Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP

Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 79-41-K/41

Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP Světlá nad Sázavou Sázavská 547

Motto: „Učitel, který se od svých žáků nic nenaučí, není učitelem.“

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání

Frank Herbert

OBSAH: 1. Identifikační údaje

str. 4

2. Charakteristika školy

str. 6

2.1.

Velikost školy

str. 7

2.2.

Vybavení a umístění školy

str. 7

2.3.

Charakteristika pedagogického sboru

str. 8

2.4.

Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce

str. 8

2.5.

Spolupráce se sociálními partnery

str. 9

3. Charakteristika ŠVP

str. 10

3.1.

Zaměření školy a základní rysy ŠVP

str. 11

3.2.

Profil absolventa

str. 12

3.3.

Organizace přijímacího řízení

str. 13

3.4.

Organizace maturitní zkoušky

str. 13

3.5.

Výchovné a vzdělávací strategie

str. 13

3.6.

Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami str. 16

3.7.

Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

str. 17

3.8.

Začlenění průřezových témat

str. 18

3.9.

Začlenění integrovaných vzdělávacích oblastí a oborů

str. 21

4. Učební plán

str. 22

4.1.

Tabulace učebního plánu

str. 23

4.2.

Poznámky k učebnímu plánu

str. 24

5. Učební osnovy

str. 27

5.1.

Český jazyk a literatura

str. 31

5.2.

Anglický jazyk

str. 41

5.3.

Německý jazyk

str. 47

5.4.

Francouzský jazyk

str. 53

5.5.

Matematika

str. 59 2

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 5.6.

Základy společenských věd

str. 68

5.7.

Dějepis

str. 81

5.8.

Fyzika

str. 88

5.9.

Chemie

str. 94

5.10.

Biologie

str. 100

5.11.

Zeměpis

str. 106

5.12.

Informatika

str. 119

5.13.

Hudební výchova

str. 124

5.14.

Výtvarná výchova

str. 130

5.15.

Tělesná výchova

str. 135

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy

str. 141

6.1.

Hodnocení žáků

str. 142

6.2.

Autoevaluace školy

str. 143

7. Přílohy

str. 144

3


ČÁST 1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE

4


ČTYŘLETÉ VŠEOBECNÉ STUDIUM 1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1 Oficiální název ŠVP:

Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (Zpracováno podle RVP GV)

1.2 Vzdělávací program:

Čtyřletý vzdělávací program

1.3 Studijní forma vzdělávání:

Denní forma vzdělávání

1.4 Motivační název ŠVP:

Učitel, který se od svých žáků nic nenaučí, není učitelem.

1.5 Předkladatel: Název školy: Adresa školy: IČO: RED IZO: IZO: Ředitel školy: Kontakty na školu:

Akademie – Vyšší odborná škola, Gymnázium a Střední odborná škola uměleckoprůmyslová Světlá nad Sázavou Sázavská 547, 582 91 Světlá nad Sázavou 150 609 77 600 170 730 000 179 434 Ing. Jindřich Vodička tel.: 569 452 441 fax: 569 412 231 e-mail: [email protected] http://www. akademie-svetla.cz http://www.gymnazium-svetla.cz

1.6 Zřizovatel: Název: Adresa: IČO: Kontakty:

Kraj Vysočina Žižkova 57, 587 33 Jihlava 708 907 49 tel.: 564 602 111, 564 602 100 e-mail: [email protected] http://www.kr-vysocina.cz

1.7 Platnost dokumentu od 1. září 2009 počínaje prvním ročníkem

razítko školy

podpis ředitele

5


ČÁST 2 CHARAKTERISTIKA ŠKOLY

6


2. CHARAKTERISTIKA ŠKOLY 2.1 Velikost školy Gymnázium ve Světlé nad Sázavou je od roku 2000 součástí sloučeného komplexu tří původně samostatných škol a je jedním z nejmladších gymnázií regionu. Bylo založeno roku 1990 původně jako součást Gymnázia Havlíčkův Brod. Gymnázium má čtyři třídy, jednu v každém ročníku. Kapacita je 120 žáků, skutečný počet se pohybuje kolem 110 žáků. 2.2 Vybavenost a umístění školy Gymnázium sídlí v komplexu budov vystavěných v letech 1968 - 1971 nedaleko centra města, v klidném prostředí na břehu řeky Sázavy. Každá třída gymnázia má svou kmenovou učebnu vybavenou bílou emailovou tabulí, PC s připojením na internet a dataprojektorem, takže lze uplatňovat i moderní výukové metody. Počínaje rokem 2009 jsou třídy vybavovány notebooky, které mohou žáci využívat i k domácí práci. Kmenové učebny mají kapacitu pro 30 žáků a jsou dostatečně prostorné. Žáci gymnázia využívají i ostatní prostory školy, jejíž vybavení je neustále modernizováno. V současné době má škola 14 kmenových učeben, z toho 12 s kapacitou 30 míst a 2 učebny pro výuku dělených skupin s kapacitou 20 míst, odborné učebny s kapacitou 30 míst (učebna matematiky a fyziky, učebna biologie, učebna informatiky a učebna hudební výchovy), tři modernizované multimediální jazykové učebny a čtyři samostatné ateliéry pro výuku předmětů výtvarného a uměleckého charakteru. Ateliéry školy jsou vedené vysokoškolsky vzdělanými výtvarníky a akademickými malíři a sochaři, takže výtvarně zaměření žáci gymnázia zde mohou rozvíjet svůj talent nejen v klasické kresbě a malbě, ale mohou výtvarně tvořit a pracovat se sklem, kamenem a keramikou. Škola má multimediální učebnu s kapacitou 30 míst, kde je využita interaktivní tabule, dataprojektor a výpočetní technika k výuce vybraných předmětů. Velká zasedací místnost školy má kapacitu 100 míst a slouží pro přednáškovou a společenskou činnost; je však běžně využívána i jako multimediální učebna pro početnější skupiny a třídy. V provozu jsou dvě specializované laboratoře. V chemické laboratoři je 30 pracovních míst pro provádění laboratorních prací z anorganické a částečně také z organické chemie. Technologická laboratoř s 12 pracovními místy slouží k provádění prací potřebných k získání praktických znalostí absolventů sklářských a keramických oborů. Kromě budovy školy, kde jsou učebny a laboratoře, škola vlastní dvě budovy DM částečně upravené pro vyučování, jídelnu a kuchyň (kompletně rekonstruované a modernizované v roce 2009), tělocvičnu, dílny odborného výcviku. Všechny budovy tvoří uzavřený areál propojený spojovacími chodbami. Venkovní areál zahrnuje hřiště pro míčové hry, hřiště pro plážový volejbal a prostory pro relaxaci žáků s lavičkami, doplněné sochami a plastikami, které jsou dílem žáků uměleckořemeslných oborů. V prostorách školy a DM je v současné době vytvořeno 45 míst s PC připojenými neomezeně k internetu po celý den. PC jsou propojeny ve třech samostatných sítích. K využití 7

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání pedagogům i žákům slouží velkokapacitní kopírka a tiskárna zapojená do jedné z větví. K dispozici pro žáky a studenty školy jsou tři laserové tiskárny, kopírky a skenery a větší počet inkoustových tiskáren. Učebna výpočetní techniky dokončená v roce 2005 využívá nejnovější výpočetní techniku, počet pracovních míst je nyní 24. V roce 2009 proběhla také rekonstrukce školní knihovny, která byla přestěhována do nových prostor a jako její součást byl vybudován i školní klub s kuchyňkou a sociálním zázemím. Knihovna školy má již více než 10 000 svazků, větší část je určena pro potřeby a volný čas žáků. Část učitelské knihovny obsahuje především odborné publikace sloužící k průběžnému vzdělávání učitelů. Veškerá literatura je dostupná žákům a studentům, půjčování knih probíhá dvakrát týdně v pravidelné výpůjční době. Knižní fond je průběžně doplňován a rozšiřován o další publikace i výukové CD-ROM. V současné době je omezen nákup beletrie a nové knihy jsou pořizovány především z oborů odborných, aby mohly být využity k výuce i samostudiu žáků školy. Materiální vybavení školy je uspokojivé, průběžně se inovuje a doplňuje. K dispozici jsou zpětné projektory, promítačky diapozitivů a pojízdné stolky s videopřehrávačem a televizorem. Škola ve Světlé n. S. má bezbariérový přístup. 2.3 Charakteristika pedagogického sboru Učitelský sbor je plně kvalifikovaný a aprobovaný, učitelé mají předepsané vysokoškolské vzdělání nebo si ho dokončují, někteří mají i tři aprobace. Sbor tvoří asi 60 pracovníků, většina pracuje na plný úvazek. Škola využívá i externisty, většinou výtvarníky profesionály. Na výuce gymnaziálních tříd se podílí asi třetina pedagogického sboru. Většina učitelů má dlouhodobé zkušenosti s výukou a dokáží velmi brzy rozpoznat studijní možnosti žáků a učební programy přizpůsobit úrovni žáků. Vyučující gymnázia se v rámci osobního rozvoje také účastní vzdělávacích seminářů a školení, a to jak odborných, tak metodických. Gymnázium je zastupováno vedoucí učitelkou Mgr. Lenkou Zadinovou, která koordinuje práci učitelů a zprostředkovává kontakt mezi členy sboru a vedením školy; účastní se porad širšího vedení školy. Gymnázium má vlastní výchovnou poradkyni Mgr. Janu Neugebauerovou, která pomáhá hlavně v profesní orientaci žáků a ve volbě vysokoškolského studia. S řešením osobních a sociálních problémů pomáhá další výchovná poradkyně školy Mgr. Lucie Rezlerová, která se zaměřuje na prevenci sociálně patologických jevů a pomoc v krizových situacích. Protidrogovou prevenci školy zajišťuje Mgr. Leoš Poříz. Celý tento tým vzájemně spolupracuje i při organizaci besed a přednášek. Volnočasové aktivity řídí i inspiruje projektový manažer školy Mgr. Michal Šimek, který zároveň propaguje školu jako redaktor Světelského zpravodaje, je - spolu s ředitelem školy – také kontaktní osobou pro spolupráci a styk s veřejností a médii. Učitelé pracují v liberálním prostředí, které jim umožňuje využití nejvhodnějších pedagogických metod, výukových strategií a vlastního tvůrčího postupu. 2.4 Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce

8

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání V roce 2006 vstoupila škola do mezinárodního programu pro mládež EDIE - Cena vévody z Edinburghu, který je zaměřen na volnočasové aktivity a na dobrovolnou službu a dovednosti mládeže; nyní je naše škola provozovatelem programu v Kraji Vysočina. Naši žáci tak každoročně vyjíždějí na mezinárodní expediční pobyty, kde se setkávají se stejně orientovanými studenty z celého světa, získávají praktické zkušenosti a ověřují si své jazykové dovednosti. Tento program rozvíjí většinu klíčových kompetencí RVP GV (kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence sociální a občanské a kompetence k podnikavosti). V rámci programu Sokrates/Comenius zahájila škola v roce 2007 spolupráci s tureckým partnerem – školou v Can/Canakkale (zatím proběhly dva výměnné pobyty). V rámci programu Leonardo je od roku 2007 navázána spolupráce s Rakouskem, konkrétně s Wiener Kunstschule. Program je určen pro všechny umělecky zaměřené žáky školy. Podle zájmu žáků se pořádají každoročně vícedenní poznávací zájezdy, především do anglicky, francouzsky a německy mluvících zemí; při pobytu v Anglii jsou žáci ubytováni přímo v rodinách. Škola organizuje vlastní akce a prezentace s mezinárodní účastí s cílem vyměnit si zkušenosti a navázat kontakty s podobně orientovanými školami. Od roku 2004 v dvouletém intervalu jsou to výstavy Sklo – kámen – keramika; součástí jsou i práce z oblasti kresby a malby, takže žáci gymnázia se mohou také zapojit. Od roku 2006 organizujeme každoročně mezinárodní sympozium Sekání na hradě Lipnice. Škola spolupracuje s mnoha dalšími zahraničními partnery při zajišťování výměnných pobytů (již proběhly stáže v Glasscentru Leerdam v Holandsku, v Yukon College v Kanadě, v Perpignanu ve Francii aj.); v těchto aktivitách však žáci gymnázia zapojeni nejsou. 2.5 Spolupráce se sociálními partnery Škola spolupracuje od roku 2005 s Fakultou chemické technologie VŠCHT v Praze při výuce bakalářského programu Konzervování – restaurování uměleckořemeslných děl ze skla a keramiky. Studijní program byl připravován společně s naší školou a oběma školám byla udělena společná akreditace k jeho výuce. Škola zajišťuje výuku ve výtvarných předmětech a odbornou část praxe studentů v dílnách OV. Výuku vedou pedagogičtí pracovníci školy. Při škole je v souladu se školským zákonem zřízena Školská rada, která úzce spolupracuje s vedením školy; na aktivitách školy se podílí také studentská samospráva. Při škole pracuje také SRPDŠ (Sdružení rodičů a přátel dětí školy), které finančně podporuje sportovní a kulturní zájmy žáků a přispívá na vzdělávací akce školy. Schůzky probíhají dvakrát ročně, v listopadu a v dubnu. Rodiče jsou informováni o výsledcích svých dětí také pomocí elektronických žákovských knížek. V rámci prevence sociálně patologických jevů škola spolupracuje s Pedagogickopsychologickou poradnou v Havlíčkově Brodě. V rámci mediální výchovy se studenti 2. a 3. ročníků na jaře a na podzim zapojují do projektu Studenti čtou a píší noviny, organizovaného redakcí Mladé fronty dnes. Zástupci školy úzce spolupracují s představiteli města Světlá nad Sázavou; ti jsou do školy zváni na přednášky a také jsou pravidelně čestnými hosty při každoročním slavnostním vyřazování absolventů. O práci školy je světelská veřejnost informována na stránkách

9

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Světelského zpravodaje; členem redakční rady je jeden z pedagogů školy a svými články pravidelně přispívají i žáci gymnázia, kteří uvažují o studiu žurnalistiky či podobných oborů. Gymnázium provozuje vlastní webové stránky, kde žáci, jejich rodiče i zájemci o studium najdou veškeré potřebné informace o chodu školy a všech jejích aktivitách.

ČÁST 3 CHARAKTERISTIKA ŠVP

10


3. CHARAKTERISTIKA ŠVP 3.1 Zaměření školy a základní rysy ŠVP Gymnázium Světlá nad Sázavou nabízí žákům všeobecné vzdělání. Cílem výuky je podpora všestranného rozvoje žáka, motivace k celoživotnímu učení, výchova k tvořivému myšlení, logickému uvažování a řešení problémů. Ředitel školy i celý pedagogický sbor preferují partnerský vztah se žáky, otevřenost v přístupu k nim, liberální metody spolupráce a neformální klima školy. Tento trend vystihuje i motivační název gymnaziálního ŠVP. Každý, kdo přichází s inovací, návrhem, nápadem, pobídkou nebo slušně vyjádří svůj kritický názor, má otevřené dveře. Samostatnosti v rozhodování a řešení problémů se žáci učí při prezentaci a obhajování svých oprávněných požadavků na pravidelných setkáních s ředitelem školy. V našich náborových materiálem se prezentujeme jako škola rodinného typu. Naší prioritou je spokojený žák, kterému vzdělávací program nabízí individuální přístup a řešení podle okamžité situace po celou dobu jeho studia. Jazyková výuka je další prioritou vzdělávacího programu. Obohacena poznávacími zájezdy či účastí v mezinárodních projektech rozšiřuje možnosti uplatnění absolventa. Prvním cizím jazykem je pro všechny žáky gymnázia anglický jazyk; k němu si žák volí jazyk německý, nebo francouzský. Výuka druhého jazyka je zahájena pouze při dostatečném počtu zájemců, změna v průběhu studia není možná. Kromě zmíněných tří jazyků mohou žáci v rámci nepovinných předmětů či kroužků studovat také italský, ruský a latinský jazyk. Dokladem o absolvování jazykových kurzů jsou certifikáty školy. Množství uměleckých ateliérů (ateliér malby a grafiky, ateliér fotografie, ateliéry malby, rytí a broušení skla, ateliér skleněných figurek, ateliér keramiky aj.) otvírá dveře výtvarně nadaným a zaměřeným žákům gymnázia, kteří se podílejí na práci těchto ateliérů spolu s žáky uměleckých a výtvarných oborů. Rozvíjejí zde své estetické cítění, praktické dovednosti, zručnost, ale také schopnost efektivní spolupráce při vytváření rozsáhlejších prací; mohou svou tvorbu prezentovat pod hlavičkou školy na mnoha výstavách a soutěžích, které škola pořádá nebo jichž se účastní. Moderně vybavené laboratoře a učebny, interaktivní tabule, dataprojektory a výpočetní technika usnadňují učitelům výklad a žákům zpestří a zpřístupní probírané učivo. Práce v laboratořích rozvíjí zručnost a dává možnost ověřit teoretické poznatky v praxi. Školní knihovna pomáhá při vyhledávání informací a vytváří zázemí pro samostatné studium. Základním cílem výuky je efektivní příprava na vysokou školu. Žák získává kvalitní vědomosti a kompetence, vytváří si žádoucí studijní návyky, učí se zpracovávat informace. Bohatou a včasnou volbou seminářů je posilována profesní orientace žáků, proto ve 3. a 4. ročníku studia nabízí škola velkou škálu volitelných předmětů. Profilaci žáků pak dotváří nabídka kroužků a volnočasových aktivit, které nejen rozvíjejí vědomosti, ale i formují osobnost mladého člověka.

11

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Školní sport tvoří další část studentského života. Mnohostranné aktivity obohacují žáky o prožitky, posilují mezilidské vztahy, smysl pro týmovou spolupráci a pro fair play. Součástí studia je proto týdenní lyžařský kurz v 1. ročníku studia a sportovně turistický kurz ve 3. ročníku. Vzniká tak prostor pro odreagování, pro vedení žáků ke zdravému způsobu života a k pozitivnímu postoji k pohybovým aktivitám všeho druhu. Během celého studia je zároveň kladen důraz na vlastní zodpovědnost žáků za jejich vzdělání a budoucí úspěšnost u maturitní zkoušky a při studiu na vysoké škole, stejně jako v praktickém životě. 3.2 Profil absolventa Absolvent našeho gymnázia by si měl do dalšího života odnést dobrý všeobecný přehled o poznatcích ze základních oborů lidského vědění, na které naváže dalším studiem. Měl by to být člověk s dobrými komunikativními dovednostmi, který bude schopen samostatně pracovat, řešit úkoly a problémy a sebekriticky hodnotit svou práci. Klademe důraz na vytváření pozitivního vztahu ke vzdělání, stejně jako na morální hodnoty - toleranci, zodpovědnost, slušné vystupování, úctu a respekt k jiným členům společnosti. Z hlediska klíčových kompetencí gymnaziálního vzdělání preferuje ŠVP Gymnázia Světlá nad Sázavou tyto dílčí kompetence:  Kompetence k učení: otevřenost vůči dalšímu vzdělání, motivovanost ke studiu, dovednost učit se, kvalitní všeobecný vzdělanostní základ, vědomosti v souvislostech, tvořivost, kritické myšlení.  Kompetence k řešení problémů: odvaha problémy vyhledávat a řešit, schopnost zvážit přednosti i rizika různých variant řešení, vytrvalost, předvídavost, důslednost a schopnost kriticky i tvořivě myslet.  Kompetence komunikativní: schopnost vyjádření vlastního názoru a jeho obhájení asertivním způsobem, umění naslouchat názorům jiných, tolerance v přístupu k odlišným stanoviskům, schopnost využívat všech prostředků komunikace včetně efektivního využívání moderních informačních technologií, schopnost interpretovat přijímané informace.  Kompetence sociální a personální: rozvoj vlastních duševních i fyzických předpokladů k práci a studiu, schopnost sebereflexe, schopnost spolupráce v týmu, flexibilita ve vztahu k měnícím se životním i pracovním podmínkám, zodpovědnost ve vztahu k vlastnímu zdraví i zdraví druhých, ohleduplnost, slušnost a kultivovanost v mezilidských vztazích.  Kompetence občanská: pozitivní vztah ke světu, úcta k životu, tolerance k odlišným kulturním a duchovním hodnotám, aktivní přístup k událostem a vývoji veřejného života, schopnost hájit svoje práva a respektovat práva druhých, zodpovědnost k sobě, ke společnosti, ale i k prostředí, ve kterém žijeme.  Kompetence k podnikavosti: zodpovědné rozhodování o budoucím profesním růstu, aktivní přístup a vlastní iniciativa při vyhledávání vzdělávacích a pracovních příležitostí, schopnost zvážit osobní předpoklady i možné překážky při volbě vlastní životní cesty, cílevědomost a odvaha při plánování a realizaci životních cílů.

12


3.3 Organizace přijímacího řízení Organizace přijímacího řízení probíhá vždy podle platné vyhlášky MŠMT v termínech stanovených pro přijímací řízení v daném školním roce. Škola si provádí průzkum zájmu o studium na burzách škol a při dnech otevřených dveří; podle zjištěného zájmu ředitel školy upraví podmínky přijímacího řízení pro daný školní rok. Při přijímacím řízení se přihlíží k výsledkům žáka v obou pololetích 8. ročníku a v prvním pololetí 9. ročníku. Ředitel rozhodne, za jakých podmínek může být uchazeč přijat bez přijímací zkoušky. Uchazeči, kteří stanoveným podmínkám nevyhovují, konají písemnou přijímací zkoušku z českého jazyka a test ze všeobecného přehledu. Uchazeči o studium, kterým byla diagnostikovaná některá specifická porucha učení, či studenti se zvláštními potřebami vyplývajícími z jejich zdravotního stavu mají průběh přijímacích zkoušek upraven. Konkrétní podmínky přijímacího řízení pro každý rok jsou aktualizovány na webových stránkách školy. 3.4 Organizace maturitní zkoušky Organizace maturitní zkoušky se řídí vždy platným školským zákonem a vyhláškou o ukončování studia ve středních školách. V současné době probíhá příprava na reformu maturitní zkoušky, podle níž se zkouška bude skládat ze společné a profilové části. Žák získá střední vzdělání s maturitní zkouškou, jestliže úspěšně vykoná obě části maturitní zkoušky. Škola připravuje žáky na tyto předměty ve společné části maturitní zkoušky: zkoušku z českého jazyka a literatury, zkoušku z cizího jazyka (anglického, německého, francouzského) a zkoušku z matematiky. Zkouška z českého jazyka a literatury je povinná pro všechny žáky, z ostatních předmětů si žák volí. Žák si také volí úroveň obtížnosti – základní, nebo vyšší. Žák si může zvolit 1 – 2 dobrovolné maturitní zkoušky ve společné části podle nabídky platné pro daný školní rok. V profilové části maturitní zkoušky koná žák tři povinné zkoušky a může konat 1 - 2 zkoušky dobrovolné podle nabídky platné pro daný školní rok. Obsah, formu, témata a termíny stanoví ředitel školy podle platné legislativy. Do zavedení reformované maturitní zkoušky budou žáci končit studium vždy podle právě platné vyhlášky. Přesné informace o nabídce maturitních předmětů jsou zveřejňovány na webových stránkách školy. 3.5 Výchovné a vzdělávací strategie 3.5.1 Obecné strategie

13

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Tyto strategie představují společné postupy vedoucí k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí žáků, které jsou souborem předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot podstatných pro uplatnění v životě. Jsou základem rozvoje předpokladů pro jejich celoživotní vzdělávání. Ve výuce jsou ve vhodném poměru a s ohledem na předmět a učivo uplatňovány jak klasické, tak i moderní metody výuky. Je kladen důraz na vlastní odpovědnost žáků. Učební plán je variabilní a žáci mají možnost se profilovat volbou nepovinných předmětů a kroužků od 1. ročníku studia a volbou seminářů ve 3. a 4. ročníku. ŠVP využívá následující vzdělávací a výchovné strategie vycházející z principů uplatňovaných ve škole: 

variabilita studia



široká nabídka volitelných a nepovinných předmětů a kroužků



členění výuky do skupin



týmová práce



možnost účasti v zahraničních projektech



liberální přístup a otevřenost ve vztahu k žákům



existence a práce studentské samosprávy a Školské rady



neformální klima školy

3.5.2 Klíčové kompetence jsou v našem programu rozvíjeny následovně: Kompetence k učení     

učitelé motivují žáky k soustavnosti v oblasti poznávání, zadávají žákům problémové úkoly, vedou je k využívání odborné literatury a školní knihovny učitelé vedou žáky k samostatné práci s informacemi (vyhledávání, zpracování, vyhodnocování různých zdrojů) učitelé poskytují žákům prostor k diskusi a hledání různých řešení předložených problémů učitelé účinně podporují výuku praktickými činnostmi – laboratorní práce, zpěv a hra na hudební nástroje, výtvarné práce, podíl na tvorbě webových stránek školy škola organizuje exkurze, žáci se účastní koncertů, výstav, divadelních a filmových představení, učitel pak vede žáky k tomu, aby své poznatky a zážitky předávali spolužákům (referáty, besedy, prezentace na webu školy)

Kompetence k řešení problémů    

učitelé podněcují žáky k hledání a formulování problémů, umožňují jim navrhovat a porovnávat různá řešení, pracovat v menších skupinách učitelé vedou žáky k argumentaci podložené důkazy učitelé podporují řešení problémů s mezioborovým přesahem učitelé zapojují žáky do přípravy volnočasových aktivit, jejich organizace a vedení; ve škole pracuje žákovská samospráva a v jejím rámci se žáci učí vyhledávat a řešit celoškolní problémy, pracovat v týmu a spolupracovat s vedením školy

14

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Kompetence komunikativní        

učitelé vytvářejí žákům prostor pro prezentaci postojů, pro komunikaci v nových skupinách (výuka napříč ročníky, celoškolní akce apod.) učitelé podněcují žáky k výstižné a kultivované komunikaci ústní i písemné, ve výuce jim pomáhají s porozuměním oborové terminologii, pochopením zápisů, grafů, statistických přehledů učitelé motivují a vedou žáky k osobitému a sebevědomému projevu, umožňují jim prezentaci různých aktivit (prezentace zájmové činnosti, sbor, hudební skupina, tvorba školního časopisu, výstavy atd.) učitelé pro žáky pravidelně připravují zahraniční zájezdy a mezinárodní projekty učitelé společně s žáky připravují setkání s různými osobnostmi společenského i politického života žáci se seznamují v řadě předmětů s teorií personální komunikace, prakticky nacvičují párovou a skupinovou komunikaci, soulad verbální a neverbální složky komunikace a asertivní postoje žáci se teoreticky i prakticky seznamují s masovou komunikací, kriticky hodnotí klady i zápory, učí se pracovat s tiskem (projekt Studenti čtou a píší noviny) škola umožňuje žákům neomezený přístup k internetu, vede je k jeho smysluplnému využívání a komunikaci s okolím

Kompetence sociální a personální 

   

škola se zaměřuje na budování a rozvíjení dobrých mezilidských vztahů mezi žáky navzájem, ale i vztahů mezi žáky a učiteli (práce třídní a školní samosprávy), učitelé posilují samostatné a zodpovědné chování žáků při organizování různých činností a akcí školního charakteru (akce kulturní, společenské) celá výchovná koncepce vede k vytváření a posilování vztahů nejen uvnitř jednotlivých ročníků, ale i mezi žáky různých ročníků i typů studia učitelé respektují individualitu každého jedince a vedou k tomu i žáky škola podporuje individuální zájmy žáků, podporuje jejich rozvoj širokou nabídkou volnočasových aktivit žáci mají možnost každoročního třídního výletu, který si sami organizují a který přispívá k utužení kolektivu a sebepoznání v náročných situacích

Kompetence občanské     

žáci spolurozhodují o různých otázkách chodu školy (výzdoba tříd i celé školy, skladba volitelných předmětů, organizace školních akcí) škola ve svém učebním plánu zapojuje žáky do činnosti občanských sdružení (pomoc starším spoluobčanům, sbírky, spolupráce s pečovatelským domem a domovem důchodců) učitelé vedou žáky k toleranci vůči jiným kulturám (zaměření některých volitelných seminářů a exkurzí) učitelé zařazují do výuky návštěvu různých institucí (parlament, soudy, redakce regionálního tisku) žáci se v některých předmětech seznamují s postavením člověka v přírodě a ve světě, hledají globální konflikty a zapojují se do jejich řešení (charitativní akce a sbírky)

15

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání  

na škole funguje ekologický program, který vede žáky k aktivní ochraně životního prostředí (třídění odpadu aj.) učitelé, ale i žáci sami organizují pravidelné návštěvy zajímavých osobností společenského a kulturního života, od nichž žáci získávají znalosti a dovednosti

Kompetence k podnikavosti    

učitelé motivují a vedou žáky k tomu, aby znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých oblastech využívali v zájmu své přípravy na budoucí studium a povolání učitelé učí žáky vědomě užívat a ovládat výpočetní techniku učitelé vyžadují, aby žáci při pracovních činnostech dodržovali vymezená pravidla týkající se práce s uvedenou technikou a zásady bezpečnosti včetně první pomoci učitelé vedou žáky k tomu, aby sami vyhledávali možnosti zapojení do soutěží a aby v nich aktivně prezentovali svoje znalosti a dovednosti

3.5.3 Metody a formy práce Při realizaci záměrů ŠVP se využívají vedle klasických metod také formy a metody preferující dělení žáků do menších skupin i výuka podle úrovně žáků, jejich předpokladů a zájmů. Konkrétně se jedná o tyto formy a metody: 

Vyučovací hodiny povinných předmětů: Je to základní forma využívající metody frontálního i skupinového vyučování, používaná ve všech předmětech studia. Pro vybrané předměty jsou žáci děleni na menší skupiny v rámci tříd (jazyky, výchovné předměty, informatika), ale i v rámci ročníku či napříč ročníky (volitelné předměty). Důraz je kladen na rozvoj kompetencí k učení, k řešení problémů, kompetencí komunikativních.



Laboratorní cvičení: Malé skupiny s možností individuální či skupinové práce, s převahou rozvoje praktických dovedností jsou vytvářeny především k rozvoji kompetencí k řešení problémů.



Seminární forma volitelných předmětů: Slouží k individuální orientaci na další studium i naplnění některých průřezových témat. Tomu jsou přizpůsobeny i metody výuky, které staví především na samostatné či skupinové práci. Podle zaměření semináře je pak kladen důraz i na rozvoj jednotlivých kompetencí. Semináře jsou vypisovány vždy pro žáky 3. a 4. ročníku a otvírány podle zájmů žáků.



Jednorázové akce – diskusní akce, besedy, přehlídky, soutěže, exkurze : Tvoří nedílnou součást výchovně vzdělávacího profilu školy. Dotvářejí podobu školy, nabízejí žákům, velice často bez ohledu na ročník studia, možnost rozvoje kompetencí komunikativních, sociálních i občanských. Důležité je, že žáci jsou velice často organizátory jednotlivých akcí (Majáles, sportovní turnaje apod.).



Dlouhodobé projekty a soutěže: Doplňují formy používané k naplnění cílů školního vzdělávacího programu a k rozvoji všech základních kompetencí především o aktivity dlouhodobé povahy, na nichž se podílejí žáci různých ročníků. Žáci se zapojují do SOČ, oborových olympiád a jiných soutěží, kde mohou rozvíjet svou osobnost.

3.6 Zabezpečení výuky žáků se speciálními vzdělávacími potřebami

16

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Ve smyslu školského zákona označujeme takto žáky se zdravotním postižením (tělesné, zrakové nebo sluchové postižení, vady řeči, postižení více vadami, vývojové poruchy učení nebo chování), zdravotním znevýhodněním (zdravotní oslabení, dlouhodobá nemoc, lehčí zdravotní poruchy vedoucí k poruchám učení či chování, které vyžadují zohlednění při vzdělávání) nebo sociálním znevýhodněním (rodinné prostředí s nízkým sociálně kulturním postavením, ohrožení sociálně patologickými jevy, nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova, postavení azylanta a účastníka řízení o poskytnutí azylu). V posledních letech je prosazována integrace těchto žáků do běžných školních kolektivů, což přispívá jak k jejich socializaci a připravenosti na běžný občanský život, tak k lepšímu přístupu majoritní společnosti k lidem se zdravotním postižením, sociálním či jiným znevýhodněním. Žáci se speciálními vzdělávacími potřebami mají právo na vzdělání, jehož obsah, formy a metody odpovídají jejich možnostem. Pro tyto žáky se při přijímání ke studiu a při jeho ukončování maturitní zkouškou stanoví v souladu s platnou legislativou vhodné podmínky odpovídající jejich potřebám a možnostem. Speciální vzdělávání žáků se zdravotním postižením či znevýhodněním je zajišťováno formou individuální integrace. Podle potřeb žáka lze obsah vzdělávání rozložit do více ročníků nebo zvolit individuální vzdělávací plán. Koordinátorem potřeb takového žáka je třídní učitel spolupracující s výchovným poradcem školy; kontrola výsledků probíhá pravidelně v rámci čtvrtletních porad. Díky bezbariérovému přístupu mohou na naší škole studovat i zdravotně handicapovaní žáci. Žáci se specifickými poruchami učení (dyslexií, dysgrafií, dysortografií aj.) se objevují v populaci stále častěji, a proto je nutno věnovat této problematice zvýšenou pozornost. Výchovná poradkyně vypracuje na počátku každého školního roku aktuální seznam těchto žáků s tím, že o jednotlivých žácích a jejich poruchách jsou pedagogové na svoji žádost individuálně informováni. Žáci se specifickými poruchami učení jsou ohroženi školní neúspěšností i dalšími riziky vzniku sociálně patologických jevů, neboť postižení je skryté. Proto jsou pedagogové informováni o možných úskalích ve výuce a o individuálních potřebách konkrétního žáka. Potom mohou volit vhodné metody a formy výuky a hodnocení (individuální tempo, speciální formy zkoušení, nahrazení písemných prací testy) a v některých případech i kompenzační pomůcky (PC, notebooky). Při řešení případných problémů těchto žáků spolupracujeme s PPP v Havlíčkově Brodě. Pokud jde o žáky sociálně znevýhodněné, jsou všichni pedagogové vždy seznámeni výchovnou poradkyní školy na počátku školního roku se sociálně kulturními zvláštnostmi žáků, pokud je tato skutečnost známa. Umožňuje to lépe pochopit jejich projevy a problémy a volit vhodné vyučovací metody a přístup k nim. Soustavná pozornost je věnována prevenci nežádoucích sociálních projevů v chování žáků. Koordinátorem na škole je preventista drogové závislosti a patologických jevů, který úzce spolupracuje s oběma výchovnými poradkyněmi školy. Pokud zákonní zástupci nezletilého žáka nebo sám zletilý žák doloží další speciálně vzdělávací potřeby (vrcholový sport, zahraniční studijní pobyty, mimořádná rodinná situace aj.), snaží se škola vytvořit vhodné podmínky ke studiu, např. povolením studia podle individuálního plánu, přerušením studia, uvolněním z některého vyučovacího předmětu, prodloužením klasifikačního období a individuálním přístupem včetně individuálních konzultací. 3.7 Zabezpečení výuky žáků mimořádně nadaných

17

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Podpora mimořádně nadaných žáků je žádoucí nejen vzhledem k žákům samotným, ale má zásadní význam pro společnost. Mezi mimořádně nadané žáky patří i žáci, kteří prokazují mimořádně vysokou úroveň výkonů ve všech, nebo jen v určitých činnostech či oblastech vzdělávání, projevují v těchto činnostech vysokou motivaci, jsou v nich cílevědomí a kreativní. Mimořádně nadaní žáci se projevují jako výrazné osobnosti, což může mít i svá negativa, zejména v sociálně komunikativní oblasti. Ne vždy jsou tito žáci přijímáni svým okolím pozitivně. Je tedy důležité zjistit, v čem žák vyniká, ale i jaké má nedostatky a problémy, a tomu přizpůsobit práci s ním. Významná je spolupráce všech pedagogů, kteří mimořádně nadaného žáka vyučují a jejichž poznatky soustřeďuje většinou třídní učitel a výchovný poradce. Ve výuce těchto žáků jsou pak využívány náročnější metody a postupy, problémové situace, samostudium, práci s informačními a komunikačními technologiemi aj. Žáci jsou také vhodně zapojováni do skupinové výuky a týmové práce. Významným momentem je reprezentace školy těmito žáky na soutěžích, prezentacích apod. V případě zájmu umožňuje škola těmto žákům vedení vlastních kroužků nebo kurzů. Ředitel školy může, za podmínek daných školským zákonem, přeřadit mimořádně talentovaného žáka do vyššího ročníku bez absolvování předchozího ročníku. Podmínkou přeřazení je vykonání rozdílových zkoušek z předmětů, které žák nebude absolvovat. Obsah a rozsah zkoušek stanovuje ředitel školy individuálně u každého uchazeče o přestup do vyššího ročníku. 3.8 Začlenění průřezových témat (PT) Průřezová témata jsou formulována v programu RVP GV. Mají především výchovný charakter, měla by přispět k tomu, aby si žáci osvojili určité postoje a hodnoty, a měla by stimulovat, ovlivňovat či korigovat jejich postoje, hodnotový systém a jednání. Průřezová témata tvoří povinnou součást gymnaziálního vzdělávání, promítají se nejen svým výchovným zaměřením, ale i obsahem do vzdělávacích oblastí (oborů) a pomáhají doplňovat či propojovat, co si žáci během studia osvojili. Pojetí a funkce průřezových témat příznivě ovlivňují i proces osvojování klíčových kompetencí. Průřezová témata jsou na našem gymnáziu realizována převážně formou integrace do vyučovacích předmětů a do práce třídních učitelů. Přehled průřezových témat a použitých zkratek: PT 1 - OSV

- Osobnostní a sociální výchova

PT 2 - VM

- Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech

PT 3 - MkV

- Multikulturní výchova

PT 4 - EV

- Environmentální výchova

PT 5 - MV

- Mediální výchova

18


Název PT

Tematický okruh

Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů

OSV

Sociální komunikace

Morálka všedního dne

Spolupráce a soutěž

VM Globalizační a rozvojové procesy

Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce Žijeme v Evropě

Předmět a ročník ČJ 1. až 4. r. AJ 1. až 4. r.; NJ 1. až 4. r.; FJ 1. až 4. r. ZSV 1. až 4. r. Fy 4. r. – kap. 6 INF 1. r. HV 1. a 2. r. TV 1. až 4. r. ČJ 1. až 4. r. AJ 1. až 4. r.; NJ 1. až 4. r.; FJ 1. až 4. r. Ma 1. až 4. r. ZSV 1. až 4. r. Che 1. až 4. r. INF 1. až 4. r. HV 1. a 2. r. TV 1. až 4. r. ČJ 1. až 4. r. AJ 1. až 4. r.; NJ 1. až 4. r.; FJ 1. až 4. r. ZSV 1. až 4. r. HV 1. a 2. r. VV 1. a 2. r. TV 1. až 4. r. ČJ 1. až 4. r. Ma 1. až 4. r. ZSV 1. až 4. r. INF 1. až 4. r. HV 1. a 2. r. TV 1. a 3. r. ČJ 1. až 4. r. AJ 1. až 4. r.; NJ 1. až 4. r.; FJ 1. až 4. r. Ma 1. až 4. r. ZSV 1. až 4. r. INF 1. až 4. r. HV 1. a 2. r. VV 1. a 2. r. TV 1. až 4. r. ČJ 3. a 4. r. ZSV 3. r. Dě 1. až 4. r. Fy 4. r. – kap. 8 Ze 1. až 3. r. ČJ 3. a 4. r. AJ 4. r.; NJ 4. r.; FJ 4. r. ZSV 3. r. Dě 4. r. Che 1. až 3. r. Bi 2. až 4. r. Ze 1. až 3. r. ČJ 4. r. ZSV 3.a 4 .r. Ze 1. až 3. r. ČJ 1. až 4. r. AJ 4. r.; NJ 4. r.; FJ 4. r.

19


Vzdělávání v Evropě a ve světě Základní problémy sociokulturních rozdílů

MkV

Psychosociální aspekty interkulturality Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí Problematika vztahů organismu a prostředí

EV

Člověk a životní prostředí

Životní prostředí ČR

Média a mediální produkce

Mediální produkty a jejich významy

MV Uživatelé

Účinky mediální produkce a vliv médií

Role médií v moderních dějinách

Ma 1. až 4. r. ZSV 2. až 4. r. Fy 1. r. – kap. 1 Bi 1. až 4. r. Ze 2. r. HV 1. a 2. r. ČJ 1. až 4. r. AJ 3. r.; NJ 3. r.; FJ 3. r. ZSV 3. a 4. r. Ze 2. r. ČJ 1. r. AJ 1. až 4. r.; NJ 1. až 4. r.; FJ 1. až 4. r. ZSV 2. r. HV 1. a 2. r. ČJ 2. a 3. r. ZSV 2. r. ČJ 4. r. AJ 4. r.; NJ 4. r.; FJ 4. r. ZSV 2. a 3. r. ZSV 3. r. Fy 2. r. – kap. 3 Che 2. až 4. r. Bi 1., 2. a 4. r. ČJ 1. až 4. r. AJ 4. r.; NJ 4. r.; FJ 4. r. ZSV 3.a 4 .r. Fy 2. r. – kap. 3 a 4, 3. r. – kap. 4, 4. r. – kap. 5 a 7 Che 1. až 4. r. Bi 1., 2. a 4. r. Ze 1. až 3. r. ZSV 3. r. Che 2. a 3. r. Bi 4. r. Ze 2. r. ČJ 1. – 4. r. AJ 1. až 4. r.; NJ 1. až 4. r.; FJ 1. až 4. r. Ze 1. až 3. r. Che 1. až 4. r. INF 1. až 4. r. HV 1. a 2. r. ČJ 2. – 4. r. Ma 1. až 4. r. Bi 1. až 4. r. INF 1. až 4. r. HV 1. a 2. r. ČJ 1. – 4. r. AJ 1. až 4. r.; NJ 1. až 4. r.; FJ 1. až 4. r. INF 1. až 4. r. HV 1. a 2. r. ČJ 2. r. ZSV 2. až 4. r. INF 1. až 4. r. HV 1. a 2. r. ČJ 1. – 2. r. ZSV 2. r. Dě 4. r. INF 1. až 4. r. HV 1. a 2. r.

20

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Pozn.: Tematické okruhy PT Osobnostní a sociální výchova je možno integrovat v každém ročníku do všech předmětů jako součást běžné výuky a součást každodenní práce třídního učitele.

3.9 Začlenění integrovaných oblastí a oborů Přehled vzdělávacích oblastí / oborů a jejich zkratek GE ČSP VZ

Geologie Člověk a svět práce Výchova ke zdraví

Vzdělávací oblast/ obor GE

Tematický celek

Vyučovací předmět a ročník

Složení, struktura a vývoj Země Geologické procesy v litosféře Voda

Ze 1. r. Ze 1. r. Che 1. r. Ze 1. r. Ze 1. až 3. r. ČJ 4. r. AJ 4. r.; NJ 4. r.; FJ 4. r. ZSV 4. r. ZSV 4. r. ZSV 4. r. ZSV 4. r. Dě 4. Ze 1. až 3. r. ČJ 2. r. Ma 1. až 4. r. ZSV 4. r. AJ 3. r.; NJ 3. r.; FJ 3. r. Fy 2. r. a 4. r. Che 3. r. a 4. r. Bi 3. r. INF 1. r. TV 1. až 4. r. ČJ 1. – 4. r. AJ 1. až 4. r.; NJ 1. až 4. r.; FJ 1. až 4. r. ZSV 1. až 4. r. ČJ 1. – 4. r. ZSV 1. až 4. r. Bi 3. r. ZSV 1. r. INF 1. r. Bi 3. r. ZSV 1. r. TV 1. r.

Člověk a anorganická příroda Trh práce a profesní volba

ČSP

Pracovněprávní vztahy Tržní ekonomika Národní hospodářství a úloha státu v ekonomice Finance Zdravý způsob života a péče o zdraví

VZ Vztahy mezi lidmi Změny v životě člověka Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence Ochrana člověka za mimořádných událostí

21


ČÁST 4 UČEBNÍ PLÁN

22


4. Učební plán 4.1 Tabulace učebního plánu

Učební plán – čtyřletý vzdělávací program Ročník Vzdělávací oblasti RVP GV Jazyk a jazyková komunikace Matematika a její aplikace Člověk a společnost Člověk a příroda Informatika a informační a kom. technologie Umění a kultura Člověk a zdraví Volitelné vzdělávací aktivity

Vyučovací předměty ŠVP

1.

2.

3.

4.

