v ose komunikace 17. listopadu.

Bytové domy

Poruba

Opavská – II/479

17. listopadu – Martinovská

tram – Opavská, silnice – Opavská

Tramvajová trať v ose komunikace Opavská.

Bytové a panelové domy

Zábřeh – Hulváky, Mariánské Hory, Moravská Ostrava

28. října – II/479

U Koupaliště – Na Jízdárně

tram – 28. října, silnice – 28. října

Tramvajová trať v ose komunikace 28 října.

Bytové a panelové domy

Mariánské Hory

Přemyslovců

Mariánské nám. – Novoveská

silnice+BUS – Přemyslovců

Provoz autobusové MHD.

Mariánské Hory, Moravská Ostrava

Výstavní

28. října – Gajdošova

silnice+BUS – Výstavní


Moravská Ostrava

Nádražní

nám. Dr. E. Beneše – Mariánskohorská

tram+silnice – Nádražní

Tramvajová trať v ose komunikace Nádražní. V části BUS MHD.

Moravská Ostrava

Sokolská třída

Prokešovo nám. – Mariánskohorská

silnice+BUS –Sokolská třída


Vítkovice, Zábřeh nad Odrou

Rudná – I/11

Plzeňská – Lidická

silnice+BUS – Rudná


Hrabůvka

Horní

Plzeňská – Dr. Martínka

tram – Horní, silnice+BUS – Horní

Tramvajová trať v ose komunikace Horní. V ulici BUS MHD.


Bytové a panelové domy – převážně souvislá zástavba Bytové a panelové domy Bytové a panelové domy – převážně souvislá zástavba Bytové a panelové domy Rodinné domy, bytové domy Bytové a panelové domy

42


Havířov Lokalizace hot spots I. priority


Mezi ulicemi

Zdroj

Havířov Bludovice

17. listopadu – I/11

Těšínská – Dlouhá třída

silnice – 17. listopadu

Havířov - město

Dlouhá třída – I/11

Husova – Matuškova

silnice – Dlouhá třída

Havířov - město

Hlavní třída – I/11

Dělnická – U Stromovky

silnice – Hlavní třída

Charakter zástavby Panelové a bytové domy Panelové a bytové domy Bytové domy

Zjednodušená lokalizace hot spots II. priority

Název KÚ Havířov Bludovice

Poznámky

Ulice/komunikace

Mezi ulicemi

Zdroj

Těšínská – I/11

Padlých hrdinů – Karoliny Světlé

silnice – Těšínská


Poznámky

Charakter zástavby Rodinné a panelové domy

43


7.2. Vyhodnocení železničního provozu Na základě výsledků SHM aglomerace Ostrava viz podklad [1] nebyli identifikováni žádní obyvatelé nad mezními hodnotami deskriptorů Ldvn a Ln. Z uvedeného důvodu se nenacházejí žádní obyvatelé v kritických místech tzv. „hot spots“ priority I. a II. Vně území města Ostrava nejsou k dispozici počty osob zatížených v jednotlivých hlukových pásmech pro katastrální území spadající do aglomerace Ostrava. Je pouze uveden celkový počet osob v úseku trati Přerov – Ostrava (viz podklad [28]), kde pro Ldvn ≥ 70 dB bylo detekováno 81 osob a pro Ln ≥ 65 dB bylo detekováno 39 osob. Vzhledem k délce úseku a trasování této železniční trati nelze předpokládat vznik oblasti I nebo II v aglomeraci.

7.3. Vyhodnocení průmyslových zdrojů Tab. 7.7: Počet osob v jednotlivých pásmech Ldvn [dB] zasažených z provozu průmyslových zdrojů v lokalitách s výskytem kritických míst ID KOD_KU

ID NUTS

ID OBCE

Název KÚ

714241

CZ0806

554821

Kunčičky

45-49 69

Ldvn [dB] 55-59 60-64 4 0

50-54 44

>65 0

Tab. 7.8: Počet osob v jednotlivých pásmech Ln [dB] zasažených z provozu průmyslových zdrojů v lokalitách s výskytem kritických míst ID KOD_KU

ID NUTS

ID OBCE

Název KÚ

554821

Kunčičky Nová Ves u Ostravy

714241 713937

CZ0806

Ln [dB] 40-44

45-50

50-54

55-60

60-64

>65

74

30

3

0

0

0

29

0

0

0

0

0

Tab. 7.9: Odhad počtu osob vystavených hodnotám hlukového ukazatele Ldvn v kritických místech (hot spots) nad mezní hodnotou (Ldvn > 50 dB) ID KOD_KU 714241

ID NUTS CZ0806

ID OBCE

Název KÚ

Priorita I.

Priorita II.

554821

Kunčičky

0

12

Vysvětlivky: Priorita II. (fialová)



44


Tab. 7.10: Odhad počtu osob vystavených hodnotám hlukového ukazatele Ln v kritických místech (hot spots) nad mezní hodnotou (Ln > 40 dB) ID KOD_KU 714241 713937

ID NUTS

ID OBCE

Název KÚ

Priorita I.

Priorita II. 83

554821

Kunčičky Nová Ves u Ostravy

0

CZ0806

0

29

Vysvětlivky: Priorita II. (fialová)


Tab. 7.11: Souhrn a lokalizace kritických míst („hot spots“) priority II. ID KOD_KU

714241

ID NUTS

Ulice Obrázek v oblasti hot Popis oblasti číslo spots Lorišova V rámci analýzy průmyslových zdrojů byla Osadní v katastrálním území Kunčičky lokalizována dvě Chamrádova místa priority II. Bořivojova První místo priority II. bylo lokalizováno v ulicích Lorišova, Osadní, Chamrádova, Bořivojova. V uvedených ulicích se vyskytuje především zástavba rodinných domů.

Název KÚ

CZ0806 Kunčičky

7.6 Bořivojova Střádalů Škrobálkova Májová Zdaru Pekařská Kuchnova Kaniokova

713937

Druhé místo priority II. se nachází v těsném sousedství místa prvního. Oblast výskytu priority II. je vymezena ulicemi Bořivojova, Střádalů, Škrobálkova, Májová, Zdaru, Pekařská, Kuchnova, Kaniokova. Uvedená oblast je charakteristická především výstavbou bytových a rodinných domů.

V katastrálním území Nové Vsi u Ostravy bylo na Západní základě provedené analýzy lokalizováno místo Nová Ves CZ0806 Medělejevova priority II. v ulicích Západní, Medělejevova u Ostravy Chemická a Chemická. V oblasti se nachází zástavba bytových domů.

7.7

Grafická podoba zasažených katastrálních území a analyzovaných „hot spots“ vlivem průmyslových zdrojů je součástí přílohy akčního plánu aglomerace Ostrava viz Mapa č. 1B – D, N a Mapa č. 2 – D, N. V následující tabulce jsou identifikovány jednotlivé průmyslové zdroje hluku, které se nacházejí v okolí „hot spots“ uvedených v tabulce 7.11. Vzhledem k tomu, že řešiteli nebyly předány MZ ČR podklady o databázi průmyslových zdrojů vstupující do výpočtu SHM, nejsou známy akustické parametry jednotlivých průmyslových zdrojů. Z uvedených důvodů není možné EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

45


jednoznačně stanovit původce akustických imisí v zasažených katastrálních územích. Údaje o identifikovaných zařízení byly zjištěny z registru IPPC, který řešiteli poskytl Krajský úřad Moravskoslezského kraje. U uvedených průmyslových zdrojů lze do jisté míry předpokládat, že mohou mít vliv na akustické zatížení v katastrálním území Kunčičky a Nová ves u Ostravy. Podklady o hlukové emisi ve SHM nebyly k dispozici, a tak není možné v daném okamžiku určit jejich podíl. Tab. 7.12: Identifikace průmyslových zdrojů hluku v místech „hot spots“ Průmyslové zdroje v okolí hot spots katastrálního území Kunčičky Poloha KÚ kde se zařízení zdroj vůči hot nachází spots

J

Kunčice nad Ostravicí, Slezská Ostrava Kunčice nad Ostravicí Kunčice nad Ostravicí

JZ Vítkovice SZ S

V

Firma

Popis

Závod 14 Válcovny

Arcelor Mittal Ostrava, a. s.

Zinkovna

900 m

Žárová zinkovna

Zinkovna Ostrava, a. s.

Mořírna, zinkovna

900 m

Závod 15 Rourovny

MSO PIPES & TUBES, a. s.

Rourovny

1100 m

Výroba acetylénu

Linde Vítkovice, a. s.

Acetylénka

1700 m

Slévárna železných kovů

VÍTKOVICKÉ SLÉVÁRNY, spol. s r. o.

Slévárna

1500 m

Skládka S-NO a dekontaminační OKD, Rekultivace, a. s. Skládka OKD 1200 m středisko Průmyslové zdroje v okolí hot spots katastrálního území Nové Vsi u Ostravy Slezská Ostrava

Zařízení na výrobu BorsodChem MCHZ, s. r. o. speciálních chemikálií

S

SV

Zařízení

Přibližná vzdálenost zařízení od hot spots

Mariánské Hory

Aminy

400 m

Zařízení na výrobu Velkoobjemové velkoobjemových BorsodChem MCHZ, s. r. o. chemikálie chemikálií

250 m

Zařízení na výrobu Velkoobjemové velkoobjemových BorsodChem MCHZ, s. r. o. chemikálie chemikálií

250 m


46


Obr. 7.6: Situace „hot spots“ v Ostravě k.ú. Kunčičky – 2D plošné zobrazení v programu CADNA A

Reálná situace v ortofotomapě s orientačním vyznačením oblasti priority II.



47


Obr. 7.7: Situace „hot spots“ v Ostravě k.ú. Nová Ves u Ostravy – 2D plošné zobrazení v programu CADNA A

Reálná situace v ortofotomapě s orientačním vyznačením oblasti priority II.

Zdroj: http://www.mapy.cz EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

48


8.

Tiché oblasti v aglomeraci

Tiché oblasti v aglomeraci jsou definovány zákonem č. 222/2006 Sb. v článku XI. Dle uvedeného zákona se tichou oblastí v aglomeraci rozumí oblast, která není vystavena hluku většímu, než je mezní hodnota hlukového ukazatele nebo než je nejvyšší přípustné hodnota hygienického limitu stanovená podle § 34. Vyhláška o hlukovém mapování č. 523/2006 Sb. však nestanoví nezní hodnotu pro tiché oblasti v aglomeraci, a ani bližší způsob jejich stanovení. Zákon č. 258/2000 Sb. a jeho zmíněný paragraf § 34 stanovuje, že prováděcí právní předpis upraví hygienické limity hluku pro denní a noční dobu, způsob jejich měření a hodnocení. Prováděcím právním předpisem k zákonu č. 258/2000 Sb. je Nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací č. 148/2006 Sb. Uvedené nařízení vlády č. 148/2006 Sb. neobsahuje pojem tiché oblasti v aglomeraci, a tudíž pro toto území ani nestanovuje hygienické limity. Cílem stanovení tichých oblastí v aglomeraci je tedy definovat území s potenciálně komfortním akustickým klimatem, které bude v budoucnu nutné dále chránit a nezvyšovat zde hlukové zatížení.

