AK Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři Vše pro insolvenci PŘEHLED MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ŘÍJEN 2015
ŘÍJNOVÉ TISKOVÉ ZPRÁVY Rasismus a xenofobie na internetu: uživatelům hrozí až tři roky vězení PRAHA, 7. října 2015 – Rasistické, neonacistické nebo xenofobní stránky vznikající zejména na sociální síti Facebook nejsou v prostředí českého internetu žádnou novinkou. Jejich autorům hrozí zabavení počítače i tři roky vězení. Usvědčit je ale není vůbec snadné. Takřka současně se vznikem sociální sítě Facebook se na ní začala objevovat řada stránek s nenávistným obsahem. V souvislosti s uprchlickou krizí počet těchto stránek dramaticky roste. Protesty uživatelů proti rasismu, násilí či nenávistnému obsahu však Facebook už roky ignoruje. Provozovatelé této sítě totiž obvykle dojdou k závěru, že autoři stránek pravidla sociální sítě neporušují. „Najít autora závadné stránky nebo příspěvku je běh na dlouhou trať a policie má svázané ruce. Může totiž jen těžko dokazovat, že nezákonný příspěvek napsal skutečně člověk, který je pod ním podepsaný,“ popsal Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři. Hlavní problém spočívá v tom, že většina sociálních sítí včetně nejrozšířenějšího Facebooku je registrována ve Spojených státech amerických, tudíž se řídí tamními zákony. V případě užívání sociálních sítí na území České republiky však musí být dodržovány české právní předpisy. „Stránku se závadným obsahem může uživatel provozovateli nahlásit, ten totiž za její obsah zodpovídá. Pokud ale obsah podle jeho posouzení neporušuje právní předpisy nebo smluvní podmínky, odstranit ji nemusí. Stránku lze nahlásit i na policii. Šance, že jejího autora vypátrá, ale bývá nízká,“ vysvětlil Jiří Hartmann. V Česku chybí speciální zákon, který by reguloval obsah internetových diskusí. „Zatímco odpovědnost poskytovatele služeb je regulována zákonem o službách informační společnosti, chování jednotlivých přispěvatelů v diskusích na internetu není předmětem speciální právní regulace. Podle zákona poskytovatel není povinen dohlížet na obsah jím přenášených nebo ukládaných informací ani aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace,“ upozornil Jiří Hartmann. Situace by se mohla zlepšit příští rok. Ministerstvo vnitra totiž plánuje zřízení zvláštního útvaru, který se bude specializovat výhradně na internetovou kriminalitu. „Tento útvar by pak měl mít na starosti především koordinaci při odhalování trestné činnosti v prostředí internetu. Zaměřit by se měl zejména na oblasti hospodářské kriminality páchané na internetu, šíření dětské pornografie na internetu, zneužívání osobních údajů a podobně,“ řekl Jiří Hartmann. Autoři rasistických, neonacistických nebo xenofobních stránek a příspěvků nejsou beztrestní. Pokud se policii autory podaří vypátrat, hrozí jim vězení. „V rámci vyšetřování může navíc policie obviněnému zabavit počítačové či jiné IT vybavení. Pokud je člověk odsouzen, hrozí mu za trestné činy, které se týkají zejména hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob, podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, několikaleté vězení,“ uvedl Jiří Hartmann.
Nesplácení dluhů není trestný čin. Přesto hrozí některým neplatičům několikaleté vězení PRAHA, 14. října 2015 – Jistou formu půjčky má zhruba každý druhý Čech, splátky neplatí každý osmý dlužník. Včas své dluhy neplatí přes osm procent Čechů. Až čtvrtina lidí si bere půjčku s vědomím, že ji nebude moci splácet. A právě ti mohou strávit až několik let ve vězení. Pokud dlužník nesplácí své dluhy, faktury nebo směnky, automaticky to neznamená, že se dopustil trestného činu. Ne všichni dlužníci jsou ale beztrestní. Hrozí jim exekuce, insolvence i trestní stíhání. „Nesplácení dluhu automaticky neznamená, že by se dlužník dopouštěl trestné činnosti. Pokud se jedná o běžné občanskoprávní spory, například o neuhrazené pokuty v MHD nebo podobné dluhy, vězení lidem nehrozí. Trestní stíhání hrozí dlužníkovi v případě, když začne vytvářet dluhy v době, kdy s ohledem na svoji ekonomickou situaci