Celkem

Český jazyk a literatura Cizí jazyk Druhý cizí jazyk Matematika

4 3 3 5

4 3 3 5

4 3 3 4

5 3 3 3

17 12 12 17

Základy společenských věd Dějepis Fyzika Chemie Biologie Zeměpis Informatika

1 2 2 2,5 2,5 2 2

2 2 2 2 2 2 2

2 2 2 2 2 2 1

2 2 2 2 2 1

7 8 8 8,5 8,5 6 6

Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova Volitelný předmět 1 Volitelný předmět 2 Volitelný předmět 3

2/2

2/2

-

-

4

2 -

2 -

2 2 2 -

2 2 2 2

8 4 4 2

33

33

33

33

132

Celková časová dotace

4.2 Poznámky k učebnímu plánu

23

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 4.2.1 Obsah a výstupy všech předmětů v učebním plánu vycházejí ze vzdělávacích oblastí a okruhů RVP GV. 4.2.2 Ze vzdělávací oblasti Jazyk a jazyková komunikace jsou vytvořeny tři vyučovací předměty: Předmět ČESKÝ JAZYK A LITERATURA byl vytvořen ze stejnojmenného vzdělávacího oboru a je posílen 5 disponibilními hodinami. Předmět CIZÍ JAZYK je pro všechny žáky gymnázia anglický jazyk a třída se na výuku dělí na skupiny; předmět DRUHÝ CIZÍ JAZYK se vyučuje ve skupinách a žák si volí mezi německým a francouzským jazykem. 4.2.3

Vyučovací předmět MATEMATIKA byl vytvořen ze vzdělávací oblasti Matematika a její aplikace a je posílen 7 disponibilními hodinami.

4.2.4

Ze vzdělávací oblasti Člověk a společnost jsou vytvořeny dva vyučovací předměty: Předmět ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD byl vytvořen ze vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ, předmět DĚJEPIS ze stejnojmenného vzdělávacího oboru. Ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda jsou vytvořeny čtyři vyučovací předměty: Předměty FYZIKA, CHEMIE, BIOLOGIE byly vytvořeny ze stejnojmenných vzdělávacích oborů, předmět ZEMĚPIS ze vzdělávacího oboru Geografie. Vzdělávací obor Geologie se integruje do předmětu zeměpis a částečně také do biologie a chemie. Předměty obou vzdělávacích oblastí (Člověk a společnost, Člověk a příroda) jsou posíleny celkem 10 disponibilními hodinami.

4.2.5

Vzdělávací oblast Člověk a svět práce se integruje do předmětu základy společenských věd a vazby na jeho obsah jsou také v předmětech český jazyk a literatura, dějepis a zeměpis.

4.2.6

Ze vzdělávací oblasti Umění a kultura jsou vytvořeny dva vyučovací předměty: Předmět HUDEBNÍ VÝCHOVA byl vytvořen ze vzdělávacího oboru Hudební obor, předmět VÝTVARNÁ VÝCHOVA ze vzdělávacího oboru Výtvarný obor. Žák si v prvním ročníku studia zvolí jeden z těchto předmětů a pokračuje v něm i ve druhém ročníku. Výuka obou předmětů probíhá ve skupinách.

4.2.7

Vzdělávací oblast Člověk a zdraví se realizuje v předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA. Vzdělávací obor Výchova ke zdraví se integruje do předmětů tělesná výchova, biologie, chemie, základy společenských věd a český jazyk a literatura.

4.2.8

Vzdělávací oblast Informatika a informační a komunikační technologie se realizuje v předmětu INFORMATIKA. Předmět je posílen 2 disponibilními hodinami.

4.2.9

Volitelné vzdělávací aktivity jsou zařazeny ve 3. a 4. ročníku. VOLITELNÝ PŘEDMĚT 1 je pro všechny žáky konverzace v cizím jazyce; žák si volí mezi anglickým, německým a francouzským jazykem, výuka probíhá ve skupinách. VOLITELNÉ PŘEDMĚTY 2 a 3 zahrnují tuto nabídku: seminář z českého jazyka a literatury, seminář z matematiky, seminář ze základů společenských věd, seminář z dějepisu, semináře z fyziky, chemie, biologie a zeměpisu, seminář z informatiky. Semináře se otvírají podle zájmu žáků a

24

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání slouží k jejich profilaci. Učební osnovy jsou zpracovávány formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje. Základní časová dotace volitelných aktivit je posílena 2 disponibilními hodinami. 4.2.10 Začlenění průřezových témat je uvedeno v kapitole 3.8 ŠVP a v poznámkách k učebním osnovám. Srovnávací tabulka RVP GV a ŠVP

RVP GV Vzdělávací oblast Vzdělávací okruh Jazyk a jaz. komunikace Český jazyk a lit. Cizí jazyk Druhý cizí jazyk Matematika a její aplikace Člověk a společnost Občanský a spol. základ Dějepis Člověk a příroda Fyzika Chemie Biologie Geografie Geologie Člověk a svět práce Umění a kultura Hudební obor Výtvarný obor Člověk a zdraví Tělesná výchova Výchova ke zdraví Informatika a informační a komunikační technologie Volitelné vzdělávací aktivity

ŠVP

1.

Ročník 2. 3.

4.

P P P P P

P P P P P

P P P P V

P

P P P P V

P

V

V

12 12 12 10

36

Vyučovací předměty

1.

Ročník 2. 3.

4.

Český jazyk a lit. Cizí jazyk Druhý cizí jazyk Matematika

4 3 3 5

4 3 3 5

4 3 3 4

5 3 3 3

Základy spol. věd Dějepis

1 2

2 2

2 2

2 2

2 2 2 2

2 2 2 -

36+10‫٭‬

2/2

-

-

4

2 2 Integruje se

2

2

8

1 2 2 -

1 2 2 2

4+2‫٭‬

Fyzika Chemie Biologie Zeměpis ↔ P

P

V

V

X 4 Hudební výchova Výtvarná výchova

P

P

P

P

V

V

V

V

8 X 4

V

V

V

V

8

↔

Průřezová témata Disponibilní časová dotace Celková povinná časová dotace

↔

X 26

Tělesná výchova

Volitelný předmět 1 Volitelný předmět 2 Volitelný předmět 3

2 2 2,5 2 2,5 2 2 2 Integruje se Integruje se 2/2

Informatika 2 2 Integrují se Disponibilní hodiny jsou označeny ‫٭‬

Vysvětlivky ke srovnávací tabulce: P

12+5‫٭‬ 12 12 10+7‫٭‬

vzdělávací obsah oborů dané vzdělávací oblasti musí být zařazen v příslušném ročníku 25

8+2‫٭‬

26 132

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání V ↔ X

zařazení vzdělávacího obsahu oborů dané vzdělávací oblasti do ročníku stanovuje ŠVP vzdělávací obsah vzdělávací oblasti (oboru) vymezený v RVP GV musí být zařazen do ŠVP; ŠVP stanovuje, v jakém ročníku a jakým způsobem se obsah realizuje časovou dotaci stanovuje ŠVP

26


ČÁST 5 UČEBNÍ OSNOVY

5. UČEBNÍ OSNOVY

27

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Řazení a zkratky předmětů 

Vyučovací předměty jsou seřazeny následovně a v textu (zejména v poznámkách) se mohou objevit pod zkratkami:

5.1

Český jazyk a literatura

ČJ

5.2

Anglický jazyk

AJ

5.3

Německý jazyk

NJ

5.4

Francouzský jazyk

FJ

5.5

Matematika

Ma

5.6

Základy společenských věd

ZSV

5.7

Dějepis

Dě

5.8

Fyzika

Fy

5.9

Chemie

Che

5.10

Biologie

Bi

5.11

Zeměpis

Ze

5.12

Informatika

INF

5.13

Hudební výchova

HV

5.14

Výtvarná výchova

VV

5.15

Tělesná výchova

TV



Výstupy a obsah učiva v učebních osnovách jsou zpracovány formou tabulek. V prvním sloupci jsou uvedené očekávané výstupy, v druhém sloupci příslušné učivo. Třetí sloupec obsahuje poznámkový aparát: odkazy na mezipředmětové vztahy, na realizaci průřezových témat a na integrované vzdělávací okruhy. Jde o pracovní poznámky sloužící učitelům, které budou postupně rozšiřovány a konkretizovány.



Podrobné rozpracování učiva do ročníků včetně předpokládané časové dotace je provedeno v tematických plánech pro jednotlivé ročníky gymnázia.



ŠVP povoluje vyučujícímu provést v osnovách jednotlivých předmětů úpravy obsahu učiva až do výše třiceti procent vyučovacích hodin, aby mohl zařadit nové poznatky a aktuální otázky.

Přehled zařazení klíčových kompetencí do vyučovacích předmětů

28

k. k učení

k. k řešení problémů

k. komunikativní

k. personální a sociální

k. občanské

k. k podnikavosti


Český jazyk

●

●

●

●

●

●

Cizí jazyk

●

●

●

●

●

Druhý cizí jazyk

●

●

●

●

●

Matematika

●

●

●

●

●

Základy spol. věd Dějepis

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

Fyzika

●

●

●

●

●

●

Chemie

●

●

●

●

●

Biologie

●

●

●

●

●

Zeměpis

●

●

●

●

●

Informatika

●

●

●

●

●

Hudební výchova Výtvarná výchova Tělesná výchova

●

●

●

●

Vyučovací předmět

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

●

Přehled využití týdnů v období září – červen školního roku

29

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Po odečtení hlavních a vedlejších prázdnin lze předpokládat 40 týdnů školního vyučování, ve čtvrtém ročníku 33 týdnů výuky. Činnost

Ročník 1.

2.

3.

4.

Vyučování podle rozpisu učiva

34

34

34

30

Lyžařský výcvikový kurz

1

-

-

-

Sportovně turistický kurz

-

-

1

-

5

6

5

3

40

40

40

33

Časová rezerva Celkem

Součástí předmětu TĚLESNÁ VÝCHOVA je lyžařský výcvikový kurz v prvním ročníku a sportovně turistický kurz ve třetím ročníku. Kurzy jsou realizovány jen v případě dostatečného počtu zájemců, škola musí přihlížet k sociálním podmínkám regionu.

Zkratky užité v učebních osnovách   

Zkratky vyučovacích předmětů – viz strana 27 Zkratky průřezových témat – viz strana 18 Další užité zkratky: PT průřezové téma INT integrovaná vzdělávací oblast/obor GE geologie ČSP člověk a svět práce VZ výchova ke zdraví

5.1 Učební osnova vyučovacího předmětu

30


ČESKÝ JAZYK A LITERATURA 5.1.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 4

Hodinová dotace předmětu 2. 3. 4 4

4. 5

Celkem 17

Vyučovací předmět Český jazyk a literatura realizuje stejnojmenný vzdělávací obor RVP GV. Realizují se tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova a Mediální výchova, v menší míře i Environmentální výchova (viz kapitola 3.8 ŠVP). Předmět integruje vybrané celky vzdělávacích oblastí/oborů Člověk a svět práce, Výchova ke zdraví. Ve výuce se uplatňují mezipředmětové vztahy s cizími jazyky (učivo jazykové) a dále s hudební a výtvarnou výchovou, dějepisem, zeměpisem, základy společenských věd a okrajově i s dalšími předměty (učivo literární). Maturitní zkouška z předmětu Český jazyk a literatura je povinná. Vyučování českému jazyku na gymnáziu vede žáky k dokonalejšímu ovládání spisovného jazyka, k rozvíjení mluveného i psaného vyjadřování, přispívá k vytváření osobního vztahu k jazyku jako k důležité složce národní kultury, k poznávání bohatého rozvoje současného jazyka i jeho propojení s dějinami národa a národní kultury, vychovává k vlastenectví, humanitě a demokracii. Jádrem jazykového a slohového vyučování je aktivní rozvoj vyjadřování žáků, důraz je kladen na komunikativní funkci jazyka; toto vyučování plní úlohu integračního činitele všech vyučovacích předmětů gymnázia. Žák je veden k tomu, aby rozuměl různým typům textů a promluv. Získává a prohlubuje svou schopnost vyjadřovat se spisovným jazykem správně, výstižně a srozumitelně. Literatura je svým zaměřením a obsahem předmětem s výraznou funkcí výchovnou a estetickou. Žáci si osvojují takové základy literární kultury, které jsou východiskem jak pro jejich další vzdělávání a sebevzdělávání, tak pro aktivní celoživotní čtenářství. Základním prostředkem realizace tohoto cíle je literární dílo a jeho interpretace, důraz je kladen na čtenářskou gramotnost žáků. Interpretace literárních textů přispívá k utváření názorů, postojů, zájmů a mravního profilu žáka, spoluutváří jeho žebříček hodnot a celkově rozvíjí a kultivuje jeho duchovní život. Žáci pracují nejen s náročnějšími texty uměleckými, ale i odbornými. Výuka je formálně rozdělena na hodiny jazykové a komunikační výchovy a na hodiny literatury, ale ve výuce nebudou výrazné hranice mezi učivem jazyka, slohu a literatury. Výuka je vedena tak, aby si žáci neustále uvědomovali propojenost všech složek jazyka. Výuka probíhá v kmenové učebně, některé literární hodiny v multimediální učebně (např. při práci s filmovými ukázkami). Žáci používají jak učebnice a čítanky stanovené učitelem, tak i další materiály (slovníky, časopisy, autentické materiály). Podle možností žáci využívají multimediální výukové programy a internet jako zdroj informací. V hodinách se uplatňují tradiční výkladové metody, ale také besedy, referáty, diskuse, skupinová práce, projekty, žáci prezentují své písemné i ústní projevy, učí se hodnocení i sebehodnocení, prokazují schopnost obhájit svá tvrzení. Na předmět navazuje ve 4. ročníku volitelný předmět Seminář z českého jazyka a literatury. Prohlubuje učivo předmětu, vychází z práce s konkrétním literárním textem, je 31

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání založen na interpretaci textu a na posílení čtenářské gramotnosti. Žák zpracovává seminární práci, téma si volí po konzultaci s vyučujícím. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje. Tematické celky semináře: o Přímé, nepřímé a obrazné vyjadřování v textu o Figury a tropy a jejich funkce v prozaických i básnických textech o Narativní postupy, vztah autor – čtenář – vypravěč – postavy o Literární formy a žánry v toku času o Jazykové variety a jejich využití v umělecké tvorbě o Adaptace literárních děl – přínos a úskalí o Vztah literatury k filmové a televizní tvorbě, vývoj kinematografie  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel vybírá a předkládá žákům vhodné texty, tím je motivuje k četbě a k následné analýze a společné diskusi – kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel zapojuje žáky do předmětových soutěží, olympiád a projektů a vede je k tomu, aby sami vyhledávali možnosti prezentovat své znalosti a dovednosti, tím je motivuje k hlubšímu studiu a poznání jazyka – kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence k podnikavosti. Učitel zadává referáty, mluvní cvičení, slohové práce k aktuálnímu kulturnímu a společenskému dění, vede žáky, aby otevřeně, ale společensky přijatelně vyslovili a obhájili svůj názor v diskusi se spolužáky a aby se učili tolerovat odlišné názory a postoje – kompetence komunikativní, kompetence občanská, kompetence sociální a personální, kompetence k řešení problémů. Učitel organizuje pro žáky návštěvy divadelních a filmových představení, výstav, exkurze do různých institucí (knihovny, galerie, muzea, redakce novin), rozvíjí tím jejich estetické cítění a vytváří prostor pro hodnocení a formulování názorů – kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní, kompetence občanská. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy (historické souvislosti, tradice a kulturní dědictví národa i lidstva) a na multikulturní přístup ke světu – kompetence občanská, kompetence sociální a personální.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá ústně i písemně v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Hodnotí se jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti žáků. Učitel také přihlíží k aktivitě žáků při výuce. Zadávají se dvě kontrolní slohové práce během roku, ve 4. ročníku pouze jedna práce v prvním pololetí. Témata jsou volena z různých zájmových oblastí a zpracovávána různými slohovými útvary. Při práci mohou žáci využívat různé normativní jazykové příručky.

32


5.1.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Český jazyk a literatura JAZYK A JAZYKOVÁ KOMUNIKACE Očekávané výstupy 1. Úvod do problematiky jazyka Žák: ▪ odlišuje různé variety národního jazyka a vhodně jich využívá ve svém jazykovém projevu v souladu s komunikační situací ▪ při analýze textů popíše základní rysy češtiny a vysvětlí zákonitosti jejího vývoje i současné vývojové tendence

Učivo

Poznámky Počet hodin: 15

1.1 Jazyk a řeč, jazyková komunikace, myšlení a jazyk

Mezipředmětové vztahy: cizí jazyky

1.2 Systém jazyků, jazyky indoevropské, slovanské, postavení češtiny a její vztah ke slovenštině

PT 1 – OSV: Sociální komunikace PT 2 – VM: Žijeme v Evropě PT 3 – MkV: Sociokulturní rozdíly

1.3 Národní český jazyk a jeho útvary spisovné a nespisovné 1.4 Vývoj češtiny, tendence současného českého jazyka 1.5 Norma a kodifikace, práce s jazykovými příručkami 1.6 Jazyková kultura, internacionalizace jazyka 1.7 Přehled myšlení o jazyce, vývoj české jazykovědy

2. Zvuková a grafická stránka jazyka Žák: 2.1 Zvuková stránka jazyka – pauzy, takt, frázování, melodie a rytmus, ▪ v mluveném projevu ovládá zásady přízvuk slovní a větný, tempo řeči spisovné výslovnosti a vhodně užívá zvukové prostředky řeči (modulace 2.2 Zásady spisovné výslovnosti, síly a výšky hlasu, frázování, kladení výslovnostní styly pauz a přízvuků) 2.3 Vztah mezi zvukovou a grafickou ▪ v písemném projevu dodržuje stránkou jazyka zásady pravopisu a s oporou příruček 2.4 Hlavní principy českého pravopisu, řeší i složitější případy pravopis lexikální, tvaroslovný, slovotvorný, syntaktický

Počet hodin: 15 Mezipředmětové vztahy: HV, Fy

2.5 Užívání Pravidel českého pravopisu a dalších příruček 3. Nauka o slovní zásobě Žák:

3.1 Slovní zásoba a její bohatství

Počet hodin: 20

▪ v písemném i mluveném projevu volí vhodné výrazové prostředky podle jejich funkce a ve vztahu k sdělovacímu záměru, k dané situaci, kontextu a adresátovi

3.2 Slovo, významy slov a jejich změny, přímá a nepřímá pojmenování, zvláštní skupiny slov – synonyma, homonyma, antonyma, jednoznačnost a mnohoznačnost

▪ vysvětlí a odůvodní výběr a význam slov v daném kontextu

3.3 Rozvrstvení slovní zásoby z hlediska spisovnosti, dobového a slohového zabarvení

33

Mezipředmětové vztahy: cizí jazyky, terminologie odborných předmětů PT 2 – VM: Žijeme v Evropě PT 3 – MkV: Sociokulturní rozdíly

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 3.4 Významové vztahy mezi slovy 3.5 Obohacování slovní zásoby, způsoby tvoření slov, přejímání slovních jednotek., výslovnost a pravopis přejatých slov, neologizace slovní zásoby, univerbizace a multiverbizace 4. Tvarosloví (morfologie) Žák:

4.1 Principy třídění slov

▪ poznává a hodnotí tvaroslovný systém současné češtiny a vývojové tendence

4.2 Jména a jmenné kategorie, obtížnější tvary jmen; vlastní jména, přejatá slova a jejich využití

▪ v mluveném i psaném projevu užívá gramaticky správné tvary slovních druhů

4.3 Slovesa a slovesné kategorie

5. Skladba (syntax) Žák: ▪ ve všech projevech uplatňuje správně syntaktické principy českého jazyka ▪ využívá znalosti o větných členech a jejich vztazích, o aktuálním větném členění a o druzích vět podle záměru mluvčího k vhodnému vyjádření myšlenky, k účinnému dorozumívání a logickému strukturování výpovědí

Počet hodin: 25 Mezipředmětové vztahy: cizí jazyky

4.4 Neohebné slovní druhy 4.5 Komunikativní funkce a stylové využití různých slovních druhů Počet hodin: 40 5.1 Výpověď a její formy, funkce, obsah, zvuková a grafická stránka výpovědi a věty


5.2 Aktuální členění výpovědi a další principy slovosledu 5.3 Věta, větné vztahy a větné členy; druhy vět, věta a větný ekvivalent, větné schéma 5.4 Souvětí a jeho typy, vztahy vět v souvětí 5.5 Základy valenční a textové syntaxe 5.6 Výstavba textu a jeho členění

6. Racionální studium textu Žák:

Počet hodin: 5 6.1 Orientace v textu, práce s rejstříky

▪ pořizuje z textu výpisky, zpracovává konspekty

6.2 Zpracování informací: osnova, výpisky, výtah, teze, anotace, resumé

▪ efektivně a samostatně využívá různé informační zdroje

6.3 Knihovny jako zdroj informací, knihovní katalogy a programy

▪ osvojí si metody racionálního studia textu a uplatňuje je v dalším sebevzdělávání

6.4 Práce se slovníky, encyklopediemi, vyhledávání informací na internetu

Mezipředmětové vztahy: INF, odborné předměty

▪ vytvoří si trvalý návyk používat normativní jazykové příručky 7. Úvod do stylistiky Žák: ▪ v mluveném i psaném projevu vhodně využívá slohotvorné

Počet hodin: 9 7.1 Podstata slohu, slohové rozvrstvení jazykových prostředků 7.2 Slohotvorní činitelé subjektivní a

34


Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání rozvrstvení jazykových prostředků češtiny ▪ rozlišuje texty z hlediska jejich funkce 8. Text a komunikace Žák: ▪ volí adekvátní komunikační strategie, zohledňuje partnera a publikum ▪ rozezná manipulativní komunikaci a je schopen se jí bránit ▪ používá různé prostředky textového navazování vedoucí ke zvýšené srozumitelnosti i souvislosti projevu ▪ je schopen diskutovat a vést smysluplný dialog s partnery

objektivní, připravenost, oficiálnost a formálnost projevu; srovnání mluvené a psané podoby projevu

PT 1 – OSV: Sociální komunikace

7.3 Funkční styly a slohové postupy a útvary (přehled) Počet hodin: 6 8.1 Text (komunikát) a jeho různé funkce – sebevyjádření, apel, kontakt, argumentace aj. 8.2 Prostředí, účastníci komunikace a jejich role; komunikační strategie (adresnost, volba jazykového útvaru s ohledem na příjemce aj.)

Mezipředmětové vztahy: ZSV PT 1 – OSV: Sociální komunikace

8.3 Prostředky verbální a neverbální komunikace; jazyková etiketa 8.4 Monology a dialogy a jejich literární uplatnění 8.5 Subjekty mimotextové a vnitrotextové (autor, vypravěč, hrdina, čtenář); narativní postupy, řeč autora a řeč postav 8.6 Koherence textu, členění textu obsahové a grafické

9. Styl prostěsdělovací Žák: ▪ při interpretaci textu rozpozná rysy daného funkčního stylu ▪ je schopen vytvořit jazykový projev daného stylu 10. Styl publicistický Žák: ▪ při interpretaci textu rozpozná rysy daného funkčního stylu ▪ je schopen vytvořit jazykový projev daného stylu ▪ vyhledá informace v publicistických textech ▪ rozezná kvalitu informací z různých zdrojů, rozpozná bulvární tisk, manipulaci se čtenářem či posluchačem

Počet hodin: 15 9.1 Cíl, užití a jazykové prostředky prostěsdělovacího stylu 9.2 Stylizace krátkých informačních útvarů (např. telegram, inzerát, zpráva, pozvánka, žádost o informaci)

PT 1 – OSV: Poznání a sebepoznání, seberegulace

Počet hodin: 10 10.1 Cíl, užití a jazykové prostředky publicistického stylu 10.2 Stylizace textů: kritika, reportáž, fejeton, interview, recenze, článek do školního časopisu 10.3 Zpravodajské žánry, publicistika rozhlasová a televizní 10.4 Reklama, její přínos i rizika

Mezipředmětové vztahy: všechny předměty v závislosti na volbě výchozích článků PT 1 – PT 5: Výběrem článků lze realizovat všechny okruhy všech PT

▪ efektivně využívá publicistiku jako zdroj informací 11. Styl administrativní

Počet hodin: 10

35

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Žák: ▪ při interpretaci textu rozpozná rysy daného funkčního stylu ▪ je schopen vytvořit jazykový projev daného stylu s ohledem na situaci a adresáta

11.1 Cíl, užití a jazykové prostředky administrativního stylu

Mezipředmětové vztahy: ZSV, INF

11.2 Ustálenost formy administrativních útvarů

INT/ČSP: Zpracování vybraných útvarů – žádost o práci, prac. smlouva aj.

11.3 Administrativní útvary, např. životopis, žádost, úřední korespondence, formuláře 11.4 Principy jednání s úřady

12. Styl odborný Žák: ▪ při interpretaci textu rozpozná rysy daného funkčního stylu ▪ je schopen vytvořit jazykový projev daného stylu ▪ pořizuje z textu výpisky, zpracovává konspekty ▪ efektivně a samostatně využívá různé informační zdroje

Počet hodin: 20 12.1 Cíl, užití a jazykové prostředky odborného stylu 12.2 Styl populárně naučný a vědecký, jejich rozdílnost

Mezipředmětové vztahy: všechny odborné předměty

12.3 Slovní zásoba odborného stylu, rozlišení terminologie a profesní mluvy 12.4 Výklad a výkladový postup; úvaha a úvahový postup; další slohové útvary (referát, odborný popis, návod, popis pracovního postupu aj.) 12.5 Principy výstavby odborného textu, využití rejstříků, resumé, grafů a tabulek; grafické rozčlenění odborného textu a jeho význam

13. Styl umělecký Žák: ▪ při interpretaci textu rozpozná rysy daného funkčního stylu ▪ je schopen vytvořit jazykový projev daného stylu ▪ odlišuje různé variety národního jazyka při analýze textu

Počet hodin: 10 13.1 Cíl, užití a jazykové prostředky uměleckého stylu 13.2 Text a kontext; přímé a nepřímé vyjadřování; vztahy mezi autorem, čtenářem a postavami textu

PT 1 – PT 5: Výběrem textů lze realizovat všechny okruhy všech PT

13.3 Reprodukce a produkce uměleckých textů, uplatnění prostředků uměleckého textu v individuálním stylu

14. Základy rétoriky a řečnický styl

Počet hodin: 10

36

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Žák: ▪ při prezentaci vlastního projevu vhodně využívá zásady rétoriky a je schopen navázat kontakt s publikem ▪ je schopen vyvarovat se běžných chyb v práci řečníka ▪ při interpretaci textu rozpozná rysy daného funkčního stylu ▪ je schopen vytvořit jazykový projev daného stylu ▪ vhodně uplatňuje verbální i neverbální komunikaci

14.1 Podstata a historie rétoriky, její význam v různých obdobích

Mezipředmětové vztahy: ZSV, Dě

14.2 Druhy řečnických projevů; osobnost řečníka; fáze přípravy řečnického vystoupení


14.3 Cíl, užití a jazykové prostředky řečnického stylu 14.4 Praktická rétorika zaměřená na kratší formy, přednes připravených i nepřipravených projevů a jejich hodnocení

LITERÁRNÍ KOMUNIKACE Očekávané výstupy

Učivo

Poznámky

1. Základy literární vědy a metody interpretace textu Žák: 1.1 Literatura a její funkce ▪ rozliší umělecký a neumělecký text a nalezne jevy typické pro text umělecký ▪ objasní rozdíly mezi světem skutečným a fikčním a jejich vzájemný vztah a ovlivňování ▪ popíše specifické prostředky básnického jazyka a posoudí jejich funkci v konkrétním textu ▪ rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v textu

1.2 Lit. teorie, kritika a historie; interdisciplinárnost literární vědy 1.3 Interpretační postupy, čtenářské kompetence

Počet hodin: 28 Toto učivo se cyklicky připomíná a opakuje ve všech ročnících při práci s textem

1.4 Lit. formy, druhy a žánry 1.5 Jazykové, kompoziční a tematické prostředky výstavby literárního díla (tropy a figury, rým a rytmus, monolog a dialog, téma a motiv, typy kompozice aj.) 1.6 Text a intertextovost

▪ při interpretaci díla uplatňuje znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech, postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu

Propojení s učivem jazyka

▪ rozliší texty literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní ▪ využívá informace z odborné literatury, internetu, tisku a dalších zdrojů při studiu literatury

Mezipředmětové vztahy: INF

2. Literatura od počátků do konce 18. století

Počet hodin: 60

37

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Žák: ▪ vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové literatury, uvede jejich představitele a charakterizuje a interpretuje jejich přínos ▪ vysvětlí specifičnost vývoje české literatury v kontextu světové tvorby (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) ▪ při interpretaci díla uplatňuje znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech, postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu

2.1 Ústní slovesnost a počátky psaných literatur; odkaz antiky 2.2 Středověká literatura světová a česká, husitská fáze české literatury 2.3 Doba humanismu a renesance; baroko; nové směry: klasicismus, osvícenství, préromantismus 2.4 Přínos velkých autorských osobností od počátku do konce 18. stol. 2.5 Vývoj literárních druhů a žánrů v daném období (Výběr autorů a děl je konkretizován v tematických plánech.)

▪ využívá informace z odborné literatury, internetu, tisku a dalších zdrojů při studiu literatury 3. Národní obrození a česká a světová literatura 19. století Žák: 3.1 Podstata a charakter obrození; obrozenecká věda a umělecká tvorba; ▪ vysvětlí specifičnost vývoje české významné osobnosti obrození a jejich literatury v kontextu světové tvorby přínos (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) 3.2 Romantismus a realismus ve světové tvorbě a jejich tvůrci ▪ rozliší umělecký a neumělecký text a nalezne jevy typické pro text 3.3 Česká próza, poezie a divadlo umělecký v 19. století; literární kritika (počátky) ▪ při interpretaci díla uplatňuje znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech, postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu

3.3 Vývoj literárních druhů a žánrů v daném období (Výběr autorů a děl je konkretizován v tematických plánech.)

Mezipředmětové vztahy: Dě, Ze, ZSV, Fy, HV, VV PT 1 – OSV: Poznání a sebepoznání, seberegulace, morálka všedního dne, spolupráce a soutěž v literárních textech PT 2 – VM: Žijeme v Evropě, Vzdělání v Evropě INT/VZ: Vztahy mezi lidmi a změny v životě člověka v literárním zobrazení

Počet hodin: 90 Mezipředmětové vztahy: Dě, Ze, ZSV, HV, VV PT 1 – OSV: Poznání a sebepoznání, seberegulace, morálka všedního dne, spolupráce a soutěž v literárních textech PT 2 – VM: Žijeme v Evropě, Vzdělání v Evropě INT/VZ: Vztahy mezi lidmi v literárním zobrazení

▪ využívá informace z odborné literatury, internetu, tisku a dalších zdrojů při studiu literatury

INT/ČSP: Finance v životě člověka v literárním textu

4. Světová a česká tvorba od moderny do poloviny 20. století Žák: 4.1 Charakteristika doby, základní tendence vývoje ▪ vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové 4.2 Směry, hnutí a autoři daného literatury, uvede jejich představitele období ve světové tvorbě (futurismus, a charakterizuje a interpretuje jejich dadaismus, kubismus a kubofuturismus, přínos surrealismus, existencialismus, moderní i klasický román, vývoj dramatu)

38

Počet hodin: 80 Mezipředmětové vztahy: Dě, Ze, ZSV, VV, HV PT 1 – OSV: Poznání a sebepoznání, seberegulace,

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ vysvětlí specifičnost vývoje české literatury v kontextu světové tvorby (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) ▪ rozliší texty literatury vážné, středního proudu a literárního braku a svůj názor argumentačně zdůvodní ▪ popíše specifické prostředky básnického jazyka a posoudí jejich funkci v konkrétním textu ▪ rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v textu

4.3 Směry, hnutí a autoři daného období v české tvorbě (prolet. poezie, poetismus, legionářská literatura, metoda proudu vědomí, obrana člověka a demokracie, sociální prózy, psychologický román, ruralisté a katolíci aj.) 4.4 Vývoj literárních druhů a žánrů v daném období (Výběr autorů a děl je konkretizován v tematických plánech.)

morálka všedního dne, spolupráce a soutěž v literárních textech PT 2 – VM: Žijeme v Evropě, Vzdělání v Evropě, Globalizace a globální problémy INT/VZ: Vztahy mezi lidmi a změny v životě člověka v literárním zobrazení

▪ při interpretaci díla uplatňuje znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech, postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož textu ▪ využívá informace z odborné literatury, internetu, tisku a dalších zdrojů při studiu literatury 5. Světová a česká tvorba od roku 1945 po současnost Žák: 5.1 Charakteristika doby, základní tendence vývoje ▪ vystihne podstatné rysy základních period vývoje české i světové 5.2 Směry, hnutí a autoři daného literatury, uvede jejich představitele období ve světové tvorbě (klasický a charakterizuje a interpretuje jejich román, neorealismus, postmodernismus, přínos magický realismus, rozhněvaní mladí muži, beatnici, existencialismus, nový ▪ vysvětlí specifičnost vývoje české román, absurdní drama, antiutopie, sciliteratury v kontextu světové tvorby fi a fantasy, braková tvorba) (vzájemná inspirace, příbuznost, odlišnosti a jejich příčiny) 5.3 Směry, hnutí a autoři daného období v české tvorbě ▪ rozliší texty literatury vážné, středního proudu a literárního braku 5.4 Vývoj literárních druhů a žánrů a svůj názor argumentačně zdůvodní v daném období ▪ popíše specifické prostředky básnického jazyka a posoudí jejich funkci v konkrétním textu

(Výběr autorů a děl je konkretizován v tematických plánech.)

▪ rozezná typy promluv a vyprávěcí způsoby a posoudí jejich funkci v textu ▪ při interpretaci díla uplatňuje znalosti o struktuře literárního textu, literárních žánrech a literárněvědných termínech, postihne smysl textu, vysvětlí důvody a důsledky různých interpretací téhož

39

Počet hodin: 90 Mezipředmětové vztahy: Dě, Ze, ZSV, VV PT 1 – OSV: Poznání a sebepoznání, seberegulace, morálka všedního dne, spolupráce a soutěž v literárních textech PT 2 – VM: Žijeme v Evropě, Vzdělání v Evropě, Globalizace a globální problémy INT/VZ: Vztahy mezi lidmi a změny v životě člověka v literárním zobrazení

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání textu ▪ samostatně interpretuje dramatické, filmové a televizní zpracování literárních děl ▪ využívá informace z odborné literatury, internetu, tisku a dalších zdrojů při studiu literatury

5.1.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Literární učivo: Slovesné umění a jiné druhy umění, základní pojmy oboru (toto učivo se aplikuje ve všech ročnících). Starověké písemnictví včetně antiky. Středověká literatura. Husitská literatura. Renesanční literatura evropská, renesanční humanismus a baroko v české literatuře. Klasicismus, osvícenství a préromantismus. Obrozenecká literatura v 1. a 2. fázi národního obrození. Mluvnice a sloh: Úvod do problematiky českého jazyka a do metod jeho studia, základní pojmy oboru, obecné poučení o jazyce. Zvuková a grafická stránka jazyka, principy pravopisu (toto učivo se procvičuje ve všech ročnících). Úvod do stylistiky. Text a komunikace. Prostěsdělovací styl a jeho útvary; popis a vypravování. 2. ročník Literární učivo: Z literatury 19. století, tj.: velké osobnosti – Tyl, Erben. Poezie – romantismus ve světové i české literatuře, májovci, ruchovci a lumírovci. Próza – romantická a realistická tvorba ve světě a u nás. Drama – podněty světového dramatu, Národní divadlo, české drama 19. století. Literární moderna – změny v poezii, próze a dramatu na konci 19. století. Kritika, Šalda. Mluvnice a sloh: Tvarosloví (toto učivo se cyklicky opakuje v dalších ročnících). Vybrané kapitoly z pravopisu. Slovní zásoba a tvoření slov. Popis a jeho typy; popis subjektivně zabarvený. Publicistický styl. 3. ročník Literární učivo: Experimenty v poezii na poč. 20. století, Apollinaire, Morgenstern. Generace anarchistických buřičů. Z literatury mezi dvěma světovými válkami a za okupace, tj.: směry, významné osobnosti a díla světové i české tvorby ve 20. a 30. letech, česká tvorba za okupace. Mluvnice a sloh: Nauka o větě a souvětí (toto učivo se opakuje i v dalším ročníku). Vybrané kapitoly z pravopisu. Odborný styl a jeho útvary. 4. ročník Literární učivo: Z literatury po roce 1945. Ze současné literatury a současného divadla. Mluvnice a sloh: Obecná jazykověda. Umělecký styl. Administrativní styl. Rétorika a řečnické útvary. Obecné výklady o jazyce, kapitoly o komunikaci. Poznámka: Součástí hodin jazyka jsou pravidelně zařazované všestranné jazykové rozbory zaměřené na procvičení a upevnění poznatků a dovedností ze ZŠ i nácvik a ovládnutí nových jevů. Součástí literárních hodin jsou pravidelně zařazované čtenářské besedy vycházející z individuální četby žáků a od druhého ročníku také pravidelné opakování učiva předchozích ročníků SŠ.

40



ANGLICKÝ JAZYK 5.2.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 3


4. 3

Celkem 12

Vyučovací předmět Anglický jazyk je vytvořen ze vzdělávacího oboru Cizí jazyk v RVP GV. Vzdělávání navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A2 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky které žák získal v předchozím vzdělání, a směřuje k dosažení úrovně B2 podle tohoto rámce, kterou lze charakterizovat následovně: „Žák se jasně vyjadřuje, aniž by jazykově redukoval to, co chce sdělit. Má dostačující vyjadřovací prostředky k tomu, aby podal jasný popis, vyjádřil své názory, rozvíjel argumentaci bez většího hledání slov a k tomuto účelu používá některé druhy podřadných souvětí. Má všeobecně vysokou úroveň slovní zásoby, ačkoliv v malé míře dochází k záměnám a nesprávnému výběru slov, které však nezpůsobují problémy v komunikaci. Dobře ovládá gramatiku a jen občas se dopouští malých nebo nesystematických chyb, mohou se objevit menší nedostatky ve větné stavbě, ale nejsou časté a mohou být zpětně opraveny. Žák se vyhne závažným chybám ve formulacích, vyjadřuje se sebevědomě, srozumitelně a zdvořile v rámci formálních a neformálních funkčních stylů, které odpovídají dané situaci a osobám, kterých se to týká.“ (Citace z RVP GV) Realizují se tematické okruhy průřezových témat Multikulturní výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova, v menší míře i Environmentální výchova (viz kapitola 3.8 ŠVP). Maturitní zkoušku z předmětu Anglický jazyk lze konat v rámci profilové části. Cílem výuky anglického jazyka na čtyřletém gymnáziu je vytvořit u žáků obecné předpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy i světa, naučit je užívat jazyk k chápání a objevování skutečností. Výuka je zaměřena na rozvoj komunikativních kompetencí - ústní i písemné, na rozšíření celkového kulturního obzoru, na rozvoj intelektuální, etické, emocionální a estetické složky osobnosti žáka. Žák se naučí pracovat se slovníkem i autentickými cizojazyčnými materiály. Je schopen vytvořit souvislý text,

41

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání orientovat se v lehčím odborném textu a zvládnout obecné komunikační situace. Během svého studia si žák osvojí novou slovní zásobu v rozsahu asi 3000 slov. Hlavní složka učiva spočívá v rozvoji komunikačních dovedností, prohlubování gramatických forem osvojených na základní škole, osvojení si složitějších frazeologických struktur, zkvalitňování výslovnosti. Žák je také schopen tyto poznatky a dovednosti používat v praxi. Dále je seznámen s reáliemi anglicky mluvících zemí. Výuka probíhá v jazykových učebnách, třída se dělí na skupiny. Žáci používají jak učebnici stanovenou učitelem, tak i další materiály (slovníky, časopisy, autentické materiály). Dle možností využívají multimediální výukové programy a internet jako zdroj informací. Výuka je kognitivně komunikativní, řečové dovednosti jsou trénovány na základě simulace určitých situací, ve kterých žáci používají vhodné frazeologické obraty. Vhodnými metodami jsou rozvíjeny gramatické, lexikální schopnosti žáků, důraz je kladen na rozvoj poslechových dovedností. Je vhodné používat ve výuce jazykové hry, skupinové aktivity, projektové úlohy, využívat písničky, hádanky a rébusy, zařazovat doplňkovou četbu. Zpětnou vazbou si učitel ověřuje míru osvojení učiva a podporuje v žácích samostatnost, iniciativu a schopnost sebehodnocení. Žák je schopen se domluvit v běžném životě, své jazykové schopnosti dokáže použít při zpracování textu, získávání informací, zvyšuje svou šanci uspět na trhu práce (je schopen sestavit žádost o zaměstnání, životopis, inzerát). Na předmět navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Konverzace v anglickém jazyce. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje. Výuka semináře prohlubuje všechny složky ovládnutí cizího jazyka a rozvíjí a prohlubuje slovní zásobu i frazeologii těchto témat: o Popis člověka, životopis, denní program, volný čas o Rodina a společenský život o Škola, vzdělávání; plány do budoucna, práce a kariéra o Jídlo a stravování o Zdravý životní styl, zdraví a nemoc o Cestování, doprava a dopravní prostředky o Móda, oblečení o Nákupy, služby o Kultura, zábava; masmédia o Věda a technika o Společnost a její problémy o Počasí, příroda, roční období o Životní prostředí a jeho ochrana o Svátky v ČR a anglicky mluvících zemích o Reálie anglicky mluvících zemí  Výchovné a vzdělávací strategie Pomocí vstupních testů na začátku studia učitel pozná a hodnotí jazykové znalosti a dovednosti jednotlivých žáků a upraví první týdny výuky tak, aby úroveň skupiny sjednotil – kompetence k učení. Učitel sleduje celkový vývoj žáka a rozvoj jeho dovedností pomocí dílčích i komplexních testů (např. Vektor), psaním esejů i jiných slohových útvarů – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů.

42

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Učitel nacvičuje s žáky modelové situace každodenního života z různých oborů lidské činnosti (nákupy, cestování aj.), užívá formy dialogu i hraných scének – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel vede žáky k četbě beletrie v anglickém jazyce, využívá k tomu školní knihovnu cizojazyčné literatury s adaptovanou četbou různé úrovně náročnosti, následně pak vede žáka k prezentaci této knihy – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. Učitel vede žáky k práci se slovníky, internetem a cizojazyčnými médii – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. Učitel vede žáky k tomu, aby ústně i písemně prezentovali rodinu, školu, region i republiku, aby uměli vyjádřit své postoje a obhájit své názory v diskusi, aby uměli prezentovat svou osobnost v případě hledání práce v zahraničí, přičemž využívá dialogy, scénky, psané eseje, životopisy apod. – kompetence k učení, kompetence sociální a personální, kompetence k podnikavosti.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá ústně i písemně v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Hodnotí se jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti žáků (projektová práce, testy…). Učitel také přihlíží k aktivitě žáků při výuce.

5.2.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Anglický jazyk Očekávané výstupy 1. Jazykové prostředky Žák: ▪ vyslovuje co nejblíže přirozené výslovnosti, správně intonuje ▪ vhodně aplikuje slovní zásobu včetně vybrané frazeologie ▪ vhodně uplatňuje základní způsoby tvoření slov daného jazyka

▪ uplatňuje v písemném projevu správnou grafickou podobu jazyka

▪ používá správně běžné gramatické prostředky

Učivo

Poznámky

1.1 Výslovnost: - slovní a větný přízvuk - weak form - intonace

Učivo prostupuje všemi ročníky.