8.1. Přístup řešitele k návrhu tichých oblastí v aglomeraci Z výše uvedeného textu je patrné, že nejsou stanoveny hodnoty mezních ukazatelů pro tiché oblasti v aglomeraci a ani neexistuje jednotná metodika řešení tichých oblastí v aglomeraci. V rámci návrhu tichých oblastí v aglomeraci využil řešitel dílčích poznatků z podkladu „Doporučené postupy pro identifikaci tichých oblastí“ viz podklad [23] vycházející z materiálu „Research into quiet areas, Recommendations for identification“. DEFRA, září 2006. Návrh tichých oblastí v aglomeraci byl stanoven na základě určitých „filtrů“. Filtr můžeme definovat jako určitou podmínku, kterou území musí splňovat, aby bylo navrženo jako tichá oblast. V rámci návrhu tichých oblastí v aglomeraci Ostrava byly použity následující filtry: 1.

Hlukový filtr.

2.

Geografická poloha.

3.

Typ území.

4.

Minimální plocha.

5.

Minimální plocha „ticha“.

Ad 1. Hlukový filtr Řešitel na základě uvedených podkladů a dostupných dat stanovil limit hlukového filtru Ldvn < 55 dB. Hodnota hlukového filtru Ldvn < 55 dB byla stanovena z následujících důvodů:


49


a) Deskriptor Ld, který je pro použití doporučován v Doporučených postupech pro identifikaci tichých oblastí, nebyl v rámci výsledků SHM posuzován, protože není předmětem řešení výstupů SHM. Datové podklady o hlukovém ukazateli Ld nejsou tedy k dispozici. Z uvedených důvodů proto není možné deskriptor Ld pro stanovení tichých oblastí v aglomeraci použít. b) Směrnice č. 2002/49/EC určuje ve článku 3 bod 1) jako možný indikátor pro stanovení tichých oblastí deskriptor Ldvn. c) V rámci výběru vhodného ukazatele pro stanovení tichých oblastí na území aglomerace je zcela evidentní, že při možnosti výběru mezi ukazateli Ldvn a Ln, které musí obsahovat výstupy SHM, je ukazatel Ldvn pro stanovení tichých oblastí v aglomeraci jednoznačně vhodnější. Ukazatel Ldvn je deskriptorem pro popis akustické situace za celý den (24 hodin). Deskriptor Ln vyjadřuje akustickou situaci v období 22 – 6 hod., tedy za 8 nočních hodin. Předpokládané využití tichých oblastí v aglomeraci je především v denním (6 – 18 hod.) a večerním období (18 – 22 hod.). Deskriptor Ln nevyjadřuje údaje o denním a večerním období, a proto byl zvolen cela evidentně datově dostupný deskriptor Ldvn. d) Ze souhrnných výsledků SHM v kapitole 6. je patrné, že hlavním zdrojem hluku na území města Ostrava jsou liniové – dopravní zdroje. Mezní hodnoty pro hlavní zdroj emisí na území města – silniční dopravu jsou stanoveny ve výši Ldvn = 70 dB a Ln = 60 dB. Dle definice zákona č. 222/2006 Sb. je možné považovat za tiché území v aglomeraci oblast, která není vystavena většímu hluku, než je mezní hodnota hlukového ukazatele. Na základě uvedené definice by zcela hypoteticky mohl být použit hlukový filtr o hodnotě Ldvn < 70 dB, který vyjadřuje nižší hodnotu, než je mezní hodnota jednoznačně dominantního zdroje hluku v území – silniční dopravy. Použitím hlukového filtru Ldvn < 70 dB by však aglomerace zahrnovala výrazně větší území, avšak ne již tak akusticky komfortního, jako při použití hlukového filtru Ldvn < 55 dB. Ad 2. Geografická poloha Volný prostor musí být v zeměpisných hranicích definujících aglomeraci s počtem obyvatel větším než 250 000 osob ve shodě se Směrnicí č. 2002/49/EC. Rozsah hodnocených katastrálních území aglomerace Ostrava je uveden ve vyhlášce č. 561/2006 Sb. Je však nutné zdůraznit, že SHM aglomerace Ostrava (podklad [1]) není zpracována pro aglomeraci definovanou dle vyhlášky č. 561/2006 Sb., neboť pořizovatel SHM – MZ ČR (Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví) takto území nevymezil. Z uvedených důvodů byly z hlediska kumulace všech zdrojů hluku navrženy tiché zóny v hranicích aglomerace Ostrava, avšak pouze na základě výsledků SHM zpracovaných v hranicích města Ostravy. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

50


Ad 3. Typ území Filtr definuje omezený počet území, která jsou vybrána pro návrh tichých zón, např. městské parky, chráněná území, hřbitovy, apod. Na základě poskytnutých dat Magistrátem města Ostravy byly pro akční plán jako filtru použity následující typy území: lesy, parky, hřbitovy, rozptýlená krajinná zeleň, drobná a ochranná zeleň, zahrady a zahrádkové osady, doprovodná zeleň vodních toků, mokřady, vodní plochy, volnočasové aktivity, sportovní areály, areály volného času, areály koupališť, chatové osady, extenzivní louky, rekultivace – les, rekultivace – volný čas, rekultivace drob. zeleň, zoologická zahrada, botanická zahrada, zdravotnictví, školství. Ad 4. Minimální plocha Filtr definuje minimální plochu pro každé uvažované území. Velikost filtru plochy byla zvolena 9 ha (90 000 m2). Znamená to, že nadále jsou jako možné tiché oblasti uvažována jen ta území, jejichž plocha je větší než 9 ha (90 000 m2). Ad 5. Minimální plocha „ticha“ Pro filtr minimálních ploch ticha byl použit předpoklad: minimálně 50 % hodnoceného území musí splňovat podmínku, že hodnoty spadají do hlukového pásma Ldvn < 55 dB, nebo alespoň min. 4,5 ha vybrané plochy ticha splňuje podmínku, že hodnoty spadají do hlukového pásma Ldvn < 55 dB.

8.2. Návrh tichých oblastí v aglomeraci Ostrava Návrh tichých oblastí v aglomeraci Ostrava byl stanoven na základě výsledků hlukem dotčené populace zpracovaných ve výstupech SHM a provedené analýzy v aglomeraci Ostrava, resp. uvnitř hranic města Ostrava. Výsledky SHM hlukem dotčené populace v jednotlivých decibelových pásmech obsahovaly vliv všech hodnocených zdrojů hluku (provoz na komunikacích = silniční a tramvajová doprava, železniční doprava, průmyslové zdroje) na území města Ostrava. Pozn.: SHM aglomerace Ostrava (podklad [1]) není zpracována pro aglomeraci definovanou dle vyhlášky č. 561/2006 Sb., neboť pořizovatel SHM – MZ ČR (Odbor strategie a řízení ochrany a podpory veřejného zdraví) takto území nevymezil. V rámci provedené analýzy na základě výstupů SHM byly navržené tiché oblasti vybrány tedy pouze na území města Ostrava. Pro zbylá katastrální území aglomerace Ostrava definované dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. nacházející se především na východě aglomerace (např. města Bohumín, Havířov, Karviná atd.) nebylo možně tiché oblasti navrhnout, neboť k jejich vymezení nebyla z důvodu neúplného vymezení území aglomerace Ostrava v rámci SHM stanovena nezbytná data (vliv všech zdrojů hluku v celém území aglomerace stanovené dle vyhlášky č. 561/2006 Sb.). Zmíněné tiché oblasti bude možné stanovit až v dalším kole strategického hlukového mapování. Návrhy tichých oblastí aglomerace Ostrava byly vymezeny v grafické (Mapa č. 3 A, Mapa č. 3 B) a digitální podobě (formát .shp). V rámci analýzy aglomerace Ostrava byly navrženy dva přístupy k vymezení návrhu tichých oblastí v aglomeraci Ostrava. Přístupy jsou EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

51


popsány v následujících odstavcích a označeny dle mapových příloh vyjadřující odlišné přístupy a odlišné grafické vyjádření. 1.

Mapa č. 3 A

Návrh tichých oblastí v aglomeraci uvedený na mapové příloze Mapa č. 3 A byl stanoven na základě filtrů 1., 2. a 4. jejichž podrobný popis je uveden v kapitole 8.1. To znamená, že navrhované tiché oblasti v uvedené mapové příloze splňují následují podmínky: a) Hodnota hlukového deskriptoru Ldvn ve vymezených oblastech je nižší než 55 dB. b) Tiché oblasti v aglomeraci jsou vymezeny v hranicích města Ostrava. Pozn: vymezení proběhlo pouze na území aglomerace, ke kterému byly spočítány údaje v SHM. c) Minimální plocha vymezeného území je 9 ha (90 000 m2). 2.

Mapa č. 3 B

Návrh tichých oblastí v aglomeraci uvedený na mapové příloze Mapa č. 3 B byl stanoven na základě filtrů 1. až 5. jejichž podrobný popis je uveden v kapitole 8.1. To znamená, že navrhované tiché oblasti v uvedené mapové příloze splňují následují podmínky: a) Hodnota hlukového deskriptoru Ldvn ve vymezených oblastech je nižší než 55 dB. b) Tiché oblasti v aglomeraci jsou vymezeny v hranicích města Ostrava. Pozn: vymezení proběhlo pouze na území aglomerace, ke kterému byly spočítány údaje v SHM. c) Vymezené území je typu: lesy, parky, hřbitovy, rozptýlená krajinná zeleň, drobná a ochranná zeleň, zahrady a zahrádkové osady, doprovodná zeleň vodních toků, mokřady, vodní plochy, volnočasové aktivity, sportovní areály, areály volného času, areály koupališť, chatové osady, extenzivní louky, rekultivace – les, rekultivace – volný čas, rekultivace drob. zeleň, zoologická zahrada, botanická zahrada, zdravotnictví, školství. d) Minimální plocha vymezeného území je 9 ha (90 000 m2). e) Minimálně 50 % území vymezené oblasti splňuje podmínku, že Ldvn < 55 dB, nebo alespoň 4,5 ha vymezené oblasti splňuje podmínku, že hodnoty spadají do hlukového pásma Ldvn < 55 dB. Přístup zvolený v mapové příloze Mapa č. 3 A neobsahuje především filtr vymezení území. Je to z toho důvodu, aby do tichých oblastí v aglomeraci byla vybrána i území, kde se nachází městská zástavba (např. tichá náměstí, promenády, pěší zóny, nábřeží apod.) a je splněna podmínka Ldvn < 55 dB. V rámci uvedeného filtru však při výběru tichých oblastí v aglomeraci může docházek k určitým odchylkám, neboť do tichých oblastí mohou být zahrnuta i průmyslová území, kde je na základě poskytnutých výstupů SHM splněna podmínka, že hodnota deskriptoru EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

52


Ldvn ve vybrané oblasti je menší než 55 dB a území má minimální rozlohu 9 ha. Příkladem uvedené odchylky jsou vybraná území číslo 6, 28, 29, 30, 35, 38, 39, 41, 44. Případně vybrané průmyslové oblasti je nutné eliminovat a v rámci akčního plánu je nebrat v úvahu jako tiché oblasti v aglomeraci. Zvolený druhý přístup návrhu tichých oblastí byl na základě podkladů poskytnutých magistrátem města Ostrava dán do souladu s územním plánem města Ostrava.

