Akční hlukový plán aglomerace Ostrava (návrh)

Akční hlukový plán aglomerace Ostrava (návrh)

Závěrečná zpráva

Pořizovatel:

Moravskoslezský kraj 28. října 117, 702 18 Ostrava IČ: 70890692

Zhotovitel:

Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě Partyzánské nám. 7, 702 00 Ostrava IČ: 71009396, DIČ: CZ71009396

Řešitelský tým:

Ing. Jiří Michalík, Ph.D. Mgr. Ondřej Volf

Spolupráce:

Ing. Tomáš Hellmuth, CSc. Ing. Dana Potužníková Bc. Eduard Ježo

Postupy a metody použité při vyhotovení tohoto díla jsou duševním majetkem Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě a jsou chráněny autorskými právy ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. v platném znění.

Ostrava, leden 2015

2

Obsah SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ......................................................................................................................... 4 1.

ÚVOD ....................................................................................................................................................... 5

2.

POPISNÁ ČÁST AGLOMERACE OSTRAVA .................................................................................................. 6 2.1. 2.2. 2.3.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ ...................................................................................... 8 CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH ŽELEZNIČNÍCH TRATÍ ............................................................................................. 9 CHARAKTERISTIKA STACIONÁRNÍCH ZDROJŮ.................................................................................................... 10

3.

VÝČET PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ PRO VYPRACOVÁNÍ AKČNÍCH PLÁNŮ ........................................................ 11

4.

SOUHRN VÝSLEDKŮ STRATEGICKÉHO HLUKOVÉHO MAPOVÁNÍ ............................................................ 14

5.

VYHODNOCENÍ PROBLÉMOVÝCH FAKTORŮ ........................................................................................... 17 5.1. SILNIČNÍ DOPRAVA .................................................................................................................................... 17 5.2. INTEGROVANÁ ZAŘÍZENÍ ............................................................................................................................. 17 5.3. VYMEZENÍ KRITICKÝCH MÍST ........................................................................................................................ 18 5.3.1. Silniční doprava ........................................................................................................................... 18 5.3.2. Integrovaná zařízení ................................................................................................................... 35 5.4. MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŽE ZE SILNIČNÍ DOPRAVY ........................................................................... 35 5.4.1. Možnosti snížení hluku v kritických lokalitách ............................................................................ 37 5.4.2. Modelové výpočty v kritických lokalitách pro hluk ze silniční dopravy ....................................... 39 5.5. MOŽNOSTI SNIŽOVÁNÍ HLUKOVÉ ZÁTĚŽE Z INTEGROVANÝCH ZAŘÍZENÍ ................................................................. 42 5.5.1. Modelové výpočty v kritických lokalitách pro hluk z integrovaných zařízení .............................. 43

6.

TICHÉ OBLASTI V AGLOMERACI OSTRAVA .............................................................................................. 44 6.1. 6.2.

VYMEZENÍ TICHÝCH OBLASTÍ ....................................................................................................................... 44 NÁVRH OCHRANY TICHÝCH OBLASTÍ .............................................................................................................. 44

7. PROVEDENÁ, PROBÍHAJÍCÍ NEBO SCHVÁLENÁ PROTIHLUKOVÁ OPATŘENÍ VČETNĚ NÁVRHŮ NA VYHLÁŠENÍ TICHÝCH OBLASTÍ V AGLOMERACI OSTRAVA ............................................................................... 45 8. OPATŘENÍ, KTERÁ POŘIZOVATEL PLÁNUJE PŘIJMOUT V PRŮBĚHU PŘÍŠTÍCH 5 LET VČETNĚ VŠECH NÁVRHŮ NA OCHRANU TICHÝCH OBLASTÍ ..................................................................................................... 46 9. 10.

DLOUHODOBÁ STRATEGIE OCHRANY PŘED HLUKEM............................................................................. 48 ZÁVĚR A EKONOMICKÉ INFORMACE .................................................................................................. 50

POUŽITÁ LITERATURA .................................................................................................................................... 52 INTERNETOVÉ SERVERY .................................................................................................................................. 53 SEZNAM TABULEK .......................................................................................................................................... 54 SEZNAM OBRÁZKŮ ......................................................................................................................................... 54 SEZNAM MAP ................................................................................................................................................. 55

3

Seznam použitých zkratek Zkratka ArcView GIS 10.2.2 ČR ČUZK DOC (doc, docX) EK (EC) END ES EU GIS IPPC LimA MK MSK NMPB NCP SHM SZÚ TO WHO XLS (xls, xlsx) ® ZABAGED

Význam zkratky Software pro práci s geografickými daty Česká republika Český úřad zeměměřičský a katastrální Datový formát programu Microsoft Word Evropská komise Environmental Noise Directive – směrnice 2002/49/ES Evropské společenství Evropská unie Geografický informační systém Integrovaná prevence a omezování znečištění Software pro akustické výpočty firmy Brüel & Kjaer Místní komunikace Moravskoslezský kraj Francouzská metodika pro výpočet hluku užívaná pro silnice Noise Control Program Strategické hlukové mapy (mapování) Státní zdravotní ústav Tichá oblast Světová zdravotnická organizace Datový formát programu Microsoft Excel Základní geografická báze dat ČR

4

1.

Úvod

Akční hlukový plán aglomerace Ostrava byl vypracován na základě smlouvy o dílo č. 02673/2014/KŘ ze dne 17. 10. 2014, mezi objednatelem: Moravskoslezským krajem a zhotovitelem: Zdravotním ústavem se sídlem v Ostravě. Akční hlukový plán (dále jen „AP“) slouží k systematickému hodnocení a snižování hluku z hlediska dlouhodobého průměrného zatížení životního prostředí v souladu s právem Evropského společenství. AP vypracované na základě jednotné metodiky umožní jednotný reporting a sumarizaci dat na úrovni celé EU. Akčním plánem se rozumí plán obsahující opatření, jejichž účelem je ochrana před škodlivými a obtěžujícími účinky hluku, včetně snížení hluku, a to na základě výsledků strategického hlukového mapování (dále jen „SHM“). Součástí AP je návrh tichých oblastí v aglomeraci, zajišťující ochranu území nezatížených hlukem. Definice a způsob vymezení tichých oblastí je uveden v Metodickém návodu pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření (dále jen „MNAP“) podle Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí (dále jen „END“). Opatření v rámci AP jsou na volném uvážení příslušných orgánů, ale měla by řešit zejména prioritní situace, které je možné zjistit podle překročení některé příslušné mezní hodnoty nebo podle dalších kritérií zvolených členskými státy, a měla by se uplatnit zejména pro nejdůležitější oblasti, které jsou vymezeny strategickým hlukovým mapováním („hot spots“, kritická místa). Kritická místa jsou v rámci SHM vymezena obydleným územím, v němž dochází k překročení příslušné mezní hodnoty hlukových ukazatelů. Konkrétní protihluková opatření, tj. Programy na snížení hluku, jsou vypracovávány pro jednotlivá kritická místa stanovená pro jednotlivé zdroje hluku, a to na základě výsledků podrobnější analýzy dané oblasti (např. podrobné akustické studie). AP pro určité území jsou tvořeny souhrnem jednotlivých NCP (Noise Control Program) řešících protihluková opatření pro jednotlivá kritická místa v daném území. Základní (minimální) požadavky na obsah akčních plánů jsou obsaženy v Příloze č. 3 vyhlášky č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování. Tyto požadavky jsou dále v souladu s čl. 13 odst. 2 směrnice END upřesňovány Evropskou komisí závaznými metodikami pro reporting výsledků SHM a AP.

5

2.

Popisná část aglomerace Ostrava

Aglomerace Ostrava je definovaná vyhláškou č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Aglomerace Ostrava leží z velké části v ostravsko-karvinské uhelné pánvi, kde se nacházejí uhlonosné vrstvy karbonského stáří a kde dlouhodobě probíhá těžba uhlí (i když postupně utlumovaná), která výrazně ovlivnila osídlení, podobu krajiny i sociální prvky. V rámci České republiky zaujímá aglomerace Ostrava zásadní místo nejen v ekonomice, ale i ve společenském životě a dalších oblastech. V území se odehrávají silné společenské, ekonomické, dopravní (zejména dojížďkové) i jiné procesy, které překračují administrativní hranice jednotlivých obcí. Diverzita jejího území proto patří k jejím přirozeným jevům, stejně jako výlučnost rozvojového potenciálu, vycházející z pevných funkčních vztahů, ovlivňovaných silou regionálních center. Aglomerace zasahuje na území těchto měst a obcí: Ostrava, Bohumín, Doubrava, Havířov, Karviná, Orlová, Petřvald, Rychvald. Základní charakteristiky aglomerace Ostrava:  rozloha: 248,1 km2  počet obyvatel: 509 290  hustota zalidnění: 2 053 obyvatel na km2 Tab. 1 – Výčet zahrnutých katastrálních území (zdroj: vyhláška č. 561/2006 Sb.) Město, obec

Ostrava

Bohumín

Katastrální území Dubina u Ostravy Heřmanice Hošťálkovice Hrabůvka Hrušov Kunčičky Lhotka u Ostravy Mariánské Hory Michálkovice Moravská Ostrava Muglinov Nová Ves u Ostravy Petřkovice u Ostravy Poruba Poruba-sever Přívoz Pustkovec Radvanice Slezská Ostrava Třebovice ve Slezsku Vítkovice Výškovice u Ostravy Zábřeh nad Odrou Zábřeh-Hulváky Zábřeh-VŽ Nový Bohumín Skřečoň Záblatí u Bohumína

2

Rozloha (km ) 1,30 7,09 5,30 4,28 4,21 2,51 2,14 5,60 2,89 7,64 2,02 3,07 3,90 10,03 3,15 5,61 1,07 8,14 11,98 2,82 5,15 3,29 7,44 1,75 1,32 7,68 4,60 4,32

Počet obyvatel 23 929 1 909 1 511 33 604 2 267 1 650 1 004 11 879 2 836 38 737 4 196 603 2 783 40 491 34 489 4 691 1 115 4 728 7 226 1 698 5 962 15 960 44 601 1 119 1 556 14 912 2 442 2 208

Hustota zalidnění 2 (obyv. na km ) 18 415 269 285 7 843 538 658 470 2 121 981 5 072 2 074 197 713 4 037 10 938 837 1 043 581 603 602 1 157 4 846 5 997 638 1 176 1 942 531 511

6

Město, obec Doubrava

Havířov

Karviná

Orlová Petřvald Rychvald Celkem

Katastrální území Doubrava u Orlové Bludovice Dolní Suchá Havířov-město Prostřední Suchá Šumbark Karviná-město Ráj Staré Město u Karviné Horní Lutyně Lazy u Orlové Orlová Poruba u Orlové Petřvald u Karviné Rychvald

2

Rozloha (km ) 7,78 9,35 4,37 6,43 5,96 3,80 9,62 7,63 8,50 7,88 5,97 5,19 5,63 12,63 17,02 248,06

Počet obyvatel 1 811 20 495 635 35 570 5 442 23 323 45 475 17 142 855 26 577 317 2 420 5 542 6 811 6 769 509 290

Hustota zalidnění 2 (obyv. na km ) 233 2 191 145 5 535 914 6 141 4 726 2 247 101 3 372 53 466 985 539 398 2 053

Obr. 1 – Geografické vymezení aglomerace Ostrava (zdroj: SHM aglomerace Ostrava)

7

Obr. 2 – Hustota zalidnění dle katastrálních území (zdroj: SHM aglomerace Ostrava)

2.1. Charakteristika hlavních pozemních komunikací V tabulce č. 2 jsou charakterizovány hlavní pozemní komunikace v aglomeraci Ostrava podle jejich definice dle §81 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Jedná se o pozemní komunikace, po nichž projede více než 3 000 000 vozidel za rok, a jejichž vlastníkem je stát. V rámci tohoto AP jsou dle metodického návodu řešeny bez ohledu na níže uvedenou tabulku pouze silnice II. a III. třídy a místní komunikace. AP pro dálnice a silnice I. třídy jsou v gesci Ministerstva dopravy. Tab. 2 – Základní charakteristika hlavních pozemních komunikací na území aglomerace Ostrava k.ú., kterými komunikace č. kom. Typ komunikace Popis komunikace v aglomeraci prochází Třebovice ve Slezsku, Hošťálkovice, čtyřpruhová, výhradně se směrově D1 dálnice Lhotka u Ostravy, Přívoz, Hrušov, rozdělenými jízdními pásy Nový Bohumín, Skřečoň dvoupruhová, směrově nerozdělená; dvoupruhová směrově rozdělená Pustkovec, Poruba, Zábřeh nad středním tramvajovým pásem; I/11 silnice I. třídy Odrou, Vítkovice, Radvanice, čtyřpruhová, se směrově rozdělenými Havířov-město, Bludovice jízdními pásy; čtyřpruhová, směrově nerozdělená

I/56

silnice I. třídy

čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy; dvoupruhová směrově nerozdělená; dvoupruhová směrově rozdělená středním tramvajovým pásem

Hrabůvka, Vítkovice, Moravská Ostrava, Přívoz, Petřkovice u Ostravy

8

č. kom.