Počet hodin: 156

1.2 Slovní zásoba a její tvoření: - předpony, přípony - kolokace - idiomy - antonyma, synonyma, homonyma - zeměpisné názvy 1.3 Grafická stránka jazyka: - vztah mezi výslovností a pravopisem, homofona - vynechání němého e - interpunkce - zaměňovaná slova 1.4 Syntax: - podmínkové věty - časové věty - vztažné věty - slovosled

43

Mezipředmětové vztahy: ČJ PT 2 – VM: Žijeme v Evropě – role anglického jazyka, slova převzatá z angličtiny

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání - nepřímá řeč - vazba 1. a 4. pádu s infinitivem - větná kondenze 1.5 Slovesa: - čas přítomný prostý a průběhový, minulý prostý a průběhový - formy vyjadřování budoucího času will, be going to, přítomný čas průběhový pro vyjadřování blízké budoucnosti - předpřítomný čas prostý a průběhový - předminulý čas - budoucí čas průběhový - podmiňovací způsob - modální slovesa - modální slovesa s minulým infinitivem - vazba used to, would rather, had better - souslednost časů - gerundium versus infinitiv - frázová slovesa 1.6 Podstatná jména, přídavná jména, zájmena, příslovce: - tvoření množ. čísla - stupňování přídavných jmen - počitatelnost podst. jmen - použití členů - zájmena zvratná, samostatně stojící, zájmena some, any, no - typy číslovek - vyjadřování množství 2. Řečové dovednosti Žák: ▪ rozumí běžné promluvě a konverzaci ▪ rozpozná téma diskuze, je schopen zachytit i detailnější informace, týkající se tematiky každodenního života ▪ čte nahlas, plynule a foneticky správně texty z učebnice ▪ je schopen vyjádřit svými vlastními slovy hlavní myšlenku textu a najít detailní informace

Počet hodin: 150 2.1 Receptivní řečová dovednost sluchová – poslech s porozuměním rodilému mluvčímu 2.2 Receptivní řečová dovednost zraková – čtení a práce s textem včetně odborného 2.3 Produktivní řečová dovednost ústní 2.4 Produktivní řečová dovednost písemná – zpracování textu v podobě reprodukce 2.5 Překlad anglického textu

▪ rozumí jednoduchým i složitějším sdělením a poznámkám ▪ při práci s textem používá dvojjazyčný i jednojazyčný slovník ▪ vyjádří své myšlenky a názory

44

Mezipředmětové vztahy: odborné předměty - dle volby textů, poslechů; ČJ – práce s textem, stylistické rozdíly mezi AJ a ČJ PT 1 – OSV: Organizační dovednosti, řešení problémů (práce se slovníkem, interpretace textu, skupinová práce); Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (plány do budoucnosti, rozhodování); Sociální komunikace: mezilidské vztahy

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání (rodina, škola, přátelé); Spolupráce a soutěž PT 2 – VM: Žijeme v Evropě Globální problémy, jejich příčiny a důsledky PT 3 – MkV: Spolupráce mezi lidmi z různého kulturního prostředí (Kulturní diference běžný život, škola, zájmy; angličtina jako prostředek kontaktu s jinými kulturami; imigrace - vztahy s cizinci) PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí PT 5 – MV: Média a mediální produkce, Uživatelé

▪ umí pokládat a zodpovědět otázky ▪ zahájí, vede a ukončí dialog ▪ používá složitější vazby při vyjadřování svých názorů ▪ je schopen stručně pohovořit i o tématech, která se netýkají každodenního života ▪ vyjádří svůj názor k danému problému ▪ umí vyjádřit své plány, cíle, naděje ▪ je schopen vypracovat krátký i delší text (pozvánka, e-mail, vyprávění, popis, diskuze o problému, recenze přečteného díla)

INT/VZ: Vztahy mezi lidmi

3. Tematické a konverzační okruhy Žák: 3.1 Komunikační funkce: představení, pozdrav, rozloučení, ▪ vhodně řeší dané jazykové situace omluva, prosba, odmítnutí, rada, nabídnutí pomoci, žádost, zdvořilostní obraty, telefonování ▪ je schopen jednoduše pohovořit o daném problému a tématu ▪ má základní znalosti o anglicky mluvících zemích

3.2 Tematické okruhy: - já a moje rodina, mé koníčky a zájmy, popis osobnosti - komunikace mezi lidmi - nakupování - plány do budoucna - popis města, mé město - orientace ve městě - v hotelu - povolání - sport, kultura - počasí - cestování - jídlo - u lékaře

45

Počet hodin: 50 Mezipředmětové vztahy: ZSV, Ze, Dě, INF, literatura PT 1 – OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (plány do budoucnosti, rozhodování); Sociální komunikace: mezilidské vztahy (rodina, škola, přátelé); Spolupráce a soutěž PT 2 – VM: Žijeme v Evropě PT 3 – MkV: Spolupráce mezi lidmi z různého kulturního prostředí (Kulturní diference běžný život, škola, zájmy; AJ jako prostředek kontaktu s jinými kulturami; imigrace - vztahy s cizinci)

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí PT 5 – MV: Média a mediální produkce, Uživatelé INT/ČSP: Trh práce INT/VZ: Zdravý způsob života, Vztahy mezi lidmi

4. Poznatky o anglicky mluvících zemích Žák: 4.1. Základní informace o anglicky mluvících zemích - společnost, kultura, ▪ má faktické znalosti především o služby, gastronomie, politické faktory, základních geografických, geografie demografických, hospodářských, politických a kulturních faktorech 4.2. Kulturní a společenské odlišnosti dané země daných zemí a ČR ( cestování, ▪ zná základní společenské stravování, mezilidské vztahy apod.) zvyklosti a sociokulturní specifika

Počet hodin: 40 Mezipředmětové vztahy: ZSV, Ze, Dě PT 2 – VM: Žijeme v Evropě; Vzdělání v Evropě a ve světě PT 3 – MkV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

5.2.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Gramatika: Základní časy - přítomný, minulý, budoucí (upevnění), tvorba otázek a záporů, rozdíly mezi časy prostým a průběhovým.Have/have got. Nepravidelná slovesa. Vyjadřování množství, počitatelnost. Neurčitá zájmena. Členy – určitý a neurčitý. Slovesné vazby. Vyjadřování budoucnosti pomocí will a be going to. Komparativa a superlativa. Předpřítomný čas, for a since. Modální slovesa. Lexikologie: Kolokace, základní jmenné a slovesné fráze, jednoduchá frázová slovesa, jednoduché idiomy. Odvozování slovních druhů, synonyma, antonyma, příslovce. Všeobecná slovní zásoba. Fonetika: Slovní a větný přízvuk, větná intonace, fonetická transkripce, výslovnost souhlásek a samohlásek, redukce, vázání (prostupuje všemi ročníky). Pravopis: Rozdíl pravopisu a výslovnosti. Komunikační funkce: Základní komunikační dovednosti (oslovení, představení, pozdrav, rozloučení, omluva, prosba). Psaní neformálního dopisu, pohlednice. Krátké slohové útvary. Tematické okruhy: Já a moje rodina, mé koníčky a zájmy, komunikace mezi lidmi, Nakupování, plány do budoucna. Popis města, mé město, orientace ve městě. 2. ročník Gramatika: Syntax - vybrané kapitoly (časové věty, podm. věta). Slovesné vazby, pasivum. Předpřítomný čas průběhový, předminulý čas, souslednost časů. Prohlubování gramatického učiva z 1. ročníku. Lexikologie: Slovesné vazby, přídavná jména - rozšíření, kolokace, frázová slovesa, derivace slovních druhů, obecná slovní zásoba, předložkové vazby. Slova s více významy. Fonetika: Homofona, stoupavá a klesavá intonace, slovní přízvuk, otevřené a zavřené slabiky. Komunikační funkce: Vedení konverzace, zdvořilostní obraty, běžné každodenní společenské situace. Vyprávění příběhu, diskuse o problému, návrh řešení. Psaní dopisu, pohlednice, e-mailu, vyplňování formuláře. Vyjádření důrazu, vyjádření názoru, omluva, žádost, blahopřání, nabídka, rozloučení. Telefonování. Psaní kratších slohových útvarů. Tematické okruhy: Cestování, město a vesnice. U lékaře. Informace o anglicky mluvících zemích (základ). 3. ročník Gramatika: Prohloubení učiva o základních anglických časech. Modální slovesa - rozšíření. Vyjadřování preferencí - like, would like, like, as. Sloveso + infinitiv/gerundium, základní infinitivní konstrukce, vztažné věty a vztažná zájmena.

46

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Lexikologie: Tematická slovní zásoba, všeobecná slovní zásoba. Slovní derivace, kolokace. Příslovce ve vyprávění. Frázová slovesa, předložkové vazby, synonyma, antonyma, spojky časové, místní prohloubení..Jednoduché idiomy. Komunikační funkce: Sociální fráze, vyjadřování názoru, žádost, nabídka. Tematické okruhy: Stravování. Kultura. Reálie. Média. 4. ročník Gramatika: Vybrané kapitoly z gramatiky a syntaxe - náročnější jevy, prohloubení a opakování učiva, syntéza (modální slovesa s minulým infinitivem, vyjadřování pravděpodobnosti, předpřítomný čas průběhový, nepřímá otázka). Shrnutí gramatických pravidel. Lexikologie: Obecná i tematická slovní zásoba, frázová slovesa, spojovací výrazy, složená slova, idiomy, předložkové fráze, derivace, kolokace. Komunikační funkce: Telefonování, použití záznamníku. Psaní formálního dopisu. Obecná sociální komunikace. Složitější slohové útvary. Tematické okruhy: Věda a technika. Kultura. Charakteristika člověka, stereotypy. Práce, zaměstnání. Peníze. Sociální vztahy, charita. Život ve městě a na vesnici. Reálie.


NĚMECKÝ JAZYK 5.3.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 3


4. 3

Celkem 12

Vyučovací předmět Německý jazyk je vytvořen ze vzdělávacího oboru Druhý cizí jazyk v RVP GV. Vzdělávání navazuje na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností odpovídajících úrovni A1 podle Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, které žák získal v předchozím vzdělání, a směřuje k dosažení úrovně B1 podle tohoto rámce, kterou lze charakterizovat následovně: „Žák má dostatečné vyjadřovací prostředky a odpovídající slovní zásobu k tomu, aby se domluvil a vyjadřoval, i když s určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů, jako jsou rodina, koníčky a zájmy, práce, cestování a aktuální události. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; všeobecně ovládá gramatiku dobře, ačkoliv vliv mateřského jazyka je postřehnutelný. Přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatických prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací. Při vyjádření složitější myšlenky nebo promluvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reaguje. Využívá nejběžnější vyjadřovací prostředky neutrálního funkčního stylu.“ (Citace z RVP GV) Realizují se tematické okruhy průřezových témat Multikulturní výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova, v menší míře i Environmentální výchova (viz kapitola 3.8 ŠVP). Předmět integruje vybrané celky vzdělávacích oblastí/oborů Člověk a svět práce, Výchova ke zdraví. Maturitní zkoušku z předmětu Německý jazyk lze konat v rámci profilové části. Cílem výuky cizích jazyků na čtyřletém gymnáziu je vytvořit u žáků předpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy i světa, naučit je užívat jazyk k chápání a 47

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání objevování skutečností.Výuka je tedy zacílena na další rozvoj komunikativní kompetence, ústní i písemné, na rozšíření celkového kulturního obzoru, na rozvoj intelektuální, etické, emocionální a estetické složky osobnosti žáků. Žák se naučí pracovat se slovníkem, odbornými jazykovými publikacemi, vytvoří souvislý text na dané téma a dokáže vyhledat potřebné informace. Je schopen zpracovat cizojazyčný text a komunikovat v běžných situacích: požádá o pomoc, představí se, zeptá se na cestu, omluví se, domluví se v restauraci, na hraničním přechodu, na čerpací stanici, celnici apod. Během celého studia získá slovní zásobu v rozsahu cca 3000 slov. Rozvíjení řečových dovedností tvoří hlavní složku obsahu výuky cizího jazyka, na jejímž základě si žák prohlubuje užívání složitějších mluvnických struktur a jevů, obohacuje si slovní zásobu včetně slovních spojení a frazeologie, zkvalitňuje svou výslovnost a pasivní poznávání různých variant. Naváže na znalosti a dovednosti získané na základní škole (základy gramatiky, konverzační témata, např. rodina, seznamování, popis cesty, volný čas, telefonování, sport, kultura). Bude schopen využívat rozšiřujících se poznatků z reálií zemí příslušných jazykových oblastí včetně osvojení si významných a typických sociálních konvencí. Žákova znalost německého jazyka a schopnost v něm komunikovat zvýší jeho šance na trhu práce a pomůže mu zorientovat se v něm (sestavení žádosti o zaměstnání, odpověď na inzerát a přijímací pohovor). Své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získání důležitých informací. Pomocí složitějších frází formuluje své postoje, myšlenky a názory (plány do budoucna, seberealizace). Dokáže se domluvit v běžném životě (v obchodě, v bance, na policii atd.) Výuka probíhá v jazykových učebnách, třída se dělí na skupiny. Žáci používají jak učebnici stanovenou učitelem, tak i další materiály (slovníky, časopisy, autentické materiály). Dle možností využívají multimediální výukové programy a internet jako zdroj informací. Celkové pojetí výuky cizího jazyka je kognitivně komunikativní. Uvážlivě a vyváženě jsou voleny metody rozvíjející jak slovní zásobu, tak gramatické jevy, které jsou vzájemně ve vyváženém poměru, a obdobně jsou rozvíjeny dovednosti na nich stavěné. Užívají se aktivizující metody, dramatické prvky, hraní rolí, hry, činnosti s různým didaktickým materiálem, spolupráce ve dvojicích, ve skupinách, rozhovory, samostatná vystoupení žáků. Prioritně je zařazován nácvik poslechu s porozuměním. Učitel poskytuje zpětnou vazbu svým slovním hodnocením a povzbuzováním a podporuje tak sebedůvěru, samostatnost, iniciativu, komunikativnost a spolupráci žáků, rozvíjí schopnost sebehodnocení. Na předmět navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Konverzace v německém jazyce. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje. Výuka semináře prohlubuje všechny složky ovládnutí cizího jazyka a rozvíjí a prohlubuje slovní zásobu i frazeologii těchto témat: o Popis člověka, životopis, denní program, volný čas o Rodina a společenský život o Škola, vzdělávání; plány do budoucna, práce a kariéra o Jídlo a stravování o Zdravý životní styl, zdraví a nemoc o Cestování, doprava a dopravní prostředky o Móda, oblečení o Nákupy, služby o Kultura, zábava; masmédia o Věda a technika o Společnost a její problémy o Počasí, příroda, roční období 48

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání o Životní prostředí a jeho ochrana o Svátky v ČR a německy mluvících zemích o Reálie německy mluvících zemí  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel sleduje celkový vývoj žáka a rozvoj jeho dovedností pomocí dílčích i komplexních testů (např. Vektor), psaním esejů i jiných slohových útvarů – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel nacvičuje s žáky modelové situace každodenního života z různých oborů lidské činnosti (nákupy, cestování aj.), užívá formy dialogu i hraných scének – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel vede žáky k četbě beletrie v německém jazyce, využívá k tomu školní knihovnu cizojazyčné literatury s adaptovanou četbou různé úrovně náročnosti, následně pak vede žáka k prezentaci této knihy – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. Učitel vede žáky k práci se slovníky, internetem a cizojazyčnými médii – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. Učitel vede žáky k tomu, aby ústně i písemně prezentovali rodinu, školu, region i republiku, aby uměli vyjádřit své postoje a obhájit své názory v diskusi, aby uměli prezentovat svou osobnost v případě hledání práce v zahraničí, přičemž využívá dialogy, scénky, psané eseje, životopisy apod. – kompetence k učení, kompetence sociální a personální, kompetence k podnikavosti.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá ústně i písemně v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Hodnotí se jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti žáků (projektová práce, testy…). Učitel také přihlíží k aktivitě žáků v hodinách a zapojení do školních i mimoškolních soutěží v německém jazyce.

5.3.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Německý jazyk Očekávané výstupy 1. Jazykové prostředky Žák: ▪ ovládá tzv. redukci (přízvučné a nepřízvučné slabiky), základní intonační vzorce německé věty, bohatý vokalický systém němčiny (zaokrouhlené samohlásky, dvojhlásky, zavřené e/o, ich/achLaut, výslovnost „ng“, přídech, napjatost, vokalizace - v-) ▪ ovládá tvoření slov, kompozita, zkratky, nejdůležitější lexikální

Učivo

Poznámky

1.1 Zvuková stránka jazyka a výslovnost: pravidla výslovnosti, přízvuk, rytmus, větná melodie, správné výslovnostní návyky na základě poslechu a teoretického poučení, průběžná korekce nedostatků

Prostupuje všemi ročníky

1.2 Slovní zásoba včetně vybrané frazeologie v rozsahu komunikačních situací a tematických okruhů, základní způsoby tvoření slov, receptivní a

PT 2 – VM: Žijeme v Evropě – role německého jazyka, slova převzatá z němčiny

Počet hodin. 156

49

Mezipředmětové vztahy: ČJ

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání odlišnosti rakouské, resp. švýcarské němčiny, internacionalismy, anglicismy, amerikanismy ▪ zná stavbu německé věty hlavní a vedlejší, pevné postavení určitých slovesných tvarů, rámcovou konstrukci a její uvolňování, postavení podmětu a jiných větných členů, postavení příponky sich, aktuální členění a pořádek slov, vztahy mezi větami v souvětí, nepřímou řeč, prostý a závislý infinitiv, modalitu, zápor a zvláštnosti jeho používání

2. Řečové dovednosti Žák: ▪ chápe slyšený cizojazyčný projev i čtený text jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska komunikačního záměru mluvčího nebo pisatele ▪ osvojí si různé techniky čtení v souladu s charakterem textu a účelem čtení, umí využívat logického odhadu neznámých slov, slovních spojení na základě kontextu ▪ umí účelně a pohotově užívat různé druhy slovníků, encyklopedie a další literaturu ▪ umí pohotově, jazykově správně a přirozeně reagovat na postupně se rozvíjející běžné životní situace ▪ ovládá a používá základní jazykové prostředky umožňující diskutovat, zdůvodňovat, přesvědčovat, dotazovat se, provádět anketu, řídit besedu ▪ je schopen přednést referát na dané nebo zvolené téma

produktivní slovní zásoba 1.3 Gramatika - základní podoba vět oznamovacích, tázacích, rozkazovacích, konstrukce sloužící k vyjádření záporu, základních časových a prostorových vztahů, základy systému daného jazyka 1.4 Morfologie slovesa - časy, slovesa pravidelná a nepravidelná, podmiňovací způsob, slovesný rod, zvratná slovesa, průběhové a stavové pasívum 1.5 Grafické (pravopisné) prostředky daného jazyka - pravopisné změny při tvoření mluvnických tvarů, psaní velkých písmen, základní pravidla interpunkce Počet hodin: 150 2.1 Poslech - technika porozumění mluvenému projevu, porozumění pokynům učitele, schopnost zachytit téma, hlavní myšlenku, globálně porozumět zprávě, odhadovat smysl i přes neznalost několika slov 2.2 Čtení - techniky čtení (orientační, selektivní, kurzorické, pozorné, detailní, studijní apod.); od pomalého čtení k rychlejšímu, čtení tiché i hlasité, pozorné čtení zaměřené na pochopení textu 2.3 Ústní projev - monologický, dialogický, rozvíjení schopnosti spontánně reagovat, vyjadřovat se ve skupinových rozhovorech, jednoduše se dotazovat, rozvíjet schopnost souvislého projevu - reprodukce textu (píseň, báseň, část textu), popis, vyprávění 2.4 Písemný projev reproduktivní (poznámky, záznamy, výtahy) a produktivní ( zprávy, osobní a úřední dopisy, pozvání, vyplnění dotazníku, psaní strukturovaného životopisu)

50

Mezipředmětové vztahy: odborné předměty – dle volby textů, poslechů; ČJ – práce s textem, stylistické rozdíly mezi NJ a ČJ PT 1 – OSV: Organizační dovednosti, řešení problémů (práce se slovníkem, interpretace textu, skupinová práce); Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (plány do budoucnosti, rozhodování); Sociální komunikace: mezilidské vztahy (rodina, škola, přátelé); Spolupráce a soutěž PT 2 – VM: Žijeme v Evropě Globální problémy, jejich příčiny a důsledky PT 3 – MkV: Spolupráce mezi lidmi z různého kulturního prostředí (Kulturní diference běžný život, škola, zájmy; němčina jako

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání prostředek kontaktu s jinými kulturami; imigrace - vztahy s cizinci) PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí PT 5 – MV: Média a mediální produkce, Uživatelé INT/VZ: Vztahy mezi lidmi

3. Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Žák: 3.1 Tematické okruhy: osobní údaje a životopis, dům a domov, volný čas a ▪ vyjadřuje se ústně i písemně ke zábava, jídlo a nápoje, služby, stanoveným tématům a cestování, péče o zdraví, každodenní vhodně řeší každodenní řečové život, nakupování, vzdělání, Česká situace republika 3.2 Komunikační situace: získávání a poskytování informací v oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a pracovní – občerstvení, objednávka v restauraci, sjednání schůzky, jednání s budoucím zaměstnavatelem, objednávka, dotazy telefonické, oficiální dopis, blahopřání 3.3 Jazykové obraty: pozdrav, prosba, žádost, odmítnutí, zklamání, naděje, obavy, vyplňování běžných tiskopisů, kontakt s úřady, návštěva lékaře 3.4 Jazykové funkce: prostředky jazyka produktivně užívané v souladu s účelem komunikace, např. pozdravy při setkání, loučení, poděkování, vhodné obraty při oficiálním a neoficiálním oslovení, vstup do debaty

Počet hodin: 50 Mezipředmětové vztahy: ZSV, Ze, Dě, INF, literatura PT 1 – OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (plány do budoucnosti, rozhodování); Sociální komunikace: mezilidské vztahy (rodina, škola, přátelé); Spolupráce a soutěž PT 2 – VM: Žijeme v Evropě PT 3 – MkV: Spolupráce mezi lidmi z různého kulturního prostředí (Kulturní diference běžný život, škola, zájmy; AJ jako prostředek kontaktu s jinými kulturami; imigrace – vztahy s cizinci) PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí PT 5 – MV: Média a mediální produkce, Uživatelé INT/ČSP: Trh práce INT/VZ: Zdravý způsob života, Vztahy mezi lidmi

4. Poznatky o německy mluvících zemích Žák: 4.1 Informace o Německu, Rakousku, Švýcarsku, Lichtenštejnsku a ▪ má faktické znalosti především o Lucembursku základních geografických,

51

Počet hodin: 40 Mezipředmětové vztahy: ZSV, Ze, Dě

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání demografických, hospodářských, politických a kulturních faktorech dané země ▪ zná základní společenské zvyklosti a sociokulturní specifika

4.2 Politické uspořádání, kulturní a společenský život, služby gastronomie v jednotlivých německy mluvících zemích 4.3 Informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí v kontextu znalostí o České republice

Mezipředmětové vztahy: ZSV, Ze, Dě PT 2 – VM: Žijeme v Evropě; Vzdělání v Evropě a ve světě PT 3 – MkV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

5.3.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Gramatika: Základní časy - přítomný, minulý, budoucí (upevnění), tvorba otázek a záporů, rozdíly mezi časy. Nepravidelná slovesa. Vyjadřování množství, počitatelnost. Neurčitá zájmena. Členy – určitý a neurčitý. Slovesné vazby. Komparativa a superlativa. Modální slovesa. Lexikologie: Základní jmenné a slovesné fráze, jednoduchá frázová slovesa, jednoduché idiomy. Odvozování slovních druhů, synonyma, antonyma, příslovce. Všeobecná slovní zásoba. Fonetika: Slovní a větný přízvuk, větná intonace, fonetická transkripce, výslovnost souhlásek a samohlásek, redukce, vázání (prostupuje všemi ročníky). Pravopis: Rozdíl pravopisu a výslovnosti. Komunikační funkce: Základní komunikační dovednosti (oslovení, představení, pozdrav, rozloučení, omluva, prosba). Psaní neformálního dopisu, pohlednice. Krátké slohové útvary. Tematické okruhy: Já a moje rodina, mé koníčky a zájmy, komunikace mezi lidmi. Nakupování. Plány do budoucna. Popis města, mé město, orientace ve městě. 2. ročník Gramatika: Syntax - vybrané kapitoly (časové věty, podm. věta., infinitivní konstrukce). Slovesné vazby, pasivum. Prohlubování gramatického učiva z 1. ročníku. Lexikologie: Slovesné vazby, přídavná jména - rozšíření, frázová slovesa, derivace slovních druhů, obecná slovní zásoba, předložkové vazby. Slova s více významy. Fonetika: Homofona, stoupavá a klesavá intonace, slovní přízvuk, otevřené a zavřené slabiky. Komunikační funkce: Vedení konverzace, zdvořilostní obraty, běžné každodenní společenské situace. Vyprávění příběhu, diskuse o problému, návrh řešení. Psaní dopisu, pohlednice, e-mailu, vyplňování formuláře. Vyjádření důrazu, vyjádření názoru, omluva, žádost, blahopřání, nabídka, rozloučení. Telefonování. Psaní kratších slohových útvarů. Tematické okruhy: Cestování, město a vesnice. U lékaře. Informace o německy mluvících zemích (základ). 3. ročník Gramatika: Prohloubení učiva o základních německých časech. Modální slovesa - rozšíření. Základní infinitivní konstrukce, vztažné věty a vztažná zájmena. Lexikologie: Tematická slovní zásoba, všeobecná slovní zásoba. Slovní derivace. Příslovce ve vyprávění. Předložkové vazby, synonyma, antonyma, spojky časové, místní – prohloubení. Jednoduché idiomy. Komunikační funkce: Sociální fráze, vyjadřování názoru, žádost, nabídka. Tematické okruhy: Stravování. Kultura. Reálie. Média. 4. ročník Gramatika: Vybrané kapitoly z gramatiky a syntaxe - náročnější jevy, prohloubení a opakování učiva, syntéza (modální slovesa s minulým infinitivem, vyjadřování pravděpodobnosti, předpřítomný čas, nepřímá otázka) Shrnutí gramatických pravidel. Lexikologie: Obecná i tematická slovní zásoba, frázová slovesa, spojovací výrazy, složená slova, idiomy, předložkové fráze, derivace. Komunikační funkce: Telefonování, použití záznamníku. Psaní formálního dopisu. Obecná sociální komunikace. Složitější slohové útvary.

52

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Tematické okruhy: Kultura. Charakteristika člověka, stereotypy. Práce, zaměstnání. Peníze. Sociální vztahy, charita. Život ve městě a na vesnici. Reálie.


FRANCOUZSKÝ JAZYK 5.4.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 3


4. 3

Celkem 12

Vyučovací předmět Francouzský jazyk je vytvořen ze vzdělávacího oboru Druhý cizí jazyk v RVP GV. Vzdělávání nemůže navazovat na úroveň jazykových znalostí a komunikačních dovedností ze základní školy, protože do gymnázia přicházejí úplní začátečníci; přesto výuka směřuje k dosažení úrovně B1 Společného evropského referenčního rámce pro jazyky, kterou lze charakterizovat následovně: „Žák má dostatečné vyjadřovací prostředky a odpovídající slovní zásobu k tomu, aby se domluvil a vyjadřoval, i když s určitou mírou zaváhání. Disponuje dostatečnými opisnými jazykovými prostředky v rámci tematických okruhů, jako jsou rodina, koníčky a zájmy, práce, cestování a aktuální události. Žák komunikuje přiměřeně správně ve známých kontextech; všeobecně ovládá gramatiku dobře, ačkoliv vliv mateřského jazyka je postřehnutelný. Přiměřeně správně používá zásobu běžných gramatických prostředků a vzorců v rámci snadno předvídatelných situací. Při vyjádření složitější myšlenky nebo promluvy na neznámé téma se dopouští závažných chyb. Žák používá širokou škálu jazykových funkcí a v jejich rámci reaguje. Využívá nejběžnější vyjadřovací prostředky neutrálního funkčního stylu.“ (Citace z RVP GV) Realizují se tematické okruhy průřezových témat Multikulturní výchova, Mediální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Osobnostní a sociální výchova, v menší míře i Environmentální výchova (viz kapitola 3.8 ŠVP). Předmět integruje vybrané celky vzdělávacích oblastí/oborů Člověk a svět práce, Výchova ke zdraví. Maturitní zkoušku z předmětu Francouzský jazyk lze konat v rámci profilové části. Cílem výuky francouzštiny na čtyřletém gymnáziu je vytvořit u žáků předpoklady pro mezikulturní komunikaci v rámci Evropy i světa, naučit je užívat jazyk k chápání a 53

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání objevování skutečností.Výuka je tedy zacílena na rozvoj základní komunikativní kompetence, ústní i písemné, na rozšíření celkového kulturního obzoru, na rozvoj intelektuální, etické, emocionální a estetické složky osobnosti žáků. Žák se naučí pracovat se slovníkem, odbornými jazykovými publikacemi, vytvoří souvislý text na dané téma a dokáže vyhledat potřebné informace. Je schopen zpracovat cizojazyčný text a komunikovat v běžných situacích: požádá o pomoc, představí se, zeptá se na cestu, omluví se, domluví se v restauraci, apod. Během celého studia získá slovní zásobu v rozsahu cca 3000 slov. Rozvíjení řečových dovedností tvoří hlavní složku obsahu výuky cizího jazyka, na jejímž základě si žák prohlubuje užívání složitějších mluvnických struktur a jevů, obohacuje si slovní zásobu včetně slovních spojení a frazeologie, zkvalitňuje svou výslovnost a pasivní poznávání různých variant. Bude schopen využívat rozšiřujících se poznatků z reálií frankofonních zemí včetně osvojení si významných a typických sociálních konvencí. Žákova znalost francouzského jazyka a schopnost v něm komunikovat zvýší jeho šance na trhu práce a pomůže mu zorientovat se v něm (sestavení žádosti o zaměstnání, odpověď na inzerát a přijímací pohovor). Své jazykové znalosti dokáže využít k orientaci v odborném textu a získání důležitých informací. Pomocí složitějších frází formuluje své postoje, myšlenky a názory (plány do budoucna, seberealizace). Dokáže se domluvit v běžném životě (v obchodě, v bance, na ulici atd.) Výuka probíhá v jazykových učebnách, třída se dělí na skupiny. Žáci používají jak učebnici stanovenou učitelem, tak i další materiály (slovníky, časopisy, autentické materiály). Dle možností využívají multimediální výukové programy a internet jako zdroj informací. Celkové pojetí výuky cizího jazyka je kognitivně komunikativní. Uvážlivě a vyváženě jsou voleny metody rozvíjející jak slovní zásobu, tak gramatické jevy, které jsou vzájemně ve vyváženém poměru, a obdobně jsou rozvíjeny dovednosti na nich stavěné. Užívají se aktivizující metody, dramatické prvky, hraní rolí, hry, činnosti s různým didaktickým materiálem, spolupráce ve dvojicích, ve skupinách, rozhovory, samostatná vystoupení žáků. Prioritně je zařazován nácvik poslechu s porozuměním. Učitel poskytuje zpětnou vazbu svým slovním hodnocením a povzbuzováním a podporuje tak sebedůvěru, samostatnost, iniciativu, komunikativnost a spolupráci žáků, rozvíjí schopnost sebehodnocení. Na předmět navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Konverzace ve francouzském jazyce. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje. Výuka semináře prohlubuje všechny složky ovládnutí cizího jazyka a rozvíjí a prohlubuje slovní zásobu i frazeologii těchto témat: o Popis člověka, životopis, denní program, volný čas o Rodina a společenský život o Škola, vzdělávání; plány do budoucna, práce a kariéra o Jídlo a stravování o Zdravý životní styl, zdraví a nemoc o Cestování, doprava a dopravní prostředky o Móda, oblečení o Nákupy, služby o Kultura, zábava; masmédia o Věda a technika o Společnost a její problémy o Počasí, příroda, roční období o Životní prostředí a jeho ochrana o Svátky v ČR a německy mluvících zemích

54

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání o Reálie francouzsky mluvících zemí  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel sleduje celkový vývoj žáka a rozvoj jeho dovedností pomocí dílčích i komplexních testů (např. Vektor), psaním esejů i jiných slohových útvarů – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel nacvičuje s žáky modelové situace každodenního života z různých oborů lidské činnosti (nákupy, cestování aj.), užívá formy dialogu i hraných scének – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel vede žáky k četbě beletrie v NJ, využívá k tomu školní knihovnu cizojazyčné literatury s adaptovanou četbou různé úrovně náročnosti, následně pak vede žáka k prezentaci této knihy – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. Učitel vede žáky k práci se slovníky, internetem a cizojazyčnými médii – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů. Učitel vede žáky k tomu, aby ústně i písemně prezentovali rodinu, školu, region i republiku, aby uměli vyjádřit své postoje a obhájit své názory v diskusi, aby uměli prezentovat svou osobnost v případě hledání práce v zahraničí, přičemž využívá dialogy, scénky, psané eseje, životopisy apod. – kompetence k učení, kompetence sociální a personální, kompetence k podnikavosti.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá ústně i písemně v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Hodnotí se jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti žáků (slohové práce, testy, hraní rolí, práce s neslechovými texty aj.). Učitel také přihlíží k aktivitě žáků v hodinách.

5.4.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Francouzský jazyk Očekávané výstupy 1. Jazykové prostředky Žák: ▪ ovládá základní zvukový systém francouzštiny s důrazem na ústní a nosové samohlásky, polosamohlásky a souhlásky, zná pravidla povinného, nepovinného a nepřípustného vázání, ovládá pravidla pro přízvuk, rytmus, intonaci a melodii ▪ ovládá tvoření slov, kompozita, zkratky, internacionalismy ▪ zná stavbu francouzských vět jednoduchých a souvětí, pravidla pro

Učivo

Poznámky

1.1 Zvuková stránka jazyka a výslovnost: zvuková podoba francouzštiny, výslovnost – pravidla výslovnosti, přízvuk, rytmus, větná melodie, správné výslovnostní návyky na základě poslechu a teoretického poučení, průběžná korekce nedostatků

Prostupuje všemi ročníky

Počet hodin. 156

1.2 Slovní zásoba a tvoření slov – včetně vybrané frazeologie v rozsahu komunikačních situací a tematických okruhů, základní způsoby tvoření slov, receptivní a produktivní slovní zásoba

55

Mezipředmětové vztahy: ČJ

PT 2 – VM: Žijeme v Evropě – role německého jazyka, slova převzatá z němčiny

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání souslednost časovou, postavení jednotlivých druhů slov (zájmen), větné členy, polovětné vazby, nepřímou a polopřímou řeč zvláštnosti jeho používání ▪ ovládá jednotlivé slovní druhy s důrazem na nejrozsáhlejší druh slovesa (slovesné způsoby a časy, speciální slovesné vazby), dále např. uváděcí výrazy a determinanty

1.3 Gramatika – základní podoba vět oznamovacích, tázacích, rozkazovacích, konstrukce sloužící k vyjádření záporu, vyjádření základních časových a prostorových vztahů, základy systému daného jazyka 1.4 Morfologie s důrazem na slovesa časy, slovesa pravidelná a nepravidelná, podmiňovací způsob, slovesný rod, zvratná slovesa, slovesné vazby 1.5 Grafické (pravopisné) prostředky daného jazyka - pravopisné změny při tvoření mluvnických tvarů, psaní velkých písmen, základní pravidla interpunkce

2. Řečové dovednosti Žák: ▪ chápe slyšený cizojazyčný projev i čtený text jak z hlediska obsahu, tak i z hlediska komunikačního záměru mluvčího nebo pisatele ▪ osvojí si různé techniky čtení v souladu s charakterem textu a účelem čtení, umí využívat logického odhadu neznámých slov, slovních spojení na základě kontextu ▪ umí účelně a pohotově užívat různé druhy slovníků, encyklopedie a další literaturu ▪ umí pohotově, jazykově správně a přirozeně reagovat na postupně se rozvíjející běžné životní situace ▪ ovládá a používá základní jazykové prostředky umožňující diskutovat, zdůvodňovat, přesvědčovat, dotazovat se, provádět anketu, řídit besedu ▪ je schopen přednést referát na dané nebo zvolené téma

Počet hodin: 150 2.1 Poslech - technika porozumění mluvenému projevu, porozumění pokynům učitele, schopnost zachytit téma, hlavní myšlenku, globálně porozumět zprávě, odhadovat smysl i přes neznalost několika slov 2.2 Čtení - techniky čtení (orientační, selektivní, kurzorické, pozorné, detailní, studijní apod.); od pomalého čtení k rychlejšímu, čtení tiché i hlasité, pozorné čtení zaměřené na pochopení textu 2.3 Ústní projev - monologický, dialogický, rozvíjení schopnosti spontánně reagovat, vyjadřovat se ve skupinových rozhovorech, jednoduše se dotazovat, rozvíjet schopnost souvislého projevu - reprodukce textu (píseň, báseň, část textu), popis, vyprávění 2.4 Písemný projev reproduktivní (poznámky, záznamy, výtahy) a produktivní ( zprávy, osobní a úřední dopisy, pozvání, vyplnění dotazníku, psaní strukturovaného životopisu)

56

Mezipředmětové vztahy: odborné předměty – dle volby textů, poslechů; ČJ – práce s textem, stylistické rozdíly mezi NJ a ČJ PT 1 – OSV: Organizační dovednosti, řešení problémů (práce se slovníkem, interpretace textu, skupinová práce); Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (plány do budoucnosti, rozhodování); Sociální komunikace: mezilidské vztahy (rodina, škola, přátelé); Spolupráce a soutěž PT 2 – VM: Žijeme v Evropě Globální problémy, jejich příčiny a důsledky PT 3 – MkV: Spolupráce mezi lidmi z různého kulturního prostředí (Kulturní diference běžný život, škola, zájmy; němčina jako

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání prostředek kontaktu s jinými kulturami; imigrace - vztahy s cizinci) PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí PT 5 – MV: Média a mediální produkce, Uživatelé INT/VZ: Vztahy mezi lidmi

3. Tematické okruhy, komunikační situace a jazykové funkce Žák: 3.1 Tematické okruhy: osobní údaje a životopis, dům a domov, volný čas a ▪ vyjadřuje se ústně i písemně ke zábava, jídlo a nápoje, služby, stanoveným tématům a cestování, péče o zdraví, každodenní vhodně řeší každodenní řečové život, nakupování, vzdělání, Česká situace republika 3.2 Komunikační situace: získávání a poskytování informací v oblasti osobní, veřejné, vzdělávací a pracovní – občerstvení, objednávka v restauraci, sjednání schůzky, jednání s budoucím zaměstnavatelem, objednávka, dotazy telefonické, oficiální dopis, blahopřání 3.3 Jazykové obraty: pozdrav, prosba, žádost, odmítnutí, zklamání, naděje, obavy, vyplňování běžných tiskopisů, kontakt s úřady, návštěva lékaře 3.4 Jazykové funkce: prostředky jazyka produktivně užívané v souladu s účelem komunikace, např. pozdravy při setkání, loučení, poděkování, vhodné obraty při oficiálním a neoficiálním oslovení, vstup do debaty

Počet hodin: 50 Mezipředmětové vztahy: ZSV, Ze, Dě, INF, literatura PT 1 – OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti (plány do budoucnosti, rozhodování); Sociální komunikace: mezilidské vztahy (rodina, škola, přátelé); Spolupráce a soutěž PT 2 – VM: Žijeme v Evropě PT 3 – MkV: Spolupráce mezi lidmi z různého kulturního prostředí (Kulturní diference běžný život, škola, zájmy; AJ jako prostředek kontaktu s jinými kulturami; imigrace – vztahy s cizinci) PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí PT 5 – MV: Média a mediální produkce, Uživatelé INT/ČSP: Trh práce INT/VZ: Zdravý způsob života, Vztahy mezi lidmi

4. Poznatky o francouzsky mluvících zemích Žák: 4.1 Informace o Francii, Belgii, Švýcarsku, Kanadě a vybraných ▪ má faktické znalosti především o afrických zemích základních geografických,

57

Počet hodin: 40 Mezipředmětové vztahy: ZSV, Ze, Dě

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání demografických, hospodářských, politických a kulturních faktorech dané země ▪ zná základní společenské zvyklosti a sociokulturní specifika

4.2 Frankofonie a jazyk 4.3 Frankofonie a kultura 4.4 Informace ze sociokulturního prostředí příslušných jazykových oblastí v kontextu znalostí o České republice

Mezipředmětové vztahy: ZSV, Ze, Dě PT 2 – VM: Žijeme v Evropě; Vzdělání v Evropě a ve světě PT 3 – MkV: Základní problémy sociokulturních rozdílů

5.4.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Gramatika: Slovesa a jejich pravidelné časování, běžná nepravidelná slovesa, rozkaz sloves; přítomný čas, vazby aller + infinitiv, venir de + infinitiv. Slovesné vazby.Tvorba otázek a záporů. Členy – určitý a neurčitý; člen elidovaný, stažený. Množné číslo podstatných a přídavných jmen. Zájmena a determinanty – rozdíl. Základní tvary zájmen, základní a řadové číslovky. Lexikologie: Základní jmenné a slovesné fráze, jednoduché idiomy.Odvozování slovních druhů, synonyma, antonyma, příslovce. Všeobecná slovní zásoba. Fonetika: Slovní a větný přízvuk, větná intonace, fonetická transkripce, výslovnost souhlásek, samohlásek, polosamohlásek a nosovek; redukce, vázání (prostupuje všemi ročníky). Pravopis: Rozdíl pravopisu a výslovnosti. Komunikační funkce: Základní komunikační dovednosti (oslovení, představení, pozdrav, rozloučení, omluva, prosba). Vyjádření souhlasu a nesouhlasu. Psaní neformálního dopisu, pohlednice. Krátké slohové útvary. Tematické okruhy: Já a moje rodina, mé koníčky a zájmy, komunikace mezi lidmi. Moje škola. Popis města, mé město, orientace ve městě. 2. ročník Gramatika: Další typy zájmen. Další nepravidelná slovesa. Jednoduché a složené slovesné časy v běžné komunikaci. Obtížnější tvary podstatných a přídavných jmen. Prohlubování gramatického učiva z 1. ročníku. Lexikologie: Slovesné vazby, derivace slovních druhů, obecná slovní zásoba, předložkové vazby. Slova s více významy. Fonetika: Homofona, stoupavá a klesavá intonace, slovní přízvuk, otevřené a zavřené slabiky. Komunikační funkce: Vedení konverzace, zdvořilostní obraty, běžné každodenní společenské situace. Vyprávění příběhu, diskuse o problému, návrh řešení. Psaní dopisu, pohlednice, e-mailu, vyplňování formuláře. Vyjádření důrazu, vyjádření názoru, omluva, žádost, blahopřání, nabídka, rozloučení. Telefonování. Psaní kratších slohových útvarů. Tematické okruhy: Volný čas – sport, zábava, četba. Hoprava a cestování. Počasí. Vyjadřování času, kalendář. Móda, oblékání, nákupy. Informace o francouzsky mluvících zemích (základ). 3. ročník Gramatika: Prohloubení učiva o základních francouzských časech, předminulý čas, souslednost. Kondicionál a podmínkové věty. Trpný rod. Subjonctif a jeho užití. Modální slovesa - rozšíření. Stupňování. Další typy zájmen. Postavení zájmenných předmětů. Dělivý člen. Základní infinitivní konstrukce, vztažné věty a vztažná zájmena. Lexikologie: Tematická slovní zásoba, všeobecná slovní zásoba. Slovní derivace. Příslovce ve vyprávění. Předložkové vazby, synonyma, antonyma, spojky časové, místní – prohloubení. .Jednoduché idiomy. Komunikační funkce: Sociální fráze, vyjadřování názoru, žádost, nabídka. Tematické okruhy: Stravování, restaurace. Prázdniny a cestování. Zdraví a nemoc, u lékaře. Francie a Česká republika – shody a rozdíly. Studium, maturita. Kultura. Média. Svátky a volné dny. Příroda a životní prostředí. 4. ročník Gramatika: Vybrané kapitoly z gramatiky a syntaxe - náročnější jevy, prohloubení a opakování učiva, syntéza (různé druhy vět a souvětí, přímá a nepřímá řeč, přímá a nepřímá otázka). Knižní časy francouzštiny, další typy infinitivů; infinitivní vazby a konstrukce. Další užití subjonctivů. Shrnutí gramatických pravidel.

58

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Lexikologie: Obecná i tematická slovní zásoba, spojovací výrazy, složená slova, idiomy, předložkové fráze, derivace. Komunikační funkce: Telefonování, použití záznamníku. Psaní formálního dopisu. Obecná sociální komunikace.Složitější slohové útvary. Tematické okruhy: Kultura. Charakteristika člověka, stereotypy. Práce, zaměstnání. Peníze. Sociální vztahy, charita. Život ve městě a na vesnici. Frankofonní svět. Vzdělání a školský systém. Ochrana životního prostředí. Péče o zdraví a zdravotnický systém.


MATEMATIKA 5.5.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 5


4. 3

Celkem 17

Předmět Matematika realizuje kompletní vzdělávací obsah oboru Matematika a její aplikace z RVP GV. Dále předmět Matematika realizuje vybrané tematické okruhy průřezového tématu Osobností a sociální výchova, Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (viz kapitola 3.8 ŠVP). Maturitní zkoušku z předmětu Matematika lze konat v rámci profilové části. Cílem matematiky je rozvíjet logické myšlení a paměť. Předmět napomáhá rozvoji abstraktního a analytického myšlení, vede ke srozumitelné a věcné argumentaci. Učí pamatovat si nejpotřebnější informace a vše ostatní si odvodit. Neméně významným aspektem je rozvoj geometrické představivosti jak v rovině, tak v prostoru. Cvičí dovednost orientovat se v daných náčrtech, schématech a grafech a učí taková grafická vyjádření vytvářet. Těžiště výuky spočívá v aktivním osvojení si strategie řešení úloh a problémů, v ovládnutí nástrojů potřebných pro vysokoškolské studium i pro běžný život, v pěstování schopnosti aplikace. Během studia si žáci uvědomují, že matematika nachází uplatnění ve všech oborech lidské činnosti, nejvíce však v informatice, fyzice, technice a ekonomii. Matematika využívá znalostí, které studenti získají během vyučovacích hodin předmětu Informatika (obsluha PC, používání matematického softwaru, přístup k informacím z webových stránek, tvorba vlastních psaných materiálů). Matematika procvičuje pojmy a vztahy, které jsou předmětem výuky v dalších předmětech vzdělávací oblasti Člověk a příroda (fyzika, chemie, biologie, zeměpis); těm poskytuje matematický aparát pro veškeré odborné výpočty, statistická hodnocení apod. Výuka probíhá střídavě v kmenové učebně a v multimediální učebně, kde žáci podle možností využívají výukové programy a internet jako zdroj informací.