8.3. Návrh ochrany tichých oblastí v aglomeraci Ostrava Navržené tiché oblasti v aglomeraci Ostrava (viz kapitola 8.2) je nutné dle příslušné legislativy vyhlásit a chránit, aby nedocházelo k navýšení akustického zatížení ve vybraných lokalitách. Ochrana tichých oblastí je velmi důležitá, neboť vybrané lokality mají nezanedbatelný význam na území aglomerace pro odpočinek a rekreaci obyvatel aglomerace. V následujících bodech jsou uvedena základní navrhovaná opatření pro ochranu tichých oblastí v aglomeraci. Navrhovaná opatření pro ochranu tichých oblastí: Zamezit neúměrnému nárůstu intenzit dopravy ve vybraných tichých oblastech aglomerace. V případě nevyhnutelné výstavby dopravních tras, ať již v blízkém okolí tiché oblasti nebo přímo ve vybrané tiché oblasti, je nutné posoudit akustický vliv na vybranou tichou oblast aglomerace. Zamezit výstavbě průmyslových zón a případných nových zdrojů nejen průmyslového hluku ve vybraných tichých oblastech aglomerace. V případě nevyhnutelné výstavby těchto zdrojů, ať již v blízkém okolí tiché oblasti nebo přímo ve vybrané tiché oblasti, je nutné posoudit akustický vliv na vybranou tichou oblast aglomerace. Citlivě posuzovat případný návrh nové bytové výstavby ve vybraných tichých oblastech a jejich blízkém okolí. V uvedeném případě je vhodné, aby v tichých oblastech a jejich blízkém okolí nedocházelo k masové výstavbě „satelitních“ městeček a bytových center, která by vedla k neúměrnému nárůstu dopravní zátěže. V případě návrhu bytové výstavby, ať již v blízkém okolí tiché oblasti nebo přímo ve vybrané tiché oblasti, je nutné posoudit akustický vliv na vybranou tichou oblast aglomerace.

8.4. Doporučení pro návrh tichých oblastí v aglomeraci Ostrava U navržených tichých oblastí v aglomeraci Ostrava (viz kapitola 8.2 – Mapa č. 3 A, Mapa č. 3 B) doporučujeme, aby dle příslušné legislativy byly za tiché oblasti v aglomeraci Ostrava vyhlášeny a chráněny tiché oblasti stanovené v mapě – Mapa č. 3 B. Dalším doporučením řešitele akčního plánu je, aby v dalším kole SHM byly tiché oblasti v aglomeraci Ostrava korigovány, či aktualizovány na základě zvolené jednotné metodiky a EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

53


doplněných údajů (vliv všech zdrojů hluku v celém území aglomerace stanovené dle vyhlášky č. 561/2006 Sb.) pro území aglomerace Ostrava definované dle vyhlášky č. 561/2006 Sb.


54


9.

Záznamy o konzultacích s veřejností

Návrh akčního plánu aglomerace Ostrava byl zpřístupněn v elektronické podobě na internetovém portálu Moravskoslezského kraje a v tištěné podobě v sídle krajského úřadu – 28. října 117, 702 18 Ostrava v době od 21.7. 2008 do 5.9.2008, kdy také byly přijímány připomínky. Informace o zveřejnění návrhu akčního plánu byla v listinné i digitální podobě vyvěšena na úřední desce krajského úřadu. Pro akční plán aglomerace Ostrava nebyly v zákonné době uveřejnění návrhu akčního plánu (45 dní) doručeny žádné připomínky ani podněty k návrhu akčního plánu. Plné znění akčního plánu je publikováno na internetové adrese Krajského úřadu Moravskoslezského kraje: http://www.kr-moravskoslezsky.cz


55


10. Navrhovaná opatření Směrnice č. 2000/49/EC ani naše legislativa neřeší konkrétní data, ke kterým se mají jednotlivé postupové kroky vztahovat. Směrnice definuje, že stav akustické situace popisovaný ve SHM musí odpovídat roku, který předchází termínu dokončení SHM. Tímto rokem je v prvním kole strategického hlukového mapování rok 2006. Proto v rámci pracovní skupiny při MD ČR pro zpracování AP byla dohodnuta rozhodná data pro členění navrhovaných opatření pro snížení hlukové zátěže. V krátkodobé strategii byl plánovaný 5-ti letý cyklus pro návrhy a realizace PHO vzat od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2010. Pro druhé kolo zpracování SHM bude brán jako rozhodující rok 2011 a tedy případná opatření budou před vlastním zpracováním SHM již realizována, a tak bude do nových SHM jejich účinek zapracován. Důvodem pro toto rozhodnutí byl fakt, že veškerá případná PHO realizovaná před datem 1. 1. 2006 měla být zapracována již do předložených SHM, a tedy zatížené počty lidí odpovídají účinkům těchto opatření. Tzn., že v rámci 5-ti letého období mezi jednotlivými procesy SHM se v tomto kole strategického hlukového mapování v termínu od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2008 budou brát již realizovaná opatření jako opatření stávající i navrhovaná, která vznikla nezávisle na AP. Opatření, která se připravují jako součást AP budou pro tuto první etapu brána v úvahu pro období od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2010. Tzn., že to jsou již opatření tohoto AP. Opatření, která přicházejí v úvahu v delším časovém horizontu, budou chápána jako dlouhodobě strategická. Řada protihlukových opatření, která jsou preferována i v ostatních státech Evropské unie vyžadují nejen systémové přístupy, ale i zásahy státu resp. vlády a odpovědných úřadů a institucí. Jedná se např. o zásahy do územního plánování obcí, systémy nadregionálního i regionálního dopravního řešení, regulace dopravy, tlak na používání vozidel s nižšími emisními hlukovými parametry apod. Z uvedených důvodů nemůže být v přiděleném časovém prostoru pro vypracování AP cílem AP navrhovat konkrétní a detailní opatření. AP tedy především obsahují strategické cíle a hledání cest k jejich naplnění. Předkládaný popis možností a předpokládaných účinků má sloužit pro další možná strategická rozhodování odpovědných orgánů státní správy a samosprávy při dalším plánování a řízení aktivit v území a s tím související řízení hluku v území v době mezi jednotlivými cykly strategického hlukového mapování. Nevýhodou zodpovědného pořizovatele akčního plánu aglomerace Ostrava (Krajský úřad Moravskoslezského kraje) je to, že v převážné míře nezodpovídá za vzniklý hluk a ani nemůže ovlivňovat jednotlivé provozovatele, resp. správce zdrojů hluku. Problémem u silniční dopravy však zůstává fakt, že zodpovědným za zdroj hluku ze silniční dopravy dle platné legislativy je vlastník, resp. správce komunikace, i když skutečným EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

56


zdrojem hluku není vlastník komunikace, ale vozidla na komunikacích provozovaná. Vlastník komunikace popř. správce komunikace je však v důsledku schopen ovlivnit pouze technický stav povrchu a trasování, případně dopravní opatření na komunikaci. Není však již schopen ovlivnit technický stav vozidel využívajících komunikaci. V této otázce by se měla uplatnit především úloha státu v oblasti kontroly vozidel, jak ve stanicích technických kontrol (kontrola vnější hlučnosti vozidel), tak i kontroly hlučnosti vozidel v rámci silničních kontrol. Současná legislativa zatím minimálně motivuje provozovatele zdrojů hluku (vozidel) k omezování akustických emisí. Z uvedených důvodů jsou popsány možnosti snižování hluku tak, aby je jednotliví vlastníci komunikací a provozovatelé zdrojů hluku mohli využít při snižování hlučnosti.

10.1.Obecné možnosti snižování hlukové zátěže ze silniční dopravy Možnosti opatření pro snížení hlukové zátěže ze silniční dopravy zahrnují jak opatření u zdroje hluku, na dráze šíření hluku a u příjemce resp. na budovách, které v rámci AP lze brát spíše jako poslední možnost, případně jako možnost rychlého zásahu z hlediska ochrany zdraví osob při relativně nízkých nákladech a vysokém akustickém efektu, avšak v bodovém místě příjmu (v bytové jednotce). Základní přístupy na protihluková opatření lze strukturovat následovně: a. urbanisticko-architektonická opatření, b. urbanisticko-dopravní opatření, c. dopravně-organizační opatření, d. stavebně-technická opatření. Ne všechna opatření však může realizovat a ovlivňovat provozovatel zdroje hluku, resp. vlastník nebo správce komunikace (§30, zák. č. 258/2000Sb), kterým v případě hlavních pozemních komunikací (silnic II. a III. tříd) je Moravskoslezský kraj – pořizovatel AP. Řadu opatření je třeba řešit systémově a ovlivňovat je v rámci dalších legislativních kroků a to v rámci různých rezortů, např. ministerstva dopravy, ministerstva pro místní rozvoj – zásady územního plánování, ministerstva životního prostředí – hodnocení záměrů na ŽP apod. Ad a) Urbanisticko-architektonická opatření Hlavní zásady opatření se mohou uplatňovat právě v rámci územního plánování: o Komplexním řešením obytných souborů z hlediska funkčního uspořádání – vhodná je např. bloková zástavba. o Plánování nové chráněné zástavby v dostatečné vzdálenosti od hlavních pozemních komunikací. o Využití bariérového efektu ochrany území pomocí staveb nevyžadujících protihlukovou ochranu. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

57


o Vhodné architektonické řešení obytných budov – dispoziční i tvarové. Ad b) Urbanisticko-dopravní opatření Navrhovaný systém dopravního řešení by měl preferovat: o Nové trasy komunikací vést vždy v dostatečné vzdálenosti od chráněných budov. o Rychlostní komunikace, dálnice a vysokointenzitní komunikace přednostně vést v dostatečném odstupu od obytných území a území s vyššími nároky na hlukovou ochranu. o Optimalizovat přepravní nároky a zefektivnit přepravní vztahy. o Vyloučit resp. minimalizovat tranzitní dopravu z centra a obytných území. o Vyloučit těžkou nákladní dopravu v blízkosti obytných souborů a v centru aglomerace. o Jednotlivé druhy dopravy soustředit do hlavních tras a koridorů s možností vytvoření protihlukových opatření. o V aglomeraci vytvořit podmínky pro preferenci městské hromadné dopravy a minimalizaci individuální dopravy např. formou regulace parkování, případně mýtného v centrální části města. o Novou akusticky citlivou výstavbu plánovat a povolovat v dostatečné odstupové vzdálenosti od zatížených komunikací, resp. nepovolovat v území s již existující nebo výhledovou předpokládanou vysokou akustickou expozicí. o Parkoviště a další dopravní plochy navrhovat v dostatečné vzdálenosti od chráněných objektů a území typu (obytných, zdravotnických, školních, rekreačních). o Organizovat klidové zóny s vyloučením automobilové dopravy a s časově omezeným vjezdem vozidel pro zásobování v centrálních částech měst a sídel. Tab. 10.1: Vyhodnocení účinnosti vybraných urbanistických opatření Opatření v silniční dopravě