Typ komunikace

Popis komunikace

I/58

silnice I. třídy

dvoupruhová směrově nerozdělená; dvou a čtyř pruhová směrově rozdělená středním tramvajovým pásem;

I/59

silnice I. třídy

čtyřpruhová směrově nerozdělená

I/67

silnice I. třídy

II/469 II/470 II/474

silnice II. třídy silnice II. třídy silnice II. třídy

II/475

silnice II. třídy

II/477

silnice II. třídy

II/479

silnice II. třídy

II/647

silnice II. třídy

III/0581

silnice III. třídy

III/4688


III/4711 III/4746

silnice III. třídy silnice III. třídy

III/4747


III/4787


III/4793


čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy; čtyřpruhová, směrově nerozdělená dvoupruhová, směrově nerozdělená dvoupruhová, směrově nerozdělená dvoupruhová, směrově nerozdělená dvou a čtyř pruhová směrově nerozdělená dvoupruhová, směrově nerozdělená; čtyřpruhová, směrově nerozdělená; čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy dvoupruhová, směrově nerozdělená; čtyřpruhová, směrově rozdělená středním tramvajovým pásem; dvoupruhová směrově rozdělená středním tramvajovým pásem čtyřpruhová směrově nerozdělená; čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy; dvoupruhová směrově rozdělená středním tramvajovým pásem dvoupruhová, směrově nerozdělená čtyřpruhová směrově nerozdělená; dvoupruhová, směrově nerozdělená dvoupruhová, směrově nerozdělená čtyřpruhová směrově nerozdělená dvoupruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy dvou i čtyřpruhová, směrově rozdělená středním tramvajovým pásem čtyřpruhová, se směrově rozdělenými jízdními pásy; dvoupruhová, směrově nerozdělená

k.ú., kterými komunikace v aglomeraci prochází Zábřeh nad Odrou Radvanice, Petřvald u Karviné, Poruba u Orlové, Orlová, Lazy u Orlové Ráj, Karviná-město, Staré Město u Karviné, Skřečoň, Nový Bohumín Poruba, Poruba-sever, Pustkovec Muglinovské, Heřmanice Horní Lutyně, Orlová Karviná-město Kunčičky, Slezská Ostrava, Muglinov, Hrušov Poruba, Poruba-sever, Nová Ves u Ostravy, Zábřeh-Hulváky, Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Slezská Ostrava, Radvanice Zábřeh nad Odrou, Zábřeh-Hulváky, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Moravská Ostrava, Muglinov, Hrušov Mariánské Hory, Přívoz Karviná-město Nový Bohumín, Záblatí u Bohumína Havířov-město, Prostřední Suchá Poruba u Orlové, Horní Lutyně Zábřeh nad Odrou

Moravská Ostrava, Slezská Ostrava

2.2. Charakteristika hlavních železničních tratí Hlavní železniční tratě v aglomeraci Ostrava (podle jejich definice dle §81 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví) jsou uvedeny v tabulce č. 3. Jedná se o železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok. AP pro železnice na území aglomerace jsou dle metodického návodu v gesci Ministerstva dopravy.

9

Aglomerací Ostrava prochází II. tranzitní železniční koridor jakožto tranzitní spojení mezi Vídní [A] popř. Bratislavou [SK] a Varšavou [PL] a III. tranzitní koridor, který zajišťuje tranzitní spojení Žiliny [SK] s Norimberkem [D]. Tab. 3 – Základní charakteristika hlavních železničních tratí na území aglomerace Ostrava č. tratě Vymezení tratě k.ú., kterými žel. trať v aglomeraci prochází Třebovice ve Slezsku, Nová Ves u Ostravy, Mariánské Hory, Přívoz, 270 Praha – Bohumín Hrušov, Nový Bohumín 320 Bohumín – Čadca [SK] Nový Bohumín, Skřečoň, Staré Město u Karviné, Karviná-město 321 Ostrava – Český Těšín Zábřeh nad Odrou, Vítkovice, Havířov-město, Prostřední Suchá 323 Ostrava – Valašské Meziříčí Přívoz, Moravská Ostrava, Vítkovice, Slezská Ostrava, Kunčičky

2.3. Charakteristika stacionárních zdrojů Ostravskou aglomeraci během devadesátých let minulého století významnou měrou postihl proces deindustrializace, který se zcela určitě mimo jiné podílel i na snížení hlukové zátěže z průmyslových zdrojů. Tento proces již v menší míře pokračoval s občasnými výkyvy i v následujících letech. Mezi nejvýznamnější průmyslové obory na Ostravsku patří hutnictví, výroba kovodělných výrobků, strojírenství a chemický průmysl. Dle SHM aglomerace Ostrava byly Informace o stacionárních zdrojích hluku čerpány z předaných pokladů o zdrojích hluku z integrovaných zařízení zadavatelem SHM. Ze strany Státního zdravotního ústavu (dále jen „SZÚ“) byl poskytnut soupis 43 zařízení v režimu zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC) včetně dostupné dokumentace. Informace o jednotlivých IPPC včetně příslušné dokumentace jsou prezentovány na webových stránkách a mapovém portálu Krajského úřadu Moravskoslezského kraje. V závěrečné zprávě o zpracování SHM aglomerace Ostrava je uvedeno, že na základě prostudované dokumentace byla z dalšího zpracování podkladů vyloučena zařízení, jejichž IPPC neobsahuje opatření ve vztahu k hluku z důvodu zanedbatelného vlivu na životní prostředí, nebo vzhledem k jinému dominantnímu zdroji hluku v blízkosti příslušného průmyslového objektu, např. silně zatížené komunikace apod. Dle SHM byly k dispozici pouze u 19 IPPC z podkladů MSK a 15 IPPC z podkladů SZÚ podklady k řešení hlukové problematiky, ať už z měření uvnitř areálu, na úrovni nejbližší obytné zástavby nebo z hlukových studií. U většiny IPPC zatěžujících životní prostředí hlukem byla stanovena opatření formou pravidelných měření v místech určených orgánem ochrany veřejného zdraví s povinností pravidelného předkládání výsledků měření KHS a MSK. K těmto zařízením byly zpracovateli SHM předány dodatečné podklady Krajskou hygienickou stanicí Moravskoslezského kraje se sídlem v Ostravě. Informace o zdrojích hluku u těchto podkladů neobsahovaly ve většině případů akustické výkony, ale pouze informace o hodnotách akustického tlaku z předepsaných měření. V procesu IPPC jsou udány hladiny akustického tlaku zpravidla na hranici areálu integrovaného zařízení, resp. u nejbližší obytné zástavby. V případě, že byly souřadnice měřicího bodu uvedeny nebo zakresleny v situační mapce, byly tyto hodnoty použity pro stanovení akustického výkonu výpočtem metodou reverzního inženýringu. V ostatních případech byla použita databáze zdrojů SourceDB+, verze V2.02, která je součástí balíčku programů Predictor-LimA Software Suite. Na základě výše uvedených skutečností je možno konstatovat, že informace o akustických parametrech posuzovaných průmyslových zdrojů jsou pouze přibližné v rámci daných možností a proto je zapotřebí k vyhodnocení vlivu těchto zdrojů tuto skutečnost zohlednit a takto k němu přistupovat.

10

3.

Výčet právních předpisů pro vypracování akčních plánů

Strategické hlukové mapy a na ně navazující příslušné akční plány jsou pořizovány a zpracovávány na základě požadavků Směrnice č. 2002/49/EC o řízení a snižování hluku v životním prostředí (Environmental Noise Directive, END), která je implementována do české legislativy §78, §80 odst. 1 písm. q) až r), §81, §81a, §81b, §81c zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon“), a čl. XII zákona č. 222/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci. Dále pak prováděcími právními předpisy - vyhláškou č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (dále jen „vyhláška o hlukovém mapování“) a vyhláškou č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku. Pozemní komunikace, železnice a letiště vstupující do procesu strategického hlukového mapování jsou směrnicí END definovány pro jednotlivá kola hlukového mapování na základě intenzity dopravy. Aglomerace jsou definovány výše uvedenou vyhláškou č. 561/2006 Sb. při respektování směrnicí END stanoveného minimálního počtu obyvatel. Strategické hlukové mapy a akční plány jsou pořizovány v pětiletých cyklech, které jsou stanoveny směrnicí END. Ministerstvo zdravotnictví ČR je ze Zákona odpovědné za pořízení SHM a reporting souhrnů AP Evropské komisi. K tomuto účelu vydává závazné dokumenty a pokyny a z tohoto důvodu vystupuje i jako koordinátor pořizovatelů a zpracovatelů AP. Povinnost zpracovat akční plány aglomerací byla připsána příslušným krajským úřadům. Cílem směrnice END je na základě stanovených priorit definovat společný přístup k vyvarování se, prevenci nebo omezení škodlivých či obtěžujících účinků hluku ve venkovním prostředí. Členské státy jsou povinny:   

určit expozice hluku ve venkovním prostředí prostřednictvím hlukového mapování s využitím metod hodnocení, společných pro všechny členské státy; zpřístupnit informace o hluku ve venkovním prostředí a jeho účincích; na základě výsledků hlukového mapování přijmout akční plány s cílem prevence a snižování hluku ve venkovním prostředí, pokud expozice mohou mít škodlivé účinky na lidské zdraví, a pokud je to vhodné, s cílem zachovat tiché prostředí.

Směrnicí definované společné ukazatele hluku jsou uvedeny v tabulce 4. Tab. 4 – Společné ukazatele hluku Ukazatel pro celkové obtěžování hlukem obtěžování hlukem během dne obtěžování hlukem během večera rušení spánku

Ukazatel směrnice Lden Lday Levening Lnight

Ukazatel v české legislativě Ldvn Ld Lv Ln

Stanovení mezních hodnot ukazatelů je v kompetenci členských států; při jejich překročení příslušné orgány zvažují nebo zavádějí opatření ke snížení hluku; mezní hodnoty se mohou lišit pro různé typy hluku (hluk ze silniční, železniční nebo letecké dopravy, průmyslové činnosti atd.), různá prostředí a různou citlivost obyvatel; mohou být také odlišné pro současné a pro nové situace.

11

Přílohy k této směrnici byly transponovány do vyhlášky č. 523/2006 Sb. ze dne 21. listopadu 2006, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů a jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě. Způsob výpočtu hlukového ukazatele pro den – večer – noc vyhláška stanoví takto: 𝐿𝑑𝑣𝑛 = 10 ∗ log

𝐿𝑑 𝐿𝑣 +5 𝐿𝑛 +10 1 (12 ∗ 1010 + 4 ∗ 10 10 + 8 ∗ 10 10 ) 24

Mezní hodnoty ukazatelů hluku pro různé zdroje hluku byly vyhláškou stanoveny takto: Tab. 5 – Mezní hodnoty hlukových ukazatelů dle vyhl. č. 523/2006 Sb. Zdroj hluku Ldvn [dB] Silniční doprava 70 Železniční doprava 70 Letecká doprava 60 Integrovaná zařízení 50

Ln [dB] 60 65 50 40

Evropská směrnice deklaruje cíl snížit počet osob obyvatel vystavených imisi hluku ve venkovním prostoru Ldvn > 65 dB o 10 % do roku 2010 a o 20 % do roku 2020. Nemalý význam při řešení této úlohy sehrávají i směrnice pro oblast inovací dopravních prostředků - tj postupné zavádění nových mezních hodnot hluku u osobních automobilů; mezní hodnota by měla být výsledně snížena ze současných 74 dB na 68 dB. Dále potom zavedení označení, která spotřebitele informují o hladině hluku, o opatřeních podobných postupům v nynějších režimech pro palivovou účinnost, o hluku u pneumatik a emisích CO2 atd. Systém strategických hlukových map a akčních plánů se cyklicky opakuje každých 5 let, což znamená, že nové kolo strategických hlukových map by mělo být zpracováno v roce 2017 a navazující akční plány následně v roce 2018. Do dalšího kola budou, stejně jako v tomto kole, zahrnuty aglomerace s více než 100 000 trvale bydlícími obyvateli, hlavní pozemní komunikace, po kterých projede více než 3 000 000 vozidel za rok, hlavní železniční tratě, po nichž projede více než 30 000 vlaků za rok a hlavní letiště, která mají více než 50 000 vzletů a přistání za rok. Výše uvedené mezní hodnoty ukazatelů hluku byly stanoveny s cílem nalezení kritických míst s nejvyšší imisí hluku z různých zdrojů, kam by také mělo podle ducha evropské směrnice směřovat postupné úsilí k zlepšení situace. Tyto mezní hodnoty ani ukazatele hluku neodpovídají závazným národním limitům hluku v chráněném venkovním prostoru a chráněném venkovním prostoru staveb, které stanoví Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. ze dne 24. srpna 2011 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Přesto zde existuje určitá vazba – pokud budou akčním plánem navržena určitá opatření, jako například alternativní vedení komunikací, budou již v rámci stavebního řízení posuzovány podle limitů hluku dle nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Mezní hodnoty pro tiché oblasti v aglomeracích nejsou vyhláškou stanoveny a očekává se, že budou citlivě podle místních podmínek zvoleny zpracovatelem akčního plánu ve spolupráci s jeho zadavatelem. Hygienický limit v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T = 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení.