59

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Na předmět navazuje volitelný předmět Seminář z matematiky (pro 3. a 4. ročník studia). V jeho hodinách probíhá prohloubení a propojení jednotlivých partií učiva a dále je podle možností zařazena problematika základů diferenciálního a integrálního počtu. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje.  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel klade důraz na aplikace, deduktivní a induktivní postupy, vede tak žáky k propojení mechanicky zvládnutých poznatků a postupů s postupy pro objevování nových cest a k odvozování a zdůvodňování nových vlastností – kompetence k řešení problémů, kompetence k učení. Učitel vede žáky k rozborům, hledání možností, prezentacím vlastního postupu a výsledku práce – kompetence komunikativní. Učitel organizuje práci žáků ve skupinách – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel klade důraz na správnost formulací, logickou strukturu a posloupnost argumentací jak v písemném, tak v mluveném projevu, vyžaduje respekt k práci druhého – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel podporuje nadané žáky při zapojení do matematických soutěží (Matematická olympiáda, Matematický klokan, korespondenční semináře, Náboj) – kompetence k řešení problémů, kompetence komunikativní.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá ústně i písemně v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Hodnotí se jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti žáků. Učitel také přihlíží k aktivitě žáků při výuce. Úroveň znalostí a dovedností je během 1. - 3. roku studia ověřována čtyřmi čtvrtletními písemnými pracemi (vždy 1 vyuč. hodina), ve čtvrtém ročníku jsou zadávány pouze 3 čtvrtletní písemné práce.

5.5.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Matematika Očekávané výstupy 1. Teorie množin, výroková logika Žák: ▪provádí správně operace s množinami, množiny využívá při řešení úloh ▪ pracuje správně s výroky, užívá správně logické spojky a kvantifikátory ▪ přesně formuluje své myšlenky a srozumitelně se vyjadřuje

Učivo


1.1 Množiny, operace s množinami (sjednocení, průnik, rozdíl množin, doplněk množiny v množině, podmnožina, rovnost množin, Vennovy diagramy, de Morganova pravidla) 1.2 Výroky, negace, kvantifikátory, logické spojky (konjunkce, alternativa, implikace, ekvivalence), výrokové formule, tautologie; obměna a obrácení implikace

60

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ rozumí logické stavbě matematické věty ▪ vhodnými metodami provádí důkazy jednoduchých matematických vět 2. Teorie čísel Žák: ▪ vysvětlí vztahy mezi číselnými obory N, Z, Q, Q´R, R ▪ užívá vlastnosti dělitelnosti přirozených čísel ▪ operuje s intervaly, aplikuje geometrický význam absolutní hodnoty ▪ odhaduje výsledky numerických výpočtů a efektivně je provádí, účelně využívá kalkulátor

1.3 Negace složených výroků 1.4 Definice, věta, důkaz 1.5 Přímý důkaz, nepřímý důkaz, důkaz sporem Počet hodin: 12 2.1 Číslo, proměnná 2.2 Číselné obory N, Z, Q, Q´R, R 2.3 Přirozená čísla, dělitelnost (a dělí b, největší společný dělitel, nejmenší společný násobek, čísla soudělná a nesoudělná, prvočísla a čísla složená) 2.4 Celá čísla 2.5 Racionální čísla - operace s jednotlivými typy, složený zlomek 2.6 Reálná čísla, intervaly, absolutní hodnota

3. Algebraické výrazy, mocniny a odmocniny Žák: 3.1 Mnohočleny, lomené výrazy, výrazy s mocninami a odmocninami ▪ provádí operace s mocninami a odmocninami, upravuje číselné 3.2 Mocniny s přirozeným, celým a výrazy racionálním exponentem ▪ efektivně upravuje výrazy s proměnnými, určuje definiční obor výrazů

Počet hodin: 25 Mezipředmětové vztahy: podpora numeriky pro fyziku a chemii

3.3 Druhá a n-tá odmocnina 3.4 Lomené výrazy

▪ rozkládá mnohočleny na součin vytýkáním a užitím vzorců, aplikuje tuto dovednost při řešení rovnic a nerovnic ▪ efektivně upravuje lomené výrazy 4. Rovnice a nerovnice Žák: ▪ řeší lineární a kvadratické rovnice, nerovnice a jejich soustavy, v jednodušších případech diskutuje řešitelnost nebo počet řešení ▪ rozlišuje ekvivalentní a neekvivalentní úpravy, zdůvodní, kdy je zkouška nutnou součástí řešení ▪ geometricky interpretuje číselné, algebraické a funkční vztahy, graficky znázorňuje řešení rovnic, nerovnic a jejich soustav ▪ analyzuje a řeší problémy, v nichž

Počet hodin: 65 4.1 Lineární rovnice a nerovnice 4.2 Osamostatnění neznámé ze vzorce 4.3 Kvadratická rovnice (diskriminant, vztahy mezi kořeny a koeficienty, rozklad kvadratického trojčlenu, doplnění na čtverec), kvadratická nerovnice 4.4 Rovnice a nerovnice v součinovém a podílovém tvaru 4.5 Rovnice a nerovnice s absolutní hodnotou 4.6 Rovnice s neznámou ve jmenovateli a pod odmocninou

61

Mezipředmětové vztahy: nástrojový aparát pro výpočty ve fyzice a chemii

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání aplikuje řešení lineárních a kvadratických rovnic a jejich soustav

4.7 Lineární a kvadratická rovnice s parametrem 4.8 Soustavy lineárních rovnic a nerovnic 4.9 Metoda substituce při řešení rovnic a nerovnic

5. Planimetrie Žák: ▪ správně používá geometrické pojmy ▪ zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v rovině, na základě vlastností třídí útvary ▪ využívá náčrt při řešení rovinného problému

Počet hodin: 35 5.1 Klasifikace rovinných útvarů (bod, přímka, polopřímka, úsečka, polorovina; konvexní a nekonvexní útvar a úhel; trojúhelník, čtyřúhelník, n-úhelník, kružnice, kruh) 5.2 Polohové vlastnosti rovinných útvarů (rovnoběžné a různoběžné přímky, průsečík, kolmost)

▪ řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy užitím množin všech bodů dané vlastnosti

5.3 Metrické vlastnosti rovinných útvarů (délka úsečky, velikost úhlu; vzdálenost bodů, bodu od přímky, dvou přímek; odchylka přímek)

▪ řeší planimetrické problémy motivované praxí

5.4 Dvojice úhlů (vedlejší, vrcholové, souhlasné, střídavé, přilehlé) 5.5 Trojúhelníky (vnitřní a vnější úhly; typologie trojúhelníků podle velikostí úhlů či délek stran; střední příčka, těžnice a výška trojúhelníku; shodnost a podobnost trojúhelníků, Euklidovy věty a Pythagorova věta)

Mezipředmětové vztahy: využití Pythagorovy věty ve fyzice

5.6 Čtyřúhelníky (rovnoběžník, kosodélník, kosočtverec; pravoúhelník, obdélník, čtverec; lichoběžník) 5.7 Konstrukce pravidelných n-úhelníků 5.8 Kružnice, kruh (tečna, sečna a tětiva kružnice; oblouk kružnice; středový a obvodový úhel; Thaletova věta) 5.9 Obvody a obsahy rovinných útvarů 5.10 Množiny bodů dané vlastnosti; Thaletova kružnice, zorný úhel úsečky; kružnice opsaná a vepsaná trojúhelníku 5.11 Konstrukční úlohy řešené pomocí množin bodů daných vlastností 6. Shodná a podobná zobrazení Žák: ▪ řeší polohové a nepolohové konstrukční úlohy pomocí shodných zobrazení a stejnolehlosti

Počet hodin: 10 6.1 Zobrazení (pojem zobrazení, definiční obor a obor hodnot zobrazení, prosté zobrazení, inverzní a složené zobrazení)

62

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 6.2 Shodná zobrazení: osová a středová souměrnost, posunutí, otočení 6.3 Podobná zobrazení: stejnolehlost 6.4 Konstrukční úlohy řešené pomocí shodných a podobných zobrazení 7. Funkce Žák: ▪ načrtne grafy elementárních funkcí (v základním i posunutém tvaru) a určí jejich vlastnosti ▪ formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí ▪ využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů ▪ aplikuje vztahy mezi hodnotami exponenciálních, logaritmických a goniometrických funkcí a vztahy mezi těmito funkcemi ▪ modeluje závislosti reálných dějů pomocí známých funkcí ▪ aplikuje vztahy, řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o funkcích

8. Goniometrie a trigonometrie Žák: ▪ načrtne grafy jednotlivých goniometrických funkcí (v základním i posunutém tvaru) a určí jejich vlastnosti ▪ formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných funkcí ▪ využívá poznatky o funkcích při řešení rovnic a nerovnic, při určování kvantitativních vztahů, o goniometrických funkcích

9. Stereometrie Žák: ▪ správně používá geometrické pojmy

Počet hodin: 72 7.1 Obecné poznatky o funkcích – pojem funkce, definiční obor a obor hodnot, graf funkce, vlastnosti funkcí (monotónnost, omezenost, extrémy, periodičnost, sudost a lichost fcí)

Mezipředmětové vztahy: nástrojový aparát pro výpočty ve fyzice a chemii

7.2 Lineární funkce, konstantní funkce 7.3 Kvadratická funkce 7.4 Funkce absolutní hodnota 7.5 Lineární lomená funkce, nepřímá úměrnost 7.6 Mocninné funkce (s přirozeným, celým a racionálním exponentem); inverzní funkce; funkce druhá a n-tá odmocnina 7.7 Exponenciální a logaritmické funkce; logaritmy, vlastnosti logaritmů 7.8 Exponenciální a logaritmické rovnice a nerovnice Počet hodin: 40 8.1 Oblouková míra a orientovaný úhel 8.2 Jednotková kružnice a její užití při definování goniometrických funkcí 8.3 Goniometrické funkce sinus, cosinus, tangens a kotangens - jejich vlastnosti, grafy 8.4 Vztahy mezi gon. funkcemi goniometrické vzorce 8.5 Goniometrické rovnice a nerovnice 8.6 Trigonometrie pravoúhlého a obecného trojúhelníku; sinová a kosinová věta, výpočet obsahu trojúhelníka pomocí goniometrických funkcí Počet hodin: 75 9.1 Vzájemná poloha dvou přímek, přímky a roviny, dvou a tří rovin (řešení stereometricky) 9.2 Kritéria rovnoběžnosti a kolmosti

63

Mezipředmětové vztahy: zobrazovací metody v umění

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ zdůvodňuje a využívá vlastnosti geometrických útvarů v prostoru, na základě vlastností třídí útvary ▪ určuje vzájemnou polohu útvarů, vzdálenosti a odchylky ▪ využívá náčrt při řešení prostorového problému ▪ v úlohách početní geometrie aplikuje funkční vztahy, trigonometrii a úpravy výrazů, pracuje s proměnnými a iracionálními čísly ▪ zobrazí ve volné rovnoběžné projekci základní tělesa, sestrojí jejich síť, sestrojí a zobrazí rovinný řez hranolů a jehlanů nebo jejich průnik s přímkou

dvou rovin, přímky a roviny 9.3 Volné rovnoběžné promítání, určení řezu těles rovinou a průnik přímky s rovinou 9.4 Metrické vztahy prostorových útvarů řešené stereometricky (vzdálenost bodů, bodu od přímky v  2 i  3 , bodu od roviny, vzdálenosti dvou rovnoběžných a mimoběžných přímek, přímky od roviny s ní rovnoběžné, dvou rovnoběžných rovin; odchylka dvou komplanárních a mimoběžných přímek, přímky od roviny, dvou rovin) 9.5 Tělesa: hranol, jehlan, čtyřstěn, válec, kužel, koule, komolý jehlan komolý kužel, mnohostěny; povrchy a objemy těles a jejich částí

Mezipředmětové vztahy: využití při výpočtech hmotnosti ve fyzice

▪ řeší stereometrické problémy motivované praxí, aplikuje poznatky z planimetrie ve stereometrii 10. Komplexní čísla Žák: ▪ umí užít Gaussovu rovinu k zobrazení komplexních čísel ▪ vyjadřuje komplexní číslo v algebraickém goniometrickém tvaru ▪ vypočítá absolutní hodnotu a určí argument komplexního čísla a chápe jejich geometrický význam ▪ sčítá, odčítá, násobí a dělí komplexní čísla v algebraickém tvaru ▪ násobí, dělí, umocňuje a odmocňuje s komplexními čísly v goniometrickém tvaru s užitím Moivreovy věty ▪ řeší lineární rovnice, kvadratické rovnice s reálnými koeficienty a binomické rovnice v oboru komplexních čísel

Počet hodin: 40 10.1 Komplexní čísla jako body Gaussovy roviny 10.2 Komplexní čísla v algebraickém goniometrickém tvaru - základní početní operace 10.3 Čísla komplexně sdružená 10.4 Absolutní hodnota kompl. čísla 10.5 Komplexní číslo v goniometrickém tvaru 10.6 Násobení a dělení komplexních čísel v goniometrickém tvaru 10.7 Moivreova věta 10.8 Lineární rovnice, kvadratické rovnice s reálnými koeficienty a binomické rovnice v oboru komplexních čísel

11. Analytická geometrie 11.1 Analytická geometrie - Vektorová algebra Žák: 11.1.1 Orientovaná úsečka, vektor a operace s nimi (sčítání a odčítání ▪ vysvětlí zavedení soustavy vektorů, násobení vektoru skalárem) souřadnic na přímce, v rovině a v prostoru 11.1.2 Kartézská soustava souřadnic

64

Počet hodin: 80

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ používá operace s vektory a využívá těchto operací v úlohách ▪ zná skalární, vektorový a smíšený součin vektorů a vhodně jich využívá

11.1.3 Souřadnice bodu a vektoru 11.1.4 Lineární kombinace vektorů, lineární závislost a nezávislost 11.1.5 Velikost vektoru 11.1.6 Skalární, vektorový a smíšený součin vektorů 11.1.7 Odchylka dvou vektorů

11.2 Analytická geometrie – Analytická geometrie lineárních a rovinných útvarů Žák: 11.2.1 Parametrické vyjádření přímky v  2 i  3 , obecná rovnice přímky, ▪ užívá různé způsoby analytického směrnicový tvar vyjádření přímky v rovině, parametrické vyjádření přímky 11.2.2 Parametrické vyjádření roviny, v prostoru, parametrické a obecné obecná rovnice roviny vyjádření roviny a rozumí geometrickému významu koeficientů 11.2.3 Polohové vztahy dvou přímek, přímky a roviny a dvou rovin řešené ▪ rozlišuje analytické vyjádření analyticky útvaru od zadání funkce vzorcem 11.2.4 Metrické vztahy prostorových ▪ řeší analyticky polohové a metrické útvarů řešené analyticky (vzdálenost úlohy o lineárních útvarech v rovině bodů, bodu od přímky v  2 i  3 ,, bodu a v prostoru od roviny, dvou rovnoběžných přímek, ▪ využívá metod analytické přímky od roviny s ní rovnoběžné, dvou geometrie při řešení komplexních rovnoběžných rovin; odchylka dvou úloh a problémů přímek, přímky od roviny, dvou rovin) 11.3 Analytická geometrie - Kuželosečky Žák: 11.3.1 Kružnice, elipsa, parabola a hyperbola, ohniskové definice ▪ žák využívá charakteristické kuželoseček, rovnice kuželoseček vlastnosti kuželoseček k určení analytického vyjádření 11.3.2 Vzájemná poloha přímky a kuželosečky ▪ z analytického vyjádření (z osové nebo vrcholové rovnice) určí 11.3.3 Tečna kuželosečky a její rovnice základní údaje o kuželosečce ▪ řeší analyticky úlohy na vzájemnou polohu přímky a kuželosečky (diskusí znaménka diskriminantu kvadratické rovnice) 12. Kombinatorika, pravděpodobnost a práce s daty Žák: 12.1 Kombinatorika – základní kombinatorická pravidla (pravidlo ▪ žák řeší reálné problémy součtu a součinu), elementární s kombinatorickým podtextem kombinatorické úlohy, variace, (charakterizuje možné případy, permutace a kombinace (bez vytváří model pomocí opakování), variace, permutace a kombinatorických skupin a určuje kombinace s opakováním, faktoriál, jejich počet) kombinační číslo, binomická věta, ▪ upravuje výrazy s faktoriály a Pascalův trojúhelník kombinačními čísly 12.2 Pravděpodobnost – náhodný jev a

65

Počet hodin: 36 PT 5 - MV: Účinky mediální produkce a vliv médií Mezipředmětové vztahy: zpracování případných fyzikálních a chemických

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ využívá kombinatorické postupy při výpočtu pravděpodobnosti ▪ diskutuje a kriticky zhodnotí statistické informace a daná statistická sdělení, vytváří a vyhodnocuje závěry a předpovědi (hypotézy) na základě dat

jeho pravděpodobnost, pravděpodobnost sjednocení a průniku jevů, nezávislost jevů

protokolů, chyby měření; využití PC

12.3 Práce s daty – analýza a zpracování dat v různých reprezentacích, statistický soubor a jeho charakteristiky

▪ volí a užívá vhodné statistické metody k analýze a zpracování dat (využívá výpočetní techniku) ▪ reprezentuje graficky soubory dat, čte a interpretuje tabulky, diagramy a grafy, rozlišuje rozdíly v zobrazení obdobných souborů vzhledem k jejich odlišným charakteristikám 13. Posloupnosti a řady Žák: ▪ vysvětlí rozdíl mezi posloupností a funkcí reálných čísel

Počet hodin: 53 13.1 Definice a určení posloupností (vzorcem pro n-tý člen a rekurentně) 13.2 Vlastnosti posloupností

▪ formuluje a zdůvodňuje vlastnosti studovaných posloupností

13.3 Aritmetická a geometrická posloupnost

▪ řeší aplikační úlohy s využitím poznatků o posloupnostech

13.4 Finanční matematika

▪ interpretuje z funkčního hlediska složené úrokování, aplikuje exponenciální funkci a geometrickou posloupnost ve finanční matematice

13.5 Limita posloupnosti, konvergentní a divergentní posloupnost 13.6 Nekonečná geometrická řada a její součet

▪ vysvětlí pojem limita posloupnosti, zná základní věty o limitách posloupností a umí je využít při výpočtu limit posloupností ▪ vysvětlí pojmy nekonečná řada a součet nekonečné řady; pro nekonečnou geometrickou řadu, zná podmínku její konvergence a umí určit její součet

Poznámka: Zařazení průřezových témat a jejich tematických okruhů (dále PT - TO ) V hodinách matematiky jsou zařazovány průběžně vyučovací metody, které umožňují studentům rozvíjet jejich organizační schopnosti a dovednosti a zlepšovat systematičnost jejich snah a činností. Při řešení problémových úloh si studenti mohou ověřit, jak ovládají myšlenkové postupy řešení problémů a mohou je dále zdokonalovat. Zároveň si při řešení úloh ve skupinách mohou ověřit, jak ovládají sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v interakci s druhými lidmi. (PT 1 Osobnostní a sociální výchova – TO Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů)

66

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Vyučování matematiky obsahuje individuální a skupinové výukové i soutěžní aktivity, studenti se zapojují do matematických soutěží (individuálních – Matematický Klokan, Matematická olympiáda, korespondenční semináře; týmových – Náboj) . Během nich si studenti vyzkouší, jaký je jejich vztah ke spolupráci a soutěži, jak jsou schopni fungovat jako členové skupiny, nakolik jsou schopni akceptovat názory druhých lidí, jak s ostatními dokáží spolupracovat. Rozpoznávají situace soutěže, zjišťují, jak ji prožívají. Učí se zvládat situace soutěže a používat různé taktiky. (PT 1 Osobnostní a sociální výchova – TO Spolupráce a soutěž) Nadaní studenti jsou zapojováni do podpory slabších studentů. „Patron“ svému „chráněnci“ doplňuje a vysvětluje nepochopenou látku, navíc ho často i motivuje k lepším výkonům. Tím nejenže si sám „patron“ ujasňuje a doplňuje učivo, učí se používat matematické pojmy, ale navíc se učí i pomáhat, podporovat jiné lidi a poskytovat rady. (PT 1 Osobnostní a sociální výchova – TO Morálka všedního dne, Spolupráce a soutěž) Při výuce matematiky jsou studentům průběžně představovány objevy jednotlivých starověkých civilizací, jsou seznamováni s prací význačných evropských i mimoevropských matematiků a fyziků. (PT 2 Výchova k myšlení v globálních souvislostech – TO Žijeme v Evropě) Během výuky matematiky jsou studentům představeny oborové časopisy (Rozhledy matematicko-fyzikální, Matematika-fyzika-informatika aj.), jsou jim představeny některé věrohodné informační zdroje na internetu, zajímavá literatura. Jsou upozorňováni na zajímavé dokumenty v televizi. Jsou vedeni k ověřování informací z více zdrojů (literatura, webové stránky), k vyhledávání dalších věrohodných informačních zdrojů. (PT 5 Mediální výchova – TO Mediální produkty a jejich význam)

5.5.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Teorie množin, výroková logika. Teorie čísel. Algebraické výrazy, mocniny a odmocniny. Rovnice a nerovnice. Planimetrie. Shodná a podobná zobrazení. 2. ročník Funkce. Goniometrie a trigonometrie. Stereometrie. 3. ročník Stereometrie. Komplexní čísla. Analytická geometrie. 4. ročník Kombinatorika, pravděpodobnost a práce s daty. Posloupnosti a řady.

67



ZÁKLADY SPOLEČENSKÝCH VĚD 5.6.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 1


4. 2

Celkem 7

Vyučovací předmět Základy společenských věd realizuje obsah vzdělávacího oboru Občanský a společenskovědní základ RVP GV, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Ve výuce jsou realizovány tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Multikulturní výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova (viz kapitola 3.8 ŠVP). Předmět integruje vzdělávací oblast/okruh Člověk a svět práce a vzdělávací okruh Výchova ke zdraví. Maturitní zkoušku z předmětu Základy společenských věd lze konat v rámci profilové části. Obecným cílem předmětu Základy společenských věd je připravit absolventa na úspěšný, smysluplný a odpovědný osobní, občanský, pracovní život a na úspěšné zvládnutí maturitní zkoušky a přijímacího řízení na VŠ; motivovat žáka k celoživotnímu vzdělávání a naučit ho pracovat samostatně a zodpovědně, efektivně, včetně týmové práce; vychovat tolerantního jedince, který umí být kritický k názorům druhých lidí i k sobě samému; posilovat jeho identitu, učit jej kriticky myslet, nenechat se manipulovat ostatními; podporovat jeho komunikativní dovednost včetně umění asertivního chování. Jde tedy o výchovu aktivního demokratického občana, který bude hájit hodnoty, na nichž je náš stát založen. Neméně důležité je naučit jedince vhodným způsobem propojovat a využívat vědomosti získané v procesu učení a vést ho, aby získané vědomosti, dovednosti a návyky uplatnil v praktickém životě.

68

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Učivo je rozvrženo tak, aby výuka rovnoměrně zahrnovala problematiku všech společenskovědních disciplin; hlavní důraz je kladen na problematiku práva, ekonomického a filosofického myšlení, výchovu občana v demokratickém právním státě. Samotný proces vzdělávání pak směřuje k tomu, aby žáci:                   

formulovali základní filosofické otázky týkající se podstaty světa a lidské existence vytvářeli si vlastní životní názor, pochybovali o předkládané pravdě, v procesu poznání se opírali o racionalismus a empirismus byli schopni získané poznatky využívat ve své životní praxi dokázali vysvětlit principy fungování demokratických společenství a jejich odlišnost od nedemokratických forem vlády vytvářeli představy o významu lidských práv, občanských rolí, práv a povinností a svým chováním a jednáním přispívali k vytváření právního státu na principech svobody a demokracie dokázali se orientovat v etických problémech, zaujímali žádoucí postoje na základě autonomní a heteronomní morálky aktivně se zapojovali do občanského života, přijímali odpovědnost za svá rozhodnutí, stali se slušnými a tolerantními občany uměli se orientovat v hlavních problémech současného světa v procesu myšlení se opírali o různé myšlenkové operace, dovedli se věcně tázat, věcně argumentovat a vyvozovat logické závěry prohloubili si schopnost posuzovat společenské jevy a procesy v širších sociokulturních, politických, ekonomických, psychologických souvislostech kriticky vnímali a hodnotili veřejné záležitosti a problémy dovedli posoudit jednání druhých i své vlastní, dokázali korigovat své jednání, chování, uměli přistupovat na kompromis, byli schopni asertivního chování dovedli řešit rozmanité životní situace, uměli překonávat překážky, vytvářeli pozitivní vztahy ke svému okolí a k sobě samému přiměřeným způsobem zdůvodňovali a obhajovali své názory, které by nepoškozovaly práva druhých uměli využívat a porovnávat informace získané z nejrůznějších zdrojů s cílem vytváření vlastních představ uměli vhodným způsobem prezentovat své soudy, úsudky a závěry aktivně se zapojovali do projektů a uměli efektivně využívat prostředků ze zdrojů projektového financování na základě argumentů posoudili vliv a důsledky globalizace a zamysleli se nad problémem globální krize posoudili význam a důsledky členství České republiky v nadnárodních strukturách

Výuka předmětu probíhá v kmenové učebně a multimediální učebně. Metody a formy práce se odvíjejí od konkrétního probíraného učiva a studijních předpokladů žáků. Kromě výuky ve třídě je zařazováno projektové vyučování, odborné přednášky, besedy s odborníky, exkurze. Ve výuce je navozováno diskusní prostředí, kde učitel podporuje, aby žáci vyjadřovali své názory a postoje a rozvíjeli své komunikativní dovednosti. Vyučující uplatňuje aktivizační metody a formy práce, co nejvíce zapojuje studenty do výuky, podle možností organizuje návštěvy kulturních zařízení, správních institucí, úřadů a podniků, zařazuje besedy s odborníky. Na předmět navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje. Seminář ze základů

69

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání společenských věd, který prohlubuje učivo všech disciplín, hlouběji a komplexněji seznamuje žáky se společenskými, hospodářskými, politickými a kulturními aspekty současného života. Seminář prohlubuje jednotlivé tematické celky zařazené do výuky: o Člověk jako jedinec o Člověk a společnost o Člověk a právo o Člověk a stát o Člověk a ekonomika o Člověk v mezinárodním prostředí o Člověk a svět  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel vede žáky k tomu, aby kvalitně prezentovali svoje znalosti - kompetence komunikativní. Učitel pravidelnou prací s odbornou literaturou, odbornými časopisy, internetem a jinými zdroji vede žáky ke kritickému hodnocení pramenů - kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel organizuje exkurze a návštěvy různých institucí, aby žáci mohli porovnávat a konfrontovat získané znalosti s realitou - kompetence k učení, kompetence občanská. Učitel zadáváním referátů, prezentací apod. vede studenty k samostatnému zpracování vybraných okruhů a témat života společnosti - kompetence k učení, kompetence občanská. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence občanská. Učitel zadáváním týmových úkolů vede žáky ke spolupráci při dosažení společného cíle a zároveň k objektivnímu zhodnocení vlastních možností a osobního přínosu – kompetence sociální a personální. Učitel navozuje v hodinách přátelskou atmosféru a motivuje žáky ke zdravé soutěživosti a snaze vyniknout zapojováním do školních, krajských i celostátních soutěží; zároveň důsledně kontroluje a hodnotí, zda zodpovědně přistupovali k zadaným úkolům kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence k podnikavosti.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá ústně i písemně v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Hodnotí se jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti žáků. Učitel také přihlíží k aktivitě žáků při výuce. Hodnocení je založeno na kombinaci známek, které žáci získávají z ústního zkoušení, z písemné formy zkoušení, z testů, referátů, samostatných projektů, SOČ. Důraz je kladen na vytváření rekonstrukčních a tvůrčích představ, na vytváření správných úsudků a vyvozování, na aplikování specificky získaných dispozic v praxi včetně komunikativních dovedností.

5.6.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Základy společenských věd Očekávané výstupy

Učivo

1. Člověk jako jedinec


70

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Žák:

1.1 Psychologie jako věda

▪ posoudí význam psychologie jako vědní disciplíny, její místo v systému věd, uvede její členění, předmět a metody jejího zkoumání, rozliší přístupy psychologického myšlení v průběhu historického vývoje

1.2 Lidský jedinec a jeho vývoj

▪ charakterizuje činitele determinující jedince, rozumí fylogenezi a ontogenezi člověka, vysvětlí podstatu a význam hominizace a socializace

1.5 Člověk v interpersonálních vztazích

1.3 Psychologická charakteristika osobnosti 1.4 Učení a poznávání okolního světa

Mezipředmětové vztahy: ČJ, Dě, Bi, TV PT 1 – OSV: všechny tematické okruhy

▪ vymezí základní psychické vlastnosti osobnosti, vysvětlí temperamentovou typologii s ohledem na vnější projevy, ilustruje příklady chování lidí podle jejich charakteru, charakterizuje jednotlivé druhy schopností, posoudí vliv inteligence na výkonnost člověka, charakterizuje motivační vlastnosti osobnosti, popíše základní formy motivů, zhodnotí způsoby řešení náročných životních situací ▪ posoudí význam poznávacích procesů pro člověka, porozumí podílu pozornosti a vnímání na kognitivním procesu, popíše poruchy vnímání, uvede příklady vytváření představ, posoudí význam paměti, demonstruje podíl lidského myšlení na rozvoji osobnosti, popíše způsob efektivního učení, ilustruje podíl emocí na chování člověka ▪ charakterizuje komunikační proces, na příkladech demonstruje problematiku sociální interakce, porozumí, jak poznávat sám sebe i druhé za účelem vytváření dobrých mezilidských vztahů, umí přijímat kompromis, dovede aplikovat techniky asertivního chování, uvědomuje si význam psychologického poradenství, zná zásady duševní hygieny, umí využít poznatků psychologie v každodenním životě při sebepoznání, poznávání druhých, výběru životního partnera, volbě povolání, orientuje se v náročných životních situacích ▪ řeší problémy založené na mezilidských vztazích, posoudí hodnoty partnerských vztahů, manželství a rodičovství, projevuje etické a morální postoje k ochraně matky a dítěte ▪ orientuje se ve své osobnosti, zná své

1.6 Vztahy v rodině, mezi generacemi, v manželství; krizové situace v rodině; modely sociálního chování, pomoc nemocným a handicapovaným lidem 1.7 Změny v životě člověka

71

INT / VZ: Vztahy mezi lidmi a formy soužití

INT / VZ: Změny v životě člověka a

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání potřeby a cíle, uplatňuje odpovědný přístup k sexuálnímu životu, orientuje se v problematice rodičovství, zná práva jedince v oblasti sexuality a reprodukce

v období adolescence; sebereflexe a kontrola emocí; péče o reprodukční zdraví; modely chování partnerského a sexuálního života

▪ projevuje odolnost vůči rizikovému životnímu stylu, odmítá rizikové chování, uvede důsledky trestních činů a vyvozuje z nich osobní odpovědnost, přijímá morální normy v krizových situacích

1.8 Rizika ohrožující zdraví – zátěžové situace a stres, sexuálně motivovaná kriminalita, formy a stupně násilí a zneužívání, závislosti a s nimi související kriminalita, sociální dovednosti při řešení krizových situací

▪ odpovědně se chová při mimořádné situaci, aktivně se zapojuje do likvidace následků hromadného zasažení obyvatel 2. Člověk ve společnosti Žák: ▪ charakterizuje sociologii jako vědní disciplínu, její význam, vznik, vývoj, postavení v systému věd, principy, předmět a metody zkoumání, orientuje se v základních sociologických teoriích a objasní jejich podstatu, dokáže vyhodnotit statistické informace sociologického průzkumu ▪ umí rozlišit jednotlivé sociální útvary, určí zvláštnosti sociálních skupin, provede jejich klasifikaci, vysvětlí princip davového chování, vysvětlí sociální jednání při výkladu společenských jevů, posoudí význam sociálních pozic a rolí jedince ve společnosti, objasní konflikt rolí, sociální vzorce chování, skupinové normy, systém sankcí, autoritu, jádro skupiny, formální a neformální vztahy

1.9 Sociální dovednosti potřebné při řešení mimořádných událostí

jejich reflexe

INT / VZ: Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence

INT / VZ: Ochrana člověka za mimořádných situací

Počet hodin: 20 2.1 Sociologie a sociologický výzkum 2.2 Člověk a sociální seskupení (sociální útvary) 2.3 Člověk ve velkých společenských celcích 2.4 Sociální struktura 2.5 Příroda, kultura, společnost 2.6 Sociální kontrola a sociální deviace 2.7 Člověk ve sféře práce a organizace 2.8 Člověk v rodině 2.9 Společenské procesy 2.10 Proměny hodnot, kulturních vzorců a volného času v moderní společnosti

▪ popíše funkce sociálních organizací a institucí, určí specifika sociálního hnutí, rozliší pojmy veřejnost a veřejné mínění ▪ rozpozná sociální strukturu a osy stratifikace, charakterizuje základní stratifikační systémy, popíše strukturní řezy společnosti, vysvětlí sociální mobilitu, rozliší třídy a vrstvy, vymezí pojmy status, sociální kapitál, prestiž a výkon, zaujme postoj k diferenciaci společnosti, zhodnotí problém sociální nerovnosti, sociální distance ▪ identifikuje vztah mezi přírodou a kulturou, uvede znaky a funkce kultury, charakterizuje jednotlivé druhy kultury,

72

Mezipředmětové vztahy: ČJ, Dě, VV, HV PT 1 – OSV: všechny tematické okruhy PT 2 – VM: Žijeme v Evropě PT 3 – MkV: všechny tematické okruhy PT 5 – MV: Účinky mediální produkce a vliv médií, Role médií v moderních dějinách

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání vysvětlí problém antropogeneze, objasní vznik institucí, přenos kulturních vzorců, posoudí úlohu morálky, práva a náboženství ▪ diskutuje o sociálních problémech, o problematice sociální patologie a kriminalitě, definuje vznik delikventní kariéry, aplikuje různé přístupy k prevenci a trestání kriminality ▪ identifikuje význam práce, kvalifikace, zaměstnání a kariéry, nezaměstnanosti, uvede rizika sociální exkluze, rozliší instituce a organizace, charakterizuje principy byrokracie, aplikuje sociologický pohled na podnik, chápe proměny přístupu k řízení ▪ charakterizuje rodinu jako primární malou společenskou skupinu, diskutuje o problematice krize rodiny, zhodnotí nové formy soužití, rozliší problémy sociologie věkových skupin ▪ porovná společenské procesy na mikroúrovni a makroúrovni, identifikuje praktické důsledky adaptace a asimilace, charakterizuje sociální změny a problém revoluce, evoluce a pokroku, vysvětlí proces modernizace a uvede základní znaky postmoderní společnosti ▪ diskutuje o problematice konzumní společnosti, využití volného času, charakterizuje masovou kulturu, zaujme postoj k životnímu stylu, posoudí úlohu masmédií, komunikace a veřejného mínění 3. Občan a právo Žák: ▪ charakterizuje právní vědu v systému vědních disciplín, předmět a metody jejího zkoumání ▪ vymezí pojmy právo a moc a objasní jejich vzájemný vztah, porozumí významu práva ve společnosti, charakterizuje vztah práva k dalším hodnotám, popíše legislativní proces ▪ orientuje se v systému práva, charakterizuje základní prameny práva, objasní problematiku právních předpisů, definuje právní normu, umí odlišit právní normy od neprávních, vysvětlí problematiku působnosti právní normy

Počet hodin: 46 3.1 Právní věda 3.2 Pojem práva 3.3 Právo jako systém 3.4 Vývoj evropského práva a práva EU 3.5 Právo v praxi 3.6 Občanské právo 3.7 Rodinné právo 3.8 Pracovní právo 3.9 Trestní právo 3.10 Státní správa a samospráva

73

Mezipředmětové vztahy: Dě, Ze PT 2 –VM: Žijeme v Evropě PT 5 – MV: Účinky mediální produkce a vliv médií

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ identifikuje kořeny a vývoj evropského a komunitárního práva, vymezí hlavní orgány EU a jejich legislativní pravomoci, charakterizuje systém evropského a komunitárního práva a identifikuje význam Evropského soudního dvora, vysvětlí vliv evropského a komunitárního práva na vnitrostátní právo členských států, vysvětlí význam a pozici právních norem EU

3.11 Právní ochrana

▪ porozumí vytváření právních vztahů jako jedné z významných forem realizace práva, charakterizuje právní skutečnosti, popíše prvky právního vztahu, porozumí podstatě subjektů právního vztahu, charakterizuje jejich právní subjektivitu, identifikuje na příkladech formy aplikace práva, porozumí pojmu interpretace práva, rozliší objektivní a subjektivní právní odpovědnost včetně forem zavinění, klasifikuje právní delikty a uvede okolnosti vylučující protiprávnost ▪ uvede příklady právních vztahů upravené občanským právem, rozliší na konkrétních příkladech hlavní typy smluv a uvede závazky smluvních stran, objasní postup vymáhání náhrady škody, objasní princip občanského soudního řízení a uvede jeho účastníky ▪ vysvětlí, v čem spočívá právní význam manželství a rodiny, uvede práva a povinnosti manželů, rodičů a dětí, popíše postup a vymezí podmínky vzniku a zániku manželství, vysvětlí formy náhradní rodinné výchovy ▪ uvede možnosti vzniku pracovněprávního vztahu, popíše vznik pracovního poměru, zná náležitosti pracovní smlouvy, zná práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů ▪ vymezí podmínky trestní odpovědnosti, uvede, za jakých podmínek je trestnost vyloučena, vysvětlí podstatu a druhy trestních činů, rozliší trestný čin od přestupku, vyjmenuje a objasní úlohu účastníků trestního řízení, vysvětlí význam a uvede druhy trestů ▪ uvede a charakterizuje jednotlivé subjekty státní správy a samosprávy ČR, demonstruje na příkladech význam samosprávy pro občana, uvede na

74

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání konkrétních příkladech možnosti občanů, jak se podílet na správě a samosprávě obce a záležitostech týkajících se veřejného zájmu, charakterizuje obce, kraje a jejich finanční zdroje, popíše činnost a orgány obcí a krajů ▪ rozliší hlavní náplně vybraných právnických profesí (soudce, ombudsman, státní zástupce, advokát, notář, exekutor), objasní význam Ústavního soudu, popíše strukturu systému soudů v ČR 4. Občan ve státě Žák: ▪ uvede hlavní charakteristiky politologie jako vědní disciplíny v systému věd, její předmět a metody zkoumání ▪ vymezí podstatu a význam státu, uvede příklady vzniku a zániku států, vysvětlí základní funkce státu, objasní podstatu státu jako mocenské organizace společnosti, orientuje se ve vztahu kategorie státu a moci, objasní problém legitimity moci, rozliší a charakterizuje formy státu, umí odlišit monarchii od republiky, charakterizuje znaky diktatur, uvede rozdíly mezi centralizovaným a decentralizovaným státem

Počet hodin: 30 4.1 Politologie 4.2 Základy teorie státu 4.3 Stát a národ 4.4 Politika a politické ideologie 4.5 Demokratický právní stát 4.6 Politický systém ČR

▪ vymezí znaky národa, vysvětlí národní strukturu státu, definuje multietnicitu ve státě, zaujme postoj ke xenofobii, nesnášenlivosti a diskriminaci, charakterizuje národní tradice, dokáže vysvětlit historické souvislosti státních a ostatních svátků, popíše vznik Československa a samostatné ČR, dokáže definovat občanskou společnost, zná postup nabývání a pozbytí státního občanství ▪ objasní pojem politika, charakterizuje politický systém a jeho prvky, porozumí systému politických stran, rozliší znaky vybraných ideologií ▪ uvede znaky demokratického právního státu, popíše princip dělby moci ve státě, uvede znaky voleb, vysvětlí význam a průběh voleb, charakterizuje volební systémy, vysvětlí podstatu aktivního a pasivního volebního práva, objasní rozdíly mezi demokracií a totalitou, charakterizuje veřejné mínění, vysvětlí

75

Mezipředmětové vztahy: Dě, Ze PT 2 – VM: Žijeme v Evropě PT 3 – MkV: Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání princip politické participace ▪ objasní, jakou funkci plní ústava, orientuje se v problematice lidských práv, charakterizuje Ústavu ČR, Listinu základních práv a svobod, orientuje se v politickém systému ČR 5. Mezinárodní vztahy, globální svět Žák: ▪ charakterizuje historický kontext sjednocování Evropy, uvede příklady českých myslitelů a objasní jejich přínos k evropské integraci, orientuje se v základních ideových východiscích sjednocování Evropy, objasní na konkrétních příkladech činnosti orgánů EU a jejich význam a funkce, posoudí na konkrétních příkladech dopady členství ČR v EU

Počet hodin: 16 5.1 Evropská integrace a Evropská unie

Mezipředmětové vztahy: Dě, Ze, Bi

5.2 Mezinárodní organizace

PT 2 – VM: všechny tematické okruhy

5.3 Planetární problémy

PT 3 – MkV: Vztah k multilingvní situaci a ke spolupráci mezi lidmi z různého kulturního prostředí

▪ vymezí cíle OSN, objasní činnosti a fungování OSN, charakterizuje odborné organizace OSN, vysvětlí historické souvislosti založení NATO, objasní činnosti a fungování NATO, orientuje se v úlohách ČR v rámci NATO, uvede další mezinárodní organizace a charakterizuje jejich hlavní cíle, objasní rozdíl mezi nadnárodní a mezinárodní organizací

PT 4 – EV: všechny tematické okruhy PT 5 – MV: Účinky mediální produkce a vliv médií

▪ charakterizuje proces globalizace, uvede konkrétní příklady globálních problémů současnosti a posoudí jejich příčiny a možné důsledky, ohniska mezinárodního napětí, identifikuje zásady trvale udržitelného rozvoje, uvede příklady dopadů globalizace na život občanů v ČR 6. Úvod do filozofie a religionistiky Žák: ▪ identifikuje na konkrétních příkladech zrod filozofického tázání, rozpozná odlišnosti podob nahlížení na svět prostřednictvím mýtu, náboženství, umění, filozofie, rozliší předmět jednotlivých filosofických disciplín, charakterizuje na příkladech z dějin evropského myšlení vzájemné působení filozofie a speciálních věd ▪ charakterizuje problematiku předsókratovské filozofie, zhodnotí význam „sókratovského obratu“

Počet hodin: 50 6.1 Vznik a význam filozofie 6.2 Kapitoly z dějin evropského filozofického hledání 6.3 Člověk ve světě 6.4 Člověk a poznání 6.5 Člověk ve světě spolu s druhými 6.6 Světová náboženství, religionistika

76

Mezipředmětové vztahy: ČJ, Dě, Ze, Bi

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání v dosavadním kladení filozofických otázek, identifikuje vliv Platónova učení o idejích a Aristotelovy systematické filozofie v dalším vývoji evropského myšlení, porozumí vlivu helénismu na hledání smyslu života v dynamicky měnící se době, charakterizuje středověké myšlení založené na hledání pravdy na základě víry a rozumu, charakterizuje filozofii období patristiky a scholastiky a zasadí ji do kulturního a historického kontextu doby, identifikuje duchovní, ekonomické a politické předpoklady renesančního „návratu k antice“, porovná středověký a novověký obraz světa, zhodnotí význam rozvoje experimentální vědy pro filozofii novověku, charakterizuje metafyziku, filozofii státu a práva, rozliší způsob nahlížení na svět z pohledu racionalismu a empirismu, zhodnotí význam racionalismu, občanských práv a svobod, právního státu v kontextu osvícenství, porozumí německému idealismu založenému na myšlence autonomie subjektu, identifikuje příčiny rozpadu pohegelovské filozofie na linii scientistní a antropologickou, identifikuje znaky pozitivismu, evolucionismu, iracionalismu, kritického racionalismu, strukturalismu, fenomenologie, filozofie existence, fundamentální ontologie a filozofické hermeneutiky ▪ vymezí smysl otologické problematiky bytí a jsoucna, zamyslí se nad vybranými otázkami filozofie bytí, doloží na příkladech chápání pojmu příroda a přirozenost ve vývoji evropské filozofie a vědy, konfrontuje filozofický přístup s fyzikálním s ohledem na problematiku prostoru, pohybu a času, charakterizuje na příkladu vybraných osobností základní způsoby uchopení problematiky člověka ve filozofii 19. a 20. století ▪ rozliší význam mezi antickým „míněním“ a „věděním“, objasní na příkladu vybraných filozofů obsah pojmů senzualismus, empirismus, racionalismus, agnosticismus, skepticismus, dogmatismus, subjektivismus, transcendentalismus, charakterizuje kritéria vědeckost, na příkladech identifikuje propast mezi světem vědeckých teorií a přirozeným

77

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání světem člověka, rozliší základní koncepce pravdy korespondenční, koherenční a konsensuální, rozpozná logicky správnou podobu argumentace ▪ rozliší obsah pojmů morálka, mravnost, etika, dobro, zlo, svědomí, svoboda, identifikuje východiska etiky ctnosti, eudaimonismu, hédonismu, altruismu, ulitarismu, pragmatismu, charakterizuje dějiny etiky a zaujme postoj k hodnotám v průběhu vývoje etiky od antiky po současnost, vymezí vztah hodnot a norem, objasní význam hodnotové orientace pro lidský život, charakterizuje úlohu svědomí v lidském chování a jednání, zhodnotí význam tolerance, respektu a pluralismu pro vývoj demokratické společnosti, ukáže na konkrétních příkladech význam etiky a práva, etiky a podnikání, etiky a médií, etiky a politiky, etiky a sportu, charakterizuje filozofická východiska problému svobody ▪ charakterizuje relioginistiku v systému věd, předmět a metody jejího zkoumání, rozezná hlavní světová náboženství, zdůvodní vliv náboženství na každodenní život, orientuje se v problematice církví a sekt 7. Člověk a ekonomika Žák: ▪ charakterizuje postavení ekonomie v systému věd, předmět a metody zkoumání, vymezí hlavní proudy ekonomického myšlení, charakterizuje ekonomické prvky a ekonomické systémy, objasní základní ekonomické pojmy ▪ vysvětlí úlohu trhu v ekonomice, na praktickém příkladu vysvětlí princip komparativních výhod a nákladů obětované příležitosti, vysvětlí princip působení nabídky a poptávky a vytváření ceny na trhu, objasní vliv tržních subjektů a kategorií na fungování tržního mechanismu, charakterizuje příčiny a podstatu tržního selhání, identifikuje nekalou hospodářskou soutěž, identifikuje roli marketingu pro úspěch zboží na trhu

Počet hodin: 30 7.1 Ekonomie jako věda 7.2 Tržní ekonomika 7.3 Podnikání 7.5 Zaměstnání 7.6 Peníze a osobní finance 7.7 Národní hospodářství a úloha státu v tržní ekonomice (hospodářská politika)

Mezipředmětové vztahy: Ma, Dě, Ze PT 2 – VM: Žijeme v Evropě, Vzdělávání v Evropě a ve světě PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí PT 5 – MV: Účinky mediální produkce a vliv médií

INT/ČSP: realizují se všechny tematické okruhy

▪ vysvětlí na příkladu náklady, výnosy

78

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání a zisk, stanoví cenu na základě kalkulace, charakterizuje podnik jako subjekt národního hospodářství, objasní podstatu podnikatelské činnosti, rozliší na konkrétních příkladech jednotlivé formy podnikání, uvede základní znaky obchodních společností, družstva a živností, na konkrétních příkladech porovná podnikatelskou činnost se zaměstnáním ▪ charakterizuje činnosti personalistiky, umí naplánovat počet zaměstnanců v podniku, orientuje se v problematice evidence zaměstnanců, vyhodnotí nabídku různých pracovních příležitostí, identifikuje předpoklady k získání určitého zaměstnání, vysvětlí rozdíl mezi úkolovou a časovou mzdou, mezi hrubou a čistou mzdou, mezi nominální a reálnou mzdou, uvede příklady forem náhrady mezd, umí vypočítat čistý příjem, charakterizuje nezaměstnanost, její podstatu, příčiny, formy a důsledky, orientuje se v situaci ztráty zaměstnání, porovná na konkrétních příkladech zaměstnání s podnikáním ▪ charakterizuje a rozliší jednotlivé formy peněz, objasní princip hotovostního a bezhotovostního styku, vysvětlí funkci centrální banky a obchodních bank, posoudí možnosti využití různých bankovních produktů a služeb, navrhne a posoudí možnosti financování v rámci rozpočtu domácnosti, vymezí úlohu úspor a možnosti jejich zhodnocení, navrhne a posoudí možnosti řešení situace nedostatku finančních prostředků na základě úvěru a leasingu, rozliší na konkrétních příkladech různé druhy investic a posoudí jejich výnosnost a riziko, dokáže rozlišit různé druhy cenných papírů a s nimi spojená rizika, charakterizuje druhy pojištění a dokáže vybrat vhodný pojistný produkt ▪ objasní podstatu a význam hospodářské politiky s ohledem na funkce státu, postihne vztah obecné ekonomické teorie a hospodářské politiky, charakterizuje subjekty a nástroje hospodářské politiky, na příkladu posoudí vývoj

79

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání makroekonomických ukazatelů, uvede příklady zásahů státu do tržní ekonomiky, rozliší příjmové a výdajové položky státního rozpočtu, rozliší způsob úhrady přímých a nepřímých daní, popíše systém sociálního a zdravotního pojištění, posoudí na příkladu, které sociální dávky lze využít

5.6.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Člověk jako jedinec. 2. ročník Člověk ve společnosti. Občan a právo. 3. ročník Občan ve státě. Mezinárodní vztahy, globální svět. Úvod do filozofie a religionistiky. 4. ročník Úvod do filozofie a religionistiky. Člověk a ekonomika.