Územní plánování a řízení

Lokální účinek (dB)

Umístění zdrojů hluku, prostorová a vzájemná umístění silniční a železniční dopravy

0-10

Hlukové zónování při návrhu územních plánů Plánování vegetace

0-20 0-1 *)

*) je třeba počítat spíše s psychologickým než akustickým efektem

Zdroj: [14]

Ad c) Dopravně-organizační opatření Omezení rychlosti všech nebo jen nákladních vozidel. Redukce jízdní rychlosti je účinným regulačním opatřením pro dopravní hluk. Lokální omezení rychlosti jsou však účinná z hlediska hluku pouze a jen tehdy, jsou-li uplatňována bez opatření, která zvyšují akceleraci vozidel. Při uplatňování tohoto opatření je však vždy nutné zajistit plynulost dopravy a podpořit neagresivní styl jízdy řidičů. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

58


Obr. 10.1: Vliv rychlosti na hluk ze silniční dopravy v závislosti na podílu nákladních vozidel. (Zdroj: [14]) Vedle rychlostních limitů lze však rychlost účinněji redukovat technickými opatřeními např. vhodnými dopravně a stavebně technickými opatřeními ke zklidnění dopravy na vjezdu do průtahu komunikace hlukově zatíženým územím (např. vjezdové brány na vjezdu do obcí, usměrnění dopravy apod.) Velmi účinně se jeví úsekový monitoring rychlosti (úsekové měření rychlosti) apod. Těmito opatřeními lze dosáhnout redukce hluku cca o 2-3 dB [14]. (Poznámka: Při použití nevhodném typu příčného prahu může toto opatření působit spíše na zvýšení hlučnosti). Omezení, resp. dodržení rychlosti jízdy vozidel v noční době. Snížení intenzity dopravy zákazem vjezdu nákladních vozidel, zřizováním objížděk a určením jednosměrných ulic. Vliv snížení intenzity prostřednictvím odklonu dopravy je zobrazen na obr. 10.2. Pokles dopravní intenzity na polovinu přináší znatelný pokles hladiny hluku, a to až o 3 dB. Pokles hladiny akustického tlaku až o -10 dB může způsobit odklon až cca 90 % dopravy (obchvatové komunikace). Obr. 10.2: Vliv snížení intenzity dopravy

Zdroj: [14]

Intenzita dopravy a rychlost spolu souvisejí, avšak snížení intenzity je zpravidla spojeno se zvýšením rychlosti. V důsledku toho nemusí být dosaženo optimálního přínosu z hlediska redukce dopravního proudu. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

59


Zvýšení plynulosti dopravy koordinováním světelně řízených křižovatek s dynamickým cyklem vypnutím signalizačních zařízení během noci také dochází k pozitivnímu účinku na hlučnost v okolí těchto křižovatek. Vyčlenění zvláštního jízdního pruhu pro určité druhy vozidel např. autobusy. Vhodné umístění zastávek hromadné dopravy a parkovacích ploch. Globální opatření na úrovni státní politiky Vhodná regulace automatizovaně vybíraných silničních poplatků především pro nákladní vozidla, případně poplatků na vjezdech do problematických a vnitřních částí města. Jedná se o vhodné nastavení sazeb pro jednotlivé typy komunikací, a to především u připravovaného zpoplatnění silnic I. tříd tak, aby řidiči a provozovatelé nákladních vozidel byli ekonomicky nuceni k eliminaci jízd po silnicích nižších tříd, tedy intravilány sídel, a naopak preferovali využívání kapacitních rychlostních komunikací a dálnic, které jsou vedeny převážně mimo intravilány obcí. Uvedené nastavení by mělo být zvýhodněno především ve večerním a nočním období. Navrhované řešení lze provést již v dnešní době, kdy jsou zpoplatněny pouze dálniční a rychlostní komunikace, snížením resp. zvýhodněním sazeb v nočním období. Ad d) Stavebně-technická opatření Zahrnují opatření u zdroje hluku, opatření na dráze šíření hluku a opatření na budovách. Opatření u zdroje hluku Vhodná řešení, která snižují hlučnost zdroje hluku jsou: o Zabezpečení podmínek pro plynulý pohyb vozidel. o Odstranění nerovností vozovek pozemních komunikací, výtluků a překopů, ale i nevhodných příčných prahů (stavebních i mechanických). Zajištění jejich stálé a dokonalé údržby. o Budování krytů vozovky ze speciálních asfaltů. Problematika nízkohlučných povrchů je v současnosti předmětem řady významných projektů, avšak zatím stále ještě s velmi rozporuplnými výsledky. Nízkohlučné povrchy mívají nižší životnost a také dochází k rychlejší degradaci jejich akustických vlastností, především v důsledku zanášení mezer nečistotami. Efekt nízkohlučného povrchu se však efektivněji uplatňuje až od vyšších rychlostí jízdy, tzn. Při rychlosti vozidel cca nad 60 km/hod. o Vedení tras v zářezu, tunelem, galerií. Globální opatření na úrovni státní politiky Vhodná motivační opatření pro urychlení obměny vozidlového parku v ČR. Požadavek vychází z faktu, že v České republice je vysoké průměrné stáří jak osobních vozidel, tak především vozidel nákladních. To má samozřejmě za následek i celkovou vyšší emisní hlukovou hodnotu dopravního proudu.


60


Důsledná kontrola vozidel jak ve stanicích technických kontrol (kontrola vnější hlučnosti vozidel), tak i kontroly hlučnosti vozidel v rámci silničních kontrol např. dle § 37 a 49 zákona č.56/2001 Sb. o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích v platném znění. Tlak na výrobce pneumatik na vývoj tišších pneumatik a zvýhodnění jejich distribuce a prodeje. Tlak na výzkum a vývoj tzv. „tišších“povrchů komunikací, jejich objektivního zhodnocení ve vztahu k akustickému efektu v závislosti na rychlosti a skladbě vozidel, bezpečnosti silničního provozu, údržby, investiční náročnosti a provozním nákladům. (Poznámka: Řada výrobců již propaguje tzv. tiché povrch avšak zatím nebyl podán výše uvedený objektivní průkaz ve vztahu k výše uvedeným základním kritériím.) Tab. 10.2: Vyhodnocení akustické účinnosti vybraných opatření u zdroje Opatření v silniční dopravě Nízkohlučné povrchy vozovek Řízení dopravy

Redukce dopravy, dopravního proudu

Intenzita dopravy, odklon, obchvaty Časové a plošné omezení dopravy Dodržování rychlostních limitů Omezení dopravy, omezování vjezdů (mýtné) Plynulost dopravního proudu, dostupnost Vhodné projektování křižovatek - zelená vlna Vhodné vedení trasy Chování řidičů

Lokální účinek (dB) 0-5 (viz ad c) 0-8 0-15 0-4 0-3 0-2 0-2 0-10 0-5

Zdroj: [14] – upraveno na základě výsledků reálných měření, modelování a zkušeností naší společnosti EKOLA group).

Opatření na dráze šíření hluku Akusticky neprůzvučné překážky postavené na dráze šíření zvukových vln vytváří za překážkou akustický stín, a tím redukují hladiny akustického tlaku za překážkou. Vhodným řešením je vytváření překážek typu: protihlukové clony, zemní valy, hmotné objekty. Protihlukové clony mohou redukovat v závislosti na jejich geometrických vlastnostech a morfologii terénu hladiny akustického tlaku až o 15 dB. Je používána celá řada různých druhů materiálů a různé druhy konstrukcí. Opatření tohoto typu lze v současnosti velmi přesně namodelovat a zjistit tak jeho akustický efekt pomocí výpočtových metod. To však vyžaduje zadání velmi přesných vstupních údajů.


61


Tab. 10.3: Hodnocení vybraných opatření v dráze šíření zvuku Opatření v silniční dopravě


Clony (Bariéry)

0-15

Komunikace v zářezu Budovy jako protihlukové clony Kombinace budova-clona Tunely (uzavřené) Vegetace

0-10 0-20 0-20 0-30 0-1 *)

Stínění hluku

Zdroj: [14] – upraveno na základě výsledků reálných měření, modelování a zkušeností naší společnosti (EKOLA group).

*) je třeba počítat spíše s psychologickým než akustickým efektem Opatření na budovách V podstatě se jedná o zvýšení vzduchové neprůzvučnosti okenního obvodového pláště chráněných budov. Tab. 10.4: Hodnocení dalších vybraných opatření na dráze šíření Opatření v silniční dopravě Zvuková izolace


Zesílení obvodové fasády - okna

0-15 *)

Uspořádání místností

0-20 **)

Orientace budov

0-20

Projektování stavby

Zdroj: [14] – upraveno na základě výsledků reálných měření a zkušeností naší společnosti (EKOLA group).

*) závisí na kvalitě stávajících oken, **) závisí na poloze objektu vůči komunikaci a okolní morfologicko urbanistické situaci. Pro přehlednost veřejnosti je v následující tabulce proveden souhrn vybraných protihlukových opatření a jejich hodnocení resp. porovnání z hlediska účinnosti, proveditelnosti, životnosti a nákladů. Dále jsou uvedena opatření, které by bylo možné shrnout do kategorie „dopravněregulační“. Do této kategorie patří jak opatření lokální povahy, tak opatření realizovatelné pouze na regionální či národní úrovni. Mezi lokální dopravně-regulační opatření na snížení hlukové zátěže patří typicky lokální omezení vjezdu individuální a nákladní dopravy, zavedení či zpřísnění rychlostních limitů, urbanistické řešení sídel a vedení infrastruktury apod. Naopak regionální úroveň má za cíl budování integrovaných systémů veřejné dopravy, které mohou přispět ke snížení objemů individuální dopravy, regulace silničních poplatků na silniční síti a vjezdů do sídelních útvarů (mýtné) a tím možnost regulace osobní i nákladní dopravy.