12

Hodnoty hluku se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro 8 souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Pro chráněný venkovní prostor obytných domů a chráněný ostatní venkovní prostor se pro hluk z hlavních pozemních komunikací v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikací je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích, stanovuje korekce +10 dB. Základní požadavky na obsah akčních plánů jsou stanoveny Přílohou 3 vyhlášky č. 523/2006 Sb. takto: 1. popis aglomerace, hlavních pozemních komunikací, hlavních železničních tratí nebo hlavních letišť a integrovaných zařízení 2. označení pořizovatele 3. výčet právních předpisů, na základě nichž jsou akční plány připravovány 4. mezní hodnoty hlukových ukazatelů, 5. souhrn výsledků hlukového mapování, 6. vyhodnocení odhadu počtu osob vystavených hluku (obtěžování hlukem, rušení spánku a další účinky), vymezení problémů a situací, které je třeba zlepšit, 7. všechna schválená nebo prováděná protihluková opatření, všechny připravované projekty včetně návrhů na vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci, 8. opatření, která pořizovatele plánují přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech opatření na ochranu tichých oblastí, 9. dlouhodobou strategii ochrany před hlukem, 10. ekonomické informace - hodnocení efektivnosti nákladů, hodnocení nákladů a přínosů ochrany před hlukem, odhady snížení počtu osob vystavených hluku.

13

4.

Souhrn výsledků strategického hlukového mapování

Výsledky modelování strategické hlukové mapy aglomerace Ostrava jsou kromě mapových výstupů nejlépe patrné a kvantifikovatelné z provedených analýz hlukem dotčeného obyvatelstva, dotčených objektů budov pro bydlení, školských a nemocničních zařízení, které byly zpracovány v souladu s vyhl. č. 523/2006 Sb., vyhláška o hlukovém mapování, kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů. Při vyhodnocování 5 dB pásem (dle požadavků výše uvedených předpisů) byly počty obyvatel zaokrouhlovány na celé stovky. Pro hluk ze silniční dopravy je tato mezní hodnota stanovena pro ukazatel Ldvn na 70 dB a pro ukazatel Ln na 60 dB, pro hluk ze železniční dopravy Ldvn na 70 dB a pro ukazatel Ln na 65 dB a pro integrovaná zařízení Ldvn na 50 dB a pro ukazatel Ln na 40 dB. Celodenním obtěžováním hlukem ze všech zdrojů hluku ukazatele Ldvn pro den, večer a noc v rozmezí 55-59 dB je dotčeno 111.500 osob; 60-64 dB – 76.400; 65-69 dB – 55.200; 70-74 dB – 17.100 osob a na úrovni hlukové zátěže nad 75 dB žije 3.600 osob. Nočním obtěžováním hlukem ze všech zdrojů hluku pro Ln v rozmezí 45-49 dB je dotčeno 117.200 osob; 50-54 dB – 78.600; 55-59 dB – 63.400; 60-64 dB – 21.600; 65-69 dB – 3.900 a na úrovni hlukové zátěže nad 70 dB žádná osoba. Celodenním obtěžováním hlukem ze železniční dopravy ukazatele Ldvn pro den, večer a noc v rozmezí 55-59 dB je dotčeno 500 osob a nad toto pásmo již není obyvatelstvo dotčeno vůbec. Nad mezní hodnotou Ldvn nežije žádná osoba. Nočním obtěžováním hlukem ze železniční dopravy pro Ln v rozmezí 45-49 dB je dotčeno 800 osob; 50-54 dB – 400 a nad toto pásmo již není obyvatelstvo dotčeno vůbec. Nad mezní hodnotou L n nežije žádná osoba. Celodenním obtěžováním hlukem z provozu integrovaných zařízení ukazatele Ldvn pro den, večer a noc není dotčena v hodnocených pásmech žádná osoba a tím pádem není překročena mezní hodnota pro Ldvn. Nočním obtěžováním hlukem z provozu průmyslových podniků pro Ln v rozmezí 45-49 dB je dotčeno 200 obyvatel, kteří se tím pádem nacházejí v pásmu nad mezní hodnotou pro Ln. Je nutno ale upozornit, že dle vyhlášky o hlukovém mapování se hodnotí pro tento indikátor až pásmo od 45 dB, přičemž mezní hodnota činí 40 dB. Což je jistý rozpor v dikci této právní normy, neboť se dá očekávat, že nad mezní hodnotou se bude nacházet ještě více obyvatel. Celodenním obtěžováním hlukem ze silniční dopravy ukazatele Ldvn pro den, večer a noc v rozmezí 5559 dB je dotčeno 111.400 osob; 60-64 dB – 73.300; 65-69 dB – 55.200; 70-74 dB – 17.000 osob a na úrovni hlukové zátěže nad 75 dB žije 3.600 osob. Nad mezní hodnotou Ldvn žije 20.600 osob. Nočním obtěžováním hlukem ze silniční dopravy pro Ln v rozmezí 45-49 dB je dotčeno 117.200 osob; 50-54 dB – 78.200; 55-59 dB – 63.300; 60-64 dB – 21.600; 65-69 dB – 3.900; 70-74 dB – 700 osob a na úrovni hlukové zátěže nad 75 dB žádná osoba. Nad mezní hodnotou Ln žije 26.200 osob. V pásmu hlukového indikátoru Ldvn pro den, večer a noc v rozmezí 55-59 dB se nachází 7.363 staveb pro bydlení; 60-64 dB – 4.898; 65-69 dB – 2.954; 70-74 dB – 1.080 a na úrovni hlukové zátěže nad 75 dB – 173 obydlí. V pásmu hlukového indikátoru Ln v rozmezí 45-49 dB se nachází 8.025 staveb pro bydlení; 50-54 dB – 5.279; 55-59 dB – 3.255; 60-64 dB – 1.371; 65-69 dB – 242; 70-74 dB – 18 a nad 75 dB žádné obydlí.

14

Z výše uvedených výsledků je patrné, že dominantním zdrojem hlukové zátěže v aglomeraci Ostrava je silniční doprava a na území města Ostravy k tomu částečně může přispívat ještě provoz tramvajové dopravy. V následujících souhrnných tabulkách je uveden přehled výsledků dotčené populace a objektů posuzovaných staveb dle SHM aglomerace Ostrava v příslušných pásmech hlukové zátěže, které jsou definované vyhláškou č. 523/2006 Sb., o hlukovém mapování.

Tab. 6 – Hlukem dotčená populace z provozu komunikací dB Ldvn Ln 45-49 – 117 200 50-54 – 78 200 55-59 111 400 63 300 60-64 73 300 21 600 65-69 55 200 3 900 70-74 17 000 700 ≥75 3 600 0 Tab. 7 – Hlukem dotčená populace z provozu železnic dB Ldvn Ln 45-49 – 800 50-54 – 400 55-59 500 0 60-64 0 0 65-69 0 0 70-74 0 0 ≥75 0 0

Tab. 8 – Hlukem dotčená populace z průmyslových zdrojů dB Ldvn Ln 45-49 – 200 50-54 – 0 55-59 0 0 60-64 0 0 65-69 0 0 70-74 0 0 ≥75 0 0

Tab. 9 – Hlukem dotčená populace ze všech zdrojů dB Ldvn Ln 45-49 – 117 200 50-54 – 78 600 55-59 111 500 63 400 60-64 76 400 21 600 65-69 55 200 3 900 70-74 17 100 700 ≥75 3 600 0

15

Tab. 10 – Hlukem dotčené budovy škol, nemocnic a objekty staveb pro bydlení nemocnice obytné stavby školy dB Ldvn Ln Ldvn Ln Ldvn Ln 8 025 45-49 – 114 – 37 – 5 279 50-54 – 60 – 21 – 7 363 3 255 55-59 105 37 37 12 4 898 1 371 60-64 51 17 32 6 2 954 242 65-69 42 9 3 0 1 080 18 70-74 19 5 0 0 173 0 ≥75 1 0 0 0

16

5.

Vyhodnocení problémových faktorů

Metodikou zpracování akčních plánů (výstup projektu VaV – 1F52B/103/520) bylo v souladu s evropskou směrnicí č. 2002/49/EC doporučeno, aby byly akční plány přednostně zpracovány pro kritická místa s překročením mezní hodnoty stanoveného hlukového ukazatele. V souladu s tím byla strategická hluková mapa analyzována a nalezeny kritické lokality, v nichž se v rámci aglomerace nachází největší počet obyvatel zasažených nadlimitním hlukem.

5.1. Silniční doprava Základním kritériem pro výběr kritických míst bylo překročení mezní hodnoty některého z ukazatelů hluku. Výsledky strategické hlukové mapy prokázaly, že v aglomeraci je výrazně nejvýznamnější hluk ze silniční dopravy. Dále se analýzou SHM ukázalo, že vzhledem k rozdělení dopravy v průběhu 24 hodin jsou závažnější překročení ukazatele Ln [dB], který svou definicí odpovídá ekvivalentní hladině akustického tlaku A v noční době od 22 do 6 hodin LAeq,8h [dB], což je rovněž hlukový indikátor používaný i vyhláškou č. 272/2011 Sb. pro stanovení hygienických limitů hluku. Z výše popsaných důvodů byla kritická místa vybrána na místech překročení noční mezní hodnoty Ln = 60 dB. Následně byla v prostředí ArcView GIS označena místa obytných domů, u nichž byla překročena výše uvedená mezní hodnota imise celkového hluku ze zdrojů silniční dopravy vymezených podmínkami zpracování AP aglomerace. Na území aglomerace Ostrava tak bylo tímto způsobem vybráno celkem 108 kritických míst představujících nejzávažnější hlukovou zátěž obytné chráněné zástavby ze silnic řešených v rámci AP aglomerace. Tato místa byla vymezena obalovou zónou kolem předmětných komunikací, a to ve vzdálenosti 100 m. Některá kritická místa se skládají z několika úseků navazujících komunikací. Místa překročení mezní hodnoty s nižšími hodnotami hlukové zátěže se nacházejí i na jiných místech komunikační sítě aglomerace, ale až na výjimky příslušejí prodloužením vybraných kritických úseků s týmiž možnostmi protihlukových opatření. Umístění a rozsah jednotlivých kritických míst je zřejmý z obrázku č. 3. Převažujícími zdroji hluku je zde silniční doprava. Hluk z železnic a průmyslových zdrojů naopak není na těchto místech zásadně významný. Jak se dalo v aglomeraci tohoto typu očekávat, kritickými místy jsou ulice s blízkou a většinou vícepodlažní obytnou zástavbou, což bohužel značně omezuje možnosti protihlukových opatření.

5.2. Integrovaná zařízení Kritická místa byla vybrána v lokalitách s překročením noční mezní hodnoty Ln = 40 dB. Následně byla v prostředí ArcView GIS označena místa obytných domů, u nichž byla překročena výše uvedená mezní hodnota imise celkového hluku z integrovaných zařízení vymezených podmínkami zpracování AP aglomerace. Na území aglomerace Ostrava tak bylo tímto způsobem vybráno celkem 6 kritických míst představujících významnou hlukovou zátěž obytné chráněné zástavby z integrovaných zařízení řešených v rámci AP aglomerace. Tato místa byla vymezena plochou s hlukovou zátěží vyšší než 40 dB v noční době kolem předmětných integrovaných zařízení. Některá kritická místa se skládají z několika dílčích ploch a tyto byly v prostředí ArcView GIS sloučeny do plochy jediné pro danou lokalitu.

17

5.3. Vymezení kritických míst V další fázi analýzy kritických míst bylo zapotřebí tyto rozčlenit do kategorií s různou mírou priorit. V každé lokalitě byl z objektů obytných budov stanoven celkový počet obyvatel a průměrná hodnota hlukové zátěže indikátoru Ln. V našem případě bylo pro zatřídění vymezených lokalit zvoleno zdravotní hledisko a následně byl dle metodiky pro hodnocení zdravotních rizik pro každou lokalitu stanoven ukazatel HSD (Highly Sleep Disturbed), který oceňuje míru rušení spánku. Hodnota tohoto vypočteného ukazatele udává počet obyvatel s pravděpodobně vysoce rušeným spánkem. Dle hodnoty HSD byly stanoveny tři kategorie oblastí s prioritou I, II a III. 5.3.1. Silniční doprava V případě silniční dopravy Prioritu I tvoří oblasti s hodnotou HSD nad 50 (celkem 13 oblastí), Prioritu II oblasti s hodnotou HSD v intervalu 20 – 50 (celkem 13 oblastí) a Prioritu III oblasti s hodnotou HSD pod 20 (celkem 82 oblastí). Rozdělení oblastí do jednotlivých prioritních kategorií je patrné z následujícího obrázku č. 3, který je i součástí mapových příloh (mapová příloha č. 1) a tabulky č. 11.

Obr. 3 – Lokalizace všech vymezených kritických míst ze silniční dopravy

Priorita I.