80



DĚJEPIS 5.7.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 2


4. 2

Celkem 8

Vyučovací předmět Dějepis realizuje obsah vzdělávacího oboru Dějepis v RVP GV, který je součástí vzdělávací oblasti Člověk a společnost. Předmět zahrnuje částečně následující průřezová témata vycházející z RVP GV: Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Mediální výchova (viz kapitola 3.8 ŠVP). V předmětu Dějepis je možné využít mnoho mezipředmětových vztahů (zeměpis, základy společenských věd, český jazyk a literatura, výtvarná a hudební výchova, matematika) v průběhu celého školního roku nejen systematicky a plánovitě, ale především v souvislosti s aktuálními událostmi a při konkrétních reakcích žáků. Maturitní zkoušku z předmětu Dějepis lze konat v rámci profilové části. Cílem dějepisu je nejen informovat o vývoji člověka a lidské společnosti v chronologickém sledu od pravěku po současnost, ale především naučit žáky historicky myslet, což je schopnost aplikovat historické poznatky a zákonitosti při chápání současnosti a budoucnosti. Obsahově pokrývá chronologický vývoj člověka a lidské společnosti od pravěku po současnost. Důraz je kladen především na dějiny 19. a 20. století, kde leží kořeny mnohých současných společenských jevů. Předmět přispívá k uchování kontinuity tradičních hodnot naší civilizace, vlasteneckému cítění a vytváření základních mravních hodnot. Učí respektu k základním principům demokracie, evropanství a odpovědnému občanskému životu. Vede k citlivému přístupu k přírodě a kulturnímu dědictví. Žák je podporován ve schopnostech zaujmout vlastní stanovisko a kriticky posoudit a hodnotit společenské jevy, aby mohl odhalit a rozpoznat myšlenkovou manipulaci. Obecné historické jevy jsou konkretizovány prostřednictvím zařazování dějin regionálních. Důležitým cílem je vést žáky k úctě k člověku a životu jako takovému, což je nejlepší prevencí

81

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání rasistických, xenofobních a extrémistických postojů. V neposlední řadě stojí výchova k toleranci a respektování lidských práv. Výuka probíhá většinou v odborné audiovizuální učebně. Ve výuce je kladen důraz na vytváření správných úsudků a vyvozování, na aplikování získaných informací v praxi včetně komunikativních dovedností. Při přípravě a vedení hodin je nutné vycházet z kontextu přiměřenému znalostem a dovednostem, věku a potřebám žáků. Základní metodou dějepisu je výklad, který je pravidelně kombinován s dalšími vyučovacími metodami: frontální diskuse, skupinová práce (práce s písemnými prameny, dramatické ztvárnění historických epoch aj.), přednášky a diskuse s odborníky, názorné ukázky (video, počítačová projekce, mapy, tabelární pomůcky, hmotné a písemné prameny aj.). Pravidelnou součástí jsou historické exkurze spojené s cíli výtvarné a literární výchovy (Praha, Vídeň, Paříž, ale i vlastní region a město Světlá nad Sázavou). Na předmět Dějepis navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Seminář z dějepisu, který prohlubuje a rozšiřuje učivo o světových, národních i regionálních dějinách a zaměřuje se na tyto oblasti práce: o Regionální dějiny o Dějiny kultury o Významné historické osobnosti a jejich přínos pro lidskou civilizaci o Vybrané kapitoly z dějin 19. – 21. století o Pomocné vědy historické o Prohloubení a integrace učiva dějepisu, příprava k maturitě a přijímacím zkouškám Součástí výuky jsou referáty, práce s dokumenty všeho druhu, odbornými časopisy, internetem; žáci se učí interpretovat historické prameny. V průběhu semináře žák vypracovává seminární práci, jejíž téma si volí po konzultaci s vyučujícím a jejíž obsah prezentuje a obhajuje v rámci semináře. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje.  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel vede žáky k tomu, aby kvalitně prezentovali svoje znalosti - kompetence komunikativní. Učitel pravidelnou prací s odbornou literaturou, odbornými časopisy, internetem a jinými zdroji vede žáky ke kritickému hodnocení pramenů - kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel organizuje exkurze na historicky významná místa, návštěvy muzeí, galerií, aby žáci mohli porovnávat a konfrontovat získané znalosti s realitou - kompetence k učení, kompetence občanská. Učitel zadáváním referátů, prezentací apod. vede studenty k samostatnému zpracování historických partií - kompetence k učení, kompetence občanská. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence občanská. Učitel navozuje v hodinách přátelskou atmosféru a motivuje žáky ke zdravé soutěživosti a snaze vyniknout zapojováním do školních, krajských i celostátních soutěží; zároveň důsledně kontroluje a hodnotí, zda zodpovědně přistupovali k zadaným úkolům -kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence pracovní.  Hodnocení výsledků žáků

82

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Hodnocení a klasifikace žáků se uplatňuje dle standardního školního klasifikačního řádu. Výsledkem klasifikace je hodnocení teoretických znalostí žáků, ale i hodnocení praktických úkolů (referáty, samostatné práce, souhrnné práce, projekty, testy) a přihlédnutí k aktivitě v hodinách a zapojení do školních a mimoškolních soutěží, např. SOČ apod. Hodnocení je založeno na kombinaci známek, které žáci získávají z ústního zkoušení, z písemné formy zkoušení, z referátů, testů, samostatných projektů či seminárních prací.

5.7.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Dějepis Očekávané výstupy 1. Úvod do studia historie Žák: ▪ charakterizuje smysl historického poznání a jeho povahu jako poznání neuzavřeného a proměnlivého ▪ rozlišuje různé zdroje historických informací, způsob jejich získávání a úskalí jejich interpretace ▪ vymezí rozdíl mezi historií a dějepisem ▪ vysvětlí metody práce historika ▪ uvede typy historických pramenů ▪ vyjmenuje pomocné vědy historické a vysvětlí jejich obsah

Učivo

Poznámky

1.1 Význam historického poznání pro současnost

Mezipředmětové vztahy: ZSV

Počet hodin: 4

1.2 Práce historika, historické informace, jejich typy, účel, možnosti využití 1.3 Vznik historie jako vědy 1.4 Rozdělení historie 1.5 Historické metody 1.6 Historické prameny 1.7 Pomocné vědy historické 1.8 Vztah historie k ostatním vědám 1.9 Periodizace dějin

▪ objasní hlavní mezníky v periodizaci dějin 2. Pravěk Žák: ▪ objasní ve shodě s aktuálními vědeckými poznatky materiální a duchovní život lidské společnosti v jednotlivých vývojových etapách pravěku

Počet hodin: 10 2.1 Doba kamenná – paleolit, mezolit, neolit, eneolit 2.2 Doba bronzová 2.3 Doba železná

▪ charakterizuje pojem archeologická kultura ▪ vysvětlí zásadní zlom ve vývoji lidstva v důsledku cílevědomé zemědělské a řemeslné činnosti

83

Mezipředmětové vztahy: Ze, VV, Bi

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ zařadí časově a prostorově hlavní archeologické kultury pravěku 3. Starověk Žák: ▪ zdůvodní civilizační přínos vybraných starověkých společenství, antiky a křesťanství jako základních fenoménů, z nichž vyrůstá evropská civilizace ▪ objasní židovství (vazbu mezi židovstvím a křesťanstvím) a další neevropské a kulturní systémy

Počet hodin: 28 3.1 Staroorientální státy: Mezopotámie, Egypt, Indie, Čína 3.2 Antické Řecko

Mezipředmětové vztahy: Ze, VV, Bi, ČJ, ZSV, Ma, Fy

3.3 Antický Řím 3.4 Naše země a ostatní Evropa v době římské; civilizovanost a barbarství, limes romanus jako civilizační hranice

▪ popíše určující procesy a události, uvede významné osobnosti starověkých dějin 4. Středověk (raná fáze) Žák: ▪ objasní proces christianizace a její vliv na konstituování raně středověkých států v Evropě; vysvětlí podstatu vztahu mezi světskou a církevní mocí v západním a východním kulturním okruhu i projevy vlivu náboženství a církve ve středověké společnosti ▪ definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 5.–11. století a jeho specifické projevy ve vybraných státních celcích ▪ charakterizuje základní rysy vývoje na našem území

Počet hodin: 26 4.1 Stěhování národů 4.2 Utváření středověké Evropy (byzantsko-slovanská oblast, franská říše a oblast západní, východní a střední Evropy) 4.3 Normané a jejich vliv na vývoj západní a jižní Evropy

4.5 Český přemyslovský stát 4.6 Islám a arabská říše. 4.7 Křesťanství jako nové kulturní a společenské pojítko, vnitřní nejednota 4.8 Boj o investituru 4.9 Křesťanství, papežství a císařství

▪ vysvětlí důsledky tatarských nájezdů pro východní Evropu

4.10 Vzdělanost a umění raného středověku

▪ definuje proměny hospodářského a politického uspořádání středověké společnosti 11. – 15. stol. a jeho specifické projevy v jednotlivých zemích ▪ charakterizuje základní rysy vývoje na našem území ▪ použije znalosti z předchozího studia a objasní význam tatarských a

PT 2 – VM: Globalizační a rozvojové procesy

4.4 Počátky státních útvarů na našem území

▪ vymezí specifika islámské oblasti

5. Středověk (vrcholná fáze) Žák:

Mezipředmětové vztahy: Ze, VV.Bi, ČJ, ZSV, Ma, Fy

Počet hodin: 34 5.1 Křížové výpravy 5.2 Vznik jednotných států v západní Evropě 5.3 Stoletá válka, její příčiny a důsledky 5.4 Vývoj Svaté říše římské do nástupu Habsburků 1440 5.5 Mongolská a turecká expanze, zánik Byzantské říše 5.6 Křížové výpravy, kacířství,

84


Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání tureckých nájezdů pro vývoj Evropy a zánik Byzantské říše

husitství 5.7 Český stát (období přemyslovského státu, lucemburská epocha, husitství, doba jagellonská) 5.8 Venkov a zemědělství, kolonizace; rozvoj řemesel a obchodu, urbanizace 5.9 Střední a východní Evropa ve 12. – 15. stol. 5.10 Vzdělanost a umění vrcholného a pozdního středověku

6. Počátky novověku Žák: ▪ umí vysvětlit nové filozofické a vědecké myšlenky, které byly zformulovány ve 14. – 17. stol.; zhodnotí jejich praktický dopad ▪ porozumí důsledkům zámořských objevů, jež vedly k podstatným hospodářským i mocenskopolitickým změnám ▪ popíše základní rysy reformace a protireformace, vysvětlí důsledky pro další evropský i světový vývoj ▪ vymezí základní znaky stavovství a absolutismu; uvede konkrétní projevy v jednotlivých zemích a příklady střetů

Počet hodin: 34 6.1 Renesance a humanismus 6.2 Reformace


6.3 Zámořské plavby 6.4 Evropské monarchie v 16.–17. století. Šíření reformace 6.5 Rivalita a spolupráce evropských velmocí v raném novověku; třicetiletá válka 6.6 Absolutismus a stavovství 6.7 První buržoazní revoluce 6.8 Barokní kultura, politika a náboženství

▪ posoudí postavení českého státu uvnitř habsburského soustátí a analyzuje jeho vnitřní sociální, politické a kulturní poměry 7. Modernizace společnosti; liberalismus a nové myšlenkové proudy, které z něj vycházejí Počet hodin: 68 Mezipředmětové Žák: 7.1 Rozvoj výroby a vědy, proměna vztahy: Ze, ČJ, ZSV, agrární společnosti ve společnost ▪ vysvětlí emancipační úsilí národů a Fy průmyslovou, změny v sociální jednotlivých společenských vrstev; struktuře vymezí místo utváření českého novodobého národa v tomto procesu 7.2 Utváření novodobých národních PT 2 – VM: Globalizační a včetně jeho specifických rysů společností (zejm. české, slovenské, německé, italské), vývoj společnosti ve rozvojové procesy ▪ charakterizuje proces modernizace, Francii vysvětlí průběh industrializace a její ekonomické, sociální a politické 7.3 Česká společnost důsledky; rozpozná její ekologická v habsburské monarchii, její politické rizika; určí základní příčiny snahy do roku 1867 asymetrického vývoje Evropy a světa 7.4 Pokus o české vyrovnání v důsledku rozdílného tempa 7.5 Předpoklady a projevy imperiální modernizace (mocenské a koloniální) politiky

85

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ objasní tendence vývoje české společnosti ve 2. pol. 19. stol. ▪ vysvětlí expanzivní záměry velmocí v okrajových částech Evropy a mimoevropském světě, jež byly příčinou četných střetů a konfliktů daného období

velmocí; nástup Ruska jako evropské velmoci; USA, jejich vnitřní vývoj a vojenské aktivity v předvečer 1. světové války 7.6 Mimoevropská ohniska koloniálních konfliktů 7.7 Proměny životního stylu, vzdělanost a umění „belle epoque“ přelomu 19./20. století

8. Moderní doba; situace v letech 1914 – 1945 Žák: 8.1 První světová válka, české země v době války a 1. odboj ▪ charakterizuje dvě světové války, dokumentuje sociální, hospodářské a 8.2 Revoluce v Rusku, upevňování politické důsledky bolševické moci ▪ uvede příčiny a projevy politického a mocenského obrazu světa, který byl určen vyčerpáním tradičních evropských velmocí, vzestupem USA a nastolením bolševické moci v Rusku ▪ vymezí základní znaky totalitních ideologií a dovede je srovnat se zásadami demokracie; objasní příčiny a podstatu agresivní politiky a neschopnosti potenciálních obětí jim čelit ▪ vysvětlí souvislost mezi světovou hospodářskou krizí a vyhrocením politických problémů, které byly provázeny radikalizací pravicových i levicových protidemokratických sil ▪ popíše a zhodnotí životní způsob v moderní evropské společnosti, zhodnotí význam masové kultury 9. Soudobé dějiny Žák: ▪ charakterizuje vznik, vývoj a rozpad bipolárního světa, jeho vojenská, politická a hospodářská seskupení, vzájemné vztahy a nejvýznamnější konflikty ▪ vysvětlí základní problémy vnitřního vývoje zemí západního a východního bloku; zejména se zaměří na pochopení vnitřního vývoje a vzájemných vztahů supervelmocí USA, SSSR a situaci

8.3 Versailleský systém a jeho vnitřní rozpory 8.4 Evropa a svět ve 20. a 30. letech, světová hospodářská krize ve světě i v ČSR

Počet hodin: 30 Mezipředmětové vztahy: ČJ, ZSV PT 2 – VM: Globalizační a rozvojové procesy PT 5 – MV: Role médií v moderních dějinách

8.5 Nástup fašismu 8.6 Růst mezinárodního napětí a vznik válečných ohnisek 8.7 Mnichovská krize a její důsledky 8.8 Kultura 1. poloviny 20. století (zrod moderního umění, nástup masové kultury, sport) 8.9 2. světová válka (globální a hospodářský charakter války, věda a technika jako prostředky vedení války, holocaust), Protektorát Čechy a Morava, 2. odboj 8.10 Obnova Československa Počet hodin: 30 9.1 Evropa a svět po 2. světové válce, vznik OSN, princip sociálního státu 9.2 Studená válka, východní blok, jeho politický, hospodářský a sociální vývoj 9.3 SSSR jako světová velmoc; RVHP, Varšavská smlouva 9.4 Vývoj v Československu v poválečném období do roku 1969 9.5 Euroatlantická spolupráce a vývoj demokratických zemí, USA jako světová velmoc

86

Mezipředmětové vztahy: ČJ, ZSV, Ze

PT 2 – VM: Globalizační a rozvojové procesy, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky PT 5 – MV: Role médií v moderních

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ve střední Evropě a v naší zemi ▪ porovná a vysvětlí způsob života a chování v nedemokratických společnostech a v demokraciích ▪ popíše mechanismy a prostředky postupného sjednocování Evropy na demokratických principech, vysvětlí lidská práva v souvislosti s evropskou kulturní tradicí; zná základní instituce sjednocující se Evropy, jejich úlohu a fungování ▪ objasní hlavní problémy specifické cesty vývoje významných postkoloniálních rozvojových zemí; objasní význam islámské a některé další neevropské kultury v moderním světě

9.6 Životní podmínky na obou stranách „železné opony“

dějinách

9.7 Československo v době normalizace 9.8 Dekolonizace; „třetí svět“ a modernizační procesy v něm – ekonomické, demografické a politické postavení v globálním světě 9.9 Pád komunistických režimů a jeho důsledky; sjednocující se Evropa a její místo v globálním světě 9.10 Globální problémy moderní společnosti

▪ vymezí základní problémy soudobého světa a možnosti jeho dalšího vývoje

Poznámka: Zařazení průřezových témat a jejich tématických okruhů (dále PT - TO ) 1. PT 2 - Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech má žákovi pomoci: - přijímat zodpovědnost za sebe a svět, ve kterém žije - být vnímavý ke kulturním rozdílnostem - respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět - zaujímat konstruktivní postoje k naléhavým otázkám míru a lidských práv - bránit se proti násilí, teroru a škodlivým vlivům, které jsou nepříznivým důsledkem globalizačních procesů - myslet systémově a hledat souvislosti mezi jevy a procesy - chápat historickou kontinuitu v evropském a globálním kontextu - nacházet řešení problémů a konfliktů s ohledem na historickou zkušenost Evropy i světa - vytvořit si na základě osvojených informací vlastní názor V rámci tohoto průřezového tématu budou realizovány okruhy Globalizační a rozvojové procesy a Globální problémy, jejich příčiny a důsledky 2. PT 5 - Mediální výchova má žákovi pomoci : - rozvíjet kritický odstup od podnětů přicházejících z médií - posilovat sebereflexi a nacházet místo ve společnosti - rozeznávat společenskou a estetickou hodnotu sdělení - získat představu o roli médií v jednotlivých typech společnosti a různých historických kontextech - získat základní představu o práci v jednotlivých médiích - osvojit si dovednosti umožňující práci v týmu V rámci tohoto průřezového tématu bude kladen důraz na okruh Role médií v moderních dějinách.

87


5.7.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Úvod do studia dějepisu. Pravěk. Starověk. Středověk – raná fáze. 2. ročník Středověk – vrcholná fáze. Počátky novověku. 3. ročník Modernizace společnosti; liberalismus a nové myšlenkové proudy, které z něj vycházejí. 4. ročník Moderní doba; situace v letech 1914-1945. Soudobé dějiny.


FYZIKA 5.8.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 2


4. 2

Celkem 8

Obsahem předmětu Fyzika je část vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP GV. V předmětu se realizují vybrané tematické okruhy průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Environmentální výchova (viz kapitola 3.8 ŠVP). Celým studiem prolínají další průřezová témata: Osobnostní a sociální výchova, témata – seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů, sociální komunikace při provádění laboratorních prací; Mediální výchova – uživatelé při práci s audiovizuálními programy. Maturitní zkoušku z předmětu Fyzika lze konat v rámci profilové části. Ve vyučování fyzice mají žáci získat představu o přírodních zákonitostech a podstatě přírodních jevů, o souvislostech s ostatními přírodovědnými obory a získat základy pro hlubší studium přírodovědného zaměření. Charakteristickým rysem předmětu jsou jeho významné souvislosti se všemi dalšími přírodovědnými předměty. Po celou dobu studia je žák veden k tomu, aby zejména  chápal, že lze objevit příčiny přírodních zákonitostí  rozuměl různým typům fyzikálních dějů, uměl tyto znalosti aplikovat  využíval matematický aparát pro odvození jednoduchých fyzikálních vztahů  aplikoval své znalosti při provádění praktických měření V každém ročníku je součástí výuky provedení laboratorních prací. V hodinách je vymezen prostor pro praktické činnosti žáků. Pro výuku je k dispozici učebna vybavená didaktickou technikou a pomůckami potřebnými k výuce i provedení laboratorních prací. Na předmět navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Seminář z fyziky. Předmět je určen žákům, kteří se budou připravovat k vykonání maturitní zkoušky z přírodovědných předmětů, kteří budou mít problematiku fyziky v přijímacích zkouškách na VŠ a kteří mají o fyzikální poznatky hlubší zájem. Předmět se bude vyučovat v učebně fyziky, bude též 88

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání využívat učebnu IVT. Výuka bude doplňována odbornými exkurzemi a přednáškami odborníků. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje. Absolvování předmětu není nutnou podmínkou pro konání maturitní zkoušky z přírodovědných předmětů. Žákům umožní aktivním způsobem uspořádat a systematizovat přírodovědné znalosti a vědomosti na konkrétních teoreticko-praktických aplikacích. Je žádoucí – žáci v tomto smyslu budou vedeni – aby se žáci během studia účastnili předmětových soutěží, fyzikální olympiády a dalších přírodovědných odborných soutěží a porovnávali tak své znalosti se žáky jiných škol.

 Výchovné a vzdělávací strategie Učitel preferuje u žáků otevřenost vůči vzdělávání, vnitřní motivovanost ke vzdělávání, dovednost učit se, vytváření kvalitního všeobecného vzdělanostního základu, ukládání vědomostí v souvislostech, tvořivost, kritické myšlení, schopnost sebereflexe kompetence k učení. Učitel vede žáky k tomu, aby řešili fyzikální úlohy jak samostatně, tak ve spolupráci ve skupině, oceňuje vytrvalost, důslednost, schopnost spolupráce - kompetence k řešení problémů. Učitel vede soustavně žáky k tomu, aby kvalitně prezentovali své znalosti, aby se u žáků vytvářela schopnost vyjádření vlastního názoru a jeho obhájení, aby uměli naslouchat názorům druhých, vytvářela se u nich schopnost tolerance, schopnost interpretace přijímaných informací - kompetence komunikativní. Učitel zadává úkoly formou skupinové práce, podněcuje a řídí diskuse nad možnostmi řešení problémů, vede žáky k prezentaci vlastních postupů řešení, upevňuje schopnost vytváření vlastního názoru, ochotu spolupracovat a pomáhat, ohleduplnost, slušnost v jednání - kompetence sociální a personální. Učitel vytváří u žáků pozitivní vztah ke světu, kritičnost k předkládaným poznatkům, schopnost hájit svá práva, chápat potřeby druhých, vytváří u žáků zodpovědnost k sobě i druhým i k prostředí, ve kterém žije - kompetence občanské. Učitel dbá na ovládání laboratorní techniky, efektivní organizaci práce, samostatné pracovní postupy, pracovní návyky, dodržování zásad bezpečnosti práce - kompetence k podnikavosti.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá ústně i písemně v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Hodnotí se jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti žáků (projektová práce, laboratorní práce, testy aj.). Učitel také přihlíží k aktivitě žáků při výuce.

5.8.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Fyzika Očekávané výstupy

Učivo

Poznámky

89

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 1. Fyzikální veličiny Žák: ▪ užívá s přehledem f. veličiny a jednotky, umí převádět jednotky, změří vhodnou metodou určené veličiny, zpracuje měření, stanoví správně výsledek měření, rozlišuje vektorové a skalární veličiny 2. Mechanika Žák: ▪ využívá abstraktní představy hmotného bodu při řešení fyzikálních problémů, rozlišuje inerciální a neinerciální vztažné soustavy a využívá je při popisu f. dějů, klasifikuje pohyby a využívá základní kinematické vztahy pro jednotlivé druhy pohybů, určuje v konkrétní situaci působící síly a jejich výslednici, využívá Newtonovy zákony při popisu fyzikálních dějů, aplikuje zákony zachování

Počet hodin: 8 1.1 Fyzikální veličiny a jejich jednotky 1.2 Soustava SI 1.3 Měření f. veličin

Mezipředmětové vztahy: převody jednotek, vektorová algebra

1.4 Skalární a vektorové veličiny

PT 2 – VM: Žijeme v Evropě

2.1 Mechanika hmotného bodu

Mezipředmětové vztahy: výpočet neznámé ze vzorce. lineární a kvadratická funkce, řešení rovnic, goniometrické funkce, oblouková míra Podmínky pro pohyb při sportovních disciplínách

Počet hodin: 83 Kinematika pohybu - vztažná soustava, poloha, změna polohy, rychlost, zrychlení Dynamika pohybu - síla, setrvačná hmotnost, hybnost, změna hybnosti, Newtonovy pohybové zákony, inerciální a neinerciální vztažná soustava, druhy sil, tření

▪ určuje dráhový účinek síly, uvádí souvislost mechanické energie s prací, aplikuje zákony zachování

2.2 Mechanická práce, výkon, účinnost Mechanická energie a její vzájemné proměny

Mezipředmětové vztahy: vektorová algebra, perpetuum mobile prvního druhu

▪ objasní silové působení grav. pole, popíše grav. pole příslušnými veličinami, rozliší tíhovou a gravitační sílu, objasní pohyby těles v grav. poli

2.3 Gravitační pole Gravitační pole a jeho charakteristika Newtonův gravitační zákon Tíhové pole Země a pohyby v něm Keplerovy zákony

Mezipředmětové vztahy: sluneční soustava, zeměpisná šířka a délka

▪ popisuje translační a rotační pohyb tuhého tělesa kinematicky i dynamicky, určí v konkrétních situacích síly, jejich výslednici, momenty sil a výsledný moment

2.4 Mechanika tuhého tělesa Tuhé těleso a jeho pohyby Moment síly, momentová věta Těžiště tělesa a rovnovážné polohy

Mezipředmětové vztahy: vektorová algebra

▪ aplikuje zákony zachování na proudění ideální kapaliny

2.5 Mechanika kapalin a plynů Rovnice kontinuity Bernoulliho rovnice

Mezipředmětové vztahy: výpočet neznámé ze vzorce

▪ užívá základní kinematické a dynamické vztahy při řešení

2.6 Kmitání mech. oscilátoru Kinematika harmonického kmitání

90

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání problémů a úloh

Dynamika harmonického kmitání Energie harmonického kmitání

▪ objasní princip vzniku a šíření vlnění a jeho vlastností, podmínky existence zvukového vlnění

2.7 Mechanické vlnění, zvuk Druhy vlnění a jejich charakteristika Zvukové vlnění a jeho vlastnosti

Mezipředmětové vztahy: akustika, hudební nástroje; lidské ucho a jeho funkce, ochrana zdraví

3.1 Základní poznatky Kinetická teorie látek Teplota a její měření První termodynamická věta

Mezipředmětové vztahy: vývoj názorů na podstatu hmoty PT 4 – EV: Vztah organismů a prostředí

▪ vysvětlí stavové změny ideálního plynu užitím stavové rovnice, formuluje zákon zachování energie pro tepelné děje

3.2 Vnitřní energie, práce a teplo Vnitřní energie, práce, teplo, ideální plyn Střední kvadratická rychlost Teplota a tlak z hlediska molekulové fyziky Stavová rovnice a tepelné děje

PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí

▪ rozlišuje krystalické a amorfní látky na základě znalosti jejich uspořádání, řeší praktické problémy, objasní průběh pružné deformace, pochopí zákonitosti roztažnosti látek, vysvětlí jevy související s povrchovou silou a energií kapalin

3.3 Struktura a vlastnosti látek Struktura a vlastnosti látek Deformace pevného tělesa Hookův zákon Teplotní roztažnost Povrchová vrstva kapaliny a její vlastnosti Jevy na rozhraní látek

▪ objasní kvalitativně i kvantitativně změny skupenství látek, předvídá děje související se změnami stavu látek za pomoci fázového diagramu

3.4 Změny skupenství Změny skupenství a jejich průběh Fázový diagram

3. Molekulová fyzika a termika Žák: ▪ využívá principy kinetické teorie při objasňování vlastností látek, skupenství a procesů v nich probíhajících, uplatňuje termodynamické zákony při řešení úloh

Počet hodin: 45

4. Elektřina a magnetismus Žák: ▪ porozumí podstatě el. jevů, objasní podmínky vzniku el. napětí a existence el. pole, rozlišuje jevy nastávající v el. poli, objasní model kondenzátoru a jeho funkci

4.1 El. náboj a el. pole Elektrický náboj a jeho vlastnosti Coulombův zákon Elektrické pole a jeho vlastnosti Elektrické napětí Vodič a izolant v el. poli Kapacita, kondenzátor

▪ rozlišuje vodič a izolant, polovodič, objasní podmínky vzniku stejnosměrného el. proudu a jeho vedení ve vodiči,

4.2 El. proud v látkách El. proud Ohmův zákon Elektrická energie

Mezipředmětové vztahy: princip bruslení, lyžování a sáňkování; atmosféra a děje v ní

Počet hodin: 68

91


Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání užívá Ohmův zákon při řešení praktických úloh, vysvětlí podstatu vedení el. proudu v kapalinách a plynech

Výkon el. proudu Polovodiče Vodivost kapalin a plynů

▪ uvádí základní vlastnosti magnetického pole, vysvětlí funkci magnetických zařízení a magnetické vlastnosti materiálů, objasní vlastnosti nestacionárního magnetického pole za pomoci Faradayova zákona

4.3 Magnetické pole Magnet a jeho vlastnosti Magnetická pole Magnetická indukce Magnetické vlastnosti látek a jejich využití v praxi Elektromagnetická indukce Vlastní indukce Přechodové jevy

Mezipředmětové vztahy: magnetické pole Země a jeho využití

▪ objasní vznik střídavého proudu a popíše jeho charakteristické vlastnosti, vysvětlí chování prvků zařazených v obvodu střídavého proudu, popíše podstatu výroby a rozvodu střídavého proudu v praxi

4.4 Střídavý proud Vznik střídavého proudu Výkon střídavého proudu, efektivní hodnoty Obvody střídavého proudu Generátory Třífázová soustava Transformátor Přenos el. energie Elektromotory 4.5 Elektromagnetické kmitání a vlnění Elektromagnetický oscilátor, elektromagnetická vlna Přenos informací elektromagnetickým vlněním

PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí, Globální problémy – výroba el. energie a související problémy

5.1 Světlo jako elektromagnetické vlnění

Mezipředmětové vztahy: ochrana zdraví PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí

▪ využívá základy paprskové optiky k řešení praktických problémů, vysvětlí princip jednoduchých optických přístrojů, vysvětlí funkci lidského oka

5.2 Zobrazování optickými soustavami Optické přístroje a jejich využití Lidské oko

Mezipředmětové vztahy: fyziologie vidění, poruchy vidění

▪ klasifikuje elektromagnetické záření, uvádí příklady využití záření v praxi

5.3. Elektromagnetické záření Elektromagnetické záření, jeho druhy a vlastnosti Využití elektromagnetického záření

Mezipředmětové vztahy: využití elmag. záření v dalších oborech PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí, jeho ochrana

6.1 Vznik a význam STR

PT 1 – OSV: osobnost A.

▪ klasifikuje elektromagnetické 4.5 záření, zná způsoby využití různých druhů záření v praxi, uvědomuje si význam ochrany zdraví před elektromagnetický zářením 5. Optika Žák: ▪ analyzuje různé teorie podstaty světla, předvídá na základě znalostí jeho chování v daném prostředí

6. Speciální teorie relativity Žák:

Mezipředmětové vztahy: ochrana zdraví

Počet hodin: 24

Počet hodin: 8

92

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ pochopí relativnost pojmů a veličin, vysvětlí základní principy STR, porozumí důsledkům STR a dokáže je správně interpretovat 7. Fyzika mikrosvěta Žák: ▪ pochopí rozdílnost pojmů makrosvět – mikrosvět, popíše a vysvětlí podstatu fotoefektu, vymezí základní vlastnosti fotonu, vysvětlí duální povahu částic, využívá zákony zachování u mikročástic

6.2 Základní principy STR 6.3 Důsledky a závěry STR

Einsteina

Počet hodin: 18 7.1 Základní poznatky kvantové fyziky Struktura mikrosvěta Atom, složení jádra Pohyb v mikrosvětě Kvantová hypotéza Fotoelektrický jev Foton Kvantová mechanika

▪ vysvětlí zákonitosti uspořádání elektronového obalu atomu, interpretuje správně stimulovanou emisi záření a její využití

7.2 Fyzika elektronového obalu Atomová fyzika Kvantování energie atomů, atom vodíku Lasery

Mezipředmětové vztahy: periodická soustava prvků, kvantová čísla, spektrální analýza

▪ vysvětlí zákonitosti jaderných přeměn, rozliší přirozenou a umělou radioaktivitu, zná způsoby ochrany člověka před nebezpečnými druhy záření

7.3.Jaderná fyzika Jaderná fyzika Radioaktivita, jaderná reakce, jaderná energetika


8.1 Základní stavba vesmíru 8.2 Hvězdy 8.3 Lety umělých těles do vesmíru

Mezipředmětové vztahy: stavba vesmíru, vesmírné objekty a jejich vlastnosti PT 2 – VM: význam výzkumu vesmíru pro lidstvo

8. Astrofyzika Žák: ▪ vysvětlí stavbu vesmíru na základě pochopení vývoje vesmíru, rozlišuje vesmírné objekty podle jejich vlastností, zná historii dobývání vesmíru člověkem

Počet hodin: 10

5.8.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Fyzikální veličiny. Mechanika, kap. 2.1 – 2.5. 2. ročník Mechanika, kap. 2.6 a 2.7. Molekulová fyzika a termika. 3. ročník Elektřina a magnetismus. 4. ročník Optika. Speciální teorie relativity. Fyzika mikrosvěta. Astrofyzika.

93



CHEMIE 5.9.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 2,5


4. 2

Celkem 8,5

Obsah vyučovacího předmětu Chemie vychází ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda RVP GV. V předmětu se realizují tematické okruhy průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech a Environmentální výchova (viz kapitola 3.8 ŠVP); Celým studiem chemie prolínají další průřezová témata, a to Mediální výchova (při práci s audiovizuálními programy) a Osobnostní a sociální výchova (seberegulace, organizační dovednosti, efektivní řešení problémů, sociální komunikace při provádění laboratorních cvičení). V předmětu se integrují vybrané tematické celky vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví a Geologie. Maturitní zkoušku z předmětu Chemie lze skládat v rámci profilové části. Ve vyučování žáci získávají vědomosti o struktuře látek, o základních chemických, fyzikálně-chemických a biochemických dějích. Důraz je kladen na souvislosti s ostatními přírodovědnými předměty a vliv chemických dějů na životní prostředí i na zdraví jedince. Žák je veden k tomu, aby zejména  rozuměl základním typům chemických reakcí, dokázal vědomosti aplikovat na děje v přírodě  využíval matematický aparát k základním chemickým výpočtům  aplikoval a prohluboval své znalosti při provádění laboratorních cvičení  při provádění laboratorních cvičení dokázal spolupracovat i ve skupině Výuka je vedena v kmenových učebnách, v učebně multimediální techniky a v chemické laboratoři. Během výuky jsou prováděna laboratorní cvičení, ve kterých si žáci ověřují a dokazují teoretické vědomosti především na základě pozorování, měření a experimentování. Laboratorní práce jsou voleny dle dostupnosti chemikálií v souladu s předpisy o bezpečnosti práce a zákona o chemických látkách. Do výuky jsou průběžně zařazovány chemické výpočty a chemické názvosloví. 94

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Na předmět navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Seminář z chemie, který navazuje na výuku chemie, dochází zde k prohloubení probírané látky a dostatečné přípravě na přijímací zkoušky na VŠ. Také v tomto předmětu jsou vedeny laboratorní práce. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje. Prohlubuje se učivo těchto tematických celků: o Obecná chemie o Anorganická chemie o Organická chemie o Biochemie

 Výchovné a vzdělávací strategie Učitel doporučuje žákům vhodnou chemickou literaturu k probírané problematice pro další studium, vede žáky k používání správné terminologie a symboliky, zadává problematické úlohy vycházející z každodenní praxe a motivuje tak žáky pro další učení, konzultuje se žáky problémy vzniklé při zpracování vybraného tématu nebo laboratorní úlohy, průběžným hodnocením výsledků práce umožní žákům posoudit jejich pokrok – kompetence k učení. Učitel demonstrací chemického děje vede žáky k tomu, aby vyslovili hypotézu, vymezili pravidla pro její ověření, sami sestavili experiment, zpracovali získané údaje a vyvodili závěry, formou skupinové práce vštěpuje žákům schopnost nabyté poznatky a dovednosti využívat při řešení chemických problémů a úloh, pomáhá žáky směřovat ke správným zdrojům informací potřebných k řešení problémů, pomocí orientačního zkoušení ověřuje, zda žáci poznané postupy aplikují při řešení obdobných úloh – kompetence k řešení problémů. Učitel formou diskuze na dané téma vede žáky ke schopnosti jasně a logicky formulovat svůj názor nebo hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog, ústním zkoušením zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí zavedených odborných pojmů, hodnocením projevu a vystupování podporuje u žáka žádoucí komunikační návyky – kompetence komunikativní. Učitel zadává i skupinové laboratorní práce, při kterých si žáci rozdělují pracovní činnosti a společně plánují vhodný postup k řešení úlohy, zadává úlohy, při kterých směřuje žáky k úvahám o vlivu chemických látek přítomných v okolním prostředí – kompetence sociální a personální. Učitel formou diskuze zjišťuje, zda žáci sledují dění nejen ve vědě a technice, ale v celém světě, a tak chápou potřebu využití vědeckých poznatků k prospěchu jedince i společnosti, vede žáky k ekologickému myšlení, nabádá žáky k ochraně životního prostředí a zdraví, opakovaně upozorňuje žáky na pravidla bezpečnosti při zacházení s chemickými látkami, vede žáky k odmítavému postoji k drogám a návykovým látkám – kompetence občanské.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá ústně i písemně v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Hodnotí se jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti žáků. Učitel také přihlíží k aktivitě žáků při výuce.

