Příloha „Územní studie aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí“
PARTNERSTVÍ BRNĚNSKÉ AGLOMERACE Syntéza Proč je nezbytná spolupráce obcí v rámci Brněnské aglomerace? Spolupráce je významným vztahem ve všech oblastech lidské společnosti. Umožňuje snadněji a účinněji dosáhnout potřebných výsledků, v řadě případů není možné cíle bez spolupráce vůbec dosáhnout. Důvody pro spolupráci nejrůznějších subjektů mají základ v existenci „synergického efektu“, tedy faktu, že společně lze dosáhnout významnějšího efektu, než kdyby každý subjekt usiloval o dosažení cíle sám. Některé problémy nejsou bez spolupráce vůbec řešitelné. Spolupráce je procesem, který ovlivňuje úspěšnost a efektivnost celé řady činností ve veřejné správě. Významným aspektem spolupráce je schopnost jednotlivých subjektů vyjednávat o společných zájmech a hledat řešení problémů, která přesahují možnosti jednotlivých obcí. Partnerství je základním principem Evropské unie. Brněnská aglomerace je sídelním a ekonomickým systémem tvořeným Brnem a několika desítkami okolních obcí. Každodenní společenské, ekonomické, dopravní či jiné procesy a vazby překračují jejich administrativní hranice. Aglomerace je jedním funkčním celkem s diferencovanými úkoly a rolemi jednotlivých sídel. Zázemí Brna má širokou škálu funkcí, které jsou s městem úzce provázány a doplňují ho. Jedná se nejen o funkce rezidenční a rekreační, ale také funkce nezbytné vybavenosti a výrobních činností. Brněnská aglomerace má šanci dlouhodobě obstát jako druhý nejvýznamnější pól rozvoje České republiky pouze tehdy, když bude Brno úzce spolupracovat se svým zázemím, se kterým vytváří prostor aglomerace. Je nutno překonat administrativní barieru mezi městem a okolními sídly a spojit úsilí s cílem vytvoření fungující sídelní soustavy – aglomerace. Problémy Brna nejsou izolované, ale ovlivňují situaci v celé Brněnské aglomeraci. Řadu z problémů nelze vyřešit bez zapojení okolních obcí. Jde zejména o řešení brněnského dopravního uzlu, o systémy technické infrastruktury, koordinaci výstavby v hraničních částech katastru, o spolupráci při zajišťování veřejných služeb a mnohé další. Prostorový vývoj v okolí Brna nebyl prozatím dostatečně reflektován nástroji územního ani strategického plánování, které by napomohly efektivně řešit problémy na úrovni aglomerace. Strategické dokumenty na úrovni kraje se doposud zabývaly řešením situace kraje jako celku bez ohledu na specifický vývoj aglomerace. V zahraničí se běžně vypracovávají strategické a koncepční dokumenty pro celé městské oblasti – metropolitní regiony; na usměrňování a podpoře rozvoje aglomerace se potom podílejí všechny municipality dané oblasti. Z hlediska dalšího vývoje je nutná reakce zejména na následující prostorové problémy: •
vysoká dopravní zátěž hlavních dopravních uzlů (dopravní a ekologické limity rozvoje Brna a okolních obcí),
•
kapacitní limity technické infrastruktury,
•
nevyvážená a neřízená suburbanizace,
•
změna struktury obyvatel v obcích Brněnské aglomerace (staří vs. mladí, starousedlíci vs. nově příchozí).
Při utváření prostoru Brněnské aglomerace se v příštích letech projeví několik trendů, z nichž můžeme uvést: •
vícesměrné přelévání sídelních funkcí a ekonomických aktivit mezi Brnem (jádrem aglomerace) a těsně přilehlými obcemi (práce, školy, kultura, obchod, rekreace…),
•
zahušťování prostoru výstavbou (bydlení, výroba, doprava, obchod),
•
stárnutí obyvatel, imigrace a vyvolané sociálně-prostorové změny,
•
změny struktury zaměstnanosti a vzdělanosti obyvatel.
1
Spolupráce obcí Brněnské aglomerace by měla přispět k účinnému řešení otázek rozvoje s regionálním nadhledem (týkajícím se prostorového i časového rozložení výsledků spolupráce), umožňujícím realizovat rozvoj území bez překážek způsobovaných upřednostňováním parciálních lokálních zájmů nebo neadekvátním populistickým přístupem. Sebestředný rozvoj bez spolupráce může dlouhodobě vést k podvázání žádoucích směrů rozvoje celého regionu (území kraje a návazných funkčních vazeb) nebo vést k jeho ochabnutí, stagnaci eventuelně až kolapsu některých dílčích subsystémů. V každém případě se jedná o dopady na podmínky i samotný život obyvatel kraje a všech subjektů zde působících či fungujících.