Tab. 11 - Seznam kritických míst podle úrovně nočního obtěžování hlukem poř. č. lok. katastrální území název 1 Horní Lutyně Masarykova tř. I 2 Zábřeh nad Odrou Výškovická I 3 Horní Lutyně Masarykova tř. II Opavská I 4 Poruba, Poruba-sever 5 Zábřeh nad Odrou Čujkovova 6 Poruba, Poruba-sever Opavská II

(mapový podklad: ©ČUZK)

č. kom. III/4747 III/4787 III/4747 II/479 MK II/479

18

Priorita I. Priorita II. Priorita III.

poř. č. lok. 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58

katastrální území Moravská Ostrava Moravská Ostrava Zábřeh-Hulv., Mariánské Hory Hrabůvka Zábřeh nad Odrou Poruba Mariánské Hory Slezská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Moravská Ostrava Muglinov Zábřeh nad Odrou, Zábřeh-VŽ Muglinov Zábřeh nad Odrou Moravská Ostrava Michálkovice Moravská Ostrava, Přívoz Moravská Ostrava, Mar. Hory Moravská Ostrava Vítkovice Kunčičky Poruba Moravská Ostrava Moravská Ostrava Vítkovice Přívoz Slezská Ostrava, Radvanice Zábřeh nad Odrou, Zábřeh-VŽ Moravská Ostrava, Mar. Hory Hrušov, Heřmanice Radvanice, Bartovice Moravská Ostrava Hrabůvka Vítkovice Nový Bohumín Mariánské Hory Moravská Ostrava Poruba, Třebovice ve Slezsku Třebovice ve Slezsku Nový Bohumín, Záblatí u B. Moravská Ostrava Vítkovice Moravská Ostrava, Přívoz Moravská Ostrava Moravská Ostrava, Přívoz Moravská Ostrava Třebovice ve Slezsku Slezská Ostrava Moravská Ostrava Radvanice Třebovice ve Slezsku

název Sokolská tř. I Českobratrská 28. října I Horní I Výškovická II Hl. třída Přemyslovců Bohumínská I Nádražní I Nádražní II Sokolská tř. II Bohumínská II Ruská I Muglinovská I Čujkovova II Poděbradova I Československé armády I Mariánskohorská Výstavní I Sládkova Lidická-Halasova Vratimovská Porubská Sokolská tř.- Biskupská Nádražní III Mírové nám. Nádražní IV Těšínská I Plzeňská I 28. října II Orlovská I Těšínská II 28. října III Závodní I Jeremenkova Čs. Armády-Štefánikova Novoveská I 28. října IV Opavská III Třebovická I Bezručova 28. října V Lidická Jirská 28. října VI Muglinovská II Sokolská tř. III 5. května Michálkovická I Hornopolní Těšínská III Třebovická II

č. kom. MK II/479 II/479 MK III/4787 MK MK II/477 MK MK MK II/477 MK II/647 MK MK III/4721 II/647 MK MK MK MK MK MK MK MK MK II/479 II/647 II/479 II/470 II/479 II/479 MK MK II/471 MK II/479 II/479 MK II/471 II/479 MK MK III/4793 II/647 MK MK III/4721 MK II/479 MK

19

Priorita III.

poř. č. lok. 59 60 61 62 63 64 65 66 67 68 69 70 71 72 73 74 75 76 77 78 79 80 81 82 83 84 85 86 87 88 89 90 91 92 93 94 95 96 97 98 99 100 101 102 103 104 105 106 107 108

katastrální území Moravská Ostrava Horní Lutyně Poruba Vítkovice Vítkovice Moravská Ostrava Moravská Ostrava Petřkovice u Ostravy Heřmanice, Rychvald Moravská Ostrava Petřkovice u Ostravy Třebovice ve Slezsku Moravská Ostrava Hošťálkovice Petřkovice u Ostravy Dubina u Ostravy Hrabůvka Petřkovice u Ostravy Zábřeh-VŽ, Vítkovice Hrabůvka, Vítkovice Slezská Ostrava Vítkovice Třebovice ve Slezsku Slezská Ostrava Moravská Ostrava Vítkovice Zábřeh nad Odrou Kunčičky Zábřeh nad Odrou, Zábřeh-VŽ Poruba Dolní Suchá Třebovice ve Slezsku Nová Ves u Ostravy Slezská Ostrava Prostřední Suchá Výškovice u Ostravy Mariánské Hory Slezská Ostrava Moravská Ostrava Radvanice Nová Ves u Ostravy Karviná-město Zábřeh nad Odrou Slezská Ostrava Prostřední Suchá Mariánské Hory Nová Ves u Ostravy Zábřeh nad Odrou Moravská Ostrava Zábřeh-Hulváky

název Sokolská tř. IV Na Olmovci Vřesinská Ruská II Halasova Hrušovská Poděbradova II Koblovská Orlovská II 30. dubna Hlučínská I Martinovská I 1. máje I Hlavní Hlučínská II Horní II Provaznická Hlučínská III Štramberská Moravská Michálkovická II Výstavní II Třebovická III Bohumínská III Vítkovická Ruská III Plzeňská II Frýdecká Závodní II Vřesinská-Nad Porubkou Orlovská III Martinovská II Fričova Michálkovická III Dělnická Proskovická 1. máje II Československé armády II Hollarova Radvanická Plzeňská III Rudé armády U Hrůbků I Těšínská IV Vodní Novoveská II U Hrůbků II Výškovická III Pohraniční Plzeňská IV

č. kom. MK II/474 III/4692 MK MK MK MK III/01135 II/470 MK III/46611 III/46620 MK MK III/46611 MK MK III/46611 MK MK III/4721 MK MK II/477 MK MK II/647 II/477 MK III/4692-MK II/475 III/46620 MK II//4721 III/4746 III/4787 MK III/4721 MK MK II/647 II/475 MK II/479 II/475 MK MK III/4787 MK II/647

20

V následující tabulce č. 12 jsou uvedeny hodnoty hlukových indikátorů, počty obyvatel a indexu HSD, které charakterizují všech 13 kritických míst Priority I. Hodnoty ukazatele Ln jsou brány z maximálních hodnot na obytných objektech v jednotlivých kritických místech. Tab. 12 - Charakteristiky kritických míst Priority I. Ln min Ln prum Ln max Počet poř. č. lok. [dB] [dB] [dB] obyvatel 1 60,2 65,7 74,5 1838 2 60,3 61,4 62,7 1223 3 60,3 61,3 63,7 1035 4 61,7 61,9 62,3 946 5 60,9 61,3 63,3 842 6 60,6 61,0 62,1 850 7 61,7 62,9 63,4 606 8 61,1 65,1 66,3 465 9 62,5 65,2 66,4 433 10 60,1 61,7 62,6 528 11 60,1 60,3 61,7 542 12 60,1 60,6 61,7 501 13 60,1 62,8 64,1 405

index HSD 297 149 125 119 102 100 81 72 68 65 61 58 54

Přesněji jsou kritická místa Priority I (všech 13 oblastí) vymezena na následujících obrázcích č. 4 - 29. Na těchto obrázcích je v každé lokalitě zobrazena hluková zátěž indikátoru Ln formou „semaforových barev“, kdy červená barva vymezuje území nad mezní hodnotou 60 dB. Pro každou lokalitu jsou pro lepší orientaci vždy uvedeny dva obrázky, jednou s digitálním mapovým podkladem a jednou s podkladem leteckého snímku.

21

Obr. 4 – lokalita č. 1; Masarykova tř. I, Orlová

(mapový podklad: ©Český úřad zeměměřičský a katastrální)

Obr. 5 – lokalita č. 1; Masarykova tř. I, Orlová


22

Obr. 6 – lokalita č. 2; ul. Výškovická I, Ostrava-Jih


Obr. 7 – lokalita č. 2; ul. Výškovická I, Ostrava-Jih


23

Obr. 8 – lokalita č. 3; Masarykova tř. II, Orlová


Obr. 9 – lokalita č. 3; Masarykova tř. II, Orlová


24

Obr. 10 – lokalita č. 4; ul. Opavská I, Ostrava-Poruba


Obr. 11 – lokalita č. 4; ul. Opavská I, Ostrava-Poruba


25

Obr. 12 – lokalita č. 5; ul. Čujkovova, Ostrava-Jih


Obr. 13 – lokalita č. 5; ul. Čujkovova, Ostrava-Jih


26

Obr. 14 – lokalita č. 6; ul. Opavská II, Ostrava-Poruba


Obr. 15 – lokalita č. 6; ul. Opavská II, Ostrava-Poruba


27

Obr. 16 – lokalita č. 7; Sokolská tř. I, Moravská Ostrava


Obr. 17 – lokalita č. 7; Sokolská tř. I, Moravská Ostrava


28

Obr. 18 – lokalita č. 8; ul. Českobratrská, Moravská Ostrava (mapový podklad: ©Český úřad zeměměřičský a katastrální)

Obr. 19 – lokalita č. 8; ul. Českobratrská, Moravská Ostrava (mapový podklad: ©Český úřad zeměměřičský a katastrální)

29

Obr. 20 – lokalita č. 9; ul. 28. Října I, Mariánské Hory a Hulváky

(mapový podklad: ©ČÚZK)

Obr. 21 – lokalita č. 9; ul. 28. Října I, Mariánské Hory a Hulváky


30

Obr. 22 – lokalita č. 10; ul. Horní I, Ostrava-Jih


Obr. 23 – lokalita č. 10; ul. Horní I, Ostrava-Jih


31

Obr. 24 – lokalita č. 11; ul. Výškovická II, Ostrava-Jih


Obr. 25 – lokalita č. 11; ul. Výškovická II, Ostrava-Jih


32

Obr. 26 – lokalita č. 12; Hlavní tř., Ostrava-Poruba


Obr. 27 – lokalita č. 12; Hlavní tř., Ostrava-Poruba


33

Obr. 28 – lokalita č. 13; ul. Přemyslovců, Mariánské Hory


Obr. 29 – lokalita č. 13; ul. Přemyslovců, Mariánské Hory


34

5.3.2. Integrovaná zařízení V případě integrovaných zařízení nebylo žádné kritické místo vyhodnoceno jako Priorita I, což je i plně v souladu s výsledky SHM. Je patrné, že integrovaná zařízení mají na celkovou akustickou situaci v aglomeraci Ostrava jen minimální vliv. Lokalizace jednotlivých průmyslových lokalit s integrovanými zařízeními a jejich přehled jsou patrné z následujícího obrázku č. 30, který je i součástí mapových příloh (mapová příloha č. 2) a tabulky č. 13. Tab. 13 – Přehled integrovaných zařízení v aglomeraci Ostrava poř. č. lokality provozovatel integrovaných zařízení Areál bývalých MCHZ 1 SITA CZ a.s. 2 VÍTKOVICE STEEL, a.s. 3 ArcelorMittal Ostrava a.s. ČEZ, a.s. 5 Třinecké železárny a.s. 4 VÍTKOVICE HEAVY MACHINERY a.s. 6 Bochemie a.s.

Obr. 30 – Lokalizace všech vymezených kritických míst z integrovaných zařízení


5.4. Možnosti snižování hlukové zátěže ze silniční dopravy Směrnice č. 2000/49/EC definuje, že stav akustické situace popisovaný ve SHM musí odpovídat roku, který předchází termínu dokončení SHM. Tímto rokem je ve druhém kole SHM rok 2011. V krátkodobé strategii byl plánovaný 5 letý cyklus pro návrhy a realizace protihlukových opatření vzat od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017. Je zde sice jistá časová disproporce, neboť data pro zpracování SHM

35

reflektují rok 2011, ale takto je systém legislativně nastaven a proto se má v AP vyhodnotit i předchozí 5 letý cyklus. V případě tohoto AP je časová disproporce ještě větší, neboť SHM aglomerace Ostrava nebyla dle legislativního termínu dokončena k datu 30. 6. 2012, ale až k datu 31. 7. 2013. Toto zpoždění bylo způsobeno především problémy s prodlužováním výběrového řízení na jejich zpracovatele a s poskytnutím relevantních dat na zpracování SHM. Řada protihlukových opatření, která jsou preferována i v ostatních státech Evropské unie, vyžadují nejen systémové přístupy, ale i zásahy státu resp. vlády a odpovědných úřadů a institucí. Jedná se např. o zásahy do územního plánování obcí, systémy nadregionálního i regionálního dopravního řešení, regulace dopravy, tlak na používání vozidel s nižšími emisními hlukovými parametry apod. Problémem u silniční dopravy však zůstává fakt, že zodpovědným za zdroj hluku ze silniční dopravy dle platné legislativy je vlastník, resp. správce komunikace, i když skutečným zdrojem hluku není vlastník komunikace, ale vozidla na komunikacích provozovaná. Vlastník komunikace jako takový nemá možnost jakkoliv negativní vlivy hlukové zátěže ovlivnit. Správce komunikace je schopen ovlivnit pouze technický stav povrchu a trasování, případně dopravní opatření na komunikaci. Není však již schopen ovlivnit technický stav vozidel využívajících komunikaci. Jedním z dále popisovaných nástrojů snižování hluku mohou být omezování silniční dopravy např. omezením jízdy nákladních vozidel, snižování nejvyšší povolené rychlosti apod. Tyto pravomoci jsou rovněž pouze v rukou státu, resp. obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, které tzv. stanoví místní úpravu provozu na silnicích II. a III. třídy popř. místních komunikacích (§ 77 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). V návrhovém období (od 1. 1 .2016) se předpokládá, že státní orgány budou na základě změny § 24 zákona o pozemních komunikacích oprávněny zakázat nákladní dopravu na silnicích II. a III. třídy. V této otázce by se měla uplatnit především úloha státu v oblasti kontroly vozidel, jak ve stanicích technických kontrol (kontrola vnější hlučnosti vozidel), tak i kontroly hlučnosti vozidel v rámci silničních kontrol. Ne všechna opatření však může realizovat a ovlivňovat provozovatel zdroje hluku, resp. vlastník nebo správce komunikace (§30, zák. č. 258/2000 Sb.), kterým v případě hlavních pozemních komunikací (silnic II. a III. tříd) je Moravskoslezský kraj – pořizovatel AP. Řadu opatření je třeba řešit systémově a ovlivňovat je v rámci dalších legislativních kroků a to v rámci různých rezortů, např. Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj – zásady územního plánování, Ministerstva životního prostředí – hodnocení záměrů na ŽP apod. Akční plán se především zabývá možnostmi snížení hluku v kritických místech nejzávažnějších překročení mezních hodnot zasahujících nejvyšší počet obyvatel. V existujících situacích nevhodného vztahu frekventované komunikace a obytné zástavby připadají v úvahu hlavně následující protihluková opatření:       

protihlukové clony nebo valy; snížení intenzity dopravy všech vozidel; vyloučení nebo omezení provozu těžkých vozidel; snížení rychlosti; o opravy špatného stavu vozovky nebo tramvajové trati; náhrada „hlučného“ povrchu vozovky „tišším“; omezení provozu starých a hlučných vozidel; dosažení plynulosti provozu.