95


5.9.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Chemie Očekávané výstupy

Učivo

Poznámky

1. Obecná chemie; chemie a její disciplíny Žák: 1.1 Klasifikace a struktura látek ▪ dokáže začlenit chemii mezi vědní disciplíny

1.2 Názvosloví anorganických sloučenin

▪ rozliší jednotlivé typy vzorců, vysvětlí pojem oxidačního čísla, dokáže určit oxidační čísla u jednotlivých prvků ve sloučeninách

1.3 Stavba atomu

▪ vysvětlí pojem elektronegativita, předvídá vlastnosti látek a jejich chování při chemických dějích na základě poznatků o periodické soustavě prvků

1.6 Chemické reakce

▪ objasní vznik chemické vazby

1.9 Výpočty v chemii

1.4 Periodická soustava látek 1.5 Chemická vazba 1.7 Základy reakční kinetiky a termochemie 1.8 Teorie kyselin a zásad

Počet hodin: 54 PT 2 – VM: Globální problémy, jejich příčiny a důsledky, význam výzkumu pro lidstvo PT 4 – EV: Člověk a příroda - životní prostředí Mezipředmětové vztahy: řešení soustavy rovnic, výpočet neznámé ze vzorce, výpočet procent

▪ využívá znalosti o chemické vazbě k předvídání některých vlastností látek a jejich chování v chemických reakcích, rozliší různé typy chemických reakcí ▪ využívá odbornou terminologii při popisu a vysvětlování chemických dějů ▪ vysvětlí princip redoxních a acidobazických reakcí ▪ umí určit koeficienty a doplnit chemickou rovnici ▪ provádí chemické výpočty – koncentrací, výpočty z rovnic 2. Anorganická chemie Žák: ▪ využívá názvosloví anorganické chemie při popisu sloučenin ▪ charakterizuje významné zástupce prvků a jejich sloučenin, zhodnotí jejich surovinové zdroje,využití v praxi a vliv na životní prostředí ▪ zapíše elektronovou konfiguraci prvků ▪ uvede složení vzduchu, jeho vlastnosti, znečištění

Počet hodin: 50 2.1 Vodík 2.2 s-prvky 2.3 p-prvky 2.4 d-prvky

PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí, Životní prostředí ČR, Globální problémy, jejich příčiny a důsledky

2.5 f-prvky 2.6 Surovinové zdroje průmyslová výroby a životní prostředí 2.7 Bezpečnost práce v chemické laboratoři

96

INT/GE: Voda

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ popíše vlastnosti vody a její význam, zhodnotí využitelnost různých druhů vod a navrhne možné způsoby efektivního hospodaření s vodou v příslušném regionu ▪ předvídá průběh typických reakcí anorganických sloučenin ▪ uvede vlastnosti železa a popíše jeho výrobu a využití ▪ vyhodnotí bezpečnost ukládání odpadů 3. Organická chemie Žák: ▪ zhodnotí vlastnosti atomu uhlíku významné pro strukturu organických sloučenin ▪ porovná vlastnosti jednoduché, dvojné a trojné vazby ▪ vysvětlí pojem izomerie a uvede jednotlivé typy ▪ aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu sloučenin s možností využití triviálního nebo dvousložkového názvosloví ▪ zapíše organické sloučeniny různými typy vzorců ▪ charakterizuje základní skupiny organických sloučenin a jejich významné zástupce, zhodnotí jejich surovinové zdroje, využití v praxi a vliv na životní prostředí ▪ popíše princip substituce, adice, eliminace a přesmyku, aplikuje jejich mechanismus na konkrétní příklady reakcí ▪ dokáže popsat a vysvětlit průmyslové zpracování přírodních zdrojů uhlovodíků ▪ charakterizuje jednotlivé typy derivátů uhlovodíků, uvede jejich zástupce, zhodnotí jejich zdroje, využití a vliv na životní prostředí

Počet hodin: 116 3.1 Úvod do organické chemie (vlastnosti org. látek, vzorce, izomerie, reakce, štěpení vazby) 3.2 Uhlovodíky: - alkany a cykloalkany - alkeny - alkadieny - alkyny - areny 3.3 Přírodní zdroje uhlovodíků 3.4 Deriváty uhlovodíků (halogen deriváty, nitrosloučeniny, aminosloučeniny, alkoholy, fenoly, ethery, aldehydy a ketony, karboxylové kyseliny, funkční a substituční deriváty karboxylových kyselin) 3.5 Výpočty pH roztoků 3.6 Lipidy - izoprenoidy, terpenoidy, steroidy 3.7 Heterocyklické sloučeniny, alkaloidy, drogy 3.8 Sacharidy, monosacharidy, disacharidy, polysacharidy 3.9 Bílkoviny 3.10 Nukleové kyseliny 3.11 Syntetické makromolekulární látky 3.12 Barviva a pigmenty 3.13 Léčiva 3.14 Pesticidy

▪ aplikuje pravidla systematického názvosloví organické chemie při popisu derivátů, uvede používané triviální názvy

97

PT 4 – EV: Člověk a životní prostředí, životní prostředí ČR, výchova ke zdraví, globální problémy, jejich příčiny a důsledky, problematika vztahů organismů a prostředí Mezipředmětové vztahy: logaritmy

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ využívá znalosti struktury derivátů k určení průběhu chemických reakcí ▪ dokáže určit pH roztoku ▪ vysvětlí strukturu a funkci lipidů, vosků, hydrolýzu glyceridů, zmýdelnění, zhodnotí jejich význam ▪ vysvětlí pojem heterocykl, heteroatom, rozdělí heterocykly dle typu heteroatomu a dle počtu heteroatomů v cyklu, uvede jejich význam ▪ vysvětlí strukturu alkaloidů, jejich význam, příznaky a zneužívání drog ▪ objasní strukturu a funkci sacharidů, vysvětlí podstatu redukujích a neredukujících cukrů, hodnotí význam sacharidů ▪ rozliší peptidy a bílkoviny, popíše strukturu bílkovin, vysvětlí podstatu denaturace bílkovin ▪ popíše chemické složení DNA a RNA, vysvětlí pojem nukleotid -ATP, určí druhy RNA a jejich funkci ▪ vysvětlí princip polymerace a polykondenzace, zapíše vznik plastů z monomerních jednotek, zhodnotí jejich vlastnosti a význam v praxi ▪ rozliší pojem barvivo a pigment, uvede konkrétní příklady barviv přírodních i syntetických a jejich význam a použití ▪ dokáže rozlišit druhy léčiv podle účinku a jejich použití ▪ vysvětlí význam a použití pesticidů v zemědělství a jejich vliv na zdraví člověka 4. Biochemie Žák: ▪ dokáže rozlišit typy metabolismů, zná pojem makroergické vazby ▪ objasní katabolismus sacharidů, anaerobní a aerobní odbourávání sacharidů ▪ dokáže vysvětlit biosyntézu sacharidů, popíše jednotlivé fáze fotosyntézy

Počet hodin: 60 4.1 Fyzikálně chemické procesy v živých organismech 4.2 Enzymy 4.3 Vitamíny 4.4 Hormony 4.5 Metabolismus sacharidů 4.6 Metabolismus lipidů 4.7 Metabolismus bílkovin

98


Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ objasní metabolismus lipidů, beta oxidaci mastných kyselin, význam acetyl-CoA, biosyntézu tuků ▪ vysvětlí katabolismus bílkovin, biosyntézu bílkovin INT/VZ: Zdravý životní styl, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence

▪ usiluje o pozitivní změny ve svém životě související se zdravou výživou, zaujímá odmítavé postoje k návykovým látkách a zná jejich negativní vliv na zdraví člověka

5.9.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Obecná chemie. Vybrané kapitoly z anorganické chemie: p – prvky. 2. ročník Vybrané kapitoly z anorganické chemie: s,d – prvky. Základy organické chemie. Uhlovodíky. Deriváty uhlovodíků. 3. ročník Deriváty uhlovodíků. Přírodní látky. 4. ročník Základy biochemie. Pozn.: Průběžně ve všech ročnících gymnázia jsou zařazovány chemické výpočty, chemické názvosloví a laboratorní cvičení.

99



BIOLOGIE 5.10.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 2,5


4. 2

Celkem 8,5

Předmět Biologie zahrnuje vzdělávací obsah oboru Biologie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda z RVP GV a integruje i části vzdělávacího oboru Výchova ke zdraví ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví. Dále předmět Biologie realizuje vybrané tematické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Environmentální výchova, Mediální výchova a Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech (viz kapitola 3.8 ŠVP). Maturitní zkoušku z předmětu Biologie lze konat v rámci profilové části. Ve vyučování biologie mají žáci získat představu o podstatě a propojenosti všech forem života, o jeho rozmanitosti, seznámí se se základy evoluce a výstavbou biologického systému. Seznámí se s molekulovou a biochemickou podstatou živých organismů a poznávají problémy související s ochranou životního prostředí. Žák je veden k tomu, aby  se orientoval v jednotlivých formách živé přírody  chápal biochemické souvislosti  chápal důsledky lidské činnosti na všechny formy živé i neživé přírody  získal úctu k přírodě a aktivně ji chránil Výuka probíhá ve specializované odborné učebně, občas v multimediální učebně. Ve výuce se používají následující formy: výkladové hodiny propojené s diskusí, praktická cvičení, terénní exkurze, projekty, semináře. Žákům se zájmem o biologii a příbuzné obory škola nabízí ve 3. a 4. ročníku studia volitelný předmět Seminář z biologie, kde dochází k prohloubení a upevnění učiva, je kladen důraz na práci s optickými přístroji, poznávání přírodnin i živých organismů, jsou zařazovány

100

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání další terénní exkurze. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje.  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel vede žáky k užívání vhodné literatury (atlasů, klíčů …) a dalších pramenů informací (internet) – kompetence k učení. Učitel vede žáky k tomu, aby kvalitně prezentovali své znalosti – kompetence komunikativní. Učitel dbá na bezpečnost práce při exkurzích v terénu, vede žáky k zodpovědnosti za své zdraví i zdraví ostatních, zdůrazňuje zásady předlékařské pomoci v případě úrazu – kompetence občanské. Učitel zadává úkoly formou skupinová práce – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel využívá možností seznámit žáky s velikány světové vědy, zasadit biologický výzkum do historických souvislostí – kompetence k učení, kompetence občanské.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá ústně i písemně v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Hodnotí se jak teoretické, tak praktické znalosti a dovednosti žáků. Učitel také přihlíží k aktivitě žáků při výuce.

5.10.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Biologie Očekávané výstupy 1. Obecná biologie Žák: ▪ odliší živé soustavy od neživých na základě jejich charakteristických vlastností

Učivo


1.1 Obecná charakteristika živých soustav 1.2 Uspořádání a vlastnosti života na Zemi 1.3 Biologické disciplíny

▪ porovná významné hypotézy o vzniku a vývoji živých soustav na Zemi

1.4 Teorie o vzniku a vývoji života na Zemi

▪ objasní strukturu a funkci organel prokaryotních a eukaryotních buněk a jejich životní projevy

1.5 Typy buněk, jejich morfologie, fyziologie

▪ vysvětlí význam diferenciace a specializace buněk pro mnohobuněčné organismy

1.6 Buněčná dělení, životní cyklus buňky

101

Učivo bude zařazováno průběžně u jednotlivých typů organismů (bakterií, rostlin, živočichů)

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 1.7 Ontogeneze organismů ▪ odvodí hierarchii recentních organizmů ze znalostí o jejich evoluci 2. Biologie virů Žák:

1.8 Evoluce

Počet hodin: 5 2.1 Stavba virů

▪ charakterizuje viry jako nebuněčné soustavy

2.2 Životní strategie virů

▪ zhodnotí způsoby ochrany proti virovým onemocněním a metody jejich léčby

2.3 Nejvýznamnější virová onemocnění - jejich původci, způsoby přenosu, prevence, léčba

▪ zhodnotí pozitivní a negativní význam virů

2.4 Význam virů

3. Biologie bakterií Žák: ▪ charakterizuje bakterie a sinice z ekologického, zdravotnického a hospodářského hlediska ▪ zhodnotí způsoby ochrany proti bakteriálním onemocněním a metody jejich léčby 4. Biologie hub Žák:

Počet hodin: 5 3.1 Způsoby výživy bakterií 3.2 Rozmnožování bakterií 3.3 Význam jednotlivých skupin bakterií 3.4 Nejvýznamnější bakteriální onemocnění - jejich původci, způsoby přenosu, prevence, léčba

Počet hodin: 10 4.2 Způsoby výživy hub

▪ charakterizuje podvojný organismus - lišejník

4.4 Stavba lišejníků

▪ pozná a pojmenuje (s využitím přírodnin i nejrůznějších informačních zdrojů) významné zástupce hub a lišejníků

4.5 Nástin systému hub

▪ posoudí ekologický, zdravotnický a hospodářský význam hub a lišejníků

4.7 Význam hub a lišejníků

▪ popíše stavbu těl rostlin, stavbu a funkci rostlinných orgánů ▪ objasní principy rozmnožování

Mezipředmětové vztahy: Ze problémy rozvojových zemí

4.1 Charakteristika zástupců říše Fungi

▪ vymezí společné a rozdílné znaky hub a ostatních organismů

5. Biologie rostlin Žák:

Mezipředmětové vztahy: Ze problémy rozvojových zemí

4.3 Význam hub

4.6 Významní zástupci hub a lišejníků

Počet hodin: 55 5.1 Morfologie a anatomie jednotlivých skupin rostlin 5.2 Fyziologie rostlin 5.3 Systém a evoluce rostlin

102

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání rostlin

5.4 Rostliny a prostředí

▪ porovná společné a rozdílné vlastnosti „nižších“ a „vyšších“ rostlin ▪ pozná a pojmenuje (s využitím přírodnin i nejrůznějších informačních zdrojů) významné rostlinné druhy a uvede jejich ekologické nároky ▪ posoudí vliv životních podmínek na stavbu a funkci rostlinného těla ▪ zhodnotí rostliny jako primární producenty biomasy a možnosti jejich využití rostlin v různých odvětvích lidské činnosti Mezipředmětové vztahy: Ekologie

▪ zhodnotí problematiku ohrožených rostlinných druhů a možnosti jejich ochrany 6. Biologie živočichů Žák: ▪ charakterizuje hlavní taxonomické jednotky živočichů a jejich významné zástupce ▪ popíše vývoj jednotlivých orgánových soustav

Počet hodin: 60 6.1 Morfologie a anatomie jednotlivých skupin živočichů 6.2 Fyziologie živočichů 6.3 Systém a evoluce živočichů 6.4 Živočichové a prostředí 6.5 Etologie živočichů

▪ objasní principy základních způsobů rozmnožování živočichů ▪ pozná a pojmenuje (s využitím přírodnin i nejrůznějších informačních zdrojů) významné živočišné druhy a uvede jejich ekologické nároky ▪ posoudí význam živočichů v přírodě a v různých odvětvích lidské činnosti

Mezipředmětové vztahy: Ze

▪ charakterizuje pozitivní a negativní působení živočišných druhů na lidskou populaci ▪ charakterizuje základní typy chování živočichů Mezipředmětové vztahy: Ekologie

▪ zhodnotí problematiku ohrožených

103

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání živočišných druhů a možnosti jejich ochrany 7. Biologie člověka Žák: ▪ podle předloženého schématu popíše a vysvětlí evoluci člověka ▪ využívá znalosti o orgánových soustavách pro pochopení vztahů mezi procesy probíhajícími v lidském těle ▪ usiluje o pozitivní změny ve svém životě související se zdravím, zasáhne při závažných poraněních a život ohrožujících stavech ▪ projevuje odolnost vůči výzvám k sebepoškozujícímu chování a rizikovému životnímu stylu, naopak uplatňuje osvojené způsoby relaxace ▪ zaujímá odmítavé postoje ke všem formám rizikového chování

Počet hodin: 60 7.1 Evoluce, postavení člověka v živočišném systému

Mezipředmětové vztahy: Dě

7.2 Fylogeneze, proces hominizace a sapientace 7.3 Tkáně a orgánové soustavy - jejich morfologie a fyziologie: - s. opěrné a pohybové; první pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách - s. zajišťující metabolismus (s. cévní, dýchací, trávicí, vylučovací); zdravá výživa, poruchy, příjmu potravy, civilizační choroby - s. rozmnožovací; hygiena pohlavního styku, hygiena v těhotenství, choroby přenosné sexuálním stykem, rizika v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví s. regulační; psychohygiena (předcházení stresům, jejich zvládání), zdravotní rizika autodestruktivních závislostí, vliv návykových látek

INT/VZ: Zdravý způsob života a péče o zdraví, Rizika ohrožující zdraví a jejich prevence

7.4 Vzájemná součinnost soustav, působení regulačních soustav ▪ charakterizuje individuální vývoj člověka a posoudí faktory ovlivňující jej v pozitivním a negativním směru

7.5 Ontogeneze člověka; změny v obodbí adolescence, péče o reprodukční zdraví

▪ orientuje se ve své osobnosti a v problematice reprodukčního zdraví 8. Genetika Žák: ▪ využívá znalosti o genetických zákonitostech pro pochopení rozmanitosti organismů

Mezipředmětové vztahy: ZSV INT/VZ: Změny v životě člověka a jejich reflexe

Počet hodin: 30 8.1 Molekulární biologie (stavba nukl. kyselin, proteosyntéza) 8.2 Dělení buněk 8.3 Mendelovská genetika 8.4 Genové interakce, polygenní dědičnost a vazba genů 8.5 Genetika člověka 8.6 Pohlavní chromozomy a chromozomální určení pohlaví 8.7 Dědičnost pohlavně vázaná a ovládaná 8.8 Základy populační genetiky

104

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 8.9 Mutace 8.10 Změny genetické struktury populací - evoluční a ekologický význam 8.11 Mimojaderná dědičnost ▪ analyzuje možnosti využití znalostí z oblasti genetiky v běžném životě

8.12 Směry moderní genetiky (šlechtitelství, genetické poradenství, onkogenetika, genové inženýrství, klonování)

9. Ekologie Žák:

9.1 Základní ekologické pojmy

Počet hodin: 25

▪ používá správně základní ekologické pojmy

9.2 Vztahy organismů a prostředí, vztahy mezi organismy navzájem

▪ objasňuje základní ekologické vztahy

9.3 Zdroje a koloběhy látek a energií 9.4 Typy výživy a potravní vztahy 9.5 Vývoj ekosystému, sukcese 9.6 Biosféra a člověk, ekologické problémy v rámci trvale udržitelného rozvoje společnosti

5.10.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Obecná biologie. Biologie virů, baktérií, hub a rostlin. 2. ročník Biologie živočichů. Evoluce živočichů. 3. ročník Fylogeneze a ontogeneze člověka. Biologie člověka. 4. ročník Obecná biologie. Genetika. Ekologie.

105



ZEMĚPIS 5.11.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 2


4. -

Celkem 6

Vyučovací předmět Zeměpis realizuje obsah vzdělávacího oboru Geografie ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda podle RVP GV. Dále integruje větší část obsahu vzdělávacího oboru Geologie z téže vzdělávací oblasti. V předmětu se realizují tematické celky průřezových témat Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Enviromentální výchova a Mediální výchova (viz kapitola 3.8 ŠVP). Zeměpis má široké mezipředmětové vztahy jak k humanitní, tak k přírodovědné oblasti; jeho obsah se prolíná s učivem základů společenských věd, dějepisu a všech předmětů ze vzdělávací oblasti Člověk a příroda. Maturitní zkoušku z předmětu Zeměpis lze skládat v rámci profilové části. Geografické vzdělávání vede žáky k pochopení současného světa a orientaci v něm. Výuka si klade za cíl, aby žák  dovedl využít zeměpisných poznatků a dovedností v praktickém životě a v situacích, kdy jsou zeměpisné znalosti potřeba  byl schopen logického uvažování, analyzování a řešení jednoduchých i složitějších zeměpisných problémů  dovedl pozorovat a zkoumat své okolí z geografického úhlu pohledu, zpracovávat a vyhodnocovat získané údaje  zvládl osvojení si základní struktury poznatků z geografie obecné, jak fyzické, tak socioekonomické  znal obecný systém geografie regionální a prakticky ho aplikoval na regionální geografii jednotlivých kontinentů a států

106

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 

zvládl zpracování jednoduchých statistických údajů v geografii, jejich analýzu a práci s nimi

Výuka probíhá zčásti v kmenové učebně, nejméně polovina hodin v multimediální učebně. Při výuce jsou používány různé formy práce – frontální výklad, diskuze, samostatná práce, skupinové vyučování, audiovizuální programy, práce s programy interaktivní tabule, prezentace, další prostředky informačních a komunikačních technologií, studium odborné literatury, odborné exkurze a terénní cvičení s výkladem. K výuce budou využity učebnice, zeměpisné programy multimediální učebny, zeměpisné atlasy a soubory map, mapy v digitální formě. Poznámky si žáci budou zaznamenávat do sešitů, nebo pracovních listů, které obdrží, mohou využívat i elektronické formy poznámek v notebooku. Na předmět navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Seminář ze zeměpisu. Jeho cílem je rozšířit poznatkovou základnu získanou v hodinách zeměpisu, upevnit schopnost pracovat se zeměpisnými tabulkami, grafy a diagramy a umět je také vytvářet, osvojit si práci se zeměpisnými statistikami, prakticky řešit zeměpisné úlohy, testy a kvízy. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje.  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel doporučuje žákům vhodnou odbornou literaturu k probírané problematice pro další studium, vede žáky k používání správné terminologie a symboliky, zadává problémové úlohy vycházející z každodenní praxe a motivuje tak žáky pro další učení - kompetence k učení. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a na poznání, jak lidská civilizace ovlivňuje naši planetu – kompetence občanské. Učitel formou diskuze na dané téma vede žáky ke schopnosti jasně a logicky formulovat svůj názor nebo hypotézu, vhodně argumentovat, vyslechnout názory ostatních, vést dialog, ústním zkoušením zjišťuje, zda se žáci vyjadřují pomocí zavedených odborných pojmů, hodnocením projevu a vystupování podporuje u žáka žádoucí komunikační návyky – kompetence komunikativní, kompetence k řešení problémů Učitel zadává i skupinové práce, při kterých si žáci rozdělují pracovní činnosti a společně plánují vhodný postup k řešení úlohy – kompetence sociální a personální. Učitel formou diskuze zjišťuje, zda žáci sledují dění nejen ve vědě a technice, ale v celém světě, a tak chápou potřebu využití vědeckých poznatků k prospěchu jedince i společnosti, vede žáky k ekologickému myšlení, nabádá žáky k ochraně životního prostředí a zdraví – kompetence občanské.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Známky jsou získávány průběžně po celé klasifikační období. Forma prověřování vědomostí je pomocí písemných testů klasifikovaných podle procentuální bodové stupnice i klasickým ústním zkoušením. Při hodnocení bude kladen důraz na hloubku porozumění učivu.

5.11.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Zeměpis

107

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Očekávané výstupy 1. Úvod do studia geografie Žák: ▪ vysvětlí postavení disciplíny v systému věd ▪ definuje jednotlivé vědní disciplíny geografie

Učivo

Poznámky

1.1 Postavení geografie v systému věd, fyzická a socioekonomická geografie

PT 5 – MV: Mediální produkty a jejich významy – používáno v průběhu celého studia

Počet hodin: 2

1.2 Základní geografické disciplíny 1.3 Význam geografie pro současnou společnost

▪ zhodnotí význam geografických informací pro život 2. Kartografie Žák: ▪ vysvětlí, čím se zabývá kartografie ▪ popíše, co je glóbu a mapa, zákonitosti jejich vyhotovení porozumí jazyku mapy, naučí se z ní číst

Počet hodin: 6 2.1 Kartografie jako vědní obor 2.2 Glóbus a mapa, tvorba map, kartografická zobrazení, mapové značky a popis map 2.3 Dělení map 2.4 Dálkový průzkum Země

▪ rozdělí mapy dle různých kriterií ▪ pochopí význam DPZ a popíše užívané metody 3. Země Žák: ▪ porozumí fyzikálním zákonitostem tvaru, rozměrů a pohybů Země, umí je vysvětlit ▪ umí popsat následky plynoucí z těchto pohybů

Počet hodin: 8 3.1 Země jako vesmírné těleso – tvar a pohyby Země, jejich důsledky – střídání dne a noci, roční období, čas, časová pásma a kalendář, slapové jevy – princip a využití

INT/Ge

3.2 Stavba Země – Bullenův model stavby Země, geologická stavba, mechanické a chemické zvětrávání, Wegenerova teorie kontinentálního driftu, endogenní a exogenní pochody tvarující zemský povrch

INT/Ge

▪ umí pracovat s časem na Zemi a časovými pásmy, zvládá základní výpočty ▪ vysvětlí princip vzniku a důsledků slapových jevů ▪ vysvětlí model stavby zemského tělesa ▪ popíše geologickou stavbu planety a základní principy zvětrávání, jeho druhy ▪ umí popsat a vysvětlit geomorfologické pochody a tvary zemského povrchu ▪ popíše vznik současného tvaru kontinentů a jeho historii 4. Geografie fyzická

Počet hodin: 25

108

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Žák: ▪ vydefinuje základní pojmy z pedogeografie týkající se půdy ▪ chápe rozdíl mezi půdními druhy a typy, tyto umí vysvětlit a popsat

4.1 Základy pedogeografie – složení půdy, půdní druhy a půdní typy, půdotvorní činitelé, zonálnost půd, ochrana půdního fondu

INT/Ge

▪ popíše proces pedogeneze ▪ chápe význam půdy pro člověka a nebezpečí, která ji ohrožují ▪ popíše složení atmosféry a její vertikální členění ▪ umí vysvětlit základní meteorologické pojmy, jevy a prvky ▪ chápe problém VCA, vysvětlí pohyb vzduchu v atmosféře ▪ popíše klasifikaci podnebných pásů

4.2 Atmosféra – složení atmosféry, členění atmosféry, počasí a podnebí, základní meteorologické prvky, všeobecná cirkulace atmosféry, vzduchové hmoty, podnebné pásy Země, místní vzdušná proudění, extrémní počasové jevy, ochrana čistoty atmosféry

▪ je schopen popsat a zhodnotit problematiku extrémních a nebezpečných počasových jevů, vyvodit z toho praktické důsledky ▪ je mu jasná nutnost a důležitost ochrany ovzduší ▪ popíše rozmístění zásob vody na Zemi a její skupenství ▪ vysvětlí velký a malý oběh vody v přírodě ▪ zná a chápe základní pojmy z oceánografie

4.3 Hydrosféra – rozmístění zásob vody na Zemi, princip velkého a malého oběhu, hydrologie řek, jezer, umělých vodních nádrží a podzemních vod (základní pojmy, typizace), význam ochrany čistoty vod a vodních zdrojů

INT/Ge

4.4 Biosféra – základní pojmy používané v biogeografii, popis, lokalizace a význam základních geobiomů světa

PT 4 – EV: Problematika vztahů organismů a prostředí, Člověk a životní prostředí

▪ zná a chápe základní pojmy z hydrologie pevnin ▪ je mu zřejmá problematika PZV ▪ chápe nutnost ochrany zdrojů pitné vody ▪ vysvětlí, čím se zabývá biogeografie, a vymezí základní pojmy ▪ umí popsat jednotlivé přírodní zóny Země

INT/Ge

▪ zná kategorizaci, vymezení a význam chráněných území v přírodě 5. Geografie socioekonomická Žák: ▪ vysvětlí, čím se socioekonomická geografie zabývá a jaké vědní

Počet hodin: 25 5.1 Socioekonomická geografie – úvod do studia, vědní disciplíny

109

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání disciplíny zahrnuje ▪ vysvětlí, co zkoumá geografie obyvatel ▪ vysvětlí základní pojmy z oboru demografie ▪ popíše dělení lidstva dle jednotlivých znaků ▪ vysvětlí princip věkové pyramidy ▪ popíše nárůst počtu obyvatel planety a problémy s ním spojené ▪ charakterizuje migraci obyvatel, její druhy, příčiny a následky

5.2 Geografie obyvatelstva – dělení lidstva dle pohlaví, věku a fyziologických znaků, lidské rasy a základní pojmy používané v demografii (porodnost, úmrtnost, přirozený přírůstek, počet obyvatel, hustota zalidnění), rozmístění obyvatel na zemi, demografická revoluce, reprodukční chování obyvatel, věková pyramida, migrace obyvatel a její důvody, náboženské vyznání a jeho regionální aspekty

▪ chápe různorodost a odlišnosti jednotlivých světových náboženství ▪ vysvětlí základní pojmy z geografie sídel ▪ vyjmenuje základní znaky a odlišnosti sídel městského a venkovského typu ▪ jsou mu jasné funkce měst a dokáže je odlišit od funkčních zón měst

5.3 Geografie sídel – ekumena, anekumena, subekumena, typizace sídel, sídla městská a venkovská a jejich charakteristické znaky, aglomerace, konurbace, megalopolis, funkční zóny měst, funkce měst, jádrové a periferní oblasti světa

▪ vymezí a vysvětlí jádrové a periferní oblasti světa a vztahy mezi nimi ▪ vysvětlí typizaci druhů dopravy ▪ vysvětlí statistické jednotky,používané statistické zpracování objemu a výkonu přepravy ▪ popíše, co jsou dopravní linky, cesty, k čemu slouží dopravní infrastruktura

5.4 Geografie dopravy – vysvětlení základních pojmů (dopravní linka, dopravní cesta), typizace druhů dopravy, objem a výkon přepravy, druhy dopravy a jejich základní charakteristika (silniční, železniční, námořní, vnitrozemská vodní, letecká, městská hromadná, potrubní), spoje – přenos zpráv a informací

▪ popíše a zhodnotí rostoucí význam spojů a komunikačních technologií v současném světě ▪ vysvětlí, co studuje geografie služeb a cestovního ruchu ▪ popíše, jak lze cestovní ruch, jeho strukturu a význam hodnotit

5.5 Základy geografie služeb a cestovního ruchu – lokalizační a hodnotící faktory

▪ popíše, jak lze služby, jejich strukturu a význam hodnotit ▪ vymezí na mapách hlavní světové oblasti cestovního ruchu

110

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ popíše současné ekonomické rozdělení světa ▪ vyjmenuje dělení hospodářství na jednotlivé sektory ▪ vysvětlí zaměstnanost obyvatel a její vývoj v jednotlivých sektorech ▪ popíše postavení a význam průmyslové výroby v současném hospodářství ▪ vyjmenuje a charakterizuje jednotlivá průmyslová odvětví a jejich obory

5.6 Světové hospodářství – ekonomické rozdělení světa – státy dle vyspělosti, dělení hospodářství na jednotlivé sektory, zaměstnanost obyvatel v jednotlivých sektorech

5.7 Základy geografie průmyslu -průmyslová odvětví, obory, lokalizace, význam, surovinové a energetické zdroje

▪ vyjmenuje a zhodnotí základní surovinové zdroje a jejich rozmístění ve světě ▪ vysvětlí dělení ZPF ▪ popíše a vyhodnotí význam zelené revoluce ▪ popíše základní strukturu rostlinné výroby a oblasti produkce nejvýznamnějších plodin

5.8 Zemědělská výroba – zemědělský půdní fond, typy zemědělské výroby, zelená revoluce a hodnocení jejího významu, rostlinná výroba – základní struktura plodin, lokalizace, živočišná výroba a její regionální aspekty

▪ popíše základní strukturu živočišné výroby a oblasti nejvýznamnější produkce ▪ popíše význam lesnictví ▪ lokalizuje významná světová loviště ryb a důležitost rybolovu jako jednoho sektoru hospodářství ▪ popíše současné politické rozdělení světa ▪ vyjmenuje a charakterizuje typy státních útvarů a pojmy s tím související

5.9 Základy politické geografie – typy států, politických zřízení, typy hranic a jejich vymezení, rozpad koloniálního systému

▪ jsou mu jasné pojmy demokracie, totalita, autokracie ▪ rozumí problematice kolonialismu a rozpadu koloniálního systému ▪ chápe vymezení objektu geografie cestovního ruchu ▪ vysvětlí předpoklady rozvoje cestovního ruchu, zhodnotí aktivní a pasivní cestovní ruch

5.10 Základy geografie cestovního ruchu – vymezení pojmů cestovní ruch, cíle cestovního ruchu, předpoklady rozvoje cestovního ruchu, hlavní světové oblasti cestovního ruchu

▪ vymezí hlavní oblasti cestovního

111

PT 2 – VM: Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ruchu ve světě 6. Regionální geografie – svět Žák: ▪ vysvětlí, čím se regionální geografie zabývá ▪ popíše rozdíly a principy vymezení homogenního a heterogenního regionu, uvede příklady

Počet hodin: 80 6.1 Úvod do studia regionální geografie – vymezení pojmů homogenní a nodální region, rozdělení světa do jednotlivých oblastí, jádrové a periferní oblasti světa

▪ rozdělí svět do jádrových a periferních oblastí ▪ rozdělí světový oceán na jednotlivé části ▪ popíše 4 dílčí oceány ▪ zhodnotí a popíše využití jednotlivých oceánů ▪ umí vymezit jednotlivé polární oblasti ▪ je schopen je charakterizovat z hlediska stavby, klimatu, povrchu, vegetace, fauny, využití a osídlení

6.2 Regionální geografie světového oceánu – základní údaje týkající se Tichého, Atlantského, Indického a Severního ledového oceánu, jejich význam a využití 6.3 Regionální geografie polárních oblastí – vymezení Arktidy, Antarktidy, základní rozdíly, využití

▪ umí vysvětlit rozdíly mezi nimi ▪ umí vymezit a ohraničit Afriku ▪ zvládá místopis Afriky dle seznamu základních pojmů ▪ popíše přírodní poměry kontinentu ▪ vysvětlí historii osídlení a současnou populaci Afriky, zvládá popsat problematiku kolonizace a dekolonizace ▪ umí popsat problémy současné Afriky ▪ umí vymezit základní regiony Afriky ▪ popíše zákonitosti a zvláštnosti jednotlivých regionů z hlediska fyzickogeografického a socioekonomického ▪ je schopen komplexně charakterizovat vybrané nejvýznamnější státy ▪ umí vymezit a ohraničit Austrálii ▪ zvládá místopis Austrálie dle

6.4.1 Regionální geografie Afriky (obecná část) – základní geografické údaje, vybrané fyzickogeografické a socioekonomické místopisné pojmy a jejich lokalizace na mapě, charakteristika přírodních podmínek kontinentu (klima, vodstvo, půdy, biota, přírodní problémy), demografická charakteristika populace Afriky, dekolonizace, současná politická situace

PT 2 – VM: Humanitární pomoc a mezinárodní rozvojová spolupráce PT 4 – EV: Problematika vztahů organismů a prostředí, Člověk a životní prostředí INT/Ge

6.4.2 Regionální geografie Afriky – rozdělení do jednotlivých oblastí, podrobnější charakteristika států oblasti pobřeží Středozemního moře (Maroko, Alžírsko, Tunisko, Lybie, Egypt), stručná charakteristika zemí Sahelu, pobřeží Guinejského zálivu, jižní Afriky, podrobnější charakteristika JAR


6.5 Regionální geografie Austrálie, základní geografické údaje, vybrané fyzickogeografické a socioekonomické

PT 4 – EV: Problematika vztahů organismů a

112

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání seznamu základních pojmů ▪ popíše přírodní poměry kontinentu ▪ vysvětlí historii osídlení a současnou populaci Austrálie ▪ umí popsat problémy současné Austrálie

místopisné pojmy a jejich lokalizace na mapě, charakteristika přírodních podmínek kontinentu (klima, vodstvo, půdy,biota, přírodní problémy), demografická charakteristika, města, hospodářství a jeho struktura

prostředí, Člověk a životní prostředí

6.6 Regionální gografie Nového Zélandu, základní geografické údaje, vybrané fyzickogeografické a socioekonomické místopisné pojmy a jejich lokalizace na mapě, charakteristika přírodních podmínek kontinentu (klima, vodstvo, půdy, biota, přírodní problémy), demografická charakteristika, města, hospodářství a jeho struktura


INT/Ge

▪ popíše politické rozdělení Australského svazu ▪ jmenuje významná města ▪ popíše hospodářskou úroveň a strukturu ▪ umí vymezit a ohraničit Nový Zéland ▪ zvládá místopis Nového Zélandu dle seznamu základních pojmů ▪ popíše přírodní poměry ▪ vysvětlí historii osídlení a současnou populaci Nového Zélandu ▪ jmenuje významná města

INT/Ge

▪ popíše hospodářskou úroveň a strukturu ▪ umí vymezit a ohraničit Ameriku ▪ zvládá místopis Ameriky dle seznamu základních pojmů

▪ umí popsat přírodní poměry kontinentu – klima a jeho zákonitosti, vodstvo – říční síť, jezera a jejich původ, půdy, biotu

6.7.1 Úvod do regionální geografie Ameriky – vymezení kontinentu, základní geografické údaje, vybrané fyzickogeografické a socioekonomické místopisné pojmy a jejich lokalizace na mapě 6.7.2 Charakteristika přírodních podmínek Ameriky - klima, vodstvo, půdy, biota, přírodní problémy

▪ vymezí problémy, které jsou pro přírodní prostředí kontinentu typické ▪ popíše počet a strukturu obyvatelstva, historii osídlení, náboženskou strukturu ▪ charakterizuje sídelní síť

PT 4 – EV: Problematika vztahů organismů a prostředí, Člověk a životní prostředí INT/Ge

6.7.3 Socioekonomická charakteristika Ameriky – obyvatelstvo, sídelní síť, typy státních útvarů, hospodářská struktura a úroveň

▪ umí popsat typy zastoupených státních útvarů a režimů ▪ zhodnotí úroveň hospodářské struktury kontinentu

113

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ popíše dělení kontinentu do dílčích regionů, tyto vymezí na mapě

6.7.4 Regionální členění kontinentu – Severní, Střední, Jižní Amerika

▪ provede komplexní charakteristiku jednotlivých států Ameriky, jejich obyvatelstva, sídel, hospodářství a specifických zvláštností

6.7.5 Charakteristika států Severní Ameriky; charakteristika států Střední Ameriky – kontinentální a ostrovní části, charakteristika regionů a států Jižní Ameriky

▪ umí vymezit a ohraničit Asii

6.8.1 Úvod do regionální geografie Asie – vymezení kontinentu, základní geografické údaje, vybrané fyzickogeografické a socioekonomické místopisné pojmy a jejich lokalizace na mapě

▪ zvládá místopis Asie dle seznamu základních pojmů

▪ umí popsat přírodní poměry kontinentu – klima a jeho zákonitosti, vodstvo – říční síť, jezera a jejich původ, půdy, biotu

6.8.2 Charakteristika přírodních podmínek Asie - klima, vodstvo, biota, půdy, přírodní problémy


PT 4 – EV: Problematika vztahů organismů a prostředí, Člověk a životní prostředí INT/Ge

6.8.3 Socioekonomická charakteristika Asie – obyvatelstvo, sídelní síť, typy státních útvarů, hospodářská struktura a úroveň


▪ umí popsat typy zastoupených státních útvarů a režimů ▪ zhodnotí úroveň hospodářské struktury kontinentu ▪ popíše dělení kontinentu do dílčích regionů, tyto vymezí na mapě

6.8.4 Regionální členění kontinentu – jihozápadní Asie, region Kavkazu, suchá střední Asie, jižní Asie, jihovýchodní Asie, východní Asie

▪ provede komplexní charakteristiku jednotlivých států dané oblasti, jejich obyvatelstva, sídel, hospodářství a specifických zvláštností

6.8.5 Charakteristika států jihozápadní Asie, charakteristika států regionu Kavkazu, charakteristika států suché střední Asie, charakteristika států jižní Asie, charakteristika států jihovýchodní Asie, charakteristika států východní Asie

▪ umí vymezit a ohraničit Evropu

6.9.1 Úvod do regionální geografie Evropy – vymezení kontinentu, základní geografické údaje, vybrané fyzickogeografické a socioekonomické místopisné pojmy a jejich lokalizace na mapě

INT/Ge

6.9.2 Charakteristika přírodních

PT 4 – EV:

▪ zvládá místopis Evropy dle seznamu základních pojmů

▪ umí popsat přírodní poměry

114

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání kontinentu – klima a jeho zákonitosti, vodstvo – říční síť, jezera a jejich původ, půdy, biotu

podmínek Evropy - klima, vodstvo, biota, půdy, přírodní problémy


Problematika vztahů organismů a prostředí, Člověk a životní prostředí INT/Ge

6.9.3 Socioekonomická charakteristika Evropy – obyvatelstvo, sídelní síť, typy státních útvarů, geopolitický vývoj, hospodářská struktura a úroveň


6.9.4 Evropa, Evropská unie, integrace a mezinárodní organizace v Evropě


▪ umí popsat typy zastoupených státních útvarů a režimů ▪ zhodnotí úroveň hospodářské struktury kontinentu ▪ popíše historii integrací v Evropě ▪ popíše historický vývoj Evropské unie ▪ zhodnotí současný stav a budoucí vývoj Evropské unie ▪ popíše dělení kontinentu do dílčích regionů, tyto vymezí na mapě

6.9.5 Regionální členění kontinentu – jižní Evropa, západní Evropa, ministáty Evropy, severní Evropa, střední Eropa a alpské země, jihovýchodní Evropa, východní Evropa a Rusko

▪ provede komplexní charakteristiku jednotlivých států dané oblasti, jejich obyvatelstva, sídel, hospodářství a specifických zvláštností

6.9.6 Charakteristika států jižní Evropy, charakteristika států západní Evropy, charakteristika ministátů Evropy, charakteristika států severní Evropy, charakteristika států střední Evropy a alpských zemí, charakteristika států jihovýchodní Evropy, charakteristika států východní Evropy, Rusko – jeho geopolitický vývoj, současné postavení, regionální členění a hospodářská charakteristika

▪ provede popis geopolitického vývoje Ruska, jeho regionálního členění, obyvatelstva, sídel, hospodářství a specifických zvláštností

7. Regionální geografie – Česká republika Žák: 7.1 Česká republika – základní geografické údaje ▪ umí vymezit Českou republiku v rámci Evropy

Počet hodin: 58

▪ popíše základní velikostní, plošné a výškové a statistické údaje státu ▪ vysvětlí systém geomorfologického členění republiky ▪ zvládá místopis jednotlivých geomorfologických jednotek a jejich

7.2 Geomorfologická charakteristika ČR – systém, subsystém, provincie, subprovincie, oblasti a celky, nejvyšší body vybraných celků, jejich lokalizace

115

INT/Ge

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání zařazení do systému ▪ vyjmenuje působící klimatografické činitele, umí je kategorizovat ▪ popíše tlakové pole nad Evropou a důsledky vyplývající ze změn v něm ▪ umí jmenovat a popsat klimatické singularity našeho území

7.3 Charakteristika klimatických poměrů ČR – klimatogeografičtí činitelé, tlakové pole nad Evropou, charakteristika teplotních a srážkových poměrů, klimatická regionalizace, ochrana a čistota ovzduší

▪ popíše teplotní a srážkové poměry republiky ▪ umí popsat regionální členění republiky do jednotlivých oblastí ▪ zvládá zhodnotit problematiku čistoty a ochrany ovzduší v republice ▪ vysvětlí základní hydrologickou charakteristiku našeho území ▪ popíše říční síť ČR, odtok vody do jednotlivých úmoří

7.4 Hydrologie ČR – základní hydrologické poměry, říční síť ČR, typizace jezer, umělé vodní nádrže, PZV, čistota vod a vodních zdrojů

INT/Ge

7.5 Půdní poměry ČR – zastoupení základních půdních druhů a typů, zemědělské využití půd, problematika eroze, ochrana půdního fondu

INT/Ge

7.6 Biogeografie ČR – lesní porosty a jejich význam, výškové vegetační stupně, typy krajin v ČR, typizace chráněných území a jejich lokalizace


▪ popíše vznik a rozmístění jezer v ČR ▪ umí popsat význam vodních nádrží pro krajinu a člověka, jejich využití ▪ je mu zřejmá problematika PZV v ČR ▪ chápe nutnost ochrany zdrojů pitné vody v ČR ▪ jsou mu jasné základní pojmy z obecné pedogeografie ▪ zná půdní druhy a typy v ČR ▪ umí popsat regionální rozmístění půdních druhů a typů v ČR, jejich využití pro zemědělství ▪ popíše problematiku eroze a její příčiny ▪ zná, jak lze chránit půdní fond ▪ zná základní biogeografické zóny v ČR ▪ umí popsat význam lesa v krajině, vývoj lesních ploch v historii ▪ vyjmenuje, popíše a lokalizuje jednotlivé výškové vegetační stupně v ČR ▪ zná jednotlivé typy přírodní a

116

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání kulturní krajiny v ČR ▪ umí typizovat chráněná území, zná historii a strukturu jejich vymezení, lokalizaci ▪ popíše historický vývoj osídlení ▪ uvede základní demografické rysy populace ▪ popíše národnostní složení obyvatelstva, jeho současné rozmístění a náboženské vyznání

7.7 Obyvatelstvo ČR – historie osídlení, proces urbanizace, základní demografické údaje, národnostní složení populace, náboženské vyznání

▪ vysvětlí proces urbanizace v ČR ▪ popíše vývoj sídelní sítě ▪ provede rozdělení a typizaci sídel dle vzhledových, funkčních a statistických kriterií

7.8 Sídelní systém ČR – typizace sídel, sídla městská a venkovská, aglomerace, funkce měst, funkční zóny měst, největší města ČR

▪ popíše a vysvětlí funkce a funkční zóny měst ▪ vyjmenuje a lokalizuje největší města ČR ▪ popíše vývoj hospodářství ČR od dob Rakousko-Uherska ▪ popíše změny v 50. letech 20. stol.