Na čem založit spolupráci? – Vznik „Partnerství obcí Brněnské aglomerace“ Vymezení území Brněnské aglomerace bylo založeno na výběru obcí v okolí Brna na základě dvou důležitých kriterií – jednak denní pracovní dojížďky do města Brna přesahující 25 % ekonomicky aktivních osob a současně na základě vymezení 40 minutové dostupnosti města Brna z obcí v jeho okolí prostředky hromadné a individuální dopravy. Se zohledněním specifik některých obcí ve vztahu k uvedeným kritériím tak bylo nakonec do aglomerace zařazeno 96 obcí. Z hlediska velikostní kategorie vybraných obcí jich nejvíce spadalo do velikostní kategorie 500–1 000 obyvatel (42 %), velikost větší než 10 000 obyvatel má Kuřim. Čtyři z obcí Brněnské aglomerace plní funkci obcí s rozšířenou působností. V obcích Brněnské aglomerace žilo v roce 2009 celkem 507 088 obyvatel na ploše 977 km2. Pro volbu nejvhodnější (právní) formy a funkčního uspořádání spolupráce obcí v rámci Brněnské aglomerace je nutné zohlednit následující faktory: •
Velikost jádra aglomerace: v Brně žije 73 % obyvatel aglomerace, Brno tvoří 23,6 % plochy aglomerace.
•
Počet obcí v aglomeraci: do aglomerace bylo zařazeno 96 obcí, což je pro vytváření pevných a univerzálních struktur spolupráce poměrně značný počet (např. počet členů většiny svazků obcí nepřevyšuje 20 obcí, větší svazky většinou vykonávají spíše omezené spektrum činností a příliš nefungují).
•
Přirozená spádovost obcí do jádra aglomerace: spádovost za prací byla jedním ze dvou kritérií vymezení aglomerace a je v případě Brna velmi intenzivní. Brno působí zároveň i jako dominantní centrum dojížďky do škol.
•
Rozvojová témata, resp. věcné zaměření a rozsah společných témat: charakter rozvojových témat a zaměření společné činnosti ovlivňuje zásadním způsobem požadavky na formalizaci vztahu, tj. zda je možné řešit aktivity a projekty na základě dvoustranné či vícestranné dohody či je potřebné založení zastřešující organizace. Existence společných zájmů a potřeb řešení maxima společných problémů je ve vztahu k jádru aglomerace nejvíce potřebná u územně přiléhajících obcí. Pro řešení řady dalších potřeb a problémů není ale územní sousedství nezbytnou podmínkou.
V případě iniciace a budování spolupráce hrají značnou roli i faktory subjektivní, a to zejména osobní vztahy představitelů obcí, jejich zájem o rozvoj širšího území a také vnímání přínosů a nákladů spolupráce. Je třeba zdůraznit, že spolupráce musí být přínosná optimální měrou pro všechny strany. Udržitelný rozvoj Brna je bez spolupráce s okolními obcemi jen obtížně uskutečnitelný. Obce v zázemí Brna využívají rozvojového potenciálu Brna a jeho nabídky služeb a těží z jeho infrastruktury. Z hlediska souslednosti kroků při založení nové podoby vztahů Brna a okolních obcí můžeme rozlišit následující fáze: •
vytvoření funkční komunikační platformy, která přijme existenci aglomerace jako legitimní,
•
vyjednání shody členů „platformy“ na formulaci koncepčního přístupu k rozvoji Brněnské aglomerace (zejména stanovení, co je za dané situace nezbytné řešit společně v rámci celé aglomerace nebo které otázky /problémy/ budou řešeny v kontextu globálních zájmů „platformy“, ale pouze jako dílčí, separátní zájmy v jednotlivých částech aglomerace),
•
návrh provázaného řešení problémů s širším územním dopadem,
•
vytvoření základu formálních struktur spolupráce „platformy“ (orgány, procesy, pravidla, personální reprezentace jednotlivých členů „platformy“). 2
Jako nejvhodnější se v první fázi budování spolupráce jeví iniciace k založení rozvojové platformy „Partnerství obcí Brněnské aglomerace“ některým z rozhodujících subjektů (předpokládá se, že této role se ujme Brno), v rámci níž by došlo: •
k setkání rozhodujících subjektů (představitelů zainteresovaných samospráv),
•
k pojmenování základních okruhů věcné spolupráce mezi Brnem a obcemi jeho zázemí,
•
k vymezení důležitých prostorových i organizačních míst, jichž se identifikované problémy týkají a kde by byla nastíněna možnost praktické operacionalizace, jak navržené „Partnerství“ postupně rozvinout jako funkční strukturu.