Při projektování nových komunikací a okolní zástavby je třeba dbát hlavně následujících zásad: 

koncepční řešení výhledové dopravy s důrazem na omezení tranzitní dopravy a provozu těžkých vozidel v blízkosti sídelních útvarů;

36

    

regulace dopravy všech nebo pouze těžkých vozidel pomocí zákazů vjezdu nebo vhodného systému zpoplatnění vjezdu; vedení frekventovaných silnic v dostatečné vzdálenosti od obytné zástavby; vedení frekventovaných silnic trasami umožňujícími účinná protihluková opatření (například tunely, galerie, zářezy, clony, valy nebo nechráněná bariérová zástavba); vhodná orientace a vnitřní disposice obytných domů vůči zdrojům hluku; podpora a zvýšení atraktivity městské hromadné dopravy.

Existuje několik možnosti snížení hluku různými opatřeními, například snížením rychlosti běžného dopravního proudu (většinou z vyšších hodnot rychlosti dopravního proudu), snížení podílu nebo vyloučení těžkých nákladních vozidel z dopravního proudu; a při každém snížení dopravní zátěže na polovinu se dosáhne snížení hluku cca o 3 dB. Avšak nepodstatné změny parametrů silniční dopravy nemohou přinést významné snížení hluku, například při snížení intenzity dopravy o 10 %, což je často hranice možností bez zásadní regulace, dosáhneme snížení hluku pouze v řádu jen několika desetin dB. Všechna tato opatření závisí především na tom, jaká je stávající rychlost dopravního proudu a hlavně na celkovém podílu nákladní dopravy. 5.4.1. Možnosti snížení hluku v kritických lokalitách Ve vybraných kritických místech není významné působení jiných zdrojů hluku, než je silniční a popřípadě tramvajová doprava. Na základě analýzy jednotlivých lokalit jsou v dalších částech textu uvedeny hlavní možnosti snížení hluku, protože jsou pro většinu lokalit obdobné. Hluk, který je v kritických lokalitách emitován silniční dopravou, je tvořen hlukem motorů a interakcí kol automobilů s jízdním povrchem (obrusnou vrstvou) vozovek dotčených komunikací a s defekty tohoto povrchu. Z tohoto pohledu jsou nejhlučnější komunikace s povrchem tvořeným dlažbou, která se ale v námi posuzovaných lokalitách nenachází. S ohledem na intenzitu emitovaného hluku jsou na druhém místě komunikace, u nichž osobní automobily jedou jednou nebo oběma stopami po tramvajovém svršku tvořeném obvykle BKV panely. Tato situace se v námi posuzovaných 13 lokalitách Priority I rovněž nevyskytuje. Jako třetí zdroj lokálního impulsního hluku lze označit přejezd častých vad a defektů na povrchu jízdní dráhy vozovek. Jedná se zejména o přejezd povrchových znaků (většina krytů kanalizace, vstupů do šachet apod. je díky výškovým rozdílům, chybějícím částem obrusné vrstvy, provedením vík a obrub vstupů atd. zdrojem impulsního hluku), záplaty po opravách obrusné vrstvy vozovky, přechody mezi původním krytem vozovky a krytem, který na vozovce vytvořila organizace, která do ní vstupovala (například při řešení havarijních situací plynových přípojek a vodovodních řadů, výstavbě stavebních přípojek medií aj.), výtluky a praskliny na obrusné vrstvě (které jsou obvykle dopadem technologické nekázně při pokládání ložné či obrusné vrstvy krytu komunikace), vymačkané koleje či zvrásnění v oblasti míst s výrazným podílem brzdění automobilů (které jsou obvykle způsobeny přetěžováním komunikace těžkou nákladní dopravou, na kterou není vozovka dimenzována, a použitím nevhodných technologií výroby krytu vozovky u míst, kde se dá předpokládat opakované brzdění automobilů) aj. Posledním zdrojem hluku patřícím do této skupiny zdrojů je samotné valení kola automobilu po povrchu vozovky. Tento vliv je zcela patrný na komunikacích, které mají nový povrch a rozdíl je markantní při přejezdu ze starého povrchu na nový a naopak. Pozitivní vliv nového povrchu vozovky má ovšem pouze dočasný charakter. Mezi systémová technická opatření vedoucí ke snížení hluku ze silniční dopravy je nutné zařadit ucelený komplex opatření vedoucí k odstranění výše popsaných negativních jevů. Pro nově rekonstruované či nově stavěné vozovky je třeba vyvinout nové obrusné vrstvy s nižší emisí hluku

37

emitovaného valením kola automobilu po povrchu komunikace. Obecně lze říci, že co nejhladší povrch je zároveň nejtišší, zcela hladké povrchy ovšem nejsou akceptovatelné z hlediska bezpečnosti provozu, zejména při mokré vozovce. Vývoj těchto krytů probíhá ve světě již několik desetiletí a v současnosti jsou používány následující typy:  

 



Tenký asfaltový koberec - jedná se o obrusnou vrstvu z asfaltové směsi o tloušťce 15 mm až 30 mm, podle zahraničních zkušeností lze dosáhnout snížení hluku 0 až 5 dB podle typu; jednovrstvý drenážní asfaltový koberec – jeho podstatou je asfaltová směs s vysokou porézností, schopná odvádět srážkovou vodu, která po nepropustném podkladě stéká na okraj vozovky; porézní povrch se zároveň vyznačuje určitou zvukovou pohltivostí, která způsobuje omezení šíření hluku do okolí přibližně o 3 dB; nevýhodou tohoto povrchu je problematické udržování poréznosti vrchní vrstvy, která se snadno zanáší nečistotami; dvouvrstvý drenážní asfaltový koberec – má poněkud lepší akustické vlastnosti, než jednovrstvý koberec, skládá se ze dvou porézních vrstev – horní s jemnější a dolní s hrubší frakcí, celková tloušťka obou vrstev je přibližně 100 mm; gumoasfalt – jedná se o asfaltový koberec s určitým podílem pryžových granulí, například z pneumatik, odborné názory na akustické vlastnosti tohoto povrchu se dosti různí, i když se v zahraničí běžně používá a v současné době je už i několik lokalit s gumoasfaltem i v České republice; vymývaný cementový beton s obnaženým kamenivem frakce asi 8 mm – kartáčováním se odstraňuje dosud neztvrdlá malta z povrchu, udává se snížení hluku až o 3 dB.

V České republice jsou v podstatě nejpoužívanější dva typy „tichých asfaltů“. Jedná se o tzv. „gumoasfalt“ a asfaltovou směs VIAPHONE®. V případě „gumoasfaltu“ se jedná o speciální asfaltovou směs, kterou vyvinuli pracovníci z VUT Brno. S výzkumem začali v roce 2009, o dva roky později již byl položen první zkušební koberec. Jejich asfaltová směs obsahuje drť ze starých pneumatik. Oproti běžnému asfaltu má čtyřikrát víc vzduchových bublin, které pohlcují hluk. Směs je také odolnější vůči trhlinám, deformacím, stárnutí, vysokým teplotám i mrazu. Nevýhodou takového asfaltu je ale jeho pórovitost – po zimě může být náchylnější k výtlukům. Na jeho vývoji se neustále pracuje. Gumoasfalt se míchá v Rajhradicích u Brna a jeho výroba je díky použití starých pneumatik „ekologická“. VIAPHONE® je asfaltová směs zrnitosti 0/6 nebo 0/8 mm určená pro tenké obrusné vrstvy. Byla navržena zvláště pro významné snížení hluku od pneumatik a bezpečnou jízdu. Tento asfaltový beton pro velmi tenké vrstvy se pokládá v tloušťce 20–30 mm. Pokud je podklad příliš nerovný, nejprve se musí provést jeho vyrovnání. Vhodný spojovací postřik – pro vysoké dopravní zatížení z emulze s modifikovaným asfaltem – zajišťuje vodonepropustnost podkladu a odolnost krytu proti tangenciálním silám. Použití speciální rychle a kontrolovaně se štěpící emulze umožňuje udržet staveniště a okolí čisté; lehkým podrcením běžné emulze lze dosáhnout stejného výsledku; je také možné použít finišeru s integrovaným postřikovačem. Jedná se o asfaltovou směs s přetržitou křivkou zrnitosti v oblasti 2 – 4 (5) mm s vysokým obsahem hrubého kameniva frakce 4/6 nebo 4/8 (5/8) a stanoveným obsahem fileru. Obecně se jako pojivo používá silniční asfalt s přídavkem organických vláken. V závislosti na velikosti dopravního zatížení lze vybrat také některý polymery modifikovaný asfalt. Relativně vysoký obsah pojiva zlepšuje zpracovatelnost směsi a usnadňuje pokládku. Pro potřeby účelné správy povrchových znaků je nutné zavést registr těchto znaků (správce či zřizovatel znaku, účel, provedení aj.), předpisy řídící jejich zřizování, technické a technologické postupy pro jejich výstavbu, údržbu, revizi a opravy aj. Dále je nutné zavést technické podmínky pro vstup do povrchu vozovky a jejího uvedení do původního stavu.

38

5.4.2. Modelové výpočty v kritických lokalitách pro hluk ze silniční dopravy

[dB]

Pro všech třináct lokalit Priority I byly provedeny modelové výpočty možných navrhovaných protihlukových opatření. Vzhledem k omezeným možnostem v lokalitách byly provedeny výpočty pouze pro opatření zohledňující zlepšení povrchu vozovky a odklon nákladní dopravy. Na všech hodnocených úsecích je maximální dovolená rychlost 50 km.h-1, a tak nebyla možnost změny rychlosti dopravního proudu jakožto dalšího možného opatření modelována. Orientačními výpočty dle standardu NMPB na vybraném úseku komunikace s 12% podílem nákladní dopravy bylo ověřeno, že z hlediska akustického výkonu je pro silniční dopravu optimální rychlost právě 50 km.h-1. Tato skutečnost je patrná z následujícího obrázku č. 31, který vyjadřuje hodnotu akustického výkonu komunikace v závislosti na rychlosti dopravního proudu pro denní, večerní a noční dobu. Z níže uvedeného obrázku č. 31 je patrné, že výrazně vyššího efektu zmenšení hlukové zátěže dosáhneme snížením rychlosti dopravního proudu, kde je maximální dovolená rychlost vyšší než 80 km.h-1.

91 90 89 88 87 86 85 84 83 82 81 80 79 78 77 76 75 20

30

40

50

60

70

80

90

100

110

120

130

rychlost [km*h-1] denní doba

večerní doba

noční doba

Obr. 31 - Závislost akustického výkonu komunikace na rychlosti

Modelové výpočty byly provedeny pro každé kritické místo ve třech variantách. Jednotlivé varianty byly následující: Varianta – V0 Jedná se o tzv. nulovou variantu, tj. stav bez jakéhokoliv opatření. Model pro každé kritické místo byl upřesněn (vedení os komunikací, doplnění počtů obyvatel v obytných domech, kde tento údaj chyběl apod.). V kritických místech, kde je na komunikacích alespoň částečně provoz tramvajové dopravy, je součástí této varianty i její vliv.