ví, že je nebude schopen splatit. Nejčastěji je takovým jednáním naplněna skutková podstata trestného činu podvodu,“ uvedl Jan Malý, ohlášený společník veřejné obchodní společnosti Vše pro insolvenci (VPI). „Do vězení by se dlužník mohl dostat i v případě, že by si od banky vzal půjčku například na falešné doklady nebo třeba na falešné potvrzení o příjmu. Od výše dlužné částky se může odvíjet i výše trestu,“ doplnil Tomáš Medřický, autor projektu Epohledávky.cz. Problémy však mají i věřitelé. Češi totiž neumějí své peníze vymáhat zpět. „S žalobou na neplatiče se nevyplatí otálet. Ideální je obrátit se na soud prostřednictvím advokátní kanceláře. Mimosoudní řešení v podobě prodeje pohledávek by mělo být až krajní variantou. Vždy je nutné počítat s tím, že obchodníci s pohledávkami je kupují s vidinou zisku. Pohledávky se totiž s ohledem na bonitu dlužníka prodávají s diskontem mnohdy ve výši několika desítek procent. Bonitní pohledávky se odkupují za 30 procent celkové částky, zpravidla to ale bývá pouze kolem 10 procent. U osoby, která pohledávky prodává, lze tedy spíš hovořit o snaze minimalizovat ztráty, o žádném zisku nemůže být řeč,“ řekl Jan Malý. Navzdory varování odborníků Češi stále své pohledávky prodávají ve velkém. Jak ale poznat seriózního vymahače? „Féroví poskytovatelé služeb by měli mít pevně danou procentuální provizi ze skutečně vymožené pohledávky a umožnit věřiteli neustálou kontrolu nad stavem vymáhání. Měl by vědět, zda byla odeslána výzva k uhrazení dluhu a podána žádost o elektronický platební příkaz, který soud vydává do měsíce, zda byla uvalena soudní žaloba nebo exekuce,“ popsal Tomáš Medřický. Pokud se věřitel rozhodne vymoci své peníze prostřednictvím soudního řízení, musí o tom informovat dlužníka. V opačném případě ho může vrácení dluhu přijít draho. „Při řešení dluhu v rámci soudního řízení je třeba počítat s úhradou soudního poplatku. Ten je stanovený zpravidla ve výši čtyř, respektive pěti procent z vymáhané částky. Platí se už při podání žaloby. Důležitá je tedy výše vymáhané částky, délka soudního sporu nemá na výši poplatku žádný vliv. V případě vyhraného sporu je poplatek přisouzen k náhradě dlužníkovi. Podstatné ale je, aby věřitel nejméně sedm dnů před podáním žaloby zaslal dlužníkovi předžalobní upomínku. Pokud tak neučiní, soud mu náhradu nákladů na řízení nepřizná, a to ani v případě, že bude ve sporu úspěšný,“ zdůraznil Jan Malý.
MONITORING MEDIÁLNÍCH VÝSTUPŮ ZA MĚSÍC ŘÍJEN Snídaně s NOVOU, 9. 10. 2015 Téma: Rasismus na internetu
Snídaně s NOVOU, 15. 10. 2015 Téma: Nájemní a podnájemní smlouvy
Lidové noviny, 23. 10. 2015
Lidové noviny, 23. 10. 2015
Mladá fronta DNES, 16. 10. 2015
Mladá fronta DNES, 19. 10. 2015
Mladá fronta DNES, 23. 10. 2015
Právo, 16. 10. 2015
Metro, 7. 10. 2015
Metro, 8. 10. 2015
Metro, 16. 10. 2015
Prager Zeitung, 29. 10. 2015
Blesk, 26. 10. 2015
Tina, 15. 10. 2015
Bydlení, 2. 10. 2015
Stavitel, 16. 10. 2015 Mnoho lidí smlouvu NEČTE A PODEPÍŠE JI Téměř dvě třetiny Čechů vůbec nečtou smlouvy a jen zlomek rozumí tomu, co podepisují. Například význam zkratky RPSN zná pouze šestina lidí. Pojem rozhodčí doložka umí vysvětlit jen šest procent Čechů. Přitom smlouva je závažný právní dokument, který může mít mnohdy i fatální důsledky.
Není výjimkou, že lidé kvůli své nepozornosti často podepíší nevýhodnou smlouvu, kterou už nelze odvolat a má fatální následky pro ně i pro jejich rodiny. Například kvůli úvěrové smlouvě se do potíží dostala už třetina Čechů. „Tou nejzákladnější chybou je to, že mnoho lidí se s obsahem smlouvy dopodrobna neseznámí a důvěřuje ústnímu ujištění druhé strany. Častokrát se tak zavážou k něčemu, o čem ani nevědí. Další závažnou chybou je podceňování významu listin, na které je v textu smlouvy pouze odkazováno, ale fyzicky k ní nejsou připojeny, to jsou například všeobecné obchodní podmínky. Stejně často se podceňuje význam ujednání o smluvních pokutách a jiných sankcích nebo rozhodčí doložce. Běžnou chybou je přeskočení pojmů, kterým lidé nerozumí,“ upozornil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.