62


Tab. 10.5: Porovnání efektivity vybraných opatření pro existující stavby Vybraná protihluková opatření

účinnost

proveditelnost

životnost

náklady

Komunikace v zářezu

+++

++

++++

++

Tunely

++++

+

++++

+

Zastřešený zářez

++++

++

++++

+

Protihlukové bariéry

++

++

++

+++

Izolace fasád

+++

+++

+++

+++

Řízení dopravy

++

+++

+++

+++

Speciální trasy pro nákladní vozidla

++

+++

+++

+++

Plynulý dopravní proud

++

++

++

+++

Zvýšení podílu veřejné dopravy

+

+++

++

++

Tišší vozidla

++

++

++

+++

Nízkohlučné povrchy vozovek

++

++

+

+++

Tišší pneumatiky

++

++

+

++++ Zdroj: [16]

Hodnocení: + ++ +++ ++++

nevhodné přijatelné dobré velmi dobré

Z výše uvedeného analytického přehledu tedy lze vybrat taková opatření, která jsou vhodná pro řešení lokálních problémů s nadměrnou hlukovou zátěží z dopravy. Příklad takto vybraných opatření je uveden v tabulce 10.6. Tab. 10.6: Přehled základních opatření pro řešení lokálních problémů s nadměrnou hlukovou zátěží z dopravy Technická/technologická opatření Dopravně-organizační opatření Na komunikacích

U příjemců

Omezení vjezdu osobní / nákladní dopravy

Protihlukové valy a clony

Zvuková izolace oken a fasád

Zavedení / zpřísnění rychlostních limitů

Bariérové objekty

Orientace objektů

Poplatky (silniční i vjezdové)

Výstavba tunelů, zářezů

Vnitřní dispozice objektů

Zvyšování tlaku na nižší akustické emise vozidel – obměna vozidlového parku, tišší pneumatiky

Poměrová kontrola dodržování rychlosti v inkriminovaných úsecích


63


Vzhledem k časovým možnostem v aglomeraci Ostrava byla preferována následující řešení: 1. řešení nadměrného hluku formou výstavby přeložek nebo obchvatů komunikace, která odvede převážnou část dopravy mimo kontakt s obytnou zástavbou; 2. řešení formou výstavby již připravovaných protihlukových bariér; 3. řešení formou výstavby nebo přípravy dalších plánovaných stavebních nebo organizačních opatření. Jako další alternativy budou zohledněny případně možnosti územního plánování a technické možnosti snižování hluku (snižování rychlosti, úprava povrchů atd.). V tabulkách v kapitolách 10.5. až 10.7. jsou uváděna všechna opatření vztahující se nejen k analyzovaným lokalitám s prioritou I. a II. (vysvětlení priorit viz kapitola 2.6). Červeně podbarvené položky v tabulkách jsou opatřeními pro analyzované oblasti priority I. Žluté podbarvení charakterizuje opatření řešící situaci v lokalitě s prioritou II. Případně nepodbarvené opatření řeší situaci na ostatních úsecích vybrané komunikační sítě dle směrnice č. 2002/49/EC pro 1. kolo strategického hlukového mapování.

10.2.Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z kolejové dopravy Základní přístupy na protihluková opatření byl charakterizován již v předchozí kapitole 10.1. a lze je strukturovat následovně: a. urbanisticko-architektonická opatření, b. urbanisticko-dopravní opatření, c. dopravně-organizační opatření, d. stavebně-technická opatření. Ad a) Urbanisticko-architektonická opatření Urbanisticko-architektonická opatření jsou dostatečně popsána v předchozí kapitole 10.1. Ad b) Urbanisticko-dopravní opatření Navrhovaný systém dopravního řešení by měl preferovat: o Nové dopravní trasy vést vždy v dostatečné vzdálenosti od chráněných budov. o Železniční koridory vést mimo obytná území a území s vyššími nároky na hlukovou ochranu. o Optimalizovat přepravní nároky a zefektivnit přepravní vztahy. o Novou akusticky citlivou výstavbu plánovat a povolovat v dostatečné odstupové vzdálenosti od zatížených tratí, resp. nepovolovat v území s již existující nebo výhledovou předpokládanou vysokou akustickou expozicí.


64


Ad c) Dopravně-organizační opatření K omezením tohoto druhu patří např.: o Ve vybraných úsecích snížení maximálně povolené rychlosti jízdy železničních a tramvajových souprav. o Ve vybraných úsecích omezení rychlosti jízdy souprav v noční době. Ad d) Stavebně-technická opatření Zahrnují opatření u zdroje hluku, opatření na dráze šíření hluku a opatření na budovách. Opatření u zdroje hluku Vhodná řešení, která snižují hlučnost zdroje hluku jsou: o Zabezpečení podmínek pro plynulý pohyb souprav. o Postupné rekonstrukce či novostavby tramvajových a železničních tratí. o Instalace protihlukových prvků v rámci rekonstrukcí a novostaveb majících vliv na pokles akustických emisí – osazení pryžových bokovnic na kolejnice, podkladní pryžové pásy, odhlučňovací systémy pro žlábkové kolejnice. o U stávajících typů tramvajových tratí je možné dosáhnout snížení hluku vznikajícího při průjezdu vozů oblouky o malém poloměru osazováním kolejových mazníků či mazáním okolků vlastním mazacím systémem vozidla. o Údržba tratí – strojní broušení vlnkovitosti a reprofilace kolejnic, souvislá oprava geometrické polohy koleje, navařování provozem opotřebených kolejnic a kolejových konstrukcí, výměna kolejnic a kolejových konstrukcí. o Obnova železničního a tramvajového vozového parku. o Akustické krytování spodků tramvajových souprav. Opatření na dráze šíření hluku, Opatření na budovách Opatření na dráze šíření hluku a opatření na budovách jsou detailně popsána v předchozí kapitole 10.1.


65


10.3.Obecné možnosti snižování hlukové zátěže z průmyslových zdrojů Vzhledem k tomu, že řešiteli nebyly předány od MZ ČR podklady o databázi průmyslových zdrojů vstupující do výpočtu SHM, nejsou známy akustické parametry jednotlivých uvažovaných průmyslových zdrojů. Z uvedených důvodů není možné jednoznačně stanovit původce akustických imisí v zasažených katastrálních územích a tedy nelze navrhovat konkrétní akustická opatření. Z uvedených důvodu jsou návrhem akčního plánu pouze obecné možnosti snižování hlukové zátěže z průmyslových zdrojů popsané v následujících odstavcích. Protihluková opatření pro průmyslové – stacionární zdroje lze rozdělit především na: a. urbanisticko-architektonická opatření, b. stavebně-technická opatření. Ad a) Urbanisticko-architektonická opatření Hlavní zásady opatření se mohou uplatňovat právě v rámci územního plánování: o Komplexním řešením obytných souborů z hlediska funkčního uspořádání – vhodná je např. bloková zástavba. o Plánování nové chráněné zástavby v dostatečné vzdálenosti od průmyslových zdrojů. o Využití bariérového efektu ochrany území pomocí staveb nevyžadujících protihlukovou ochranu. o Vhodné architektonické řešení obytných budov – dispoziční i tvarové. o Omezení nové bytové výstavby v těsné blízkosti průmyslových zdrojů. Ad b) Stavebně-technická opatření Zahrnují opatření u zdroje hluku, opatření na dráze šíření hluku a opatření na budovách. Opatření u zdroje hluku Vhodná řešení, která snižují hlučnost stacionárních zdrojů hluku jsou: o Pokud je to technicky možné zajištění snížení akustických emisí zařízení např. pomocí zmenšení počtu otáček, regulace výkonu zařízení, regulace provozu zařízení apod. o Zatlumení zdrojů pomocí tlumičů. o Zvolení akusticky příznivější technologie (výměna zařízení). o V případě umístění zařízení na objektech je nutné zajistit pružné uložení zařízení a jeho oddilatování od okolních konstrukcí. o Zesílení plášťů objektů průmyslových hal. o Apod. Pro řešení hluku z průmyslových zdrojů v aglomeraci je většinou rozhodující spíše obslužná doprava. Samotný průmyslový areál musí podléhat kontrole orgánu ochrany veřejného zdraví EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

66


a splňovat požadavky NV č. 148/2006 Sb. Většinou je tento zdroj hluku technicky řešitelný. Průmyslové zdroje nejsou rozhodujícími zdroji hluku pro aglomeraci. Opatření na dráze šíření hluku Akusticky neprůzvučné překážky postavené na dráze šíření zvukových vln vytváří za překážkou akustický stín, a tím redukují hladiny akustického tlaku za překážkou. Vhodným řešením je vytváření překážek typu: protihlukové clony, zemní valy, hmotné objekty. Protihlukové clony mohou redukovat v závislosti na jejich geometrických vlastnostech a morfologii terénu hladiny akustického tlaku až o 15 dB. Je používána celá řada různých druhů materiálů a různé druhy konstrukcí. Dalším možným opatřením snižující hluk emitovaný průmyslovými zdroji je uzavření zdrojů do uzavřených prostorů např. strojoven. o Akustické úpravy vnitřních prostorů výrobních hal – zesílení plášťů objektů průmyslových hal. Opatření na budovách příjemců viz kapitola 10.1.


67


10.4.Všechna schválená nebo prováděná opatření ke snížení hluku, všechny připravované projekty Tab. 10.7: Číslo komunikace popř. název ulice

Realizovaná opatření Název

Dotčené lokality

Stručný popis opatření Stavba řeší malou okružní křižovatku silnic I/11, II/4742 a III/01140 v Havířově - Bludovicích. Touto stavbou dojde ke zklidnění dopravy a ke zvýšení její plynulosti. Součástí je i realizace protihlukových clon o výměře cca 112,5 m2.

I/11

Havířov Bludovice okružní křižovatka

Havířov Bludovice

D47

4708.2 Ostrava Rudná - Hrušov 2.stavba

Svinov, Třebovice, Hošťákovice, Přívoz, Hrušov *)

D47

47091/1 Hrušov Bohumín I. stavba

Hrušov, Bohumín, *)

D47

Hrušov, 47091/1 Hrušov Bohumín II. stavba Bohumín, *)

Výstavba nové kapacitní komunikace, která je vedena napříč Ostravou, avšak v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Tato nadregionální komunikace po jejím plném dobudování by měla odvést především tranzitní dopravu směrem do Polska, a to především z komunikací vedených intravilánem Ostravy - I/11, I/56, I/58 v úhrnném předpokládaném počtu cca 20 – 30 % (především nákladní dopravy)

Zahájení Ukončení Náklady datum

datum

/mil. Kč/

2007

2008

25,369 z toho 0,392 (PHC)

05/2002

08/2008

7 841,415

04/2004

09/2007

4 072,527

01/2005

03/2008

4 474,888

Odhad počtu obyvatel u nichž dojde ke snížení zatížení hlukem pod mezní hodnotu

5

220

Hlavní třída

Rekonstrukce vozovky

Poruba ul. Hlavní třída

Komplexní rekonstrukce vozovky na ulici Hlavní třída.

2004

2006

nezjištěno

0

Opavská

Rekonstrukce vozovky

Poruba ul. Opavská

Obnova krytu vozovky v Opavské ulici.

2005

2006

nezjištěno

0

Rekonstrukce křižovatky

Moravská Ostrava – ul. 28. října

Rekonstrukce křižovatky ulic 28. října a Výstavní.

2007

2007

nezjištěno

0

II/479 28. října II/479


68


Číslo komunikace popř. název ulice Výškovická III/4787 Km 1,894 – 2,544

17. listopadu II/469 28. října II/479 Km

Název

Dotčené lokality

Stručný popis opatření

datum

datum

/mil. Kč/


Oprava povrchu silnice III/4787 ul. Výškovická II. etapa-1.část

Zábřeh nad Odrou

Oprava povrchu silnice III/4787 ul. Výškovická II. etapa-1.část v km 1,894 – 2,544 v oblasti mezi ulicemi Volgogratská a Svornosti.