39

Varianta – V-3dB Tato varianta zohledňuje položení nového povrchu vozovky. Vzhledem k tomu, že je možno aplikovat různé druhy nových povrchů vozovek s rozdílným efektem snížení hlukové zátěže, který se pohybuje cca od 3 dB až do 7 dB, zvolili jsme pro výpočty z hlediska bezpečnosti hodnotu pouze 3 dB, třebaže výsledný efekt může být ve skutečnosti větší. Dalším důvodem pro zvolení hodnoty 3 dB je ta skutečnost, že časem se efekt renovovaného povrchu vozovky zmenšuje. Pro výpočet byla korekce -3 dB provedena přímo na zdroji, aby se v kritických místech, kde je tramvajová doprava, nevyloučil její vliv. Varianta – V-NA Tato varianta zohledňuje eliminaci nákladní dopravy. Pro modelové výpočty byl zvolen stav s 100% vyloučením nákladní dopravy, třebaže to v reálu není možné (autobusové linky, zásobování apod.). Tato varianta by měla především vyjadřovat, jaký vliv má v daném kritickém místě nákladní doprava jako taková. Modelové výpočty byly provedeny v cirkulačních bodech na jednotlivých objektech obytné zástavby. Cirkulační výpočtové body byly vygenerovány přímo na fasádách obytných budov s krokem vzdálenosti mezi nimi 3 m a výpočtovou výškou 4 m nad zemí. Výsledky výpočtů pro jednotlivá kritická místa v denní a noční době pro všechny tři varianty s uvedením počtu ovlivněných trvale bydlících obyvatel v jednotlivých hlukových pásmech jsou přehledně uvedeny v následujících tabulkách č. 14 – 19.

Tab. 14 – Hlukem dotčená populace v denní době – V0 [dB] poř. č. lokality 45-49 50-54 55-59 60-64 1 – 122 117 865 2 – 282 232 512 3 0 0 299 622 4 – 264 296 276 5 – – 179 104 6 – 87 251 64 7 19 0 113 95 8 23 41 234 367 9 2 123 229 234 10 52 179 410 986 11 44 105 24 606 12 165 426 850 201 13 – 99 400 195

65-69 769 1 526 2 038 1 252 1 104 1 859 334 125 82 674 1 138 1 969 299

70-74 0 73 0 217 23 133 634 597 484 106 0 110 315

Tab. 15 – Hlukem dotčená populace v denní době – V-3dB [dB] poř. č. lokality 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 1 – 122 577 819 355 2 31 362 207 538 1 487 3 0 38 767 1 489 665 4 – 264 323 257 1 461 5 – – 199 84 1 127 6 – 87 251 64 1 936 7 19 0 141 263 730

70-74 0 0 0 0 0 56 42

40

poř. č. lokality

50-54 41 184 303 105 392 125

55-59 322 253 424 295 892 449

[dB] 60-64 298 156 864 686 895 164

65-69 165 107 745 787 1 198 548

70-74 538 452 0 0 110 22

Tab. 16 – Hlukem dotčená populace v denní době – V-NA [dB] poř. č. lokality 45-49 50-54 55-59 60-64 1 – 122 309 1 037 2 59 377 164 1 359 3 0 0 764 1 095 4 64 224 324 323 5 – 87 129 873 6 – 87 251 748 7 19 0 251 324 8 19 41 400 240 9 11 179 261 150 10 158 327 431 928 11 55 94 338 1 239 12 234 392 892 1 495 13 – 130 444 256

65-69 405 666 1 100 1 461 321 1 252 594 553 191 563 191 598 456

70-74 0 0 0 0 0 56 7 130 362 0 0 110 22

Tab. 17 – Hlukem dotčená populace v noční době – V0 [dB] poř. č. lokality 45-49 50-54 55-59 60-64 1 192 759 922 0 2 389 315 484 1 378 3 169 729 1 921 140 4 327 196 538 1 180 5 62 221 140 987 6 168 170 328 1 728 7 0 177 319 673 8 158 385 204 171 9 218 294 122 131 10 316 419 1 109 455 11 22 447 772 549 12 638 453 1 365 804 13 194 418 193 441

65-69 0 0 0 0 0 0 7 446 376 0 0 0 20

70-74 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Tab. 18 – Hlukem dotčená populace v noční době – V-3dB [dB] poř. č. lokality 45-49 50-54 55-59 60-64 65-69 1 359 983 409 0 0 2 414 330 1 603 178 0 3 764 1 207 988 0 0 4 333 312 382 1 180 0 5 151 132 1 104 23 0 6 135 171 1 777 278 0

70-74 0 0 0 0 0 0

8 9 10 11 12 13

45-49 23 2 71 44 234 –

41

poř. č. lokality 7 8 9 10 11 12 13

45-49 0 260 234 408 37 918 275

50-54 348 355 286 352 588 76 320

55-59 378 210 129 1 428 1 000 1 905 298

[dB] 60-64 443 433 269 8 165 264 347

Tab. 19 – Hlukem dotčená populace v noční době – V-NA [dB] poř. č. lokality 45-49 50-54 55-59 60-64 1 293 1 049 409 0 2 456 321 1 627 121 3 624 1 214 1 121 0 4 462 240 1 234 271 5 151 132 1 127 0 6 263 43 1 864 191 7 0 353 754 62 8 332 294 268 364 9 239 281 129 424 10 512 212 1 428 8 11 80 545 1 105 60 12 918 685 1 296 264 13 310 279 574 54

65-69 7 106 215 0 0 0 4

70-74 0 0 0 0 0 0 0

65-69 0 0 0 0 0 0 7 106 60 0 0 0 4

70-74 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

Výsledky výpočtů pro modelové varianty VO ve všech posuzovaných kritických místech byly taktéž zpracovány formou mapových výstupů, které jsou samostatnou přílohou AP (mapy č. 3 – 28). Výpočet pro mapové přílohy byl proveden v síti s krokem 1 m a výpočtovou výškou 4 m nad zemí.

5.5. Možnosti snižování hlukové zátěže z integrovaných zařízení Hluk šířený z průmyslových závodů je na území aglomerace nejméně významný, což je mimo jiné výsledkem systematické práce orgánů hygienické služby. Na území aglomerace Ostrava se nenacházejí velmi hlučné průmyslové závody, jejichž hluk by se významně šířil do širšího okolí. Nejvýznamnějším zdrojem hluku v souvislosti s průmyslovou výrobou je její obslužná doprava. Je třeba zachovat současnou praxi, kdy procesy EIA a stavebního řízení obsahují u nových akcí hlukové studie, dokládající splnění hygienických limitů hluku, a to i pro obslužnou dopravu. V případě výstavby nových průmyslových objektů by měl být kladen důraz na opatření už v rámci územního plánování. Jedná se především o dodržování těchto zásad:    

Omezení nové bytové výstavby v těsné blízkosti průmyslových zdrojů. Vhodné architektonické řešení obytných budov – dispoziční i tvarové. Komplexním řešením obytných souborů z hlediska funkčního uspořádání – např. bloková zástavba. Využití bariérového efektu ochrany území pomocí staveb nevyžadujících protihlukovou ochranu.

42

V případě stávajících průmyslových objektů jsou nejvýznamnější především opatření přímo u zdroje hluku. Vzhledem k velké variabilitě průmyslových technologií není možné uvést přehled všech možných opatření. Mezi nejvhodnější a nejčastěji používána opatření patří především:       

Optimalizace a zmenšení počtu otáček zařízení, pokud je to technologicky možné Instalace tlumičů zařízení – odtahové potrubí Pružné uložení zařízení Výměna zařízení za nové akusticky příznivější zařízení Pravidelná kontrola a údržba zařízení Instalace krytů (plášťů) kolem zařízení popř. protihlukových stěn v těsné blízkosti zdroje Instalace akusticky méně propustných stěn objektů průmyslových hal

5.5.1. Modelové výpočty v kritických lokalitách pro hluk z integrovaných zařízení Vzhledem ke skutečnosti, že integrovanými zařízeními v rámci aglomerace Ostrava nebyla vymezena kritická místa Priority I, nebyly tudíž v tomto případě prováděny modelové výpočty.

43

6.

Tiché oblasti v aglomeraci Ostrava

Tichá oblast v aglomeraci je výše citovanou evropskou směrnicí definována jako oblast, která není vystavena hluku z jakéhokoliv zdroje tak, že hodnoty ukazatele hluku Ldvn nebo hodnoty jiného vhodného ukazatele hluku v ní nepřekročí mez stanovenou členským státem. V České republice nebyla zatím tato mez stanovena. Smyslem vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci je zachování alespoň relativně tichého prostředí i do budoucna.

6.1. Vymezení tichých oblastí Na základě doporučení metodického návrhu pro zpracování AP a předchozího AP byly použity pro vymezení TO následující obdobné „filtry“: 1. Hlukový filtr - Stanovení limitu Ldvn <55 dB je považováno za vhodný kompromis, vycházející z požadavků Směrnice END a definic používaných v rámci EU. Limit Ldvn = 40 dB je doporučován jako “zlatý standard” pro TO v aglomeracích. 2. Geografická poloha - Volný prostor musí být v zeměpisných hranicích definujících aglomeraci Ostrava. 3. Podrobný typ území - Z podkladových dat ZABAGED© byla, na základě doporučení metodického návodu pro zpracování AP, vzata pouze následují území: hřbitov, les, okrasná zahrada, park, ovocný sad, zahrada, louky, malo a velkoplošná chráněná území, vodní plochy, areál hradu nebo zámku, hvězdárna, kostel, klášter, kulturní objekt, muzeum, letní scéna, škola, skanzen, zoo, safari, botanická zahrada, sportovní areál, plavecký areál, stadion, golfový areál, koupaliště, camping, hřiště, chatová kolonie, rekreační zástavba. 4. Minimální plocha - minimální plocha tiché oblasti v aglomeraci činí 9 ha.

6.2. Návrh ochrany tichých oblastí Tiché oblasti v aglomeraci má dle legislativy za povinnost vymezit příslušný krajský úřad. Návrh možných tichých oblastí na území aglomerace Ostrava je zobrazen v mapové části na mapě č. 29.

44

7.

Provedená, probíhající nebo schválená protihluková opatření včetně návrhů na vyhlášení tichých oblastí v aglomeraci Ostrava

V následující tabulce č. 20 jsou uvedena všechna provedená opatření v letech 2008 – 2012. Oproti předchozímu AP jsou v této kapitole uvedeny pouze komunikace v rozsahu vymezeném Metodickým návodem pro zpracování tohoto akčního plánu. V období 2008 – 2012 nebyly v aglomeraci Ostrava navrženy nebo vyhlášeny žádné tiché oblasti. Tab. 20 – Provedená a probíhající protihluková opatření v aglomeraci Ostrava komunikace Městská část Popis provedených opatření termín provedení Českobratrská Moravská Ostrava a Výměna oken v bytových domech a školách v úseku 2010 II/479 Přívoz Nádražní – Sokolská Těšínská Radvanice a Na základě individuální stížnosti oprava povrchu 2010 II/473 Bartovice komunikace. Pokryv tichým asfaltem Bohumínská Výměna oken na základě stížností (petice) v úseku Slezská Ostrava 2010 II/477 Muglinovská – Na Tvrzi Polanecká Svinov; Polanka nad Výměna oken na základě individuální stížnosti 2010 III/4785 Odrou Celková oprava vozovky v obou směrech v úseku 28. října Mariánské Hory a Výstavní – Přemyslovců a v úseku Přemyslovců – 2012 II/479 Hulváky Sokola Tůmy pouze směr Poruba 28. října Mariánské Hory a Celková oprava vozovky v obou směrech v úseku od 2012 II/479 Hulváky ul. Výstavní po ul. Sokola Tůmy Tramvajová doprava 28. října Mariánské Hory a Výměna svršku tramvajové tratě v úseku Výstavní – 2010 II/479 Hulváky Na Jízdárně Osazení tramvajových kolejí pryžovými bokovnicemi Horní Ostrava-Jih v úseku mezi zastávkami J. Kotase – ÚMOb JIH 2008-2010 MK Akce byla ukončena až v roce 2013 Tab. 21 – Nerealizovaná protihluková opatření v aglomeraci Ostrava z předchozího AP komunikace Městská část Popis neprovedených opatření Plánovaný termín Osazení tramvajových kolejí pryžovými bokovnicemi v úseku ul. Pavlovova a ul. Svornosti nebylo Výškovická Ostrava-Jih realizováno. Realizováno bude až v rámci celkové 2012 III/4748 opravy svršku tohoto úseku. Termín opravy není v tomto případě znám. Kompletní výměna svršku tramvajové trati v úseku ul. Pavlovova a ul. Čujovova nebylo realizováno. Výškovická Ostrava-Jih Realizováno bude až v rámci celkové opravy svršku 2012 III/4748 tohoto úseku. Termín opravy není v tomto případě znám.

45

8.