Konkrétní organizační forma pro začínající spolupráci není zásadní věcí, důležitá bude snaha akceptovat a ochota společně řešit problémy důležité pro rozvoj území celé Brněnské aglomerace i jejích parciálních částí. Spolupráci proto není nezbytné hned od počátku formalizovat, ale je možné začít na velmi volné platformě a postupně, na základě ochoty spolupracovat a také přijmout i odpovědnost za budoucí společný život občanů v dané aglomeraci. Vzhledem k poměrně širokému pojetí aglomerace je třeba od počátku počítat s nerovnoměrnou mírou zapojení jednotlivých obcí do společných aktivit, o to víc bude záležet na taktice (i strategii) vstupní iniciativy pro založení „Partnerství“. Protože jako nejintenzivnější se jeví vazby Brna a obcí řešících dopravní a technické problémy a obcí s nejsilnějším suburbanizačním tlakem, bude zjevně žádoucí ponechat pro rozvinutí spolupráce a hledání společných řešení průchodnější volnější a flexibilnější formu i systém spolupráce, v rámci něhož mohou být vyjednávání o potřebách řešení poznaných i nově poznávaných problémech postupná, „vícevrstnatá“ tak, aby se dalo dosahovat dlouhodobějších cílů. Základem „velkého“ „Partnerství“ tak mohou být na počátku i užší a pevnější spojení menších skupin obcí, založených na řešení různých aktivit i využívání různých nástrojů. Ovšem i pro tento přístup zůstává jako rozhodující princip potřeba vstupního vyjednání shody o podobě „globálních“ zájmů celé Brněnské aglomerace, aby nebyla likvidována její myšlenka hned v počátcích. Pro „zdravé“ fungování „Partnerství“ bude žádoucí stavět i na dalších principech konstruktivní spolupráce, zejména: •
Akceptovat vyváženost vztahů mezi silnými a slabými subjekty. Toto propojení umožňuje dosáhnout řady komparativních výhod. Pro společenství převažujícího počtu malých obcí může být svým způsobem atraktivní členství větší obce, která má větší ekonomické i organizační možnosti a může tak významně přispívat ostatním k realizaci pro ně málo dostupných záměrů. Z tohoto hlediska lze považovat přítomnost většího a významného města v aglomeraci za pozitivní prvek posilující pozici celku vůči vnějším subjektům.
•
Princip vyváženého partnerství v podmínkách spolupráce obcí v rámci Brněnské aglomerace by měl být založen na zajištění kvalitní dopravní obsluhy všemi druhy dopravy a udržení kvality přírodního prostředí, naplnění cíle vytvoření vyvážené sídelní struktury založené na odlišném způsobu bydlení ve městě a v okolních obcích, zajištění rovných podmínek přístupu k sociální, kulturní i komerční infrastruktuře. Pro obyvatele to současně znamená možnost výběru kvality městského a příměstského prostředí, které je spojeno s odlišným životním stylem a mobilitou.
Pro koncipování platformy „Partnerství obcí Brněnské aglomerace“ je důležitý i fakt, že daná problematika je zdůrazněna v Programu rozvoje Jihomoravského kraje na období 2010 – 2013. V prioritě E. Kvalita prostředí a krajiny je u opatření E. 2 Udržitelný rozvoj území přímo zařazena aktivita E. 2. 2 „Iniciace založení partnerství obcí Brněnské aglomerace a rozvoj vzájemné spolupráce a příprava integrovaných aglomeračních projektů“. Důležitá je realizace související aktivity E. 2. 1 „Důsledné využívání všech možností koncepčního usměrňování urbanizačních aktivit, usměrňování stavebních a jiných činností v území včetně prostorových aktivit na rozvojových pólech a rozvojových osách s důrazem na omezování negativních dopadů suburbanizace.“ Obě tyto aktivity jsou prvním konstruktivním krokem k řešení problematiky Brněnské aglomerace. Identifikují potřebu a vůli založit Partnerství obcí Brněnské aglomerace a hledat společné projekty, které budou napomáhat řešit její rozvojovou problematiku.