2006

2006

6,060

0

Oprava povrchu sil. II/469 ul. 17. listopadu

Poruba

Velkoplošná oprava vozovky 1400 m2 v ulici 17. listopadu.

2006

2006

1,99

0

Celoplošná oprava vozovky II/479 ul. 28. října

Zábřeh Hulváky

Celoplošná oprava vozovky II/479 ulice 28. října v km 5,714 – 6,062 v oblasti mezi ulicemi U koupaliště a Sokola Tůmy.

2007

2007

2,390

0

Realizovaná opatření

Zahájení Ukončení Náklady

5,714 – 6,062

Tramvajová doprava Výškovická III/4787

Opravné broušení kolejnic

Zábřeh nad Odrou

Broušení hlavy kolejnic - odstranění vad kontaktní hrany kolejnic (vlnkovitosti) v oblasti mezi ulicemi Pavlovova a Čujkovova.

10/2007

10/2007

0,200

0

17. listopadu

Oprava tram. tratě

Poruba

Kompletní výměna svršku tratě s uložením kolejnic na pryžové podložky o celk. tl.12,6mm v oblasti ulic Opavská a Dr. Slabihoudka.

07/2007

08/2007

20,500

70

17. listopadu


Poruba

Broušení hlavy kolejnic - odstranění vad kontaktní hrany kolejnic (vlnkovitosti) v oblasti mezi ulicemi Opavská a nám. B. Němcové.

10/2007

10/2007

0,200

0

Opavská II/479

Osazení pryžových bokovnic

Poruba, Poruba sever

Osazení pryžových bokovnic v ulici Opavská v oblasti mezi ulicí Sokolovskou a poliklinikou. U pryžových bokovnic lze předpokládat snížení akustických emisí z tram. tratě o cca 4 dB oproti trati bez krytu.

09/2006

09/2006

0,800

20

Opavská II/479


Poruba, Poruba sever

Broušení hlavy kolejnic - odstranění vad kontaktní hrany kolejnic (vlnkovitosti) v oblasti mezi ulicemi Sokolovská a Martinovská.

10/2007

10/2007

0,200

0


69


Název

Dotčené lokality


datum

datum

/mil. Kč/


Nádražní


Moravská Ostrava

Broušení hlavy kolejnic - odstranění vad kontaktní hrany kolejnic (vlnkovitosti) v oblasti mezi ulicemi Myslbekova a 30. dubna.

10/2006

10/2006

0,200

0

Horní


Hrabůvka

Broušení hlavy kolejnic - odstranění vad kontaktní hrany kolejnic (vlnkovitosti) v oblasti mezi ulicemi ÚMOB Jih a J. Kotase.

10/2006

10/2006

0,200

0

Číslo komunikace popř. název ulice

Realizovaná opatření


Vysvětlivky:

Červeně podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita I. Žlutě podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita II. *) a další možné k.ú v intravilánu Ostravy, jimiž procházejí uvedené komunikace I. tříd.

Poznámka:

Opatření typu oprav má za cíl nezhoršit stávající stav, proto není předpoklad ovlivnění osob.

Tab. 10.8: Individuální protihluková ochrana vnitřního prostředí Realizovaná opatření

Číslo komunikace Název I/11

IPHO

I/58

IPHO

Výstavní

IPHO

Vysvětlivky:

Dotčené lokality Ostrava – ul. Rudná KÚ Zábřeh nad Odrou, Vítkovice Ostrava – ul. Plzeňská KÚ Zábřeh nad Odrou, Vítkovice Ostrava – ul. Výstavní KÚ Mariánské Hory, Moravská Ostrava


Odhad počtu obyvatel u nichž dojde ke snížení zatížení hlukem ve vnitřním prostředí


datum

datum

/mil. Kč/

Výměna 75 ks oken v Rudné ulici.

2007

2007

1,560

60

Výměna 55 ks oken v Plzeňské ulici.

2007

2007

1,258

50

Výměna oken v ulici Výstavní.

2007

2007

1,000

40

Červeně podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita I. Žlutě podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita II.


70


10.5.Opatření, která příslušné správní úřady plánují přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech opatření na ochranu tichých oblastí Tab. 10.9: Číslo komunikace

Navrhovaná opatření Název ev. číslo

I/56

Ostrava prodloužená Místecká, I. stavba

I/56

Ostrava prodloužená Místecká, II. stavba

I/56

Ostrava prodloužená Místecká, III. stavba

I/67

I/67 Karviná obchvat

Dotčené lokality


I. stavba prodloužené Místecké ulice v délce cca 1,310 km bude tvořit část výhledového průtahu. Jedná se o úsek mezi Moravská ulicí Tomkovou a částí zahrnutou již do stavby 4708 dálnice Ostrava, D 47. Hlavní trasa je čtyřpruhová rychlostní komunikace Přívoz kategorie MR 24,5/80. Realizací předpokládaných PHC dojde ke snížení zatížení v blízkém okolí této komunikace. Dokumentace stavby sil. I/56 Ostrava - prodloužená Místecká II. stavby zahrnuje úsek od MÚK s ul. Moravská Českobratrská s Místeckou až po připojení na I.stavbu za Ostrava mostem přes ul. Tomkovu. Délka projektovaného úseku II. stavby je 1,212 km. V rámci stavby budou realizovány protihlukové clony. Prodloužená Místecká III. stavby zahrnuje celkové napojení na již dnes provozovaný úsek u MÚK 28.října. Délka úseku III. stavby je cca 400 m. V rámci stavby budou případně realizovány protihlukové clony. Moravská Bude nutné zajistit v rámci této stavby prověření místa s Ostrava prioritou I. na komunikaci I/56 v ulici Senovážná. Jedná se o sjezd z komunikace I/56 na komunikaci 28. října a ul. Vítkovická a navrhnout v rámci přípravy této stavby vhodná PHO. Novostavba, která bude sloužit jako jihozápadní obchvat Karviná Ráj, Karviné je obchvatovým typem komunikace a lze Karviná předpokládat, že odvede cca 30 – 40% tranzitního průjezdu město, centrem města Karviné. Karviná Nová komunikace bude chráněna v km 11,327 - 17,458 Darkov předpokládanými PHC o celkové ploše cca 2000 m2


Zahájení

Ukončení

Náklady

datum

datum

/mil. Kč/

10/2010

2 115,012 z toho 20,650 (PHC)

10/2010

895,893 z toho 10,750 (PHC)

09/2007

09/2007

03/2009

02/2008

11/2010

170,000

02/2010

554,511 z toho 11,305 (PHC)


120

380

71


Číslo komunikace

D47

28. října II/479 Km 6,062 – 6,857

Navrhovaná opatření Název ev. číslo

Zahájení

Ukončení

Náklady


Dotčené lokality


datum

datum

/mil. Kč/

47092 Bohumín státní hranice ČR/PR

Bohumín

Dokončením tohoto úseku dojde k zatraktivnění celého tohoto silničního tahu, který je veden napříč Ostravou, avšak v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby. Tato nadregionální komunikace po jejím plném dobudování by měla odvést především tranzitní dopravu směrem do Polska, a to především z komunikací vedených intravilánem Ostravy - I/11, I/56, I/58 v úhrnném počtu cca 20 % (především nákladní dopravy).

09/2007

11/2009

2 934,000

(již započítáno v tab. 10.7)

Celoplošná oprava vozovky II/479 ul. 28. října

Mariánské Hory

Celoplošná oprava vozovky II/479 ulice 28. října v km 6,062 – 6,857 v oblasti mezi ulicemi Sokola Tůmy - Výstavní.

2009

2009

9,560

0

2008

2011

3 300,000

250

I/11 Ostrava – prodloužená 17. listopadu Rudná – I/11 hranice okr. Opava

28. října II/479

Oprava tramvajové tratě

Horní


Poruba

Přeložka tahu silnice č. I/11 na novou směrově dělenou pozemní komunikaci s mimoúrovňovými kříženími (S 24,5/100) mimo zastavěné území Poruby. Lze předpokládat, že na základě uvedeného opatření dojde k poklesu intenzity silniční dopravy v ulici 17. listopadu a Opavská. Tramvajová doprava

Moravská Ostrava

Kompletní výměna svršku tramvajové tratě s uložením kolejnic na pryžové podložky o celkové tl. 12,6 mm v úseku mezi ulicemi Výstavní a Na Jízdárně.

07/2010

08/2010

20,000

30

Hrabůvka

Osazení pryžových bokovnic v ulici Horní v oblasti mezi ulicí J. Kotase a ÚMOB Jih. U pryžových bokovnic lze předpokládat snížení akustických emisí z tram. tratě o cca 4 dB oproti trati bez krytu.

08/2008

10/2010

4,500

40

Vysvětlivky:

Červeně podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita I. Žlutě podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita II.

Poznámka:

Opatření typu oprav má za cíl nezhoršit stávající stav, proto není předpoklad ovlivnění osob. Opatření na ochranu tichých oblastí v aglomeraci jsou uvedena v kapitole 8.3. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

72


Tab. 10.10: Individuální protihluková ochrana vnitřního prostředí Navrhovaná opatření

Číslo komunikace

Zahájení

Ukončení

Náklady


Název

Dotčené lokality


datum

datum

/mil. Kč/

I/11

IPHO

Výměna oken.

2009

2009

42,000

2 000

I/11

IPHO

Havířov Ostrava – ul. Rudná

Výměna oken v Rudné ulici.

2008

2008

6,000

80

I/56

Ostrava prodloužená Místecká, I. stavba

Moravská Ostrava, Přívoz

Protihlukové úpravy stávajících objektů – výměna oken.

09/2007

10/2010

0,988

40

I/56

IPHO + PHC

Ostrava-Hrabůvka

Protihlukové stěny, výměna oken.

2010

2010

38,000*)

150

I/59

IPHO

Ostrava, Orlová, Petřvald

Výměna oken.

2010

2010

26,000

1100

Vysvětlivky:

Červeně podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita I. Žlutě podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita II. Nepodbarvený název - opatření řešící situaci mimo definované prioritní oblasti, ale v okolí sledované silniční sítě. *) Uvedená částka je i pro navazující úsek komunikace I/56, avšak již mimo aglomeraci.


73


10.6. Dlouhodobá strategie Tab. 10.11: Navrhovaná opatření Číslo komunikace


28. října II/479

Název ev. číslo

Dotčené lokality

Celoplošná oprava III/4787

Zábřeh nad Odrou

II/479, Ostrava, přeložka ul. Železárenská

Mariánské Hory, Zábřeh – Hulváky, Moravská Ostrava





Opavská II/479


Opavská II/479


Stručný popis opatření Celoplošná oprava vozovky III/4787 v úseku od I/58 k ulici Pavlovova.