Opatření, která pořizovatel plánuje přijmout v průběhu příštích 5 let včetně všech návrhů na ochranu tichých oblastí

V tabulce č. 22 jsou uvedena plánovaná opatření v kritických místech vymezených tímto AP a v případě tramvajové dopravy v rozsahu celé sítě. Přehled možných opatření (Tab. 23) byl vytvořen ve spolupráci se zadavatelem AP. Tab. 22 – Protihluková opatření plánovaná v příštích 5 letech v aglomeraci Ostrava komunikace Městská část Popis provedených opatření Masarykova tř. Orlová Celková rekonstrukce komunikace III/4747 Českobratrská Moravská Ostrava a rekonstrukce připravena - humanizace, dopravní II/479 Přívoz zklidnění, Tramvajová doprava 28. října Mariánské Hory a Oprava tramvajové tratě v úseku ulic Mariánské II/479 Hulváky nám. – Sokola Tůmy Nádražní Moravská Ostrava a Rekonstrukce tramvajové trati na ul. Nádražní; MK Přívoz instalace antivibračních rohoží a bokovnic Opravné broušení tramvajových kolejí v celkové Část tram. sítě délce cca 15 km. Provedení nového svršku tramvajové tratě, v délce Opavská Nová Ves cca 570 m. Úsek mezi zastávkami Nová Ves vodárna II/479 - Fričova Provedení nového svršku tramvajové tratě, v délce Nádražní Moravská Ostrava a cca 430 m. Úsek mezi zastávkami Muglinovská MK Přívoz Křižíkova Opravné broušení tramvajových kolejí v celkové Část tram. sítě délce cca 15 km. 17. listopadu Provedení nového svršku tramvajové tratě v úseku Ostrava-Poruba I/11 Dr. Slabihoudka - Vřesinská Palkovského Vítkovice Provedení nového svršku tramvajové tratě MK

termín provedení 2014 přesný rok není znám 2015 2015 2015 2016

2016 2016 2017 2017

Tab. 23 - Možná protihluková opatření proveditelná do 5 let Možná opatření proveditelná do 5 let poř. čis. název organizační urbanistická opatření Stavební opatření lokality opatření plánovaná rekonstrukce v ano 1 Masarykova tř. I Není možno provést 2014 cyklická obnova vozovky ano 2 Výškovická I Není možno provést (případně náhrada za tichý asfalt) plánovaná rekonstrukce v ano 3 Masarykova tř. II Není možno provést 2014 cyklická obnova vozovky vyvedení tranzitu na silnici ano 4 Opavská I (případně náhrada za tichý I/11 prodloužená Rudná asfalt) Převedení části intensit na cyklická obnova vozovky 5 Čujkovova I ul. Pavlovova po otevření ne (případně náhrada za tichý napojení na ul. Plzeňská asfalt)

46

6

Opavská II

vyvedení tranzitu na silnici I/11 prodloužená Rudná

ano

7

Sokolská tř. I

Není možno provést

ne

8

Českobratrská


ano

9

28. října I


ano

10

Horní I


ne

11

Výškovická II


ano

12

Hl. třída


ano

13

Přemyslovců


ano

cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) humanizace, dopravní zklidnění, rekonstrukce připravena zklidnění dopravy, rekonstrukce zastávek cyklická obnova vozovky 2014 (směr od UMOb Jih ke kruhovému objezdu) cyklická obnova vozovky 2015 (směr od kruhového objezdu k UMOb Jih) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt)

47

9.

Dlouhodobá strategie ochrany před hlukem

Dlouhodobá strategie ochrany před hlukovou zátěží obyvatelstva by měla vycházet především z koncepčních materiálů příslušných územních celků. V případě těchto záměrů hrají významnou úlohu takové aktivity (organizační koncepce, legislativní opora, „ekologická výchova“ apod.), u nichž nelze očekávat okamžitý efekt. Zlepšení akustického klimatu se tak projeví až v řádu několika let, avšak v rozsahu celého příslušného územního celku. V případě Moravskoslezského kraje je například takovýmto koncepčním materiálem „Akční plán rozvoje nízkoemisní dopravy v Moravskoslezském kraji na léta 2014 - 2020“. Hlavními benefity tohoto dokumentu je snaha o zlepšení životního prostředí a obecně kvality života v kraji. Za cíl si i mimo jiné rovněž klade být pro ostatní municipality, podnikatelské subjekty a veřejnost příkladem dobré praxe. Plán zahrnuje například ambice kraje o rozvoj elektromobility. V rámci naplňování akčního plánu probíhá pilotní provozování 2 osobních vozidel vč. veřejné dobíjecí stanice v sídle kraje a autobusu v CHKO Jeseníky (Hvězda - Ovčárna). Snahou Moravskoslezského kraje je zajistit do roku 2020 zprovoznění alespoň 20 veřejně přístupných ultrarychlých dobíjecích stanic způsobem, který povede ke vzniku základu infrastrukturní sítě elektromobility jako prvku alternativní dopravy zejména ve městech a lokalitách zatížených znečištěním životního prostředí včetně hluku. V tabulce č. 24 jsou uvedena plánovaná opatření v kritických místech vymezených tímto AP a zároveň celé tramvajové sítě. Přehled možných opatření (Tab. 25) byl vytvořen ve spolupráci se zadavatelem AP.

Tab. 24 – Protihluková opatření plánovaná v horizontu větším než 5 let v aglomeraci Ostrava komunikace MO Popis provedených opatření termín provedení Celková oprava vozovky v obou směrech v úseku od Výškovická Ostrava – Jih ramp s I/11 po ul. Pavlovovu se bude realizovat 2017 – 2018 III/4748 v rámci celkové rekonstrukce Výškovických mostů Tramvajová doprava Nádražní Moravská Ostrava Provedení nového svršku tramvajové tratě, v délce cca 2018 MK a Přívoz 540 m. Úsek Hl. nádraží – Mariánskohorská. Vítkovická Moravská Ostrava Provedení nového svršku tramvajové tratě, v délce cca 2018 III/4793 a Přívoz 690 m. Úsek 28. října – Železárenská. Pavlovova Provedení nového svršku tramvajové tratě, v délce cca Ostrava-Jih 2018 MK 630 m. Úsek Kpt. Vajdy – Rodimcevova. Tab. 25 - Možná protihluková opatření proveditelná v horizontu větším než 5 let v aglomeraci Ostrava Možná opatření poř. čis. název organizační urbanistická opatření Stavební opatření lokality opatření cyklická obnova vozovky převedení tranzitu na ano 1 Masarykova tř. I (případně náhrada za tichý přeložku – MK Dr. Tyrše asfalt) cyklická obnova vozovky ano 2 Výškovická I Není možno provést (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky převedení tranzitu na ano 3 Masarykova tř. II (případně náhrada za tichý přeložku – MK Dr. Tyrše asfalt)

48

Možná opatření organizační opatření

poř. čis. lokality

název

4

Opavská I

vyvedení tranzitu na severní spoj II

ano

5

Čujkovova I


ne

6

Opavská II

vyvedení tranzitu na severní spoj II

ano

7

Sokolská tř. I


ne

8

Českobratrská


ano

9

28. října I

převedení tranzitu na přeložku ul. Železárenská

ano

10

Horní I


ne

11

Výškovická II


ano

12

Hl. třída


ano

13

Přemyslovců


ano

urbanistická opatření

Stavební opatření cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt) cyklická obnova vozovky (případně náhrada za tichý asfalt)

49

10. Závěr a ekonomické informace Výsledky Strategické hlukové mapy aglomerace Ostrava i následná analýza jejich výsledků v rámci zpracování AP jednoznačně ukazují, že hlavním problémem hlukové zátěže v aglomeraci Ostrava je hluk z pozemních komunikací. Na základě výsledků Strategické hlukové mapy aglomerace Ostrava bylo v konečném výsledku dle kritérií uvedených v kapitole 5.3 vytipováno celkem 13 kritických míst s Prioritou I pro jejich řešení. Jedná se o následně uvedené lokality, které jsou charakterizovány dominantní komunikací: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13.

Masarykova tř. I (III/4747 – Orlová) Výškovická I (III/4787 – Ostrava-Jih) Masarykova tř. II (III/4747 – Orlová) Opavská I (II/479 – Ostrava-Poruba) Čujkovova (MK – Ostrava-Jih) Opavská II (II/479 – Ostrava-Poruba) Sokolská tř. I (MK - Moravská Ostrava) Českobratrská (II/479 - Moravská Ostrava) 28. října I (II/479 - Mariánské Hory a Hulváky) Horní I (MK – Ostrava-Jih) Výškovická II (III/4787 – Ostrava-Jih) Hl. třída (MK – Ostrava-Poruba) Přemyslovců (MK - Mariánské Hory a Hulváky)

Výsledky modelových výpočtů uvedených v tabulkách č. 14 – 19 v kapitole 5.4.2 jsou z hlediska účinnosti navrhovaných opatření zjednodušeně a přehledně uvedeny v následující tabulce č. 25. Tab. 26 – Vyhodnocení navrhovaných opatření Navržená opatření pouze změna poř. č. lokality pouze odklon NA kombinace povrchu vozovky 1 Po upřesnění modelu dané lokality není nad limit Ln > 60 dB 1) 2) 2 NE NE ANO 3 ANO ANO ANO 4 NE NE ANO 5 NE ANO ANO 6 NE NE ANO 7 NE NE NE 8 NE NE NE 9 NE NE NE 10 NE NE ANO 11 NE NE ANO 12 NE NE ANO 13 NE NE NE 1) 2) Opatření nepomůže zlepšení hlukové situace; Opatření pomůže zlepšení hlukové situace

Tabulka č. 26 v podstatě shrnuje vliv navržených opatření samostatně nebo v jejich kombinaci ve vztahu k nadlimitní hodnotě hlukové zátěže a ovlivněným obyvatelům pro jednotlivá kritická místa. Z těchto výsledků je patrné, že ani kombinací obou navrhovaných opatření nedojde celkem ve 4 kritických místech k takovému snížení hlukové zátěže, aby nedocházelo k překračování hygienických limitů pro chráněný venkovní prostor staveb. Pouze v případě kritického místa č. 9 se jedná o lokalitu se souběžným provozem tramvajové trati.

50

Je zapotřebí ovšem zdůraznit, že v případě zohlednění opatření změnou povrchu vozovky byla pro výpočty vzata v úvahu z hlediska bezpečnosti účinnost tohoto opatření na dolní hranici. Dá se tudíž předpokládat, že efekt tohoto opatření by byl ve skutečnosti větší. Oproti tomu opatření zohledňující vliv odklonu nákladní dopravy bylo pro výpočty zohledněno v 100% míře, což ale ve skutečnosti nebude zcela reálné, neboť nebude vždy možné vyloučit např. zásobování nebo městskou hromadnou dopravu. Posouzení tohoto opatření má za účel vyjádřit maximální možný efekt jeho aplikace. V konečném důsledku můžeme konstatovat, že kombinací obou výše zohledňovaných opatření by došlo k takovému snížení hlukové zátěže, že ve většině kritických míst nebudou trvale bydlící obyvatelé obtěžováni nadlimitní hlukovou zátěží. Z výše uvedeného můžeme rovněž předpokládat, že při detailnějším vyhodnocení aplikace obou protihlukových opatření (v závislosti na možnostech technickoorganizačních opatření a volbě konkrétního povrchu vozovky deklarovaných parametrů od výrobce) 4 nevyhovujících lokalit může být dosaženo toho, aby i v těchto lokalitách byl dodržen příslušný hygienický limit. Cílem předloženého akčního plánu aglomerace Ostrava bylo identifikovat a posoudit z hlediska hlukové zátěže nejvýznamnější kritická místa a navrhnout taková opatření, aby v těchto lokalitách byla hluková zátěž ve vztahu k trvale bydlící populaci minimalizována, a aby se do budoucna v těchto místech nacházelo pokud možno co nejméně obyvatel obtěžovaných nadlimitní hlukovou zátěží a nedocházelo samozřejmě k navyšování počtu takto ovlivňovaných obyvatel. Srovnání s předchozím AP nebylo prakticky možné, neboť se tento věnoval komunikacím nad intence, které v případě silniční dopravy vymezují zpracování AP pro aglomerace. Totéž platí i pro vymezení tichých oblastí v aglomeraci, neboť předchozí AP vymezuje tiché oblasti pouze na území města Ostravy. Ekonomické hledisko Posouzení ekonomického hlediska výše uvedených navrhovaných opatření nelze provést zcela jednoznačně. Pakliže je možnost realizace omezení vjezdu nákladních vozidel na základě posouzení příslušných odborníků reálná, nemusely by být náklady na toto opatření příliš vysoké. Jiná a složitější je situace posouzení ekonomických nákladů v případě aplikace tzv. „tichých asfaltů“. V České republice jsou v podstatě nejpoužívanější dva typy „tichých asfaltů“, o kterých je již podrobnější zmínka v kapitole 5.4.1. Jedná se o tzv. „gumoasfalt“ a asfaltovou směs VIAPHONE®. Vzhledem k tomu, že rekonstrukce vozovky se skládá v konkrétních případech z různých stavebních činností (podle provozních parametrů a stávajícího stavu úseku komunikace a případné rekonstrukce dalších prvků, které jsou součástí rekonstrukce), není možno provést ekonomické vyhodnocení posuzovaných úseků bez podrobné projektové dokumentace. Z dostupných informací a průzkumu jsme zjistili, že náklady na vlastní aplikaci vrchní části vozovky – „tichého asfaltu“ - navýší cenu oproti běžně používané svrchní části vozovky o cca 10 – 30 %. Vše záleží na celkovém objemu prací a konkrétním dodavateli, ale v průměru se jedná o cca 20% navýšení ceny. Bylo zjištěno, že po aplikaci tichého asfaltu se dle provedených měření hlučnost snížila v mnoha případech o cca 6 dB. Můžeme konstatovat, že se zvýšené náklady na aplikaci „tichého asfaltu“ ve vztahu k efektu tohoto opatření jeví jako „zanedbatelné“ obzvláště v kritických lokalitách, kde jiný způsob snížení hlukové zátěže není možno uplatnit. Otázkou ovšem zůstává, jak dlouho bude mít takovéto opatření vlivem intenzivního provozu na komunikacích tak vysokou účinnost. Ale i kdyby po čase klesla účinnost „tichého asfaltu“ z 6 dB třeba na polovinu na 3 dB, tak se bude jednat o významné snížení hlukové zátěže z provozu na komunikacích, neboť ty 3 dB odpovídají snížení dopravních intenzit zhruba na polovinu.