3
Kde a jak spolupracovat? – Konkrétní přístupy a podněty Hlavní cíle budoucího „Partnerství obcí Brněnské aglomerace“ můžeme formulovat následovně: •
Hlavním cílem partnerství by mělo být především hájení všech principů a zásad, které aglomeraci spojují a přinášejí celku optimální fungování, atraktivitu a prosperitu. Jasně odmítat požadavky vyplývající z dílčích zájmů, které nepřinesou očekávané efekty pro aglomeraci jako celek nebo dokonce situaci aglomerace mohou zhoršit. Rozvinout schopnosti jednotlivých aktérů vyjednávat konstruktivně o všech rozhodujících podmínkách a opatřeních.
•
Překonat administrativní barieru mezi Brnem a okolními obcemi a spojit úsilí s cílem vytvoření fungující sídelní soustavy – aglomerace, která zajistí všem jejím obyvatelům kvalitní podmínky k práci, bydlení, vzdělání, kultuře, sociální a zdravotní péči, a využívání volného času.
•
Sladit přesahy rozvojových aktivit jednotlivých obcí. Koordinovat funkční vymezení rozvojových ploch stanovených územními plány na hranicích katastrů a odstranit rozpory ve využití přilehlých území.
•
Posilovat atraktivitu aglomerace, jako prostoru s kvalitními podmínkami pro podnikání, vědu a výzkum, obchod a služby, kulturu a vzdělání. Prosadit aglomeraci jako významného partnera v mezinárodní konkurenci městských regionů.
•
Vytvářet podmínky pro podporu (inovativního) podnikání a marketing aglomerace.
•
Vytvářet podmínky pro kvalitní bydlení různých forem jak ve městě, tak i aglomeraci při zajištění komfortu dopravní dostupnosti.
•
Vytvářet rovné podmínky dopravní a technické obsluhy sídel při efektivním využívání veřejných rozpočtů.
•
Umožnit obcím aglomerace chránit svou identitu, prosperitu a kvalitu prostředí a zároveň vytvářet jednotnou „značku“ celé Brněnské aglomerace na národní i mezinárodní úrovni.
•
Chránit kvalitní přírodní prostředí aglomerace. Vytvářet podmínky pro jeho úměrné rekreační využití a zlepšování kvality dostupnosti rekreačních oblastí a jejich služeb.
V rámci takto popsaných cílů je možno obecně definovat rámec budoucích aglomeračních projektů, které budou prioritně směřovat do oblastí: •
Zlepšování kvality dopravní obslužnosti a dostupnosti (vazba na IDS JMK, Generel dopravy JMK a Generel krajských silnic JMK) a snižování negativních dopadů dopravy.
•
Zlepšování podmínek odkanalizování a zásobení vodou a ochrany území před záplavami (vazba na Program rozvoje vodovodů a kanalizací JMK a Generel odkanalizování a zásobení vodou města Brna).
•
Zajištění koordinace usměrňování rozvoje sídelní struktury (vazba na Zásady územního rozvoje JMK, územní plán města Brna a územní plány obcí).
•
Zlepšování podmínek pro kvalitní trávení volného času a rekreačního využití území.
•
Zlepšování podmínek dostupnosti a kvality kultury, školství, zdravotnictví a sociální péče.
Aglomerační projekty budou sehrávat důležitou roli při aktualizaci základních koncepčních dokumentů kraje, svazků obcí i jednotlivých obcí. Návrh na vymezení konkrétních témat, která by měla být předmětem hledání společných řešení v rámci „Partnerství obcí Brněnské aglomerace“: • • • • • •
Rozložení dopravního zatížení a dobudování páteřních komunikací (R43, R52, tangenty). Zajištění obslužnosti Brněnské aglomerace veřejnou dopravou s využitím moderních technologií, rozvoj systémů Park and Ride a Bike and Ride. Budování sítě cyklostezek pro dojížďku obyvatel za prací a do škol i pro rekreační využití. Optimalizace rozložení ekonomických aktivit – zejména výrobní a logistické zóny, nákupní zóny. Fungování nadmístních služeb pro celou oblast aglomerace. Řízená koordinace suburbanizačních procesů v celé Brněnské aglomeraci. 4
• • • • •
Společná snaha o efektivnější využití zanedbaných ploch (brownfields) v rámci Brněnské aglomerace. Zvýšení a prodloužení návštěvnosti Brněnské aglomerace, zdůraznění její jedinečnosti a výjimečnosti a posílení pozitivních efektů a dopadů cestovního ruchu do území. Snížení negativního působení lidské činnosti na přírodu a krajinu. Společný a koordinovaný postup aktérů Brněnské aglomerace vůči nadřazeným orgánům (státní instituce, Ředitelství silnic a dálnic ČR…). V rámci koordinace rozvoje Brněnské aglomerace možnost využití zřízení Rad obcí pro udržitelný rozvoj území dle § 9 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona.