7.9 Historické aspekty vývoje hospodářství ČR, změny v průběhu 20. století, transformace 90. let

▪ popíše změny související s transformací ekonomiky v 90. letech 20. století ▪ rozdělí průmyslovou výrobu na jednotlivá odvětví ▪ popíše základní rysy jednotlivých průmyslových odvětví a lokalizuje průmyslové regiony republiky ▪ vysvětlí problematiku ZPF ▪ definuje a jmenuje zemědělské výrobní oblasti ▪ charakterizuje rostlinnou výrobu a strukturu pěstovaných plodin

7.10 Průmyslová výroba ČR – průmyslová odvětví, obory, lokalizace, význam

7.11 Zemědělská výroba ČR – zemědělský půdní fond, zemědělské výrobní oblasti, rostlinná výroba – základní struktura plodin, lokalizace, živočišná výroba a její regionální aspekty

▪ charakterizuje živočišnou výrobu a její strukturu, oblasti chovu hospodářských zvířat ▪ popíše charakter sítě služeb před rokem 1989 a změny, které nastaly v 90. letech

7.12 Služby a jejich transformace v 90. letech 20. století

117

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ vysvětlí závislost počtu zařízení služeb na velikosti sídla a vztah s jeho zázemím ▪ popíše typy rekreace ▪ vysvětlí předpoklady ▪ vymezí cíle cestovního ruchu u nás

7.13 Rekreace a cestovní ruch – typy rekreace, základní aspekty rozvoje cestovního ruchu, významné rekreační oblasti

▪ vyjmenuje a popíše hlavní oblasti cestovního ruchu a rekreace v ČR ▪ popíše vývoj dopravní sítě ve 20. století ▪ vymezí a charakterizuje jednotlivé druhy dopravy v ČR

7.14 Dopravní systém ČR – zastoupení základních druhů dopravy, dopravní síť a její vývoj, napojení dopravní sítě na Evropu

▪ zhodnotí problémy dopravní sítě a její rozvoj do budoucna ▪ vymezí základní statistické územní jednotky

7.15.1 Regionalizace ČR – historický vývoj, současný stav

▪ provede regionální členění ČR dle platné legislativy ▪ popíše vývoj regionálního členění a změny ve 20. století ▪ vymezí polohu a jmenuje základní údaje regionu Vysočina

7.15.2 Region Vysočina – komplexní charakteristika

▪ provede komplexní fyzickogeografickou a socioekonomickou charakteristiku regionu ▪ zhodnotí možnosti rozvoje regionu do budoucna ▪ vyjmenuje jednotlivé regiony ČR ▪ vymezí jejich polohu na mapě

7.15.3 Ostatní regiony ČR – základní a charakteristické rysy

▪ provede jejich stručnou komplexní fyzickogeografickou a socioekonomickou charakteristiku

5.11.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Problematika obecného zeměpisu – geografické disciplíny. Kartografie. Základy fyzické, socioekonomické a regionální geografie. 2. ročník Aplikovaná regionální geografie I – geografie světového oceánu, polárních oblastí, Afriky, Ameriky a Asie.

118

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Úvod do regionální geografie Evropy. 3. ročník Aplikovaná regionální geografie II – geografie jednotlivých oblastí Evropy. Geografie České republiky.


INFORMATIKA 5.12.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 2


4. 1

Celkem 6

Vyučovací předmět Informatika realizuje obsah vzdělávací oblasti Informatika a informační a komunikační technologie. Předmět rozvíjí schopnost používat prostředky informačních a komunikačních technologií; tato oblast vzdělání má v současné době průpravnou funkci nejen pro odbornou složku vzdělávání, ale i pro vzdělávání všeobecné. Prostupuje všemi předměty. Umožňuje vytváření hodnotných digitálních dokumentů pro všechny předměty. Realizují se některé tematické okruhy dalších průřezových témat Osobnostní a sociální výchova – Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů, Morálka všedního dne, Spolupráce a soutěž, Mediální výchova – Média a mediální produkce, Mediální produkty a jejich významy, Uživatelé, Účinky mediální produkce a vliv médií, Role médií v moderních dějinách (viz kapitola 3.8 ŠVP) Obsah předmětu se dotýká i výuky jazyků: Odborná terminologie se správnou výslovností během všech ročníků rozšiřuje slovní zásobu AJ, počešťováním odborných výrazů rozšiřuje slovní zásobu ČJ. Maturitní zkoušku z předmětu Informatika lze skládat v rámci profilové části. Předmět Informatika připravuje žáky na to, aby byli schopni pracovat s prostředky ICT a efektivně je využívali jak v průběhu vlastního studia, zejména ve spojení s ostatními předměty, tak i v dalším vzdělávání, výkonu povolání, v soukromém i občanském životě.

119

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Žáci se naučí pracovat s operačním systémem, běžnými základními a aplikačními programy, vyhledávat a zpracovávat informace, komunikovat pomocí internetu, využívat grafické programy pro svoji tvorbu a pracovat s dalšími prostředky informačních a komunikačních technologií. Cílem je, aby se stal počítač běžným pracovním nástrojem, napomáhajícím řešení úkolů souvisejících se studiem i budoucí prací. Učivo gymnázia navazuje na dosažené znalosti absolventů 9. třídy základní školy. Tyto znalosti a dovednosti jsou však velmi nevyrovnané, vyučující na tuto skutečnost bere zřetel a v 1. ročníku rozdílnou počáteční úroveň sjednocuje. Součástí výuky bude i rozvíjení kompetencí žáků v oblasti hodnocení informací z hlediska jejich věrohodnosti. Základním technologickým prostředkem pro práci s informacemi je počítač, většinou propojený do sítě. Získané poznatky žáci využijí i v jiných předmětech, zvláště pak při přípravě projektů a seminárních prací. Těžištěm výuky je získání základních teoretických vědomostí z oblasti informační a výpočetní techniky a následný nácvik dovedností a schopností vyhledávat, zpracovávat a vyhodnocovat informace. Základním prostředkem je provádění praktických úloh při pochopení funkce jednotlivých kroků. Objektem zpracování bude text a obraz, případně číslo. Předmětem výuky bude i porozumění získaným výsledkům. Při volbě použitých postupů se bude klást důraz na jejich racionalizaci. S tím úzce souvisí probírání vazeb získávaných dovedností s praktickou zkušeností žáků z osobního i profesního života. Důležitá je návaznost na učivo v jiných předmětech a v projektech. Některé tematické celky se stupňovitě opakují ve více ročnících. Základním metodickým postupem je výklad učitele s použitím multimediální techniky a výklad učitele na praktickém příkladě a následná zpětná vazba v kontrolní individuální praktické úloze. Další metodou je týmová práce a sebehodnocení realizované zejména při zpracovávání projektů; samostatná práce, řešení komplexních úloh. Vzdělávání v informačních a komunikačních technologiích lze dále rozšířit dle aktuálních vzdělávacích potřeb, jejichž příčinou mohou být změny na trhu práce, vývoj informačních a komunikačních technologií a specifika oboru, v němž je žák připravován. Na předmět navazuje ve 3. a 4. ročníku volitelný předmět Seminář z informatiky. V rámci semináře dojde k prohloubení základních vědomostí a dovedností. Žáci budou seznámeni s dalšími zajímavostmi z oboru a látka bude probírána až na samotné základy principů. Žákům bude předkládáno učivo v souvislostech k dalším předmětům výuky a předmětům běžného života. Žáci se seznámí se složitějšími technologiemi. Budou mít větší prostor na realizaci vlastních projektů. Učební osnova je zpracovávána formou přílohy pro školní rok, v němž se předmět vyučuje.  Výchovné a vzdělávací strategie Cílem vzdělávání v informatice a výpočetní technice je dosažení takové úrovně klíčových kompetencí, které umožní aktivně pracovat s informacemi, zejména je vyhledávat a nadále využívat. Učitel vede žáky k tomu, aby byli schopni zpracovávat věcně správně a srozumitelně přiměřeně náročné souvislé texty na běžná i odborná témata, pracovní a jiné písemnosti – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel podněcuje žáky k tomu, aby kriticky hodnotili výsledky svého učení a práce; spolupracovali s ostatními, podíleli se na realizaci společných činností – kompetence personální a sociální, kompetence komunikativní. Učitel vede žáky k tomu, aby určili jádro problému a získali informace potřebné k jeho řešení – kompetence k řešení problémů. 120

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Učitel zadáváním problémových úkolů vede žáky k tomu, aby uměli vyhledat informace o možnostech dalšího vzdělávání, rekvalifikace a využívat poradenských a zprostředkovatelských služeb – kompetence občanské, kompetence k podnikavosti.

 Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků se uplatňuje dle standardního školního klasifikačního řádu. Výsledkem klasifikace je hodnocení teoretických znalostí žáků, ale i hodnocení praktických úkolů (různá cvičení, samostatné práce, souhrnné práce, projekty, testy).

5.12.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Informatika Očekávané výstupy 1. Digitální technologie Žák: ▪ ovládá, propojuje a aplikuje dostupné prostředky ICT ▪ využívá teoretické i praktické poznatky o funkcích jednotlivých složek hardwaru a softwaru k tvůrčímu a efektivnímu řešení úloh ▪ organizuje účelně data a chrání data proti poškození či zneužití ▪ orientuje se v možnostech uplatnění ICT v různých oblastech společenského poznání a praxe

Učivo

Poznámky

1.1 Informatika – vymezení teoretické a aplikované informatiky

Mezipředmětové vztahy: Ma – číselné soustavy Fy – principy práce hardware TV – výchova ke zdraví

Počet hodin: 65

1.2 Hardware – funkce prostředků ICT, jejich částí a periferií, technologické inovace, digitalizace a reprezentace dat, historie počítačů – principy práce 1.3 Software – funkce operačních systémů a programových aplikací, uživatelské prostředí 1.4 Informační sítě – typologie sítí, internet, síťové služby a protokoly, přenos dat 1.5 Digitální svět – digitální technologie a možnosti jejich využití v praxi 1.6 Údržba dat – správa souborů a složek, komprese, antivirová ochrana, firewall, zálohování dat 1.7 Ergonomie, hygiena a bezpečnost práce s ICT – ochrana zdraví, možnosti využití prostředků ICT handicapovanými osobami

121

Údržba Windows PT 1 – OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů, Morálka všedního dne, Spolupráce a soutěž PT 5 – MV: Média a mediální produkce, Mediální produkty a jejich významy, Uživatelé, Účinky mediální produkce a vliv

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání médií, Role médií v moderních Vazba ke všem předmětům – digitální zpracování prací Vazba ke všem předmětům – vyhledávání věrohodných informací

2. Zdroje a vyhledávání informací, komunikace Žák: 2.1 Internet – globální charakter internetu, multikulturní a jazykové ▪ využívá dostupné služby aspekty, služby na internetu informačních sítí k vyhledávání informací, ke komunikaci, 2.2 Informace – data a informace, k vlastnímu vzdělávání a týmové relevance, věrohodnost informace, spolupráci odborná terminologie, informační zdroje, informační procesy, informační ▪ využívá nabídku informačních a systémy vzdělávacích portálů, encyklopedií, knihoven, databází a výukových 2.3 Sdílení odborných informací – programů diskusní skupiny, elektronické konference, e-learning ▪ posuzuje tvůrčím způsobem aktuálnost, relevanci a věrohodnost 2.4 Informační etika, legislativa – informačních zdrojů a informací ochrana autorských práv a osobních údajů ▪ využívá informační a komunikační služby v souladu s etickými, bezpečnostními a legislativními požadavky

3. Zpracování a prezentace informací Žák: 3.1 Publikování – formy dokumentů a jejich struktura, zásady grafické a ▪ zpracovává a prezentuje výsledky typografické úpravy dokumentu, své práce s využitím pokročilých estetické zásady publikování funkcí aplikačního softwaru, multimediálních technologií a 3.2 Aplikační software pro práci internetu s informacemi – textové editory, tabulkové kalkulátory, grafické editory, ▪ aplikuje algoritmický přístup databáze, prezentační software, k řešení problémů multimedia, modelování a simulace, export a import dat včetně vytváření nosičů

122

Počet hodin: 35 Prostupuje všemi ročníky. Vazba ke všem předmětům – vyhledávání věrohodných informací PT 1 – OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů, Morálka všedního dne, Spolupráce a soutěž PT 5 – MV: Média a mediální produkce, Mediální produkty a jejich významy, Uživatelé, Účinky mediální produkce a vliv médií, Role médií v moderních dějinách

Počet hodin: 100 Vazba ke všem předmětům – digitální zpracování prací PT 1 – OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti, Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů, Morálka

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 3.3 Algoritmizace úloh – algoritmus, zápis algoritmu, úvod do programování

všedního dne, Spolupráce a soutěž PT 5 – MV: Média a mediální produkce, Mediální produkty a jejich významy, Uživatelé, Účinky mediální produkce a vliv médií, Role médií v moderních dějinách Textový, tabulkový a prezentační editor UI, HTML, XHTML, JS Flash, Toner Callisto, Goldwave editor

5.12.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Digitální technologie – základní poznatky. Zdroje a vyhledávání informací, komunikace. 2. ročník Digitální technologie – prohlubující učivo. Zpracování a prezentace informací – základní učivo. 3. ročník Digitální technologie – prohlubující učivo (technologie počítačových sítí v podrobnostech aj.). Zpracování a prezentace informací – prohlubující učivo (hromadná korespondence aj.). 4. ročník Digitální technologie – prohlubující učivo (např. informační bezpečnost). Zpracování a prezentace informací – prohlubující učivo (XHTML, Flash, tvorba obrázků).

123



HUDEBNÍ VÝCHOVA 5.13.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 2

Hodinová dotace předmětu 2. 3. 2 -

4. -

Celkem 4

Vyučovací předmět Hudební výhova realizuje obsah vzdělávacího oboru Hudební obor a obsah integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP GV. Realizují se vybrané tématické okruhy průřezových témat Osobnostní a sociální výchova, Výchova k myšlení v evropských a globálních souvislostech, Mediální výchova a Multikulturní výchova RVP GV (viz kapitola 3.8 ŠVP). Předmět Hudební výchova má velký význam pro formování estetického a pocitového vnímání žáků v kontextu s ostatními, převážně naukově orientovanými předměty. V průběhu výuky se žáci seznámí se základními hudebními styly, žánry, formami i hudebními nástroji charakterizujícími jednotlivá historická období, mají možnost rozšířit své hlasové dovednosti a zapojit se podle svých individuálních schopností do přípravy kulturních vystoupení v životě školy. Žák je veden k tomu, aby  chápal význam emotivních a pocitových prožitků pro život  v rámci svých možností interpretoval a produkoval hudbu  našel v hudbě prostředek relaxace i duševního obohacení  chápal, že práce jedince ovlivní výsledek práce celé skupiny

124

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání  si na základě poznání duchovních a kulturních hodnot současných i minulých utvářel nepředpojaté postoje k různým kulturám a společenstvím  chápal význam hudby v historickém kontextu Hudební výchova doplňuje šíři pohledu na kulturní vývoj lidské společnosti, který žák získává v hodinách českého jazyka i cizích jazyků a dějepisu. Podbarvuje historické souvislosti a uceluje pohled na svět v jednotlivých historických obdobích. Pro výuku je k dispozici učebna vybavená hudebními nástroji a audiovizuální technikou. Vyučovací předmět Hudební výchova je v učebním plánu gymnázia dotován čtyřmi hodinami a je povinným vyučovacím předmětem v 1. a 2. ročníku. Výuka probíhá formou dvouhodinového bloku jednou týdně.  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel klade důraz zejména na individuální přístup k žákům a na rozvoj jejich vlastních schopností – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel organizuje žákům práci formou společných projektů, rozvíjí tak jejich schopnosti týmové spolupráce a zodpovědnost jedince za společné dílo – kompetence sociální a personální, kompetence občanské. Učitel organizuje návštěvy koncertů a divadelních představení podle aktuálních možností, formuje tak postoje žáků k emotivním a pocitovým prožitkům i jejich vztah k hudbě, rozvíjí tak jejich kulturní rozhled – kompetence komunikativní, kompetence sociální a personální. Učitel zadává žákům referáty k samostatnému či skupinovému zpracování a prezentaci – kompetence k učení, kompetence komunikativní.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Výsledkem klasifikace je hodnocení založené na kombinaci známek, které žáci získávají z písemné formy zkoušení a z referátů. Učitel také přihlíží k aktivitě žáků při výuce a při zajišťování kulturních akcí školy, přičemž zohledňuje jejich individuální pěvecké a muzikální předpoklady.

5.13.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Očekávané výstupy 1. Žák: ▪ vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách, objasní její význam v procesu umělecké tvorby i v životě i jako základního faktoru rozvoje své osobnosti

Učivo

Poznámky

• umělecký proces a jeho vývoj - umělecký proces a realita - chápání uměleckého procesu - znakové systémy jednotlivých druhů umění - historické proměny pojetí uměleckého procesu

PT 1 – OSV: Sociální komunikace, Spolupráce a soutěž – prolíná celým studiem HV

Počet hodin: 10

125

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ objasní význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; popíše vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí ▪ vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla ▪ objasní podstatné rysy magického, mýtického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, rozpozná je v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu ▪ objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu“ a „estetických norem“ 2. Žák: ▪ uplatňuje zásady hlasové a sluchové hygieny v běžném životě ▪ využívá svého individuálního pěveckého potenciálu při zpěvu, při mluvním projevu vede svůj hlas zněle a přirozeně, správně artikuluje ▪ zpívá jednohlasé písně, kánony, lidový dvojhlas, popř. trojhlas (na základě hudebních schopností a dovedností a rozložení hlasů ve třídě) ▪ reprodukuje zpívaný (hraný) vzor na základě svých individuálních schopností a dovedností ▪ dotváří hudební melodie, nebo vytváří vlastní, provádí jednoduché hudební improvizace na základě svých individ. schopností a dovedností ▪ rytmizuje jednoduché texty ▪ tvoří vlastní rytmické modely, které zhudebňuje ▪ používá rytmické nástroje Orffova instrumentáře k doprovodné hře

- prezentace uměleckého díla • role subjektu v uměleckém procesu - smyslové vnímání a jeho rozvoj - interpretace a recepce uměleckého díla - tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta, recipienta • úloha komunikace v uměleckém procesu - umění ve společnosti - role umělce - publikum a jeho role - nové technologie a jejich vliv na umělecký proces - subjektivní chápání uměleckých hodnot a hodnoty společensky uznávané

Počet hodin: 20 • akustika - hlasové ústrojí - sluchové ústrojí • hlasová výchova - správné dýchání - hlasová hygiena - rozezpívání - správné tvoření tónů - artikulace - hlavový tón • zpěv - jednohlasé písně lidové i umělé - kánony lidové i umělé - úpravy lidových i umělých písní, trojhlas • intonace - zpěv hudebních motivů - imitace - intonační výcvik • zhudebnění - přísloví, pořekadel - vlastního textu - vytvoření vlastních drobných skladeb • intervaly - základ harmonie (T, D, S) • rytmický výcvik - hra na tělo - Orfeův instrumentář - rytmizace textů a písní rytmickými nástroji

126

Mezipředmětové vztahy: Bi, ČJ, TV

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 3. Žák: ▪ při individuálních i společných hudebních aktivitách používá přiměřeně svým hudebním schopnostem a dovednostem i některých melodických nástrojů ▪ orientuje se v notovém zápise jednoduchých, příp. i složitějších vokálních, instrumentálních i vokálně-instrumentálních skladeb 4. Žák: ▪ reaguje na hudbu pohybem a ztvárňuje ji úměrně svým hudebním schopnostem a pohybovým dispozicím; pohyb ve spojení s hudbou využívá k vyjádření vlastních představ a pocitů 5. Žák: ▪ vyděluje podstatné hudební znaky z proudu znějící hudby, rozpoznává hudebně výrazové prostředky užité ve skladbě, uvědomuje si hudební formu díla a k dílu přistupuje jako k logicky utvářenému celku

6. Žák: ▪ popíše a na příkladech ukáže důležité znaky tvorby a interpretace hudebního díla, vysvětlí, v čem tkví originální a nezaměnitelný přínos skladatele a interpreta

Počet hodin: 10 • hudební nástroje - vznik a vývoj základních hudebních nástrojů - nástroje symfonického orchestru - moderní hudební nástroje - tvorba instrumentálních doprovodů - jednoduchá aranžmá • partitura - vývoj notace • orientace v notovém zápise


• tanec - pohyb na hudbu - dobové tance - lidové a umělé tance - taneční hudba - techno, disko, hip hop, reggae, house, break, trance

Mezipředmětové vztahy: TV

• hudební myšlení v období - rytmicko-monomelodickém (starověk) - polymelodickém (středověk – renesance) - melodicko-harmonickém (baroko) - melodicko-harmonickém (klasicismus, romantismus, impresionismus) - sonické období (hudba 20. století) • výrazové prostředky: rytmus, melodie, tónina • hudební formy


• tvůrce hudby a internet - srovnání postavení tvůrců a interpretů v průběhu dob|: řecké hudební umění, raný středověk, skladatelé Ars antiqua a Ars nova a jejich služba idejím, nizozemští skladatelé a přísná imitace, Palestrina, Lasso; čeští skladatelé – Vodňanský, Kryštof Harant, Adam Michna, B. M. Černohorský; dále pak např. Bach, Mozart, Chopin, Schumann, Liszt aj.; v nedávné době např. britský rock – Beatles, folk music – Bob Dylan, folkrock – Simon & Garfunkel, Underground – Frank Zappa, Big Beat u

Mezipředmětové vztahy: VV

Počet hodin: 10

Počet hodin: 5

Počet hodin: 20

127

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání nás – Miki Volek, Olympic, Matadors, Petr Novák aj. 7. Žák: ▪ orientuje se ve vývoji hudebního umění; uvědomuje si rozdílnost hudebního myšlení v jednotlivých etapách, rozlišuje hudební slohy podle charakteristických hudebních znaků; dokáže charakterizovat historické, společenské a kulturních souvislosti, které se podílely na formování děl v jednotlivých obdobích

8. Žák: ▪ odliší hudbu podle jejího stylového zařazení, významu a funkce, rozpozná vhodnost či nevhodnost využití určité hudby v konkrétních situacích ▪ přistupuje k hudebnímu dílu jako k autorově reflexi vnějšího i vnitřního světa vyjadřované pomocí hudby (hudebních znaků), jako k možnému poselství; na základě svých schopností, znalostí i získaných zkušeností toto poselství dešifruje a interpretuje ▪ uvědomuje si rozdílnost individuálního přístupu jednotlivých lidí k hudbě a hudební tvorbě, vnímá hudbu jako způsob prezentace vlastních idejí a názorů i idejí, pocitů a názorů ostatních lidí a na základě toho je schopen se s hudbou ztotožnit či ji odmítnout

9. Žák: ▪ interpretuje a kriticky hodnotí

Počet hodin: 25 • periodizace hudebního vývoje - hudba vokální a instrumentální - charakteristické znaky slohů - hudební formy - hudba česká a světová - hledisko historické a kulturní • Pravěk • Starověk • Ars antiqua • Ars nova • Renesance a humanismus • Baroko • Klasicismus • Romantismus a impresionismus • Další směry 20. století

Mezipředmětové vztahy: Dě, VV, ČJ

• hudební žánry a jejich využití - muzikál - šanson - šantán - kabaret - revue - jazz, swing - trampská píseň • populární hudba 20. století (jazz, swing, spirituál, rock'n'roll aj.) • hudba jako kulturní statek a jako zboží • hudební průmysl • hudba a její využití v běžném životě • hudba vážná a populární – předvádění stylů, úpravy, transkripce ve 20. století (u nás např. Jiří Stivín, Michael Kocáb, ve světě např. Sting, ERA) • bludiště stylů ve 20. století - dodekafonie a serialismus - modální hudba - neoklasicismus - témbrová hudba - elektroakustická a elektronická hudba a mikrointervaly A. Háby - stylové syntézy aj.

Mezipředmětové vztahy: Dě, ČJ

Počet hodin: 25

Počet hodin: 10 • estetická a umělecká hodnota hudebního díla • komplexní popis a interpretace

128

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání hudbu na základě vědomostí a individuálních hudebních schopností; vytváří vlastní soudy a preference o znějící hudbě, které dokáže v diskusi obhájit

hudebního díla, zařazení díla do historického a sociálního kontextu, vlastní reflexe hudebních děl • pojem kýč • hudba jako zboží – nahrávací studia, CD, DVD • pojem komerce (muzikály, festivaly, divadla, masmédia, reklama, znělka) • kvalita uměleckého díla

Poznámka: Zařazení průřezových témat a jejich tématických okruhů (dále PT - TO ) Při společných hudebních i pohybových aktivitách si studenti uvědomí svou „hlasovou i sluchovou výbavu“, ověří si své schopnosti intonační, rytmické i pohybové, svou individualitu a mohou tyto oblasti přiměřeně svým schopnostem rozvíjet. (PT Osobnostní a sociální výchova – TO Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti) V hodinách hudební výchovy jsou zařazovány průběžně vyučovací metody, které umožňují studentům rozvíjet jejich organizační schopnosti a dovednosti a zlepšovat systematičnost jejich snah a činností. Při řešení problémů ve skupinách si mohou ověřit, jak ovládají sociální dovednosti potřebné při řešení problémů v interakci s druhými lidmi. (PT Osobnostní a sociální výchova – TO Seberegulace, organizační dovednosti a efektivní řešení problémů) Při přípravě kulturních vystoupeních se mohou studenti angažovat ve prospěch druhých lidí, spolupracovat s ostatními členy týmu, učí se prosazovat své názory i vnímat argumenty druhých lidí, poskytovat rady slabším i přijímat pomoc zkušenějších. Následně při realizaci programu před obecenstvem se učí zvládat stres a trému i prožívat radost ze společného díla. (PT Osobnostní a sociální výchova – TO Sociální komunikace, Morálka všedního dne, Spolupráce a soutěž) Při výuce hudební výchovy jsou studentům průběžně představováni významní představitelé evropské i české kultury. (PT Výchova k myšlení v globálních souvislostech – TO Žijeme v Evropě) Poznáváním hudby své i jiných kultur si studenti uvědomují vlastní kulturní identitu a zároveň se učí i toleranci k jiným národům a kulturám. Uvědomí si možné způsoby zneužití hudby k projevům etnické i náboženské nesnášenlivosti a mají možnost vymezit své postoje k projevům xenofobie a rasismu. Uvědomí si, že hudba může být skutečným mostem mezi národy a může napomoci porozumění si neverbálními prostředky. (PT Multikulturní výchova – TO Základní problémy sociokulturních rozdílů) Během výuky hudební výchovy jsou studentům představeny oborové hudební časopisy i některé informační zdroje na internetu, zajímavá literatura. Jsou upozorňováni na zajímavé dokumenty v televizi. Při zpracovávání referátů jsou vedeni k ověřování informací z více zdrojů (literatura, webové stránky) a k vyhledávání dalších věrohodných informačních zdrojů. Během výuky se studenti seznamují s rolí hudby v jednotlivých médiích a jejich produktech, s rolí hudby v reklamě apod. (PT Mediální výchova – TO Média a mediální produkce, Mediální produkty a jejich význam, Účinky mediální produkce a vliv médií, Role médií v moderních dějinách).

5.13.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků Vzhledem ke skutečnosti, že výuka je společná pro studenty prvního i druhého ročníku, probíhá v dvouletých cyklech. První rok cyklu prochází studenti časovou linku od prvních známek hudebnosti v lidské společnosti až do období klasicismu. V druhém roce potom v období klasicismu výklad navazuje a směřuje až do současnosti. Probíranému období potom odpovídají i další prvky. (Tzn. že jeden ročník probírá vývoj hudby chronologicky, následující ročník vstupuje do vývoje hudby „v půli cesty“ a v dalším roce si doplní znalosti o hudbě v starších obdobích.)

129

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Časové řazení tématických celků: celek č. 1, 2, 3, 4, 6, 7, 9 - průběžně v obou letech cyklu celek č. 5 - v prvním roce cyklu celek č. 8 - v druhém roce cyklu


VÝTVARNÁ VÝCHOVA 5.14.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení předmětu Ročník Hodin týdně

1. 1


4. 2

Celkem 7

Vyučovací předmět Výtvarná výchova navazuje na výtvarnou výchovu ZŠ, realizuje obsah vzdělávacího oboru Hudební obor a obsah integrujícího tématu Umělecká tvorba a komunikace vzdělávací oblasti Umění a kultura RVP GV. Vzdělávací obsah předmětu přesahuje i do jiných vyučovacích předmětů, především do dějepisu, základů společenských věd, českého jazyka a literatury, zeměpisu a hudební výchovy, ale také do informatiky a matematiky. Předmět Výtvarná výchova zahrnuje průřezové téma Osobnostní a sociální výchova – okruhy Sociální komunikace a Spolupráce a soutěž. (viz kapitola 3.8 ŠVP) Cíle předmětu jsou vyjádřeny třemi základními okruhy: 1. Tvorba: Cílem okruhu je vytvořit u žáků bohaté zkušenosti s různými podobami výtvarné tvorby vycházející z vlastního prožitku a z vlastní výtvarné činnosti. Žák by měl pochopit výtvarný projev jako prostředek komunikace, který je odlišný od jazyka slov. 2. Recepce: Cílem je rozvíjet u žáků citlivost k vnímání výtvarného umění. Žák by měl pochopit kontinuitu kulturního vývoje lidské civilizace i úlohy, kterou v ní umění hraje. 3. Setkávání s uměním: Cílem okruhu je dovést žáky k pochopení podstatných tendencí vývoje výtvarné kultury a k pochopení příčinných souvislostí historického vývoje výtvarného umění; k získání poznatků, které umožní samostatnou orientaci ve světě umění.

130

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Přirozenou a nutnou složkou všech okruhů jsou společné návštěvy výstav, stálých expozic, vzdělávacích programů galerií a muzeí, významných uměleckých památek, filmů, pořadů o umění a besed s výtvarnými umělci. Výuka se realizuje většinou v učebně školy, která je určena pro výtvarnou výchovu (není však vyhrazena pro tento předmět, vyučují se zde i ostatní předměty), ve volné přírodě, ve výstavních síních, galeriích a muzeích. Vyučovací předmět je v učebním plánu gymnázia dotován 4 hodinami a je povinným vyučovacím předmětem v 1. a 2. ročníku. Výuka probíhá formou dvouhodinového bloku jednou týdně. Osnovy dávají výtvarnému pedagogovi myšlenkové východisko pro vytváření vlastního pojetí předmětu jak v okruhu tvorby, tak recepce. Ten pak volí konkrétní náměty a úkoly tak, aby žákům umožnil vnímat, prožívat a na základě vlastní tvorby pochopit nejzákladnější principy procesu umělecké tvorby. V souladu s tím může pak vyučující na základě svého zaměření klást větší důraz na některé základní okruhy a s nimi spojené tematické celky. Základními výchovnými formami jsou samostatné i skupinové práce, krátkodobé i dlouhodobé projekty, výklad, přednášky a diskuse s umělci, názorné ukázky (odborné obrazové publikace, video, počítačová projekce, tabelární pomůcky). Pravidelnou součástí jsou kunsthistorické exkurze (Praha, Vídeň, Paříž, ale i vlastní region a město Světlá nad Sázavou).  Výchovné a vzdělávací strategie Předmět Výtvarná výchova má velký význam pro formování estetického a pocitového vnímání žáků v kontextu s ostatními, převážně naukovými předměty. V průběhu výuky se žáci seznámí se základními výtvarnými technikami. Důležitou složkou je přehled výtvarných stylů, směrů a nejvýznamnějších autorů a jejich děl. Učitel klade důraz na individuální přístup k žákům a na rozvoj jejich vlastních schopností - kompetence sociální a personální. Učitel organizuje návštěvy výstav, ateliérů umělců aj. podle aktuálních možností kompetence komunikativní, komunikace sociální a personální. Učitel zadává žákům referáty, prezentace apod. k samostatnému či skupinovému zpracování - kompetence k učení, kompetence komunikativní. Učitel organizuje žákům práci formou větších společných projektů, rozvíjí tak jejich schopnosti týmové spolupráce a zodpovědnost jedince za společné dílo - kompetence sociální a personální, kompetence občanská. Učitel klade důraz na mezipředmětové vztahy a důsledky lidských činností kompetence k učení, kompetence k řešení problémů, kompetence občanská. Učitel navozuje v hodinách přátelskou atmosféru a motivuje žáky ke zdravé soutěživosti a snaze vyniknout zapojováním do školních, krajských i celostátních soutěží; zároveň důsledně kontroluje a hodnotí, zda zodpovědně přistupovali k zadaným úkolům kompetence k učení, kompetence komunikativní, kompetence k podnikavosti.  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení a klasifikace žáků se uplatňuje dle Klasifikačního řádu Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP Světlá nad Sázavou. Výsledkem klasifikace je hodnocení založené na kombinaci známek, žáci získávají z výtvarných prací, z písemné formy zkoušení, z referátů, testů, samostatných projektů či seminárních prací. 131


5.14.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Výtvarná výchova Očekávané výstupy 1. Umělecká tvorba a komunikace Žák: ▪ vědomě uplatňuje tvořivost při vlastních aktivitách, objasní její význam v procesu umělecké tvorby i v životě i jako základního faktoru rozvoje své osobnosti ▪ vysvětlí umělecký znakový systém jako systém vnitřně diferencovaný a rozpozná v něm umělecké znaky od objevných až po konvenční ▪ na příkladech vysvětlí roli uměleckého znaku jako neukončenou, nedefinitivní ve svém významu; vysvětlí vztah mezi subjektivním obsahem znaku a významem získaným v komunikaci ▪ objasní význam osobně založených podnětů na vznik estetického prožitku; popíše vlastní zkušenosti i zkušenosti s uměním, které s jeho vznikem souvisejí ▪ vysvětlí, jaké předpoklady jsou zapotřebí k recepci uměleckého díla a zejména k porozumění uměleckým dílům současnosti ▪ objasní podstatné rysy magického, mýtického, univerzalistického, modernistického přístupu k uměleckému procesu, rozpozná je v současném umění a na příkladech vysvětlí posun v jejich obsahu

Učivo

Poznámky

1.1 Umělecký proces a jeho vývoj: • umělecký proces a realita • chápání uměleckého procesu • znakové systémy jednotlivých druhů umění • historické proměny pojetí uměleckého procesu • prezentace uměleckého díla

PT 1 – OSV: Sociální komunikace. Spolupráce a soutěž – prolíná celým studiem s přiměřenou gradací v jednotlivých ročnících

Počet hodin: 46

1.2 Role subjektu v uměleckém procesu: • smyslové vnímání a jeho rozvoj • interpretace a recepce uměleckého díla • tvořivá osobnost v roli tvůrce, interpreta, recipienta 1.3 Úloha komunikace v uměleckém procesu: • umění ve společnosti • role umělce • proces tvorby nových, sociálně dosud nezakotvených znaků • publikum a jeho role • nové technologie a jejich vliv na umělecký proces • subjektivní chápání uměleckých hodnot a hodnoty společensky uznávané

• Téma prolíná celým učivem VV

▪ objasní podstatné rysy aktuálního (pluralitního, postmodernistického) přístupu k uměleckému procesu a na základě toho vysvětlí proces vzniku „obecného vkusu“ a „estetických norem“ ▪ vystihne nejpodstatnější rysy dnešních proměn a na příkladech uvede jejich vliv na proměnu

132

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání komunikace v uměleckém procesu 2. Obrazové znakové systémy ▪ rozpoznává specifičnosti různých vizuálně obrazných znakových systémů a zároveň vědomě nově uplatňuje jejich prostředky k vytváření obsahu při vlastní tvorbě a interpretaci

Počet hodin: 45 2.1 Vizuálně obrazné znakové systémy z hlediska poznání a komunikace: • experiment z hlediska inovace prostředků • analýza vizuálně obrazových systémů • klasické postupy jednotlivých výtvarných disciplin • možnosti forem vizuálně obrazných vyjádření • technologické postupy tvorby

Mezipředmětové vztahy: Che, Fy

▪ objasní roli autora, příjemce a interpreta při utváření obsahu a komunikačního účinku vizuálně obrazného vyjádření

2.2 Interakce s vizuálně obrazným vyjádřením v roli autora, příjemce, interpreta: • člověk a prostředí • architektura a její vliv na člověka v proměnách času • seznámení s aktuální situací na české výtvarné scéně • výtvarné techniky • nová média

Mezipředmětové vztahy: Dě, ČJ, HV, INF

▪ na příkladech vizuálně obrazných vyjádření uvede, rozliší a porovná osobní a společenské zdroje tvorby, identifikuje je při vlastní tvorbě

2.3 Uplatnění vizuálně obrazného vyjádření v úrovni smyslové, subjektivní a komunikační: • proměny života • osobnost, vztahy • vnitřní krajina • studie, inspirace přírodními motivy • individuální, kolektivní projev • práce ve skupině • akční tvorba • transformace hodnot a její odraz v umění • světonázorové, náboženské, filozofické zázemí historických slohů • práce s materiály • kompozice, barva • tvar, linie, bod • kontrast, rytmus, plocha • inspirace hudbou • práce v exteriéru

Mezipředmětové vztahy: Bi, ZSV, Dě, Fy, Che, Ma, HV

▪ v konkrétních příkladech vizuálně obrazných vyjádření vlastní i umělecké tvorby identifikuje pro ně charakteristické prostředky

▪ na příkladech uvede vliv společenských kontextů a jejich proměn na interpretaci obsahu vizuálně obrazného vyjádření a jeho účinku v procesu komunikace ▪ pojmenuje účinky vizuálně obrazných vyjádření na smyslové vnímání, typy kontrastů, rozvržení tvarů a hmot v ploše a prostoru, vyjádření pohybu a změn a vědomě s nimi pracuje při vlastní tvorbě za účelem rozšíření citlivosti svého smyslového vnímání

3. Znakové systémy výtvarného umění ▪ využívá znalostí, aktuálních 3.1 Výtvarné umění jako způsobů vyjadřování a technických experimentální praxe z hlediska inovace možností zvoleného média pro prostředků, obsahu a účinku: vyjádření své představy • seznámení s novými médii a technikami • současné umělecké směry a jejich vliv

133

Počet hodin: 45 Mezipředmětové vztahy: INF, Che

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání ▪ charakterizuje obsahové souvislosti vlastních vizuálně obrazných vyjádření a konkrétních uměleckých děl a porovnává výběr a způsob užití prostředků

na společnost na konci 20. století • výtvarné techniky - grafika, malba • prostorová tvorba

▪ rozlišuje umělecké slohy a umělecké směry, s důrazem na umění od konce 19. století do současnosti, z hlediska podstatných proměn vidění a stavby uměleckých děl a dalších vizuálně obrazných vyjádření

3.2 Světonázorové, náboženské, filozofické a vědeckotechnické zázemí historických slohů a směrů evropského kulturního okruhu: • umělecké směry 20. století • seznámení se současnými výtvarnými tendencemi • body-art • land-art • konceptuální umění

Mezipředmětové vztahy: Dě, TV, Ze

▪ na konkrétních případech objasní jak se umělecké vyjadřovací prostředky promítají do aktuální obrazové komunikace

3.3 Vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci: • chápání vztahů předmětů a tvarů v prostoru • proměnlivost obrazu v čase • relativita barevného vidění • vznik a uplatnění symbolu • neumělecké vizuální vyjadřování • vliv reklamy

Mezipředmětové vztahy: Dě, Fy

▪ samostatně experimentuje s různými vizuálně obraznými prostředky

Poznámka: Zařazení průřezových témat a jejich tematických okruhů (dále PT - TO ) PT 1 - Osobnostní a sociální výchova má žákovi pomoci: a) v oblasti postojů - uvědomit si hodnotu lidské spolupráce - uvědomit si, že v různých životních situacích nebývá často pouze jediné řešení - respektovat odlišné názory a pohledy jiných lidí na svět b) v oblasti vědomostí, dovedností a schopností - směřovat k porozumění sobě samému - rozpoznávat faktory ovlivňující duševní energii a kreativitu - umět spolupracovat - vytvořit si na základě osvojených informací vlastní názor V rámci tohoto průřezového tématu budou realizovány okruhy Sociální komunikace a Spolupráce a soutěž.

5.14.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Umělecká tvorba a komunikace (základní učivo) Obrazové znakové systémy (základní učivo) Znakové systémy výtvarného umění (Kap 3.1 - Výtvarné umění jako experimentální praxe z hlediska inovace prostředků, obsahu a účinku)

134

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 2. ročník Umělecká tvorba a komunikace (prohlubující učivo) Obrazové znakové systémy (prohlubující učivo) Znakové systémy výtvarného umění (Kap. 3.2 - Světonázorové, náboženské, filozofické a vědecko technické zázemí historických slohů a směrů evropského kulturního okruhu; Kap. 3.3 - Vývoj uměleckých vyjadřovacích prostředků podstatných pro porozumění aktuální obrazové komunikaci)


TĚLESNÁ VÝCHOVA 5.15.1 Charakteristika vyučovacího předmětu  Časové, obsahové a organizační vymezení Ročník Hodin týdně

1. 2


4. 2

Celkem 8

Vyučovací předmět Tělesná výchova realizuje obsah vzdělávacího oboru Tělesná výchova z RVP GV. Integruje se vzdělávací obor Výchova ke zdraví ze vzdělávací oblasti Člověk a zdraví; realizují se tematické celky Zdravý způsob života a péče o zdraví a Ochrana člověka za mimořádných událostí. Předmět také realizuje tematické okruhy průřezového tématu Osobností a sociální výchova. (viz kapitola 3.8 ŠVP) Cílem výuky je rozvoj pohybových schopností a dovedností. Součástí tělesné výchovy je i zdravotní tělesná výchova (ZTV), kdy speciální vyrovnávací cvičení jsou podle potřeby preventivně využívána v hodinách TV pro všechny žáky, nebo jsou tato cvičení zadávána žákům se zdravotním oslabením místo činností kontraindikovaných jejich oslabením. Na základě zájmu žáků může být zaveden nepovinný předmět pod názvem sportovní hry v rozsahu dvou vyučovacích hodin týdně. Jeho náplní jsou sportovní aktivity dle zájmu přihlášených žáků, navazující na učivo základní tělesné výchovy a zaměřené na prožitkově kladné vnímání sportovních aktivit. Součástí tělesné výchovy jsou také jednodenní sportovní aktivity (např. sportovní turnaje, soutěže, závody, sportovní dny aj.). V prvním ročníku je realizován v případě

135

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání dostatečného počtu zájemců lyžařský výcvikový kurz trvající jeden týden, ve třetím ročníku je to sportovně turistický kurz v rozsahu pěti dnů. V běžných hodinách tělesné výchovy probíhá výuka odděleně pro dívky a chlapce (kromě sportovních a lyžařských kurzů). Sportovní a lyžařské kurzy jsou určeny pro celou třídu. Předmět je realizován formou vyučovacích hodin, kurzů, závodů a soutěží, diskusí a besed, prožitkových lekcí. Místem realizace je tělocvična školy, posilovna, venkovní hřiště s doskočištěm, přírodní prostředí v okolí školy, lokality pro konání kurzů.  Výchovné a vzdělávací strategie Učitel vede žáky k osvojení pohybových dovedností od jednodušších ke složitějším, přičemž umožňuje žákům vytvářet vlastní pohybové vzorce, vysvětluje žákům fyziologické aspekty cvičení; student získává celkový přehled o systematičnosti v rozvíjení a výuce sportovních a pohybových dovedností – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel hodnotí pohybové schopnosti a dovednosti žáků, motivuje žáky stanovením vhodných cílů při sportovních činnostech, učí žáky objektivnímu sebehodnocení (možnosti, výsledky, pokrok, cíle, srovnání apod.); student je schopen objektivně ohodnotit své výkony ve sportovních činnostech, dokáže si stanovit reálné cíle ve sportovní oblasti, sleduje vývoj a směřování k danému cíli – kompetence k řešení problémů, kompetence občanské. Učitel předkládá různé modelové a problémové situace; student hledá nejjednodušší nebo nejlepší řešení, učí se adekvátnímu jednání, vyjadřuje své názory, hájí své stanovisko – kompetence k učení, kompetence k řešení problémů. Učitel používá správné názvosloví, gestikulace rozhodčích, učí signálům v týmu; student je veden k přesnému, jednoznačnému, srozumitelnému vyjadřování a zároveň k porozumění sportovní komunikaci – kompetence komunikativní. Učitel seznamuje žáky se skladbou cvičební jednotky nebo tréninku, fyziologickým významem cvičení; student je veden k sestavení vlastní cvičební jednotky, uvědomuje si význam jednotlivých částí tréninkové jednotky (rozcvičení, strečink, hlavní tréninková část, relaxace apod.) – kompetence k řešení problémů. Učitel staví žáka do různých personálních rolí (hráč, kapitán, rozhodčí, divák, coach apod.); student je veden k týmové spolupráci, učí se vedení skupiny a zvládání situací, které z jeho postavení plynou – kompetence personální a sociální, kompetence k podnikavosti. Učitel zdůrazňuje zásady bezpečnosti, dbá na dodržování pravidel, poukazuje na nebezpečné situace a učí žáky tyto situace předvídat; student je veden k úctě, k chování fairplay, učí se chránit zdraví své i ostatních – kompetence občanské. Učitel zařazuje prvky ze zdravotní tělesné výchovy (ZTV); student si osvojí speciální cvičení, která vedou ke kompenzaci jeho „oslabení“, zařazuje tato cvičení místo cviků kontraindikovaným jeho „oslabením“ – kompetence personální a sociální, kompetence občanské. Učitel využívá prožitkových aspektů tělesné výchovy k vytvoření kladného postoje studentů ke sportovním aktivitám; student si vytváří kladný vztah k tělesné výchově a sportu, zařazuje sportovní aktivity do svého denního programu, je schopen plánovat sportovní aktivity, které mu přinášejí kladný prožitek ze sportovního výkonu – kompetence občanské. 136

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání  Hodnocení výsledků žáků Hodnocení žáků probíhá v souladu s platným Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP ve Světlé nad Sázavou. Známky jsou získávány průběžně po celé klasifikační období. Výsledkem klasifikace je hodnocení pohybových schopností a dovedností, ale i hodnocení teoretických znalostí žáků. Učitel také přihlíží k aktivitě žáků při výuce.