ZÁHADA MÁ JMÉNO: RPSN
Problematická je položka roční procentní sazby nákladů - RPSN. Je to souhrn nákladů spojených s půjčkou, vyjádřený v procentech z dlužné částky na jeden rok. V RPSN by měla být započtena nejen úroková míra, ale také všechny administrativní či jakékoli jiné náklady spojené s úvěrem na období jednoho roku. To jsou například poplatky za uzavření smlouvy, poplatky za vedení úvěru, poplatky za vedení účtu, pojištění schopnosti splácet a podobně. RPSN by tak měla posloužit jako srovnání výhodností úvěrů různých peněžních institucí. Alarmující by měla být v případě, přesahujeli 40 až 50 procent,“ popsal Jiří Hartmann.
PĚT MINUT MŮŽE OVLIVNIT CELÝ ŽIVOT
Úvěr má v Česku téměř každý třetí člověk, 40 procent Čechů ale text úvěrové smlouvy nečte vůbec, další třetina tomuto textu věnuje pouze pět minut své pozornosti. „Během tak krátké doby je takřka nemožné, aby smlouvu prostudoval odborník, natož laik. Je překvapivé, že mezi nejlehkovážnější patří lidé v produktivním věku od 25 do 44 let. Racionálně Češi o smlouvě uvažují ve chvíli, kdy ji ve skutečnosti nepotřebují. Oproti tomu v okamžiku, kdy se dostanou do finanční tísně, podepisují i značně nevýhodné smlouvy. Často o finanční nezodpovědnosti vypovídá i to, že 12 procent Čechů by si neváhalo půjčit peníze od neznámého nebo podezřelého zdroje,“ upozornil Jiří Hartmann.
JE VHODNÉ PŘINÉST SMLOUVU K PRÁVNÍKOVI
Vidina levnějších služeb nebo nákupu výhodného zboží přiměje Čechy často podepsat nevýhodné smlouvy podomních prodejců. Podle nejnovějšího průzkumu se na 72 procent Čechů setkalo s podomním prodejem elektřiny či plynu. „Pokud člověk plánuje podepsat nějakou smlouvu, měl by vždy dbát na to, aby měl dostatek prostoru seznámit se s jejím obsahem a zhodnotit případná rizika jejího podepsání. U smluv uzavíraných na ulici nebo s podomními prodejci je tato možnost značně omezena a dotyčný se dostává do situace, kdy pod jistým tlakem smlouvu podepíše, aniž by věděl, jaké povinnosti smlouva obsahuje,“ popsal Jiří Hartmann.
ZKAŽENÁ DOVOLENÁ JE TO NEJMENŠÍ
Samostatnou kapitolou jsou smlouvy s cestovními kancelářemi. Lidé je často podepisují ukvapeně a při následné reklamaci mají kvůli nedostatečným náležitostem smlouvy zpravidla smůlu. „Smlouva o zájezdu by vedle základních údajů měla obsahovat přesně to, co od zájezdu klient očekává. V případě nesplnění požadavků se totiž může dovolat jen toho, co měl ve smlouvě upřesněno. Například, pokud jednou z podmínek ve smlouvě o zájezdu byl výhled na moře a ze zákazníkova pokoje takový výhled není, může se dovolat náhrady či odškodnění na základě smlouvy,“ řekl Jiří Hartmann. **
Foto popis| 01 > Jestliže člověk plánuje podepsat nějakou smlouvu, měl by vždy dbát na to, aby měl dostatek prostoru seznámit se s jejím obsahem a zhodnotit případná rizika jejího podepsání
Naše Praha, 2. 10. 2015
Zpráva vyšla ve všech vydáních Naše Praha Centrum až Naše Praha 10.
Naše Praha, 16. 10. 2015
Zpráva vyšla ve všech vydáních Naše Praha Centrum až Naše Praha 10.
Naše Praha 5, 30. 10. 2015
Novinky.cz, 3. 10. 2015
Seznam.cz, 3. 10. 2015
Novinky.cz, 3. 10. 2015
Novinky.cz, 19. 10. 2015
Idnes.cz, 23. 10. 2015
Zena.cz, 2. 10. 2015
Eurozpravy.cz, 8. 10. 2015
Hypoindex.cz, 16. 10. 2015
Hypoindex.cz, 14. 10. 2015
Zivnostenskelisty.cz, 9. 10. 2015
Regiony24.cz, 14. 10. 2015
Tiskovou zprávu zveřejnily současně všechny krajské a okresní mutace sítě internetových novin Regiony24.cz:
Regiony24.cz, 12. 10. 2015
Tiskovou zprávu zveřejnily současně všechny krajské a okresní mutace sítě internetových novin Regiony24.cz:
Moneymag.cz, 14. 10. 2015
Finparada.cz, 14. 10. 2015
Ict-nn.com, 15. 10. 2015
Zenyprozeny.cz, 16. 10. 2015
Prazskypatriot.cz, 19. 10. 2015
Prazskypatriot.cz, 26. 10. 2015
PC-politika.cz, 9. 10. 2015
Feedit.cz, 7. 10. 2015
Bytoverekonstrukce.cz, 14. 10. 2015
Loadeer.com, 14. 10. 2015
Euroekonom.cz, 14. 10. 2015