Jednotlivá témata mají různou důležitost pro jednotlivé obce (oblasti) aglomerace. Následující níže uvedená mapa identifikuje v prostoru Brněnské aglomerace pět hlavních oblastí, které se ale mnohdy překrývají a jejich hranice jsou časově proměnné, se specifickými rozvojovými předpoklady v kontextu vztahů Brna a sousedících obcí a vyžadující zvýšenou míru koordinace a spolupráce. Příloha 1 Schematické znázornění hlavních oblastí Brněnské aglomerace vyžadujících koordinaci a spolupráci
A B
E C D
5
Platforma „Partnerství obcí Brněnské aglomerace“ musí řešit především společné problémy, které jsou výše v textu naznačeny. Nicméně bude nutné, z důvodu efektivní operacionalizace při jednotlivých jednáních, také vytvářet specifické „pracovní“ skupiny, které budou propojeny na základě společného rozvojového tématu nebo jejich sídelního prostoru v Brněnské aglomeraci. Z hlediska prostorového uspořádání Brněnské aglomerace je navrženo pět dílčích oblastí s určitými územními přesahy, jejichž rozvojový kontext se odvíjí od jejich charakteru a problematických oblastí: A – severní oblast Významné multifunkční propojení v ose Brno – Kuřim (Tišnov) a napojené okolí, Kuřim – největší sídlo v rámci Brněnské aglomerace (vyjma Brna) a výrazný vedlejší pól rozvoje v Brněnské aglomeraci, dlouhodobá problematika napojení území na rychlostní komunikaci R 43 a VMO Brno, limity v podobě kapacitních možností odkanalizování území při dalších suburbanizačních procesech. B – severovýchodní oblast Stabilizované území bez výrazných negativních změn a nejlepší kvalitou přírodního prostředí v Brněnské aglomeraci, neexistuje významnější sídlo s jinými vazbami než na Brno, významné přírodní bariéry pro rezidenční a dopravní rozvoj, velkoplošná legislativní ochrana území, nejsilnější rekreační funkce území v celé aglomeraci. C – jihovýchodní oblast Významné multifunkční propojení v ose Brno – Šlapanice a významný potenciál pro vytvoření silného vedlejšího pólu rozvoje aglomerace (analogická situace s oblastí A), omezení rozvoje v podobě KPZ Slavkovské bojiště, problematika zásobování vodou a odkanalizování území, území bez přírodních bariér, velmi kvalitní zemědělský půdní fond. D – jižní oblast Nejvýznamnější rozvojová osa v Brněnské aglomeraci Brno – Modřice, nejlepší dopravní napojení celé oblasti v rámci Brněnské aglomerace na její jádro i další nadřazené systémy, problémy v propustnosti dopravních systémů (železnice, dálniční tangenty), limitující faktor v podobě rozsáhlých záplavových území, území bez přírodních bariér, velmi kvalitní zemědělský půdní fond (analogická situace s oblastí C). E – západní oblast Dobré dopravní napojení oblasti, dořešení problematiky provozu IDS i za hranice Brněnské aglomerace, kvalitní přírodní prostředí, rekreační území obyvatel, část oblasti tvoří záplavové území, suburbanizační tlaky v obcích na hranici Brna – problematika částečného odkanalizování a zásobení vodou. Charakteristiky uvedených oblastí a naznačení jejich jednotlivých problémů není konečné a v průběhu času a vývoje území se budou výrazně proměňovat. Další rozvojová témata se jistě v budoucnu objeví a poté již bude záležet pouze na jednotlivých aktérech (obcích Brněnské aglomerace) spolupráce, jakým způsobem se je rozhodnou řešit.
6