5.15.2 Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu Tělesná výchova Očekávané výstupy 1. Činnosti ovlivňující zdraví Žák: ▪ usiluje o optimální rozvoj pohybových schopností ▪ ověří jednoduchými testy úroveň zdravotně orientované zdatnosti a svalové nerovnováhy ▪ použije vyrovnávací cvičení zaměřené na kompenzaci jednostranného zatížení, na prevenci a korekci svalové nerovnováhy ▪ upraví pro vlastní potřebu a vhodně použije konkrétní kondiční programy ▪ využívá vhodné soubory cvičení pro tělesnou a duševní relaxaci, v zátěžových situacích uplatňuje osvojené způsoby regenerace ▪ připraví organismus na pohybovou činnost s ohledem na následné převažující pohybové zatížení ▪ organizuje svůj pohybový režim a využívá v souladu s pohybovými předpoklady, zájmy a zdravotními potřebami vhodné a dostupné pohybové aktivity ▪ uplatňuje účelné a bezpečné chování i v neznámém prostředí

Učivo

Poznámky

1.1 Zdravotně orientovaná zdatnost: • testy • nevhodná cvičení • druhy zdrav.cvičení a jejich význam (kompenzační cvičení, dechová cvičení)

Učivo prolíná všemi ročníky s gradující tendencí a je zařazováno průběžně s ohledem na potřeby žáků, jejich schopnosti a dovednosti, případně jejich zdravotní oslabení.

Počet hodin: 48

1.2 Svalová nerovnováha a zdravotně zaměřená cvičení: • příčiny svalové dysbalance • způsoby zatěžování • prevence a korekce svalové dysbalance • bodystyling

PT 1 – OSV: Poznávání a rozvoj vlastní osobnosti

1.3 Zdravotně zaměřená cvičení: • protahovací cvičení, uvolňovací cvičení, vyrovnávací cvičení, posilovací cvičení, kompenzační a korekční cvičení, dechová cvičení, relaxační a regenerační cvičení • správné držení těla 1.4 Organismus a pohybová zátěž: • regenerace, relaxace, tělesná a duševní hygiena, tělesné zdraví • zdravotní účinky cvičení • negativní účinky cvičení při nesprávném zatěžování 1.5 Individuální pohybový režim: • tělesná výchova a sport u dívek a chlapců • věkové zvláštnosti zohledněné při sportu • rekreační sport, výkonnostní sport

2. Činnosti ovlivňující úroveň pohybových dovedností Žák: 2.1 Pohybové dovednosti a pohybový výkon: ▪ provádí osvojované pohybové

137

Počet hodin: 120 Hloubka a náplň učiva tematického

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání dovednosti na úrovni individuálních předpokladů ▪ zvládá základní postupy rozvoje osvojovaných pohybových dovedností a usiluje o své pohybové sebezdokonalování ▪ posoudí kvalitu pohybové činnosti, označí zjevné příčiny nedostatků a uplatní konkrétní osvojované postupy vedoucí k potřebné změně ▪ respektuje věkové, pohlavní, výkonnostní a jiné pohybové rozdíly a přizpůsobí svou pohybovou činnost dané skladbě sportujících

• cvičení pořadová • způsoby kontroly a vyhodnocování účinnosti cvičení 2.2 Pohybové odlišnosti a handicapy: • odlišnosti věkové, pohlavní a výkonnostní • odlišnosti zdravotní 2.3 Drobné pohybové hry: • rozvoj koordinace, rychlosti, síly a vytrvalosti 2.4 Další formy cvičení • s hudbou (D) • kondiční • estetická (D) • tvořivá • cílená cvičení (bodystyling, bodybuilding, powerjóga, jóga, kalanetika, pilates, cvičeni na overalech, strečink aj.)

celku se odvíjí od toho, zda se jedná o skupinu hochů či dívek, v závislosti na schopnostech, dovednostech a celkové kondici skupiny i jednotlivců, vše s důrazem na bezpečnost při pohybových činnostech v návaznosti na materiální, prostorové a povětrnostní podmínky.

2.5 Úpoly: • přetahy, přetlaky • pádová technika, seky, kopy, údery • pravidla sebeobrany • zásady použití sebeobrany 2.6 Atletika: • atletická průpravná cvičení (odrazy, běžecká ABC, aj.) • běhy (krátké, dlouhé, střední) • skoky (skok do výšky, skok do dálky) • vrhy (vrh koulí – průprava) 2.7 Gymnastika: • skoky na trampolínce • akrobacie - kotoulová řada - rovnovážné stoje - obraty - přemety (stranou, vpřed) - vazby cviků • kladina - náskoky, seskoky - rovnovážné cviky - chůze a poskoky - obraty • hrazda - výmik, sešin, přešvihy - podmet, zákmitem seskok - toč jízdmo, toč vzad • kruhy (visy, svisy, doskočné, dosažné, v hupu) • bradla (průpravná cvičení, ručkování, komíhání) • přeskok

138

Skoky na trampolínce jsou považovány za učivo rozšiřující.

Kruhy jsou považovány za učivo rozšiřující.

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání • šplh na tyči, na laně 2.8 Sportovní hry: • pravidla • herní činnosti jednotlivce, herní kombinace, herní systémy - nácvik a metodická řada jednotlivých her - modifikace jednotlivých sportovních her • hra - volejbal - košíková - kopaná (H) - florbal 2.9 Turistika a pobyt v přírodě: • základy táboření • odhady vzdálenosti • orientace v terénu • azimut a určování světových stran • drobné hry v přírodě

PT 1 – OSV: Spolupráce a soutěž Sportovně turistický kurz – doplněno o další sportovní a zážitkové aktivity. PT 1 – OSV: Morálka všedního dne – integrováno do kurzu.

Zařazeno dle podmínek do sportovně turistického kurzu.

2.10 Plavání: • plavecké styly • prověření plavecké zdatnosti • zásady koupání na otevřených vodních plochách 2.11 Lyžování: • lyžování • snowboarding • bezpečnost při pobytu na horách a zimních sportech • výstroj a výzbroj na lyžování a snowboarding • historie lyžování a snowboardingu 2.12 Ostatní sportovní a pohybové činnosti: • nohejbal, softbal, střelba ze vzduchovky • ringo – herní činnost jednotlivce, herní kombinace a systémy, hra • freesbie, stolní tenis, tenis, badminton, pétanque • lanové aktivity 3. Činnosti podporující pohybové učení Žák: 3.1 Komunikace a spolupráce a spolupráce při pohybových ▪ užívá s porozuměním názvosloví, činnostech: gesta, signály, značky na úrovni • názvosloví cvičence, vedoucího pohybových • grafická schémata činností a organizátora soutěží • gestikulace a signály ▪ volí a používá pro osvojené • slang. názvy a slova pohybové činnosti vhodnou výstroj a 3.2 Sportovní role, týmová spolupráce:

139

Lyžařský výcvikový kurz – žák si volí výuku lyžování nebo snowboardingu, případně jejich kombinaci. PT 1 – OSV: Morálka všedního dne - integrováno do lyžařského výcvikového kurzu Realizováno v běžných vyuč. hodinách a v rámci letního sportovního kurzu.

Počet hodin: 64 Učivo prolíná všemi ročníky a je zařazováno v logických souvislostech do činností ovlivňujících pohybové dovednosti.

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání výzbroj, správně ji ošetřuje ▪ připraví třídní nebo školní turnaj, soutěž, podílí se na realizaci ▪ respektuje pravidla osvojovaných sportů, rozhoduje, spolurozhoduje utkání soutěže ▪ respektuje práva a povinnosti vyplývající z různých sportovních rolí, jedná na úrovni dané role, spolupracuje ve prospěch družstva ▪ sleduje podle pokynů pohybové výchovy sportovní výsledky, činnosti související s pohybem a zdravím, zpracuje naměřená data, vyhodnotí je a výsledky různou formou prezentuje ▪ aktivně naplňuje olympijské myšlenky jako projev obecné kulturnosti

• přijmutí a ztotožnění s rolí • sehrání role • respektování rolí ostatních účastníků


3.3 Sportovní výzbroj a výstroj: • bezpečnost • účelnost • funkčnost • kvalita • dostupnost • údržba 3.4 Pohybové a sportovní akce: • příprava a organizace • propagace • vedení • dokumentace 3.5 Pravidla pohybových činností: • základní pravidla pohybových a sportovních činností • psaná a nepsaná pravidla (morální kodex, fair-play) 3.6 Hodnotitelné a měřitelné údaje v TV a sportu: • způsoby provádění hodnocení ve sportovních disciplínách • způsoby měření údajů • měřitelné a hodnotitelné údaje v různých sportovních odvětvích • vyhodnocení měřitelných údajů 3.7 Olympismus, fair-play: • historie OH • současnost OH • vývojové trendy OH • doping • pomoc soupeřům • pomoc handicapovaným • úspěchy našeho sportu • významní sportovci • významné sportovní soutěže

4. Zdravý způsob života a péče o zdraví Žák: 4.1 První pomoc při úrazech a náhlých zdravotních příhodách ▪ zasahuje při závažných poraněních a život ohrožujících stavech v závislosti na konkrétní situaci

5. Ochrana člověka za mimořádných situací Žák: 5.1 První pomoc při hromadném ▪ rozhoduje, jak se odpovědně chovat zasažení obyvatel při konkrétní mimořádné události 5.2 Vyhlášení hrozby vzniku ▪ si osvojil dostatek znalostí a mimořádných událostí

140

Počet hodin: 16 INT/VZ: Zdravý způsob života PT 1 – OSV: Seberegulace, organizační dovednosti a řešení problémů

Počet hodin: 16 INT/VZ: Ochrana člověka za mimořádných událostí

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání prakticky ovládá dovednosti s přípravou na mimořádné události

5.3 Živelné pohromy 5.4 Další mimořádné události (typy, specifika)

PT 1 – OSV: Seberegulace, organizační dovednosti a řešení problémů

5.15.3 Rámcové rozvržení učiva do ročníků 1. ročník Atletika - rozvoj rychlosti, vytrvalosti a síly zvyšování výkonnosti Sportovní hry - HČJ, HK a herní systémy, pravidla, hra Kondiční a sportovní gymnastika - průpravná a kondiční cvičení, gymnastické sestavy 2. ročník - návaznost na 1. ročník Atletika - rozvoj rychlosti, vytrvalosti a síly zvyšování výkonnosti Sportovní hry - HČJ, HK a herní systémy, pravidla, hra Kondiční a sportovní gymnastika - průpravná a kondiční cvičení, gymnastické sestavy 3. ročník - návaznost na 2. ročník Atletika - rozvoj rychlosti, vytrvalosti a síly zvyšování výkonnosti Sportovní hry - HČJ, HK a herní systémy, pravidla, hra Kondiční a sportovní gymnastika - průpravná a kondiční cvičení, gymnastické sestavy 4. ročník - návaznost na 2. ročník Atletika - rozvoj rychlosti, vytrvalosti a síly zvyšování výkonnosti Sportovní hry - HČJ, HK a herní systémy, pravidla, hra Kondiční a sportovní gymnastika - průpravná a kondiční cvičení, gymnastické sestavy

ČÁST 6 141


HODNOCENÍ ŽÁKŮ A AUTOEVALUACE ŠKOLY

6. Hodnocení žáků a autoevaluace školy 6.1 Hodnocení žáků 6.1.1 Způsoby hodnocení žáků Hodnocení žáka je nedílnou součástí výchovně vzdělávacího procesu a jeho řízení. Při hodnocení žáka se používá slovní hodnocení a zavedená pětistupňová stupnice. Kritéria hodnocení jsou dána Klasifikačním řádem Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP Světlá nad Sázavou. Jiné formy, např. různé bodovací stupnice, užívá vyučující jen jako doplněk klasifikace při hodnocení písemných prací a testů v průběhu školního roku. Hodnocení žáka vyplývá z dílčí průběžné klasifikace během pololetí. Každý vyučující využívá k hodnocení znalostí a dovedností žáka různé druhy zkoušek. Sleduje průběžně výkony žáka, jeho aktivity při vyučování, připravenost na vyučování. Využívá motivující prvky k získání zájmu žáka o předmět, užívá při slovním hodnocení často povzbuzující formulace, vyzdvihuje pozitivní výsledky žáka. Při klasifikaci je hodnocena ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, kvalita a rozsah získaných dovedností, schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti, samostatnost při řešení teoretických i praktických úkolů, schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech, tvořivost. 142

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Součástí hodnocení žáka je i hodnocení jeho chování a vystupování, prezentování školy na veřejnosti, výsledky žáků v soutěžích. Chování žáka neovlivňuje klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech. Při klasifikaci uplatňuje učitel přiměřenou náročnost a pedagogický takt, přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka i k tomu, že žák mohl pro určitou indispozici ojediněle zakolísat. Hlavní funkce hodnocení je funkce informační a diagnostická. Důležité je, aby žáka nehodnotil jen učitel, ale aby i žák znal formy sebehodnocení i kolektivního hodnocení. Hodnocení musí dát perspektivu všem žákům, zvláště slabým a žákům se speciálními vzdělávacími potřebami. Základem hodnocení je partnerský přístup k žákům při respektování práva žáka na individuální rozvoj 6.1.2 Kritéria hodnocení Kritéria hodnocení, zejména četnost ústního í písemného zkoušení žáka ve vztahu k časové dotaci předmětu, přesně vymezuje Klasifikační řád Akademie – VOŠ, Gymnázia a SOŠUP Světlá nad Sázavou. Výsledná známka však není pouhým aritmetickým průměrem dílčích známek; získávání podkladů pro celkové hodnocení žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se děje následujícími způsoby a metodami:  soustavným diagnostickým pozorováním žáka  soustavným sledováním výkonů a připravenosti žáka na vyučování  různými druhy zkoušek (ústní, písemné, grafické, praktické, pohybové atd.) podle specifik jednotlivých předmětů  analýzou výsledků různých činností žáka (např. aktivita při výuce, pozornost, zaujetí pro předmět, zapojení do práce třídy aj.)  oceněním mimořádných výsledků žáka v některých činnostech (např. oborové soutěže, projekty aj.). 6.2 Autoevaluace školy Autoevaluace tvoří významnou část práce školy. Pokyn k jejím zpracování vydává ředitel školy podle platných směrnic vždy na dvouleté období; dílčí úkoly se vyhodnocují jedenkrát ročně, některé činnosti jedenkrát za dva roky. Vlastní hodnocení školy se opírá o SWOT analýzu, která uvádí silné i slabé stránky školy, možná ohrožení i příležitosti pro další zlepšování práce školy. V autoevaluaci nám nejde jen o konstatování určitého stavu, ale také o hledání východisek a možných cest. Autoevaluace sleduje tyto oblasti práce školy:  podmínky ke vzdělávání (Zjišťuje se kvalita a množství uchazečů a jejich vliv na vzdělávací strategii školy; sleduje a vyhodnocuje se vývoj finanční a materiální stránky školy.)  průběh vzdělávaní (Hodnotí se výuka ve třídách, posuzuje se účinnost pedagogické práce, volba metod a jejich efektivita; sleduje a hodnotí se práce výchovných poradců a preventisty sociálně patologických jevů.)  podporu školy žákům, spolupráci s rodiči (Hodnotí se nabídka volitelných předmětů, kroužků a volnočasových aktivit, sleduje a vyhodnocuje se klima školy, sleduje se práce s rodiči a vzájemné působení školy a rodiny.)

143

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání   

výsledky vzdělávání žáků (Zadávané externí testy a výsledky maturitní zkoušky se porovnávají s jinými školami regionu i republiky; sleduje se úspěšnost absolventů po složení maturitní zkoušky.) řízení školy a kvalitu personální práce (Hodnotí se účinnost řízení školy z hlediska vedení, z pohledu metodických komisí i řadových zaměstnanců školy; je sledováno a podporováno další vzdělávaní pracovníků školy.) úroveň výsledků práce školy (Sleduje se využití kapacity školy, naplněnost tříd a oborů; sleduje a hodnotí se plnění rozpočtu ve všech kategoriích.)

Je užívána celá řada nástrojů autoevaluace: analýza pedagogické dokumentace a dalších dokumentů školy, statistiky, dotazníková šetření, ankety, testy (vlastní i standardizované), hospitace apod. Metodicky řídí autoevaluaci ředitel školy, v jeho pokynu jsou pak přesně uvedeni pracovníci zodpovědní za sledování a vyhodnocení určité oblasti či určitých aktivit. Pro jednotné vyhodnocení práce školy je stanovena hodnotící škála o čtyřech stupních: stav velmi dobrý, dobrý, vyhovující a nevyhovující. Po ukončení dvouletého cyklu zpracuje ředitel školy na základě podkladů od jednotlivých pracovníků školy souhrnnou zprávu, která je pak na počátku následujícího školního roku projednána a schválena pedagogickou radou. Podrobné rozpracování autoevaluce školy včetně termínů jednotlivých aktivit a jejich vyhodnocování je zařazeno v kapitole Přílohy pro daný školní rok.

ČÁST 7 144


PŘÍLOHY PRO ŠKOLNÍ ROK 2009/2010

PŘÍLOHY PRO ŠKOLNÍ ROK 2009/2010 Příloha č. 1: Klasifikační řád

KLASIFIKAČNÍ ŘÁD AKADEMIE - VOŠ, GYMNÁZIA A STŘEDNÍ ODBORNÉ ŠKOLY UMĚLECKOPRŮMYSLOVÉ SVĚTLÁ NAD SÁZAVOU Hodnocení a klasifikace žáků jsou upraveny Vyhláškou o středním vzdělávání zákonem 561/2004 Sb. Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky. Část 1

145


Úvodní ustanovení 1. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci a. učitel je povinen vést evidenci o každé klasifikaci žáka b. žák nesmí být za pololetí klasifikován pouze na základě známek z písemných prací nebo jen na základě ústního zkoušení c. při dvouhodinové dotaci musí učitel získat nejméně 4 známky za pololetí, z toho nejméně 1 známku za ústní zkoušení; u předmětů s převahou praktických činností (výchovy a práce s počítačem) je žák hodnocen za praktické dovednosti d. u jednohodinových dotací za pololetí musí učitel získat nejméně 3 známky, z toho nejméně 1 známku za ústní zkoušení e. při tříhodinové dotaci musí učitel získat nejméně 6 známek za pololetí, z toho 1 - 2 známky za ústní zkoušení f. při čtyřhodinové dotaci musí učitel získat nejméně 8 známek za pololetí, z toho nejméně 2 známky za ústní zkoušení. 2. Počet závazných kontrolních písemných prací a praktických zkoušek stanoví učební osnovy příslušných vyučovacích předmětů. Písemné práce a protokoly o těchto zkouškách se zakládají nejméně po dobu žákova studia. 3. Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně za celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. Termín celohodinové písemné kontrolní práce předem (alespoň týden) zapíše tužkou do třídní knihy. Kontrolní práce zadávané žákovi dodatečně po ukončení jeho absence musí mít jiné zadání než práce zadávané třídě v době žákovy absence. 4. Termín písemné zkoušky, která má trvat déle než 25 minut a zahrnuje víc jak učivo v rozsahu asi měsíční hodinové dotace, termín celohodinové kontrolní písemné práce nebo praktické zkoušky prokonzultuje učitel s třídním učitelem, který koordinuje plán zkoušení. V jednom dni mohou žáci denního studia konat jen jednu zkoušku uvedeného charakteru, ve studiu při zaměstnání nejvýše dvě zkoušky. 5. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činnosti oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. 10 pracovních dnů před konáním pololetní pedagogické rady oznámí učitel žákovi předběžný výsledek za dané klasifikační období. 6. Rodiče jsou o známkách pravidelně informováni, a to v první řadě prostřednictvím studijního průkazu či žákovské knížky. Proto učitel na konci každého měsíce výuky zkontroluje (případně dopíše) a svým podpisem stvrdí známky získané v předchozím období. Červeně zapisuje známky důležitější (např. z kontrolních prací či většího opakování), modře známky ostatní. Pokud je žák na konci měsíce v době zápisu nepřítomen nebo pokud si zapomněl studijní průkaz či žákovskou knížku, je jeho povinností požádat vyučujícího o dodatečné zapsání známek. Stejně tak je výslovnou povinností žáka předkládat průkaz rodičům po každém novém zápisu známky či jiného sdělení. Rodiče získávají informace o známkách také na schůzkách SRPDŠ a dále při osobní návštěvě. Kdykoliv v průběhu pololetí mohou také požádat třídního učitele o 146

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání průběžné výsledky. Ten jim je sdělí prokazatelných způsobem (např. zápisem do studijního průkazu, dopisem, faxem, e-mailem apod.). 7. Pokud se žák v průběhu jednoho čtvrtletí zhorší o dva stupně (či více stupňů), upozorní vyučující na tuto skutečnost třídního učitele a ten opět prokazatelným způsobem předá informaci rodičům a zahrne ji také do zprávy pro pedagogickou radu. 8. Učitel může nařídit doplňovací zkoušku u žáka, jehož absence v daném předmětu dosáhla 30 procent (a více) za pololetí. 9. Vyučující by měl osobně odučit nejméně 70% všech hodin svého předmětu v jednom pololetí. Pokud by hrozilo, že tento limit bude překročen např. v důsledku dlouhodobé nemoci, je nutno, aby vyučující svou další nepřítomnost omezil na případy nezbytně nutné (např. zkoušení u maturit či ZZ) a aby ze svých aktivit vypustil účasti na školeních, exkurzích či dalších akcích, které nejsou nezbytně nutné pro chod školy. Část 2 Prospěch žáka a výchovná opatření I. Prospěch žáka 1. Prospěch žáka v jednotlivých vyučovacích předmětech se klasifikuje těmito stupni: 1 – výborný 2 – chvalitebný 3 – dobrý 4 – dostatečný 5 – nedostatečný 2. Stupeň prospěchu určuje učitel, který vyučuje příslušnému vyučovacímu předmětu. Ve vyučovacím předmětu, v němž vyučuje více učitelů, určí stupeň prospěchu žáka za klasifikační období po vzájemné dohodě. Při určování stupně prospěchu v jednotlivých vyučovacích předmětech na konci klasifikačního období se stupeň prospěchu neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období. 3. Zpravidla k 15. listopadu a 15. dubnu se projednávají v pedagogické radě případy zaostávání žáků v učení a nedostatky v jejich chování. 4. Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných vyučovacích předmětů a učitelé odborného výcviku výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu, katalogu nebo katalogového listu. Je-li pedagogická rada v pondělí, pak předchozí sobota a neděle se do stanovených 48 hodin nezapočítávají. Výkazy a katalogy budou v tomto termínu k dispozici ve sborovně.

147

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 5. Při klasifikaci výsledků ve vyučovacích předmětech se hodnotí: a. Ucelenost, přesnost a trvalost osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic, zákonitostí a vztahů a schopnost vyjádřit je; b. kvalita a rozsah získaných dovedností vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti; c. schopnost uplatňovat osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení společenských a přírodních jevů a zákonitostí; d. schopnost využívat a zobecňovat zkušenosti a poznatky získané při praktických činnostech; e. kvalita myšlení, především jeho logika, samostatnost a tvořivost; f. aktivita v přístupu k činnostem, zájem o ně a vztah k nim; g. přesnost, výstižnost a odborná i jazyková správnost ústního i písemného projevu; h. kvalita výsledků činností; i. osvojení účinných metod samostatného studia. 6. Vzdělávací výsledky se klasifikují podle této stupnice: Stupeň 1 (výborný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti uceleně, přesně a úplně a chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něho projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný (i jazykově), přesný a výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky. Je schopen samostatně studovat vhodné texty. Stupeň 2 (chvalitebný) Žák ovládá učebními osnovami požadované poznatky, fakta, jevy, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a motorické činnosti. Samostatně a produktivně nebo podle menších podnětů učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činností je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Žák je schopen samostatně nebo s menší pomocí studovat vhodné texty. Stupeň 3 (dobrý) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí nepodstatné mezery. Požadované intelektuální a motorické činnosti nevykonává vždy přesně. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. Osvojené poznatky a dovednosti aplikuje při řešení teoretických úkolů s chybami. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů a zákonitostí podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, není vždy tvořivé. Ústní a písemný projev není vždy správný, přesný a výstižný, grafický projev je méně estetický. Častější nedostatky se projevují v kvalitě výsledků jeho činnosti. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

148

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Stupeň 4 (dostatečný) Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a motorických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení je zpravidla málo tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má zpravidla vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Výsledky jeho činnosti nejsou kvalitní, grafický projev je málo estetický. Závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti. Stupeň 5 (nedostatečný) Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné a značné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a motorické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky. V ústním a písemné projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev jsou na nízké úrovni. Závažné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele. Nedovede samostatně studovat.

II. Výchovná opatření 1. Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouholetou úspěšnou práci. 2. Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo za déletrvající úspěšnou práci. 3. Při porušení povinností stanovených školním řádem lze podle závažnosti tohoto porušení žákovi uložit: a. napomenutí třídního učitele b. napomenutí učitele OV za kázeňský přestupek nebo porušení zásad společenského chování, neomluvenou absenci do 5 vyučovacích hodin v klasifikačním období c. důtku třídního učitele d. důtku učitele OV za vážný kázeňský přestupek nebo vážné porušení zásad společenského chování, neomluvenou absenci do 10 vyučovacích hodin v klasifikačním období e. důtku ředitele školy za velmi vážný kázeňský přestupek nebo velmi vážné porušení zásad

149

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání společenského chování, neomluvenou absenci do 30 vyučovacích hodin za klasifikační období. 4. Třídní učitel nebo učitel OV oznámí neprodleně udělení důtky řediteli školy. 5. Ředitel školy nebo třídní učitel nebo učitel OV neprodleně oznámí udělení pochvaly a jiného ocenění nebo uložení napomenutí nebo důtky a jeho důvody prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci nezletilého žáka (viz ŠKOLNÍ ŘÁD, kap. 5, bod 3.). 6. Udělení pochvaly a jiného ocenění a uložení napomenutí nebo důtky se zaznamenává do dokumentace školy. Část 3 Komisionální zkouška Komisionální zkoušku koná žák v těchto případech: a. při zkoušce z odborných předmětů, které stanoví rámcový vzdělávací program v uměleckých oborech, b. koná-li opravné zkoušky c. požádá-li zletilý žák nebo zákonný zástupce nezletilého žáka o jeho přezkoušení z důvodu pochybnosti o správnosti hodnocení. Ředitel školy nařídí komisionální přezkoušení žáka, jestliže zjistí, že vyučující porušil pravidla hodnocení. Termín komisionálního přezkoušení stanoví ředitel školy bez zbytečného odkladu. Komise pro komisionální zkoušky je tříčlenná. Jejím předsedou je ředitel školy nebo jím určený učitel, zkoušející učitel vyučující žáka danému předmětu a přísedící, který má odbornou kvalifikaci pro výuku téhož nebo příbuzného předmětu. Pokud je ředitel školy zároveň vyučujícím, jmenuje předsedu komise krajský úřad. Členy komise jmenuje ředitel školy. Výsledek zkoušky vyhlásí předseda veřejně v den konání zkoušky. V případě pochybností o správnosti hodnocení žáka může být žák v příslušném pololetí z daného předmětu komisionálně zkoušen pouze jednou. Komisionální zkoušku může žák v jednom dni konat nejvýše jednu. Další zkoušky, jejichž výsledek stanovuje zkušební komise, jsou následující: a. rozdílová zkouška b. doplňovací zkouška. Rozdílovou zkoušku koná žák, který zahájil studium ve vyšším ročníku nebo přestoupil v průběhu klasifikačního období, a v předchozím studiu neabsolvoval předměty stanovené učebním plánem. Doplňovací zkoušku koná žák, jehož nebylo možno z objektivních příčin klasifikovat v řádném termínu. Termín doplňovací zkoušky je stanoven tak, aby klasifikace mohla být ukončena do dvou měsíců po skončení pololetí.

150

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Komise pro další zkoušky je tříčlenná, tvoří jí učitel příslušného předmětu, třídní učitel a další učitel s příbuznou kvalifikací. Výsledek zkoušky před komisí se žákovi oznámí v den konání zkoušky. O konání komisionální zkoušky a další zkoušky před zkušební komisí musí být vyhotoven protokol na předepsaném tiskopisu SEVT. Část 4 Individuální vzdělávací plán V individuálním vzdělávacím plánu povoleném ze závažných důvodů je určena zvláštní organizace výuky a délka vzdělávání při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Ředitel školy seznámí žáka a zákonného zástupce nezletilého žáka s průběhem vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu a s termíny zkoušek. Individuální vzdělávací plán, podepsaný ředitelem školy a zákonným zástupcem nezletilého žáka, se stává součástí osobní dokumentace žáka. Žák studující podle individuálního vzdělávacího programu je organizačně veden ve třídě, do níž podle absolvovaného klasifikačního období patří. Třídní učitel této třídy zajišťuje veškeré organizační náležitosti studia tohoto žáka. Žákovi studujícímu podle individuálního vzdělávacího plánu je určenými učiteli v dohodnutém termínu zadáno učivo na klasifikační období . Učivo je zadáváno z dostupných pramenů a pouze toto učivo je pak obsahem zkoušky. Žák studující podle individuálního vzdělávacího programu je klasifikován na základě zkoušek ze všech předmětů předepsaných učebním plánem s výjimkou TV. Zkoušky musí být vykonány do konce každého klasifikačního období zpravidla u učitele, který učivo zadával. Prodloužení termínu vykonání zkoušek může povolit v odůvodněných případech ředitel školy. Hodnocení za školní rok musí být stanoveno nejdéle do konce září následujícího školního roku. U žáka studujícího podle individuálního vzdělávacího programu se nehodnotí chování. Část 5 Průběh a hodnocení v dálkové formě vzdělávání V dálkové formě vzdělávání je určena pololetní organizace výuky při zachování obsahu a rozsahu vzdělávání stanoveného školním vzdělávacím programem. Skupinu žáků dálkového studia organizačně vede třídní učitel. Třídní učitel seznámí žáka s průběhem a obsahem vzdělávání a s termíny zkoušek za klasifikační období na první konzultaci, která se koná v měsíci září pro první pololetí a v měsíci únoru pro druhé pololetí příslušného školního roku.

151

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Učivo na klasifikační období zadají žákovi určení vyučující jednotlivých vyučovacích předmětů. Tito vyučující umožní žákovi individuální konzultace v průběhu období. Vyučující zadává učivo z dostupných pramenů a pouze toto učivo je také obsahem zkoušky. Na konci klasifikačního období vykoná žák do určeného termínu ze všech předmětů daných učebním plánem zkoušku. Zkoušejícím je zpravidla vyučující, který učivo zadával. Prodloužení termínu vykonání zkoušky může povolit ředitel školy jen v odůvodněných případech. Za první pololetí školního roku je žákovi vydán výpis z katalogového listu, na konci druhého pololetí obdrží žák vysvědčení. Část 6 Uvolnění žáka z vyučování Ředitel školy může ze závažných důvodů, zejména zdravotních, uvolnit žáka na žádost zcela nebo zčásti z vyučování některého předmětu. Žáka se zdravotním postižením může též uvolnit z provádění určitých činností, popřípadě rozhodnout, že tento žák nebude v některých předmětech hodnocen. Žák nemůže být uvolněn z předmětu rozhodujícího pro odborné zaměření absolventa. V předmětu tělesná výchova ředitel školy uvolní žáka z vyučování na písemné doporučení registrujícího praktického lékaře nebo odborného lékaře. Žák není z předmětu, z něhož byl zcela uvolněn, hodnocen. Uvolnění žáka z vyučovacího předmětu je zapsáno v třídním výkazu. Doklad, na základě něhož byl žák uvolněn z výuky, přiloží třídní učitel do osobní dokumentace žáka. Třídní učitel uvede do rubriky pro klasifikaci na vysvědčení zápis „uvolněn“. V případě uvolnění žáka z vyučovacího předmětu se žák neúčastní výuky v první nebo poslední vyučovací hodině. V ostatních hodinách v průběhu vyučovacího dne musí žák dostat náhradní práci, kterou mu přidělí třídní učitel.

Příloha č. 2: Autoevaluace školy POKYN ředitele školy k vlastnímu hodnocení školy

152


Ředitel školy vydává na základě § 12 zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) a § 9 vyhlášky MŠMT č. 15/2004 Sb. tento pokyn k vlastnímu hodnocení školy. I. Termíny a pravidla autoevaluace 1. Návrh autoevaluace školy bude zpracován na období školních roků 2009/2010 a 2010/2011. 2. Struktura autoevaluace bude projednána na pedagogické poradě před zahájením jednoho cyklu autoevaluace . 3. Autoevaluační zpráva bude projednána na pedagogické radě nejpozději do konce října 2011 po skončeném autoevaluačním cyklu jak střední, tak vyšší školy a domova mládeže. II. Oblasti autoevaluace školy: Podmínky ke vzdělávání Průběh vzdělávání Podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči Výsledky vzdělávání žáků a studentů Řízení školy, kvalita personální práce, kvality DVPP Úroveň výsledků práce školy III. Metody autoevaluace: Analýza prostředí Analýza pedagogické dokumentace Analýza rozvrhu hodin Analýza dokumentů školy Analýza statistických údajů Dotazníky Diskuze Didaktické testy (vlastní+standardizované/Cermat/) Ankety Hospitace IV. Zpracování 1. Metodicky řídí autoevaluaci ředitel školy. 2. Zástupci ředitele, vedoucí učitelky, výchovné poradkyně, ekonom školy, vrchní učitelka OV, vedoucí vychovatel, vedoucí MK, preventista školy a třídní učitelé odpovídající za kvalitní průběh autoevaluačního šetření v jednotlivých oblastech autoevaluace a za dodržení termínů.

3. Jednotlivé oblasti vyhodnotí příslušníci pracovníci zodpovědní za svěřenou oblast a to do termínu, který je uveden u příslušné oblasti a jednotlivého úkolu. 4. Pro komplexní a jednotné vyhodnocení bude škola používat jednu hodnotící škálu: Velmi dobrý

Dobrý

Vyhovující

153

Nevyhovující

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání 5. Výsledky autoevaluace v jednotlivých oblastech budou pověření pracovníci poskytovat řediteli školy v programu Word, event. grafy a tabulky v programu Excel a budou je předávat na nosičích (diskety, CD) nebo e-mailem. 6. Výsledky autoevaluace bude zpracovávat do konečné zprávy ředitel školy.

AUTOEVALUACE ŠKOLY 1.Hodnocení podmínek ke vzdělávání Cíle vlastního hodnocení oblasti: Zjišťovat vliv kvality a množství uchazečů o studium na vzdělávací strategie školy. Porovnávat vývoj finanční a materiální situace školy. okruh evaluační termíny zodpovídá kriteria, metody žádoucí stav Uchazeči o Analýza 1x ročně ředitel Výsledky studium přihlášek září přijímacího uchazečů a řízení srovnání korespondují s výsledky s hodnocením přijímacího přihlášených řízení. žáků Rozbor v předchozím statistických vzdělávání. údajů o žácích Ekonomické Rozbor Zprávy 1x za dva roky ekonom školy Škola vykazuje podmínky o činnosti – březen vyrovnané zprávy o hospodaření hospodaření, nebo kladný textová a hospodářský tabulková část. výsledek. Dlouhodobý záměr kraje.

154

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Vybavenost školy

Dotazník – žáci, učitelé. Výstupy z metodických komisí. Analýza inventarizace školy.

1x za dva roky červen

ředitel předsedové MK ekonom školy

Vybavenost školy je převážně kladně hodnocena žáky i učiteli. Je plněn plán ICT školy v materiální oblasti.

2.Průběh vzdělávání Cíle vlastního hodnocení: Zhodnotit výuku ve třídách, posoudit účinnost pedagogické práce včetně výstupů. V hodnocení vyučovacích metod preferovat aktivizační a individuální metody. Zhodnotit nabídky v práci výchovného poradce a preventisty v oblasti individuálního přístupu k žákům. okruh Organizační členění tříd a skupin Týmová práce a projektová výuka

evaluační metody Hodnocení organizačního průběhu školního roku

termíny

zodpovídá

1x ročně září

zástupci ředitele pro TV a OV

Výstupy z kurzů a projektů

1x ročně červen

vrchní učitelka OV zástupce ředitele pro rozvoj vrchní učitelka OV

Vyučovací metody

Individuální přístup

Hodnocení výsledků hospitační činnosti. Rozbor zápisů metodických komisí. Dotazníky žáků Hodnocení výsledků hospitační činnosti. Analýza činnosti výchovných

1x za dva roky květen

ředitel zástupci ředitele pro TV a OV vedoucí učitelky G a SOŠUP

1x za dva roky září

předsedové MK ředitel zástupci ředitele pro TV a OV výchovní

155

kriteria, žádoucí stav Studijní skupiny jsou vytvořeny na základě zájmů a schopností žáků Výstupy z kurzů a projektů jsou vždy výsledkem týmové práce. Výstupy jsou vždy prezentovány ve škole i na veřejnosti. Většina učitelů používá aktivizační vyučovací metody. Studenti reflektují kladně vyučovací metody učitelů. Existuje systém nabídek individuálních činností s žáky. Žáci pravidelně využívají

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání poradců a preventisty.

poradci a preventista

nabídek výchovného poradce a preventisty.

3.Podpora školy žákům a studentům, spolupráce s rodiči Cíle vlastního hodnocení: Zajistit dostatečnou nabídku volitelných předmětů a zájmových útvarů, posuzovat vývoj školního klimatu včetně vztahu s rodiči. okruh Variabilita studijní nabídky

Klima školy

Studentská samospráva

Ubytování na DM

Vztahy s rodiči

evaluační metody Přehled volitelných a nepovinných předmětů. Přehled zájmových útvarů Dotazníky žáků. Rozhovory s rodiči.

termín

zodpovídá

1x ročně říjen

zástupce pro TV

1x za dva roky květen

ředitel školy výchovní poradci ředitel školy

Výstupy ze schůzek studijní samosprávy. Postoje žáků k práci studijní samosprávy. Pohovory s ubytovanými žáky. Schůze domovní rady.

1x za dva roky září

1x za rok listopad

vedoucí vychovatel

Výstupy ze zasedání školské rady. Rozbory výsledků třídních schůzek SRPDŠ.

1x ročně květen

ředitel školy třídní učitelé

4.Hodnocení výsledků žáků

156

kriteria, žádoucí stav Nabídka volitelných předmětů a kroužků koresponduje s požadavky žáků. Dotazované skupiny hodnotí školu převážně kladně. Žáci převážně kladně hodnotí práci studijní samosprávy. Většina ubytovaných žáků vyjadřuje spokojenost s podmínkami ubytování. Vedení školy reaguje na všechny připomínky rodičů a členů školské rady.

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání Cíle vlastního hodnocení: Porovnat výsledky externích testů a maturitní zkoušky s výsledky na úrovni kraje a republiky. Preferovat hodnocení žáků ve vztahu k dosaženým klíčovým kompetencím. Sledovat úspěšnost absolventů zejména při přijetí na VŠ. okruh evaluační termín zodpovídá kriteria, metody žádoucí stav Vědomostní Externí testy 1x za rok třídní učitel I.G Výsledky oblast Předmětové říjen a III.G externích testů ročníkové testy jsou srovnatelné pověření s republikovým učitelé průměrem. vybraných předmětů Plnění klíčových Hodnocení 1x za dva roky třídní učitelé Většina žáků kompetencí klasifikace žáků. červen dosáhla Výstupy z kurzů zástupce pro předepsaných a projektů rozvoj klíčových kompetencí. Všechny výstupy z kurzů jsou prezentovány. Maturitní analýza 1x ročně třídní učitelé Výsledky zkoušky a ZZ výsledků září posledních zkoušek jsou zkoušek ročníků srovnatelné s republikovými výsledky. Třetina žáků G je hodnocena s vyznamenáním. Úspěšnost Zpětná vazba 1x ročně třídní učitelé Úspěšnost přijetí absolventů absolventů po říjen bývalých k dalšímu studiu ukončení studia posledních nebo do ročníků zaměstnání dosahuje republikového průměru. 5. Hodnocení řízení školy Cíle vlastního hodnocení školy: Posoudit řídící systém školy z pohledu vedení, metodických komisí a zaměstnanců školy. Sledovat funkci systému profesního hodnocení pedagogických pracovníků. Pravidelně hodnotit vzdělávání pedagogických pracovníků. okruh evaluační termín zodpovídá kriteria, metody žádoucí stav Účinnost Dotazník 1x za dva roky ředitel školy Fungování řídícího systému pracovníků listopad porady vedení a školy. předsedové MK metodických Vytvořit SWOT komisí jsou analýzu. pravidelná a Výstupy transparentní 157

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání z pedagogických rad a metodických komisí Profesní hodnocení ped. pracovníků

Vzdělávání ped. pracovníků

Systém hodnocení ped. pracovníků Rozbor výsledků hospitací. Portfolio učitele Portfolio učitele. Statistika metodických komisí

1x za rok říjen

ředitel zástupci pro TV a OV

1x za rok září

ředitel předsedové MK

Existuje otevřený systém profesního hodnocení ped. pracovníků. Existuje plán vzdělávání ped. pracovníků. Všichni ped. pracovníci absolvují sebevzdělávání a využívají nabídek vzdělávacích akcí.

6. Hodnocení úrovně výsledků práce školy Cíle vlastního hodnocení: Hodnotit naplněnost školy ve srovnání s cílovou kapacitou a kapacitou oborů. Sledovat plnění rozpočtu zejména provozních výdajů, hodnotit úspěšnost reprodukce investičních prostředků školy. Posoudit možnosti mimorozpočtových zdrojů a jejich využívání. okruh Kapacita školy

Plnění rozpočtu

Plnění investičních

evaluační metody Rozbor zahajovacích výkazů a výsledek přijímacích zkoušek Výroční zpráva o hospodaření. Analýza žádostí a realizace rozvojových projektů a programů Rozbor plnění investičních

termín

zodpovídá

1x ročně září duben

ředitel

1x ročně říjen

ekonom

1x za dva roky říjen 158

kriteria, žádoucí stav Cílová kapacita školy je naplněna

Výsledek hospodaření je zástupce pro příznivý. rozvoj Škola dosahuje na mimorozpočtové zdroje financování zástupce ředitele Škola předkládá pro OV zřizovateli

Akademie – VOŠ, Gymnázium a SOŠUP, Světlá nad Sázavou, Sázavská 547 Školní vzdělávací program pro gymnaziální vzdělávání záměrů

záměrů a žádostí o investiční dotace

investiční záměr s předstihem a postupně realizuje investiční cíle. SWOT analýza školy

1. Silné stránky: existence školy a její prestiž otevření se veřejnosti – vzdělávací kurzy kvalita výuky dobré materiální vybavení realizované projekty – počet a rozsah rodinná atmosféra snaha pedagogů naučit žáky využívání didaktické techniky k výuce kvalitní webové stránky o škole spolupráce se ZŠ z města a okolí pracovní příležitosti ve městě a okolí pro absolventy vybraných oborů školní klub, přístup k internetu dlouholetá tradice školy

2. Slabé stránky: nedostatek financí na ohodnocení pracovníků školy komunikace ve škole nové vzdělávací metody – více hry než studium malá kázeň žáků rostoucí absence žáků

3. Příležitosti:

lepší propagace školy nové vzdělávací metody s využitím vzdělávacích programů zlepšení existující pověsti školy rozšíření zaměření školy

4. Ohrožení:

nedostatek zájemců o studium boj o žáky ZŠ nedostatek bytů ve městě pro pracovníky školy konkurence jiných obdobně zaměřených škol stálý nedostatek učitelů cizích jazyků

Příloha č. 3 159


Učební osnovy volitelných předmětů Ve školním roce 2009/2010 se nevyučuje žádný volitelný předmět podle ŠVP GV.

160

Akademie - VOŠ, Gymnázium a SOŠUP

Recommend Documents