Přeložka tahu silnice č. II/479 na novou pozemní komunikaci v rekonstruované stopě ul. Železárenská.

Tramvajová doprava Osazení pryžových bokovnic v ulici Výškovická v oblasti mezi ulicí Pavlovova a Svornosti. U pryžových bokovnic lze Zábřeh nad předpokládat snížení akustických emisí z tram. tratě o cca Odrou 4 dB oproti trati bez krytu. Kompletní výměna svršku tramvajové tratě s uložením Zábřeh nad kolejnic na pryžové podložky o celkové tl. 10 mm v úseku Odrou mezi ulicemi Pavlovova a Čujkovova. Osazení pryžových bokovnic v ulici Opavská v oblasti mezi Poruba, ulicí Martinovskou a poliklinikou. U pryžových bokovnic lze Poruba předpokládat snížení akustických emisí z tram. tratě o cca sever 4 dB oproti trati bez krytu. Poruba, Kompletní výměna svršku tramvajové tratě s uložením kolejnic na pryžové podložky o celkové tl. 10 mm v úseku Poruba sever mezi ulicí Martinovskou a poliklinikou.



Zahájení

Ukončení

Náklady

datum

datum

/mil. Kč/

2010

2012

nestanoveno

0

po roce 2013

nestanoveno

900,000

200

2012

2012

3,500

80

2012

2012

8,000

30

2011

2011

3,500

40

2011

2011

14,000

35

74


Navrhovaná opatření Číslo komunikace

28. října II/479

Zahájení

Ukončení

Náklady

Název ev. číslo

Dotčené lokality


datum

datum

/mil. Kč/


Zábřeh Hulváky

Kompletní výměna svršku tramvajové tratě s uložením kolejnic na pryžové podložky o celkové tl. 12,6 mm v úseku mezi ulicí U Koupaliště a Železárenskou.

2011

2011

19,000

Vysvětlivky:

Červeně podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita I. Žlutě podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita II. Nepodbarvený název - opatření řešící situaci mimo definované prioritní oblasti, ale v okolí sledované silniční sítě.

Poznámka:

Opatření typu oprav má za cíl nezhoršit stávající stav, proto není předpoklad ovlivnění osob. Opatření na ochranu tichých oblastí v aglomeraci jsou uvedena v kapitole 8.3.



10

75


Tab. 10.12: Individuální protihluková ochrana vnitřního prostředí Navrhovaná opatření

Číslo komunikace Název I/11 I/59

I/67 Vysvětlivky:

IPHO IPHO + minimalizace hluk. emisí IPHO + minimalizace hluk. emisí


Zahájení

Ukončení

Náklady


datum

datum

/mil. Kč/

Výměna oken v Rudné ulici.

2011

2011

34,000

1 400

Karviná

Výměna oken, opravy povrchu vozovky.

2011

2011

6,000

250

Karviná

Výměna oken, opravy povrchu vozovky.

2013

2013

9,000

360

Dotčené lokality Ostrava – ul. Rudná

Žlutě podbarvený název - opatření řešící situaci v oblasti definované jako priorita II.


76


10.7.Obnova vozového parku Dalším aspektem, který přispívá ke snížení akustických emisí v prostředí je obnova vozového parku. V následující tabulce je uveden plán obnovy tramvajového vozového parku do roku 2013 zamýšlený Dopravním podnikem města Ostrava, který se může uskutečnit na základě částečné modernizace nebo nákupem nových vozů. Tab. 10.13: Obnova tramvajového vozového parku Varianta MODERNIZACE Modernizace Modernizace T3 provedení Vario Rok cena 1 ks cena celkem počet (tis. Kč) (tis. Kč) 2008 5 13 370 66 850 2009 5 13 370 66 850 2010 5 13 370 66 850 2011 5 13 370 66 850 2012 5 13 370 66 850 2013 5 13 370 66 850 Náklady na jednotlivé typy 401 100

Nové tramvaje Vario 3/2 Vario 3 cena cena 1 ks počet počet (tis. Kč) (tis. Kč) 1 31 500 1 31 500 1 25 500 1 25 500 1 25 500 1 25 500 63 000 102 000

Náklady celkem

566 100

Varianta NOVÉ VOZY Nové tramvaje Vario Vario 3/2 Rok cena 1 ks cena celkem cena počet počet (tis. Kč) (tis. Kč) (tis. Kč) 2008 5 15 500 77 500 1 31 500 2009 5 15 500 77 500 1 31 500 2010 5 15 500 77 500 2011 5 15 500 77 500 2012 5 15 500 77 500 2013 5 15 500 77 500 Náklady na jednotlivé typy 465 000 63 000 Náklady celkem

Vario 3 cena 1 ks počet (tis. Kč)

1 1 1 1

25 500 25 500 25 500 25 500 102 000 630 000

Na základě sdělení vedoucího Odboru silničních vozidel Dopravního podniku Ostrava, a. s. je v rámci obnovy autobusového a trolejbusového vozového parku uvažováno ročně s nákupem 20 autobusů a 4 trolejbusů.


77


11. Ekonomické informace (pokud jsou dostupné): rozpočty, hodnocení efektivnosti nákladů, hodnocení nákladů a přínosů, odhady snížení počtu osob exponovaných hluku Z dostupných ekonomických informací jsou v daném okamžiku k dispozici pouze celkové finanční odhady na jednotlivá navrhovaná opatření, která jsou specifikovaná v tabulkách 10.7 - 10.12. V prvním kole strategického hlukového mapování jsou preferována opatření urbanisticko-dopravního charakteru, která však neřeší jen hlukovou zátěž v území. Uvedená opatření odvádějí dopravu pomocí nových komunikací čímž dochází i ke snižování hlukové zátěže v kritických místech. Tato řešení mají i možnost případné ochrany protihlukovými clonami (opatření stavebně-technické). Akusticko-ekonomickou efektivitu (kromě efektivity protihlukových clon) lze však u tohoto typu opatření velmi těžko prokázat. V současné době zatím nejsou k dispozici relevantní systémové nástroje a postupy. Pro hodnocení efektivnosti navržených opatření existuje sice několik možných analýz např. analýza KNI, avšak žádná z analýz nebyla doposud převedena do ekonomických podmínek České republiky, a proto použití těchto analýz je pro většinu případů velmi diskutabilní. Jak již bylo uváděno v předchozích kapitolách, počet osob zatížených hlukovým ukazatelem Ldvn nad mezní hodnotou je zpravidla vždy menší než ukazatelem Ln. Navrhovaná opatření mají globální charakter mající vliv na oba ukazatele. Z uvedeného důvodu výsledný souhrn odhadu snížení počtu osob exponovaných hlukem ve vytypovaných lokalitách je uváděn právě pro citlivější z ukazatelů – deskriptor Ln.


78


Tab. 11.1: Výsledný souhrnný odhad snížení počtu osob exponovaných hlukem ve venkovním prostředí u vytypovaných lokalit

ID NUTS

ICOB

Název obce

Komun. číslo Popř. ulice

Odhadovaný počet exponovaných obyvatel nad mezní hodnotou Ln

Odhadovaný počet obyvatel nad mezní hodnotou Ln u nichž dojde ke snížení hluku o ≤5 dB

5-10 dB

≥ 10 dB

Předpokládané finanční náklady [mil. Kč]

CZ0806

554821

Hrabůvka

I/56, I/58

739

CZ0806

554821

I/56

27

CZ0806

554821

+

419

CZ0806

554821

+

419

CZ0806

554821

+

1418

CZ0806

554821

+

53

CZ0806

554821

I/56, I/58

1418

CZ0806

554821

Hrušov Mariánské Hory Mariánské Hory Moravská Ostrava Zábřeh Hulváky Moravská Ostrava Muglinov

I/58

116

15

**

CZ0806

554821

Poruba

+

960

600

3 300,000

CZ0806

554821

30

**

554821

CZ0806

554821

I/56, I/58 I/11 (E75), I/58 I/11 (E75), I/56

157

CZ0806

Přívoz Zábřeh nad Odrou

CZ0803

555088

CZ0803

555088

CZ0803

598917

CZ0803

598917

Vítkovice Havířov Město Havířov Bludovice Karviná - Ráj Karviná město

CZ0806

554821

Poruba

CZ0806

554821

Poruba

CZ0806

554821

CZ0806

554821

CZ0806

554821

CZ0806

554821

CZ0806

554821

Poruba - sever Moravská Ostrava Hrabůvka Zábřeh nad Odrou Poruba

CZ0806

554821

Poruba - sever

38,000***

2

** 40*

700

80

1,000*

900,000

40

40*

32,388

738 50**

190*

7,560**

2 000 *

42,000*

610*

554,511 + 15,000*

239

I/11 (E75)

4200

I/11 (E75)

1179

I/67

380

I/67

150

638

Tramvajová doprava 17. 960 listopadu 960 Opavská 534

380

150

20,500

80

0,800

28. října

1418

50

20,000

Horní

739

70

4,500

Výškovická

738

150

11,500

80

17,500

Opavská

960 534


79


ID NUTS

CZ0806

ICOB

554821

Název obce

Zábřeh Hulváky

Komun. číslo Popř. ulice

28. října

Odhadovaný počet exponovaných obyvatel nad mezní hodnotou Ln 53

Odhadovaný počet obyvatel nad mezní hodnotou Ln u nichž dojde ke snížení hluku o ≤5 dB

5-10 dB

15

≥ 10 dB

Předpokládané finanční náklady [mil. Kč] 19,000

+ – vzhledem k velkému rozsahu zdrojů silniční sítě v jednotlivých k.ú., není možné jednoznačně definovat konkrétní zdroje hluku a jejich podíly – tzn. čísla komunikací na území jednotlivých k.ú. města Ostravy. * Ochrana vnitřního prostředí. ** Uvažován vliv D 47 (není uváděna investiční částka pro D 47) . *** Částka je vztažena pro celý uvažovaný úsek I/56, tedy i mimo aglomeraci.