51

Použitá literatura 1. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. 6. 2002, o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí. 2. „Good Practice Guide for Strategic Noise Mapping and the Production of Associated Data on Noise Exposure – Final Draft, Version 2, 13. 1. 2006“ zpracovaný European Commission Working Group Assessment of Exposure to Noise (WG–AEN). 3. Finalising the reporting Mechanism for reporting requirements according to the Environmental Noise Directive 2002/49/EC – Volume 2 – Draft Handbook (including Data Specifications) – zpracováno pro European Environment Agency. 4. Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, č. 258/2000 Sb. Sbírka zákonů ČR, 2000, částka 74 ve znění pozdějších předpisů. 5. Zákon, kterým se mění zákon č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, č. 222/2006 Sb. Sbírka zákonů ČR, 2006, částka 74 ve znění pozdějších předpisů. 6. Vyhl. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě. [cit. 13-12-2006] http://www.mvcr.cz/sbirka/2006/sb168-06.pdf 7. Vyhl. č. 561/2006 Sb., o stanovení seznamu aglomerací pro účely hodnocení a snižování hluku, která nabyla účinnosti dne 1. ledna 2007. [cit. 01-01-2007] http://ftp.aspi.cz/opispdf/2006/182-2006.pdf 8. Metodický návod pro zpracování akčních plánů protihlukových opatření podle Směrnice 2002/49/EC o snižování a řízení hluku v životním prostředí. Praha: MZ ČR, 2014. 9. Tiché oblasti v aglomeraci a ve volné krajině. Doporučené postupy pro identifikaci tichých oblastí. Dostupné na: http://www.nrl.cz. 10. AN 15/04 VERZE 2, Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku. Praha: SZÚ, 2007. 11. Akční hlukový plán aglomerace Ostrava. Praha: EKOLA group, spol. s r.o., 2008. 12. AKUSTIKA PRAHA. Akční plán snižování hluku aglomerace Praha. Praha: 2008. 13. Electronic Noise Data Reporting Mechanism http://www.eea.europa.eu/publications/noisehandbook 14. Program System Manual LimA. Stapelfeldt Ingenieurgesellschaft mbH., Dortmund 2005 15. Program ArcView 3.2 system manual a help system 16. Program ArcView 10.0 system manual a help system 17. Ředitelství silnic a dálnic – Silniční a dálniční síť – Intenzita dopravy (http://www.rsd.cz) 18. Strategické hlukové mapy – fáze II, aglomerace Ostrava, Ostrava: Sdružení – SHM, 2013. 19. Position Paper on the relation between annoyance and transport noise, European Communities, 2002, dostupné z http://ec.europa.eu/environment/noise/pdf/noise_expert_network.pdf 20. Position Paper on the relation between slep disturbance and transport noise, European Commission Working Group on Health and Socio-Economi Aspect, 2004, dostupné z http://ec.europa.eu/environment/noise/pdf/positionpaper.pdf 21. REPORT FROM THE COMMISSION TO THE EUROPEAN PARLIAMENT ANDTHE COUNCIL On the implementation of the Environmental Noise Directive in accordance with Article 11 of Directive 2002/49/EC, 2011, dostupné z http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2011:0321:FIN:EN:PDF

52

Internetové servery 1. www.mzcr.cz – Ministerstvo zdravotnictví České republiky 2. www.zuova.cz – Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě 3. www.nrl.cz – Národní referenční laboratoř pro komunální hluk při Zdravotním ústavu se sídlem v Ostravě 4. www.szu.cz – Státní zdravotní ústav v Praze 5. www.rsd.cz – Ředitelství silnic a dálnic 6. scitani2010.rsd.cz/pages/informations/default.aspx – Celostátní sčítání dopravy 2010 7. geoportal.gov.cz – Národní geoportál Inspire 8. www.cuzk.cz – Český úřad zeměměřičský a katastrální 9. www.czso.cz – Český statistický úřad 10. www.esri.com – ESRI 11. www.christine-gis.com – Kristýna-GIS 12. maps.google.cz – mapy Google, Street view 13. www.services.defra.gov.uk/wps/portal/noise - Defra Noise Mapping England website

53

Seznam tabulek Tab. 1 – Výčet zahrnutých katastrálních území (zdroj: vyhláška č. 561/2006 Sb.) ................................. 6 Tab. 2 – Základní charakteristika hlavních pozemních komunikací na území aglomerace Ostrava........ 8 Tab. 3 – Základní charakteristika hlavních železničních tratí na území aglomerace Ostrava ............... 10 Tab. 4 – Společné ukazatele hluku ........................................................................................................ 11 Tab. 5 – Mezní hodnoty hlukových ukazatelů dle vyhl. č. 523/2006 Sb. .............................................. 12 Tab. 6 – Hlukem dotčená populace z provozu komunikací ................................................................... 15 Tab. 7 – Hlukem dotčená populace z provozu železnic ......................................................................... 15 Tab. 8 – Hlukem dotčená populace z průmyslových zdrojů .................................................................. 15 Tab. 9 – Hlukem dotčená populace ze všech zdrojů ............................................................................. 15 Tab. 10 – Hlukem dotčené budovy škol, nemocnic a objekty staveb pro bydlení ................................ 16 Tab. 11 - Seznam kritických míst podle úrovně nočního obtěžování hlukem ....................................... 18 Tab. 12 - Charakteristiky kritických míst Priority I................................................................................. 21 Tab. 13 – Přehled integrovaných zařízení v aglomeraci Ostrava .......................................................... 35 Tab. 14 – Hlukem dotčená populace v denní době – V0 ....................................................................... 40 Tab. 15 – Hlukem dotčená populace v denní době – V-3dB ................................................................. 40 Tab. 16 – Hlukem dotčená populace v denní době – V-NA ................................................................... 41 Tab. 17 – Hlukem dotčená populace v noční době – V0 ....................................................................... 41 Tab. 18 – Hlukem dotčená populace v noční době – V-3dB.................................................................. 41 Tab. 19 – Hlukem dotčená populace v noční době – V-NA ................................................................... 42 Tab. 20 – Provedená a probíhající protihluková opatření v aglomeraci Ostrava .................................. 45 Tab. 21 – Nerealizovaná protihluková opatření v aglomeraci Ostrava z předchozího AP .................... 45 Tab. 22 – Protihluková opatření plánovaná v příštích 5 letech v aglomeraci Ostrava .......................... 46 Tab. 23 - Možná protihluková opatření proveditelná do 5 let .............................................................. 46 Tab. 24 – Protihluková opatření plánovaná, v horizontu větším než 5 let, v aglomeraci Ostrava ........ 48 Tab. 25 - Možná protihluková opatření proveditelná v dlouhodobém horizontu ................................ 48 Tab. 26 – Vyhodnocení navrhovaných opatření.................................................................................... 50

Seznam obrázků Obr. 1 – Geografické vymezení aglomerace Ostrava .............................................................................. 7 Obr. 2 – Hustota zalidnění dle katastrálních území ................................................................................ 8 Obr. 3 – Lokalizace všech vymezených kritických míst ze silniční dopravy ........................................... 18 Obr. 4 – lokalita č. 1; Masarykova tř., Orlová ........................................................................................ 22 Obr. 5 – lokalita č. 1; Masarykova tř., Orlová ........................................................................................ 22 Obr. 6 – lokalita č. 2; ul. Výškovická, Ostrava........................................................................................ 23 Obr. 7 – lokalita č. 2; ul. Výškovická, Ostrava........................................................................................ 23 Obr. 8 – lokalita č. 3; Masarykova tř., Orlová ........................................................................................ 24 Obr. 9 – lokalita č. 3; Masarykova tř., Orlová ........................................................................................ 24 Obr. 10 – lokalita č. 4; ul. Opavská, Ostrava-Poruba ............................................................................. 25 Obr. 11 – lokalita č. 4; ul. Opavská, Ostrava-Poruba ............................................................................. 25 Obr. 12 – lokalita č. 5; ul. Čujkovova, Ostrava-Jih ................................................................................. 26 Obr. 13 – lokalita č. 5; ul. Čujkovova, Ostrava-Jih ................................................................................. 26 Obr. 14 – lokalita č. 6; ul. Opavská, Ostrava-Poruba ............................................................................. 27 Obr. 15 – lokalita č. 6; ul. Opavská, Ostrava-Poruba ............................................................................. 27 Obr. 16 – lokalita č. 7; Sokolská tř., Moravská Ostrava ......................................................................... 28

54

Obr. 17 – lokalita č. 7; Sokolská tř., Moravská Ostrava ......................................................................... 28 Obr. 18 – lokalita č. 8; ul. Českobratrská, Moravská Ostrava................................................................ 29 Obr. 19 – lokalita č. 8; ul. Českobratrská, Moravská Ostrava................................................................ 29 Obr. 20 – lokalita č. 9; ul. 28. října, Mariánské Hory ............................................................................. 30 Obr. 21 – lokalita č. 9; ul. 28. října, Mariánské Hory ............................................................................. 30 Obr. 22 – lokalita č. 10; ul. Horní, Ostrava-Jih ....................................................................................... 31 Obr. 23 – lokalita č. 10; ul. Horní, Ostrava-Jih ....................................................................................... 31 Obr. 24 – lokalita č. 11; ul. Výškovická, Ostrava-Jih .............................................................................. 32 Obr. 25 – lokalita č. 11; ul. Výškovická, Ostrava-Jih .............................................................................. 32 Obr. 26 – lokalita č. 12; Hlavní tř., Ostrava-Poruba............................................................................... 33 Obr. 27 – lokalita č. 12; Hlavní tř., Ostrava-Poruba............................................................................... 33 Obr. 28 – lokalita č. 13; ul. Přemyslovců, Mariánské Hory.................................................................... 34 Obr. 29 – lokalita č. 13; ul. Přemyslovců, Mariánské Hory.................................................................... 34 Obr. 30 – Lokalizace všech vymezených kritických míst z integrovaných zařízení................................ 35 Obr. 31 - Závislost akustického výkonu komunikace na rychlosti ......................................................... 39

Seznam map Mapa 1 – Vymezení kritických míst v aglomeraci Ostrava – silniční doprava Mapa 2 – Vymezení kritických míst v aglomeraci Ostrava – integrovaná zařízení Mapa 3 – lokalita č. 1; Masarykova tř. I, Orlová; LAeq,16h Mapa 4 – lokalita č. 1; Masarykova tř. I, Orlová; LAeq,8h Mapa 5 – lokalita č. 2; ul. Výškovická I, Ostrava; LAeq,16h Mapa 6 – lokalita č. 2; ul. Výškovická I, Ostrava; LAeq,8h Mapa 7 – lokalita č. 3; Masarykova tř. II, Orlová; LAeq,16h Mapa 8 – lokalita č. 3; Masarykova tř. II, Orlová; LAeq,8h Mapa 9 – lokalita č. 4; ul. Opavská I, Ostrava-Poruba; LAeq,16h Mapa 10 – lokalita č. 4; ul. Opavská I, Ostrava-Poruba; LAeq,8h Mapa 11 – lokalita č. 5; ul. Čujkovova, Ostrava-Jih; LAeq,16h Mapa 12 – lokalita č. 5; ul. Čujkovova, Ostrava-Jih; LAeq,8h Mapa 13 – lokalita č. 6; ul. Opavská II, Ostrava-Poruba; LAeq,16h Mapa 14 – lokalita č. 6; ul. Opavská II, Ostrava-Poruba; LAeq,8h Mapa 15 – lokalita č. 7; Sokolská tř., Moravská Ostrava; LAeq,16h Mapa 16 – lokalita č. 7; Sokolská tř., Moravská Ostrava; LAeq,8h Mapa 17 – lokalita č. 8; ul. Českobratrská, Moravská Ostrava; LAeq,16h Mapa 18 – lokalita č. 8; ul. Českobratrská, Moravská Ostrava; LAeq,8h Mapa 19 – lokalita č. 9; ul. 28. října, Mariánské Hory; LAeq,16h Mapa 20 – lokalita č. 9; ul. 28. října, Mariánské Hory; LAeq,8h Mapa 21 – lokalita č. 10; ul. Horní, Ostrava-Jih; LAeq,16h Mapa 22 – lokalita č. 10; ul. Horní, Ostrava-Jih; LAeq,8h Mapa 23 – lokalita č. 11; ul. Výškovická II, Ostrava-Jih; LAeq,16h Mapa 24 – lokalita č. 11; ul. Výškovická II, Ostrava-Jih; LAeq,8h Mapa 25 – lokalita č. 12; Hlavní tř., Ostrava-Poruba; LAeq,16h Mapa 26 – lokalita č. 12; Hlavní tř., Ostrava-Poruba; LAeq,8h Mapa 27 – lokalita č. 13; ul. Přemyslovců, Mariánské Hory; LAeq,16h Mapa 28 – lokalita č. 13; ul. Přemyslovců, Mariánské Hory; LAeq,8h Mapa 29 – Návrh vymezení tichých oblastí v aglomeraci Ostrava

55

Akční hlukový plán aglomerace Ostrava (návrh)

Recommend Documents