80


12. Závěr Předložený akční plán byl navržen na realistických možnostech pořizovatele v daném časovém období navrhnout opatření pro snížení hluku. Je nutné konstatovat, že na zpracování akčních plánů byl dán velmi malý časový prostor z důvodu opožděného předání podkladů, tj. SHM pořizovatelům akčních plánů a také předáním některých z těchto podkladů v nejednotné a nevhodné podobě výstupů pro další zpracování v rámci AP. Dalším problémem je i vlastní analýza provedená v akčním plánu a odhad zasažených obyvatel, protože při tomto odhadu nebylo možné pracovat se stejnými vstupními daty jako při zpracování SHM, a tedy v tomto ohledu se mohou tyto počty osob rozcházet s předpoklady uvedenými v SHM. Pro výpočet SHM byla určena francouzská výpočtová metodika, jejíž reálnost výsledků v podmínkách českého vozidlového parku zatím nebyla prokázána. Výsledky dané touto výpočtovou metodikou v českých podmínkách jsou spíše nadhodnoceny. Lze tedy oprávněně předpokládat, že výsledky SHM i výsledky analýz AP jsou provedeny z hlediska výsledných hladin i počtu zatížených osob spíše na straně bezpečnosti a tedy navržená opatření budou mít v reálných podmínkách vyšší akustický efekt, než je předpokládáno. Na základě výsledků SHM aglomerace Ostrava, SHM Moravskoslezského kraje a Akčního hlukového plánu pro hlavní pozemní komunikace aglomerace Ostrava byla v rámci řešení akčního plánu lokalizována problematická místa (využitím metody průniku ploch zatížených nad mezní hodnotou ve vztahu k hustotě osob na hodnocených plochách), na která je nutné zaměřit pozornost z hlediska akustického řešení („hot spots“). Jedná se především o okolí následující ulic v aglomeraci Ostrava: Sokolovská (k.ú. Poruba – sever), Hlavní třída (k.ú. Poruba), Senovážná (k.ú. Moravská Ostrava), Výškovická (k.ú. Zábřeh nad Odrou), Hlavní třída a Dlouhá třída (k.ú. Havířov – město), 17. listopadu (k.ú. Havířov – Bludovice). Řešení, která napomohou ke snížení akustického zatížení ve venkovním prostředí, a tím k poklesu počtu zasažených obyvatel hlukem nad mezními hodnotami jsou popsána v tabulkách 10.7 – 10.13. Na základě výsledků SHM bylo dále zjištěno, že zcela dominantním zdrojem hluku na území aglomerace Ostrava je provoz na komunikacích (silniční a tramvajová doprava). Z výsledků SHM viz podklad [1] však nelze stanovit samostatné podíly vlivu na akustickou situaci pouze silniční a pouze tramvajové dopravy. Lze však předpokládat, že akustický vliv silniční dopravy na celkové zátěži aglomerace je značně převažující. Vliv ostatních hodnocených EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

81


zdrojů (průmyslové zdroje, železniční doprava) na území aglomerace je vůči provozu na komunikacích zcela zanedbatelný. V rámci akčního plánu byly vytipovány a preferovány možnosti především urbanistickodopravní a dopravně-organizační, které budou mít vliv na snížení dopravy a pokles emisí v aglomeraci Ostrava. Akční plán předkládá i další obecné možnosti snižování hluku z důvodu případného následujícího zvážení opatření v kritických místech. V řadě míst, především v intravilánech velkých měst, kde charakter zástavby nedovoluje po vyčerpání výše uvedených opatření ani technická opatření ke snížení hluku, není možné realizovat opatření na ochranu venkovního prostředí, a tedy je vhodné přistoupit alespoň k ochraně vnitřních prostorů chráněných objektů. Ve vztahu k řešení tichých oblastí v aglomeraci Ostrava je doporučením řešitele akčního plánu, aby v dalším kole SHM byly tiché oblasti v aglomeraci Ostrava korigovány, či aktualizovány na základě zvolené jednotné metodiky a doplněných údajů (vliv všech zdrojů hluku) pro území aglomerace Ostrava definované dle vyhlášky č. 561/2006 Sb. Předkládaný akční plán se snaží navrhovanými opatřeními především snížit počet zatížených osob nad mezní hodnotou. Je třeba si uvědomit, že pokud dojde ke snížení zatížení u těchto osob, dochází samozřejmě ke snížení hlukové zátěže v celém okolí sledovaných a vytypovaných úseků silnic. Důležitým aspektem, na který je vhodné v rámci akčního plánu dále upozornit, je snaha o zamezení navyšování počtu obyvatel zasažených nad mezními hodnotami. Omezení nárůstu intenzit dopravy, která je jedním z hlavních faktorů přispívajícím k ovlivnění obyvatel akustickým zatížením, je většinou velmi obtížné. Další aspekt, jenž může přispět k navyšování počtu akusticky zatížených obyvatel, je nevhodná výstavba akusticky chráněných staveb v okolí komunikací s vysokým dopravním zatížením. Z uvedeného důvodu je nezbytné striktně zamezovat výstavbě akusticky chráněných staveb v blízkém okolí komunikací s vysokým dopravním zatížením.


82


13. Podklady [1] Zpráva o zpracování strategické hlukové mapy aglomerace Ostrava. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě, prosinec 2007. [2] Systémová podpora interaktivního ovlivňování vývoje hlukové situace v okolí dálnic a silnic I. třídy, metodická příručka pro postup při zpracování akčních plánů, EKOLA group, spol. s r.o., listopad 2006. [3] Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. 6. 2002, o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. [4] Ládyš, L.: „Strategické hlukové mapy, akční plány snižování hlukové zátěže, současný stav v ČR“ přednáška na konferenci Czech Noise Mapping 2008, Poděbrady 2008. [5] Ládyš, L.: „Akční plány snižování hlukové zátěže v ČR“ přednáška na konferenci Czech Noise Mapping 2008, Poděbrady 2008. [6] Ládyš, L.: „Strategické hlukové mapy a akční plány snižování hlukové zátěže“ Sborník přednášek Silniční konference, Ostrava 2007. [7] Krýsa, I.: „Aktuální stav hlukové legislativy v ČR – výklad pojmů“ přednáška na konferenci Czech Noise Mapping 2008, Poděbrady 2008. [8] Petrák, P.: „Zpracování akčních plánů snižování hlukové zátěže v SR“ přednáška na konferenci Czech Noise Mapping 2008, Poděbrady 2008. [9] Petz, M.: „Zpracování a výsledky strategických hlukových map v Německu, příprava akčních plánů“ přednáška na konferenci Czech Noise Mapping 2008, Poděbrady 2008. [10] Petz, M.: „Projekt QUIET CITY “ přednáška na konferenci Czech Noise Mapping 2008, Poděbrady 2008. [11] Werner, T.: „Strategická hluková mapa aglomerace Vídeň a příprava akčních plánů“ přednáška na konferenci Czech Noise Mapping 2008, Poděbrady 2008. [12] Liberko, M.: Novela metodiky pro výpočet hluku silniční dopravy. Planeta č. 2, Praha 2005. ISSN 1213-3393. [13] Liberko, M.: Úvod do urbanistické akustiky. SNTL, Praha 1989. [14] Inventory of noise mitigation methods. Working Group (WG 5) on Abatement, 18 July 2002, Dostupné na internetu: http://www.ecologie.gouv.fr/IMG/pdf/Rapport-inventairemethodes-reduction-bruit-ambiant-2002.pdf. [15] „Good Practice Guide for Strategic Noise Mapping and the Production of Associated Data on Noise Exposure – Final Draft, Version 2, 13. 1. 2006“ zpracovaný European Commission Working Group Assessment of Exposure to Noise (WG–AEN). [16] Road Transport Research. Road Noise Abatement. OECD Report. France: Paris CEDEX 1995. [17] Finalising the reporting Mechanism for reporting requirements according to the Environmental Noise Directive 2002/49/EC – Volume 2 – Draft Handbook (including Data Specifications) – zpracováno pro European Environment Agency. EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

83


[18] Tvorba strategické hlukové mapy pro pozemní komunikace Oblast III – Střední Morava a Moravskoslezsko. Kraj Zlínský, Olomoucký a Moravskoslezský. Souhrnná zpráva. Ekola group, spol. s r.o., červen 2007. [19] Vyhláška, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování), č. 523/2006 Sb. Sbírka zákonů ČR, 2006, částka 168. [20] Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, č. 258/2000 Sb. Sbírka zákonů ČR, 2000, částka 74 ve znění pozdějších předpisů. [21] Vyhláška o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku, č. 561/2006 Sb. Sbírka zákonů ČR, 2006, částka 182 ve znění pozdějších předpisů. [22] Zákon, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, č. 222/2006 Sb. Sbírka zákonů ČR, 2006, částka 74 ve znění pozdějších předpisů. [23] Tiché oblasti v aglomeraci a ve volné krajině. Doporučené postupy pro identifikaci tichých oblastí. Dostupné na: http://www.nrl.cz. [24] Studie možnosti řešení hlukové zátěže z tramvajové dopravy ve městě Brně. Dopravní podnik města Brna, Brno 2008. [25] Akční hlukový plán pro hlavní pozemní komunikace aglomerace Ostrava. Ekola group, spol. s r.o., Praha 2008. [26] Adresné body na území města Ostrava a Moravskoslezského kraje ve formátu .shp. Český statistický úřad, 2008. [27] Elektronické podklady: správní členění kraje ve formátu .shp; data ZABAGED ve formátu .shp; data GEONAMES ve formátu .shp; data RZM ve formátu .tif, data ORTO ve formátu .jpg. Krajský úřad Moravskoslezského kraje, květen 2008. [28] Akční plán snižování hlukové zátěže na hlavních železničních tratích v ČR. Správa železniční dopravní cesty, a. s., 2008. Dostupné na: http://www.mdcr.cz [29] Plán obnovy tramvajových vozů do roku 2013. Dopravní podnik Ostrava, červenec 2008. [30] Funkční plochy územního plánu města Ostrava ve formátu .shp. Magistrát města Ostrava, 2008. [31] http://www.rsd.cz [32] http://www.ceskedalnice.cz [33] http://www.dalnice-silnice.cz [34] http://www.mapy.cz [35] http://www.kr-moravskoslezsky.cz [36] http://koridory.wz.cz EKOLA group, spol. s r.o., Mistrovská 4, 108 00 Praha 10 tel.: 274 772 002; 602 375 858 www.ekolagroup.cz; e-mail: [email protected]

84


14. Mapové přílohy Seznam mapových příloh: Mapa č. 1A – D:

Počty zasažených osob hlukem ze silniční a tramvajové dopravy nad mezní hodnotou (Ldvn > 70 dB) v katastrálních územích aglomerace Ostrava.

Mapa č. 1A – N:

Počty zasažených osob hlukem ze silniční a tramvajové dopravy nad mezní hodnotou (Ln > 60 dB) v katastrálních územích aglomerace Ostrava.

Mapa č. 1B – D:

Počty zasažených osob hlukem z průmyslu nad mezní hodnotou (Ldvn > 50 dB) v katastrálních územích aglomerace Ostrava.

Mapa č. 1B – N:

Počty zasažených osob hlukem z průmyslu nad mezní hodnotou (Ln > 40 dB) v katastrálních územích aglomerace Ostrava.

Mapa č. 2 – D:

Vymezení priorit v území aglomerace Ostrava. Deskriptor Ldvn.

Mapa č. 2 – N:

Vymezení priorit v území aglomerace Ostrava. Deskriptor Ln.

Mapa č. 3 A:

Návrh vymezení tichých oblastí Aglomerace Ostrava. Deskriptor Ldvn < 55 dB, minimální rozloha 9 ha.

Mapa č. 3 B:

Návrh vymezení tichých oblastí Aglomerace Ostrava. Parky, lesy, zahrady, louky, vodní plochy. Minimální rozloha 9 ha. Pro 50 % území platí Ldvn < 55 dB.


85

AKČNÍ HLUKOVÝ PLÁN AGLOMERACE OSTRAVA

Recommend Documents